Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze(1),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640) a usnesení Parlamentu na toto téma ze dne 15. ledna 2020(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“)(3),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380) a usnesení Parlamentu na toto téma ze dne 9. června 2021(4),

–  s ohledem na strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy (COM(2020)0381) a na své usnesení ze dne 20. října 2021 na toto téma(5),

–  s ohledem na Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu (UNFCCC), a zejména na Pařížskou dohodu z roku 2015, která vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016,

–  s ohledem na Globální hodnotící zprávu o snižování rizika katastrof (GAR) – Zvláštní zprávu o suchu za rok 2021, kterou vypracoval Úřad OSN pro snižování rizika katastrof,

–  s ohledem na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje dohodnuté v roce 2015, a zejména na cíl č. 15,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o boji proti desertifikaci (UNCCD),

–  s ohledem na zvláštní vydání Globálního výhledu mokřadů za rok 2021, který zveřejnil sekretariát Úmluvy o mokřadech,

–  s ohledem na zprávu Společného výzkumného střediska Komise nazvanou „Sucho v Evropě – srpen 2022“,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. července 2021 nazvané „Nová Lesní strategie EU do roku 2030“ (COM(2021)0572),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380),

–  s ohledem na zprávu Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby z května 2019 o globálním posouzení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2020 o strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu(6),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. listopadu 2021 nazvané „Strategie pro půdu do roku 2030: Využití přínosů zdravé půdy pro lidi, potraviny, přírodu a klima“ (COM(2021)0699) a na usnesení Parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o ochraně půdy(7),

–  s ohledem na Evropskou chartu vodních zdrojů,

–  s ohledem na zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) s názvem „Změna klimatu 2022: dopady, přizpůsobení a zranitelnost“,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 64/292 ze dne 28. července 2010, která uznává lidské právo na vodu a odpovídající hygienické podmínky,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 o opatřeních navazujících na evropskou občanskou iniciativu týkající se práva na vodu („Right2Water“)(8),

–  s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) č. 17/2020 nazvanou „Voda a zemědělství: za udržitelná řešení“,

–  s ohledem na zprávu Institutu pro světové zdroje ze dne 21. ledna 2020 nazvanou „Dosažení hojnosti: pochopení nákladů na udržitelnou vodní budoucnost“,

–  s ohledem na zprávu EEA ze dne 14. října 2021 s názvem „Vodní zdroje v Evropě – čelíme nedostatku vody: aktualizované posouzení“,

–  s ohledem na kontrolu účelnosti rámcové směrnice o vodě, směrnice o podzemních vodách, směrnice o normách environmentální kvality a směrnice o povodních, kterou provedla Komise za rok 2019 (SWD(2019)0439),

–  s ohledem na hodnotící zprávy a zvláštní zprávy IPCC,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. února 2021 nazvané „Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu“ (COM(2021)0082),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky(9) (nařízení o společných ustanoveních),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti(10),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (EUSF)(11),

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že podle Evropské observatoře pro sledování sucha bylo v srpnu 2022 pro 64 % kontinentu vyhlášeno varování před suchem (a pro 17 % jeho území byl vyhlášen v souvislosti se suchem stav pohotovosti); vzhledem k tomu, že podle předběžných údajů je současné sucho nejhorší za posledních nejméně 500 let; vzhledem k tomu, že průměrná teplota v Evropě byla v roce 2022 nejvyšší v historii jak v srpnu, tak v období od června do srpna(12); vzhledem k tomu, že podle předpovědí bude v nadcházejících měsících ve velké části Evropy sucho, které bude horší než obvykle, přetrvávat, a vzhledem k tomu, že vlny veder a sucha se vzájemně posilují;

B.  vzhledem k tomu, že podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu je zřejmé, že v důsledku klimatické krize jsou extrémní povětrnostní jevy, jako jsou povodně, bouře a vlny veder, častější a intenzivnější; což znamená, že srážky a bouře se stávají silnějšími, rostou teploty ve vlnách veder a sucha jsou delší a závažnější;

C.  vzhledem k tomu, že změna klimatu již má dramatické dopady na ekosystémy, lidskou populaci a obživu lidí; vzhledem k tomu, že evropský kontinent se podle IPCC otepluje rychleji než ostatní části světa, přičemž v roce 2019 na něm byla teplota vyšší o 2 °C ve srovnání s předindustriální érou, zatímco celosvětový průměrný nárůst teploty činil 1,1 °C; vzhledem k tomu, že letošní rekordní sucho je posledním z řady extrémních klimatických jevů, které se stávají novým normálem a jejichž rozsah a intenzita narůstá; vzhledem k tomu, že v důsledku změny klimatu se zintenzivňuje koloběh vody a bude docházet k častějším a intenzivnějším suchům, bouřím a povodním;

D.  vzhledem k tomu, že je třeba přijmout naléhavá opatření ke zmírnění změny klimatu snížením emisí skleníkových plynů v souladu s nejlepšími dostupnými vědeckými poznatky a zároveň výrazně zintenzivnit opatření v oblasti přizpůsobení a odolnosti ve všech odvětvích, aby se snížily a kontrolovaly krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé dopady na hospodářství, životní prostředí i blahobyt a zdraví;

E.  vzhledem k tomu, že Institut pro světové zdroje zjistil, že šest zemí EU (Kypr, Belgie, Řecko, Španělsko, Portugalsko a Itálie) se potýká s vysokou mírou nedostatku vody, a předpokládá, že do roku 2030 bude existovat 56% rozdíl mezi obnovitelnou celosvětovou nabídkou vody a poptávkou po ní(13); vzhledem k tomu, že Evropská agentura pro životní prostředí odhaduje, že nedostatek vody se již týká 20 % evropského území a 30 % jeho obyvatel, a odhaduje náklady, jež sucho v Evropě přináší, na 2 až 9 miliard EUR ročně(14);

F.  vzhledem k tomu, že změna klimatu změnila charakter větru a počasí v Evropě tak, že přetrvávají systémy vysokého tlaku vzduchu, což vede k dlouhým obdobím s malým množstvím srážek nebo bez nich, v důsledku čehož panuje větší sucho během vegetačního období plodin; vzhledem k tomu, že půdní vlhkost přispívá k doplňování podzemních vod, struktuře půdy a biotě i příznivé teplotě půdy a že nedostatek vody vede mimo jiné k erozi půdy a nižší produkci plodin; vzhledem k tomu, že anomálie půdní vlhkosti se na většině území Evropy nadále projevují výrazně negativně v důsledku nedostatku srážek a vln veder, které se vyskytly v posledních měsících, ve srovnání s červnem 2022;

G.  vzhledem k tomu, že nejvíce jsou ovlivněny prognózy výnosů kukuřice na zrno, sóji a slunečnice v EU, přičemž snížení oproti průměru za posledních pět let se odhaduje na -16 % u kukuřice, -15 % u sóji a -12 % u slunečnice; vzhledem k tomu, že budou pravděpodobně silně postiženy i ostatní plodiny, zejména krmiva; vzhledem k tomu, že závažnost dopadů sucha a vln veder na zemědělskou produkci se za posledních 50 let zhruba ztrojnásobila(15); vzhledem k tomu, že tyto nižší úrovně produkce jsou obzvláště znepokojivé s ohledem na dopady probíhajícího konfliktu na Ukrajině na trh s potravinami a krmivy;

H.  vzhledem k tomu, že neudržitelné zemědělské postupy, odlesňování a intenzivní urbanizace zvyšují riziko výskytu přírodních katastrof i jejich závažnost;

I.  vzhledem k tomu, že podle nejnovějšího Světového atlasu desertifikace je desertifikací zasaženo již více než 75 % rozlohy Země a do roku 2050 by to mohlo být více než 90 %; vzhledem k tomu, že na úrovni EU je desertifikací postiženo 8 % území, většinou v jižní, východní a střední Evropě, a to na ploše 14 milionů hektarů; vzhledem k tomu, že 13 členských států se prohlásilo za postižené desertifikací ve smyslu Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci (UNCCD); vzhledem k tomu, že desertifikace je mimo jiné způsobena erozí půdy, nadměrným spásáním a úbytkem vegetačního pokryvu, zejména stromů, zasolováním, úbytkem organické hmoty v půdě a bioty a degradací biologické rozmanitosti; vzhledem k tomu, že v roce 2015 se EU a členské státy zavázaly dosáhnout do roku 2030 neutrality, pokud jde o znehodnocování půdy v EU;

J.  vzhledem k tomu, že rámcová směrnice o vodě (WFD)(16) v čl. 4 odst. 1 stanoví, že „členské státy zajistí ochranu, zlepšení stavu a obnovu všech útvarů podzemních vod a zajišťují vyvážený stav mezi odběrem podzemních vod a jejich doplňováním s cílem dosáhnout dobrého stavu podzemních vod nejpozději do 15 let ode dne vstupu této směrnice v platnost“; vzhledem k tomu, že o 22 let později pouze 40 % sledovaných jezer, ústí řek, řek a pobřežních vod je v „dobrém“ nebo „velmi dobrém“ ekologickém stavu, který rámcová směrnice o vodě požaduje; vzhledem k tomu, že kontrola účelnosti podle rámcové směrnice o vodě ukázala, že na téměř 50 % vodních útvarů se vztahuje výjimka, což je neuspokojivé; vzhledem k tomu, že v minulosti byly uplatňovány špatné postupy a opatření v oblasti řízení, které měly ničivý dopad na zadržování vody v půdě, například narovnávání koryt řek a/nebo betonování říčního dna, intenzivnější využívání půdy a vysoušení rybníků a mokřadů;

K.  vzhledem k tomu, že voda je nezbytnou součástí potravinového cyklu; vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby podzemní a povrchová voda byla kvalitní a dostupná v dostatečném množství, aby bylo možné dosáhnout spravedlivého, zdravého, ekologického a udržitelného potravinového systému, jak je popsáno ve strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“; vzhledem k tomu, že dostatečné množství čisté vody je zásadní součástí provádění skutečného oběhového hospodářství v EU a předpokladem jeho dosažení; vzhledem k tomu, že nařízení o strategických plánech společné zemědělské politiky (SZP)(17) stanoví cíl „podporovat udržitelný rozvoj a účinné hospodaření s přírodními zdroji, jako je voda, půda a ovzduší, a to i snížením závislosti na chemických látkách“;

L.  vzhledem k tomu, že zemědělství je závislé na dostupnosti vody; vzhledem k tomu, že zavlažování pomáhá chránit zemědělce před proměnlivostí klimatu a zvyšuje výnosy, ale zároveň vytváří značný tlak na vodní zdroje; vzhledem k tomu, že v roce 2016 bylo zavlažováno pouze 6 % zemědělské půdy v EU(18), což ovšem představovalo 24 % veškerého odběru vody v EU; vzhledem k tomu, že podle zvláštní zprávy Evropského účetního dvora (EÚD) o udržitelném využívání vody v zemědělství nebylo provádění SZP důsledně sladěno s vodní politikou EU a pokud se tento stav nezlepší, může to vést ke zvýšení tlaku na vodní zdroje;

M.  vzhledem k tomu, že nová SZP, která vstoupí v platnost v roce 2023, omezuje investice do rozšiřování zavlažovaných ploch v oblastech, kde je stav vodních útvarů „méně než dobrý“;

N.  vzhledem k tomu, že odběr vody z otevřených vodních ploch a podzemních vod pro pitné účely, průmysl a zemědělství, v kombinaci s extrémně vysokými teplotami a nedostatkem srážek, vede ke zvýšené koncentraci znečišťujících látek a živin, a tím i výskytu toxických řas a patogenů, jak se tomu stalo v evropských říčních systémech, ústích řek a vodních nádržích, kde došlo k masovému úhynu sladkovodních živočichů a ryb, zhroucení rybolovu a zániku zdrojů obživy; vzhledem k tomu, že vysoké teploty vody rovněž snižují obsah kyslíku, což má dramatické dopady na ryby; vzhledem k tomu, že snížený průtok řek spolu s bagrováním uvolňuje koncentrované toxiny, které se nahromadily v sedimentech, což má zásadní dopady na vodní život a rybolov v dolním toku řeky;

O.  vzhledem k tomu, že 60 % povodí se nachází v nadnárodních regionech, a proto je účinná přeshraniční spolupráce klíčová; vzhledem k tomu, že 20 evropských zemí je závislých na jiných zemích, pokud jde o více než 10 % jejich vodních zdrojů, přičemž pět zemí je závislých do té míry, že 75 % jejich vodních zdrojů pochází z řek tekoucích ze zahraničí(19); vzhledem k tomu, že nedodržování směrnice o čištění městských odpadních vod(20) v příhraničních regionech způsobuje zhoršení stavu přeshraničních vodních útvarů, což znemožňuje dosáhnout cílů rámcové směrnice o vodě v přijímajícím členském státě; vzhledem k tomu, že ačkoli rámcová směrnice o vodě zmiňuje „odpovídající ekoregiony“, v praxi je spolupráce v oblasti vody slabá; vzhledem k tomu, že v důsledku nedostatku zdrojů se očekává, že složitost problematiky sdílených povodí z hlediska vodní politiky se bude zvyšovat;

P.  vzhledem k tomu, že obnovitelné zdroje vody na obyvatele se v EU za posledních 60 let snížily o 17 %; vzhledem k tomu, že několik zemí EU muselo v posledních měsících kvůli suchu omezit přísun pitné vody, přičemž do některých obcí musela být pitná voda dovážena v cisternách; vzhledem k tomu, že úniky vody představují 24 % celkové spotřeby vody v Unii;

Q.  vzhledem k tomu, že 20–40 % vody, která je v Evropě k dispozici, se vyplýtvá mimo jiné v důsledku prosakování v rozvodném systému, nedostatečné instalace technologií na úsporu vody, kvůli nadměrnému a zbytečnému zavlažování a netěsnícím kohoutkům;

R.  vzhledem k tomu, že roční průtoky řek v jižní a jihovýchodní Evropě klesají a v severní a severovýchodní Evropě rostou; vzhledem k tomu, že to závažně ovlivňuje výrobu elektřiny z vodní energie a chladicí systémy elektráren; vzhledem k tomu, že projekt AMBER (Adaptive Management of Barriers in European Rivers, tj. Adaptivní řízení přehrazujících prvků na evropských řekách) prokázal, že evropské řeky jsou přehrazeny na více než 1 milionu míst, přičemž více než 85 % malých staveb je ve špatném stavu nebo mimo provoz; vzhledem k tomu, že všechny přehrazující stavby mají dopad na zdraví řek a koloběh vody, mění přirozený tok řeky a blokují migrační trasy ryb;

S.  vzhledem k tomu, že snížení hladiny a objemu vody mělo závažné dopady na odvětví energetiky využívající fosilní, jaderné i vodní zdroje a na chladicí systémy; vzhledem k tomu, že období sucha letošního léta ještě více prohloubila vážné problémy na trhu s energií, které Evropa zažívá; vzhledem k tomu, že následné dopady mohou dále ovlivnit vodní ekosystémy, které již tak trpí vlnami veder;

T.  vzhledem k tomu, že řada turistických aktivit je závislá na řekách; vzhledem k tomu, že nedostatek vody v současné době postihuje 17 % území EU, přičemž situace je znepokojivější v oblasti Středozemního moře, kde v létě čelí přibližně 50 % obyvatel stálému nedostatku vody a mnoho turistických oblastí muselo kvůli suchu pozastavit svou činnost;

U.  vzhledem k tomu, že nedostatek srážek a masivní odběry vody pro zavlažování mají dopad na říční dopravu, což způsobuje potíže se zásobováním těžkými materiály, zejména v údolí Rýna, a má negativní dopad na mnoho odvětví činnosti; vzhledem k tomu, že hlavní evropské vodní cesty, zejména Rýn, Dunaj a Pád, zaznamenaly kriticky nízkou hladinu vody, což mělo dopad na zemědělství, dodávky pitné vody, ekosystémy a obchod;

V.  vzhledem k tomu, že lesy jsou stále více poškozovány v důsledku změny klimatu, zejména v důsledku stále častějšího výskytu lesních požárů; vzhledem k tomu, že léta sucha a degradace vytvořila ideální podmínky pro šíření lesních požárů; vzhledem k tomu, že Evropa zažívá lesní požáry dramatických rozměrů;

W.  vzhledem k tomu, že za deset let – mezi lety 2011 a 2021 – shořelo více než 5 milionů hektarů lesa, a to především v důsledku sucha; vzhledem k tomu, že jen v období od 4. června do 3. září 2022 zasáhly lesní požáry celkovou plochu 500 000 hektarů(21), což zcela naplnilo kapacitu EU proti lesním požárům bojovat; vzhledem k tomu, že požáry na celém území Unie ničily cenné lokality, jako jsou přírodní parky a geoparky UNESCO, a způsobily úbytek biologické rozmanitosti a ztráty plodin a pastvin;

X.  vzhledem k tomu, že sucha a vlny veder spojené se změnou klimatu ztížily šance proti požárům bojovat, neboť v těchto podmínkách se požáry šíří rychleji a jejich závažnost vzrůstá; vzhledem k tomu, že změna klimatu povede k častějším lesním požárům a zvýší jejich destruktivní potenciál a že evropská sezóna lesních požárů pravděpodobně začne dříve a skončí později v průběhu roku; vzhledem k tomu, že tyto bezprecedentní změny by měly být zohledněny v postupech členských států pro zvládání požárů;

Y.  vzhledem k tomu, že souvislý pokryv stabilními, smíšenými, vícegeneračními, vícedruhovými a biologicky rozmanitými lesy má mnoho vedlejších přínosů, zejména pokud jde o zmírnění dopadů sucha a horka; vzhledem k tomu, že agrolesnické systémy a stromy začleněné do zemědělských ekosystémů rovněž přinášejí mnoho výhod, a to i pokud jde o produktivitu a odolnost;

Z.  vzhledem k tomu, že vlny veder a období sucha mají nepříznivý dopad na příjmy zemědělců, což může vést k opouštění zemědělských podniků; vzhledem k tomu, že opouštění zemědělských podniků může navíc vytvořit podmínky příznivé pro vznik přírodních požárů;

AA.  vzhledem k tomu, že podle odhadů OSN zmizelo od roku 1970 celosvětově 35 % mokřadů, rychlostí třikrát vyšší než v případě lesů, a to navzdory mnoha přínosům, které mokřady mají; vzhledem k tomu, že pobřežní mokřady, jako jsou mangrovy, pohlcují uhlík až 55krát rychleji než tropické deštné pralesy; vzhledem k tomu, že rašeliniště, která pokrývají pouze 3 % zemského povrchu, mohou, ovšem pouze jsou-li mokrá, být úložištěm pro 30 % veškerého uhlíku pocházejícího z pevniny a absorbovat přebytečnou vodu, čímž pomáhají čelit povodním a suchu; vzhledem k tomu, že podle Komise ztratila EU přibližně dvě třetiny svých mokřadů, které zde existovaly před 100 lety;

AB.  vzhledem k tomu, že Valné shromáždění OSN dne 28. července 2010 uznalo právo na vodu a odpovídající hygienické podmínky jako lidské právo; vzhledem k tomu, že čistá pitná voda má zásadní význam z hlediska všech lidských práv; vzhledem k tomu, že v roce 2013 podepsalo evropskou občanskou iniciativu nazvanou „Right2Water“ týkající se práva na vodu a odpovídající hygienické podmínky 1 884 790 občanů; vzhledem k tomu, že v současné době nemá přístup k vodě 1 milion občanů EU a 8 milionů jich nemá přístup k hygienickým zařízením;

AC.  vzhledem k tomu, že sucho v důsledku horka a nedostatku vody zhoršuje životní podmínky lidí; vzhledem k tomu, že neúměrně více jsou zasaženi nejchudší lidé; vzhledem k tomu, že v evropských zemích, které jsou nejvíce postiženy suchem, panuje nadměrně vysoká úmrtnost; vzhledem k tomu, že sucho poškozuje nejméně kvalitní budovy, což zhoršuje kvalitu života jejich obyvatel;

AD.  vzhledem k tomu, že sucho a další vlivy změny klimatu mají dopad na duševní zdraví a zvyšují výskyt úzkostí, zejména u mladých lidí;

AE.  vzhledem k tomu, že rozpočet Fondu solidarity Evropské unie (EUSF) nedostačuje k tomu, aby zajistil přiměřenou reakci na závažné přírodní katastrofy a konkretizoval evropskou solidaritu s regiony, které katastrofy postihly;

AF.  vzhledem k tomu, že sucho může způsobit řetězovou reakci, přičemž ztráty způsobené suchem mohou v EU podle odhadů dosáhnout 9 miliard EUR ročně; vzhledem k tomu, že z analýzy Společného výzkumného střediska vyplývá, že sucho by do roku 2100 mohlo evropské hospodářství každý rok připravit o více než 65 miliard EUR(22); vzhledem k tomu, že pokud globální teploty překročí teplotní cíle Pařížské dohody, očekává se, že k suchu bude docházet dvakrát častěji a absolutní roční ztráty v důsledku sucha v Evropě se zvýší na 40 miliard EUR ročně(23); vzhledem k tomu, že náklady spojené s nečinností dnes zdaleka převyšují náklady na investice do ambiciózních opatření v oblasti klimatu(24);

AG.  vzhledem k tomu, že klimatická krize prohlubuje stávající nerovnosti; vzhledem k tomu, že obzvláště jsou klimatickou krizí zasaženy nízkopříjmové domácnosti a zranitelné osoby, které vyžadují zvláštní podporu, aby se mohly měnícímu se klimatu přizpůsobit; vzhledem k tomu, že je nezbytné chránit pracovníky před nepříznivými dopady klimatické krize na pracovišti;

1.  vyjadřuje svou nejhlubší soustrast rodinám těch, kteří se stali oběťmi nedávných extrémních povětrnostních událostí, a obyvatelům zničených oblastí a vyjadřuje jim svou solidaritu a oceňuje odhodlání profesionálních i dobrovolných hasičů, záchranářů, vnitrostátních, regionálních a místních orgánů zapojených do poskytování pomoci a občanů, kteří se snažili zachraňovat lidi a bránit šíření požárů, přičemž často nasazovali vlastní život;

2.  zdůrazňuje význam udržitelného hospodaření s vodou pro zajištění potravinového zabezpečení a vyzývá Komisi, aby nenavrhovala žádné další právní předpisy EU, které by ohrozily nebo mohly ohrozit naše potravinové zabezpečení;

3.  domnívá se, že tyto extrémní povětrnostní podmínky jsou dokladem toho, že je zapotřebí přijmout ambicióznější opatření v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně; domnívá se, že EU by v tomto procesu měla hrát vedoucí úlohu a zintenzivnit své úsilí ve všech odvětvích; připomíná, že v souladu s právním rámcem EU pro klima, Pařížskou dohodou a nejnovějšími vědeckými poznatky by EU měla posílit svá klimatická opatření, a to jak opatření mitigační v zájmu omezení globálního oteplování pod úroveň 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, tak opatření adaptační s cílem posílit odolnost; vyzývá EU, aby do 27. zasedání konference smluvních stran UNFCCC (COP27) aktualizovala svůj vnitrostátně stanovený příspěvek v rámci Pařížské dohody a zvýšila svůj cíl v oblasti snížení emisí skleníkových plynů, a to v souladu s nejlepšími dostupnými vědeckými poznatky; vyzývá ke stanovení co nejvyšších ambicí, pokud jde o balíček „Fit for 55“;

4.  vyjadřuje znepokojení nad zjištěními zprávy Programu OSN pro životní prostředí z roku 2021 o nedostatečném úsilí při snižování emisí, zejména nad tím, že navzdory ambicióznějším závazkům v oblasti klimatu, které byly učiněny v minulém roce, předpokládané množství emisí způsobí nárůst teploty ve světě o 2,7 °C, a to i pokud členské státy svým závazkům naplno dostojí, což bude mít závažné globální dopady; naléhavě proto vyzývá Komisi a členské státy, aby i nadále důsledně plnily závazky Zelené dohody pro Evropu, posílily opatření EU v oblasti zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se této změně a odolnosti vůči ní a věnovaly přitom zvláštní pozornost extrémním povětrnostním jevům;

5.  očekává, že návrh Komise týkající se právního předpisu EU pro obnovu přírody(25) bude příležitostí ke zlepšení součinnosti mezi zmírňováním změny klimatu, přizpůsobováním se této změně, prevencí katastrof a obnovou přírody; očekává, že tento právní předpis poskytne rámec pro obnovu ekosystémů odolných vůči suchu, a to i pokud jde o obnovu vícegeneračních, vícedruhových a biologicky rozmanitých lesů se souvislým pokryvem, mokřadů a přirozeného vegetačního pokryvu, o dynamiku záplavového území, prostupování přírody celou krajinou a zlepšení odolnosti povodí;

6.  podporuje záměr Komise přispět k celkovému ochlazení vytvořením platformy EU pro ozeleňování měst; žádá Komisi, aby stanovila ambiciózní a konkrétní závazné cíle v oblastech městské biologické rozmanitosti, řešení inspirovaných přírodou, přístupů založených na ekosystémech a zelené infrastruktury, přičemž tyto cíle by měly být ku prospěchu lidem i přírodě a měly by přispět k dosažení obecných cílů v oblasti biologické rozmanitosti; zdůrazňuje, že je třeba zahrnout opatření, jako je minimální podíl zelených střech na nových budovách, která případně podpoří městské zemědělství, včetně využívání produktivních stromů, zajistí, aby v městských zelených oblastech v EU nebyly používány chemické pesticidy a bylo omezeno používání hnojiv, a zvýší počet zelených ploch ve městech v závislosti na počtu obyvatel;

7.  vyzývá členské státy, aby upřednostňovaly a určily krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá opatření na obnovu ekosystémů, které byly poškozeny v důsledku extrémních povětrnostních jevů; dále vyzývá k tomu, aby byly vypracovány pokyny EU pro plány obnovy po odeznění mimořádných událostí, jejichž cílem bude určit prioritní oblasti pro fáze obnovy, renovace a rekonstrukce po katastrofách způsobených povodněmi, lesními požáry, vlnami veder nebo suchem, a aby byla vypracována doporučení ke zvýšení odolnosti a revitalizaci postižených zdrojů obživy, hospodářství a zasaženého životního prostředí;

8.  žádá Komisi, aby poskytla pokyny, které mohou zúčastněné strany využít k posílení odolnosti lidí i ekosystémů vůči suchu; poukazuje na to, že koordinovaná činnost na evropské úrovni je zapotřebí také v oblasti výzkumu a sledování sucha mezi již existujícími subjekty, jako je Evropská observatoř pro sledování sucha, Evropská agentura pro životní prostředí, služba programu Copernicus pro podporu krizového řízení a další příslušné zúčastněné strany; zdůrazňuje, že pokud jde o financování, je nutné nalézt vhodnou finanční podporu v rámci SZP, národních plánů pro oživení a odolnost a dalších regionálních fondů;

9.  je si vědom toho, že mezi nejzranitelnější patří středomořské státy a že je důležité zavést konkrétní mechanismy a zdroje, které by reagovaly na rizika a dopady extrémních povětrnostních událostí na území těchto států; zdůrazňuje, že sucho a další povětrnostní jevy související s klimatickou krizí mají nejen dopady na životní prostředí, ale také sociální, kulturní, hospodářské a politické dopady, a zvyšují tak riziko prohlubování sociálních nerovností;

10.  poukazuje na negativní vliv přírodních katastrof na hospodářskou, sociální a územní soudržnost v EU, což brání provádění politiky soudržnosti Unie; v tomto ohledu připomíná, že do roku 2030 bude do transformace energetiky, dekarbonizace a obnovitelných zdrojů ze zdrojů politiky soudržnosti investováno více než 100 miliard EUR; uznává zvláštní zranitelnost území uvedených v článku 174 Smlouvy o fungování Evropské unie, zejména ostrovů a horských regionů, a v článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie;

11.  opakuje, že podporuje strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu; vyjadřuje však politování nad tím, že tato strategie nestanoví konkrétní, měřitelné a časově vymezené cíle, po jejichž dosažení by se EU a její členské státy mohly stát odolnými vůči změně klimatu, a připomíná výzvu Parlamentu, aby byly stanoveny závazné a vyčíslitelné cíle; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby navrhla komplexní, ambiciózní a právně závazný evropský rámec pro přizpůsobení se změně klimatu, včetně vhodných legislativních nástrojů, se zvláštním důrazem na nejzranitelnější regiony;

12.  vyzývá Komisi, aby urychleně vypracovala komplexní celounijní posouzení klimatických rizik a zvláště se přitom zaměřila na rizika sucha, lesních požárů, zdravotních hrozeb, zranitelnosti ekosystémů a dopadu na kritické infrastruktury a síťové hotspoty, což jí umožní řídit a upřednostňovat krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé úsilí o přizpůsobení se změně klimatu a dosažení odolnosti; vyzývá zejména k tomu, aby byl do léta 2023 dokončen zátěžový test EU týkající se odolnosti klíčové infrastruktury vůči změně klimatu;

13.  poukazuje na to, že klimatická krize prohlubuje stávající nerovnosti; zdůrazňuje, že obzvláště jsou klimatickou krizí zasaženy nízkopříjmové domácnosti a zranitelné osoby, které vyžadují zvláštní podporu, aby se mohly měnícímu se klimatu přizpůsobit; vítá sociální politiku ve všech členských státech, která chrání pracovníky před nepříznivými dopady klimatické krize na pracovišti, a vybízí členské státy, aby opatření pro přizpůsobení se změně klimatu začlenily do svých právních předpisů v oblasti práce a sociálních věcí;

Civilní ochrana a reakce na mimořádné situace

14.  zdůrazňuje, že v souvislosti s lesními požáry a jinými přírodními katastrofami je důležité dále rozvíjet a plně využívat mechanismus civilní ochrany Unie; vyzývá Komisi, aby shromažďovala a šířila poznatky mezi členskými státy o tom, jak v souladu s novou strategií EU pro přizpůsobení se změně klimatu adaptovat lesy na současnou a očekávanou změnu klimatu; vyzývá Komisi, aby na základě zdokonalených produktů programu Copernicus a dalších údajů z dálkového průzkumu Země vypracovávala posouzení a mapy rizik lesních požárů, a podpořila tak preventivní opatření; zdůrazňuje, že je důležité posílit evropský mechanismus civilní ochrany s cílem zajistit odpovídající kapacity pro boj s lesními požáry v EU;

15.  vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily zřizování nové stálé flotily rescEU, a naléhavě je vyzývá, aby pro tento účel zajistily dostatečné finanční prostředky a co nejdříve rozšířily již existující sezónní evropskou bezpečnostní síť;

16.  se znepokojením bere na vědomí omezení stávajícího rámce pro reakci na katastrofy na úrovni EU, který je založen na souboru zdrojů pro reakci, které předem dobrovolně vyčlenily členské státy; vyzývá Komisi a členské státy, aby prozkoumaly, zda by bylo možné rozšířit schopnosti a pravomoci EU, pokud jde o reakci na katastrofy s ohledem na stále častější a závažnější klimatické katastrofy, zejména vytvořením stálých jednotek civilní ochrany EU;

17.  vyzývá k rozšíření stávající dobrovolné rezervy pro boj proti požárům v rámci kapacit rescEU a vyzývá všechny členské státy, aby zvážily zařazení části svých vnitrostátních hasičských sborů do evropské rezervy; žádá Komisi, aby předložila akční plán na zvýšení schopnosti EU v oblasti reakce;

18.  podporuje modernizaci prostředků civilní ochrany prostřednictvím nových společných veřejných zakázek, aby vybavení a pozemní a vzdušné prostředky lépe odpovídaly zeměpisným podmínkám různých území EU;

19.  vyzývá k posílení sezónního předběžného umísťování hasičů v ohniscích požárů, a to na základě úspěchu pilotního programu, který byl letos uveden do provozu v Řecku;

20.  vyzývá členské státy, aby zvýšily investice do výzkumu a inovací a podpořily vytvoření evropského střediska excelence v oblasti civilní ochrany, zejména s cílem podporovat odbornou přípravu pracovníků v boji proti požárům a řešení krizí a podporovat výměnu osvědčených postupů;

21.  připomíná, že FSEU byl několikrát pozměněn s cílem rozšířit jeho oblast působnosti a že rozpočtová položka na rok 2022 již byla plně uvolněna z důvodu nárůstu přírodních katastrof; vyzývá k výraznému navýšení rozpočtu EUSF, který by regionům pomohl předvídat a zmírňovat dopady změny klimatu, a k rozšíření oblasti působnosti EUSF tak, aby mohl být rovněž využit na podporu obnovy nebo nové výstavby veřejné a soukromé infrastruktury odolnější vůči změně klimatu; upozorňuje, že závažnost některých přírodních katastrof je v některých případech rovněž důsledkem lidských faktorů, včetně nevhodného územního plánování, které vede k výstavbě domů a infrastruktury v záplavových oblastech řek nebo na územích náchylných k sesuvu půdy; znovu v této souvislosti opakuje, že prostředky z Fondu solidarity EU by měly být používány přednostně na podporu větší odolnosti a udržitelnosti a k financování ekosystémových řešení (např. opětovného zalesňování, obnovu přírodních stanovišť, nebo rekonstrukcí zajišťujících ochranu před zemětřesením);

22.  připomíná, že je nezbytné, aby pomoc a finanční prostředky směřovaly co nejrychleji, nejsnadněji a nejpružněji do postižených regionů, a zdůrazňuje, že součinnost mezi EUSF a mechanismem civilní ochrany EU, složkou Evropského fondu pro regionální rozvoj pro přizpůsobení se změně klimatu a programy územní spolupráce je pro vytvoření komplexního mechanismu reakce a odolnosti zcela zásadní;

23.  vyzývá Komisi, aby podporovala zapojení občanské společnosti do prevence a zvládání následků sucha a změny klimatu; vyzývá Komisi, aby navrhla evropskou iniciativu pro občanskou angažovanost a aby podporovala dobrovolné iniciativy v oblasti reakce na katastrofy;

Zemědělství

24.  vyzývá Komisi, aby provedla důkladnou analýzu dopadu přetrvávajícího sucha na produkci potravin EU v tomto roce a na zásoby potravin pro obyvatelstvo na nadcházející zimu; vyzývá navíc Komisi a Radu, aby zvážily možnosti nápravy a podpory, aby bylo zajištěno, aby mohli primární producenti potravin, kteří utrpěli v důsledku škod způsobených teplem a suchem ztráty při produkci, neprodleně zahájit nový cyklus produkce základních potravinových dodávek;

25.  zdůrazňuje, že je důležité jít nad rámec krátkodobých opatření a zmírnit současnou krizi; zdůrazňuje, že EU musí pokračovat v přizpůsobování svých potravinových systémů, aby byly v dlouhodobém horizontu odolnější;

26.  vyzývá EU a její členské státy, aby investovaly do výzkumu a inovací s cílem usnadnit zavádění odrůd a postupů, které jsou odolnější vůči suchu a změně klimatu;

27.  vyzývá Komisi, aby zajistila provádění vnitrostátních strategických plánů SZP s cílem učinit evropské zemědělství více účinné v oblasti zavlažování s cílem snížit používání vody a podpořit větší odolnost vůči suchu a zároveň celkově snížit hydromorfologické tlaky, a to s ohledem na zjištění obsažená ve zvláštní zprávě Evropského účetního dvora o udržitelném využívání vody v zemědělství; vítá zavedení nových ekorežimů, které by měly usnadnit přechod na odolnější a ekologičtější zemědělství;

28.  vyzývá EU a členské státy, aby zvýšily podíl zemědělské podpory určené na prevenci a řízení rizik v zemědělství a aby zvážily rozšíření veřejných systémů pojištění proti změně klimatu; vyzývá Komisi, aby podporovala výměnu osvědčených postupů v této oblasti a o dalších zmírňujících opatřeních;

29.  vyzývá Komisi dále k tomu, aby nalezla finanční zdroje na pomoc farmářům, které by jim kompenzovaly ztráty, k nimž došlo v důsledku škod způsobených suchem a dalšími povětrnostními vlivy, jež jsou důsledkem mimořádné klimatické situace, aby stimulovala zajištění odolnosti vůči klimatu a větší udržitelnosti a aby zajistila, aby tato krize nevyústila v definitivní ukončení činnosti farem;

30.  vyzývá Komisi a členské státy, aby považovaly za prioritu vytvoření bezpečnostní rezervy strategických potravin a krmiv jako jeden ze způsobů, jak omezit nejškodlivější dopady sucha, jako jsou například značné rozdíly ve výnosech mezi jednotlivými roky, a vyzývá Komisi, aby se tomuto problému věnovala na mezinárodní úrovni tím, že by vzhledem k dopadu změny klimatu na zemědělství a zásoby potravin vytvořila možnosti jejich skladování, což by působilo jako jeden ze stabilizačních nástrojů;

31.  zdůrazňuje potřebu účinnějších a cílenějších zavlažovacích systémů v zemědělství, jakož i kapacity pro uchovávání vody a celkové rekalibrace zavlažování, aby bylo dosaženo udržitelného využívání vodních zdrojů; připomíná, že investice do zavlažování a kapacity pro skladování vody jsou podporovány pouze tehdy, pokud vedou k úsporám vody; zdůrazňuje, že prioritou by měly být investice do obnovy ekosystémů a výrobních metod v rámci přechodu na agroekologii;

32.  bere na vědomí rozhodnutí přijaté v rámci nové reformy SZP týkající se investic do zavlažování v oblastech, kde je stav vodních útvarů „méně než dobrý“; vyzývá členské státy, aby podporovaly investice do těchto oblastí, které vedou k úsporám vody způsobem, který řeší strukturální nedostatek vody a snižuje dopad na vody;

33.  naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby podpořily zavedení zavlažovacích systémů, které nevyužívají povrchové ani podzemní vody, jako je skladování dešťové vody a recyklace odpadních vod, v kombinaci s úsilím o snížení celkové spotřeby vody; žádá Komisi, aby co nejdříve objasnila výklad nových ustanovení EU týkajících se investic do zavlažování v rámci SZP s cílem odstranit veškeré nejistoty; žádá Komisi, aby zlepšila stávající pokyny pro členské státy týkající se investic do zavlažování v rámci nových strategických plánů SZP;

34.  zdůrazňuje pozitivní úlohu, kterou hrají agroekologie, agrolesnictví a systémy ekologické produkce při ochraně množství a kvality vody tím, že zvyšují účinnost využívání zdrojů a oběhovost, zvyšují odolnost zemědělských podniků snižováním vstupů a diverzifikací produkce, a tudíž rozptylují rizika, což je obzvláště důležité pro to, aby se zabránilo úplnému výpadku plodin; připomíná užitečnost, kterou má pro zemědělce výsadba živých plotů a stromů, zajištění půdního pokryvu, zamezení nadměrnému spásání, omezení zhutňování a vytváření organické hmoty a humusu v půdě;

35.  zdůrazňuje, že vzhledem k extrémním klimatickým jevům posledních měsíců je třeba urychleně provést strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti s cílem splnit ambici, pokud jde o zelenější a udržitelnější zemědělství, s přihlédnutím k různým dopadům různých druhů zemědělské produkce na klima; naléhavě proto vyzývá Komisi a členské státy, aby se i nadále pevně angažovaly v Zelené dohodě pro Evropu a aby posílily opatření EU v oblasti zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se této změně a odolnosti vůči ní, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat extrémním povětrnostním jevům;

36.  podtrhuje význam zdraví půdy pro zadržování a filtraci vody; vyzývá Komisi, aby schopnost filtrování a čištění vody a půdní vlhkost učinila klíčovým pilířem návrhu zákona EU o zdraví půdy, který bude zveřejněn v roce 2023; zdůrazňuje, že rašeliniště mají obrovský potenciál jako úložiště uhlíku a hrají významnou úlohu při filtrování vody a zmírňování povodní, sucha a požárů;

37.  vyzývá k tomu, aby byl stanoven cíl EU spočívající v neutralitě degradace půdy v EU do roku 2030 s cílem zajistit, aby byl v EU plně splněn odpovídající cíl v rámci cílů udržitelného rozvoje OSN, vzhledem k tomu, že EU v současné době není na dobré cestě ke splnění cíle udržitelného rozvoje, jak je zdůrazněno ve zvláštní zprávě Evropského účetního dvora o desertifikaci z roku 2018;

38.  zdůrazňuje odpovědnost zemědělců za udržování půdy a vodních zdrojů v dobrém stavu, jakož i potřebu posílit postupy hospodaření s uhlíkem; naléhavě proto vyzývá členské státy a Komisi, aby tyto postupy propagovaly prostřednictvím nových ekorežimů a prostřednictvím rozvoje nízkouhlíkového zemědělství, které bude muset zahrnovat i další environmentální prvky, jako je hospodaření s vodou, s cílem zvýšit pobídky pro výrobce; vítá záměr Komise předložit návrh na certifikaci udržitelných uhlíkových cyklů;

39.  zdůrazňuje, že je třeba urychlit snižování kontaminace podzemních a povrchových vod, zejména dusičnany a pesticidy;

40.  vyzývá k tomu, aby všechny iniciativy a opatření týkající se prevence a zmírňování sucha, povodní a vln veder a jejich dopadů plně zohledňovaly přírodní prostředí, zejména lesy, biologickou rozmanitost a ekosystémové služby;

Lesní požáry

41.  vyzývá k integrované reakci na lesní požáry s cílem chránit lesy EU před zničením způsobeným extrémními klimatickými jevy; zdůrazňuje, že intenzita a četnost rozsáhlých požárů se celosvětově zvyšuje; je znepokojen předpokládaným rozšířením oblastí ohrožených požáry a prodloužením období s vysokým rizikem požárů ve většině evropských regionů, zejména v případě scénářů, které počítají s vysokými emisemi; připomíná, že různorodá krajina s biologicky rozmanitými lesy představuje proti rozsáhlým a nekontrolovatelným lesním požárům větší ochranný val či přirozenou bariéru;

42.  zdůrazňuje, že obnova a opětovné zalesňování rozmanitých lesů by pomohla předcházet požárům a zamezovat jejich šíření; zdůrazňuje, že je zapotřebí více zdrojů pro vědecky podložené řízení požárů a jeho rozvoj, jakož i podpora budování kapacit prostřednictvím poradenských služeb, a to s cílem řešit dopady změny klimatu na lesy; vyzývá Komisi a členské státy, aby lépe podporovaly a využívaly koncepci integrovaného řízení požárů, a konstatuje, že to může vyžadovat lepší regulační kapacitu v členských státech, posílení veřejných služeb a specializovanou podporu a intenzivnější spolupráci v oblasti prevence katastrof a připravenosti a reakce na ně;

43.  je znepokojen rizikem vzniku mraku typu pyro-cumulonimbus v důsledku lesních požárů a negativního dopadu na stratosféru a ozonovou vrstvu; vyzývá proto k co největšímu úsilí o omezení záměrných požárů a spalování stromů v lesích;

44.  upozorňuje na zdravotní dopady přírodních požárů a s nimi spojeného znečištění ovzduší a vyjadřuje znepokojení nad předpovědí Světové meteorologické organizace, která očekává nárůst požárů, a to i v případě, že bude vznikat jen málo emisí(26); konstatuje, že vzhledem k tomu, že planeta se ohřívá, k přírodním požárům a souvisejícímu znečištění ovzduší bude podle očekávání docházet stále častěji, a to i v případě, že bude vznikat jen málo emisí, a konstatuje, že kromě dopadů na lidské zdraví to bude mít dopad také na ekosystémy, neboť látky znečišťující ovzduší se z atmosféry usazují na zemský povrch; poukazuje na to, že klimatická krize má dopad na biologickou rozmanitost a snížení odolnosti ekosystémů a tedy i na veřejné zdraví, a proto trvá na tom, že je důležité přijmout přístup „jedno zdraví“;

45.  vyzývá členské státy, aby zajistily trvalou ochranu našich lesů a chránily půdu před tím, aby byla následně po lesním požáru překlasifikována jako půda nezalesněná, neboť by to mohlo napomoci úmyslným požárům s cílem využít půdu k jiným účelům, které nebyly před požárem povoleny; vyzývá Výbor regionů a útvary Komise, aby zajistily spolupráci s místními orgány a prozkoumaly historii reklasifikace půdy následně po lesních požárech;

46.  žádá, aby směrnice Rady 2003/96/ES o zdanění energetických produktů a elektřiny(27) byla zrevidována tak, aby zahrnovala osvobození od vnitřní spotřební daně u energetických produktů pro požárníky při plnění svých povinností;

Voda

47.  vyzývá Komisi, aby předložila komplexní vodohospodářskou strategii EU, včetně uspořádání evropské konference s členskými státy o vodě, s cílem urychleně vypracovat pokyny pro řízení nadnárodních sdílených povodí, zejména v případě víceletého sucha, a zajistit vyvážené upřednostňování způsobů využívání vody;

48.  vyzývá Komisi, aby koordinovala vypracování komplexních regionálních nebo vnitrostátních plánů „od studny až po konečné využití“ s cílem řešit únik vody a její prosakování kvůli špatné kvalitě nebo nedostatečné údržbě infrastruktury, a to i na úrovni povodí, a městských a zemědělských rozvodů, a aby se za tímto účelem vyměňovaly osvědčené postupy;

49.  vyzývá Komisi, aby podpořila zvýšené úsilí členských států o větší využívání technik opětovného využívání vody, úsporných zavlažovacích technologií a postupů, technologií zelených střech, inteligentních sprch a toalet ve vodohospodářství, a to i pokud jde o dodávky, čištění a hospodaření s vodou z přívalových dešťů, a to u všech vodních cyklů a použití v oblasti průmyslu, bydlení a komerce; vyzývá ke změně stávajících právních předpisů s cílem podpořit opětovné využívání vody v odvětvích, která využívají velké množství vody, při dodržení nejpřísnějších kritérií kvality, jakož i v kancelářích a domácnostech, kde je třeba podpořit opětovné použití šedé vody; připomíná, že hospodaření s vodou má zásadní význam pro minimalizaci negativních dopadů změny klimatu, ochranu vody a potravin i biologické rozmanitosti a podporu zdravé půdy;

50.  poukazuje na to, že odvětví energetiky je velkým spotřebitelem vody v Evropě a že samotné vodohospodářské odvětví spotřebovává značné množství energie pro odběr vody, čerpání, vytápění, chlazení, čištění a odsolování; poukazuje na dopad nízkých hladin vod na odvětví energetiky a na některá průmyslová odvětví; zdůrazňuje, že účinnější využívání vody může mít přímý dopad na snížení spotřeby energie a změnu klimatu;

51.  zdůrazňuje, že je třeba do vodohospodářství zapojit občany; vybízí členské státy, aby přijaly opatření, jež zajistí přístup k vodě určené zranitelným a marginalizovaným skupinám, v souladu s příslušnou směrnicí, a aby přijaly další opatření k zajištění dodávek vody z kohoutku; připomíná, že státy mají povinnost zajistit lidské právo na pitnou vodu, zejména během vln veder a období sucha, což zahrnuje například vytvoření mechanismu účasti, včetně uplatňování svobodného, předchozího a informovaného souhlasu pro rozsáhlou energetickou infrastrukturu a těžební průmysl; zdůrazňuje význam systematického uznávání obyčejových práv na pitnou vodu a poskytování opravných prostředků (prostřednictvím mechanismu pro podávání stížností) v případech porušování lidských práv;

52.  zdůrazňuje, že je důležité zabránit spekulacím s vodou, a zajistit tak spravedlivý přístup ke zdrojům a řádné hospodaření se zdroji; vyzývá k zákazu obchodování s vodou jako komoditou na finančních trzích;

Mezinárodní a sociální rozměr

53.  zdůrazňuje, že v celé Evropě žije mnoho lidí v zastaralých a zchátralých bytech a domech a v neuspokojivých životních podmínkách, čímž jsou vůči dopadům extrémního počasí zranitelnější; připomíná, že přístup k přiměřenému bydlení je základním právem; vyzývá k urychlenému přijetí ambiciózního sociálního klimatického fondu s cílem podpořit nejvíce znevýhodněné skupiny, zejména zvýšit energetickou účinnost jejich domovů, dekarbonizovat jejich systémy vytápění a chlazení, a to i prostřednictvím integrace energie z obnovitelných zdrojů, což jim umožní snížit účty za energii a dosáhnout lepší kvality života;

54.  zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zintenzivnit globální opatření s cílem snížit emise skleníkových plynů a zvýšit adaptační kapacitu, posílit odolnost a snížit zranitelnost vůči změně klimatu, jak je zdůrazněno v Klimatickém paktu z Glasgow, jenž byl přijat v roce 2022; vyzývá EU, aby hrála aktivní úlohu při dalším definování globálního cíle v oblasti přizpůsobování se změně klimatu a při zajišťování toho, aby byl splněn cíl mezinárodního financování opatření v oblasti klimatu, včetně zajištění rovnováhy mezi financováním, jež se věnuje zmírňování změny klimatu, a financováním, které je cíleno na přizpůsobení se této změně; dále vyzývá EU, aby se aktivně zapojila do sendajského rámce pro snižování rizika katastrof s cílem přijmout konkrétní opatření na ochranu přínosů rozvoje před riziky přírodních katastrof;

55.  připomíná, že zdraví a bezpečnost pracovníků spadá do pravomoci EU a že v souladu se směrnicí 89/391/EHS(28) by zaměstnanci měli být chráněni před veškerými riziky, včetně rizik nově se objevujících; vyzývá Komisi, aby důkladně a naléhavě posoudila nová a vznikající rizika změny klimatu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci s cílem lépe chránit pracovníky před tím, aby byli vystaveni vyšším teplotám, přírodnímu ultrafialovému záření a dalším souvisejícím a bezpečnostním rizikům, zejména v odvětví stavebnictví, zemědělství a veřejných služeb; upozorňuje na to, že genderově odlišené role rovněž vedou k tomu, že ženy a muži jsou v rozdílné míře zranitelní vůči účinkům změny klimatu, a dopady změny klimatu tak zhoršují genderové nerovnosti;

56.  připomíná, že je třeba, aby členské státy usilovaly o přístup „vize nula“ k úmrtím souvisejícím s prací v souladu se strategickým rámcem EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2021–2027; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci u všech pohotovostních pracovníků, včetně požárníků, kteří jsou při své práci obzvláště vystaveni karcinogenům; zdůrazňuje, že je důležité zahrnout do vnitrostátních strategií členských států v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pravidelnou odbornou přípravu v oblasti bezpečnosti a řízení rizik pro osoby reagující na mimořádné události a poskytovat vhodné ochranné prostředky a materiály; vyzývá Komisi, aby na uplatňování těchto opatření dohlédla;

57.  vyjadřuje svou nejhlubší účast obyvatelům Pákistánu, kteří jsou postiženi smrtícími dopady klimatické krize, a uznává, že Pákistán přispívá ke klimatické krizi jen velmi málo; konstatuje, že EU vyčlenila počáteční částku 1,8 milionu EUR na humanitární pomoc obětem povodní, uznává však, že tato částka není odpovídající pro náležité řešení potřeb lidí a komunit, kteří byli katastrofou zasaženi;

58.  zdůrazňuje, že je důležité pokročit v plném provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030; vítá prohlášení ministrů, jež bylo přijato letos v létě na politickém fóru na vysoké úrovni o udržitelném rozvoji, v němž se konstatuje, že sucha a záplavy představují výzvy globálního rozměru, které nejvíce pociťují rozvojové země i lidé ve zranitelném postavení, zejména původní obyvatelstvo a místní komunity; připomíná rozvinutým zemím, že je třeba projevit solidaritu s rozvojovými zeměmi, a zejména s těmi nejzranitelnějšími;

59.  připomíná, že období 2021–2030 je Desetiletím OSN pro obnovu ekosystémů, a očekává, že obnova přírody bude v EU charakteristickým rysem tohoto desetiletí; vybízí všechny strany Úmluvy o biologické rozmanitosti, aby na svém území urychleně provedly opatření na obnovu přírody;

60.  konstatuje, že země na celém světě byly rovněž zasaženy vážným a rekordním suchem, včetně rekordního sucha v Číně; vyzývá k užší spolupráci s mezinárodními partnery v otázce sucha, přírodních požárů a dalších dopadů změny klimatu; vyzývá EU, aby usilovala o posílení dialogu v této oblasti, a to i na konferenci COP27, s cílem vyměňovat si znalosti a vzájemně zlepšovat zvládání sucha;

61.  zdůrazňuje, že systémy včasného varování jsou rozhodující pro účinné přizpůsobení, zejména v souvislosti s přírodními požáry a povodněmi, ale pro velkou část světa jsou nedostupné; podporuje iniciativu Světové meteorologické organizace v oblasti služeb včasného varování a doufá, že bude urychleně provedena, aby se co nejdříve zachránilo co nejvíce životů před dopady klimatické krize; vybízí členské státy, aby sdílely technologii systému včasného varování;

62.  zdůrazňuje, že sucho v oblasti Afrického rohu vystavilo podle OSN 22 milionům lidí riziku hladovění; konstatuje, že problémy s přístupem k potravinám a hladem v zemích mimo EU zhoršuje klimatická krize i geopolitické síly; vyzývá EU, aby upřednostňovala soudržné politiky zajišťování potravin a výživy založené na lidských právech; poukazuje na to, že klimatická krize zhoršuje humanitární krize na celém světě, zejména v Afghánistánu, kde sucho přispívá k tomu, že 20 milionů Afghánců postrádá potraviny;

63.  zdůrazňuje, že EU musí být připravena na vysídlování vyvolané změnou klimatu, a uznává, že je třeba přijmout odpovídající opatření na ochranu lidských práv populací ohrožených dopadem změny klimatu; domnívá se, že takové vysídlování by se mělo řešit na mezinárodní úrovni; vyzývá Komisi a členské státy, aby na mezinárodních fórech i ve vnější činnosti EU spolupracovaly na vytvoření mezinárodního rámce pro řešení vysídlování a migrace způsobených změnou klimatu; vybízí Komisi a členské státy, aby spolupracovaly na podpoře lidí, kteří byli vysídleni v důsledku změny klimatu a kteří již nemohou žít v místě svého bydliště; zdůrazňuje, že Výbor OSN pro lidská práva stanovil, že při zvažování vyhoštění žadatelů o azyl musí státy brát v úvahu dopady klimatické krize v zemi původu na lidská práva;

64.  vyzývá ke zvýšení investic do vzdělávání a zvyšování povědomí evropských občanů o přírodních katastrofách; vyzývá k tomu, aby byl prostřednictvím viditelných iniciativ EU propagován Mezinárodní den omezení výskytu přírodních katastrof;

o
o   o

65.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 232, 16.6.2021, s. 28. (2) Úř. věst. C 270, 7.7.2021, s. 2. (3) Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1. (4) Úř. věst. C 67, 8.2.2022, s. 25. (5) Úř. věst. C 184, 5.5.2022, s. 2. (6) Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 156. (7) Úř. věst. C 506, 15.12.2021, s. 38. (8) Úř. věst. C 316, 22.9.2017, s. 99. (9) Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159. (10) Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 60. (11) Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3. (12) Služba programu Copernicus v oblasti změny klimatu, ‘Surface air temperature for August 2022‘ („Povrchové teploty vzduchu v srpnu 2022“). (13) Institut pro světové zdroje, ‘Achieving abundance: understanding the cost of a sustainable water future’ („Dosáhnout hojnosti: pochopit cenu udržitelné budoucnosti, pokud jde o vodu“, 21. ledna 2020. (14) European Environment Agency, ‘Water resources across Europe — confronting water stress: an updated assessment’ („Vodní zdroje v Evropě –bojovat s nedostatkem vody: aktualizované posouzení“, 14. října 2021. (15) Mekonen, Zelalem A. a kolektiv, „Wildfire exacerbates high-latitude soil carbon losses from climate warming“, Environment Research Letters, svazek 17, č. 9, září 2022. (16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1). (17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1). (18) Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora 20/2021 na téma „Udržitelné využívání vody v zemědělství: finanční prostředky v rámci SZP pravděpodobněji podporují větší, ale ne efektivnější využívání vody“, 2021. (19) Baranyai, G.„Transboundary water governance in the European Union: the (unresolved) allocation question“, Úřední věstník Světové rady pro vodu, svazek 21, č. 3, 2019. (20) Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40). (21) Služba monitorování atmosféry programu Copernicus „Nejvyšší emise z letních přírodních požárů v Evropě za 15 let“, 6. září 2022. (22) Aktuality Společného výzkumného střediska, „Global warming could more than double costs caused by drought in Europe, study finds“ (Globální oteplování by v Evropě podle studie mohlo více než zdvojnásobit náklady způsobené suchem), 10. května 2021. (23) Zjištění Společného výzkumného střediska o prognózách hospodářských dopadů změny klimatu v odvětvích EU, které byly vypracovány na základě analýzy zdola nahoru. (24) Sdělení Komise ze dne 17. září 2020 s názvem „Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030 – Investice do klimaticky neutrální budoucnosti ve prospěch našich občanů“ (COM(2020)0562). (25) Sdělení Komise ze dne 22. června 2022 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o obnově přírody (COM(2022)0304). (26) Světová meteorologická organizace, „Věstník WMO o kvalitě ovzduší a klimatu zdůrazňuje dopady přírodních požárů!“, 7. září 2022. (27) Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51). (28) Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1).