Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a články 8, 10, 78 a 83 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu ze dne 17. července 1998,

–  s ohledem na Ženevské úmluvy, zejména na Úmluvu (IV) o ochraně civilních osob za války,

–  s ohledem na deklaraci OSN ze dne 20. prosince 1993 o odstranění násilí páchaného na ženách z roku 1993,

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1325 o ženách, míru a bezpečnosti ze dne 31. října 2000 a navazující rezoluci č. 1820 (ze dne 19. června 2008); č. 1888 (ze dne 30. září 2009); č. 1889 (ze dne 5. října 2009); č. 1960 (ze dne 16. prosince 2010); č. 2106 (ze dne 24. června 2013); č. 2122 (ze dne 18. října 2013); č. 2242 (ze dne 13. října 2015); č. 2467 (ze dne 23. dubna 2019) a č. 2493 (ze dne 29. října 2019),

–  s ohledem na Úmluvu OSN o omezení případů bezdomovectví ze dne 30. srpna 1961,

–  s ohledem na globální pakt OSN o uprchlících z roku 2018,

–  s ohledem na obecné doporučení č. 38 (2020) Výboru pro odstranění diskriminace žen ze dne 6. listopadu 2020 ohledně obchodování s ženami a dívkami v souvislosti s celosvětovou migrací,

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy ze dne 11. května 2011 o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu (Istanbulskou úmluvu),

–  s ohledem na směrnici Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími(1) (směrnice o dočasné ochraně),

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 ze dne 4. března 2022, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV(3),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. dubna 2021 o strategii EU pro boj proti obchodování s lidmi na období 2021–2025 (COM(2021)0171),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. března 2022 nazvané Přijímání lidí prchajících před válkou na Ukrajině – Příprava Evropy na naplnění potřeb (COM(2022)0131),

–  s ohledem na návrh směrnice Komise ze dne 8. března 2022 o boji proti násilí na ženách a domácímu násilí (COM(2022)0105),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. března 2022 o agresi Ruska vůči Ukrajině(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. dubna 2022 o ochraně EU poskytované dětem a mladým lidem prchajícím před válkou na Ukrajině(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2020 o rovnosti žen a mužů v zahraniční a bezpečnostní politice EU(6),

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku nazvané Akční plán EU pro rovnost žen a mužů (GAP) III – ambiciózní agenda pro genderovou rovnost a posílení postavení žen v rámci vnější činnosti EU (JOIN(2020)0017),

–  s ohledem na otázku předloženou Komisi ve věci dopadu války proti Ukrajině na ženy (O-00015/2022 - B9‑0012/2022),

–  s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

A.  vzhledem k tomu, že ruská invaze na Ukrajinu přinutila velký počet lidí k útěku ze země; vzhledem k tomu, že od začátku ruské agrese proti Ukrajině zahájené dne 24. února 2022 uprchlo podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) z Ukrajiny do EU přibližně 5 milionů uprchlíků(7); vzhledem k tomu, že podle odhadů tvoří 90 % uprchlíků ženy a děti(8);

B.  vzhledem k tomu, že dalších 7,1 milionu(9) lidí je vnitřně vysídleno v rámci Ukrajiny, včetně žen a dětí, které potřebují lékařskou péči a péči v oblasti duševního zdraví, možnost zaměstnání, řádnou školní docházku pro děti a ubytování a ochranu před sexuálním a genderově podmíněným násilím; vzhledem k tomu, že 13,5 % nově vysídlených osob mělo předchozí zkušenost s vysídlením v letech 2014–2015; vzhledem k tomu, že vnitřní vysídlení zatěžuje ukrajinské obce, přičemž zvláště postiženy jsou ženy v regionech, které jsou považovány za tranzitní; vzhledem k tomu, že je třeba zajistit řádnou podporu obcím, které hostí vnitřně vysídlené osoby;

C.  vzhledem k tomu, že ženy často přicházejí do EU se svými dětmi nebo s dětmi své širší rodiny či přátel; vzhledem k tomu, že dosud bylo zaregistrováno přibližně 2 300 nezletilých osob bez doprovodu; vzhledem k tomu, že podle zpráv mezinárodních organizací jsou odhady těchto počtů vyšší; vzhledem k tomu, že děti z pečovatelských zařízení, jako jsou dětské domovy, nejsou považovány za děti bez doprovodu; vzhledem k tomu, že z nejnovějších zpráv vyplývá, že přibližně půl milionu ukrajinských civilistů bylo násilně deportováno, včetně mnoha žen a dětí(10); vzhledem k tomu, že více než 2 300 dětí bylo uneseno a násilně vysídleno do Ruska; připomíná, že podle Ženevské úmluvy jsou „hromadné nebo jednotlivé nucené přesuny, jakož i deportace chráněných osob z obsazeného území [...] zakázány“;

D.  vzhledem k tomu, že do Polska uprchlo asi 2,8 milionu lidí, do Rumunska asi 763 000, do Maďarska 476 000 a na Slovensko 346 000 lidí; vzhledem k tomu, že významná část uprchlíků cestuje dále do jiných členských států; vzhledem k tomu, že z Polska se do jiných členských států přesunul přibližně 1 milion uprchlíků, přičemž 1,5 milionu uprchlíků zůstává v Polsku, což z Polska činí zemi s nejvyšším podílem uprchlíků na obyvatele v rámci EU; vzhledem k tomu, že druhou zemí v tomto žebříčku je v současnosti Rakousko, následované Českou republikou a poté Estonskem(11); vzhledem k tomu, že ženy bez kontaktů v zemích, jako je Polsko, jsou ubytovány ve veřejných ubytovnách a sportovních halách; vzhledem k tomu, že je třeba překonat tato dočasná řešení a vypracovat systémová řešení, která zajistí, že ženy nebudou zůstávat ve veřejných útulcích, kde čelí chudobě a jsou vystavovány dalším traumatům; vzhledem k tomu, že je naléhavě třeba zajistit bezpečné ubytování pro ženy, zejména těhotné ženy, starší ženy a oběti sexuálního násilí;

E.  vzhledem k tomu, že přibližně 428 000 uprchlíků odešlo z Ukrajiny přes Moldavsko; vzhledem k tomu, že v Moldavsku stále zůstává přibližně 100 000 uprchlíků, což značně zatěžuje infrastrukturu a služby v zemi; vzhledem k tomu, že v rámci platformy solidarity EU se sedm členských států EU, včetně Francie, Irska, Litvy, Německa, Nizozemska, Španělska, Rakouska a Norska, zavázalo přijmout 14 500 osob, které dosud prošly přes Moldavsko;

F.  vzhledem k tomu, že během humanitární krize a krize spojené s vysídlením jsou zvláště ohroženy ženy a dívky, neboť ty se i nadále neúměrně často stávají obětí diskriminace na základě genderových norem a genderově podmíněného násilí; vzhledem k tomu, že první příchozí uprchlíci z Ukrajiny měli většinou kontakty v EU, většina lidí, která přichází nyní, se nemá v EU na koho obrátit, ani nemá žádnou podpůrnou síť;

G.  vzhledem k tomu, že občané EU, občanská společnost a členské státy reagovaly na příchod uprchlíků z Ukrajiny nebývalým projevem solidarity; vzhledem k tomu, že Rada Evropské unie poprvé aktivovala směrnici o dočasné ochraně, která poskytuje osobám, které této dočasné ochrany požívají – a to po dobu nejméně jednoho roku s možností prodloužení –, povolení k pobytu a přístup k zaměstnání, vhodnému ubytování nebo bydlení, v případě potřeby k sociální pomoci nebo prostředkům na živobytí, ke zdravotní a lékařské péči a nezletilým osobám ke vzdělání, stejně jako možnost sloučení rodin;

H.  vzhledem k tomu, že uplatňování směrnice o dočasné ochraně je poměrně nejednotné a nejméně osm členských států se rozhodlo nezahrnout do její působnosti osoby s povolením k dlouhodobému pobytu a další státní příslušníky třetích zemí na Ukrajině; vzhledem k tomu, že uprchlíci na Ukrajině a další osoby s rovnocennou ochranou často nemohou cestovat po EU, protože jejich cestovní doklady některé členské státy neuznávají; vzhledem k tomu, že pro ženy, které čelí druhému vysídlení, je tato situace spojena s vážnými problémy(12);

I.  vzhledem k tomu, že většinu úsilí o zmírnění situace uprchlíků, z nichž většinu tvoří ženy, dosud zajišťovaly nevládní organizace působící na místě, občanská společnost a dobrovolníci, ale také místní vládní instituce a orgány; vzhledem k tomu, že zajištění dobré spolupráce mezi organizacemi na místní a mezinárodní úrovni vyžaduje neustálou podporu a že jejich koordinace se od začátku konfliktu, kdy nastal příliv uprchlíků, zlepšuje; vzhledem k tomu, že místní subjekty plní důležitou součást organizační struktury v hostitelských zemích; vzhledem k tomu, že členské státy mají zákonnou povinnost zajistit ochranu uprchlíků podle mezinárodního práva a práva EU, včetně směrnice o dočasné ochraně, a proto musí zvýšit své úsilí, aby usnadnily koordinaci na místě a zajistily lepší rozdělení úkolů;

J.  vzhledem k tomu, že zvláštní pozornost by měla být věnována situaci uprchlic, které čelí diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, jako jsou romské ženy, černošské ženy, ženy bez státní příslušnosti, ženy se zdravotním postižením, migrantky, ženy z rasializovaných skupin a LGBTIQ+ osoby, včetně transgenderově orientovaných žen, jejichž identita nemusí být uznávána, zejména v Polsku a Maďarsku, kde byla přijata opatření proti LGBTIQ+ osobám; vzhledem k tomu, že zvláštní pozornost by měla být věnována také ženám z rasializovaných skupin afrického původu a státním příslušníkům třetích zemí na hraničních přechodech; vzhledem k tomu, že diskriminace a genderově podmíněné násilí, které tyto skupiny žen zažívají na hranicích, často nejsou hlášeny a dokumentovány, což znamená, že zůstávají neviditelné;

K.  vzhledem k tomu, že starší ženy, zejména ty, které se nemají v EU na koho obrátit, jsou často ohroženy izolací bez rodinných nebo širších společenských vazeb; vzhledem k tomu, že jsou obzvláště zranitelné kvůli jazykovým bariérám a nedostatečnému přístupu k sociálním a podpůrným službám, včetně přístupu k lékům a potravinám;

L.  vzhledem k tomu, že válka na Ukrajině má zvláštní dopad na ženy, včetně těch, které čelí diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, a prohlubuje už existující nerovnosti; vzhledem k tomu, že většina ukrajinských domácností je nyní závislá na ženách a nachází se v nejistém a velmi zranitelném postavení v důsledku pokračujícího vážného nedostatku potravin, vody a energie na Ukrajině;

M.  vzhledem k tomu, že mnoho žen zůstalo na Ukrajině a bylo mobilizováno k boji nebo k poskytování nebojové podpory; vzhledem k tomu, že ženy tvoří přibližně 15 % ukrajinské armády a v současné době se přibližně 300 000 žen nachází na bojišti; vzhledem k tomu, že na Ukrajině byly některé vojačky zajaty; vzhledem k tomu, že existují informace o tom, že ukrajinské vojačky jsou v zajetí mučeny, ponižovány a vystaveny sexuálnímu násilí; vzhledem k tomu, že zprávy o tomto špatném zacházení jsou alarmující; vzhledem k tomu, že je nanejvýš důležité dodržovat ustanovení Ženevské úmluvy o lidském zacházení s válečnými zajatci (článek 13); vzhledem k tomu, že ženy rovněž tvoří druhou linii obrany a poskytují nebojovou i důležitou logistickou podporu, včetně pomoci při evakuaci civilistů; vzhledem k tomu, že na Ukrajině zůstaly ženy, které buď nesměly opustit zemi, jako například ženy pracující v kritické infrastruktuře, nebo nebyly ochotny či schopny zemi opustit;

N.  vzhledem k tomu, že přibývá neoficiálních zpráv od přeživších, ale také zpráv zpravodajských služeb o sexuálním násilí během konfliktu; vzhledem k tomu, že se množí zprávy o tom, že ruská armáda stále častěji používá proti civilnímu obyvatelstvu na Ukrajině znásilňování, sexuální obtěžování, mučení, hromadné popravy a genocidu jako válečné zbraně;

O.  vzhledem k tomu, že používání sexuálního a genderově podmíněného násilí jako zbraně je válečným zločinem, a mělo by tedy být stíháno podle ustanovení mezinárodního práva a Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, zejména jeho článků 7 a 8, které definují znásilnění, sexuální otroctví, nucenou prostituci, nucené těhotenství a nucenou sterilizaci nebo jakoukoli formu sexuálního násilí jako zločiny proti lidskosti a válečné zločiny a staví je na roveň mučení a jiným závažným válečným zločinům, a to bez ohledu na to, zda jsou tyto činy páchány během mezinárodních nebo vnitrostátních konfliktů systematicky, či nikoli, včetně těch, které se týkají sexuálního a jiného násilí na ženách a dívkách;

P.  vzhledem k tomu, že konkrétní výsledky při zajišťování spravedlnosti pro oběti sexuálního násilí u Mezinárodního trestního soudu jsou stále nedostatečné a že existují případy odsouzení v této oblasti, které byly zrušeny (rozsudek nad Jeanem Pierrem Bembou z Demokratické republiky Kongo);

Q.  vzhledem k tomu, že nedostatečná dostupnost a přístupnost vhodných služeb pro uprchlíky v oblasti genderově podmíněného násilí, včetně přijímacích středisek, zůstává i nadále jedním z významných problémů; vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby reakce na tuto krizi zahrnovala prevenci genderově podmíněného násilí a služby okamžité reakce;

R.  vzhledem k tomu, že masové vysídlování a příliv uprchlíků v důsledku války na Ukrajině vede k nárůstu obchodování s lidmi; vzhledem k tomu, že existují četné neoficiální zprávy o rizicích obchodování s lidmi, pokud jde o uprchlíky, zejména ženy a nezletilé osoby bez doprovodu, které se dostaly do rukou obchodníků s lidmi nebo jsou pohřešovány, přičemž obchodníci s lidmi často zneužívají zranitelné postavení uprchlíků a vydávají se za dopravce nabízející odvoz autem, a to na obou stranách hranic nebo na vlakových či autobusových nádražích;

S.  vzhledem k tomu, že v současné době čeká na Ukrajině na porod přibližně 80 000 žen; vzhledem k tomu, že obtížná situace na místě vede k tomu, že ženy, které jsou stále v zemi, nemají řádný přístup k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům; vzhledem k tomu, že přístup k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům je stále obtížnější i pro uprchlíky přicházející do EU;

T.  vzhledem k tomu, že ženy potřebují přístup k celé škále služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, včetně antikoncepce, nouzové antikoncepce, legální a bezpečné potratové péče, předporodní péče a kvalifikované pomoci při porodu; vzhledem k tomu, že přístup k nouzové antikoncepci je v Polsku a Maďarsku značně ztížen kvůli požadavkům na lékařský předpis; vzhledem k tomu, že v případě Polska, Rumunska a Slovenska existují ekonomické překážky v přístupu k těmto základním službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, neboť nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění ani z dotačních programů, což vede k významným nákladovým překážkám, neboť uprchlíci musí hradit veškeré náklady z vlastních prostředků nebo požádat o pomoc místní organizace občanské společnosti, aby za ně tyto náklady uhradily; vzhledem k tomu, že v Polsku platí téměř úplný zákaz potratů;

U.  vzhledem k tomu, že na obhájce a nevládní organizace se telefonicky obrací stovky těhotných žen prchajících z Ukrajiny, které nemohou ukončit těhotenství kvůli faktickému zákazu potratů v Polsku; vzhledem k tomu, že farmakologické ukončení těhotenství není na Slovensku legální a v Maďarsku není dostupné; vzhledem k tomu, že mnoho žen bylo během konfliktu znásilněno ruskými agresory, je na Ukrajině a v hostitelských a tranzitních zemích zásadní přístup k nouzové antikoncepci, postexpoziční profylaxi a bezpečným a legálním potratovým službám; vzhledem k tomu, že všechny hostitelské země včetně Polska musí splnit svou povinnost, a to i podle vnitrostátního práva, a zaručit přístup k potratové péči ženám, které otěhotněly v důsledku znásilnění; vzhledem k tomu, že služby v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv jsou základními zdravotnickými službami a členské státy by k nim měly zajistit přístup pro všechny, včetně přístupu k bezpečné a legální péči a službám umělého přerušení těhotenství za všech okolností;

V.  vzhledem k tomu, že ukrajinské právní předpisy umožňují náhradní mateřství a že Ukrajina představuje více než čtvrtinu světového trhu s komerčním náhradním mateřstvím a že se v zemi ročně narodí přibližně 2 000 až 2 500 dětí v rámci náhradního mateřství; vzhledem k tomu, že náhradní matky se kvůli válce potýkají s velkými obtížemi při pokračování těhotenství v podmínkách, které přispívají k jejich dobrým životním podmínkám, jakož i při přístupu ke zdravotnickým službám během těhotenství, porodu a šestinedělí; vzhledem k tomu, že některé agentury pro náhradní mateřství požádaly náhradní matky, aby před porodem neutíkaly z Ukrajiny; vzhledem k tomu, že novorozené děti jsou obzvláště zranitelné a že válka ztěžuje zamýšleným rodičům převzetí rodičovské zodpovědnosti a veřejným institucím, aby v případě potřeby převzaly opatrovnictví a péči za přiměřených podmínek;

1.  znovu co nejdůrazněji odsuzuje nezákonnou, nevyprovokovanou a neoprávněnou vojenskou agresi Ruské federace proti Ukrajině a její invazi na Ukrajinu a odsuzuje veškeré válečné zločiny páchané na civilním obyvatelstvu, včetně žen a dívek v celé jejich rozmanitosti;

2.  znovu vyzývá orgány EU, aby usilovaly o urychlené udělení statusu kandidátské země EU Ukrajině v souladu s článkem 49 Smlouvy o EU a na základě dosažených zásluh, a aby mezitím pokračovaly v úsilí o integraci Ukrajiny do jednotného trhu EU v souladu s dohodou o přidružení za účelem zajištění odpovídající ochrany pro ukrajinské ženy a dívky;

3.  chválí solidaritu, kterou občané EU, občanská společnost, členské státy i samotná EU projevují vůči Ukrajině a lidem prchajícím z Ukrajiny; poukazuje na to, že od začátku války usilují o zmírnění situace uprchlic z Ukrajiny organizace občanské společnosti působící na místě, zejména místní ženské organizace, ale i dobrovolníci, místní orgány a místní a vnitrostátní vlády, zejména sousedních členských států a zemí, stejně jako mezinárodní organizace;

4.  zdůrazňuje, že jakýkoli druh diskriminace, včetně diskriminace na základě státní příslušnosti, postavení související s druhem pobytu, přesvědčení nebo náboženského vyznání, rasy, barvy pleti, etnického původu, pohlaví, věku, sexuální orientace, genderové identity, socioekonomického původu, genetických rysů, zdravotního postižení nebo jazyka, je nepřijatelný a je třeba mu aktivně předcházet;

5.  žádá Komisi, aby zajistila správné a úplné provádění směrnice o dočasné ochraně ve všech 27 členských státech a aby zajistila, že uprchlice před válkou na Ukrajině budou plně využívat práv v ní zakotvených, zejména pokud jde o zdravotnické služby, mateřství, péči o děti a přístup na trh práce; domnívá se, že Parlamentní výbor pro přidružení EU-Ukrajina by měl v souladu se svým aktualizovaným mandátem plnit úlohu dohledu nad uplatňováním této směrnice v členských státech sousedících s Ukrajinou; vyzývá k hladkému a rovnoměrnému provádění, aby bylo zajištěno rovnoměrné uplatňování směrnice o dočasné ochraně na státní příslušníky třetích zemí s povolením k dlouhodobému pobytu a další skupiny státních příslušníků třetích zemí, kteří prchají před válkou na Ukrajině;

6.  důrazně odsuzuje používání sexuálního a genderově podmíněného násilí jako válečné zbraně a zdůrazňuje, že se jedná o válečný zločin, stejně jako sexuální a genderově podmíněné násilí v tranzitních střediscích na Ukrajině a v celé EU; vyjadřuje znepokojení nad rostoucím počtem zpráv o obchodování s lidmi, sexuálním násilí, vykořisťování, znásilňování a zneužívání, kterým čelí ženy a děti prchající z Ukrajiny a přicházející do Evropy; vyzývá země EU, aby se zabývaly specifickými potřebami žen a dívek v přijímacích střediscích a zajistily, aby byly v komunitách bezodkladně dostupné služby a postupy pro ohlašování genderově podmíněného násilí a mechanismy řešení stížností v této oblasti v jazycích a formátech přístupných všem skupinám; vyzývá EU a hostitelské a tranzitní země, aby zaručily přístup ke službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, zejména k nouzové antikoncepci, postexpoziční profylaxi a potratové péči, a to i pro osoby, které se staly oběťmi znásilnění; požaduje, aby EU a její členské státy podporovaly místní, vnitrostátní a mezinárodní organizace poskytující služby a přístřeší ženám a dívkám z řad uprchlíků, které se staly oběťmi genderově podmíněného násilí;

7.  vítá začlenění žen prchajících před ozbrojeným konfliktem a požadavek na poskytnutí zvláštní podpory do návrhu směrnice Komise o genderově podmíněném násilí; konstatuje, že vysídlení a uprchlictví v důsledku války na Ukrajině je do značné míry genderově podmíněné; vyzývá EU, aby její reakce na krizi zohledňovala rovnost pohlaví a aby přiznala prioritu ochraně před sexuálním a genderově podmíněným násilím a přístupu všech uprchlíků z Ukrajiny, včetně těch, kteří se stále nacházejí v zemi, k základním službám sexuálního a reprodukčního zdraví;

8.  upozorňuje na potřebu specializované podpory pro ženy a dívky, které se staly oběťmi nebo svědky násilí a sexuálního zneužívání, a vyzývá členské státy, aby vytvořily takové podpůrné programy s odpovídající psychologickou podporou a poradenstvím a podporou a poradenstvím v oblasti duševního zdraví, které jim umožní překonat traumatické zážitky; zdůrazňuje, že je třeba na Ukrajině a v EU zavést řádné mechanismy pro ohlašování a dokumentaci, včetně koordinace shromažďování svědectví obětí, aby bylo možné předat případy k trestnímu stíhání Mezinárodnímu trestnímu soudu a pohnat pachatele k odpovědnosti; vyzývá EU, aby toto úsilí podpořila finančními prostředky, odbornými znalostmi a logistikou; zdůrazňuje, že je třeba zřídit platformu pro evidování případů sexuálního a genderově podmíněného násilí v souvislosti s válkou, a to i proto, aby byly zajištěny odpovídající podmínky, jako jsou specializovaní tlumočníci;

9.  důrazně odsuzuje deportaci, převoz a relokaci ukrajinských žen a jejich dětí do Ruska, o čemž rozsáhle informují sdělovací prostředky a skupiny zabývající se lidskými právy, a je touto situací hluboce znepokojen; zdůrazňuje, že toto jednání je v rozporu s Ženevskými úmluvami; trvá na tom, aby všichni ukrajinští občané, kteří byli násilně deportováni do Ruska, byli okamžitě navráceni na Ukrajinu;

10.  vyjadřuje znepokojení nad životními podmínkami a místem pobytu osob uvězněných ruskými silami, zejména vězněných žen, neboť ty jsou vystaveny zvláštním druhům násilí na základě pohlaví; vyzývá proto Mezinárodní výbor Červeného kříže, aby převzal odpovědnost za zjištění místa pobytu vězněných žen a zabezpečení toho, aby s nimi bylo zacházeno spravedlivě a humánně;

11.  poukazuje na to, že ženy a dívky potřebují neustálý přístup ke službám sexuálního a reprodukčního zdraví během konfliktu a vysídlení, včetně přístupu k bezpečnému porodu, službám plánování rodiny, legálnímu a bezpečnému potratu nebo klinickému řešení znásilnění; požaduje, aby bylo zabezpečeno finanční krytí na poskytování základních a životně důležitých služeb sexuálního a reprodukčního zdraví v souladu s balíčkem minimálních počátečních služeb OSN; vítá návrh Komise zřídit v hostitelských zemích třídící střediska, která by uprchlíkům poskytovala naléhavou zdravotní péči a zajišťovala jejich okamžitý přesun do jiných členských států EU; upozorňuje, že tato třídící střediska musí identifikovat časově naléhavé potřeby v oblasti služeb sexuálního a reprodukčního zdraví, jako je nouzová antikoncepce, legální a bezpečná potratová péče a pohotovostní porodnická péče, stejně jako potřebu přítomnosti odborníků na sexuální a genderově podmíněné násilí; vyzývá Komisi a členské státy, aby uplatnily další opatření, prostředky a mechanismy EU k reakci na potřeby Ukrajinců v oblasti ochrany před sexuálním a genderově podmíněným násilím a v oblasti služeb sexuálního a reprodukčního zdraví, zejména tím, že požádají o zařazení zboží v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví do mechanismu civilní ochrany Unie a zašlou v rámci humanitárních balíčků a konvojů na Ukrajinu a do sousedních tranzitních nebo hostitelských zemí uprchlíků zdravotnické soupravy pro důstojné podmínky, včetně antikoncepce a souprav pro sexuální a reprodukční zdraví, zejména tam, kde je to nezbytné k překonání vnitrostátních omezení služeb sexuálního a reprodukčního zdraví;

12.  zdůrazňuje, že obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování a pro jiné účely zůstává jedním z největších rizik ohrožujících ženy a děti prchající z Ukrajiny, které se nacházejí ve zvláště zranitelném postavení; konstatuje, že už před válkou patřily ukrajinské ženy k nejčastějším obětem obchodování s lidmi směřujícího do EU; naléhavě vyzývá členské státy, aby ženám a dívkám z řad uprchlíků zaručily bezpečí a svobodu před sexuálním vykořisťováním, a to i zajištěním bezpečné a koordinované přepravy mezi členskými státy; naléhavě vyzývá členské státy a EU, aby urychleně odhalovaly a stíhaly sítě obchodníků s lidmi, které těží ze sexuálního vykořisťování žen a dívek z řad uprchlíků; opakuje, že prostituce přispívá k obchodování se zranitelnými ženami; vybízí EU, aby podpořila Ukrajinu v investicích do zvyšování povědomí o boji proti obchodování s lidmi a do preventivních opatření na ukrajinské straně, například šířením informací o těchto rizicích; zdůrazňuje, že náhradní matky se nacházejí v situaci zvláštní zranitelnosti a nejistoty; důrazně trvá na tom, že hlavním zájmem je život žen a že by jim nemělo být bráněno opustit Ukrajinu, pokud si tak přejí; připomíná, že sexuální vykořisťování pro účely náhradního mateřství a reprodukce je nepřijatelné a je porušováním lidské důstojnosti a lidských práv;

13.  odsuzuje praxi náhradního mateřství, která může vystavovat ženy na celém světě vykořisťování, zejména ty, které jsou chudší a zranitelné, například v souvislosti s válkou; žádá EU a její členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost ochraně náhradních matek během těhotenství, porodu a šestinedělí a aby respektovaly všechna jejich práva, jakož i práva novorozenců;

14.  zdůrazňuje závažný dopad náhradního mateřství na ženy, jejich práva a zdraví, negativní důsledky pro rovnost žen a mužů a výzvy vyplývající z přeshraničních důsledků této praxe, jako tomu bylo v případě žen a dětí postižených válkou proti Ukrajině; žádá EU a její členské státy, aby prozkoumaly rozsah tohoto odvětví, socioekonomickou situaci a situaci těhotných žen, jakož i důsledky pro jejich fyzické a duševní zdraví a pro dobré životní podmínky dětí; vyzývá k zavedení závazných opatření k řešení náhradního mateřství a k ochraně práv žen a novorozenců;

15.  vítá, že Komise aktivovala spolupráci v rámci sítě vnitrostátních zpravodajů pro otázky obchodování s lidmi a v tomto ohledu aktivovala i policejní spolupráci v oblasti boje proti obchodování s lidmi, včetně platformy EMPACT, stejně jako vyslání týmů Europolu do zemí sousedících s Ukrajinou; požaduje, aby toto úsilí bylo podpořeno dostatečnými finančními prostředky na úrovni EU;

16.  vítá společný desetibodový plán předložený ministrům vnitra dne 28. března 2022, který zahrnuje plán Komise na posílení evropské koordinace v oblasti přijímání osob prchajících před válkou na Ukrajině; konstatuje, že v rámci tohoto desetibodového plánu jsou navrženy standardní operační postupy a pokyny pro přijímání a podporu dětí a přemístění nezletilých osob bez doprovodu; vítá, že v rámci tohoto desetibodového plánu byl vypracován společný plán boje proti obchodování s lidmi, který vychází ze strategie EU pro boj proti obchodování s lidmi (2021–2025), a to pod vedením koordinátora EU pro boj proti obchodování s lidmi; žádá o jeho urychlené přijetí; požaduje, aby byly provedeny další investice do opatření proti obchodování s lidmi na Ukrajině, jako je například celoevropská bezplatná a monitorovaná telefonní linka pro oběti z řad uprchlíků nebo osob ohrožených obchodováním s lidmi či sexuálním a genderově podmíněným násilím v ukrajinštině;

17.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily koordinaci na hraničních přechodech a v přijímacích zařízeních a zajistily přesnou registraci uprchlíků a jejich přístup k potřebným dokladům; vítá registrační program pro dobrovolníky pomáhající uprchlíkům, který slouží k udržení přehledu o osobách poskytujících pomoc; vyzývá Komisi, aby dále zvýšila úsilí v oblasti prevence a boje proti trestným činům páchaným na uprchlicích, jako je obchodování s lidmi, sexuální a genderově podmíněné násilí, vykořisťování a zneužívání; zdůrazňuje, že veškeré obchodování s lidmi, zejména za účelem sexuálního vykořisťování kuplíři, majiteli nevěstinců a osobami zakupujícími sexuální služby, ale také pro jiné účely, je jedním z největších rizik pro uprchlice a děti prchající z Ukrajiny; vyzývá policejní složky členských států a Europol, aby monitorovaly tranzitní místa, která využívají obchodníci s lidmi, jako jsou vlaková a autobusová nádraží, čerpací stanice, dálnice nebo letiště, přes něž mohou pašovat své oběti, a také přijímací střediska pro uprchlíky, kde se mohou oběti stávat terčem jejich útoků, a aby na těchto místech prováděly osvětové kampaně;

18.  vybízí členské státy, aby využívaly pomoc, kterou nabízejí agentury EU v souvislosti s přijímáním uprchlíků a uprchlic; zdůrazňuje, že je zapotřebí vytvořit celoevropskou platformu pro registraci osob žádajících o dočasnou ochranu, jak navrhuje Komise, která je potřebná zejména za účelem podpory úsilí o vysledování nezletilých osob bez doprovodu a slučování rodin, ale také s ohledem na osoby ohrožené obchodováním s lidmi, jako jsou ženy a dívky;

19.  vyzývá Komisi, aby urychleně připravila a zavedla jednotné pokyny pro přijímání a podporu dětí, zejména mladých dívek a starších žen, a to i během postupů přemísťování dětí bez doprovodu, poskytování dočasné náhradní péče a slučování dětí s rodinnými příslušníky;

20.  zdůrazňuje, že hostitelské členské státy musí poskytovat podporu milionům uprchlíků z Ukrajiny, zejména ženám a dětem, což má dopad na jejich sociální služby, zdravotní péči, péči o děti a vzdělávání; vyzývá proto Komisi, aby provedla podrobnou analýzu potřeb a přizpůsobila stávající politiky, včetně finančních nástrojů, jako jsou strukturální fondy, tak, aby zachovávaly přístup zohledňující genderové aspekty; vyzývá Komisi, aby v plnění tohoto úkolu členské státy co nejvíce podporovala a věnovala zvláštní pozornost ženám a mladým dívkám; oceňuje úsilí členských států o sdílení odpovědnosti prostřednictvím platformy solidarity a vyzývá k dalšímu prohlubování této spolupráce;

21.  konstatuje, že pro uprchlice má zásadní význam, aby získaly co nejdříve přístup ke zdroji obživy, včetně možnosti pracovat a vydělávat; požaduje zavedení speciálních programů a jazykových kurzů, jakož i všeobecného přístupu k péči o děti s cílem usnadnit integraci na trhu práce v EU;

22.  zdůrazňuje, že je třeba zohlednit potřeby žen, které jsou vystaveny diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, a to z důvodu rasy nebo etnického původu, zdravotního postižení, národnosti, sexuální orientace, genderové identity nebo projevu, včetně těch, které zažily sexuální násilí, zejména tím, že se jim dostane bezpečného a vhodného přijetí nebo péče a bude zajištěno, aby na hraničních přechodech nedocházelo k žádné diskriminaci; zdůrazňuje potřebu shromažďovat a analyzovat údaje rozdělené podle pohlaví, věku, zdravotního postižení, státní příslušnosti a místa určení (pokud je známo) s cílem podpořit krátkodobé a dlouhodobé plánování vhodných služeb a zařízení; vyzývá Komisi, aby zajistila, že romské ženy prchající z Ukrajiny nebudou diskriminovány a budou se moci pohybovat v rámci EU; vyzývá členské státy, aby zajistily jejich ochranu při provádění směrnice o dočasné ochraně;

23.  vítá finanční prostředky EU poskytované uprchlíkům z Ukrajiny, mimo jiné prostřednictvím programu pomoci při oživení pro soudržnost a území Evropy (REACT-EU), Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF) a Akce soudržnosti pro uprchlíky v Evropě (CARE), které by umožnily zemím a regionům EU poskytnout nouzovou podporu lidem prchajícím před ruskou invazí na Ukrajinu; žádá, aby tyto prostředky zohledňovaly genderové aspekty; trvá na tom, že Parlament by měl dohlížet na to, jak jsou prostředky vynakládány, zejména v zemích, kde dochází k porušování zásad právního státu, jako je Polsko a Maďarsko; připomíná, že zásada začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a genderového rozpočtování je jednou z hlavních zásad EU;

24.  poukazuje na to, že organizace občanské společnosti potřebují větší přímou finanční a hmotnou podporu ze strany EU a jejích členských států za účelem usnadnění koordinace na místě a zajištění lepšího rozdělení různých odpovědností; vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily koordinaci humanitární pomoci ve spolupráci s občanskou společností a mezinárodními organizacemi, včetně Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), orgánu OSN pro rovnost žen a mužů a pro posílení postavení žen, Populačního fondu OSN, Světové zdravotnické organizace a dalších agentur OSN, jakož i Mezinárodní organizace pro migraci a Mezinárodního výboru Červeného kříže, a aby zajistily okamžitý a přímý přístup k financování pro organizace občanské společnosti poskytující pomoc ukrajinským uprchlíkům, zejména pro organizace zabývající se genderovou rovností, sexuálním a reprodukčním zdravím a právy a právy žen a pro obránkyně lidských práv ve všech tranzitních členských státech a členských státech hostících uprchlíky a zejména v zemích, v nichž jsou uplatňována omezení na sexuální a reprodukční zdraví a práva; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily zapojení organizací občanské společnosti a konzultovaly s nimi a s místními orgány dostupnost finančních prostředků a způsob jejich využívání a přidělování;

25.  vyzývá orgány EU a členské státy, aby úzce konzultovaly s organizacemi bojujícími za práva žen, dívek a marginalizovaných skupin, zejména na místě, a to i při přijímání politických rozhodnutí týkajících se této války; požaduje, aby byla poskytnuta zvláštní podpora a ochrana obránkyním lidských práv, které stále působí na Ukrajině;

26.  poukazuje na obrovské množství práce, které odvedly nevládní organizace a aktivistické skupiny, jež pomáhají ženám v přístupu k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům, a na skutečnost, že jejich členové riskují vlastní svobodu, jako například Justyna Wydrzyńská, která byla obviněna podle polského drakonického zákona proti potratům za to, že poskytla pilulky pro farmakologické ukončení těhotenství jiné ženě; vyzývá Komisi, aby tyto obránkyně lidských práv chránila a podporovala před případným pronásledováním;

27.  upozorňuje na specifické potíže, kterým čelí rodiny LGBTIQ+ při překračování hranic; zdůrazňuje, že dětem párů stejného pohlaví hrozí, že budou odloučeny od jednoho, nebo i obou rodičů; vyzývá členské státy, aby při provádění směrnice o dočasné ochraně zohledňovaly faktickou podobu příslušných partnerství a rodin;

28.  poukazuje na obtížnou situaci a překážky, s nimiž se potýkají transgenderově orientované osoby, včetně trans žen nebo transgenderově orientovaných a intersexuálních žen, které mají v pasu uvedeno mužského pohlaví a kterým je bráněno v útěku z Ukrajiny; připomíná, že transgenderově orientované osoby, jejichž doklady totožnosti neodpovídají jejich identitě, nemohou projít vnitřními kontrolními stanovišti a mohou být vyloučeny z opatření civilní ochrany; poukazuje na to, že kapacita přijímacích táborů, které pro ně zřídili dobrovolníci a občanská společnost, nestačí pro všechny; zdůrazňuje, že transgenderově orientované osoby mají obtížný přístup k hormonální léčbě; připomíná, že tyto léčebné postupy a další specifické léčivé přípravky pro transgenderově orientované a intersexuální osoby zařazuje WHO mezi esenciální léčiva, a proto by měly být zahrnuty do balíčků humanitární pomoci; vyzývá proto Komisi, aby v tomto ohledu poskytla finanční podporu a koordinační pomoc EU; vyzývá EU, aby požádala Ukrajinu o zjednodušení postupů tak, aby tyto ženy mohly opustit Ukrajinu; vyzývá členské státy EU, aby těmto ženám po překročení hranic poskytly odpovídající léčivé přípravky a léčbu;

29.  domnívá se, že je třeba zajistit řádnou podporu obcím na Ukrajině, které hostí vnitřně vysídlené osoby, aby mohly zůstat ve své zemi, než jim situace umožní návrat domů; vítá úsilí Komise v souvislosti s potřebami vnitřně vysídlených žen a dívek;

30.  připomíná rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti a všechny její následné rezoluce a vyzývá k jejich provádění; trvá na zapojení žen v celé jejich rozmanitosti a marginalizovaných skupin do předcházení konfliktům, jejich řešení, zprostředkování míru a mírových jednání ve všech oblastech, a vyzývá proto orgány EU, aby vytvořily pracovní skupinu, do níž budou zapojeny ženy a občanská společnost na místě; požaduje, aby nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) poskytoval pomoc ve formě prostředků na školení pro ženy a nevládní organizace na Ukrajině s cílem umožnit jim účastnit se řešení konfliktů a úsilí o obnovu po skončení konfliktu; vyzývá orgány EU a členské státy, aby v rámci svého úsilí o ukončení této války věnovaly zvláštní pozornost genderové rovnosti;

31.  upozorňuje na obtížnou situaci, v níž se nachází Moldavsko, pokud jde o zatíženou infrastrukturu a služby; vítá přísliby relokace v rámci platformy solidarity, které se týkají pomoci Moldavsku v jeho úsilí o přijímání uprchlíků z Ukrajiny; vyzývá členské státy a Komisi, aby pokračovaly v úsilí o další pomoc Moldavsku prostřednictvím sdílení odpovědnosti a poskytování konkrétní pomoci s cílem uspokojit potřeby žen a dívek z řad uprchlíků;

32.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Organizaci spojených národů, Radě Evropy a prezidentovi, vládě a parlamentu Ukrajiny.

(1) Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 12. (2) Úř. věst. L 71, 4.3.2022, s. 1. (3) Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1. (4) Přijaté texty, P9_TA(2022)0052. (5) Přijaté texty, P9_TA(2022)0120. (6) Úř. věst. C 404, 6.10.2021, s. 202. (7) https://data2.unhcr.org/en/situations/ukraine (8) https://www.unrefugees.org/emergencies/ukraine/ (9) https://www.iom.int/news/71-million-people-displaced-war-ukraine-iom-survey (10) https://www.reuters.com/world/europe/moscow-has-deported-500000-people-russia-ukraine-lawmaker-says-2022-04-20/ (11) https://data2.unhcr.org/en/situations/ukraine#:~:text=Share%20this%20page%3A-,Ukraine%20Situation%3A%20Moldova%20Refugee%20Border%20Monitoring,(14%2D03%2D2022)&text=Almost%20three%20million%20refugees%20have,displaced%20to%20Moldova%20(UNHCR) (12) https://ecre.org/wp-content/uploads/2022/03/Information-Sheet-%E2%80%93-Access-to-territory-asylum-procedures-and-reception-conditions-for-Ukrainian-nationals-in-European-countries.pdf