(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2022)0241),

–  s ohledem na článek 148 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C9‑0199/2022),

–  s ohledem na článek 82 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A9‑0243/2022),

1.  schvaluje návrh Komise v pozměněném znění;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vítá návrh Komise na aktualizaci hlavních směrů politik zaměstnanosti členských států, zejména jeho silný důraz na prostředí po skončení pandemie COVID-19, zajištění sociální spravedlnosti a ekonomické udržitelnosti ekologické a digitální transformace a na nedávné politické iniciativy v reakci na ruskou invazi na Ukrajině; v zájmu posílení demokratického rozhodování opakuje svou výzvu, aby byl zapojen do stanovení integrovaných hlavních směrů na úrovni Unie za stejných podmínek jako Rada v souladu se svým legislativním usnesením ze dne 10. července 2020 o návrhu rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států;

4.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

5.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

6.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění -1 (nový) (-1)  V zájmu vytvoření synergií a podněcování ambiciózních politik na úrovni členských států je důležité sladit hlavní směry zaměstnanosti stanovené v příloze k tomuto rozhodnutí s hlavními cíli Unie v oblasti zaměstnanosti, dovedností a zmírňování chudoby pro rok 2030, na kterých se dohodli vedoucí představitelé EU, orgány Unie, sociální partneři a zástupci občanské společnosti na sociálním summitu v Portu v roce 2021. Pozměňovací návrh 2 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 1 (1)  Členské státy a Unie mají pracovat na rozvoji koordinované strategie zaměstnanosti, a zejména na podpoře kvalifikace, vzdělání a přizpůsobivosti pracovníků a na zaměření trhů práce na budoucnost a jejich schopnosti reagovat na hospodářské změny, aby dosáhly cílů plné zaměstnanosti a společenského pokroku, vyváženého růstu a vysokého stupně ochrany a zlepšování kvality životního prostředí stanovených v článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). Členské státy mají považovat podporu zaměstnanosti za záležitost společného zájmu a koordinovat své odpovídající činnosti v rámci Rady s přihlédnutím k vnitrostátním zvyklostem, které se týkají odpovědnosti sociálních partnerů. (1)  Unie má pracovat na rozvoji koordinované strategie pro dosažení vysoké úrovně zaměstnanosti, a zejména na podpoře vzestupné hospodářské a sociální konvergence, kvalitní zaměstnanosti a zlepšování pracovních podmínek, a to podporou a doplňováním činností členských států, jakož i na podpoře trhů práce, které jsou zaměřené na budoucnost, reagují na změny, jsou inkluzivní, odolné a stabilní a nabízejí příležitosti k mobilitě a profesnímu pokroku, s cílem dosáhnout udržitelného rozvoje Unie založeného na vyváženém hospodářském růstu a cenové stabilitě, vysoce konkurenceschopném sociálně tržní hospodářství, jehož cílem je dosáhnout cílů plné zaměstnanosti a společenského pokroku a vysokého stupně ochrany a zlepšování kvality životního prostředí stanovených v článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a článku 151 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), při současném respektování cílů Zelené dohody pro Evropu, jimiž je dosažení klimatické neutrality v Unii do roku 2050. Členské státy mají považovat podporu zaměstnanosti za záležitost společného zájmu a koordinovat své odpovídající činnosti v rámci Rady s přihlédnutím k vnitrostátním zvyklostem, které se týkají odpovědnosti sociálních partnerů. Pozměňovací návrh 3 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 3 (3)  Unie v souladu se Smlouvou o fungování EU vytvořila a provádí nástroje pro koordinaci politik zaměřené na hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti. V rámci těchto nástrojů tvoří hlavní směry politik zaměstnanosti členských států (dále jen „hlavní směry“) stanovené v příloze tohoto rozhodnutí spolu s hlavními směry hospodářských politik členských států a Unie stanovenými v doporučení Rady (EU) 2015/11845 integrované hlavní směry. Jejich cílem je poskytnout vodítka pro provádění politik v členských státech a v Unii a zároveň odrážet vzájemnou provázanost mezi členskými státy. Výsledný soubor koordinovaných evropských a vnitrostátních politik a reforem má poskytnout vhodnou celkovou kombinaci udržitelné hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti, která by měla přinést pozitivní vedlejší dopady. (3)  Unie v souladu se Smlouvou o fungování EU vytvořila a provádí nástroje pro koordinaci politik zaměřené na hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti. V rámci těchto nástrojů tvoří hlavní směry politik zaměstnanosti členských států (dále jen „hlavní směry“) stanovené v příloze tohoto rozhodnutí spolu s hlavními směry hospodářských politik členských států a Unie stanovenými v doporučení Rady (EU) 2015/11845 integrované hlavní směry. Jejich cílem je poskytnout vodítka pro provádění politik v členských státech a v Unii a zároveň odrážet vzájemnou provázanost mezi členskými státy. Výsledný soubor koordinovaných evropských, vnitrostátních a regionálních politik a reforem má poskytnout vhodnou celkovou kombinaci udržitelné hospodářské politiky, politiky zaměstnanosti a sociální politiky, která by měla přinést pozitivní vedlejší dopady na společnost, trhy práce a pracovní sílu a zároveň se snažit zabránit jakýmkoli negativním sociálním a hospodářským důsledkům a účinně reagovat na dopad pandemie COVID-19, ruské invaze na Ukrajinu a rostoucích životních nákladů. __________________ __________________ 5 Doporučení Rady (EU) 2015/1184 ze dne 14. července 2015 o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Evropské unie (Úř. věst. L 192, 18.7.2015, s. 27). 5 Doporučení Rady (EU) 2015/1184 ze dne 14. července 2015 o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Evropské unie (Úř. věst. L 192, 18.7.2015, s. 27). Pozměňovací návrh 4 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 3 a (nový) (3a)  V zájmu dalšího posílení sociálního modelu Unie by členské státy měly podporovat důstojné mzdy, posilovat kolektivní vyjednávání a zajistit inkluzivitu trhů práce. V tomto ohledu by měl být kladen zvláštní důraz na ženy a znevýhodněné skupiny obyvatel, zejména děti, mladé lidi, starší osoby, osoby se zdravotním postižením, rodiče samoživitele, rasové a etnické menšiny, jako jsou Romové a osoby z přistěhovaleckého prostředí, osoby LGBTIQA+ a osoby žijící ve znevýhodněných regionech, včetně odlehlých osad a venkovských regionů, znevýhodněných oblastí, ostrovů a nejvzdálenějších regionů. Pozměňovací návrh 5 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 3 b (nový) (3b)  V zájmu posílení hospodářského a sociálního pokroku, usnadnění souběžné transformace a dosažení inkluzivního, konkurenceschopného a odolného pracovního trhu v Unii by měly členské státy prosazovat kvalitní vzdělávání, odbornou přípravu, prohlubování dovedností a změnu kvalifikace, jakož i celoživotní vzdělávání, duální vzdělávání zaměřené na budoucnost a lepší kariérní příležitosti tím, že posílí spojení mezi vzdělávacím systémem a pracovním trhem a budou uznávat dovednosti, znalosti a schopnosti získané díky neformálnímu a informálnímu vzdělávání. Pozměňovací návrh 6 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 4 (4)  Hlavní směry politik jsou v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, stávajícími právními předpisy Unie a různými iniciativami Unie, včetně směrnice Rady ze dne 20. července 20016, doporučení Rady ze dne 10. března 20147, 15. února 20168, 19. prosince 20169, 15. března 201810, 22. května 201811, 22. května 201912, 8. listopadu 201913, 30. října 202014, 24. listopadu 202015, 29. listopadu 202116, doporučení Komise ze dne 4. března 202117, doporučení Rady ze dne 14. června 202118, usnesení Rady ze dne 26. února 202119, sdělení Komise ze dne 9. prosince 202120, rozhodnutí Parlamentu a Rady EU ze dne 22. prosince 202121 [návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii22, návrh doporučení Rady ohledně zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu23, návrh doporučení Rady o evropském přístupu k mikrocertifikátům pro celoživotní učení a zaměstnatelnost24, návrh doporučení Rady o individuálních vzdělávacích účtech25, návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování26, návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem27 a návrh doporučení Rady o učení v zájmu environmentální udržitelnosti28]. (4)  Hlavní směry politik jsou v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, hlavními směry hospodářských politik a stávajícími právními předpisy Unie a různými iniciativami Unie, včetně směrnice Rady ze dne 20. července 20016 (směrnice o dočasné ochraně), doporučení Rady ze dne 10. března 20147, 15. února 20168, 19. prosince 20169, 15. března 201810, 22. května 201811, 22. května 201912, 8. listopadu 201913, 30. října 202014, 24. listopadu 202015, 29. listopadu 202116, doporučení Komise ze dne 4. března 202117, doporučení Rady ze dne 14. června 202118, usnesení Rady ze dne 26. února 202119, sdělení Komise ze dne 9. prosince 202120, rozhodnutí Parlamentu a Rady EU ze dne 22. prosince 202121, směrnice Evropského parlamentu a Rady o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii22, návrhu doporučení Rady ohledně zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu23, návrhu doporučení Rady o evropském přístupu k mikrocertifikátům pro celoživotní učení a zaměstnatelnost24, návrhu doporučení Rady o individuálních vzdělávacích účtech25, návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování26, směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady společností kótovaných na burzách a o souvisejících opatřeních26a, návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem27, návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Sociální fond pro klimatická opatření27a a návrh doporučení Rady o učení v zájmu environmentální udržitelnosti28]. __________________ __________________ 6 Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 12). 6 Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 12). 7 Doporučení Rady ze dne 10. března 2014 k rámci kvality stáží (Úř. věst. C 88, 27.3.2014, s. 1). 7 Doporučení Rady ze dne 10. března 2014 k rámci kvality stáží (Úř. věst. C 88, 27.3.2014, s. 1). 7a Doporučení Rady (EU) 2015/1184 ze dne 14. července 2015 o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Evropské unie (Úř. věst. L 192, 18.7.2015, s. 27). 8 Doporučení Rady ze dne 15. února 2016 o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce (Úř. věst. C 67, 20.2.2016, s. 1). 8 Doporučení Rady ze dne 15. února 2016 o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce (Úř. věst. C 67, 20.2.2016, s. 1). 9 Doporučení Rady ze dne 19. prosince 2016 o cestách prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé (Úř. věst. C 484, 24.12.2016, s. 1). 9 Doporučení Rady ze dne 19. prosince 2016 o cestách prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé (Úř. věst. C 484, 24.12.2016, s. 1). 10 Doporučení Rady ze dne 15. března 2018 o Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu (Úř. věst. C 153, 2.5.2018, s. 1). 10 Doporučení Rady ze dne 15. března 2018 o Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu (Úř. věst. C 153, 2.5.2018, s. 1). 11 Doporučení Rady ze dne 22. května 2018 o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (Úř. věst. C 189, 4.6.2018, s. 1). 11 Doporučení Rady ze dne 22. května 2018 o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (Úř. věst. C 189, 4.6.2018, s. 1). 12 Doporučení Rady ze dne 22. května 2019 o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče (Úř. věst. C 189, 5.6.2019, s. 4). 12 Doporučení Rady ze dne 22. května 2019 o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče (Úř. věst. C 189, 5.6.2019, s. 4). 13 Doporučení Rady ze dne 8. listopadu 2019 o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně (Úř. věst. C 387, 15.11.2019, s. 1). 13 Doporučení Rady ze dne 8. listopadu 2019 o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně (Úř. věst. C 387, 15.11.2019, s. 1). 14 Doporučení Rady ze dne 30. října 2020 o mostu k pracovním místům – posílení záruk pro mladé lidi a o nahrazení doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi (Úř. věst. C 372, 4.11.2020, s. 1). 14 Doporučení Rady ze dne 30. října 2020 o mostu k pracovním místům – posílení záruk pro mladé lidi a o nahrazení doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi (Úř. věst. C 372, 4.11.2020, s. 1). 15 Doporučení Rady ze dne 24. listopadu 2020 o odborném vzdělávání a přípravě pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost (Úř. věst. C 417, 2.12.2020, s. 1). 15 Doporučení Rady ze dne 24. listopadu 2020 o odborném vzdělávání a přípravě pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost (Úř. věst. C 417, 2.12.2020, s. 1). 16 Doporučení Rady ze dne 29. listopadu 2021 o metodách kombinovaného učení v zájmu vysoce kvalitního a inkluzivního primárního a sekundárního vzdělávání (Úř. věst. C 66, 26.2.2021, s. 1). 16 Doporučení Rady ze dne 29. listopadu 2021 o metodách kombinovaného učení v zájmu vysoce kvalitního a inkluzivního primárního a sekundárního vzdělávání (Úř. věst. C 66, 26.2.2021, s. 1). 17 Doporučení Komise (EU) 2021/402 ze dne 4. března 2021 o účinné aktivní podpoře zaměstnanosti po krizi způsobené onemocněním COVID-19 (EASE) (Úř. věst. L 80, 8.3.2021, s. 1). 17 Doporučení Komise (EU) 2021/402 ze dne 4. března 2021 o účinné aktivní podpoře zaměstnanosti po krizi způsobené onemocněním COVID-19 (EASE) (Úř. věst. L 80, 8.3.2021, s. 1). 18 Doporučení Rady (EU) 2021/1004 ze dne 14. června 2021, kterým se zavádí evropská záruka pro děti (Úř. věst. L 223, 22.6.2021, s. 14). 18 Doporučení Rady (EU) 2021/1004 ze dne 14. června 2021, kterým se zavádí evropská záruka pro děti (Úř. věst. L 223, 22.6.2021, s. 14). 19 Usnesení Rady o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a další vývoj po jeho dosažení (2021–2030) (2021/C66/01) (Úř. věst. C 66, 26.2.2021, s. 1) 19 Usnesení Rady o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a další vývoj po jeho dosažení (2021–2030) (2021/C66/01) (Úř. věst. C 66, 26.2.2021, s. 1) 20 Sdělení Komise COM(2021)0778 ze dne 9. prosince 2021 – Rozvoj hospodářství ve prospěch lidí: akční plán pro sociální ekonomiku. 20 Sdělení Komise COM(2021)0778 ze dne 9. prosince 2021 – Rozvoj hospodářství ve prospěch lidí: akční plán pro sociální ekonomiku. 21 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2316 ze dne 22. prosince 2021 o Evropském roce mládeže (2022) (Úř. věst. L 462, 28.12.2021, s. 1). 21 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2316 ze dne 22. prosince 2021 o Evropském roce mládeže (2022) (Úř. věst. L 462, 28.12.2021, s. 1). 22 COM(2020)0682. 22 Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie. 23 COM(2021)0801. 23 COM(2021)0801. 24 COM(2021)0770. 24 COM(2021)0770. 25 COM(2021)0773. 25 COM(2021)0773. 26 COM(2021)0093. 26 COM(2021)0093. 26a Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie. 27 COM(2021)0762. 27 COM(2021)0762. 27a COM(2021)0568. 28 COM(2022)0011. 28 COM(2022)0011. Pozměňovací návrh 7 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 5 (5)  Evropský semestr kombinuje jednotlivé nástroje v souhrnném rámci pro integrovanou mnohostrannou koordinaci a dohled nad hospodářskými politikami a politikami zaměstnanosti. Při sledování cíle environmentální udržitelnosti, produktivity, spravedlnosti a stability začleňuje evropský semestr zásady evropského pilíře sociálních práv a jeho nástroje pro monitorování, srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů, a stanoví podmínky pro intenzivní zapojení sociálních partnerů, občanské společnosti a dalších zúčastněných stran. Podporuje plnění cílů udržitelného rozvoje. Hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti Unie a členských států by měly jít ruku v ruce se spravedlivým přechodem Evropy na klimaticky neutrální, environmentálně udržitelnou a digitální ekonomiku, zlepšovat konkurenceschopnost, zajišťovat přiměřené pracovní podmínky, podporovat inovace, prosazovat sociální spravedlnost a rovné příležitosti, jakož i řešit nerovnosti a regionální rozdíly. (5)  Evropský semestr kombinuje jednotlivé nástroje v souhrnném rámci pro integrovanou mnohostrannou koordinaci a dohled nad hospodářskou politikou, politikou zaměstnanosti, sociální politikou a politikou v oblasti životního prostředí. Při sledování cíle environmentální udržitelnosti, produktivity, inkluzivnosti, spravedlnosti a stability by měl evropský semestr začleňovat dále zásady evropského pilíře sociálních práv (dále jen „pilíř“), včetně zásady č. 11 týkající se péče o děti a podpory dětí a jeho nástroje pro monitorování, srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů, a zajišťovat intenzivní zapojení sociálních partnerů, občanské společnosti a dalších zúčastněných stran. Měl by podporovat plnění cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů, včetně cíle č. 1 týkajícího se vymýcení chudoby, cíle č. 4, kterým je kvalitní vzdělávání, cíle č. 5 „rovnost žen a mužů“, cíle č. 7 v oblasti dostupné a čisté energie, cíle č. 8 „důstojná práce a ekonomický růst“ a cíle č. 10 týkajícího se snížení nerovností. Mělo by být zajištěno rovné právo na kvalitní a inkluzivní vzdělávání a možnosti celoživotního vzdělávání pro všechny, které by bylo být zakotveno v politice v oblasti zaměstnanosti a v sociální politice. Rovnost žen a mužů by měla být začleněna do všech politik Unie. Index rovnosti žen a mužů by mohl sloužit jako jeden z nástrojů semestru ke sledování pokroku dosaženého při plnění cílů v oblasti zaměstnanosti a sociálních cílů a k měření genderových dopadů politiky zaměstnanosti a sociální politiky. Hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti Unie a členských států by měly jít ruku v ruce se spravedlivým přechodem Evropy na klimaticky neutrální, environmentálně udržitelnou, sociálně inkluzivní a digitální ekonomiku, zajišťovat vzestupnou sociální konvergenci, udržitelným způsobem zlepšovat konkurenceschopnost, podporovat malé a střední podniky, včetně mikropodniků, zajišťovat důstojné pracovní podmínky a spolehlivé systémy sociálního zabezpečení pro všechny, podporovat inovace, prosazovat sociální spravedlnost a rovné příležitosti pro všechny, odstraňovat chudobu, podporovat děti a mladé lidi a investovat do nich, jakož i řešit sociální vyloučení, nerovnosti, diskriminaci ve více oblastech a regionální rozdíly, zejména pokud jde o odlehlé a nejvzdálenější regiony. Je třeba zajistit kvalitní a udržitelnou zaměstnanost v úzké spolupráci se sociálními partnery, v případě potřeby na základě legislativních iniciativ nebo revize stávajících právních předpisů, zejména s ohledem na práci na dálku, rodičovskou dovolenou a dovolenou související s péčí, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, umělou inteligenci na pracovišti, evropskou strategii boje proti chudobě, jakož i obecný právní rámec pro subdodávky se zvýšenou transparentností a doporučeními týkajícími se odpovědnosti. Legislativní akt Unie o právu odpojit se v současné době projednávají evropští sociální partneři v souvislosti s jejich rámcovou dohodou o digitalizaci. Tato diskuse by měla vést k přijetí minimálních norem a podmínek s cílem zajistit, aby pracovníci mohli účinně uplatňovat své právo odpojit se, a regulovat používání stávajících a nových digitálních nástrojů pro pracovní účely. Na úrovni Unie by měl být zaveden společný právní rámec, který zajistí spravedlivou odměnu za stáže a učňovskou přípravu, aby se zabránilo vykořisťování mladých pracovníků a porušování jejich práv. Členské státy by měly zajistit důstojné pracovní podmínky a přístup k sociální ochraně pro stážisty a učně. Pozměňovací návrh 8 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 5 a (nový) (5a)  Aby se účinně vymýtila rizika v práci, mělo by být chráněno duševní i fyzické zdraví; zvláštní pozornost by měla být věnována expozici pracovníků škodlivým látkám, ale také dlouhé pracovní době, psychosociálnímu tlaku, špatnému postoji, opakovaným pohybům a zvedání těžkých předmětů. Zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci má zásadní význam pro zajištění důstojných pracovních podmínek, zejména s ohledem na demografické změny a již existující nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Je proto naléhavě zapotřebí dosáhnout kvalitní, bezpečné a udržitelné zaměstnanosti v souladu s usneseními Evropského parlamentu ze dne 10. března 2022 o novém strategickém rámci EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci po roce 2020 a ze dne 5. července 2022 o duševním zdraví v digitálním světě práce. Proto by měly být posíleny služby pracovního lékařství, včetně psychosociální podpory a pravidelných a dobrovolných prohlídek pro všechny pracovníky. Pozměňovací návrh 9 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 6 (6)  Změna klimatu a výzvy v oblasti životního prostředí, potřeba urychlit energetickou nezávislost a zajistit otevřenou strategickou autonomii Evropy, globalizace, digitalizace, umělá inteligence, nárůst práce na dálku, ekonomika platforem a demografické změny proměňují evropské ekonomiky a společnosti. Unie a její členské státy mají proaktivně spolupracovat na účinném řešení tohoto strukturálního vývoje a podle potřeby přizpůsobit stávající systémy a související politiky, a to s ohledem na úzkou provázanost ekonomik a trhů práce členských států. To vyžaduje koordinovaná, ambiciózní a účinná politická opatření jak na úrovni Unie, tak na vnitrostátní úrovni, jež budou v souladu se Smlouvou o fungování EU a s ustanoveními Unie, která se týkají správy ekonomických záležitostí, a zároveň provádění evropského pilíře sociálních práv. Tato politická opatření by měla zahrnovat podporu udržitelných investic, obnovený závazek provádět v náležité posloupnosti reformy, které posilují hospodářský růst, vytváření kvalitních pracovních míst, produktivitu, přiměřené pracovní podmínky, sociální a územní soudržnost, vzestupnou konvergenci, odolnost a naplňování fiskální odpovědnosti, a to za podpory stávajících programů financování EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost a fondů politiky soudržnosti (včetně Evropského sociálního fondu plus a Evropského fondu pro regionální rozvoj), jakož i Fondu pro spravedlivou transformaci. Měla by kombinovat opatření na straně nabídky a poptávky, a to s přihlédnutím k jejich dopadům na životní prostředí, zaměstnanost a sociální situaci. (6)  Změna klimatu a výzvy v oblasti životního prostředí, potřeba dosáhnout plné energetické nezávislosti a sociálně spravedlivé ekologické transformace a zajistit otevřenou strategickou autonomii Evropy, globalizace, digitalizace, umělá inteligence, nárůst práce na dálku, ekonomika platforem, demografické změny a dopad ruské invaze na Ukrajinu zásadním způsobem proměňují evropské ekonomiky a společnosti. Unie a její členské státy mají proaktivně spolupracovat na účinném řešení tohoto strukturálního vývoje a nárůstu inflace a podle potřeby přizpůsobit stávající systémy a související politiky, a to s ohledem na úzkou provázanost ekonomik a trhů práce členských států. To vyžaduje koordinovaná, průřezová, ambiciózní a účinná politická opatření na úrovni Unie i na vnitrostátní a regionální úrovni zahrnující sociální partnery, jež budou v souladu se Smlouvou o fungování EU a zásadou subsidiarity, pilířem a cíli stanovenými v akčním plánu pro provádění evropského pilíře sociálních práv ze dne 4. března 2021 (dále jen „akční plán“), jakož i s ustanoveními Unie, která se týkají správy ekonomických záležitostí. Tato politická opatření by měla zahrnovat podporu udržitelných veřejných a soukromých investic, konkurenceschopnosti a infrastruktur, obnovený závazek provádět v náležité posloupnosti reformy, které posilují trvalý a inkluzivní hospodářský růst, vytváření více kvalitních pracovních míst, produktivitu, důstojné pracovní podmínky, sociální a územní soudržnost, vzestupnou sociální konvergenci a hospodářskou prosperitu, sociální spravedlnost, rovné příležitosti a inkluzivnost, spravedlivou pracovní mobilitu, odolnost a naplňování fiskální a sociální odpovědnosti, a to za podpory stávajících programů financování EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost a fondů politiky soudržnosti (včetně Evropského sociálního fondu plus a Evropského fondu pro regionální rozvoj), jakož i Fondu pro spravedlivou transformaci. Měla by kombinovat opatření na straně nabídky a poptávky, a to s přihlédnutím k jejich dopadům na životní prostředí, zaměstnanost a sociální situaci. Aktivace obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu v březnu 2020 s ohledem na krizi vyvolanou pandemií COVID-19 umožnila členským státům rychle reagovat a přijmout mimořádná opatření s cílem zmírnit hospodářský a sociální dopad pandemie. Specifická povaha makroekonomického otřesu způsobeného ruskou invazí na Ukrajinu a stávající krize vyvolaná nárůstem životních nákladů vyžadují, aby členské státy měly i nadále zajištěn fiskální prostor. V souladu se stanoviskem Komise proto stávající kontext odůvodňuje prodloužení obecné únikové doložky do konce roku 2023 a její deaktivaci od roku 2024. Členské státy by měly plně využívat potenciál, který tato obecná úniková doložka nabízí, k podpoře podniků, jež se potýkají s obtížemi nebo nedostatkem likvidity, zejména malých a středních podniků včetně mikropodniků, k přijetí cílených opatření s cílem zachovat pracovní místa, mzdy a pracovní podmínky a investovat do lidí a systémů sociálního zabezpečení. Předem je nutné posoudit potenciální riziko pro veřejné finance způsobené prodloužením platnosti obecné únikové doložky a potenciální negativní sociální důsledky její deaktivace. Měla by proto být provedena revize Paktu o stabilitě a růstu. Pozměňovací návrh 10 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 6 a (nový) (6a)  Přestože práce na dálku může zlepšit rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, snížit spotřebu fosilních paliv, zlepšit kvalitu ovzduší, překonat zeměpisná omezení a umožnit dříve vyloučeným skupinám pracovníků vstoupit na trh práce, je spojena také s rizikem stírání hranic mezi prací a soukromým životem, což může mít negativní dopad na základní práva pracovníků a na jejich fyzické a duševní zdraví. Podobně je tomu v případě řešení v oblasti umělé inteligence, která mohou zlepšit pracovní podmínky a kvalitu života, usnadnit přístup pro osoby se zdravotním postižením a předvídat vývoj na trhu práce; vzbuzují však potenciální obavy, pokud jde o soukromí, kontrolu osobních údajů, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, diskriminaci při náboru, jakož i rozšíření rasového a genderového profilování, které je třeba řešit. Pozměňovací návrh 11 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 7 (7)  Evropský parlament, Rada a Komise vyhlásily evropský pilíř sociálních práv29. Je tvořen dvaceti zásadami a právy na podporu dobře fungujících a spravedlivých trhů práce a systémů sociálního zabezpečení, které jsou rozděleny do tří kategorií: rovné příležitosti a přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky a sociální ochrana a začleňování. Tyto zásady a práva udávají strategický směr Unie a zajišťují, aby přechod ke klimatické neutralitě a environmentální udržitelnosti, digitální transformaci a demografické změně byly sociálně vyvážené a spravedlivé. Evropský pilíř sociálních práv se svým doprovodným srovnávacím přehledem sociálních ukazatelů představuje referenční rámec pro monitorování výsledků členských států v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti, pro podporu reforem na státní, regionální a místní úrovni a pro sladění „sociálního aspektu“ a „aspektu trhu“ v současné moderní ekonomice, mimo jiné prosazováním sociální ekonomiky. Dne 4. března 2021 předložila Komise Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv (dále jen „akční plán“) zahrnující ambiciózní, ale realistické hlavní cíle a doplňkové dílčí cíle pro rok 2030 v oblastech zaměstnanosti, dovedností, vzdělávání a snižování chudoby, jakož i revidovaný srovnávací přehled sociálních ukazatelů. (7)  Evropský parlament, Rada a Komise vyhlásily pilíř. Je tvořen dvaceti zásadami a právy na podporu dobře fungujících a spravedlivých trhů práce a systémů sociálního zabezpečení, které jsou rozděleny do tří kategorií: rovné příležitosti a přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky a sociální ochrana a začleňování. Tyto zásady a práva udávají strategický směr Unie a zajišťují, aby přechod ke klimatické neutralitě a environmentální udržitelnosti, digitální transformaci a demografické změně byl sociálně a zeměpisně vyvážený a spravedlivý. Pilíř doplněný srovnávacím přehledem sociálních ukazatelů představuje referenční rámec pro monitorování výsledků členských států v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti, pro podporu reforem na státní, regionální a místní úrovni a pro sladění „sociálního aspektu“ a „aspektu trhu“ v současné ekonomice, jakož i v ekologickém, digitálním a oběhovém hospodářství. Akční plán zahrnuje ambiciózní, ale realistické hlavní cíle a doplňkové dílčí cíle pro rok 2030 v oblastech zaměstnanosti, dovedností, vzdělávání a snižování chudoby, jakož i revidovaný srovnávací přehled sociálních ukazatelů. V tomto ohledu by na úrovni Unie a na celostátní a regionální úrovni měla být zajištěna spravedlivá pracovní mobilita a přenositelnost práv a nároků prostřednictvím lepší ochrany mobilních pracovníků, včetně přeshraničních a sezónních pracovníků, účinnějších inspektorátů práce a zavádění účinných digitálních řešení. __________________ 29 Interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv (Úř. věst. C 428, 13.12.2017, s. 10). Pozměňovací návrh 12 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 8 a (nový) (8a)  Pro budoucnost dětí, udržitelný rozvoj společnosti a pozitivní demografický vývoj zajišťující jim zdravé prostředí a bezpečné klima jsou nezbytná opatření vstřícná k rodinám, sociální investice do dětí, jejich ochrana před chudobou a pomoc poskytovaná všem dětem, aby měly přístup ke svým právům, jako je dostupná a kvalitní péče o děti a vzdělávání a odborná příprava v raném dětství. Členské státy by měly vymýtit dětskou chudobu a zaměřit své úsilí na účinné provádění doporučení Rady (EU) 2021/1004 ze dne 14. června 2021, kterým se zavádí evropská záruka pro děti1a, a národních akčních plánů přijatých na jeho základě s cílem zajistit přístup k bezplatným kvalitním službám pro všechny děti v nouzi, a tím zajistit rovný a účinný přístup dětí k bezplatné zdravotní péči, bezplatnému vzdělávání, bezplatné péči o děti, odpovídajícímu bydlení a zdravé výživě. Za tímto účelem je nezbytné navýšit financování evropské záruky pro děti o zvláštní rozpočtovou částku ve výši nejméně 20 miliard EUR, jak opakovaně požadoval Evropský parlament. Evropská záruka pro děti by měla být neprodleně začleněna do všech oblastí politiky a financování práv dětí by mělo být posíleno prostřednictvím plného využití stávajících politik a fondů Unie. Členské státy by měly dále podporovat investice do udržitelných a kvalitních pracovních míst a přijmout komplexní přístup na podporu rodičů dětí v nouzi. Návrh Komise týkající se doporučení Rady o přiměřeném minimálním příjmu zajišťujícím aktivní začlenění by mohl přispět k cíli snížit do roku 2030 ve všech členských státech chudobu alespoň o polovinu. ____________________ 1a Doporučení Rady (EU) 2021/1004 ze dne 14. června 2021, kterým se zavádí evropská záruka pro děti (Úř. věst. L 223, 22.6.2021, s. 14). Pozměňovací návrh 13 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 8 b (nový) (8b)  Bezdomovectví je jednou z nejzávažnějších forem sociálního vyloučení, která negativně ovlivňuje fyzické a duševní zdraví lidí, jejich dobré životní podmínky a kvalitu života, jakož i přístup k zaměstnání a jiným ekonomickým a sociálním službám. Evropský parlament, Komise, vnitrostátní, regionální a místní orgány, jakož i organizace občanské společnosti na úrovni Unie se dohodly na zřízení Evropské platformy pro boj proti bezdomovectví. Za účelem dosažení konečného cíle vymýtit bezdomovectví do roku 2030 se zavázaly uplatňovat zásadu „bydlení v první řadě“, podporovat prevenci bezdomovectví a poskytovat přístup k přiměřenému, bezpečnému a cenově dostupnému bydlení a podpůrným službám pro osoby bez domova a současně zavést nezbytná politická opatření s využitím odpovídajících vnitrostátních a unijních finančních prostředků. Členské státy by rovněž měly usilovat o zajištění přístupu k důstojnému a cenově dostupnému bydlení pro všechny prostřednictvím vnitrostátních plánů cenově dostupného bydlení, jež budou zahrnuty do národních programů reforem. Pozměňovací návrh 14 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 9 (9)  V návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu Evropská rada ve svých závěrech ze dne 24. února 2022 odsoudila jednání Ruska, jehož cílem je narušit evropskou a celosvětovou bezpečnost a stabilitu, vyjádřila solidaritu obyvatelstvu Ukrajiny a zdůraznila porušení mezinárodního práva a zásad Charty OSN. V kontextu současného rozsáhlého přílivu uprchlíků a vysídlených osob je nezbytná dočasná ochrana, poskytovaná rozhodnutím Rady ze dne 4. března 202230, kterým se aktivuje směrnice o dočasné ochraně31. To umožňuje uprchlíkům z Ukrajiny využívat harmonizovaná práva v celé Unii s odpovídající úrovní ochrany, včetně práva pobytu, přístupu a integrace na trh práce, přístupu ke vzdělání, k odborné přípravě a bydlení, jakož i k systémům sociální podpory, zdravotní péči, sociálnímu zabezpečení nebo jiné pomoci a prostředkům na živobytí. Uprchlíci z Ukrajiny mohou účastí na evropských trzích práce přispět k posílení ekonomiky EU a pomoci podpořit svou zemi a její obyvatele. Získané zkušenosti a dovednosti mohou v budoucnu přispět k obnově Ukrajiny. Dětem a nezletilým osobám bez doprovodu zajišťuje dočasná ochrana právo na poručenství/opatrovnictví a přístup ke vzdělávání a péči. Členské státy by měly zapojit sociální partnery do navrhování, provádění a hodnocení politických opatření zaměřených na řešení problémů v oblasti zaměstnanosti a dovedností, které jsou důsledkem ruské invaze na Ukrajinu. Sociální partneři hrají klíčovou roli při zmírňování dopadů války z hlediska zachování zaměstnanosti a výroby. (9)  V návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu Evropská rada ve svých závěrech ze dne 24. února 2022 odsoudila jednání Ruska, jehož cílem je narušit evropskou a celosvětovou bezpečnost a stabilitu, vyjádřila solidaritu obyvatelstvu Ukrajiny a zdůraznila porušení mezinárodního práva a zásad Charty OSN. V kontextu současného rozsáhlého přílivu uprchlíků a vysídlených osob je nezbytná dočasná ochrana, poskytovaná rozhodnutím Rady ze dne 4. března 2022, kterým se aktivuje směrnice o dočasné ochraně. To umožňuje uprchlíkům z Ukrajiny využívat harmonizovaná práva v celé Unii s odpovídající úrovní ochrany, včetně práva pobytu, přístupu a integrace na trh práce, přístupu ke vzdělání, k odborné přípravě a bydlení, jakož i k systémům sociální podpory, zdravotní péči, sociálnímu zabezpečení nebo jiné pomoci a prostředkům na živobytí. V této souvislosti by měla být věnována zvláštní pozornost osobám se zdravotním postižením. Uprchlíci z Ukrajiny mohou účastí na evropských trzích práce přispět k posílení ekonomiky EU a pomoci podpořit svou zemi a její obyvatele. Vzhledem k tomu, že většinu ukrajinských uprchlíků tvoří ženy a děti, měly by členské státy zajistit dostatečnou podporu při zajišťování ubytování a péče o děti, aby usnadnily jejich začlenění. Členské státy by měly také zajistit, aby při provádění evropské záruky pro děti zajistily také přístup dětí prchajících z Ukrajiny k bezplatným kvalitním službám, a to za stejných podmínek jako v případě dětí z hostitelské země. Získané zkušenosti a dovednosti mohou v budoucnu přispět k obnově Ukrajiny. Dětem a nezletilým osobám bez doprovodu zajišťuje dočasná ochrana právo na poručenství/opatrovnictví a přístup ke vzdělávání a péči. Členské státy by měly zapojit sociální partnery do navrhování, provádění a hodnocení politických opatření zaměřených na řešení problémů v oblasti zaměstnanosti a dovedností, které jsou důsledkem ruské invaze na Ukrajinu, a rovněž zajistit uznávání kvalifikací. Sociální partneři hrají klíčovou roli při zmírňování dopadů války z hlediska zachování zaměstnanosti a výroby. Členské státy by měly zvážit rozšíření ochrany poskytované směrnicí o dočasné ochraně na všechny uprchlíky a řešit obavy zaměstnavatelů týkající se zaměstnávání osob, které mají pouze dočasný status. __________________ __________________ 30 Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 ze dne 4. března 2022, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana. 31 Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími. 31 Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 12). Pozměňovací návrh 15 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 10 (10)  Reformy trhu práce, včetně vnitrostátních mechanismů stanovování mezd, by se měly řídit vnitrostátní praxí v oblasti sociálního dialogu s cílem zajistit spravedlivé mzdy umožňující důstojnou životní úroveň a udržitelný růst. Měly by rovněž poskytnout potřebný prostor pro široké posouzení socioekonomických faktorů, včetně zlepšení udržitelnosti, konkurenceschopnosti, inovací, vytváření kvalitních pracovních míst, pracovních podmínek, chudoby pracujících, vzdělávání a dovedností, veřejného zdraví a začleňování a reálných příjmů. Nástroj pro oživení a odolnost a další fondy EU v tomto smyslu podporují členské státy při zavádění reforem a investic, které jsou v souladu s prioritami EU a díky nimž jsou evropské ekonomiky a společnosti udržitelnější, odolnější a lépe připravené na zelenou a digitální transformaci. Ruská invaze na Ukrajinu ještě více zhoršila již dříve existující sociálně-ekonomické problémy, které byly způsobeny krizí COVID-19. Členské státy a Unie by měly i nadále dbát na zmírnění dopadů na sociální oblast, zaměstnanost a hospodářství a na sociální spravedlivost transformace, a to i s ohledem na skutečnost, že větší otevřená strategická autonomie a urychlená zelená transformace pomohou snížit závislost na dovozu energie a dalších strategických produktů/technologií, zejména z Ruska. Zásadní význam má posilování odolnosti a úsilí o vytvoření inkluzivní a odolné společnosti, v níž jsou občané chráněni, jsou schopni předjímat a zvládat změny a mohou se aktivně podílet na životě společnosti a na fungování ekonomiky. Aby bylo možno podpořit přechody na trhu práce, je nutné, aby byl přijat ucelený soubor aktivních politik trhu práce, který by zahrnoval dočasné pobídky k zaměstnávání i k přechodům, jakož i politická opatření zaměřená na dovednosti a lepší služby v oblasti zaměstnanosti, a to i s ohledem na zelenou a digitální transformaci, jak je zdůrazněno v doporučení (EU) 2021/402 [a v doporučení Rady ohledně zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu]. (10)  Reformy trhu práce, včetně vnitrostátních mechanismů stanovování mezd, by se měly řídit vnitrostátní praxí v oblasti sociálního dialogu s cílem zajistit spravedlivé mzdy umožňující důstojnou životní úroveň, udržitelný růst a vzestupnou sociální a územní konvergenci. Měly by rovněž poskytnout potřebný prostor pro široké posouzení socioekonomických faktorů, včetně zlepšení udržitelnosti, konkurenceschopnosti, inovací, vytváření kvalitních pracovních míst, důstojných pracovních podmínek, chudoby pracujících, rovnosti žen a mužů, vzdělávání, odborného vzdělávání a kvalifikací, veřejného zdraví a sociálního začleňování a rovněž reálných příjmů a kupní síly. Členské státy by proto měly respektovat právo na kolektivní vyjednávání a akce, jakož i svobodu shromažďování a sdružování, jak je stanoveno v Listině základních práv Evropské unie a v příslušných mezinárodních úmluvách. Členské státy by navíc měly posilovat úlohu sociálních partnerů, podporovat rady zaměstnanců a zastoupení zaměstnanců, prosazovat kolektivní vyjednávání a podporovat vysokou hustotu odborových svazů a sdružení zaměstnavatelů s cílem zajistit inkluzivní a sociálně spravedlivé oživení. Nástroj pro oživení a odolnost a další fondy EU v tomto smyslu podporují členské státy při zavádění reforem a investic, které jsou v souladu s prioritami EU a díky nimž jsou evropské ekonomiky a společnosti udržitelnější, odolnější a lépe připravené na zelenou a digitální transformaci. Ruská invaze na Ukrajinu ještě více zhoršila již dříve existující sociálně-ekonomické problémy, které byly způsobeny krizí COVID-19. Členské státy a Unie by měly i nadále dbát na zmírnění dopadů na sociální oblast, zaměstnanost a hospodářství a na sociální spravedlivost transformace, a to i s ohledem na skutečnost, že větší otevřená strategická autonomie a urychlená zelená transformace pomohou snížit závislost na dovozu energie a dalších strategických produktů/technologií, zejména z Ruska. S cílem posílit odolnost a úsilí o vytvoření inkluzivní a odolné společnosti, v níž jsou občané chráněni, jsou schopni předjímat a zvládat změny a mohou se aktivně podílet na životě společnosti a na fungování ekonomiky, měl by v souladu s usnesením Evropského parlamentu ze dne 19. května 2022 o sociálních a hospodářských důsledcích ruské války na Ukrajině pro EU – posílení schopnosti EU jednat a sociálním záchranným nástrojem se zvýšenou veřejnou podporou pro stávající nástroje zaměřené na nejchudší obyvatele naší společnosti být zřízen dočasný evropský balíček opatření a prostředků pro posílení systémů sociálního zabezpečení a sociální ochrany v Unii, včetně pokračování a refinancování nástroje SURE, dokud budou mít socioekonomické důsledky války i nadále negativní dopad na trh práce. Aby bylo možno podpořit přechody na trhu práce, je nutné, aby byl přijat ucelený soubor aktivních politik trhu práce, který by zahrnoval pobídky k přechodům, získávání kvalifikací, uznávání a osvojování kompetencí, jakož i vzdělávání zaměřené na budoucnost, celoživotní učení, odborné vzdělávání a přípravu, prohlubování dovedností a změnu kvalifikace a lepší služby v oblasti zaměstnanosti, a to i s ohledem na zelenou a digitální transformaci, jak je zdůrazněno v doporučení (EU) 2021/402 [a v doporučení Rady ohledně zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu]. Aby bylo možné určit osvědčené postupy a nástroje pro budoucí využití, je nutné důkladné hodnocení vnitrostátních politik a režimů podpory, které byly zavedeny za účelem zmírnění dopadů pandemie COVID-19. Pozměňovací návrh 16 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 11 (11)  Je třeba řešit diskriminaci ve všech jejich formách, zajistit rovnost žen a mužů a podporovat zaměstnanost mladých lidí. Dále je třeba zajistit přístup a příležitosti pro všechny a snížit chudobu a sociální vyloučení, mimo jiné u dětí a Romů, a to zejména zajištěním účinného fungování trhů práce a přiměřených a inkluzivních systémů sociální ochrany32 a odstraněním překážek, které brání inkluzivnímu vzdělávání zaměřenému na budoucnost, odborné přípravě a účasti na trhu práce, a to rovněž prostřednictvím investic do předškolního vzdělávání a péče a do digitálních a zelených dovedností. Včasný a rovný přístup k finančně dostupným službám dlouhodobé péče a zdravotní péče, včetně prevence a podpory zdravotní péče, jsou obzvláště důležité také s ohledem na pandemii COVID-19, která začala v roce 2020, a v kontextu stárnoucí společnosti. Ve větším rozsahu by měl být využíván potenciál osob se zdravotním postižením přispívat k hospodářskému růstu a sociálnímu rozvoji. Na pracovních místech v celé Unii se objevují nové hospodářské a obchodní modely a také se mění pracovněprávní vztahy. Členské státy by měly zajistit, aby pracovněprávní vztahy vyplývající z nových forem práce zachovávaly a posilovaly sociální model Evropy. (11)  Je třeba odstranit diskriminaci ve všech jejích formách, zajistit rovnost žen a mužů a aktivně podporovat zaměstnanost mladých lidí, zejména ze znevýhodněného prostředí. Dále je třeba zajistit rovný přístup a příležitosti pro všechny a odstranit chudobu a sociální vyloučení, mimo jiné u dětí, starších osob, osob se zdravotním postižením a Romů, a to zejména zajištěním účinného fungování trhů práce a přiměřených a inkluzivních systémů sociální ochrany32 a odstraněním překážek, které brání inkluzivnímu vzdělávání zaměřenému na budoucnost, odborné přípravě, celoživotnímu vzdělávání, odbornému vzdělávání a přípravě a účasti na trhu práce, a to rovněž prostřednictvím investic do předškolního vzdělávání a péče a do digitálních a zelených dovedností. Včasný, všeobecný, účinný a rovný přístup k dlouhodobé péči a zdravotnickým službám v souladu s usnesením Evropského parlamentu ze dne 5. července 2022 směrem ke společným evropským opatřením v oblasti péče, včetně prevence, v neposlední řadě i prevence problémů v oblasti duševního zdraví na pracovišti v souladu s usnesením Evropského parlamentu ze dne 5. července 2022 o duševním zdraví v digitálním světě práce, a podpora zdravotní péče, jsou obzvláště potřebné také s ohledem na pandemii COVID-19 a v kontextu stárnoucí společnosti. Zajištění bezpečnosti, ochrany zdraví a zdravé rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem pracovníků po celou dobu jejich kariéry je předpokladem důstojného pracovního života a aktivního a zdravého stárnutí. Ve větším rozsahu by měl být využíván potenciál osob se zdravotním postižením přispívat k hospodářskému růstu a sociálnímu rozvoji, mimo jiné prostřednictvím přiměřených úprav na pracovišti, v souladu se směrnicí Rady 2000/78/ES32a a v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením. Na pracovních místech v celé Unii se objevují nové hospodářské a obchodní modely a také se mění pracovněprávní vztahy. Členské státy by měly dále posílit evropský sociální model tím, že zajistí, aby všichni pracovníci měli stejná práva, důstojné pracovní a zaměstnanecké podmínky a důstojné mzdy. Každý má právo na slušné, spravedlivé, zdravé a bezpečné pracovní podmínky a odpovídající ochranu jak v digitálním prostředí, tak na fyzickém pracovišti, bez ohledu na jeho postavení v zaměstnání, pracovní podmínky, dobu trvání pracovního poměru nebo velikost zaměstnavatele. Kromě toho by členské státy měly řešit vykořisťování pracovníků a všechny formy nejistého zaměstnání, včetně falešné samostatné výdělečné činnosti, nehlášené práce, zneužívání atypických smluv a smluv na nulový počet hodin, a měly by zajistit, aby byly pracovněprávní vztahy vyplývající z nových forem práce v souladu s unijním a vnitrostátním právem. Členské státy by rovněž měly bojovat proti neformální ekonomice a to prostřednictvím přechodu neformálních pracovníků do formální ekonomiky. Mělo by být podporováno podnikání a měla by být usnadněna profesní mobilita, a to i prostřednictvím přenositelnosti práv v oblasti sociálního zabezpečení a zavádění účinných digitálních řešení. __________________ __________________ 32 Doporučení Rady ze dne 8. listopadu 2019 o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně (2019/C 387/01). 32 Doporučení Rady ze dne 8. listopadu 2019 o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně (2019/C 387/01) (Úř. věst. C 387, 15.11.2019, s. 1). 32a Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16). Pozměňovací návrh 17 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 12 (12)  Integrované hlavní směry by měly být základem pro doporučení pro jednotlivé země, která může Rada členským státům podat. Členské státy mají plně využívat své zdroje REACT-EU zřízené nařízením (EU) 2020/222133, které navyšuje fondy politiky soudržnosti na období 2014–2020 a Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) do roku 2023 a které bylo v důsledku současné ukrajinské krize dále posíleno nařízením o Akci soudržnosti na podporu uprchlíků v Evropě (CARE)34 a další změnou nařízení o společných ustanoveních35 týkající se zvýšeného předběžného financování ze zdrojů REACT-EU a nových jednotkových nákladů s cílem pomoci urychlit integraci osob opouštějících Ukrajinu do EU36. Kromě toho by členské státy měly během programového období 2021–2027 plně využívat Evropský sociální fond plus zřízený nařízením (EU) 2021/105737, Evropský fond pro regionální rozvoj zřízený nařízením (EU) 2021/105838, Nástroj pro oživení a odolnost zřízený nařízením (EU) 2021/24139 a další fondy Unie, včetně Fondu pro spravedlivou transformaci zřízeného nařízením (EU) 2021/105640, jakož i program InvestEU zřízeného nařízením (EU) 2021/52341, na podporu zaměstnanosti, sociálních investic, sociálního začlenění a dostupnosti a na prosazování příležitostí pro prohlubování dovedností a změnu kvalifikace pracovní síly, celoživotní učení a vysoce kvalitní vzdělávání a odbornou přípravu pro všechny, včetně digitální gramotnosti a dovedností. Členské státy mají rovněž plně využívat Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům zřízený nařízením (EU) 2021/69142, aby podpořily pracovníky, kteří byli propuštěni v důsledku významných restrukturalizačních událostí, jako je pandemie COVID-19, sociálně-ekonomických transformací, které jsou důsledkem směřování k větší globalizaci, a technologických a environmentálních změn. I když jsou integrované hlavní směry určeny členským státům a Unii, měly by se provádět ve spolupráci se všemi státními, regionálními a místními orgány, do níž by se měly intenzivně zapojovat parlamenty, jakož i sociální partneři a zástupci občanské společnosti. (12)  Integrované hlavní směry by měly být základem pro doporučení pro jednotlivé země, která může Rada členským státům podat. Členské státy mají plně využívat své zdroje REACT-EU zřízené nařízením (EU) 2020/222133, které navyšuje fondy politiky soudržnosti na období 2014–2020 a Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) do roku 2023 a které bylo v důsledku současné ukrajinské krize dále posíleno nařízením o Akci soudržnosti na podporu uprchlíků v Evropě (CARE)34 a další změnou nařízení o společných ustanoveních35 týkající se zvýšeného předběžného financování ze zdrojů REACT-EU a nových jednotkových nákladů s cílem pomoci urychlit integraci osob opouštějících Ukrajinu do EU36. Kromě toho by členské státy měly během programového období 2021–2027 plně využívat Evropský sociální fond plus zřízený nařízením (EU) 2021/105737, Evropský fond pro regionální rozvoj zřízený nařízením (EU) 2021/105838, Nástroj pro oživení a odolnost zřízený nařízením (EU) 2021/24139 a další fondy Unie, včetně Fondu pro spravedlivou transformaci zřízeného nařízením (EU) 2021/105640, jakož i program InvestEU zřízeného nařízením (EU) 2021/52341, s cílem podporovat udržitelnost a kvalitní zaměstnanost a sociální investice, vymýtit chudobu, diskriminaci a sociální vyloučení, zajistit dostupnost a prosazovat příležitosti pro prohlubování dovedností a změnu kvalifikace pracovní síly, celoživotní učení a vysoce kvalitní vzdělávání a odbornou přípravu pro všechny, zejména digitální gramotnost a dovednosti, s cílem posílit je pomocí znalostí a kvalifikací, jež jsou požadovány pro digitální a ekologičtější ekonomiku, která je více oběhová. Členské státy mají rovněž plně využívat Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům zřízený nařízením (EU) 2021/69142, aby podpořily pracovníky, kteří byli propuštěni v důsledku významných restrukturalizačních událostí, jako je pandemie COVID-19, sociálně-ekonomických transformací, které jsou důsledkem směřování k větší globalizaci, nové globální a finanční a ekonomické krize, a technologických změn a environmentálních výzev. I když jsou integrované hlavní směry určeny členským státům a Unii, měly by se provádět, posuzovat ve spolupráci se všemi státními, regionálními a místními orgány, do níž by se měly intenzivně a aktivně zapojovat parlamenty na příslušné úrovni, jakož i sociální partneři a zástupci občanské společnosti. __________________ __________________ 33 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2221 ze dne 23. prosince 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o dodatečné zdroje a prováděcí opatření na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálními dopady a při přípravě zeleného, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU) (Úř. věst. L 437, 28.12.2020, s. 30). 33 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2221 ze dne 23. prosince 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o dodatečné zdroje a prováděcí opatření na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálními dopady a při přípravě zeleného, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU) (Úř. věst. L 437, 28.12.2020, s. 30). 34 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/562 ze dne 6. dubna 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 223/2014, pokud jde o Akci v rámci politiky soudržnosti na podporu uprchlíků v Evropě (CARE). 34 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/562 ze dne 6. dubna 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 223/2014, pokud jde o Akci v rámci politiky soudržnosti na podporu uprchlíků v Evropě (CARE) (Úř. věst. L 109, 8.4.2022, s. 1). 35 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159). 35 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159). 36 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/613 ze dne 12. dubna 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 223/2014, pokud jde o zvýšené předběžné financování ze zdrojů REACT-EU a stanovení jednotkových nákladů. 36 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/613 ze dne 12. dubna 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 223/2014, pokud jde o zvýšené předběžné financování ze zdrojů REACT-EU a stanovení jednotkových nákladů (Úř. věst. L 115, 13.4.2022, s. 38). 37 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+) a zrušuje nařízení (EU) č. 1296/2013 (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 21). 37 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+) a zrušuje nařízení (EU) č. 1296/2013 (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 21). 38 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 60). 38Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 60). 39 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17). 39 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17). 40 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 1). 40 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 1). 41 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30). 41 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30). 42 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/691 ze dne 28. dubna 2021 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG) a o zrušení nařízení (EU) č. 1309/2013 (Úř. věst. L 153, 3.5.2021, s. 48). 42 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/691 ze dne 28. dubna 2021 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG) a o zrušení nařízení (EU) č. 1309/2013 (Úř. věst. L 153, 3.5.2021, s. 48). Pozměňovací návrh 18 Návrh rozhodnutí Příloha I – Hlavní směr 5 – odst. 1 Členské státy by měly aktivně podporovat udržitelné sociálně tržní hospodářství a usnadňovat a podporovat investice do vytváření kvalitních pracovních míst, a to i s využitím potenciálu spojeného s digitální a zelenou transformací, s ohledem na hlavní cíl EU pro rok 2030 v oblasti zaměstnanosti. Za tímto účelem by měly omezit překážky, s nimiž se podniky setkávají při najímání pracovníků, podporovat odpovědné podnikání a skutečnou samostatnou výdělečnou činnost, a zejména podporovat vytváření a růst malých a středních podniků, mimo jiné prostřednictvím přístupu k financování. Členské státy by měly aktivně podporovat rozvoj sociální ekonomiky a plné využití jejího potenciálu, podněcovat sociální inovace a sociální podniky a povzbuzovat ty obchodní modely, které vytvářejí kvalitní pracovní příležitosti a generují sociální výhody na místní úrovni, zejména v oběhovém hospodářství a v oblastech nejvíce postižených přechodem na zelenou ekonomiku kvůli jejich odvětvové specializaci. Členské státy by měly aktivně podporovat plnou zaměstnanost založenou na konkurenčním, inovativním a udržitelném sociálně tržním hospodářství a podporovat investice do vytváření kvalitních pracovních míst. Členské státy by měly uplatňovat chytré, ambiciózní a inkluzivní politiky zaměstnanosti, které budou předpokládat možné nedostatky na pracovním trhu, aby využily potenciálu spojeného s digitální a zelenou transformací a dosáhly hlavního cíle EU pro rok 2030 v oblasti zaměstnanosti. Členské státy by měly podporovat podniky při najímání pracovníků a podporovat odborné vzdělávání a přípravu, odpovědné podnikání a skutečnou samostatnou výdělečnou činnost, a to i mezi ženami, mladými lidmi, staršími lidmi a dalšími znevýhodněnými skupinami. Měly by zejména podporovat vytváření a růst malých a středních podniků, mimo jiné prostřednictvím přístupu k financování, budování kapacit a poradenství a cílená opatření pro nábor nových a udržení stávajících zaměstnanců. Členské státy by měly v plné míře provádět akční plán pro sociální ekonomiku a Zelenou dohodu pro Evropu a aktivně podporovat rozvoj sociální, zelené a digitální ekonomiky a plné využití jejího potenciálu, podněcovat sociální inovace a posilovat sociální podniky a povzbuzovat ty obchodní modely, které vytvářejí udržitelné a kvalitní pracovní příležitosti, zejména pro znevýhodněné skupiny, a generují sociální výhody na místní úrovni, zejména v oběhovém hospodářství a v odvětvích a oblastech, kde je třeba více podpory při přechodu na zelenou a digitální ekonomiku. Pozměňovací návrh 19 Návrh rozhodnutí Příloha I – Hlavní směr 5 – odst. 2 V návaznosti na koronavirovou krizi by měly dobře navržené režimy zkrácené pracovní doby a podobná opatření rovněž usnadnit a podpořit restrukturalizační procesy, a navíc pokud možno zachovat zaměstnanost, a napomoci tak modernizaci hospodářství, a to i prostřednictvím rozvoje s tím spojených dovedností. V zájmu podpory vytváření pracovních míst, usnadnění přechodů a řešení nedostatku pracovních sil a dovedností by se měly zvážit dobře navržené pobídky k zaměstnávání a přechodu i opatření ke zvyšování kvalifikace a k rekvalifikaci, a to i s ohledem na digitální a zelenou transformaci a dopad ruské invaze na Ukrajinu. V návaznosti na krizi způsobenou onemocněním COVID-19 by měly dobře navržené režimy zkrácené pracovní doby a podobná opatření zachovat zaměstnanost tam, kde je to možné, a rovněž usnadnit a podpořit restrukturalizační procesy, pomoci pracovníkům při přechodu na udržitelné hospodářství, a to i prostřednictvím rozvoje s tím spojených dovedností, a posílit jejich postavení. V zájmu podpory vytváření pracovních míst a řízení přechodů a rovněž řešení a předvídání nedostatku pracovních sil a dovedností a uzavření propasti mezi vzděláním a pracovním trhem, by se měly zvážit dobře navržené pobídky k zaměstnávání a přechodu, celoživotnímu vzdělávání, odbornému vzdělávání a přípravě i opatření ke zvyšování kvalifikace a k rekvalifikaci, a to i s ohledem na nezbytnou digitální a zelenou transformaci a omezení dopadu ruské invaze na Ukrajinu a zvyšování životních nákladů v Evropě. Členské státy by měly přizpůsobit své politiky zaměstnanosti a na úrovni Unie koordinovat provádění osvědčených postupů, pokud jde o dočasná opatření na ochranu pracovníků a trhů práce v době krize, a měly by do toho zapojit sociální partnery. Tato opatření by mohla zahrnovat dotace na mzdy, podporu příjmu a rozšíření systémů dávek v nezaměstnanosti, jakož i prodloužení placené pracovní neschopnosti, pečovatelské dovolené a práce z domova. Členské státy by měly podporovat transformaci klíčových hospodářských odvětví zajišťujících soběstačnost a strategickou autonomii. V zájmu usnadnění spravedlivé mobility pracovních sil by měla být věnována zvláštní pozornost ochraně práv a pracovních míst mobilních pracovníků, uznávání diplomů a posilování přeshraničních vzdělávacích a výměnných programů. Evropský orgán pro pracovní záležitosti hraje důležitou úlohu spočívající v pomoci členským státům a Komisi zajistit, aby pravidla Unie týkající se mobility pracovních sil a koordinace sociálního zabezpečení byla prosazována spravedlivým, jednoduchým a účinným způsobem. Pozměňovací návrh 20 Návrh rozhodnutí Příloha I – Hlavní směr 5 – odst. 3 Zdanění by se mělo přesunout z práce na jiné zdroje, které více podporují zaměstnanost a inkluzivní růst a jsou v souladu s cíli v oblasti klimatu a životního prostředí, při zohlednění přerozdělovacího účinku daňového systému, a přitom ochraňovat příjmy pro přiměřenou sociální ochranu a výdaje na podporu růstu. Vnitrostátní zdanění by mělo podporovat zaměstnanost a růst podporující začlenění v souladu s cíli politiky uvedenými v článku 3 Smlouvy o EU, jakož i s cíli udržitelného rozvoje, Pařížskou dohodou a cíli Zelené dohody pro Evropu v oblasti klimatu a životního prostředí. Daňové reformy by měly zohlednit distribuční účinek daňového systému a chránit příjmy pro veřejné investice, zejména kvalitní veřejné služby, sociální ochranu a výdaje na podporu udržitelného růstu. Pozměňovací návrh 21 Návrh rozhodnutí Příloha I – Hlavní směr 5 – odst. 4 Členské státy, včetně těch se zákonnými minimálními mzdami, by měly podporovat kolektivní vyjednávání za účelem stanovení mezd a zajistit účinné zapojení sociálních partnerů, a to transparentním a předvídatelným způsobem, který umožní přiměřenou schopnost mezd reagovat na vývoj produktivity a podpoří spravedlivé mzdy umožňující důstojnou životní úroveň, přičemž by měla být současně věnována zvláštní pozornost skupinám s nižšími a středními příjmy s cílem posílit vzestupnou sociálně-ekonomickou konvergenci. Mechanismy stanovování mezd by měly zohledňovat sociálně-ekonomické podmínky, včetně vývoje v jednotlivých regionech a odvětvích. Při respektování vnitrostátních postupů a samostatnosti sociálních partnerů by členské státy a sociální partneři měli zajistit, aby všichni pracovníci měli spravedlivé mzdy díky tomu, že budou moci přímo nebo nepřímo využívat kolektivních smluv nebo přiměřených zákonných minimálních mezd, a to s ohledem na jejich dopad na konkurenceschopnost, vytváření pracovních míst a chudobu pracujících. Pro řešení chudoby pracujících jsou i nadále důležité politiky, jež zajistí, aby mzdy poskytovaly důstojnou životní úroveň, a to i pro znevýhodněné skupiny. Členské státy, včetně těch se zákonnými minimálními mzdami, by měly podporovat kolektivní vyjednávání za účelem stanovení mezd a zajistit účinné zapojení sociálních partnerů, a to transparentním a předvídatelným způsobem, který umožní přiměřenou schopnost mezd reagovat na dlouhodobý vývoj produktivity a podpoří spravedlivé mzdy umožňující důstojnou životní úroveň všem pracovníkům, přičemž by měla být současně věnována zvláštní pozornost skupinám s nižšími a středními příjmy a jejich kupní síle s cílem posílit vzestupnou sociálně-ekonomickou konvergenci. Mechanismy stanovování mezd by měly zohledňovat sociálně-ekonomické podmínky, včetně vývoje v jednotlivých regionech a odvětvích, například s využitím koše zboží a služeb za reálné ceny stanovené na vnitrostátní úrovni nebo podle mezinárodních či vnitrostátních referenčních hodnot. Při respektování vnitrostátních postupů a samostatnosti sociálních partnerů v souladu se smlouvami by členské státy a sociální partneři měli zajistit, aby všichni pracovníci měli spravedlivé mzdy díky tomu, že budou moci přímo nebo nepřímo buď využívat kolektivních smluv, nebo přiměřených zákonných minimálních mezd, a to s ohledem na jejich dopad na konkurenceschopnost, vytváření pracovních míst, rovnost pohlaví a chudobu pracujících. Aniž je dotčena pravomoc členských států stanovovat zákonnou minimální mzdu a umožnit odchylky a srážky, je důležité vyhnout se širokému používání těchto odchylek a srážek, jelikož hrozí, že budou negativně ovlivňovat přiměřenost mezd. Zajistí, aby tyto odchylky a srážky respektovaly zásady nediskriminace a proporcionality a sledovaly legitimní cíl v souladu se směrnicí o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii1a. ___________________ 1a Dosud nezveřejněná v Úředním věstníku Evropské unie. Pozměňovací návrh 22 Návrh rozhodnutí Příloha I – Hlavní směr 5 – odst. 4 a (nový) Příjemci prostředků z fondu Unie dodržují právní předpisy Unie a členských států platné v oblasti sociálních a pracovních práv a daní. Členské státy by měly zajistit, aby veřejná finanční podpora poskytovaná podnikům k překonání hospodářských dopadů pandemie a ruské invaze na Ukrajině byla podmíněna tím, že finanční prostředky budou využity ve prospěch zaměstnanců a že firmy přijímající finanční pomoc se po celou dobu, kdy jim bude tato pomoc poskytována, zdrží vyplácení prémií vedoucím pracovníkům, vyplácení dividend nebo zpětného odkupu akcií; Pozměňovací návrh 23 Návrh rozhodnutí Příloha I – Hlavní směr 6 – odst. 1 Členské státy by měly v souvislosti s digitální a zelenou transformací, demografickými změnami a válkou na Ukrajině prosazovat udržitelnost, produktivitu, zaměstnatelnost a lidský kapitál a zároveň podporovat obyvatele v tom, aby po celou dobu života získávali dovednosti a kompetence, a reagovat na současné a budoucí potřeby trhu práce s ohledem na hlavní cíl EU pro rok 2030 v oblasti dovedností. Členské státy by rovněž měly přizpůsobit své systémy vzdělávání a odborné přípravy a investovat do nich tak, aby tyto systémy poskytovaly vysoce kvalitní a inkluzivní vzdělávání, včetně odborného vzdělávání a přípravy, přístupu k digitálnímu učení a jazykové přípravy (např. v případě uprchlíků, včetně těch z Ukrajiny). Členské státy by měly společně se sociálními partnery, poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy, podniky a dalšími zúčastněnými stranami pracovat na řešení strukturálních nedostatků v systémech vzdělávání a odborné přípravy a zlepšovat kvalitu těchto systémů a jejich relevantnost pro trh práce, rovněž s ohledem na umožnění zelené a digitální transformace, řešení stávajícího nesouladu mezi nabídkou a poptávkou dovedností a předcházení vzniku nových nedostatků, zejména v rámci činností souvisejících s projektem REPowerEU, jako je zavádění obnovitelných zdrojů energie nebo renovace budov. Zvláštní pozornost je třeba věnovat výzvám pro učitelské povolání, mimo jiné i investováním do digitálních kompetencí učitelů a školitelů. Systémy vzdělávání a odborné přípravy by měly všechny účastníky vzdělávání vybavit klíčovými kompetencemi včetně základních a digitálních dovedností, jakož i průřezových kompetencí s cílem vytvořit předpoklady pro adaptabilitu a odolnost v průběhu celého života. Členské státy by se měly snažit posílit poskytování práv na individuální odbornou přípravu a zajistit jejich převoditelnost během profesních přechodů, a to případně i prostřednictvím individuálních vzdělávacích účtů, jakož i spolehlivého systému posuzování kvality odborné přípravy. Členské státy by měly využít potenciál mikrocertifikátů k podpoře celoživotního vzdělávání a zaměstnatelnosti. Měly by každému umožnit předvídat potřeby trhu práce a lépe se jim přizpůsobit, zejména prostřednictvím průběžné rekvalifikace a prohlubování dovedností a poskytování integrovaného vedení a poradenství, s cílem podpořit vyváženou a spravedlivou transformaci pro všechny, posílit sociální výsledky, řešit nedostatek pracovních sil a nesoulad dovedností, zlepšit celkovou odolnost hospodářství vůči otřesům a usnadnit případné úpravy. V souvislosti s digitální a zelenou transformací, demografickými změnami a ruskou invazí na Ukrajinu, včetně zvyšování životních nákladů, by členské státy měly prosazovat sociální práva, udržitelnost, produktivitu, zaměstnatelnost a investice do pracovníků a osob v tom, aby po celou dobu života získávali dovednosti a kompetence, a zároveň podporovat obyvatele a reagovat na současné a budoucí potřeby trhu práce s ohledem na hlavní cíl EU pro rok 2030 v oblasti dovedností, zejména digitálních dovedností. Členské státy by rovněž měly přizpůsobit a modernizovat své systémy vzdělávání a odborné přípravy a investovat do nich tak, aby tyto systémy poskytovaly vysoce kvalitní a inkluzivní vzdělávání, zejména odborného vzdělávání a přípravy, podnikatelských znalostí, včetně sociálního podnikání, přístupu k digitálnímu učení a jazykové přípravy (např. v případě všech uprchlíků, včetně těch z Ukrajiny), jakož i formální a neformální celoživotní učení. Členské státy by měly společně se sociálními partnery, regionálními a místními orgány, poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy, podniky a dalšími zúčastněnými stranami pracovat na řešení strukturálních a objevujících se nedostatků v systémech vzdělávání a odborné přípravy a zlepšovat kvalitu těchto systémů a jejich relevantnost pro trh práce, dále podporovat a urychlit zelenou a digitální transformaci, řešení stávajícího nesouladu mezi nabídkou a poptávkou dovedností, zastarávání dovedností a předcházení vzniku nových nedostatků, zejména v rámci činností souvisejících s projektem REPowerEU, jako je zavádění obnovitelných zdrojů energie, energetická účinnost a rozsáhlá renovace budov. Členské státy by měly řešit potřeby odvětví a regionů se strukturálním trhem práce, které trpí nedostatkem dovedností, a to mimo jiné s cílem umožnit současně zelenou, technologickou a digitální transformaci. Členské státy by měly podporovat podniky a vybízet je, aby investovaly do dovedností svých zaměstnanců a aby zajišťovaly důstojné pracovní a zaměstnanecké podmínky s cílem přilákat kvalifikované pracovníky. Členské státy by navíc měly využít všechny dostupné zdroje ESF+ a dalších programů a nástrojů Unie, jako je Next Generation EU, k posílení kvalifikací mladých lidí a k podpoře duálních vzdělávacích systémů. Zvláštní pozornost je třeba věnovat výzvám pro učitelské povolání, mimo jiné i investováním do digitálních kompetencí učitelů a školitelů, jakož i jejich znalostem týkajícím se změny klimatu a udržitelného rozvoje. Systémy vzdělávání a odborné přípravy by měly všechny účastníky vzdělávání vybavit klíčovými kompetencemi včetně základních a digitálních dovedností, jakož i průřezových formálních a neformálních kompetencí, jako je komunikace a kritické myšlení, s cílem vytvořit předpoklady pro adaptabilitu a odolnost v průběhu celého života a měly by učitele připravit na to, aby byli schopni tyto dovednosti poskytovat svým žákům. S cílem podpořit rozvoj a mobilitu účastníků vzdělávání s ohledem na cíl pro rok 2030 zvýšit roční účast dospělých na odborné přípravě na 60 % by členské státy měly usilovat o posílení poskytování práv na individuální odbornou přípravu a zajistit jejich převoditelnost během profesních přechodů, a to případně i prostřednictvím individuálních vzdělávacích účtů, jakož i spolehlivého systému posuzování kvality odborné přípravy. Členské státy by měly využít potenciál mikrocertifikátů k podpoře celoživotního vzdělávání a zaměstnatelnosti. Zároveň by měly zajistit, aby byla zachována humanistická stránka vzdělávání a aby byly respektovány ambice jednotlivců. S cílem podpořit vyváženou a spravedlivou transformaci pro všechny, jakož i předvídat potřeby trhu práce a lépe se jim přizpůsobit, je zásadní, aby členské státy zlepšily celkovou odolnost hospodářství vůči otřesům. Měly by usnadňovat důstojné pracovní podmínky a případné úpravy prostřednictvím neustálého zvyšování kvalifikace a rekvalifikace, posilováním systémů a služeb sociální ochrany a poskytováním integrovaného vedení a poradenství, jakož i aktivními politikami na trhu práce, a to i s ohledem na budoucí hospodářské otřesy. Pozměňovací návrh 24 Návrh rozhodnutí Příloha I – Hlavní směr 6 – odst. 2 Členské státy by měly podporovat rovné příležitosti pro všechny tím, že budou řešit nerovnosti v systémech vzdělávání a odborné přípravy. Je zejména důležité, aby byl dětem zajištěn přístup ke kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a péči v souladu s evropskou zárukou pro děti. Členské státy by měly zvýšit celkovou úroveň kvalifikace, snížit počet osob, které předčasně ukončují vzdělávání a odbornou přípravu, podpořit přístup ke vzdělávání dětem z odlehlých oblastí, zvýšit atraktivitu odborného vzdělávání a přípravy, podpořit přístup k terciárnímu vzdělávání a míru jeho dokončení, usnadnit mladým lidem přechod ze vzdělávání do zaměstnání prostřednictvím kvalitních stáží a učňovských příprav, jakož i zvýšit účast dospělých na dalším vzdělávání, zejména účastníků vzdělávání ze znevýhodněných prostředí a osob s nejnižší kvalifikací. S přihlédnutím k novým požadavkům digitálních, zelených a stárnoucích společností by členské státy měly ve svých systémech odborného vzdělávání a přípravy posílit učení se prací, mimo jiné prostřednictvím kvalitní a účinné učňovské přípravy, a zvýšit počet absolventů v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky jak na úrovni odborného vzdělávání a přípravy, tak na úrovni terciárního vzdělávání, a to zejména žen. Kromě toho by členské státy měly zvýšit relevanci terciárního vzdělávání a případně výzkumu pro potřeby trhu práce, zlepšit monitorování a předvídání dovedností, zajistit větší zviditelnění dovedností a srovnatelnost kvalifikací, včetně kvalifikací získaných v zahraničí, a rozšířit příležitosti pro uznávání a validaci dovedností a kompetencí získaných mimo rámec formálního vzdělávání a odborné přípravy. Měly by zlepšit a zvýšit nabídku a využívání flexibilního dalšího odborného vzdělávání a přípravy. Členské státy by rovněž měly podporovat dospělé osoby s nízkou úrovní dovedností a zachovat nebo rozvíjet jejich dlouhodobou zaměstnatelnost tím, že zlepší přístup ke kvalitním vzdělávacím příležitostem a jejich využívání, a to zavedením doporučení o cestách prohlubování dovedností, včetně posuzování dovedností, nabídky vzdělávání a odborné přípravy, jež bude odpovídat příležitostem na trhu práce, a validace a uznávání získaných dovedností. Členské státy by měly podporovat rovné příležitosti pro všechny odstraněním nerovností v systémech vzdělávání a odborné přípravy. Zejména dětem by měl být poskytnut rovný přístup k vysoce kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a péči v souladu s evropskou zárukou pro děti a barcelonskými cíli. Členské státy by měly zvýšit celkovou úroveň kvalifikace, snížit počet osob předčasně ukončujících vzdělávání a odbornou přípravu, podpořit přístup ke vzdělávání dětem ze znevýhodněných skupin a odlehlých oblastí, zvýšit atraktivitu odborného vzdělávání a přípravy, podporovat přístup k terciárnímu vzdělávání a jeho dokončení, usnadnit mladým lidem přechod ze vzdělávání do zaměstnání prostřednictvím placených kvalitních stáží a učňovských příprav podporujících začlenění, jakož i zvýšit účast dospělých na dalším vzdělávání, zejména účastníků vzdělávání ze znevýhodněných prostředí a osob s nejnižší kvalifikací. S přihlédnutím k novým požadavkům digitálních, zelených a stárnoucích společností by členské státy měly ve svých systémech odborného vzdělávání a přípravy posílit učení se prací, mimo jiné prostřednictvím placené kvalitní a účinné učňovské přípravy podporující začlenění, a zajistit průběžné investice do celoživotního učení, zvýšit počet absolventů v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky, jak na úrovni odborného vzdělávání a přípravy, tak na úrovni terciárního vzdělávání, a to zejména žen. Kromě toho by členské státy měly zvýšit relevanci terciárního vzdělávání a případně výzkumu pro potřeby trhu práce, posílit duální odbornou přípravu, zlepšit monitorování a předvídání dovedností; zajistit větší zviditelnění dovedností a zjednodušit srovnatelnost a uznávání kvalifikací, včetně kvalifikací získaných v zahraničí; a rozšířit příležitosti pro uznávání a validaci dovedností a kompetencí získaných mimo rámec formálního vzdělávání a odborné přípravy také pro státní příslušníky třetích zemí. Měly by zlepšit a zvýšit nepřetržitou nabídku a využívání flexibilnějšího a inkluzivnějšího odborného vzdělávání a přípravy. Členské státy by měly podporovat vytváření pracovních míst a investovat do systémů sociální ochrany, a to i pro osoby se zdravotním postižením a pracovníky s obtížemi při prohlubování dovedností a změně kvalifikace, a rovněž podporovat dospělé s nízkou kvalifikací, aby získali přístup na trh práce a stabilní kvalitní zaměstnání. V této souvislosti je důležité zachovat nebo rozvíjet jejich dlouhodobou zaměstnatelnost tím, že zlepší přístup ke kvalitním vzdělávacím příležitostem a jejich využívání, a to zavedením doporučení o cestách prohlubování dovedností, včetně posuzování dovedností, nabídky vzdělávání a odborné přípravy, jež bude odpovídat příležitostem na trhu práce, a validace a uznávání získaných dovedností. V souladu s příslušnými úmluvami Mezinárodní organizace práce (MOP), které pracovníkům dovolují, aby se účastnili vzdělávacích programů během pracovní doby, by mělo být podporováno právo na placené volno ze studijních důvodů. Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření k prosazování všeobecného, účinného a rovného přístupu k distančnímu vzdělávání a odborné přípravě a plně přitom zohlednit potřeby osob se zdravotním postižením, osob žijících v odlehlých oblastech a rodičů, zejména rodičů samoživitelů. Pozměňovací návrh 25 Návrh rozhodnutí Příloha I – Hlavní směr 6 – odst. 3 Členské státy by měly poskytovat nezaměstnaným a neaktivním osobám účinnou, včasnou, koordinovanou a individuálně uzpůsobenou pomoc založenou na podpoře při hledání zaměstnání, odborné přípravě, rekvalifikaci a přístupu k jiným podpůrným službám, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována zranitelným skupinám a osobám, kterých se zelená a digitální transformace obzvláště dotýká. Komplexní strategie, které zahrnují hloubkové individuální posouzení nezaměstnaných osob, by měly být uplatňovány co nejdříve, nejpozději však po 18 měsících nezaměstnanosti, s cílem výrazně snížit dlouhodobou a strukturální nezaměstnanost a předcházet jí. Je třeba i nadále řešit nezaměstnanost mladých lidí a otázku mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, a to prostřednictvím prevence předčasných odchodů ze vzdělávání a strukturálním zlepšením přechodu ze vzdělávání do zaměstnání, mimo jiné prostřednictvím plného provedení posílené záruky pro mladé lidi, která by měla rovněž výrazně podpořit kvalitní pracovní příležitosti pro mladé lidi v období obnovy po pandemii. Kromě toho by členské státy měly v souvislosti s Evropským rokem mládeže 2022 zintenzivnit úsilí zejména zdůrazněním nových perspektiv pro budoucnost, jež zelená a digitální transformace nabízí, stejně jako příležitostí, jak odrazit negativní dopad pandemie na mladé lidi. Členské státy by měly poskytovat nezaměstnaným a neaktivním osobám v produktivním věku, zejména dlouhodobě nezaměstnaným, účinnou, včasnou, koordinovanou a individuálně uzpůsobenou pomoc s cílem zlepšit jejich vyhlídky na trhu práce, založenou na podpoře při hledání zaměstnání, odborné přípravě, rekvalifikaci a přístupu k jiným podpůrným službám, a to i v oblasti zdraví a bydlení, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována znevýhodněným skupinám a osobám, které potřebují zvláštní podporu, aby zvládly zelenou a digitální transformaci. Komplexní strategie, které zahrnují hloubkové individuální posouzení nezaměstnaných osob, by měly být uplatňovány co nejdříve, nejpozději však po 18 měsících nezaměstnanosti, s cílem výrazně snížit dlouhodobou a strukturální nezaměstnanost, a nejpozději po uplynutí 8 měsíců v případě nově nezaměstnaných pracovníků s cílem předcházet riziku dlouhodobé nezaměstnanosti, se zvláštním zřetelem na osoby se zdravotním postižením a jiné znevýhodněné skupiny. Členské státy by měly za účasti sociálních partnerů usnadnit přecházení mezi zaměstnáními za podpory ESF+, Fondu pro spravedlivou transformaci a iniciativ, jako je plán REPowerEU. Nezaměstnanost mladých lidí, nejistá pracovní místa mezi mladými lidmi a otázka mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, by měly být i nadále řešeny prioritně, a to prostřednictvím prevence předčasných odchodů ze vzdělávání, včetně placené učňovské přípravy podporující začlenění a strukturálního zlepšení přechodu ze vzdělávání do zaměstnání, mimo jiné prostřednictvím plného provedení posílené záruky pro mladé lidi a využíváním příslušných finančních prostředků Unie, jako je ESF+ a Nástroj pro oživení a odolnost, které by měly rovněž podpořit kvalitní pracovní příležitosti pro mladé lidi v období obnovy po pandemii. Členské státy by navíc měly zajistit důstojné pracovní podmínky a přístup k sociální ochraně pro stážisty a učně. Kromě toho by členské státy měly v souvislosti s Evropským rokem mládeže 2022 zintenzivnit úsilí zdůrazněním nových perspektiv pro budoucnost, jež zelená a digitální transformace nabízí, stejně jako příležitostí, jak odrazit negativní dopad pandemie na mladé lidi. Členské státy by měly ve všech oblastech politiky zvážit zavedení doložky o mládeži, která posoudí dopad nových iniciativ na mladé lidi. Pozměňovací návrh 26 Návrh rozhodnutí Příloha I – Hlavní směr 6 – odst. 4 Členské státy by měly usilovat o odstranění překážek a odrazujících prvků, pokud jde o účast na trhu práce, zejména osob s nízkým příjmem, druhých výdělečně činných osob v domácnosti a lidí, kteří, jsou trhu práce nejvíce vzdáleni, včetně osob z rodin migrantů a marginalizovaných Romů, a vytvářet pobídky pro jejich účast. Vzhledem k velkému nedostatku pracovních sil na některých pozicích a v některých odvětvích by členské státy měly usilovat o zvýšení nabídky práce, zejména podporou přiměřených mezd a důstojných pracovních podmínek, jakož i účinnými aktivními politikami trhu práce. Členské státy by měly rovněž podporovat uzpůsobené pracovní prostředí pro osoby se zdravotním postižením, mimo jiné prostřednictvím cílené finanční podpory a služeb, které jim umožní účast na trhu práce a ve společnosti. Členské státy by měly usilovat o odstranění překážek a odrazujících prvků, pokud jde o přístup na trh práce a účast na něm, zejména znevýhodněných skupin a lidí, kteří jsou trhu práce nejvíce vzdáleni, včetně osob se zdravotním postižením, osob z rodin migrantů a marginalizovaných Romů, a vytvářet pobídky pro jejich účast. Vzhledem k velkému nedostatku pracovních sil na některých pozicích a v některých odvětvích by členské státy měly usilovat o zvýšení nabídky práce, zejména podporou důstojných mezd a pracovních podmínek, jakož i účinnými aktivními politikami trhu práce. Členské státy by měly rovněž podporovat přístupné pracovní prostředí pro osoby se zdravotním postižením a poskytování přiměřených úprav na pracovišti, mimo jiné prostřednictvím cílené finanční podpory, produktů, služeb a prostředí, které jim umožní účast na trhu práce a ve společnosti. Regulovaná práce na dálku a nové technologie mohou poskytnout příležitosti, zejména pro znevýhodněné skupiny, pokud je k dispozici nezbytná digitální infrastruktura, která je cenově dostupná a přístupná pro všechny. Práce z domova by však neměla zaměstnavatele zprostit povinnosti poskytovat na pracovišti přiměřené úpravy a vytvářet na pracovišti kulturu podporující začlenění pracovníků se zdravotním postižením. Pozměňovací návrh 27 Návrh rozhodnutí Příloha I – Hlavní směr 6 – odst. 5 Je třeba řešit rozdíly v zaměstnanosti a odměňování žen a mužů. Členské státy by měly zajistit rovnost žen a mužů a zvýšenou účast žen na trhu práce, mimo jiné zajištěním rovných příležitostí a kariérního postupu a odstraněním překážek v podobě omezenějšího přístupu žen k vedoucím pozice na všech úrovních rozhodování. Měla by být zajištěna stejná odměna mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci, jakož i transparentnost odměňování. Mělo by se podporovat sladění pracovního, rodinného a soukromého života žen i mužů, zejména prostřednictvím přístupu k dlouhodobé péči a službám předškolního vzdělávání a péče, jež jsou finančně dostupné a kvalitní. Členské státy by měly zajistit, aby rodiče a další osoby s pečovatelskými povinnostmi mohli využívat vhodného pracovního volna z rodinných důvodů a pružných forem uspořádání práce, aby se dosáhlo vyvážení pracovního, rodinného a soukromého života a podpořilo vyvážené využívání těchto nároků mezi ženami a muži. Je třeba odstranit stávající rozdíly v zaměstnanosti, odměňování a důchodech žen a mužů. Členské státy by měly zajistit rovnost žen a mužů a zvýšenou účast žen na trhu práce, mimo jiné zajištěním rovných vzdělávacích příležitostí a kariérního postupu a odstraněním překážek v podobě omezenějšího přístupu žen k vedoucím pozice na všech úrovních rozhodování. Členské státy by měly urychleně provést směrnici Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních1a. Členské státy by měly zajistit, aby byly oceněny doby strávené na mateřské a rodičovské dovolené, a to formou příspěvků a důchodových nároků, aby se tak zhodnotil význam výchovy budoucích generací, zejména s ohledem na stárnoucí společnost. V souladu se Smlouvami by měla být zajištěna stejná odměna mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci, jakož i transparentnost odměňování, například zavedením vnitrostátních indexů stejné odměny pro muže a ženy v celé jejich rozmanitosti. Mělo by se podporovat sladění pracovního, rodinného a soukromého života žen i mužů, zejména prostřednictvím univerzálního a účinného přístupu k dlouhodobé péči a službám předškolního vzdělávání a péče, jež jsou finančně dostupné a kvalitní, i rovným sdílením domácích a pečovatelských povinností. Členské státy by měly zajistit, aby rodiče a další osoby s pečovatelskými povinnostmi mohli využívat vhodného pracovního volna z rodinných důvodů a pružných forem uspořádání práce, aby se dosáhlo vyvážení pracovního, rodinného a soukromého života a podpořilo vyvážené využívání těchto nároků mezi ženami a muži. Kromě toho by měly pečovatelům zajistit přístup ke kvalitní odborné přípravě, uznávání jejich kvalifikací a podporovat zaměstnavatele v pečovatelském odvětví při hledání a udržování si kvalifikovaných pracovníků, a to se zvláštním zaměřením na důstojné pracovní podmínky. Členské státy by měly postupně směřovat k plně placené mateřské a otcovské dovolené, které budou mít stejnou délku. _________________ 1a Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie. Pozměňovací návrh 28 Návrh rozhodnutí Příloha I – Hlavní směr 7 – odst. 1 Členské státy by měly společně se sociálními partnery vytvářet spravedlivé, transparentní a předvídatelné pracovní podmínky, aby využily dynamické a produktivní pracovní síly a nových pracovních a podnikatelských modelů, přičemž by měly zajistit rovnováhu práv a povinností. Měly by omezit segmentaci uvnitř trhů práce a předcházet jí, bojovat proti nehlášené práci a zdánlivé samostatné výdělečné činnosti a podporovat přechod na formy pracovního poměru na dobu neurčitou. Pravidla pracovněprávní ochrany, pracovní právo a instituce by měly vytvořit vhodné prostředí pro nábor pracovníků, i zajistit nezbytnou flexibilitu pro zaměstnavatele, aby se mohli rychle přizpůsobovat změnám hospodářské situace, a zároveň chránit pracovní práva a zajistit sociální ochranu, odpovídající úroveň bezpečnosti a zdravé, bezpečné a dobře uzpůsobené pracovní prostředí pro všechny pracovníky. Podpora využívání pružných forem uspořádání práce, jako je práce na dálku, může přispět k vyšší úrovni zaměstnanosti a inkluzivnějším trhům práce v kontextu prostředí po pandemii. Zároveň je důležité zajistit dodržování práv pracovníků, pokud jde o pracovní dobu, pracovní podmínky a rovnováhu mezi prací a osobním životem. Mělo by se zamezit pracovněprávním vztahům vedoucím k nejistým pracovním podmínkám, mimo jiné v případě pracovníků platforem, zejména těch s nízkou kvalifikací, a to potíráním zneužívání atypických pracovních smluv. Měl by být zajištěn přístup k účinnému, nestrannému řešení sporů a v případě neoprávněného propuštění právo na nápravu, včetně přiměřené kompenzace. Členské státy by měly společně se sociálními partnery vytvářet spravedlivé, transparentní a předvídatelné pracovní podmínky, aby využily dynamické a produktivní pracovní síly a nových pracovních a podnikatelských modelů, přičemž by měly zajistit rovnováhu práv a povinností zaměstnavatelů i pracovníků. Komise a členské státy by měly v tomto ohledu přijmout konkrétní opatření na podporu a posílení kolektivního vyjednávání a sociálního dialogu. Měly by omezit segmentaci uvnitř trhů práce a předcházet jí, bojovat proti nehlášené práci a zdánlivé samostatné výdělečné činnosti a podporovat přechod na formy pracovního poměru na dobu neurčitou. Pravidla na ochranu zaměstnanosti, pracovní právo a instituce by měly zajistit ochranu pracovních práv, vysokou úroveň sociální ochrany a jistotu zaměstnání, inkluzivní nábor pracovníků, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, jakož i uzpůsobené pracovní prostředí pro všechny pracovníky. Členské státy by měly zároveň zajistit vhodné prostředí pro prosperitu podniků a flexibilitu pro zaměstnavatele, aby se mohli přizpůsobit změnám. Podpora využívání pružného uspořádání pracovní doby dohodnutého mezi zaměstnavateli a pracovníky nebo jejich zástupci, jako je práce z domova, může přispět k vyšší míře zaměstnanosti a inkluzivnějším trhům práce v souvislosti s postpandemickým prostředím, zejména pro rodiče samoživitele, osoby se zdravotním postižením a osoby žijící ve venkovských a odlehlých regionech. Zároveň je důležité zajistit, aby byla dodržována práva pracovníků, pokud jde o pracovní dobu, pracovní podmínky, včetně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci i sociální ochrany a rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. Je třeba naléhavě řešit pracovněprávní vztahy, které vedou k nejistým pracovním podmínkám a nekalé hospodářské soutěži, a to i v případě pracovníků platforem, zejména v případě pracovníků s nízkou kvalifikací, a to bojem proti zneužívání atypických smluv. Členské státy by měly zajistit, aby všichni pracovníci měli důstojné pracovní podmínky, požívali sociálních práv a měli přístup k odpovídající sociální ochraně. Za tímto účelem by členské státy měly plně provést Úmluvu MOP č. 81 o inspekci práce a investovat do účinných inspekcí práce tím, že zmocní příslušné orgány a budou koordinovat své úsilí v boji proti přeshraničnímu zneužívání v rámci Evropského orgánu pro pracovní záležitosti. Měl by být zajištěn přístup k účinnému, nestrannému řešení sporů a v případě neoprávněného propuštění právo na nápravu, včetně přiměřené kompenzace. Členské státy by se ve snaze určit osvědčené postupy založené na důkazech měly opírat o evropské agentury a celoevropskou síť veřejných služeb zaměstnanosti a měly by podporovat vzájemné učení a širší koordinaci politik zaměstnanosti. Pozměňovací návrh 29 Návrh rozhodnutí Příloha I – Hlavní směr 7 – odst. 2 Politiky by měly zlepšit a podpořit účast na trhu práce, soulad mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce a přechody mezi zaměstnáními, a to i ve znevýhodněných regionech. Členské státy by měly účinně aktivovat osoby, které se mohou zapojit, a umožnit jim účast na trhu práce, a to zejména zranitelným skupinám, jako jsou osoby s nižší kvalifikací, osoby z rodin migrantů, včetně osob se statusem dočasné ochrany, a marginalizovaní Romové. Členské státy by měly posílit oblast působnosti a účinnost aktivních politik na trhu práce zlepšením jejich zaměření, dosahu, pokrytí a jejich lepším propojením se sociálními službami, školením a s podporou příjmu pro nezaměstnané osoby při hledání práce, a to na základě práv a povinností těchto osob. Členské státy by měly posílit kapacitu veřejných služeb zaměstnanosti tak, aby tyto služby mohly poskytovat včasnou a individuálně uzpůsobenou pomoc uchazečům o zaměstnání, reagovat na současné a budoucí potřeby trhu práce a zavádět řízení podle výkonnosti, podporované také digitalizací. Politiky by měly zlepšit a podpořit účast na trhu práce, soulad mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce a transformace, zejména ekologickou a digitální transformaci, a to i ve znevýhodněných regionech a oblastech, včetně odlehlých a venkovských regionů, ostrovů a nejvzdálenějších regionů. Členské státy by měly účinně umožnit osobám, které se mohou zapojit na trhu práce, nalézt kvalitní zaměstnání, zejména znevýhodněným skupinám, jako jsou mladí a starší lidé, lidé s nižší úrovní dovedností, neformální pracovníci, osoby se zdravotním postižením, osoby z rodin migrantů, včetně osob se statusem dočasné ochrany, a marginalizovaní Romové. Členské státy by měly posílit oblast působnosti a účinnost aktivních politik na trhu práce zlepšením jejich zaměření, dosahu, pokrytí a jejich lepším propojením se sociálními službami, školením a s podporou důstojného příjmu pro nezaměstnané osoby při hledání kvalitního zaměstnání, a to na základě práv a povinností těchto osob. Členské státy by měly posílit kapacitu veřejných služeb zaměstnanosti, aby mohly uchazečům o zaměstnání poskytovat včasnou a individuálně uzpůsobenou pomoc, reagovat na současné a budoucí potřeby trhu práce, jakož i na ambice uchazečů o zaměstnání, a provádět řízení založené na výkonnosti, podporované rovněž prostřednictvím digitalizace. Členské státy by měly zajistit, aby tyto služby a podpora byly nabízeny on-line i off-line a aby byly přístupné pro všechny, včetně starších osob a osob se zdravotním postižením, s cílem zajistit, že nikdo nebude opomenut. Pozměňovací návrh 30 Návrh rozhodnutí Příloha I – Hlavní směr 7 – odst. 3 Členské státy by měly poskytnout nezaměstnaným přiměřenou podporu v nezaměstnanosti po přiměřenou dobu v souladu s jejich příspěvky a vnitrostátními pravidly způsobilosti. Podpora v nezaměstnanosti by neměla odrazovat od rychlého návratu do zaměstnání a měla by být doplněna aktivními politikami trhu práce. Členské státy by měly poskytnout nezaměstnaným přiměřenou podporu v nezaměstnanosti po přiměřenou dobu v souladu s jejich příspěvky a vnitrostátními pravidly způsobilosti. Tato podpora nesmí odrazovat od rychlého návratu do zaměstnání, jak je uvedeno v zásadě č. 13 pilíře, a měla by být doplněna aktivními politikami trhu práce. Pozměňovací návrh 31 Návrh rozhodnutí Příloha I – Hlavní směr 7 – odst. 4 Měla by být náležitě podporována mobilita studujících a pracovníků s cílem zlepšit jejich dovednosti, zvýšit zaměstnatelnost a využít plného potenciálu evropského trhu práce a zároveň zajistit spravedlivé podmínky pro všechny, kdo vykonávají přeshraniční činnost, a posílit správní spolupráci mezi vnitrostátními správními orgány, pokud jde o mobilní pracovníky, s využitím pomoci Evropského orgánu pro pracovní záležitosti. V případech dočasného uzavření hranic z důvodů týkajících se veřejného zdraví by měla být podporována mobilita pracovníků v kritických povoláních a přeshraničních, sezónních a vyslaných pracovníků. Členské státy by měly podporovat mobilitu pracovních sil v celé Unii s cílem překonávat nedostatky na regionálních a odvětvových trzích práce a plně využít potenciálu trhu práce Unie a zároveň účinně řešit negativní dopad odlivu mozků v některých regionech. Zároveň by měla být podporována mobilita studujících a pracovníků s cílem zvýšit jejich know-how, dovednosti a zaměstnatelnost, zejména dalším posílením programu Erasmus+. Členské státy by měly zajistit práva a důstojné pracovní podmínky a podmínky zaměstnávání pro všechny, kdo vykonávají přeshraniční činnost, a stejně tak by měly zajistit přenositelnost práv a nároků na sociální zabezpečení prostřednictvím lepší správní spolupráce mezi vnitrostátními správními orgány, pokud jde o mobilní pracovníky, a to i s využitím pomoci Evropského orgánu pro pracovní záležitosti. Měla by být podporována spravedlivá pracovní mobilita pracovníků v kritických povoláních a přeshraničních pracovníků, včetně příhraničních, sezónních a vyslaných pracovníků, a jejich práva by měla být respektována i v případech dočasného uzavření hranic, například pokud jde o zdraví a bezpečnost, daňové rezidentství a koordinaci sociálního zabezpečení. Pozměňovací návrh 32 Návrh rozhodnutí Příloha I – Hlavní směr 7 – odst. 4 a (nový) Členské státy by měly spolupracovat při koordinaci sociálního zabezpečení pro příhraniční pracovníky včetně osob samostatně výdělečně činných, jež pracují v jiném členském státě. Modernizace systémů sociálního zabezpečení by měla být v souladu se zásadami trhu práce Unie a zajistit udržitelné vnitrostátní systémy sociálního zabezpečení, které budou bránit mezerám v ochraně a v konečném důsledku zajistí produktivní pracovní sílu. Za tímto účelem by členské státy měly prostřednictvím svých vnitrostátních plánů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a dalších nástrojů Unie posílit digitalizaci veřejných služeb s cílem zlepšit kvalitu jejich práce, zejména plným zavedením systému pro elektronickou výměnu informací o sociálním zabezpečení. Členské státy by měly posílit přeshraniční partnerství a lépe propagovat a využívat další relevantní evropské nástroje, jako je síť evropských služeb zaměstnanosti (EURES) a síť veřejných služeb zaměstnanosti, na podporu mobilních pracovníků, zejména poskytováním komplexních informací o pracovních příležitostech a sociální ochraně. Pozměňovací návrh 33 Návrh rozhodnutí Příloha I – Hlavní směr 7 – odst. 5 Členské státy by také měly usilovat o vytvoření vhodných podmínek pro nové formy práce, které by využily jejich potenciál pro tvorbu pracovních míst, a zároveň zajistit, že budou v souladu se stávajícími sociálními právy. Členské státy by proto měly poskytovat poradenství a vodítka týkající se práv a povinností platných v kontextu atypických smluv a nových forem práce, jako je práce přes digitální platformy. Sociální partneři mohou v tomto ohledu hrát podstatnou roli a členské státy by je měly podporovat při oslovování a zastupování lidí v atypických pracích a pracích vykonávaných prostřednictvím platforem. Členské státy by rovněž měly poskytovat podporu při vymahatelnosti – například pokyny nebo specializovaná školení pro inspektoráty práce – v souvislosti s výzvami plynoucími z nových forem organizace práce, jako je algoritmické řízení, monitorování dat a trvalá nebo dlouhodobá práce na dálku. Členské státy by také měly usilovat o vytvoření vhodných podmínek pro nové formy práce, které by využily jejich potenciál pro tvorbu pracovních míst, a zároveň zajistit, že budou v souladu se stávajícím pracovním právem a sociálními právy. Členské státy by proto měly zajistit práva a povinnosti platné v kontextu atypických smluv a nových forem práce, jako je práce přes digitální platformy, a v případě potřeby poskytovat poradenství a vodítka. Členské státy by zároveň měly podporovat přechod na formy zaměstnání na dobu neurčitou v souladu s pilířem. Sociální partneři mohou v tomto ohledu hrát podstatnou roli a členské státy by je měly podporovat při oslovování a zastupování lidí v atypických pracích a pracích vykonávaných prostřednictvím platforem, přičemž by měly usnadňovat kolektivní zastoupení a akce pro skutečně samostatně výdělečně činné osoby. Členské státy by rovněž měly poskytovat podporu při prosazování práva, mimo jiné poskytnutím odpovídajících lidských a finančních zdrojů, pokynů nebo specializovaných školení pro inspektoráty práce – v souvislosti s výzvami plynoucími z nových forem organizace práce, jako je algoritmické řízení, monitorování dat a trvalá nebo dlouhodobá práce na dálku, jakož i účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi. Pozměňovací návrh 34 Návrh rozhodnutí Příloha I – Hlavní směr 7 – odst. 6 Na základě stávajících vnitrostátních postupů a s cílem dosáhnout účinnějšího sociálního dialogu a lepších sociálně-ekonomických výsledků, a to i v krizových obdobích, jako je válka na Ukrajině, by členské státy měly zajistit včasné a smysluplné zapojení sociálních partnerů do koncipování a provádění reforem a politik v oblasti zaměstnanosti, sociálních a případně hospodářských reforem a politik, mimo jiné prostřednictvím podpory pro zvýšení kapacity sociálních partnerů. Členské státy by měly podporovat sociální dialog a kolektivní vyjednávání. Sociální partneři by měli být podporováni ve sjednávání a uzavírání kolektivních smluv v záležitostech, které se jich týkají, přičemž je třeba respektovat jejich samostatnost a právo na kolektivní akce. Na základě stávajících vnitrostátních postupů a s cílem dosáhnout účinnějšího a intenzivnějšího sociálního dialogu a lepších socioekonomických výsledků a podpořit je, a to i v dobách krize, jakou představují ruská invaze na Ukrajinu, rostoucí životní náklady a zrychlující se změna klimatu, by členské státy měly podporovat posilování sociálních partnerů na všech úrovních a zajistit jejich včasné a smysluplné zapojení do navrhování a provádění reforem a politik v oblasti zaměstnanosti, sociálních a případně hospodářských a environmentálních reforem a politik. Členské státy by měly podporovat a podporovat sociální dialog a rozšíření působnosti kolektivního vyjednávání. Sociální partneři by měli být podporováni ve sjednávání a uzavírání kolektivních smluv v záležitostech, které se jich týkají, přičemž je třeba respektovat jejich samostatnost a právo na kolektivní akce. Pozměňovací návrh 35 Návrh rozhodnutí Příloha I – Hlavní směr 7 – odst. 7 V příslušných případech by členské státy na základě stávajících vnitrostátních postupů měly přihlížet ke zkušenostem příslušných organizací občanské společnosti v oblasti zaměstnanosti a sociálních otázek. V příslušných případech a na základě stávajících vnitrostátních postupů by členské státy měly zohlednit příslušné odborné znalosti a zkušenosti organizací občanské společnosti v oblasti zaměstnanosti, sociálních otázek a otázek životního prostředí, včetně těch organizací, které zastupují znevýhodněné skupiny a úzce s nimi spolupracují, čelí překážkám na trhu práce a prosazují kvalitní zaměstnanost. Kromě toho by členské státy měly podporovat organizace občanské společnosti, které poskytují neziskové sociální služby a služby zaměstnanosti. Pozměňovací návrh 36 Návrh rozhodnutí Příloha I – Hlavní směr 7 – odst. 7 a (nový) Je nezbytně nutné zajistit zdravé a bezpečné pracovní prostředí. Členské státy by měly podporovat a zajistit, aby zaměstnavatelé dodržovali předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví, poskytovali pracovníkům a jejich zástupcům odpovídající informace, prováděli posouzení rizik a přijímali preventivní opatření. To by mělo zahrnovat snížení počtu smrtelných pracovních úrazů i případů rakoviny z povolání na nulu, mimo jiné stanovením závazných limitních hodnot expozice pro nebezpečné látky na pracovišti. V tomto ohledu by členské státy měly zohlednit dopad psychosociálních rizik při práci, nemocí z povolání, jakož i rizik spojených se změnou klimatu, jako jsou vlny veder, sucha nebo přírodní požáry, na zdraví a bezpečnost pracovníků, zejména ve stavebnictví, v zemědělství a v odvětví veřejných služeb. Členské státy by měly řešit a předvídat dopad současné a budoucí krize na trh práce, a to i v souvislosti s klimatickou krizí a otevřenou strategickou autonomií Evropy, a to podporou pracovníků, kteří jsou dočasně nezaměstnaní nebo mají zkrácenou pracovní dobu, protože zaměstnavatelé jsou nuceni pozastavit provádění činností nebo poskytování služeb, jakož i podporou osob samostatně výdělečně činných a malých podniků, aby si udržely zaměstnance a své činnosti nebo služby. Pozměňovací návrh 37 Návrh rozhodnutí Příloha I – Hlavní směr 8 – odst. 1 Členské státy by měly podporovat inkluzivní trhy práce, které jsou otevřené všem, zavedením účinných opatření pro boj proti všem formám diskriminace a na podporu rovných příležitostí pro všechny, a zejména pro skupiny, které jsou na trhu práce zastoupeny nedostatečně, s řádným zřetelem k regionálnímu a územnímu rozměru. Členské státy by měly zajistit rovné zacházení, pokud jde o zaměstnání, sociální ochranu, zdravotní a dlouhodobou péči, vzdělávání a přístup ke zboží a službám bez ohledu na pohlaví, rasový nebo etnický původ, náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci. Členské státy by měly podporovat sociální práva a inkluzivní trhy práce přístupné všem tím, že zavedou účinná opatření pro boj proti všem formám diskriminace a stereotypů a na podporu rovných příležitostí pro všechny, a zejména pro skupiny, které jsou na trhu práce nedostatečně zastoupeny nebo znevýhodněny, s patřičnou pozorností k regionálnímu a územnímu rozměru. Měly by zajistit stejnou odměnu za stejnou nebo rovnocennou práci, individualizovanou podporu uchazečům o zaměstnání, jakož i rovné zacházení a práva, pokud jde o zaměstnání, sociální ochranu, zdravotní péči, péči o děti, dlouhodobou péči, vzdělávání a přístup k bydlení, zboží a službám bez ohledu na pohlaví, rasový nebo etnický původ, sociální původ, náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci. Pozměňovací návrh 38 Návrh rozhodnutí Příloha I – Hlavní směr 8 – odst. 2 Členské státy by měly modernizovat systémy sociální ochrany, aby poskytovaly odpovídající, účinnou, účelnou a udržitelnou sociální ochranu pro všechny a ve všech fázích života a přitom podporovaly sociální začlenění a vzestupnou sociální mobilitu, motivovaly k účasti na trhu práce, podporovaly sociální investice, bojovaly proti chudobě a řešily nerovnosti, mimo jiné vytvořením systémů daní a dávek a posuzováním dopadů politik na distribuci příjmů. Účinnost systémů sociální ochrany se zlepší, pokud budou univerzální přístupy doplněny o přístupy selektivní. Modernizace systémů sociální ochrany by se měla rovněž zaměřit na zlepšení jejich odolnosti vůči mnohostranným výzvám. Členské státy by měly modernizovat systémy sociální ochrany a investovat do nich, aby poskytovaly odpovídající, účinnou, účelnou a udržitelnou sociální ochranu pro všechny a ve všech fázích života a přitom podporovaly sociální začlenění a vzestupnou sociální konvergenci a mobilitu, podporovaly a povzbuzovaly účast na trhu práce a přístup ke kvalitním pracovním místům a sociální investice, vymýtily chudobu včetně chudoby pracujících a řešily nerovnosti, mimo jiné progresivním nastavením svých systémů daní a dávek a posuzováním dopadů politik na distribuci příjmů. Doplnění univerzálních přístupů o cílené přístupy zvýší účinnost sociální ochrany. Členské státy by měly zlepšit odolnost a udržitelnost svých systémů sociální ochrany vůči mnohostranným výzvám. Pozměňovací návrh 39 Návrh rozhodnutí Příloha I – Hlavní směr 8 – odst. 3 Členské státy by měly rozvíjet a integrovat tři prvky aktivního začleňování: přiměřenou podporu příjmu, inkluzivní trhy práce a přístup ke kvalitním podpůrným službám, aby splnily individuální potřeby. Systémy sociální ochrany by měly zajistit přiměřené dávky poskytující minimální příjem každému, kdo nemá dostatečné prostředky, a podporovat sociální začlenění tím, že budou obyvatele podněcovat k aktivní účasti na trhu práce a ve společnosti, rovněž prostřednictvím cíleného poskytování sociálních služeb. Členské státy by měly rozvíjet a integrovat tři prvky aktivního začleňování: přiměřenou podporu příjmu, inkluzivní trhy práce a přístup ke kvalitním službám, které vyhovují individuálním potřebám. Systémy sociální ochrany by měly zajistit přiměřený minimální příjem 1a dávky dostupné každému, kdo nemá dostatečné prostředky, aby si zajistil důstojný život, a podporovat sociální začlenění tím, že budou podporovat a podněcovat lidi k aktivní účasti a opětovnému začlenění do trhu práce a do společnosti, mimo jiné prostřednictvím cíleného poskytování základního zboží a sociálních služeb a přístupu k nim. Dostupnost systémů sociální ochrany by měla být sledována a vyhodnocována na základě přístupu založeného na právech. __________________ 1a Návrh Komise na doporučení Rady o přiměřeném minimálním příjmu zajišťujícím aktivní začlenění, 28. září 2022 https://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=en&catId=89&furtherNews=yes&newsId=10417. Pozměňovací návrh 40 Návrh rozhodnutí Příloha I – Hlavní směr 8 – odst. 4 Nezbytným předpokladem pro zajištění rovných příležitostí je nabídka cenově dostupných, přístupných a kvalitních služeb, jako jsou předškolní vzdělávání a péče, mimoškolní péče, vzdělávání, odborná příprava, bydlení, zdravotní služby a dlouhodobá péče. V souladu s hlavním cílem EU pro rok 2030 v oblasti snižování chudoby by měla být zvláštní pozornost věnována boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení, včetně chudoby pracujících. Zejména chudoba dětí by měla být řešena komplexními a integrovanými opatřeními, především plným prováděním evropské záruky pro děti ve vnitrostátním právu. S ohledem na přetrvávající znepokojivou míru chudoby, dopad krize způsobené onemocněním COVID-19, ruskou invazi na Ukrajinu, rostoucí životní náklady a zrychlující se změnu klimatu je třeba vyvinout větší úsilí v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení, a to prostřednictvím horizontální strategie pro chudobu pracujících, energetickou chudobu a chudobu v oblasti mobility, potravinovou chudobu a bezdomovectví. Zvláštní pozornost by měla být v této souvislosti věnována dětem, starším osobám, rodičům samoživitelům, zejména matkám samoživitelkám, etnickým menšinám, migrantům a osobám se zdravotním postižením. Zejména chudoba dětí by měla být řešena komplexními a integrovanými opatřeními, zejména plným prováděním evropské záruky pro děti a navýšením zvláštního rozpočtu na nejméně 20 miliard EUR v souladu s usnesením Evropského parlamentu ze dne 19. května 2022 o sociálních a hospodářských důsledcích ruské války na Ukrajině pro EU – posílení schopnosti EU jednat. Členské státy by měly předložit své národní akční plány evropské záruky pro děti s cílem bojovat proti dětské chudobě a podporovat rovné příležitosti tím, že dětem v nouzi zaručí účinný a bezplatný přístup ke zdravotní péči, vzdělávání a školním činnostem, předškolnímu vzdělávání a péči o děti, jakož i účinný přístup k odpovídajícímu bydlení a zdravé výživě v souladu s hlavním cílem EU, jímž je do roku 2030 snížit počet osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením nejméně o 15 milionů, včetně nejméně 5 milionů dětí. Všechny členské státy by měly vynakládat více než 5 % svých finančních prostředků přidělených v rámci ESF+ na boj proti chudobě dětí a na podporu jejich dobrých životních podmínek. Pozměňovací návrh 41 Návrh rozhodnutí Příloha I – Hlavní směr 8 – odst. 5 Členské státy by měly zajistit, aby měl každý, děti nevyjímaje, přístup k základním službám. Osobám, které to potřebují nebo které se nacházejí ve zranitelné situaci, by měly členské státy zaručit přístup k přiměřenému sociálnímu bydlení nebo pomoc v této oblasti. Měly by zajistit čistou a spravedlivou transformaci energetiky a řešit energetickou chudobu jako stále významnější formu chudoby v důsledku rostoucích cen energie, částečně souvisejících s válkou na Ukrajině, a to případně i prostřednictvím dočasných opatření s cílem podpory příjmů. Rovněž by měla být zavedena politika inkluzivní renovace bydlení. Ve vztahu k těmto službám by měly být zohledněny zvláštní potřeby osob se zdravotním postižením, mimo jiné pokud jde o přístupnost. Specificky by měla být řešena problematika bezdomovectví. Členské státy by měly zajistit včasný přístup k cenově dostupné preventivní a léčebné zdravotní a dlouhodobé péči dobré kvality a zároveň zabezpečit dlouhodobou udržitelnost. Členské státy by měly zajistit, aby měl každý, děti nevyjímaje, přístup ke kvalitním základním službám. Pro osoby v nouzi nebo ve zranitelné či znevýhodněné situaci by členské státy měly zaručit přístup k důstojnému sociálnímu bydlení nebo pomoci v oblasti bydlení, řešit nucené vystěhování a jeho důsledky, investovat do přístupného bydlení pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace a přijmout opatření k zajištění spravedlivé a inkluzivní transformace, pokud jde o zlepšení energetické účinnosti stávajícího bytového fondu. Měly by zajistit přechod na čistou a spravedlivou energii a řešit energetickou chudobu jako stále důležitější formu chudoby v důsledku rostoucích cen energie, případně i prostřednictvím cílených dočasných opatření na podporu příjmu a strukturálních investic. Měly by být rovněž prováděny inkluzivní politiky renovace bydlení s cílem zajistit přístupné, cenově dostupné a zdravé bydlení, aby se zabránilo neúměrnému zvyšování životních nákladů nájemníků. Ve vztahu k těmto službám by měly být zohledněny zvláštní potřeby osob se zdravotním postižením, mimo jiné pokud jde o přístupnost. Bezdomovectví by mělo být vymýceno do roku 2030 v souladu s usnesením Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2020 o řešení míry bezdomovectví v EU, přičemž základem by měl být přístup „bydlení především“. Krize v souvislosti s onemocněním COVID-19 ukazuje, že k zajištění dostatečného počtu kvalifikovaného zdravotnického a pečovatelského personálu a univerzálního přístupu ke zdravotní péči, mimo jiné v případě zranitelných skupin, jsou nutné další veřejné investice. Členské státy by proto měly zajistit účinný a rovný přístup k udržitelné preventivní a léčebné veřejné zdravotní péči, zejména k péči o duševní zdraví a vysoce kvalitní dlouhodobé péči. Pozměňovací návrh 42 Návrh rozhodnutí Příloha I – Hlavní směr 8 – odst. 6 V souladu s aktivací směrnice o dočasné ochraně43 by členské státy měly uprchlíkům z Ukrajiny nabídnout odpovídající úroveň ochrany, včetně práva pobytu, přístup a integraci na trh práce, přístup ke vzdělání, odborné přípravě a bydlení, jakož i přístup k systémům sociální podpory, zdravotní péči, sociálnímu zabezpečení nebo jiné pomoci a prostředkům na živobytí. Dětem by měl být zajištěn přístup ke vzdělávání a péči a k základním službám v souladu s evropskou zárukou pro děti. Pro děti a nezletilé osoby bez doprovodu by členské státy měly zavést právo na poručenství/opatrovnictví. V souladu s aktivací směrnice o dočasné ochraně43 by členské státy měly uprchlíkům z Ukrajiny, včetně Romů a státních příslušníků třetích zemí oprávněně pobývajících na Ukrajině a prchajících do Evropy v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, poskytnout odpovídající úroveň ochrany. V tomto ohledu by jim měla být poskytnuta práva pobytu, přístup a integraci na trh práce, přístup ke vzdělání, odborné přípravě a bydlení a jazykové podpoře, jakož i přístup k systémům sociální podpory, zdravotní a psychosociální péči, sociálnímu zabezpečení nebo jiné pomoci a prostředkům na živobytí. Dětem by měl být zajištěn přístup k bezplatnému kvalitnímu vzdělávání a péči o děti a k základním službám na rovnoprávném základě s jejich vrstevníky v hostitelském členském státě v souladu s evropskou zárukou pro děti. Pro děti a nezletilé osoby bez doprovodu by členské státy měly zavést právo na poručenství/opatrovnictví. Členské státy by měly zvážit rozšíření ochrany poskytované směrnicí o dočasné ochraně na všechny uprchlíky a řešit obavy zaměstnavatelů týkající se zaměstnávání osob, které mají pouze dočasný status. __________________ __________________ 43 Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími. 43 Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 12). Pozměňovací návrh 43 Návrh rozhodnutí Příloha I – Hlavní směr 8 – odst. 7 V kontextu prodlužující se délky života a demografických změn by členské státy měly zabezpečit přiměřenost a udržitelnost důchodových systémů pro pracovníky i osoby samostatně výdělečně činné a zajistit pro ženy i muže rovné příležitosti získávat a nabývat důchodová práva, mimo jiné prostřednictvím doplňkových programů, které jim zajistí přiměřený příjem ve stáří. Důchodové reformy by měly být podporovány politikami zaměřenými na snížení rozdílů ve výši důchodů žen a mužů a opatřeními, která prodlouží pracovní život, jako je například zvyšování skutečného věku odchodu do důchodu, zejména usnadněním účasti starších osob na trhu práce, a měly by být začleněny do strategií aktivního stárnutí. Členské státy by měly zahájit konstruktivní dialog se sociálními partnery a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami a umožnit postupné zavádění reforem. V souvislosti s prodlužující se délkou života a demografickými změnami by členské státy měly zajistit přiměřenost a udržitelnost důchodových systémů pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné tím, že jednotlivcům poskytnou rovné příležitosti k nabývání důchodových práv ve veřejných nebo zaměstnaneckých systémech nebo v kombinaci s doplňkovými systémy s cílem zajistit důstojný důchodový příjem nad hranicí chudoby. Důchodové reformy by měly být založeny na aktivním stárnutí prostřednictvím optimalizace příležitostí pro pracovníky všech věkových kategorií, aby mohli pracovat za kvalitních, produktivních a zdravých podmínek až do zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu. Zároveň by pracovníci, kteří chtějí zůstat aktivní i po dosažení důchodového věku, měli mít možnost tak učinit. V oblasti demografie pracovních sil, bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti, řízení odborných dovedností a způsobilostí, organizace práce k zajištění zdravého a produktivní pracovního života je nutné stanovit konkrétní opatření na základě mezigeneračního přístupu. Členské státy by měly usnadňovat zaměstnávání mladých lidí a režimy přechodné fáze před odchodem do důchodu spolu s předáváním znalostí a zkušeností mezi generacemi. Členské státy by měly navázat konstruktivní dialog se sociálními partnery, organizacemi občanské společnosti a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami a umožnit odpovídající postupné zavádění reforem, jakož i změnu vnímání starších pracovníků a jejich zaměstnatelnosti. Kromě toho by členské státy měly vypracovat plány zdravého stárnutí, které budou zahrnovat přístup ke zdravotnickým a pečovatelským službám, jakož i strategie na podporu zdraví a prevenci.