Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2022/2643(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B9-0223/2022

Předložené texty :

B9-0223/2022

Rozpravy :

PV 03/05/2022 - 15
CRE 03/05/2022 - 15

Hlasování :

PV 05/05/2022 - 7.12
CRE 05/05/2022 - 7.12

Přijaté texty :

P9_TA(2022)0207

Přijaté texty
PDF 176kWORD 56k
Čtvrtek, 5. května 2022 - Štrasburk
Dopad ruské nezákonné agresivní války proti Ukrajině na odvětví dopravy a cestovního ruchu EU
P9_TA(2022)0207B9-0223/2022

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2022 o dopadu ruské nezákonné agresivní války proti Ukrajině na odvětví dopravy a cestovního ruchu EU (2022/2643(RSP))

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) 2022/334 ze dne 28. února 2022(1),

–  s ohledem na akční plán „Strategický kompas pro bezpečnost a obranu – Za Evropskou unii, která chrání své občany, hodnoty a zájmy a přispívá k mezinárodnímu míru a bezpečnosti“, který schválila Rada dne 21. března 2022 a potvrdila Evropská rada dne 25. března 2022,

–  s ohledem na neformální schůzku ministrů dopravy konanou dne 8. dubna 2022,

–  s ohledem na globální pakt o uprchlících z roku 2018,

–  s ohledem na versailleské prohlášení hlav států a předsedů vlád EU ze dne 11. března 2022,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. března 2022 o ruské agresi vůči Ukrajině(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2022 o potřebě naléhavého akčního plánu EU s cílem zajistit potravinové zabezpečení v EU i mimo ni s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. dubna 2022 o závěrech zasedání Evropské rady konaného ve dnech 24. a 25. března 2022: aktuální situace, pokud jde o válku proti Ukrajině a sankce EU vůči Rusku a jejich uplatňování(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. dubna 2022 o ochraně EU poskytované dětem a mladým lidem prchajícím před válkou na Ukrajině(5),

–  s ohledem na desetibodový plán Mezinárodní energetické agentury na snížení používání ropy,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro dopravu a cestovní ruch,

A.  vzhledem k tomu, že EU zareagovala na nezákonnou, nevyprovokovanou a bezdůvodnou agresivní válku Ruska proti Ukrajině přijetím pěti souborů sankcí;

B.  vzhledem k tomu, že se očekává, že nová vlna sankcí bude mít na Rusko tvrdší dopad v odvětví silniční a námořní dopravy;

C.  vzhledem k tomu, že dne 28. února 2022 Rusko na oplátku zakázalo používat ruský vzdušný prostor, což se dotklo leteckých společností 36 zemí, včetně členských států EU;

D.  vzhledem k tomu, že Evropská rada ve víceletém finančním rámci na období 2021 až 2027 snížila prostředky v návrhu rozpočtové položky pro vojenskou mobilitu z 6,5 na 1,69 miliardy EUR;

E.  vzhledem k tomu, že v důsledku uzavření ukrajinského vzdušného prostoru došlo v Evropě k zastavení asi 3,3 % osobní letecké přepravy dodatečně ke zrušeným komerčním letům mezi Ruskem a Evropou, které se v roce 2021 podílely na evropské dopravě 5,7 %;

F.  vzhledem k tomu, že v roce 2020 bylo v přístavech členských států EU ohlášeno 8 848 zastávek asi 535 lodí plujících pod ruskou vlajkou;

G.  vzhledem k tomu, že situace v Černém a Azovském moři se zhoršuje, protože ruská flotila tento region blokuje a některé oblasti v obou mořích byly prohlášeny za válečné zóny kvůli reálnému ohrožení bezpečnosti námořní dopravy;

H.  vzhledem k tomu, že ruské námořnictvo napadlo v této oblasti plavidla, která mají vlastníky nebo provozovatele v EU;

I.  vzhledem k tomu, že ukrajinští a ruští námořníci tvoří až 14,5 % celosvětové pracovní síly v námořní dopravě a že flotila EU je na nich silně závislá;

J.  vzhledem k tomu, že vzrůstají obavy o celkovou bezpečnost a provozuschopnost obousměrného železničního a námořního spojení s Ukrajinou;

K.  vzhledem k tomu, že v uplynulých měsících byl zaznamenán vzestupný trend v cenách pohonných hmot a že tuto situaci zhoršuje nezákonná agresivní válka Ruska proti Ukrajině, a vzhledem k tomu, že palivo představuje pro poskytovatele dopravních služeb a uživatele jednu z nejdražších položek;

L.  vzhledem k tomu, že turistické destinace v mnoha zemích EU budou po dvou letech pandemie, které již toto odvětví silně zdecimovaly, opět tvrdě postiženy;

1.  opakuje, že důrazně odsuzuje útočnou válku Ruské federace proti Ukrajině i zapojení Běloruska do této války, a požaduje, aby Rusko na Ukrajině okamžitě ukončilo veškeré vojenské aktivity a bezpodmínečně stáhlo všechny síly a vojenské vybavení z celého mezinárodně uznávaného území Ukrajiny;

2.  vítá, že EU přijala v reakci na napadení Ukrajiny Ruskem bezprecedentní sankce, které dále přitvrzuje, a vyzývá EU, aby pokračovala s posuzováním a přijímáním dalších účinných sankcí v dopravě a tak oslabila financování Putinovy vojenské mašinérie; zdůrazňuje, že je to poprvé, co se sankce EU vůči Rusku cíleně zaměřily na odvětví dopravy;

3.  připomíná, že doprava je jedním ze strategických nástrojů, které EU využívá k solidární logistické podpoře Ukrajiny a jejích trpících obyvatel formou dodávek humanitární pomoci a evakuace a přepravy uprchlíků;

4.  důrazně odsuzuje záměrné útoky ruských sil na dopravní infrastrukturu na Ukrajině, které ukrajinským orgánům zabraňují v evakuaci civilistů a v dodávkách základního zboží a zásob lidem v nouzi; naléhavě vyzývá EU, aby Ukrajině poskytla finanční pomoc na obnovu její dopravní infrastruktury;

5.  vítá opatření přijatá Komisí, která mají členským státům, poskytovatelům dopravních služeb a pracovníkům v dopravě pomoci zajišťovat i nadále provoz a přepravu uprchlíků z Ukrajiny a dodávky humanitární pomoci; oceňuje odvahu dopravních pracovníků na Ukrajině, kteří nasazují své životy a pokračují v přepravě osob a zboží;

6.  vítá operační pokyny Komise k zajištění tranzitu Ukrajinců bez platných dokladů na palubách dopravních prostředků společností EU;

7.  vyjadřuje hluboké uznání evropským poskytovatelům dopravních služeb za to, že ukrajinským občanům nabídli bezplatnou železniční, autobusovou, lodní a leteckou dopravu, a oceňuje četné iniciativy různých sdružení i jednotlivců v celé EU, kteří zajišťují bezplatnou přepravu zboží a osob k ukrajinským hranicím a zpět; zdůrazňuje, že mnoho Ukrajinců, kteří se chtějí vrátit do své země nebo se snaží dostat k nějakému ubytování v jiném členském státě, si nemůže dovolit zaplatit jízdné; vyzývá provozovatele železniční dopravy, aby i nadále poskytovali Ukrajincům bezplatný přístup k vlakům bez rezervace i k nezarezervovaným místům;

8.  poukazuje na to, že pokračující konflikt a ruská odvetná opatření v odpověď na sankce EU doléhají i na odvětví dopravy, které je vážně narušeno bez ohledu na typ přepravy;

9.  upozorňuje na skutečnost, že k hlavním důsledkům patří rostoucí ceny pohonných hmot a narušení logistických a dodavatelských řetězců, což postihuje všechny typy dopravy a na trzích vytváří velkou nejistotu;

10.  domnívá se, že by měli být podpořeni poskytovatelé dopravních služeb se sídlem v EU nebo s vlastníkem v EU, kteří mají vazby na ruský trh a svou činnost se snaží z Ruska přeorientovat jinam;

11.  vyzývá Komisi, aby bezodkladně posoudila hospodářské a sociální důsledky války ve všech odvětvích dopravy na trhu EU a v nezbytných případech urychleně poskytla podporu, mimo jiné pomocí dalších legislativních a finančních opatření, ke zmírnění negativních dopadů a zajištění rovných podmínek a řádné a spravedlivé soutěže ve všech evropských dopravních odvětvích;

12.  zdůrazňuje, že krize by neměla žádným způsobem dočasně nebo trvale oslabit práva pracovníků v dopravě;

Letecká doprava

13.  vyjadřuje znepokojení nad tvrdými dopady konfliktu na leteckou dopravu, neboť kvůli provozním nákladům zdražuje přeprava osob a zboží; zdůrazňuje, že letecké společnosti byly v důsledku sankcí a uzavření vzdušného prostoru nuceny zrušit nebo přesměrovat své lety; dále poukazuje na to, že maximální nezbytné prodloužení trasy, aby se letoun vyhnul ruskému a běloruskému vzdušnému prostoru, se při každé cestě pohybuje mezi třemi až čtyřmi hodinami (zastávky navíc, a tedy dodatečné náklady), což způsobuje problémy s doplňováním paliva a prodlužuje pracovní dobu posádky nad rámec stanovený v právních předpisech EU;

14.  poukazuje na to, že Ukrajina a Rusko patří k hlavním producentům titanu, což je nejdůležitější kov pro výrobu letadel, a že by se pokračující konflikt mohl v blízké budoucnosti odrazit na jeho dodávkách;

15.  vyzývá Komisi, aby posoudila a případně předložila strategii pro podporu aerolinek EU a jejich zaměstnanců, na něž tvrdě dolehla nejprve pandemie COVID-19 a nyní zákaz přeletů nad Ruskem a Běloruskem, rostoucí ceny pohonných hmot a klesající poptávka; zdůrazňuje však, že je nutné všem leteckým společnostem zajistit rovné podmínky a spravedlivou soutěž, zejména při poskytování finanční podpory;

16.  vyjadřuje politování nad tím, že Rusko v jasném rozporu s Úmluvou o mezinárodním civilním letectví (chicagskou úmluvou) přijalo zákon, který umožňuje zaregistrování letadel pronajatých od zahraničních společností v ruském leteckém rejstříku jako vlastního majetku; trvá na tom, že takovou krádež nelze tolerovat, a požaduje okamžité navrácení dotčených letadel zákonným vlastníkům; vítá rozhodnutí Komise, aby byly na seznam pro leteckou bezpečnost přidány ruské letecké společnosti, které provozují letadla přeregistrovaná do ruského leteckého rejstříku, protože ruské orgány nemají věrohodné kapacity pro dohled nad letovou způsobilostí stovek takto nově registrovaných letadel; zdůrazňuje, že ruské orgány ponesou výlučnou zodpovědnost za ohrožení životů vlastních občanů, pokud tato ukradená letadla uvedou v ruském vzdušném prostoru do provozu, aniž by byly schopny splnit nezbytné požadavky na bezpečnost;

17.  požaduje, aby EU nepřestala usilovat o to, aby žoldnéřům z Wagnerovy skupiny a zahraničním bojovníkům, například ze Sýrie, zabránila zapojit se do akcí na ukrajinském bojišti a páchat zvěrstva na civilním obyvatelstvu; žádá proto vysokého představitele, aby zejména vyzval vlády Turecka, Gruzie, Ázerbájdžánu a Iráku a vlády republik ve střední Asii, aby svůj vzdušný prostor uzavřely všem ruským, íránským a syrským vojenským nebo charterovým letadlům i všem pravidelným leteckým linkám, které žoldnéře přepravují; žádá, aby EU zařadila na černou listinu všechny letecké společnosti, které se na těchto přesunech podílejí;

Námořní doprava

18.  vítá třetí pilíř pátého souboru sankcí vůči Rusku přijatý Komisí, který lodím pod ruskou vlajkou a plavidlům provozovaným Ruskem zakazuje přístup do přístavů EU; domnívá se, že v tomto ohledu by mohla významnou úlohu hrát Evropská agentura pro námořní bezpečnost a poskytnout jasný seznam ruských plavidel, kterým mají být uzavřeny přístavy EU, včetně plavidel, která od 24. února 2022 změnila vlajku nebo registraci;

19.  žádá však, aby nezůstalo jen u těchto opatření, má-li se zabránit jejich obcházení, a aby všem lodím bez ohledu na vlastníka či provozovatele, které se na své trase zastavují v ruských přístavech, s výjimkou nezbytných a opodstatněných humanitárních důvodů, bylo zakázáno vplout do přístavů EU; vítá dobrovolné rozhodnutí několika světově největších rejdařských společností se sídlem v Evropě zastavit až do odvolání rezervace přepravního prostoru pro přepravu zboží z a do Ruska;

20.  žádá, aby všem plavidlům, která chtějí využívat přístavy EU, bylo zakázáno doplňovat pohonné hmoty v ruských přístavech nebo z ruských tankovacích lodí na moři;

21.  domnívá se, že Evropská agentura pro námořní bezpečnost by měla v tomto ohledu vydat pokyny k jednotnému uplatňování těchto sankcí, aby všem přístavům EU zajistila rovné podmínky;

22.  vyzývá vlády a příslušné veřejné orgány na vnitrostátní i unijní úrovni, aby přijaly odpovědnost a vyčlenily dostatek zaměstnanců a zdrojů na zajištění hladkého uplatňování opatření, aby se zabránilo dalším prodlevám v již narušeném dodavatelském řetězci;

23.  bere na vědomí, že v rizikových regionech je blokován velký počet lodí; podporuje výzvy Komise a členských států, aby byla bezodkladně zajištěna bezpečnost mezinárodní lodní dopravy v této oblasti a zejména bezpečnost námořníků; žádá, aby byly urychleně doplněny životně důležité zásoby posádek blokovaných lodí a aby byl vytvořen bezpečný námořní koridor pro bezpečnou evakuaci posádek a lodí z rizikových a válečných oblastí v Černém a Azovském moři;

24.  vyjadřuje politování nad tím, že nedávno několik volně plovoucích námořních min ohrožovalo životy posádek a cestujících i mezinárodní obchodní trasy v Černém moři, a žádá mezinárodní podporu pro odminování pobřežních zemí;

25.  vyjadřuje znepokojení nad dopady mezinárodní lodní dopravy, logistiky, dodavatelského řetězce a cen pohonných hmot, zejména sazeb za nákladní dopravu na námořní odvětví;

Železniční doprava

26.  vyjadřuje politování nad tím, že zatím nebyl vydán přímý zákaz spolupráce se společností Ruské dráhy; bere však na vědomí, že Ruské dráhy byly přidány na seznam právnických osob a subjektů, na něž se vztahují finanční omezení;

27.  poukazuje na to, že Ruskem mohou stále projíždět vlaky, zejména nákladní vlaky operující mezi Evropou a Čínou; konstatuje však, že konflikt má na nákladní železniční dopravu mezi Asií a Evropou dramatický dopad, což vytváří nejistotu pro železniční společnosti a společnosti převážející náklad;

28.  zdůrazňuje, že nákladním vlakům brání v cestě fyzické překážky a že na hranicích Ukrajiny se zeměmi EU se vytvářejí fronty tisíců vagónů s nákladem; vyzývá Komisi, aby podpořila Ukrajinu v úsilí o odklánění dopravy a vytváření nových spojů a zrychlených obchodních tras, což je obzvláště urgentní pro zajištění přepravy zboží podléhajícího rychlé zkáze, jako je pšenice; vítá v tomto ohledu iniciativu „Getreidebrücke“, v jejímž rámci spolupracují ukrajinští provozovatelé železniční dopravy s provozovateli této dopravy z EU s cílem zajistit přepravu zemědělských produktů a strojů na Ukrajinu a zpět; podobně vítá úsilí Rumunska o obnovu nepoužívaných železničních tratí, které spojují Rumunsko s Ukrajinou a které by mohly dále zmírnit tlak na dopravní trasy v rámci Ukrajiny a z Ukrajiny; domnívá se, že EU by měla tyto iniciativy podporovat a usnadňovat;

29.  vyzývá Komisi, aby podporovala Ukrajinu a její úsilí o posílení železničních spojení mezi Ukrajinou a EU;

30.  oceňuje hrdinství pracovníků v ukrajinské železniční dopravě, kteří jsou navzdory tomu, že jsou neustále v ohrožení života, odhodláni evakuovat ukrajinské obyvatelstvo z válečných zón, pokračovat v přepravě pošty, důchodových dávek, léčivých přípravků, materiální humanitární pomoci a potravin, přepravovat majetek vnitrostátních společností, institucí a organizací do bezpečných ukrajinských regionů a zajistit, aby mohla pokračovat mezinárodní obchodní spolupráce a aby mohly být zachovány aktivní diplomatické kontakty na nejvyšší úrovni;

31.  domnívá se, že ruský útok na Ukrajinu a z něj vyplývající potřeby EU v oblasti dopravy poukazují na to, že železniční systém EU musí pojmout větší objemy cestujících i nákladu; vyzývá proto členské státy, aby urychlily standardizaci, harmonizaci a interoperabilitu železničních systémů všech členských států, a žádá Komisi, aby i nadále sledovala provádění těchto kroků a zbývající nedostatky;

32.  vyzývá Komisi, aby okamžitě zahájila jednání s Ukrajinou o liberalizaci mezinárodní železniční a vnitrozemské vodní nákladní dopravy s cílem zabezpečit dopravní trasy a zaručit nepřerušené dodavatelské řetězce pro zemědělské produkty a další komodity putující do Evropy a do zbytku světa;

33.  vyzdvihuje hrdinství několika běloruských zaměstnanců železnic, kteří sabotovali rozmisťování ruských vojenských sil útočících na Ukrajinu, a vyzývá všechny občany v Rusku a Bělorusku, aby následovali jejich příklad občanského odporu vůči brutální vojenské agresi;

Silniční doprava

34.  vítá opatření Komise, která mají zajistit návrat evropských řidičů kamionů z oblasti konfliktu a silniční přepravu zboží na Ukrajinu a do Moldavska;

35.  vítá nedávné sankce, které zakazují silničním dopravcům se sídlem v Rusku a Bělorusku přepravovat zboží po silnici na území Evropské unie, neboť výrazně omezí přístup ruského průmyslu ke klíčovému zboží;

36.  poukazuje na to, že přeprava zboží na Ukrajinu a do sousedních členských států s velkým přílivem uprchlíků může narážet na regulační překážky; vítá kroky Komise, jejichž účelem je objasnit členským státům určitá opatření, jež usnadní provozování silniční dopravy za výjimečných okolností daných ruskou agresí na Ukrajině, a vybízet je k uplatňování těchto opatření, například k vydávání dočasných karet řidiče ukrajinským řidičům působícím v EU, kteří se nemohou vrátit na Ukrajinu, aby obnovili propadlou kartu, nebo k povolování dočasných výjimek z pravidel pro dobu řízení a odpočinku s tím, že řidičům budou současně zaručeny dobré pracovní podmínky a bezpečnost, výjimek z úhrady mýtného pro přepravu považovanou za službu v nouzové situaci a výjimek pro povolení k přepravě všech produktů potřebných k zajištění lékařské péče; zdůrazňuje skutečnost, že ukrajinští řidiči kamionů v Evropě jsou v důsledku války v jejich zemi pod velkým tlakem; vyzývá Komisi, aby zavedla strategii, která by ukrajinským řidičům kamionů pomohla dostat se za rodinami, jež před válkou odešly do států Evropské unie, a zajistila, aby členské státy poskytovaly pomoc řidičům, kteří ji potřebují;

37.  vyzývá Komisi, aby i nadále hledala možnosti, jak podporovat dopravu cestujících nebo jakéhokoli druhu zboží na Ukrajinu a do jejích sousedních států, jež jsou členy EU, a zpět jakožto humanitární pomoc a jak zajistit nezbytné úlevy z mýtného a poplatků za pozemní komunikace, přístup během víkendů, daňové úlevy atd.;

38.  podporuje okamžité uzavření dohody o silniční přepravě zboží mezi Evropskou unií a Ukrajinou a vyzývá Komisi a členské státy, aby tuto dohodu okamžitě začaly prozatímně provádět;

39.  podporuje návrh Komise uzavřít s Ukrajinou a Moldavskem dohodu o dopravě, a částečně tak pro jejich dopravce liberalizovat silniční dopravu, aby bylo možné přesunout přepravu důležitého vývozního zboží z námořních tras, které nyní v důsledku ruské vojenské agrese nelze využívat, a zvýšit využití námořních přístavů EU pro vývoz zboží z Ukrajiny a dovoz zboží na Ukrajinu; v tomto ohledu důrazně podporuje rychlou obnovu ukončeného železničního a vodního spojení zejména mezi Ukrajinou a Rumunskem;

40.  zdůrazňuje, že je zcela zásadní, aby se otevřely zelené dopravní koridory na Ukrajinu a z ní s cílem poskytnout Ukrajině veškeré nezbytné vstupy ke zvýšení její zemědělské produkce (např. pesticidy, hnojiva a osiva) a umožnit další zemědělské výměny s Ukrajinou;

Transevropská dopravní síť (TEN-T) a vojenská mobilita

41.  vítá sdělení Komise o rozšíření transevropské dopravní sítě (TEN-T) do sousedních třetích zemí a naléhavě žádá, aby při příležitosti probíhajícího přezkumu TEN-T byl kladen důraz na mnohem vyšší investice do dopravní infrastruktury spojů se západním Balkánem, Moldavskem, Gruzií a Ukrajinou; mimoto žádá Komisi, Radu a Parlament, aby nynější revizi TEN-T společně využily jako příležitost k přezkumu nových map TEN-T, jež byly navrženy v prosinci 2021, a aby navrhly dodatek pro Ukrajinu, Moldavsko a Gruzii zejména s cílem zcela se přizpůsobit novým potřebám v oblasti dopravy způsobeným ruskou nezákonnou agresivní válkou na Ukrajině; požaduje také, aby Komise navrhla Dopravní společenství EU a „východní Evropy“ nebo „východního partnerství“, včetně investičního rámce pro východní Evropu, které by se mohlo částečně inspirovat Dopravním společenstvím se západním Balkánem;

42.  zdůrazňuje, že je třeba, aby projekt EU týkající se vojenské mobility byl mnohem ambicióznější, a v tomto směru vítá závazek členských států EU urychlit pokračující snahy o posílení vojenské mobility v EU;

43.  opakuje, že hluboce lituje rozhodnutí Evropské rady při schvalování částek víceletého finančního rámce na období 2021–2027 zásadně snížit konečné finanční prostředky pro rozpočtovou položku „vojenská mobilita“, která byla nově vytvořena v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF II) na období 2021–2027, a kritizuje fakt, že tato chyba nyní ohrožuje naši společnou evropskou bezpečnost; vyzývá Komisi, aby našla a předložila způsoby, jak zásadně navýšit prostředky v rozpočtové položce „vojenská mobilita“, jež je součástí programu CEF II, a navrhuje, aby v tomto ohledu byly uvolněny nevyužité prostředky přidělené na Nástroj pro oživení a odolnost; zdůrazňuje, že v zájmu zajištění optimální přeshraniční spolupráce a mobility v rámci Unie je důležité, aby jednotlivé aspekty vojenské mobility byly důkladně posouzeny a řešeny jak z hlediska infrastruktury, tak z hlediska financování; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby navrhla cílenou podporu velkých infrastrukturních projektů, které zajišťují lepší propojení všech členských států, a aby posílila dopravní infrastrukturu se západním Balkánem, Moldavskem, Gruzií a Ukrajinou; požaduje zejména posílení veškeré hlavní infrastruktury dvojího užití, jež vede k východní hranici Unie;

44.  vyzývá Komisi, aby členským státům EU poskytla finanční prostředky, které jsou nezbytné pro rozvoj strategické infrastruktury dvojího užití, jíž je zapotřebí ke splnění stávajících a budoucích potřeb; zdůrazňuje, že EU musí být schopna lépe posuzovat a kontrolovat vlastnictví a investice v oblasti strategické infrastruktury, neboť se jedná o klíčový aspekt pro zaručení bezpečnosti EU a našich občanů;

45.  vyzývá Komisi, aby podrobněji objasnila iniciativu „Global Gateway“ a podpořila společné investice do infrastruktury zejména v těch zemích, které s námi sdílejí univerzální hodnoty; místo toho, aby ponechala volný prostor autokraciím, musí Evropa nabídnout alternativu pro investice do infrastruktury v chudších třetích zemích, která bude jednak ekonomicky zajímavá a jednak založená na hodnotách; v tomto úsilí by se měla Evropa spojit s dalšími velkými demokraciemi, např. s USA, Spojeným královstvím, Kanadou, Austrálií, Japonskem nebo Jižní Koreou;

Nárůst cen energií v dopravě

46.  zdůrazňuje, že vyšší ceny energií v kombinaci s vyššími cenami v dopravě budou mít dopad na všechny občany, zejména na domácnosti s nízkými příjmy, a že bude hrozit větší riziko chudoby v dopravě; mimoto podtrhuje skutečnost, že vyšší náklady na pohonné hmoty v letecké, silniční a námořní dopravě mají přímý dopad na konečné ceny zboží a služeb a že nárůst cen pohonných hmot ovlivňuje oživení cestovního ruchu po pandemii;

47.  vítá sdělení Komise s názvem „ REPowerEU: společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii“ a souhlasí s tím, že je třeba rychle zbavit evropskou energetiku závislosti na ruských energetických zdrojích, což může být současně příležitostí k urychlení transformace energetiky; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že Komise se zatím nezabývala problémem nárůstu cen pohonných hmot pro dopravce; vyzývá Komisi, aby důkladně analyzovala hospodářský dopad cen pohonných hmot na dopravu a mobilitu v EU a aby v reakci na rostoucí ceny v dopravě přijala další opatření v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu;

48.  vítá mimořádná opatření, která byla přijata v několika členských státech za účelem zmírnění nárůstu cen pohonných hmot, jako jsou dočasná daňová snížení, a vyzývá Komisi, aby navrhla koordinovaná a společná kritéria EU a vnitrostátním orgánům usnadnila jejich přijímání;

49.  vyzývá Komisi a především vnitrostátní, regionální a místní orgány, aby v souladu s desetibodovým plánem Mezinárodní energetické agentury zavedly opatření na snížení spotřeby ropy, k nimž patří větší využívání práce z domova, neděle ve městech bez aut, větší podpora veřejné dopravy, mikromobility, pěší chůze a jízdy na kole, větší využití sdílení automobilů, prosazování efektivních jízd nákladních vozidel a dodávek zboží, využití pokud možno vysokorychlostních a nočních vlakových spojů místo letecké dopravy, omezení leteckých služebních cest, jestliže existují jiné možnosti, rozsáhlejší zavádění elektrických a účinnějších vozidel;

50.  zdůrazňuje, že v souladu s cíli EU v oblasti klimatu je naléhavě nutné výrazně zvýšit v Unii domácí výrobu, dodávky a skladování obnovitelných paliv/energie a dále posílit diverzifikaci dodávek energie v Evropské unii, a to i prostřednictvím krátkodobého dovozu alternativních pohonných hmot, mj. do přístavních terminálů EU pro zkapalněný zemní plyn jako přechodné palivo, přičemž je třeba pečlivě bránit efektu zakonzervování stávajícího stavu a uvíznutí aktiv; dále podtrhuje, že je zapotřebí posílit energetická propojení mezi členskými státy, zejména mezi Iberským poloostrovem a zbytkem Evropy;

51.  domnívá se, že je třeba podporovat součinnost a doplňkovost sítí TEN-T a TEN-E a současně zcela zajistit stávající a budoucí možnosti a objemy financování pro rozvoj TEN-T;

Cestovní ruch

52.  zdůrazňuje, že pokračující nezákonná agrese Ruska na Ukrajině mimořádně těžce poznamenala odvětví cestovního ruchu, zejména v příhraničních oblastech; turisté odmítají cesty do některých členských států EU, například do Polska, Rumunska, na Slovensko, do Bulharska či pobaltských států kvůli jejich blízkosti k ukrajinským hranicím a obavám z války; navzdory vlastním problémům pomáhá odvětví cestovního ruchu těchto zemí uprchlíkům z Ukrajiny; požaduje proto společnou evropskou politiku v oblasti cestovního ruchu a zejména akční plán s účinnou finanční podporou, který by tomuto odvětví a nejvíce zasaženým destinacím pomohl překonat poslední krize způsobené onemocněním COVID-19 a ruskou zločinnou agresí na Ukrajině;

53.  opakuje, že rozhodně podporuje vytvoření evropského mechanismu pro řešení krize v oblasti cestovního ruchu EU, aby bylo možné adekvátně a rychle reagovat na krize velkého rozsahu, jako jsou pandemie, války a humanitární krize způsobené dopady změny klimatu; zdůrazňuje, že je důležité zahrnout do něj řešení krátkodobého nedostatku finančních prostředků způsobeného takovými krizemi a rovněž zajistit střednědobé a dlouhodobé rámce a strategie;

54.  podtrhuje skutečnost, že rostoucí náklady na energii a potraviny, které se v důsledku války ještě zvyšují, znásobí náklady pro podniky cestovního ruchu a celý hodnotový řetězec, zejména pro malé a střední podniky, které po dvou letech pandemie bojují o přežití; vyzývá proto členské státy, aby prostřednictvím daňových politik a zejména daňových úlev zajistily potřebnou pomoc, a vyzývá Komisi, aby využila fondy EU ke zlepšení likvidity malých a středních podniků; v tomto ohledu zdůrazňuje, že oživení tohoto odvětví se ještě zpozdí, a vyzývá Komisi a členské státy, aby i nadále poskytovaly stávající veřejnou podporu, mimo jiné odkladem úhrad vzniklých závazků;

55.  poukazuje na to, že pandemie COVID-19 a současná válečná krize na Ukrajině ukázaly, že je naléhavě nutné zřídit agenturu EU pro cestovní ruch; domnívá se, že pro oživení odvětví cestovního ruchu v EU je jako krátkodobé řešení naprostým imperativem koordinace a že v rámci stávajících agentur by mělo být rychle zřízeno zvláštní oddělení pro cestovní ruch, které by mělo být pověřeno vytvořením nové „značky cestovního ruchu EU“, jež by propagovala Evropu jako bezpečnou, udržitelnou a inteligentní destinaci pro každého; vyzývá ke společné kampani EU, jejímž účelem by bylo propagovat Evropu s cílem přilákat turisty do destinací, do nichž nejčastěji mířili ruští a ukrajinští turisté;

56.  vyzývá členské státy, aby v EU podporovaly hotely a služby krátkodobého pronájmu poskytující ubytování ukrajinským uprchlíkům;

57.  vítá skutečnost, že podniky cestovního ruchu již najímají zaměstnance mezi ukrajinskými uprchlíky, a žádá Komisi, aby tyto kroky podpořila zřízením dočasného finančního programu EU, který by řešil nedostatek pracovních sil v cestovním ruchu, což je typický problém tohoto odvětví po pandemii;

o
o   o

58.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 57, 28.2.2022, s. 1.
(2) Přijaté texty, P9_TA(2022)0052.
(3) Přijaté texty, P9_TA(2022)0099.
(4) Přijaté texty, P9_TA(2022)0121.
(5) Přijaté texty, P9_TA(2022)0120.

Poslední aktualizace: 26. srpna 2022Právní upozornění - Ochrana soukromí