Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Nikaragui, zejména na usnesení ze dne 16. prosince 2021(1), 8. července 2021(2), 8. října 2020, 19. prosince 2019(3), 14. března 2019(4) a 31. května 2018(5),

–  s ohledem na prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku vydaná jménem EU ve dnech 15. srpna 2021, 8. listopadu 2021 a 14. března 2022,

–  s ohledem na prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva na 48. a 49. zasedání Rady OSN pro lidská práva a na její výroční zprávu o situaci v oblasti lidských práv v Nikaragui ze dne 7. března 2022,

–  s ohledem na prohlášení Meziamerické komise pro lidská práva ze dne 23. června 2021, 20. listopadu 2021 a 11. února 2022,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na obecné zásady EU týkající se ochránců lidských práv z června 2004, které byly v roce 2008 aktualizovány,

–  s ohledem na Dohodu zakládající přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Střední Amerikou na straně druhé (dohoda o přidružení mezi EU a Střední Amerikou),

–  s ohledem na nařízení a rozhodnutí Rady o omezujících opatřeních proti závažnému porušování lidských práv a zasahování do těchto práv v Nikaragui,

–  s ohledem na Americkou úmluvu o lidských právech z roku 1969 (pakt ze San José),

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, standardní minimální pravidla OSN pro zacházení s vězni (pravidla Nelsona Mandely), pravidla OSN pro zacházení s vězněnými ženami a nevazební opatření pro pachatelky (tzv. Bangkocká pravidla) a Vídeňskou úmluvu,

–  s ohledem na rezoluci A/HRC/49/L.20 o prosazování a ochraně lidských práv v Nikaragui přijatou dne 31. března 2022 Radou OSN pro lidská práva,

–  s ohledem na ústavu Nikaragujské republiky,

–  s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že od dubna 2018 zavedl režim prezidenta Ortegy a viceprezidentky Murillové v Nikaragui systém státních represí, který se vyznačuje systematickou beztrestností v případech porušování lidských práv, zhoršováním stavu institucí a právního státu a organizovaným uplatňováním strategie, jejímž cílem je umlčet hlasy odpůrců, a to s tichým souhlasem soudnictví;

B.  vzhledem k tomu, že od roku 2018 nikaragujské orgány systematicky a cíleně vězní, pronásledují a zastrašují politické oponenty, opozici, vedoucí představitele studentů a venkova, novináře, obránce lidských práv, zástupce podnikatelů a umělce, kteří opakovaně čelí výhrůžkám smrtí, zastrašování, on-line pomluvám, obtěžování, sledování, útokům, soudnímu pronásledování a svévolnému zbavení svobody; vzhledem k tomu, že navzdory těmto četným rizikům hrají novináři a další obránci lidských práv i nadále zásadní úlohu při sledování situace v oblasti lidských práv a svobod v Nikaragui;

C.  vzhledem k tomu, že režim prezidenta Ortegy a viceprezidentky Murillové v posledních letech přijal a uplatňuje stále represivnější regulační rámec;

D.  vzhledem k tomu, že podle zvláštního monitorovacího mechanismu pro Nikaraguu (MESENI) je dosud nejméně 182 politických oponentů vězněno v nelidských podmínkách, které nejsou v souladu s mezinárodními závazky v oblasti lidských práv, jako jsou pravidla Nelsona Mandely; vzhledem k tomu, že sedm z těchto politických vězňů bylo potenciálními kandidáty v prezidentských volbách v roce 2021; vzhledem k tomu, že kritici nikaragujského režimu jsou během zadržování vystaveni systematickému týrání, včetně nelidského, ponižujícího a pokořujícího zacházení, které odpovídá mučení, což vedlo mimo jiné k úmrtí politického vězně a bývalého vůdce povstalců Huga Torrese; vzhledem k tomu, že nikaragujské orgány rovněž šikanovaly rodiny a příbuzné politických vězňů, kteří byli pronásledováni a kterým bylo jim vyhrožováno;

E.  vzhledem k tomu, že chybějící oddělení pravomocí a úplná kontrola, kterou má nikaragujský režim nad institucemi, vedly k tomu, že soudnictví a státní zastupitelství se podřizují vůli režimu, což znamená likvidaci právního státu, nezávislosti soudnictví a organizací občanské společnosti, a tím i demokracie, s cílem zavést v Nikaragui diktaturu;

F.  vzhledem k tomu, že nikaragujské soudy vynesly rozhodnutí o vině a tvrdých trestech proti všem odpůrcům, a to v závěrech soudních řízení za zavřenými dveřmi, která porušovala základní záruky spravedlivého procesu;

G.  vzhledem k tomu, že soudci a státní zástupci v těchto soudních řízeních soustavně porušují náležitý postup; vzhledem k tomu, že úřad státního zástupce porušil presumpci neviny ve veřejném sdělení;

H.  vzhledem k tomu, že pokračující zásahy a represe donutily tisíce Nikaragujců uprchnout ze země; vzhledem k tomu, že podobné formy represí jsou pozorovány tam, kde se zintenzívnily útoky na svobodu projevu; vzhledem k tomu, že vyhrožování novinářům a pracovníkům sdělovacích prostředků ze strany úřadu státního zástupce přimělo řadu z nich opustit Nikaraguu a hledat ochranu;

I.  vzhledem k tomu, že v roce 2022 zakázal režim prezidenta Ortegy a viceprezidentky Murillové téměř 400 neziskových organizací, což je připravilo o jejich právní postavení; vzhledem k tomu, že obětí tohoto režimu je i katolická církev, stejně jako například Nikaragujská jazyková akademie, členové domorodých komunit a další menšinové skupiny;

J.  vzhledem k tomu, že režim prezidenta Ortegy a viceprezidentky Murillové porušil mezinárodní právo, zejména Vídeňskou úmluvu, neboť zaútočil na ústředí Organizace amerických států, která byla dne 25. dubna 2022 z Nikaraguy vyhoštěna, a obsadil její prostory;

K.  vzhledem k tomu, že v návaznosti na silně podporovanou iniciativu organizovanou občanskou společností zřídila Rada OSN pro lidská práva skupinu odborníků na lidská práva, která má důkladně a nezávisle vyšetřit všechny údajné případy porušování lidských práv a zasahování do nich, k nimž došlo od dubna 2018, včetně jejich genderového rozměru; vzhledem k tomu, že jak EU, tak USA přijaly sankce vůči Nikaragui;

1.  co nejdůrazněji odsuzuje systematické zásahy proti opozičním politickým stranám, potlačování aktérů občanské společnosti, obránců lidských práv a sdělovacích prostředků, dalších mediálních pracovníků, novinářů, jakož i jejich rodinných příslušníků, studentů a členů katolické církve, a pokračující korupci úředníků nikaragujského režimu;

2.  ostře odsuzuje úmrtí vězněného Huga Torrese;

3.  odsuzuje skutečnost, že dne 1. června 2022 byl zatčen katolický kněz Manuel Salvador García, který je dosud ve vyšetřovací vazbě, a vyzývá k jeho okamžitému propuštění;

4.  opakuje svou výzvu k okamžitému vydání Alessia Casimirriho do Itálie;

5.  odsuzuje nepatřičné zadržování, nedostatek záruk pro spravedlivý soudní proces a nezákonná odsouzení politických vězňů, k nimž v Nikaragui dochází; vyzývá nikaragujské orgány, aby všem Nikaragujcům opět zaručily možnost plně uplatňovat občanská a politická práva, přestaly pronásledovat demokratickou opozici, tisk a občanskou společnost, okamžitě a bezpodmínečně propustily občany, které zadržují od dubna 2018, zrušily soudní řízení vedená proti nim a umožnily bezpečný návrat všech uprchlíků a osob, které odešly do exilu, zpět do vlasti;

6.  vyzývá k obnovení právního státu, k oddělení pravomocí, k nezávislosti a nestrannosti soudnictví, k dodržování trestního zákoníku a presumpce neviny veřejnými orgány a k ukončení kriminalizace opozice;

7.  kritizuje nelegitimní soudní rozhodnutí, která jen potvrzují, že nikaragujský režim směřuje k represivním postupům a že soudnictví se změnilo v represivní složku, jež nese odpovědnost za porušování lidských práv;

8.  naléhavě vyzývá Evropskou unii, aby pohnala nikaragujský režim, zejména jeho soudce, k odpovědnosti za útlak v této zemi a za iniciování soudních řízení s představiteli opozice a jinými kritiky; vyzývá Radu, aby okamžitě zahájila postup, díky němuž by na seznam osob, na něž se vztahují sankce EU, byli připojeni mj. tito soudci: Nadia Camila Tardencillová, Angel Jeancarlos Fernández González, Ulisa Yaoska Tapiová Silvová, Rosa Velia Bacová Cardozová, Veronica Fiallosová Moncadová, Luden Martin Quiroz García, Karen Vanesa Chavarríová, Felix Ernesto Salmerón Moreno, Nancy Aguirreová Gudielová, William Irving Howard López, Erick Ramón Laguna Averruz, Melvin Leopoldo Vargas García, Irma Oralia Lagunová Cruzová a Rolando Sanarrusia, jakož i následující soudci odvolacího soudu v Managui, kteří se rovněž podíleli na tom, že protiprávně odsouzené osoby nemohly uplatnit svá procesní a hmotná práva; Octavio Rothschuh Andino, Ángela Dávilová a Argentina Solísová;

9.  vyzývá členské státy a Radu bezpečnosti OSN, aby v souladu s články 13 a 14 Římského statutu a prostřednictvím Mezinárodního trestního soudu zahájily formální vyšetřování Nikaraguy a Daniela Ortegy v souvislosti se zločiny proti lidskosti podle článku 7 Římského statutu;

10.  vyjadřuje podporu nikaragujským občanům, kteří pokojně protestují proti režimu prezidenta Ortegy a viceprezidentky Murillové; hluboce lituje skutečnosti, že od tvrdých zásahů v roce 2018 nebyly učiněny žádné právní kroky, které by vedly ke sjednání spravedlnosti, a že nebyly odškodněny oběti závažného porušování lidských práv;

11.  naléhavě Nikaraguu vybízí, aby zrušila právní předpisy, které byly přijaty po roce 2018 a které nepřiměřeně omezují občanský a demokratický prostor, zejména zvláštní zákon o kyberkriminalitě (zákon č. 1042), zákon č. 1040 o regulaci zahraničních agentů a zákon č. 1055 o ochraně práv lidu na nezávislost, svrchovanost a sebeurčení za mír, jakož i reformu trestního řádu; připomíná, že s ohledem na dohodu o přidružení mezi EU a Střední Amerikou musí Nikaragua dodržovat a upevňovat zásady právního státu, demokracie a lidských práv; opakuje svůj požadavek, aby s ohledem na stávající okolnosti byla uplatněna doložka o demokracii dohody o přidružení;

12.  zdůrazňuje, že mezinárodním subjektům působícím v oblasti lidských práv, včetně Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva a Meziamerické komise pro lidská práva musí být umožněn návrat do Nikaragui; lituje skutečnosti, že nikaragujské orgány nespolupracují dostatečně s regionálními a mezinárodními mechanismy v oblasti lidských práv; vyzývá EU, aby podporovala mandát tří nezávislých členů skupiny odborníků na lidská práva pro Nikaraguu, kterou nedávno zřídila Rada OSN pro lidská práva, a aby s nimi úzce spolupracovala v zájmu prosazování odpovědnosti za porušování a zasahování do lidských práv v Nikaragui;

13.  odsuzuje fakt, že téměř 400 nevládních organizací muselo svou činnost v Nikaragui ukončit, včetně Nikaragujské jazykové akademie; vyzývá nikaragujské orgány, aby přestaly neoprávněně ukončovat aktivity nevládních organizací, obnovily právní subjektivitu všech organizací, politických stran, univerzit a sdělovacích prostředků, které byly svévolně uzavřeny, a aby vrátily všechen majetek, všechny dokumenty a veškeré vybavení, jež bylo protiprávně zabaveno;

14.  je velmi znepokojen represemi vůči svobodným a nezávislým sdělovacím prostředkům v této zemi, jež přinutily více než sto novinářů k odchodu do exilu;

15.  vyzývá EU a její členské státy, aby místní situaci bedlivě sledovaly prostřednictvím svých zástupců a velvyslanectví v Nikaragui; vyzývá delegaci EU a členské státy, které mají v zemi diplomatické zastoupení, aby plně uplatňovaly obecné zásady EU týkající se ochránců lidských práv a poskytovaly veškerou vhodnou podporu zadrženým obráncům lidských práv, včetně návštěv ve věznicích a monitorování soudních procesů, aby veřejně odsuzovaly porušování práv obránců lidských práv a nezávislých sdělovacích prostředků a podporovaly jejich činnost; vyzývá delegaci EU a členské státy, aby využily všechny dostupné nástroje, kterými by mohly více podpořit činnost obránců lidských práv, aby případně usnadnily vydávání mimořádných víz a poskytovaly dočasná útočiště v členských státech EU těm, kdo je potřebují z humanitárních důvodů;

16.  hluboce lituje skutečnosti, že nikaragujští představitelé hlasovali proti vyloučení Ruska z Rady OSN pro lidská práva z důvodu krutého jednání jeho vojsk během války na Ukrajině a že se Nikaragua zdržela hlasování o rezoluci Valného shromáždění OSN ES-11/1 ze dne 2. března 2022, jež odsuzuje ruskou invazi na Ukrajině a požaduje úplné stažení ruských vojsk;

17.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi Organizace amerických států, Evropsko-latinskoamerickému parlamentnímu shromáždění, Středoamerickému parlamentu, Limské skupině a vládě a parlamentu Nikaragujské republiky.

(1) Přijaté texty, P9_TA(2021)0513. (2) Úř. věst. C 99, 1.3.2022, s. 204. (3) Úř. věst. C 255, 29.6.2021, s. 65. (4) Úř. věst. C 23, 21.1.2021, s. 126. (5) Úř. věst. C 76, 9.3.2020, s. 164.