Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2021/0197(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0150/2022

Předložené texty :

A9-0150/2022

Rozpravy :

CRE 07/06/2022 - 7
PV 14/02/2023 - 3
CRE 14/02/2023 - 3

Hlasování :

PV 08/06/2022 - 16.3
CRE 08/06/2022 - 16.3
Vysvětlení hlasování
PV 14/02/2023 - 8.11
CRE 14/02/2023 - 8.11
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P9_TA(2022)0234
P9_TA(2023)0039

Přijaté texty
PDF 282kWORD 89k
Středa, 8. června 2022 - Štrasburk
Normy emisí CO2 pro osobní automobily a lehká užitková vozidla ***I
P9_TA(2022)0234A9-0150/2022

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 8. června 2022 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2019/631, pokud jde o zpřísnění výkonnostních norem pro emise CO2 pro nové osobní automobily a nová lehká užitková vozidla v souladu s ambicióznějšími cíli Unie v oblasti klimatu (COM(2021)0556 – C9-0322/2021 – 2021/0197(COD))(1)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1
(1)  Pařížská dohoda přijatá v prosinci 2015 na základě Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) vstoupila v platnost v listopadu 2016 (dále jen „Pařížská dohoda“). Její smluvní strany se dohodly, že udrží globální průměrný nárůst teploty výrazně pod 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a budou usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí.
 (1)  Pařížská dohoda přijatá v prosinci 2015 na základě Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) vstoupila v platnost v°listopadu 2016 (dále jen „Pařížská dohoda“). Její smluvní strany se dohodly, že udrží globální průměrný nárůst teploty výrazně pod 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a budou usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5°C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí. Přijetím Klimatického paktu z°Glasgow v listopadu 2021 jeho smluvní strany uznaly, že udržení nárůstu průměrné globální teploty na 1,5°C nad úrovní před průmyslovou revolucí by výrazně snížilo rizika a dopady změny klimatu, a zavázaly se, že do konce roku 2022 posílí své cíle pro rok 2030, aby urychlily opatření v oblasti klimatu v°tomto kritickém desetiletí a odstranily rozdíl v ambicích, pokud jde o cíl 1,5°°C.
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2
(2)  Řešení problémů souvisejících s klimatem a životním prostředím a dosažení cílů Pařížské dohody jsou jádrem sdělení o „Zelené dohodě pro Evropu“, které Komise přijala 11. prosince 201923. Ve světle velmi závažných dopadů pandemie COVID-19 na zdraví a hospodářský blahobyt nezbytnost a hodnota Zelené dohody pro Evropu jen vzrostla.
 (2)  Řešení problémů souvisejících s klimatem a životním prostředím a dosažení cílů Pařížské dohody jsou jádrem sdělení o „Zelené dohodě pro Evropu“, které Komise přijala 11. prosince 201923. Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu vyzval k nezbytnému přechodu na klimaticky neutrální společnost nejpozději do roku 2050 a ve svém usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze vyhlásil stav nouze v oblasti klimatu a životního prostředí. Ve světle velmi závažných dopadů pandemie COVID-19 na zdraví a hospodářský blahobyt nezbytnost a hodnota Zelené dohody pro Evropu jen vzrostla.
_________________
 _________________
23 Sdělení Komise – Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019)0640 final ze dne 11. prosince 2019.
 23 Sdělení Komise – Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019)0640 final ze dne 11. prosince 2019.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3
(3)  Zelená dohoda pro Evropu kombinuje komplexní soubor vzájemně se posilujících opatření a iniciativ, jejichž cílem je dosáhnout klimatické neutrality v EU do roku 2050, a vytyčuje novou strategii růstu, jejímž cílem je přeměnit Unii ve spravedlivou a prosperující společnost s moderním a konkurenceschopným hospodářstvím účinně využívajícím zdroje, ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů. Jejím cílem je rovněž chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Tento přechod se zároveň dotýká rozdílně žen a mužů a má zvláštní dopad na některé znevýhodněné skupiny, jako jsou starší lidé, osoby se zdravotním postižením a osoby s menšinovým rasovým nebo etnickým původem. Je proto třeba zajistit, aby byl přechod spravedlivý a inkluzivní a nikdo při něm nezůstal opomenut.
 (3)  EU chce do roku 2050 vytyčit novou strategii růstu, jež bude zaměřena na transformaci Unie ve spravedlivou a prosperující společnost s moderním a konkurenceschopným hospodářstvím účinně využívajícím zdroje a s°dynamickými průmyslovými odvětvími, která budou ve svých oborech i nadále vedoucími světovými hráči a globální hnací silou inovací, při zajištění vysoce placených kvalitních pracovních míst v°Unii. Jejím cílem je rovněž chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. V°tomto smyslu stanoví osmý akční program pro životní prostředí, který trvá do roku 2030, cíl urychlit ekologický přechod na klimaticky neutrální, udržitelné, netoxické, na obnovitelných zdrojích založené, odolné a konkurenceschopné oběhové hospodářství, a to spravedlivým, rovným a inkluzivním způsobem, a chránit, obnovovat a zlepšovat stav životního prostředí, přičemž podporuje soubor opatření a iniciativ oznámených v rámci Zelené dohody pro Evropu a staví na nich. Tento přechod se zároveň dotýká rozdílně žen a mužů a má zvláštní dopad na některé znevýhodněné a zranitelné skupiny, jako jsou starší lidé, osoby se zdravotním postižením a osoby s menšinovým rasovým nebo etnickým původem a jednotlivci a domácnosti s nízkými nebo nižšími středními příjmy. Transformace bude mít navíc odlišný dopad na různé regiony Unie, zejména pokud jde o strukturálně znevýhodněné, okrajové a nejvzdálenější regiony. Je proto třeba zajistit, aby byl přechod spravedlivý a inkluzivní a nikdo při něm nezůstal opomenut.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5
(5)  V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [--]24 Unie zakotvila cíl klimatické neutrality v rámci celého hospodářství do roku 2050 do právních předpisů. Toto nařízení rovněž stanoví závazný cíl snížení čistých emisí skleníkových plynů v Unii (emisí po odečtení pohlcení) do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990.
 (5)  V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/111924 Unie legislativně zakotvila cíl dosažení nulových čistých emisí nejpozději do roku 2050 a cíl dosáhnout v následujících letech záporných emisí. Uvedené nařízení rovněž stanoví závazný domácí průběžný cíl Unie v oblasti klimatu snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů (tj. emise po odečtení pohlcení) alespoň o 55 % oproti hodnotám z roku 1990.
_________________
 _________________
24 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […/…] ze dne […] 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima), Úř. věst. L …/… .].
 24 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
(6)  Očekává se, že k dosažení tohoto snížení emisí přispějí všechna hospodářská odvětví, včetně odvětví silniční dopravy.
 (6)  Očekává se, že k dosažení tohoto snížení emisí přispějí všechna hospodářská odvětví, včetně odvětví silniční dopravy. Odvětví dopravy je jediným odvětvím, v°němž emise od roku 1990 rostou. To zahrnuje silniční dopravu s lehkými a těžkými vozidly, která společně představují více než 70 % celkových emisí z dopravy.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 a (nový)
(6a)  Je velmi důležité, aby individuální mobilita zůstala přístupná a cenově dostupná pro všechny, zejména pro osoby dojíždějící za prací, které nemají přístup ke kvalitní veřejné dopravě nebo jiným řešením v oblasti mobility.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 b (nový)
(6b)  Na konferenci OSN o změně klimatu, která se konala v roce 2021 v°Glasgow ve Spojeném království a která je známá jako COP26, byl přijat závazek urychlit celosvětový přechod na vozidla s nulovými emisemi. Rovněž byl přijat závazek, že tento přechod bude spravedlivý a udržitelný, aby žádný region ani komunita nezůstaly opomenuty, a konference zdůraznila význam zajištění spravedlivého přechodu pracovní síly a vytváření důstojných a kvalitních pracovních míst.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7
(7)  Opatření stanovená v tomto nařízení jsou nezbytná jako součást soudržného a konzistentního rámce, který je nezbytný pro dosažení celkového cíle Unie snížit čisté emise skleníkových plynů.
 (7)  Opatření stanovená v tomto nařízení jsou nezbytná jako součást soudržného a konzistentního rámce, který je nezbytný pro dosažení celkového cíle Unie snížit čisté emise skleníkových plynů i závislost Unie na dovážených fosilních palivech, včetně dovozů ropy, které jen v°roce 2018 představovaly 227,5 miliard EUR, přičemž ropa je nadále hlavním zdrojem energie spotřebovávané automobily a dodávkami (94 %). Při postupném ukončování spotřeby ropy je zásadní nepřecházet z jedné závislosti na druhou. Pro zajištění budoucí životaschopnosti evropského zpracovatelského průmyslu a posílení strategické autonomie Unie je nezbytné, aby Komise spolupracovala s členskými státy a zúčastněnými stranami z průmyslu na zabezpečení dodavatelského řetězce strategických materiálů a vzácných zemin, které jsou potřebné pro nízkouhlíkové a bezuhlíkové technologie.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 a (nový)
(7a)  Zatímco revize tohoto nařízení je v°souladu s plněním environmentálních cílů, konkrétně s dekarbonizací silniční dopravy s cílem bojovat proti změně klimatu, měla by rovněž zohlednit významné průmyslové a sociální důsledky tohoto procesu, aby byla zaručena zaměstnanost a mobilita přístupná všem.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8
(8)  Aby bylo do roku 2030 dosaženo snížení čistých emisí skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990, je nutné zpřísnit požadavky na snížení emisí stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/63125 jak pro osobní automobily, tak pro lehká užitková vozidla. Je rovněž třeba stanovit jasný postup dalšího snižování emisí po roce 2030, aby se přispělo k dosažení cíle klimatické neutrality do roku 2050. Bez ambiciózních opatření v oblasti snižování emisí skleníkových plynů v silniční dopravě by bylo zapotřebí vyššího snížení emisí v jiných odvětvích, včetně těch, kde je dekarbonizace náročnější.
 (8)  Aby bylo do roku 2030 dosaženo snížení čistých emisí skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990 a s cílem vytyčit jasnou cestu k dosažení tohoto cíle a přispět k nezbytnému snížení emisí před rokem 2030, je nutné zpřísnit požadavky na snížení emisí stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/63125 jak pro osobní automobily, tak pro lehká užitková vozidla. Je rovněž třeba stanovit jasný postup dalšího snižování emisí po roce 2030, aby se přispělo k dosažení cíle klimatické neutrality do roku 2050. Má-li být tento cíl splněn, bude dle nákladově optimálního scénáře nutné snížit emise v odvětví dopravy přibližně o 90 %, přičemž platí, že emise skleníkových plynů v odvětví dopravy v současnosti jako v jediném ze sektorů rostou. Současně je mimořádně důležité, aby doplňující legislativní akty Unie, jako je směrnice (EU) 2018/200125a, zajistily rychlé zavedení energie z obnovitelných zdrojů, aby byl vozový park Unie poháněn dodatečnou elektřinou z obnovitelných zdrojů. Bez ambiciózních opatření v oblasti snižování emisí skleníkových plynů v silniční dopravě by bylo zapotřebí vyššího snížení emisí v jiných odvětvích, včetně těch, kde je dekarbonizace náročnější. Digitální a ekologická transformace by proto měla také zohledňovat význam sociálního rozměru, a to v zájmu zajištění dostupné mobility pro všechny, včetně dopadu zdanění energie na cenovou dostupnost, přímého a nepřímého dopadu vyšších cen energie na dopravu v různých regionech Unie i odvětvových dopadů, s cílem zajistit zaměstnanost a konkurenceschopnost tohoto odvětví.
__________________
 __________________
25 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 ze dne 17. dubna 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla a kterým se zrušují nařízení (ES) č. 443/2009 a (EU) č. 510/2011 (Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 13).
 25 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 ze dne 17. dubna 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla a kterým se zrušují nařízení (ES) č. 443/2009 a (EU) č. 510/2011 (Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 13).
25a Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8 a (nový)
(8a)  Nedávné studie naznačují, že elektromobily na baterie jsou již v°několika segmentech automobilů konkurenceschopné s konvenčními automobily, pokud jde o celkové náklady na vlastnictví. Zvýšené normy CO2 pro osobní a lehká užitková vozidla urychlí snižování celkových nákladů na vlastnictví bateriových elektrických vozidel, čímž se stanou pro všechny skupiny spotřebitelů v celé Unii atraktivnějšími než vozidla se spalovacími motory. Ambicióznější normy CO2 pro osobní a lehká užitková vozidla na období 2025–2030 rovněž urychlí dekarbonizaci trhu s ojetými vozidly ve všech segmentech, což přinese větší výhody spotřebitelům s nižšími a středními příjmy.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9
(9)  Zpřísněné požadavky na snižování emisí CO2 by měly motivovat ke zvyšování podílu vozidel s nulovými emisemi na trhu Unie a zároveň přinést výhody spotřebitelům a občanům, pokud jde o kvalitu ovzduší a úspory energie, a zajistit zachování inovací v hodnotovém řetězci automobilového průmyslu. V celosvětovém kontextu musí být také hodnotový řetězec automobilového průmyslu EU vedoucím aktérem probíhajícího přechodu na mobilitu s nulovými emisemi. Zpřísněné normy pro snižování emisí CO2 jsou při dosahování cílů pro vozový park, které stanovují, technologicky neutrální. K dosažení cíle nulových emisí pro vozový park jsou a zůstávají k dispozici různé technologie. Mezi vozidla s nulovými emisemi v současné době patří bateriová elektrická vozidla, vozidla poháněná palivovými články a další vozidla na vodíkový pohon a technologické inovace pokračují. Při tomto přechodu mohou i nadále hrát svou roli vozidla s nulovými a nízkými emisemi, mezi něž patří také výkonná plug-in hybridní elektrická vozidla.
 (9)  Zpřísněné požadavky na snižování emisí CO2 by měly motivovat ke zvyšování podílu vozidel s nulovými emisemi na trhu Unie a zároveň přinést výhody spotřebitelům a občanům, pokud jde o kvalitu ovzduší, posílení energetické bezpečnosti a efektivity a z ní plynoucí úspory energie, a zajistit zachování inovací v hodnotovém řetězci automobilového průmyslu. V celosvětovém kontextu musí být také hodnotový řetězec automobilového průmyslu EU vedoucím aktérem probíhajícího přechodu na mobilitu s nulovými emisemi. Zpřísněné normy pro snižování emisí CO2 jsou při dosahování cílů pro vozový park, které stanovují, technologicky neutrální. K°dosažení cíle nulových emisí pro vozový park jsou a zůstávají k dispozici různé technologie. Mezi vozidla s nulovými emisemi v současné době patří bateriová elektrická vozidla, vozidla poháněná palivovými články a další vozidla na vodíkový pohon, přičemž technologické inovace pokračují. Při tomto přechodu mohou i nadále hrát svou roli vozidla s°nulovými a nízkými emisemi, mezi něž patří také výkonná plug-in hybridní elektrická vozidla, pokud jsou zaručeny přesné a úplné údaje o výkonnosti těchto typů vozidel v souvislosti s emisemi.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10 a (nový)
(10a)  Technologické inovace jsou předpokladem dekarbonizace mobility v°Unii, a proto by měly být podporovány. Vzhledem k rostoucí mezinárodní konkurenci by Unie a členské státy měly pokračovat ve svém úsilí a zkoumat a rozvíjet iniciativy, které podporují součinnost v tomto odvětví, jako je Evropská bateriová aliance, a podporovat veřejné a soukromé investice do evropského výzkumu a inovací v oblasti automobilového průmyslu. Cílem by mělo být zachovat vedoucí postavení Evropy v°oblasti technologií v tomto odvětví, rozvíjet průmyslovou excelenci v oblasti technologií budoucnosti v Unii a zajistit dlouhodobou udržitelnost a konkurenceschopnost její průmyslové základny.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10 b (nový)
(10b)  Některé členské státy oznámily plány na urychlení zavádění vozidel s nulovými emisemi stanovením data ukončení používání nových osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel vypouštějících emise CO2 uvedených na trh na jejich území před datem stanoveným na úrovni Unie. Komise by měla určit možnosti, jak usnadnit členským státům přechod na lehká užitková vozidla s nulovými emisemi v souladu s těmito plány.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10 c (nový)
(10c)  Díky jasným regulačním signálům by měli být výrobci schopni přijímat investiční rozhodnutí. V důsledku absence těchto signálů by mohlo hrozit riziko, že automobilový průmysl v Unii ztratí konkurenceschopnost a vedoucí postavení v oblasti technologií, jestliže nebude rychle investovat, tak i podíl na světovém i domácím trhu.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10 d (nový)
(10d)  Pro vyjednávání a přijímání plánů spravedlivé územní transformace a vnitrostátních sociálních plánů pro klimatická opatření na úrovni výrobců, regionů a odvětví má zásadní význam posílení sociálního dialogu v°automobilovém průmyslu. Je nezbytné zajistit transformaci pracovní síly v určité zeměpisné oblasti, a to způsobem, který odráží možnosti regionu.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
(11)  Cíle v revidovaných výkonnostních normách pro emise CO2 by měla doplnit evropská strategie pro řešení výzev, které představuje rozšíření výroby vozidel s nulovými emisemi a souvisejících technologií, jakož i potřeba prohlubování dovedností a rekvalifikace pracovníků v tomto odvětví a ekonomická diverzifikace a přeměna činností. V případě potřeby by měla být zvážena finanční podpora na úrovni EU a členských států za účelem přilákání soukromých investic, mimo jiné prostřednictvím Evropského sociálního fondu plus, Fondu pro spravedlivou transformaci, Inovačního fondu, Nástroje pro oživení a odolnost a dalších nástrojů víceletého finančního rámce a nástroje Next Generation EU, a to v souladu s pravidly státní podpory. Revidovaná pravidla státní podpory v oblasti životního prostředí a energetiky umožní členským státům podporovat podniky při dekarbonizaci jejich výrobních procesů a zavádění ekologičtějších technologií v rámci nové průmyslové strategie.
 (11)  Cíle v revidovaných výkonnostních normách pro emise CO2 by měla doplnit evropská strategie pro řešení výzev, které představuje rozšíření výroby vozidel s°nulovými emisemi a souvisejících technologií, při zohlednění specifik jednotlivých členských států, jakož i potřeba prohlubování dovedností a rekvalifikace pracovníků v tomto odvětví a ekonomická diverzifikace a přeměna činností za současného udržení úrovní zaměstnanosti v automobilovém průmyslu v Unii. Zvláštní pozornost je třeba věnovat dopadu tohoto přechodu na mikropodniky a malé a střední podniky v dodavatelském řetězci. V případě potřeby by měla být přidělena finanční podpora na úrovni EU a členských států za účelem přilákání soukromých investic, mimo jiné prostřednictvím Evropského sociálního fondu plus, Fondu pro spravedlivou transformaci, Inovačního fondu, Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Nástroje pro oživení a odolnost a dalších nástrojů víceletého finančního rámce a nástroje Next Generation EU, a to v souladu s pravidly státní podpory. Kromě toho by byl na úrovni Unie rovněž zapotřebí specializovaný tok finančních prostředků na transformaci v automobilovém odvětví, aby bylo možné řešit zejména případné negativní dopady na zaměstnanost. Revidovaná pravidla státní podpory v oblasti životního prostředí a energetiky umožní členským státům podporovat podniky při dekarbonizaci jejich výrobních procesů a zavádění ekologičtějších technologií v rámci nové průmyslové strategie.
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12
(12)  Aktualizovaná nová průmyslová strategie26 předpokládá společné vypracování způsobů ekologické a digitální transformace ve spolupráci s průmyslem, veřejnými orgány, sociálními partnery a dalšími zúčastněnými stranami. V této souvislosti by měl být vypracován způsob přechodu pro ekosystém mobility, který by doplnil transformaci hodnotového řetězce automobilového průmyslu. Tento způsob by měl brát v úvahu zejména malé a střední podniky v dodavatelském řetězci automobilového průmyslu, konzultace se sociálními partnery, včetně členských států, a také vycházet z Evropské agendy dovedností s iniciativami, jako je Pakt pro dovednosti, s cílem mobilizovat soukromý sektor a další zúčastněné strany za účelem prohlubování dovedností a rekvalifikace evropské pracovní síly s ohledem na ekologickou a digitální transformaci. V rámci této cesty by se měla rovněž řešit vhodná opatření a pobídky na evropské a vnitrostátní úrovni s cílem zvýšit cenovou dostupnost vozidel s nulovými emisemi. Pokrok dosažený v rámci tohoto uceleného způsobu transformace celého ekosystému mobility by měl být každé dva roky kontrolován v rámci zprávy o pokroku, kterou bude předkládat Komise a která se bude mimo jiné zabývat pokrokem v zavádění vozidel s nulovými emisemi, vývojem jejich cen, využíváním vývoje alternativních paliv a zaváděním infrastruktury podle požadavků nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva, potenciálem inovativních technologií k dosažení klimaticky neutrální mobility, mezinárodní konkurenceschopností, investicemi do hodnotového řetězce automobilového průmyslu, prohlubováním dovedností a rekvalifikací pracovníků a přeměnou činností. Zpráva o pokroku bude rovněž vycházet z dvouletých zpráv o pokroku, které členské státy předkládají v rámci nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva. Komise by měla při přípravě zprávy o pokroku, včetně výsledků sociálního dialogu, vést konzultace se sociálními partnery. Inovace v dodavatelském řetězci automobilového průmyslu pokračují. Inovativní technologie, jako je výroba e-paliv se zachycováním CO2 přímo ze vzduchu by v případě dalšího rozvoje mohly nabídnout vyhlídky na cenově dostupnou klimaticky neutrální mobilitu. Komise by proto měla v rámci své zprávy o pokroku sledovat pokrok v oblasti inovací v tomto odvětví.
 (12)  Aktualizovaná nová průmyslová strategie26 předpokládá společné vypracování způsobů ekologické a digitální transformace ve spolupráci s průmyslem, veřejnými orgány, sociálními partnery a dalšími zúčastněnými stranami. V této souvislosti by měl být vypracován způsob přechodu pro ekosystém mobility, který by doplnil transformaci hodnotového řetězce automobilového průmyslu, a to zcela transparentně a po konzultaci se všemi zúčastněnými stranami, mimo jiné zvážením zřízení zvláštního fóra pro sociální dialog v automobilovém odvětví. Tento způsob by měl brát v úvahu zejména malé a střední podniky, včetně mikropodniků, v dodavatelském řetězci automobilového průmyslu, konzultace se sociálními partnery, včetně členských států, a také vycházet z doporučení Rady ohledně zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu a z Evropské agendy dovedností s iniciativami, jako je Pakt pro dovednosti, s cílem mobilizovat soukromý sektor a další zúčastněné strany za účelem prohlubování dovedností a rekvalifikace evropské pracovní síly s ohledem na ekologickou a digitální transformaci. V rámci této cesty by se měla rovněž řešit vhodná opatření a pobídky na evropské a vnitrostátní úrovni s cílem zvýšit cenovou dostupnost a udržitelnost vozidel s nulovými emisemi. Měla by se rovněž řešit úloha, kterou mohou na této cestě sehrát veřejné zakázky, a v tomto ohledu by Komise měla zvážit revizi směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/116126a s°cílem zajistit její soulad s cíli nařízení (EU) 2019/631. Pokrok dosažený v rámci tohoto uceleného způsobu transformace celého ekosystému mobility by měl být každý rok kontrolován v rámci zprávy o pokroku, kterou bude předkládat Komise a která se bude mimo jiné zabývat pokrokem v zavádění vozidel s nulovými emisemi, vývojem jejich cen a spotřebou energie, dopady na spotřebitele, využíváním vývoje alternativních paliv a zaváděním infrastruktury podle požadavků nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva, vývojem podílu energie z obnovitelných zdrojů podle požadavků směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/200126b, potenciálem inovativních technologií k dosažení klimaticky neutrální mobility, mezinárodní konkurenceschopností, investicemi do hodnotového řetězce automobilového průmyslu, prohlubováním dovedností a rekvalifikací pracovníků a přeměnou činností zejména v regionech s vysokým podílem pracovních míst souvisejících s°hodnotovým řetězcem automobilového průmyslu a emisemi souvisejícími se stářím lehkých užitkových vozidel a současně zváží opatření zaměřená na synchronní, sociálně spravedlivé a environmentálně šetrné vyřazování starších vozidel. Zpráva o pokroku bude rovněž vycházet ze zpráv o pokroku, které členské státy předkládají v rámci nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva. Komise by měla při přípravě zprávy o pokroku, včetně výsledků sociálního dialogu, vést konzultace se sociálními partnery. Komise by měla rovněž konzultovat s širokou škálou nezávislých odborníků, zúčastněných stran a vnitrostátních a regionálních správních orgánů s cílem zajistit komplexní znalostní základnu. Inovace v°dodavatelském řetězci automobilového průmyslu pokračují. Inovativní technologie, jako je výroba e-paliv se zachycováním CO2 přímo ze vzduchu a vodíkové automobily s technologií palubního systému skladování uhlíku by v°případě dalšího rozvoje mohly nabídnout vyhlídky na cenově dostupnou klimaticky neutrální mobilitu. Komise by proto měla v rámci své zprávy o pokroku sledovat pokrok v oblasti inovací v tomto odvětví.
_________________
 _________________
26 Sdělení Komise – Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy, COM(2021)0350 final ze dne 5. května 2021.
 26 Sdělení Komise – Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy, COM(2021)0350 final ze dne 5. května 2021.
26a Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1161 ze dne 20. června 2019, kterou se mění směrnice 2009/33/ES o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel (Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 116).
26b Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12 a (nový)
(12a)  Ačkoli se toto nařízení vztahuje pouze na nové osobní automobily a nová lehká užitková vozidla, je důležité, aby bylo v zájmu ochrany životního prostředí a zdraví občanů ve všech členských státech zahrnuto do komplexnějšího akčního plánu na úrovni Unie pro dekarbonizaci stávajícího vozového parku. Vzhledem ke své pomalé obměně zůstane současný vozový park v budoucnu ještě dlouho faktorem narušujícím environmentální výkonnost. Stávající trh s°ojetými znečišťujícími vozidly ve střední a východní Evropě navíc vytváří riziko přesunu znečištění do méně ekonomicky rozvinutých regionů Unie. Dosažení ambiciózních klimatických cílů do roku 2050 by mělo jít ruku v ruce s°právem všech občanů Unie na čistší ovzduší. Aby se urychlilo snižování emisí ze stávajícího vozového parku, je nanejvýš důležité, aby Komise co nejdříve navrhla legislativní opatření s cílem vytvořit rámec příznivý pro modernizaci vozidel a podpořit využívání technologií snižujících emise CO2, které jsou v současné době dostupné, jako jsou nízkouhlíková paliva nebo světla s nižší spotřebou energie, urychlit přechod na jiný druh nákladní a osobní dopravy a podpořit ekologičtější dopravní návyky, jako je spolujízda, tzv. „měkká mobilita“ a veřejná doprava ve městech, a řešit možné riziko úniku uhlíku z automobilového průmyslu v rámci Unie.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12 b (nový)
(12b)  V zájmu zajištění souladu s novým cílem Unie v oblasti klimatu do roku 2030, jakož i se zpřísněnými normami pro emise CO2, by měla být předložena aktualizace směrnice Evropského parlamentu Rady 2009/33/ES26a, včetně možnosti rozšířit její oblast působnosti na vozidla vlastněná nebo pronajímaná soukromou společností od určité velikosti vozového parku, s cílem podpořit rostoucí poptávku po vozidlech s°nulovými emisemi. Vzhledem k tomu, že vozidla z firemních vozových parků se rychleji dostávají na soukromý trh, umožnilo by to rychlejší vytvoření trhu s°ojetými vozidly s nulovými emisemi, což bude důležité zejména pro regiony, kde bude přechod obtížnější, a také by to přispělo k rychlejší cenové paritě s°konvenčními vozidly v celé Unii.
____________
1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře čistých silničních vozidel na podporu nízkoemisní mobility (Úř. věst. L 120, 15.5.2009, s. 5).
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
(13)  Tyto cíle pro vozový park EU mají být doplněny nezbytným zaváděním infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU27.
 (13)  Tyto cíle pro vozový park EU by měly být doplněny nezbytným zaváděním infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic, která je zásadně důležitá pro dosažení zpřísněných cílů. Z tohoto důvodu by vzhledem ke slabému a pomalému provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU27 měly být zpřísněné cíle snižování emisí CO2 doplněny ambiciózním nařízením o infrastruktuře pro alternativní paliva, kterým by se stanovily ambiciózní závazné cíle pro zavádění infrastruktury pro alternativní paliva ve všech 27 členských státech. Tyto cíle by měly být doplněny ambiciózními cíli pro zavádění soukromých dobíjecích stanic v budovách podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU. 27a. V této souvislosti je prvořadé zachovat a zvyšovat investice do nezbytného zavádění infrastruktury.
_________________
 _________________
27 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1).
 27 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1).
27a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13 a (nový)
(13a)  Vzhledem k tomu, že na světě je více než miliarda vozidel na fosilní paliva, která produkují více než 30 % celosvětových emisí CO2, je přestavba tepelných vozidel na elektrická doplňkovým řešením k nabídce tradičních výrobců, které umožňuje urychlit ekologickou transformaci a zároveň se opírá o oběhové hospodářství.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
(14)  Výrobcům by měla být poskytnuta dostatečná flexibilita pro postupné přizpůsobování jejich vozových parků, aby zvládli přechod na vozidla s nulovými emisemi nákladově efektivním způsobem, a proto je vhodné zachovat přístup snižování cílových úrovní v pětiletých krocích.
 (14)  Výrobcům by měla být poskytnuta dostatečná flexibilita pro postupné přizpůsobování jejich vozových parků, aby zvládli přechod na vozidla s nulovými emisemi nákladově efektivním způsobem, který podpoří jejich konkurenceschopnost a připraví půdu pro další inovace, a zároveň by měla být zohledněna potřeba stanovit jednoznačnou trajektorii zavádění těchto vozidel, která zajistí, že odvětví silniční dopravy přispěje k cíli Unie v°oblasti klimatu do roku 2030.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15
(15)  Kvůli přísnějším cílům pro vozový park EU od roku 2030 budou muset výrobci na trh Unie uvést výrazně více vozidel s nulovými emisemi. V této souvislosti by mechanismus pobídek pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi přestal plnit svůj původní účel a hrozilo by, že bude narušena účinnost nařízení (EU) 2019/631. Pobídkový mechanismus pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi by proto měl být od roku 2030 zrušen. Před tímto datem, a tedy po celé toto desetiletí, bude pobídkový mechanismus pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi nadále podporovat zavádění vozidel s emisemi od nuly do 50 g CO2/km, včetně bateriových elektrických vozidel, elektromobilů s vodíkovými palivovými články a výkonných plug-in hybridních elektrických vozidel. Po tomto datu se plug-in hybridní elektrická vozidla budou i nadále započítávat do cílů pro vozový park, které musí výrobci vozidel splnit.
 (15)  Kvůli přísnějším cílům pro vozový park EU budou muset výrobci na trh Unie uvést výrazně více vozidel s nulovými emisemi. V této souvislosti by mechanismus pobídek pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi přestal plnit svůj původní účel a hrozilo by, že bude narušena účinnost nařízení (EU) 2019/631. Pobídkový mechanismus pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi by proto měl být zrušen. Plug-in hybridní elektrická vozidla se budou i nadále započítávat do cílů pro vozový park, které musí výrobci vozidel splnit.
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15 a (nový)
(15a)  Podle nařízení (EU) 2019/631 se snížení emisí dosažené díky inovacím, které není zohledněno ve zkoušce schválení typu, v současnosti zohledňuje prostřednictvím kreditů za ekologické inovace, které lze započítat do cíle snížení emisí výrobce. Snížení emisí, které lze nárokovat, je v současné době omezeno na 7 g/km na každého výrobce. Tato horní hranice by měla být upravena směrem dolů v souladu s přísnějšími cíli, aby se zajistilo, že systém zůstane omezen na skutečné inovace a nebude motivovat ke snižování ambicí v oblasti prodeje vozidel s nulovými emisemi.
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15 b (nový)
(15b)  Podpora technologických i sociálních inovací je důležitou součástí podpory rychlejšího přechodu na mobilitu s nulovými emisemi. Pro inovace v ekosystému mobility jsou již k dispozici významné finanční prostředky, a to prostřednictvím různých nástrojů financování Unie, zejména programu Horizont Evropa, programu InvestEU, Fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Inovačního fondu a Nástroje pro oživení a odolnost. Přestože se očekává, že ambiciózní roční cíle snížení emisí CO2 podnítí inovace v°dodavatelském řetězci automobilového průmyslu, hlavním cílem tohoto nařízení je dosáhnout skutečného, účinného a ověřitelného snížení emisí CO2.
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16 a (nový)
(16a)  Cílů stanovených v nařízení (EU) 2019/631 je částečně dosahováno prodejem hybridních elektrických vozidel s externím nabíjením (OVC-HEV). Emise z těchto vozidel se v současné době započítávají pomocí faktoru použití stanoveného v nařízení Komise (EU) 2017/11511a, který vyjadřuje podíl vzdálenosti ujeté na baterii v porovnání se vzdáleností ujetou na spalovací motor. Tento faktor použití se však nezakládá na reprezentativních údajích z reálného provozu, ale na odhadu. Komise v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení (EU) 2019/631 od 1. ledna 2021 shromažďuje údaje o spotřebě paliva v reálném provozu prostřednictvím palubních zařízení pro měření spotřeby paliva v osobních automobilech. Faktor použití pro hybridní elektrická vozidla s externím nabíjením by měl být na základě těchto údajů neprodleně revidován s cílem zajistit, aby odrážel emise v reálném provozu. Aktualizovaný faktor použití by měl platit nejpozději od roku 2025 a měl by být průběžně revidován, aby se zajistilo, že bude i nadále odrážet skutečné emise.
__________________
1a Nařízení Komise (EU) 2017/1151 ze dne 1. června 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla, mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES, nařízení Komise (ES) č. 692/2008 a nařízení Komise (EU) č. 1230/2012 a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 692/2008 (Úř. věst. L 175, 7.7.2017, s. 1).
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18
(18)   Aby bylo zajištěno spravedlivé rozdělení úsilí o snižování emisí, měly by být obě křivky limitních hodnot pro lehčí a těžší lehká užitková vozidla upraveny tak, aby odrážely zpřísněné cíle snižování emisí CO2.
 vypouští se
Pozměňovací návrh 121
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 21
(21)  S ohledem na zvýšené celkové cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a v zájmu zamezení možných účinků narušujících trh by měly být požadavky na snižování emisí pro všechny výrobce působící na trhu Unie sjednoceny, s výjimkou těch, kteří jsou odpovědní za méně než 1 000 nových vozidel registrovaných v kalendářním roce. V důsledku toho by měla být od roku 2030 ukončena možnost výrobců odpovědných za 1 000 až 10 000 osobních automobilů nebo 1 000 až 22 000 lehkých užitkových vozidel nově registrovaných v kalendářním roce požádat o výjimku z cílů pro specifické emise.
 (21)  S ohledem na zvýšené celkové cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a v zájmu zamezení možných účinků narušujících trh by měly být požadavky na snižování emisí pro všechny výrobce působící na trhu Unie sjednoceny, s výjimkou těch, kteří jsou odpovědní za méně než 1 000 nových vozidel registrovaných v kalendářním roce. V důsledku toho by měla být od roku 2036 ukončena možnost výrobců odpovědných za 1 000 až 10 000 osobních automobilů nebo 1 000 až 22 000 lehkých užitkových vozidel nově registrovaných v kalendářním roce požádat o výjimku z cílů pro specifické emise.
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23
(23)  Pokrok dosažený podle nařízení (EU) 2019/631 při plnění cílů snižování emisí stanovených pro rok 2030 a další roky by měl být v roce 2026 přezkoumán. Při tomto přezkumu by měly být zohledněny všechny aspekty, které byly zohledněny ve dvouletých zprávách.
 (23)  Pokrok dosažený podle nařízení (EU) 2019/631 při plnění cílů snižování emisí stanovených pro rok 2030 a další roky by měl být v roce 2027 přezkoumán. Při tomto přezkumu by měly být zohledněny všechny aspekty, které byly zohledněny v každoročních zprávách.
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 a (nový)
(23a)  Je důležité posuzovat emise během celého životního cyklu lehkých užitkových vozidel na úrovni Unie. Za tímto účelem by Komise měla nejpozději do 31. prosince 2023 vypracovat společnou metodiku Unie pro posuzování a jednotné vykazování údajů o emisích CO2 vznikajících během celého životního cyklu lehkých užitkových vozidel, která jsou uváděna na trh Unie, s cílem získat celkový přehled o jejich dopadu na životní prostředí. Komise by měla přijmout navazující opatření včetně případných legislativních návrhů, kterými podpoří pokrok Unie při naplňování jejích ambicí v oblasti klimatu. Dále je důležité vypracovat metodiku pro posouzení celkové ekologické výkonnosti vozidel, která bude nejen započítávat emise CO2, ale i zohledňovat celkovou environmentální stopu.
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 24
(24)  Možnost přidělit příjmy z poplatků za překročení emisí do zvláštního fondu nebo do příslušného programu byla posouzena podle čl. 15 odst. 5 nařízení (EU) 2019/631 se závěrem, že by to výrazně zvýšilo administrativní zátěž a zároveň by to nepřineslo přímý prospěch automobilovému odvětví při jeho transformaci. Příjmy z poplatků za překročení emisí mají být proto nadále považovány za příjmy souhrnného rozpočtu Unie v souladu s čl. 8 odst. 4 nařízení (EU) 2019/631.
 (24)  Příjmy z poplatků za překročení emisí by měly být přiděleny na podporu spravedlivého přechodu na klimaticky neutrální hospodářství, a zejména na zmírnění případných negativních dopadů tohoto přechodu na zaměstnanost v°automobilovém odvětví. Komise by měla v°případě potřeby předložit návrh na vytvoření takového nástroje financování. Měly by být přitom zohledněny zejména zasažené regiony a komunity, které mohou být zranitelnější z důvodu přítomnosti intenzivního automobilového průmyslu nebo z důvodu zvláštních charakteristik, které přechod na silniční dopravu s nulovými emisemi ztěžují, jako je tomu v případě nejvzdálenějších regionů.
Pozměňovací návrh 74
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. -a (nové)
Nařízení (EU) 2019/631
Čl. 1 – odst. 4 a
-a)   v odstavci 4 se písmeno a) nahrazuje tímto:
a)  pro průměrné emise z vozového parku nových osobních automobilů se použije cíl, který se rovná 15 % snížení cíle pro rok 2021 stanoveného v souladu s částí A bodem 6.1.1 přílohy I;
 „a) Pro průměrné emise z vozového parku nových osobních automobilů se použije cíl, který se rovná 15% snížení cíle pro rok 2021 stanoveného v souladu s částí A bodem 6.1.1 přílohy I, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2019/631, s cílem respektovat výrobní cykly;“
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. -a a (nové)
Nařízení (EU) 2019/631
Čl. 1 – odst. 4 – písm. b
-aa)  v odstavci 4 se písmeno b) nahrazuje tímto:
b)  pro průměrné emise z vozového parku nových lehkých užitkových vozidel se použije cíl, který se rovná 15% snížení cíle pro rok 2021 stanoveného v souladu s částí B bodem 6.1.1 přílohy I.
 „b) pro průměrné emise z vozového parku nových lehkých užitkových vozidel se použije cíl, který se rovná 15 % snížení cíle pro rok 2021 stanoveného v souladu s částí B bodem 6.1.1 přílohy I, jak je stanoveno v°nařízení (EU) 2019/631.“
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. c
Nařízení (EU) 2019/631
Čl. 1 – odst. 6
c)  v odstavci 6 se slova „Od 1. ledna 2025“ nahrazují slovy „Od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2029“,
 c)  odstavec 6 se zrušuje.
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. a a (nové)
Nařízení (EU) 2019/631
Čl. 3 – odst. 1 – písm. a a (nové)
aa)   vkládá se nové písmeno, které zní:
„aa) ‚plug-in hybridním elektrickým vozidlem‘ neboli ‚PHEV‘ vozidlo poháněné kombinací elektromotoru s°dobíjecí baterií a spalovacího motoru, které mohou pracovat společně nebo odděleně;“
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. b a (nové)
Nařízení (EU) 2019/631
Čl. 3 – odst. 1 – písm. b a (nové)
ba)  the following point is inserted:
„ba) ‚firemním vozidlem‘ vozidlo ve vlastnictví nebo v nájmu soukromé společnosti, jak je definována v nařízení Rady (ES) č. 2157/20011a, a používané pro obchodní účely;“
__________________
1a Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE) (Úř. věst. L 294, 10.11.2001, s. 1).
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. a a (nové)
Nařízení (EU) 2019/631
Čl. 7 – odst. 10
aa)  odstavec 10 se nahrazuje tímto:
10.  Nejpozději roku 2023 Komise posoudí možnost vytvoření společné metodiky Unie pro hodnocení a ucelené vykazování údajů o úplných emisích CO2 vznikajících během životního cyklu osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel, které jsou uvedeny na trh Unie. Toto posouzení předá Komise Evropskému parlamentu a Radě, případně spolu s návrhy na navazující opatření, například legislativními návrhy.
 10.  Nejpozději roku 2023 Komise zveřejní zprávu, v níž stanoví společnou metodiku Unie pro hodnocení a ucelené vykazování údajů o úplných emisích CO2 vznikajících během životního cyklu osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel, které jsou uvedeny na trh Unie, včetně metodiky pro posuzování emisí CO2 během celého životního cyklu paliv a energie spotřebované těmito vozidly. Tuto zprávu předá Komise Evropskému parlamentu a Radě, případně spolu s návrhy na navazující opatření, například legislativními návrhy.
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. a b (nové)
Nařízení (EU) 2019/631
Čl. 7 – odst. 10 a (nový)
ab)  vkládá se nový odstavec 10a, který zní:
„10a. Od 1. ledna 2024 mohou výrobci dobrovolně předkládat údaje o emisích CO2 během životního cyklu osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel uvedených na trh Unie, jež jsou stanoveny v odstavci 10 tohoto článku, příslušným orgánům uvedeným v odstavci 6 tohoto článku a členským státům, které je následně oznámí Komisi v souladu s°odstavcem 2 tohoto článku. Od 1. ledna 2028 se tyto údaje začlení do informací uvedených v části A příloh II a III;“
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 a (nový)
Nařízení (EU) 2019/631
Čl. 8 – odst. 4
5a)  v článku 8 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
4.  Částky poplatku za překročení emisí se považují za příjem souhrnného rozpočtu Unie.
 4.  Částky poplatku za překročení emisí se považují za příjem souhrnného rozpočtu Unie.
Komise do 31. prosince 2023 předloží zprávu, v níž podrobně objasní potřebu cíleného financování k zajištění spravedlivé transformace v°automobilovém průmyslu s cílem zmírnit negativní dopady na zaměstnanost a jiné hospodářské dopady ve všech dotčených členských státech, zejména v oblastech a komunitách nejvíce postižených transformací. V případě potřeby ke zprávě připojí legislativní návrh na zřízení finančního nástroje Unie k uspokojení této potřeby a zejména za účelem koordinace a financování preventivních a reaktivních opatření zaměřených na restrukturalizaci na místní a regionální úrovni a financování odborné přípravy, rekvalifikace a prohlubování dovedností pracovníků v automobilovém průmyslu, včetně výrobců automobilů, jejich dodavatelů součástí a pomocných služeb údržby a oprav, zejména v malých a středních podnicích.
Finanční nástroj může mít podobu specializovaného nástroje financování, nebo může být součástí Sociálního fondu pro klimatická opatření nebo revidovaného Fondu pro spravedlivou transformaci. Na tento účel se přidělí veškeré příjmy z poplatků za překročení emisí.
Pozměňovací návrh 122
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6
Nařízení (EU) 2019/631
Čl. 10 – odst. 2
„Výjimku, o niž je požádáno podle odstavce 1, lze udělit z cílů pro specifické emise platných do kalendářního roku 2029 včetně.“;
 „Výjimku, o niž je požádáno podle odstavce 1, lze udělit z cílů pro specifické emise platných do kalendářního roku 2035 včetně.“;
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 a (nový)
Nařízení (EU) 2019/631
Čl. 10 – odst. 4 – pododstavec 1
6a)  V článku 10 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
4.   Žádost o výjimku z cíle pro specifické emise vypočítaného na základě části A bodů 1 až 4 a 6.3 přílohy I může podat výrobce, který je spolu se všemi svými spojenými podniky odpovědný za 10 000 až 300 000 nových osobních automobilů registrovaných za kalendářní rok v Unii.
 „4. Žádost o výjimku z cíle pro specifické emise vypočítaného na základě části A bodů 1 až 4 a 6.3 přílohy I může na období do roku 2028 včetně podat výrobce, který je spolu se všemi svými spojenými podniky odpovědný za 10 000 až 300 000 nových osobních automobilů registrovaných za kalendářní rok v Unii.“
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 b (nový)
Nařízení (EU) 2019/631
Čl. 11 – odst. 1
6b)  v článku 11 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
1.   Na žádost dodavatele nebo výrobce se zohlední snížení emisí CO2 dosažené použitím inovativních technologií nebo kombinací inovativních technologií (dále jen „inovativní technologické soubory“).
 1.   Na žádost dodavatele nebo výrobce se zohlední snížení emisí CO2 dosažené použitím inovativních technologií nebo kombinací inovativních technologií (dále jen „inovativní technologické soubory“).
Tyto technologie zohlední, pouze pokud metodika použitá k jejich posouzení dokáže přinést ověřitelné, opakovatelné a srovnatelné výsledky.
 Tyto technologie zohlední, pouze pokud metodika použitá k jejich posouzení dokáže přinést ověřitelné, opakovatelné a srovnatelné výsledky.
Celkový příspěvek těchto technologií ke snížení průměrných specifických emisí CO2 každého výrobce může činit nejvýše 7 g CO2/km.
 Celkový příspěvek těchto technologií ke snížení průměrných specifických emisí CO2 každého výrobce může činit nejvýše 7 g CO2/km do roku 2024;
–  5 g CO2/km od roku 2025;
–  4 g CO2/km od roku 2027;
–  2 g CO2/km od roku 2030 do roku 2034 včetně.
Komise je zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17, jimiž změní toto nařízení tím, že upraví horní hranici stanovenou ve třetím pododstavci tohoto odstavce s účinkem od roku 2025 s cílem zohlednit technologický vývoj a zajistit vyrovnaný poměr mezi touto horní hranicí a průměrnými specifickými emisemi CO2 výrobců.
 Komise je zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17, jimiž změní toto nařízení tím, že upraví horní hranici stanovenou ve třetím pododstavci tohoto odstavce směrem dolů s účinkem od roku 2025 s cílem zohlednit technologický vývoj a zajistit vyrovnaný poměr mezi touto horní hranicí a průměrnými specifickými emisemi CO2 výrobců.
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 c (nový)
Nařízení (EU) 2019/631
Článek 11 a (nový)
6c)  vkládá se nový článek, který zní:
Článek 11a
Ekodesign
Aby se zajistilo, že přechod na mobilitu s nulovými emisemi plně přispěje k cílům Unie v oblasti energetické účinnosti a oběhového hospodářství, předloží Komise do 31. prosince 2023 podle potřeby návrhy týkající se stanovení minimálních požadavků na ekodesign všech nových osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel, včetně požadavků na energetickou účinnost, trvanlivost a opravitelnost základních dílů, jako jsou světla, elektronické součásti a baterie, minimálních požadavků na využití kovů, plastů a kritických surovin, s přihlédnutím k zásadám uplatňovaným na ostatní výrobky spojené se spotřebou energie podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES1a.
_________________
1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10).
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 d (nový)
Nařízení (EU) 2019/631
Čl. 12 – odst. 3
6d)   V článku 12 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
3.  Aby se předešlo zvětšování rozdílu mezi uvedenými emisemi a emisemi v reálném provozu, Komise do 1. června 2023 posoudí, jak by bylo možno využít údaje o spotřebě paliva a energie k zajištění toho, aby hodnoty emisí CO2 a spotřeby paliva nebo energie stanovené podle nařízení (ES) č. 715/2007 byly i nadále reprezentativní pro emise v reálném provozu v průběhu času u jednotlivých výrobců.
 3.  Aby se předešlo zvětšování rozdílu mezi uvedenými emisemi a emisemi v reálném provozu, Komise do 1. června 2023 posoudí, jak by bylo možno využít údaje o spotřebě paliva a energie v reálném provozu shromážděné podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/392 k zajištění toho, aby hodnoty emisí CO2 a spotřeby paliva nebo energie stanovené podle nařízení (ES) č. 715/2007 byly i nadále reprezentativní pro emise v reálném provozu v průběhu času u jednotlivých výrobců.
Komise sleduje vývoj rozdílu uvedeného v prvním pododstavci v letech 2021 až 2026, každoročně o něm podává zprávu a s cílem předejít jeho zvětšování v roce 2027 posoudí možnost vytvoření mechanismu pro úpravu průměrných specifických emisí CO2 výrobce od roku 2030 a případně předloží legislativní návrh na zavedení takového mechanismu.
 Komise sleduje vývoj rozdílu uvedeného v prvním pododstavci od roku 2021, každoročně o něm podává zprávu a v případě potřeby předloží legislativní návrh, jakmile jsou k dispozici dostačené údaje a nejpozději do 31. prosince 2026, s cílem tento rozdíl odstranit přizpůsobením průměrných specifických emisí CO2 výrobce s využitím skutečných údajů shromážděných podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/392.
Kromě toho Komise posoudí zejména používání údajů o spotřebě paliva a energie uvedených v odstavci 1 tohoto článku pro hybridní elektrická vozidla s°externím nabíjením (OVC-HEV). Na základě těchto údajů Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17, kterými upraví faktory použití používané pro hybridní elektrická vozidla s externím nabíjením a zajistí, že údaje o emisích u těchto vozidel budou od roku 2025 reprezentativní pro jízdu v reálném provozu.
_______________
1a Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/392 ze dne 4. března 2021 o sledování a hlášení údajů týkajících se emisí CO2 z osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 a o zrušení prováděcích nařízení Komise (EU) č. 1014/2010, (EU) č. 293/2012, (EU) 2017/1152 a (EU) 2017/1153 (Úř. věst. L 77, 5.3.2021, s. 8).
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 e (nový)
Nařízení (EU) 2019/631
Čl. 12 – odst. 4 a (nový)
6e)  v článku 12 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„4a. Do 31. prosince 2023 přijme Komise v souladu s článkem 17 akty v přenesené pravomoci, kterými doplní toto nařízení přijetím metodiky pro měření a porovnávání účinnosti vozidel s nulovými a nízkými emisemi na základě množství elektřiny, které potřebují k ujetí 100 kilometrů. Tato metodika zohledňuje zejména dopady spotřebované elektřiny na množství zdrojů, které vyžadují akumulátory energie v těchto vozidlech.
Nejpozději do 31. prosince 2024 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh na stanovení minimálních prahových hodnot energetické účinnosti pro nové osobní automobily a lehká užitková vozidla s nulovými emisemi uváděná na trh Unie.“
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9
Nařízení (EU) 2019/631
Článek 14 a
Článek 14a
 Článek 14a
Zpráva o pokroku
 Zpráva o pokroku
Do 31. prosince 2025 a poté každé dva roky podá Komise zprávu o pokroku na cestě k mobilitě s nulovými emisemi. Zpráva zejména sleduje a posuzuje potřebu případných dalších opatření k usnadnění přechodu, a to i prostřednictvím finančních prostředků.
 Do 31. prosince 2025 a poté každý rok podá Komise zprávu o pokroku na cestě k mobilitě s nulovými emisemi. Ve zprávě se zejména sleduje a posuzuje potřeba případných dalších opatření k usnadnění spravedlivého přechodu, a to i prostřednictvím finančních prostředků.
Komise ve zprávě zohlední všechny faktory, které přispívají k nákladově efektivnímu pokroku směrem ke klimatické neutralitě do roku 2050. To zahrnuje rozšíření vozidel s nulovými a nízkými emisemi, pokrok při dosahování cílů v oblasti zavádění infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic, jak je požadováno v nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva, potenciální přínos inovativních technologií k dosažení klimaticky neutrální mobility, dopad na spotřebitele, pokrok v sociálním dialogu, jakož i aspekty, které mají dále usnadnit ekonomicky životaschopný a sociálně spravedlivý přechod k mobilitě s nulovými emisemi.;
 Komise ve zprávě zohlední všechny faktory, které přispívají k nákladově efektivnímu pokroku směrem ke klimatické neutralitě do roku 2050. To zahrnuje:
a)  pokrok, jehož bylo dosaženo při zavádění vozidel s nulovými a nízkými emisemi a při zajišťování jejich cenové dostupnosti a energetické účinnosti,
b)  dopad na spotřebitele, zejména na spotřebitele s nízkými a středními příjmy, tempo zavádění vozidel s nulovými a nízkými emisemi v těchto spotřebitelských segmentech a dostupnost a rozsah opatření na podporu jejich zavádění na úrovni Unie a členských států a na místní úrovni,
c)  trh s ojetými vozidly,
d)  pokrok při dostatečném zavádění veřejné a soukromé infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic, mimo jiné pokrok při dosahování cílů, jak je požadováno v nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU1a,
e)  pokrok při zvyšování množství energie z obnovitelných zdrojů v Unii v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001,
f)   potenciální přínos inovačních technologií a udržitelných alternativních paliv, včetně syntetických paliv, k dosažení klimatické neutrality v odvětví dopravy,
g)  emise během životního cyklu nových osobních automobilů a nových lehkých užitkových vozidel uváděných na trh za použití metodiky přijaté v souladu s čl. 7 odst. 10,
h)   pokrok v sociálním dialogu a aspekty, které mají dále usnadnit ekonomicky životaschopný a sociálně spravedlivý přechod k silniční mobilitě s nulovými emisemi s ohledem na zaměstnanost a konkurenceschopnost,
i)  dopad na zaměstnanost, který se má posuzovat na základě podrobného mapování rozvoje pracovních míst v automobilovém průmyslu a dopadu na regiony, v nichž se tato odvětví nacházejí, stejně jako opatření, mj. finanční opatření, na úrovni Unie a členských států nebo na místní úrovni ke zmírnění socioekonomických dopadů v těchto regionech, včetně programů zvyšování kvalifikace a rekvalifikace,
k)  možný příspěvek dodatečných vnitrostátních a unijních opatření zaměřených na snížení průměrného stáří, a tím i emisí z vozového parku lehkých vozidel, jako jsou opatření na podporu postupného vyřazování starších vozidel sociálně spravedlivým a environmentálně šetrným způsobem;
________
1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).
Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9
Nařízení (EU) 2019/631
Čl. 14 a – odst. 2 a (nový)
V souladu s doporučením Rady (EU).../... [doporučení Rady ohledně zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu] se členské státy vyzývají, aby s cílem řídit strukturální změny sociálně přijatelným způsobem a zabránit sociálnímu rozvratu vypracovaly v úzkém dialogu se sociálními partnery územní plán spravedlivé transformace svého automobilového průmyslu.
Pozměňovací návrh 80
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 a (nový)
Nařízení (EU) 2019/631
Článek 14 a a (nový)
(9a)  Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 14aa
Další opatření na podporu poptávky po osobních automobilech a lehkých užitkových vozidlech s nulovými emisemi na trhu Unie
Do 28. února 2023 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh na zvýšení podílu vozidel s nulovými emisemi ve veřejných a podnikových vozových parcích lehkých užitkových vozidel. Návrhy obsahují závazné mandáty v oblasti nulových emisí pro vlastníky a provozovatele podnikových a veřejných vozových parků, přičemž zohledňují regionální rozdíly.“
Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 a (nový)
Nařízení (EU) 2019/631
Článek 14 b (nový)
9a)  vkládá se nový článek 14b, který zní:
„Článek 14b
V souladu s čl. 3 odst. 1 písm. b) směrnice (EU) .../... [přepracovaná směrnice o energetické účinnosti] zohlední členské státy v rámci politického, plánovacího a investičního rozhodování souvisejícího se zaváděním infrastruktury v oblasti dobíjecích a plnicích stanic s alternativními palivy zásadu „energetická účinnost v první řadě“, a to i pokud jde o energetickou účinnost různých technologií s nulovými emisemi od jejich zdroje až po výrobu.“
Pozměňovací návrh 54
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 b (nový)
Nařízení (EU) 2019/631
Článek 14 a b (nový)
9b)  vkládá se nový článek 14ab, který zní:
„Článek 14ab
Další opatření na podporu přechodu na osobní automobily a lehká užitková vozidla s nulovými emisemi na trhu Unie
Do ... [6 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] přijme Komise v souladu s článkem 17 akt v přenesené pravomoci s cílem harmonizovat pravidla pro schvalování typu vozidel se spalovacími motory, která se budou přestavovat na vozidla na elektrický bateriový pohon nebo na pohon s využitím palivových článků, aby bylo možné zajistit schvalování celých sérií. V souvislosti s uplatňováním tohoto nařízení Komise rovněž posoudí zavedení pravidla pro výpočet ekvivalentu CO2 u vozidel se spalovacími motory převedených na elektrický bateriový pohon baterií nebo na pohon s využitím palivových článků.“
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. a
Nařízení (EU) 2019/631
Čl. 15 – odst. 1
1.  Komise v roce 2028 na základě dvouletých zpráv přezkoumá účinnost a dopad tohoto nařízení a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledcích tohoto přezkumu.
 1.  Komise do roku 2027 na základě každoročních zpráv důkladně přezkoumá účinnost a dopad tohoto nařízení a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledcích tohoto přezkumu.
Ke zprávě se případně přiloží návrh na změnu tohoto nařízení.
 Ke zprávě se případně přiloží návrh na změnu tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. a a (nové)
Nařízení (EU) 2019/631
Čl. 15 – odst. 1 a (nový)
aa)  V článku 15 se vkládá nový odstavec, který zní:
„1a. V rámci přezkumu uvedeného v odstavci 1 Komise rovněž podá zprávu o emisích CO2 během životního cyklu nových osobních automobilů a nových lehkých užitkových vozidel, a to na základě metodiky stanovené v čl. 7 odst. 10. Ke zprávě případně přiloží legislativní návrh na doplnění tohoto nařízení, tak aby se zabývalo těmito emisemi.“
Pozměňovací návrh 57
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. b a (nové)
Nařízení (EU) 2019/631
Čl. 15 – odst. 6
ba)  odstavec 6 se nahrazuje tímto:
6.   Komise do 31. prosince 2020 přezkoumá směrnici 1999/94/ES s přihlédnutím k potřebě poskytnout spotřebitelům přesné, důkladné a navzájem srovnatelné údaje o spotřebě paliva, emisích CO2 a emisích látek znečisťujících ovzduší u nových osobních automobilů uváděných na trh a posoudit možnosti zavedení označení nových lehkých užitkových vozidel z hlediska spotřeby paliva a emisí CO2. K tomuto přezkumu v případě potřeby připojí legislativní návrh.
 „6. Komise do... [6 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] přepracuje směrnici 1999/94/ES s přihlédnutím k potřebě poskytnout spotřebitelům přesné, důkladné a navzájem srovnatelné údaje o spotřebě paliva o emisích CO2 a emisích látek znečisťujících ovzduší a o energetické účinnosti u nových osobních automobilů uváděných na trh v reálném provozu a posoudit možnosti zavedení označení nových lehkých užitkových vozidel z hlediska spotřeby paliva a emisí CO2.
Pozměňovací návrh 60
Návrh nařízení
Příloha – odst. 1 – bod 1 – písm. f
Nařízení (EU) 2019/631
Příloha I – část A – bod 6.3.1- pododstavce 1-2
Cíl pro specifické emise = referenční cíl pro specifické emise · faktor ZLEV
 Cíl pro specifické emise = referenční cíl pro specifické emise
kde:
 kde:
referenční cíl pro specifické emise je referenční cíl pro specifické emise CO2 určený podle bodu 6.2.1;
 referenční cíl pro specifické emise je referenční cíl pro specifické emise CO2 určený podle bodu 6.2.1;
faktor ZLEV je (1 + y – x); pokud je však výsledek větší než 1,05, použije se pro faktor ZLEV hodnota 1,05, a pokud je výsledek menší než 1,0, použije se hodnota 1,0;
kde:
y je podíl vozidel s nulovými a nízkými emisemi ve vozovém parku nových osobních automobilů daného výrobce, který se vypočítá jako podíl celkového počtu nových vozidel s nulovými a nízkými emisemi, kde se každé vozidlo počítá jako ZLEVspecifická hodnota podle následujícího vzorce, a celkového počtu nových osobních automobilů registrovaných v daném kalendářním roce:
ZLEVspecifická hodnota = 1 –
20220608-P9_TA(2022)0234_CS-p0000002.png
Pro nové osobní automobily registrované v členských státech, v jejichž vozovém parku je podíl vozidel s nulovými a nízkými emisemi nižší než 60 % průměru Unie v roce 2017 a kde je méně než 1 000 nových vozidel s nulovými a nízkými emisemi registrovanými v roce 2017*, se faktor ZLEVspecifická hodnota do roku 2029 včetně vypočítá podle tohoto vzorce:
ZLEVspecifická hodnota
20220608-P9_TA(2022)0234_CS-p0000003.png
Jestliže podíl vozidel s nulovými a nízkými emisemi ve vozovém parku členského státu u nových osobních automobilů registrovaných za některý rok v období 2025 až 2028 přesáhne 5 %, není tento členský stát způsobilý k použití multiplikátoru 1,85 v následujících letech;
x je 15 % v letech 2025 až 2029.
________
 ________
* Podíl vozidel s nulovými a nízkými emisemi v parku nových osobních automobilů členského státu v roce 2017 se vypočítá jako podíl celkového počtu nových vozidel s nulovými a nízkými emisemi registrovaných v roce 2017 a celkového počtu nových osobních automobilů registrovaných v témže roce.“;
 * Podíl vozidel s nulovými a nízkými emisemi v parku nových osobních automobilů členského státu v roce 2017 se vypočítá jako podíl celkového počtu nových vozidel s nulovými a nízkými emisemi registrovaných v roce 2017 a celkového počtu nových osobních automobilů registrovaných v témže roce.“;
Pozměňovací návrh 78
Návrh nařízení
Příloha I – bod 1 – bod 2 – písm. d
Nařízení (EU) 2019/631
Příloha I – část B – bod 6.2.2
d)  bod 6.2.2 se nahrazuje tímto:
 d)  bod 6.2.2 se nahrazuje tímto:
„6.2.2 Referenční cíle pro specifické emise od roku 2030 do roku 2034
Referenční cíl pro specifické emise = cíl pro vozový park EU2030 + α · (TM-TM0)
 „6.2.2 Referenční cíle pro specifické emise od roku 2030 do roku 2034
Referenční cíl pro specifické emise = cíl pro vozový park EU2030 + α · (TM-TM0)
kde
 kde
Cíl pro vozový park EU2030 je určen v souladu s bodem 6.1.3;
 Cíl pro vozový park EU2030 je určen v souladu s bodem 6.1.2;
α je a2030,L jestliže je průměrná zkušební hmotnost nových lehkých užitkových vozidel výrobce rovna hodnotě TM0 nebo nižší, a a2030,H, jestliže je průměrná zkušební hmotnost nových lehkých užitkových vozidel výrobce vyšší než hodnota TM0;
 α je a2030, jestliže je průměrná zkušební hmotnost nových lehkých užitkových vozidel výrobce rovna hodnotě TM0, nebo nižší, a a2021, jestliže je průměrná zkušební hmotnost nových lehkých užitkových vozidel výrobce vyšší než hodnota TM0;
kde:
 kde:
a2030,L je 2021. Cíl pro vozový park EU2030
Průměrné emise2021
 a2030 je 2021. Cíl pro vozový park EU2030
Průměrné emise2021
a2030,H je 2021. − 2030
− 2025
 a2021 je vymezena v bodě 6.2.1
průměrné emise2021 je vymezena v bodě 6.2.1
TM je vymezena v bodě 6.2.1
 průměrné emise2021 je vymezena v bodě 6.2.1
TM je vymezena v bodě 6.2.1
TM0 je vymezena v bodě 6.2.1“
 TM0 je vymezena v bodě 6.2.1“
Pozměňovací návrh 79
Návrh nařízení
Příloha I – bod 1 – bod 2 – písm. e
Nařízení (EU) 2019/631
Příloha I – část B – bod 6.2.3
e)  doplňuje se nový bod 6.2.3, který zní:
 e)  doplňuje se nový bod 6.2.3, který zní:
„6.2.3 Referenční cíle pro specifické emise od roku 2035
Referenční cíl pro specifické emise = cíl pro vozový park EU2035 + α · (TM-TM0)
 „6.2.3 Referenční cíle pro specifické emise od roku 2035
Referenční cíl pro specifické emise = cíl pro vozový park EU2035 + α · (TM-TM0)
kde
 kde
Cíl pro vozový park EU2035 je určen v souladu s bodem 6.1.3;
 Cíl pro vozový park EU2035 je určen v souladu s bodem 6.1.3;
α je a2035,L jestliže je průměrná zkušební hmotnost nových lehkých užitkových vozidel výrobce rovna hodnotě TM0 nebo nižší, a a2035,H, jestliže je průměrná zkušební hmotnost nových lehkých užitkových vozidel výrobce vyšší než hodnota TM0;
 α je a2035, jestliže je průměrná zkušební hmotnost nových lehkých užitkových vozidel výrobce rovna hodnotě TM0, nebo nižší, a a2021, jestliže je průměrná zkušební hmotnost nových lehkých užitkových vozidel výrobce vyšší než hodnota TM0;
kde:
 kde:
a2035,L je 2021. Cíl pro vozový park EU2035
Průměrné emise2021
 a2035 je 2021. Cíl pro vozový park EU2035
Průměrné emise2021
a2035,H je 2021. − 2035
− 2025
 a2021 je vymezena v bodě 6.2.1
průměrné emise2021 je vymezena v bodě 6.2.1
 průměrné emise2021 je vymezena v bodě 6.2.1
TM je vymezena v bodě 6.2.1
 TM je vymezena v bodě 6.2.1
TM0 je vymezena v bodě 6.2.1
 TM0 je vymezena v bodě 6.2.1“
Pozměňovací návrh 69
Návrh nařízení
Příloha – odst. 1 – bod 2 – písm. e a (nové)
Nařízení (EU) 2019/631
Příloha I – část B – bod 6.3.1
ea)  v bodě 6.3.1 se pododstavce 1 a 2 nahrazují tímto:
Cíl pro specifické emise = (referenční cíl pro specifické emise – (øcíle – cíl pro vozový park EU2025)) faktor ZLEV
 „Cíl pro specifické emise = (referenční cíl pro specifické emise – (øcíle – cíl pro vozový park EU2025))
kde:
 kde:
referenční cíl pro specifické emise je referenční cíl pro specifické emise daného výrobce určený v souladu s bodem 6.1.2;
 referenční cíl pro specifické emise je referenční cíl pro specifické emise daného výrobce určený v souladu s bodem 6.1.2;
øcíle je průměr všech referenčních cílů pro specifické emise určených v souladu s bodem 6.2.1 vážený počtem nových lehkých užitkových vozidel každého jednotlivého výrobce;
 øcíle je průměr všech referenčních cílů pro specifické emise určených v souladu s bodem 6.2.1 vážený počtem nových lehkých užitkových vozidel každého jednotlivého výrobce;“
faktor ZLEV je (1 + y – x); pokud je však výsledek větší než 1,05, použije se pro faktor ZLEV hodnota 1,05, a pokud je výsledek menší než 1,0, použije se hodnota 1,0;
kde:
y je podíl vozidel s nulovými a nízkými emisemi ve vozovém parku nových osobních automobilů daného výrobce, který se vypočítá jako podíl celkového počtu nových vozidel s nulovými a nízkými emisemi, kde se každé vozidlo počítá jako ZLEVspecifická hodnota podle následujícího vzorce, a celkového počtu nových osobních automobilů registrovaných v daném kalendářním roce [ROVNICE]
x je 15 %.

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A9-0150/2022).

Poslední aktualizace: 5. října 2022Právní upozornění - Ochrana soukromí