Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2021/2244(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0131/2022

Předložené texty :

A9-0131/2022

Rozpravy :

PV 18/05/2022 - 23
CRE 18/05/2022 - 23

Hlasování :

PV 19/05/2022 - 7.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P9_TA(2022)0214

Přijaté texty
PDF 192kWORD 62k
Čtvrtek, 19. května 2022 - Brusel
Zpráva o Albánii za rok 2021
P9_TA(2022)0214A9-0131/2022

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. května 2022 o zprávě Komise o Albánii za rok 2021 (2021/2244(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Albánskou republikou na straně druhé(1),

–  s ohledem na žádost Albánie o členství v Evropské unii ze dne 24. dubna 2009,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1529 ze dne 15. září 2021, kterým se zřizuje Nástroj předvstupní pomoci (NPP III)(2),

–  s ohledem na závěry přijaté Evropskou radou ve dnech 19.–20. června 2003 a na Soluňskou agendu pro země západního Balkánu,

–  s ohledem na závěry přijaté Evropskou radou ve dnech 26.–27. června 2014, jejichž součástí bylo rozhodnutí udělit Albánii status kandidátské země pro členství v EU,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 28. června 2018,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 17. a 18. října 2019,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 18. června 2019, 25. března 2020 a 14. prosince 2021 o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. února 2020 „Posílení procesu přistoupení – přesvědčivá perspektiva EU pro západní Balkán“ (COM(2020)0057),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. dubna 2020 s názvem „Podpora západního Balkánu v boji s pandemií COVID-19 a při obnově po ní“ (COM(2020)0315),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. července 2020 s názvem „Akční plán EU proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi na období 2020–2025“ (COM(2020)0608),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2020 nazvané „Hospodářský a investiční plán pro západní Balkán“ (COM(2020)0641),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. dubna 2021 o strategii EU pro boj proti organizované trestné činnosti na období 2021–2025 (COM(2021)0170),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. října 2021 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2021“ (COM(2021)0644), doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Albánii za rok 2021“ (SWD(2021)0289),

–  s ohledem na úmluvu Rady Evropy č. 198 o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu a o financování terorismu,

–  s ohledem na zprávu Rady Evropy z listopadu 2021 nazvanou „Mimo definice: výzva k přijetí opatření proti nenávistným verbálním projevům – komplexní studie“

–  s ohledem na závěrečnou zprávu ze dne 26. července 2021, kterou k parlamentním volbám Albánské republice, jež se konaly dne 25. dubna 2021, vypracovala volební pozorovatelská mise Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE/ODIHR),

–  s ohledem na stanovisko Benátské komise ze dne 14. prosince 2021 o prodloužení funkčního období přechodných orgánů pověřených novým hodnocením soudců a státních zástupců,

–  s ohledem na společné stanovisko Benátské komise a OBSE/ODIHR ze dne 11. prosince 2020 ke změnám albánské ústavy ze dne 30. července 2020 a ke změnám volebního zákona ze dne 5. října 2020,

–  s ohledem na všechna ostatní stanoviska Benátské komise k Albánii,

–  s ohledem na summit v Sofii konaný dne 10. listopadu 2020, včetně prohlášení o společném regionálním trhu a prohlášení o zelené agendě pro západní Balkán,

–  s ohledem na Sofijské prohlášení vydané na summitu EU a zemí západního Balkánu dne 17. května 2018 a na sofijský program priorit,

–  s ohledem na summit EU a zemí západního Balkánu, který se konal dne 6. května 2020 v Záhřebu, a na prohlášení z tohoto summitu,

–  s ohledem na summit EU–západní Balkán konaný v Brdu pri Kranju dne 6. října 2021 a jeho prohlášení,

–  s ohledem na 8. summit berlínského procesu ze dne 5. července 2021,

–  s ohledem na ministerské fórum EU-západní Balkán o spravedlnosti a vnitřních věcech, které se konalo v Brdu pri Kranju ve dnech 1.–3. prosince 2021, a na společné tiskové prohlášení z tohoto fóra,

–  s ohledem na závěrečné prohlášení 8. fóra občanské společnosti zemí západního Balkánu ze dne 1. října 2021,

–   s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 01/2022 ze dne 10. ledna 2022 nazvanou „Podpora EU určená na posilování právního státu na západním Balkáně: navzdory úsilí přetrvávají zásadní problémy“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2019 o zahájení přístupových jednání se Severní Makedonií a Albánií(3),

–  s ohledem na své doporučení ze dne 19. června 2020 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k západnímu Balkánu v návaznosti na summit konaný v roce 2020(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2020 o posílení svobody sdělovacích prostředků: ochrana novinářů v Evropě, nenávistné projevy, dezinformace a úloha platforem(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2021 o spolupráci v boji proti organizované trestné činnosti na západním Balkáně(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2022 o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací(7),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Albánii,

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0131/2022),

A.  vzhledem k tomu, že rozšíření je jedním z nejúčinnějších nástrojů zahraniční politiky EU, neboť přispívá k šíření dosahu základních hodnot Unie, jimiž jsou svoboda, demokracie, právní stát, budování míru a respektování lidských práv a důstojnosti;

B.  vzhledem k tomu, že evropská integrace odráží touhu albánských občanů žít v demokracii a prosperitě a slouží jako silný katalyzátor reforem, které by zlepšily fungování státních institucí a kvalitu života;

C.  vzhledem k tomu, že je ve vlastním politickém, bezpečnostním a hospodářském zájmu Unie aby se Albánie stala jejím členským státem, jehož členství se opírá o dosažené výsledky;

D.  vzhledem k tomu, že Albánie je kandidátskou zemí od roku 2014 a že Komise od roku 2018 doporučovala, aby byla zahájena přístupová jednání s touto zemí, a že dne 1. července 2020 konečně předložila návrh rámce jednání;

E.  vzhledem k tomu, že EU musí zemím, jež do ní hodlají vstoupit, ukázat jasnou a spolehlivou cestu; vzhledem k tomu, že harmonogram přistoupení by měl být určen kvalitou nezbytných reforem v zemi; vzhledem k tomu, že Albánie zvýšila své úsilí a dosáhla hmatatelných a udržitelných výsledků v klíčových oblastech, které Rada označila za nezbytné pro přijetí rámce pro jednání před první mezivládní konferencí;

F.  vzhledem k tomu, že Albánie musí i nadále rozhodným způsobem prosazovat upevňování demokracie, právního státu a lidských práv, včetně ochrany příslušníků menšin spolu s bojem proti korupci, jako klíčovým referenčním ukazatelům pokroku na cestě k přistoupení k EU;

G.  vzhledem k tomu, že EU je i nadále plně odhodlána podporovat strategické rozhodnutí Albánie o evropské integraci, které se zakládá na dobrých sousedských vztazích, a že je stále jasně největším obchodním a investičním partnerem Albánie a největším poskytovatelem finanční pomoci této zemi, kdy země od roku 2007 obdržela předvstupní pomoci EU ve výši 1,24 miliardy EUR podle nástroje předvstupní pomoci (IPA) I a IPA II;

H.  vzhledem k tomu, že EU prokázala svůj závazek ohledně evropské perspektivy zemí západního Balkánu a uvolnila 3,3 miliardy EUR na řešení bezprostřední zdravotní krize a zmírnění hospodářských a sociálních důsledků pandemie COVID-19;

I.  vzhledem k tomu, že zlovolné zahraniční přímé a zástupné vměšování a dezinformace mají za cíl oživit konflikty, násilí, napětí mezi etniky a destabilizovat celý region;

J.  vzhledem k tomu, že Albánie je i nadále důležitým geopolitickým spojencem a důvěryhodným partnerem v zahraniční politice plně v souladu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou a díky úsilí o zlepšení regionální spolupráce a o dobré sousedské vztahy;

K.  vzhledem k tomu, že Albánie se připojila k opatřením EU na podporu Ukrajiny uvalením sankcí na Rusko a podpořila členské státy EU při hlasování ve Valném shromáždění OSN i jako člen Rady bezpečnosti OSN;

L.  vzhledem k tomu, že Albánie vyvinula dlouhodobé úsilí, aby splnila všechny podmínky pro naplánování první mezivládní konference, což již potvrdila zpráva Parlamentu o zprávě Komise o Albánii za roky 2019–2020, a ve svém procesu přistoupení činí pokroky;

M.  vzhledem k tomu, že albánští občané mohou od prosince 2010 cestovat do schengenského prostoru bez víz a od roku 2015 se mohou účastnit studentských, akademických a mládežnických výměn v rámci programu Erasmus+;

1.  znovu vyjadřuje jednoznačnou podporu demokratické transformaci Albánie, která se opírá o její strategickou orientaci a neochvějné odhodlání začlenit se do Evropy, a rovněž o dobré sousedské vztahy a inkluzivní regionální spolupráci; znovu potvrzuje evropskou budoucnost Albánie a celého západobalkánského regionu;

2.  lituje, že se nepodařilo zahájit dlouho očekávaná přístupová jednání s Albánií a Severní Makedonií; zdůrazňuje svou plnou solidaritu s občany těchto zemí a sympatie k nim a považuje tento neúspěch, který podkopává postoj veřejnosti k EU, za vážné nebezpečí pro celou politiku rozšiřování EU, jelikož poškozuje pověst EU jako spolehlivého partnera a seriózního geopolitického aktéra;

3.  naléhavě vyzývá Radu, že je třeba udržet důvěryhodnost evropské integrace rychlým zahájením přístupových jednání s Albánií a Severní Makedonií, jak soustavně doporučuje Komise, jelikož obě země splnily podmínky stanovené Evropskou radou a nadále dosahují trvalých výsledků v základních oblastech; vyzývá členské státy, aby prokázaly plný politický závazek vůči rozšíření a aby zahájením přístupových jednání s Albánií a Severní Makedonií daly věrohodný impuls reformnímu úsilí v dalších zemích, jichž se proces rozšíření týká;

4.  je si vědom transformační povahy přístupových jednání, která mají být vedena podle revidované metodiky rozšíření v rámci širšího geostrategického kontextu, jenž zahrnuje nepřátelské činnosti zaměřené na narušení hlubší integrace zemí západního Balkánu do EU a stability těchto zemí;

5.  připomíná, že konečné přistoupení Albánie k EU závisí na trvalých, důkladných a nezvratných reformách v základních oblastech, počínaje právním státem a fungováním demokratických institucí; zdůrazňuje, že tempo přistupování k EU založené na zásluhách by mělo být určováno pokrokem v oblasti řádného fungování všech orgánů a vychází z dodržování zásad právního státu, řádné správy věcí veřejných a základních práv; naléhavě vyzývá Albánii, aby se i nadále a ještě intenzivněji snažila posilovat fungování soudních orgánů, demokracii, právní stát i ekonomiku a postavení občanské společnosti, bojovat proti korupci a organizované trestné činnosti, zajišťovat svobodu sdělovacích prostředků a zaručit práva menšin včetně komunity LGBTI+; připomíná, že kandidátské země procházejí během přístupových jednání hloubkovou transformací, aby splnily kritéria členství, která trvá tak dlouho, jak je třeba k provedení nezbytných reforem;

Demokratické instituce, sdělovací prostředky a občanská společnost

6.  opětovně potvrzuje, že albánští političtí představitelé nesou společnou odpovědnost za posílení konstruktivního politického dialogu a spolupráce, na nichž stojí účinné fungování demokratických institucí země, a to na základě lepší správy věcí veřejných, transparentnosti a plurality a umožnění aktivní účasti občanské společnosti; vyjadřuje vážné znepokojení nad polarizovaným politickým prostředím a nedostatkem udržitelné spolupráce mezi stranami, jež i nadále brání demokratickému procesu; připomíná, že je důležité dosáhnout nezbytného konsensu mezi všemi politickými aktéry, aby se v Albánii posílila demokratická parlamentní kultura, konstruktivní parlamentní tradice, důvěra a skutečný dialog mezi stranami; vybízí v této souvislosti k využívání dialogu Jeana Monneta;

7.  vítá veškeré snahy depolarizovat před všeobecnými volbami v roce 2021 politickou situaci, díky nimž se opoziční strany vrátily zpět do politického procesu v parlamentu; vyjadřuje politování nad nikoli konsensuálními změnami ústavy a volebního zákona ze strany vládnoucí většiny před všeobecnými volbami; vyzývá albánské politické strany, aby prokázaly politickou zralost v záležitostech veřejného zájmu a aby posílily konkurenceschopnou vnitřní demokracii a integritu jako odrazový můstek pro pluralismus a demokratickou transformaci;

8.  připomíná, že je třeba řešit zbývající volební nedostatky v souladu s doporučeními OBSE/ODIHR a Benátské komise včas před příštími parlamentními volbami, a to dalším zlepšením přístupnosti a integrity voleb a zabráněním kupování hlasů a zneužívání administrativních zdrojů, mimo jiné prostřednictvím digitalizace, transparentnosti, ochrany údajů, rovného přístupu ke sdělovacím prostředkům, jakož i revidovaných právních předpisů a pravidel pro financování a fungování politických stran; konstatuje, že navzdory těmto nedostatkům a problémům byly parlamentní volby v roce 2021 obecně dobře organizované a zajišťovaly konkurenci politických stran; vyjadřuje politování nad tím, že nebyly vyneseny pravomocné rozsudky ohledně případů kupování hlasů na vysoké úrovni; navrhuje, aby byla před příštími parlamentními volbami vyslána volební pozorovatelská mise EU do Albánie;

9.  vyjadřuje znepokojení nad přetrvávající štvavou rétorikou, mimo jiné ze strany vysoce postavených politiků, veřejných činitelů a dalších veřejně činných osob, která posiluje kulturu zastrašování a podněcuje pomlouvačné kampaně, násilí a nepokoje; vyzývá politické činitele, aby šli příkladem při prosazování společenského dialogu, a žádá, aby bylo zajištěno pravomocně odsouzení osob napadajících novináře;

10.  zdůrazňuje, že je třeba posílit zapojení albánského parlamentu (Kuvendi) do procesu integrace do EU a dále posílit jeho legislativní, dohledové a rozpočtové kapacity; naléhavě vyzývá Kuvendi, aby dosáhl pokroku v oblasti volebních a územních reforem, a vítá zřízení příslušných parlamentních výborů;

11.  vybízí vládu, aby urychlila administrativní přípravy nadcházejících přístupových jednání a co nejlépe využila příslušnou pomoc a know-how, které poskytují členské státy EU; zdůrazňuje, že je důležité, aby byly zavedeny soudržné a účinné vládní struktury pro účinnou koordinaci záležitostí týkajících se integrace do EU, se zapojením občanské společnosti a příslušných zainteresovaných stran a zajištěním transparentnosti vůči široké veřejnosti;

12.  vyzdvihuje, že je třeba zlepšit koordinaci v rámci útvarů, hodnocení a monitorování reforem souvisejících s EU, pokročit v decentralizaci, celostátní modernizaci a odpolitizování veřejné služby a připravit podmínky pro řádné a důkladné provedení nadcházejícího sčítání lidu v souladu s mezinárodními normami pro transparentnost a důvěrnost, aby bylo možné přesně sečíst národnostní menšiny bez strachu ze zastrašování; opakuje, že je třeba dále konsolidovat územní správní reformu jako součást širšího programu decentralizace s cílem zaručit místní fiskální autonomii a umožnit obcím poskytovat vysoce kvalitní veřejné služby;

13.  připomíná, že vnitrostátní a místní orgány odpovídají za zlepšení transparentnosti, odpovědnosti a inkluzivity prostřednictvím předvídavých, smysluplných a pravidelných veřejných konzultací se zúčastněnými stranami a posílením schopnosti Národní rady pro občanskou společnost vyjadřovat priority organizací občanské společnosti; vyzývá k zavedení řádných veřejných konzultací a dialogu s veřejností, včetně mládeže a menšin, které by se týkaly mimo jiné otázek životního prostředí a projektů rekonstrukce a urbanizace; zdůrazňuje, že je třeba posílit participativní demokracii, mimo jiné přijetím zákona o vyváženém referendu; naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby zajistily odpovídající financování, účinné a nestranné fungování nezávislých orgánů a agentur a důsledné provádění jejich rozhodnutí a doporučení;

14.  opakuje, že je třeba podporovat kulturu odpovědnosti, nestranně poskytovat přístup k veřejným informacím a podporovat kontrolu veřejných institucí, zejména prostřednictvím příznivého fiskálního a bezpečnostního prostředí a spolupráce se sdělovacími prostředky a občanskou společností; vyzývá k dalšímu hmatatelnému pokroku při zlepšování právní a finanční udržitelnosti a samoregulace v nevládním a mediálním odvětví včetně sdělovacích prostředků online;

15.  konstatuje, že je třeba urychleně zlepšit situaci v oblasti svobody projevu, nezávislosti a plurality sdělovacích prostředků, a je znepokojen tím, že v této oblasti nedošlo k pokroku, neboť Albánie se od roku 2018 propadla o osm míst ve světovém indexu svobody tisku organizace Reportéři bez hranic;

16.  žádá, aby příslušné orgány prováděly politiku nulové tolerance a přijaly rozhodná opatření proti marginalizaci a zastrašování nezávislých sdělovacích prostředků a reportérů a proti násilí vůči nim, a to přijetím opatření proti strategickým žalobám proti účasti veřejnosti, pomlouvačným kampaním a nepřímému politickému a finančnímu nátlaku, které závažně potlačují svobodu sdělovacích prostředků, vyvolávají autocenzuru a vážně podkopávají úsilí o odhalování trestné činnosti a korupce a o nezávislé informování; vyzývá politické představitele, aby zastavili slovní útoky, pomlouvačné kampaně a zastrašování, jako jsou žaloby pro pomluvu namířené proti novinářům, jejichž cílem je podkopat nebo zdiskreditovat význam žurnalistiky a nezávislosti sdělovacích prostředků;

17.  znovu vyzývá ke zlepšení pracovních podmínek novinářů posílením ochrany pracovních a sociálních práv albánských novinářů a k přijetí předpisů na podporu transparentnosti a zveřejňování informací ohledně vlastnictví sdělovacích prostředků, jejich financování a veřejné reklamy;

18.  připomíná, že jakákoli revize právních předpisů o sdělovacích prostředcích parlamentem Kuvendi by měla být v souladu s doporučeními Benátské komise a měla by probíhat transparentním a inkluzivním způsobem po konzultacemi s organizacemi sdělovacích prostředků, s cílem zlepšit svobodu sdělovacích prostředků a samoregulaci a omezit koncentraci, zneužívání, vnější vměšování a autocenzuru sdělovacích prostředků; znovu vyjadřuje vážné znepokojení ohledně dříve navrženého „balíčku proti hanobení“ a vítá, že Kuvendi zahájil proces přezkumu stávajících právních předpisů týkajících se rámce proti hanobení;

19.  Připomíná, že je nutné přijmout opatření na podporu investigativní žurnalistiky, ověřování faktů a mediální gramotnosti jako prostředků boje proti nenávistným projevům, dezinformacím a falešným zprávám; vybízí k podpoře mechanismu pro samoregulaci sdělovacích prostředků a zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby Úřad pro audiovizuální média fungoval ve své roli regulátora nestranně; vyzývá k reformě veřejnoprávního vysílání s cílem posílit jeho redakční a finanční nezávislost, nestrannost a profesionalitu;

20.  zdůrazňuje, že nově zřízená Agentura pro sdělovací prostředky a informace by měla posílit transparentnost a decentralizaci a v žádném případě nesmí bránit novinářům v rovném přístupu k informacím z vládních zdrojů; vyzývá vládu, aby zlepšila přístup k zpravodajství a kontrole činnosti vlády prostřednictvím oficiálních a formálních kanálů, jako jsou tiskové konference a rozhovory;

21.  vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost a Komisi, aby zlepšily koordinaci a zabývaly se dezinformacemi a hybridními hrozbami, které se snaží oslabit evropskou perspektivu, a to tím, že budou strategicky zdůrazňovat význam EU pro obyvatele západního Balkánu;

Základní práva

22.  naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby systematicky a aktivně předcházely všem případům nenávistných projevů, trestných činů z nenávisti, verbálních a fyzických útoků a zastrašování, a to i vůči novinářům, obráncům lidských práv a osobám patřícím ke zranitelným a menšinovým skupinám, jako jsou LGBTI+ nebo Romové, rychle a důkladně tyto případy vyšetřovaly a stíhaly všechny případy, a zajistily tak bezpečnost a ochranu všech uvedených osob; vybízí úřad komisaře pro ochranu před diskriminací, aby byl proaktivnější v boji proti diskriminačním nenávistným projevům, zejména vůči příslušníkům LGBTI+, a aby v této věci shromáždil rozčleněné údaje; vybízí vládu, aby zvážila definici nenávistných verbálních projevů ve svém trestním zákoníku;

23.  vítá pokrok, jehož bylo dosaženo při zajišťování rovnosti příležitostí, a vyzývá k dalšímu pokroku při prosazování rovnosti žen a mužů, vlastnických práv, ochrany údajů, práv osob se zdravotním postižením a práv menšin v oblasti vzdělávání, jazyků, sebeurčení a ochrany kulturního dědictví; vyzývá příslušné orgány, aby zajistily rovné zacházení s osobami LGBTI+ a romskými menšinami a řešily diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, jíž tyto skupiny čelí, a to prostřednictvím systematického a účinného institucionálního přístupu; vítá přijetí podzákonného předpisu o menšinovém vzdělávání a vyzývá vládu, aby urychleně přijala zbývající prováděcí právní předpisy týkající se rámcového zákona o ochraně národnostních menšin z roku 2017, a to i pokud jde o sebeidentifikaci a používání menšinových jazyků; naléhavě vyzývá albánské orgány, aby zajistily nediskriminační přístup ke vzdělání, a vyzývá Albánii, aby zajistila účinnou ochranu vlastnických práv a kulturního dědictví všech etnických a národnostních menšin a aby menšinové skupiny měly rovné příležitosti a odpovídající zastoupení v politickém a kulturním životě, veřejných sdělovacích prostředcích, správě a soudnictví;

24.  vyzývá k dalšímu úsilí o zajištění a ochranu plného požívání všech lidských práv a základních svobod všemi osobami se zdravotním postižením, jež patřily k nejvíce zasaženým pandemií COVID-19; vyjadřuje politování nad tím, že během voleb v dubnu 2021 se osoby se zdravotním postižením potýkaly s překážkami při hlasování; vyzývá k dalšímu úsilí o řešení násilí páchaného na osobách se zdravotním postižením, zlepšení celkové dostupnosti (včetně služeb a informací) a podporu zaměstnanosti; poukazuje na to, že kvalita vzdělávání zdravotně postižených dětí, zejména neslyšících dětí, je i nadále důvodem k obavám; konstatuje, že Albánie neratifikovala opční protokol k Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením;

25.  považuje hlášené zdvojnásobení počtu infekcí HIV od loňského roku za velmi znepokojivé; připomíná, že platnost národní strategie pro lidi žijící s infekcí HIV vypršela v roce 2020; vyzývá vládu, aby ve spolupráci s občanskou společností přijala vhodná opatření s cílem řešit rostoucí počet infekcí HIV a zajistit přístup ke zdravotní péči pro nejzranitelnější osoby;

26.  oceňuje přijetí nového národního akčního plánu pro osoby LGBTI+ na období 2021–2027 a vybízí k plnému provádění a řádnému sestavování rozpočtu prostřednictvím koordinačního a monitorovacího orgánu, který nad ním bude dohlížet; připomíná, že je třeba vymýtit převažující diskriminaci, agresi a verbální projevy nenávisti a zajistit rovná práva LGBTI+ osob, zejména pokud jde o přístup ke zdravotní péči, vzdělání, spravedlnosti, zaměstnání a bydlení;

27.  vyzývá Albánii, aby plně provedla doporučení Benátské komise a pokročila v komplexní pozemkové reformě prostřednictvím transparentní konsolidace registrace vlastnictví a kompenzací;

28.  vyjadřuje vážné znepokojení nad masivním únikem osobních údajů; vyzývá albánské orgány, aby posílily prevenci, zajistily odpovědnost za zneužití údajů a urychlily harmonizaci s pravidly EU pro ochranu osobních údajů;

29.  suznává pokrok, jehož bylo dosaženo při provádění Istanbulské úmluvy; vyzývá orgány, aby se ve větší míře soustředily na prevenci a reakci, pokud jde o případy genderově motivovaného násilí a vraždy žen, aby poskytovaly větší finanční, reintegrační a právní podporu obětem, které útok přežily, a aby zvýšily financování příslušných nevládních organizací žen; zdůrazňuje, že je třeba vyvinout větší úsilí při stíhání případů obtěžování, domácího násilí a násilí páchaného na dětech, a to i zvýšením počtu řádně vyškolených pracovníků donucovacích orgánů a soudců zohledňujících otázku rovného postavení žen a mužů; naléhavě vyzývá orgány, aby přijaly opatření proti veškerým případům pohlavního zneužívání, zejména dětí, především pak dětí z řad uprchlíků a migrantů a dětí se zdravotním postižením, neboť většina všech případů pohlavního zneužívání v Albánii je páchána proti dívkám; naléhavě žádá orgány, aby posílily systém sledování dětské práce a dalších forem vykořisťování a boje proti těmto jevům; konstatuje, že je třeba dále zlepšit zastoupení žen ve veřejných úřadech;

30.  připomíná, že je třeba účinně zajistit právo na svobodu pokojného shromažďování bez svévolných nebo diskriminačních opatření, a poukazuje na to, že je důležité řešit obvinění z pochybení policie a vyšetřovat a stíhat nepřiměřené použití síly; vyjadřuje podporu nezávislému prověřování vysokých policejních důstojníků a navrhuje, aby Albánie zvážila zavedení pravidelných kontrol bezúhonnosti policistů; vyzývá k urychlení reformy vězeňství s cílem dále zlepšit podmínky ve věznicích a zacházení s vězni v souladu s doporučeními Evropského výboru pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání; připomíná, že je třeba řešit zločiny komunistické éry, vyšetřovat násilná zmizení, stíhat odpovědné osoby a poskytnout odškodnění přeživším a jejich rodinám;

31.  oceňuje, že Albánie dlouhodobě prokazuje své odhodlání poskytovat útočiště uprchlíkům; připomíná povinnost orgánů zajistit řádný azylový proces a řešit potřeby uprchlíků, žadatelů o azyl a migrantů; vyzývá EU, aby zvýšila svou podporu pro humanitární pomoc a řízení migrace v regionu; vítá rozhodnutí Albánie poskytnout dočasný pobyt afghánským a ukrajinským občanům hledajícím útočiště poté, co opustili svou zemi;

Právní stát

32.  zdůrazňuje, že právní stát a reformy soudnictví jsou páteří demokratické transformace a zajišťují právní jistotu, transparentnost, přístup ke spravedlnosti a nediskriminaci; naléhavě vyzývá Komisi, aby provedla doporučení zvláštní zprávy Evropského účetního dvora č. 01/2022 a zajistila, aby finanční prostředky EU podpořily právní stát na západním Balkáně, a to i v Albánii;

33.  vyzdvihuje závazek albánských orgánů i nadále eliminovat korupci a trestnou činnost ze všech oblastí veřejného života, včetně postupů zadávání veřejných zakázek a financování politických stran; konstatuje, že Albánie klesla od roku 2016 na indexu vnímání korupce organizace Transparency International za rok 2021 o 27 příček; vyjadřuje znepokojení nad oslabeným dohledem a odpovědností v oblasti veřejných zakázek a výdajů na zahraniční pomoc během pandemie a naléhavě vyzývá k urychlené nápravě nedostatků;

34.  oceňuje soustavný pokrok při provádění komplexní reformy soudnictví, která stojí na posíleném legislativním rámci a bezprecedentním procesu prověřování, což nadále přinášelo hmatatelné výsledky; vítá podporu napříč politickými stranami, která umožnila, že albánský parlament přijal rozhodnutí prodloužit mandát prověřovacích orgánů do 31. prosince 2024, a naléhavě vyzývá všechny strany, aby urychlily dokončení procesu prověřování; zdůrazňuje, že je třeba přijmout nezbytná opatření k odstranění vedlejších účinků prověřování, jako jsou zdlouhavá řízení, nízká míra vyřešených případů a vysoký počet nevyřízených případů; vítá obnovenou funkčnost ústavního soudu a vrchního soudu, která by měla zlepšit přístup občanů ke spravedlnosti a urychlit soudní řízení;

35.  připomíná, že je nanejvýš důležité dále pokračovat a konsolidovat kapacitu soudního systému s cílem umožnit nezvratný posun směrem k odpovědným, nezávislým a funkčním soudním a správním orgánům; zdůrazňuje, že je třeba zajistit odpovídající finanční, technické a lidské zdroje a také finanční a provozní nezávislost soudních a donucovacích orgánů; vítá pokrok při zlepšování profesionality, nestrannosti a odpovědnosti soudnictví, jehož cílem je zajistit nezávislost soudů na nepatřičném ovlivňování a vyřešit rostoucí počet nevyřízených případů; připomíná povinnost zaručit účinné fungování soudních samosprávných orgánů;

36.  oceňuje práci Zvláštního útvaru pro boj proti korupci a organizované trestné činnosti, včetně soudů v jeho rámci, v boji proti korupci a organizované trestné činnosti; konstatuje, že je třeba vyvinout další úsilí s cílem zvýšit objem zabavování a konfiskace majetku z trestné činnosti pocházejícího z trestné činnosti související s korupcí a dosáhnout výsledků v případech na vysoké úrovni; vyjadřuje politování nad tím, že odsouzení v případech týkajících se vysoce postavených úředníků jsou stále omezená, což podporuje kulturu beztrestnosti;

37.  vítá přijetí deseti zákonů, jejichž cílem je ještě více posílit účinnost soudního systému, a podtrhuje význam dalších opatření, jako je zavedení soudních obvodů, nový integrovaný systém správy případů a posílený systém právního vzdělávání; zdůrazňuje, že reforma soudního systému v rámci nové mapy soudnictví by měla zohlednit názory zúčastněných stran a socioekonomické podmínky zranitelných skupin a zlepšit přístup ke spravedlnosti a řádnému právnímu procesu;

38.  zdůrazňuje, že je důležité přijmout rozhodná opatření proti praní peněz a financování terorismu a zajistit za tímto účelem soustavný pokrok v oblasti aktivního vyšetřování, stíhání a pravomocného odsuzování za korupci na vysoké úrovni a pokrok v oblasti konfiskace majetku pocházejícího z trestné činnosti; vybízí k rychlému odstranění nedostatků při řešení akčního plánu Finančního akčního výboru a doporučení výboru Moneyval a k plnému provedení nedávno pozměněných právních předpisů v souladu s příslušnými pravidly EU;

39.  připomíná obrovský potenciál digitalizace při výkonu spravedlnosti, vymýcení trestné činnosti a střetů zájmů prostřednictvím zveřejňování a ověřování majetku a zájmů; vyzývá albánskou vládu, aby podle možnosti zavedla opatření k omezení neformální ekonomiky;

40.  vybízí Albánii, aby nezaváděla režim občanství pro investory, který by mohl představovat závažná rizika v oblasti bezpečnosti, praní peněz, korupce a daňových úniků;

41.  vítá skutečnost, že se Spojené státy na západním Balkáně znovu konstruktivně angažují, mj. tím, že se zaměřují na boj proti korupci; poukazuje v této souvislosti na prezidentský dekret USA o uvalení sankcí na osoby, které přispívají k destabilizaci situace na západním Balkáně, a rovněž na opatření USA namířená proti jednotlivcům a subjektům za jejich závažné korupční jednání; vyzývá EU, aby důkladně posoudila možné přiklonění se k takovým opatřením;

42.  oceňuje pokračující úsilí, které by mělo vést k systémovému zlepšení v boji proti organizované trestné činnosti, včetně obchodování s lidmi a návykovými látkami, se střelnými zbraněmi a kulturním vlastnictvím a dalším zbožím, jakož i proti kyberkriminalitě, násilné trestné činnosti, extremismu a teroristickým hrozbám; oceňuje probíhající dvoustrannou, regionální a mezinárodní spolupráci při rozbíjení nadnárodních zločineckých sítí, včetně spolupráce s agenturami EU v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, jako jsou Europol, Eurojust a Frontex, která zahrnuje intenzivnější opatření proti výrobě omamných látek a organizovanému obchodování s nimi a proti nedovoleným zbraním a převaděčům;

43.  zdůrazňuje, že Albánie je jedinou zemí tohoto regionu, která podepsala dohody o spolupráci se všemi agenturami EU v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, a že první plnohodnotná společná operace s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) mimo EU proběhla v květnu 2019 na řecko-albánské hranici; oceňuje, že Albánie umožnila za účelem odhalování výroby omamných látek, aby leteckou dopravu v zemi sledovaly donucovací orgány členských států EU; doporučuje Albánii, aby aktualizovala své právní předpisy týkající se prekurzorů omamných látek;

44.  vyjadřuje znepokojení nad širokým rozšířením střelných zbraní v Albánii; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit standardní postupy a mechanismy pro boj proti nezákonnému obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi a zintenzivnit vyšetřování případů nedovoleného obchodování s nimi a jejich stíhání;

45.  zdůrazňuje klíčový přínos Albánie k řízení vnější hranice Unie a předcházení přeshraniční trestné činnosti, které musí být i nadále prioritou a že je přitom nutné dodržovat veškerá základní práva zakotvená v příslušných mezinárodních a regionálních zákonech a zásadách;

46.  konstatuje, že země západního Balkánu zůstávají tranzitní trasou migrantů a že značný pohyb uprchlíků, žadatelů o azyl a migrantů je pro tento region a členské státy EU výzvou; konstatuje, že Albánie se i nadále potýká s rostoucím počtem příchozích nelegálních migrantů, kteří jen projíždějí; vyzývá k větší snaze o ochranu zranitelných migrantů, včetně řešení problému převaděčství osob, zejména nezletilých osob bez doprovodu; bere na vědomí pokračující snižování počtu nepodložených žádostí o azyl ze strany albánských státních příslušníků, jež kladou na albánské orgány další nároky, a poukazuje na plnění kritérií pro uvolnění vízového režimu;

Hospodářské a sociální reformy

47.  zdůrazňuje, že EU financuje udržitelné oživení hospodářství po zemětřesení a pandemii, a podporuje pokračující úsilí o demokratickou, ekologickou a digitální transformaci Albánie; vítá podporu EU určenou na obnovu, včetně obnovy škol, mateřských škol a kulturních památek v návaznosti na dárcovskou konferenci Together4Albania po ničivém zemětřesení z listopadu 2019; poukazuje na to, že je třeba navýšit pomoc a finanční prostředky EU na zlepšení v oblasti právního státu a podpořit udržitelný zelený růst, biologickou rozmanitost, inovace, konkurenceschopnost, vlastnická práva a zvrácení negativního demografického trendu;

48.  zdůrazňuje, že zjednodušení a modernizace daňového systému a lepší výběr daní by usnadnily správu veřejných výdajů a deficitu v souvislosti s rostoucími cenami energie a potravin;

49.  poukazuje na to, že lepší správa věcí veřejných, transparentnost, právní jistota, začlenění a sociální dialog mají zásadní význam pro stimulaci přímých zahraničních investic a udržení kvalifikovaných pracovníků; vyzývá k smysluplnému zapojení občanské společnosti a dalších příslušných zúčastněných stran do diskuze o politických opatřeních;

50.  vyzdvihuje důležitost posílení práv mladých lidí a vítá skutečnost, že Tirana byla jmenována Evropským hlavním městem mládeže pro rok 2022; poukazuje na význam programu pro západní Balkán jako na příležitost k podpoře evropské integrace a dobrých sousedských vztahů mezi mladými lidmi z celé Evropy a zároveň k podpoře kulturní a jazykové rozmanitosti;

51.  vybízí albánské orgány, aby snížily riziko chudoby a sociálního vyloučení tím, že zlepší přístup k sociálním, vzdělávacím a zdravotnickým službám, zejména pro znevýhodněné obyvatelstvo, jako jsou romské a egyptské komunity, menšinové skupiny, osoby se zdravotním postižením a chudí lidé; naléhavě vyzývá ke stanovení minimální životní úrovně jako prostředku ke snížení rizika chudoby; vyjadřuje politování nad tím, že v roce 2021 činily rozpočtové prostředky přidělené na oblast vzdělávání pouze 2,7 % HDP Albánie; vyzývá ke zvýšení investic do modernizace vzdělávacího systému k zajištění jeho kvality a inkluzivnosti;

52.  naléhavě vyzývá Albánii, aby zvýšila úsilí zaměřené na dosažení rovnosti žen a mužů a na práva žen, mimo jiné upřednostňováním začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a prohloubením spolupráce s občanskou společností, zejména s ženskými organizacemi; vyzývá tvůrce právních předpisů v Albánii, aby přijali opatření k zajištění odpovídajícího zastoupení žen na všech rozhodovacích pozicích a aby se dále zabývali nedostatečným uplatňováním práv pracujících žen, genderovými stereotypy, nerovnováhou mezi ženami a muži a rozdíly v odměňování žen a mužů na trhu práce; vítá v tomto ohledu první kabinet současné vlády, jehož většinu tvoří ženy; poukazuje na významné rozdíly mezi ženami a muži v účasti na pracovním procesu a kvalitě pracovních míst, na nedostatečná opatření týkající se sexuálního obtěžování na pracovišti, na diskriminaci v právních předpisech týkajících se mateřské dovolené a na nedostatečnou kapacitu zařízení péče o děti a předškolního vzdělávání;

53.  je si vědom toho, že Nástroj předvstupní pomoci (NPP III) a hospodářský a investiční plán pro západní Balkán je důležitý z hlediska podpory reformního procesu, udržitelné konektivity, lidského kapitálu, konkurenceschopnosti a růstu podporujícího začlenění a také z hlediska prohloubení regionální a přeshraniční spolupráce; zdůrazňuje, že veškeré investice musí být v souladu s cíli Pařížské dohody a s cíli EU v oblasti dekarbonizace;

54.  poukazuje na to, že NPP III stanoví přísnou podmíněnost, podle níž musí být financování upraveno nebo dokonce pozastaveno v případě výrazného zpomalení nebo přetrvávajícího nedostatečného pokroku v oblasti „základních zásad“, zejména v oblasti právního státu a základních práv, včetně boje proti korupci a organizované trestné činnosti, jakož i svobody sdělovacích prostředků; zdůrazňuje, že je v zájmu bezpečnosti Unie a její odpovědností zajistit, aby finanční prostředky EU nepřispívaly ke korupci; v této souvislosti vyzývá EU a země západního Balkánu, aby posílily přeshraniční justiční spolupráci a vytvořily rámec pro účinnou spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce, zejména v oblasti prostředků nástroje NPP III;

55.  zdůrazňuje, že je třeba zlepšit viditelnost a komunikaci týkající se financování z prostředků EU v Albánii; v této souvislosti připomíná, že EU poskytla zemím západního Balkánu výraznou podporu v boji proti pandemii COVID-19 a při omezování následných hospodářských dopadů;

Životní prostředí, energetika a doprava

56.  naléhavě vyzývá orgány, aby posílily opatření v oblasti biologické rozmanitosti, vody, ovzduší, ochrany klimatu a nakládání s odpady v regionech, mimo jiné prostřednictvím komplexního strategického posouzení jejich dopadu na životní prostředí, řádných veřejných konzultací, transparentních postupů v ekologicky citlivých odvětvích a přísného stíhání trestné činnosti ohrožující životní prostředí;

57.  vítá vyhlášení řeky Vjosa přírodním parkem(8) a naléhavě vyzývá albánské orgány, aby co nejdříve zřídily národní park Vjosa(9), kterým se park rozšíří na celou tuto řeku, mj. na její volně tekoucí přítoky;

58.  vyjadřuje znepokojení nad revizí mapy chráněných oblastí, která by neměla přispívat ke zhoršování životního prostředí v albánských ohrožených pobřežních a mokřadních oblastech bohatých na biologickou rozmanitost;

59.  vyzývá orgány, aby upřednostňovaly monitorování a každoroční podávání zpráv o znečištění ovzduší, hlukové zátěži a kvalitě povrchových vod; konstatuje, že je nezbytné pravidelně informovat obyvatelstvo o stavu znečištění životního prostředí;

60.  vyzývá k revizi národní strategie pro nakládání s odpady na období 2018–2035, která by se znovu zaměřila na nejsofistikovanější metody jejich recyklace v souladu s normami EU; zdůrazňuje, že s cílem omezit rizika pro zdraví a životní prostředí je nutné do doby, než bude zavedena strategie úplné recyklace, používat ve spalovacích zařízeních moderní filtrovací technologie;

61.  vyzývá k dalšímu úsilí v oblasti zemědělství a rozvoje venkova, mimo jiné vytvořením spolehlivého systému konzultací s různými zájmovými skupinami ve venkovských oblastech; zdůrazňuje, že je třeba rozvíjet moderní, ekologické, malé a střední zemědělství šetrné vůči klimatu, které zajistí živobytí zemědělců a ochranu albánských přírodních zdrojů a biologické rozmanitosti;

62.  naléhavě vyzývá albánské orgány, aby pokročily v provádění zelené agendy pro západní Balkán, která odráží priority Zelené dohody pro Evropu a prohlášení z Brda, jež bylo přijato dne 6. října 2021 na summitu mezi EU a zeměmi západního Balkán v Brdu u Kraně;

63.  připomíná, že je třeba vyvinout značné úsilí k prosazování cílů týkajících se efektivity, bezpečnosti, diverzifikace a ekologizace dodávek energie a dopravy prováděním evropského právního rámce pro klima(10), vytvořením nástrojů ke stanovení cen uhlíku a řešením energetické chudoby; připomíná, že je nezbytné zvýšit environmentální udržitelnost vodní energie, minimalizovat její negativní dopad a zastavit její rozvoj v chráněných oblastech;

64.  vítá zahájení balíčku investic ve výši 3,2 miliardy EUR, který je součástí hospodářského a investičního plánu EU pro západní Balkán, a poukazuje na transformační úlohu těchto investic; s uspokojením konstatuje, že jedním z financovaných projektů bude první plovoucí solární elektrárna v Albánii v nádrži Vau i Dejës; znovu potvrzuje úlohu budoucího železničního spojení mezi Tiranou a Podgoricou, elektrického propojovacího vedení mezi Elbasanem a Bitolou a plynovodu mezi Fierem a Vlorou při rozšiřování regionálního a transevropského propojení; vítá zahájení prací na propojovacím vedení mezi energetickými přenosovými soustavami Severní Makedonie a Albánie; připomíná, že projekty v oblasti infrastruktury, a to i v přístavu Durrës, musí splňovat normy EU pro zadávání veřejných zakázek obsažené v dohodě o stabilizaci a přidružení;

65.  vítá zrušení poplatků za roaming mezi šesti státy západního Balkánu; naléhavě vyzývá všechny příslušné strany, aby vyjednaly plán, který by vedl ke konečnému zrušení poplatků za roaming mezi Albánií a členskými státy EU;

Zahraniční politika a bezpečnost

66.  oceňuje, že Albánie zůstává spolehlivým a angažovaným partnerem na mezinárodním politickém poli, který se plně připojuje k postojům EU v rámci zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky a aktivně přispívá k misím a operacím EU pro řešení krizí;

67.  oceňuje důraznou reakci Albánie a její rychlou harmonizaci s EU, pokud jde o sankce vůči Ruské federaci a jejímu politickému vedení za její agresi vůči Ukrajině, včetně zákazu vstupu do jejího vzdušného prostoru; vítá pokračující úplnou harmonizaci s omezujícími opatřeními EU;

68.  zdůrazňuje, že příspěvek Albánie coby členského státu NATO k ochraně vnějších hranic EU má zásadní význam, a vyzývá EU, aby více podporovala bezpečnost hranic v tomto regionu;

69.  oceňuje odhodlání země podporovat solidaritu a multilateralismus, mimo jiné prostřednictvím jejího členství v Radě bezpečnosti OSN v letech 2022–2023;

70.  vyzývá EU, aby kriticky posoudila historicky významné bezpečnostní důsledky pro stabilitu a jednotu na evropském kontinentu a na západním Balkáně v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině; naléhavě vyzývá členské státy, aby prokázaly evropskou jednotu tím, že oficiálně zahájí přístupová jednání se Severní Makedonií a Albánií, a to s ohledem jak na geopolitické důsledky, tak na splnění oficiálních kritérií;

71.  připomíná, že zlovolní zahraniční aktéři mají tendenci zneužívat etnické napětí na západním Balkáně, mj. v Albánii, a to i tím, že zkoušejí manipulaci s informacemi a hybridní techniky vedení války, jejichž cílem je oslabit EU; doporučuje, aby si EU a Albánie dále vyměňovaly osvědčené postupy a koordinovaly opatření týkající se zahraničního vměšování a dezinformací; zdůrazňuje, že je třeba, aby EU a Spojené státy prohloubily své partnerství a koordinaci na západním Balkáně;

72.  vyzývá albánskou vládu, aby i nadále podporovala dobré sousedské vztahy a posilovala inkluzivní regionální integraci, která zavádí rovnou spolupráci mezi všemi šesti zeměmi, a současně aby dále posilovala soulad s normami a acquis EU prováděním a rozvojem společného regionálního trhu, čímž naváže na úspěchy regionálního hospodářského prostoru při posilování regionálního propojení a integrace; vítá skutečnost, že Albánie přijala dodatkové protokoly ke Středoevropské dohodě o volném obchodu;

o
o   o

73.  pověřuje svou předsedkyni, aby toto usnesení předala předsedům Evropské rady, Radě a Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a prezidentovi, vládě a parlamentu Albánské republiky.

(1) Úř. věst. L 107, 28.4.2009, s. 166.
(2) Úř. věst. L 330, 20.9.2021, s. 1.
(3) Úř. věst. C 202, 28.5.2021, s. 86.
(4) Úř. věst. C 362, 8.9.2021, s. 129.
(5) Úř. věst. C 425, 20.10.2021, s. 28.
(6) Přijaté texty, P9_TA(2021)0506.
(7) Přijaté texty, P9_TA(2022)0064.
(8) Kategorie IV: území určené k péči o biotopy a druhy podle systému klasifikace Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN).
(9) Kategorie II podle IUCN: Národní park.
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

Poslední aktualizace: 30. srpna 2022Právní upozornění - Ochrana soukromí