Přijaté texty - Závazné každoroční snižování emisí skleníkových plynů členskými státy (nařízení o sdílení úsilí) ***I

Choisissez la langue de votre document :

Seznam

Předchozí

Další

Úplné znění

Postup : 2021/0200(COD)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu : A9-0163/2022
Předložené texty : A9-0163/2022		Rozpravy : PV 07/06/2022 - 7 CRE 07/06/2022 - 7 PV 13/03/2023 - 15 CRE 13/03/2023 - 15		Hlasování : PV 08/06/2022 - 16.1 CRE 08/06/2022 - 16.1 PV 14/03/2023 - 7.6 Vysvětlení hlasování		Přijaté texty : P9_TA(2022)0232 P9_TA(2023)0065

Přijaté texty

248k

81k

Středa, 8. června 2022 - Štrasburk

Závazné každoroční snižování emisí skleníkových plynů členskými státy (nařízení o sdílení úsilí) ***I

P9_TA(2022)0232

A9-0163/2022

Pozměňovací návrhy(1) přijaté Evropským parlamentem dne 8. června 2022 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2018/842 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody (COM(2021)0555 – C9-0321/2021 – 2021/0200(COD))(2)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1

(1) Pařížská dohoda, přijatá v prosinci 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), vstoupila v platnost v listopadu 2016 (dále jen „Pařížská dohoda“). Její smluvní strany se dohodly, že udrží nárůst průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2 °C ve srovnání s úrovní před industrializací a že budou usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5 °C oproti období před industrializací, přičemž zohlední mimo jiné zásady rovnosti a společné, i když rozdílné odpovědnosti a odpovídajících schopností. Přijetím Klimatického paktu z°Glasgow v listopadu 2021 smluvní strany Pařížské dohody uznaly, že udržení nárůstu průměrné globální teploty na úrovni 1,5 °C by významně snížilo rizika a dopady změny klimatu, a zavázaly se do konce roku 2022 posílit své cíle pro rok 2030.

Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1 a (nový)

(1a) Potřeba přijmout opatření ke snížení emisí je stále naléhavější, jak uvedl Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) ve svých posledních zprávách ze dne 7. srpna 2021 nazvané „Změna klimatu 2021: fyzikální základy“ a ze dne 28. února 2022 nazvané „Změna klimatu 2022: dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“. IPCC s velkou mírou jistoty uvedl, že změna klimatu představuje hrozbu pro dobré životní podmínky lidí a zdraví planety a že jakýmkoli dalším zpožděním koordinovaných preventivních globálních opatření k přizpůsobení se změně klimatu a jejímu zmírňování se promarní krátká a rychle mizející příležitost k zajištění udržitelné budoucnosti a možnosti přijatelného života pro všechny. IPCC přináší nové odhady pravděpodobnosti překročení hranice globálního oteplování o 1,5°°C v°nadcházejících desetiletích a konstatuje, že pokud nedojde k okamžitému, rychlému a rozsáhlému snížení emisí skleníkových plynů, bude omezení globálního oteplování na úroveň blízkou 1,5°°C nebo i 2°°C nedosažitelné. Unie by proto měla tuto naléhavou situaci řešit tím, že zintenzivní své úsilí a stane se v°boji proti změně klimatu mezinárodním lídrem.

Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3

(3) V Zelené dohodě pro Evropu31 se spojuje komplexní soubor vzájemně se posilujících opatření a iniciativ zaměřených na dosažení klimatické neutrality v Unii do roku 2050 a stanovuje nová strategie růstu, jejímž cílem je transformovat Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, ve které nebude mít hospodářský růst vazbu na využívání zdrojů. Dalším jejím cílem je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Tato transformace zároveň různým způsobem ovlivňuje ženy a muže a dopadá zvláště na některé znevýhodněné skupiny, jako jsou senioři, osoby se zdravotním postižením a osoby s menšinovým rasovým nebo etnickým původem. Transformace tedy musí být spravedlivá a inkluzivní a nikdo při ní nesmí zůstat opomenut.

(3) Zelená dohoda pro Evropu31 představuje výchozí bod pro dosažení cíle Unie v oblasti klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 a cíle dosáhnout poté záporných emisí, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/111931a. V této dohodě se spojuje komplexní soubor vzájemně se posilujících opatření a iniciativ zaměřených na dosažení klimatické neutrality v Unii nejpozději do roku 2050 a stanovuje nová strategie růstu, jejímž cílem je transformovat Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje. Dalším jejím cílem je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Tato transformace zároveň různým způsobem ovlivňuje všechna pohlaví a dopadá zvláště na některé znevýhodněné skupiny, jako jsou senioři, osoby se zdravotním postižením, osoby zasažené energetickou chudobou nebo chudobou v oblasti dopravy a osoby s menšinovým rasovým nebo etnickým původem. Transformace se rovněž různě dotýká jednotlivých členských států a regionů. Musí tedy být spravedlivá a inkluzivní a nikdo při ní nesmí zůstat opomenut.

__________________

31 Sdělení Komise – Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019)0640 final ze dne 11. prosince 2019.

31a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3 a (nový)

(3a) Aby byly klimatické ambice stanovené v tomto nařízení sociálně přijatelné, měly by být doplněny rovnocennými sociálními ambicemi. Zvýšená úroveň ambicí znamená podstatné změny v zasažených odvětvích, které mohou mít sociální a pracovní dopady. Revidované cíle snižování emisí musí být doplněny dostatečnými finančními a politickými opatřeními, aby bylo zaručeno, že tyto cíle budou naplňovány sociálně spravedlivým způsobem. Opatření mohou mimo jiné zahrnovat posouzení dopadů na zaměstnanost, která hodnotí dopad na pracovní místa a pracovní podmínky na celostátní i regionální úrovni, jakož i přidělení vnitrostátních a unijních zdrojů na financování adaptačních opatření v sociální oblasti a vytváření kvalitních pracovních míst, rovnost žen a mužů, celoživotní učení, odborné vzdělávání a sociální ochranu a na zajištění účinného kolektivního vyjednávání. Je rovněž důležité, aby byly zajištěny včasné konzultace a účinné zapojení vnitrostátních sociálních partnerů v°odvětvích uvedených v článku 2 tohoto nařízení, pokud jde o vytvoření a uplatňování vnitrostátních opatření pro provádění tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3 b (nový)

(3b) Přechod na hospodářství Unie slučitelné s dosažením cíle klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 by navíc mohl mít zvláštní dopad na některá hospodářská odvětví, a zejména na zranitelné mikropodniky a malé a střední podniky v těchto odvětvích. Při provádění tohoto nařízení je důležité, aby členské státy vytvořily příznivé prostředí pro přechod těchto podniků na postupy, při nichž je produkováno menší a postupně nulové množství emisí skleníkových plynů.

Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3 c (nový)

(3c) Program OSN pro životní prostředí a Globální fórum OECD pro životní prostředí dospěly k závěru, že environmentální změny mají genderově specifické dopady. Genderově odlišené role jsou rovněž příčinou rozdílného účinku změny klimatu na každé pohlaví, a dopady změny klimatu tak zhoršují genderové nerovnosti.

Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4

(4) V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/111932 („evropský právní rámec pro klima“) Unie začlenila do právních předpisů cíl klimatické neutrality celého hospodářství do roku 2050. Tímto nařízením se rovněž stanoví závazný cíl Unie dosáhnout do roku 2030 alespoň 55% domácího snížení čistých emisí skleníkových plynů (emisí po odečtení pohlcení) ve srovnání s úrovněmi v roce 1990.

(4) V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/111932 („evropský právní rámec pro klima“) Unie začlenila do právních předpisů cíl klimatické neutrality celého hospodářství nejpozději do roku 2050 a cíl dosáhnout poté záporných emisí. Tímto nařízením se rovněž stanoví závazný cíl Unie dosáhnout do roku 2030 alespoň 55% domácího snížení čistých emisí skleníkových plynů (emisí po odečtení pohlcení) ve srovnání s úrovněmi v roce 1990. Dále stanoví, že při plnění tohoto cíle by mělo být upřednostněno rychlé a předvídatelné snižování emisí a zároveň by mělo být zlepšeno odstraňování emisí pomocí přírodních propadů. Příspěvek čistého pohlcení k cíli pro rok 2030 je omezen na 225 milionů tun ekvivalentu CO2, zatímco zbývající část cíle musí být dosažena snížením přímých emisí.

__________________

32 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5

(5) V zájmu splnění těchto závazků, jakož i dosažení příspěvků Unie v rámci Pařížské dohody33 přijatých na základě úmluvy UNFCCC, je potřeba upravit regulační rámec Unie pro dosažení cíle snížení emisí skleníkových plynů.

(5) V zájmu splnění těchto závazků, jakož i dosažení vnitrostátně stanovených příspěvků Unie v rámci Pařížské dohody33 přijaté na základě úmluvy UNFCCC, je potřeba upravit regulační rámec Unie pro dosažení cíle snížení emisí skleníkových plynů.

__________________

33 Pařížská dohoda (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4).

Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7

(7) Zatímco se obchodování s emisemi bude vztahovat také na emise skleníkových plynů ze silniční a námořní dopravy, jakož i z budov, oblast působnosti nařízení (EU) 2018/842 zůstane zachována. Nařízení (EU) 2018/842 se tedy bude nadále uplatňovat na emise skleníkových plynů z vnitrostátních plaveb, avšak nikoliv na emise z mezinárodních plaveb. Emise skleníkových plynů členských států v oblasti působnosti nařízení (EU) 2018/842, které se mají zohledňovat při kontrolách souladu, se budou nadále určovat po dokončení přezkumů inventur v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/199934.

(7) Zatímco se obchodování s emisemi může vztahovat také na emise skleníkových plynů ze silniční a námořní dopravy, jakož i z budov, oblast působnosti nařízení (EU) 2018/842 zůstane zachována. Nařízení (EU) 2018/842 se tedy bude nadále uplatňovat na emise skleníkových plynů z vnitrostátních plaveb, avšak nikoliv na emise z mezinárodních plaveb. Emise skleníkových plynů členských států v oblasti působnosti nařízení (EU) 2018/842, které se mají zohledňovat při kontrolách souladu, se budou nadále určovat po dokončení přezkumů inventur v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/199934. V°některých odvětvích však emise v°minulých letech buď vzrostly, nebo zůstaly stabilní.

__________________

34 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9

(9) V závěrech Evropské rady ze dne 11. prosince 2020 se uvádí, že cíl pro rok 2030 bude Unie plnit kolektivně při zajištění maximální nákladové efektivity, na tomto úsilí se budou podílet všechny členské státy v duchu spravedlnosti a solidarity a aniž by byl kdokoli opomenut. Nového cíle pro rok 2030 musí být dosaženo způsobem, který zachová konkurenceschopnost Unie a zohlední rozdílné výchozí pozice členských států, jejich specifické vnitrostátní podmínky a potenciál pro snížení emisí, a to také v případě ostrovních členských států a ostrovů, i vynaložené úsilí.

(9) V závěrech Evropské rady ze dne 11. prosince 2020 se uvádí, že cíl pro rok 2030 bude Unie plnit kolektivně při zajištění maximální nákladové efektivity, na tomto úsilí se budou podílet všechny členské státy v duchu spravedlnosti a solidarity a aniž by byl kdokoli opomenut. Nového cíle pro rok 2030 musí být dosaženo způsobem, který zachová konkurenceschopnost Unie a zohlední rozdílné výchozí pozice členských států, již dosažené snížení emisí, jejich specifické vnitrostátní podmínky a potenciál pro snížení emisí, a to také v případě ostrovních členských států a ostrovů, i vynaložené úsilí.

Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9 a (nový)

(9a) Po roce 2030 je nezbytné, aby Unie i každý členský stát dosáhly nejpozději do roku 2050 celounijního cíle klimatické neutrality, aby bylo poté možné dosáhnout negativních emisí. Nařízení (EU) 2018/842 by mělo zajistit, aby všechny členské státy byly přivedeny na emisní trajektorie a přijaly konkrétní dlouhodobé politiky, které povedou k dosažení tohoto cíle.

Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10

(10) V zájmu dosažení cíle snížení emisí skleníkových plynů o 55 % budou odvětví spadající pod nařízení (EU) 2018/842 muset postupně snižovat své emise, dokud v roce 2030 nedosáhnou snížení o 40 % ve srovnání s úrovněmi v roce 2005.

(10) V zájmu naplnění závazků Unie vyplývajících z Pařížské dohody a dosažení cíle snížení emisí skleníkových plynů nejméně o 55 % budou všechna odvětví spadající pod nařízení (EU) 2018/842 muset postupně snižovat své emise, dokud v roce 2030 nedosáhnou snížení o 40 % ve srovnání s úrovněmi v roce 2005.

Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11

(11) Za tímto účelem musí být cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 zrevidován pro každý členský stát. Při revizi cíle snížení emisí skleníkových plynů je potřeba použít stejnou metodiku, jaká byla uplatněna při prvním přijetí nařízení (EU) 2018/842, v němž byly vnitrostátní příspěvky určeny po zvážení různých kapacit a možností nákladové efektivnosti v členských státech, aby tak bylo zajištěno spravedlivé a vyvážené sdílení úsilí. Snížení maximálních emisí skleníkových plynů v každém členském státě do roku 2030 by mělo být stanoveno ve vztahu k úrovni jeho přezkoumaných emisí skleníkových plynů v roce 2005, na něž se vztahuje toto nařízení, avšak s vyloučením ověřených emisí skleníkových plynů ze zařízení, která byla v provozu v roce 2005 a do systému EU obchodování s emisemi byla zahrnuta až po roce 2005.

(11) Za tímto účelem musí být cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 zrevidován pro každý členský stát. Při revizi cíle snížení emisí skleníkových plynů se použije stejná metodika, jaká byla uplatněna při prvním přijetí nařízení (EU) 2018/842, v němž byly vnitrostátní příspěvky určeny po zvážení různých kapacit a možností nákladové efektivnosti v členských státech, aby tak bylo zajištěno spravedlivé a vyvážené sdílení úsilí. Rozdílné cíle členských států se však nesbližují, což by mělo být zohledněno při hodnocení toho, jak vnitrostátní cíle přispívají k dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 nákladově efektivním a spravedlivým způsobem. Snížení maximálních emisí skleníkových plynů v každém členském státě do roku 2030 by mělo být stanoveno ve vztahu k úrovni jeho přezkoumaných emisí skleníkových plynů v roce 2005, na něž se vztahuje toto nařízení, avšak s vyloučením ověřených emisí skleníkových plynů ze zařízení, která byla v provozu v roce 2005 a do systému EU obchodování s emisemi byla zahrnuta až po roce 2005.

Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11 a (nový)

(11a) Sdělení Komise ze dne 14. října 2020 o strategii EU pro snižování emisí metanu poukázalo na to, že metan je silným skleníkovým plynem, který svým celkovým příspěvkem ke změně klimatu zaujímá druhé místo po oxidu uhličitém. Na molekulární úrovni je metan silnější než oxid uhličitý. I když metan zůstává v°atmosféře po kratší dobu než oxid uhličitý, má na klima významný vliv. V září 2021 vyhlásily Unie a Spojené státy Globální metanový závazek, k němuž se od té doby připojilo celkem více než 100 zemí. Signatáři tohoto závazku usilují o dosažení společného cíle snížit do roku 2030 celosvětové emise metanu alespoň o 30 % oproti roku 2020 a zlepšit standardy vykazování. Metan, oxid dusný a tzv. F-plyny představují téměř 20 % emisí skleníkových plynů v Unii. Vzhledem k°těmto závazkům a krátkodobé životnosti mnoha těchto skleníkových plynů je vhodné stanovit jeden nebo více cílů Unie pro všechny emise skleníkových plynů jiných než CO2 ve všech odvětvích.

Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13

(13) Dopady pandemie COVID-19 na hospodářství Unie a úroveň jejich emisí zatím nelze úplně vyčíslit. Na druhé straně Unie zavádí doposud největší stimulační balíček, který rovněž bude mít vliv na úroveň emisí. Vzhledem k této nejistotě bude vhodné prozkoumat údaje o emisích v roce 2025 a, bude-li to nutné, opětovně upravit roční emisní příděly.

(13) Dopady pandemie COVID-19 na hospodářství Unie a úroveň jejich emisí zatím nelze úplně vyčíslit. Na druhé straně Unie zavádí doposud největší stimulační balíček, jehož cílem je zajistit ekologické oživení a který bude mít rovněž vliv na úroveň emisí. Je vhodné udržet stabilní, předvídatelný a ambiciózní regulační plán emisí po celé probíhající desetiletí s cílem zajistit nutné snížení emisí i bezpečnost plánování.

Pozměňovací návrhy 16 a 55
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14

(14) Je tedy vhodné, aby se v roce 2025 aktualizovaly roční emisní příděly na období 2026–2030. Tato aktualizace by měla vycházet z komplexního přezkumu vnitrostátních inventurních údajů provedeného Komisí s cílem určit průměrné emise skleníkových plynů jednotlivých členských států během let 2021, 2022 a 2023.

vypouští se

Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14 a (nový)

(14a) V souladu s nařízením (EU) 2021/1119 by mělo být prioritou snižování přímých emisí, které bude muset být doplněno zvýšeným pohlcováním CO2, s cílem dosáhnout klimatické neutrality. Nařízení (EU) 2021/1119 uznává, že propady uhlíku zahrnují přírodní a technologická řešení. Úloha technologických řešení pro pohlcování uhlíku byla rovněž řešena v několika zprávách Mezivládního panelu pro změnu klimatu, zejména v příspěvku pracovní skupiny III k šesté hodnotící zprávě. Je důležité, aby byl zaveden systém Unie pro certifikaci bezpečného a trvalého pohlcování uhlíku prostřednictvím technologických řešení, který členským státům a subjektům na trhu poskytne jasné vodítko, pokud jde o posílení tohoto pohlcování. Až bude takový systém certifikace v platnosti, lze provést analýzu započítávání těchto pohlcení podle práva Unie, včetně toho, zda započítávání těchto pohlcení ovlivňuje emise, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2018/842, a to při plném dodržení podmínek stanovených v°čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119. Tato pohlcení jsou dodatečná a nekompenzují nezbytné snížení emisí v°souladu s cíli Unie v oblasti klimatu stanovenými v nařízení (EU) 2021/1119.

Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15

(15) Podle nařízení (EU) 2018/842 lze zrušení omezeného množství emisních povolenek v systému Evropské unie pro obchodování s emisemi zohlednit pro účely dosažení souladu některých členských států podle nařízení (EU) 2018/842. Vzhledem ke specifické struktuře maltského hospodářství je vnitrostátní cíl snížení emisí tohoto členského státu založený na hrubém domácím produktu na obyvatele mnohem vyšší než jeho potenciál k nákladově efektivnímu snížení emisí. Proto je vhodné zvýšit přístup Malty k výše uvedené možnosti flexibility, aniž by byl ohrožen cíl snížení emisí Unie do roku 2030. Členské státy, které mají na tuto flexibilitu nárok, ale v roce 2019 ji v°souvislosti s nařízením (EU) 2018/842 nevyužily, by měly mít možnost toto rozhodnutí revidovat, aby zohlednily nově navržené vnitrostátní cíle snižování emisí. Dotčené členské státy by rovněž měly mít možnost častěji revidovat své oznámené procentní podíly.

Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16 a (nový)

(16a) S cílem zajistit dodržování minimálních příspěvků na období 2021–2030 podle nařízení (EU) 2018/842 v platném znění a motivovat členské státy k°jejich dodržování by měla být posílena nápravná opatření, která by měla být těsněji propojena s integrovanými vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu podle nařízení (EU) 2018/1999. Pokud členský stát překročí své roční příděly emisí během dvou po sobě jdoucích let, měl by revidovat svůj integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu, který mu byl předložen v souladu s nařízením (EU) 2018/1999, a zároveň by měl umožnit účast veřejnosti na tomto procesu.

Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16 b (nový)

(16b) Unie a její členské státy jsou stranami Úmluvy Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí („Aarhuská úmluva“)1a. Veřejná kontrola a přístup ke spravedlnosti jsou zásadní součástí demokratických hodnot Unie a nástrojem k ochraně právního státu. Ve svém sdělení ze dne 14. října 2020 o zlepšení přístupu k°právní ochraně v záležitostech životního prostředí v EU a jejích členských státech Komise uznala, že přístup ke spravedlnosti není zaručen ve všech členských státech, a vyzvala Radu a Evropský parlament, aby do odvětvových právních předpisů začlenily explicitní ustanovení o přístupu k právní ochraně. Je proto vhodné zavést ustanovení pro zajištění přístupu veřejnosti ke spravedlnosti v případě opatření, kterými se provádí nařízení (EU) 2018/842 v platném znění.

__________________

1a Úř. věst. L 124, 17.5.2005, s. 4.

Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16 c (nový)

(16c) S cílem dosáhnout cílů nařízení (EU) 2018/842 ve znění pozdějších předpisů a dalších právních předpisů Unie, zejména cílů nařízení (EU) 2021/1119, by měly Unie a její členské státy při provádění politik využívat nejnovější vědecké poznatky. V celém nařízení (EU) 2018/842 ve znění pozdějších předpisů by proto mělo být případně zohledněno poradenství Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu zřízeného článkem 3 nařízení (EU) 2021/1119.

Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18

(18) Stanovení ambicióznějších cílů v rámci nařízení (EU) 2018/841 by vedlo ke snížení schopnosti členských států vytvářet čistá pohlcení, která lze využít pro dosažení souladu dle nařízení (EU) 2018/842. Navíc rozdělení využití flexibility LULUCF do dvou časových období dále omezí dostupnost čistých pohlcení pro účely dosažení souladu s nařízením (EU) 2018/842. V důsledku toho mohou některé členské státy čelit problémům při dosahování svých cílů vyplývajících z nařízení (EU) 2018/842, zatímco některé členské státy (stejné nebo jiné) mohou vytvářet čistá pohlcení, jež nebude možné využít pro dosažení souladu s nařízením (EU) 2018/842. Bude-li dosaženo cílů Unie stanovených v článku 3 nařízení (EU) 2021/1119, především pokud se jedná o maximální limit příspěvku čistých pohlcení, bude vhodné vytvořit nový dobrovolný mechanismus v podobě dodatečné rezervy, který pomůže členským státům při plnění povinností.

vypouští se

Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18 a (nový)

(18a) Vzhledem k dlouhodobému rozměru účinné ochrany klimatu stanovené nařízením (EU) 2021/1119 a závazku Unie plnit cíle Pařížské dohody by jasnost ohledně jednotlivých dlouhodobých trajektorií snižování emisí členských států po roce 2030 umožnila přesnější plánování politik. Je proto vhodné zahrnout proces, který pro každý členský stát stanoví vnitrostátní trajektorie snižování emisí pro dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050.

Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 (nový)
Nařízení (EU) 2018/842
Název

-1) Název se nahrazuje tímto:

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013

„Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 a následujícím období přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013“

Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1
Nařízení (EU) 2018/842
Článek 1

1) V článku 1 se údaj „30 %“ nahrazuje údajem „40 %“.

1) Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Toto nařízení stanoví povinnosti členských států, pokud jde o jejich minimální příspěvky v období 2021–2030 ke splnění cíle Unie snížit do roku 2030 v odvětvích uvedených v článku 2 tohoto nařízení emise skleníkových plynů alespoň o 40 % oproti úrovním z roku 2005. Přispívá k dlouhodobému cíli klimatické neutrality v Unii nejpozději do roku 2050 s cílem dosáhnout následně negativních emisí. Přispívá tak k dosažení cílů nařízení (EU) 2021/1119 a Pařížské dohody. Toto nařízení rovněž stanoví pravidla pro určování ročních emisních přídělů a pro hodnocení pokroku členských států při dosahování jejich minimálních příspěvků a připravuje půdu pro stanovení cílů Unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů po roce 2030 v°odvětvích, na něž se vztahuje článek 2 tohoto nařízení.“

Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 a (nový)
Nařízení (EU) 2018/842
Čl. 2 – odst. 1a (nový)

2a) V článku 2 se vkládá nový odstavec, který zní:

„1a. Pro účely tohoto nařízení lze za biopaliva s nulovými emisemi považovat pouze biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy, která splňují kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovená směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/20011a. Pokud je podíl biopaliv a biokapalin, jakož i podíl paliv z biomasy spotřebovávaných v dopravě, která jsou vyrobena z potravinářských a krmných plodin, vyšší než maximální podíl stanovený v článku 26 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001, nepovažují se tato paliva a tyto kapaliny pro účely tohoto nařízení za paliva s nulovými emisemi. Do ledna 2024 Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh za účelem změny pravidel týkajících se požadavků na stanovení a vykazování emisí skleníkových plynů zakotvených v°nařízení (EU) 2018/1999 podle tohoto článku.“

_________

1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

Pozměňovací návrhy 27, 57cp a 75
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3
Nařízení (EU) 2018/842
Čl. 4 – odst. 2 a 3

3) V článku 4 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2. S výhradou možností flexibility podle článků 5, 6 a 7 tohoto nařízení a úpravy podle čl. 10 odst. 2 tohoto nařízení a s přihlédnutím k případným odpočtům vyplývajícím z použití článku 7 rozhodnutí č. 406/2009/ES každý členský stát zajistí, aby jeho emise skleníkových plynů:

a) nepřekročily v letech 2021 a 2022 mezní hodnotu stanovenou prostřednictvím lineární trajektorie začínající na průměrné hodnotě jeho emisí skleníkových plynů za roky 2016, 2017 a 2018, stanovené podle odstavce 3 tohoto článku, a končící v roce 2030 na mezní hodnotě určené pro daný členský stát v příloze I tohoto nařízení. Počátek lineární trajektorie členského státu se nachází buď na pěti dvanáctinách vzdálenosti mezi roky 2019 a 2020, nebo v roce 2020, podle toho, která z příslušných hodnot povede k nižšímu přídělu daného členského státu;

b) nepřekročily v letech 2023, 2024 a 2025 mezní hodnotu stanovenou prostřednictvím lineární trajektorie začínající v roce 2022 na hodnotě ročního emisního přídělu daného členského státu, stanoveného podle odstavce 3 tohoto článku pro daný rok, a končící v roce 2030 na mezní hodnotě určené pro daný členský stát ve sloupci 2 přílohy I tohoto nařízení;

b) nepřekročily v letech 2023 až 2030 mezní hodnotu stanovenou prostřednictvím lineární trajektorie na základě průměrné hodnoty jeho emisí skleníkových plynů za roky 2016, 2017 a 2018, stanovené podle odstavce 3 tohoto článku, a končící v roce 2030 na mezní hodnotě určené pro daný členský stát v příloze I tohoto nařízení. Počátek lineární trajektorie členského státu se nachází buď na pěti dvanáctinách vzdálenosti mezi roky 2019 a 2020, nebo v roce 2020, podle toho, která z příslušných hodnot povede k nižšímu přídělu daného členského státu;

c) nepřekročily v období 2026–2030 mezní hodnotu stanovenou prostřednictvím lineární trajektorie začínající v roce 2024 na průměrné hodnotě jeho emisí skleníkových plynů za roky 2021, 2022 a 2023, oznámené členským státem podle článku 26 nařízení (EU) 2018/1999, a končící v roce 2030 na mezní hodnotě určené pro daný členský stát ve sloupci 2 přílohy I tohoto nařízení.

3. Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví roční emisní příděly pro každý členský stát pro jednotlivé roky v období 2021–2030 vyjádřené v tunách ekvivalentu CO2 v souladu s lineárními trajektoriemi stanovenými v odstavci 2.

3. Po podrobných konzultacích s členskými státy Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví roční emisní příděly pro každý členský stát pro jednotlivé roky v období 2021–2030 vyjádřené v tunách ekvivalentu CO2 v souladu s lineárními trajektoriemi stanovenými v odstavci 2.

Pro roky 2021 a 2022 stanoví roční emisní příděly na základě souhrnného přezkumu posledních vnitrostátních inventurních údajů za roky 2005 a 2016–2018, které členské státy předložily podle článku 7 nařízení (EU) č. 525/2013, a uvede pro každý členský stát hodnotu emisí skleníkových plynů v roce 2005 použitou ke stanovení těchto ročních emisních přídělů.

Pro roky 2023, 2024 a 2025 stanoví roční emisní příděly na základě hodnoty emisí skleníkových plynů jednotlivých členských států za rok 2005 uvedené podle druhého pododstavce a přezkoumaných hodnot vnitrostátních inventurních údajů za roky 2016, 2017 a 2018 uvedených v druhém pododstavci.

Pro roky 2023 až 2030 stanoví roční emisní příděly na základě hodnoty emisí skleníkových plynů jednotlivých členských států za rok 2005 uvedené podle druhého pododstavce a přezkoumaných hodnot vnitrostátních inventurních údajů za roky 2016, 2017 a 2018 uvedených v druhém pododstavci.

Pro roky 2026–2030 stanoví roční emisní příděly na základě hodnoty emisí skleníkových plynů jednotlivých členských států za rok 2005 uvedené podle druhého pododstavce a na základě souhrnného přezkumu nejnovějších vnitrostátních inventurních údajů za roky 2021, 2022 a 2023, které členské státy předložily podle článku 26 nařízení (EU) 2018/1999.“

Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 a (nový)
Nařízení (EU) 2018/842
Čl. 4 – odst. 5 a (nový)

3a) V článku 4 se doplňuje nový odstavec, který zní:

5a. „Opatření přijatá za účelem omezení emisí skleníkových plynů, jak je stanoveno v odstavcích 1, 2 a 3, se provádějí v souladu se spravedlivou transformací pro všechny. Komise přijme společné pokyny, v nichž určí metody podpory členských států při provádění spravedlivé transformace pro všechny.“

Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 b (nový)
Nařízení (EU) 2018/842
Článek 4a (nový)

3b) Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 4a

Minimální příspěvek ke snížení emisí skleníkových plynů jiných než CO2 pro rok 2030

1. Do července 2023 Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh, kterým se stanoví jeden nebo více cílů na úrovni Unie pro snížení emisí jiných než CO2, na něž se vztahuje čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení do roku 2030. Cíl nebo cíle musí být v souladu s odhadovaným snížením emisí nezbytným pro splnění cíle stanoveného v článku 1 tohoto nařízení a cíle stanoveného v článku 2 nařízení (EU) 2021/1119 a musí být navrženy po důkladné konzultaci s Vědeckým poradním výborem pro změnu klimatu.

2. Do 31. července 2023 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí celounijní snížení emisí jiných než CO2 plánovaná a provedená podle příslušných unijních a vnitrostátních právních předpisů a politik, včetně integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu podle nařízení (EU) 2018/1999 a strategických plánů společné zemědělské politiky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/21151a. Pokud Komise předloží legislativní návrh podle odstavce 1 a usoudí, že se neočekává, že snížení emisí jiných než CO2 dosáhne cíle nebo cílů uvedených v uvedeném odstavci, vydá doporučení pro dodatečná zmírňující opatření a členské státy přijmou vhodná opatření.

3. Pokud Komise ve zprávě uvedené v°odstavci 2 tohoto článku nebo ve svém ročním posouzení podle článku 26 nařízení (EU) 2018/1999 dospěje k závěru, že Unie nedosahuje dostatečného pokroku ke splnění minimálního příspěvku k emisím jiným než CO2 podle článku 1 tohoto nařízení, předloží případně Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrhy, které mohou za tímto účelem zahrnovat odvětvové cíle nebo odvětvová opatření nebo obojí.“

___________

1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1).

Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 c (nový)
Nařízení (EU) 2018/842
Čl. 5 – odst. 1 a 2

3c) V článku 5 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

1. S ohledem na roky 2021–2025 si členský stát může pro následující rok vypůjčit množství až do výše 10 % ze svého ročního emisního přídělu.

„1. S ohledem na roky 2021–2029 si členský stát může pro následující rok vypůjčit množství až do výše 5 % ze svého ročního emisního přídělu.“

2. S ohledem na roky 2026–2029 si členský stát může pro následující rok vypůjčit množství až do výše 5 % ze svého ročního emisního přídělu.

Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 d (nový)
Nařízení (EU) 2018/842
Čl. 5 – odst. 3 – písm. a

3d) V čl. 5 odst. 3 se písmeno a) nahrazuje tímto:

a) s ohledem na rok 2021 nadbytečnou část svého ročního emisního přídělu započítat do následujících let až do roku 2030 a

„a) s ohledem na rok 2021 nadbytečnou část svého ročního emisního přídělu až do výše 5 % svého ročního emisního přídělu pro daný rok započítat do následujících let až do roku 2025 a“

Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 e (nový)
Nařízení (EU) 2018/842
Čl. 5 – odst. 3 – písm. b

3e) V čl. 5 odst. 3 se písmeno b) nahrazuje tímto:

b) s ohledem na roky 2022–2029 nadbytečnou část svého ročního emisního přídělu až do výše 30 % svého ročního emisního přídělu pro daný rok započítat do následujících let až do roku 2030.

b) s ohledem na roky 2022–2024 nadbytečnou část svého ročního emisního přídělu až do výše 10 % svého ročního emisního přídělu pro daný rok započítat do následujících let až do roku 2025.

Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 f (nový)
Nařízení (EU) 2018/842
Čl. 5 – odst. 3 – písm. b a (nové)

3f) V čl. 5 odst. 3 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„ba) s ohledem na roky 2026–2029 nadbytečnou část svého ročního emisního přídělu až do výše 10 % svého ročního emisního přídělu pro daný rok započítat do následujících let až do roku 2030.“

Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 g (nový)
Nařízení (EU) 2018/842
Čl. 5 – odst. 4

3g) V článku 5 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

4. S ohledem na roky 2021–2025 může členský stát převést až 5 % svého ročního emisního přídělu na daný rok na jiný členský stát a s ohledem na roky 2026–2030 může převést až 10 %. Přijímající členský stát může toto množství využít za účelem dosažení souladu podle článku 9 pro daný rok nebo pro následující roky až do roku 2030.

„4. S ohledem na roky 2021–2025 může členský stát převést až 5 % svého ročního emisního přídělu na daný rok na jiný členský stát. Přijímající členský stát může toto množství využít za účelem dosažení souladu podle článku 9 pro daný rok nebo pro následující roky až do roku 2025.

S ohledem na roky 2026–2030 může členský stát převést až 5 % svého ročního emisního přídělu na daný rok na jiný členský stát. Přijímající členský stát může toto množství využít za účelem dosažení souladu podle článku 9 pro daný rok nebo pro následující roky až do roku 2030.

Členské státy informují Komisi o veškerých opatřeních přijatých podle tohoto odstavce včetně převodní ceny za tunu ekvivalentu CO2.“

Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 h (nový)
Nařízení (EU) 2018/842
Čl. 5 – odst. 6

3h) V článku 5 se odstavec 6 nahrazuje tímto:

Členské státy mohou využít příjmy získané převodem ročních emisních přídělů podle odstavců 4 a 5 k boji proti změně klimatu v Unii nebo ve třetích zemích. Členské státy informují Komisi o veškerých uskutečněných aktivitách podle tohoto odstavce.

„Členské státy využijí příjmy získané převodem ročních emisních přídělů podle odstavců 4 a 5 k boji proti změně klimatu v Unii nebo ve třetích zemích. Členské státy informují Komisi o veškerých uskutečněných aktivitách podle tohoto odstavce a tyto informace zpřístupní ve snadno přístupné formě veřejnosti. Členský stát, který roční emisní příděly převede na jiný členský stát, zveřejní záznam o převodu a zpřístupní veřejnosti výši náhrady, kterou za příděly obdržel.“

Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 i (nový)
Nařízení (EU) 2018/842
Čl. 6 – odst. 3 – pododstavec 2

3i) V čl. 6 odst. 3 se pododstavec 2 nahrazuje tímto:

Členské státy uvedené v příloze II mohou rozhodnout, že oznámený procentní podíl během uvedeného období sníží, a to jednou v roce 2024 a jednou v roce 2027. V takovém případě o tomto rozhodnutí informuje dotčený členský stát Komisi do 31. prosince 2024, respektive do 31. prosince 2027.

„Členské státy uvedené v příloze II mohou rozhodnout, že své rozhodnutí o oznámení do roku 2023 změní a oznámený procentní podíl během uvedeného období sníží, a to jednou v roce 2024 a jednou v roce 2027. V takovém případě o tomto rozhodnutí informuje dotčený členský stát Komisi do 31. prosince 2023, do 31. prosince 2024, respektive do 31. prosince 2027.“

Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 a (nový)
Nařízení (EU) 2018/842
Článek 8

5a) Článek 8 se nahrazuje tímto:

Článek 8

„Článek 8

Nápravná opatření

1. Pokud Komise při svém každoročním posouzení podle článku 21 nařízení (EU) č. 525/2013 a po zohlednění zamýšleného využití možností flexibility uvedených v článcích 5, 6 a 7 tohoto nařízení zjistí, že některý členský stát nedosahuje dostatečného pokroku v plnění svých závazků podle článku 4 tohoto nařízení, předloží tento členský stát Komisi do tří měsíců plán nápravných opatření zahrnující:

1. Pokud Komise při svém každoročním posouzení podle článku 29 nařízení (EU) 2018/1999 a po zohlednění zamýšleného využití možností flexibility uvedených v článcích 5, 6 a 7 tohoto nařízení zjistí, že některý členský stát nedosahuje dostatečného pokroku v plnění svých závazků podle článku 4 tohoto nařízení, předloží tento členský stát Komisi do tří měsíců plán nápravných opatření zahrnující:

-a) podrobné vysvětlení uvádějící důvody, proč členský stát nedosahuje dostatečného pokroku při plnění svých povinností podle článku 4 tohoto nařízení;

-ab) celkovou výši finančních prostředků Unie, které členský stát obdržel na výdaje a investice související s klimatem a ekologickou transformací, a informace o tom, jak využití těchto prostředků přispělo k plnění jeho povinností podle článku 4 tohoto nařízení a jak hodlá tyto prostředky využít za účelem plnění uvedených povinností;

a) dodatečná opatření, která členský stát provede, aby splnil své konkrétní povinnosti podle článku 4 tohoto nařízení, prostřednictvím vnitrostátních politik a opatření a provedení opatření Unie;

b) přesný harmonogram provedení těchto opatření, který umožní posoudit každoroční pokrok dosažený při provádění.

b) přesný harmonogram provedení těchto opatření, který umožní posoudit každoroční pokrok dosažený při provádění; pokud členský stát zřídil vnitrostátní poradní orgán pro klima, požádá tento orgán při určování nezbytných opatření o radu;

ba) výkaz množství dodatečného snížení emisí, jehož bude podle odhadů členského státu těmito opatřeními dosaženo, spolu s metodou použitou k odhadu tohoto dodatečného snížení emisí;

bb) informace o tom, jak plán nápravných opatření posílí integrovaný vnitrostátní plán členského státu v oblasti energetiky a klimatu přijatý podle nařízení (EU) 2018/1999.

1a. Pokud členský stát překročí svůj roční emisní příděl ve dvou nebo více po sobě následujících letech, provede revizi svého integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu a své dlouhodobé strategie podle nařízení (EU) 2018/1999. Členský stát dokončí tuto revizi do šesti měsíců. Komise vydá doporučení, v nichž určí, jak má revize integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu nebo vnitrostátní dlouhodobé strategie, nebo obojí, vypadat. Členský stát oznámí revidované plány Komisi spolu s prohlášením, v němž uvede, jak mají navrhované revize napravit jeho nedodržování ročních emisních přídělů a jak reagoval na případná doporučení Komise. Pokud integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu nebo dlouhodobá strategie zůstanou bez podstatných změn, zveřejní členský stát vysvětlení, v němž uvede důvody.

2. Při posuzování všech takových plánů nápravných opatření je Komisi nápomocna Evropská agentura pro životní prostředí v souladu se svým ročním pracovním programem.

2. Při posuzování všech takových plánů nápravných opatření je Komisi nápomocna Evropská agentura pro životní prostředí v souladu se svým ročním pracovním programem a Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu, zřízený článkem 3 nařízení (EU) 2021/1119.

3. Komise může k plánům nápravných opatření předloženým podle odstavce 1 vydat stanovisko ohledně robustnosti dotčených nápravných opatření a v takovém případě tak učiní do čtyř měsíců od jejich obdržení. Dotyčný členský stát stanovisko Komise v co nejvyšší míře zohlední a může s ohledem na ně svůj plán nápravných opatření revidovat.

3. Komise vydá k plánům nápravných opatření předloženým podle odstavce 1 stanovisko ohledně robustnosti dotčených nápravných opatření a učiní tak do čtyř měsíců od jejich obdržení. Dotyčný členský stát stanovisko Komise v co nejvyšší míře zohlední a reviduje s ohledem na ně svůj plán nápravných opatření. Pokud se dotyčný členský stát doporučením nebo jeho podstatnou částí nezabývá, předloží Komisi odůvodnění.

3a. Plány nápravných opatření, stanoviska Komise i odpovědi a odůvodnění obdržené od členských států podle odstavců 1, 1a a 3 jsou přístupné veřejnosti.

3b. Při aktualizaci svého integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu podle článku 14 nařízení (EU) 2018/1999 uvedou členské státy odkazy na své plány nápravných opatření podle odstavců 1 a 1a a na případná stanoviska Komise vydaná podle tohoto článku.“

Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6
Nařízení (EU) 2018/842
Čl. 9 – odst. 2

2. Pokud emise skleníkových plynů určitého členského státu v období 2021–2025 podle článku 4 nařízení (EU) 2018/841 překročily pohlcení stanovená podle článku 12 uvedeného nařízení, provede ústřední správce pro příslušné roky odpočet od ročních emisních přídělů tohoto členského státu odpovídající množství těchto nadměrných emisí skleníkových plynů v tunách ekvivalentu CO2.

„2. Pokud emise skleníkových plynů určitého členského státu buď v období 2021–2025, nebo v období 2026–2030 podle článku 4 nařízení (EU) 2018/841 překročily pohlcení stanovená podle článku 12 uvedeného nařízení, provede ústřední správce pro příslušné roky odpočet od ročních emisních přídělů tohoto členského státu odpovídající množství těchto nadměrných emisí skleníkových plynů v tunách ekvivalentu CO2.“

Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7
Nařízení (EU) 2018/842
Článek 11a

7) Vkládá se nový článek, který zní:

vypouští se

Článek 11a

Dodatečná rezerva

1. Pokud Unie do roku 2030 sníží čisté emise skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990 v souladu s článkem 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119** a s přihlédnutím k maximální mezní hodnotě příspěvku čistých pohlcení, stanoví se dodatečná rezerva v registru Unie.

2. Členské státy, které se rozhodnou, že nebudou přispívat do dodatečné rezervy nebo z ní čerpat, oznámí své rozhodnutí Komisi nejpozději šest měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.

3. Dodatečnou rezervu tvoří čistá pohlcení, která zúčastněné členské státy vytvořily v období 2026–2030 nad rámec příslušných cílů podle nařízení (EU) 2018/841, po odpočtu obou z těchto položek:

a) možností flexibility využitých podle článků 11 až 13b nařízení (EU) 2018/841;

b) množství zohledněného pro účely dosažení souladu podle článku 7 tohoto nařízení.

4. Je-li stanovena dodatečná rezerva podle odstavce 1, zúčastněný členský stát z ní může čerpat, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) emise skleníkových plynů členského státu překračují jeho roční emisní příděly v období 2026–2030;

b) členský stát vyčerpal možnosti flexibility podle čl. 5 odst. 2 a 3;

c) členský stát v plné míře využil čistá pohlcení v souladu s článkem 7, i když toto množství nedosáhlo úrovně stanovené v příloze III, a

d) členský stát neuskutečnil žádné čisté převody jiným členským státům podle článku 5.

5. Pokud členský stát splnil podmínky uvedené v odstavci 4 tohoto článku, obdrží z dodatečné rezervy dodatečné množství až do výše svého deficitu, aby dosáhl souladu podle článku 9.

Pokud výsledné společné množství, které mají obdržet všechny členské státy splňující podmínky uvedené v odstavci 4 tohoto článku, přesáhne množství vyčleněné pro dodatečnou rezervu podle odstavce 3 tohoto článku, množství, jež mají obdržet jednotlivé členské státy, se přiměřeně sníží.

_________

** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 a (nový)
Nařízení (EU) 2018/842
Článek 15

7a) Článek 15 se nahrazuje tímto:

Článek 15

„Článek 15

Přezkum

1. Toto nařízení bude průběžně přezkoumáváno s přihlédnutím mimo jiné k vývoji situace v členských státech, ke způsobu, jakým všechna odvětví hospodářství přispívají ke snižování emisí skleníkových plynů, k vývoji na mezinárodní úrovni a k úsilí vyvíjenému za účelem dosažení dlouhodobých cílů Pařížské dohody.

2. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě do šesti měsíců po každém globálním hodnocení podle článku 14 Pařížské dohody zprávu o fungování tohoto nařízení, včetně rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou, pokud jde o roční emisní příděly, a také o přínosu tohoto nařízení k dosažení celkového cíle Unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů k roku 2030 a jeho přínosu k dosažení cílů Pařížské dohody, a to zejména s ohledem na potřebu zavedení dalších politik a opatření Unie za účelem nezbytných snížení emisí skleníkových plynů ze strany Unie a členských států, včetně rámce pro období po roce 2030, a může případně předložit vhodné návrhy.

2. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě do šesti měsíců po každém globálním hodnocení podle článku 14 Pařížské dohody zprávu o fungování tohoto nařízení, včetně rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou, pokud jde o roční emisní příděly, a také o příspěvku tohoto nařízení k cíli Unie v oblasti klimatické neutrality a k průběžným cílům Unie v oblasti klimatu podle článků 2 a 4 nařízení (EU) 2021/1119 a o jeho přínosu k dosažení cílů Pařížské dohody, a to zejména s ohledem na potřebu zavedení dalších politik a opatření Unie za účelem nezbytných snížení emisí skleníkových plynů ze strany Unie a členských států, včetně rámce pro období po roce 2030, a může případně předložit vhodné návrhy.

V těchto zprávách se zohlední strategie vypracované podle článku 4 nařízení (EU) č. 525/2013 s cílem přispět k vytvoření dlouhodobé unijní strategie.

V těchto zprávách se zohlední strategie vypracované podle článku 15 nařízení (EU) 2018/1999 s cílem přispět k vytvoření dlouhodobé unijní strategie.“

Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 b (nový)
Nařízení (EU) 2018/842
Článek 15a (nový)

7b) Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 15a

Soulad s cílem Unie a členských států v oblasti klimatické neutrality

1. Nejpozději do přijetí legislativního aktu, kterým se stanoví cíl Unie v oblasti klimatu do roku 2040 podle čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2021/1119, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž uvede:

a) vhodnost stávajících vnitrostátních cílů podle přílohy I tohoto nařízení, pokud jde o jejich příspěvek k dosažení cíle klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 podle nařízení (EU) 2021/1119 nákladově efektivním a spravedlivým způsobem;

b) trajektorii snižování emisí skleníkových plynů v působnosti tohoto nařízení pro každý členský stát, přičemž tato trajektorie je slučitelná s cílem, aby každý členský stát dosáhl nejpozději do roku 2050 klimatické neutrality.

2. Do šesti měsíců od zveřejnění zprávy uvedené v odstavci 1 předloží Komise návrhy na omezení emisí skleníkových plynů pro odvětví, na něž se vztahuje toto nařízení. Tyto návrhy zajistí nákladově efektivní a spravedlivé rozdělení úsilí o snížení emisí v celé Unii na základě trajektorií snižování emisí uvedených v odst. 1 písm. b).“

Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 c (nový)
Nařízení (EU) 2018/842
Článek 15b (nový)

7c) Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 15b

Přístup ke spravedlnosti

1. Členské státy zajistí, aby osoby z řad dotčené veřejnosti, které splňují podmínky stanovené v odstavci 2, a to včetně fyzických i právnických osob nebo jejich sdružení, organizací či skupin, mohly v souladu s vnitrostátním právním řádem dosáhnout toho, aby soud nebo jiný nezávislý a nestranný orgán zřízený zákonem přezkoumal po stránce hmotné i procesní zákonnost rozhodnutí, aktů nebo nečinnosti, které:

a) nejsou v souladu s právními povinnostmi stanovenými v článcích 4 až 8 tohoto nařízení; nebo

b) na něž se vztahuje článek 10 nařízení (EU) 2018/1999.

Pro účely tohoto odstavce zahrnuje jednání nebo opomenutí, které není v souladu s právními povinnostmi podle článků 4 nebo 8, jednání nebo opomenutí týkající se politiky či opatření přijatých za účelem plnění těchto povinností, pokud dotčená politika či opatření k tomuto plnění dostatečně nepřispívají.

2. Má se za to, že osoby z řad dotčené veřejnosti splňují podmínky uvedené v odstavci 1, pokud:

a) mají dostatečný zájem; nebo

b) namítají porušování práva, pokud to správní procesní právo členského státu vyžaduje jako podmínku.

Co představuje dostatečný zájem, určí členské státy v souladu s cílem poskytnout osobám z řad dotčené veřejnosti široký přístup ke spravedlnosti a v souladu s Aarhuskou úmluvou. Za tímto účelem se má za to, že dostatečným zájmem pro účely tohoto odstavce je zájem jakékoli nevládní organizace, jež podporuje ochranu životního prostředí a splňuje požadavky vnitrostátních právních předpisů.

3. Odstavce 1 a 2 nevylučují možnost vyžádat si předběžné přezkoumání správním orgánem a nemají vliv na požadavek, aby byly před předáním věci k soudnímu přezkoumání vyčerpány postupy správního přezkoumávání, pokud to vyžaduje vnitrostátní právo. Každé takové řízení musí být spravedlivé, nestranné a včasné a nesmí být nepřiměřeně nákladné.

4. Členské státy zajistí, aby byly praktické informace o přístupu ke správnímu a soudnímu přezkumu snadno dostupné veřejnosti.“

Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 d (nový)
Nařízení (EU) 2018/842
Článek 16 a (nový)

7d) Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 16a

Vědecké poradenství týkající se odvětví, na něž se vztahuje nařízení o „sdílení úsilí“ nebo evropský právní rámec pro klima

V souladu s mandátem stanoveným v čl. 3 odst. 2 nařízení (EU) 2021/1119 je vyzván Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu, aby z vlastního podnětu poskytoval vědecké poradenství a vydával zprávy o trajektorii tohoto nařízení, o ročních úrovních emisí a flexibilitě a o jejich souladu s cíli v oblasti klimatu, a to zejména s cílem poskytnout informace pro jakoukoli následnou revizi tohoto nařízení. Komise doporučení výboru náležitě zohlední, nebo veřejně odůvodní, proč k němu nepřihlížela.“

(1)	* Odkazem na „cp“ v názvech přijatých pozměňovacích návrhů se rozumí odpovídající část těchto pozměňovacích návrhů.
(2)	Věc byla vrácena příslušnému výboru k interinstitucionálnímu jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A9-0163/2022).

Poslední aktualizace: 27. září 2022

Právní upozornění - Ochrana soukromí