Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 8 a na hlavu V, zejména články 21, 22, 36 a 37 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a na část pátou Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“),

–  s ohledem na Dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou (dále jen „Moldavsko“) na straně druhé (dále jen „dohoda o přidružení“), která zahrnuje prohloubenou a komplexní zónu volného obchodu a vstoupila plně v platnost dne 1. července 2016,

–  s ohledem na zavedení bezvízového režimu pro občany Moldavska v březnu 2014, které bylo výsledkem pozměňovacích návrhů předložených Evropským parlamentem a Radou k nařízení Rady (ES) č. 539/2001(1),

–  s ohledem na svá doporučení Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k Východnímu partnerství před summitem konaným v červnu 2020,

–  s ohledem na společný pracovní dokument útvarů Komise a Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) o zprávě o provádění dohody o přidružení Moldavské republiky ze dne 13. října 2021 (SWD(2021)0295),

–  s ohledem na výsledek šestého zasedání Rady přidružení mezi EU a Moldavskem, které proběhlo dne 28. října 2021,

–  s ohledem na společná prohlášení přijatá na summitech Východního partnerství, z nichž poslední se konal v Bruselu dne 15. prosince 2021,

–  s ohledem na společný pracovní dokument útvarů Komise a ESVČ s názvem „Oživení, odolnost a reformy: priority Východního partnerství po roce 2020“ ze dne 2. července 2021 (SWD(2021)0186),

–  s ohledem na memorandum o porozumění mezi ministerstvem zahraničních věcí Gruzie, ministerstvem zahraničních věcí a evropské integrace Moldavské republiky a ministerstvem zahraničních věcí Ukrajiny o navázání posílené spolupráce v oblasti evropské integrace – „trojice přidružených zemí“ – podepsané dne 17. května 2021,

–  s ohledem na společné prohlášení vydané hlavami států nebo předsedy vlád trojice přidružených zemí – Gruzie, Moldavské republiky a Ukrajiny – v návaznosti na šestý summit Východního partnerství dne 15. prosince 2021,

–  s ohledem na žádost Moldavska o přistoupení k Evropské unii podanou dne 3. března 2022,

–  s ohledem na dopis předsedkyně vlády Moldavska předsedkyni Evropského parlamentu doručený dne 16. března 2022, který obsahuje žádost o navýšení makrofinanční pomoci Moldavsku,

–  s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci týkající se Moldavské republiky ze dne 26. února 2018,

–  s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy ze dne 26. ledna 2021 s názvem „Soudci v Polsku a Moldavské republice musí zůstat nezávislí“(2),

–  s ohledem na stanoviska a doporučení Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE/ODIHR) a Benátské komise Rady Evropy, zejména ze dne 15. března 2018 o volební reformě v Moldavsku, ze dne 24. června 2019 o ústavní situaci se zvláštním ohledem na možnost rozpuštění parlamentu, ze dne 14. října 2019 o návrhu zákona o reformě Nejvyššího soudu a státního zastupitelství a ze dne 13. prosince 2021 o změnách zákona o státním zastupitelství ze dne 24. srpna 2021,

–  s ohledem na právní analýzu zákona o změně kodexu audiovizuálních mediálních služeb Moldavské republiky, kterou dne 14. ledna 2022 předložil zástupce OBSE pro svobodu sdělovacích prostředků,

–  s ohledem na výsledek 12. kola dialogu o lidských právech mezi EU a Moldavskem, které se uskutečnilo dne 13. září 2021 prostřednictvím videokonference,

–  s ohledem na doporučení a činnosti Parlamentního výboru pro přidružení EU-Moldavsko, Parlamentního shromáždění Euronest, Fóra občanské společnosti Východního partnerství, Platformy občanské společnosti EU-Moldavsko a dalších zástupců občanské společnosti v Moldavsku,

–  s ohledem na národní strategii regionálního rozvoje na období 2022–2028, kterou přijala vláda Moldavska,

–  s ohledem na nový vládní akční plán na období 2020–2023,

–  s ohledem na závěry volební pozorovatelské mise Evropského parlamentu, která se uskutečnila u příležitosti předčasných parlamentních voleb v Moldavsku konaných dne 11. července 2021 a byla začleněna do mezinárodní volební pozorovatelské mise vedené OBSE/ODIHR,

–  s ohledem na prohlášení vysokého představitele Josepa Borrella a komisaře Olivéra Várhelyiho o parlamentních volbách zveřejněné dne 12. července 2021,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Moldavsku, zejména na předchozí usnesení ze dne 20. října 2020 o provádění dohody o přidružení mezi EU a Moldavskou republikou(3) a na usnesení ze dne 5. července 2018 o politické krizi v Moldavsku po prohlášení voleb do funkce starosty Kišiněva za neplatné(4), ze dne 4. července 2017 o poskytnutí makrofinanční pomoci Moldavské republice(5) a ze dne 21. ledna 2016 o dohodách o přidružení a prohloubených a komplexních zónách volného obchodu s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou(6),

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu a na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0143/2022),

A.  vzhledem k tomu, že nevyprovokovaná, neodůvodněná a nezákonná ruská válka proti Ukrajině vyhlášená dne 24. února 2022 neúměrně postihla Moldavsko, které coby sousední stát přijalo během dvou týdnů více než 360 000 uprchlíků z Ukrajiny, z nichž více než 100 000 v zemi zůstalo, což její zdroje vystavilo obrovskému tlaku;

B.  vzhledem k tomu, že od počátku ruské války proti Ukrajině panují v Moldavsku obavy z možných operací pod falešnou vlajkou;

C.  vzhledem k tomu, že dne 22. dubna 2022 prohlásil generálmajor Rustam Minněkajev, zástupce velitele ruské ústřední vojenské oblasti, že jedním z cílů probíhající ruské invaze na Ukrajině je vytvořit pozemní koridor do Podněstří; vzhledem k tomu, že generálmajor Minněkajev navíc nepravdivě prohlásil, že v Podněstří dochází k utlačování rusky mluvících obyvatel;

D.  vzhledem k tomu, že summit Východního partnerství uznal evropské ambice a evropskou volbu dotčených partnerů a podpořil plné provádění dohod o přidružení i příslušných prohloubených a komplexních zón volného obchodu;

E.  vzhledem k tomu, že po období politické nestability a oslabování demokracie vyhrála dne 15. listopadu 2020 prezidentské volby Maia Sanduová s 57,75 % hlasů a Strana akce a solidarity (PAS) získala v předčasných parlamentních volbách dne 11. července 2021 52,8 % hlasů a 63 ze 101 křesel v moldavském parlamentu, což prokazuje pevné odhodlání moldavského lidu zasazovat se o demokracii, právní stát a evropskou budoucnost své země a dává straně PAS silný mandát pro ambiciózní program reforem;

F.  vzhledem k tomu, že dohoda o přidružení / prohloubená a komplexní zóna volného obchodu vychází ze společných hodnot, na nichž je postavena EU, konkrétně z demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a z právního státu, a že tyto hodnoty jsou rovněž jádrem politického přidružení a hospodářské integrace, jak je stanoveno v dohodě o přidružení / prohloubené a komplexní zóně volného obchodu;

G.  vzhledem k tomu, že podle nedávných průzkumů veřejného mínění podporuje cíl evropské integrace své země 71,6 % občanů Moldavska;

H.  vzhledem k tomu, že účastníci 11. schůze Parlamentního výboru pro přidružení EU-Moldavsko, která se konala dne 6. a 7. dubna 2022, vzali na vědomí odhodlání moldavské prezidentky, vlády a parlamentní většiny důsledně provádět program přidružení EU-Moldavsko, a dosáhnout tak hmatatelného zlepšení života moldavských občanů;

I.  vzhledem k tomu, že konkrétní výsledky šestého zasedání Rady přidružení mezi EU a Moldavskem, které se konalo dne 28. října 2021, daly nový podnět k užší a posílené spolupráci v klíčových oblastech;

J.  vzhledem k tomu, že plán hospodářské obnovy Moldavska byl navržen jako součást obnoveného programu „Oživení, odolnost a reformy“ pro země Východního partnerství, který je podporován hospodářským a investičním plánem pro socioekonomickou obnovu a dlouhodobou odolnost po skončení pandemie COVID-19 s mottem „obnova k lepšímu“; vzhledem k tomu, že stěžejní iniciativy hospodářského a investičního plánu pro Moldavsko počítají s investicemi do energetické účinnosti, infrastruktury a konektivity, nikoli však do přechodu na čistou energii;

K.  vzhledem k tomu, že byl dokončen stávající nouzový program makrofinanční pomoci EU pro Moldavsko související s onemocněním COVID-19, přičemž první díl ve výši 50 milionů EUR byl vyplacen v listopadu 2020 a druhá splátka ve výši 50 milionů EUR byla vyplacena dne 7. října 2021 poté, co bylo dosaženo významného pokroku při plnění politických podmínek stanovených v memorandu o porozumění;

L.  vzhledem k tomu, že Moldavsko se v indexu vnímání korupce za rok 2021 umístilo na 105. místě ze 180 zemí (zlepšení ve srovnání se 115. místem v roce 2020) a že navzdory změnám ve vládě je nedostatek významného pokroku v boji proti korupci velmi znepokojivý, neboť korupce po dlouhá léta závažným způsobem ovlivňuje státní aparát, zpomaluje hospodářský růst a modernizaci a oslabuje demokracii;

M.  vzhledem k tomu, že nová vláda musí nadále řešit kritické nedostatky v oblasti soudnictví a právního státu, které stále brání demokratické správě věcí veřejných v Moldavsku;

N.  vzhledem k tomu, že Moldavsko se ve světovém indexu svobody tisku za rok 2021 umístilo na 89. místě ze 180 zemí (o dvě místa výše než v předchozím roce) a že přetrvávají obavy v souvislosti s koncentrací vlastnictví sdělovacích prostředků, monopolizací reklamního trhu, nedostatečnou redakční nezávislostí a kontrolou, kterou mají hospodářské a politické skupiny nad mediálními institucemi;

O.  vzhledem k tomu, že organizace občanské společnosti i nadále požadují větší transparentnost rozhodování v parlamentu a v dalších veřejných orgánech a opakují své návrhy předložené v letech 2016 a 2017, které se týkají legislativního rámce pro přístup k informacím;

P.  vzhledem k tomu, že spolupráce mezi veřejnými orgány a občanskou společností zůstává sporadická a z velké části není institucionalizovaná;

Q.  vzhledem k tomu, že Komise ve své poslední zprávě o provádění identifikovala klíčové problémy, pokud jde o právo na přístup ke zdravotní péči a informacím veřejného zájmu, právo na práci a důstojný život, svobodu pohybu a svobodu projevu;

R.  vzhledem k tomu, že ženy i nadále čelí genderové nerovnosti a jejich zapojení do rozhodovacího procesu je kvůli genderovým stereotypům a normám omezené;

S.  vzhledem k tomu, že právní rámec již nezakazuje přístup k určitým povoláním, jeho provádění však zůstává pomalé a ženy se i nadále potýkají s faktickými překážkami, jako je nedostatečný přístup k cenově dostupným pečovatelským službám;

T.  vzhledem k tomu, že znepokojení nadále vyvolávají nenávistné verbální projevy, které se zaměřují především na ženy a osoby LGBTI;

U.  vzhledem k tomu, že Komise ve své zprávě o provádění poukazuje na závažné problémy, jako je kojenecká úmrtnost, dětská práce včetně vazeb na obchodování s lidmi a sexuální vykořisťování, konkrétní situace romských dětí a dětí opuštěných rodiči, stagnující počet kojenců a dětí se zdravotním postižením v zařízeních ústavní péče a nedostatečná kvalita sociálních služeb na podporu rodin ve zranitelných situacích;

V.  vzhledem k tomu, že Moldavsko dováží přibližně 80 % své energie a že energie z větrných a solárních zdrojů a malých hydrologických zařízení představuje přibližně jen 1 % jeho energetického mixu;

W.  vzhledem k tomu, že jediným významným domácím zdrojem energie v Moldavsku je biomasa, která se na celkových dodávkách energie podílí 19 %;

X.  vzhledem k tomu, že v rámci Pařížské dohody se Moldavsko zavázalo snížit do roku 2030 emise o 70 % ve srovnání s rokem 1990;

Společné hodnoty a obecné zásady

1.  vítá historické výsledky prezidentských voleb v roce 2020 a parlamentních voleb v roce 2021, kdy dal lid Moldavska drtivou většinu hlasů proreformním a proevropským politickým silám, jež nyní plně odpovídají za chod státu; vybízí orgány EU a politické vedení Moldavska, aby této jedinečné příležitosti využily ke spolupráci na provádění dávno opožděných reforem a aby pokročily v evropské integraci Moldavska na základě sdílených hodnot demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a právního státu;

2.  vítá skutečnost, že Moldavsko dne 3. března 2022 podalo žádost o přistoupení k EU, což potvrzuje, že si zvolilo evropskou cestu; konstatuje, že tento krok dále zdůrazňuje potřebu intenzivnějšího politického dialogu na vysoké úrovni s moldavskými orgány, aby bylo dosaženo hmatatelného a udržitelného pokroku při provádění klíčových reforem; vyzývá orgány EU, aby Moldavsku společně s Ukrajinou a Gruzií udělily status kandidátské země, a to v souladu s článkem 49 Smlouvy o EU a podle jejich výsledků, a aby v mezidobí pokračovaly v úsilí o začlenění Moldavska na jednotný trh EU; vyzývá Komisi a ESVČ, aby dále posílily svou spolupráci se svými moldavskými protějšky a aby v tomto klíčovém období maximalizovaly svou politickou, technickou a finanční podporu Moldavska s cílem dále podněcovat pokrok a zajistit odpovídající absorpční kapacitu pro pomoc EU; zdůrazňuje, že je třeba hledat způsoby, jak v tomto ohledu upevnit a posílit kapacitu moldavských veřejných institucí, včetně společného projektu EU a Moldavska, jehož cílem by bylo zřídit vysokoškolskou instituci pro odbornou přípravu lidských zdrojů pro moldavskou veřejnou správu, zajistit maximální transparentnost výběrových řízení a služebního postupu a poskytnout pomoc EU na nezbytné navýšení platů úředníků moldavské státní správy, kteří pracují v klíčových oblastech reforem souvisejících s evropskou integrací;

3.  upozorňuje na skutečnost, že by Evropská unie měla při poskytování podpory jednat strategičtěji, a požaduje, aby byla na úrovni Komise zřízena Skupina na podporu Moldavské republiky po vzoru Skupiny na podporu Ukrajiny (SGUA), jak se předpokládalo v původním mandátu skupiny SGUA; zdůrazňuje, že by tato skupina mohla hrát klíčovou úlohu při dalším zefektivnění finanční a technické podpory EU a poskytování mnohostranné pomoci moldavským orgánům, pokud jde o prosazování reforem v klíčových oblastech spravedlnosti, boje proti korupci a správy věcí veřejných a provádění hospodářských a investičních plánů pro země Východního partnerství a plánu hospodářské obnovy Moldavska, a být Moldavsku nápomocná při přípravě na budoucí přístupová jednání;

4.  vyzývá Komisi, aby Moldavsku pomáhala při přípravě důvěryhodné předvstupní strategie pro členství v EU; opakuje svou výzvu Komisi, aby přijímala pravidelné výroční komplexní zprávy, v nichž bude posuzovat provádění reforem, a to na základě jasných kritérií a s využitím stejné metodiky, jaká se uplatňuje u zemí západního Balkánu;

5.  zdůrazňuje, že žádosti Ukrajiny, Moldavska a Gruzie o členství v EU otevřely novou kapitolu jejich evropské integrace, která by se měla vyznačovat zvýšeným úsilím o provádění příslušných dohod o přidružení / prohloubených a komplexních zón volného obchodu a strategičtějším přístupem EU k podpoře těchto zemí;

6.  vítá výsledky šestého summitu Východního partnerství konaného dne 15. prosince 2021, který opětovně potvrdil významné úspěchy spolupráce v tomto formátu a načrtl ambiciózní směr budoucí spolupráce na základě sdílených hodnot, jež se zaměří na oživení, odolnost a reformy;

7.  vítá skutečnost, že summit vzal na vědomí iniciativu Moldavska, Gruzie a Ukrajiny, aby coby tři přidružené partnerské země EU posílily svou spolupráci („trojice přidružených zemí“), a jejich evropské ambice a evropskou volbu; vybízí tyto tři země, aby spolupracovaly na dosažení svého deklarovaného cíle, jímž je členství v EU, prostřednictvím dalšího pokroku v programu reforem a výměny osvědčených postupů v oblasti řádné správy věcí veřejných a provádění dohod o přidružení / prohloubených a komplexních zón volného obchodu, jež jsou základem budoucího přistoupení k EU založeného na výsledcích; vyzývá Komisi, aby posoudila žádost Moldavska o přistoupení k EU a v mezidobí reagovala na zájem přidružených zemí o prohloubení odvětvové spolupráce s EU v oblastech společného zájmu, přičemž je nutné dodržovat zásadu inkluzivnosti;

8.  vítá konstruktivní příspěvek Moldavska ke spolupráci v rámci Východního partnerství, zejména v rámci přidružených zemí, a vyjadřuje naději, že prohlášení o ambiciózním programu země a odvětvové integraci v dopravě, energetice a dalších oblastech se promění v konkrétní rozhodnutí a opatření, a to jak na straně moldavských orgánů, tak Unie;

9.  vyzývá orgány EU, aby analyzovaly možnost zahrnout Moldavsko jako pozorovatele na jednání výborů zřízených podle článku 291 Smlouvy o fungování EU a nařízení (EU) č. 182/2011(7), jakož i na zasedání pracovních skupin a výborů Rady, aby EU ukázala, že je odhodlána k další integraci a k posílení reformní orientace a správního know-how těchto zemí;

10.  bere na vědomí, že válka na Ukrajině neúměrně ovlivnila moldavské hospodářství v důsledku ztráty dovozních a vývozních příležitostí, vyšších nákladů na dopravu, rychle rostoucích cen energie a nutnosti vypořádat se s kritickou humanitární situací způsobenou velkým počtem uprchlíků přicházejících z Ukrajiny; vyjadřuje uznání moldavskému lidu a státním institucím za jejich mimořádnou angažovanost v úsilí o vypořádání se s vysokým počtem uprchlíků z Ukrajiny přicházejících do země, neboť Moldavsko je zemí s nejvyšším počtem uprchlíků z Ukrajiny na obyvatele; zdůrazňuje, že kvůli této situaci rovněž dramaticky vzrostly potřeby Moldavska, pokud jde o hospodářskou podporu, včetně makrofinanční pomoci; vyzývá EU a další mezinárodní partnery Moldavska, aby urychleně přezkoumali své politiky a zvýšili svou podporu této země s cílem stabilizovat její socioekonomickou situaci a zajistit její nepřetržitý rozvoj;

11.  vítá rozhodné kroky ze strany EU a jejích členských států coby „týmu Evropa“, pokud jde o zmírňování socioekonomického dopadu pandemie COVID-19 prostřednictvím darování očkovacích látek a finanční podpory; vyzývá ESVČ, aby prostřednictvím pracovní skupiny East StratCom a delegace Evropské unie v Moldavské republice pomáhala moldavským orgánům v boji proti dezinformacím o očkovacích látkách proti onemocnění COVID-19 a při podpoře sociálního dialogu, aby bylo dosaženo cíle naočkovat minimálně 70 % obyvatelstva;

12.  zdůrazňuje, že plán hospodářské obnovy pro Moldavskou republiku v hodnotě až 600 milionů EUR je klíčovým prvkem oživení Moldavska a představuje jedinečnou příležitost k urychlení strukturálních reforem, restrukturalizaci hospodářství, boji proti chudobě a sociálním nerovnostem, podpoře ekologické a digitální transformace a přípravě země na další budoucí výzvy; vítá první vyplacení grantu ve výši 36,4 milionu EUR pro Moldavsko v rámci balíčku hospodářského oživení za účelem další podpory reformy policie a boje této země proti onemocnění COVID-19;

13.  vítá nový program hospodářských reforem Moldavska schválený Mezinárodním měnovým fondem v prosinci 2021, který otevírá cestu pro nový návrh Komise na balíček makrofinanční pomoci pro Moldavsko v hodnotě až 150 milionů EUR; vítá rychlé přijetí nové makrofinanční pomoci Parlamentem a Radou; zdůrazňuje zásadní význam přísné podmíněnosti, která je primárně spojena s demokratickými reformami, nikoli s hospodářskými faktory, což platí i pro všechny ostatní finanční prostředky, které EU poskytuje svým partnerům; vyzývá Komisi, aby zajistila, že moldavské orgány budou mít k dispozici technickou pomoc, aby mohly v souvislosti s makrofinanční pomocí odpovídajícím způsobem provádět dohodnuté reformy;

Reformy a institucionální rámec

14.  vítá bezprecedentní ambiciózní program reforem vlády Natalie Gavrilițové a počáteční pokrok, jehož již bylo dosaženo při jeho provádění, zejména v oblasti boje proti korupci, zvyšování transparentnosti veřejné správy, pokračování reforem v oblasti právního státu a digitalizace a zlepšování životní úrovně nejzranitelnějších skupin obyvatelstva a podnikatelského prostředí v zemi; opakuje, že dostatečný pokrok při provádění dohodnutých reforem je klíčovou podmínkou pro pokračující finanční podporu EU a uplatňování zásady „více za více“;

15.  důrazně vybízí moldavskou vládu, aby pokračovala ve své práci na nezvratném sbližování své země s Evropskou unií; naléhavě vyzývá státní orgány i opozici, aby konstruktivně spolupracovaly na přeměně své země na fungující stát, který bude schopen nabídnout svým občanům příležitosti a dosáhnout zlepšení ve všech oblastech, za něž odpovídá, což bude mít pozitivní dopad na životní úroveň v Moldavsku a pomůže přesvědčit Moldavany žijící v zahraničí, aby se vrátili do své vlasti;

16.  zdůrazňuje, že mají-li se naplnit vysoká očekávání moldavského lidu, musí dojít ke hmatatelným zlepšením v jejich životních podmínkách, k obnovení důvěry ve státní instituce a k boji proti korupci a oligarchickým strukturám;

17.  konstatuje, že ačkoli byly prezidentské a předčasné parlamentní volby dobře řízeny a měly pluralitní charakter, volební kampaň byla kontroverzní a vedená v negativním duchu a zahrnovala netolerantní rétoriku a osobní útoky; zdůrazňuje, že zbývající nedostatky je třeba řešit prováděním doporučení Benátské komise Rady Evropy a OBSE/ODIHR, včetně posílení volebního právního rámce v souladu se závazky OBSE a dalšími mezinárodními standardy, urychleného a důkladného prošetření věrohodných tvrzení o kupování hlasů a nezákonném ovlivňování voličů, potírání zneužívání státních zdrojů, posílení transparentnosti a odpovědnosti v oblasti financování kampaní, důslednějšího prosazování stávajících ustanovení kodexu audiovizuálních mediálních služeb, pokud jde o nestranné zpravodajství během kampaní, a poskytnutí lepších záruk, aby byla zajištěna absence politických tlaků na soudy a zachování jejich úplné nestrannosti při řešení případů souvisejících s volbami; naléhavě vyzývá moldavskou vládu, aby zavedla veškerá opatření nezbytná k zajištění toho, aby se moldavští občané žijící v zahraničí mohli účastnit voleb inkluzivním, transparentním a spravedlivým způsobem bez zahraničního vměšování;

Energetická bezpečnost a odolnost

18.  vítá rozhodnutí Komise poskytnout Moldavsku prostřednictvím nového programu rozpočtové podpory 60 milionů EUR na řešení krize dodávek plynu uměle vyvolané společností Gazprom a na zmírnění dopadu rostoucích cen na nejzranitelnější osoby; vítá úsilí například Polska, Rumunska a Ukrajiny o rychlé zajištění alternativních dodávek plynu; poukazuje na to, že energie je nejdůležitějším zdrojem příjmů pro ruský rozpočet a vojenské a sociální programy a že Gazprom je využíván jako nástroj k prosazování hospodářských a geopolitických zájmů Kremlu v zahraničí; vítá skutečnost, že delegace EU v Kišiněvě jako doplněk pomoci, kterou již EU poskytla v souvislosti s energetickou krizí, uvolnila 5 milionů EUR na podporu zranitelných skupin obyvatelstva nejvíce postižených nárůstem cen energie; uznává však, že vzhledem k neustále rostoucím cenám energie je zapotřebí výraznější podpory;

19.  konstatuje, že válka Ruska proti Ukrajině a jeho využívání energetických zdrojů jako zbraně dále podtrhuje geostrategický význam provádění reforem v odvětví energetiky, které by odstranily závislost na ruském plynu a posílily diverzifikaci dodávek energie a energetických tras, podpořily budování dlouhodobé odolnosti přechodem na obnovitelné zdroje energie a investice do modernizace stávající a vytváření nové infrastruktury a energetické účinnosti, včetně v odvětví výroby energie, dopravy a domácností, a tím zlepšily propojenost při současném zajištění udržitelnosti životního prostředí; konstatuje, že by to rovněž mohlo pomoci vybudovat odolnost vůči případným snahám třetích stran o využívání energie jako geopolitické páky;

20.  zdůrazňuje nepřípustnost zneužívání dodávek plynu z Ruska k vyvíjení politického tlaku na vládu Moldavska, aby změnila svou geopolitickou orientaci a upustila od plnění legitimních tužeb moldavských voličů; naléhavě vyzývá Komisi a ESVČ, aby Moldavsko zahrnuly do plánů EU směřujících k nezávislosti na dodávkách energie z Ruska a aby zvýšily finanční a technickou podporu EU Moldavsku, která je nezbytná k zajištění jeho odolnosti vůči takovým vnějším zásahům a ke snížení jeho silné závislosti na ruské energii; žádá EU, aby v souladu s dohodou o přidružení prokázala větší energetickou solidaritu s Moldavskem tím, že posílí propojení energetické infrastruktury mezi EU a zeměmi v regionu; zdůrazňuje, že je důležité neprodleně provést veškeré nezbytné investice a údržbu evropské energetické infrastruktury, aby skladovací zařízení a propojovací vedení členských států EU umožňovala přepravu plynu z EU do partnerských zemí v dostatečném rozsahu; vyzývá moldavské orgány, aby dodržely dlouhodobý závazek země jakožto člena Energetického společenství provádět třetí energetický balíček EU, zejména pokud jde o oddělení přenosu a distribuce plynu a elektřiny;

21.  zdůrazňuje, že je třeba zvýšit kapacitu výroby energie v Moldavsku, které je v současné době z 80 % závislé na elektřině vyrobené v regionu Podněstří; vítá úspěšnou synchronizaci elektrických rozvodných sítí Moldavska a Ukrajiny s evropskou kontinentální sítí dne 16. března 2022, což pomůže zajistit jejich stabilitu a bezpečnost dodávek; oceňuje Evropskou síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E) za její práci při dosahování tohoto milníku za mimořádných okolností; žádá Komisi, aby nadále podporovala integraci Moldavska a Ukrajiny do evropské kontinentální energetické sítě a aby za tímto účelem urychleně vytvořila v rámci své správy specializovanou strukturu; vítá kroky podniknuté k propojení elektroenergetické soustavy Moldavska s EU přes Rumunsko; vyzývá všechny orgány, aby splnily cíl propojit Moldavsko s rumunskou energetickou sítí do roku 2024 s podporou EU; vyzývá Komisi, aby zahrnula Moldavsko do zátěžových testů prováděných pro vnitřní trh s energií; konstatuje, že podpora a prosazování posílené spolupráce EU se zeměmi přidruženými k Východnímu partnerství v těchto odvětvích rovněž přispěje k hospodářskému růstu a posílí energetickou odolnost regionu;

22.  vítá zahájení dialogu na vysoké úrovni mezi EU a Moldavskem o energetice v souvislosti s nouzovou situací v moldavském plynárenském odvětví; vybízí Komisi, aby zvážila zahájení podobných dialogů na vysoké úrovni s EU s cílem posílit spolupráci v dalších oblastech, jako je spravedlnost nebo klima a Zelená dohoda pro Evropu, což by přispělo k dosažení cílů v rámci dohody o přidružení / prohloubené a komplexní zóny volného obchodu;

23.  vyzývá Moldavskou republiku a EU, aby zlepšily propojení Moldavska v oblasti Černého moře a karpatského regionu, pokročily v práci na moldavských úsecích rozšířené transevropské dopravní sítě (TEN-T) pro země Východního partnerství, podpořily reformy železničního odvětví a společně s členskými státy a mezinárodními finančními institucemi přezkoumaly možnosti modernizace železničního spojení mezi EU a Moldavskem při současném zajištění udržitelnosti životního prostředí; vybízí Moldavsko, aby pokročilo v provádění příslušného acquis, a požaduje intenzivnější spolupráci a postupnou integraci Moldavska do dopravního trhu EU a Dopravního společenství;

24.  vyzývá EU, aby poskytla Moldavsku platformu pro plánování investic za účelem provádění agendy zaměřené na rozsáhlé propojení infrastruktury, zejména zvýšením absorpční kapacity Moldavska a poskytnutím nezbytné technické pomoci, jako je tomu v případě zemí západního Balkánu v rámci investičního rámce pro západní Balkán (WBIF), což je platforma pro pomoc v oblasti kapacit spravovaná Komisí;

25.  vítá a podporuje zájem Moldavska o prohloubení spolupráce s EU v oblasti digitalizace a telekomunikací; naléhavě vyzývá EU a Moldavsko, aby vzájemně zrušily roamingové tarify mezi Moldavskem a EU;

26.  vítá úsilí a pokračující pokrok, kterého moldavské orgány dosáhly při dalším zlepšování moldavského systému bezpečnostního dohledu a provádění mezinárodních norem v oblasti bezpečnosti letectví, což vedlo k odstranění všech leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Moldavsku, ze seznamu EU pro leteckou bezpečnost, a vyzývá moldavské orgány, aby zajistily provádění dohody mezi EU a Moldavskem o společném leteckém prostoru;

Spolupráce v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a pokrok při řešení konfliktu v Podněstří

27.  vítá dohodu mezi EU a Moldavskem o zahájení politického a bezpečnostního dialogu na vysoké úrovni a obnovený závazek v oblasti bezpečnosti a SBOP prostřednictvím dvoustranných politických konzultací na úrovni útvarů; vybízí ESVČ a Moldavsko, aby tyto platformy plně využívaly k prohloubení spolupráce v oblastech, jako je mimo jiné boj proti hybridním hrozbám, zvyšování odolnosti, posilování kybernetické bezpečnosti a ochrany kritické infrastruktury a zlepšování strategické komunikace; vyzývá Moldavsko, aby pokračovalo ve slaďování svých postojů s postoji SZBP a nadále se podílelo na společné bezpečnostní a obranné politice (SBOP) a jejích misích a svůj podíl zvýšilo; vybízí EU a Moldavsko, aby určily způsoby, jak tuto spolupráci rozšířit, zejména s ohledem na nestabilní bezpečnostní situaci ve východním sousedství;

28.  vyjadřuje vážné znepokojení nad nedávnými událostmi na území Podněstří a odsuzuje je jako nebezpečné provokace, jež přicházejí ve velmi nestabilní bezpečnostní situaci; vyzývá k uklidnění s cílem zachovat bezpečnost a dobré životní podmínky obyvatel žijících na obou stranách řeky Dněstr a v sousedních zemích; vítá v tomto ohledu klidnou a zdrženlivou reakci orgánů v Kišiněvě;

29.  odmítá prohlášení orgánů v okupovaném podněsterském regionu Moldavska ze dne 3. března 2022, v němž oznámily ukončení procesu politického urovnání a znovu vyzvaly k uznání tzv. nezávislosti Podněstří, a je tímto prohlášením znepokojen; znovu připomíná svou podporu komplexnímu a mírovému urovnání podněsterského konfliktu prostřednictvím procesu jednání 5 + 2 na základě suverenity a územní celistvosti Moldavska v jeho mezinárodně uznaných hranicích, se zvláštním statusem pro region Podněstří v rámci životaschopného moldavského státu; zdůrazňuje, že jakékoli řešení otázky Podněstří musí respektovat svrchované právo Moldavska zvolit si vlastní politickou orientaci v oblasti obrany a zahraniční politiky; podporuje úsilí o rozšíření výhod prohloubené a komplexní zóny volného obchodu a bezvízového režimu na region Podněstří, což by umožnilo významný růst mobility a obchodu s tímto regionem;

30.  konstatuje, že mise EU pro pomoc na hranicích Moldavska a Ukrajiny hraje velmi důležitou úlohu při harmonizaci správy hranic a celních režimů s režimy Unie, rovněž pokud jde o boj proti organizované trestné činnosti a pašování, a přispívá k mírovému urovnání podněsterské otázky prostřednictvím opatření na budování důvěry a zajištěním monitorovací přítomnosti na podněsterském úseku moldavsko-ukrajinské hranice; vybízí moldavskou vládu, aby nadále prosazovala prostředí příznivé pro urovnání konfliktů a podporovala činnosti, které zvyšují důvěru a mezilidské kontakty mezi komunitami, které jsou rozděleny konflikty; je přesvědčen, že konstruktivní uzavření podněsterské otázky přinese stabilitu a prosperitu nejen Moldavsku, ale i širší oblasti;

31.  vyzývá Moldavsko, Ruskou federaci, členské státy EU a další mezinárodní partnery, aby spolupracovali na úplném odstranění a zničení přibližně 20 000 tun staré munice ze sovětské éry skladované v muničním skladu Cobasna, která představuje vážné ohrožení bezpečnosti lidí a životního prostředí na obou březích řeky Dněstr, protože její expirační doba dávno uplynula; vyjadřuje znepokojení nad četnými vojenskými cvičeními ruských ozbrojených sil v Podněstří a vyzývá Ruskou federaci, aby v souladu s opakovanými žádostmi moldavských orgánů a při respektování svrchovanosti a územní celistvosti Moldavska zcela, bezpodmínečně a spořádaně stáhla své vojenské síly a zbraně z regionu Podněstří;

32.  vyjadřuje znepokojení nad zhoršující se situací v oblasti lidských práv v regionu Podněstří, zejména nad pronásledováním osob kritizujících faktickou správu a rozmístění ruské armády, a nad omezováním veřejných shromáždění a činností místních nevládních organizací; připomíná Ruské federaci odpovědnost za dodržování lidských práv v regionu Podněstří, jak potvrzuje několik rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (EÚLP); vyzývá ruské orgány, aby vykonaly všechna rozhodnutí EÚLP týkající se porušování lidských práv a práva na svobodu a bezpečnost v regionu Podněstří;

33.  chválí moldavské orgány za podporu poskytovanou regionu Podněstří v souvislosti s pandemií COVID-19, mimo jiné darováním 10 % dodávek očkovacích látek, školením zdravotnického personálu a zpracováváním testů na COVID-19;

34.  vítá rozhodnutí Rady poskytnout ozbrojeným silám Moldavska pomoc ve výši 7 milionů EUR v rámci Evropského mírového nástroje na pořízení zdravotnického zařízení a vybavení k likvidaci výbušného materiálu; vybízí ESVČ a Radu, aby dále rozšiřovaly oblasti spolupráce s Moldavskem a podporovaly posilování způsobilosti odvětví obrany prostřednictvím opatření pomoci v rámci tohoto nástroje;

35.  vybízí moldavské orgány, aby v příštích ročních programech více využívaly potenciální pomoc z Evropského mírového nástroje s cílem upevnit svou schopnost čelit kybernetickým a hybridním hrozbám; vyzývá orgány EU, aby začlenily Moldavsko do nových formátů spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti, hybridních hrozeb a vyšetřování kyberkriminality, včetně zapojení nového Evropského průmyslového, technologického a výzkumného centra kompetencí pro kybernetickou bezpečnost do tohoto úsilí;

Právní stát a řádná správa věcí veřejných

36.  znovu poukazuje na zásadní význam reformy soudnictví, zejména posílení nezávislosti a pravomocí soudnictví, a boje proti korupci; uznává velký rozsah problémů, jimž orgány čelí, a vybízí je, aby se zaměřily na stanovené priority; bere na vědomí závazek prezidentky Maie Sanduové a vlády Natalie Gavrilițové založit svou politiku na rozhodnutích moldavského ústavního soudu; vyzývá k urychlení probíhající reformy soudnictví, včetně provedení změn ustanovení ústavy týkajících se soudnictví, o nichž hlasoval moldavský parlament dne 23. září 2021, a provádění strategie pro zajištění nezávislosti a integrity soudnictví na období 2022–2025;

37.  zdůrazňuje, že EU musí nabídnout větší podporu pro komplexní reformu soudního systému v Moldavsku, včetně navýšení finančních prostředků; uznává potřebu hlubokých reforem soudního systému zaměřených na dosažení účinnosti a plné a skutečné nezávislosti soudnictví, opětovné získání důvěry veřejnosti v soudnictví a systém veřejné správy, přerušení vazeb s postkomunistickými neformálními sítěmi a oligarchy a boj proti korupci a praní peněz i na nejvyšší politické a podnikatelské úrovni; důrazně podporuje cíl, kterým je zbavit soudní systém osob, jejichž integrita je zpochybněna, a provést komplexní změny, jež by vytvořily pevné základy pro právní stát v zemi;

38.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit transparentní výběrové řízení na jmenování soudců založené na zásluhách; vyzývá moldavské orgány, aby nadále spolupracovaly s Radou Evropy a Evropskou unií na reformě soudnictví, včetně iniciativ týkajících se mimořádného hodnocení soudců a státních zástupců (prověrka) a hodnocení bezúhonnosti kandidátů na funkci členů Nejvyšší rady soudců a Nejvyšší rady státních zástupců (předběžná prověrka); připomíná význam konzultací a provádění doporučení Benátské komise v rámci procesu reformy soudnictví;

39.  je přesvědčen, že jedním z hlavních problémů bránících pokroku Moldavska je rozsáhlá korupce; vyzývá moldavskou vládu, aby zvýšila účinnost právní a institucionální protikorupční infrastruktury; vítá vytvoření nezávislého poradního výboru pro boj proti korupci, který bude vyšetřovat korupci ve finančním a bankovním odvětví země a v jejích státních institucích;

40.  vyzývá moldavskou vládu, aby ve svých rozhodovacích procesech zvýšila transparentnost, demokratický dohled a odpovědnost a aby úzce spolupracovala s občanskou společností s cílem umožnit odpovídající veřejnou kontrolu a zapojení všech stran do těchto procesů; opakuje, že je důležité zajistit udržitelné financování občanské společnosti, zejména vzhledem k významným rozpočtovým škrtům během pandemie; zdůrazňuje obecný význam aktivního otevřeného dialogu vlády s organizacemi občanské společnosti, odbory, podnikatelskými sdruženími i s parlamentní a mimoparlamentní opozicí, aby byl zajištěn inkluzivní a participativní rozhodovací proces;

41.  bere na vědomí kroky, které podnikly příslušné orgány, a naléhavě je vyzývá, aby pokračovaly ve svém úsilí o řešení otázky nepodložených žádostí o azyl a o sladění moldavské vízové politiky s unijními seznamy zemí mimo EU, pro které jsou vyžadována víza;

42.  vyzývá moldavskou vládu, aby pokračovala v úsilí o odpolitizování donucovacích orgánů a veřejných protikorupčních institucí a aby investovala do budování větší důvěry mezi občany a donucovacími orgány;

43.  požaduje rozhodné provedení reformy policie; vítá nárůst počtu žen v policejních silách; vyzývá k posílení spolupráce mezi soudními orgány a donucovacími orgány Moldavska a členských států s cílem snížit přeshraniční trestnou činnost, zejména obchodování s nelegálními drogami a lidmi, protože Moldavsko bohužel zůstává zdrojem obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování a práce, kterého se dopouštějí moldavské a mezinárodní zločinecké sítě; vítá podpis dohody mezi EU a Moldavskem o operativních činnostech prováděných Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) v Moldavsku a vyslání pracovníků agentury Frontex na podporu moldavských orgánů při činnostech v oblasti správy hranic; vyzývá k posílení spolupráce s Europolem, Interpolem a celními organizacemi, jako jsou Světová celní organizace a protikorupční sítě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj;

44.  vyzývá Komisi a moldavské orgány, aby spolupracovaly, koordinovaly a přijaly naléhavá opatření na ochranu ukrajinských uprchlíků, kteří pobývají v Moldavsku nebo přes něj projíždějí, zejména žen a dětí, kterým hrozí riziko obchodování s lidmi a které představují většinu uprchlíků z Ukrajiny;

45.  vyzývá orgány, aby zaručily právo na spravedlivý proces a dodržování lidských práv ve vazebních zařízeních, a to i tím, že budou řešit nedostatečné poskytování zdravotní péče, a aby se vyvarovaly uplatňování selektivní a politicky motivované spravedlnosti; zdůrazňuje, že je třeba vymýtit mučení a špatné zacházení a vyšetřit obvinění z mučení a dalšího porušování lidských práv ze strany policistů a dalších pracovníků donucovacích orgánů;

46.  zdůrazňuje význam boje proti finančním podvodům, praní peněz a organizované trestné činnosti prostřednictvím komplexních právních předpisů a jejich účinného uplatňování; vítá plány na přijetí legislativních změn v parlamentu Moldavska, které by zlepšily právní rámec umožňující zavedení mechanismu pro rozšířenou konfiskaci majetku nashromážděného korupcí;

47.  požaduje jasnou a účinnou politiku v oblasti zpětného získávání zpronevěřených finančních prostředků a podvodně získaného majetku pomocí navázání mezinárodní spolupráce, zejména s důrazem na lepší součinnost s Europolem a Eurojustem; vybízí moldavské orgány, aby vytvořily rámec určený ke strategické spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce s cílem lépe řídit vyšetřování podvodů a boj proti korupci;

48.  vybízí k pokračující a úzké spolupráci mezi úřadem generálního prokurátora v Kišiněvě a úřadem Eurojust, včetně pravidelného vysílání moldavských zástupců do úřadu Eurojust jako přípravného kroku pro vytvoření pracovní skupiny pro zpětné získávání zpronevěřených finančních prostředků a podvodně získaného majetku;

49.  zdůrazňuje naléhavou potřebu urychlit vyšetřování bankovních podvodů odhalených v roce 2014, které dosud nepřineslo významné výsledky, pokud jde o postavení odpovědných osob před soud a vymáhání ztraceného majetku; zdůrazňuje, že tento nedostatečný pokrok má vážný negativní dopad na mezinárodní pověst Moldavska a zejména na důvěryhodnost soudního systému nejen v očích obyvatel Moldavska, ale také mezinárodních partnerů země; požaduje zintenzivnění procesu dokončování trestních řízení proti osobám zapojeným do „ruské pračky peněz“ a bankovních podvodů; požaduje v této souvislosti posílení spolupráce mezi členskými státy EU a moldavskými orgány při vyšetřování bankovních podvodů s cílem zajistit rychlé navrácení odcizeného majetku;

50.  opakuje svou výzvu k rozšíření globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv (tzv. unijní zákon Magnitského) tak, aby zahrnoval korupci jako sankcionovaný trestný čin, což by umožnilo sankcionovat osoby odpovědné za bankovní podvody v roce 2014 a odradilo od podobných trestných činů korupce;

Lidská práva a základní svobody

51.  vítá ratifikaci Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí („Istanbulská úmluva“) parlamentem Moldavska dne 14. října 2021; bere na vědomí, že Benátská komise vydala ve dnech 10.–11. prosince 2021 na žádost moldavského ústavního soudu právní stanovisko k ústavním důsledkům ratifikace Istanbulské úmluvy; vyzývá k zajištění účinného provádění Istanbulské úmluvy na všech úrovních s cílem zlepšit situaci žen a dívek a k dalšímu úsilí o pokrok směrem k dosažení genderové rovnosti, zejména pokud jde o zlepšení přístupu žen na trh práce, řešení rozdílů v odměňování žen a mužů, diskriminaci na základě věku a zastoupení žen a zajištění rovného zacházení na všech úrovních politického a společenského života;

52.  zdůrazňuje, že je důležité dále posilovat právní rámec pro rovnost a nediskriminaci, zejména odstraněním stávajících legislativních mezer s cílem řešit diskriminaci v zaměstnání, účinně bojovat proti trestným činům z nenávisti a nenávistným verbálním projevům a více chránit práva menšin, včetně Romů, LGBTI osob a přistěhovalců; vyzývá Moldavsko, aby zrušilo ústavní zákaz sňatků osob stejného pohlaví, který byl přijat v roce 1994, a aby zavedlo opatření proti diskriminaci LGBTI osob;

53.  žádá, aby Komise a ESVČ začlenily hledisko rovnosti žen a mužů do všech svých politik, programů a činností týkajících se Moldavska; vyzývá moldavskou vládu, aby urychlila přijímání a provádění právních předpisů v oblasti lidských práv a zákazu diskriminace v souladu s normami EU a aby umožnila naplnění těchto práv prostřednictvím řádně fungujících a nezávislých soudů;

54.  vyzývá moldavskou vládu, aby ve své reakci na pandemii COVID-19 kladla zvláštní důraz na boj proti genderové nerovnosti, genderově podmíněnému násilí a diskriminaci marginalizovaných skupin, což jsou problémy, které pandemie ještě zhoršila; naléhavě vyzývá orgány, aby se zabývaly nárůstem násilí vůči dětem a nárůstem dětské chudoby v důsledku pandemie COVID-19 a aby přijaly odpovídající protiopatření;

Obchodní a hospodářská spolupráce

55.  znovu zdůrazňuje význam účinného provádění reforem, jež jsou zapotřebí, aby bylo možné plně využívat výhod prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, dosáhnout pokroku, pokud jde o další hospodářskou integraci s vnitřním trhem EU, a zvýšit diverzifikaci a konkurenceschopnost moldavského hospodářství, zejména zboží s přidanou hodnotou; vyzývá Moldavsko, aby plně provedlo kapitolu dohody o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu, která se týká obchodu a udržitelného rozvoje, a aby dodržovalo své mezinárodní závazky, zejména Pařížskou dohodu a pravidla Světové obchodní organizace (WTO); vyzývá k novelizaci moldavského obchodního práva, které je v rozporu se závazky Moldavska plynoucími z dohody o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu a z ustanovení WTO;

56.  zdůrazňuje pozitivní dopad, který má dohoda o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu mezi EU a Moldavskem na obchod mezi oběma stranami, kdy mezi lety 2015 a 2020 vzrostl celkový objem obchodu o více než 33 %, více než 61 % moldavského vývozu jde na trh EU a více než 70 % moldavských společností, které své zboží vyváží na trhy jiných zemí, exportuje na trh EU; konstatuje, že trh EU bude pro Moldavsko v budoucnu jistě ještě důležitější v důsledku narušení obchodu způsobeného válkou Ruska proti Ukrajině; vítá skutečnost, že Unie je největším investorem v zemi; vybízí k dalšímu pokroku v oblastech, jako je celní kodex, ochrana práv duševního vlastnictví, zlepšení sanitárních a fytosanitárních norem, zlepšení tržních podmínek v oblasti energetiky, zadávání veřejných zakázek a přístup malých a středních podniků k financování;

57.  zdůrazňuje, že Moldavsko by mohlo více vyvážet, pokud by rozšířilo výrobu, změnilo priority vývozu a upravilo normy kvality; opakuje, že hlavními kategoriemi zboží určeného na vývoz jsou i nadále živočišné a rostlinné produkty, což jsou ze všech produktů, které může Moldavsko členským státům nabídnout, produkty nejméně ziskové; vyzývá Komisi, aby podpořila Moldavsko v diverzifikaci jeho vývozu do EU, a to i prostřednictvím lepšího plnění celních kvót pro vysoce ziskové produkty;

58.  vyzývá Komisi, aby zahájila proces integrace zemí Východního partnerství do jednotného evropského trhu tím, že učiní první krok v podobě posouzení jejich souladu z právního, hospodářského a technického hlediska a vypracuje předpisy a normy, které se zaměří na přípravu partnerských zemí na hospodářskou integraci do společného trhu;

59.  bere na vědomí zvýšený zájem Číny o investice do moldavského hospodářství, mimo jiné do odvětví energetiky, telekomunikací a farmacie; připomíná, že Čína chce v Moldavsku vybudovat významnou dopravní infrastrukturu, která má být součástí její širší iniciativy „Jeden pás, jedna cesta“; opakuje, že iniciativa „Jeden pás, jedna cesta“ je ústředním prvkem čínské zahraniční politiky a je ze své podstaty geopolitickým projektem;

60.  oceňuje prodemokratické reformy, které již moldavská vláda přijala; vyzývá Komisi a členské státy, aby na základě zásady „více za více“ Moldavsku poskytovaly rozsáhlejší unijní investice a motivovaly k nim a aby Moldavsko vybídly k proaktivnímu přístupu k EU a evropským finančním institucím;

61.  vyzývá k pokračujícímu úsilí o vybudování skutečného digitálního tržního hospodářství, včetně pokroku při vývoji otevřených dat, rozšiřování systému podmíněného přístupu k digitálním televizním službám a službám virtuálních sítí, zvyšování počtu služeb elektronických komunikací pro občany a veřejných registrů; podporuje proces digitalizace hospodářských procesů a rozvoj zvláštních mechanismů pro společnosti působící v oblasti informačních technologií, zejména pro inovační společnosti a začínající podniky, které mají potíže s hledáním zdrojů financování, a proto nejsou schopny financovat svůj proces transformace a růstu; zdůrazňuje, že je nutné vynaložit více úsilí na to, aby byla chráněna práva a potřeby moldavských občanů používajících internet a aby byly plně uplatňovány požadavky jednotného digitálního trhu;

62.  vítá, že z celkových 681 acquis EU, jimž má být podle dohody o přidružení / prohloubené a komplexní zóny volného obchodu přizpůsobeno moldavské vnitrostátní právo, byl proces aproximace zatím dokončen u 499 (z nichž u 152 aproximace proběhla jen částečně) a zdůrazňuje, že je důležité pokračovat v reformách veřejné správy a bankovního systému a zajistit nezávislost soudnictví; vyzývá Moldavsko, aby pokračovalo ve sbližování svých právních předpisů s acquis EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytly moldavským orgánům, včetně orgánů veřejné správy, potřebné odborné znalosti a technickou a finanční pomoc; vyzývá moldavské orgány, aby rychleji pokročily ve sbližování svých předpisů s dohodou o přidružení / prohloubenou a komplexní zónou volného obchodu;

63.  vybízí k harmonizaci vnitrostátních standardů kvality se standardy EU; zdůrazňuje, že podnikatelé a podniky z Moldavska čelí znevýhodnění, neboť pokud chtějí vyvážet do členských států, musí naplňovat mnoho různých standardů, a zdůrazňuje, že je třeba zavést takovou politiku, podle níž by standardy, které nejsou v souladu nebo jsou v přímém rozporu s evropskými standardy, nemusely být uplatňovány;

64.  domnívá se, že díky zajištění bezcelního přístupu na trhy EU pro podněsterské podniky, které jsou registrované na západním břehu Dněstru a podléhají celní kontrole moldavských úředníků, vedla prohloubená a komplexní zóna volného obchodu k masivnímu nárůstu obchodu z Eurasijské hospodářské unie do EU; vybízí moldavské orgány, aby podnikly další kroky k obchodování a propojení s trhy EU s cílem zlepšit přístup na trh, transparentnost a osvědčené obchodní postupy a omezit prostor oligarchů pro manipulaci s trhem a monopolizaci trhu;

65.  vítá, že EU podporuje hospodářské oživení mikropodniků a malých a středních podniků; vyzývá příslušné orgány EU a Moldavska, aby zajistily, že tato technická a finanční podpora bude přizpůsobena potřebám moldavských mikropodniků a malých a středních podniků, bude zahrnovat celou zemi včetně Podněstří a posílí jak kapacity mikropodniků a malých a středních podniků, tak jejich účast na vnitřním trhu EU;

66.  vítá nové právní předpisy v oblasti zadávání veřejných zakázek, zdůrazňuje však, že postupy zadávání zakázek je třeba sledovat a že je důležité podávat široké veřejnosti jasnější a průběžné zprávy; vybízí ke zjednodušení mechanismů, jejichž prostřednictvím mohou být zástupci občanské společnosti součástí postupů zadávání veřejných zakázek, a zdůrazňuje, že je třeba nahradit byrokratické postupy transparentními postupy, které odstraní překážky a obnoví důvěru v rozdělování a využívání veřejných rozpočtů;

67.  uznává závazek Moldavska usilovat o sblížení s právními předpisy EU v oblasti zemědělství s cílem zvýšit vývoz do EU a vytvořit nové obchodní příležitosti pro místní komunity; vyzývá moldavské orgány, aby rychleji pokročily ve sbližování svých předpisů s dohodou o přidružení / prohloubenou a komplexní zónou volného obchodu, pokud jde o zdraví zvířat a bezpečnost potravin;

68.  zdůrazňuje, že je důležité modernizovat vnitrostátní laboratoře odpovědné za sanitární a fytosanitární požadavky, umožnit vývoz produktů živočišného původu a řešit nedostatek kvalifikovaných laboratorních pracovníků;

69.  zdůrazňuje, že je zapotřebí větší transparentnosti, pokud jde o výsledky auditních misí Generálního ředitelství Komise pro zdraví a bezpečnost potravin, a poukazuje na to, že je třeba rozšířit a posílit síť laboratoří pro sanitární a fytosanitární analýzu a zároveň posílit odbornou přípravu inspektorů a odborníků pracujících v těchto laboratořích, aby se dosáhlo lepšího provádění předpisů v oblasti fytosanitární bezpečnosti a bezpečnosti potravin;

70.  vybízí Moldavsko, aby plně využívalo preferenčních vývozních příležitostí do EU prostřednictvím účinnějšího a udržitelnějšího hospodaření na zemědělské půdě a demokratičtějšího přístupu k půdě a jejího využívání, čímž se vytvoří zemědělské produkty, které zvýší relativní zemědělské výhody Moldavska;

71.  naléhavě vyzývá Moldavsko, aby zintenzivnilo svou spolupráci v oblasti infrastruktury s EU a zeměmi v regionu a aby provedlo hluboké strukturální reformy v odvětví energetiky, včetně diverzifikace dodávek energie, zvýšení energetické účinnosti, přilákání investic do obnovitelných zdrojů energie a zlepšení konektivity při současném zajištění environmentální udržitelnosti; vyzývá Moldavsko, aby zcela splnilo své závazky vyplývající ze Smlouvy o Energetickém společenství;

72.  vyzývá orgány EU, aby Moldavsku poskytly konkrétní podporu při plnění všech nezbytných požadavků pro vstup do jednotné oblasti pro platby v eurech;

73.  vyzývá moldavskou vládu, aby se rovněž zaměřila na sociální rozměr obchodu a udržitelného rozvoje tím, že bude dodržovat a prosazovat pracovní normy, ratifikuje a plně provede všechny úmluvy Mezinárodní organizace práce a odstraní zbývající nedostatky v systému inspekce práce;

74.  bere na vědomí, že Moldavsko v zájmu diverzifikace využívá biomasu a hydroelektrickou energii, připomíná však, že je třeba zajistit, aby toto úsilí bylo udržitelné a účinné a aby při něm byly dodrženy příslušné environmentální požadavky; zdůrazňuje, že rozvoj obnovitelných zdrojů energie je velmi důležitou součástí úsilí o přechod na čistou energii a energetickou nezávislost a zároveň přispívá k vytváření pracovních míst v dané oblasti, ke kvalitě ovzduší a zdraví občanů;

75.  zdůrazňuje důležitou úlohu regionální spolupráce při modernizaci země a zvyšování kapacit v úsilí o provádění dohody o přidružení; vyzývá k posílení regionální spolupráce jak mezi různými regiony Moldavska, tak mezi moldavskými regiony a regiony EU; vyzývá Komisi a příslušné agentury EU, aby v úzké spolupráci s moldavskou vládou tento postup usnadnily;

76.  vítá schválení vnitrostátní strategie regionálního rozvoje na období 2022–2028 a vyzývá k administrativní a územní reformě, která by se měla zaměřit na zvýšení konkurenceschopnosti a na udržitelný rozvoj; zdůrazňuje, že je zapotřebí vyvážit sociální a hospodářský růst ve všech moldavských regionech a účinně provádět vnitrostátní politiku regionálního rozvoje;

77.  vyzývá moldavské orgány, aby v souladu s Evropskou chartou místní samosprávy dodržovaly zásady místní demokracie a místní autonomie a aby místním samosprávám poskytly náležité pravomoci a dostatečné finanční prostředky a zajistily jejich účinné fungování, a to i prostřednictvím dalšího zlepšování, pokud jde o uplatňování zásad právního státu a řádné správy věcí veřejných na všech úrovních;

78.  vyzývá moldavské orgány, aby vyvinuly větší úsilí s cílem zajistit, aby se příležitosti, které nabízí dohoda o přidružení / prohloubená a komplexní zóna volného obchodu a pomoc a programy EU, dostaly na místní úroveň, a to i do odlehlých částí země, zejména do venkovských oblastí, s cílem umožnit obyvatelům prosazovat změny k lepšímu; vyzývá k tomu, aby EU více podporovala rozvojové projekty v autonomní oblasti Gagauzsko a aby o nich lépe informovala;

Odvětvová spolupráce

79.  je povzbuzen připojením Moldavska k Horizontu Evropa, programu EU pro výzkum a inovace na období 2021–2027, který otevírá nové příležitosti pro místní komunitu vědy a inovací k navazování partnerství s jejich protějšky v EU, a vítá také účast Moldavska v programu Občané, rovnost, práva a hodnoty;

80.  vyzývá k intenzivnější spolupráci mezi všemi orgány EU, členskými státy a moldavskými orgány při informování o přínosech dohody o přidružení / prohloubené a komplexní zóny volného obchodu a pomoci, kterou EU poskytuje občanům Moldavska; zdůrazňuje význam institucionálního rámce a konzistentního souboru opatření veřejné politiky pro boj proti dezinformacím, včetně protiunijních dezinformací, manipulace s informacemi, falešných zpráv a propagandy, a proti veškerému nepřátelskému zahraničnímu vměšování, přičemž tento boj by měl probíhat zejména prostřednictvím strategické komunikace a odolnosti vůči dezinformacím a manipulaci s informacemi ze strany domácích a zahraničních aktérů, a to on-line i off-line; vyzývá moldavské orgány a Komisi, aby v kontextu současného digitálního věku spolupracovaly na programech a reformách podporujících mediální a informační gramotnost a aby zlepšily odvětvovou spolupráci v digitální ekonomice;

81.  opakuje, že posílení plurality a nezávislosti sdělovacích prostředků by mělo být prioritou jak pro Unii, tak pro Moldavsko; vyzývá Komisi, aby více podporovala nezávislé sdělovací prostředky, a to i mimo hlavní město, a úsilí o poskytování důvěryhodných informací moldavským občanům ve všech částech země; vyzývá Evropskou nadaci pro demokracii k další podpoře tohoto úsilí;

82.  naléhavě vyzývá Moldavsko, aby dále podporovalo svobodné a nezávislé sdělovací prostředky tím, že vytvoří vnitrostátní program rozvoje sdělovacích prostředků s cílem přezkoumat právní rámec tak, aby řešil koncentraci vlastnictví sdělovacích prostředků, monopolizaci reklamního trhu, nedostatečnou redakční nezávislost a kontrolu mediálních institucí ze strany hospodářských a politických skupin, překážky v přístupu k informacím a útoky na novináře a jejich zastrašování;

83.  vyzývá Komisi, aby v Moldavsku důsledně monitorovala odvětví sdělovacích prostředků; doufá, že obnovená Rada pro televizní a rozhlasové vysílání bude účinně vykonávat své úkoly jakožto nezávislý orgán pro dohled nad sdělovacími prostředky a řešit dlouhodobě přítomné nedostatky v mediálním prostředí, včetně otázky politické nezávislosti společnosti provozující veřejnoprávní vysílání; opakuje, že je důležité zajistit plné provádění audiovizuálního zákona;

Institucionální ustanovení

84.  vítá skutečnost, že dne 29. listopadu 2021 bylo podepsáno memorandum o porozumění mezi Evropským parlamentem a parlamentem Moldavska o společném rámci na podporu parlamentní demokracie, které otevírá příležitosti pro posílení institucionální kapacity, a tudíž i parlamentní demokracie v Moldavsku, prostřednictvím užších dvoustranných institucionálních vazeb;

85.  vyzývá parlament Moldavska, aby na základě vzájemně dohodnutého plánu provedl všechny činnosti na podporu demokracie, jež jsou mu k dispozici, a to včetně dialogu Jeana Monneta a programu Simone Veilové;

86.  poukazuje na důležitou úlohu Parlamentního výboru pro přidružení EU-Moldavská republika a Parlamentního shromáždění Euronest, pokud jde o podporu dvoustranné a regionální spolupráce s EU a výměny zkušeností a osvědčených postupů s moldavskými poslanci; vyzývá k prohloubení strukturální spolupráce mezi poslanci Evropského parlamentu a poslanci moldavského parlamentu s cílem spolupracovat na podpoře reforem a sledovat jejich provádění;

87.  připomíná, že podporuje zapojení občanské společnosti, včetně odborů, do rozhodovacích procesů s cílem zvýšit veřejnou kontrolu reforem a podpořit jejich transparentnost a společenskou přijatelnost; zdůrazňuje přidanou hodnotu, kterou různé organizace poskytují v důležitých otázkách veřejného zájmu v Moldavsku; je znepokojen tím, že veřejné orgány spolupracují s občanskou společností v relativně omezené míře, a to navzdory existenci strategie a akčního plánu pro rozvoj občanské společnosti; je rovněž znepokojen 17% snížením grantů poskytovaných organizacím občanské společnosti;

88.  vyzývá EU a Moldavsko, aby i nadále pracovaly na zlepšování mezilidských kontaktů a výměn s cílem vybudovat vzájemně pozitivní obraz u obyvatel obou stran, a to prostřednictvím společných projektů, které budou vypracovány na úrovni občanské společnosti a které budou zahrnovat mimo jiné podporu mladých studentů a odborníků, díky které se budou moci účastnit programů EU v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, jako je Erasmus+; žádá Komisi, aby prozkoumala možnost rozšíření některých programů EU na občany Moldavska a dalších zemí Východního partnerství; zdůrazňuje, že rozšíření programů, jako je „DiscoverEU“, do Moldavska by mohlo dále posílit proevropský postoj občanů této země;

Sociální práva

89.  konstatuje, že podzaměstnanost je v Moldavsku nadále vysoká, lidé mají často nejisté zaměstnání a obyvatelé v produktivním věku jsou zranitelní vůči hospodářským otřesům; vyzývá k přijetí strategie oživení, která bude odpovídat potřebám obyvatelstva a bude zahrnovat ekologickou transformaci a udržitelný rozvoj;

90.  je znepokojen rozsáhlou emigrací moldavských občanů, která prohlubuje negativní demografické trendy a představuje vážnou hrozbu pro budoucnost Moldavska; vybízí moldavskou vládu, aby zavedla další opatření s cílem předcházet tomuto jevu a bojovat proti němu, a to zejména tím, že bude vytvářet příležitosti pro mladé pracovníky, zlepší jejich podmínky a zvýší jejich mzdy;

91.  vyzývá vládu, aby věnovala maximální pozornost žádostem moldavského veřejného ochránce práv týkajícím se zlepšení přístupu ke zdravotní péči, práva na práci a svobody pohybu a projevu;

92.  vyzývá moldavskou vládu, aby posílila systém zdravotní péče, řešila nedostatek pracovních sil, který jej oslabuje, a zlepšila hygienické normy, zejména v nemocnicích; naléhavě vyzývá Komisi, členské státy a Moldavsko, aby zintenzivnily svou spolupráci, pokud jde o odolnost v oblasti veřejného zdraví, vyměňovaly si osvědčené postupy a spolupracovaly s občanskou společností na vytváření strategií ke zvládání epidemie, které se budou zaměřovat na nejohroženější skupiny obyvatel;

93.  podporuje pokračující spolupráci mezi Moldavskem a EU při řešení pandemie COVID-19 a jejích důsledků a posilování dlouhodobé spolupráce v oblasti veřejného zdraví; naléhavě vyzývá moldavské orgány, aby se chopily příležitosti a využily finanční prostředky na oživení po pandemii COVID-19 k modernizaci nemocnic a ke zlepšení kvality a dostupnosti zdravotnických služeb, zejména v regionech;

94.  vítá, že Komise přijala rozhodnutí o rovnocennosti certifikátů COVID-19 vydaných Moldavskem s digitálním certifikátem EU COVID, a vybízí členské státy, aby i nadále zajišťovaly jeho uplatňování;

95.  konstatuje, že kvůli nedostatkům v pracovním právu dochází k nekalým praktikám, zejména pokud jde o někdy příliš dlouhou denní pracovní dobu, nízké mzdy a pouze částečně doložené pracovní poměry; je znepokojen tím, že pravidla, která mají těmto praktikám bránit, jsou uplatňována pouze částečně;

96.  konstatuje, že sociální dialog v posledních letech zeslábl a během pandemie COVID-19 byl zcela pozastaven; vyzývá vládu, aby zajistila, že bude navázán skutečný sociální dialog, jehož výsledkem bude, že se do procesu oživení po pandemii zapojí všichni sociální partneři;

97.  vítá pokrok, kterého Moldavsko dosáhlo v procesu deinstitucionalizace systému péče o děti, a kroky podniknuté za účelem vypracování nového programu a akčního plánu na ochranu dětí na období 2022–2026;

98.  vítá závazky Moldavska v oblasti životního prostředí a změny klimatu; vyzývá Moldavsko, aby dále zvýšilo svou angažovanost v boji proti změně klimatu, a Komisi, aby usnadnila účast Moldavska na Zelené dohodě pro Evropu a zajistila, aby prohloubená a komplexní zóna volného obchodu nebyla v rozporu s cíli a iniciativami v oblasti životního prostředí stanovenými v Zelené dohodě pro Evropu;

99.  podporuje, aby byly do různých hospodářských odvětví lépe začleňovány předpisy v oblasti životního prostředí a aby se na vypracovávání právních předpisů na ochranu životního prostředí více podíleli občané; vyzývá k tomu, aby byla navázána silnější partnerství s občanskou společností s cílem zajistit lepší fungování sběru a recyklace odpadu a aby byla větší pozornost věnována zalesňování půdy, snižování degradace půdy a zlepšování kvality vody;

o
o   o

100.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a prezidentce, vládě a parlamentu Moldavské republiky.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1). (2) Rezoluce 2359 (2021). (3) Úř. věst. C 404, 6.10.2021, s. 136. (4) Úř. věst. C 118, 8.4.2020, s. 109. (5) Úř. věst. C 334, 19.9.2018, s. 199. (6) Úř. věst. C 11, 12.1.2018, s. 82. (7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).