Evropský parlament,

–  s ohledem na hlavy II, III a V Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a na závazek stanovený v preambuli provádět společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, a zejména na čl. 10 odst. 1 a 2, čl. 13 odst. 2, čl. 14 odst. 1, čl. 16 odst. 1, čl. 24 odst. 1, články 26, 36, 41, čl. 42 odst. 2, 3, 6 a 7, články 44, 45 a 46 a protokol č. 10 této smlouvy,

–  s ohledem na dokument nazvaný „Strategický kompas pro bezpečnost a obranu – Za Evropskou unii, která chrání své občany, hodnoty a zájmy a přispívá k mezinárodnímu míru a bezpečnosti“, a to ve znění, jež schválila Rada dne 21. března 2022 a potvrdila Evropská rada dne 25. března 2022,

–  s ohledem na Versailleské prohlášení hlav států a předsedů vlád EU ze dne 11. března 2022,

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 18. května 2022 nazvané „Analýza nedostatečných investic do obrany a další postup“ (JOIN(2022)0024),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. února 2022 nazvané “Provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky – výroční zpráva za rok 2021“(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. února 2022 nazvané „Provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky – výroční zpráva za rok 2021“(2),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. února 2022 nazvané „Příspěvek Komise k evropské obraně“ (COM(2022)0060),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 22. března 2021 o zřízení Evropského mírového nástroje a o zrušení rozhodnutí (SZBP) 2015/528(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. března 2017 o ústavních, právních a institucionálních dopadech společné bezpečnostní a obranné politiky: možnosti, které skýtá Lisabonská smlouva“(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. dubna 2022 o závěrech zasedání Evropské rady konaného ve dnech 24.–25. března 2022: aktuální situace, pokud jde o válku proti Ukrajině a sankce EU vůči Rusku a jejich uplatňování(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2022 o potřebě naléhavého akčního plánu EU s cílem zajistit potravinové zabezpečení v EU i mimo ni s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. března 2022 o agresi Ruska vůči Ukrajině(7),

–  s ohledem na prohlášení vedoucích představitelů Parlamentu o Ukrajině ze dne 16. a 24. února 2022,

–  s ohledem na zprávu o konečných závěrech Konference o budoucnosti Evropy z května 2022,

–  s ohledem na komuniké z bruselského summitu, které vydaly hlavy států a vlád účastnící se zasedání Severoatlantické rady v Bruselu dne 14. června 2021,

–  s ohledem na analýzu a doporučení reflexní skupiny jmenované generálním tajemníkem NATO ze dne 25. listopadu 2020 nazvanou „NATO 2030: Spojeni pro nový věk“,

–  s ohledem na rezoluce přijaté Valným shromážděním OSN dne 2. března 2022 o agresi proti Ukrajině, dne 24. března 2022 o humanitárních důsledcích agrese proti Ukrajině a dne 7. dubna 2022 o pozastavení členských práv Ruské federace v Radě pro lidská práva,

–  s ohledem na dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé(8), včetně prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu, která vstoupila v platnost dne 1. září 2017,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady o omezujících opatřeních EU vůči Rusku v souvislosti s jeho válkou na Ukrajině,

–  s ohledem na Dohodu o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé(9) (dále jen „dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím“),

–  s ohledem na článek 118 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0164/2022),

A.  vzhledem k tomu, že nevyprovokovaná a neodůvodněná vojenská agrese Ruské federace vůči Ukrajině, která následovala po ruské invazi do Gruzie v roce 2008 a jiných aktech agrese v dalších částech světa, je zjevným porušením mezinárodního práva, Charty OSN a zásad zakotvených v Helsinském závěrečném aktu z roku 1975, Budapešťském memorandu z roku 1994 a Pařížské chartě pro novou Evropu ze dne 21. listopadu 1990 a závažným způsobem podkopává evropskou a celosvětovou bezpečnost a stabilitu;

B.  vzhledem k tomu, že Ruská federace nesplnila nařízení Mezinárodního soudního dvora ze dne 16. března 2022, v němž bylo Rusko jednoznačně vyzváno, aby okamžitě zastavilo vojenské operace a zajistilo, aby žádné vojenské nebo nepravidelné ozbrojené jednotky, které může řídit nebo podporovat, ani organizace a osoby, které mohou být pod jeho kontrolou nebo vedením, nepodnikaly žádné kroky k podpoře stávajících vojenských operací;

C.  vzhledem k tomu, že ruská invaze na Ukrajinu představuje útok proti samotnému evropskému mírovému řádu, a ohrožuje tak základy, na nichž byla vybudována zahraniční, bezpečnostní a obranná politika EU; vzhledem k tomu, že přetrvávající pokusy Ruska vytvořit nestabilitu v sousedství EU i na celém světě a oslabit a důrazně revidovat evropský bezpečnostní řád vyžadují podstatné a rozhodné posílení soudržnosti a účinnosti zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky EU;

D.  vzhledem k tomu, že v této válce, kterou Ruská federace vede proti Ukrajině od roku 2014, přicházejí o život tisíce Ukrajinců; vzhledem k tomu, že tisíce byly zraněny a více než 10 milionů lidí bylo nuceno opustit své domovy nebo uprchlo do sousedních zemí;

E.  vzhledem k tomu, že ruské ozbrojené síly záměrně a bez rozdílu ostřelují civilní infrastrukturu, včetně domovů, krytů, školek, škol, nemocnic, pohotovostních a pečovatelských zařízení a vlakových a autobusových nádraží;

F.  vzhledem k tomu, že podle vysoké komisařky OSN pro lidská práva tyto útoky způsobují nezměrné lidské utrpení a rovnají se válečným zločinům a zločinům proti lidskosti; vzhledem k tomu, že mučení a vraždy civilistů a rostoucí počet zpráv o obchodování s lidmi, sexuálním násilí, vykořisťování, znásilňování a zneužívání žen a dětí jsou brutální válečné zločiny, které je třeba urychleně vyšetřit a zdokumentovat, aby mohli být pachatelé souzeni; vzhledem k tomu, že probíhá mezinárodní vyšetřování zločinů spáchaných v Buče; vzhledem k tomu, že invaze na Ukrajinu může představovat zločin agrese ve smyslu článku 8a Římského statutu Mezinárodního trestního soudu a že zvěrstva páchaná ruskou armádou a jejími zástupci splňují definici genocidy podle Úmluvy OSN z roku 1948; vzhledem k tomu, že ti, kteří o těchto činech rozhodli a kteří je spáchali, musí být postaveni před mezinárodní trestní soud;

G.  vzhledem k tomu, že ruská invaze na Ukrajinu přinesla do Evropy opět válku a my Evropané v Evropské unii nyní potřebujeme veškeré své odhodlání a rozhodnost, abychom chránili a bránili tuto Unii a hodnoty a zásady, které představuje, včetně zásady územní celistvosti, národní suverenity a mezinárodního pořádku založeného na pravidlech;

H.  vzhledem k tomu, že neschopnost adekvátně reagovat na ruskou agresi proti Gruzii v roce 2008 a proti Ukrajině v roce 2014 přiměla Rusko, aby pokračovalo v agresivních vojenských a politických kampaních, včetně rozsáhlé invaze na Ukrajinu, a tím oslabilo a narušilo mezinárodní řád a stabilitu založené na pravidlech v Evropě i jinde;

I.  vzhledem k tomu, že strategickým cílem svobodného světa je podpořit Ukrajinu v jejím konečném vítězství proti ruskému agresorovi a znovu získat kontrolu nad mezinárodně uznávaným územím Ukrajiny;

J.  vzhledem k tomu, že agresivní válka Ruské federace vůči Ukrajině a její útok na evropský mírový řád probíhají na pozadí tvrdých represí vůči občanské společnosti a politické opozici v Rusku, jejichž cílem je zajistit přežití stále totalitnějšího režimu;

K.  vzhledem k tomu, že obrana Evropy je především povinností všech evropských demokracií; vzhledem k tomu, že této povinnosti musí odpovídat přiměřené cíle v oblasti finančních a vojenských kapacit; vzhledem k tomu, že EU je odhodlána plnit svou úlohu v boji proti snahám Ruské federace zničit základy mezinárodní bezpečnosti a stability, a to i prostřednictvím úzké spolupráce s NATO, jež je základem kolektivní obrany svých členů; vzhledem k tomu, že dne 18. května 2022 Finsko a Švédsko oficiálně předložily své žádosti o členství v NATO; vzhledem k tomu, že je důležité, aby všichni spojenci NATO urychleně ratifikovali protokoly o přistoupení Finska a Švédska; vzhledem k tomu, že Turecko projevuje neochotu uvítat žádosti Finska a Švédska o členství v NATO; vzhledem k tomu, že čl. 42 odst. 7 Smlouvy o EU zůstává důležitým prvkem evropské bezpečnostní architektury, neboť poskytuje podporu a ochranu všem členským státům EU; vzhledem k tomu, že Parlament vyjádřil upřímnou vděčnost za obnovenou pomoc a spolupráci USA, pokud jde o ochranu a zajištění evropské územní obrany;

L.  vzhledem k tomu, že Ukrajina má základní právo na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN; vzhledem k tomu, že Parlament vzdává hold ukrajinskému lidu za jeho odvahu bránit svou zemi a naše společné hodnoty svobody a demokracie a bude ho nadále podporovat;

M.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 1. března 2022 o ruské agresi vůči Ukrajině vyzval orgány EU, aby pracovaly na tom, aby byl Ukrajině udělen status kandidátské země EU a aby mezitím usilovaly o začlenění Ukrajiny do jednotného trhu EU v souladu s dohodou o přidružení mezi EU a Ukrajinou;

N.  vzhledem k tomu, že v rámci obnoveného mandátu poradní mise Evropské unie (EUAM) na Ukrajině bude mise zajišťovat úzkou spolupráci s Mezinárodním trestním soudem, agenturou EU Eurojust a členskými státy poskytujícími přímou podporu vyšetřování a stíhání mezinárodních zločinů na Ukrajině;

O.  vzhledem k tomu, že by Parlament měl iniciovat hloubkovou analýzu důvodů, proč EU, její členské státy a podobně smýšlející partneři v rámci mezinárodního společenství nedokázaly odradit Rusko od agresivní války na Ukrajině, která porušuje Chartu OSN, a představuje tak útok na samotné jádro mírového a bezpečnostního řádu Evropy, na její hodnoty a prosperitu a její demokratické základy, a měl by vyvodit ponaučení z předchozích chyb v politice vůči Rusku, počínaje tím, že nebylo zajištěno plné dodržování dohody o příměří z 12. srpna 2008 vyjednané díky zprostředkování EU a neproběhlo vyšetřování případů porušování sankcí uvalených na Rusko od roku 2014;

P.  vzhledem k tomu, že Rada ve Strategickém kompasu uznala, že bezpečnost a stabilita na celém západním Balkáně stále ještě není samozřejmostí a že existuje riziko, že stávající zhoršení evropské bezpečnostní situace by mohlo eskalovat;

Q.  vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné zvýšit připravenost, aby bylo možné lépe zvládat celé spektrum krizí, zejména humanitárních a bezpečnostních; vzhledem k tomu, že Unie musí především včas využít všechny nástroje, které má k dispozici, aby chránila sebe a své obyvatele, své hodnoty a zájmy a přispěla k mezinárodnímu míru a bezpečnosti; vzhledem k tomu, že je třeba, aby Unie spolupracovala se svými spojenci;

R.  vzhledem k tomu, že ozbrojené konflikty neúměrně postihují ženy, dívky a zranitelné skupiny; vzhledem k tomu, že konstruktivní účast žen a dívek na předcházení konfliktům, na jejich řešení a na obnově vede k míru, který je udržitelnější; vzhledem k tomu, že se orgány EU zavázaly zohledňovat rovnost žen a mužů v rámci Akčního plánu pro rovnost žen a mužů III, který zahrnuje všechny oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP);

S.  vzhledem k tomu, že aktivní úloha Parlamentu a jeho politická podpora a demokratická kontrola při vytváření společné obranné politiky Unie a zavádění společné obrany by potvrdily a posílily reprezentativní a demokratické základy Unie;

T.  vzhledem k tomu, že fungování Unie je založeno na zastupitelské demokracii a že občané EU jsou na úrovni Unie přímo zastoupeni v Parlamentu;

U.  vzhledem k tomu, že každý orgán by měl plně využívat působnosti svěřené mu Smlouvami a v souladu s postupy, podmínkami a cíli v nich stanovenými; vzhledem k tomu, že orgány by měly mezi sebou loajálně spolupracovat;

V.  vzhledem k tomu, že pravomoc Unie v otázkách SZBP se vztahuje na všechny oblasti zahraniční politiky a všechny otázky týkající se bezpečnosti Unie, včetně postupného vymezení společné obranné politiky, která by mohla vést ke společné obraně, pokud tak Evropská rada jednomyslně rozhodne, v souladu s článkem 24 a čl. 42 odst. 2 Smlouvy o EU;

W.  vzhledem k tomu, že konkrétní úloha Parlamentu v zahraniční, bezpečnostní a obranné politice EU je vymezena ve Smlouvách;

X.  vzhledem k tomu, že Parlament by měl společně s Radou vykonávat rozpočtovou funkci v této oblasti podle článku 41 Smlouvy o EU a svou politickou konzultační funkci podle článku 36 Smlouvy o EU;

Y.  vzhledem k tomu, že při přijímání rozhodnutí Evropské rady a Rady o zahraniční, bezpečnostní a obranné politice se výkonný orgán Evropské unie skládá z vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Rady, Politického a bezpečnostního výboru a podřízených agentur; vzhledem k tomu, že článek 24 Smlouvy o EU uvádí, že „členské státy aktivně a bezvýhradně podporují zahraniční a bezpečnostní politiku Unie v duchu loajality a vzájemné solidarity a že „se zdrží jakéhokoli jednání, které je v rozporu se zájmy Unie nebo by mohlo ohrozit její účinnost jako soudržné síly v mezinárodních vztazích“;

Z.  vzhledem k tomu, že Parlament je jediným orgánem, který může legitimně vykonávat funkci politické kontroly a dohledu nad výkonnou mocí na úrovni Unie;

AA.  vzhledem k tomu, že prohlubování obranné spolupráce mezi členskými státy na úrovni Unie by mělo jít ruku v ruce s posilováním parlamentního dohledu a kontroly jak ze strany Evropského parlamentu, tak ze strany vnitrostátních parlamentů;

AB.  vzhledem k tomu, že místopředseda Komise, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, případně společně s Komisí, poskytne Parlamentu svá podrobná stanoviska k níže uvedeným doporučením, zejména pokud souvisí s rozpočtovou a politickou kontrolní funkcí Parlamentu v oblasti zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky EU;

AC.  vzhledem k tomu, že spolupráce mezi členskými státy a partnery podle čl. 42 odst. 2 a článků 45 a 46 Smlouvy o EU by měla využívat právní identitu, výsady a imunity, které Smlouvy poskytují;

AD.  vzhledem k tomu, že cílem Unie je podporovat mírové a inkluzivní společnosti pro udržitelný rozvoj, zajistit všem přístup ke spravedlnosti a vytvořit efektivní, odpovědné a inkluzivní instituce na všech úrovních;

AE.  vzhledem k tomu, že Unie musí společně se svými spojenci usilovat o posílení mírového a bezpečnostního pořádku, který kontinentu a jeho obyvatelům zajistí mír a bezpečnost, jaké si zaslouží; vzhledem k tomu, že válka na Ukrajině odhalila nedostatky stávající globální bezpečnostní struktury;

AF.  vzhledem k tomu, že v důsledku mnohostranné povahy nepřátelských ruských akcí je důležité uvažovat o obraně svobodné Evropy holistickým způsobem zahrnujícím všechny kritické oblasti od obrany po mezinárodní spolupráci, sdělovací prostředky a kritickou civilní infrastrukturu, technologie, dodavatelské řetězce a energetiku;

AG.  vzhledem k tomu, že Unie je svědkem nejpřímějšího ohrožení své územní bezpečnosti od konce druhé světové války; vzhledem k tomu, že současná krize ukázala potřebu diskuse o rozpočtu EU, zejména vzhledem k probíhající diskusi o tom, jaký druh vojenského vybavení nebo podpory může EU poskytnout;

AH.  vzhledem k tomu, že je třeba naléhavě právně a technicky bojovat proti dezinformacím a propagandě, zejména v kandidátských a potenciálně kandidátských zemích pro členství v EU na západním Balkáně a v zemích Východního partnerství;

AI.  vzhledem k tomu, že Rada v březnu 2022 přijala Strategický kompas; vzhledem k tomu, že cílem Strategického kompasu je poskytnout Unii nástroje k tomu, aby byla účinným garantem bezpečnosti v nepřátelském prostředí a asertivnějším globálním aktérem pro mír a bezpečnost lidí;

AJ.  vzhledem k tomu, že všechny iniciativy EU zaměřené na posílení evropské obrany by měly být pravidelně aktualizovány v souladu se zjištěními Strategického kompasu a budoucími revizemi analýzy hrozeb;

AK.  vzhledem k tomu, že veškeré dodatečné zdroje přidělené ke splnění cíle vynakládat 2 % HDP na obranu by měly být využity koordinovaným a kooperativním způsobem a s plným využitím nástrojů EU v oblasti obrany, aby se překonaly nedostatky v kapacitách a posílila evropská obrana;

AL.  vzhledem k tomu, že plné využití úsilí EU v oblasti rozvoje společných obranných schopností, zejména stálé strukturované spolupráce (PESCO) a Evropského obranného fondu zvýší bezpečnost spojenců NATO i členských států;

AM.  vzhledem k tomu, že členské státy by se měly vyvarovat nekoordinovaných opatření, která by mohla dále prohloubit roztříštěnost a duplicitu technologické a průmyslové základny obrany Unie, a tím lépe využívat peníze daňových poplatníků;

AN.  vzhledem k tomu, že vymáhání sankcí zůstává jedním z klíčových prvků souboru nástrojů EU v boji proti válce Ruska proti Ukrajině, a vzhledem k tomu, že proto musí být na úrovni EU a členských států k dispozici všechny prostředky, aby se zajistilo, že sankce budou v plném rozsahu vymáhány; vzhledem k tomu, že Rada jednala rychle a jednotně a dosud přijala pět balíčků sankcí proti Rusku v souvislosti s jeho válkou na Ukrajině, včetně sankcí vůči fyzickým osobám, jako je zmrazení majetku a cestovní omezení, hospodářských sankcí zaměřených na finanční, obchodní, energetické, dopravní, technologické a obranné odvětví, omezení v oblasti sdělovacích prostředků, diplomatických opatření, omezení hospodářských vztahů s Krymem a Sevastopolem a Doněckou a Luhanskou oblastí, které nejsou pod kontrolou vlády, a opatření týkajících se hospodářské spolupráce;

AO.  vzhledem k tomu, že ruská agrese vůči Ukrajině má sekundární dopady na makroúroveň mezinárodních vztahů, globálních spojenectví, průmyslové výroby, dodavatelských řetězců, a tím na potravinové zabezpečení a na živobytí lidí;

AP.  vzhledem k tomu, že Čínská lidová republika svými prohlášeními a činy projevuje podporu a sympatie k postoji Ruska, podporuje ruský narativ a zjevné lži a projevuje neochotu plně podpořit svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny;

AQ.  vzhledem k tomu, že SZBP je navrhována a prováděna Evropskou radou a Radou jednomyslně, s výjimkou případů, kdy Smlouvy stanoví výjimky, jako je tomu v článku 24 Smlouvy o EU;

AR.  vzhledem k tomu, že Parlament jako přímý zástupce občanů EU na úrovni Unie má v orgánech EU jedinečnou úlohu a hraje ústřední roli při zajišťování toho, aby rozhodování EU, včetně oblasti zahraniční politiky, bylo v souladu s přáním občanů, jak je uvedeno v závěrečné zprávě Konference o budoucnosti Evropy;

1.  doporučuje Radě a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku:

2.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto doporučení Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

(1) Přijaté texty, P9_TA(2022)0039. (2) Přijaté texty, P9_TA(2022)0040. (3) Úř. věst. L 102, 24.3.2021, s. 14. (4) Úř. věst. C 263, 25.7.2018, s. 125. (5) Přijaté texty, P9_TA(2022)0121. (6) Přijaté texty, P9_TA(2022)0099. (7) Přijaté texty, P9_TA(2022)0052. (8) Úř. věst. L 161, 29.5.2014, s. 3. (9) Úř. věst. L 149, 30.4.2021, s. 10.