Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. května 2022 o sociálních a hospodářských důsledcích ruské války na Ukrajině pro EU – posílení akceschopnosti EU (2022/2653(RSP))
Evropský parlament,
– s ohledem na své usnesení ze dne 7. dubna 2022 o závěrech zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 24.–25. března 2022, včetně aktuální situace, pokud jde o válku proti Ukrajině a sankce EU vůči Rusku a jejich uplatňování(1),
– s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 25. března 2022,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. března 2022 nazvané „REPowerEU: společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii“ (COM(2022)0108),
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 27. května 2020 o identifikaci potřeb pro oživení Evropy (SWD(2020)0098),
– s ohledem na zprávu Mezinárodního měnového fondu o regionálním hospodářském výhledu ze dne 22. dubna 2022 nazvanou „Europe: War Sets Back the European Recovery“ (Evropa: válka brzdí evropské oživení),
– s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2022 o potřebě naléhavého akčního plánu EU s cílem zajistit potravinové zabezpečení v EU i mimo ni s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu(2),
– s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2022 o dopadu války proti Ukrajině na ženy(3),
– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů(4),
– s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2021 o přezkumu makroekonomického legislativního rámce pro zlepšení dopadu na reálnou ekonomiku Evropy a zvýšení transparentnosti rozhodování a demokratické odpovědnosti(5),
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že Rusko vede od 24. února 2022 proti Ukrajině nezákonnou, nevyprovokovanou a neodůvodněnou útočnou válku;
B. vzhledem k tomu, že ruská invaze na Ukrajině představuje závažnou humanitární krizi, která má dopad na miliony lidí a jež nevyhnutelně způsobí v EU značný hospodářský otřes, jehož délka a rozsah jsou nejisté;
C. vzhledem k tomu, že nejpodstatnějšími důsledky této války na Ukrajině jsou ztráty na životech a humanitární krize spojená s obrovským počtem obléhaných a vysídlených osob; vzhledem k tomu, že do 5. května 2022 uprchlo z Ukrajiny podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky více než 5,7 milionu lidí, přičemž více než 85 % z nich se v současné době nachází v některé ze zemí EU; vzhledem k tomu, že břímě humanitární krize nesou do velké míry členské státy sousedící s Ukrajinou;
D. vzhledem k tomu, že obyvatelé Ukrajiny i EU jsou velmi znepokojeni dopady tohoto konfliktu na životní prostředí, tj. důsledky bombardování, úniků ropy či plynu a incidentů v chemických závodech a jaderných elektrárnách; vzhledem k tomu, že EU musí pomáhat při ochraně před ekologickými škodami způsobenými válkou a při nápravě těchto škod a musí stíhat trestné činy proti životnímu prostředí, jelikož budou mít zcela jistě dlouhodobé důsledky;
E. vzhledem k tomu, že Rusko se jednostranně rozhodlo přerušit dodávky plynu do Bulharska a Polska; vzhledem k tomu, že s cílem vyhnout se vydírání tohoto druhu podporuje stále větší počet členských států EU uvalení úplného energetického embarga na Rusko;
F. vzhledem k tomu, že sankce mají na ruské hospodářství tvrdý dopad (podle MMF: v roce 2022 Rusko čelí 8,5% poklesu HDP a inflaci ve výši 21,3 %); vzhledem k tomu, že evropský odběr fosilních paliv z Ruska, za něž Evropa Rusku platí až 800 milionů EUR denně, stále zajišťuje tomuto režimu prostředky, které mu pomáhají financovat válku; vzhledem k tomu, že Komise předložila ambiciózní plán na zákaz dovozu ruské ropy do šesti měsíců a dovozu rafinovaných ropných produktů do konce roku;
G. vzhledem k tomu, že hospodářský kontext spolu s účinky nezbytných sankcí vážně ovlivní sociální a hospodářskou situaci, mimo jiné ovlivní trhy práce a životní podmínky v EU; vzhledem k tomu, že krize zapříčiněná válkou se může nepříznivě odrazit na růstu a zaměstnanosti, a to i v důsledku dopadu na finanční trhy, nedostatku energií, dalšího tlaku na ceny energií, přetrvávajících překážek v dodavatelském řetězci a vlivu na důvěru;
H. vzhledem k tomu, že inflace spotřebitelských cen dosáhla v řadě zemí EU úrovně, která zde nebyla zaznamenána již od 70. let 20. století, neboť v dubnu 2022 činila 7,5 %, což je nejvíce od zavedení jednotné měny, a vzhledem k tomu, že příčinou tohoto prudkého nárůstu je zejména zvýšení cen energií z fosilních zdrojů; vzhledem k tomu, že to vedlo ke zvýšení cen zemědělských produktů; vzhledem k tomu, že podle nejnovější prognózy ECB pro eurozónu se očekává, že míra inflace (HISC) klesne z průměrné hodnoty roku 2022, tj. z 5,1 %, v roce 2023 na 2,1 % a v roce 2024 na 1,9 %;
I. vzhledem k tomu, že zvyšující se inflace a zejména rychlý nárůst cen potravin a energií v celé EU postihuje nejzranitelnější obyvatelstvo, a dále tak prohlubuje nerovnosti mezi lidmi a zhoršuje energetickou chudobu a chudobu obecně; vzhledem k tomu, že se nepředpokládá, že by mzdy rostly tak rychle jako inflace, a proto klesá kupní síla pracujících, jejichž životní podmínky se mohou v příštích několika měsících zhoršit; vzhledem k tomu, že to bude rovněž vyvíjet větší tlak na kapacity sociální politiky a na automatické stabilizátory, jako jsou vnitrostátní systémy zajištění v nezaměstnanosti; vzhledem k tomu, že evropský nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE), který přijala Komise, byl úspěšný;
J. vzhledem k tomu, že podle světového ekonomického výhledu, který vydal Mezinárodní měnový fond (MMF) v dubnu 2022, by měl celosvětový růst zpomalit z 6,1 % odhadovaných v roce 2021 na 3,6 % v letech 2022 a 2023, což je z hlediska let 2022 a 2023 o 0,8 a 0,2 procentního bodu méně, než se předpokládalo v lednu; vzhledem k prognóze, že růst v eurozóně klesne z 5,3 % v roce 2021 na 2,8 % v roce 2022 a na 2,3 % v roce 2023;
K. vzhledem k tomu, že podle návrhu společné zprávy Komise o zaměstnanosti na rok 2022 přispělo rozsáhlé využívání systémů pro zachování pracovních míst během pandemie k relativně omezenému nárůstu nezaměstnanosti v roce 2021, a to z 6% nárůstu zaznamenaného v roce 2020 na nárůst o pouhé 0,4 % v roce 2021(6);
L. vzhledem k tomu, že malé a střední podniky (MSP) mají větší potíže se získáním financování než velké podniky; vzhledem k tomu, že kvůli administrativním postupům je pro MSP obzvláště obtížné získat financování z veřejných prostředků; vzhledem k tomu, že veškeré podmínky stanovované pro přístup MSP k finanční podpoře by proto měly zohlednit nutné zjednodušení postupů;
M. vzhledem k tomu, že Evropa čelí novým problémům, jako jsou rostoucí mezigenerační nerovnosti, pokles sociálních, zdravotních, hospodářských a environmentálních příležitostí a zdrojů, územní rozdíly a nerovný přístup k základním sociálním a zdravotnickým službám, pracovním místům, podnikatelským příležitostem a sociální infrastruktuře; vzhledem k tomu, že v roce 2020 hrozila 96,5 milionu lidí v EU, což je 21,9 % obyvatelstva EU, chudoba či sociální vyloučení; vzhledem k tomu, že chudoba a sociální vyloučení v posledním desetiletí klesly; vzhledem k tomu, že je nutné snížit je ještě více; vzhledem k tomu, že EU a členské státy mají společnou odpovědnost za snižování nerovností; vzhledem k tomu, že bychom měli řešit hlavní příčiny dlouhodobé ekonomické a sociální nerovnováhy;
N. vzhledem k tomu, že v roce 2018 přibližně 34 milionů Evropanů uvedlo, že nejsou schopni udržet svůj domov dostatečně vytopený, a v celoevropském průzkumu z roku 2019 6,9 % obyvatel Unie uvedlo, že si nemůže dovolit doma dostatečně topit;
O. vzhledem k tomu, že pro zajištění sociální odolnosti v dobách krize mají zásadní význam spolehlivé systémy sociální ochrany; vzhledem k tomu, že hlavním sociálním důsledkem v Evropě je zvýšení životních nákladů a cenové úrovně zboží a služeb, což ohrožuje lidská práva, jako je přístup k potravinám, bydlení, ošacení a vzdělání, příznivé pracovní podmínky, ochranu před nezaměstnaností a přístup ke zdravotní péči;
P. vzhledem k tomu, že evropský pilíř sociálních práv stanovil Evropské unii cíl snížit do roku 2030 počet osob, kterým hrozí chudoba nebo sociální vyloučení alespoň o 15 milionů, a že EU přijala řadu návrhů na to, jak tohoto cíle do roku 2030 dosáhnout; vzhledem k tomu, že se zřetelem k předpokládanému nárůstu chudoby a nezaměstnanosti v nadcházejících měsících je v současné situaci dosažení tohoto cíle stále náročnější; vzhledem k tomu, že na systémy sociální ochrany je vynakládán značný tlak, aby zmírnily sociální dopady krize, poskytly podporu uprchlíkům a zajistily každému důstojné životní podmínky a přístup k základním kvalitním službám, jako jsou služby spjaté se zdravím, vzděláváním a bydlením;
Q. vzhledem k tomu, že Mezinárodní energetická agentura odhaduje, že v roce 2022 dosáhnou nadměrné zisky 200 miliard EUR(7); vzhledem k tomu, že rovněž uvedla, že by mohlo dojít k dočasnému zdanění neočekávaných zisků, čímž by se částečně kompenzovaly vyšší ceny energie; vzhledem k tomu, že Komise v březnu 2022 navrhla pokyny k zavedení dočasného zdanění neočekávaných zisků(8);
R. vzhledem k tomu, že během ruské války na Ukrajině projevila EU odhodlání, jednotu a sílu při obraně demokratických hodnot; vzhledem k tomu, že se rovněž ukázalo, že vyrovnání se s globálními důsledky ruské vojenské agrese bude ze strany EU vyžadovat hospodářské, sociální a institucionální reformy; vzhledem k tomu, že je naprosto nezbytné zachovat dosud působivou jednotu a solidaritu Unie, pokud jde o využívání všech dostupných nevojenských nástrojů k ukončení ruské agrese vůči Ukrajině a kolektivních prostředků k řešení okamžitých dopadů v rámci EU, jakož i o zachování stávajícího legislativního programu s cílem zlepšit sociální, hospodářskou a environmentální odolnost Unie, a to navzdory Putinovu přání nás rozdělit a toto úsilí zmařit;
S. vzhledem k tomu, že i v době krize je nezbytné zajistit fungování sociálně tržního hospodářství a jednotného trhu, aby bylo možné plně využívat jeho potenciál ve prospěch evropských spotřebitelů a přispívat ke zvyšování produktivity, konkurenceschopnosti evropských podniků a k tvorbě kvalitních pracovních míst;
T. vzhledem k tomu, že Komise předložila konkrétní opatření k tomu, aby se plán REPowerEU stal skutečností;
U. vzhledem k tomu, že EU se musí stát skutečnou mocností na světové scéně schopnou samostatně jednat a rozhodovat, zejména v oblasti obrany, energetiky, zemědělství, akvakultury a průmyslu;
V. vzhledem k tomu, že přístup k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům je stále obtížnější i pro uprchlíky přicházející do EU; vzhledem k tomu, že se EU zavázala, že bude podporovat, chránit a naplňovat právo každého jednotlivce a každé ženy a dívky mít plnou kontrolu nad svou sexualitou a svobodně a odpovědně se rozhodovat v záležitostech týkajících se této sexuality a sexuálních a reprodukčních práv, bez diskriminace, nátlaku a genderově podmíněného násilí;
Obecné úvahy
1. vyjadřuje solidaritu s ukrajinským lidem a je si vědom toho, že aktivní válka na bezprostředních hranicích EU má pro Evropu závažné sociální a hospodářské důsledky; je si plně vědom toho, že demokracii a svobodu nelze vyjádřit peněžním ekvivalentem ani sociálním komfortem; znovu co nejdůrazněji odsuzuje nezákonnou, nevyprovokovanou a neoprávněnou vojenskou agresi Ruské federace proti Ukrajině a její invazi na ukrajinské území, jakož i zapojení Běloruska do této akce;
2. zdůrazňuje, že ruská vojenská agrese proti Ukrajině a oprávněné sankce EU vůči Rusku a Bělorusku ovlivňují hospodářské oživení EU po pandemii a představují vážnou hrozbu pro její strategii na podporu oživení a odolnosti, stejně jako pro integritu jednotného trhu;
3. zdůrazňuje, že současná válka na Ukrajině prohloubila již tak silnou krizi v oblasti cen energií v celé Evropě, což má přímý negativní dopad na kupní sílu všech občanů EU a na malé a střední podniky; připomíná, že dnešní vysoké ceny plynu a elektřiny mají dopad na většinu členských států, i když v různé míře a v různých obdobích, a že současný prudký nárůst cen vyžaduje rychlý zásah, aby bylo prostřednictvím koordinované reakce hospodářské a sociální politiky možné určit a řešit socioekonomické důsledky a předcházet jim;
4. zdůrazňuje, že je důležité zajistit energetickou svrchovanost a nezávislost na ruských dodávkách a strategičtější autonomii a energetickou bezpečnost, a to modernizací a zajištěním významných investic do energetické infrastruktury EU, včetně propojení a přeshraniční infrastruktury pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti;
5. je přesvědčen, že v době krize je třeba dále posilovat kapacity Unie v oblasti solidarity; vyzývá Komisi a Radu, aby v případě, že nepříznivé dopady krize nebude možné dostatečně řešit prostřednictvím stávajících programů, byly připraveny odhodlaně, jednotně a urychleně reagovat a prokázat solidaritu s těmi, kteří jsou touto novou vážnou krizí postiženi, s cílem pomoci domácnostem a podnikům, zejména malým a středním podnikům; zdůrazňuje, že odhodlaná, koordinovaná a solidární evropská reakce je nezbytná k tomu, aby se omezilo šíření krize, a to tím, že se identifikují hospodářské a sociální důsledky, které se budou řešit a zmírňovat, čímž se zajistí, aby evropští občané i nadále podporovali opatření přijatá proti Rusku i další kroky nezbytné k podpoře Ukrajinců při jejich obraně; vyzývá orgány EU, aby Ukrajině udělily na základě článku 49 Smlouvy o Evropské unii a jejích zásluh status kandidátské země;
6. zdůrazňuje svou plnou podporu Ukrajině a ukrajinskému lidu; zdůrazňuje, že je důležité, že Evropská rada schválila pět balíčků sankcí vůči Rusku, a vyzývá k jejich urychlenému a účinnému provádění; vyzývá členské státy, aby urychleně přijaly šestý balíček sankcí, včetně zákazu dovozu ruské ropy, jak navrhuje Komise; opakuje svou výzvu k okamžitému a úplnému embargu na dovoz ruské ropy, uhlí, jaderného paliva a plynu a k úplnému opuštění plynovodů Nord Stream 1 a 2; vyzývá k urychlenému přijetí opatření ke kontrole škod v souvislosti se sankcemi, s cílem zajistit, aby zátěž spojenou s těmito politickými rozhodnutími nenesli pracovníci a domácnosti;
7. podporuje celosvětové úsilí na pomoc Ukrajině, zejména prostřednictvím skupiny G7, a vyzývá k tomu, aby byly Ukrajině odpuštěny dluhy; žádá, aby Komise a členské státy stály v čele budování Svěřenského fondu solidarity pro Ukrajinu a přípravy strategie zaměřené na obnovu Ukrajiny po válce; připomíná svůj dlouhodobý postoj, že Parlament musí být plně zapojen do zřizování svěřenských fondů EU, souvisejícího provozního rozhodování a dohledu nad nimi;
8. vyzývá Radu, aby rozšířila seznam osob, na něž se přímo vztahují sankce EU, včetně ruských oligarchů, a zohlednila přitom seznam 6 000 osob, který předložila nadace Navalného; požaduje, aby byl rozšířen počet sdělovacích prostředků napojených na Rusko a působících v EU, na něž se vztahují sankce EU, konkrétně o „zpravodajskou agenturu“ InfoRos, napojenou na zpravodajskou službu GRU;
9. konstatuje, že bývalí politici, jako jsou Esko Aho, Francois Fillon a Wolfgang Schüssel, nedávno odstoupili ze svých funkcí v ruských firmách, a důrazně požaduje, aby tak učinili i ti zbývající, jako Karin Kneisslová a Gerhard Schröder; dále vyzývá Radu, aby seznam osob, na které se vztahují sankce EU, rozšířila o evropské členy představenstev velkých ruských společností a o politiky, kteří jsou i nadále placeni Ruskem;
Koordinované řešení hospodářské a sociální krize
10. je přesvědčen, že účinnou reakcí v krátkodobém horizontu je přispívat ke zmírňování vysokých cen energie pro domácnosti a podniky a zachovávat kupní sílu, kvalitní pracovní místa a veřejné služby a zároveň pokračovat v provádění Zelené dohody pro Evropu a spravedlivé, digitální a ekologické transformace, jakož i posílit akční plán pro evropský pilíř sociálních práv; vyzývá k posílení vnitřního trhu s energií s cílem odstranit stávající závislosti EU, aniž by se vytvářely nové;
11. znovu zdůrazňuje, že je důležité diverzifikovat energetické zdroje, technologie a zásobovací trasy a předcházet přitom efektu uzamčení a zároveň zavést rozsáhlý plán veřejných a soukromých investic do energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie a udržitelných dlouhodobých veřejných investic do řešení změny klimatu a problému s dodávkami energie; vyzývá proto Komisi, aby posílila koordinaci plánování a financování energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů, zejména zeleného vodíku; vyzývá k urychlenému ukončení dotací na fosilní paliva;
12. znovu připomíná odhad Komise, že k řešení výzev a příležitostí vyplývajících z digitální, ekologické a spravedlivé transformace a k dosažení hospodářského a sociálního oživení jsou zapotřebí dodatečné roční veřejné investice v řádu stovek miliard eur(9); zdůrazňuje proto, že je třeba stabilizovat vyšší úroveň investic a posílit vzestupnou konvergenci v EU pro řadu nadcházejících let;
13. vyzývá Komisi a členské státy, aby veřejné investice a finanční podporu, včetně veřejné finanční podpory pro podniky poskytované v rámci větší pružnosti pravidel státní podpory, podmínily příslušnými požadavky spojenými s cíli veřejné politiky, zejména sociálními, environmentálními a finančními požadavky, které by příjemci měli splňovat po dobu, kdy veřejnou podporu budou čerpat, a zároveň aby zajistily spravedlivou a otevřenou hospodářskou soutěž, rovné podmínky mezi našimi společnostmi a dodržování základních zásad, na nichž je náš jednotný trh založen;
14. je si vědom toho, že pro omezení chudoby bude mít zásadní význam zmírnění dopadu zvýšení cen energie na zranitelné domácnosti; vyzývá členské státy, aby postupovaly efektivně a cíleně při svých zvýšených sociálních výdajích, včetně podpory příjmů, s cílem zmírnit dopad růstu cen energie, zejména v případě domácností s nízkými příjmy, a při financování veřejných politik zaměřených na zvýšení energetické účinnosti a větší využívání obnovitelných zdrojů energie; zdůrazňuje, že růst mezd by měl zohledňovat dlouhodobou inflaci a růst produktivity, aby byla zachována kupní síla domácností;
15. souhlasí s výzvou Rady, aby Komise předložila návrhy, které by účinně řešily problém nadměrných cen elektřiny při zachování integrity jednotného trhu; připomíná stávající krátkodobé možnosti (přímá podpora spotřebitelů prostřednictvím poukázek, daňových úlev nebo prostřednictvím „modelu agregátora/jediného kupujícího“, státní podpory, zdanění, cenových stropů a regulačních opatření, jako jsou rozdílové smlouvy), které Komise navrhla ke snížení dopadu mimořádně vysokých cen na občany a podniky a pro řešení toho, že se vysoké ceny promítnou i na trzích s elektřinou; je znepokojen možným zneužíváním trhu; vyzývá Komisi, aby posoudila dopad cen plynu na fungování trhu s elektřinou, zejména pokud jde o vliv plynu při stanovení konečné ceny;
16. je hluboce znepokojen důsledky ruské války proti Ukrajině pro potravinové zabezpečení EU; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné posílit strategii EU v oblasti potravinového zabezpečení a v případě potřeby zvýšit udržitelnou výrobní kapacitu s cílem snížit celkovou závislost potravinového systému EU a vybudovat větší odolnost potravinového řetězce; poukazuje na zásadní dopad, který má na zemědělsko-potravinářské odvětví výrazný nárůst výrobních nákladů, jak je uvedeno v usnesení Parlamentu ze dne 24. března 2022 o potřebě naléhavého akčního plánu EU s cílem zajistit potravinové zabezpečení v EU i mimo ni s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu, varuje, že omezení vývozu oznámená mnoha zeměmi mohou vést ke zvýšení cen, destabilizovat trhy, prohloubit nedostatek potravin a přispět ke spekulacím;
Začlenění osob dočasně vysídlených z Ukrajiny
17. zdůrazňuje, že válka na Ukrajině a následný růst životních nákladů a riziko nezaměstnanosti by mohly dále zhoršit situaci rodin, uprchlíků, žen, dětí ohrožených chudobou a sociálním vyloučením a těch, kteří potřebují přístup ke kvalitní péči, pokud nebudou zavedena další ochranná opatření; vyzývá Komisi a členské státy, aby zaměřily své úsilí na provádění evropské záruky pro děti pro zajištění přístupu k bezplatným kvalitním službám pro děti prchající z Ukrajiny za stejných podmínek, jež platí pro děti z EU v hostitelských zemích, a aby bezodkladně navýšily financování evropské záruky pro děti odpovídajícím rozpočtem;
18. domnívá se, že přístup ke kompletním zdravotnickým službám pro všechny, zejména pro ženy a dívky, které se staly obětmi válečných zločinů a v EU pobývají jako uprchlice, musí být zaručen ve všech členských státech; vyzývá členské státy, aby pomohly dočasně vysídleným ukrajinským ženám a zajistily jim všeobecný přístup ke kvalitní zdravotní péči v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví bez diskriminace, nátlaku a zneužívání, aby řešily otázku právních opravných prostředků a předcházely porušování lidských práv, jež tyto ženy postihuje; vítá oznámení Komise o poskytnutí 1,5 milionu EUR na specializovaný projekt na podporu Populačního fondu OSN na pomoc ženám a dívkám na Ukrajině na základě poskytování služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví;
19. vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost situaci ukrajinských nezletilých bez doprovodu, dětí odloučených od rodin a dětí, jež byly na Ukrajině v ústavní péči, a zajistily pokrytí jejich okamžitých potřeb, jejich náležitou identifikaci a sledování a aby také zajistily výměnu údajů mezi členskými státy za účelem sloučení těchto dětí s jejich rodinami nebo jejich pozdějšího opětovného začlenění do ukrajinské společnosti, a to se zárukou jejich ochrany, aby se nestaly obětmi zneužívání a obchodování s lidmi, a to zejména pokud jde o mladé ženy a dívky;
20. zdůrazňuje, že krize způsobená onemocněním COVID-19 ukázala zásadní přínos migrujících pracovníků v podpoře evropských ekonomik; varuje však, že migrující pracovníci velmi často trpí špatnými pracovními a životními podmínkami a nedostatkem sociální ochrany, jsou jim jako pracovníkům upírána svoboda sdružování a práva a bývají terčem diskriminace a xenofobie; je znepokojen hlášenými případy toho, že jsou osoby pocházející z Ukrajiny pracovně vykořisťovány; vyzývá Komisi a členské státy, aby se těmito případy zabývaly a zajistily, aby byla práva ukrajinských pracovníků chráněna a aby jejich integrace probíhala při plném dodržování právních předpisů, rovnosti a nediskriminace; domnívá se, že je třeba podporovat odborové svazy a organizace občanské společnosti v celé EU, a to i při provádění opatření na ochranu základních pracovních a sociálních práv uprchlíků, aby se mohli pracovníci z řad uprchlíků sdružovat v odborových organizacích a jejich pracovní práva mohla být posílena;
21. vyzývá Komisi, aby členským státům, které dodržují zásady právního státu, poskytla finanční pomoc při přijímání a sociální integraci uprchlíků a jejich integraci v rámci pracovního trhu, a to i pokud jde o zajišťování služeb péče, bydlení, potravin, materiální pomoci, vzdělávacích programů a veřejných služeb zaměstnanosti; zdůrazňuje, že je třeba osobám se zdravotním postižením, které pocházejí z Ukrajiny, nabídnout specializovanou ochranu a péči; vyzývá členské státy, aby podporovaly vnitrostátní orgány, přijímací a vzdělávací střediska, pracovní úřady, nevládní organizace a dobročinné organizace při využívání nástroje EU pro tvorbu dovednostního profilu státních příslušníků třetích zemí;
22. poukazuje na to, že evropské systémy péče o duševní zdraví by měly být lépe financovány, že přístup k této péči může být pro širokou veřejnost obtížný a že by se tato péče měla zlepšit; zdůrazňuje, že pro uprchlíky a další migranty je situace v tomto směru ještě náročnější; domnívá se, že bude zásadně nutné výrazně navýšit finanční prostředky na klinické služby v oblasti duševního zdraví se zaměřením na podporu uprchlíků při zvládání traumatu, spolu s neklinickými přístupy v partnerství se školami, komunitními organizacemi a dalšími subjekty;
Nový balíček opatření na podporu odolnosti pro Evropu
Balíček opatření na podporu sociální odolnosti pro občany
23. zdůrazňuje, že se očekává, že hospodářská a sociální situace v EU se v nadcházejících měsících může dále zhoršovat a nabírat na vážnosti v důsledku kombinace ještě vyšších cen energií, a tudíž vyšších výdajů na vytápění, a vyšší inflace u dalšího zboží a služeb; znovu opakuje, že zdravotní rizika by měla být stále monitorována; domnívá se, že EU by měla tuto situaci předpokládat a zavést politický rámec a konkrétní iniciativy ve prospěch členských států, které by měly podporovat nejzranitelnější skupiny jejich obyvatelstva, do léta 2022; souhlasí s výzvou Rady adresovanou členským státům a Komisi, aby s ohledem na příští zimní sezónu urychleně zavedly nezbytné mechanismy solidarity a náhrad a spolupracovaly na společných opatřeních;
24. vyzývá k přijetí balíčku dočasných opatření na podporu evropské sociální odolnosti, který by koordinoval soubor opatření a prostředků k posílení systémů sociálního zabezpečení a sociální ochrany v EU, včetně pokračování a refinancování nástroje SURE, pokud budou mít socioekonomické důsledky války i nadále negativní dopad na trh práce, a k vytvoření nástroje pro sociální záchranu se zvýšenou veřejnou podporou pro stávající nástroje zaměřené na nejchudší obyvatele naší společnosti; vyzývá k rychlému přijetí Sociálního fondu pro klimatická opatření; vyzývá k posílení investic do sociálních opatření v oblasti klimatu; vyzývá členské státy, aby případně zvážily dočasné pozastavení vnitrostátních systémů indexace nájemného;
25. žádá Komisi, aby uspořádala další setkání navazující na sociální summit v Portu se zapojením orgánů a institucí EU a sociálních partnerů s cílem prodiskutovat výzvy vyplývající z mimořádné situace, které nyní čelíme vzhledem k rostoucí inflaci a jejím sociálním důsledkům, zejména pokud jde o životní podmínky, spravedlivé rozdělení bohatství mezi různé skupiny ve společnosti a důstojné mzdy, a aby pracovala na aktualizaci akčního plánu pro evropský pilíř sociálních práv a zajistila, aby byly stanovené cíle splněny případně díky přijetí dalších návrhů, pokud je to třeba, nebo zajištění dalších finančních prostředků;
26. zdůrazňuje, že Komise předloží doporučení Rady týkající se rámce pro systémy minimálního příjmu, aby zaručila právo na důstojný život, vymýtila chudobu a řešila otázky přiměřenosti a působnosti, včetně doložky o zákazu snížení úrovně ochrany, neboť to je naléhavě třeba; připomíná, že Komise doporučuje systémy minimálního příjmu ve svých doporučeních pro jednotlivé země a že uvedla, že ne všechny členské státy nastavily své systémy tak, aby byly nad hranicí chudoby; požaduje navíc přijetí systémů příspěvků na získání kvalifikace, které by se poskytovaly osobám v nouzi, jež se chtějí zapsat do odborné přípravy nebo terciárního vzdělávání, a pokrývaly by jejich náklady na vzdělávání a základní potřeby;
27. připomíná, že krize způsobená onemocněním COVID-19 měla obzvláště velký dopad na mladé lidi, a to z hlediska zaměstnanosti, vzdělávání, odborné přípravy a mentálního zdraví; je znepokojen tím, že ekonomické dopady stávající krize, která je výsledkem ruské agrese na Ukrajině, mohou vést k nezaměstnanosti řady dalších mladých lidí v Evropě, což bude mít daleko‑sáhlé sociálně-ekonomické důsledky;
28. připomíná, že právo na odpovídající životní standardy, včetně bydlení, je uvedeno ve Všeobecné deklaraci lidských práv; varuje před tím, že trh s bydlením v Evropě bude pod ještě větším tlakem, a vyzývá tudíž Komisi a členské státy, aby pracovaly na zajištění přístupu k důstojnému a cenově dostupnému bydlení pro všechny prostřednictvím vnitrostátních plánů cenově dostupného bydlení, které jsou součástí národních programů reforem; vítá v této souvislosti evropskou platformu pro boj proti bezdomovectví;
29. varuje před dopadem probíhající války na celosvětové řetězce dodávek potravin a ceny potravin a před důsledky pro kupní sílu; s ohledem na zvyšování cen potravin podtrhuje přijatý zvýšený minimální příspěvek na opatření sociálního začlenění v novém ESF+ a také 3 % nad rámec přídělu na opatření v rámci FEAD a vybízí členské státy, aby přidělovaly více než jen minimální částky požadované podle ESF+;
Balíček ekonomických opatření pro podniky
30. opakuje svou výzvu ke koordinovaným opatřením EU pro řešení ekonomických a sociálních dopadů ruské války proti Ukrajině a uvalených sankcí; navrhuje vytvoření balíčku ekonomických opatření pro podniky zahrnujícího ekonomické, rozpočtové a legislativní prvky, pro malé a střední podniky a veřejné investice, aniž by se to dotklo cílů EU pro rok 2030 a 2050 v oblasti klimatu; domnívá se, že takový balíček by měl zahrnovat alespoň tato opatření:
a)
Komise zajistí analýzu, která určí odvětví nejvíce zasažená kumulativními účinky vyšších cen energie a surovin a dopadem války, v souladu s cíli zlepšování právní úpravy;
b)
zvýšení pomoci pro podniky v takovýchto odvětvích tím, že se zajistí flexibilní uplatňování pravidel státní podpory a zároveň spravedlivá hospodářská soutěž v souladu s příslušnými závaznými požadavky na udržitelnost začleněnými v obchodních modelech podniků, např. zákazy hromadného propouštění, zvýšená energetická účinnost, další využívání energie z obnovitelných zdrojů a cíle pro snížení spotřeby původních materiálů;
c)
přijetí strategie diverzifikace, která zajistí spolehlivé dodávky komodit a kritických surovin, např. kovů vzácných zemin, a také zajistí udržitelné dodavatelské řetězce v souladu s Pařížskou dohodou;
d)
zajištění energetické nezávislosti na ruských dodávkách a strategičtější autonomie, a to modernizací a zajištěním významných investic do energetické infrastruktury EU, a to i v oblasti propojení a přeshraniční infrastruktury, výroby energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti;
e)
navýšení záruky EU v programu InvestEU s cílem posílit investice na podporu evropských malých a středních podniků, a to i pro účely kapitálové podpory, a vytvoření specializovaného oddílu pro společnosti postižené důsledky války a pro projekty týkající se energetické nezávislosti podporující energetické a klimatické cíle v tomto programu, financované z nových finančních prostředků;
31. upozorňuje na nedávné závěry Rady, která vyzvala členské státy a Komisi, aby i nadále co nejlépe využívaly soubor nástrojů státní podpory, včetně nového dočasného krizového rámce pro státní podporu; zdůrazňuje v tomto ohledu, že rámec pro státní podporu představený Komisí postrádá udržitelnost a sociální podmínky; trvá na tom, že orgány EU a členské státy musí zajistit, aby veřejná finanční podpora poskytovaná podnikům k překonání hospodářských dopadů pandemie a války byla podmíněna tím, že finanční prostředky budou využity ve prospěch zaměstnanců a že firmy přijímající finanční pomoc se po celou dobu, kdy jim bude tato pomoc poskytována, zdrží vyplácení prémií vedoucím pracovníkům, daňových úniků, vyplácení dividend nebo zpětného odkupu akcií;
32. vítá nadcházející přijetí nástroje pro mimořádné situace na jednotném trhu ze strany Komise; naléhavě žádá Komisi, aby v kontextu tohoto legislativního rámce začlenila ustanovení, která zavedou zátěžové testy odolnosti pro podniky, podobné zátěžovým testům pro finanční instituce, v jejichž rámci by se mapovala a posuzovala rizika ohrožující jejich dodavatelské řetězce, včetně externalit a sociálních, environmentálních a politických rizik, a vypracovaly by se případné možnosti reakce;
33. připomíná význam dobře fungujícího jednotného trhu jakožto páteře ekonomiky EU; zdůrazňuje, že ruská invaze na Ukrajinu upozornila na řadu problémů, pokud jde o odolnost nabídky a poptávky v EU, které mají dopad na její průmysl a roztříštěnost jednotného trhu; žádá Komisi, aby předložila nové návrhy na podporu soukromých subjektů při investování v EU, zejména aby posílila jednotný trh služeb, pokročila v budování unie kapitálových trhů a bankovní unie a využila nových forem partnerství veřejného a soukromého sektoru, v nichž stát přebírá omezená finanční rizika, aby přilákal více investic soukromého sektoru, jako jsou režimy podpory COVID-19 pro malé a střední podniky;
Posílení akceschopnosti EU
34. zdůrazňuje, že v rámci evropské reakce na krizi způsobenou onemocněním COVID-19 měli evropští občané pocit, že EU je chrání a otevírá možnosti, zejména skrze vytvoření programu SURE a NextGenerationEU (NGEU); zdůrazňuje, že ani fond NGEU, jeho složka pro oživení a odolnost ani flexibilita ve stávajícím víceletém finančním rámci (VFR) na období 2021-2027 nestačí na úplné pokrytí finančních potřeb vzniklých v důsledku války na Ukrajině; připomíná, že tyto nástroje nebyly navrženy ani z hlediska velikosti vytvořeny tak, aby řešily nové výzvy vyplývající z ruské agrese a invaze a zároveň zachovaly investice do programů a politik EU, včetně důležitých priorit, jako je spravedlivá, ekologická a digitální transformace;
35. zdůrazňuje, že je třeba optimálně využít stávající možnosti financování, flexibilitu a jiná ustanovení uvedená v nařízení o VFR a finančním nařízení; je však přesvědčen, že v rozpočtu EU musí být zajištěna další flexibilita, např. plné využití prostředků, jejichž přidělení na závazky bylo zrušeno, aby bylo možno reagovat na nepředvídané a naléhavé potřeby; žádá Komisi, aby provedla důkladný přezkum fungování stávajícího VFR a předložila legislativní návrh na komplexní revizi VFR co nejdříve, ale nejpozději v prvním čtvrtletí roku 2023; očekává, že tato revize zohlední dlouhodobé důsledky války na Ukrajině a přijatá mimořádná opatření;
36. připomíná, že je připraven mobilizovat všechny dostupné rozpočtové nástroje EU s cílem poskytnout co nejsilnější finanční podporu lidem prchajícím před válkou na Ukrajině, a důrazně trvá na tom, že tato mobilizace prostředků by neměla být na úkor stávajících programů a opatření; vyzývá Komisi, aby určila další nepřidělené zdroje – zejména z předchozích programů –, které lze uvolnit na podporu Ukrajiny a řešení důsledků války;
37. vítá plán, který Komise nastínila v rámci svého nového programu REPowerEU a jehož cílem je v dostatečném předstihu před rokem 2030 učinit Evropu nezávislou na ruských fosilních palivech, počínaje plynem, a to s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu; vyzývá Komisi, aby prozkoumala, jak by tento program mohl být použit společně s národními plány pro oživení a odolnost k urychlení investic do transformace energetiky, včetně financování projektů zahrnujících více zemí v oblasti energetické bezpečnosti;
38. vyzývá k urychlenému provedení národních plánů pro oživení a odolnost, zejména v oblasti energetiky, na vnitrostátní i evropské úrovni; je pevně přesvědčen, že by tak měla být posílena strategická autonomie EU;
39. připomíná, že nebyly využity půjčky ve výši více než 200 miliard EUR; žádá proto členské státy, aby v souladu s nařízením o Nástroji pro oživení a odolnost nevyžádané půjčky z tohoto nástroje využily k pokrytí současných negativních hospodářských a sociálních nákladů vyplývajících z války;
40. bere na vědomí závěry MMF, že fiskální politika je pro řešení nových otřesů vhodnější než měnová politika a že automatickým fiskálním stabilizátorům by mělo být umožněno volně fungovat, přičemž se vyčlení dodatečné výdaje mimo jiné na humanitární pomoc uprchlíkům, na transfery domácnostem s nízkými příjmy a na cílenou podporu zranitelným, ale životaschopným podnikům;
41. vítá sdělení Komise o pokynech v oblasti fiskální politiky pro rok 2023(10) a její výzvu k zachování podpůrné celkové orientace fiskální politiky, aby byla připravena reagovat na vývoj hospodářské a sociální situace; očekává, že Komise předloží soubor opatření fiskální politiky s cílem reagovat na hospodářské otřesy a prudký nárůst míry chudoby; očekává dále, že obecná úniková doložka zůstane aktivována, dokud budou trvat příslušné základní důvody; domnívá se, že návrat k fiskálním pravidlům za současných okolností může mít nezamýšlené důsledky pro hospodářství EU a pro schopnost členských států čelit současné krizi;
42. v souvislosti s probíhajícími globálními geopolitickými výzvami, jako je pandemie COVID-19 a invaze Ruska na Ukrajinu, využívá příležitosti k přehodnocení správy ekonomických záležitostí EU s cílem zvýšit její odolnost vůči otřesům a krizím a posílit její sociální a energetický rozměr; vyzývá Komisi, aby přepracovala komplexní reakci hospodářské politiky na současnou krizi s cílem účinně řešit hospodářské a sociální nerovnosti v kontextu obrovských investičních potřeb;
43. vyzývá Komisi, aby zahájila přezkum fiskálních pravidel EU; konstatuje, že přezkum rámce pro správu ekonomických záležitostí musí zohlednit důsledky pandemie, válku a důsledky pro transformaci energetiky;
44. vyzývá ke zřízení nového specializovaného evropského fondu (fondu strategické autonomie pro Evropu), který by financoval přeshraniční energetickou infrastrukturu, zabraňoval by efektům ustrnutí v situaci závislosti na fosilních palivech, podporoval by výrobu energie z obnovitelných zdrojů a energetickou účinnost a posílil by cestu k realizaci Zelené dohody pro Evropu, jakož i kybernetickou bezpečnost, konkurenceschopnost průmyslu, oběhové hospodářství, zabezpečení potravin a udržitelný rozvoj, čímž by se v nadcházejících desetiletích zajistila evropská autonomie a ochránily kvalitní veřejné služby; trvá na tom, že takový nový fond by měl být zřízen řádným legislativním postupem, měl by fungovat pod plným dohledem Parlamentu a měl by být přímo řízen Komisí; zdůrazňuje, že jeho celkový objem by měl být stanoven na základě jasného posouzení nákladů a investičních mezer; žádá, aby se při tom důsledně vycházelo ze zkušeností nabytých v rámci nástroje NGEU;
45. zdůrazňuje, že současně jsou zapotřebí další nové vlastní zdroje EU, aby se alespoň pokryly náklady na splácení NGEU (jistina a úroky) a aby bylo zajištěno udržitelné dlouhodobé financování rozpočtu EU s cílem zabránit financování nových priorit EU na úkor stávajících unijních programů a politik; je odhodlán pozorně sledovat provádění dohodnutého a právně závazného plánu vlastních zdrojů z prosince 2020; naléhavě vyzývá Radu, aby urychlila jednání o prvním souboru vlastních zdrojů EU, který zahrnuje příjmy z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, systému obchodování s emisemi a podílu na zisku největších a nejziskovějších nadnárodních společností s cílem dosáhnout dohody před dokončením rozpočtového procesu na rok 2023; opakuje svůj požadavek, aby byl bez dalšího odkladu zaveden druhý soubor nových vlastních zdrojů, včetně daně z finančních transakcí, a naléhavě vyzývá Komisi, aby do prosince 2023 předložila odpovídající návrh; zdůrazňuje, že je třeba přijmout další opatření v případě, že navrhované nové vlastní zdroje nebudou přijaty nebo nebudou vytvářet očekávanou úroveň příjmů pro rozpočet EU; poukazuje v této souvislosti na význam pravidelného dialogu o vlastních zdrojích mezi našimi třemi orgány;
46. poukazuje na to, že jak zdůraznila Evropská rada, dočasné zdanění nebo regulační zásahy týkající se neočekávaných zisků by mohly být zdrojem vnitrostátního veřejného financování; vyzývá Komisi a členské státy, aby koordinovaly koncepci systémů zdanění neočekávaných zisků nebo jiných regulačních opatření s cílem využít je ke zmírnění sociálních a hospodářských důsledků války na Ukrajině pro EU;
47. zdůrazňuje, že kromě provádění prvního pilíře je rovněž naléhavě nutné urychleně provést dohodu OECD z druhého pilíře o minimálním účinném zdanění, která se zaměřuje na spravedlivější rozdělování zisků a práva zdanění mezi zeměmi ve vztahu k největším nadnárodním společnostem, včetně těch v digitálním odvětví(11);
48. znovu opakuje, že je naléhavě nutné bojovat proti daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem a agresivnímu daňovému plánování prostřednictvím dalších reforem, včetně reformy Skupiny pro kodex chování (zdanění podniků), a to v souladu s doporučeními Parlamentu; vyzývá Radu, aby v návaznosti na stanovisko Parlamentu dosáhla dohody o návrzích Komise na revizi směrnice o zdanění energie(12) a na směrnici, kterou se stanoví pravidla pro předcházení zneužívání krycích subjektů pro daňové účely(13);
49. vítá studii proveditelnosti týkající se registru aktiv EU, kterou si vyžádala Komise na základě specifické žádosti Parlamentu; konstatuje, že takový mechanismus by mohl veřejným orgánům poskytnout včasný přístup k informacím o vlastnictví aktiv a zboží vysoké hodnoty v celé EU, a tím účinně omezit úsilí o obcházení cílených finančních sankcí a bojovat proti praní peněz, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem; dále se domnívá, že by Komise měla požadovat, aby jurisdikce mimo EU zveřejňovaly informace o vlastnictví aktiv osob a subjektů, na něž se vztahují sankce, v rámci jejich jurisdikce;
50. opakuje svou výzvu, aby byl využit rámec pro jednání o legislativním balíčku týkajícím se boje proti praní peněz a financování terorismu k odstranění stávajících mezer, které umožňují zakrytí struktur skutečného vlastnictví, a k zajištění toho, aby veškerá relevantní aktiva, která v EU drží ruští oligarchové uvedení na seznamu, byla konfiskována v souladu s právním rámcem EU; v této souvislosti oceňuje práci pracovní skupiny Komise „Freeze and Seize“ (zmrazit a zabavit);
o o o
51. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
Sdělení Komise ze dne 8. března 2022 nazvané „REPowerEU: Společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii“ (COM(2022)0108).
Viz odpověď komisaře Gentiloniho ze dne 15. února 2022 na otázku k písemnému zodpovězení E-005563/2021 o daňových příjmech členských států a EU v návaznosti na dohodu OECD.
Návrh směrnice Rady ze dne 14. července 2021, kterou se mění struktura rámcových předpisů Unie o zdanění energetických produktů a elektřiny (COM(2021)0563).
Návrh směrnice Rady ze dne 22. prosince 2021, kterou se stanoví pravidla pro předcházení zneužívání krycích subjektů pro daňové účely, předložený Komisí (COM(2021)0565).