Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2022/0212(BUD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0241/2022

Předložené texty :

A9-0241/2022

Rozpravy :

PV 18/10/2022 - 7
CRE 18/10/2022 - 7

Hlasování :

PV 19/10/2022 - 7.3
CRE 19/10/2022 - 7.3
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P9_TA(2022)0366

Přijaté texty
PDF 224kWORD 81k
Středa, 19. října 2022 - Štrasburk
Souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2023 – všechny oddíly
P9_TA(2022)0366A9-0241/2022

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. října 2022 o postoji Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2023 (12108/2022 – C9-0306/2022 – 2022/0212(BUD))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/ EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(2) (dále jen „finanční nařízení“),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027(3) (dále jen „nařízení o VFR“), a na společná prohlášení, na nichž se v této souvislosti dohodly Parlament, Rada a Komise(4), jakož i na související jednostranná prohlášení(5),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 (dále jen „evropský právní rámec pro klima“)(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2022 o sociálních a hospodářských důsledcích ruské války na Ukrajině pro EU – posílení akceschopnosti EU(8),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640) a příslušné usnesení Parlamentu ze dne 15. ledna 2020(9),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o dopadech globálního oteplení o 1,5 °C, zvláštní zprávu panelu o změně klimatu a půdě a zvláštní zprávu panelu o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu,

–  s ohledem na dohodu přijatou dne 12. prosince 2015 na 21. zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP21) v Paříži (dále jen „Pařížská dohoda“),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora 22/2021: „Udržitelné financování: jsou zapotřebí důslednější opatření EU, aby se finanční prostředky přesměrovaly k udržitelným investicím“,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora 09/2022: „Výdaje v rozpočtu EU na období 2014–2020 související s klimatem – Nejsou tak vysoké, jak jsou vykázány“,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora 10/2021: „ Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do rozpočtu EU: čas změnit slova v činy“,

–  s ohledem na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2021 o výroční zprávě o fungování schengenského prostoru(10),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 22. dubna 2022, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 2018/1046, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (COM(2022)0184), a na zprávu A9-0230/2022 o tomto nařízení přijatou dne 8. září 2022 Rozpočtovým výborem a Výborem pro rozpočtovou kontrolu a schválenou na dílčím zasedání Parlamentu konaném ve dnech 12. až 15. září 2022,

–  s ohledem na evropský pilíř sociálních práv a na své příslušné usnesení ze dne 19. ledna 2017(11),

–  s ohledem na strategii EU pro rovnost žen a mužů 2020–2025,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. dubna 2022 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2023, oddíl III – Komise(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. dubna 2022 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2023(14),

–  s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2023, který přijala Komise dne 1. července 2022 (COM(2022)0400) (dále jen „návrh rozpočtu“), a na návrh na jeho změnu č. 1 (COM(2022)0670),

–  s ohledem na postoj k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2023, který přijala Rada dne 6. září 2022 a postoupila Evropskému parlamentu dne 9. září 2022 (12108/2022 – C9 0306/2022),

–  s ohledem na článek 94 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanoviska dotčených výborů,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0241/2022),

Obecný přehled oddílu III

1.  připomíná, že Parlament ve svém usnesení ze dne 5. dubna 2022 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2023 stanovil pro tento rozpočet jasné politické priority; znovu potvrzuje, že mu na plnění těchto priorit velmi záleží, a v níže uvedeném postoji se snaží zajistit patřičnou úroveň jejich financování; domnívá se, že Unie musí mít k dispozici všechny rozpočtové prostředky, které přicházejí v úvahu, aby mohla reagovat na současné krize a soustředit se na potřeby lidí;

2.  vzhledem k tomu, že rozpočet Evropské unie by měl prosazovat veřejné investice podporou produktivních a strategických odvětví, veřejných služeb, vytvářením pracovních míst s příslušnými právy, bojem proti chudobě, sociálnímu vyloučení a nerovnosti, ochranou životního prostředí a plným využitím potenciálu každé země a regionu, jakož i navazováním vnějších vztahů založených na zásadách solidarity, spolupráce, vzájemné úcty a mírového soužití;

3.  zdůrazňuje, že Unie čelí mimořádně složitým výzvám, včetně přímých a nepřímých dopadů války na Ukrajině, vysoké inflace, rostoucí chudoby, vysokých cen energií a ohrožení bezpečnosti dodávek, zhoršující se hospodářských prognóz, zejména pro malé a střední podniky a nejzranitelnější domácnosti, zajištění spravedlivého, inkluzivního a udržitelného zotavení z pandemie, krizí v mnoha částech světa, technologických změn a rostoucí digitalizace, genderové nerovnosti, stálé naléhavější potřeby řešit změnu klimatu a úbytek biologické rozmanitosti a jejich důsledky a nutnosti urychlit spravedlivou transformaci, mimo jiné investicemi do energetické účinnosti; domnívá se, že rozpočet Unie by měl přispívat k řešení těchto výzev a všem poskytovat adekvátní podporu, a vyjadřuje znepokojení nad mimořádně omezenými rozpětími, která dosahují přibližně jedné třetiny rozpětí v loňském roce, nebo nad absencí rozpětí (např. v okruhu 6) a omezenou flexibilitou a kapacitou pro řešení krizí, která tento rozpočet nabízí; domnívá se, že je naprosto nezbytné, zejména v době války, podporovat investice, bojovat proti nezaměstnanosti a položit základy odolnější a udržitelnější Unie a současně se soustředit na konkrétní opatření k řešení důsledků války ve světě; vyjadřuje politování nad tím, že návrh rozpočtu dostatečně nereaguje na současné výzvy; připomíná, že při sestavování víceletého finančního rámce (VFR) se nepočítalo s pandemií, válkou, vysokou inflací, drahými energiemi, vysokým počtem uprchlíků, novými přistupujícími zeměmi, nedostatkem potravin a humanitárními krizemi;

4.  vyjadřuje politování nad postojem Rady, neboť ve srovnání s návrhem rozpočtu předloženým Komisí snižuje v okruzích VFR prostředky na závazky o 1,64 miliardy EUR a prostředky na platby o 530 milionů EUR; domnívá se, že škrty Rady ignorují vážnost výše uvedených výzev, před nimiž stojí Unie a její občané, ani nejsou podloženy objektivním posouzením tendencí v plnění nebo kapacit pro čerpání prostředků a odporují společným klíčovým politickým prioritám, a ohrožují tak úspěšné plnění nejdůležitějších politických cílů a priorit Unie; domnívá se, že Rada by neměla provádět škrty v programech, které využívají úprav podle článku 5 nařízení o VFR za účelem „vyvážení a stabilizace“, neboť by to bylo v rozporu s účelem tohoto článku, jež má posílit konkrétní politické priority; připomíná zejména, že uvedený článek nestanoví „navýšení“, jak uvádí Rada; dochází k závěru, že postoj Rady zdaleka neodpovídá očekáváním Parlamentu; rozhodl se proto, že bude obecně požadovat vrácení prostředků v položkách, v nichž Rada provedla škrty, na úroveň uvedenou v návrhu rozpočtu, a to jak u provozních, tak u správních výdajů, a že ve svém postoji bude vycházet z návrhu rozpočtu;

5.  zachovává prostředky, které byly v návrhu rozpočtu přiděleny tematickým zvláštním nástrojům, a sice rezervě na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech, Evropskému fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům a rezervě na vyrovnání se s důsledky brexitu; domnívá se, že s ohledem na nečekané, mimořádné a bezprecedentní výzvy, jimž Unie čelí, by měla být využita celá částka nástroje pružnosti; domnívá se, že vzhledem k závažnosti současných vzájemně provázaných krizí je nezbytné uvolnit rezervy na rok 2021 ve složce a) jednotného nástroje rozpětí a dodatečné prostředky ve složce c) tohoto nástroje;

6.  připomíná svůj dlouhodobý postoj, že pro nové politické priority nebo úkoly by měly být vytvořeny nové zdroje; tento přístup hodlá uplatnit u návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému polovodičů (akt o čipech) (COM(2022)0046), a u návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Unie pro bezpečnou konektivitu na období 2023–2027 (COM(2022)0057); v této souvislosti vítá skutečnost, že návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví akt o posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek (COM(2022)0349), nehodlá na tyto účely přerozdělit prostředky z jiných programů ani je vyčlenit v jiných programech;

7.  domnívá se, že rozpočet Unie má vzhledem ke své velikosti, struktuře a pravidlům jen velmi omezené kapacity pro to, aby mohl adekvátně reagovat na problémy Unie, nebo aby mohl odpovídajícím způsobem financovat nové společné politické ambice či iniciativy Unie, které předsedkyně Komise oznámila v projevu o stavu Unie v roce 2022; připomíná zejména, že hlavy států a předsedové vlád označili ruskou agresivní válku proti Ukrajině za „totální zvrat v evropských dějinách“ a že Komise uvedla, že „nepředvídané potřeby vzniklé v důsledku války v Evropě značně přesahují prostředky dostupné v současném víceletém finančním rámci“, což vyžaduje nové zdroje financování; zdůrazňuje, že Unie by měla jít příkladem v poskytování dostatečné, včasné a spolehlivé pomoci Ukrajině ve spolupráci s mezinárodními partnery; je toho názoru, že se jedná o další důkaz toho, že je naprosto nutné provést důkladný přezkum VFR, jehož výsledky by měly být předloženy co nejdříve, nejpozději však v prvním čtvrtletí roku 2023, přičemž by měla být mimo jiné zvýšena flexibilita VFR, zvýšeny stropy, je-li to nezbytné vzhledem k novým potřebám a prioritám, a vyřešeny problémy, které vznikly zahrnutím finančních nákladů na nástroj Evropské unie na podporu oživení (EURI) do okruhu 2b;

8.  zdůrazňuje, že skutečný pokrok v oblasti nových vlastních zdrojů má zásadní význam jak pro splátky nástroje Evropské unie na podporu oživení na provádění nástroje NextGenerationEU, tak pro finanční stabilitu a provádění stávajícího a budoucích VFR; vyzývá Komisi, aby v souladu s harmonogramem uvedeným v interinstitucionální dohodě ze dne 16. prosince 2020 zajistila včasné zavedení nových vlastních zdrojů a aby urychlila práci na návrhu druhého souboru vlastních zdrojů; důrazně žádá Radu, aby dodržela dohodnuté lhůty a pokročila s vlastními zdroji v prvním souboru navrženém Komisí dne 22. prosince 2021, aby bylo možné jej začít bez prodlev uplatňovat;

9.  zdůrazňuje, že je třeba na úrovni Unie reagovat na důsledky ruské útočné války proti Ukrajině, pandemie COVID-19, rostoucí inflace a citelnějšího nedostatku energie a potravin; zdůrazňuje zejména, že jsou zapotřebí dostatečné zelené investice na posílení energetické nezávislosti Unie a plnění cílů Zelené dohody pro Evropu; připomíná, že hlavním zdrojem financování naléhavých priorit nemohou být politika soudržnosti ani společná zemědělská politika, neboť by to ohrozilo provádění dlouhodobých cílů, a zdůrazňuje, že je třeba podpořit regiony, které byly tvrdě postiženy pandemií a energetickou krizí; vyzývá Komisi, aby s ohledem na omezené zdroje v rozpočtu EU, které lze použít k řešení vysokých cen energií, provedla analýzu možných flexibilních řešení a dodatečných zdrojů, mimo jiné všech nevyužitých prostředků včetně VFR na období 2014–2020, na podporu malých a středních podniků a zranitelných domácností;

10.  domnívá se, že Unie by měla přijmout koordinovaná opatření k překonání energetické krize, a navrhuje, aby byly do této oblasti nasměrovány další masivní investice; připomíná, že na dosažení tohoto cíle budou zapotřebí dodatečné finanční zdroje nad rámec rozpočtu na rok 2023; připomíná proto, že je důležité poskytnout dodatečnou finanční podporu z plánu REPowerEU; žádá urychlené schválení a zahájení plánu REPowerEU, aby mohly být co nejdříve uvolněny prostředky na rychlé posílení energetické nezávislosti Unie pomocí strategických investic, mimo jiné do opatření na podporu malých a středních podniků a zranitelných domácností;

11.  vítá, že Komise pracuje na nové metodice pro měření dopadu výdajů Unie na rovnost žen a mužů; vyzývá Komisi, aby se tato metodika zaměřila na přesné a komplexní znázornění dopadu programů na rovnost žen a mužů, tak aby programy, které jsou nyní v kategorii „nulový dopad“ na rovnost pohlaví, dosáhly co nejlepších výsledků, a abychom získali ponaučení pro koncipování nových programů; dále žádá, aby tato metodika byla rozšířena na všechny programy VFR pro účely vykazování výsledků rozpočtu na rok 2023; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba systematicky shromažďovat a analyzovat údaje rozčleněné podle pohlaví; očekává, že veškeré podávání zpráv týkajících se rovnosti žen a mužů bude založeno na rozsahu, a nikoli na počtu opatření;

12.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že Komise nedávno financovala nebo spolufinancovala kampaně na podporu hidžábu, v nichž se například uvádělo, že „svoboda je v hidžábu“; zdůrazňuje, že z rozpočtu Unie by neměla být financována žádná budoucí kampaň, která by mohla propagovat hidžáb;

13.  očekává, že budou splněny cíle stanovené pro zohledňování problematiky klimatu a biologické rozmanitosti; v tomto ohledu vítá snahy dosáhnout transparentnějšího a komplexnějšího podávání zpráv, a zdůrazňuje, že je třeba provést dostatečná hodnocení ex post a pracovat na podrobnosti dostupných dat; znovu vyzývá Komisi, aby se zabývala závěry Evropského účetního dvora ohledně nadhodnocených výdajů v oblasti klimatu; vítá rovněž podávání zpráv o výdajích souvisejících s biologickou rozmanitostí; vyjadřuje nicméně znepokojení nad tím, že je možné, že cílů pro roky 2026 a 2027 nebude dosaženo, a vyzývá Komisi, aby intenzivněji usilovala o jejich splnění; vyzývá Komisi, aby v návrhu rozpočtu zveřejnila u jednotlivých programů úroveň a podíl výdajů, které přispívají k plnění obou cílů; vyzývá Komisi, aby sledovala uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ a aby v případě potřeby přijala okamžitá nápravná opatření;

14.  opakuje, že rozpočet na rok 2023 musí zahrnovat prostředky na realizaci doporučení schválených Konferencí pro budoucnost Evropy;

15.  v rozpočtu na rok 2023 (všechny oddíly) proto stanovuje celkovou výši prostředků na závazky na 187 293 119 206 EUR, což v porovnání s návrhem rozpočtu představuje zvýšení o 1 702 055 778 EUR; mimoto se rozhoduje uvolnit částku 836 090 000 EUR v prostředcích na závazky získanou ze zrušených závazků podle čl. 15 odst. 3 finančního nařízení; v rozpočtu na rok 2023 (všechny oddíly) stanovuje celkovou výši prostředků na platby na 167 612 834 087 EUR;

Okruh 1 – Jednotný trh, inovace, digitální agenda

16.  zdůrazňuje, že okruh 1 významně přispívá k řešení důsledků války na Ukrajině a k plnění cílů Evropské unie v oblasti klimatu a energetiky, mimo jiné ke snížení závislosti Unie na fosilních palivech, včetně paliv z Ruska, a to podporou výzkumu a investic do udržitelných odvětví energetiky a dopravy; připomíná potenciál programů tohoto okruhu, pokud jde o ukotvení Ukrajiny v rámci jednotného trhu, sítě infrastruktury a oblasti výzkumu;

17.  podporuje návrh, který byl obsažen v návrhu rozpočtu a týkal se uvolnění prostředků ve výši 78,8 milionu EUR ve zrušených závazcích pro tři klastry, jež byly uvedeny v příslušném společném politickém prohlášení připojeném k nařízení o programu Horizont Evropa(15); konstatuje však, že zbývající prostředky přidělené v letech 2021 a 2020 na závazky v oblasti výzkumu, které byly zrušeny, činí 836,09 milionu EUR; v souvislosti s omezenými dostupnými zdroji a značnými potřebami trvá na tom, že tento nečekaně vysoký objem prostředků ze zrušených závazků v oblasti výzkumu, který Komise během jednání o VFR nepředpokládala, by měl být v plném rozsahu uvolněn pro program Horizont Evropa v souladu s čl. 15 odst. 3 finančního nařízení; připomíná, že tento program představuje pro Unii velký přínos a vyznačuje se vynikající mírou plnění; je proto pevně přesvědčen, že zbývající částky by měly sloužit k výraznému navýšení prostředků pro klíčové výzkumné priority, jako je zdraví (včetně vleklého průběhu onemocnění COVID-19 a opatření po skončení koronavirové pandemie, například pro klinická hodnocení), klima, mobilita a energetika, kultura a kreativita, včetně prostředků pro další rozvoj Nového evropského Bauhausu, a potraviny, biohospodářství, přírodní zdroje a životní prostředí, aby bylo možné řešit naléhavé výzvy, jimž Unie čelí, a poskytnout dodatečnou podporu výzkumným pracovníkům prostřednictvím akce Marie Curie, a to i výzkumným pracovníkům z Ukrajiny, při současném kladení zvláštního důrazu na Zelenou dohodu pro Evropu, Digitální agendu a posílení postavení Evropy ve světě;

18.  zdůrazňuje své hluboké znepokojení nad navrhovaným způsobem řízení fondu Evropské rady pro inovace a vyzývá Komisi, aby zahájila otevřený dialog s Parlamentem o způsobu řízení fondu s cílem zajistit řádné plnění rozpočtu;

19.  v souladu se svým postojem, že nové iniciativy by měly být financovány z nových finančních prostředků, ruší přesuny navržené Komisí za účelem financování aktu o čipech a Programu Unie pro bezpečnou konektivitu a ruší příslušné rezervy Rady, čímž zajišťuje náležitou úroveň financování priorit v rámci programu Horizont Evropa, programu Digitální Evropa a Kosmického programu Unie; znovu zpřístupňuje prostředky ze zrušených závazků v oblasti výzkumu, aby tak vyvážil prostředky, které byly v rámci programu Horizont Evropa vyčleněny na akt o čipech a Program Unie pro bezpečnou konektivitu, a aby tyto nové návrhy neoslabovaly stávající výzkumné priority; zdůrazňuje, že čerpání finančních prostředků z nástroje NextGenerationEU by nemělo být důvodem k tomu, aby nebyl uplatněn čl. 15 odst. 3 a aby se v době krize nepřistoupilo k podstatnému rušení závazků;

20.  připomíná, že Nástroj pro propojení Evropy (CEF) má klíčový význam pro stimulaci investic do rozvoje vysoce výkonných a udržitelných transevropských sítí; zdůrazňuje, že nástroj CEF hraje klíčovou úlohu při dekarbonizaci hospodářství Unie tím, že podporuje infrastrukturu pro alternativní paliva a energii z obnovitelných zdrojů, čímž urychluje ekologickou transformaci a zvyšuje energetickou nezávislost a bezpečnost Unie, a podporuje propojení na celém území Unie, včetně propojení s Iberským poloostrovem a s odlehlými, řídce osídlenými regiony; zdůrazňuje, že vzhledem k bezprecedentnímu a nevyprovokovanému vojenskému útoku Ruska na Ukrajinu je naléhavě třeba podpořit dopravní infrastrukturu na Ukrajině a propojení s touto zemí (trasy solidarity), aby byla umožněna přeprava kritického zboží oběma směry; navrhuje proto navýšit financování všech tří složek nástroje CEF celkem o 90 milionů EUR v prostředcích na závazky nad úroveň návrhu rozpočtu;

21.  zdůrazňuje, že jádrem konkurenceschopnosti Unie je dobře fungující jednotný trh; zdůrazňuje, že je důležité, aby byl zachován a přizpůsoben kontextu četných výzev; vyzývá Komisi, aby předložila nezbytné návrhy, a to i v rámci návrhu na změnu, s cílem překlenout jakoukoli případnou mezeru, která by vznikla mezi vstupem aktu o digitálních službách v platnost a vymáháním poplatků za dohled;

22.  zdůrazňuje, že podniky, a zejména malé a střední podniky, které jsou páteří evropského hospodářství, byly vážně zasaženy současnými krizemi, což se týká i podniků v odvětví cestovního ruchu a v kulturním a kreativním odvětví, v nichž došlo k velkému útlumu, a že se nyní musí vypořádat i s důsledky ruské agrese proti Ukrajině, zejména s vysokými cenami energie; podporuje navýšení prostředků u složky klastru pro jednotný trh zaměřené na malé a střední podniky, a to o 10 milionů EUR nad úroveň návrhu rozpočtu; navrhuje rovněž navýšit o 1 milion EUR nad úroveň návrhu rozpočtu prostředky na podporu probíhající činnosti Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG), která vypracovává návrhy vysoce kvalitních standardů pro podávání zpráv, pod podmínkou, že EFRAG přijme pracovní plán, v němž nastíní opatření k zajištění řádného a transparentního procesu a veřejného dohledu a také vyváženého zastoupení zúčastněných stran;

23.  zvyšuje proto prostředky na závazky v okruhu 1 o 663 650 000 EUR nad úroveň návrhu rozpočtu (bez pilotních projektů a přípravných akcí), které budou financovány za využití dostupného rozpětí a zvláštních nástrojů; kromě toho dává do tohoto okruhu k dispozici celkovou částku 836 090 000 EUR v prostředcích na závazky, což odpovídá zrušení prostředků na závazky podle čl. 15 odst. 3 finančního nařízení, čímž se objem opětovně zpřístupněných zrušených závazků ve srovnání s návrhem rozpočtu zvyšuje o 677 278 157 EUR;

Podokruh 2a – Hospodářská, sociální a územní soudržnost

24.  zdůrazňuje klíčovou úlohu politiky soudržnosti jakožto zásadní investiční politiky Unie a nástroje konvergence na podporu udržitelného růstu a celkového harmonického rozvoje členských států a jejich regionů, ať už se jedná o soudržnost mezi regiony, nebo v jejich rámci; očekává, že po opožděném zahájení procesu plánování v prvních dvou letech VFR na období 2021–2027 by se tempo provádění v roce 2022 mělo zvýšit; vyzývá členské státy a Komisi, aby urychlily proces plánování s cílem umožnit, aby se rok 2023 stal začátkem provádění fondů soudržnosti, což přispěje k řešení sociálních, ekonomických a územních nerovností a k oživení hospodářství Unie a pomůže v této nelehké době veřejnému i soukromému sektoru, malým a středním podnikům a také občanům; zdůrazňuje, že v důsledku pandemie a války na Ukrajině může docházet k zpoždění projektů; žádá Komisi, aby s cílem zajistit pokračování a plné provádění všech projektů posoudila a případně navrhla nezbytné úpravy politik a podpůrná opatření;

25.  žádá, aby programy EU upřednostňovaly projekty, které podporují a posilují tvorbu pracovních míst s právy, včetně práva na stabilní a smluvně stanovené mzdy a pracovněprávní vztahy;

26.  přijímá postoj Rady k podokruhu 2a;

Podokruh 2b – Odolnost a hodnoty

27.  opakuje, že navzdory požadavkům Parlamentu, aby se na nástroj EU na podporu oživení nevztahovaly stropy, jsou náklady na refinancování hrazeny z podokruhu 2b; poznamenává, že vzhledem k nepředvídané situaci na finančních trzích v důsledku ruské agrese proti Ukrajině a následným negativním dopadům na hospodářství Unie, které se projevují nízkým růstem, vyšší inflací a rostoucími úrokovými sazbami, bude položka určená na financování nástroje na podporu oživení pravděpodobně zapotřebí v plné výši a potřeby mohou značně překročit rozpočtovou částku; vyjadřuje politování nad tím, že tato situace má de facto dopad na programy spadající do stejného okruhu, neboť omezuje možnosti Komise, pokud jde o podání návrhu na navýšení prostředků nad rámec finančního plánování tam, kde je jich zapotřebí; konstatuje, že náklady na financování nástroje na podporu oživení by neměly být čerpány ze zvláštních nástrojů, které jsou určeny k řešení nepředvídaných výzev, jako jsou důsledky války na Ukrajině a energetická krize;

28.  navrhuje proto přidělit 200 milionů EUR nad rámec návrhu rozpočtu pro stěžejní program Erasmus+, který je zaměřený na mobilitu ve vzdělávání a odborné přípravě, neboť - jak uvádí Komise - je třeba pomoci nejen ukrajinským studentům a pedagogickým pracovníkům, ale v zásadě všem studentům vyrovnat se s vysokou inflací; zdůrazňuje, že tyto prostředky rovněž pomohou zmírnit výrazně odložený finanční profil programu Erasmus+ a poskytnou konzistentnější roční financování programu se stabilní meziroční poptávkou; dále zdůrazňuje, že navýšení zdrojů přispěje k dalšímu úsilí o to, aby byl program ekologičtější a inkluzivnější a aby odkaz Evropského roku mládeže z roku 2022 byl přínosem i do budoucna; poukazuje na slova předsedkyně von der Leyenové, která zazněla v jejím projevu o stavu Unie, a sice že rok 2023 by měl být Evropským rokem dovedností, což by si vyžádalo podporu v rámci rozpočtu na rok 2023;

29.  připomíná, že v rámci složky „sport“ podporuje Erasmus+ neziskové sportovní akce zaměřené na další rozvoj evropské dimenze sportu a na podporu otázek souvisejících se sportem na základní úrovni; zdůrazňuje zásadní úlohu sportu v boji proti diskriminaci a při podpoře sociálního začleňování; navrhuje proto patřičné a cílené navýšení prostředků u položky „sport“ o 10 milionů EUR, aby mohl program podpořit speciální olympijské hry, které se budou konat v Berlíně v roce 2023;

30.  poukazuje na to, že Evropský sbor solidarity pomáhá mladým lidem získat praktické zkušenosti v jiném členském státě a tím zlepšuje jejich zaměstnatelnost a životní příležitosti; dále zdůrazňuje, že Evropský sbor solidarity financuje dobrovolnou humanitární činnost prováděnou prostřednictvím sboru humanitární pomoci, který může poskytnout důležitou humanitární pomoc mimo oblasti konfliktu; rozhodl se proto navýšit prostředky pro Evropský sbor solidarity o 8 milionů EUR nad úroveň návrhu rozpočtu;

31.  upozorňuje na to, že pandemie COVID-19 ještě neskončila, a zdůrazňuje, že je třeba zachovat podporu systémů zdravotní péče s cílem zlepšit jejich odolnost a posílit připravenost prostřednictvím programu EU pro zdraví; dále zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou tento program hraje při podpoře plánu boje proti rakovině, farmaceutické strategie pro Evropu a nově vytvořeného Úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví; ruší proto nepřiměřené a neodůvodněné škrty navržené Radou a posiluje program o 25 milionů EUR nad úroveň návrhu rozpočtu, a to i s cílem podpořit akce, které usilují o dosažení všeobecné zdravotní péče v celé Unii zahrnující kvalitní přístup ke službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví;

32.  poukazuje na stále častější a závažnější přírodní katastrofy v Evropě, o čemž svědčí příklad z poslední doby – rekordní lesní požáry v létě 2022; vyjadřuje politování nad tím, že v důsledku klimatické změny se takovéto povětrnostní extrémy způsobující mimořádné situace budou stupňovat a množit; na základě výše uvedeného a v souladu se závazkem předsedkyně Komise, který zazněl v jejím projevu o stavu Unie v roce 2022, se proto rozhodl posílit mechanismus civilní ochrany Unie částkou 20 milionů EUR, což by mělo zlepšit schopnost Unie reagovat a lépe chránit své občany, a to i pokud jde o kapacity pro mobilizaci zdravotnických jednotek při mimořádných zdravotních situacích, a zdůrazňuje, že je třeba investovat do opatření na zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně v obzvláště zranitelných regionech;

33.  připomíná, že kulturní a kreativní odvětví, často malé podniky, jednotliví umělci a neziskové komunitní organizace, byla vážně zasažena pandemií COVID-19 a souvisejícími opatřeními v oblasti veřejného zdraví; zdůrazňuje klíčovou úlohu programu Kreativní Evropa při podpoře evropské tvorby a unijních hodnot a také při oživení kulturních a kreativních odvětví, podpoře mediální gramotnosti a boji proti dezinformacím; rozhodl se proto navýšit v roce 2023 prostředky určené na tento program o 12 milionů EUR nad úroveň návrhu rozpočtu;

34.  zdůrazňuje, že je třeba prosazovat dodržování zásad právního státu a základních práv; zdůrazňuje klíčovou úlohu programu Občané, rovnost, práva a hodnoty při posilování hodnot Unie, občanství Unie a demokracie, všeobecné rovnosti a rovnosti žen a mužů a právního státu v Unii a při podpoře obětí genderově podmíněného násilí; ruší proto škrty, které v programu provedla Rada; rozhodl se dále navýšit prostředky pro složku Daphne o 2 miliony EUR nad úroveň návrhu rozpočtu s cílem řešit násilí na základě pohlaví, které se od pandemie zhoršilo, a veškeré formy násilí páchaného na uprchlících, dětech, mladých osobách a dalších ohrožených skupinách, jako jsou osoby LGBTIQ+ a osoby se zdravotním postižením, a také prostředky pro složku „Angažovanost a účast občanů“ o 1,5 milionu EUR nad rámec návrhu rozpočtu, zejména s cílem zajistit řádné kroky v návaznosti na Konferenci o budoucnosti Evropy;

35.  je hluboce znepokojen četnými zprávami, které poukazují na financování sdružení s vazbami na radikální náboženské a politické organizace, jako je Muslimské bratrstvo; vyzývá Komisi, aby zaručila, že finanční prostředky Unie financují pouze organizace, které přísně respektují všechny evropské hodnoty, včetně svobody myšlení, svobody projevu a rovnosti žen a mužů, zejména pokud jde o financování prostřednictvím programu Občané, rovnost, práva a hodnoty; žádá proto Komisi, aby organizacím, které jsou příjemci pomoci, uložila povinnost podepsat před zpřístupněním finančních prostředků chartu, jež je zavazuje k dodržování těchto hodnot;

36.  připomíná, že je důležité podporovat sociální dialog a odbornou přípravu pracovníků a zajistit za tímto účelem stabilní financování; vyzývá Komisi, aby zajistila řádné čerpání příslušných rozpočtů;

37.  domnívá se, že je třeba přidělit dostatečné prostředky do rozpočtové položky pro společenství kyperských Turků a rozhodným způsobem tak přispět k pokračování a dalšímu zintenzivnění činnosti Výboru pro pohřešované osoby na Kypru a podpořit Technický výbor pro kulturní dědictví, složený ze zástupců obou komunit;

38.  konstatuje, že celá řada dokumentů a sdělení orgánů, institucí a jiných subjektů Unie jsou k dispozici pouze v anglickém jazyce; konstatuje rovněž, že pracovní schůzky se konají bez možnosti tlumočení; požaduje dodržování zásad, práv a povinností zakotvených v Listině základních práv EU a v nařízení č. 1/1958 a také ve vnitřních pokynech a rozhodnutích, jako je kodex řádné správní praxe; vyzývá proto orgány, instituce a jiné subjekty Unie, aby poskytly nezbytné lidské zdroje pro zajištění dodržování mnohojazyčnosti tím, že zvýší počet zaměstnanců odpovědných za překlady a tlumočení;

39.  zdůrazňuje, že je třeba chránit rozpočet Unie před podvody, korupcí a jiným zakázaným jednáním, které mají negativní dopad na rozpočty Unie i členských států; zdůrazňuje ústřední úlohu, kterou hraje Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) při ochraně finančních zájmů Unie, a to i pokud jde o využívání finančních prostředků z nástroje NextGenerationEU, a při zajišťování dodržování zásad právního státu; rozhodl se proto cíleně poskytnout úřadu EPPO další prostředky a zvýšit jeho počet zaměstnanců, aby mohl plnit svůj mandát, a tedy posílit své úsilí při potírání podvodů, korupce, praní peněz a organizovaného zločinu; vyzývá všechny členské státy, aby se připojily k úřadu EPPO a zajistily lepší ochranu finančních zájmů Unie; připomíná, že je důležité, aby byl dodržován obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie;

40.  domnívá se, že je nezbytné zajistit přiměřené a stabilní financování institucionální komunikace, a umožnit tak Unii komunikovat s občany, a to i na místní úrovni, bojovat proti dezinformacím a usnadnit účast občanů na demokratickém životě, což je vzhledem k probíhající ruské válce proti Ukrajině o to naléhavější; obnovuje proto v odpovídajících položkách prostředky na úrovni návrhu rozpočtu;

41.  zvyšuje prostředky na závazky v podokruhu 2b o 272 821 707 EUR nad úroveň návrhu rozpočtu (bez pilotních projektů a přípravných akcí), což bude financováno využitím dostupného rozpětí a uvolněním prostředků ze zvláštních nástrojů;

Okruh 3 – Přírodní zdroje a životní prostředí

42.  vyjadřuje vážné znepokojení nad dopadem, který má ruská válka na Ukrajině a její hospodářské důsledky spolu s extrémními povětrnostními jevy, včetně závažného a dlouhodobého sucha, na produkci a distribuci v zemědělství a na trzích s potravinami; poukazuje na strategickou úlohu zemědělství z hlediska zabránění potravinové krizi, kterou hraje tím, že v celé Evropě poskytuje bezpečné kvalitní potraviny za dostupné ceny; připomíná, že rok 2023 je prvním rokem nové společné zemědělské politiky, jež bude podporovat unijní zemědělce, kteří hrají zásadní úlohu při zachování hospodářské odolnosti venkovských oblastí, tím, že omezuje dluhovou zátěž mladých zemědělců a pomáhá jim se zvyšujícími se úrokovými sazbami a vyššími vstupními náklady; domnívá se, že krizová situace odůvodňuje částečné uvolnění nové zemědělské rezervy ve výši nejméně 10 milionů EUR pro mladé zemědělce; vyzývá Komisi, aby v souladu s příslušnými ustanoveními základního aktu vypracovala příslušná mimořádná opatření a případně zvýšila částku, která má být uvolněna;

43.  znovu poukazuje na význam, který má program LIFE při podpoře klimatických opatření a ochraně životního prostředí, a na jeho zásadní úlohu při vypracovávání vzorových intervenčních a jiných opatření vedoucích k omezení změny klimatu, k přizpůsobení se této změně a k omezení ztráty biologické rozmanitosti; žádá o navýšení rozpočtové podpory pro program LIFE, a to v rámci jeho nejrůznějších složek; zdůrazňuje, že jakékoli každoroční navýšení prostředků na program LIFE bude znamenat pokrok při dosahování cílů a ambicí v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti; domnívá se, že vzhledem k současným okolnostem je oprávněné klást zvláštní důraz na článek týkající se přechodu na čistou energii;

44.  zdůrazňuje, že je třeba výrazně navýšit rozpočet Evropské agentury pro životní prostředí, aby měla dostatečné finanční a personální zdroje k provádění veškerých ustanovení Zelené dohody pro Evropu a souvisejících politických opatření coby jednoho z hlavních pilířů transformace unijního hospodářství na spravedlivou, inkluzivní, udržitelnou a odolnou uhlíkově neutrální ekonomiku; domnívá se, že Komise by se měla za každou cenu vyhnout tomu, aby došlo k ohrožení uplatňování a prosazování opatření a právních předpisů na ochranu životního prostředí;

45.  poukazuje na důležitou úlohu plánů spravedlivé transformace a také na to, že v současné hospodářské a geopolitické situaci je nezbytné zajistit jejich včasné schválení, aby byly zajištěny potřebné investice a růst v Unii; zdůrazňuje, že je třeba zajistit bezproblémové využívání Fondu pro spravedlivou transformaci, který je základním nástrojem při zvyšování energetické nezávislosti a inovační kapacity Unie a při řešení socioekonomických výzev a problematiky transformace energetiky s ohledem na cíle v oblasti klimatu;

46.  zvyšuje proto prostředky na závazky v okruhu 3 o 61 240 000 EUR nad úroveň návrhu rozpočtu (bez pilotních projektů a přípravných akcí), které budou financovány využitím části dostupné rezervy;

47.  připomíná, že kompletní představu o dostupnosti prostředků pro Evropský zemědělský záruční fond si lze tradičně učinit také na základě návrhu na změnu rozpočtu a že v průběhu dohodovacího řízení lze přístup ke změnám v okruhu 3 odpovídajícím způsobem upravit;

Okruh 4 – Migrace a správa hranic

48.  konstatuje, že v roce 2022 bylo v důsledku války vedené proti Ukrajině nezbytné poskytnout Azylovému, migračnímu a integračnímu fondu (AMIF) dodatečné finanční prostředky ve výši 150 milionů EUR na podporu členských států, které přijímají osoby prchající před konfliktem; vítá rozhodnutí aktivovat směrnici o dočasné ochraně(16), která vzhledem k povaze konfliktu a snaze členských států chránit ženy a děti před obchodováním s lidmi, včetně obchodování za účelem sexuálního zneužívání, povede k dlouhodobějšímu finančnímu závazku a bude vyžadovat trvalou rozpočtovou podporu členských států; rozhodl se proto navýšit v roce 2023 prostředky fondu AMIF o 100 milionů EUR nad objem uvedený v návrhu rozpočtu;

49.  připomíná, že v roce 2022 bylo rovněž nezbytné poskytnout dodatečné finanční prostředky Nástroji pro správu hranic a víza (BMVI), a umožnit tak členským státům, které stály v souvislosti s válkou v přední linii, získat dodatečnou podporu a zajistit podporu pro další integraci Rumunska, Bulharska a Chorvatska do Schengenského prostoru; dále vyjadřuje politování nad tím, že s cílem nalézt v návrhu rozpočtu zdroje pro agentury v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí s rozšířeným mandátem, včetně Europolu, Komise opakovaně navrhla snížení dohodnutého finančního krytí Nástroje pro správu hranic a víza; na základě výše uvedených úvah se rozhodl navýšit v roce 2023 prostředky Nástroje pro správu hranic a víza o 25 milionů EUR nad úroveň uvedenou v návrhu rozpočtu;

50.  připomíná zásadní úlohu Agentury Evropské unie pro azyl, která spočívá v podpoře členských států, pokud jde o azylové řízení a řízení o poskytnutí mezinárodní ochrany, a konstatuje, že došlo ke zvýšení pracovní zátěže agentury, a to jak v důsledku války proti Ukrajině, tak v důsledku nových úkolů, které jí byly svěřeny v rámci jejího rozšířeného mandátu; rozhodl se proto zvýšit počet zaměstnanců agentury;

51.  zdůrazňuje, že v souladu se zjištěnými potřebami agentury eu-LISA je třeba dále navýšit její prostředky na závazky a počet zaměstnanců, což jí umožní pokračovat v roce 2023 v realizaci řady kritických projektů Unie v oblasti vnitřní bezpečnosti a správy hranic;

52.  poukazuje na význam účinné Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), který spočívá v její schopnosti pomáhat členským státům při správě společných vnějších hranic Unie a zajišťovat integrovanou správu hranic v plném souladu se základními právy; konstatuje, že agentura Frontex má i nadále potíže s čerpáním prudce navýšených prostředků v meziročním srovnání a s náborem potřebných dodatečných zaměstnanců; vyzývá Komisi, aby se této záležitosti důkladně věnovala, aby bylo možné zlepšit čerpání těchto prostředků za kontroly ze strany Parlamentu; rozhodl se proto podpořit snížení finančních prostředků agentury Frontex na rok 2023 o 50 milionů EUR, jak navrhla Rada; zdůrazňuje však, že je nutné zajistit, aby měla agentura Frontex k plnění svého mandátu a svých povinností dostatečné rozpočtové prostředky;

53.  celkově zvyšuje okruh 4 o 130 430 664 EUR nad rámec postoje Rady a o 80 430 664 EUR nad úroveň návrhu rozpočtu, což má být financováno využitím části dostupné rezervy;

Okruh 5 – Bezpečnost a obrana

54.  zdůrazňuje, že s ohledem na ruskou útočnou válku na Ukrajině a velmi nestabilní mezinárodní prostředí je důležité rozšířit evropskou spolupráci v oblasti obrany; domnívá se, že taková spolupráce nejen zvyšuje bezpečnost Evropy a jejích občanů, ale vede také k větší účinnosti a případným úsporám; vyzývá v této souvislosti k navýšení finančních prostředků na oblast rozvoje schopností Evropského obranného fondu a k podpoře inovativní a konkurenceschopné základny obranného průmyslu, která přispěje k zajištění strategické autonomie Unie;

55.  navrhuje rovněž navýšení finančních prostředků na vojenskou mobilitu, což by členským státům pomohlo jednat rychleji a účinněji; konstatuje, že je zapotřebí zajistit dostatečné finanční prostředky na podporu misí a operací v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, mj. na základě takových opatření, jako je financování dopravní infrastruktury dvojího užití a zjednodušení diplomatických oprávnění a celních předpisů; konstatuje, že vojenskou mobilitu by bylo možné podpořit rovněž urychleným přistoupením Rumunska, Bulharska a Chorvatska k schengenskému prostoru; připomíná, že neschopnost vyřešit tuto záležitost má škodlivý hospodářský a geostrategický dopad; zdůrazňuje, že je nutné vrátit se k původnímu návrhu rozpočtu, pokud jde o Fond pro vnitřní bezpečnost, aby byly zajištěny dostatečné finanční prostředky na boj proti závažnému a organizovanému zločinu s přeshraničním rozměrem a proti kybernetickým zločinům;

56.  navyšuje proto okruh 5 celkově o 81 192 700 EUR nad úroveň návrhu rozpočtu, což bude financováno využitím dostupné rezervy a uvolněním prostředků ze zvláštních nástrojů;

Okruh 6 – Sousedství a svět

57.  s hlubokým znepokojením konstatuje, že ruská agrese vůči Ukrajině a její celosvětové dopady dramaticky zvyšují potřebu humanitární pomoci, která se kvůli nedostatku finančních prostředků a zvýšení počtu krizí a konfliktů ve světě dostala pod tlak už dříve; žádá výrazné navýšení humanitární pomoci s cílem řešit bezprecedentní rozdíl mezi potřebami a dostupnými zdroji; vyjadřuje politování nad tím, že okruh 6 nemá žádnou rezervu, a proto není vhodný k využití při současném stavu a k řešení případných nových mimořádných situací; domnívá se, že je naléhavě nutné navýšit prostředky v okruhu 6; vyjadřuje politování nad tím, že návrh rozpočtu není schopen alespoň zachovat současnou úroveň reakce, kdy na celém světě dochází k prudkému nárůstu humanitárních potřeb a k dramatickému zostření mimořádné situace, zejména k prohloubení nedostatku potravin v důsledku dopadu ruské útočné války proti Ukrajině, ke zhoršení dopadu změny klimatu a stále závažnějším katastrofám způsobeným změnou klimatu a ke vzniku nových konfliktů; je hluboce znepokojen tím, že ani při navýšení prostředků, jak navrhoval Parlament, by v roce 2023 nebyly k dispozici dostatečné zdroje na řešení potřeb v oblasti humanitární pomoci;

58.  vyzývá k trvalé významné podpoře východního sousedství, zejména zemí, které pomáhají uprchlíkům prchajícím z Ukrajiny a čelí inflaci a vysokým cenám energie a potravin; považuje za nezbytné podporovat politické, hospodářské a sociální reformy a aktéry občanské společnosti, zejména aktivisty vystupující na podporu lidských práv a demokracie, organizace občanské společnosti hájící práva žen a práva komunity LGBTIQ+ nebo poskytující pomoc pronásledovaným osobám a politickým vězňům, společně s ukrajinskými a moldavskými organizacemi, které byly v důsledku ruské útočné války nuceny restrukturalizovat svou činnost, s organizacemi přispívajícími k boji proti korupci a s nezávislými sdělovacími prostředky, které pomáhají odhalovat dezinformace a propagandu;

59.  žádá, aby byly zemím jižního sousedství přiděleny další zdroje na podporu politických, hospodářských a sociálních reforem; vítá nedávné oznámení o tom, že závazek Unie k víceletému poskytování finančních prostředků agentuře UNRWA bude platit i nadále; zdůrazňuje, že účelem navýšení prostředků pro jižní sousedství je zejména poskytnout předvídatelné finanční prostředky agentuře UNRWA s ohledem na zásadní úlohu, kterou tato agentura hraje při ochraně palestinských uprchlíků a zajišťování nezbytných potřeb těchto osob a také při přispívání k jejich lidskému rozvoji;

60.  posiluje tematické programy a akce rychlé reakce v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI-GE), zejména prostřednictvím programu „Lidé“, s cílem řešit důsledky války na Ukrajině, vyvinout spolehlivější systémy zdravotní péče a odstranit nedostatky v přístupu k základním zdravotnickým službám, jakož i financovat opatření pro přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování prostřednictvím programu „Planeta“ a využitím položky „Odolnost“ k posílení součinnosti mezi humanitárními, rozvojovými, veřejnými investičními a mírovými akcemi, zejména v zemích, které jsou kandidáty na přistoupení, ale nástroj předvstupní pomoci (dále jen „NPP“) dosud nevyužívají;

61.  zdůrazňuje, že je nezbytné zvýšit financování zemí západního Balkánu v rámci NPP na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti a také v rámci geopolitické priority, zejména v kontextu ruské nevyprovokované útočné války vůči Ukrajině, která se výrazně projevila v celém regionu, trvá však na tom, že každé euro z rozpočtu 2023 musí být podmíněno plněním požadavků v oblasti právního státu; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby část dodatečných finančních prostředků na plánování programu Erasmus+ využila k navýšení financování vysokoškolských institucí pro účely vytvoření nového stipendijního programu pro studenty ze zemí západního Balkánu;

62.  vyzývá k tomu, aby Ukrajina a Moldavská republika byly co nejdříve zahrnuty do působnosti NPP a aby bylo odpovídajícím způsobem navýšeno finanční zajištění tohoto programu; domnívá se, že je nezbytné poskytnout na jejich cestě k členství v Unii podporu Ukrajině a Moldavsku jakožto novým kandidátským zemím EU a Gruzii jakožto zemi usilující o členství v Unii; vyzývá k poskytnutí další finanční pomoci v rámci nástroje NPP III na podporu mezinárodního rozměru programu Erasmus+;

63.  rozhodl se zvýšit podporu strategické komunikace, zejména opatření zaměřených na boj proti globálním dezinformacím prostřednictvím systematického sledování dezinformací šířených státními i jinými aktéry a jejich odhalování;

64.  poukazuje na klíčovou úlohu makrofinanční pomoci EU poskytované Moldavsku, Albánii, Bosně a Hercegovině, Gruzii, Kosovu, Černé Hoře, Severní Makedonii a Ukrajině na podporu investic a oživení po krizi způsobené onemocněním COVID-19 a v souvislosti s důsledky války;

65.  navyšuje proto prostředky v okruhu 6 celkově o 465 000 000 EUR nad úroveň návrhu rozpočtu, což bude financováno uvolněním prostředků v rámci zvláštních nástrojů;

Okruh 7 – Evropská veřejná správa

66.  domnívá se, že škrty Rady v tomto okruhu, které mají zabránit využívání nástroje pružnosti, jak je navrženo v návrhu rozpočtu, jsou neodůvodněné a neumožnily by Komisi plnit její úkoly; vrací se proto k návrhu rozpočtu správních výdajů Komise, včetně výdajů na její kanceláře;

67.  poukazuje na rizika z hlediska vnitřní bezpečnosti Unie, které plynou z ruské invaze na Ukrajinu; vítá v této souvislosti zahájení činnosti Centra na podporu vnitřní bezpečnosti a správy hranic v Moldavsku a vyzývá Komisi, aby urychleně umožnila neomezenou činnost tohoto centra tím, že mu poskytne logistickou a finanční podporu na základě spolupráce s GŘ Home a GŘ Just a s odborníky Unie z příslušných agentur Unie v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, kteří jsou nasazeni v Moldavsku;

68.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby měla Komise dostatek zaměstnanců, aby mohla plnit své úkoly, včetně těch, které se týkají nových iniciativ a nově přijatých právních předpisů; vyzývá proto Komisi, aby k jejich účinnému a účelnému provádění a prosazování zajistila dostatečný počet dalších pracovníků; v této souvislosti poukazuje na dopad legislativních návrhů v rámci Zelené dohody pro Evropu, aktu o digitálním trhu a aktu o digitálních službách a zvýšených výdajů Unie v důsledku nástroje NextGenerationEU a Nástroje na podporu oživení a odolnosti na personální potřeby v některých útvarech, zejména v Generálním ředitelství Komise pro životní prostředí (GŘ ENV), Generálním ředitelství pro hospodářskou soutěž (GŘ COMP), Generálním ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie (GŘ CNECT) a na Evropském úřadě pro boj proti podvodům (OLAF); vyjadřuje znepokojení nad tím, že Komise nemá k dispozici zaměstnance potřebné pro vykonávání požadované práce; žádá Komisi, aby tyto personální potřeby zohlednila, aniž by došlo ke snížení počtu zaměstnanců v jiných částech instituce;

69.  vyzývá k urychlenému přijetí cílené revize finančního nařízení navržené Komisí, pokud jde o nakládání s úroky z prodlení v případě opožděného splácení zrušených nebo snížených pokut za porušení pravidel hospodářské soutěže, aby se zabránilo tlaku na výdaje v okruhu 7;

Pilotní projekty a přípravné akce (PP a PA)

70.  připomíná význam pilotních projektů a přípravných akcí jako nástrojů k formulování politických priorit a zahajování nových iniciativ, které se mohou vyvinout v trvalou činnost a trvalé programy Unie; poté, co provedl důkladnou analýzu všech předložených návrhů, a s přihlédnutím k posouzení Komise, která se zabývala souladem návrhů s právními požadavky a jejich proveditelností, přijímá vyvážený soubor pilotních projektů a přípravných akcí, který odráží politické priority Parlamentu; vyzývá Komisi k urychlené realizaci pilotních projektů a přípravných akcí a k poskytnutí zpětné vazby o jejich praktických přínosech a výsledcích;

Platby

71.  zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit v rozpočtu na rok 2023 dostatečnou výši prostředků na platby, a rozhodl se obecně zvrátit škrty Rady a zvýšit prostředky na platby v těch položkách, které jsou v prostředcích na závazky pozměněny; zdůrazňuje, že je nezbytné urychlit provádění programů, aby se předešlo nahromadění plateb ve druhé polovině období VFR;

Ostatní oddíly

Oddíl I – Evropský parlament

72.  zachovává celkovou výši svého rozpočtu na rok 2023 stanovenou na 2 268 777 642 EUR beze změny v souladu se svými odhady příjmů a výdajů přijatými na plenárním zasedání dne 7. dubna 2022 a aktualizovanými dne 3. května 2022 na žádost Komise z důvodu změny odhadované míry indexace; rozhodl se zahrnout do plánu pracovních míst uměle a rozpočtově neutrálním způsobem 98 pracovních míst na dobu pouze jednoho roku, aby bylo možné začlenit úspěšné uchazeče interního výběrového řízení s ohledem na uplatňování čl. 29 odst. 4 služebního řádu, podobně jako tomu bylo v rozpočtu na rok 2020; aktualizuje poznámky k pěti rozpočtovým položkám s cílem doplnit také možnost proplácet náklady na účast předkladatelů petic, včetně cestovních výdajů, výdajů na pobyt a vedlejších výdajů, během oficiálních pracovních cest Petičního výboru mimo prostory Parlamentu;

73.  uznává úlohu Úřadu pro evropské politické strany a evropské politické nadace, který je důležitý pro transparentnost, řádné finanční řízení a rozmanitost politického systému vzhledem k tomu, že zajišťuje dodržování společných pravidel evropskými politickými stranami a nadacemi; konstatuje, že ačkoli je rozpočet tohoto úřadu zahrnut do oddílu I – Evropský parlament, úřad je nezávislým subjektem Unie; rozhodl se proto vytvořit samostatnou položku pro odměny a příspěvky zaměstnanců úřadu a samostatnou položku v plánu pracovních míst Parlamentu, která se bude vztahovat na jeho pracovní místa, a to bez dodatečných prostředků v návrhu rozpočtu;

74.  žádá předsednictvo, aby byly článku 3 2 3 – Podpora demokracie a budování kapacit parlamentů třetích zemí poskytnuty dostatečné prostředky, aby tak Parlament mohl, bude-li to nutné a možné, účinně přispívat k organizaci třetího ročníku konference na vysoké úrovni Globálního kampusu pro lidská práva a demokracii, a to mj. prostřednictvím žádosti správních útvarů Parlamentu o převod v průběhu roku, kdy probíhá plnění rozpočtu;

75.  v souladu s výše uvedeným usnesením ze dne 7. dubna 2022 o odhadu příjmů a výdajů na rozpočtový rok 2023 a s ohledem na odpovědi generálního tajemníka ze dne 20. července 2022:

   a) připomíná, že nedostatky v boji proti ohrožení kybernetické a hybridní bezpečnosti v jedné instituci mohou mít dopad na všechny instituce; opakuje proto, že je důležité, aby byl rozpočet Parlamentu odpovídajícím způsobem vybaven k posílení jeho kapacit v boji proti kybernetickým a hybridním hrozbám ve prospěch všech orgánů, zejména s ohledem na ruskou útočnou válku proti Ukrajině, rostoucí počet útoků, k nimž v posledních letech dochází, a nadcházející volby do Evropského parlamentu v roce 2024;
   b) bere na vědomí probíhající opatření, která správa přijímá v boji proti dezinformacím, nebo jakékoli kroky zaměřené na zkreslování postojů poslanců, zejména s ohledem na volby do Evropského parlamentu v roce 2024; opakuje svou výzvu k posílení spolupráce mezi všemi zúčastněnými subjekty na interinstitucionální úrovni;
   c) bere na vědomí podporu poskytovanou skupině pro podporu demokracie a koordinaci a jejím hlavním členům při provádění činností na podporu demokracie; vítá posílení činností a vyzývá k pokračující podpoře komunikace s občany tím, že v náležitých případech budou poskytovány informace také v jazycích jazykových menšin, regionů a společenství, a dále vyzývá k boji proti dezinformacím se zvláštním důrazem na nové prioritní země;
   d) v souvislosti s právě probíhající revizí obecných prováděcích ustanovení týkajících se náhrad výdajů na služební cesty a pracovní cesty a vnitřních předpisů pro služební cesty a pracovní cesty úředníků a ostatních zaměstnanců Evropského parlamentu připomíná, že plénum již několikrát vyjádřilo přání, aby předsednictvo zajistilo stejnou výši příspěvků vyplácených akreditovaným asistentům za služební cesty mezi třemi pracovními místy Parlamentu, jako dostávají úředníci a ostatní zaměstnanci;
   e) znovu vyzývá Konferenci předsedů a předsednictvo, aby revidovaly prováděcí ustanovení, kterými se řídí činnost delegací a poslanců mimo Unii a rozhodnutí o „pracovních cestách výborů mimo tři pracovní místa“; zdůrazňuje, že tato revize by měla zvážit možnost, aby akreditovaní parlamentní asistenti za určitých podmínek doprovázeli poslance na oficiálních delegacích a pracovních cestách Parlamentu, čímž by se nalezla správná rovnováha mezi vysokou přidanou hodnotou pro poslance EP a environmentálními, logistickými a rozpočtovými omezeními;
   f) zdůrazňuje, že je třeba, aby Rozpočtový výbor dostával zavčas a ve srozumitelné formě všechny důležité informace, které se týkají rozpočtu Parlamentu, a mohl tak přijímat informovaná rozhodnutí; uznává význam zřízení center Europa Experience ve všech členských státech jako způsobu, jak přiblížit Unii občanům, a požaduje vzhledem k vysoké inflaci aktualizaci provozních nákladů center Europa Experience; požaduje rovněž aktualizaci půjčky ve výši 37,9 milionů EUR navržené na financování nákupu budovy Europa Experience v Dublinu, jak požaduje čl. 266 odst. 6 finančního nařízení;
   g) připomíná důležitost transparentního a spravedlivého rozhodování v rámci politiky týkající se budov s řádným přihlédnutím k článku 266 finančního nařízení, pokud jde o politiku Parlamentu v oblasti budov;
   h) připomíná předsednictvu, že před přijetím jakéhokoli důležitého rozhodnutí o otázkách souvisejících s budovami je vzhledem k významným rozpočtovým důsledkům takových rozhodnutí nutné řádně informovat a konzultovat Rozpočtový výbor; žádá předsednictvo, aby prozkoumalo možnosti úspor a zcela přehodnotilo projekt týkající se budoucnosti budovy Spaak v Bruselu;
   i) domnívá se, že v dobách, kdy se občané Unie potýkají s dramatickým nárůstem nákladů na každodenní živobytí, by orgány Unie měly všechny bez výjimky prokázat solidaritu a jít příkladem, zejména pokud jde o snižování spotřeby energie; konstatuje, že inflace a rostoucí ceny energií vyvolaly obrovský tlak na rozpočet Parlamentu; bere na vědomí rozhodnutí předsednictva ze dnů 2. května 2022 a 3. října 2022 o krátkodobých opatřeních zaměřených na snížení spotřeby energie v Parlamentu; žádá uživatele, aby si sami upravovali teplotu v kancelářích a zasedacích místnostech a současně se drželi pravidel, která byla dohodnuta za účelem úspor; vyzývá Parlament, aby v rámci nadcházející revize stávajícího přístupu k činnostem v oblasti úspor energie přijal veškerá nezbytná opatření ke snížení střednědobé a dlouhodobé spotřeby energie s cílem snížit účty za energii; vzhledem k energetické krizi a ke geopolitickému kontextu vítá a podporuje investice do energie z obnovitelných zdrojů a do postupného ukončování používání fosilních paliv a obzvláště do instalací tepelných čerpadel; vyzývá k rozšíření výroby energie na místě, zejména co nejrychlejší instalací nejmodernějších střešních fotovoltaických panelů pro maximální potenciál v Bruselu a ve Štrasburku, a vítá novou studii o nákladově účinnějších fotovoltaických panelech, která se právě zpracovává; vítá systém hospodaření s energií v budovách, který byl vypracován v rámci systému EMAS, a vyzývá k tomu, aby součástí návrhu odhadů, které předkládají útvary, byl i roční audit; žádá předsednictvo, aby podnítilo výměnu osvědčených postupů mezi řídícími útvary orgánů Unie při revizi jejich víceletých strategií výdajů, díky níž by orgány mohly objevit možnosti, jak více ušetřit; vybízí k zintenzivnění výměny názorů na osvědčené postupy týkající se spotřeby energie i mimo orgány Unie, například k výměně názorů s místními orgány;
   j) vítá předběžné kroky k vytyčení cílů týkajících se uhlíkové neutrality; připomíná poslancům a politickým skupinám, aby přispívali k nynějšímu omezování přepravy beden s pracovním materiálem pro plenární zasedání mezi Bruselem a Štrasburkem, k němuž se zavázalo předsednictvo, a vyzývá je k podpoře tohoto úsilí; vyzývá k tomu, aby v nadcházejících rozpočtech byly naplánovány příslušné investice do zachycování a opětovného využívání dešťové vody a do racionálnějšího využití vody;

76.  vyzývá Parlament, aby i nadále pravidelně posuzoval organizaci personálních potřeb, přerozděloval pracovní místa mezi ředitelstvími v souladu s měnícími se prioritami tak, aby bylo možné plnit nové úkoly se stabilním počtem zaměstnanců, a aby posoudil rizika spojená se zaměstnáváním rostoucího počtu smluvních zaměstnanců, včetně nebezpečí, že v Parlamentu vznikne struktura zaměstnanců dvou úrovní; s ohledem na právní závazky Parlamentu zdůrazňuje, že v inflačním prostředí nabývá na významu přehodnocení zdrojů z hlediska priorit;

Ostatní oddíly (oddíly IV–X)

77.  zdůrazňuje tlak, pod který se dostávají výdaje ostatních orgánů a institucí v důsledku vysoké inflace; zdůrazňuje, že největší části jejich rozpočtů jsou stanoveny zákonnými nebo smluvními závazky ovlivněnými inflací a že nemají žádnou kontrolu nad mírou inflace a rostoucími cenami energií; poukazuje na to, že k tomu, aby orgány mohly plnit svůj mandát, musí mít dostatek zaměstnanců; vítá trvalé úsilí orgánů o přesuny zaměstnanců a o další zvýšení efektivity, uznává však, že tento přístup má v současném kontextu, kdy je spojen s rostoucí odpovědností, své meze; vyjadřuje politování nad tím, že Komise neposkytla žádná dodatečná pracovní místa požadovaná ostatními orgány bez ohledu na jejich nové úkoly; odsuzuje horizontální přístup Rady zvýšit paušální srážku o 1,8 procentního bodu v každém orgánu a domnívá se, že tento přístup není odůvodněný; připomíná, že zvýšení paušální srážky bude nutit ostatní orgány k tomu, aby udržovaly větší počet volných pracovních míst, čímž se sníží jejich pracovní síla a jejich schopnost reagovat na problémy občanů a plnit mandát;

78.  rozhodl se proto obnovit rozpočet Evropského výboru regionů podle návrhu rozpočtu; v souladu s gentlemanskou dohodou nemění znění Rady, pokud jde o Radu a Evropskou radu;

79.  v následujících řádně odůvodněných případech zvyšuje objem prostředků nebo zaměstnanců nad úroveň návrhu rozpočtu s cílem poskytnout orgánům dostatek zdrojů, aby mohly přiměřeně, účinně a účelně vykonávat stále početnější úkoly vyplývající z jejich mandátu a aby byly vybaveny na nadcházející výzvy, zejména pokud jde o kybernetickou bezpečnost; v tomto ohledu zdůrazňuje, že Unie není dostatečně připravena na boj proti kybernetickým hrozbám, které jsou postupem času stále četnější a složitější; domnívá se, že všem orgánům Unie by měly být poskytnuty přiměřené prostředky a dostatečný počet zaměstnanců, aby těmto hrozbám mohly čelit jak interně, tak i v rámci interinstitucionální spolupráce; proto navrhuje:

   a) obnovit úroveň prostředků v souladu s odhady Soudního dvora Evropské unie a evropské veřejné ochránkyně práv zvýšením prostředků nad úroveň návrhu rozpočtu v rozpočtových položkách, které pokrývají prostředky na nové zaměstnance, jakož i na počet pracovních míst v jejich plánu pracovních míst;
   b) obnovit výši prostředků částečně v souladu s odhady Evropského účetního dvora, Evropského hospodářského a sociálního výboru, evropského inspektora ochrany údajů a Evropské služby pro vnější činnost zvýšením prostředků nad úroveň návrhu rozpočtu v rozpočtových položkách, které pokrývají prostředky na nové zaměstnance a počet pracovních míst v jejich plánu pracovních míst;
   c) posílit několik provozních položek v souladu s požadavkem evropského inspektora ochrany údajů, aby rozpočet na rok 2023 odrážel neočekávané vysoké životní náklady, které nebyly zohledněny při přípravě jejich odhadů;

Posouzení návrhu na změnu

80.  bere na vědomí skutečnost, že návrh na změnu č. 1 k návrhu souhrnného rozpočtu na rok 2023, který má celkový čistý dopad na výdaje ve výši dalších 758,3 milionu EUR v prostředcích na závazky a 2 394,9 milionu EUR v prostředcích na platby, včetně velmi významného zvýšení prostředků na platby v důsledku návrhu FAST-CARE; bere rovněž na vědomí skutečnost, že Komise celkově navrhuje uvolnit prostředky z nástroje pružnosti ve výši 822,1 milionu EUR pro okruhy 2b, 5 a 6;

81.  konstatuje, že návrh na změnu obsahuje pouze některé obavy a priority Parlamentu uvedené v tomto usnesení, jako je posílení humanitární pomoci, mechanismus civilní ochrany Unie a program Erasmus+ a větší podpora obrany; vyjadřuje nicméně znepokojení nad tím, že navrhovaná navýšení jsou nedostatečná a u některých z navrhovaných navýšení se jedná spíše o předsunutí finančních prostředků než o dodatečné prostředky;

82.  bere na vědomí opatření a kroky, které byly od začátku války dosud přijaty na podporu Ukrajiny, a vybízí Komisi, aby navrhla další opatření; vyjadřuje politování nad tím, že rozpočtové návrhy Komise na rok 2023 neposkytují vhodnou reakci na celou škálu důsledků agresivní války Ruska proti Ukrajině; domnívá se, že potřeby pro rok 2023 jsou mnohem vyšší, než je navrhováno v návrhu na změnu;

83.  bere na vědomí návrh na uvolnění prostředků z nástroje jediného rozpětí ve výši 450 milionů EUR na pokrytí finančních nákladů nástroje EURI; zdůrazňuje skutečnost, že skutečné částky požadované na náklady na financování nástroje EURI v jakémkoli daném ročním rozpočtu závisí na úrokových sazbách z výpůjček, což do jednání o ročním rozpočtu přináší značnou míru nejistoty; zdůrazňuje, že tyto náklady by nikdy neměly být na úkor financování programů; zdůrazňuje, že využívání nástroje jediného rozpětí na pokrytí finančních nákladů nástroje EURI rovněž snižuje již tak velmi omezenou flexibilitu rozpočtu a omezené rozpětí, a tím i schopnost reagovat na současné a nově vznikající potřeby; připomíná, že je naléhavě nutné podstatně revidovat VFR a požadavky Parlamentu, aby se na nástroj EURI nevztahovaly stropy VFR;

84.  bere na vědomí upravenou výši prostředků pro ostatní oddíly s ohledem na současný odhad úpravy platů na rok 2022, která je nižší, než se předpokládalo v návrhu rozpočtu na rok 2023, a převod prostředků z ostatních orgánů do skupiny CERT-EU s cílem posílit schopnosti Unie v oblasti kybernetické bezpečnosti, a snížit tak výši prostředků ostatních orgánů o 45 milionů EUR;

o
o   o

85.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení, k němuž jsou připojeny návrhy změn k návrhu souhrnného rozpočtu, Radě, Komisi, ostatním dotčeným orgánům a institucím, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1.
(2) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.
(3) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11.
(4) Úř. věst. C 444 I, 22.12.2020.
(5) Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2020 k návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027, příloha 2: Prohlášení (Přijaté texty, P9_TA(2020)0357).
(6) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.
(7) Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1.
(8) Přijaté texty, P9_TA(2022)0219.
(9) Přijaté texty, P9_TA(2020)0005.
(10) Úř. věst. C 99, 1.3.2022, s. 158.
(11) Přijaté texty, P8_TA(2017)0010.
(12) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1.
(13) Přijaté texty, P9_TA(2022)0106.
(14) Přijaté texty, P9_TA(2022)0127.
(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1).
(16) Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 12).

Poslední aktualizace: 21. října 2022Právní upozornění - Ochrana soukromí