Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 2 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na články 19, 48, 153, 165, 168 a 174 a čl. 67 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména její články 3, 21, 24, 26, 34, 35, 41 a 47,

–  s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením a její vstup v platnost dne 21. ledna 2011, v souladu s rozhodnutím Rady 2010/48/ES ze dne 26. listopadu 2009 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením Evropským společenstvím(1),

–  s ohledem na obecné připomínky k Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením vypracované Výborem OSN pro práva osob se zdravotním postižením jakožto směrodatné pokyny k jejímu provádění, a zejména na obecnou připomínku č. 2 k článku 9: Přístupnost, přijatou dne 11. dubna 2014,

–  s ohledem na Kodex chování mezi Radou, členskými státy a Komisí, kterým se stanoví vnitřní ujednání pro účely provádění Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením Evropskou unií a zastoupení Evropské unie v souvislosti s touto úmluvou(2),

–  s ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením ze dne 2. října 2015 k první zprávě Evropské unie,

–  s ohledem na strategické šetření evropské veřejné ochránkyně práv týkající se toho, jak Evropská komise monitoruje finanční prostředky EU využívané na podporu práv osob se zdravotním postižením a starších osob, které vedou nezávislý život,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2021 nazvané „Unie rovnosti: Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030“ (COM(2021)0101),

–  s ohledem na návrh směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (COM(2008)0426, „směrnice proti diskriminaci“) předložený Komisí a na postoj Parlamentu k tomuto návrhu ze dne 2. dubna 2009(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. června 2020 o Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením na období po roce 2020(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/782 ze dne 29. dubna 2021 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě(5),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb(6) (Evropský akt přístupnosti),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru(7),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace(8),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/612 ze dne 6. dubna 2022 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii(9),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády“ (COM(2021)0118),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách)(10),

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti“ (COM(2020)0789),

–  s ohledem na Novou agendu pro spotřebitele (COM(2020)0696), která mezi svými pěti prioritami uvádí specifické potřeby některých skupin spotřebitelů, mezi nimiž jsou i osoby se zdravotním postižením,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES(11) (směrnice o zadávání veřejných zakázek),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027(12),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2018/254 ze dne 15. února 2018 o uzavření jménem Evropské unie Marrákešské smlouvy o usnadnění přístupu k publikovaným dílům nevidomým a zrakově postiženým osobám či osobám s jinými poruchami čtení(13),

–  s ohledem na normy přístupnosti vyplývající z mandátů Komise 376, 554, 420 a 473,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011 ze dne 16. února 2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004(14),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004(15),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. července 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě(16),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91(17),

–  s ohledem na nařízení Komise (EU) č. 1300/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technických specifikacích pro interoperabilitu týkajících se přístupnosti železničního systému Unie pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace(18),

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A9-0209/2022),

A.  vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením mají ve všech oblastech života stejná práva na rovnoprávném základě s ostatními a mají nezcizitelná práva na důstojnost, rovné zacházení, nezávislý život, autonomii a plné zapojení do společnosti, což je přínosné pro všechny úrovně společnosti;

B.  vzhledem k tomu, že více než 87 milionů lidí v Unii trpí nějakou formou zdravotního postižení, a vzhledem k tomu, že je třeba zohlednit demografický trend stárnutí obyvatelstva v Unii;

C.  vzhledem k tomu, že přístupnost je základním předpokladem pro to, aby osoby se zdravotním postižením mohly plně požívat lidských práv a základních svobod; vzhledem k tomu, že podle článku 9 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením o přístupnosti musí státy, které jsou stranami úmluvy, přijmout vhodná opatření, aby mohly osoby se zdravotním postižením žít nezávisle a plně se podílet na všech aspektech života, a to na rovnoprávném základě s ostatními, a měly přístup k fyzickému prostředí, dopravě, informacím a komunikacím, včetně informačních a komunikačních technologií a systémů (IKT), i k dalším zařízením a službám dostupným nebo poskytovaným veřejnosti, a to jak v městských, tak ve venkovských oblastech;

D.  vzhledem k tomu, že členské státy musí zajistit, aby byla přístupnost zohledňována na všech úrovních, a to nejen ve veřejných budovách a dopravě, ale také ve zdravotnictví a vzdělávání, a aby se zvýšila mobilita a integrace osob se zdravotním postižením;

E.  vzhledem k tomu, že Úmluva o právech osob se zdravotním postižením definuje „univerzální design“ jako navrhování výrobků, vybavení, programů a služeb tak, aby je mohly v co největší míře využívat všechny osoby bez nutnosti úprav nebo specializovaného designu a bez vyloučení pomocných zařízení pro zvláštní skupiny osob se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že přístupnost je jednou z obecných zásad Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením a že EU a členské státy jsou podle rozhodnutí 2010/48/ES Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením právně vázány; vzhledem k tomu, že obecná připomínka č. 2 k Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením upozorňuje na povinnost smluvních stran přijmout akční plány a strategie pro identifikaci stávajících překážek přístupnosti, stanovit časové rámce s konkrétními termíny a poskytnout lidské i materiální zdroje nezbytné k odstranění překážek; vzhledem k tomu, že přístupnost má zásadní význam pro to, aby osoby se zdravotním postižením mohly požívat práva na soukromí, nediskriminaci, zaměstnání, inkluzivní vzdělávání, účast na politickém životě a další práva zakotvená v Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením;

F.  vzhledem k tomu, že při podpoře členských států při vytváření sociálních politik, včetně politik týkajících se zdravotního postižení a přístupnosti, hrají klíčovou úlohu místní orgány, a to prostřednictvím analýz potřeb v praxi a provádění konkrétních opatření;

G.  vzhledem k tomu, že zajištění vysoce kvalitních a cenově dostupných podpůrných technologií podpoří plné začlenění osob se zdravotním postižením do společnosti a bude přínosem jak pro osoby se zdravotním postižením, tak pro poskytovatele těchto technologií i pro společnost jako celek; vzhledem k tomu, že podpůrné technologie pomohou snížit rozdíly mezi členskými státy, a vzhledem k tomu, že tyto technologie mohou fungovat pouze v přístupném prostředí;

H.  vzhledem k tomu, že vyšší míra zaměstnanosti osob se zdravotním postižením, větší přístupnost a větší zapojení této skupiny do pracovní síly představují zřetelný hospodářský potenciál;

I.  vzhledem k tomu, že Unie vytvořila komplexní právní rámec pro přístupnost na vnitřním trhu, zejména přijetím zvláštních právních předpisů v oblasti přístupnosti, jako je Evropský akt přístupnosti, a zahrnutím povinností týkajících se přístupnosti do různých odvětvových právních předpisů, včetně nařízení o fondech EU; vzhledem k tomu, že Evropský akt přístupnosti, který bude platit od 28. června 2025, zavede nové významné požadavky, pokud jde o přístupnost výrobků a služeb;

J.  vzhledem k tomu, že skutečné provádění politik týkajících se zdravotního postižení pozitivně přispěje ke konkurenceschopnosti vnitřního trhu EU, a představuje tak nedílný zdroj pro hospodářství EU;

K.  vzhledem k tomu, že hodnocení evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020 ukázalo, že její přínos znamenal zlepšení situace v řadě oblastí, ale rovněž zdůraznilo skutečnost, že osoby se zdravotním postižením stále čelí značným překážkám v přístupu ke zdravotní péči, vzdělávání, dopravě, k

1.  vítá sdělení Komise nazvané „Unie rovnosti: Evropská strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030“ (dále jen „strategie“), jehož cílem je zajistit, aby všechny osoby se zdravotním postižením v Evropě mohly požívat svých práv, účastnit se života společnosti a hospodářství za rovných podmínek a nebyly již diskriminovány, a řešit značné překážky zdůrazněné v hodnocení Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020.

2.  vítá iniciativu Komise oznámenou v uvedené strategii, jejímž cílem je zřídit středisko AccessibleEU (dále jen „středisko“); bere na vědomí, že cílem střediska je zvýšit soudržnost harmonizovaných politik v oblasti přístupnosti, podpořit jejich provádění a usnadnit přístup k příslušným znalostem a dovednostem, prosazovat kulturu rovných příležitostí a plné účasti osob se zdravotním postižením ve společnosti, a to i na úrovni odborníků, v prostoru spolupráce mezi orgány veřejné správy, zástupci podniků, občanskou společností se zdravotním postižením, odborníky na přístupnost a uživateli;

3.  konstatuje, že lepších výsledků v oblasti přístupnosti ve společnosti lze dosáhnout pouze tehdy, bude-li se toto středisko řídit přístupem „univerzálního designu“; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby byl řádně zohledněn tento komplexní přístup k přístupnosti, zejména pokud jde o fyzické prostředí, dopravu, informace, komunikaci, služby a oblast veřejných zakázek a nabídkových řízení; domnívá se, že tento přístup rovněž předpokládá účinné zapojení všech zúčastněných stran a držitelů práv do řízení;

4.  zdůrazňuje, že EU vytvořila komplexní právní rámec pro přístupnost na jednotném trhu na základě mandátu Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, který zahrnuje mimo jiné Evropský akt přístupnosti, směrnici o přístupnosti internetových stránek, směrnice o audiovizuálních mediálních službách a elektronických komunikacích a technické specifikace pro železniční stanice a vozidla; připomíná, že některé aspekty tohoto rámce mají lhůty pro provedení v budoucnosti, a vybízí k dalšímu úsilí o jejich brzké provedení; vyjadřuje politování nad tím, že tam, kde je již požadováno, se provádění těchto zásadních právních předpisů v jednotlivých členských státech značně liší a že obecně dosud nebylo uspokojivé, zejména kvůli nedostatku kvalifikovaných odborníků na přístupnost; zdůrazňuje proto, že je třeba zlepšit celkové znalosti a praktické a teoretické odborné znalosti o politikách přístupnosti mezi orgány veřejné správy, hospodářskými subjekty a společností obecně s cílem pomoci nalézt v každém členském státě vhodná, udržitelná a cenově dostupná řešení, a zlepšit tak provádění stávajících a budoucích požadavků na přístupnost; v této souvislosti zdůrazňuje, že by středisko mělo působit jako důležitý zdroj v poskytování těchto znalostí a podpory členským státům ve fázi provádění;

5.  bere na vědomí zřízení pracovních skupin ad hoc pro provádění některých právních předpisů v oblasti přístupnosti; domnívá se však, že neexistence rámce pro koordinaci a spolupráci mezi EU, členskými státy, zejména veřejnými orgány, které sledují nebo prosazují právní předpisy v oblasti přístupnosti, a příslušnými zúčastněnými stranami, které podporují průřezová řešení, zejména osobami se zdravotním postižením prostřednictvím organizací, jež je zastupují, odborníky v oblasti přístupnosti a soukromým sektorem, představuje další překážku pro provádění právních předpisů o přístupnosti a jejich harmonizované prosazování v celé EU;

6.  vyzývá Komisi, aby zajistila odpovídající zdroje pro zřízení a fungování střediska, a to jak z hlediska financování, tak lidských zdrojů; vyzývá členské státy, aby zajistily zdroje potřebné k provádění a prosazování politik v oblasti přístupnosti, a to i prostřednictvím fondů EU; zdůrazňuje, že pro provádění účinných veřejných politik v oblasti přístupnosti a pro dosažení pokroku v široké škále témat, jako je zvyšování povědomí prostřednictvím komunikačních akcí, zejména vůči organizacím zastupujícím osoby se zdravotním postižením, uznávání neviditelných postižení a harmonizace vnitrostátních průkazů osob se zdravotním postižením nebo norem pro přístupnost, je nezbytné dostatečné financování;

Struktura

7.  vyzývá Komisi, aby zřídila sekretariát a fórum pro směrování a řízení činnosti střediska; zdůrazňuje, že toto fórum by mělo zaručit vyváženou účast zúčastněných stran z veřejného a soukromého sektoru a držitelů práv s odpovídajícími zkušenostmi v oblasti přístupnosti; zdůrazňuje, že by mělo být zajištěno vyvážené zastoupení žen a mužů; zdůrazňuje, že jako zásadní součást činnosti střediska musí být zajištěno zapojení organizací zastupujících osoby se zdravotním postižením, aby byla zajištěna co nejvyšší úroveň transparentnosti, pokud jde o jeho činnosti; domnívá se, že by středisko mělo zveřejňovat roční pracovní program a mělo by do zástupců ve fóru zapojit poslance Evropského parlamentu;

8.  zdůrazňuje specifické výzvy, které představují konkrétní oblasti politik v oblasti přístupnosti, jež se týkají např. zastavěného prostředí, zadávání veřejných zakázek, digitálních technologií, médií a kultury, dopravy, vznikajících technologií a pomocných technologií a výrobků a služeb přístupných veřejnosti; vyzývá Komisi, aby zřídila specializované podskupiny odborníků pro určité oblasti; je přesvědčen, že tyto skupiny by měly úzce spolupracovat se střediskem, členskými státy, s osobami se zdravotním postižením a organizacemi zastupujícími osoby se zdravotním postižením s cílem zajistit lepší hodnocení, provádění, monitorování a prosazování právních předpisů týkajících se přístupnosti;

9.  vyzývá členské státy, aby zřídily vnitrostátní centra pro přístupnost, která by mohla sestávat z kontaktních míst a zrcadlových skupin odborníků, kteří by spolu se střediskem pracovali na provádění, sledování a prosazování právních předpisů v oblasti přístupnosti; je toho názoru, že vnitrostátní centra pro přístupnost by měla usnadňovat diskuse a koordinaci mezi příslušnými zúčastněnými stranami a držiteli práv, včetně hospodářských subjektů, organizací osob se zdravotním postižením a vnitrostátních orgánů odpovědných za přístupnost a provádění odvětvových právních předpisů; je přesvědčen, že odborníci střediska pro dané oblasti by měli poskytovat poradenství a odbornou přípravu všem příslušným zúčastněným stranám; domnívá se, že tyto skupiny by mohly pomáhat při nalézání řešení v oblasti přístupnosti, jež by zohledňovala vnitrostátní specifika;

Mandát

10.  domnívá se, že středisko by mělo fungovat jako centrum, které bude poskytovat příslušným orgánům a institucím EU a jejím členským státům pravidelnou pomoc a odborné znalosti týkající se politik přístupnosti a technických požadavků při provádění práva Unie; domnívá se, že by středisko mělo vytvořit a koordinovat rámec spolupráce, který by sdružoval příslušné vnitrostátní a unijní orgány se všemi skupinami uživatelů, zejména s organizacemi zastupujícími osoby se zdravotním postižením, organizacemi občanské společnosti, akademickou obcí, společnostmi a odborníky ze všech oblastí přístupnosti a práv spotřebitelů, s cílem podpořit harmonizované provádění a prosazování předpisů v celé EU, poskytovat poradenství a odbornou přípravu a inspirovat vývoj politik a inovace na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, mimo jiné prostřednictvím identifikace a sdílení osvědčených postupů napříč odvětvími, jakož i vytvářením nástrojů, jejichž cílem je usnadnit provádění právních předpisů Unie; dále se domnívá, že by středisko mohlo posílit spolupráci mezi výše uvedenými orgány a organizacemi s vysoce inovativními zúčastněnými stranami s cílem podpořit rozvoj podpůrných technologií; domnívá se, že středisko by mělo rovněž poskytovat poradenství, včetně pokynů, příslušným orgánům a institucím EU a jejím členským státům, pokud jde o jejich vnitřní politiky a praxi v oblasti přístupnosti;

11.  zdůrazňuje potenciální přínosy střediska, pokud jde o podporu práce Komise, mimo jiné zjišťováním nedostatků a nesrovnalostí ve stávajících právních předpisech a pomocí při jejich překonávání, poskytováním politických doporučení pro aktualizaci a rozvoj právních předpisů v oblasti přístupnosti, začleňováním přístupnosti do všech příslušných politik spadajících do odpovědnosti různých generálních ředitelství Komise, včetně určení prioritních oblastí, v nichž by měla být přístupnost zlepšena, prováděním projektů, které zkoumají inovativní způsoby zavádění přístupnosti, pomocí při vypracovávání technických specifikací přístupnosti a pomocí agenturám a orgánům EU v záležitostech týkajících se přístupnosti;

12.  je toho názoru, že středisko by mělo vytvářet cenné znalosti o přístupnosti prostřednictvím výzkumu a studií, které by mělo poskytovat Komisi i členským státům, a že by mělo shromažďovat a konsolidovat specializované a srovnatelné informace a plně dostupné údaje, včetně zpětné vazby o provádění právních předpisů v oblasti přístupnosti; zdůrazňuje, že tato opatření by přispěla k tomu, aby byly politiky v oblasti přístupnosti pevně založeny na požadavcích a zkušenostech uživatelů; zdůrazňuje, že by středisko mělo pomoci řešit nedostatky ve shromažďování statistických údajů o situaci osob se zdravotním postižením na vnitrostátní úrovni a že by mělo docházet ke spolupráci s příslušnými statistickými orgány, zejména s Eurostatem;

13.  domnívá se, že úloha střediska by měla zásadní význam pro to, aby Komise a členské státy, zúčastněné strany a nositelé práv měli znalosti a podporu při provádění, sledování a prosazování politik v oblasti přístupnosti, a to i prostřednictvím školení a pokynů ve všech úředních jazycích EU, psaných v přístupném, srozumitelném a snadno čitelném jazyce;

14.  zdůrazňuje, že středisko by mělo pomoci překonat rozdíly mezi Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením a politikami EU, a tím pomoci členským státům dosáhnout hlavního cíle, kterým je zvýšení míry zaměstnanosti osob se zdravotním postižením; poukazuje na to, že do této činnosti musí být zapojena EU a členské státy, a to i prostřednictvím úzké spolupráce s organizacemi zastupujícími osoby se zdravotním postižením a dalšími organizacemi občanské společnosti, veřejnými orgány a soukromým sektorem;

15.  konstatuje, že provádění politik v oblasti přístupnosti vyžaduje vysokou úroveň odborných znalostí, které nejsou dostatečně zahrnuty ve vysokoškolských studijních programech, což přispívá k nedostatku kvalifikovaných odborníků na přístupnost ve veřejném i soukromém sektoru v různých oblastech; zdůrazňuje, že by středisko mělo podporovat členské státy při vytváření specializovaných vzdělávacích programů pro otázky přístupnosti a mělo by poskytovat odbornou přípravu odborníkům, úředníkům EU a členských států, jakož i příslušným zúčastněným stranám a držitelům práv s cílem zvyšovat povědomí o těchto otázkách;

16.  vyjadřuje politování nad tím, že systém normalizace neumožňuje osobám se zdravotním postižením a organizacím, které je zastupují, aby se při vypracovávání norem přístupnosti podílely na činnosti evropských a vnitrostátních normalizačních orgánů za stejných podmínek jako ostatní zúčastněné strany; vyzývá proto k jejich lepšímu zastoupení v rámci systému normalizace a k vyváženému zastoupení v řadách určených odborníků s cílem zaručit spravedlivé výsledné právní předpisy a normy Unie v oblasti přístupnosti; domnívá se, že středisko by mělo hrát významnou úlohu v systému stanovování norem a mohlo by Komisi poskytovat odborné znalosti, pokud se Komise účastní práce normalizačních výborů, a to i poskytováním poradenství od odborníků na normalizaci organizací zastupujících osoby se zdravotním postižením, a pokud je to možné, pomáhat Komisi při vypracovávání technických specifikací a žádostí o evropské normy a produkty v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012(19), a to i prostřednictvím zapojení všech příslušných zúčastněných stran a držitelů práv; domnívá se, že zapojení střediska by osobám se zdravotním postižením přineslo jasné výhody, pokud jde o pohyb po EU, a umožnilo by jim využívat jejich práva na práci, život a volný pohyb;

17.  vyzývá Komisi, aby do pěti let od zřízení střediska provedla hodnocení jeho účinnosti a přidané hodnoty při zlepšování politik přístupnosti v EU; zdůrazňuje, že na základě tohoto posouzení by Komise měla přijmout vhodná opatření k aktualizaci a zlepšení střediska, včetně posouzení možnosti zřízení příslušné agentury, pokud nebudou cíle stanovené v jeho mandátu splněny; vyzývá Komisi, aby prostřednictvím výročních zpráv předkládaných Parlamentu monitorovala práci střediska a jeho výsledky;

o
o   o

18.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

(1) Úř. věst. L 23, 27.1.2010, s. 35. (2) Úř. věst. C 340, 15.12.2010, s. 11. (3) Úř. věst. C 137 E, 27.5.2010, s. 68. (4) Úř. věst. C 362, 8.9.2021, s. 8. (5) Úř. věst. L 172, 17.5.2021, s. 1. (6) Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70. (7) Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1. (8) Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36. (9) Úř. věst. L 115, 13.4.2022, s. 1. (10) Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1. (11) Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65. (12) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11. (13) Úř. věst. L 48, 21.2.2018, s. 1. (14) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 1. (15) Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 1. (16) Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 1. (17) Úř. věst. L 46, 17.2.2004, s. 1. (18) Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 110. (19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).