Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. září 2021 o nové strategii EU-Čína(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. března 2022 o ruské agresi vůči Ukrajině(2),

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ES-11/L.1 ze dne 2. března 2022, která odsuzuje napadení Ukrajiny Ruskem,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ES-11/L.2 ze dne 24. března 2022 o humanitárních důsledcích agrese vůči Ukrajině,

–  s ohledem na Strategický kompas EU, který schválila Evropská rada dne 24. března 2022,

–  s ohledem na společné prohlášení Ruské federace a Čínské lidové republiky ze dne 4. února 2022 o vstupu do nové éry mezinárodních vztahů a globálního udržitelného rozvoje,

–  s ohledem na ministerské fórum pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu konané dne 22. února 2022,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2021 o výzvách a vyhlídkách mnohostranných režimů kontroly zbraní hromadného ničení a odzbrojení(3),

–  s ohledem na své doporučení ze dne 21. října 2021 místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, týkající se politických vztahů a spolupráce mezi EU a Tchaj-wanem(4),

–  s ohledem na své doporučení ze dne 21. října 2020 Radě a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se procesu 10. přezkumu Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, kontroly jaderných zbraní a možností jaderného odzbrojování(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o konektivitě a vztazích mezi EU a Asií(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. dubna 2018 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Rámcové dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Austrálií na straně druhé jménem Unie(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne úterý 3. října 2017 o politických vztazích EU se sdružením ASEAN(8),

–  s ohledem na své doporučení ze dne 29. dubna 2021 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se vztahů mezi EU a Indií(9),

–  s ohledem na svůj postoj přijatý dne 12. prosince 2018 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o strategickém partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Japonskem na straně druhé jménem Unie(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2021 o stavu schopností EU v oblasti kybernetické obrany(11),

–  s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady ze dne 21. a 22. října 2021,

–  s ohledem na společné sdělení Komise a místopředsedy Komise, vysokého představitele ze dne 16. září 2021 o strategii EU pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu (JOIN(2021)0024),

–  s ohledem na strategii Francie pro indicko-tichomořský region s názvem „Indicko-tichomořský region: pro Francii jedna z priorit“ aktualizovanou v červenci 2021,

–  s ohledem na konzultace na vysoké úrovni mezi EU a USA o indicko-tichomořském regionu ze dne 3. prosince 2021,

–  s ohledem na společné sdělení Komise a místopředsedy Komise, vysokého představitele ze dne 1. prosince 2021 o strategii Global Gateway (JOIN(2021)0030),

–  s ohledem na 13. summit Asie–Evropa (ASEM) ze dne 25. a 26. listopadu 2021,

–  s ohledem na koncepci integrovaného přístupu ke změně klimatu a klimatické bezpečnosti ze dne 5. října 2021,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 16. dubna 2021 týkající se strategie EU pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu,

–  s ohledem na bezpečnostní pakt AUKUS ze dne 15. září 2021,

–  s ohledem na komuniké ze summitu NATO v Bruselu ze dne 14. června 2021,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 17. června 2020 a ze dne 10. května 2021 o bezpečnosti a obraně,

–  s ohledem na partnerství EU–Indie v oblasti konektivity sjednané dne 8. května 2021,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/2188 ze dne 22. prosince 2020, kterým se mění společná akce 2008/851/SZBP o vojenské operaci Evropské unie s cílem přispět k odvrácení, prevenci a potlačení pirátství a ozbrojených loupeží u pobřeží Somálska(12),

–  s ohledem na společné ministerské prohlášení EU–ASEAN ze dne 1. prosince 2020 o konektivitě,

–  s ohledem na summit EU–Čína ze dne 1. dubna 2022,

–  s ohledem na návštěvu předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové v Indii ve dnech 24.–25. dubna 2022,

–  s ohledem na summit EU–Japonsko ze dne 12. května 2022,

–  s ohledem na společné komuniké vydané ministry zahraničních věcí G7 dne 14. května 2022,

–  s ohledem na strategii Nizozemska pro indicko-tichomořský region ze dne 13. listopadu 2020 s názvem „Indicko-tichomořský region: Pokyny pro posílení spolupráce Nizozemska a EU s asijskými partnery“,

–  s ohledem na Plán pro změnu klimatu a obranu ze dne 9. listopadu 2020,

–  s ohledem na „Strategické pokyny pro indicko-tichomořský region“ německé spolkové vlády ze září 2020,

–  s ohledem na partnerství mezi EU a Japonskem v oblasti udržitelné konektivity a kvalitní infrastruktury uzavřené dne 27. září 2019,

–  s ohledem na příspěvek Komise a místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky k zasedání Evropské rady dne 12. března 2019 s názvem „EU-Čína – Strategický výhled“,

–  s ohledem na akční plán EU proti dezinformacím ze dne 5. prosince 2018,

–  s ohledem na rozhodnutí o vytvoření strategického partnerství EU-ASEAN přijaté na ministerském zasedání EU–ASEAN dne 21. ledna 2019,

–  s ohledem na dohodu o partnerství a spolupráci mezi EU a Singapurem, která byla podepsána v Bruselu dne 19. října 2018,

–  s ohledem na společné prohlášení Komise a místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky ze dne 19. září 2018 s názvem „Propojení Evropy a Asie – Základní prvky strategie EU“ (JOIN(2018)0031),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 28. května 2018 o posílené bezpečnostní spolupráci EU v Asii a s Asií,

–  s ohledem na společný akční plán sdružení ASEAN a EU na období 2018–2022,

–  s ohledem na Dohodu o partnerství a spolupráci mezi Novým Zélandem a Evropskou unií ze dne 5. října 2016,

–  s ohledem na společný návrh rozhodnutí Rady ze dne 14. dubna 2016 o podpisu jménem Evropské unie a prozatímním provádění Rámcové dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Austrálií na straně druhé (JOIN(2016)0008),

–  s ohledem na strategii Evropské unie pro námořní bezpečnost ze dne 24. června 2014,

–  s ohledem na Rámcovou dohodu ze dne 23. ledna 2013 mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Korejskou republikou na straně druhé,

–  s ohledem na komuniké ze summitu ze dne 14. června 2021, které vydaly hlavy států a vlád účastnící se zasedání Severoatlantické rady v Bruselu,

–  s ohledem na rozhodnutí Stálého rozhodčího soudu ze dne 12. července 2016 v rozhodčím řízení o Jihočínském moři (Filipínská republika v. Čínská lidová republika),

–  s ohledem na vůbec první summit čtyřstranného dialogu o bezpečnosti (QUAD), který se konal dne 24. září 2021 za osobní účasti čelních politických představitelů Spojených států, Austrálie, Japonska a Indie,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o mořském právu (UNCLOS),

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0085/2022),

A.  vzhledem k tomu, že EU vymezuje indicko-tichomořský region od východního pobřeží Afriky až po tichomořské ostrovní státy; vzhledem k tomu, že indicko-tichomořský region je různorodým regionem, v němž žije 60 % světové populace a nachází se sedm členů skupiny G20 a je klíčovým faktorem v globálním mezinárodním řádu a domovem stále důležitějších politických, obchodních a bezpečnostních partnerů EU;

B.  vzhledem k tomu, že přibližně 90 % zahraničního obchodu EU je přepravováno po moři; vzhledem k tomu, že hlavní vodní cesty zásadního významu pro obchod EU, jako je Malacký průliv, Jihočínské moře a průliv Báb al-Mandab, se nacházejí v indicko-tichomořském regionu;

C.  vzhledem k tomu, že EU a země indicko-tichomořského regionu čelí stále podobnějším bezpečnostním i netradičním výzvám; vzhledem k tomu, že pohled EU na tento region ukazuje, že si uvědomila politickou potřebu převzít větší odpovědnost za řešení globálních bezpečnostních výzev;

D.  vzhledem k tomu, že na pobídku prezidenta Si Ťin-pchinga podepsali prezidenti Číny a Ruska dne 4. února 2022 před zahajovacím ceremoniálem zimních olympijských her v Pekingu společný dokument; vzhledem k tomu, že ve společném prohlášení bylo mimo jiné uvedeno, že přátelství mezi těmito dvěma státy nemá „žádné limity“, a vzhledem k tomu, že se tímto prohlášením Čína poprvé oficiálně připojila k požadavku Ruska na zastavení rozšiřování NATO;

E.  vzhledem k tomu, že podle zpráv sdělovacích prostředků požádali čínští představitelé během summitu dne 4. února 2022 vysoké ruské představitele, aby nenapadli Ukrajinu před koncem zimních olympijských her v Pekingu; vzhledem k tomu, že by to znamenalo, že vysocí čínští představitelé měli do jisté míry přímé informace o ruských válečných plánech nebo záměrech před zahájením agrese dne 24. února 2022;

F.  vzhledem k tomu, že na summitu EU–Čína dne 1. dubna 2022 připomněla EU odpovědnost Číny jakožto globálního aktéra za udržování míru a stability a vyzvala Čínu, aby vzhledem k úloze, jež jí coby stálému členu Rady bezpečnosti OSN náleží na světové scéně, a k jejím mimořádně úzkým vztahům s Ruskem podpořila úsilí vynakládané v zájmu okamžitého ukončení krveprolévání na Ukrajině;

G.  vzhledem k tomu, že v reakci na válku Ruska proti Ukrajině, která začala vojenskou invazí dne 24. února 2022, přijalo Valné shromáždění OSN dne 2. března 2022 rezoluci ES-11/1, ve které odsoudilo ruskou agresi proti Ukrajině, a to 141 hlasy pro, 5 proti, 35 zemí se zdrželo hlasování a 12 zemí nehlasovalo; vzhledem k tomu, že ani jedna země v indicko-tichomořském regionu nehlasovala proti této rezoluci a pouze Čína, Indie, Madagaskar, Mosambik, Laos, Jižní Afrika, Srí Lanka, Tanzanie a Vietnam se zdržely hlasování o konečném znění;

H.  vzhledem k tomu, že nedávno přijaté společné sdělení o strategii EU pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu, která je založena na zásadovém zapojení s dlouhodobou perspektivou, odráží hlubokou a nezbytnou změnu v nahlížení EU na své zájmy, příležitosti a výzvy v indicko-tichomořském regionu a svou ambici hrát větší úlohu při prosazování svých hodnot a zájmů v tomto regionu s rostoucím geopolitickým a hospodářským významem; vzhledem k tomu, že ústředním prvkem strategie je podpora otevřené, stabilní a na pravidlech založené regionální bezpečnostní architektury a budování pevných vztahů, udržitelných obchodních vazeb a bezpečnostní spolupráce s organizacemi a zeměmi indicko-tichomořského regionu; vzhledem k tomu, že na ministerském fóru pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu, které se konalo dne 22. února 2022, se setkali ministři zahraničních věcí členských států EU a přibližně 30 zemí indicko-tichomořského regionu, a vzhledem k tomu, že EU a její členské státy na tomto zasedání zdůraznily svou podporu zvýšené a dlouhodobé angažovanosti v indicko-tichomořském regionu prostřednictvím konkrétních opatření a posílením dialogu o bezpečnosti a obraně a dvoustranných vztahů s partnery v regionu;

I.  vzhledem k tomu, že cílem společného sdělení o strategii Global Gateway je mobilizovat investice ve výši až 300 miliard EUR na podporu inteligentních, čistých a bezpečných spojení v digitálním, energetickém a dopravním odvětví a na posílení systémů zdravotnictví, vzdělávání a výzkumu po celém světě;

J.  vzhledem k tomu, že v posledních letech dynamika v regionu, a zejména dynamika vycházející z Čínské lidové republiky, vyvolala intenzivní geopolitické soupeření a napětí, což se odrazilo ve zvyšování vojenských výdajů, posilování armády a v agresivnější rétorice ohrožující mezinárodní řád založený na pravidlech; vzhledem k tomu, že v indicko-tichomořském regionu tudíž vzniklo nové centrum regionálního a celosvětového soupeření; vzhledem k tomu, že neexistuje žádný zastřešující regionální bezpečnostní řád ani mechanismus budování důvěry, který by zmírnil výsledné problémy a napětí; vzhledem k tomu, že tato dynamika představuje vážné ohrožení stability a bezpečnosti regionu a celosvětového společenství s přímým dopadem na strategické zájmy EU jakožto klíčového politického a hospodářského partnera zemí tohoto regionu; vzhledem k tomu, že ideologický boj v regionu mezi autoritářstvím a demokracií může ovlivnit výsledek obdobných bojů na celém světě, a to i v sousedství Evropské unie; vzhledem k tomu, že stabilní a mírový indicko-tichomořský region založený na dodržování mezinárodního práva má zásadní význam pro zajištění bezpečnosti a zájmů EU; vzhledem k tomu, že řešení základních příčin nestability, jako je chudoba, sociální nespravedlnost a porušování lidských práv, je předpokladem pro zajištění míru a bezpečnosti v indicko-tichomořském regionu; vzhledem k tomu, že EU je odhodlána prosazovat bezpečnost lidí, mír, mezinárodní právo a lidská práva;

K.  vzhledem k tomu, že EU je největším zahraničním investorem a poskytovatelem rozvojové pomoci v indicko-tichomořském regionu; vzhledem k tomu, že EU je důležitým obchodním partnerem a již se zeměmi v regionu uzavřela dohody o volném obchodu nebo o takovýchto dohodách jedná; vzhledem k tomu, že EU se již opírá o širokou síť partnerství a dohod s řadou zemí, jako je Japonsko, Korejská republika, Austrálie, Indie, Nový Zéland, Vietnam a Singapur, a s regionálními organizacemi, jako je Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a Organizace afrických, karibských a tichomořských států (OAKTS); vzhledem k tomu, že EU je v regionu přítomna prostřednictvím svého členského státu Francie, zejména prostřednictvím francouzských zámořských departementů Réunion a Mayotte, jakož i francouzských jižních a antarktických území v Indickém oceánu a prostřednictvím Nové Kaledonie a francouzských zámořských společenství Francouzská Polynésie a Wallis a Futuna v Tichém oceánu; vzhledem k tomu, že tyto francouzské regiony jsou domovem přibližně 1,6 milionu občanů EU, včetně více než 7 000 vojáků; vzhledem k tomu, že EU je proto v indicko-tichomořském regionu rezidentním aktérem;

L.  vzhledem k tomu, že více než polovina světových rybářských plavidel působí v Jihočínském moři, které samo o sobě představuje přibližně 12 % světového rybolovu; vzhledem k tomu, že EU uzavřela několik dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu se zeměmi indicko-tichomořského regionu (Federativní státy Mikronésie, Cookovy ostrovy, Šalamounovy ostrovy, Kiribati, Madagaskar, Mauricius, Mosambik a Seychely) a vzhledem k tomu, že rybářská flotila EU je přítomna jak v Indickém, tak v Tichém oceánu; vzhledem k tomu, že EU je aktivním členem několika regionálních organizací pro řízení rybolovu v indicko-tichomořské oblasti (Komise pro tuňáky Indického oceánu, smluvní strany Dohody o rybolovu v jižním Indickém oceánu, Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu a regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří); vzhledem k tomu, že žádost EU o členství v Komisi pro rybolov v severním Tichém oceánu byla přijata dne 25. února 2021 a že EU vede dialog na vysoké úrovni o otázkách týkajících se oceánů a rybolovu s Austrálií, Indonésií, Japonskem a Novým Zélandem; vzhledem k tomu, že EU podepsala s Čínou dohodu o partnerství v oblasti oceánů; vzhledem k tomu, že rovněž vede dialog a má pracovní skupiny pro nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov s Koreou, Thajskem a Tchaj-wanem;

M.  vzhledem k tomu, že zajištění stability a svobody plavby ve vodách indicko-tichomořského regionu má zásadní význam pro globální a regionální udržitelnost a mír a pro zajištění strategických zájmů EU; vzhledem k tomu, že se EU podílí na podpoře regionální námořní bezpečnosti v rámci operace společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) EUNAVFOR Atalanta; vzhledem k tomu, že partneři v indicko-tichomořském regionu uvítali operaci Atalanta a její zaměření na předcházení pirátství a ozbrojeným loupežím, jakož i na sledování obchodu se zbraněmi a drogami; vzhledem k tomu, že se EU a její členské státy zavázaly zvýšit svou stálou námořní přítomnost v regionu mimo jiné prostřednictvím koncepce koordinované přítomnosti na moři;

N.  vzhledem k tomu, že Francie má v asijsko-tichomořské oblasti trvale rozmístěny vojenské kapacity; vzhledem k tomu, že by mohlo být důležité promyslet, jak by tyto stálé francouzské pozice – zejména Ozbrojené síly ve Francouzské Polynésii (FAPF) a Ozbrojené síly Nové Kaledonie (FANC) – mohly být využity pro případné evropské nasazení;

O.  vzhledem k tomu, že rychlé posilování vojenských kapacit Číny, její stále asertivnější a expanzivnější chování v indicko-tichomořském regionu a její vojenské aktivity v Tchajwanském průlivu a ve Východočínském a Jihočínském moři, včetně akcí prováděných čínskou pobřežní stráží a námořními milicemi s cílem bránit svobodě plavby, zvyšují napětí v indicko-tichomořském regionu, stejně jako její záměrné a opakované narušování tchajwanského identifikačního pásma protivzdušné obrany, její kroky k ukončení nezávislosti a autonomie Hongkongu, budování vojenské přítomnosti na čínsko-indické hranici, její stále agresivnější rétorika a manipulativní dezinformace a mediální kampaně; požaduje, aby EU vypracovala strategii založenou na reálných podmínkách, která by jí v případě potřeby umožnila reagovat; varuje před nebezpečím urychlení závodů ve zbrojení v regionu,

P.  vzhledem k tomu, že se sebejisté prosazování Číny v regionu neomezuje pouze na vojenskou oblast, ale projevuje se také v agresivních obchodních praktikách založených na diplomatickém nátlaku a agresivní politice dluhové diplomacie; vzhledem k tomu, že čínská hospodářská a finanční expanze v indicko-tichomořském regionu a v Evropě zahrnuje investice do kritické infrastruktury; vzhledem k tomu, že Čína se snaží získat politický vliv prostřednictvím svých hospodářských zájmů; vzhledem k tomu, že krize způsobená onemocněním COVID-19 ukázala, jak jsou důležité spolehlivé dodavatelské řetězce a vyváženější hospodářské vazby s Čínou;

Q.  vzhledem k tomu, že dne 12. července 2016 Stálý rozhodčí soud v přelomovém případu rozhodl, že neexistují žádné důkazy o tom, že by Čína historicky vykonávala výlučnou kontrolu nad územími, která si nárokuje v Jihočínském moři; vzhledem k tomu, že Čína toto rozhodnutí ignoruje a mimo jiné vybudovala vojenské základny na uměle vytvořených ostrovech;

R.  vzhledem k tomu, že Čína prokázala nedostatek transparentnosti a neochotu zapojit se do rozhovorů o své potenciální účasti na mnohostranných nástrojích kontroly jaderných zbraní, což jí umožnilo bez překážek nashromáždit velký arzenál technologicky vyspělých balistických raket středního doletu, jako je Tung-feng 26 (DF 26);

S.  vzhledem k tomu, že digitální transformace má stále větší dopad na strukturu mezinárodního systému; vzhledem k tomu, že stanovování mezinárodních norem a průlomové inovace v hraničních technologiích, jako je umělá inteligence, kvantové výpočty, 5G a 6G, mají pro EU a její digitální budoucnost strategický význam a že se na celém světě zvýšenou měrou soupeří o technologickou nadvládu, do níž Čína významně investuje;

T.  vzhledem k tomu, že vedoucí představitelé Spojených států, Austrálie, Indie a Japonska na nedávném summitu QUAD ve společném prohlášení ze dne 24. května 2022 znovu zdůraznili zásady svobodného a otevřeného indicko-tichomořského regionu: svobodu, právní stát, demokratické hodnoty, svrchovanost a územní celistvost; vzhledem k tomu, že vedoucí představitelé oznámili řadu nových iniciativ zaměřených na prohloubení spolupráce v celém regionu, včetně indicko-tichomořského partnerství pro zvyšování informovanosti o námořní oblasti;

U.  vzhledem k tomu, že dne 23. května 2022 prezident USA Biden prohlásil, že pokud se Čína pokusí obsadit Tchaj-wan silou, zasáhnou Spojené státy vojensky;

V.  vzhledem k tomu, že dne 24. května 2022 čtyři čínské bombardéry H-6 a dva ruské bombardéry TU-95 společně narušily vzdušný prostor Japonska a Korejské republiky, na což obě země odpověděly vysláním svých bojových letounů, které tyto lety sledovaly; vzhledem k tomu, že společné lety se uskutečnily ve stejný den, kdy se prezident Spojených států Biden v Tokiu setkal se svými protějšky na summitu QUAD;

W.  vzhledem k tomu, že dne 23. května 2022 zahájily Spojené státy, Austrálie, Brunej Darussalam, Indie, Indonésie, Japonsko, Korejská republika, Malajsie, Nový Zéland, Filipínská republika, Singapur, Thajsko a Vietnam proces vytváření indicko-tichomořského hospodářského rámce pro prosperitu, jehož cílem je přispět ke spolupráci, stabilitě, prosperitě, rozvoji a míru v tomto regionu; vzhledem k tomu, že indicko-tichomořský hospodářský rámec pro prosperitu nabízí alternativu k rostoucí obchodní přítomnosti Číny v celém regionu;

X.  vzhledem k tomu, že v dubnu 2022 podepsaly Čína a Šalamounovy ostrovy pakt o bezpečnostní spolupráci, který upoutal mezinárodní pozornost a vedl k posílení diplomatické přítomnosti a spolupráce s tichomořskými ostrovními zeměmi; vzhledem k tomu, že dne 30. května 2022 během návštěvy čínského ministra zahraničních věcí Wanga I v 10 tichomořských ostrovních zemích a v návaznosti na rostoucí obavy v těchto zemích Čína oznámila, že pozastaví plánovanou regionální dohodu s tichomořskými ostrovními státy nazvanou „Společná rozvojová vize Číny a tichomořských ostrovních zemí“, která měla zahrnovat volný obchod a bezpečnostní spolupráci, včetně oblastí, jako je odborná příprava policie, kybernetická bezpečnost, námořní mapování a přístup ke zdrojům; vzhledem k tomu, že předseda Federativních států Mikronésie David Panuelo označil tento návrh za „návrh jedinečné dohody v Tichomoří, který by představoval největší obrat v našich životech,“ a uvedl, že „by v nejlepším případě přinesl novou éru studené války a v nejhorším případě vedl ke světové válce“; vzhledem k tomu, že ačkoli se nepodařilo zajistit tuto dalekosáhlou dohodu, podepsala Čína během regionálních návštěv Wanga řadu menších dvoustranných dohod s tichomořskými státy;

Y.  vzhledem k tomu, že klimatická krize má dopad na mezinárodní systém, v němž může vyostřit geopolitické napětí; vzhledem k tomu, že Unie musí do své vnější činnosti stále více začleňovat změnu klimatu a zhoršování životního prostředí jako multiplikátory rizik a odpovídajícím způsobem přizpůsobovat své strategie, koncepce a postupy, a to i v indicko-tichomořském regionu;

Z.  vzhledem k tomu, že dne 15. prosince 1995 podepsaly členské státy ASEAN Smlouvu o zóně bez jaderných zbraní v jihovýchodní Asii (SEANWFZ), která představuje závazek zachovat region jihovýchodní Asie jako region bez jaderných zbraní a jiných zbraní hromadného ničení;

Reakce EU na bezpečnostní výzvy v indicko-tichomořském regionu

1.  vítá nedávno přijaté společné sdělení o strategii EU pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu; uznává přínos této strategie jako prvního základního kamene jednotného přístupu EU k tomuto regionu a oceňuje inkluzivní a mnohotvárnou povahu strategie a začlenění bezpečnosti a obrany jako jedné ze sedmi prioritních oblastí; vyzývá EU, aby tuto strategii využila k účinnému zvyšování své přítomnosti a vlivu v tomto regionu tím, že bude prohlubovat strategické vazby, dialog zahrnující všechny strany a spolupráci s podobně smýšlejícími zeměmi a organizacemi tohoto regionu v otázkách bezpečnosti a obrany; je přesvědčen, že větší zapojení EU v tomto regionu založené na hodnotách by přispělo k regionální bezpečnosti a prosperitě a pomohlo by překonat regionální napětí a vytvořit vyváženější vztahy mezi regionálními hráči; připomíná, že strategie je projektem týmu Evropa a že dvoustranné dohody by měly podporovat přístup EU, jakož i schopnost společné reakce Unie na bezpečnostní výzvy; zdůrazňuje, že ochrana míru, stability a svobody plavby v indicko-tichomořském regionu má pro EU a její členské státy nadále prvořadý význam;

2.  zdůrazňuje, že indicko-tichomořský region je velmi různorodý a že nelze uplatnit univerzální přístup; oceňuje ucelený přístup a pozitivní agendu obsaženou ve strategii EU a zdůrazňuje, že je třeba, aby se strategie neustále přizpůsobovala rychle se měnícímu rozložení sil, ale zůstala zároveň pevně zakotvena v evropských hodnotách, zásadách a normách, zejména v článku 21 Smlouvy o Evropské unii, který by měl sloužit jako normativní rámec pro zapojení EU v indicko-tichomořském regionu; zdůrazňuje význam provázanosti bezpečnosti, rozvoje a humanitárních otázek;

3.  zdůrazňuje, že nezákonná a nevyprovokovaná ruská agresivní válka vůči Ukrajině, která začala dne 24. února 2022, bude mít hluboký a trvalý dopad na mezinárodní vztahy; poukazuje na to, že EU proto musí dále upevňovat své mezinárodní závazky stanovené ve Strategickém kompasu, a to zejména v klíčové strategické oblasti indicko-tichomořského regionu; ačkoli uznává užší vztah mezi Ruskem a Čínou, o čemž svědčí mimo jiné jejich společné prohlášení ze dne 4. února 2022, vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že čínské vedení jednoznačně neodsoudilo tuto nezákonnou válku, která porušuje všechny mezinárodní normy a právní předpisy a v jejímž důsledku zemřely tisíce vojáků a nevinných civilistů; důrazně vyzývá čínské vedení, aby dostálo svým povinnostem stálého člena Rady bezpečnosti OSN a aby nejen odsoudilo toto očividné porušení práva ze strany Ruské federace, ale aby rovněž využilo svých úzkých kontaktů s ruským prezidentem a naléhavě ho vyzvalo k okamžitému zastavení této násilné agresivní války, stažení všech jednotek z ukrajinského území a plnému respektování nezávislosti Ukrajiny a vůle jejího lidu žít v míru a svobodě;

4.  vítá jednoznačnou podporu, kterou vyjádřily indicko-tichomořské země při hlasování Valného shromáždění OSN dne 2. března o rezoluci ES-11/L.1, v níž byla odsouzena ruská agrese vůči Ukrajině, a dne 24. března o rezoluci ES-11/L.2 o humanitárních důsledcích agrese vůči Ukrajině; připomíná, že proti této rezoluci nehlasovala ani jediná země regionu; je přesvědčen, že to vysílá velmi důrazný signál o celkové podpoře mezinárodního práva, míru a mezinárodní spolupráce v regionu; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že se spolu s Čínou se Indie, Madagaskar, Mosambik, Laos, Jihoafrická republika, Srí Lanka, Tanzanie a Vietnam rozhodly zdržet se hlasování o konečném znění; vybízí tyto země, aby nepřivíraly oči nad situací na Ukrajině, nad očividným porušováním mezinárodního práva a obrovským utrpením a zabíjením nevinných civilistů, a aby proto přehodnotily své postoje a připojily se k převážné většině mezinárodního společenství tím, že jednoznačně odsoudí ruskou agresivní válku a připojí se k mezinárodnímu úsilí o dosažení míru na Ukrajině a ochranu nevinných civilistů;

5.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit jednotu EU jako předpoklad pro naplnění ambicí EU v oblasti strategické suverenity v kontextu ruské agresivní války vůči Ukrajině a rostoucích mnohotvárných hrozeb a konkurence mezi mocnostmi, zejména Spojenými státy, Ruskem a Čínou; vyzývá k větší jednotě v Radě Evropské unie v otázce přijetí opatření proti nedemokratické politice a agresivnímu chování Číny, které ohrožuje svrchovanost jejích sousedů a stabilitu v indicko-tichomořském regionu; připomíná, že jednotný přístup EU se musí opírat o pragmatickou, zásadovou a na hodnotách založenou zahraniční a bezpečnostní politiku, která se snaží spolupracovat s partnery, pokud je to možné, a v případě potřeby jednat samostatně s cílem usilovat o strategickou solidaritu a suverenitu Unie, a musí být doprovázen důvěryhodnými nástroji zahraniční politiky, jakož i reformou jejího rozhodovacího procesu, zejména prostřednictvím přechodu k hlasování kvalifikovanou většinou, což by umožnilo rychle reagovat na závažné bezpečnostní výzvy a dosáhnout míru, lidské bezpečnosti, udržitelného rozvoje a demokracie; poukazuje na to, že rostoucí angažovanost USA v indicko-tichomořském regionu má dopad na evropskou bezpečnost, a proto znovu zdůrazňuje, že je zapotřebí akceschopná evropská obranná unie; zdůrazňuje, že pro spolupráci s partnery v indicko-tichomořském regionu a s ohledem na ruskou agresivní válku vůči Ukrajině musí EU posílit svou strategickou autonomii, aby mohla být účinným globálním partnerem; podporuje proto úmysl vytvořit kapacitu rychlého nasazení;

6.  poukazuje na to, že EU je odhodlána prosazovat otevřenou a stabilní regionální bezpečnostní strukturu založenou na pravidlech a na dodržování demokracie, zásad právního státu, lidských práv a mezinárodního práva, včetně bezpečných námořních komunikačních kanálů, budování kapacit a posílené námořní přítomnosti, v souladu s právním rámcem vymezeným Úmluvou OSN o mořském právu (UNCLOS); vyzývá EU, aby pokračovala v plodných dvoustranných vztazích s partnery v tomto regionu, včetně afrických indicko-tichomořských zemí, a aby rovněž úzce spolupracovala s dalšími liberálními demokraciemi a historickými spojenci, jako je NATO, USA a Spojené království, zejména v souvislosti s ruskou agresivní válkou vůči Ukrajině a stále asertivnější a agresivnější Čínou, s cílem lépe řešit společné regionální a globální bezpečnostní výzvy; zdůrazňuje, že je třeba prosazovat společný cíl udržitelnosti a prosperity a posilovat multilateralismus prostřednictvím OSN a dalších mezinárodních organizací; připomíná, že nedodržování nebo explicitní porušování těchto hodnot a zásad by mělo negativní dopady na zásadní hospodářské a bezpečnostní zájmy EU, jakož i na její zapojení do dvoustranných a regionálních partnerství a mohlo by vést k sankcím;

7.  vyzývá EU, aby plně využila svého postavení a své pověsti důvěryhodného, spolehlivého a autonomního globálního mírového aktéra v rostoucí geopolitické konkurenci mezi globálními a regionálními mocnostmi v indicko-tichomořském regionu; připomíná, že přínos angažovanosti EU v indicko-tichomořském regionu spočívá v komplexní škále opatření civilní a vojenské pomoci, včetně dobře rozvinutých nevojenských příspěvků; připomíná, že EU má rozsáhlou síť diplomatických prostředků ke zprostředkování dialogu, mediace, předcházení konfliktům, jejich řešení, kontrole zbraní, odzbrojení, nešíření zbraní a denuklearizace, jakož i právních řešení a odborných znalostí v oblasti multilateralismu a při vytváření opatření pro budování důvěry a boj proti korupci, které lze rovněž sdílet s partnery jednajícími v duchu dobré vůle; považuje za nezbytné posílit diplomatickou a konzulární síť členských států v regionu a hájit hodnoty a zájmy EU a jejích členských států; vyzývá EU, aby své příspěvky zemím v regionu a své diplomatické úsilí více propojila se svými hodnotami a zájmy; vyzývá EU, aby zintenzivnila komunikační úsilí týkající se indicko-tichomořské strategie a zapojila partnerské země do procesu provádění s cílem posílit bezpečnostní vztahy a přispět k dosažení cílů strategie;

8.  vybízí EU, aby intenzivněji prosazovala se svými partnery v indicko-tichomořském regionu provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti, stejně jako rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2250, 2419 a 2535 o mládeži, míru a bezpečnosti a přidělení odpovídajících rozpočtových prostředků pro účinné provádění; zdůrazňuje význam a pozitivní přínos účasti žen na udržování a budování míru, včetně vyjednávání a misí;

Strategická suverenita opírající se o multilateralismus a mezinárodní řád založený na pravidlech

9.  domnívá se, že ruská agresivní válka vůči Ukrajině, která je zjevným porušováním mezinárodního práva, stejně jako ruské odmítnutí zprostředkování a čestného jednání, představují vážnou hrozbu pro globální bezpečnost, mír a stabilitu a pro svobodnou a otevřenou komunikaci v námořní, letecké, vesmírné a kybernetické oblasti, jež jsou nezbytné pro mír a zachování regionálních a globálních obchodních tras; vybízí příslušné útvary Evropské služby pro vnější činnost, aby analyzovaly dopad ruské agresivní války vůči Ukrajině na politiku EU v indicko-tichomořské oblasti, jakož i možné důsledky regionálního konfliktu pro hospodářské a bezpečnostní zájmy EU, a aby současně posoudily, jak by EU mohla reagovat na zhoršující se bezpečnostní situaci v indicko-tichomořském regionu; vyjadřuje hluboké znepokojení nad dopadem války na Ukrajině na národní hospodářství zemí indicko-tichomořského regionu, zejména pokud jde o rostoucí ceny obilí, energie a hnojiv; připomíná stabilizační úlohu, kterou by EU mohla v tomto regionu hrát;

10.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad rychlým posilováním vojenské přítomnosti Číny, včetně nedávného oznámení o zkoušce nadzvukové střely, a nad jejím stále asertivnějším chováním, jehož cílem je mimo jiné prosazovat územní nároky ve Východočínském a Jihočínském moři; zdůrazňuje, že další tlak na regionální bezpečnost a stabilitu vytvářejí bezpečnostní hotspoty a nevyřešené otázky, jako je jaderný program Korejské lidově demokratické republiky, patová situace na čínsko-indických hranicích, tvrdé zásahy proti demokracii v Hongkongu a Macau, nedodržování závazků Číny podle vnitrostátního a mezinárodního práva v oblasti dodržování lidských práv, včetně práv menšin v Sin-ťiangu, Tibetu a Vnitřním Mongolsku, a ohrožení územní celistvosti Tchaj-wanu v podobě vojenských akcí ze strany Číny; odsuzuje čínskou diplomacii, která spočívá v zastrašování a manipulativních dezinformačních kampaních; dále vyjadřuje znepokojení nad zvýšenou přítomností Číny v jiných strategických oblastech, jako je Indický oceán, oblasti jižního Tichomoří a Oceánie a Arabské moře;

11.  připomíná, že dřívější rozdělení oslabilo schopnost EU zaujmout společný postoj vůči Číně; poukazuje na to, že přístup EU k Číně musí být jednotný, pragmatický, mnohotvárný a zásadový, včetně spolupráce v otázkách společného zájmu s globálním dopadem, jako je boj proti změně klimatu, musí být založen na lidských právech a mezinárodním právu, zahrnovat soupeření s Čínou, pokud jde o poskytování hospodářských, politických a strategických alternativ třetím zemím, a konfrontaci a případné postihování Číny v záležitostech, v nichž se naše názory podstatně liší, například při ochraně hodnot EU, jako je dodržování demokracie a lidských práv, a musí odsoudit násilné agrese vůči nezávislým zemím a pachatele těchto porušení, včetně osob, které jsou odpovědné za zabíjení nevinných civilistů ve válečných aktech, které může v současné době mezinárodní společenství sledovat v akcích Ruska na Ukrajině;

12.  vítá velmi vhodně načasovaný nový dialog EU-USA o Číně a zahájení konzultací EU-USA o indicko-tichomořském regionu a vyzývá ke koordinovanému přístupu s cílem prohloubit spolupráci v otázkách bezpečnosti, včetně transatlantického parlamentního dialogu směřujícího k posílení mnohostranných institucí a regionálních organizací, podpoře demokracie a posílení demokratické odolnosti v indicko-tichomořském regionu i mimo něj; vítá záměr USA posilovat regionální stabilitu, odolnost a bezpečnost; velmi vítá silnou jednotu transatlantického společenství, pokud jde o reakci na ruskou agresivní válku vůči Ukrajině, a považuje ji za velmi silný signál pro celý svět, že jsme odhodláni prosazovat naše hodnoty a že jsme připraveni hájit je v případě, že budou ohroženy;

13.  bere na vědomí nedávné uzavření třístranného bezpečnostního paktu AUKUS; vyjadřuje politování nad tím, že tento proces nebyl předem konzultován, a znovu vyjadřuje solidaritu s Francií; je pevně přesvědčen, že pro stabilitu regionu jsou důležité pevné vztahy mezi EU a Austrálií založené na vzájemné důvěře a konzultacích a že by tyto vztahy měly být dále rozvíjeny a neměly by být ovlivněny uzavřením dohody AUKUS; považuje pakty AUKUS a QUAD za důležité prvky regionální bezpečnostní struktury a zdůrazňuje, že účinná regionální bezpečnost vyžaduje otevřený a inkluzivní dialog, do něhož se zapojí příslušní regionální, nadregionální i mezinárodní aktéři; vyzývá proto místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby s příslušnými partnery prozkoumali možnosti pro stálý dialog s paktem AUKUS a zastoupení na zasedáních členů paktu QUAD také v nevojenských oblastech, jako je změna klimatu, technologie, zdravotnictví a obchod, s cílem sladit úsilí a posílit součinnost mezi našimi příslušnými strategiemi pro indicko-tichomořský region; zdůrazňuje, že je třeba dále rozvíjet a posilovat rámec spolupráce mezi EU a Spojeným královstvím, a to i v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky; bere na vědomí nedostatečný zájem ze strany Spojeného království;

14.  poukazuje na zásadní úlohu konektivity v geopolitických vztazích EU a jejích členských států a vítá společné sdělení Komise a místopředsedy Komise, vysokého představitele o strategii EU „Global Gateway“ předložené v prosinci 2021, jejímž cílem je rostoucí udržitelná spolupráce s podobně smýšlejícími státy a využití měkké síly k prosazování evropských hodnot a zajištění pevných a trvalých partnerství; věří, že tato iniciativa by mohla být atraktivní alternativou k čínské strategii konektivity pro partnery EU v indicko-tichomořském regionu i mimo něj; zdůrazňuje význam spolupráce v oblasti konektivity pro EU a indicko-tichomořský region, aby mohly úspěšně čelit novým bezpečnostním výzvám, včetně kybernetické bezpečnosti, digitální konektivity a kritické infrastruktury, a je přesvědčen, že by to mělo zahrnovat také úsilí o zajištění bezpečnosti globální internetové infrastruktury, včetně podmořských kabelů; zdůrazňuje význam posílení bezpečnosti v oblasti klimatu a udržitelného rozvoje prostřednictvím investic do konektivity; vyzývá k urychlenému provádění této strategie v indicko-tichomořském regionu, a to i prostřednictvím realizace konkrétních a viditelných projektů;

15.  uznává, že Strategický kompas EU označuje indicko-tichomořský region jako region klíčového strategického zájmu EU a zároveň stanovuje konkrétní soubor cílů, kterých je třeba v tomto regionu dosáhnout, a požadované kapacity pro tyto účely, a to na základě společného posouzení hrozeb; zdůrazňuje, že EU musí dále zvýšit společné úsilí v oblasti rozvoje schopností, zejména v námořní oblasti, aby byla důvěryhodným bezpečnostním aktérem v regionu i na mezinárodní úrovni, a že se musí zaměřit na strategicky důležité projekty; doporučuje další spolupráci mezi EU a NATO s cílem reagovat na bezpečnostní výzvy související v oblasti bezpečnostních výzev souvisejících s indicko-tichomořským regionem, jak je uvedeno ve Strategickém kompasu EU;

Posílení partnerství s regionálními organizacemi a demokratickými zeměmi

16.  opakuje, že klíčovým prvkem strategie je posílení stávajících partnerství s regionálními aktéry a budování nových partnerství; zdůrazňuje, že jednotný postup EU a jejích tradičních spojenců v tomto regionu má zásadní význam pro dosažení stability; vítá skutečnost, že EU plánuje zintenzivnit dialogy s partnery o bezpečnosti a obraně, mimo jiné o boji proti terorismu, kybernetické bezpečnosti, nešíření zbraní a odzbrojení, budování kapacit, hybridních hrozbách, námořní bezpečnosti a boji proti vměšování a dezinformacím, zejména sdílením osvědčených postupů, zlepšováním strategické komunikace a shromažďováním důkazů s cílem zlepšit kolektivní přičítání odpovědnosti a sankce, posílit klimatickou bezpečnost a reakci na krize a zajistit účinnou mnohostrannou reakci na krizi způsobenou onemocněním COVID-19 a budoucí celosvětové zdravotní krize, a to vedle dialogů o vesmírné a námořní bezpečnosti; dále vítá skutečnost, že EU vysílá vojenské poradce do delegací EU v regionu, jako tomu bylo v Číně a Indonésii;

17.  poukazuje na dlouhodobou spolupráci mezi EU a sdružením ASEAN v otázkách bezpečnosti a obrany a vítá nedávné povýšení dvoustranných vztahů na strategické partnerství; opakuje, že je pevně odhodlán podporovat ústřední a inkluzivní mnohostrannou strukturu sdružení ASEAN; vyzývá EU, aby upevnila a rozšířila svou přítomnost v regionu prohloubením spolupráce se sdružením ASEAN a jeho členy; vyzývá sdružení ASEAN, aby zapojilo EU do zasedání ministrů obrany zemí ASEAN Plus a do východoasijského summitu; zdůrazňuje zásadní úlohu parlamentní diplomacie při posilování demokracie v regionu a prosazování lidských práv, a vybízí proto k vytvoření parlamentního shromáždění EU-ASEAN a k častějším a pravidelným parlamentním výměnám s tímto regionem, a to i při příležitostí 45. výročního summitu v Bruselu v roce 2022; zdůrazňuje, že EU by měla prozkoumat možnost zapojit se do opatření na budování kapacit se sdružením ASEAN v oblastech, jako je předcházení civilním konfliktům, mediace, budování míru a usmíření, a to i prostřednictvím spolupráce s dalšími regionálními partnery na těchto opatřeních;

18.  velmi vítá úzkou spolupráci s Austrálií, Japonskem, Korejskou republikou a Novým Zélandem v reakci na ruskou válku proti Ukrajině a vítá úzkou spolupráci mezi EU a těmito čtyřmi zeměmi, pokud jde o postihy Ruska a Běloruska za jejich nezákonné a nelidské činy; vítá posílení dialogu mezi NATO a jejími čtyřmi asijsko-tichomořskými partnery, konkrétně s Austrálií, Japonskem, Korejskou republikou a Novým Zélandem, jehož cílem je řešit průřezové bezpečnostní otázky a globální výzvy a zlepšit vzájemné situační povědomí o bezpečnostním vývoji v evropsko-atlantickém a indicko-tichomořském regionu, zejména setkání velvyslanců Severoatlantické rady NATO a velvyslanců čtyř asijsko-tichomořských zemí, známá jako „formát NAC+4“; vyzývá EU, aby navázala podobný dialog s těmito čtyřmi partnery v asijsko-tichomořském regionu; zdůrazňuje, že prioritní oblasti spolupráce s partnery by se měly zaměřit na budování kapacit, hybridní hrozby, nešíření zbraní a reakci na krize, kybernetickou obranu, civilní připravenost a agendu OSN pro ženy, mír a bezpečnost; vyzývá NATO, aby využilo svého procesu reflexe do roku 2030 k posílení spolupráce se svými partnery s cílem bránit sdílené hodnoty, upevnit demokracii v regionu, posilovat odolnost a prosazovat mezinárodní řád založený na pravidlech a zároveň zajistit větší soudržnost mezi politickými opatřeními týkajícími se Číny, a to při plném respektování autonomie rozhodování a jednání Evropské unie;

19.  vítá projekt „Posílení bezpečnostní spolupráce v Asii a s Asií“ a na podporu jeho provádění vybízí k pravidelným výměnám a studijním cestám pro vojenské důstojníky, které by usnadnily vzájemné porozumění a posílily společný strategický přístup;

20.  opět poukazuje na význam dobře zavedeného strategického partnerství mezi EU a Japonskem a zdůrazňuje naše partnerství v oblasti bezpečnosti, obrany a konektivity; konstatuje, že Japonsko je jediným partnerem v indicko-tichomořském regionu, který je výslovně zmíněn ve Strategickém kompasu EU; vítá výsledek 28. summitu EU–Japonsko, který se konal dne 12. května 2022 a na němž vedoucí představitelé znovu potvrdili svůj závazek posílit spolupráci v zájmu svobodného a otevřeného indicko-tichomořského regionu na základě sdílených hodnot a doplňkových strategií pro tento region; konstatuje, že Japonsko tradičně shromažďuje odborné znalosti a znalosti o spolupráci se zeměmi indicko-tichomořského regionu; požaduje proto, aby EU zintenzivnila spolupráci s Japonskem s cílem účinně posílit spolupráci v oblasti námořní bezpečnosti v regionu, zejména se sdružením ASEAN; vřele vítá účast Japonska na mezinárodním boji proti pirátům v Adenském zálivu, a to prostřednictvím společných cvičení s operací Atalanta EU NAVFOR; vyzývá oba partnery, aby prohloubili spolupráci v oblasti námořní bezpečnosti a dále rozvíjeli spolupráci v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) v oblastech, jako je zpravodajská činnost, budování kapacit a kybernetická bezpečnost; vítá závazek EU a Japonska zintenzivnit konzultace v oblasti odzbrojení a nešíření jaderných zbraní a v souvislosti s válkou na Ukrajině dále podporovat posílení Smlouvy o nešíření jaderných zbraní; vyzývá EU a Japonsko, aby dále rozšířily konzultace v oblasti hybridních hrozeb, včetně dialogů o boji proti dezinformacím a vměšování státních a nestátních subjektů; velmi vítá úzkou spolupráci a sbližování Japonska s EU a USA v reakci na ruskou válku proti Ukrajině a zavedení sankcí, jež jsou odpovědí na toto zjevné porušení mezinárodního práva; vítá rychlé zahájení spolupráce a koordinace mezi EU a Japonskem s cílem udržet stabilitu světových trhů s energií a vyjadřuje uznání za solidaritu, kterou Japonsko projevilo při zajišťování cenově dostupných dodávek zkapalněného zemního plynu do EU;

21.  vyzývá EU, aby dále posilovala své strategické partnerství s Indií; vítá proto závazky EU a Indie v oblasti bezpečnosti a obrany a nedávné zahájení dialogu o námořní bezpečnosti; vyzývá obě strany, aby dále posilovaly svou operativní spolupráci na moři, včetně společných námořních cvičení a zastávek v přístavech, jakož i opatření na ochranu a podporu bezpečných námořních komunikačních tras, rovněž jako součást nedávno vytvořeného partnerství mezi EU a Indií v oblasti konektivity; dále vyzývá EU a Indii, aby posílily vzájemnou koordinaci a výměny s cílem posílit povědomí o námořní oblasti v indicko-tichomořském regionu; vítá návštěvu předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové v Indii ve dnech 24. a 25. dubna; zdůrazňuje, že se jedná o pozitivní krok směrem k posílení budoucích partnerství a prohloubení dvoustranné spolupráce v indicko-tichomořském regionu; konstatuje, že Indie je klíčovým partnerem při budování prostředí námořní bezpečnosti; opakuje, že stabilizace střední a jižní Asie by měla být hlavním cílem spolupráce mezi EU a Indií; vyjadřuje politování nad tím, že indická vláda jednoznačně neodsoudila nezákonnou válku Ruska proti Ukrajině, a vyzývá indickou vládu, aby svůj postoj přehodnotila s ohledem na jasně prokázané porušování mezinárodního práva ze strany Ruska; vyzývá Indii, která je největší světovou demokracií, aby nečinně nepřihlížela tomu, že Ukrajina, jedna z největších evropských demokracií, je brutálně napadena, a vyzývá indickou vládu, aby se vyslovila proti zabíjení nevinných civilistů a proti revizionistickým a brutálním akcím, které provádí Vladimir Putin;

22.  zdůrazňuje, že vztah mezi Evropskou unií a Austrálií má hluboké historické kořeny a pevné lidské vazby a je založen na společných hodnotách a zásadách, jako je mír, bezpečnost a dodržování zásad demokracie, lidských práv, rovnosti žen a mužů a právního státu, včetně mezinárodního práva; vítá pozitivní vývoj bezpečnostní a obranné spolupráce mezi EU a Austrálií v posledním desetiletí a zapojení Austrálie do operací EU pro řešení krizí; vyzývá oba partnery, aby dále posilovali koordinaci a součinnost s cílem podpořit bezpečnost a stabilitu v indicko-tichomořském regionu, a to i pokud jde o svobodu plavby, a aby se zapojili do diskusí s cílem určit oblasti společného zájmu pro budoucí spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany; konstatuje však, že vzájemnou důvěru ovlivnil nedostatek konzultací a informací ohledně dohody AUKUS; přeje si, aby v budoucnu existovala dobrá vzájemná spolupráce v oblasti obrany; velmi vítá úzkou spolupráci a sbližování Austrálie s EU a USA v reakci na ruskou válku proti Ukrajině a zavedení sankcí, jež jsou odpovědí na toto očividné porušení mezinárodního práva;

23.  vyjadřuje znepokojení nad nedávnou bezpečnostní dohodou Číny se Šalamounovými ostrovy, která by mohla mít důsledky pro bezpečnost indicko-tichomořského regionu; zdůrazňuje, že případná přítomnost čínského námořnictva na Šalamounových ostrovech by mohla vést k maření přístupu Austrálie k námořním trasám, a to jak pro obchodní, tak pro vojenské účely; zdůrazňuje, že svoboda plavby v indicko-tichomořských vodách má zásadní význam pro celosvětový a regionální mír a zajišťuje strategické zájmy EU a jejích partnerů;

24.  vítá dobrou spolupráci mezi EU a Korejskou republikou, a to i na poli bezpečnosti a obrany, varuje před jadernými aktivitami Korejské lidově demokratické republiky (KLDR), které jsou vážnou hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost a pro celosvětové úsilí o odzbrojení a nešíření jaderných zbraní; důrazně odsuzuje intenzivní provokace KLDR od začátku roku 2022, včetně vystřelení tří balistických raket krátkého doletu z letiště Sunan poblíž Pchjongjangu dne 12. května, jakož i vystřelení tří balistických raket KLDR dne 25. května poté, co prezident Spojených států Biden odcestoval z Korejské republiky; s politováním konstatuje, že se jedná o 17. test zbraní hromadného ničení v letošním roce; zdůrazňuje klíčovou úlohu Korejské republiky při podpoře snah o úplné, ověřitelné a nezvratné zrušení jaderného programu a programu balistických raket KLDR; vyzývá vysokého představitele, místopředsedu Komise a členské státy, aby využili své důvěryhodnosti a odborných znalostí a aktivně k těmto snahám přispěli, mimo jiné podporou mírového a diplomatického řešení s KLDR v úzké koordinaci s našimi mezinárodními partnery; důrazně odsuzuje testy balistických raket a jaderných zbraní prováděné v KLDR a další činnosti související s šířením jaderných zbraní; vyzývá KLDR, aby urychleně podepsala a ratifikovala Smlouvu o všeobecném zákazu zkoušek (CTBT) a vrátila se k dodržování Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a dohody o komplexních zárukách Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a zároveň uvedla v platnost dodatkový protokol k této dohodě; zdůrazňuje, že spolupráce mezi EU a Korejskou republikou v oblasti kybernetické bezpečnosti se ukázala jako účinný nástroj při řešení kybernetických útoků pocházejících z KLDR a dalších zemí regionu; vyzývá EU i Korejskou republiku, aby dále zintenzivnily společné úsilí v boji proti kyberkriminalitě a budování odolné infrastruktury; vyzývá EU a Korejskou republiku k prohloubení spolupráce v oblasti vesmírné politiky a technologií; velmi vítá úzkou spolupráci a sbližování Korejské republiky s EU a USA, pokud jde o reakci na ruskou válku proti Ukrajině a zavedení sankcí, jež jsou odpovědí na toto očividné porušení mezinárodního práva;

25.  považuje Tchaj-wan za klíčového partnera a demokratického spojence v indicko-tichomořském regionu a důrazně podporuje jeho demokratický vývoj; zdůrazňuje výraznou podporu, kterou EU poskytuje Tchaj-wanu, a přátelství s touto zemí a s ohledem na ruskou válku proti Ukrajině také důrazně odmítá veškeré pokusy čínské propagandy hledat podobnosti mezi ruskou válkou na Ukrajině a celkovou bezpečnostní situací Tchaj-wanu, neboť tyto situace se značně liší, a to jak historicky, tak z hlediska analýzy úlohy Tchaj-wanu v regionálním a globálním kontextu; vítá pozitivní úlohu, kterou Tchaj-wan hraje v podpoře míru a bezpečnosti v indicko-tichomořském regionu, a zejména v Tchajwanském průlivu; zdůrazňuje nutnost užší koordinace s podobně smýšlejícími partnery v zájmu zachování míru a stability v Tchajwanském průlivu; opakuje, že vztahy mezi Čínou a Tchaj-wanem by se měly rozvíjet konstruktivně prostřednictvím dialogů, bez nátlaku nebo destabilizačních taktik na obou stranách; zdůrazňuje, že se staví proti veškerým jednostranným krokům, které by mohly v Tchajwanském průlivu narušit status quo, a opět připomíná, že k žádné změně vztahů mezi Tchaj-wanem a Čínou nesmí dojít proti vůli občanů Tchaj-wanu; vyzývá EU, aby posílila stávající partnerství s Tchaj-wanem s cílem prosazovat společné hodnoty, jako je demokracie, lidská práva, právní stát a řádná správa věcí veřejných v indicko-tichomořském regionu, spolupracovat na tématech, jako jsou bezpečná námořní komunikace a otevřený a bezpečný vzdušný prostor, a vyvíjet společné úsilí v boji proti změně klimatu; podporuje užší spolupráci mezi příslušnými evropskými a tchajwanskými agenturami, nevládními organizacemi a think-tanky a opakuje, že podporuje účast Tchaj-wanu jako pozorovatele v mezinárodních organizacích, včetně Světové zdravotnické organizace; velmi vítá úzkou spolupráci a sbližování Tchaj-wanu s EU a USA v reakci na ruskou válku proti Ukrajině a zavedení sankcí, jež jsou odpovědí na toto očividné porušení mezinárodního práva;

26.  vítá pozitivní roli, kterou hraje Nový Zéland v otázkách míru a bezpečnosti v regionu; oceňuje, že v Dohodě o partnerství a spolupráci mezi EU a Novým Zélandem je kladen velký důraz na boj proti šíření zbraní hromadného ničení a na boj proti nedovolenému obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi, mimo jiné při řešení otázky ekonomické odolnosti, která je klíčovým bezpečnostním rizikovým faktorem; oceňuje přínos Nového Zélandu k operaci EUNAVFOR Atalanta; vítá nedávné rozhodnutí smíšeného výboru prozkoumat další možnosti spolupráce v indicko-tichomořském regionu, zejména v oblasti námořní bezpečnosti, a posílit výměnu informací týkajících se boje proti terorismu, násilnému extremismu a teroristickému obsahu na internetu, jakož i proti zahraničnímu vměšování a dezinformacím; se zájmem očekává spolupráci na prosazování mezinárodního práva v regionu; velmi vítá úzkou spolupráci a sbližování Nového Zélandu s EU a USA v reakci na ruskou válku proti Ukrajině a zavedení sankcí, jež jsou odpovědí na toto očividné porušení mezinárodního práva;

27.  vyzývá EU, aby posílila spolupráci s tichomořskými státy jak prostřednictvím Fóra tichomořských ostrovů, tak prostřednictvím nové dohody mezi EU a Organizací afrických, karibských a tichomořských států (OAKTS); navrhuje, aby do indicko-tichomořské strategie EU bylo zapojeno nové Smíšené parlamentní shromáždění EU-OAKTS, a zejména jeho regionální parlamentní shromáždění EU-Tichomoří;

28.  zdůrazňuje významný přínos indicko-tichomořských partnerů k misím a operacím SBOP EU prostřednictvím rámcových dohod a dohod o partnerství s Austrálií, Novým Zélandem, Korejskou republikou a Vietnamem, podtrhuje případné zvýšení tohoto přínosu a vyzývá k uzavření dalších rámcových dohod o partnerství s partnerskými zeměmi; podporuje úsilí indicko-tichomořských partnerů o rozvoj jejich vlastních mírových kapacit;

29.  vyzývá EU, aby přizvala podobně smýšlející indicko-tichomořské partnery k vybraným projektům stálé strukturované spolupráce za předpokladu, že účast třetích zemí bude výjimečná a bude o ní rozhodnuto případ od případu na základě dohodnutého souboru politických, věcných a právních podmínek; zdůrazňuje, že taková spolupráce by mohla být ve strategickém zájmu EU, mimo jiné pokud jde o poskytování technických odborných znalostí nebo dodatečných kapacit, a že by mohla zlepšit interoperabilitu a soudržnost, zejména v případě strategických partnerů, jako jsou demokracie v indicko-tichomořském regionu;

30.  vítá komuniké ministrů zahraničních věcí G7 ze dne 14. května 2022, v němž se zdůrazňuje význam zachování svobodného a otevřeného indicko-tichomořského regionu, který je inkluzivní a řídí se hodnotami základních svobod, právního státu, demokratických zásad, územní celistvosti a mírového a inkluzivního řešení sporů; důrazně podporuje závazek zemí G7 usilovat o dosažení tohoto cíle ochranou a prosazováním mezinárodního řádu založeného na pravidlech, zlepšováním regionálního propojení a posilováním národní odolnosti;

Svoboda globálních veřejných statků: základ vztahů mezi EU a indicko-tichomořským regionem

Rozměr námořní bezpečnosti

31.  zdůrazňuje, že mezi klíčové výzvy v indicko-tichomořském regionu patří námořní bezpečnost a svoboda plavby, které musí být zajištěny v souladu s mezinárodním právem, a zejména s Úmluvou OSN o mořském právu; vyzývá k posílení vnější činnosti EU – zejména diplomatických snah – s cílem posílit právní stát na moři a také námořní spolupráci se zeměmi indicko-tichomořského regionu; vyzývá všechny státy, které tak neučinily, aby urychleně ratifikovaly Úmluvu OSN o mořském právu; uvítal by rovněž vytvoření systematických a koordinovaných rámců, včetně společných cvičení, zastávek v přístavech a snah o potírání pirátství, které by zlepšily námořní diplomacii a přispěly k regionální námořní bezpečnosti;

32.  vyzývá EU a její členské státy, aby koordinovaně a autonomně posílily své vlastní námořní kapacity v regionu, a to i tím, že budou hledat způsoby, jak zajistit stálou a důvěryhodnou přítomnost evropských lodí v Indickém oceánu; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit kapacitu EU jako subjektu účinně zajišťujícího námořní bezpečnost, a zdůrazňuje, že je třeba vést diskusi a rozhodnout o výběru nejdůležitějších a nejnaléhavějších výzev, které lze reálně řešit s pomocí EU v úzké spolupráci s partnery v regionu, včetně ochrany jejích lodí a posádek; zdůrazňuje, že Francie je jediným členským státem se stálou vojenskou přítomností v Indickém oceánu; vítá skutečnost, že Nizozemsko a Německo poslaly do regionu fregaty; zdůrazňuje, že v budoucnu by mohlo proběhnout více námořních misí, včetně misí na úrovni EU, a že bude zapotřebí více takových misí, které budou součástí koordinovaného a komplexního přístupu k regionální bezpečnosti; vítá společná námořní cvičení, která se dosud uskutečnila v rámci operace EUNAVFOR Atalanta s Japonskem, Korejskou republikou, Indií, Vietnamem, Ománem a Džibutskem, a vybízí k posílení těchto společných cvičení; zdůrazňuje, že mise EUNAVFOR Atalanta hraje důležitou roli v námořní diplomacii; vítá její významný přínos k regionální bezpečnosti v Indickém oceánu, jehož dosahuje zejména tím, že úspěšně chrání plavidla Světového potravinového programu a drží na uzdě pirátství, a oceňuje součinnost s misí EUCAP Somálsko a misí EUTM Somálsko; oceňuje rovněž spolupráci s námořnictvem Nového Zélandu a USA a práci, která byla vykonána společně s operací NATO „Ocean Shield“ a s operací AGENOR, vojenským pilířem evropské iniciativy zaměřené na informovanost o situaci na moři v Hormuzském průlivu (EMASOH); vyzývá pobřežní členské státy, aby budovaly vojenské námořní kapacity s cílem posílit přítomnost a viditelnost EU v celosvětovém námořním odvětví, a vyzývá EU, aby rozšířila zeměpisnou působnost operace EUNAVFOR Atalanta tak, aby zasahovala hlouběji do Indického oceánu; vyzývá členské státy, které již zvýšily svou námořní přítomnost v indicko-tichomořském regionu, aby svůj přístup koordinovaly na fórech EU; v tomto ohledu vítá nedávné rozhodnutí Rady pro zahraniční věci zahájit uplatňování koncepce koordinované přítomnosti na moři v severozápadním Indickém oceánu vytvořením námořní oblasti zájmu, která pokrývá námořní oblast od Hormuzského průlivu po obratník Kozoroha a od severu Rudého moře směrem ke středu Indického oceánu, a to na základě individuálních prostředků členských států; vyzývá k výrazné součinnosti s operací EU NAVFOR Atalanta; vítá rychlé zahájení mise EUTM Mosambik;

33.  připomíná, že účinná námořní bezpečnost vyžaduje širší vizi námořní stability, která zohlední problémy s korupcí na pevnině a s právním státem, hlavní příčiny nezákonného rybolovu, nezákonného obchodování s drogami, zbraněmi a s lidmi, pirátství a dopad komerčních a průmyslových námořních činností na životní prostředí, včetně těžby fosilních zdrojů energie; vyzývá EU, aby se souběžně s tradičnějšími opatřeními v oblasti námořní bezpečnosti zabývala i těmito problémy;

34.  vítá společné námořní činnosti a vyzývá EU a partnery v indicko-tichomořském regionu, aby dále stavěli na stávajících rámcích námořní spolupráce; vyzývá EU, aby spolu se svými partnery vyhodnotila, zda je třeba vytvořit systém monitorování porušování mezinárodního námořního práva v indicko-tichomořském regionu; zdůrazňuje přidanou hodnotu zapojení EU do fór regionální spolupráce, jako je dialog EU-ASEAN na vysoké úrovni o spolupráci v oblasti námořní bezpečnosti, setkání Asie-Evropa a regionální fórum ASEAN;

35.  vyzývá EU, aby svou námořní přítomnost doplnila o posílené programy budování námořních kapacit pro podobně smýšlející partnery, mimo jiné tím, že bude pokračovat v projektech CRIMARIO I a II v rámci programu EU pro kritické námořní trasy a rozšíří spolupráci na opatřeních ke zvýšení informovanosti a sdílení informací o námořních oblastech; vyzývá EU, aby zvážila možnost rozšířit zeměpisnou působnost projektů CRIMARIO na jižní Tichomoří;

36.  poukazuje na skutečnost, že řízení rybolovu představuje důležitý aspekt mořského prostředí; naléhavě vyzývá EU, aby i nadále podporovala správu oceánů v tomto regionu a udržitelné řízení mořských zdrojů uplatňováním dohod o partnerství na poli udržitelného rybolovu a svým zapojením do regionálního řízení rybolovu; vyzývá EU, aby posílila spolupráci s podobně smýšlejícími mezinárodními partnery v boji proti nadměrnému rybolovu, nadměrné kapacitě a nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu v indicko-tichomořském regionu a aby systematicky zařazovala řízení rybolovu na program dialogů o námořní bezpečnosti se svými indicko-tichomořskými partnery; naléhavě vyzývá Unii, aby dále podporovala zlepšování životních a pracovních podmínek rybářů v indicko-tichomořském regionu v souladu s úmluvami a dalšími normami Mezinárodní organizace práce; vyzývá rovněž Komisi, aby při příští aktualizaci svého sdělení o mezinárodní správě oceánů, která je plánována na rok 2022, věnovala zvláštní pozornost aspektům bezpečnosti a obrany;

Aspekt technologií, kyberprostoru, letectví a vesmíru

37.  zdůrazňuje význam informací a kybernetické bezpečnosti jako součásti kritické infrastruktury globální ekonomiky a jejich význam pro ochranu demokracie před dezinformacemi a nepřátelskými útoky; vítá úsilí EU o další posílení spolupráce v oblasti kyberkriminality a budování kapacit pro kybernetickou odolnost partnerů v regionu; vybízí EU a indicko-tichomořské partnery k posílení spolupráce v boji proti hybridním hrozbám, včetně dezinformačních kampaní; zdůrazňuje, že je třeba, aby EU koordinovala s podobně smýšlejícími indicko-tichomořskými partnery společné přičítání odpovědnosti a mechanismy zaměřené na sdílení důkazů a zpravodajských informací, které by sloužily jako základ pro kybernetické sankce; vybízí EU a NATO, aby sladily své strategie odpovídajících reakcí na kybernetické útoky pocházející z tohoto regionu; vyzývá Radu a Komisi, aby problém s dezinformacemi řešily obdobně jako dezinformace vznikající na východní hranici EU; navrhuje zřídit nezávislé strategické komunikační centrum EU pro indicko-tichomořský region se specializovaným personálem a zdroji jako součást delegace EU v tomto regionu;

38.  vítá spolupráci mezi EU a řadou indicko-tichomořských partnerů v oblasti kybernetické bezpečnosti a obrany; vyzývá EU, aby urychlila zřízení sítě EU pro kybernetickou diplomacii, jejímž cílem bude prosazovat normy a právní rámce v oblasti kybernetické bezpečnosti v tomto regionu; vyzývá EU a podobně smýšlející indicko-tichomořské země, aby podporovaly svobodný, otevřený a bezpečný kyperprostor založený na pravidlech a posílily mezinárodní regulaci kybernetické oblasti, mimo jiné prostřednictvím Budapešťské úmluvy, a aby podporovaly iniciativy v rámci OSN;

39.  naléhavě vyzývá EU, aby rozvíjela regionální a celosvětová partnerství s regionálními demokratickými výrobci klíčových technologií s cílem usilovat o celosvětovou alianci technologických demokracií, aby mohly být vytvořeny spravedlivé, otevřené a hodnotově orientované normy a standardy pro etické využívání technologií založené na pravidlech a zaměřené na člověka, které budou respektovat soukromí jednotlivých uživatelů, zejména pokud jde o umělou inteligenci a správu internetu; vyzývá k úzké spolupráci a koordinaci mezi EU a indicko-tichomořskými zeměmi, pokud jde o reakci na možné tlaky na globální dodavatelské řetězce a jejich zmírňování v důsledku mezinárodních sankcí uvalených na ruské podniky a hospodářská odvětví; vyzývá k posílení spolupráce s demokratickými indicko-tichomořskými partnery při vypracovávání globálních norem pro vojenské využití umělé inteligence a celosvětového zákazu plně autonomních zbraňových systémů; vyzývá ke koordinovanému celoevropskému strategickému přístupu k tomuto regionu s cílem zajistit dodávky kritických technologií a materiálů a posílit schopnost demokratických partnerů je vyrábět; požaduje přísné politické i technické požadavky, pokud jde o nákup těchto technologií od nedemokratických států v regionu, jako je Čína;

40.  vyzývá k rovnému a neomezenému přístupu do vzdušného prostoru na základě plného dodržování mezinárodního práva; podporuje závazek k otevřenému a volnému pohybu prostřednictvím iniciativ, jako je komplexní dohoda o letecké dopravě mezi EU a ASEAN;

41.  zdůrazňuje rostoucí význam vesmírného aspektu mezinárodní spolupráce a bezpečnosti; vyjadřuje obavy ze zvýšeného vývoje a šíření vesmírných zbraní, což zvyšuje nebezpečí závodů ve zbrojení; zdůrazňuje, že je třeba posílit regionální a celosvětovou spolupráci a dialog o vesmírných záležitostech, a to i prostřednictvím Úřadu OSN pro vesmírné záležitosti, jako prostředku ke zmírnění napětí a k zabránění zbrojení ve vesmíru; vyzývá EU, aby navázala na úspěšnou spolupráci v oblasti vesmírné politiky a technologií s Korejskou republikou a Japonskem a zahájila spolupráci v oblasti dovedností a technologií týkajících se vesmíru s dalšími regionálními partnery;

Netradiční bezpečnostní výzvy

42.  zdůrazňuje, že společným zájmem EU a indicko-tichomořských zemí, jakož i mezinárodního společenství jako celku, je boj proti násilnému extremismu a propagandě; vyzývá EU, aby vytvořila projekt prevence a boje proti násilnému extremismu (PCVE), včetně opatření zaměřených na posílení odolnosti vůči násilnému extremismu, jako je jednotná platforma pro boj proti extremismu v indicko-tichomořském regionu; vyzývá EU a podobně smýšlející indicko-tichomořské partnery, aby posílili spolupráci mezi zpravodajskými službami zaměřenými na boj proti terorismu, mimo jiné zintenzivněním akademických výměn; zdůrazňuje, že je třeba dále podporovat spolupráci mezi Europolem a Aseanapolem a mezi Europolem a vnitrostátními orgány pro prosazování práva s cílem usnadnit výměnu osvědčených postupů a odborných znalostí v klíčových oblastech zájmu, jako je boj proti terorismu, boj proti nadnárodní trestné činnosti, obchodování s lidmi a se zakázanými zbraněmi a převaděčství migrantů; připomíná, že obchodování s lidmi je i nadále problém v celém indicko-tichomořském regionu; vyzývá EU, aby podporovala regionální partnery při uplatňování protokolu OSN o obchodování s lidmi a regionálních iniciativ, jako je Úmluva sdružení ASEAN proti obchodování s lidmi, zejména se ženami a s dětmi;

43.  vyzývá k užší spolupráci s indicko-tichomořskými zeměmi na řešení bezpečnostních problémů, které vyvstaly v Afghánistánu po převzetí moci Tálibánem, včetně terorismu, obchodování s drogami a lidmi, řešení humanitární krize a ohrožení bezpečnosti obyvatel;

44.  zdůrazňuje, že velkým regionálním a celosvětovým bezpečnostním problémem v indicko-tichomořském regionu je i nadále riziko šíření jaderných zbraní a rychlého budování a rozmisťování nových technologicky vyspělých jaderných kapacit a raketových technologií; vyjadřuje hluboké znepokojení nad pokračujícím rozpadem systému odzbrojování a kontroly zbrojení; vyzývá EU a podobně smýšlející partnerské země k prohloubení spolupráce v otázkách jaderné bezpečnosti a nešíření jaderných, chemických a biologických zbraní a podporuje provádění a všeobecnou platnost Smlouvy o obchodu se zbraněmi v indicko-tichomořském regionu; vyzývá EU, aby koordinovala svou činnost s podobně smýšlejícími partnery s cílem zapojit se do intenzivní diplomacie s Čínou, a to s ohledem na probíhající modernizaci jejího jaderného arzenálu, včetně nadzvukových střel schopných nést jaderné zbraně, v zájmu vytvoření nového všeobecného režimu kontroly zbraní a účinné struktury pro odzbrojení a nešíření zbraní, zejména pokud jde o možnou nástupkyni Smlouvy o likvidaci raket středního doletu a kratšího doletu a nové Smlouvy o omezení strategických zbraní, jejíž platnost skončí v roce 2026, s cílem chránit zájmy EU a mezinárodní bezpečnostní zájmy; žádá zachování a podporu stávajících mezinárodních smluv a nástrojů v oblasti odzbrojení a nešíření zbraní; vyzývá státy, které nepřistoupily ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní a mají takové zbraně, aby nešířily žádné vojenské jaderné technologie a aby se k této smlouvě připojily; oceňuje iniciativu EU týkající se center excelence pro zmírňování chemických, biologických, radiologických a jaderných rizik (CBRN), která je financována z Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, a vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost, aby i nadále posilovala odbornou přípravu a budování kapacit našich indicko-tichomořských partnerů; podporuje Smlouvu o zóně bez jaderných zbraní v jihovýchodní Asii (SEANWFZ) jakožto o regionu bez jaderných zbraní a jiných zbraní hromadného ničení a zejména podporuje cíl prosazovat jaderné odzbrojení;

45.  připomíná, že indicko-tichomořský region je do velké míry vystaven změně klimatu, která v regionu způsobuje vážná bezpečnostní rizika; vybízí partnery EU v indicko-tichomořském regionu, aby zintenzivnili svou činnost v boji proti změně klimatu v souladu s cíli stanovenými v Pařížské dohodě, a vybízí EU, aby tyto partnery podporovala při provádění opatření ke snížení emisí a zmírnění změny klimatu a aby zvýšila jejich kapacity v oblasti posuzování, předvídání a řízení rizik souvisejících s provázaností bezpečnosti a klimatu; vyzývá EU, aby do centra strategické spolupráce EU s indicko-tichomořskými zeměmi zasadila bezpečnostní rizika spojená s klimatem a aby v rámci své angažovanosti v regionu plně uplatňovala Plán EU v oblasti změny klimatu a obrany;

46.  vítá plán EU na posílení její angažovanosti v humanitární pomoci poskytované indicko-tichomořskému regionu a v rozvoji kapacit pro pomoc při katastrofách; vyzývá EU a její indicko-tichomořské partnery, aby se předně zasazovali o prevenci katastrof a odolnost vůči nim a aby urychlili provádění sendajského rámce pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030;

o
o   o

47.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

(1) Úř. věst. C 117, 11.3.2022, s. 40. (2) Přijaté texty, P9_TA(2022)0052. (3) Přijaté texty, P9_TA(2021)0504. (4) Úř. věst. C 184, 5.5.2022, s. 170. (5) Úř. věst. C 404, 6.10.2021, s. 240. (6) Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 117. (7) Úř. věst. C 390, 18.11.2019, s. 172. (8) Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 44. (9) Úř. věst. C 506, 15.12.2021, s. 109. (10) Úř. věst. C 388, 13.11.2020, s. 341. (11) Úř. věst. C 132, 24.3.2022, s. 102. (12) Úř. věst. L 435, 23.12.2020, s. 74.