Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii a na články 3, 11, 38, 120 a 191 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí)(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES(2) (nařízení o SRP) a na zejména jeho článek 17,

–  s ohledem na postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. dubna 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/…, kterým se zavádí víceletý plán řízení populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, mění nařízení (ES) č. 1936/2001, (EU) 2017/2107 a (EU) 2019/833 a zrušuje nařízení (EU) 2016/1627(3)

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1139 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a mění nařízení (EU) 2017/1004(4),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2021 o Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: navrácení přírody do našeho života(5),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ (COM(2020)0381),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2021 o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy(6),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. června 2020 o provádění rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí (směrnice 2008/56/ES) (COM(2020)0259),

–  s ohledem na zprávu Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR), jenž působící v rámci Komise, ze dne 30. září 2019 nazvanou „Sociální údaje o odvětví rybolovu v EU“,

–  s ohledem na zprávu VTHVR ze dne 17. prosince 2020 nazvanou „Sociální rozměr společné rybářské politiky“,

–  s ohledem na výroční hospodářskou zprávu výboru VTHVR 2021 o rybářském loďstvu EU zveřejněnou dne 8. prosince 2021,

–  s ohledem na zprávu výboru VTHVR ze dne 28. dubna 2021 o kritériích a ukazatelích pro začlenění aspektů udržitelnosti produktů z mořských živočichů do obchodních norem v rámci společné organizace trhu,

–  s ohledem na studii z roku 2015 o kritériích pro udělování přístupu k rybolovu v EU, kterou si vyžádal Výbor pro rybolov,

–  s ohledem na rozsudek správního soudu v Montpellieru ze dne 15. července 2021 ve věci č. 1801790,

–  s ohledem na zprávu nadace New Economics Foundation (NEF) ze září 2021 nazvanou „Kdo může rybařit v EU? Aktualizované údaje pro rok 2021 o způsobu, jakým členské státy EU přidělují rybolovná práva“,

–  s ohledem na zprávu Světového fondu na ochranu přírody (World Wildlife Fund) z roku 2018 nazvanou „Hodnocení evropské cesty k udržitelnému rybolovu do roku 2020“,

–  s ohledem na zprávu organizací LIFE (Low Impact Fishers of Europe) a Our Fish ze dne 27. října 2021 nazvanou „Jak může EU přejít na nízkouhlíkový a sociálně spravedlivý rybolov s nízkým dopadem na životní prostředí“,

–  s ohledem na zprávu pracovní skupiny pro elektrické vlečné sítě za rok 2020 Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) a na zvláštní doporučení ICES ze dne 20. května 2020 vypracované na žádost Nizozemska týkající se dopadů lovu jazyka obecného (Solea solea) v Severním moři pomocí pulzních vlečných sítí na ekosystém a životní prostředí;

–  s ohledem na článek 6.18 Kodexu chování pro zodpovědný rybolov Organizace OSN pro výživu a zemědělství, který se týká ochrany práv tradičních a drobných rybářů a jejich přednostního přístupu k tradičním lovištím a zdrojům,

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A9-0152/2022),

A.  vzhledem k tomu, že nařízení o SPR zahrnuje cíle, jež vyžadují „zajistit, aby činnosti v oblasti rybolovu a akvakultury byly dlouhodobě udržitelné z hlediska životního prostředí a byly řízeny způsobem, jenž je v souladu s cíli dosáhnout přínosů v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti a přispět k dostupnosti dodávek potravin“, uplatňovat „přístup předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu a... zajistit, aby využívání živých biologických mořských zdrojů obnovilo a zachovalo stavy lovených druhů nad úrovněmi, které mohou přinášet maximální udržitelný výnos“, a zmiňuje cíle „uplatňovat ekosystémový přístup k řízení rybolovu s cílem zajistit minimalizaci negativních dopadů rybolovných činností na mořský ekosystém“, přispívat „k přiměřené životní úrovni osob závislých na rybolovných činnostech s ohledem na pobřežní rybolov a socioekonomické aspekty“ a podporovat „pobřežní rybolovné činnosti s přihlédnutím k sociálně-ekonomickým aspektům“;

B.  vzhledem k tomu, že cíl 14.b cílů udržitelného rozvoje OSN vyzývá strany k zajištění „přístupu drobných řemeslných rybářů k mořským zdrojům a trhům“;

C.  vzhledem k tomu, že Rada je odpovědná za stanovení rybolovných práv (celkových přípustných odlovů nebo celkové intenzity rybolovu), která jsou poté přidělena členským státům při dodržení zásady relativní stability; vzhledem k tomu, že relativní stabilita je důležitým prvkem SRP, který se v dlouhodobém horizontu osvědčil a zviditelňuje rybáře, a který by neměl být oslabován; vzhledem k tomu, že každý členský stát rozděluje tato rybolovná práva mezi své rybáře a organizace producentů v souladu se zásadou subsidiarity;

D.  vzhledem k tomu, že v souladu se zásadou subsidiarity jsou za přidělování rybolovných práv odpovědné členské státy; vzhledem k tomu, že mezi jednotlivými odvětvími v různých zemích mohou existovat velké rozdíly, což vede k tomu, že není žádoucí uplatňovat univerzální přístup;

E.  vzhledem k tomu, že podle článku 17 nařízení o SRP musí členské státy při přidělování rybolovných práv, která mají k dispozici, používat transparentní a objektivní kritéria, včetně kritérií environmentální, sociální a hospodářské povahy, jak je uvedeno v článku 16 nařízení o SRP; vzhledem k tomu, že tato kritéria mohou zahrnova „dopad rybolovu na životní prostředí, dosavadní dodržování předpisů, přínos pro místní hospodářství a dosavadní objemy úlovků“.

F.  vzhledem k tomu, že článek 17 nevylučuje rekreační rybolov ze své působnosti a že je na členských státech, aby rozhodly o rozdělení rybolovných práv na vnitrostátní úrovni;

G.  vzhledem k tomu, že článek 17 stanoví, že „se členské státy vynasnaží poskytovat pobídky rybářským plavidlům, jež používají selektivní lovná zařízení nebo rybolovné postupy s menším dopadem na životní prostředí, například s menší spotřebou energie či menší mírou poškození přírodních stanovišť“;

H.  vzhledem k tomu, že podle článku 16 členské státy musí rozhodnout o způsobu rozdělení rybolovných práv, která jim byla přidělena a která nepodléhají systému převoditelných rybolovných koncesí, a každý členský stát musí informovat Komisi o způsobu přidělování;

I.  vzhledem k tomu, že zveřejňování údajů o přidělování rybolovných kvót by mělo probíhat v souladu s příslušnými předpisy o ochraně údajů;

J.  vzhledem k tomu, že z posouzení sociálního rozměru SRP, který provedl výbor VTHVR, vyplynulo, že v roce 2020 odpovědělo na žádost Komise o informace o použité metodě přidělování 16 z 23 pobřežních členských států;

K.  vzhledem k tomu, že EU nedokázala dosáhnout dobrého environmentálního stavu mořských vod EU do roku 2020, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 1 rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí; vzhledem k tomu, že zpráva o prvním cyklu provádění rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí, kterou Komise přijala v roce 2020, s ohledem na její holistickou povahu konstatovala, že systém ochrany EU je jedním z nejambicióznějších na světě, a dospěla k závěru, že aby bylo možné řešit problémy, jako je nadměrný rybolov v některých mořích a neudržitelné rybolovné postupy, plastový odpad, nadbytek živin, podmořský hluk a další druhy znečištění, je třeba jej zlepšit;

L.  vzhledem k tomu, že EU nedodržela lhůtu pro dosažení míry využívání ve výši maximálního udržitelného výnosu u všech rybích populací, jež byla stanovena na rok 2020; vzhledem k tomu, že však bylo dosaženo značného pokroku při dosahování cíle týkajícího se maximálního udržitelného výnosu, a to zejména v severovýchodním Atlantiku a Baltském moři, kde v roce 2020 tvořily 99 % vykládek, které jsou řízeny výhradně EU a pro něž byla k dispozici vědecká doporučení, „udržitelně řízené populace“;

M.  vzhledem k tomu, že EU se zavázala plnit Agendu OSN 2030, která zahrnuje cíl udržitelného rozvoje č. 14: „chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje pro zajištění udržitelného rozvoje“;

N.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ vyzval Komisi a členské státy, aby „poskytovaly odpovídající podporu přechodu na rybolov s malým dopadem“, a to i „zvýšením procentního podílu vnitrostátních kvót přidělených na drobný pobřežní rybolov“;

O.  vzhledem k tomu, že „drobný pobřežní rybolov“ je v nařízení o ENRAF definován jako rybolovné činnosti prováděné mořskými a vnitrozemskými rybářskými plavidly o celkové délce menší než 12 metrů, která nepoužívají vlečná zařízení, nebo rybolovu ze břehu, včetně sběračů měkkýšů;

P.  vzhledem k tomu, že strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 zahrnuje cíl snížit negativní dopady na citlivé druhy a přírodní stanoviště, včetně mořského dna, způsobené rybolovem a těžbou, aby bylo dosaženo dobrého stavu prostředí;

Q.  vzhledem k tomu, že mezi cíle strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti patří snížení vedlejších úlovků druhů na úroveň, která umožní jejich obnovu a zachování;

R.  vzhledem k tomu, že rybolov EU je strategickým odvětvím Unie, které poskytuje značný počet přímých a nepřímých pracovních míst v rybářských a pobřežních oblastech a udržuje udržitelné hospodářství tím, že spojuje zaměstnanost s územím, živobytím lidí a udržováním kulturních tradic;

S.  vzhledem k tomu, že fond ENRAF poskytuje finanční podporu mladým rybářům, kteří začínají s rybolovem, avšak neexistuje žádná následná záruka pro získání rybolovných práv;

T.  vzhledem k tomu, že rybolov nepostradatelně přispívá k potravinovému zabezpečení Unie;

U.  vzhledem k tomu, že rybolov vytváří pracovní místa na moři i na pevnině; vzhledem k tomu, že některé regiony jsou závislé na místní vykládce, která zajišťuje životaschopnost mnoha podniků a udržuje živé pobřežní komunity;

V.  vzhledem k tomu, že neexistuje žádná komplexní zpráva o provádění článku 17 nařízení o SRP ze strany Komise, což znamená, že jedinými dostupnými hodnoceními pro toto počáteční posouzení provádění jsou hodnocení zveřejněná výborem VTHVR, charitativními organizacemi, samotným odvětvím rybolovu, nevládními organizacemi a zúčastněnými stranami;

W.  vzhledem k tomu, že podle posledního posouzení sociálního rozměru SRP, které provedl výbor VTHVR, obsahovala žádost Komise z roku 2020, aby členské státy poskytly informace o svém systému přidělování, otázku týkající se posouzení dopadů a pouze dva členské státy (Švédsko a Dánsko) uvedly, že takové posouzení provádějí; vzhledem k tomu, že z téže zprávy vyplynulo, že v roce 2020 pouze 16 z 23 pobřežních členských států odpovědělo na žádost Komise o informace o metodě použité pro přidělování; vzhledem k tomu, že některé z těchto odpovědí byly málo užitečné, protože obsahovaly pouze obecný popis vnitrostátního rybářského loďstva nebo pouze zdůrazňovaly záměr jejich přidělování, aniž by nastínily „transparentní a objektivní kritéria“;

X.  vzhledem k tomu, že kvóta na tuňáka obecného přidělená malým plavidlům pro rybářskou sezónu 2020 činila 3,03 % v Itálii, 11,6 % v Chorvatsku, 11,89 % ve Francii, 13,68 % v Portugalsku a 36,93 % ve Španělsku;

Y.  vzhledem k tomu, že většina populací je lovena odlišnými typy loďstva, ale na některé z nich se zaměřují jak malá, tak velká loďstva;

Z.  vzhledem k tomu, že prováděním článku 17 nařízení o SRP a přidělováním rybolovných kvót na základě transparentních a objektivních kritérií environmentální, sociální nebo hospodářské povahy může EU dosáhnout spravedlivého přechodu na nízkouhlíkové rybářské loďstvo s nízkým dopadem; vzhledem k tomu, že tento cíl však musí jít ruku v ruce s cílem „dosáhnout přínosů v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti“ a „přispívat k dostupnosti dodávek potravin“;

AA.  vzhledem k tomu, že Komise připravuje akční plán na zachování rybolovných zdrojů a ochranu mořských ekosystémů, který musí přispět k jednomu z hlavních cílů Zelené dohody pro Evropu tím, že zajistí udržitelnost rybolovu a odpovídající ochranu mořských ekosystémů a jejich biologické rozmanitosti;

AB.  vzhledem k tomu, že dne 10. listopadu 2020 dosáhl Parlament, Rada a Komise dohody o nařízení, kterým se zavádí víceletý plán řízení populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři; vzhledem k tomu, že pak tuto dohodu Rada zamítla, a to v rozporu s rozhodnutím, které již bylo dohodnuto s ostatními dvěma orgány;

AC.  vzhledem k tomu, že brexit měl dopad i na rozdělení rybolovných práv v EU;

1.  připomíná, že rybí populace jsou přírodním veřejným zdrojem, že rybolovné činnosti a řízení jsou přínosem založeným na tomto zdroji a patří k našemu společnému dědictví a že rybí populace by měly být řízeny způsobem, který zaručuje nejvyšší dlouhodobý přínos pro společnost, minimalizuje dopad na ekosystémy a zaručuje potravinové zabezpečení poskytováním zdravých potravin; připomíná, že ekonomická ziskovost evropského loďstva by měla být zajištěna prostřednictvím environmentálně, ekonomicky a sociálně udržitelného využívání a na základě spolehlivých vědeckých doporučení a zásady předběžné opatrnosti;

2.  zdůrazňuje, že podíly na kvótách a rybolovná práva představují nárok na veřejný zdroj; v této souvislosti zdůrazňuje, že v rámci pravomoci členských států přidělovat rybolovná práva a s ohledem na zásady stability a předvídatelnosti by neměl být žádnému subjektu udělen časově neomezený nárok na určitou kvótu nebo rybolovné právo;

3.  zdůrazňuje, že v případě rybolovu v rámci řízení kvót může problém „blokačních druhů“ způsobit ukončení rybolovných činností před koncem sezóny, což může mít pro rybáře významné ekonomické důsledky; v této souvislosti zdůrazňuje, že dobrý systém kvót by měl zahrnovat přiměřenou míru flexibility, protože by umožnil rybářům, kteří potřebují dodatečné kvóty pro „blokační druhy“, a rybářům, kteří mají k dispozici kvóty, dosáhnout vzájemně výhodného výsledku;

4.  zdůrazňuje, že je na členských státech, aby určily kritéria, která použijí při přidělování rybolovných práv;

5.  konstatuje, že Evropská komise nezahájila proti žádnému členskému státu řízení pro porušení povinnosti týkající se dodržování článku 17 nařízení o SRP;

Používání objektivních a transparentních kritérií

6.  zdůrazňuje, že neexistuje žádná studie Komise, která by analyzovala uplatňování kritérií pro přidělování kvót podle článků 16 a 17 nařízení o SRP; konstatuje, že v této oblasti panuje nedostatek transparentnosti a že několik členských států nezveřejňuje, jaká kritéria při rozdělování rybolovných práv uplatňují, a vybízí je, aby tato kritéria zveřejnily a poskytly k nim snadný přístup, připomíná, že objektivní metoda přidělování kvót zahrnuje srozumitelný a jednoznačný popis jasně definovaných kritérií pro jejich přidělování včetně přesného popisu poměrné váhy kritérií nebo, v případě více kritérií pro přidělování, podmínek pro jejich použití;

7.  vybízí Komisi, aby v případě potřeby vypracovala zprávu o uplatňování kritérií článků 16 a 17 nařízení o SRP v jednotlivých členských státech;

8.  vyzývá Komisi, aby zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti členským státům, které neplní své povinnosti týkající se transparentnosti přidělování rybolovných práv;

9.  zdůrazňuje, že transparentní kritéria přidělování jsou jedním z parametrů, které hospodářským subjektům poskytují stabilitu a právní jistotu; zdůrazňuje, že je žádoucí v oblasti transparentnosti dosáhnout pokroku v celé Unii, pokud jde o kritéria a jejich praktické uplatňování; zdůrazňuje proto, že informace o fungování systému rybolovných práv, včetně způsobu přidělování, by měly být snadno přístupné a srozumitelné všem, zejména hospodářským subjektům a zúčastněným stranám, aby se usnadnila konzistentní metoda přidělování založená na pravidlech, která umožní lepší kontrolu, rovné příležitosti pro všechny zainteresované strany a větší předvídatelnost pro rybáře;

10.  vyzývá členské státy, aby v souladu s platnými právními předpisy o ochraně údajů zveřejnily své metody rozdělování rybolovných práv;

11.  domnívá se, že Komise má jako strážkyně smluv povinnost zaručit plné dodržování předpisů zakotvených v článku 17 nařízení o SRP; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zajistila správné uplatňování závazného ustanovení o transparentnosti článku 17 všemi členskými státy, pokud jde o vnitrostátní postupy přidělování kvót, a to prostřednictvím aktivní a soustavné kontrolní činnosti, a aby v případě potřeby zahájila řízení pro porušení povinnosti proti těm členským státům, které tento požadavek nedodržují;

12.  zastává názor, že organizace producentů, družstva a vlastníci kvót mohou dobrovolně zveřejnit své přidělené kvóty, ale v žádném případě k tomu nemohou být povinni vzhledem k právním předpisům o ochraně údajů;

13.  připomíná, že organizace producentů a rybářské spolky hrají zásadní úlohu při rozdělování a řízení rybolovných práv mezi různá plavidla; konstatuje, že v mnoha členských státech patří do organizací producentů poměrně málo drobných rybářů a ještě méně drobných rybářů má vlastní specializované organizace producentů, což omezuje jejich schopnost využívat tento kanál pro přístup k rybolovným kvótám; vybízí Komisi a členské státy, aby usnadnily vytváření organizací producentů pro drobné rybáře;

14.  domnívá se, že by metody přidělování měly být vypracovávány se zapojením rybářských komunit, regionálních orgánů a dalších příslušných zúčastněných stran, aby se zajistilo, že všechny skupiny loďstva, organizace producentů, rybářská sdružení „cofradias“ a organizace pracovníků budou spravedlivě zastoupeny, na základě nejlepších dostupných vědeckých doporučení a že by měly zahrnovat záruky, jako jsou lhůty pro oznámení, které rybářům umožní přizpůsobit se v případě, že se členské státy rozhodnou změnit své metody přidělování;

15.  vyzývá členské státy, aby navrhly takové systémy přidělování, které zaručí jednoduchost, zabrání zatěžujícím byrokratickým praktikám a v konečném důsledku umožní provozovatelům a zúčastněným stranám sledovat kritéria a proces přidělování;

16.  vyzývá členské státy, aby zajistily rovné podmínky a rovné příležitosti pro všechny rybáře, a umožnily tak spravedlivý přístup k mořským zdrojům;

Používání environmentálních, sociálních a ekonomických kritérií

17.  konstatuje, že od vstupu reformované SRP a článku 17 nařízení o SRP v platnost nejsou zprávy Komise ani zaznamenané případy, kdy by členské státy své metody přidělování změnily, což naznačuje, že reforma SRP v roce 2013 neměla na metody přidělování velký dopad; konstatuje, že výbor VTHVR ve své zprávě o sociálním rozměru SRP poukazuje na to, že ačkoli členské státy obecně neurčily přímé spojení mezi článkem 17 nařízeno o SRP a svými vnitrostátními systémy přidělování kvót, přesto v procesu přidělování používají nebo použily kritéria, která by mohla být označena za sociální;

18.  konstatuje, že nejběžnějšími kritérii, která členské státy uplatňují při rozdělování rybolovných práv, jsou v současné době historické úrovně úlovků; domnívá se, že tato kritéria nabízejí stabilitu a uznává závislost loďstva a rybářských komunit na rybolovných zdrojích i význam stabilního a předvídatelného přístupu k rybolovným zdrojům pro loďstva a rybářské komunity;

19.  konstatuje, že dostupné údaje ukazují, že pouze některé členské státy používají při rozdělování rybolovných práv kritéria environmentální, sociální nebo hospodářské povahy a že i v případě jejich použití nemají tato kritéria při konečném rozdělování velkou váhu;

20.  připomíná, že článek 17 nařízení o SRP stanoví, že „členské státy při přidělování rybolovných práv, která mají k dispozici podle článku 16, uplatňují transparentní a objektivní kritéria, včetně kritérií environmentální, sociální a ekonomické povahy.“ konstatuje, že jeho anglické znění obsahuje slovo „shall“ (tedy „musí“); konstatuje, že mezi různými jazykovými verzemi existují rozdíly, což může vést k různým výkladům právně závazné povahy tohoto prvku; konstatuje však, že Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozhodnutí ve věci Spika (C-540/16)(7) dospěl k závěru, že členské státy musí při přidělování rybolovných práv, která mají k dispozici podle článku 16 nařízení o SRP, uplatňovat „transparentní a objektivní kritéria“; vyzývá Komisi, aby se ve své příští zprávě o fungování SRP touto otázkou zabývala;

21.  vítá skutečnost, že stávající metody přidělování kvót založené do značné míry na historických právech umožňují v odvětví rybolovu určitou úroveň hospodářské stability, což může být podmínkou pro to, aby hospodářské subjekty mohly inovovat a zavádět udržitelnější techniky, uznává však, že v některých případech tyto metody přispívají k posílení trendů, jako je hospodářská koncentrace v odvětví rybolovu, která narušuje hospodářskou soutěž, vytváří překážky pro nové účastníky na trhu a činí toto odvětví neatraktivním pro nové mladé rybáře; dále se domnívá, že tyto metody neposkytují v některých případech dostatečné pobídky rybářům, kteří uplatňují rybolovné postupy s menším dopadem na životní prostředí, a neposkytují spravedlivé příležitosti všem rybářům včetně drobných rybářů; vybízí v tomto ohledu členské státy, aby odpovídajícím způsobem zaručily spravedlivé rozdělení kvót mezi různé druhy loďstev a zohledňovaly přitom potřeby všech rybářů;

22.  konstatuje, že u populací, u nichž se celkové přípustné odlovy zvyšují, například v případě dobrého řízení populací nebo úspěšného plánu obnovy, by členské státy mohly zvážit rozdělení dodatečných kvót na základě hospodářských, sociálních a environmentálních kritérií v souladu s článkem 17;

23.  zdůrazňuje, že drobní a tradiční rybáři a jejich sdružení, jako jsou tzv. „cofradías“, jsou základním prvkem místní společnosti, hospodářství, kultury a tradice v mnoha pobřežních oblastech EU a na jejích ostrovech, a proto by jim měla být věnována zvláštní pozornost a péče, včetně příležitostných kvót v případě celkového zvýšení velikosti populací v důsledku dobrého řízení populací nebo úspěšného plánu obnovy;

24.  domnívá se, že k plnému dosažení cílů stanovených v nařízení o SRP, rámcové směrnici o strategii pro mořské prostředí a strategii pro biologickou rozmanitost do roku 2030 představuje při přidělování rybolovných práv významný prvek uplatňování všech druhů kritérií uvedených ve článku 17 (hospodářských, sociálních a environmentálních); připomíná, že za vypracovávání a provádění kritérií pro přidělování kvót jsou odpovědné členské státy;

25.  připomíná, že často chybí nebo jsou neúplné kvalitní údaje o environmentálních, sociálních a ekonomických dopadech rekreačního rybolovu, což znamená, že nelze vypracovat kritéria environmentální, sociální a hospodářské povahy, jak vyžaduje článek 17;

26.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zlepšila a posílila shromažďování těchto údajů o rekreačním rybolovu prostřednictvím zdokonaleného rámce pro shromažďování údajů a dalších politických nástrojů;

27.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že každý členský stát bude rybolovná práva přidělovat na základě nařízení o SRP a zejména článku 17, a to za použití transparentních a objektivních kritérií včetně kritérií environmentální, sociální a hospodářské povahy; domnívá se, že by každý členský stát měl v souladu se zásadou subsidiarity zajistit udržitelnost a vyváženost daných kritérií tak, aby zohledňovala místní specifika a výzvy, které je třeba řešit;

28.  domnívá se, že různé druhy rybolovu a podmínky, kterým čelí, se v rámci EU značně liší, a že proto neexistují žádná univerzální kritéria hospodářské, environmentální nebo sociální povahy, která by mohla být uplatňována v celé EU jednotně;

29.  připomíná, že členské státy a organizace producentů vytvořily v několika zemích rezervy kvót, které by mohly být rozděleny mezi rybáře na základě environmentálních, hospodářských a sociálních kritérií;

30.  vyzývá členské státy, aby motivovaly rybáře k používání rybolovných postupů, metod a inovací, které jsou nejudržitelnější a nejšetrnější k životnímu prostředí; domnívá se, že by tyto pobídky měly být zohledňovány při navrhování metod přidělování kvót v souladu s článkem 17, a vybízí členské státy, aby ve svých postupech přidělování zohledňovaly klimatické a ekosystémové aspekty, a to na základě souboru transparentních kritérií; připomíná, že podle článku 17 se členské státy musí snažit „poskytovat pobídky rybářským plavidlům, jež používají selektivní lovná zařízení nebo rybolovné postupy s menším dopadem na životní prostředí, například s menší spotřebou energie či menší mírou poškození přírodních stanovišť“;

31.  vyzývá členské státy, aby prostřednictvím svých postupů přidělování podněcovaly hospodářské subjekty k navázání a posílení sociálního dialogu s odbory a organizacemi pracovníků a k plnému uplatňování kolektivních smluv s cílem podpořit sociální udržitelnost a spravedlivé pracovní podmínky v odvětví rybolovu;

32.  připomíná, že se členské státy vynasnaží poskytovat pobídky rybářským plavidlům, jež používají selektivní lovná zařízení nebo rybolovné postupy s menším dopadem na životní prostředí; konstatuje, že některé členské státy tyto pobídky poskytují; vyzývá ostatní členské státy, aby tyto pobídky poskytovaly;

33.  zdůrazňuje, že přidělování rybolovných práv na základě kritérií, jako je nižší dopad na životní prostředí a zohlednění dosavadního dodržování předpisů ze strany hospodářského subjektu, přispívá k obnově rybích populací na udržitelnou úroveň a ke zlepšení ochrany biologické rozmanitosti;

34.  vyzývá členské státy, aby v souladu s článkem 17 nařízení o SRP podporovaly vstupování mladých a nových rybářů do tohoto podnikání, s cílem snížit překážky vstupu na trh, napravit selhání trhu a v konečném důsledku usnadnit tolik potřebnou generační obměnu v odvětví rybolovu; dále vyzývá členské státy, aby využily všech příležitostí v rámci fondu ENRAF k řešení otázky generační obměny;

35.  vyzývá Komisi, aby aktivněji spolupracovala s členskými státy s cílem provádět ustanovení článku 17 nařízení o SRP; vyzývá Komisi, aby i nadále pomáhala členským státům při navrhování metodiky pro přidělování rybolovných práv v plném využívání transparentních a objektivních kritérií, včetně kritérií hospodářské, sociální a environmentální povahy, například tím, že bude zveřejňovat příslušné pokyny; zdůrazňuje, že je třeba zvažovat, jak nabídnout rybářům hospodářskou stabilitu a vyhlídky do budoucna;

36.  vyzývá Komisi, aby ve své nadcházející zprávě o fungování SRP analyzovala provádění článku 17 nařízení o SRP členskými státy a předložila návrhy na možné zlepšení jeho provádění;

37.  zdůrazňuje, že EU stále postrádá legislativní nástroj k provádění rozhodnutí Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku přijatých na jejích posledních zasedáních; s hlubokým znepokojením zdůrazňuje, že tato normativní mezera může ohrozit přidělování důležitých kvót pro odvětví rybolovu EU; naléhavě proto žádá předsednictví Rady, aby předložilo alternativní návrh k již dosažené dohodě mezi stranami, jenž bude v souladu s postoji Evropského parlamentu;

o
o   o

38.  pověřuje svou předsedkyni, aby toto usnesení předala Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19. (2) Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22. (3) Úř. věst. C 506, 15.12.2021, s. 160. (4) Úř. věst. L 247, 13.7.2021, s. 1. (5) Úř. věst. C 67, 8.2.2022, s. 25. (6) Úř. věst. C 184, 5.5.2022, s. 2. (7) Rozsudek ze dne 12. července 2018, UAB „Spika“ a další v. Žuvininkystės tarnyba prie Lietuvos Respublikos žemės ūkio ministerijos, C-540/16, ECLI:EU:C:2018:565.