Přijaté texty - Využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) ***I

Choisissez la langue de votre document :

Seznam

Předchozí

Další

Úplné znění

Postup : 2021/0201(COD)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu : A9-0161/2022
Předložené texty : A9-0161/2022		Rozpravy : PV 07/06/2022 - 7 CRE 07/06/2022 - 7 PV 13/03/2023 - 15 CRE 13/03/2023 - 15		Hlasování : PV 08/06/2022 - 16.2 CRE 08/06/2022 - 16.2 PV 14/03/2023 - 7.7 Vysvětlení hlasování		Přijaté texty : P9_TA(2022)0233 P9_TA(2023)0066

Přijaté texty

352k

120k

Středa, 8. června 2022 - Štrasburk

Využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) ***I

P9_TA(2022)0233

A9-0161/2022

Pozměňovací návrhy(1) přijaté Evropským parlamentem dne 8. června 2022 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2018/841, pokud jde o oblast působnosti, zjednodušení pravidel souladu, stanovení cílů členských států pro rok 2030 a závazek ke společnému dosažení klimatické neutrality v odvětví využívání půdy, lesnictví a zemědělství do roku 2035, a nařízení (EU) 2018/1999, pokud jde o zlepšení monitorování, vykazování, sledování pokroku a přezkum (COM(2021)0554 – C9-0320/2021 – 2021/0201(COD))(2)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Návrh legislativního usnesení

Pozměňovací návrh

Pozměňovací návrh 1
Návrh legislativního usnesení
Právní východisko 4 a (nové)

– s ohledem na zásadu subsidiarity, proporcionality a solidarity,

Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Název

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) 2018/841, pokud jde o oblast působnosti, zjednodušení pravidel souladu, stanovení cílů členských států pro rok 2030 a závazek ke společnému dosažení klimatické neutrality v odvětví využívání půdy, lesnictví a zemědělství do roku 2035, a nařízení (EU) 2018/1999, pokud jde o zlepšení monitorování, vykazování, sledování pokroku a přezkum

kterým se mění nařízení (EU) 2018/841, pokud jde zjednodušení podávání zpráv a pravidel souladu a stanovení cílů členských států pro období od roku 2026 do roku 2030 v odvětví využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví, a nařízení (EU) 2018/1999, pokud jde o zlepšení monitorování, vykazování, sledování pokroku a přezkum

(Text s významem pro EHP)

Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1

(1) Pařížská dohoda přijatá v prosinci roku 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) vstoupila v platnost v listopadu roku 2016 (dále jen „Pařížská dohoda“)36. Její smluvní strany se dohodly, že udrží nárůst průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2 °C ve srovnání s úrovní před industrializací a že budou usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5 °C oproti období před industrializací. Přijetím Klimatického paktu z Glasgow smluvní strany Pařížské dohody uznaly, že omezení nárůstu průměrné globální teploty na 1,5 °C oproti období před průmyslovou revolucí by vedlo k výraznému omezení rizik a dopadu změny klimatu, a zavázaly se, že do konce roku 2022 zvýší v souladu se zjištěními Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) své cíle na rok 2030, aby odstranily rozdíly ve vytyčených ambicích. Toho by mělo být dosaženo způsobem, který se bude řídit zásadou rovnosti a společné, avšak rozdílné odpovědnosti a odpovídajících schopností, a se zřetelem na rozdílné podmínky členských států. Revize nařízení o využívání půdy, změnách v LULUCF je jedinečnou příležitostí, jak před 27. zasedáním konference smluvních stran (COP27) rámcové úmluvy UNFCCC v Egyptě přispět k posílení opatření Unie v oblasti klimatu.

_________________

36 Pařížská dohoda (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4).

Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1 a (nový)

(1a) Politika a opatření Unie dosud nestačily k zastavení úbytku biologické rozmanitosti a k dosažení cílů v oblasti biologické rozmanitosti stanovených v Aiči pro rok 2020. Evropská agentura pro životní prostředí ve své zprávě „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020: znalosti pro transformaci na udržitelnou Evropu“ konstatuje, že „Evropa nadále ztrácí biologickou rozmanitost alarmujícím tempem a mnoho dohodnutých politických cílů nebude dosaženo. Hodnocení druhů a stanovišť chráněných podle směrnice o stanovištích vykazují převážně nepříznivý stav z hlediska ochrany, a to 60 % pro druhy a 77 % pro stanoviště.“1a Ze zprávy Společného výzkumného střediska z roku 2021 vyplývá, že v Evropě zbývá pouze 4,9 milionu hektarů primárních a původních lesů, které jsou nezbytné pro zachování biologické rozmanitosti a zmírnění změny klimatu, což představuje pouze 3 % celkové rozlohy lesů v Unii a 1,2 % rozlohy pevniny Unie1b.

__________________

1a Evropská agentura pro životní prostředí, „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020“, s. 74.

1b Barredo, J., Brailescu, C., Teller, A., Sabatini, F. M., Mauri, A. a Janousková, K., „Mapping and assessment of primary and old-growth forests in Europe“ (Mapování a hodnocení primárních a původních lesů v Evropě), EUR 30661 EN, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2021.

Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1 b (nový)

(1b) Přes rozšiřování stromového porostu dochází od roku 2015 k výraznému snižování schopnosti lesů Unie odstraňovat uhlík a tento trend bude pokračovat. Do roku 2015 bylo zemědělství v Unii schopno odstranit přibližně 7 % celkových emisí v EU (přibližně 300 milionů tun ekvivalentu CO2)1a. Podle Evropské agentury pro životní prostředí dojde do roku 2030 k tomu, že stejná rozloha půdy bude schopna odstranit o 40 % méně ekvivalentu CO2 (v roce 2030 se sníží na -185 milionů tun)1c. Tento nedávný pokles ukládání uhlíku je částečně způsoben nárůstem těžby dřeva. V letech 2021 až 2030 může navíc v důsledku klimatické změny dojít vzhledem k poruchám k omezení skladovacího potenciálu evropských lesů o 180 milionů tun CO2, což by vedlo k omezení očekávaného čistého propadu uhlíku o více než 50 %1d.

__________________

1a Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí č. 6/2019.

1b Evropská agentura pro životní prostředí, Total greenhouse gas emission trends and projections in Europe (Evropský trend a výhled, pokud jde o celkové emise skleníkových plynů) (https://www.eea.europa.eu/data-and-maps/indicators/greenhouse-gas-emission-trends-6/assessment-3).

1c Evropská agentura pro životní prostředí, Total greenhouse gas emission trends and projections in Europe (Evropský trend a výhled, pokud jde o celkové emise skleníkových plynů) (https://www.eea.europa.eu/data-and-maps/indicators/greenhouse-gas-emission-trends-6/assessment-3).

1d Seidl, R.; Schelhaas, M.-J.; Rammer, W.; Verkerk, P. J. (2014): Increasing forest disturbances in Europe and their impact on carbon storage (Rostoucí narušení lesů v Evropě a jeho dopad na ukládání uhlíku). Nature Climate Change 4 (9), s. 806–810. Odkaz: 10.1038/nclimate2318.

Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1 c (nový)

(1c) Ve svém sdělení o Zelené dohodě pro Evropu ze dne 11. prosince 2019 vytyčila Komise novou strategii, která má být první etapou transformace Unie na uhlíkově neutrální a plně oběhovou ekonomiku bez toxických látek, která by byla udržitelná z hlediska životního prostředí a která by respektovala meze planety, a to nejpozději do roku 2050. Zelená dohoda pro Evropu má rovněž za cíl posílit celosvětově vyvíjené úsilí o uplatňování přístupu „jedno zdraví“, který uznává, že lidské zdraví, zdraví zvířat a zdravé a odolné životní prostředí jsou spolu úzce spojeny, a přispět k realizaci cílů Pařížské dohody, úmluvy o biologické rozmanitosti a cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje.

Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1 d (nový)

1d. Ve zvláštní zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu se uvádí, že oceány hrají zásadní úlohu při absorpci a redistribuci přírodního a antropogenního oxidu uhličitého (CO2) a tepla a také při podpoře ekosystémů.

Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2

(2) Řešení problémů souvisejících s klimatem a životním prostředím a dosažení cílů Pařížské dohody jsou jádrem sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“, které Komise přijala dne 11. prosince 201928. S ohledem na velmi závažné dopady pandemie onemocnění COVID-19 na zdraví a hospodářský blahobyt občanů Unie nezbytnost a hodnota Zelené dohody pro Evropu jenom vzrostly.

(2) Jádrem sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“, které Komise přijala dne 11. prosince 201928, je zaujetí holistického přístupu k řešení problémů souvisejících s klimatem a životním prostředím a dosažení cílů Pařížské dohody spravedlivým a inkluzivním způsobem, v rámci něhož by nebyl nikdo opomenut. Je proto nezbytné, aby opatření přijímaná za účelem dosažení cílů tohoto nařízení zohledňovala zásadu „významně nepoškozovat“ a minimální záruky ve smyslu článků 17 a 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, ale také zásady zakotvené v evropském pilíři sociálních práv. Nezbytnost a hodnota Zelené dohody pro Evropu a potřeba jejího uplatňování udržitelným způsobem s ohledem na velmi závažné dopady pandemie onemocnění COVID-19 na zdraví, sociální soudržnost a blahobyt občanů Unie jen dále vzrostla.

________________

28 COM(2019)0640 final.

28a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2 a (nový)

(2a) Sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života“ představuje zvýšení cílů Unie, pokud jde o ochranu biologické rozmanitosti a dobře fungujících ekosystémů a jejich obnovení. Vědecké poznatky, zprávy a doporučení týkající se zoonóz a pandemií, včetně zprávy ze semináře IPBES o ztrátě biologické rozmanitosti a pandemiích a zprávy Programu OSN pro životní prostředí ze dne 6. července 2020 nazvané „Jak předejít příští pandemii – Zoonózy a způsoby přerušení řetězce jejich přenosu“ ukázaly, že je důležité zastavit úbytek biologické rozmanitosti a při tvorbě politiky holisticky uplatňovat zásadu „jedno zdraví“, která odráží skutečnost, že lidské zdraví, zvířata a životní prostředí jsou vzájemně propojeny a že je v celé společnosti naléhavě nutné provést změny a dosáhnout transformace.

Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2 b (nový)

(2b) Osmý akční program Unie pro životní prostředí se zaměřuje na urychlení ekologické transformace na klimaticky neutrální, udržitelné, odolné a konkurenceschopné oběhové hospodářství bez toxických látek, které by efektivně využívalo zdroje a bylo by založeno na obnovitelných zdrojích energie, a to spravedlivým, rovným a inkluzivním způsobem, a dále na ochranu, obnovu a zlepšení stavu životního prostředí, mimo jiné zastavením a zvrácením úbytku biologické rozmanitosti. Uznává se v něm, že zdravé životní prostředí je základem blahobytu všech lidí, kdy je zachována biologická rozmanitost, ekosystémy prosperují a kde je zajištěna ochrana a obnova přírody, což vede ke zvýšení odolnosti vůči změně klimatu, katastrofám souvisejícím s počasím a klimatem a dalším environmentálním rizikům.

Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2 c (nový)

(2c) Program OSN pro životní prostředí a Globální fórum OECD pro životní prostředí poukázaly na to, že environmentální změny mají specifické dopady na ženy a muže. Genderově odlišné role vedou rovněž k tomu, že ženy a muži jsou vůči účinkům změny klimatu rozdílně vnímaví, a dopady změny klimatu tak zhoršují genderové nerovnosti. V osmém akčním programu pro životní prostředí je zohledňování rovnosti žen a mužů v politice v oblasti klimatu a životního prostředí, včetně začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do všech fází procesu tvorby politiky, definováno jako zásadní podmínka umožňující dosáhnout prioritních cílů programu, což vyžaduje úsilí Komise, členských států, regionálních a místních orgánů a případně zúčastněných stran.

Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3

(3) V aktualizovaném vnitrostátně stanoveném závazku ke snížení emisí předloženém sekretariátu UNFCCC dne 17. prosince 2020 se Unie zavázala snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů v celém svém hospodářství nejméně o 55 % v porovnání s úrovní roku 199029, zatímco Evropský parlament vyzval ke snížení hrubých emisí skleníkových plynů v celém hospodářství Unie do roku 2030 ve srovnání s úrovní v roce 1990 alespoň o 60 %.

__________________

29 https://www4.unfccc.int/sites/ndcstaging/PublishedDocuments/European%20Union%20First/EU_NDC_Submission_December%202020.pdf

Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3 a (nový)

(3a) Snížení emisí metanu má zásadní význam z hlediska splnění cíle Pařížské dohody, kterým je omezit nárůst globální teploty na 1,5 °C do konce století. Ve zprávě Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) z roku 2021 se odhaduje, že rychlá akce v oblasti emisí metanu by mohla do roku 2045 snížit globální teplotu o 0,3 °C. Proto je naléhavě nutné, aby Unie přijala cíl na omezení emisí metanu a doprovodná závazná opatření, která by omezila emise metanu ze všech zdrojů, včetně biogenních.

Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4

(4) V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/111930 Unie zakotvila v právním řádu cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality svého hospodářství. Uvedené nařízení rovněž stanoví závazný závazek Unie snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů (emise po odečtení pohlcení) nejméně o 55 % oproti hodnotám z roku 1990. Očekává se, že k dosažení tohoto cíle přispějí všechna hospodářská odvětví, včetně odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví. Příspěvek čistého pohlcení k cíli Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 je omezen na 225 milionů tun ekvivalentu CO2. V souvislosti s nařízením (EU) 2021/1119 Komise v příslušném prohlášení znovu potvrdila svůj záměr navrhnout revizi nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/84131 v souladu s cílem zvýšit do roku 2030 čisté pohlcení uhlíku na úroveň přesahující 300 milionů tun ekvivalentu CO2 v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví.

(4) V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/111930 Unie zakotvila v právním řádu cíl dosáhnout nejpozději do roku 2050 ve svém hospodářství rovnováhy mezi antropogenními emisemi podle zdrojů a pohlcováním emisí skleníkových plynů v Unii a následně dosáhnout záporných emisí. Uvedené nařízení rovněž stanoví závazný závazek Unie snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů (emise po odečtení pohlcení) nejméně o 55 % oproti hodnotám z roku 1990. Očekává se, že k dosažení tohoto cíle přispějí všechna hospodářská odvětví, včetně odvětví LULUCF. S cílem zajistit do roku 2030 dostatečné úsilí o snížení emisí je příspěvek čistého pohlcení k cíli Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 omezen na 225 milionů tun ekvivalentu CO2.

__________

_____________-

30 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

31 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1).

Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4 a (nový)

(4a) Odvětví LULUCF je od začátku vykazovaného období v roce 1990 významným pohlcovačem uhlíku. Samotné lesnictví pohltilo v Unii od roku 1990 přibližně 400 milionů tun ekvivalentu CO2 ročně.

Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4 b (nový)

(4b) K zajištění většího propojení mezi městskými oblastmi na jedné straně a venkovskými a vzdálenými oblastmi v celé Unii a mezi členskými státy na straně druhé je nezbytná výstavba nové dopravní infrastruktury. Taková výstavba však může zároveň přispět k umělému využívání půdy, což může zase snížit schopnost půdy absorbovat skleníkové plyny. Každé takové využívání půdy by mělo být zváženo z hlediska jeho potenciálu ke snižování emisí a jeho dopadu na klima, přičemž je třeba zohlednit nutnost zachovat rovnováhu mezi hospodářským, sociálním a environmentálním rozměrem. Členské státy by měly být vybízeny k zajištění toho, aby plánování, povolování a zavádění dopravní infrastruktury a infrastruktury cestovního ruchu přispívaly k udržitelnému plnění cílů tohoto nařízení, a k zajištění dobré údržby stávající infrastruktury a účinného využívání půdy z hlediska klimatu, zejména v sítích silniční dopravy.

Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5

(5) S cílem přispět k ambicióznějšímu snížení čistých emisí skleníkových plynů ze 40 % na nejméně 55 % oproti úrovni z roku 1990 by měly být pro každý členský stát stanoveny závazné roční cíle pro čisté pohlcení skleníkových plynů v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví v období 2026–2030 (obdobně ke stanovení ročních emisních přídělů v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/84232), což povede k cílové hodnotě čistého pohlcení 310 milionů tun ekvivalentu CO2 v celé Unii v roce 2030. Metodika použitá ke stanovení vnitrostátních cílů na rok 2030 by měla zohlednit průměrné emise skleníkových plynů a jejich pohlcování z let 2016, 2017 a 2018, které vykazují jednotlivé členské státy, a měla by odrážet stávající výsledky, co se týče zmírňování v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví, a podíl každého členského státu na ploše obhospodařované půdy v Unii, a to s přihlédnutím ke schopnosti daného členského státu zlepšit svou výkonnost v odvětví prostřednictvím postupů obhospodařování půdy nebo změn ve využívání půdy, které jsou přínosem pro klima a biologickou rozmanitost.

(5) S cílem zajistit, že odvětví LULUCF bude udržitelným a předvídatelným způsobem dlouhodobě přispívat k cíli Unie dosáhnout klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 a následně k cíli dosáhnout záporných emisí, měly by být pro každý členský stát stanoveny závazné roční cíle pro čisté pohlcování skleníkových plynů v odvětví LULUCF na období nejméně do roku 2050, počínaje obdobím 2026 až 2030 (obdobně ke stanovení ročních emisních přídělů v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/84232), což povede k průběžnému cíli ve výši nejméně 310 milionů tun ekvivalentu CO2 v celé Unii v roce 2030 v souladu cíli Unie v oblasti klimatu, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2021/1119. Metodika použitá ke stanovení vnitrostátních cílů na rok 2030 by měla zohlednit průměrné emise skleníkových plynů a jejich pohlcování z let 2016, 2017 a 2018, které vykazují jednotlivé členské státy, a měla by odrážet stávající výsledky, co se týče zmírňování v odvětví LULUCF, a podíl každého členského státu na ploše obhospodařované půdy v Unii, a to s přihlédnutím ke schopnosti daného členského státu zlepšit svou výkonnost v odvětví prostřednictvím obnovy, postupů obhospodařování půdy nebo změn ve využívání půdy, které jsou přínosem pro klima a biologickou rozmanitost. Pokud chtějí členské státy překročit rámec svých cílů, měly by k tomu být vybízeny.

__________________

32 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).

Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5 a (nový)

(5a) Ke globální klimatické krizi přispívá odlesňování a znehodnocování lesů, protože zvyšuje emise skleníkových plynů v důsledku lesních požárů, trvale omezuje kapacitu pohlcování uhlíku a odolnost postižené oblasti vůči změně klimatu a výrazně snižují její biologickou rozmanitost. Zastavení a odvrácení odlesňování má proto v boji proti změně klimatu zásadní význam, jak potvrdili vedoucí představitelé EU na konferenci COP26 v Glasgow. Návrh Komise, v němž se zakazuje dovoz a vývoz komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů (COM(2021)0366), bude proto důležitým podnětem k dalšímu posílení evropských vlastníků lesů v oblasti udržitelného obhospodařování lesů a boje proti odlesňování.

Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5 b (nový)

(5b) Měla by se zavést ustanovení o mapování a monitorování, a to jak v terénu, tak při monitorování dálkovým průzkumem, s cílem požadovat, aby měly členské státy k dispozici geograficky jednoznačné informace k určení prioritních oblastí, které mají potenciál být obnoveny a které mají přispět k opatřením v oblasti klimatu. V rámci obecného zlepšení monitorování, podávání zpráv a ověřování se práce zaměří také na harmonizaci a zpřesnění databází činností a emisních faktorů s cílem zlepšit inventuru skleníkových plynů.

Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5 c (nový)

(5c) Půdní organický uhlík a zásobníky uhlíku z odumřelého dřeva, jejichž velká část následně zásobuje půdu uhlíkem, mají obzvláště velký význam z hlediska opatření v oblasti klimatu i pro ochranu biologické rozmanitosti v celé řadě kategorií, o nichž se podávají zprávy. Existují empirické důkazy o tom, že mrtvé dřevo v podobě hrubých úlomků dřeva působí jako úložiště uhlíku obdobně jako výrobky z vytěženého dřeva. Přispívá navíc k vytváření terestrického úložiště uhlíku v lesní půdě, které zabraňuje mineralizaci na CO2, přičemž ve zprávách by měly být náležitě zohledněny oba tyto mechanismy. V rámci výzkumu se dále potvrzují globální zákonitosti, jež jsou uváděny pro vertikální použitelnost organického uhlíku v lesních půdách, kdy je přibližně 55–65 % uloženo ve svrchních 30 cm půdy a zbývajících 40 % je uloženo ve větší hloubce až do 1 m, zejména u organických půd. S ohledem na to by mělo dojít ke změně nařízení.

Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6

(6) Závazné roční cíle pro čisté pohlcení skleníkových plynů by měly být stanoveny pro každý členský stát lineární trajektorií. Tato trajektorie by měla začínat v roce 2022 na základě průměrných emisí skleníkových plynů vykázaných daným členským státem v letech 2021, 2022 a 2023 a skončit v roce 2030 na hodnotě cíle stanoveného pro daný členský stát. Pro členské státy, které zdokonalují svou metodiku výpočtu emisí a pohlcení, by měla být zavedena koncepce technické opravy. Cíl tohoto členského státu by měl být doplněn o technickou opravu odpovídající dopadu změny metodiky na cíle a úsilí členského státu o jejich dosažení, aby byla respektována ekologická vyváženost.

(6) Závazné roční cíle pro čisté pohlcení skleníkových plynů by měly být stanoveny pro každý členský stát lineární trajektorií. Tato trajektorie by měla začínat v roce 2022 na základě průměrných emisí skleníkových plynů vykázaných daným členským státem v letech 2021, 2022 a 2023 a skončit v roce 2030 na hodnotě cíle stanoveného pro daný členský stát. Pro členské státy, které zdokonalují svou metodiku výpočtu emisí a jejich pohlcování, by měla být zavedena koncepce technické opravy, která bude podléhat nezávislému vědeckému přezkumu. Cíl tohoto členského státu by měl být doplněn o technickou opravu odpovídající dopadu přesnější použité metodiky na cíle a úsilí členského státu o jejich dosažení, aby byla respektována ekologická vyváženost.

Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 a (nový)

(6a) Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) ve své zprávě o globálním hodnocení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb za rok 2019 poskytla nejnovější vědecké důkazy o probíhajícím celosvětovém úbytku biologické rozmanitosti. Úbytek biologické rozmanitosti urychluje změnu klimatu a výrazně zvyšuje zranitelnost vůči této změně. Dne 11. října 2021 zmocnila Rada Unie Komisi, aby jménem Unie potvrdila kchun-mingské prohlášení, čímž se Unie zavázala zvrátit současný úbytek biologické rozmanitosti a zajistit, aby nejpozději do roku 2030 znovu došlo k jejímu obnovování. Lesy a zdravá půda jsou nesmírně důležité z hlediska biologické rozmanitosti, ale také pro čištění vzduchu a vody, ukládání a pohlcování uhlíku a poskytování dlouhodobě udržitelných dřevěných výrobků. V nové strategii EU v oblasti lesnictví do roku 2030 a strategii EU pro ochranu půdy do roku 2030 se uznává potřeba chránit lesy a půdní ekosystémy v EU a zlepšovat jejich kvalitu a podporovat propracované udržitelné postupy hospodaření, které mohou vést k většímu pohlcování uhlíku a vyšší odolnosti lesů a půdy s ohledem na klimatickou krizi a krizi v oblasti biologické rozmanitosti.

Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7

(7) Ve sdělení ze dne 17. září 2020 nazvaném Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 203033 byla nastíněna možnost kombinovat emise jiných skleníkových plynů ze zemědělství než CO2 s čistým pohlcením souvisejícím s využíváním půdy, změnami ve využívání půdy a lesnictvím, a vytvořit tak nově regulované odvětví půdy. Tato kombinace přispěje k synergii mezi zmírňujícími opatřeními v odvětví půdy a umožní integrovanější tvorbu a provádění politik na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie. Za tímto účelem by měla být posílena povinnost členských států předkládat integrované plány zmírňování změny klimatu pro odvětví půdy.

(7) Ve sdělení ze dne 17. září 2020 nazvaném Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 203033 byly nastíněny různé cesty a možnosti politiky k dosažení vyššího cíle Unie v oblasti klimatu do roku 2030. Poukazuje se v něm na to, že dosažení klimatické neutrality bude vyžadovat výrazné zintenzivnění opatření Unie ve všech odvětvích hospodářství. Pokrok dosažený v jednom odvětví by neměl kompenzovat nedostatek pokroku v jiných odvětvích. Prioritou by mělo být zastavení uvolňování emisí z fosilních paliv. Pohlcování skleníkových plynů přírodními propady uhlíku je navíc křehké a potenciálně vratné, což vede k větší nejistotě při měření emisí a jejich pohlcování v odvětví půdy ve srovnání s jinými odvětvími. Riziko zvratu pohlcování uhlíku přirozenými propady uhlíku se dále zvyšuje v důsledku změny klimatu. V rámci výzkumu v oblasti klimatu se také ukazuje, že reakce klimatu na emise a jejich pohlcování je asymetrická, což znamená, že nelze srovnávat jednu tunu skleníkových plynů vypuštěných do atmosféry s jednou tunou pohlcených skleníkových plynů33a. Existují rovněž rozdíly mezi skleníkovými plyny s krátkou životností, jako je metan, a oxidem uhličitým, který může zůstat v atmosféře až 1 000 let. Proto by měl být cíl zvýšit pohlcování CO2 přirozenými propady uhlíku sledován striktně odděleně od cíle dosáhnout rychlého drastického snížení emisí skleníkových plynů z jiných odvětví, včetně jiných zemědělských emisí než emisí CO2.

___________

__________________

33 COM(2020) 562 final.

33 COM(2020)0562.

33a Zickfeld K., Azevedo D., Mathesius S. et al. Asymmetry in the climate–carbon cycle response to positive and negative CO2 emissions (Asymetrie v reakci na pozitivní a záporné emise CO2 v cyklu změny klimatu a uhlíku). Nature Climate Change 11, s. 613-617 (2021).

Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8

(8) Odvětví půdy se může přibližně do roku 2035 rychle stát klimaticky neutrálním, a to nákladově efektivním způsobem. Následně by mohlo přispět k většímu pohlcování skleníkových plynů než k uvolňování jejich emisí. Společný závazek, jehož cílem je dosáhnout klimatické neutrality v odvětví půdy v roce 2035 na úrovni EU, může poskytnout potřebnou jistotu při plánování, aby mohla být v krátkodobém horizontu stimulována zmírňující opatření v odvětví půdy, vzhledem k tomu, že může trvat mnoho let, než tato opatření přinesou požadované výsledky v oblasti zmírňování změny klimatu. Kromě toho se předpokládá, že odvětví půdy se v roce 2050 stane největším odvětvím v EU, pokud jde o tok skleníkových plynů. Je proto obzvláště důležité ukotvit toto odvětví na trajektorii, která může do roku 2050 účinně vést k dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů. Do poloviny roku 2024 by členské státy měly předložit své aktualizované integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu v souladu s článkem 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999. Tyto plány by měly zahrnovat příslušná opatření, jimiž každý členský stát nejlépe přispěje ke společnému cíli dosažení klimatické neutrality v odvětví půdy na úrovni EU v roce 203534. Na základě těchto plánů by Komise měla navrhnout vnitrostátní cíle, které zajistí, aby emise skleníkových plynů a jejich pohlcování v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví v celé Unii a emise jiných skleníkových plynů ze zemědělství než CO2 byly do roku 2035 alespoň vyrovnané. Na rozdíl od cíle EU, jímž je dosáhnout do roku 2035 klimatické neutrality v odvětví půdy, budou tyto vnitrostátní cíle pro každý členský stát závazné a vymahatelné.

(8) Předpokládá se, že odvětví půdy se v roce 2050 stane největším odvětvím v EU, pokud jde o tok skleníkových plynů. Očekává se, že odvětví mající vztah k půdě budou přispívat k dosažení cíle klimatické neutrality rozdílným způsobem. Čistými producenty skleníkových plynů v Unii jsou v současné době zejména obdělávaná půda, travní porosty a mokřady, které však mají potenciál stát se zdrojem čistého pohlcování skleníkových plynů, především díky rozšiřování agrolesnictví, ekologického zemědělství a obnově mokřadů a rašelinišť. Je proto obzvláště důležité ukotvit každé jednotlivé odvětví na trajektorii, která může do roku 2050 účinně vést k dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů. Do poloviny roku 2024 by členské státy měly předložit své aktualizované integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu v souladu s článkem 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/199934. Tyto plány by měly zahrnovat příslušná opatření, jimiž každý členský stát nejlépe přispěje k cíli, kterým je zajistit spravedlivý příspěvek všech k dosažení tohoto cíle. Na základě těchto plánů a po zohlednění doporučení Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu a rozpočtu Unie na emise skleníkových plynů stanoveného v nařízení (EU) 2021/1119 by Komise měla navrhnout zvláštní cíle a opatření, aby se zajistilo spravedlivé rozdělení zátěže mezi všechna jednotlivá odvětví související s půdou a členskými státy.

__________________

34 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8 a (nový)

(8a) Největším pevninským úložištěm organického uhlíku jsou rašeliniště, avšak pokud by byla vysušena, mohla by se stát potenciálním zdrojem skleníkových plynů, což by přispělo ke klimatické krizi. V celosvětovém měřítku vypouštějí odvodněná rašeliniště ročně přibližně 2 Gt oxidu uhličitého, což odpovídá přibližně 5 % antropogenních emisí. Zlepšení správy a ochrany rašelinišť by proto mělo být považováno za prioritu, pokud jde o zvýšení absorpce skleníkových plynů, a tím o přispění ke zmírňování změny klimatu a k ochraně biologické rozmanitosti a půdy před erozí.

Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8 b (nový)

(8b) Lesy jsou velmi přínosné z hlediska biologické rozmanitosti, stabilizace půdy, čištění vzduchu a vody a ukládání a pohlcování uhlíku a potenciálně poskytují dřevěné výrobky s dlouhou životností. Povaha a funkce lesů se však v celé Unii velmi liší, zejména mezi severem, kde je produkce dřeva rozšířenější, a jihem, kde je prioritou ochrana půdy, přičemž další specifické multifunkční typy lesů, jako je středomořský les nebo řídce zalesněné pastviny (dehesa), často vyžadují zvláštní ochranná a ekologická opatření a potřebují ke snížení emisí CO2 pomocí propadů dlouhé období. Tyto středomořské lesy jsou v důsledku přímých dopadů, jako je sucho nebo umírání lesů způsobené změnou teplot či rostoucí sucho, zranitelnější vůči změně klimatu. V této souvislosti by měl být jako jeden z nástrojů nutných k zajištění větší odolnosti lesů Unie použit index sucha.

Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8 c (nový)

(8c) Při uplatňování tohoto nařízení je třeba vzít v úvahu článek 349 SFEU, v němž se uznává zvláštní zranitelnost nejvzdálenějších regionů vyplývající z jejich malé rozlohy, ostrovního charakteru, odlehlosti od pevninských regionů, složitého povrchu a klimatu a hospodářské závislosti na malém množství produktů, což je kombinace, která vážně omezuje jejich rozvoj a vytváří v mnoha oblastech, zejména v dopravě, značné dodatečné náklady. Vynakládané úsilí a cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů stanovené pro členské státy s nejvzdálenějšími regiony – Portugalsko, Španělsko a Francie – by se měly přizpůsobit obtížné situaci těchto regionů, přičemž je nutné vyvážit cíle v oblasti životního prostředí a vysoké sociální náklady v těchto regionech a přihlédnout k tomu, že jsou místem přibližně 80 % biologické rozmanitosti EU. Tyto členské státy proto musejí zapojit do přípravy svého vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu orgány nejvzdálenějších regionů, a zajistit tak spravedlivou transformaci.

Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10

(10) Aby se zvýšilo pohlcování skleníkových plynů, potřebují jednotliví zemědělci nebo správci lesů přímou pobídku k ukládání většího množství uhlíku na své půdě a ve svých lesích. V období do roku 2030 je třeba zavádět nové obchodní modely založené na pobídkách pro nízkouhlíkové zemědělství a na certifikaci pohlcování uhlíku. Tyto pobídky a obchodní modely posílí zmírňování změny klimatu v bioekonomice, mimo jiné využíváním trvanlivých výrobků z vytěženého dřeva, při plném dodržování ekologických zásad podporujících biologickou rozmanitost a oběhové hospodářství. Proto by kromě výrobků z vytěženého dřeva měly být zavedeny nové kategorie výrobků ukládajících uhlík. Nové obchodní modely, zemědělské postupy a postupy obhospodařování půdy za účelem posílení pohlcování přispívají k vyváženému územnímu rozvoji a hospodářskému růstu ve venkovských oblastech. Vytvářejí rovněž příležitosti k vzniku nových pracovních míst a poskytují pobídky pro příslušnou odbornou přípravu, změnu kvalifikace a prohlubování dovedností.

(10) Aby se zvýšilo pohlcování skleníkových plynů, měli by být jednotliví zemědělci, vlastníci půdy a lesů nebo správci lesů vybízeni k ukládání většího množství uhlíku na své půdě a ve svých lesích, přičemž by se měly upřednostňovat přístupy založené na ekosystémech a postupy šetrné k biologické rozmanitosti, jako jsou postupy v oblasti lesnictví blízkého přírodě, prolesňování, obnova zásob uhlíku v lesích, rozšíření plochy věnované agrolesnictví, pohlcování uhlíku v půdě a obnova mokřadů, stejně jako další inovativní řešení. Tyto pobídky by rovněž měly posílit zmírňování změny klimatu a celkové snížení emisí napříč odvětvími v bioekonomice, mimo jiné využíváním trvanlivých výrobků z vytěženého dřeva, při plném dodržování ekologických zásad podporujících biologickou rozmanitost a oběhové hospodářství. Udržitelně získávané vytěžené dřevo s dlouhou životností a produkty biologického ukládání uhlíku mohou přispět k oběhovému biohospodářství tím, že budou sloužit jako náhrada za možnosti založené na fosilních palivech, avšak potenciál ukládání uhlíku v těchto produktech závisí na jejich životnosti. Přínos využití dřeva jako náhrady konkurenčních energií nebo materiálů s vyšší uhlíkovou stopou závisí také na způsobech jeho těžby, jeho dopravě a zpracování. Nové kategorie výrobků ukládajících uhlík proto mohou být zavedeny pouze tehdy, pokud mají dlouhou životnost, mají čistý pozitivní účinek na pohlcování uhlíku na základě posouzení životního cyklu, včetně dopadu na využívání půdy a změny ve využívání půdy spojené se zvýšenou těžbou, a za předpokladu, že budou dostupné údaje vědecky podložené, transparentní a ověřitelné. Je třeba, aby Komise rovněž zohlednila potřebu toho, aby životní cyklus výrobků pro ukládání uhlíku významně neomezoval dosahování environmentálních cílů ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852.

Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10 a (nový)

(10a) Podporovat ukládání uhlíku a přístupy šetrné k biologické rozmanitosti v lesích a na zemědělské půdě lze už na základě veřejného financování v rámci společné zemědělské politiky (SZP) a dalších programů Unie, které by mělo být navýšeno. Za účelem poskytnutí nezbytné individuální finanční podpory vlastníkům nebo správcům půdy a lesů k dosažení vyšších cílů v oblasti LULUCF by měly být mobilizovány strategické plány SZP a další veřejné nebo soukromé zdroje financování.

Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10 b (nový)

(10b) Aby se zajistil při dosahování cílů tohoto nařízení trvalý pokrok, měly by členské státy, které nesplní své roční cíle ve dvou po sobě jdoucích letech, zrevidovat svůj vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu a svou dlouhodobou strategii, aby zajistily přijetí dalších opatření k rozšíření všech úložišť a rezervoárů a ke snížení zranitelnosti půdy vůči přírodnímu narušování.

Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10 c (nový)

(10c) V zájmu zachování a posílení sociální soudržnosti musí být Zelená dohoda pro Evropu prováděna ekonomicky udržitelným a sociálně citlivým způsobem, aby byla zajištěna rovná a spravedlivá transformace, která by nikoho neopomíjela a která by podpořila rovnost žen a mužů. Náročnější cíle v odvětví využívání půdy a lesnictví mohou mít sociální, pracovní a hospodářský dopad. Vytvářejí rovněž příležitosti k novým kvalitním pracovním místům a poskytují pobídky pro příslušnou odbornou přípravu, rekvalifikaci a prohlubování dovedností. V rámci posuzování dopadu určitých opatření na zaměstnanost je proto důležité předvídat jejich dopad na pracovní místa a jejich výsledky související s pracovními místy, jak je stanoveno např. prostřednictvím referenční příručky MOP pro posuzování dopadu určitých opatření na zaměstnanost, a zajistit spravedlivou transformaci odvětví využívání půdy a lesnictví, aby se stala udržitelnějšími, a to za plného zapojení sociálních partnerů a příslušných organizací občanské společnosti do fáze plánování i provádění daných opatření, z čehož by měli prospěch správci lesů a půdy, zemědělci, pracovníci, životní prostředí a společnost obecně. Členské státy by měly tuto skutečnost v rámci své politiky náležitě zohlednit.

Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10 d (nový)

(10d) Potenciál ukládání uhlíku ve výrobcích ze dřeva je dán životností těchto výrobků, která se může pohybovat od několika dnů u letáku až po desítky či dokonce stovky let u dřevěné stavby. Přestože dřevěný výrobek představuje zásobu uhlíku, skutečný přínos těžby stromu závisí na době životnosti vyrobeného produktu, kterou je třeba porovnat s dobou životnosti dřeva v ekosystému, pokud by strom nebyl pokácen.

Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10 e (nový)

(10e) Měla by být dále projednána definice paludikultury s cílem rychle přejít na zemědělství na organických půdách, které by bylo šetrnější ke klimatu, zastavit odvodňování a obnovit přirozenou hladinu spodní vody.

Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10 f (nový)

(10f) V souladu s cílem Unie dosáhnout do roku 2050 nulového čistého záboru půdy je třeba zabránit přeměně přírodní a zemědělské půdy na zastavěné oblasti. Členské státy by proto měly do svých územních plánů zavést opatření určená ke kompenzaci jakéhokoli zastavění půdy v důsledku urbanizace.

Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11

(11) S ohledem na specifika odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví v každém členském státě, jakož i na skutečnost, že členské státy musí zvýšit svou výkonnost, aby dosáhly svých vnitrostátních závazných cílů, by členským státům měla být i nadále k dispozici celá řada možností flexibility, včetně obchodování s přebytky a rozšíření flexibility pro lesy, při současném respektování ekologické vyváženosti cílů.

(11) S ohledem na specifika odvětví LULUCF v každém členském státě, jakož i na skutečnost, že členské státy musí zvýšit svou výkonnost, aby dosáhly svých vnitrostátních závazných cílů, by členským státům měla být i nadále k dispozici celá řada možností flexibility, včetně obchodování s přebytky za minimální cenu a rozšíření flexibility pro lesy, při současném respektování ekologické vyváženosti cílů.

Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12

(12) V důsledku zrušení stávajících pravidel započítávání po roce 2025 jsou potřeba alternativní opatření pro přírodní škodlivé činitele, jako jsou požáry, škůdci a bouře, s cílem řešit nejistoty způsobené přírodními procesy nebo v důsledku změny klimatu v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví. V roce 2032 by měl být členským státům k dispozici mechanismus flexibility související s přírodními škodlivými činiteli za předpokladu, že již vyčerpaly všechny ostatní možnosti flexibility, které mají k dispozici, zavedly vhodná opatření ke snížení zranitelnosti své půdy vůči těmto škodlivým činitelům a zároveň se podařilo splnit cíl Unie v oblasti využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví pro rok 2030.

(12) V důsledku zrušení stávajících pravidel započítávání po roce 2025 jsou potřeba alternativní opatření pro přírodní škodlivé činitele, jako jsou požáry, škůdci a bouře, s cílem řešit nejistoty způsobené přírodními procesy nebo narušení ekosystémů v důsledku změny klimatu v odvětví LULUCF, a to v případě, že tyto škodlivé činitele nebylo možné předvídat nebo jim nebylo možné předejít, a to zejména provedením adaptačních opatření. V roce 2032 by měl být členským státům k dispozici mechanismus flexibility související s přírodními škodlivými činiteli za předpokladu, že již vyčerpaly všechny ostatní možnosti flexibility, které mají k dispozici, a prokázaly, že zbývající přebytek přímo souvisí s dopadem škodlivých přírodních činitelů nebo narušení ekosystémů v důsledku změny klimatu, zavedly vhodná opatření ke zvýšení přirozených propadů uhlíku způsobem, který přispívá k podpoře biologické rozmanitosti, a snížily zranitelnost své půdy vůči těmto škodlivým činitelům, a zároveň se podařilo splnit cíl Unie v oblasti LULUCF pro rok 2030.

Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13

(13) Stanovením závazných vnitrostátních ročních cílů pro pohlcení skleníkových plynů na základě vykazovaných emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování od roku 2026 by měla být stanovena pravidla pro plnění cílů. Zásady stanovené v nařízení (EU) 2018/842 by se měly použít obdobně, přičemž sankce za nedodržení by se měla vypočítat tak, že k údaji o emisích skleníkových plynů vykázaných členským státem v následujícím roce bude připočteno 108 % rozdílu mezi přiděleným cílem a čistým pohlcením vykázaným v daném roce.

Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13 a (nový)

(13a) Veřejná kontrola a přístup ke spravedlnosti jsou zásadní součástí demokratických hodnot Unie a nástrojem k ochraně právního státu. Občanská společnost hraje v členských státech zásadní úlohu strážce a poskytuje důležitou podporu při plnění cílů Zelené dohody pro Evropu. Členské státy by měly zajistit, aby občané a nevládní organizace měli přístup ke spravedlnosti, s cílem chránit jejich práva a bránit porušování tohoto nařízení na vnitrostátní úrovni. Aby bylo zajištěno, že toto právo bude moci být uplatňováno rovnoměrně ve všech členských státech, měl by být do tohoto nařízení doplněn článek týkající se přístupu ke spravedlnosti.

Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14

(14) Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení ustanovení nařízení (EU) 2018/841 týkajícího se stanovení ročních cílových přídělů pro členské státy by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/201137.

(14) Za účelem upřesnění požadavků stanovených v tomto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie za účelem doplnění tohoto nařízení, pokud jde o stanovení ročních cílových přídělů pro členské státy určených na odvětví LULUCF, jakož i o metodu stanovení technické opravy, která má být přidána k cílům členských států, a o nezávislý odborný přezkum, v rámci něhož budou upřesněna minimální kritéria pro zahrnutí monitorování biologické rozmanitosti do systému pro monitorování půdy, a pokud jde o přijetí metodiky pro posouzení narušení ekosystémů vyvolaných změnou klimatu. Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravné práce uspořádala vhodné konzultace včetně konzultací na odborné úrovni a aby byly tyto konzultace vedeny v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 201636a. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

______________

36a Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

37 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15 a (nový)

(15a) V Evropě se národní inventarizace lesů (NIL) používají k poskytování informací pro posouzení ekosystémových služeb lesů. Systém monitorování inventarizace lesů se v jednotlivých zemích liší, neboť každá země má vlastní systém inventarizace lesů s vlastní metodikou. Komise a členské státy by měly tyto ukazatele, definici a různé systémy inventarizace harmonizovat a zavést konzistentní systém monitorování lesů v celé Unii.

Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16

(16) Vzhledem ke změně cílů založených na vykazování je třeba emise skleníkových plynů a jejich pohlcování odhadnout s vyšší mírou přesnosti. Kromě toho sdělení Komise o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 203038, sdělení o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivý, zdravý a k životnímu prostředí šetrný potravinový systém39, Lesní strategie EU40, revidovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/200141 a sdělení Komise nazvané Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu42 budou vyžadovat lepší monitorování půdy, jež pomůže chránit a zvyšovat odolnost přírodních způsobů pohlcování uhlíku v celé Unii. Monitorování a vykazování emisí a pohlcení je třeba modernizovat pomocí pokročilých technologií dostupných v rámci programů Unie, jako je program Copernicus, a dalších digitálních údajů shromážděných v rámci společné zemědělské politiky, přičemž dojde k souběžné ekologické a digitální transformaci.

(16) Vzhledem ke změně cílů založených na vykazování je třeba emise skleníkových plynů a jejich pohlcování odhadnout a měřit s vyšší mírou přesnosti. Kromě toho sdělení Komise o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 203038, sdělení o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivý, zdravý a k životnímu prostředí šetrný potravinový systém39, Strategie EU pro půdu39a, Lesní strategie EU40, sdělení Komise o udržitelných uhlíkových cyklech40a, aktualizovaná strategie EU pro biohospodářství40b, revidovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/200141 a sdělení Komise nazvané Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu42 budou vyžadovat lepší monitorování půdy, jež pomůže chránit a zvyšovat odolnost přírodních způsobů pohlcování uhlíku v celé Unii, a vytváření pobídek pro součinnost politik Unie v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti. Satelitní a místní monitorování a vykazování emisí a pohlcení je třeba modernizovat pomocí pokročilých technologií dostupných v rámci programů Unie, jako je program Copernicus, a plného využití již existujících nástrojů, jako jsou průzkumy LUCAS (statistický průzkum využívání půdy / krajinného pokryvu), a dalších digitálních údajů shromážděných v rámci společné zemědělské politiky, přičemž dojde k souběžné ekologické a digitální transformaci. V této souvislosti by Komise měla členským státům poskytnout pomoc při uplatňování metodiky úrovně 3 od roku 2026 s cílem zajistit soudržnost a transparentnost údajů a pokračovat v práci na geoprostorových údajích GIS na úrovni Unie.

__________________

38 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“, (COM(2020)0380 final).

39 COM(2020)0381 final.

39a Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Strategie EU pro půdu do roku 2030: Využití přínosů zdravé půdy pro lidi, potraviny, přírodu a klima“, (COM(2021)0699 final).

40 […]

40a Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 15. prosince 2021 – Udržitelné uhlíkové cykly (COM(2021)0800 final).

40b Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Udržitelné biohospodářství pro Evropu: posílení vazby mezi hospodářstvím, společností a životním prostředím (COM(2018)0673 final).

41 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

42 COM(2021)0082 final.

Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16 a (nový)

(16a) Za účelem splnění závazků přijatých v rámci strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a nové strategie EU v oblasti lesnictví do roku 2030 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny přílohy V nařízení (EU) 2018/1999 za účelem doplnění nových kategorií půdy k těm, na něž se vztahuje systém monitorování jednotek využití půdy podléhajících ochraně, a kategoriím, na něž se vztahuje systém monitorování jednotek využívání půdy podléhajících obnově.

Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17

(17) Očekávané antropogenní změny ve využívání mořského a sladkovodního prostředí, například v důsledku plánovaného rozšíření výroby energie z moří, potenciální nárůst produkce akvakultury a zvyšující se úroveň ochrany přírody za účelem splnění cílů strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti ovlivní emise skleníkových plynů a jejich sekvestraci. V současné době nejsou tyto emise a pohlcení zahrnuty do standardních tabulek pro vykazování UNFCCC. Po přijetí metodiky vykazování Komise při provádění přezkumu v souladu s čl. 17 odst. 2 tohoto nařízení zváží podávání zpráv o pokroku, proveditelnosti analýzy a dopadu rozšířeného podávání zpráv na mořské a sladkovodní prostředí na základě nejnovějších vědeckých důkazů o těchto tocích.

(17) Antropogenní změny emisí a pohlcování skleníkových plynů v mořských, pobřežních a sladkovodních ekosystémech mohou být významné a očekává se, že se budou v budoucnu měnit v důsledku změn ve využívání, například v důsledku plánovaného rozšíření výroby energie z moří, potenciálního nárůstu produkce akvakultury a zvyšující se úrovně ochrany přírody, která je nutná ke splnění cílů strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti. Pobřežní mokřady mají zvláštní význam pro biologickou rozmanitost v Unii, jakož i pro nejvzdálenější regiony a ekosystémy, jichž se týká vnější činnost Unie, a mohou vést k významnému snížení emisí skleníkových plynů jakožto tzv. ekosystémy modrého uhlíku. V současné době nejsou tyto emise a pohlcení zahrnuty do standardních tabulek pro vykazování UNFCCC. Po přijetí metodiky vykazování Komise při provádění přezkumu v souladu s čl. 17 odst. 2 tohoto nařízení zváží rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení tak, aby zahrnovala emise skleníkových plynů a pohlcování z mořských, pobřežních, včetně mokřadů v deltách, a sladkovodních ekosystémů na základě nejnovějších vědeckých důkazů o těchto tocích a jejich příčinách, a uplatní na tyto emise a pohlcování zvláštní cíle.

Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17 a (nový)

(17a) Nařízení LULUCF by mělo být pozměněno tak, aby bylo v souladu s článkem 6 Pařížské dohody a výsledky summitu o klimatu v Glasgow a zabránilo dvojímu započítávání. Současně by Unie a členské státy měly vybízet partnery a třetí strany, aby rovněž přijali dodatečná opatření v oblasti LULUCF na nadcházejících konferencích OSN o změně klimatu a na dalších mezinárodních akcích.

Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1
Nařízení (EU) 2018/841
Čl. 1 – odst. 1 – písm. d b (nové)

(db) závazků příslušných orgánů Unie a členských států přijmout nezbytná opatření ke zvýšení čistého pohlcení skleníkových plynů v odvětví LULUCF od roku 2031 s cílem přispět k plnění čl. 5 odst. 1 Pařížské dohody a zajistit udržitelný a předvídatelný dlouhodobý příspěvek přírodních propadů k dosažení cíle Unie v oblasti klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 a k dosažení záporných emisí po tomto roce, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2021/1119;

Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1
Nařízení (EU) 2018/841
Čl. 1 – odst. 1 – písm. e

(e) závazků členských států přijmout nezbytná opatření zaměřená na společné dosažení klimatické neutrality v Unii do roku 2035 v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví, včetně emisí ze zemědělství jiných než CO2.“;

vypouští se

Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2
Nařízení (EU) 2018/841
Čl. 2 – odst. 3

3. Toto nařízení se vztahuje také na emise a pohlcování skleníkových plynů uvedených v oddílu A přílohy I, vykázané podle čl. 26 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1999, k nimž dojde na území členských států od roku 2031 v kterékoli z kategorií započítávání využití půdy uvedených v odst. 2 písm. a) až j) a/nebo v kterémkoli z níže uvedených odvětví:

vypouští se

a) enterická fermentace;

b) hospodaření se statkovými hnojivy;

c) pěstování rýže;

d) zemědělské půdy;

e) řízené vypalování savan;

f) spalování zemědělských zbytků na polích;

g) vápnění půd;

h) používání močoviny;

i) „ostatní hnojiva obsahující uhlík“;

j) „ostatní“.

Pozměňovací návrhy 97 a 50cp2
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3
Nařízení (EU) 2018/841
Čl. 4 – odst. 2

2. Cíl Unie pro čisté pohlcení skleníkových plynů do roku 2030 činí 310 milionů tun ekvivalentu CO2 jako součet cílů členských států stanovených v souladu s odstavcem 3 tohoto článku a vychází z průměru údajů z inventur skleníkových plynů za roky 2016, 2017 a 2018.

2. Cíl Unie pro čisté pohlcení skleníkových plynů v odvětví LULUCF do roku 2030 činí nejméně 310 milionů tun ekvivalentu CO2 jako součet cílů členských států stanovených v souladu s odstavcem 3 tohoto článku a vychází z průměru údajů z inventur skleníkových plynů za roky 2016, 2017 a 2018. Tento cíl bude dále posílen dalšími opatřeními a iniciativami na úrovni Unie na podporu uhlíkového zemědělství s cílem zajistit do roku 2030 na úrovni Unie nejméně 50 milionů tun ekvivalentu CO2 čistých pohlcení. Tato opatření a iniciativy, jakož i metodika pro výpočet cílů a jejich rozdělení mezi členské státy se stanoví prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci, kterým se toto nařízení doplní jeden rok po vstupu tohoto právního předpisu v platnost.

Každý členský stát zajistí, aby s ohledem na možnosti flexibility stanovené v článcích 12, 13 a 13b roční součet jeho emisí skleníkových plynů a pohlcení na jeho území a ve všech kategoriích vykazování využití půdy uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a) až j) nepřekročil v žádném roce období 2026–2030 limit stanovený lineární trajektorií a skončil v roce 2030 na cílové hodnotě stanovené pro daný členský stát v příloze IIa. Lineární trajektorie členského státu začíná v roce 2022.

Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3
Nařízení (EU) 2018/841
Čl. 4 – odst. 3

3. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví roční cíle založené na lineární trajektorii pro čistá pohlcení skleníkových plynů pro každý členský stát, a to pro každý rok v období 2026–2029, vyjádřené v tunách ekvivalentu CO2. Tyto vnitrostátní trajektorie vycházejí z průměrných údajů z inventur skleníkových plynů za roky 2021, 2022 a 2023 vykázaných jednotlivými členskými státy. U hodnoty čistých pohlcení ve výši 310 milionů tun ekvivalentu CO2 jako součtu cílů pro členské státy stanovených v příloze IIa může být provedena technická oprava v důsledku změny metodiky provedené členskými státy. Metoda stanovení technické opravy, která má být přidána k cílům členských států, bude uvedena v těchto prováděcích aktech. Pro účely těchto prováděcích aktů provede Komise komplexní přezkum posledních údajů z národních inventur za roky 2021, 2022 a 2023, jež členské státy předložily podle čl. 26 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1999.

3. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16, aby tak doplnila toto nařízení tím, že stanoví roční cíle pro odvětví LULUCF založené na lineární trajektorii pro čistá pohlcení skleníkových plynů pro každý členský stát, a to pro každý rok v období 2026–2029, vyjádřené v tunách ekvivalentu CO2. Tyto vnitrostátní trajektorie vycházejí z průměrných údajů z inventur skleníkových plynů za roky 2021, 2022 a 2023 vykázaných jednotlivými členskými státy. U hodnoty čistých pohlcení ve výši nejméně 310 milionů tun ekvivalentu CO2 jako součtu cílů pro členské státy stanovených v příloze IIa může být provedena technická oprava v důsledku změny metodiky provedené členskými státy, a to na základě nezávislého odborného přezkumu, který potvrdí nezbytnost a přiměřenost technické opravy na základě zvýšené přesnosti sledovaných a vykazovaných údajů. Metoda stanovení technické opravy, která má být přidána k cílům členských států, a nezávislého odborného přezkumu bude uvedena v těchto aktech v přenesené pravomoci a zveřejněna. Pro účely těchto aktů v přenesené pravomoci provede Komise komplexní přezkum posledních údajů z národních inventur za roky 2021, 2022 a 2023, jež členské státy předložily podle čl. 26 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1999.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 16a.

Pozměňovací návrh 108
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3
Nařízení (EU) 2018/841
Čl. 4 – odst. 3 a (nový)

3a. Pokud chtějí členské státy překročit rámec svých cílů, jsou k tomu vybízeny.

Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3
Nařízení (EU) 2018/841
Čl. 4 – odst. 3 b (nový)

3b. Příslušné orgány Unie a členské státy přijmou nezbytná opatření na úrovni Unie, respektive na vnitrostátní úrovni, aby od roku 2031 pokračovaly ve zvyšování čistého pohlcování skleníkových plynů v odvětví LULUCF, a přispěly tak k plnění čl. 5 odst. 1 Pařížské dohody a zajistily udržitelný a předvídatelný dlouhodobý příspěvek přírodních propadů k cíli Unie v oblasti klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 s cílem dosáhnout po tomto roce záporných emisí, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2021/1119.

Do 1. ledna 2025 Komise s ohledem na doporučení Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu a rozpočet Unie na emise skleníkových plynů stanovený v nařízení (EU) 2021/1119 a na základě integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu předložených členskými státy do 30. června 2024 podle čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1999 předloží návrh na změnu tohoto nařízení s cílem stanovit cíle Unie a členských států pro čisté pohlcování skleníkových plynů v oblasti využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví alespoň pro roky 2035, 2040, 2045 a 2050.

Pozměňovací návrh 54
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3
Nařízení (EU) 2018/841
Čl. 4 – odst. 4

4. Cílem je dosáhnout v celé Unii do roku 2035 nulových čistých emisí skleníkových plynů v odvětvích uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. a) až j) a v následujících letech dosáhnout v celé Unii záporných emisí. Unie a členské státy přijmou nezbytná opatření umožňující společné dosažení cíle pro rok 2035. Komise do 31. prosince 2025 na základě integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu předložených každým členským státem podle článku 14 nařízení (EU) 2018/1999 do 30. června 2024 předloží návrhy na příspěvek každého členského státu k čistému snížení emisí.“;

4. Komise do 31. prosince 2024 na základě integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu a integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu předložených každým členským státem podle článků 14 a 17 nařízení (EU) 2018/1999 do uvedeného data a s přihlédnutím k doporučení Evropské vědecké poradní rady pro změnu klimatu a rozpočtu Unie na emise skleníkových plynů stanovenému v nařízení (EU) 2021/1119 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku dosaženém při zvyšování čistých pohlcení skleníkových plynů z orné půdy, travních porostů a mokřadů spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení a při snižování emisí skleníkových plynů ze zemědělství v rámci nařízení (EU) 2018/842 a o pokroku dosaženém při zvyšování čistých pohlcení skleníkových plynů z orné půdy, travních porostů a mokřadů v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu, které jsou v souladu s dlouhodobými cíli Unie v oblasti klimatu stanovenými v nařízení (EU) 2021/1119 .

Tato zpráva zahrnuje posouzení dopadů zkoumající možnosti, včetně vnitrostátních cílů za účelem zajistit spravedlivý příspěvek každého odvětví a každého členského státu k cíli Unie v oblasti klimatické neutrality a průběžným klimatickým cílům Unie stanoveným v nařízení (EU) 2021/1119, přičemž zohlední cíle aktualizované biohospodářské strategie z roku 2018, udržitelné místní produkce potravin a potravinového zabezpečení, strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategii v oblasti biologické rozmanitosti, připravované právní předpisy týkající se udržitelného potravinového systému, posouzení synergií a kompromisů v souvislosti s rychlejším nahrazováním fosilních paliv biologickými produkty a posouzení dopadů až na úroveň zemědělských podniků.

V návaznosti na tuto zprávu Komise předloží legislativní návrhy, považuje-li to za vhodné k zajištění příspěvků všech odvětví v souladu s unijním cílem klimatické neutrality a průběžnými klimatickými cíli Unie stanovenými v nařízení (EU) 2021/1119.

Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3
Nařízení (EU) 2018/841
Čl. 4 – odst. 4 a (nový)

4a. Při přijímání opatření ke splnění svých vnitrostátních cílů uvedených v odstavci 2 členské státy zohlední zásadu „významně nepoškozovat“ a minimální záruky ve smyslu článků 17 a 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/8521a, přičemž rovněž zohlední zásady zakotvené v evropském pilíři sociálních práv. Komise vydá pokyny k upřesnění společných pravidel a metodik k dosažení cíle stanoveného v tomto odstavci. Komisi se rovněž svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením minimálních kritérií pro začlenění monitorování biologické rozmanitosti do systémů monitorování půdy.

__________________

1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

Pozměňovací návrh 57
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 a (nový)
Nařízení (EU) 2018/841
Článek 4 a (nový)

(3a) vkládá se nový článek 4a, který zní:

„Článek 4a

Finanční podpora a spravedlivý přechod na intenzivnější opatření v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně v odvětví LULUCF

1. Do … [čtyři měsíce od vstupu tohoto nařízení v platnost] předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí dostupnost a soudržnost všech stávajících finančních nástrojů Unie pro posílení zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně v odvětví LULUCF, s cílem přispět k dosažení cílů stanovených podle čl. 4 odst. 3 v souladu s čl. 4 odst. 4a. V této zprávě Komise případně vydá doporučení členským státům ohledně toho, jak je třeba změnit jejich strategické plány SZP podle článku 120 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 s cílem poskytnout nezbytnou a individuálně uzpůsobenou finanční podporu vlastníkům nebo správcům půdy a lesů za účelem dosažení cílů stanovených podle čl. 4 odst. 3 v souladu s čl. 4 odst. 4a, přičemž přednost má podpora ekosystémových přístupů v lesích, zemědělské půdě a agrolesnictví. Tato doporučení zohlední potřebu zajistit trvalost pohlcení, k nimž dochází prostřednictvím této finanční podpory, a riziko, že tato pohlcení budou kdykoli vypuštěna do atmosféry, ať už náhodně nebo úmyslně.

2. Pokud členské státy použijí veřejné příjmy z dražeb povolenek EU ETS podle směrnice 2003/87/ES na podporu opatření ke zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně přijatých vlastníky nebo správci půdy a lesů za účelem dosažení cílů stanovených podle čl. 4 odst. 3 v souladu s čl. 4 odst. 4a, upřednostní podporu ekosystémových přístupů k lesům a zemědělské půdě. Projekty se vybírají na základě objektivních, vědecky podložených a transparentních společných kritérií a odměňují postupy, jejichž přínos pro klima a životní prostředí je vědecky prokázán a které vedou k udržitelnému a dlouhodobému zvyšování ukládání uhlíku do půdy a biomasy a zároveň zajišťují vedlejší přínosy pro společnost.

3. Pro účely odstavce 3 Komise přijme pokyny, které stanoví společná kritéria pro výběr projektů, mimo jiné na základě stávajících pokynů přijatých Komisí. Před přijetím těchto pokynů Komise konzultuje Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu uvedený v článku 3 nařízení (EU) 2021/1119, jakož i občanskou společnost a příslušné zúčastněné strany.

4. Do 31. prosince 2022 Komise případně předloží legislativní návrh na vytvoření regulačního rámce pro certifikaci vědecky podložených, udržitelných, spolehlivých a trvalých pohlcení uhlíku, mimo jiné prostřednictvím postupů uhlíkového zemědělství, které zajistí ekologickou vyváženost a budou dodržovat ekologické zásady příznivé pro biologickou rozmanitost.

5. Do … [dva roky od vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každé dva roky vyhodnotí členské státy sociální a pracovní dopady, včetně dopadů na rovnost žen a mužů a pracovní podmínky, jak na vnitrostátní, tak na regionální úrovni, povinností stanovených v tomto nařízení v kterékoli z kategorií půdy a odvětví, na něž se vztahuje článek 2.“

Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 b (nový)
Nařízení (EU) 2018/841
Čl. 5 – odst. 1

(3b) v článku 5 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

1. Každý členský stát vypracuje a vede záznamy, které přesně zachycují emise a pohlcení vyplývající z kategorií započítávání využití půdy uvedených v článku 2. Členské státy zajistí přesnost, úplnost, jednotnost, srovnatelnost a transparentnost svých záznamů a ostatních údajů stanovených v tomto nařízení. Členské státy označí emise kladným znaménkem (+) a pohlcení záporným znaménkem (-).

„1. Každý členský stát vypracuje a vede záznamy, které přesně zachycují emise a pohlcení vyplývající z kategorií započítávání využití půdy uvedených v článku 2. Členské státy zajistí přesnost, úplnost, jednotnost, veřejnou dostupnost, srovnatelnost a transparentnost svých záznamů a ostatních údajů stanovených v tomto nařízení. Členské státy označí emise kladným znaménkem (+) a pohlcení záporným znaménkem (-).

Pozměňovací návrh 59
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 c (nový)
Nařízení (EU) 2018/841
Čl. 5 – odst. 4

(3c) v článku 5 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

4. Členské státy ve svých záznamech zahrnou pro každou kategorii započítávání využití půdy veškeré změny zásob uhlíku v zásobnících uhlíku uvedených v oddílu B přílohy I. Členské státy se mohou rozhodnout, že do svých záznamů nezahrnou změny zásob uhlíku v zásobnících uhlíku, není-li zásobník uhlíku zdrojem. Tato možnost nezahrnout změny zásob uhlíku se nevztahuje na zásobníky uhlíku z nadzemní biomasy, mrtvé dřevní hmoty a výrobky z vytěženého dřeva v rámci kategorie započítávání využití půdy „obhospodařovaná lesní půda“.

"4. Členské státy ve svých záznamech zahrnou pro každou kategorii započítávání využití půdy veškeré změny zásob uhlíku v zásobnících uhlíku uvedených v oddílu B přílohy I. Členské státy se mohou rozhodnout, že do svých záznamů nezahrnou změny zásob uhlíku v zásobnících uhlíku, není-li zásobník uhlíku zdrojem. Tato možnost nezahrnout změny zásob uhlíku se nevztahuje na zásobníky uhlíku z nadzemní biomasy, organický a minerální uhlík v půdě, mrtvé dřevní hmoty a výrobky z vytěženého dřeva v rámci kategorie započítávání využití půdy „obhospodařovaná lesní půda“.

Pozměňovací návrh 60
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 d (nový)
Nařízení (EU) 2018/841
Čl. 5 – odst. 4 – pododstavec 1 a (nový)

(3d) v čl. 5 odst. 4 se vkládá nový pododstavec, který zní:

„Nejpozději do jednoho roku od [vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] přijme Komise akt v přenesené pravomoci, kterým na základě naměřených údajů stanoví rekalibrovanou hodnotu zásoby uhlíku hlavních kategorií původních lesů a pralesů Unie v kategorii obhospodařované lesní půdy.

Komise využije soubory údajů poskytnuté v rámci dokončených nebo právě probíhajících výzkumných projektů pro příslušné původní a staré lesní typy a využije další nástroje Unie k financování projektů pro lesní typy s nedostatkem údajů. V případě potřeby může být za tímto účelem vytvořena specializovaná výzva v rámci misí EU v programu Horizont Evropa týkající se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně.“

Pozměňovací návrh 61
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 e (nový)
Nařízení (EU) 2018/841
Čl. 5 – odst. 5 a (nový)

(3e) v článku 5 se vkládá nový odstavec, který zní:

„5a. Sběr údajů bude dále posílen harmonizovaným sledováním vývoje obsahu organického uhlíku v půdě a faktorů, které ovlivňují stav půdy a její zásoby uhlíku, v celé Unii prostřednictvím každoročních průzkumů LUCAS (statistický průzkum využívání půdy / krajinného pokryvu) prováděných příslušnými útvary Evropské komise.“

Pozměňovací návrh 62
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. a
Nařízení (EU) 2018/841
Čl. 9 – název

Výrobky pro ukládání uhlíku;

Udržitelné výrobky pro ukládání uhlíku;

Pozměňovací návrh 63
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. b
Nařízení (EU) 2018/841
Čl. 9 – odst. 2

2. Komise přijme v souladu s článkem 16 akty v přenesené pravomoci za účelem změny odstavce 1 tohoto článku a přílohy V doplněním nových kategorií výrobků pro ukládání uhlíku, včetně výrobků z vytěženého dřeva, které pohlcují uhlík, a to na základě pokynů IPCC, tak jak byly přijaty konferencí smluvních stran UNFCCC nebo konferencí smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran Pařížské dohody, a při zajištění ekologické vyváženosti.

2. Komise přijme v souladu s článkem 16 akty v přenesené pravomoci za účelem změny odstavce 1 tohoto článku a přílohy V doplněním nových kategorií výrobků z vytěženého dřeva, které pohlcují uhlík, přičemž metodiky pro nové kategorie musí být vědecky podložené, transparentní a ověřitelné, musí zabraňovat dvojímu započítávání a musí se zakládat na pokynech IPCC, tak jak byly přijaty konferencí smluvních stran UNFCCC nebo konferencí smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran Pařížské dohody, a při zajištění ekologické vyváženosti.

Pozměňovací návrh 64
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. b a (nové)
Nařízení (EU) 2018/841
Čl. 9 – odst. 2 a (nový)

ba) vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a. Do šesti měsíců od vstupu v platnost legislativního aktu týkajícího se regulačního rámce Unie pro certifikaci pohlcování uhlíku založeného na vědecky podložených požadavcích a pravidlech započítávání, pokud jde o kvalitu měření, normy pro monitorování, protokoly pro podávání zpráv a prostředky ověřování, zajištění ekologické vyváženosti a zabránění negativním dopadům na biologickou rozmanitost a ekosystémy, a v případě, že konference smluvních stran UNFCCC nebo konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran Pařížské dohody přijala nové pokyny IPCC, Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o možných přínosech a kompromisech, pokud jde o zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se této změně a ochranu biologické rozmanitosti, pokud jde o začlenění udržitelně získaných biologických výrobků pro ukládání uhlíku s dlouhým poločasem rozpadu, které mají čistý pozitivní účinek na pohlcování uhlíku, a to na základě posouzení životního cyklu, včetně dopadu na využívání půdy a změny ve využívání půdy spojené se zvýšenou těžbou, a za předpokladu, že dostupné údaje jsou vědecky podložené, transparentní a ověřitelné. Ke zprávě Komise může být případně připojen legislativní návrh na odpovídající změnu tohoto nařízení při současném zajištění ekologické vyváženosti, zamezení dvojímu započítávání a zajištění co nejdelšího využívání a recyklace přírodních zdrojů a jejich přidělování na co nejcennější účely v každé fázi. Komise rovněž zohlední potřebu, aby životní cyklus výrobků pro ukládání uhlíku významně nepoškozoval jiné environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852.“

Pozměňovací návrh 65
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 – písm. a a (nové)
Nařízení (EU) 2018/841
Čl. 11 – odst. -1

aa) před odstavec 1 vkládá odstavec, který zní:

„-1. Pokud Komise zjistí, že členský stát nesplnil svůj roční cíl, jak se stanoví v čl. 4 odst. 3, ve dvou po sobě následujících letech, vydá tomuto členskému státu doporučení, v nichž určí vhodná dodatečná opatření v odvětví LULUCF k nápravě této situace. Komise tato doporučení zveřejní. Komise může tomuto členskému státu rovněž poskytnout dodatečnou technickou podporu.

Jsou-li vydána doporučení v souladu s prvním pododstavcem, dotčený členský stát do šesti měsíců od obdržení doporučení změní svůj vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu a dlouhodobou strategii podle článků 3 a 15 nařízení (EU) 2018/1999 s cílem přijmout dodatečná přiměřená opatření, přičemž zohlední doporučení přijatá Komisí. Tato opatření musí být řádně odůvodněna a opodstatněna.

Dotčený členský stát Komisi oznámí svůj revidovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu a dlouhodobou strategii spolu s prohlášením, v němž uvede, jak navrhovaná revize napraví nesplnění ročních cílů a jak byla zohledněna doporučení Komise.

Pokud se dotčený členský stát doporučeními Komise neřídí, zváží Komise přijetí nezbytných opatření v souladu se Smlouvami.“

Pozměňovací návrh 66
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 – písm. b
Nařízení (EU) 2018/841
Čl. 11 – odst. 1

1. Členský stát může využít:

1. Aniž je dotčen odstavec -1, členský stát může využít:

a) obecnou flexibilitu stanovenou v článku 12; a

b) flexibilitu obhospodařované lesní půdy stanovenou v článcích 13 a 13b ke splnění závazku uvedeného v článku 4.

b) flexibilitu obhospodařované lesní půdy stanovenou v článku 13 a mechanismus podle článku 13b ke splnění závazků a cílů stanovených v článku 4.

Finsko může kromě možností flexibility uvedených v prvním pododstavci písm. a) a b) použít dodatečné kompenzace podle článku 13a.

Pozměňovací návrh 67
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 – písm. b a (nové)
Nařízení (EU) 2018/841
Čl. 11 – odst. 2

ba) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

2. Pokud některý členský stát neplní požadavky na monitorování stanovené v čl. 7 odst. 1 písm. da) nařízení (EU) č. 525/2013, ústřední správce jmenovaný podle článku 20 směrnice 2003/87/ES (dále jen „ústřední správce“) dočasně danému členskému státu zakáže převod nebo započtení podle čl. 12 odst. 2 a 3 tohoto nařízení nebo využití flexibility podle článku 13 tohoto nařízení.“

„2. Pokud některý členský stát neplní požadavky na monitorování stanovené v čl. 7 odst. 1 písm. da) nařízení (EU) č. 525/2013, ústřední správce jmenovaný podle článku 20 směrnice 2003/87/ES (dále jen „ústřední správce“) dočasně danému členskému státu zakáže převod podle čl. 12 odst. 2 tohoto nařízení nebo využití flexibility podle článku 13 tohoto nařízení.“

Pozměňovací návrh 68
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. -a (nové)
Nařízení (EU) 2018/841
Čl. 12 – odst. 2

-a) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

2. Pokud celková pohlcení v některém členském státě překračují celkové emise po odečtení případného množství zohledněného podle článku 7 nařízení (EU) 2018/842, může tento členský stát převést zbývající množství pohlcení na jiný členský stát. Převedené množství se zohlední při posuzování plnění závazku tohoto jiného členského státu podle článku 4 tohoto nařízení.

„2. Pokud celková pohlcení v některém členském státě překračují celkové emise za období 2021–2025 nebo pokud čisté pohlcení skleníkových plynů v členském státě převyšuje jeho roční cíl stanovený v čl. 4 odst. 3, může tento členský stát převést zbývající množství pohlcení na jiný členský stát pod podmínkou, že přijímající členský stát uhradí příspěvek odpovídající přinejmenším ročnímu průměru uzavíracích cen povolenek EU ETS na společné dražební platformě během roku, kterého se převod týká. Převedené množství se zohlední při posuzování plnění závazku a cílů přijímajícího členského státu podle článku 4 tohoto nařízení.“

Pozměňovací návrh 69
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. b
Nařízení (EU) 2018/841
Čl. 12 – odst. 5

5. Členské státy mohou použít příjmy z převodů podle odstavce 2 k boji proti změně klimatu v Unii nebo ve třetích zemích a o veškerých těchto opatřeních informují Komisi.

5. Členské státy použijí veškeré příjmy z převodů podle odstavce 2 k financování opatření ke zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně v odvětví LULUCF v Unii nebo ve třetích zemích, včetně ekosystémových přístupů, přičemž zohlední zásadu „významně nepoškozovat“ a minimální záruky stanovené v článcích 17 a 18 nařízení (EU) 2020/852. Členské státy informují Komisi o použití těchto příjmů a o opatřeních přijatých ve zprávách uvedených v článku 19 nařízení (EU) 2018/1999.

Pozměňovací návrh 70
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 11
Nařízení (EU) 2018/841
Článek 13

Článek 13

Flexibilita obhospodařované lesní půdy

1. Pokud jsou v období 2021–2025 v určitém členském státě celkové emise v kategoriích započítávání využití půdy uvedených v čl. 2 odst. 1 [při započítávání v souladu s tímto nařízením] vyšší než celková pohlcení, může tento členský stát za účelem dodržení čl. 4 odst. 1 využít flexibilitu obhospodařované lesní půdy stanovenou tímto článkem.

2. Pokud je v období 2021–2025 výsledek výpočtu podle čl. 8 odst. 1 kladný, je dotčený členský stát oprávněn kompenzovat výsledné emise za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

a) členský stát do své strategie předložené podle článku 15 nařízení (EU) 2018/1999 zahrnul již prováděná nebo plánovaná konkrétní opatření s cílem zajistit zachování nebo případně zvýšení propadů a rezervoárů z lesů způsobem, který přispívá k podpoře biologické rozmanitosti, a snížit zranitelnost půdy vůči přírodním škodlivým činitelům; a

aa) členský stát dodržuje směrnici Rady 92/43/EHS* a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES**; a

b) celkové emise v Unii nepřesahují celková pohlcení v kategoriích započítávání využití půdy uvedených v čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení v období 2021–2025.

Komise zajistí, aby se při posuzování toho, zda celkové emise v rámci Unie nepřekračují celková pohlcení, jak je uvedeno v prvním pododstavci písm. b), zabránilo dvojímu započtení v členských státech, zejména při uplatňování flexibilit stanovených v článku 12 tohoto nařízení a v čl. 7 odst. 1 a čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) 2018/842.

3. Kompenzace uvedená v odstavci 2 se může vztahovat pouze na propady zaúčtované jako emise oproti referenční úrovni pro lesy daného členského státu a nesmí překročit 50 % maximální výše kompenzace pro dotčený členský stát stanovené v příloze VII na období 2021–2025.

4. Členské státy předloží Komisi důkazy o dopadu přírodních škodlivých činitelů vypočteném podle přílohy VI, aby byly způsobilé pro kompenzace zbývajících propadů započítaných jako emise oproti referenční úrovni pro lesy, a to až do plné výše kompenzace nevyužité jinými členskými státy stanovené v příloze VII pro období 2021–2025. V případě, že žádost o kompenzaci přesáhne výši nevyužité dostupné kompenzace, rozdělí se kompenzace poměrným dílem mezi dotčené členské státy.

4. Členské státy předloží Komisi důkazy o dopadu přírodních škodlivých činitelů vypočteném podle přílohy VI, stejně jako o opatřeních, která plánují přijmout ve snaze podobnému působení v budoucnu předejít či jeho dopady zmírňovat, aby byly způsobilé pro kompenzace zbývajících propadů započítaných jako emise oproti referenční úrovni pro lesy, a to až do plné výše kompenzace nevyužité jinými členskými státy stanovené v příloze VII pro období 2021–2025. V případě, že žádost o kompenzaci přesáhne výši nevyužité dostupné kompenzace, rozdělí se kompenzace poměrným dílem mezi dotčené členské státy. Komise důkazy předložené členskými státy zveřejní.“;

____________________

* Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

** Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).

Pozměňovací návrhy 94 a 98
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 13
Nařízení (EU) 2018/841
Článek 13 b

Článek 13b

Mechanismus flexibility využívání půdy na období 2026–2030

Mechanismus pro přírodní škodlivé činitele na období 2026–2030

1. V registru Unie zřízeném podle článku 40 nařízení (EU) 2018/1999 se zavede mechanismus flexibility využívání půdy odpovídající množství až 178 milionů tun ekvivalentu CO2 s výhradou splnění cíle Unie uvedeného v čl. 4 odst. 2. Mechanismus flexibility je k dispozici navíc k flexibilitě stanovené v článku 12.

1. V registru Unie zřízeném podle článku 40 nařízení (EU) 2018/1999 se zavede mechanismus odpovídající množství až 178 milionů tun ekvivalentu CO2 s cílem zohlednit dopady přírodních škodlivých činitelů, pokud tyto činitele nebylo možné předvídat ani jim nebylo možné předejít, zejména prostřednictvím adaptačních opatření, a to s výhradou splnění cíle Unie uvedeného v čl. 4 odst. 2. Tento mechanismus je k dispozici navíc k flexibilitě stanovené v článku 12.

2. Pokud je v období 2026–2030 rozdíl, započtený a vykazovaný v souladu s tímto nařízením, mezi ročním součtem emisí skleníkových plynů a pohlcení na území členského státu a ve všech kategoriích vykazování využití půdy uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a) až j) a odpovídajícím cílem kladný, může tento členský stát využít flexibilitu stanovenou v tomto článku, aby splnil svůj cíl stanovený podle čl. 4 odst. 2.

2. Pokud je v období 2026–2030 rozdíl, započtený a vykazovaný v souladu s tímto nařízením, mezi ročním součtem emisí skleníkových plynů a pohlcení na území členského státu a ve všech kategoriích vykazování využití půdy uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a) až j) a odpovídajícím cílem kladný, může tento členský stát využít mechanismus stanovený v tomto článku, aby splnil svůj cíl stanovený podle čl. 4 odst. 2.

3. Pokud je v období 2026–2030 výsledek výpočtu podle odstavce 2 kladný, je dotčený členský stát oprávněn kompenzovat nadměrné emise za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

3. Pokud je v období 2026–2030 výsledek výpočtu podle odstavce 2 kladný, může členský stát použít mechanismus stanovený v tomto článku za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

-a) členský stát poskytl Komisi dostatečné důkazy o tom, že tento kladný výsledek přímo souvisí s dopadem přírodních škodlivých činitelů na základě výpočtu podle přílohy VI. Komise důkazy předložené členskými státy zveřejní a může je odmítnout, pokud se po ověření informací obdržených od členského státu domnívá, že nejsou dostatečně odůvodněné nebo jsou nepřiměřené, a;

a) členský stát zahrnul do svého aktualizovaného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu předloženého podle článku 14 nařízení (EU) 2018/1999 probíhající nebo plánovaná zvláštní opatření s cílem zajistit zachování nebo případně posílení všech propadů a rezervoárů půdy a snížit zranitelnost půdy vůči přírodním škodlivým činitelům;

a) členský stát změnil svůj integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu a dlouhodobou strategii podle čl. 11 odst. -1 a přijal nová opatření k posílení všech půdních propadů a rezervoárů způsobem, který přispívá ke zvýšení biologické rozmanitosti a ke snížení zranitelnosti půdy vůči přírodním škodlivým činitelům a dopadu změny klimatu;

b) členský stát vyčerpal všechny ostatní možnosti flexibility dostupné podle článku 12 tohoto nařízení nebo čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) 2018/842;

ba) členský stát dodržuje směrnice 92/43/EHS a 2009/147/ES; a;

c) rozdíl mezi ročním úhrnem všech emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení na území Unie a ve všech kategoriích vykazování využití půdy uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a) až j) a cílem Unie [310 milionů tun ekvivalentu CO2 čistých pohlcení] je v období 2026–2030 záporný.

c) rozdíl mezi ročním úhrnem všech emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení na území Unie a ve všech kategoriích vykazování využití půdy uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a) až j) a cílem Unie stanoveným v čl. 4 odst. 2 po vyčerpání všech ostatních možností flexibility dostupných podle článku 12 je v období 2026–2030 záporný.

Při posuzování toho, zda celkové emise v rámci Unie překračují celková pohlcená množství podle prvního pododstavce písm. c), Komise určí, zda je třeba zahrnout 20 % čistých pohlcených množství, která si členské státy neponechaly z období 2021–2025, a to na základě dopadu přírodních škodlivých činitelů a za použití informací předložených členskými státy v souladu s odstavcem 5 tohoto článku. Komise v tomto posouzení rovněž zajistí, aby členské státy zabránily dvojímu započtení, zejména při uplatňování flexibility stanovené v článku 12 tohoto nařízení a v čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) 2018/842.

4. Výše kompenzace uvedené v odstavci 3 tohoto článku se může vztahovat pouze na propady zaúčtované jako emise oproti cíli daného členského státu stanovenému v příloze IIa tohoto nařízení a nesmí překročit 50 % maximální výše kompenzace pro dotčený členský stát stanovené v příloze VII pro období 2026–2030.

5. Členské státy předloží Komisi důkazy o dopadu přírodních škodlivých činitelů vypočteném podle přílohy VI, aby byly způsobilé pro kompenzace zbývajících propadů započítaných jako emise oproti cíli daného členského státu uvedenému příloze IIa, a to až do plné výše kompenzace nevyužité jinými členskými státy stanovené v příloze VII pro období 2026–2030. V případě, že žádost o kompenzaci přesáhne výši nevyužité dostupné kompenzace, rozdělí se kompenzace poměrným dílem mezi dotčené členské státy.

5. V případě, že žádost o kompenzaci přesáhne výši 178 milionů tun ekvivalentu CO2 dostupného v rámci mechanismu, rozdělí se kompenzace poměrným dílem mezi dotčené členské státy.

5a. Členské státy jsou oprávněny kompenzovat čisté propady nebo pohlcení započítané jako emise oproti cílům stanoveným pro tyto členské státy v čl. 4 odst. 2 pro období 2026–2030 až do maximální výše 50 milionů tun ekvivalentu CO2 pro Unii jako celek nevyužité kompenzace jinými členskými státy stanovené v příloze VII na období 2021–2025, po zohlednění odstavce 3 tohoto článku, za předpokladu, že tyto členské státy:

a) vyčerpaly všechny ostatní možnosti flexibility dostupné podle článku 12 tohoto nařízení nebo čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) 2018/842 a rovněž podle odstavce 3 tohoto článku;

b) předložily Komisi dostatečné důkazy o dopadu narušení ekosystémů způsobených změnou klimatu, který má za následek nadměrné emise nebo snižuje čisté pohlcené množství způsobem, který je mimo jejich kontrolu a který nebylo možné předvídat nebo mu předejít, zejména provedením dostatečných adaptačních opatření k zajištění odolnosti postižené oblasti vůči změně klimatu. Komise důkazy předložené členskými státy zveřejní a může je odmítnout, pokud se po ověření informací obdržených od členského státu domnívá, že nejsou dostatečně odůvodněné nebo jsou nepřiměřené;

c) zahrnuly do svého aktuálního integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu předloženého podle článku 14 nařízení (EU) 2018/1999 zvláštní opatření s cílem zajistit zachování nebo případně posílení všech propadů a rezervoárů půdy a snížit zranitelnost půdy vůči narušení ekosystémů vyvolaných změnou klimatu, a;

d) rozdíl mezi ročním úhrnem všech emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení na území Unie a ve všech kategoriích vykazování využití půdy uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a) až j) a cílem Unie stanoveným v čl. 4 odst. 2 po vyčerpání všech ostatních možností flexibility dostupných podle článku 12 je v období 2026–2030 záporný.

V případě, že žádost o kompenzaci přesáhne maximální výši dostupné kompenzace, rozdělí se kompenzace poměrným dílem mezi dotčené členské státy.

5b. Do ... [6 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 za účelem doplnění tohoto nařízení přijetím metodiky pro posuzování dopadu narušení ekosystémů vyvolaného změnou klimatu podle odst. 5a písm. b).

Pozměňovací návrh 72
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 14
Nařízení (EU) 2018/841
Článek 13 c

Článek 13c

Správa cílů

Pokud přezkoumané emise skleníkových plynů a pohlcení členského státu v roce 2032 překročí roční cíle daného členského státu pro kterýkoli konkrétní rok období 2026–2030, s přihlédnutím k flexibilitě uplatněné podle článků 12 a 13b, použije se toto opatření:

Pokud Komise na základě svého komplexního přezkumu provedeného v roce 2032 podle čl. 14 odst. 2 zjistí, že cíle a závazky členského státu stanovené podle článku 4 nebyly pro kterýkoli konkrétní rok období 2026–2030 splněny, použije se toto opatření:

K množství emisí skleníkových plynů vykázaných členským státem na následující rok se připočte množství odpovídající množství nadměrných čistých emisí skleníkových plynů v tunách ekvivalentu CO2 vynásobené koeficientem 1,08 v souladu s opatřeními přijatými podle článku 15.

K množství emisí skleníkových plynů vykázaných členským státem u kategorií půdy na následující rok se připočte množství odpovídající množství nadměrných čistých emisí skleníkových plynů v tunách ekvivalentu CO2 vynásobené koeficientem 1,08 v souladu s opatřeními přijatými podle článku 15.

Pokud Komise zjistí, že členské státy toto nařízení nedodržují, přijme nezbytná opatření v souladu se Smlouvami.

Pozměňovací návrh 73
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 14 a (nový)
Nařízení (EU) 2018/841
Článek 13 d (nový)

(14a) vkládá se nový článek 13d, který zní:

„Článek 13d

Mezinárodní spolupráce

Pokud se členský stát rozhodne povolit použití uhlíkových kreditů z odvětví LULUCF ke kompenzaci ze strany veřejných nebo soukromých subjektů, a to i v souladu s čl. 6 odst. 2 nebo čl. 6 odst. 4 Pařížské dohody, množství převedených nebo použitých pohlcení se nezohledňuje pro účely plnění cíle dosažení ročních cílů daného členského státu stanovených v čl. 4 odst. 3 tohoto nařízení.“

Pozměňovací návrh 74
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 15
Nařízení (EU) 2018/841
Čl. 14 – odst. 1

„1. Do 15. března 2027 pro období 2021–2025 a do 15. března 2032 pro období 2026–2030 předloží členské státy Komisi zprávu o souladu obsahující bilance celkových emisí a celkových pohlcení za příslušné období pro každou kategorii započítávání využití půdy uvedenou v čl. 2 odst. 1 písm. a) až f) pro období 2021–2025 a pro každou kategorii uvedenou v čl. 2 odst. 2 písm. a) až j) pro období 2026–2030, a to s použitím pravidel započítávání stanovených v tomto nařízení.

Zpráva o souladu musí obsahovat posouzení:

a) politik a opatření týkajících se kompromisů;

a) politik a opatření týkajících se možných kompromisů s dalšími cíli a strategiemi Unie v oblasti životního prostředí, jako jsou cíle a strategie stanovené v osmém akčním programu pro životní prostředí a ve strategiích EU v oblasti biologické rozmanitosti a biohospodářství;

aa) opatření přijatých členskými státy za účelem dosažení souladu s čl. 4 odst. 4a;

b) synergií mezi zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně;

b) synergií mezi zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně, včetně politik a opatření ke snížení zranitelnosti půdy vůči přírodním škodlivým činitelům a klimatu;

c) synergií mezi zmírňováním změny klimatu a biologickou rozmanitostí.

Zpráva musí rovněž obsahovat, v příslušných případech, podrobnosti o záměru využít flexibility podle článku 11 a související množství nebo o skutečném využití těchto flexibilit a související množství.“;

Zpráva o souladu vychází z ročních souborů údajů, včetně informací získaných ze systémů monitorování půdy, jako jsou průzkumy využívání půdy / krajinného pokryvu (LUCAS), s využitím vzorků o hloubce nejméně 30 cm a včetně všech relevantních parametrů ovlivňujících potenciál půdy zachycovat uhlík.“

Pozměňovací návrh 75
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 16 a (nový)
Nařízení (EU) 2018/841
Článek 15 a (nový)

(16a) Vkládá se nový článek 15a, který zní:

„Článek 15a

Přístup ke spravedlnosti

1. Členské státy zajistí, aby osoby z řad dotčené veřejnosti, které splňují podmínky stanovené v odstavci 2, měly v souladu s vnitrostátním právním řádem možnost dosáhnout přezkoumání soudem nebo jiným nezávislým a nestranným orgánem zřízeným ze zákona, aby mohly napadnout nesplnění právních povinností stanovených v článcích 4 až 10.

2. Osoby z řad dotčené veřejnosti mají přístup k přezkoumání uvedenému v odstavci 1, pokud:

a) mají dostatečný zájem nebo

b) namítají porušení práva, pokud to správní procesní právo členského státu vyžaduje jako podmínku.

To, co představuje dostatečný zájem, určí členské státy v souladu s cílem poskytnout osobám z řad dotčené veřejnosti široký přístup ke spravedlnosti a v souladu s Aarhuskou úmluvou o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí.

Za tímto účelem se má za to, že dostatečným zájmem pro účely tohoto odstavce je zájem jakékoli nevládní organizace, jež prosazuje ochranu životního prostředí a splňuje požadavky vnitrostátních právních předpisů.

3. Odstavce 1 a 2 nevylučují možnost vyžádat si předběžné přezkoumání správním orgánem a nemají vliv na požadavek, aby byly před předáním věci k soudnímu přezkoumání vyčerpány postupy správního přezkoumání, pokud to vyžaduje vnitrostátní právo. Každé takové řízení musí být spravedlivé, nestranné a včasné a nesmí být nepřiměřeně nákladné.

4. Členské státy zajistí, aby byly praktické informace o přístupu ke správnímu a soudnímu přezkumu snadno dostupné veřejnosti.“;

Pozměňovací návrh 76
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 17
Nařízení (EU) 2018/841
Článek 16a (nový)

(17) vkládá se nový článek 16a, který zní:

vypouští se

Článek 16a

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen Výbor pro změnu klimatu zřízený podle čl. 44 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1999. Výborem se rozumí výbor ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/201144.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011;

__________________

44 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

Pozměňovací návrh 77
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 18
Nařízení (EU) 2018/841
Čl. 17 – odst. 2

2. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě nejpozději do šesti měsíců po […] globálním hodnocení dohodnutém podle článku 14 Pařížské dohody zprávu o fungování tohoto nařízení, zahrnující v příslušných případech posouzení dopadů flexibilit uvedených v článku 11, jakož i o příspěvku tohoto nařízení k cíli Unie v oblasti celkového snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 a o jeho příspěvku k cílům Pařížské dohody, zejména pokud jde o potřebu dalších politik a opatření Unie s ohledem na nezbytné posílení snižování emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení v Unii.

2. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě v letech 2025, 2027 a 2032 zprávu o pokroku, pokud jde o fungování tohoto nařízení a dosahování cílů stanovených v článku 4.

2a. Nejpozději šest měsíců po každém globálním hodnocení dohodnutém podle článku 14 Pařížské dohody předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o příspěvku tohoto nařízení k cíli Unie v oblasti klimatické neutrality a průběžným klimatickým cílům stanoveným v nařízení (EU) 2021/1119, k cílům Pařížské dohody a k dalším environmentálním cílům Unie a cílům Zelené dohody pro Evropu a jejích doprovodných příslušných strategií a právních předpisů, včetně posouzení dopadů možností flexibility uvedených v článku 11 na dosahování cílů tohoto nařízení. Zpráva posoudí potřebu dalších politik a opatření Unie s ohledem na nezbytné posílení snižování emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v Unii a na potřebu dosáhnout cílů Unie v oblasti životního prostředí a zohlední veškerá budoucí zlepšení systému monitorování, shromažďování údajů a podávání zpráv o lesích a půdě. Zpráva zohlední nejlepší dostupné a nejnovější vědecké poznatky, včetně nejnovějších zpráv IPCC, IPBES a Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu uvedeného v článku 3 nařízení (EU) 2021/1119.

V návaznosti na tuto zprávu Komise dle svého uvážení předloží legislativní návrhy. Návrhy zejména stanoví roční cíle a správu zaměřené na cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2035 stanovený v čl. 4 odst. 4, další politiky a opatření Unie a rámec pro období po roce 2035, a to i v oblasti působnosti nařízení o emisích skleníkových plynů a jejich pohlcování v dalších odvětvích, jako je mořské a sladkovodní prostředí.

V návaznosti na tuto zprávu Komise dle svého uvážení předloží legislativní návrhy. Návrhy zejména stanoví další politiky a opatření Unie k dosažení cílů v oblasti LULUCF pro období po roce 2030 uvedených v čl. 4 odst. 3 a rozšíří oblast působnosti tohoto nařízení tak, aby zahrnovalo emise skleníkových plynů a jejich pohlcování z mořských, pobřežních a sladkovodních ekosystémů na základě spolehlivých vědeckých metodik, a stanoví další samostatné cíle čistého pohlcování pro tyto ekosystémy.

2b. Po vstupu v platnost legislativního aktu týkajícího se regulačního rámce Unie pro obnovu přírody Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí soulad tohoto nařízení, zejména závazků a cílů stanovených v článku 4, s cíli stanovenými v uvedeném legislativním aktu. Ke zprávě mohou být případně připojeny legislativní návrhy na změnu tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh 78
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 2
Nařízení (EU) 2018/1999
Čl. 4 – odst. 1 – písm. a – bod 1 – písm. ii

závazky a vnitrostátní cíle členského státu týkající se čistých pohlcení skleníkových plynů podle čl. 4 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2018/841 a příspěvky členského státu k dosažení cíle Unie dosáhnout do roku 2035 nulových čistých emisí skleníkových plynů a poté dosáhnout záporných emisí podle čl. 4 odst. 4 uvedeného nařízení;

závazky a vnitrostátní cíle členského státu týkající se čistých pohlcení skleníkových plynů podle čl. 4 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2018/841;

Pozměňovací návrh 79
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 2 a (nový)
Nařízení (EU) 2018/1999
Čl. 26 – odst. 6

(2a) V čl. 26 odst. 6 se doplňuje následující písmeno:

„aa) změny přílohy V části 3 písm. b) a c) za účelem doplnění kategorií půdy k těm, na něž se vztahuje systém monitorování jednotek využívání půdy podléhajících ochraně, respektive ke kategoriím, na něž se vztahuje systém monitorování jednotek využívání půdy podléhajících obnově, v souladu s příslušnými právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí.“;

Pozměňovací návrh 80
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 3 – písm. c
Nařízení (EU) 2018/1999
Čl. 38 – odst. 4

Po dokončení komplexního přezkumu provedeného podle odstavce 1 Komise pomocí prováděcích aktů určí celkový součet emisí pro příslušná léta na základě opravených údajů o inventurách pro jednotlivé členské státy rozdělený mezi údaje o emisích relevantní pro článek 9 nařízení (EU) 2018/842 a údaje o emisích zmíněné v části 1 písmeni c) přílohy V tohoto nařízení a určí celkový součet emisí a pohlcení relevantní pro článek 4 nařízení (EU) 2018/841.;

Po dokončení komplexního přezkumu provedeného podle odstavce 1 Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43, kterými doplní toto nařízení stanovením celkového součtu emisí pro příslušná léta na základě opravených údajů o inventurách pro jednotlivé členské státy rozděleného mezi údaje o emisích relevantní pro článek 9 nařízení (EU) 2018/842 a údaje o emisích zmíněné v části 1 písmeni c) přílohy V tohoto nařízení a určí celkový součet emisí a pohlcení relevantní pro článek 4 nařízení (EU) 2018/841.

Pozměňovací návrh 81
Návrh nařízení
Příloha II
Nařízení (EU) 2018/841
Příloha II a – tabulka

Znění navržené Komisí
Cíl Unie a vnitrostátní cíle členských států týkající se čistých pohlcení skleníkových plynů podle čl. 4 odst. 2, jichž má být dosaženo do roku 2030
Členský stát	Hodnota snížení čistých emisí skleníkových plynů v kilotunách ekvivalentu CO2 v roce 2030
Belgie	-1 352
Bulharsko	-9 718
Česká republika	-1 228
Dánsko	5 338
Německo	-30 840
Estonsko	-2 545
Irsko	3 728
Řecko	-4 373
Španělsko	-43 635
Francie	-34 046
Chorvatsko	-5 527
Itálie	-35 758
Kypr	-352
Lotyšsko	-644
Litva	-4 633
Lucembursko	-403
Maďarsko	-5 724
Malta	2
Nizozemsko	4 523
Rakousko	-5 650
Polsko	-38 098
Portugalsko	-1 358
Rumunsko	-25 665
Slovinsko	-146
Slovensko	-6 821
Finsko	-17 754
Švédsko	-47 321
EU 27	-310 000
Pozměňovací návrh
Cíl Unie a vnitrostátní cíle členských států týkající se čistých pohlcení skleníkových plynů podle čl. 4 odst. 2, jichž má být dosaženo do roku 2030
Členský stát	Hodnota snížení čistých emisí skleníkových plynů v kilotunách ekvivalentu CO2 v roce 2030
Belgie	nejméně -1 352
Bulharsko	nejméně -9 718
Česká republika	nejméně -1 228
Dánsko	nejméně 5 338
Německo	nejméně -30 840
Estonsko	nejméně -2 545
Irsko	nejméně 3 728
Řecko	nejméně -4 373
Španělsko	nejméně -43 635
Francie	nejméně -34 046
Chorvatsko	nejméně -5 527
Itálie	nejméně -35 758
Kypr	nejméně -352
Lotyšsko	nejméně -644
Litva	nejméně -4 633
Lucembursko	nejméně -403
Maďarsko	nejméně -5 724
Malta	nejméně 2
Nizozemsko	nejméně 4 523
Rakousko	nejméně -5 650
Polsko	nejméně -38 098
Portugalsko	nejméně -1 358
Rumunsko	nejméně -25 665
Slovinsko	nejméně -146
Slovensko	nejméně -6 821
Finsko	nejméně -17 754
Švédsko	nejméně -47 321
EU 27	nejméně -310 000

Pozměňovací návrh 82
Návrh nařízení
Příloha III
Nařízení (EU) 2018/1999
Čl. V – část 3

V příloze V nařízení (EU) 2018/1999 se část 3 nahrazuje tímto:

„Zeměpisně přesné údaje o změnách ve využívání půdy v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006. Inventura skleníkových plynů funguje na základě elektronických databází a geografických informačních systémů a zahrnuje:

„Zeměpisně přesné údaje o změnách ve využívání půdy v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006, jejich doplněním z roku 2013 a aktualizovanou verzí z roku 2019. Inventura skleníkových plynů funguje na základě elektronických databází a geografických informačních systémů, pro něž orgány Unie poskytují členským státům odpovídající podporu a pomoc s cílem zajistit soudržnost a transparentnost shromážděných údajů, a zahrnuje:

a) systém monitorování jednotek využívání půdy s velkou zásobou uhlíku ve smyslu čl. 29 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001;

b) systém monitorování jednotek využívání půdy, na které se vztahuje ochrana a které jsou definovány jako půda spadající do jedné nebo více z těchto kategorií:

– půda s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti ve smyslu čl. 29 odst. 3 směrnice (EU) 2018/2001,

– lokality významné pro Společenství a zvláštní oblasti ochrany vymezené v článku 4 směrnice Rady 92/43/EHS1 a jednotky půdy, které do nich nespadají a na které se vztahují ochranná opatření podle čl. 6 odst. 1 a 2 uvedené směrnice za účelem splnění cílů ochrany lokalit,

– místa rozmnožování a místa odpočinku druhů uvedených v příloze IV směrnice 92/43/EHS, na něž se vztahují ochranná opatření podle článku 12 uvedené směrnice,

– přírodní stanoviště uvedená v příloze I směrnice 92/43/EHS a stanoviště druhů uvedených v příloze II směrnice 92/43/EHS, která se nacházejí mimo lokality významné pro Společenství a zvláštní oblasti ochrany a která přispívají k tomu, aby tato stanoviště a druhy dosáhly příznivého stavu z hlediska ochrany podle článku 2 uvedené směrnice nebo na něž se mohou vztahovat preventivní a nápravná opatření podle směrnice 2004/35/ES2;

– zvláště chráněné oblasti označené podle článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES3 a jednotky půdy mimo tyto oblasti, na které se vztahují ochranná opatření podle článku 4 směrnice 2009/147/ES a čl. 6 odst. 2 směrnice 92/43/EHS za účelem splnění cílů ochrany lokalit,

– jednotky půdy, na něž se vztahují opatření na ochranu ptáků, u nichž bylo nahlášeno, že nejsou v bezpečném stavu podle článku 12 směrnice 2009/147/ES, za účelem splnění požadavku podle čl. 4 odst. 4 druhé věty uvedené směrnice, kterým je předcházení znečišťování nebo poškozování stanovišť nebo splnění požadavku podle článku 3 uvedené směrnice na ochranu a zachování dostatečné rozmanitosti a rozlohy stanovišť pro různé druhy ptáků,

– jakákoli jiná stanoviště, která členský stát vyhlásí pro účely rovnocenné účelům stanoveným ve směrnicích 92/42/EHS a 2009/147/ES,

– jednotky půdy, na něž se vztahují opatření požadovaná k ochraně a zamezení zhoršení ekologického stavu útvarů povrchových vod podle čl. 4 bodu iii) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES4;

– přirozená záplavová území nebo plochy pro zadržování povodní chráněná členskými státy v souvislosti se zvládáním povodňových rizik podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES5;

– chráněné oblasti určené členskými státy za účelem dosažení cílů chráněných oblastí;

c) systém monitorování jednotek využívání půdy, na které se vztahuje obnova a které jsou definovány jako půda spadající do jedné nebo více z těchto kategorií:

– lokality významné pro Společenství, zvláštní oblasti ochrany a zvláště chráněné oblasti, jak jsou popsány v písmenu b) výše, spolu s jednotkami půdy, které do nich nespadají a u nichž bylo zjištěno, že jsou pro ně nutná opatření pro obnovu nebo kompenzační opatření zaměřená na splnění cílů ochrany lokalit,

– stanoviště druhů volně žijících ptáků uvedených v čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/147/ES nebo uvedených v příloze I uvedené směrnice, která se nacházejí mimo zvláště chráněné oblasti a u nichž bylo zjištěno, že jsou pro ně nutná opatření pro obnovu pro účely směrnice 2009/147/ES,

– přírodní stanoviště uvedená v příloze I směrnice 92/43/EHS a stanoviště druhů uvedených v příloze II směrnice 92/43/EHS mimo lokality významné pro Společenství a zvláštní oblasti ochrany, u nichž bylo zjištěno, že jsou pro ně nutná opatření pro obnovu za účelem dosažení příznivého stavu z hlediska ochrany podle směrnice 92/43/EHS a/nebo u nichž bylo zjištěno, že jsou pro ně nutná nápravná opatření pro účely článku 6 směrnice 2004/35/ES,

– oblasti označené jako oblasti vyžadující obnovu podle plánu na obnovu přírody platného v daném členském státě,

– oblasti označené jako oblasti vyžadující obnovu nebo podléhající opatřením na zajištění toho, aby se jejich stav nezhoršoval, podle plánu na obnovu přírody platného v daném členském státě,

– jednotky půdy, na něž se vztahují opatření požadovaná pro obnovení dobrého ekologického stavu útvarů povrchových vod podle čl. 4 bodu iii) směrnice 2000/60/ES nebo opatření požadovaná k opětovnému dosažení dobrého ekologického stavu těchto útvarů, pokud to vyžadují právní předpisy,

– jednotky půdy, na něž se vztahují opatření pro znovuzřízení a obnovu mokřadů podle přílohy VI části B bodu vii) směrnice 2000/60/ES,

– oblasti, které potřebují obnovu ekosystémů, aby bylo dosaženo dobrého stavu ekosystému v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/8526;

d) systém monitorování jednotek využívání půdy s vysokým rizikem z hlediska klimatu:

– oblasti, na něž se vztahuje kompenzace za přírodní škodlivé činitele podle čl. 13b odst. 5 nařízení (EU) 2018/841,

– oblasti uvedené v čl. 5 odst. 1 směrnice 2007/60/ES,

– oblasti označené ve vnitrostátních strategiích členských států pro přizpůsobování se změně klimatu jako oblasti s vysokými přírodními a člověkem způsobenými riziky, na něž se vztahují opatření ke snižování rizika katastrof v souvislosti se změnou klimatu.

da) systém monitorování zásob uhlíku v půdě, mimo jiné s využitím ročních souborů údajů z průzkumu využívání půdy / krajinného pokryvu (LUCAS).

Inventura skleníkových plynů umožní výměnu a integraci údajů mezi elektronickými databázemi a geografickými informačními systémy.

Inventura skleníkových plynů umožní výměnu a integraci údajů mezi elektronickými databázemi a geografickými informačními systémy i jejich srovnatelnost a veřejnou přístupnost.

Pro období 2021–2025 metodika úrovně přesnosti 1 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006. V případě emisí a pohlcení pro zásobník uhlíku představující nejméně 25–30 % emisí nebo pohlcení v kategorii zdroje nebo propadu, jež je v národním inventurním systému členského státu upřednostněna, jelikož její odhad má významný vliv na celkovou inventuru skleníkových plynů v dané zemi z hlediska absolutní úrovně emisí a pohlcení, trendů emisí a pohlcení nebo nejistoty s ohledem na emise a pohlcení v kategoriích využití půdy, a od roku 2026 v případě všech odhadů emisí a pohlcení pro zásobníky uhlíku, alespoň metodika úrovně 2 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006.

Pro období 2021–2025 metodika úrovně přesnosti 1 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006, jejich doplněním z roku 2013 a aktualizovanou verzí z roku 2019. V případě emisí a pohlcení pro zásobník uhlíku představující nejméně 25–30 % emisí nebo pohlcení v kategorii zdroje nebo propadu, jež je v národním inventurním systému členského státu upřednostněna, jelikož její odhad má významný vliv na celkovou inventuru skleníkových plynů v dané zemi z hlediska absolutní úrovně emisí a pohlcení, trendů emisí a pohlcení nebo nejistoty s ohledem na emise a pohlcení v kategoriích využití půdy, a od roku 2026 v případě všech odhadů emisí a pohlcení pro zásobníky uhlíku, alespoň metodika úrovně 2 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006, jejich doplněním z roku 2013 a aktualizovanou verzí z roku 2019.

Od roku 2026 budou členské státy používat metodiku úrovně přesnosti 3 v souladu s pokyny IPCC z roku 2006, jejich doplněním z roku 2013 a aktualizovanou verzí z roku 2019 pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 v případě všech odhadů emisí a pohlcení pro zásobníky uhlíku, které spadají do oblastí s jednotkami využívání půdy s velkou zásobou uhlíku podle písmene c) výše, plochy jednotek využití půdy, které jsou chráněny nebo jsou obnovovány, uvedené výše v písmenech d) a e) a plochy jednotek využívání půdy s velkými budoucími klimatickými riziky uvedenými výše v písmenu f).“.

__________________

1 Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56).

3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).

4 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

5 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (Úř. věst. L 288, 6.11.2007, s. 27).

6 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(1)	* Odkazem na „cp“ v názvech přijatých pozměňovacích návrhů se rozumí odpovídající část těchto pozměňovacích návrhů.
(2)	Věc byla vrácena příslušnému výboru k interinstitucionálnímu jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A9-0161/2022).

Poslední aktualizace: 27. září 2022

Právní upozornění - Ochrana soukromí