Evropský parlament,

–  s ohledem na články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii a na Protokol č. 2 připojený ke smlouvám o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

–  s ohledem na článek 14 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv(1),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. července 2020 nazvané Evropská agenda dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost (COM(2020)0274),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané Zelená dohoda pro Evropu (COM(2019)0640),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. ledna 2018 o akčním plánu digitálního vzdělávání (COM(2018)0022),

–  s ohledem na závěrečnou zprávu Komise z prosince 2020 nazvanou Evropský přístup k mikrocertifikátům – výstup konzultační skupiny pro mikrocertifikáty ve vysokoškolském vzdělávání,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. listopadu 2021 o Evropském prostoru vzdělávání: sdílený holistický přístup(2),

–  s ohledem na otázky Komisi a Radě týkající se vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025 – mikrocertifikáty, individuální vzdělávací účty a učení pro udržitelné životní prostředí (O-000011/2022 – B9‑0013/2022 a O‑000012/2022 – B9‑0014/2022),

–  s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro kulturu a vzdělávání,

A.  vzhledem k tomu, že podle evropského pilíře sociálních práv je přístup ke kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělávání a celoživotnímu učení základním lidským právem pro všechny a má zásadní význam pro nabývání a udržení dovedností, plnohodnotné a aktivní zapojení do společnosti a zajištění účinného přístupu na vyvíjející se trh práce;

B.  vzhledem k tomu, že Komise usiluje o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025;

C.  vzhledem k tomu, že v důsledku změn na trhu práce dovednosti rychle zastarávají a roste poptávka po flexibilních možnostech vzdělávání; vzhledem k tomu, že motivace, čas a finanční prostředky představují klíčové činitele prohlubování dovedností a změny kvalifikace;

1.  vítá návrhy Komise na vytvoření evropského přístupu k mikrocertifikátům, individuálním vzdělávacím účtům a učení pro udržitelné životní prostředí v rámci Evropského vzdělávacího prostoru do roku 2025, který by pomohl posílit flexibilitu způsobů vzdělávání, rozšířit možnosti učení, prohloubit vzájemné uznávání, vytvářet vazby na digitální a ekologickou transformaci a posílit úlohu, kterou v celoživotním učení plní vysokoškolské instituce a instituce odborného vzdělávání a přípravy;

2.  zdůrazňuje, že mikrocertifikáty a individuální vzdělávací účty mohou být důležité pro ty, kdo chtějí prohlubovat své dovednosti, změnit kvalifikaci či získat oficiálně uznávanou kvalifikaci, aby udrželi krok s rychlými změnami ve společnosti a se stále více digitalizovaným trhem práce, a také pro ty, kdo chtějí změnit způsoby osobního rozvoje nebo docílit vzestupné sociální mobility;

3.  vyzývá Radu, aby pro účely Evropského prostoru vzdělávání přijala společnou definici mikrocertifikátů a společné normy, které by mohly tvořit základ prokazování kvality, uznávání, transparentnosti a přenositelnosti;

4.  vyzývá Komisi, aby vytvořila spolehlivý nástroj, který by členské státy motivoval k zavedení mikrocertifikátů, jež by měly zůstat dobrovolné; konstatuje, že tento nástroj v současné době v návrhu doporučení Rady chybí, a v této souvislosti poukazuje na úspěšný pilotní projekt iniciativy „Evropské univerzity“, jež by mohl sloužit jako vzor;

5.  trvá na tom, že je důležité zajistit uživatelsky přívětivé a pravidelně aktualizované vnitrostátní rejstříky, které by měly být viditelné a snadno přístupné prostřednictvím portálu EU, aby byla zaručena kvalita mikrocertifikátů a zpřístupněny mikrocertifikáty v digitální podobě, a to za účelem podpory prohlubování dovedností, změny kvalifikace a osvojování nových kompetencí, zvýšení transparentnosti a zlepšení přeshraniční a mezinárodní mobility, výměny a spolupráce;

6.  zdůrazňuje, že evropské mikrocertifikáty jsou nezbytné zejména pro meziodvětvové a přeshraniční uznávání kratších období učení, což má zásadní význam pro podporu větší mobility v Evropě; žádá Komisi, aby posoudila využívání mikrocertifikátů při uznávání dovedností a kompetencí získaných v rámci evropské vzdělávací mobility a občanské angažovanosti v rámci programů Erasmus+ a Evropského sboru solidarity a vypracovala o tom zprávu;

7.  zdůrazňuje podpůrnou úlohu, kterou by měly hrát mikrocertifikáty při propojování informálního a neformálního učení s formálním vzděláváním; naléhavě žádá, aby byl vypracován a proveden společný rámec pro uznávání dovedností, kompetencí a metodik získaných prostřednictvím informálního a neformálního učení;

8.  vyzývá Komisi, aby navrhla společný přístup k psychosociálním a měkkým dovednostem v souladu s definicemi přijatými Světovou zdravotnickou organizací a UNESCO; zdůrazňuje, že tento přístup by se měl inspirovat stávajícími iniciativami a projekty financovanými v rámci programů EU a politickou zprávou Společného výzkumného střediska Komise o celoživotních kompetencích(3) a měl by být vypracován po konzultaci s členskými státy, vzdělávacími institucemi, učiteli a aktéry na trhu práce, aby se mimo jiné zabýval i praktickými hledisky provádění;

9.  poukazuje na to, že automatické vzájemné uznávání mikrocertifikátů v rámci Evropského vzdělávacího prostoru by mohlo být krokem k usnadnění automatického uznávání kvalifikací obecněji; považuje vytvoření soudržného evropského systému mikrocertifikátů, který by zahrnoval příslušné zúčastněné strany, za krok vpřed při posilování postavení Evropy v oblasti vzdělávání a její globální konkurenceschopnosti;

10.  připomíná orgánům veřejné moci jejich zásadní úlohu při zajišťování vyváženosti dovedností v rámci odborné přípravy dospělých a poukazuje zejména na to, že základní, průřezové, psychosociální a měkké dovednosti jsou pro ekologickou a digitální transformaci stejně důležité jako dovednosti technické;

11.  vyzývá instituce terciárního vzdělávání, aby vytvořily mikrocertifikáty, které by studentům během studia nabízely společensky angažované, vysoce kvalitní a inkluzivní aktivity, včetně dobrovolnictví, mentorství a práce s mládeží;

12.  upozorňuje na význam poskytování zdrojů pro poradenské a konzultační služby, které pomáhají dospělým i mladým lidem rozpoznávat a ověřovat dovednosti a kompetence, které již získali v rámci neformálního vzdělávání, a nasměrovat je k příležitostem k dalšímu rozvoji dovedností, aby se mikrocertifikáty staly nástrojem pro začleňování a neupevňovaly ani nezvětšovaly stávající nerovnosti v přístupu k prohlubování dovedností a ke změně kvalifikace; trvá na využívání mikrocertifikátů na úrovni bakalářského a magisterského vysokoškolského studia, aby se zajistilo, že hlavními příjemci nebudou studenti ze skupin, které jsou už zvýhodněny, pokud jde o vzdělání a profesní postavení;

13.  vítá skutečnost, že individuální vzdělávací účty jsou spolu s mikrocertifikáty navrženy tak, aby celoživotní vzdělávání bylo inkluzivnější, přístupnější a cenově dostupnější; připomíná, že tyto iniciativy jsou určeny pro všechny, bez ohledu na věk, pohlaví, postavení v zaměstnání, příjem nebo úroveň vzdělání; zdůrazňuje, že je třeba podporovat celoživotní učení mladých lidí;

14.  trvá na tom, aby se možnosti volby, které nabízí individuální vzdělávací účty, neomezovaly příliš úzce pouze na potřeby trhu práce, ale aby sloužily k posílení postavení občanů tím, že jim umožní individuální volbu a otevřou příležitosti pro samostatnou výdělečnou činnost a podnikání;

15.  vybízí členské státy, aby upřednostnily nároky v oblasti odborné přípravy na individuálních vzdělávacích účtech pro vzdělávání dospělých s nižší kvalifikací, osob se zdravotním postižením, znevýhodněných studentů, osob ze zranitelných nebo marginalizovaných skupin, uprchlíků a osob žijících v odlehlých nebo venkovských oblastech a aby stanovily jednoznačná kritéria pro jejich přidělování;

16.  varuje, aby zavádění mikrocertifikátů a individuálních vzdělávacích účtů nevytvářelo nezamýšlené překážky pro dospělé studenty, kteří musí pokrýt náklady na dlouhodobé nebo formální vzdělávací programy;

17.  je přesvědčen, že učení pro udržitelné životní prostředí by mělo být součástí vzdělávacích programů v celé EU s perspektivou celoživotního učení, a to i prostřednictvím vzdělávání k evropskému a globálnímu občanství s cílem umožnit žákům, aby se mohli stát aktivními nositeli inkluzivnější a udržitelnější společnosti;

18.  zdůrazňuje potenciální mnohostranný přínos všech tří iniciativ, neboť zvýšená účast v programech vzdělávání dospělých je spojena se zlepšením environmentální gramotnosti, větší občanskou angažovaností a lepším vztahem k životnímu prostředí, pocitem pohody a životní spokojenosti;

19.  upozorňuje na význam zapojení kulturních a kreativních odvětví do podpory myšlení zaměřeného na udržitelný rozvoj při obnově stavu hospodářství, jako to činí například některá evropská hlavní města kultury nebo jako je tomu v případě nových příležitostí, které nabízí Nový evropský Bauhaus;

20.  trvá na tom, aby tyto iniciativy byly na vnitrostátní, regionální a místní úrovni dobře zviditelněny, včetně jejich evropského rozměru a přidané hodnoty, aby Evropané mohli jasně identifikovat možné přínosy a uvědomit si přednosti Evropského prostoru vzdělávání;

21.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Komisi, Radě a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 428, 13.12.2017, s. 10. (2) Přijaté texty, P9_TA(2021)0452. (3) Zpráva Společného výzkumného střediska z oblasti vědy a politiky, LifeComp: The European Framework for Personal, Social and Learning to Learn Key Competence (Evropský rámec pro klíčové kompetence v oblasti osobnostní, sociální a v oblasti rozvoje schopnosti učit se), Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2020.