Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Gruzii, zejména na usnesení ze dne 16. září 2020 o provádění dohody o přidružení mezi EU a Gruzií(1),

–  s ohledem na nedávnou návštěvu zástupkyně OBSE pro svobodu sdělovacích prostředků v Gruzii ve dnech 28. a 29. dubna 2022,

–  s ohledem na dohodu uzavřenou mezi gruzínskými politickými silami dne 19. dubna 2021, kterou zprostředkoval předseda Evropské rady,

–  s ohledem na dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé, která jako celek vstoupila v platnost dne 1. července 2016(2),

–  s ohledem na světový index svobody tisku za roky 2021 a 2022, který zveřejňují Reportéři bez hranic,

–  s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v dohodě o přidružení, která je v platnosti od 1. července 2016, se Gruzie a EU zavázaly k rozvíjení politického dialogu s cílem posílit dodržování demokratických zásad, zásad právního státu a řádné správy, lidských práv a základních svobod, včetně svobody sdělovacích prostředků;

B.  vzhledem k tomu, že Gruzie dne 3. března 2022 podala žádost o členství v EU, čímž prokázala evropské ambice svého obyvatelstva, které mají širokou podporu veřejnosti i v rámci celého politického spektra včetně opozice;

C.  vzhledem k tomu, že svoboda projevu, svoboda sdělovacích prostředků a bezpečnost novinářů jsou základními prvky dynamické demokracie a že jejich ochrana ze strany veřejných orgánů je důležitým ukazatelem demokratické konsolidace; vzhledem k tomu, že pluralitní, svobodné a nezávislé sdělovací prostředky jsou základním kamenem demokracie a jedním z hlavních pilířů boje proti dezinformacím;

D.  vzhledem k tomu, že v dohodě ze dne 19. dubna 2021, kterou zprostředkoval předseda Evropské rady Charles Michel, se zdůrazňuje, že je třeba se zabývat vnímáním zpolitizovaného soudnictví, a to mimo jiné přijetím a prováděním ambiciózní reformy soudnictví s cílem posílit nezávislost, transparentnost a odpovědnost soudního systému;

E.  vzhledem k tomu, že dne 5. července 2021 zaútočili převážně pravicoví aktivisté na více než 50 novinářů, zástupců sdělovacích prostředků a pokojných demonstrantů, kteří informovali o pochodu důstojnosti Tbilisi Pride, jenž nakonec musel být zrušen; vzhledem k tomu, že kameraman televizní stanice TV Pirveli Alexandr Laškarava brzy po tomto útoku zemřel na následky svých zranění;

F.  vzhledem k tomu, že po několika letech zlepšování začalo mediální prostředí v Gruzii během posledních několika let prudce upadat a že od masového násilí v souvislosti s pochodem Tbilisi Pride dne 5. července 2021 došlo v této zemi k nevídanému počtu násilných fyzických útoků na novináře, což vedlo k tomu, že několik mezinárodních organizací vydalo prohlášení na obranu svobody sdělovacích prostředků, v nichž vyjadřují své znepokojení, a hodnocení Gruzie v žebříčku světového indexu svobody tisku se výrazně snížilo (z 71,36 bodů a 60. příčky ze 180 v roce 2021 na 59,9 bodů a 89. místo ze 180 v roce 2022);

G.  vzhledem k tomu, že se zvyšuje počet verbálních útoků na novináře a počet žalob pro pomluvu, včetně žalob podaných vládními úředníky a osobami spojenými s vládnoucí stranou, proti kritickým zástupcům sdělovacích prostředků a společnostem; vzhledem k tomu, že podle zjištění organizace Transparency International Georgia klade změna soudní praxe důkazní břemeno na novináře, a to navzdory jednoznačnému ustanovení gruzínského práva, které stanoví opak; vzhledem k tomu, že novináři, zejména z médií kritických vůči vládě, čelí problémům s přístupem k informacím, které by měly být veřejně dostupné;

H.  vzhledem k tomu, že vyšetřování není dostatečně transparentní a účinné, což budí rozšířený dojem, že pachatelé trestných činů na novinářích zůstanou nepotrestáni;

I.  vzhledem k tomu, že městský soud v Tbilisi dne 4. dubna 2022 odsoudil šest lidí k pěti letům odnětí svobody za napadení dvou kameramanů a jednoho novináře během násilných útoků na Tbilisi Pride dne 5. července 2021;

J.  vzhledem k tomu, že dne 16. května 2022 byl ředitel televizní stanice Mtavari Nika Gvaramia odsouzen ke třem a půl letům odnětí svobody podle článku 220 trestního zákoníku, a to na základě pochybných obvinění z praní peněz, úplatkářství a padělání dokumentů v souvislosti s jeho dřívější činností ředitele Rustavi 2 TV, což je rozsudek, který je v Gruzii obecně vnímán jako pokus o umlčení kritického hlasu proti současné vládě; vzhledem k tomu, že tomuto případu se již v roce 2019 dostalo negativního posouzení ze strany veřejného ochránce práv Gruzie;

K.  vzhledem k tomu, že selektivní vyšetřování a stíhání osob, které jsou proti současné vládě, podkopává důvěru veřejnosti nejen v soudní instituce, ale i v samotnou vládu, zatímco opakování podobných případů proti vlastníkům médií spojených s opozicí maří úsilí o zvýšení nezávislosti soudnictví;

L.  vzhledem k tomu, že bývalý prezident Michail Saakašvili, jehož zdravotní stav se neustále zhoršuje, byl nakonec převezen do civilní nemocnice na základě názorů nezávislých lékařů, že jeho stav by se jinak nezlepšil;

M.  vzhledem k tomu, že reforma zákona o elektronických komunikacích dává gruzínskému národnímu komunikačnímu úřadu (GNCC) právo jmenovat v telekomunikačních společnostech zvláštní správce, kteří vymáhají rozhodnutí úřadu GNCC;

N.  vzhledem k tomu, že byla zahájena soudní řízení proti vlastníkům dalších významných médií nebo proti jejich blízkým rodinným příslušníkům, konkrétně proti Davidu Kezerašvilimu ze stanice Formule TV a Vachtangu Ceretelimu, zakladateli nezávislé televizní stanice TV Pirveli; vzhledem k tomu, že v lednu 2022 městský soud v Tbilisi odsoudil zakladatele banky TBC Bank a politické strany Lelo za Gruzii Mamuku Chazaradzeho a Badriho Džaparidzeho, jakož i Avtandila Cereteliho, otce Vachtanga Cereteliho, za podvod a odsoudil je k sedmi letům odnětí svobody; vzhledem k tomu, že jejich trest však byl zmírněn, neboť uplynula promlčecí lhůta pro podvod;

O.  vzhledem k tomu, že v Gruzii v posledních letech dochází k prudkému nárůstu ruských dezinformací a propagandy namířené proti EU, a to především od ruské invaze na Ukrajinu, a že jejich terčem jsou ženy, komunita osob LGBTQI+, lidskoprávní aktivisté a etnické menšiny;

P.  vzhledem k tomu, že odhalení rozšířených nezákonných odposlechů v září 2021 potvrzují, že mezi členy gruzínské společnosti, jejichž hovory byly nahrávány, je mnoho novinářů;

Q.  vzhledem k tomu, že vyšetřování případu ázerbájdžánského novináře Afgana Muchtarliho, který byl v květnu 2017 v Gruzii unesen a nezákonně převezen přes hranice s Ázerbájdžánem, aby čelil soudnímu řízení v Baku, údajně na základě tajných dohod s gruzínskými bezpečnostními úředníky, dosud nepřineslo žádné hmatatelné výsledky;

1.  vyjadřuje znepokojení nad značným zhoršením stavu sdělovacích prostředků a bezpečnosti novinářů v Gruzii v posledních letech, a to navzdory pevnému právnímu rámci, který zaručuje svobodu projevu a svobodu sdělovacích prostředků;

2.  odsuzuje rostoucí počet případů zastrašování, vyhrožování a násilí proti novinářům a jejich pronásledování, včetně rostoucího počtu trestních vyšetřování pracovníků a vlastníků sdělovacích prostředků; vyzývá gruzínské orgány, aby důkladně vyšetřily všechny případy násilí a stíhaly osoby odpovědné za podněcování k násilným útokům na novináře a jiné pracovníky sdělovacích prostředků a za provádění takových útoků, což by napravilo dojem, že tyto činy lze provádět beztrestně; žádá Gruzii, aby omezila používání strategických žalob proti účasti veřejnosti, které jsou zaměřeny na obránce lidských práv a zástupce sdělovacích prostředků a brání jejich kritické a nezávislé práci;

3.  vyzývá Gruzii, aby zajistila svobodu sdělovacích prostředků, která by měla zahrnovat redakční nezávislost, transparentní vlastnictví sdělovacích prostředků a pluralistické, nestranné a nediskriminační zpravodajství týkající se politických názorů v programech soukromých a zejména veřejnoprávních vysílacích společností, především během volebních kampaní; žádá Gruzii, aby zaručila neomezený přístup k informacím, které mají být veřejně dostupné, a aby zajistila bezpečnost, ochranu a posílení postavení novinářů a jiných pracovníků sdělovacích prostředků;

4.  odsuzuje skutečnost, že dne 16. května 2022 byl odsouzen ředitel hlavního opozičního televizního kanálu Mtavari Nika Gvaramia, což jen podporuje přetrvávající nedůvěru v gruzínský systém soudnictví; podporuje výzvu organizace Reportéři bez hranic k přezkumu odsouzení Niky Gvaramii; opětovně zdůrazňuje, že je naléhavě třeba, aby vláda skutečně pokročila v reformě soudnictví prostřednictvím širokého a inkluzivního procesu napříč politickými stranami s cílem zvýšit nezávislost a nestrannost soudnictví, a to v souladu se závazky, které přijala jako přidružený partner EU;

5.  vyzývá všechny zástupce gruzínské vlády, aby přestali používat agresivní rétoriku, upustili od diskriminačního zacházení se zástupci sdělovacích prostředků v Gruzii a aby ve svých veřejných prohlášeních prosazovali tolerantní přístup, který respektuje lidská práva;

6.  důrazně odsuzuje skutečnost, že stále nedošlo k pečlivému vyšetření a stíhání osob odpovědných za násilí proti novinářům a pokojným demonstrantům během pochodu hrdosti v Tbilisi dne 5. července 2021; trvá na tom, že za žádných okolností nelze tolerovat beztrestnost pachatelů takovýchto činů, neboť porušují gruzínské vnitrostátní právní předpisy i mezinárodní a evropské závazky, a požaduje skutečné vyšetření událostí, k nimž došlo 5. července 2021; odsuzuje přetrvávající diskriminaci osob LGBTQI+; naléhavě žádá gruzínské orgány, aby právní předpisy týkající se lidských práv a zákazu diskriminace plně uplatňovaly v praxi;

7.  vyzývá gruzínské orgány, aby účinně vyšetřily skandál s odposlechy a zavedly řádné mechanismy demokratického dohledu nad sledováním a sběrem údajů ze strany státních institucí;

8.  zdůrazňuje, že je třeba zaručit bezpečné a příznivé pracovní prostředí pro novináře, pracovníky sdělovacích prostředků a sdělovací prostředky, prostřednictvím právních předpisů i v praxi, a to i pro novináře, kteří prchají z Ruska, Běloruska a jiných autoritářských režimů; vybízí proto Gruzii, aby využila mezinárodní spolupráci ke zlepšení mediálního prostředí a příslušných právních předpisů podle osvědčených mezinárodních postupů;

9.  oceňuje gruzínskou veřejnou ochránkyni práv Nino Lomdžariovou za její snahu o zaručení svobody sdělovacích prostředků navzdory pravidelným útokům ze strany vlády;

10.  uznává, že v Gruzii existuje rozmanité a pluralistické mediální prostředí, ale vyjadřuje politování nad mimořádně napjatým vztahem mezi vládnoucí stranou a kritickými sdělovacími prostředky a také mezi opozičními stranami a provládními sdělovacími prostředky; důrazně odsuzuje polarizaci mediálního prostředí, která odráží rostoucí a škodlivou polarizaci politického prostředí;

11.  opakuje svou výzvu gruzínským orgánům, aby přestaly zasahovat do svobody sdělovacích prostředků a vést politicky motivovaná soudní řízení proti vlastníkům či zástupcům sdělovacích prostředků;

12.  vyzývá gruzínské orgány, aby propustily bývalého prezidenta Michaila Saakašviliho z vězení z humanitárních důvodů a umožnily mu podstoupit řádnou léčbu v zahraničí;

13.  vyjadřuje znepokojení nad postupným nárůstem ruských dezinformací a manipulací s informacemi v Gruzii v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a naléhavě vyzývá gruzínskou vládu, aby vytvořila vzdělávací programy pro své občany v oblasti mediální gramotnosti, aby podporovala občanskou společnost při vytváření mechanismů pro ověřování faktů a podnikla aktivní kroky pro předcházení dezinformačním kampaním ze strany zahraničních i domácích subjektů proti Gruzii, zranitelným skupinám nebo osobám, jako jsou osoby žijící v komunitách etnických menšin nebo v oblastech zasažených konfliktem, a proti politickým stranám;

14.  naléhavě žádá všechny gruzínské politické aktéry, aby přestali využívat ruské dezinformační snahy k boji proti svým politickým protivníkům, neboť to jen přispívá k dalšímu šíření dezinformací a ohrožuje to sociální soudržnost a demokracii;

15.  vybízí Gruzii, aby maximálně využila veškeré nástroje a iniciativy na podporu odolnosti v rámci Východního partnerství, a žádá Komisi a členské státy EU, aby nezávislým sdělovacím prostředkům a občanské společnosti v Gruzii poskytly politickou, technickou a finanční podporu;

16.  vyjadřuje znepokojení nad destruktivní rolí, kterou v gruzínské politice a ekonomice sehrává jediný oligarcha Bidzina Ivanišvili, a nad tím, do jaké míry kontroluje vládu a její rozhodnutí, a to i pokud jde o politicky motivované pronásledování novinářů a politických protivníků; je hluboce znepokojen odhalenými osobními a podnikatelskými vazbami Ivanišviliho na Kreml, které ovlivňují postoj současné gruzínské vlády vůči sankcím uvaleným na Rusko; vyzývá Radu a demokratické partnery, aby zvážili uvalení osobních sankcí na Ivanišviliho v souvislosti s rolí, kterou sehrává ve zhoršování politické situace v Gruzii;

17.  vítá účast Gruzie v programu Kreativní Evropa v období 2021–2027; žádá Komisi a členské státy, aby podpořily opatření, která sledují a hodnotí rizika pro pluralismus a svobodu sdělovacích prostředků, brání ohrožené novináře a napomáhají transformaci a konkurenceschopnosti zpravodajského mediálního odvětví v Gruzii;

18.  žádá gruzínské orgány, aby neochvějně chránily nejvyšší standardy demokracie, právní stát, nezávislost soudnictví, spravedlivé soudní procesy a základní svobody, a to i v oblasti svobody sdělovacích prostředků, a tím jednoznačně prokázaly své politické odhodlání naplnit evropské ambice gruzínského lidu, které tato země doložila dne 3. března 2022 svou žádostí o členství v EU; vyjadřuje přesvědčení, že legitimní ambice gruzínského lidu by měly být naplněny, a proto vyzývá orgány EU, aby pracovaly na tom, aby byl Gruzii udělen status kandidátské země EU, v souladu s článkem 49 Smlouvy o Evropské unii, na základě dosažených výsledků a pod podmínkou, že gruzínské orgány splní veškerá kritéria;

19.  pověřuje svou předsedkyni, aby toto usnesení předala místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a prezidentovi, vládě a parlamentu Gruzie.

(1) Úř. věst. C 385, 22.9.2021, s. 40. (2) Úř. věst. L 261, 30.8.2014, s. 4.