Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2021/0223(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0234/2022

Předložené texty :

A9-0234/2022

Rozpravy :

PV 17/10/2022 - 14
CRE 17/10/2022 - 14
PV 10/07/2023 - 15
CRE 10/07/2023 - 15

Hlasování :

PV 19/10/2022 - 7.5
CRE 19/10/2022 - 7.5
Vysvětlení hlasování
PV 11/07/2023 - 8.12
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P9_TA(2022)0368
P9_TA(2023)0261

Přijaté texty
PDF 440kWORD 122k
Středa, 19. října 2022 - Štrasburk
Zavádění infrastruktury pro alternativní paliva ***I
P9_TA(2022)0368A9-0234/2022

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 19. října 2022 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU (COM(2021)0559 – C9-0331/2021 – 2021/0223(COD))(1)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1
(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU43 stanovila rámec pro zavádění infrastruktury pro alternativní paliva. Sdělení Komise o uplatňování uvedené směrnice44 poukazuje na nerovnoměrný rozvoj dobíjecí a čerpací infrastruktury napříč Unií a na nedostatečnou interoperabilitu a uživatelskou přívětivost. Konstatuje se v něm, že neexistence jasné společné metodiky pro stanovování cílů a přijímání opatření v rámci vnitrostátních rámců politiky požadovaných směrnicí 2014/94/EU vede k situaci, kdy se úroveň ambicí jednotlivých členských států při stanovování cílů a provádění podpůrných politik značně liší.
 (1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU43 stanovila rámec pro zavádění infrastruktury pro alternativní paliva. Sdělení Komise o uplatňování uvedené směrnice44 poukazuje na nerovnoměrný rozvoj dobíjecí a čerpací infrastruktury napříč Unií a na nedostatečnou interoperabilitu a uživatelskou přívětivost. Konstatuje se v něm, že neexistence jasné společné metodiky pro stanovování cílů a přijímání opatření v rámci vnitrostátních rámců politiky požadovaných směrnicí 2014/94/EU vede k situaci, kdy se úroveň ambicí jednotlivých členských států při stanovování cílů a provádění podpůrných politik značně liší. V důsledku toho se nepodařilo vybudovat komplexní a úplnou síť infrastruktury pro alternativní paliva v celé Unii.
__________________
 __________________
43 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1).
 43 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1).
44 COM(2020)0789.
 44 COM(2020)0789.
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3
(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/63146 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/124247 již stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla, jakož i pro některá těžká vozidla. Uvedené nástroje by měly urychlit zavedení zejména vozidel s nulovými emisemi a vytvořit tak poptávku po dobíjecí a čerpací infrastruktuře.
 (3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/63146 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/124247 již stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla, jakož i pro některá těžká vozidla. Revize těchto nástrojů by měla být sladěna s revizí stávajícího nařízení s cílem zajistit soudržný rámec pro používání a zavádění alternativních paliv v silniční dopravě a urychlit zavedení zejména vozidel s nulovými emisemi a alternativních paliv a tak vytvořit poptávku po dobíjecí a čerpací infrastruktuře.
__________________
 __________________
46 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 ze dne 17. dubna 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla a kterým se zrušují nařízení (ES) č. 443/2009 a (EU) č. 510/2011 (Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 13).
 46 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 ze dne 17. dubna 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla a kterým se zrušují nařízení (ES) č. 443/2009 a (EU) č. 510/2011 (Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 13).
47Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242 ze dne 20. června 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nová těžká vozidla a kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 a (EU) 2018/956 a směrnice Rady 96/53/ES (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 202).
 47Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242 ze dne 20. června 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nová těžká vozidla a kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 a (EU) 2018/956 a směrnice Rady 96/53/ES (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 202).
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Iniciativy ReFuelEU Aviation48 a FuelEU Maritime49 by měly podpořit výrobu a zavádění udržitelných alternativních paliv v letecké a námořní dopravě. Zatímco požadavky týkající se využívání udržitelných leteckých paliv se mohou do značné míry opřít o stávající čerpací infrastrukturu, jsou zapotřebí investice do dodávek elektřiny pro letadla stojící na letišti. Iniciativa FuelEU Maritime stanoví požadavky zejména na využívání elektřiny z pevniny, které lze splnit pouze tehdy, bude-li v přístavech sítě TEN-T zavedena vhodná úroveň dodávek elektřiny z pevniny. Uvedené iniciativy však neobsahují žádná ustanovení o požadované palivové infrastruktuře, jež jsou předpokladem pro splnění daných cílů.
 (4)  Iniciativy ReFuelEU Aviation48 a FuelEU Maritime49 by měly podpořit výrobu a zavádění udržitelných alternativních paliv v letecké a námořní dopravě. Zatímco požadavky týkající se využívání udržitelných leteckých paliv se mohou do značné míry opřít o stávající čerpací infrastrukturu, jsou zapotřebí investice do dodávek elektřiny pro letadla stojící na letišti. Členské státy a Komise by měly dále provést posouzení současného stavu a budoucího vývoje trhu s vodíkem v letecké dopravě a zajistit vypracování studie proveditelnosti týkající se zavádění příslušné infrastruktury pro pohon letadel, případně včetně plánu zavedení infrastruktury pro alternativní paliva na letištích, zejména pro vodík a elektrické dobíjení letadel. Iniciativa FuelEU Maritime stanoví požadavky zejména na využívání elektřiny z pevniny, které lze splnit pouze tehdy, bude-li v přístavech sítě TEN-T zavedena vhodná úroveň dodávek elektřiny z pevniny. Uvedené iniciativy však neobsahují žádná ustanovení o požadované palivové infrastruktuře, jež jsou předpokladem pro splnění daných cílů.
__________________
 __________________
48 COM(2021)0561.
 48 COM(2021)0561.
49 COM(2021)0562.
 49 COM(2021)0562.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5
(5)  Proto by všechny druhy dopravy měly být řešeny v rámci jediného nástroje, který by měl zohlednit rozmanitost alternativních paliv. Využívání technologií pohonu s nulovými emisemi se v různých druzích dopravy nacházejí v různých fázích vývoje. Zejména v odvětví silniční dopravy dochází k rychlému zavádění bateriových elektrických vozidel a plug-in hybridních vozidel. Pro trhy jsou k dispozici i silniční vozidla s vodíkovými palivovými články. Kromě toho jsou v současnosti v rámci různých projektů a pro první komerční využití zaváděny menší vodíkové a bateriové elektrické lodě a vlaky na vodíkové palivové články, přičemž se očekává, že v nadcházejících letech dojde k jejich plnému komerčnímu nasazení. Naproti tomu odvětví letecké a lodní dopravy jsou i nadále závislá na kapalných a plynných palivech, protože se očekává, že řešení pohonu s nulovými a nízkými emisemi bude uvedeno na trh až přibližně okolo roku 2030, a zejména v odvětví letecké dopravy ještě později, přičemž plné komerční nasazení si vyžádá delší čas. Fosilní plynná nebo kapalná paliva lze využít pouze tehdy, jsou-li jasně začleněna do dekarbonizační strategie, která je v souladu s dlouhodobým cílem klimatické neutrality Unie, což vyžaduje jejich mísení s obnovitelnými palivy, jako jsou biomethan, pokročilá biopaliva nebo obnovitelná a nízkouhlíková syntetická plynná a kapalná paliva, nebo jejich nahrazení těmito palivy.
 (5)  Proto by všechny druhy dopravy měly být řešeny v rámci jediného nástroje, který by měl zohlednit rozmanitost alternativních paliv. Využívání technologií pohonu s nulovými emisemi se v různých druzích dopravy a v různých členských státech a regionech nachází v různých fázích vývoje. Zejména v odvětví silniční dopravy dochází k rychlému zavádění bateriových elektrických vozidel a plug-in hybridních vozidel, proto jsou pro tyto vyspělé technologie zapotřebí ambicióznější cíle. Pro trhy jsou k dispozici i silniční vozidla s vodíkovými palivovými články, i když v menší míře. Kromě toho jsou v současnosti v rámci různých projektů a pro první komerční využití zaváděny menší vodíkové a bateriové elektrické lodě a vlaky na vodíkové palivové články, přičemž se očekává, že v nadcházejících letech dojde k jejich plnému komerčnímu nasazení. Naproti tomu odvětví letecké a lodní dopravy jsou i nadále závislá na kapalných a plynných palivech, protože se očekává, že řešení pohonu s nulovými a nízkými emisemi bude uvedeno na trh až přibližně okolo roku 2030, a zejména v odvětví letecké dopravy ještě později, přičemž plné komerční nasazení si vyžádá delší čas. Unie by měla zvýšit své úsilí o postupné vyřazení fosilních plynných nebo kapalných paliv a podporovat obnovitelné alternativy, přičemž fosilní paliva by mělo být možné využít pouze tehdy, jsou-li jasně začleněna do dekarbonizační strategie, která je v souladu s dlouhodobým cílem klimatické neutrality Unie, což vyžaduje jejich mísení s obnovitelnými palivy, jako jsou biomethan, pokročilá biopaliva nebo obnovitelná a nízkouhlíková syntetická plynná a kapalná paliva, nebo jejich nahrazení těmito palivy.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
(6)  Tato biopaliva a syntetická paliva nahrazující motorovou naftu, benzin a tryskové palivo lze vyrábět z různých vstupních surovin a mohou být přimíchávána do fosilních paliv ve velmi vysokém poměru. Technicky je lze po menších úpravách využívat současnými technologiemi vozidel. Pro vnitrozemskou a pobřežní plavbu je možné rovněž použít obnovitelný methanol. Syntetická a parafinická paliva mají potenciál snížit využívání zdrojů fosilních paliv v dodávkách energie pro dopravu. Všechna tato paliva mohou být distribuována, skladována a využívána za pomoci stávající infrastruktury nebo v případě potřeby za pomoci infrastruktury stejného druhu.
 (6)  S cílem maximalizovat potenciál snižování emisí skleníkových plynů je možné tato biopaliva, včetně bioplynu, a syntetická paliva nahrazující motorovou naftu, benzin a tryskové palivo vyrábět z různých vstupních surovin a mohou být přimíchávána do fosilních paliv ve velmi vysokém poměru. To je obzvláště důležité pro snížení emisí skleníkových plynů v odvětví letecké a námořní dopravy, u nichž bude elektrifikace pomalejší. Technicky lze tato paliva po menších úpravách využívat současnými technologiemi vozidel. Pro vnitrozemskou a pobřežní plavbu je možné rovněž použít obnovitelný methanol. Syntetická a parafinická paliva mají potenciál snížit využívání zdrojů fosilních paliv v dodávkách energie pro dopravu. Všechna tato paliva mohou být distribuována, skladována a využívána za pomoci stávající infrastruktury nebo v případě potřeby za pomoci infrastruktury stejného druhu.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 a (nový)
(6a)  Je důležité dodržovat obecné zásady technologické neutrality a energetické účinnosti v první řadě u těch technologií, které jsou nezbytné pro dosažení klimatické neutrality, neboť některé z technologií, které budou v dohledné budoucnosti zapotřebí, stále vyžadují investice do výzkumu a vývoje. Zároveň je třeba zachovat hospodářskou soutěž na trhu mezi různými alternativními technologiemi, přičemž je třeba náležitě zohlednit cenovou dostupnost a rozdílné výchozí pozice členských států.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7
(7)  Zkapalněný zemní plyn (LNG) bude pravděpodobně hrát i nadále významnou roli v námořní dopravě, kde v současné době není k dispozici žádná ekonomicky realizovatelná technologie pohonu s nulovými emisemi. Sdělení ke Strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu poukazuje na to, že námořní lodě s nulovými emisemi budou připraveny k uvedení na trh do roku 2030. Přeměna flotily by měla z důvodu dlouhé životnosti lodí probíhat postupně. Na rozdíl od námořní dopravy by pro vnitrozemskou lodní dopravu s obvykle menšími plavidly a kratšími vzdálenostmi měly technologie pohonu s nulovými emisemi, jako je vodík a elektřina, na trhy vstupovat rychleji. Očekává se, že LNG v tomto odvětví již nebude hrát významnou roli. Paliva využívaná v dopravě, jako je LNG, je stále více třeba dekarbonizovat například mísením se zkapalněným biomethanem (bio-LNG) nebo obnovitelnými a nízkouhlíkovými syntetickými plynnými e-palivy (e-plyn), příp. jejich nahrazením těmito palivy. Tato dekarbonizovaná paliva lze využívat za pomoci stejné infrastruktury jako plynná fosilní paliva, což umožňuje postupný přechod na dekarbonizovaná paliva.
 (7)  Trvalé využívání zkapalněného zemního plynu (LNG) není slučitelné s cílem Unie v oblasti klimatické neutrality. Proto by mělo být využívání LNG v námořní dopravě co nejdříve ukončeno a mělo by být nahrazeno udržitelnějšími alternativami. V krátkodobém horizontu však LNG bude pravděpodobně hrát přechodnou roli v námořní dopravě, kde v současné době není k dispozici žádná ekonomicky realizovatelná technologie pohonu s nulovými emisemi. Sdělení ke Strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu poukazuje na to, že námořní lodě s nulovými emisemi budou připraveny k uvedení na trh do roku 2030 a podobné projekty již probíhají. Je třeba podporovat a řádně monitorovat další vývoj v této oblasti a podávat o něm zprávy. Přeměna flotily by měla z důvodu dlouhé životnosti lodí probíhat postupně. Vzhledem k přechodné úloze LNG by dostupnost infrastruktury pro doplňování LNG v přístavech měla být založena na poptávce, zejména pokud jde o nové veřejné investice. Na rozdíl od námořní dopravy se u vnitrozemské lodní dopravy s obvykle menšími plavidly a kratšími vzdálenostmi technologie pohonu s nulovými emisemi, jako je vodík a elektřina, stávají dostatečně vyspělými a měly by na trhy vstupovat rychleji, přičemž by mohly hrát důležitou úlohu v námořní dopravě, pokud jde o vytváření úspor z rozsahu u řešení pohonu s nulovými emisemi. Očekává se, že LNG v tomto odvětví již nebude hrát významnou roli. Paliva využívaná v dopravě, jako je LNG, je stále více třeba dekarbonizovat například mísením se zkapalněným biomethanem (bio-LNG) nebo obnovitelnými a nízkouhlíkovými syntetickými plynnými e-palivy (e-plyn), příp. jejich nahrazením těmito palivy. Tato dekarbonizovaná paliva lze využívat za pomoci stejné infrastruktury jako plynná fosilní paliva, což umožňuje postupný přechod na dekarbonizovaná paliva.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9
(9)  Zavádění veřejně přístupné dobíjecí infrastruktury pro lehká elektrická vozidla není v rámci Unie rovnoměrné. Přetrvávající nerovnoměrné rozložení by ohrozilo zavádění těchto vozidel a omezilo by propojení napříč Unií. Navíc, budou-li přetrvávat rozdíly v politických ambicích a přístupech na vnitrostátní úrovni, nepodaří se vytvořit dlouhodobou jistotu nezbytnou pro významné tržní investice. Stanovení minimálních povinných cílů závazných pro členské státy na vnitrostátní úrovni by proto mělo poskytnout politický směr a doplnit vnitrostátní rámce politiky. Tento přístup by měl kombinovat cíle založené na vnitrostátním vozovém parku s cíli založenými na vzdálenosti infrastruktury v rámci transevropské dopravní sítě (TEN-T). Cíle založené na vnitrostátním vozovém parku by měly zajistit, aby zavedení dostatečné veřejně přístupné dobíjecí infrastruktury odpovídalo míře využívání příslušných vozidel v jednotlivých členských státech. Cíle založené na vzdálenosti infrastruktury v rámci sítě TEN-T by měly zajistit plné pokrytí hlavních silničních sítí Unie elektrickými dobíjecími body, a tím zabezpečit snadný a plynulý provoz napříč Unií.
 (9)  Zavádění veřejně přístupné dobíjecí infrastruktury pro lehká elektrická vozidla není v rámci Unie a jednotlivých regionů rovnoměrné. Přetrvávající nerovnoměrné rozložení by ohrozilo zavádění těchto vozidel a omezilo by propojení napříč Unií. Navíc, budou-li přetrvávat rozdíly v politických ambicích a přístupech na vnitrostátní úrovni, budou bránit tolik potřebné udržitelné transformaci odvětví dopravy a nepřispějí k vytvoření dlouhodobé jistoty nezbytné pro významné tržní investice. Stanovení minimálních povinných cílů závazných pro členské státy na vnitrostátní úrovni by proto mělo poskytnout politický směr a doplnit vnitrostátní rámce politiky. Tento přístup by měl kombinovat cíle založené na vnitrostátním vozovém parku s cíli založenými na vzdálenosti infrastruktury v rámci transevropské dopravní sítě (TEN-T). Cíle založené na vnitrostátním vozovém parku by měly zajistit, aby zavedení dostatečné veřejně přístupné dobíjecí infrastruktury odpovídalo míře využívání příslušných vozidel v jednotlivých členských státech, zejména v zeměpisných oblastech, kde vlastníci lehkých vozidel s menší pravděpodobností vlastní soukromá parkovací místa. Je rovněž třeba věnovat zvláštní pozornost centrům s relativně vyšší hustotou obyvatelstva a vyšším podílem elektrických vozidel na trhu a zajistit v nich vyšší míru zavádění dobíjecí infrastruktury. Jakmile bude dosaženo určité míry zastoupení elektrických vozidel na trhu v daném členském státě, měl by se trh sám regulovat. Cíle založené na vzdálenosti infrastruktury v rámci sítě TEN-T by měly zajistit plné pokrytí hlavních silničních sítí Unie elektrickými dobíjecími body, a tím zabezpečit snadný a plynulý provoz napříč Unií, a to i v nejvzdálenějších regionech a na ostrovech Unie či směrem do těchto regionů a na ostrovy, nejsou-li příslušné náklady nepřiměřeně vysoké vůči přínosům; v opačném případě mohou členské státy zavést výjimku nebo zvážit rozvoj infrastruktury mimo rozvodnou síť. Rozvoj takové sítě infrastruktury by usnadnil dostupnost a propojení všech regionů v Unii, včetně nejvzdálenějších regionů a jiných odlehlých nebo venkovských oblastí, a posílil by mezi nimi sociální, hospodářskou a územní soudržnost.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
(10)  Cíle založené na vnitrostátním vozovém parku by měly být stanoveny na základě celkového počtu registrovaných elektrických vozidel v daném členském státě podle společné metodiky, která zohledňuje technologický vývoj, jako je větší jízdní dosah elektrických vozidel, nebo rostoucí pronikání rychlodobíjecích bodů na trh s kapacitou dobít větší počet vozidel na jeden dobíjecí bod než běžné dobíjecí body. Příslušná metodika musí rovněž zohlednit různé modely dobíjení bateriových elektrických a plug-in hybridních vozidel. Metodika, která stanoví cíle založené na vnitrostátním vozovém parku podle celkového maximálního výstupního výkonu veřejně přístupné dobíjecí infrastruktury, by měla umožnit flexibilitu pro implementaci různých dobíjecích technologií v jednotlivých členských státech.
 (10)  Cíle založené na vnitrostátním vozovém parku by měly být stanoveny na základě celkového podílu registrovaných elektrických vozidel v celkovém vozovém parku daného členského státu podle společné metodiky, která zohledňuje technologický vývoj, jako je větší jízdní dosah elektrických vozidel, nebo rostoucí pronikání rychlodobíjecích bodů na trh s kapacitou dobít větší počet vozidel na jeden dobíjecí bod než běžné dobíjecí body. Příslušná metodika musí rovněž zohlednit různé modely dobíjení bateriových elektrických a plug-in hybridních vozidel, jakož i počet obyvatel a podíl elektrických vozidel na trhu. Metodika, která stanoví cíle založené na vnitrostátním vozovém parku podle celkového maximálního výstupního výkonu veřejně přístupné dobíjecí infrastruktury, by měla umožnit flexibilitu pro implementaci různých dobíjecích technologií v jednotlivých členských státech. Komise by dále měla posoudit, jaké dopady mohou mít vozidla s integrovanými solárními panely na zavádění veřejně přístupné dobíjecí infrastruktury a případně na následné úpravy cílů tohoto nařízení týkajících se zavádění dobíjecí infrastruktury.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
(11)  Při provádění v členských státech by měla být zajištěna instalace dostatečného počtu veřejně přístupných dobíjecích bodů, zejména na stanicích veřejné dopravy, jako jsou přístavní terminály pro cestující, letiště či železniční stanice. Měl by být rovněž zaveden dostatečný počet veřejně přístupných rychlodobíjecích bodů určených pro lehká vozidla s cílem zvýšit pohodlí spotřebitelů, zejména v rámci sítě TEN-T, a zajistit tak plné přeshraniční propojení a umožnit provoz elektrických vozidel po celé Unii.
 (11)  Při provádění v členských státech by měla být zajištěna instalace dostatečného počtu veřejně přístupných pevných, mimosíťových nebo mobilních dobíjecích bodů způsobem, který podporuje územní rovnováhu a multimodální cestování, zabraňuje regionálním rozdílům a zajišťuje, aby žádné území nebylo opomenuto. Zavádění je obzvláště důležité v rezidenčních oblastech s nedostatkem parkovacích míst mimo ulici a tam, kde vozidla obvykle parkují delší dobu, včetně parkovišť taxislužby, a na stanicích veřejné dopravy, jako jsou přístavní terminály pro cestující, letiště či železniční stanice. Měl by být rovněž zaveden dostatečný počet veřejně přístupných rychlodobíjecích bodů určených pro lehká vozidla s cílem zvýšit pohodlí spotřebitelů, zejména v rámci sítě TEN-T, a zajistit tak plné přeshraniční propojení a umožnit provoz elektrických vozidel po celé Unii.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11 a (nový)
(11a)  Zavádění veřejně přístupné dobíjecí infrastruktury by mělo být především výsledkem soukromých tržních investic. Členské státy by však měly až do vytvoření konkurenčního trhu podporovat zavádění infrastruktury v případech, kdy podmínky na trhu vyžadují veřejnou podporu, pokud je taková veřejná podpora plně v souladu s pravidly státní podpory. Členské státy by měly případně zohlednit také to, že v určitých částech jejich území se může v průběhu roku lišit poptávka po dostatečném počtu dobíjecích bodů, jako je tomu v mnoha turistických destinacích. V takových případech by možnost zavedení dočasné mobilní dobíjecí infrastruktury mimo rozvodnou síť mohla nabídnout větší flexibilitu a umožnit uspokojení sezónní poptávky, aniž by bylo nutné instalovat pevnou infrastrukturu.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11 b (nový)
(11b)  Komise by v případě potřeby měla přezkoumat cíle, které toto nařízení stanoví pro infrastrukturu pro elektrické dobíjení lehkých a těžkých vozidel, aby se zajistila jejich kompatibilita s požadavky stanovenými v unijních předpisech upravujících výkonnostní normy pro emise CO2 pro lehká a těžká vozidla.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11 c (nový)
(11c)  Komise by měla přezkoumat potřebu zahrnout požadavky na dobíjecí infrastrukturu pro jízdní kola s pomocným elektrickým pohonem a vozidla kategorie L, jako jsou elektrická jízdní kola a elektromopedy, a zejména možnost vybavit dobíjecí infrastrukturu zásuvkou pro domácnost, která umožní snadné nabití těchto vozidel, neboť představují způsob dopravy, který může přispět k dalšímu snížení emisí CO2 a snížení znečištění ovzduší.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
(13)  Těžká elektrická vozidla potřebují výrazně odlišnou dobíjecí infrastrukturu než lehká vozidla. Veřejně přístupná infrastruktura pro těžká elektrická vozidla však v současné době v Unii téměř nikde k dispozici není. Přístup spočívající v kombinaci cílů založených na vzdálenosti infrastruktury v rámci sítě TEN-T, cílů týkajících se infrastruktury pro dobíjení přes noc a cílů týkajících se městských uzlů by měl zajistit, aby bylo v celé Unii zabezpečeno dostatečné pokrytí veřejně přístupnou infrastrukturou určenou pro těžká vozidla za účelem podpory očekávaného uvedení bateriových elektrických těžkých vozidel na trh.
 (13)  Těžká elektrická vozidla potřebují výrazně odlišnou dobíjecí infrastrukturu než lehká vozidla. Veřejně přístupná infrastruktura pro těžká elektrická vozidla však v současné době v Unii téměř nikde k dispozici není, a zavádění této infrastruktury je proto třeba urychlit. Přístup spočívající v kombinaci cílů založených na vzdálenosti infrastruktury v rámci sítě TEN-T, cílů týkajících se infrastruktury pro dobíjení přes noc a cílů týkajících se městských uzlů by měl zajistit, aby bylo v celé Unii zabezpečeno dostatečné pokrytí veřejně přístupnou infrastrukturou určenou pro těžká vozidla za účelem aktivní podpory zvýšení tržního podílu bateriových elektrických těžkých vozidel na trh.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13 a (nový)
(13a)  Proto je zapotřebí počáteční veřejná investice do infrastruktury pro těžká elektrická vozidla, zatímco jakýkoli další rozvoj infrastruktury nad rámec tohoto nařízení by měl být podmíněn rozvojem jejich celounijního, celostátního a regionálního podílu na trhu a příslušnými údaji o provozu.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14 a (nový)
(14a)  V současné době jsou připravovány nové normy pro dobíjecí infrastrukturu pro těžká vozidla. Technicky lze zajistit možnost modernizace fyzického připojení a komunikačních propojovacích protokolů, aby bylo možné jednotlivé dobíjecí stanice a dobíjecí body později modernizovat na nový standard. Komise by proto měla zvážit zvýšení individuálního výkonu dobíjecích stanic v dobíjecích parcích, jakmile budou k dispozici nové společné technické specifikace.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17
(17)  Veřejně přístupné dobíjecí body nebo výdejní stojany zahrnují například veřejně přístupné dobíjecí body nebo výdejní stojany v soukromém vlastnictví, které se nacházejí na veřejných nebo soukromých pozemcích, jako jsou veřejná parkoviště nebo parkoviště supermarketů. Dobíjecí bod nebo výdejní stojan nacházející se na soukromém pozemku, který je přístupný široké veřejnosti, by měl být považován za veřejně přístupný i v případech, kdy je přístup omezen na určitou obecnou skupinu uživatelů, například na zákazníky. Dobíjecí body nebo výdejní stojany pro systémy sdílení automobilů (car-sharing) by měly být považovány za veřejně přístupné pouze tehdy, pokud výslovně umožňují přístup třetím stranám. Dobíjecí body nebo výdejní stojany umístěné na soukromých pozemcích, na něž je přístup povolen pouze určitému vymezenému okruhu osob, jako jsou parkoviště v kancelářských budovách, k nimž mají přístup pouze zaměstnanci nebo oprávněné osoby, by neměly být považovány za veřejně přístupné dobíjecí body nebo výdejní stojany.
 (17)  Veřejně přístupné dobíjecí body nebo výdejní stojany zahrnují například veřejně přístupné dobíjecí body nebo výdejní stojany v soukromém vlastnictví, které se nacházejí na veřejných nebo soukromých pozemcích, jako jsou veřejná parkoviště nebo parkoviště supermarketů. Členské státy by měly zajistit, aby tam, kde mají parkovací zařízení více než 30 parkovacích míst, byl zaveden dostatečný počet veřejně přístupných dobíjecích bodů nebo výdejních stojanů. Dobíjecí bod nebo výdejní stojan nacházející se na soukromém pozemku, který je přístupný široké veřejnosti, by měl být považován za veřejně přístupný i v případech, kdy je přístup omezen na určitou obecnou skupinu uživatelů, například na zákazníky. Dobíjecí body nebo výdejní stojany pro systémy sdílení automobilů (car-sharing) by měly být považovány za veřejně přístupné pouze tehdy, pokud výslovně umožňují přístup třetím stranám. Dobíjecí body nebo výdejní stojany umístěné na soukromých pozemcích, na něž je přístup povolen pouze určitému vymezenému okruhu osob, jako jsou parkoviště v kancelářských budovách, k nimž mají přístup pouze zaměstnanci nebo oprávněné osoby, by neměly být považovány za veřejně přístupné dobíjecí body nebo výdejní stojany.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17 a (nový)
(17a)  S cílem zabránit nezamýšleným důsledkům tohoto nařízení, které odrazují od zavádění dobíjecí infrastruktury pro uzavřené vozové parky, jako je veřejná doprava, lze veřejně přístupné dobíjecí stanice částečně určené pro vozový park veřejné dopravy započítat do příslušných cílů stanovených v tomto nařízení. Dobíjecí body pro systémy sdílení automobilů (car-sharing) by měly být považovány za veřejně přístupné pouze tehdy, pokud výslovně umožňují přístup třetím stranám.
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17 b (nový)
(17b)  Za účelem zvýšení pohodlnosti pro spotřebitele by měly členské státy vybízet provozovatele veřejně přístupných dobíjecích bodů nebo výdejních stojanů s cílem zajistit, aby otevírací doba a doba, kdy jsou jejich služby dostupné, plně odpovídaly potřebám koncových uživatelů.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 20
(20)  Inteligentní měřicí systémy, jak jsou definovány ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/94452, umožňují poskytování dat v reálném čase, což je potřebné k zajištění stability sítě a k podpoře rozumného využívání služeb dobíjení. Díky tomu, že poskytují měření energie v reálném čase a přesné a transparentní informace o nákladech, podporují v kombinaci s inteligentními dobíjecími body dobíjení v době nízké obecné poptávky po elektřině a nízkých cen energie. Využitím inteligentních měřicích systémů v kombinaci s inteligentními dobíjecími body lze optimalizovat dobíjení ku prospěchu elektrizační soustavy a spotřebitelů. Je-li to technicky proveditelné a ekonomicky přiměřené, měly by členské státy podporovat využívání inteligentního měřicího systému pro dobíjení elektrických vozidel na veřejně přístupných dobíjecích stanicích a zajistit, aby tyto systémy splňovaly požadavky stanovené v článku 20 směrnice (EU) 2019/944.
 (20)  Inteligentní měřicí systémy, jak jsou definovány ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/94452, umožňují poskytování dat v reálném čase, což je potřebné k zajištění stability sítě a k podpoře rozumného využívání služeb dobíjení. Díky tomu, že poskytují měření energie v reálném čase a přesné a transparentní informace o nákladech, podporují v kombinaci s inteligentními dobíjecími body dobíjení v době nízké obecné poptávky po elektřině a nízkých cen energie. Využitím inteligentních měřicích systémů v kombinaci s inteligentními dobíjecími body lze optimalizovat dobíjení ku prospěchu elektrizační soustavy a spotřebitelů. Je-li to technicky proveditelné, měly by členské státy podporovat využívání inteligentního měřicího systému pro dobíjení elektrických vozidel na veřejně přístupných dobíjecích stanicích a zajistit, aby tyto systémy splňovaly požadavky stanovené v článku 20 směrnice (EU) 2019/944.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 21
(21)  Zvyšující se počet elektrických vozidel v silniční, železniční, námořní a jiné dopravě bude vyžadovat optimalizaci dobíjecích operací, které bude nutné řídit tak, aby nezpůsobovaly přetížení a aby byla plně využita dostupnost elektřiny z obnovitelných zdrojů a rovněž nízké ceny elektřiny v rámci systému. Zejména inteligentní dobíjení může ještě více usnadnit integraci elektrických vozidel do elektrizační soustavy, neboť umožňuje odezvu na straně poptávky prostřednictvím agregace a cen. Integraci systému lze dále usnadnit obousměrným nabíjením (vozidlo-síť). Všechny běžné dobíjecí body, kde jsou vozidla obvykle zaparkována na delší dobu, by proto měly podporovat inteligentní dobíjení.
 (21)  Zvyšující se počet elektrických vozidel v silniční, železniční, námořní a jiné dopravě bude vyžadovat optimalizaci dobíjecích operací, které bude nutné řídit tak, aby nezpůsobovaly přetížení a aby byla plně využita dostupnost elektřiny z obnovitelných zdrojů a rovněž nízké ceny elektřiny v rámci systému. Zejména inteligentní dobíjecí body, jakož i dobíjecí body mimo rozvodnou síť, mohou usnadnit integraci elektrických vozidel do elektrizační soustavy a snížit dopad elektrických vozidel na elektrickou distribuční síť, neboť umožňují odezvu na straně poptávky prostřednictvím agregace a cen. Integraci systému lze dále usnadnit obousměrným nabíjením (vozidlo-síť). Všechny běžné dobíjecí body by proto měly podporovat inteligentní dobíjení.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 21 a (nový)
(21a)   Obousměrné nabíjení v rámci soukromé i veřejně přístupné infrastruktury by mohlo lidi motivovat k nákupu elektrických vozidel, jelikož je pak lze využít k zajištění mobility i ke skladování energie. Proto by se mělo zabránit legislativním překážkám, jako je dvojí zdanění, s cílem dále rozvíjet ekonomickou životaschopnost obousměrného nabíjení a měl by být k dispozici dostatečný počet soukromých a veřejně přístupných dobíjecích stanic pro inteligentní obousměrné nabíjení.
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 21 b (nový)
(21b)  Aby se zajistilo, že rychlá transformace směrem k elektromobilitě proběhne udržitelným způsobem, měla by Unie zaujmout celosvětově vedoucí úlohu v oblasti udržitelných výrobků, technologií, služeb a inovací, zejména pokud jde o oběhový, sociálně spravedlivý, environmentálně odpovědný a udržitelný hodnotový řetězec baterií, včetně jistoty a udržitelnosti zaměstnání během transformace na silniční, námořní a leteckou dopravu s nulovými a nízkými emisemi.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22
(22)  Rozvoj infrastruktury pro elektrická vozidla, interakce této infrastruktury s elektrizační soustavou a práva a povinnosti různých subjektů na trhu s elektromobilitou musí být v souladu se zásadami stanovenými ve směrnici (EU) 2019/944. V tomto smyslu by provozovatelé distribučních soustav měli nediskriminačním způsobem spolupracovat s jakoukoli osobou zřizující nebo provozující veřejně přístupné dobíjecí body a členské státy by měly zajistit, aby dodávky elektřiny pro dobíjecí body mohly být předmětem smlouvy s jiným dodavatelem než se subjektem dodávajícím elektřinu do domácnosti nebo prostor, kde se tento dobíjecí bod nachází. Umožněním přístupu dodavatelů elektřiny v Unii k dobíjecím bodům by neměly být nijak dotčeny výjimky podle článku 66 směrnice (EU) 2019/944.
 (22)  Rozvoj síťové a mimosíťové infrastruktury pro elektrická vozidla, interakce této infrastruktury s elektrizační soustavou a práva a povinnosti různých subjektů na trhu s elektromobilitou musí být v souladu se zásadami stanovenými ve směrnici (EU) 2019/944. V tomto smyslu by provozovatelé distribučních soustav měli nediskriminačním způsobem spolupracovat s jakoukoli osobou zřizující nebo provozující veřejně přístupné dobíjecí body a členské státy by měly zajistit, aby dodávky elektřiny pro dobíjecí body mohly být předmětem smlouvy s jiným dodavatelem než se subjektem dodávajícím elektřinu do domácnosti nebo prostor, kde se tento dobíjecí bod nachází. Umožněním přístupu dodavatelů elektřiny v Unii k dobíjecím bodům by neměly být nijak dotčeny výjimky podle článku 66 směrnice (EU) 2019/944.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23
(23)  Zřizování a provozování dobíjecích bodů určených pro elektrická vozidla by mělo probíhat na konkurenčním trhu s otevřeným přístupem pro všechny účastníky, kteří mají zájem o zavádění nebo provozování dobíjecí infrastruktury. Důvodem k obavám jsou vzhledem k omezeným možnostem, pokud jde o alternativní umístění podél dálnic, stávající koncese, např. koncese pro konvenční čerpací stanice nebo odpočívadla, neboť mohou být uděleny na velmi dlouhou dobu a v některých případech u nich dokonce není přesně stanovené konečné datum. Členské státy by proto měly v maximální možné míře a v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU53 usilovat o konkurenční udělování nových koncesí konkrétně pro dobíjecí stanice na stávajících dálničních odpočívadlech nebo v jejich blízkosti s cílem omezit náklady na zavádění nové infrastruktury a umožnit tak novým subjektům vstup na trh.
 (23)  Zřizování a provozování dobíjecích bodů určených pro elektrická vozidla by mělo probíhat na konkurenčním trhu s otevřeným přístupem pro všechny účastníky, kteří mají zájem o zavádění nebo provozování dobíjecí infrastruktury. Členské státy by proto měly ve fázi rozvoje infrastruktury zabránit vzniku dominantních provozovatelů dobíjecí infrastruktury. Regionální a místní orgány podporují tento cíl tím, že vymezují oblasti pro konkurenční provozovatele. Důvodem k obavám jsou vzhledem k omezeným možnostem, které mají provozovatelé dobíjecích bodů, pokud jde o alternativní umístění podél dálnic, stávající koncese, např. koncese pro konvenční čerpací stanice nebo odpočívadla, neboť mohou být uděleny na velmi dlouhou dobu a v některých případech u nich dokonce není přesně stanovené konečné datum. Členské státy by proto měly v maximální možné míře a v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU usilovat o konkurenční udělování nových koncesí konkrétně pro dobíjecí stanice na stávajících dálničních odpočívadlech nebo v jejich blízkosti s cílem zabránit jejich budování na zelených prostranstvích a omezit náklady na zavádění nové infrastruktury a umožnit tak novým subjektům vstup na trh. Lze také zvážit možnost zřízení dobíjecích bodů konkurenčních provozovatelů na dálničním odpočívadle.
__________________
 __________________
53 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).
 53 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 a (nový)
(23a)  Členské státy mají k dispozici celou řadu zdrojů financování na podporu zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, zejména Nástroj pro oživení a odolnost zřízený nařízením (EU) 2021/2411a, Nástroj Komise pro technickou podporu zřízený nařízením (EU) 2021/2401b, Nástroj pro propojení Evropy zřízený nařízením (EU) 2021/11531c a partnerství a mise programu Horizont Evropa, zejména navrhovanou misi „Klimaticky neutrální a inteligentní města“, jejímž cílem je dosáhnout klimatické neutrality sta měst do roku 2030. Kromě toho jsou k dispozici Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti zřízené nařízením (EU) 2021/10581d na podporu investic do výzkumu, inovací a zavádění, zejména v méně rozvinutých členských státech a regionech, a program Invest EU, jenž může prostřednictvím své oblasti týkající se udržitelné infrastruktury posílit i v budoucnu použitelné investice v celé Evropské unii, pomoci uvolnit soukromé investice a poskytovat poradenské služby předkladatelům projektů a provozovatelům působícím v oblasti udržitelné infrastruktury a mobilních aktiv. V posledních letech skupina EIB rovněž v rámci Nástroje pro čistší dopravu zvýšila svou podporu urychlení novějších technologií, jako jsou elektromobilita a digitalizace, přičemž se očekává, že EIB bude i nadále poskytovat řadu finančních struktur, které pomohou urychlit jejich zavádění. Členské státy by měly těchto možností financování využít, zejména k podpoře veřejné dopravy a řešení v oblasti aktivní mobility a k financování opatření určených na podporu občanů, kteří jsou postiženi energetickou chudobou a chudobou v oblasti mobility.
__________________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).
1b Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 ze dne 10. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro technickou podporu (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 1).
1c Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1153 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy a zrušují nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014 (Úř. věst. L 249, 14.7.2021, s. 38).
1d Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 60).
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 24
(24)  Transparentnost cen má zásadní význam pro zajištění plynulého a snadného dobíjení a čerpání paliva. Uživatelé vozidel poháněných alternativními palivy by měli obdržet přesné informace o ceně před začátkem služby dobíjení nebo čerpání paliva. Cena by měla být sdělena jasně strukturovaným způsobem, aby koncoví uživatelé byli schopni určit různé nákladové složky.
 (24)  Transparentnost cen a cenová dostupnost mají zásadní význam pro zajištění plynulého a snadného dobíjení a čerpání paliva. Uživatelé vozidel poháněných alternativními palivy by měli obdržet přesné informace o ceně před začátkem služby dobíjení nebo čerpání paliva. Cena by měla být sdělena jasně strukturovaným způsobem a případně uvádět náklady na kWh nebo kg, aby koncoví uživatelé byli schopni určit a předjímat celkové náklady na dobíjení nebo čerpání paliva.
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 24 a (nový)
(24a)  Zavádění bateriových elektrických vozidel a vodíkových vozidel povede k podstatné změně modelů dobíjení, a informace o dostupnosti elektrických dobíjecích bodů a čerpacích stanic tak budou zásadní pro plynulé cestování v rámci EU. Řidiči by  měli za účelem optimalizace efektivity plánování cesty i dobíjení nebo čerpání paliva obdržet komplexní informace o dostupnosti konkrétních dobíjecích bodů a výdejních stojanů i o očekávaných čekacích dobách. Členské státy by proto měly podporovat provozovatele, aby koncovým uživatelům nabízeli informační systémy. Tyto systémy by měly být přesné a uživatelský vstřícné a měly by být provozovány v úředním jazyce (či jazycích) daného členského státu a v angličtině.
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 25
(25)  Vznikají nové služby, zejména za účelem podpory využívání elektrických vozidel. Subjekty nabízející tyto služby, jako jsou poskytovatelé služeb mobility, by měly mít možnost působit na trhu za spravedlivých tržních podmínek. Provozovatelé dobíjecích bodů by zejména neměli žádnému z těchto poskytovatelů služeb poskytovat nepřiměřeně preferenční zacházení, například prostřednictvím neopodstatněného cenového rozlišení, které by mohlo narušit hospodářskou soutěž a v konečném důsledku vést k vyšším cenám pro spotřebitele. Vývoj na trhu s dobíjením by měla Komise monitorovat. Při přezkumu nařízení přijme Komise opatření, bude-li to vyžadovat vývoj na trhu, jako například omezení služeb pro koncové uživatele nebo obchodní praktiky, které mohou narušit hospodářskou soutěž.
 (25)  Vznikají nové služby, zejména za účelem podpory využívání elektrických vozidel. Subjekty nabízející tyto služby, jako jsou poskytovatelé služeb mobility, by měly mít možnost působit na trhu za spravedlivých tržních podmínek. Provozovatelé dobíjecích bodů by zejména neměli žádnému z těchto poskytovatelů služeb poskytovat nepřiměřeně preferenční zacházení, například prostřednictvím neopodstatněného cenového rozlišení, které by mohlo narušit hospodářskou soutěž a v konečném důsledku vést k vyšším cenám pro spotřebitele. Vývoj na trhu s dobíjením by měly monitorovat vnitrostátní regulační orgány a Komise. Nejpozději při přezkumu nařízení přijme Komise opatření, bude-li to vyžadovat vývoj na trhu, jako například omezení služeb pro koncové uživatele nebo obchodní praktiky, které mohou narušit hospodářskou soutěž.
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 26
(26)  Motorová vozidla na vodíkový pohon vykazují v současnosti velmi nízkou míru pronikání na trh. Vybudování dostatečné infrastruktury pro čerpání vodíku je však nezbytné k tomu, aby bylo možné začít uvádět motorová vozidla na vodíkový pohon na trh ve velkém měřítku, jak předpokládá Vodíková strategie Komise pro klimaticky neutrální Evropu54. V současné době jsou vodíkové výdejní stojany zavedeny pouze v několika členských státech a z velké části nejsou vhodné pro těžká vozidla, což neumožňuje provoz vozidel na vodíkový pohon v celé Unii. Povinné cíle týkající se zavádění veřejně přístupných vodíkových výdejních stojanů by měly zajistit, aby byla v rámci hlavní sítě TEN-T zavedena dostatečně hustá síť vodíkových výdejních stojanů, která umožní plynulý provoz lehkých i těžkých vozidel na vodíkový pohon v celé Unii.
 (26)  Motorová vozidla na vodíkový pohon vykazují v současnosti velmi nízkou míru pronikání na trh. Vybudování dostatečné infrastruktury pro čerpání vodíku je však nezbytné k tomu, aby bylo možné začít uvádět motorová vozidla na vodíkový pohon na trh ve velkém měřítku, jak předpokládá Vodíková strategie Komise pro klimaticky neutrální Evropu54. V současné době jsou vodíkové výdejní stojany zavedeny pouze v několika členských státech a z velké části nejsou vhodné pro těžká vozidla, což neumožňuje provoz vozidel na vodíkový pohon v celé Unii. Povinné cíle týkající se zavádění veřejně přístupných vodíkových výdejních stojanů by měly zajistit, aby byla v rámci hlavní sítě TEN-T zavedena dostatečně hustá síť vodíkových výdejních stojanů, která umožní plynulý provoz lehkých i těžkých vozidel na vodíkový pohon a hromadnou dálkovou přepravu cestujících v celé Unii.
__________________
 __________________
54 COM(2020)0301.
 54 COM(2020)0301.
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 27
(27)  Vozidlům na vodíkový pohon by mělo být umožněno čerpat palivo v cílové destinaci, která se obvykle nachází v městské oblasti, nebo v její blízkosti. Aby bylo zajištěno, že bude možné čerpat palivo v destinaci alespoň v hlavních městských oblastech, měly by být veřejně přístupné čerpací stanice k dispozici ve všech městských uzlech, jak jsou definovány v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/201355. V rámci městských uzlů by orgány veřejné moci měly zvážit zavedení těchto stanic v multimodálních střediscích nákladní dopravy, neboť tato střediska jsou nejen typickou cílovou destinací těžkých vozidel, ale mohla by také poskytovat vodík jiným druhům dopravy, jako je železniční a vnitrozemská lodní doprava.
 (27)  Vozidlům na vodíkový pohon by mělo být umožněno čerpat palivo v cílové destinaci, která se obvykle nachází v městské oblasti, nebo v její blízkosti. Aby bylo zajištěno, že bude možné čerpat palivo v destinaci alespoň v hlavních městských oblastech, měly by být veřejně přístupné čerpací stanice k dispozici ve všech městských uzlech, jak jsou definovány v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/201355. V rámci městských uzlů by orgány veřejné moci měly zvážit zavedení těchto stanic v multimodálních střediscích nákladní dopravy, neboť tato střediska jsou nejen typickou cílovou destinací těžkých vozidel, ale mohla by také poskytovat vodík jiným druhům dopravy, jako je železniční a vnitrozemská lodní doprava a hromadná dálková přeprava cestujících.
__________________
 __________________
55 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).
 55 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 28
(28)  V rané fázi vstupu na trh stále přetrvává určitá nejistota, pokud jde o druh vozidel, která budou uváděna na trh, a o druh technologií, které budou široce využívány. Jak je uvedeno ve sdělení Komise s názvem „Vodíková strategie pro klimaticky neutrální Evropu“56, za nejpravděpodobnější segment, pokud jde o brzké masové nasazení vodíkových vozidel, byl označen segment těžkých vozidel. Infrastruktura pro čerpání vodíku by se proto měla nejprve zaměřit na tento segment a zároveň umožnit čerpání paliva na veřejně přístupných vodíkových čerpacích stanicích také lehkým vozidlům. Aby byla zajištěna interoperabilita, měly by všechny veřejně přístupné vodíkové stanice nabízet alespoň plynný vodík pod tlakem 700 barů. Při zavádění infrastruktury by měl být rovněž zohledněn nástup nových technologií, jako je kapalný vodík, který umožňuje delší jízdní dosah pro těžká vozidla a je upřednostňovanou technologickou volbou některých výrobců vozidel. Za tímto účelem by měl minimální počet vodíkových čerpacích stanic nabízet kromě plynného vodíku pod tlakem 700 barů i kapalný vodík.
 (28)  V rané fázi vstupu na trh stále přetrvává nejistota, pokud jde o druh vozidel, která budou uváděna na trh, a o druh technologií, které budou široce využívány. Jak je uvedeno ve sdělení Komise s názvem „Vodíková strategie pro klimaticky neutrální Evropu“56, za nejpravděpodobnější segment, pokud jde o brzké masové nasazení vodíkových vozidel, byl označen segment těžkých vozidel. Infrastruktura pro čerpání vodíku by se proto měla nejprve zaměřit na tento segment a zároveň umožnit čerpání paliva na veřejně přístupných vodíkových čerpacích stanicích také lehkým vozidlům. Aby byla zajištěna interoperabilita, měly by všechny veřejně přístupné vodíkové stanice nabízet alespoň plynný vodík pod tlakem 700 barů. Při zavádění infrastruktury by měl být rovněž zohledněn nástup nových technologií, jako je kapalný vodík, který umožňuje delší jízdní dosah pro těžká vozidla a je upřednostňovanou technologickou volbou některých výrobců vozidel. Za tímto účelem by měl minimální počet vodíkových čerpacích stanic nabízet kromě plynného vodíku pod tlakem 700 barů i kapalný vodík.
__________________
 __________________
56 COM(2020)0301.
 56 COM(2020)0301.
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 28 a (nový)
(28a)  Je důležité, aby bylo v členských státech podporováno účinné zavádění plánované infrastruktury pro čerpání vodíku. To bude vyžadovat koordinaci všech zúčastněných stran, včetně evropských, vnitrostátních a regionálních institucí, odborů a průmyslu. Je také nutné využívat iniciativy, jako je společný podnik pro čistý vodík zřízený nařízením Rady (EU) 2021/2085, s cílem usnadnit a znásobit soukromé financování, aby bylo možné dosáhnout příslušných cílů stanovených v tomto nařízení.
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 30
(30)  Uživatelé vozidel poháněných alternativními palivy by měli mít možnost platit snadno a pohodlně u všech veřejně přístupných dobíjecích bodů a výdejních stojanů, aniž by museli uzavřít smlouvu s provozovatelem daného dobíjecího bodu nebo výdejního stojanu nebo s poskytovatelem služeb mobility. Pro jednorázové dobíjení nebo čerpání paliva by proto všechny veřejně přístupné dobíjecí body a výdejní stojany měly přijímat platební prostředky, které jsou v Unii široce využívány, a zejména elektronické platby prostřednictvím terminálů a zařízení používaných pro platební služby. Tento způsob jednorázové platby by měl být spotřebitelům k dispozici vždy, a to i v případě, že jsou u dobíjecího bodu nebo výdejního stojanu nabízeny smluvní platby.
 (30)  Uživatelé vozidel poháněných alternativními palivy by měli mít možnost platit snadno a pohodlně u všech veřejně přístupných dobíjecích bodů a výdejních stojanů, aniž by museli uzavřít smlouvu s provozovatelem daného dobíjecího bodu nebo výdejního stojanu nebo s poskytovatelem služeb mobility. Pro jednorázové dobíjení nebo čerpání paliva by proto všechny veřejně přístupné dobíjecí body a výdejní stojany měly přijímat elektronické platby kartou nebo zařízení s bezkontaktní funkcí, jež jsou přinejmenším schopna číst platební karty, a pokud možno i další platební prostředky, které jsou v Unii široce využívány. Tento způsob jednorázové platby by měl být spotřebitelům k dispozici vždy, a to i v případě, že jsou u dobíjecího bodu nebo výdejního stojanu nabízeny smluvní platby. S cílem zajistit na dobíjecích a čerpacích stanicích bezproblémové platby vstřícné vůči spotřebitelům by měla být Komise vybídnuta ke změně směrnice (EU) 2015/2366 s cílem zaručit, že na těchto stanicích bude možné provádět bezkontaktní platby kartou.
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 30 a (nový)
(30a)  Aby se zajistilo, že dobíjecí infrastruktura bude využívána efektivně a zvýší spolehlivost elektromobility a důvěru spotřebitelů v tento druh dopravy, je nezbytné zaručit, aby byly veřejně přístupné dobíjecí stanice k dispozici všem uživatelům bez ohledu na značku automobilu, a to uživatelsky vstřícným a nediskriminačním způsobem.
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 31
(31)  Dopravní infrastruktura by měla všem uživatelům, včetně osob se zdravotním postižením a starších osob, umožnit bezproblémovou mobilitu a přístupnost. Umístění všech dobíjecích a čerpacích stanic i samotné dobíjecí a čerpací stanice by v zásadě měly být navrženy tak, aby je mohla využívat co nejširší veřejnost, zejména starší osoby, osoby s omezenou schopností pohybu a orientace a osoby se zdravotním postižením. To by mělo zahrnovat například zajištění dostatečného prostoru kolem parkoviště, zajištění instalace dobíjecí stanice tak, aby nebyla umístěna na nerovném povrchu, zajištění umístění tlačítek nebo obrazovky dobíjecí stanice ve vhodné výšce a zajištění vhodné hmotnosti dobíjecích a čerpacích kabelů pro snadnou manipulaci ze strany osob s omezenou silou. Kromě toho by uživatelské rozhraní souvisejících dobíjecích stanic mělo být přístupné. V tomto smyslu by se na dobíjecí a čerpací infrastrukturu měly vztahovat požadavky na přístupnost uvedené v přílohách I a III směrnice (EU) 2019/88257.
 (31)  Dopravní infrastruktura by měla všem uživatelům, včetně osob se zdravotním postižením a starších osob, umožnit bezproblémovou mobilitu a přístupnost. Umístění všech dobíjecích a čerpacích stanic i samotné dobíjecí a čerpací stanice by měly být navrženy tak, aby byly přístupné a uživatelsky vstřícné pro všechny, zejména starší osoby, osoby s omezenou schopností pohybu a orientace a osoby se zdravotním postižením. To by mělo zahrnovat například zajištění dostatečného prostoru kolem parkoviště, zajištění instalace dobíjecí stanice tak, aby nebyla umístěna na nerovném povrchu, zajištění umístění tlačítek nebo obrazovky dobíjecí stanice ve vhodné výšce a zajištění vhodné hmotnosti dobíjecích a čerpacích kabelů pro snadnou manipulaci ze strany osob s omezenou silou. Kromě toho by uživatelské rozhraní souvisejících dobíjecích stanic mělo být přístupné. V tomto smyslu by se na dobíjecí a čerpací infrastrukturu měly vztahovat požadavky na přístupnost uvedené v přílohách I a III směrnice (EU) 2019/88257.
__________________
 __________________
57 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70).
 57 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70).
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 32
(32)  Zařízení pro odběr elektřiny z pevniny mohou sloužit námořní a vnitrozemské vodní dopravě jako zdroj čisté energie a přispět tak ke snížení dopadu námořních lodí a plavidel vnitrozemské plavby na životní prostředí. V rámci iniciativy FuelEU Maritime musí provozovatelé kontejnerových a osobních lodí dodržovat ustanovení o snížení emisí z lodí u nábřeží. Pro splnění těchto požadavků by měly povinné cíle týkající se zavádění infrastruktury zajistit, aby byly pro toto odvětví v námořních přístavech hlavní a globální sítě TEN-T zabezpečeny dostatečné dodávky elektřiny z pevniny. Použití těchto cílů na všechny námořní přístavy sítě TEN-T by mezi nimi mělo zajistit rovné podmínky.
 (32)  Zařízení pro odběr elektřiny z pevniny, ať již pevná, nebo mobilní, mohou sloužit námořní a vnitrozemské vodní dopravě jako zdroj čisté energie a přispět tak ke snížení dopadu námořních lodí a plavidel vnitrozemské plavby na životní prostředí. Přínosy pro veřejné zdraví a klima plynoucí z upřednostňování využívání dodávek elektřiny z pevniny před jinými možnostmi jsou výrazné, pokud jde o kvalitu ovzduší v městských oblastech v okolí přístavů. V rámci iniciativy FuelEU Maritime musí provozovatelé kontejnerových a osobních lodí dodržovat ustanovení o snížení emisí z lodí u nábřeží. Pro splnění těchto požadavků by měly povinné cíle týkající se zavádění infrastruktury zajistit, aby byly pro toto odvětví v námořních přístavech hlavní a globální sítě TEN-T zabezpečeny dostatečné dodávky elektřiny z pevniny. Vzhledem k tomu, že existují různé správní rámce upravující námořní přístavy v Unii, mohou členské státy rozhodnout, aby byla  za účelem dosažení těchto cílů tato infrastruktura zaváděna v příslušných terminálech s nejvyšším počtem zastávek v přístavu pro každý jednotlivý typ lodi. Použití těchto cílů na všechny námořní přístavy sítě TEN-T by mezi nimi mělo zajistit rovné podmínky. Vzhledem k nákladům spojeným se zaváděním elektřiny z pevniny v námořních přístavech a k jeho složitosti je klíčové upřednostnit investice uvnitř přístavů a případně mezi terminály, kde mají největší smysl z hlediska využívání, hospodářské životaschopnosti, snižování emisí skleníkových plynů, znečištění ovzduší a kapacity sítě.
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 32 a (nový)
(32a)  Členské státy by měly přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění dostatečné frekvenční konverze, zálohy výkonu a dostatečného rozšíření elektrické sítě, pokud jde o propojení a kapacitu, aby byly zajištěny dodávky elektřiny z pevniny postačující k uspokojení poptávky po elektřině plynoucí z požadavků na poskytování elektřiny z pevniny v přístavech podle tohoto nařízení. Aby byla zajištěna kontinuita, měly by členské státy modernizovat a udržovat síť tak, aby byla schopna zvládnout současnou i budoucí zvýšenou poptávku po službách elektřiny z pevniny v přístavech. V případě, že není možné dodávat dostatečnou elektřinu z pevniny kvůli slabé kapacitě v místní síti připojené k přístavu, měl by tento nedostatek napravit členský stát a tato situace by neměla být považována za neplnění požadavků tohoto nařízení ze strany přístavu ani vlastníka či provozovatele lodi, pokud nedostatečnou místní kapacitu sítě řádně potvrdí správce sítě.
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 32 b (nový)
(32b)  Vývoj a zavádění alternativních paliv pro námořní odvětví vyžaduje koordinovaný přístup, aby bylo možné sladit nabídku a poptávku a zabránit uvíznutí aktiv. Do zavádění alternativních paliv, a zejména elektřiny z pevniny, by proto měly být zapojeny všechny příslušné veřejné a soukromé subjekty, mimo jiné příslušné orgány na místní, regionální a celostátní úrovni, přístavní orgány, provozovatelé terminálů, provozovatelé sítí, provozovatelé dodávek elektřiny z pevniny, majitelé lodí a další relevantní subjekty na námořním trhu.
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 32 c (nový)
(32c)  Za účelem zajištění soudržného legislativního rámce pro používání a zavádění alternativních paliv by toto nařízení mělo být uvedeno do souladu s nařízením XXXX-XXX [Iniciativa pro námořní paliva FuelEU] a směrnicí 2003/96/ES [směrnice o zdanění energie]. Toto sladění by mělo zajistit, aby ustanovení o dodávkách elektřiny z pevniny v přístavech byla doprovázena pravidly, která stanoví povinnost lodí tuto elektřinu využívat, a pravidly motivujícími k jejímu využívání prostřednictvím osvobození od daně.
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 32 d (nový)
(32d)  Upřednostňování některých segmentů lodní dopravy, pokud jde o poskytování a využívání elektřiny z pevniny za účelem snížení emisí u nábřeží, by nemělo osvobozovat jiné segmenty od přispívání k cílům v oblasti klimatu a nulového znečištění. Při přezkumu tohoto nařízení by proto Komise měla posoudit rozšíření ustanovení týkajících se minimálních dodávek elektřiny z pevniny v námořních přístavech hlavní a globální sítě TEN-T tak, aby zahrnovala i menší lodě a další typy lodí. Komise by měla zejména zvážit dostupnost příslušných údajů, potenciální snížení emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší, technologický vývoj a účinnost rozšíření oblasti působnosti, pokud jde o přínosy v oblasti klimatu a zdraví, rozsah administrativní zátěže, jakož i její finanční a sociální důsledky. Kromě toho by Komise měla posoudit rozšíření ustanovení tak, aby zahrnovala i infrastrukturu, jež by dodávala elektřinu z pevniny plavidlům kotvícím v oblasti přístavu.
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 32 e (nový)
(32e)  Je důležité zabránit uvíznutí aktiv a zajistit, aby veřejné a soukromé investice, které jsou realizovány dnes, obstály i v budoucnu a přispívaly ke klimaticky neutrální cestě stanovené v Zelené dohodě pro Evropu. Zavádění elektřiny z pevniny v námořních přístavech je třeba posuzovat společně se současným a budoucím zaváděním rovnocenných alternativních technologií s nulovými emisemi skleníkových plynů a bez znečišťujících látek, zejména těch technologií, které zajišťují snížení emisí a znečišťujících látek jak u nábřeží, tak během plavby.
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 34
(34)  Tyto cíle by měly zohledňovat jednotlivé druhy obsluhovaných plavidel a příslušné objemy jejich provozu. Námořní přístavy s nízkým objemem provozu určitých kategorií lodí by měly být osvobozeny od závazných požadavků vztahujících se na odpovídající kategorie lodí na základě minimální úrovně objemu provozu, aby se zabránilo instalaci nedostatečně využitelné kapacity. Stejně tak by se tyto povinné cíle neměly zaměřovat na maximální poptávku, ale na dostatečně vysoký objem, aby se zabránilo nedostatečně využitelné kapacitě a aby byly zohledněny provozní charakteristiky přístavu. Námořní doprava je důležitým spojovacím článkem z hlediska soudržnosti a hospodářského rozvoje ostrovů v Unii. Kapacita výroby elektřiny na těchto ostrovech nemusí být vždy dostatečná k tomu, aby zohlednila poptávku po elektřině potřebnou k podpoře dodávek elektřiny z pevniny. V takovém případě by ostrovy měly být z tohoto požadavku vyňaty, dokud nebude takové elektrické spojení s pevninou dokončeno nebo dokud nebude zajištěna dostatečná lokální kapacita vyráběná z čistých zdrojů energie.
 (34)  Tyto cíle by měly zohledňovat jednotlivé druhy obsluhovaných plavidel a příslušné objemy jejich provozu. Námořní přístavy s nízkým objemem provozu určitých kategorií lodí by měly být osvobozeny od závazných požadavků vztahujících se na odpovídající kategorie lodí na základě minimální úrovně objemu provozu, aby se zabránilo instalaci nedostatečně využitelné kapacity. Stejně tak by se tyto povinné cíle neměly zaměřovat na maximální poptávku, ale na dostatečně vysoký objem, aby se zabránilo nedostatečně využitelné kapacitě a aby byly zohledněny provozní charakteristiky přístavu. Námořní doprava je důležitým spojovacím článkem z hlediska soudržnosti a hospodářského rozvoje ostrovů v Unii, jakož i nejvzdálenějších regionů, v jejichž případě je námořní doprava využívána pro účely cestovního ruchu. Jejich kapacita výroby elektřiny nemusí být vždy dostatečná k tomu, aby zohlednila poptávku po elektřině potřebnou k podpoře dodávek elektřiny z pevniny. V takovém případě by tato území měla být z tohoto požadavku vyňata, dokud nebude takové elektrické spojení s pevninou dokončeno nebo dokud nebude zajištěna dostatečná lokální kapacita vyráběná z čistých zdrojů energie.
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 35
(35)  Hlavní síť LNG výdejních stojanů v námořních přístavech by měla být k dispozici do roku 2025. LNG výdejní stojany zahrnují LNG terminály, nádrže, mobilní kontejnery, zásobovací plavidla a čluny.
 (35)  Hlavní síť výdejních stojanů s LNG, vodíkem a amoniakem v námořních přístavech by měla být k dispozici do roku 2025. Zavádění infrastruktury LNG by se z důvodu přechodné úlohy tohoto paliva mělo řídit tržní poptávkou, aby se zabránilo uvíznutí aktiv a nedostatečně využívané kapacitě. LNG výdejní stojany zahrnují LNG terminály, nádrže, mobilní kontejnery, zásobovací plavidla a čluny.
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 36
(36)  Dodávka elektřiny pro letadla stojící na letišti by měla nahradit spotřebu kapalného paliva čistším zdrojem energie dodávané prostřednictvím energetické jednotky letadla (s využitím pomocné energetické jednotky) nebo pozemních energetických jednotek. To by mělo snížit emise znečišťujících látek a hluku, zlepšit kvalitu ovzduší a snížit dopad na změnu klimatu. V rámci veškeré obchodní dopravy by tak měla existovat možnost využívat na letištích sítě TEN-T externí dodávky elektřiny při parkování u bran pro cestující nebo na vzdálených stáních.
 (36)  Dodávka elektřiny pro letadla stojící na letišti by měla nahradit spotřebu kapalného paliva čistším zdrojem energie dodávané prostřednictvím energetické jednotky letadla (s využitím pomocné energetické jednotky) nebo pozemních energetických jednotek. Proto by veškerá obchodní doprava spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení měla využívat externí dodávky elektřiny při parkování u bran pro cestující nebo na vzdálených stáních na letištích. Kromě toho, mají-li obchodní osobní letadla při parkování zcela vypnout své motory, je třeba přihlédnout k systémům předem klimatizovaného vzduchu (PCA) na letištích hlavní sítě TEN-T. To by snížilo emise znečišťujících látek a hluku, zlepšilo kvalitu ovzduší a snížilo dopad na změnu klimatu. V rámci veškeré obchodní dopravy by tak měla existovat možnost využívat na letištích sítě TEN-T externí dodávky elektřiny a systémy předem klimatizovaného vzduchu při parkování u bran pro cestující nebo na vzdálených stáních.
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 37
(37)  V souladu s článkem 3 směrnice 2014/94/EU přijaly členské státy vnitrostátní rámce politiky vymezující jejich plány a cíle, aby se zajistilo, že budou uvedené cíle splněny. Jak posouzení vnitrostátního rámce politiky, tak hodnocení směrnice 2014/94/EU vyzdvihly potřebu stanovit vyšší cíle a lépe koordinovat přístup napříč členskými státy s ohledem na očekávané urychlení zavádění vozidel poháněných alternativními palivy, zejména elektrických vozidel. Ke splnění cílů Zelené dohody pro Evropu bude mimo jiné zapotřebí zavést alternativy fosilních paliv ve všech druzích dopravy. Stávající vnitrostátní rámce politiky by měly být revidovány tak, aby jasně popsaly, jakým způsobem se jednotlivé členské státy vypořádají s rostoucí potřebou veřejně přístupné dobíjecí a čerpací infrastruktury, jak je uvedeno v povinných cílech. Revidované rámce by se měly stejnou měrou zabývat všemi druhy dopravy, včetně těch, pro něž nejsou stanoveny žádné povinné cíle týkající zavádění příslušné infrastruktury.
 (37)  V souladu s článkem 3 směrnice 2014/94/EU přijaly členské státy vnitrostátní rámce politiky vymezující jejich plány a cíle, aby se zajistilo, že budou uvedené cíle splněny. Jak posouzení vnitrostátního rámce politiky, tak hodnocení směrnice 2014/94/EU vyzdvihly potřebu stanovit vyšší cíle a lépe koordinovat přístup napříč členskými státy s ohledem na očekávané urychlení zavádění vozidel poháněných alternativními palivy, zejména elektrických vozidel. Ke splnění cílů Zelené dohody pro Evropu a klimatických cílů Unie bude mimo jiné zapotřebí postupně ukončit využívání fosilních paliv a zavést ve všech druzích dopravy udržitelné alternativy. Stávající vnitrostátní rámce politiky by měly být revidovány tak, aby jasně popsaly, jakým způsobem se jednotlivé členské státy vypořádají s rostoucí potřebou veřejně přístupné dobíjecí a čerpací infrastruktury, jak je uvedeno v povinných cílech. Vnitrostátní rámce politiky by měly být založeny na územní analýze, která určí různé potřeby a případně zohlední stávající regionální a místní plány zavádění dobíjecí a čerpací infrastruktury. Pozornost by měla být věnována venkovským oblastem s cílem zajistit plnou dostupnost této infrastruktury. Revidované rámce by se nadto měly stejnou měrou zabývat všemi druhy dopravy, včetně těch, pro něž nejsou stanoveny žádné povinné cíle týkající zavádění příslušné infrastruktury.
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 38
(38)  Revidované vnitrostátní rámce politiky by měly obsahovat podpůrné akce pro rozvoj trhu s alternativními palivy, včetně zavedení nezbytné infrastruktury, která má být vybudována, a to v úzké spolupráci s regionálními a místními orgány a s dotčeným průmyslovým odvětvím, při zohlednění potřeb malých a středních podniků. Revidované rámce by navíc měly popsat celkový vnitrostátní rámec pro plánování, povolování a pořizování takové infrastruktury, a zároveň identifikovat překážky a opatření k jejich odstranění tak, aby bylo možné dosáhnout rychlejšího zavádění příslušné infrastruktury.
 (38)  Revidované vnitrostátní rámce politiky by měly být v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu a zahrnovat podrobné podíly na trhu a dopravě, zejména pokud jde o tranzitní dopravu, monitorování údajů a časté hodnocení, což umožní stanovit tržní prognózy a podpůrné akce pro rozvoj trhu s alternativními palivy, včetně zavedení nezbytné infrastruktury, která má být vybudována, a to v úzké spolupráci s regionálními a místními orgány a s dotčeným průmyslovým odvětvím, při zohlednění nutnosti zajištění sociálně spravedlivé transformace a potřeb malých a středních podniků. Revidované rámce by navíc měly popsat celkový vnitrostátní rámec pro plánování, povolování a pořizování takové infrastruktury, a zároveň identifikovat překážky a opatření k jejich odstranění tak, aby bylo možné dosáhnout rychlejšího zavádění příslušné infrastruktury. Revidované vnitrostátní rámce politiky by měly v nejvyšší možné míře zohledňovat zásadu „energetická účinnost v první řadě“. Členské státy by měly vzít v úvahu nedávno vydané doporučení a pokyny k provádění této zásady, které vysvětlují, jak mohou rozhodnutí v oblasti plánování, politiky a investic snížit spotřebu energie v řadě klíčových odvětví, včetně dopravy.
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 39
(39)  Komise by měla prostřednictvím výměny informací a osvědčených postupů mezi členskými státy usnadnit rozvíjení a provádění revidovaných vnitrostátních rámců politiky jednotlivých členských států.
 (39)  Komise by měla prostřednictvím výměny informací a osvědčených postupů mezi členskými státy usnadnit rozvíjení a provádění revidovaných vnitrostátních rámců politiky jednotlivých členských států a regionálních a místních orgánů.
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 40
(40)  Za účelem podpory alternativních paliv a rozvoje související infrastruktury by měly vnitrostátní rámce politiky sestávat z podrobných strategií podpory alternativních paliv v obtížně dekarbonizovatelných sektorech, jako je letectví, námořní doprava, vnitrozemská vodní doprava, jakož i železniční doprava v těch segmentech sítě, které není možné elektrifikovat. Členské státy by měly zejména vypracovat jasné strategie pro dekarbonizaci vnitrozemské vodní dopravy v rámci sítě TEN-T v úzké spolupráci s dotčenými členskými státy. Dlouhodobé dekarbonizační strategie by měly být rovněž vypracovány pro přístavy TEN-T a letiště TEN-T se zvláštním zaměřením na zavádění infrastruktury pro plavidla a letadla s nízkými a nulovými emisemi, jakož i pro železniční tratě, které nebudou elektrifikovány. Na základě uvedených strategií by Komise měla přezkoumat toto nařízení s cílem stanovit pro zmíněná odvětví více povinných cílů.
 (40)  Za účelem podpory alternativních paliv a rozvoje související infrastruktury by měly vnitrostátní rámce politiky sestávat z podrobných strategií podpory alternativních paliv v obtížně dekarbonizovatelných sektorech, jako je letectví, námořní doprava, vnitrozemská vodní doprava, jakož i železniční doprava v těch segmentech sítě, které není možné elektrifikovat. Členské státy by měly zejména vypracovat jasné strategie pro dekarbonizaci vnitrozemské vodní dopravy v rámci sítě TEN-T v úzké spolupráci s dotčenými členskými státy. Dlouhodobé dekarbonizační strategie by měly být rovněž vypracovány pro přístavy TEN-T a letiště TEN-T se zvláštním zaměřením na zavádění infrastruktury pro plavidla a letadla s nízkými a nulovými emisemi, jakož i pro železniční tratě, které nebudou elektrifikovány. Na základě uvedených strategií a s přihlédnutím k vnitrostátním údajům o podílu na trhu a dopravě a tržním prognózám by Komise měla přezkoumat toto nařízení s cílem stanovit pro zmíněná odvětví více povinných cílů.
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 40 a (nový)
(40a)  Zatímco pouze přibližně 56 % stávající evropské železniční sítě je elektrifikováno, vlaky poháněné elektřinou se podílejí na více než 80 % z celkového počtu ujetých vlakových kilometrů. Odhaduje se však, že v současné době je stále v provozu 6 000 dieselových vlaků. Vzhledem k tomu, že jsou závislé na fosilních palivech, vytvářejí emise skleníkových plynů a znečišťují ovzduší. K zajištění přechodu od vlaků poháněných fosilními palivy je proto naléhavě nutné další zavádění infrastruktury pro alternativní paliva v železničním odvětví, jež zajistí, aby byla do přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku zapojena všechna dopravní odvětví. Je tudíž vhodné, aby toto nařízení stanovilo konkrétní cíle. Železniční odvětví má k dispozici různé technologie pro přechod od dieselových vlaků, včetně přímé elektrifikace, vlaků poháněných bateriemi a vodíkových aplikací v případech, kdy přímá elektrifikace segmentu není možná z důvodu nákladové efektivnosti služby. K rozvoji těchto technologií je nutné zavedení vhodné dobíjecí a čerpací infrastruktury v členských státech. Než k němu přistoupí, měly by členské státy pečlivě posoudit, která místa jsou pro umístění této infrastruktury nejlepší, přičemž by měly zejména zvážit její zavedení v multimodálních a městských uzlech. Při plánování a rozhodování o investicích by měla být plně zohledněna zásada „energetická účinnost v první řadě“.
Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 41
(41)  Členské státy by měly využít širokou škálu regulačních i jiných pobídek a opatření za účelem splnění povinných cílů a provedení svých vnitrostátních rámců politiky v úzké spolupráci se subjekty soukromého sektoru, které by měly při podpoře rozvoje infrastruktury pro alternativní paliva plnit klíčovou úlohu.
 (41)  Členské státy by měly využít širokou škálu tržních a regulačních pobídek a opatření za účelem splnění povinných cílů a provedení svých vnitrostátních rámců politiky v úzké spolupráci s regionálními a místními orgány, jakož i se subjekty soukromého sektoru, které by měly při podpoře a financování rozvoje infrastruktury pro alternativní paliva plnit klíčovou úlohu.
Pozměňovací návrh 52
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 41 b (nový)
(41b)  Členské státy by měly zavést režimy pobídek a přijmout veškerá nezbytná opatření na podporu udržitelných druhů dopravy. Zvláštní důraz je třeba klást na úlohu obecních nebo regionálních úřadů, které mohou napomáhat většímu používání vozidel na alternativní paliva prostřednictvím zvláštních daňových pobídek, veřejných zakázek nebo místních dopravních předpisů.
Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 42
(42)  Podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES58 jsou minimální vnitrostátní podíly veřejných zakázek vyhrazeny pro čisté autobusy a autobusy s nulovými emisemi, pokud čistý autobus využívá alternativní paliva definovaná v čl. 2 bodě 3 tohoto nařízení. Vzhledem k tomu, že za účelem dosažení těchto cílů orgány a provozovatelé veřejné dopravy stále častěji přecházejí na čisté autobusy a autobusy s nulovými emisemi, měly by členské státy do svých vnitrostátních rámců politiky jakožto klíčový prvek zahrnout cílenou podporu a rozvoj nezbytné autobusové infrastruktury. Členské státy by měly zavést a udržovat vhodné nástroje na podporu zavádění dobíjecí a čerpací infrastruktury rovněž pro uzavřené vozové parky (captive fleet), zejména pro čisté autobusy a autobusy s nulovými emisemi na místní úrovni.
 (42)  Podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES58 jsou minimální vnitrostátní podíly veřejných zakázek vyhrazeny pro čisté autobusy a autobusy s nulovými emisemi, pokud čistý autobus využívá alternativní paliva definovaná v čl. 2 bodě 3 tohoto nařízení. Vzhledem k tomu, že za účelem dosažení těchto cílů orgány a provozovatelé veřejné dopravy stále častěji přecházejí na čisté autobusy a autobusy s nulovými emisemi, měly by členské státy do svých vnitrostátních rámců politiky jakožto klíčový prvek zahrnout cílenou podporu a rozvoj nezbytné autobusové infrastruktury. Členské státy by měly zavést a udržovat vhodné nástroje na podporu zavádění dobíjecí a čerpací infrastruktury rovněž pro uzavřené vozové parky (captive fleet), zejména pro autobusy s nulovými emisemi, pro autokary a pro sdílení automobilů podél silnic, a měly by mít možnost tyto nástroje započítat do cílů stanovených v tomto nařízení.
__________________
 __________________
58 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel (Úř. věst. L 120, 15.5.2009, s. 5).
 58 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel (Úř. věst. L 120, 15.5.2009, s. 5).
Pozměňovací návrh 54
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 43
(43)  Vzhledem k narůstající rozmanitosti druhů paliv pro motorová vozidla a v souvislosti s pokračujícím růstem silniční mobility občanů v celé Unii je třeba poskytnout uživatelům vozidel jasné a snadno srozumitelné informace o palivech dostupných na čerpacích stanicích a o kompatibilitě jejich vozidla s různými palivy nebo dobíjecími body na trhu Unie. Členské státy by měly mít možnost rozhodnout o zavedení těchto informačních opatření rovněž pro vozidla, která byla uvedena na trh před 18. listopadem 2016.
 (43)  Vzhledem k narůstající rozmanitosti druhů paliv pro motorová vozidla a v souvislosti s pokračujícím růstem silniční mobility občanů v celé Unii je třeba poskytnout uživatelům vozidel jasné a snadno srozumitelné informace o palivech dostupných na čerpacích stanicích a o kompatibilitě jejich vozidla s různými palivy nebo dobíjecími body na trhu Unie. Členské státy by měly mít možnost rozhodnout o zavedení těchto informačních opatření rovněž pro vozidla, která byla uvedena na trh dříve.
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 44
(44)  Snadné a jednoduché porovnání informací o cenách jednotlivých paliv by mohlo hrát důležitou úlohu, pokud jde o to, umožnit uživatelům vozidel lépe posoudit příslušné náklady na jednotlivá paliva dostupná na trhu. Proto by mělo být na všech příslušných čerpacích stanicích pro informaci zobrazeno porovnání jednotkových cen určitých alternativních paliv s konvenčními palivy v podobě „cena paliva na 100 km“.
 (44)  Snadné a jednoduché porovnání informací o cenách jednotlivých paliv by mohlo hrát důležitou úlohu, pokud jde o to, umožnit uživatelům vozidel lépe posoudit příslušné náklady na jednotlivá paliva dostupná na trhu. Proto by mělo být na všech příslušných čerpacích stanicích pro informaci zobrazeno porovnání jednotkových cen určitých alternativních paliv s konvenčními palivy v podobě „cena paliva na 100 km“. Spotřebitelům by mělo být jasně sděleno, že se toto srovnání cen týká průměrných cen pohonných hmot v členském státě, které se mohou lišit od skutečných cen účtovaných na dané čerpací stanici. Cena účtovaná na této stanici za jednorázové dobíjení elektřiny a doplňování vodíku by měla být rovněž uvedena v přepočtu na 1 kWh resp. 1 kg.
Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 46
(46)  Data by měla hrát v náležitém fungování dobíjecí a čerpací infrastruktury zásadní roli. Formát, četnost a kvalita, v nichž by tato data měla být poskytována a zpřístupňována, by měly určovat celkovou kvalitu ekosystému infrastruktury pro alternativní paliva odpovídající potřebám uživatelů. Kromě toho by uvedená data měla být ve všech členských státech přístupná uceleným způsobem. Data by proto měla být poskytována v souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU59 pro vnitrostátní přístupové body.
 (46)  Data by měla hrát v náležitém fungování dobíjecí a čerpací infrastruktury zásadní roli. Formát, četnost a kvalita, v nichž by tato data měla být poskytována a zpřístupňována, by měly určovat celkovou kvalitu ekosystému infrastruktury pro alternativní paliva odpovídající potřebám uživatelů. Kromě toho by uvedená data měla být ve všech členských státech přístupná uceleným způsobem. Data by proto měla být poskytována jako otevřená data v souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU59 pro vnitrostátní přístupové body. Pro služby umožňující bezproblémové cestování v Unii by měl být rovněž vytvořen celounijní systém, který by importoval standardizované informace z vnitrostátních systémů. Komise by proto měla zřídit společný evropský přístupový bod na úrovni Unie, který by fungoval jako datová brána pro koncové uživatele a poskytovatele služeb mobility pro snadný přístup k příslušným údajům uchovávaným ve vnitrostátních přístupových bodech. Pokud je to možné, měl by být slučitelný a interoperabilní se stávajícími informačními a rezervačními systémy vyvinutými členskými státy. Evropský přístupový bod má spotřebitelům usnadnit srovnávání cen mezi provozovateli veřejně přístupných dobíjecích a čerpacích stanic na vnitřním trhu a poskytovat uživatelům informace o přístupnosti a dostupnosti, čekacích dobách a zbývající kapacitě alternativních paliv výdejních stojanů a dobíjecích bodů. To by mohlo pomoci zamezit dopravním problémům a přispět k bezpečnosti silničního provozu. Informace by měly být zpřístupněny prostřednictvím veřejného, aktuálního, uživatelsky vstřícného, přístupného a vícejazyčného rozhraní na úrovni EU.
__________________
 __________________
59 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU ze dne 7. července 2010 o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy (Úř. věst. L 207, 6.8.2010, s. 1).
 59 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU ze dne 7. července 2010 o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy (Úř. věst. L 207, 6.8.2010, s. 1).
Pozměňovací návrh 57
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 52
(52)  Při uplatňování tohoto nařízení by Komise měla vést konzultace s příslušnými expertními skupinami, zejména Fórem pro udržitelnou dopravu (STF) a Evropským fórem pro udržitelnou lodní dopravu (ESSF). Tyto odborné konzultace jsou obzvláště důležité v případech, kdy má Komise v úmyslu přijmout podle tohoto nařízení akty v přenesené pravomoci nebo prováděcí akty.
 (52)  Při uplatňování tohoto nařízení by Komise měla vést konzultace se širokou škálou organizací a zúčastněných stran, mimo jiné i skupinami spotřebitelů, obcemi, městy a regiony, jakož i s příslušnými expertními skupinami, zejména Fórem pro udržitelnou dopravu (STF) a Evropským fórem pro udržitelnou lodní dopravu (ESSF). Tyto odborné konzultace jsou obzvláště důležité v případech, kdy má Komise v úmyslu přijmout podle tohoto nařízení akty v přenesené pravomoci nebo prováděcí akty.
Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 53
(53)  Infrastruktura pro alternativní paliva je rychle se rozvíjející oblastí. Nedostatek společných technických specifikací představuje pro vytvoření jednotného trhu s infrastrukturou pro alternativní paliva překážku. Na Komisi by proto měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU za účelem stanovení technických specifikací pro oblasti, v nichž společné technické specifikace dosud nebyly přijaty, ale jsou nezbytné. To by mělo zahrnovat zejména komunikaci mezi elektrickým vozidlem a dobíjecím bodem, komunikaci mezi dobíjecím bodem a softwarovým řídicím systémem dobíjení (back-end); komunikaci související s roamingovou službou pro elektrická vozidla a komunikaci s elektrickou sítí. Je rovněž nezbytné definovat vhodný rámec správy a úlohy různých aktérů zapojených do ekosystému komunikace mezi vozidly a sítí. Kromě toho je třeba zohlednit vývoj v oblasti nově vznikajících technologií, jako jsou elektrické silniční systémy. Pokud jde o poskytování dat, je nutné stanovit další typy dat a technické specifikace týkající se formátu, četnosti a kvality, v nichž by tato data měla být poskytována a zpřístupňována.
 (53)  Infrastruktura pro alternativní paliva je rychle se rozvíjející oblastí. Nedostatek společných technických specifikací představuje pro vytvoření jednotného trhu s infrastrukturou pro alternativní paliva překážku. Na Komisi by proto měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU za účelem stanovení technických specifikací pro oblasti, v nichž společné technické specifikace dosud nebyly přijaty, ale jsou nezbytné. To by mělo zahrnovat zejména komunikaci mezi elektrickým vozidlem a dobíjecím bodem, komunikaci mezi dobíjecím bodem a softwarovým řídicím systémem dobíjení (back-end); komunikaci související s roamingovou službou pro elektrická vozidla a komunikaci s elektrickou sítí při současném zajištění vysoké úrovně kybernetické bezpečnosti a ochrany údajů spotřebitelů. Je rovněž nezbytné urychleně definovat vhodný rámec správy a úlohy různých aktérů zapojených do ekosystému komunikace mezi vozidly a sítí a současně zohlednit a podpořit v oblasti nově vznikajících technologií s vysokým potenciálem snížení emisí skleníkových plynů, jako jsou elektrické silniční systémy (ERS), zejména indukční a trolejové nabíjení. Pokud jde o poskytování dat, je nutné stanovit další typy dat a technické specifikace týkající se formátu, četnosti a kvality, v nichž by tato data měla být poskytována a zpřístupňována. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, které se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 59
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 54 a (nový)
(54a)   Vzhledem k tomu, že toto nařízení přinese dotčeným odvětvím dodatečné náklady na dodržování předpisů, je třeba přijmout kompenzační opatření s cílem zabránit zvyšování celkové úrovně regulační zátěže. Komise by proto měla být povinna předložit před vstupem tohoto nařízení v platnost návrhy na vyrovnání regulační zátěže plynoucí z tohoto nařízení, a to prostřednictvím revize nebo zrušení ustanovení v jiných nařízeních EU, jež vytvářejí zbytečné náklady na dodržování předpisů v dotčených odvětvích.
Pozměňovací návrh 60
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1
1.  Toto nařízení stanoví povinné vnitrostátní cíle pro zavedení dostatečné infrastruktury pro alternativní paliva v Unii pro silniční vozidla, plavidla a letadla stojící na letišti. V oblasti infrastruktury pro alternativní paliva stanoví společné technické specifikace a požadavky na informace pro uživatele, poskytování dat a platební požadavky.
 1.  Toto nařízení stanoví minimální vnitrostátní cíle pro zavedení dostatečné infrastruktury pro alternativní paliva v Unii pro silniční vozidla, plavidla, vlaky a letadla stojící na letišti. V oblasti infrastruktury pro alternativní paliva stanoví společné technické specifikace a požadavky na informace pro uživatele, poskytování dat a platební požadavky.
Pozměňovací návrh 61
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 3
3.  Toto nařízení zavádí mechanismus podávání zpráv s cílem stimulovat spolupráci a zajistit spolehlivé sledování pokroku. Tento mechanismus zahrnuje strukturovaný, transparentní iterativní proces mezi Komisí a členskými státy za účelem finalizace vnitrostátních rámců politiky a jejich následného provádění a realizace odpovídajících opatření Komise.
 3.  Toto nařízení zavádí mechanismus podávání zpráv s cílem stimulovat spolupráci a zajistit spolehlivé sledování pokroku. Mechanismus zahrnuje strukturovaný, transparentní, iterativní a víceúrovňový proces správy mezi Komisí, členskými státy a regionálními a místními orgány za účelem finalizace vnitrostátních rámců politiky, přičemž se zohlední stávající místní a regionální strategie pro zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, a za účelem jejich následného provádění a realizace odpovídajících opatření Komise.
Pozměňovací návrh 62
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 2 a (nový)
2a)  výrazem „poblíž sítě TEN-T“, je-li použit v souvislosti s elektrickými dobíjecími stanicemi a vodíkovými čerpacími stanicemi, že jsou tyto stanice umístěny v síti TEN-T nebo do vzdálenosti 1,5 km jízdy od nejbližšího výjezdu ze silnice TEN-T;
Pozměňovací návrh 63
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 3 – písm. a – návětí
a)  „alternativních paliv pro vozidla s nulovými emisemi“:
 a)  „alternativních paliv pro vozidla, plavidla a letadla s nulovými emisemi“:
Pozměňovací návrh 64
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 3 – písm. b – odrážka 1
–  paliva z biomasy a biopaliva ve smyslu čl. 2 bodů 27 a 33 směrnice (EU) 2018/2001,
 –  paliva z biomasy, včetně bioplynu, a biopaliva ve smyslu čl. 2 bodů 27, 28 a 33 směrnice (EU) 2018/2001,
Pozměňovací návrh 65
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 3 – písm. c – návětí
c)  „alternativních fosilních paliv“ pro přechodnou fázi:
 c)  „alternativních fosilních paliv“ pro časově omezenou přechodnou fázi:
Pozměňovací návrh 66
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 9 a (nový)
9a)   „občanským energetickým společenstvím“ společenství ve smyslu čl. 2 bodu 11 směrnice (EU) 2019/944;
Pozměňovací návrh 67
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 17
17)  „elektrickým silničním systémem“ fyzické zařízení podél silnice, které umožňuje přenos elektrické energie do elektrického vozidla, když je vozidlo v pohybu;
 17)  „elektrickým silničním systémem“ fyzické zařízení podél silnice, které umožňuje přenos elektrické energie do elektrického vozidla s cílem poskytnout mu energii nezbytnou k pohonu nebo k dynamickému nabíjení;
Pozměňovací návrh 68
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 17 a (nový)
17a)  „dynamickým nabíjením“ nabíjení baterie elektrického vozidla v době, kdy je vozidlo v pohybu;
Pozměňovací návrh 69
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 19 a (nový)
19a)  „energetickou účinností v první řadě“ „energetická účinnost v první řadě“ ve smyslu čl. 2 bodu 18 nařízení (EU) 2018/1999;
Pozměňovací návrh 70
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 19 b (nový)
19b)  „technologickou neutralitou“ „technologická neutralita“ ve smyslu bodu odůvodnění 25 směrnice (EU) 2018/1972;
Pozměňovací návrh 71
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 35 a (nový)
35a)  „platební kartou“ platební služba, která funguje na základě fyzické nebo digitální debetní nebo kreditní karty a zahrnuje platební karty vložené do aplikace pro chytré telefony;
Pozměňovací návrh 72
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 35 b (nový)
35b)  „platební službou“ „platební služba“ ve smyslu čl. 4 bodu 3 směrnice (EU) 2015/2366;
Pozměňovací návrh 73
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 37 a (nový)
37a)  „systémem předem klimatizovaného vzduchu“ pevný nebo mobilní systém na letištích dodávající klimatizovaný vzduch zvenčí pro chlazení, větrání nebo vytápění kabin stojících letadel;
Pozměňovací návrh 74
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 38
38)  „veřejně přístupnou“ infrastrukturou pro alternativní paliva infrastruktura pro alternativní paliva, která se nachází na místě nebo v prostorách přístupných široké veřejnosti bez ohledu na to, zda se daná infrastruktura pro alternativní paliva nachází na veřejném nebo soukromém pozemku, zda ohledně přístupu na toto místo či do těchto prostor platí nějaká omezení nebo podmínky, a bez ohledu na podmínky platné pro používání dané infrastruktury pro alternativní paliva;
 38)  „veřejně přístupnou“ infrastrukturou pro alternativní paliva infrastruktura pro alternativní paliva, která se nachází na místě nebo v prostorách přístupných široké veřejnosti, včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace, bez ohledu na to, zda se daná infrastruktura pro alternativní paliva nachází na veřejném nebo soukromém pozemku, zda ohledně přístupu na toto místo či do těchto prostor platí nějaká omezení nebo podmínky, a bez ohledu na podmínky platné pro používání dané infrastruktury pro alternativní paliva;
Pozměňovací návrh 75
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 40
40)  „jednorázovým dobíjením“ služba dobíjení zakoupená koncovým uživatelem, aniž by se tento koncový uživatel musel zaregistrovat, uzavřít písemnou dohodu nebo navázat dlouhodobější obchodní vztah s provozovatelem příslušného dobíjecího bodu nad rámec pouhého nákupu služby;
 40)  „jednorázovým dobíjením“ služba dobíjení zakoupená koncovým uživatelem, aniž by se tento koncový uživatel musel zaregistrovat, uzavřít písemnou dohodu nebo navázat dlouhodobější obchodní vztah s provozovatelem příslušného dobíjecího bodu nebo se elektronicky přihlásit do online zprostředkovatelských služeb, a to nad rámec pouhého nákupu služby;
Pozměňovací návrh 76
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 41
41)  „dobíjecím bodem“ pevné nebo mobilní rozhraní, které umožňuje přenos elektřiny do elektrického vozidla a které sice může mít jeden nebo více konektorů, aby vyhovovalo různým typům konektorů, ale v jednom okamžiku je schopno dobíjet pouze jedno elektrické vozidlo; vyloučena jsou zařízení s výstupním výkonem 3,7 kW nebo nižším, jejichž primárním účelem není dobíjení elektrických vozidel;
 41)  „dobíjecím bodem“ pevné nebo mobilní rozhraní, ať už připojené k síti či nikoli, které umožňuje přenos elektřiny do elektrického vozidla a které sice může mít jeden nebo více konektorů, aby vyhovovalo různým typům konektorů, ale v jednom okamžiku je schopno dobíjet pouze jedno elektrické vozidlo; vyloučena jsou zařízení s výstupním výkonem 3,7 kW nebo nižším, jejichž primárním účelem není dobíjení elektrických vozidel;
Pozměňovací návrh 77
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 49
49)  „výdejním stojanem“ čerpací zařízení pro poskytování jakéhokoli kapalného nebo plynného alternativního paliva prostřednictvím pevného nebo mobilního zařízení, které je schopno v jeden okamžik čerpat palivo pouze do jednoho vozidla;
 49)  „výdejním stojanem“ čerpací zařízení pro poskytování jakéhokoli kapalného nebo plynného alternativního paliva prostřednictvím pevného nebo mobilního zařízení, které je schopno v jeden okamžik čerpat palivo pouze do jednoho vozidla nebo jednoho plavidla;
Pozměňovací návrh 78
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 54 a (nový)
54a)   „společenstvím pro obnovitelné zdroje“ společenství ve smyslu v čl. 2 bodu 16 směrnice (EU) 2018/2001;
Pozměňovací návrh 79
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 56
56)  „bezpečným a chráněným parkovištěm“ parkovací plochy a odpočívadla uvedené v čl. 17 odst. 1 písm. b), které jsou určené pro noční parkování těžkých vozidel;
 56)  „bezpečným a chráněným parkovištěm“ parkovací plochy a odpočívadla uvedené v čl. 17 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1315/2013, které jsou určené pro noční parkování těžkých vozidel a které byly certifikovány podle ustanovení článku 8a nařízení (ES) č. 561/2006;
Pozměňovací návrh 80
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 57
57)  „lodí u nábřeží“ loď vyvázaná u nábřeží podle definice v čl. 3 písm. n) nařízení (EU) 2015/757;
 57)  „lodí u nábřeží“ loď, která je bezpečně vyvázána u nábřeží v přístavu spadajícím do jurisdikce některého členského státu v průběhu nakládky, vykládky, naloďování či vyloďování pasažérů nebo stání, včetně doby, kdy se nakládka nebo vykládka nebo naloďování či vyloďování neprovádí;
Pozměňovací návrh 81
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 58
58)  „dodávkami elektřiny z pevniny“ poskytování elektřiny z pevniny prostřednictvím normalizovaného rozhraní námořním lodím nebo plavidlům vnitrozemské plavby u nábřeží;
 58)  „dodávkami elektřiny z pevniny“ poskytování elektřiny z pevniny prostřednictvím normalizovaného pevného, plovoucího nebo mobilního zařízení námořním lodím nebo plavidlům vnitrozemské plavby u nábřeží;
Pozměňovací návrh 82
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 66 a (nový)
66a)  „multimodálním uzlem“ infrastruktura služeb mobility, jako jsou železniční, silniční, letecké a námořní stanice a terminály a stanice a terminály na vnitrozemských vodních tocích, která umožňuje výkon „multimodální dopravy“ podle čl. 3 písm. n) nařízení (EU) č. 1315/2013;
Pozměňovací návrh 83
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 66 b (nový)
66b)  „vozidlem kategorie L“ dvoukolová, tříkolová a čtyřkolová motorová vozidla zařazená do kategorií podle nařízení (EU) č. 168/2013 a přílohy I, včetně motorových kol, dvoukolových a tříkolových mopedů, dvoukolových a tříkolových motocyklů, motocyklů s postranními vozíky, lehkých a těžkých silničních čtyřkolek a lehkých a těžkých čtyřkolek.
Pozměňovací návrh 84
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – pododstavec 1 – odrážka 2
–  na jejich území byly zavedeny veřejně přístupné dobíjecí stanice pro lehká vozidla, které budou těmto vozidlům poskytovat dostatečný výstupní výkon.
 –  na jejich území byly veřejně přístupné dobíjecí stanice pro lehká vozidla zaváděny způsobem, podporuje územní rovnováhu a multimodální cestování a který bude těmto vozidlům poskytovat dostatečný výstupní výkon;
Pozměňovací návrh 85
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – pododstavec 1 – odrážka 2 a (nová)
–  na veřejných silnicích v rezidenčních oblastech, kde vozidla obvykle parkují po delší dobu, byl zaveden dostatečný počet veřejně přístupných dobíjecích stanic pro lehká vozidla;
Pozměňovací návrh 86
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – pododstavec 1 – odrážka 2 b (nová)
–  dostatečný počet veřejně přístupných dobíjecích stanic pro lehká vozidla umožňoval inteligentní a obousměrné nabíjení;
Pozměňovací návrh 87
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – pododstavec 1 – odrážka 2 c (nová)
–  bylo zajištěno připojení k síti a kapacita sítě.
Pozměňovací návrh 88
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. a
a)  na každé bateriové elektrické lehké vozidlo registrované na jejich území je prostřednictvím veřejně přístupných dobíjecích stanic poskytován celkový výstupní výkon nejméně 1 kW; a
 a)  na každé bateriové elektrické lehké vozidlo registrované na jejich území je prostřednictvím veřejně přístupných dobíjecích stanic poskytován celkový výstupní výkon nejméně 3 kW, pokud je podíl bateriových elektrických lehkých vozidel na celkovém plánovaném vozovém parku lehkých vozidel v daném členském státě menší než 1 %;
Pozměňovací návrh 89
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. a a (nové)
aa)  na každé bateriové elektrické lehké vozidlo registrované na jejich území byl prostřednictvím veřejně přístupných dobíjecích stanic poskytován celkový výstupní výkon 2,5 kW, pokud je podíl bateriových elektrických lehkých vozidel na celkovém plánovaném vozovém parku lehkých vozidel v daném členském státě 1 % nebo vyšší než 1 %, avšak nižší než 2,5 %;
Pozměňovací návrh 90
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. a b (nové)
ab)  na každé bateriové elektrické lehké vozidlo registrované na jejich území byl prostřednictvím veřejně přístupných dobíjecích stanic poskytován celkový výstupní výkon nejméně 2 kW, pokud je podíl bateriových elektrických lehkých vozidel na celkovém plánovaném vozovém parku lehkých vozidel v daném členském státě 2,5 % nebo vyšší než 2,5 %, avšak nižší než 5 %;
Pozměňovací návrh 91
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. a c (nové)
ac)  na každé bateriové elektrické lehké vozidlo registrované na jejich území je prostřednictvím veřejně přístupných dobíjecích stanic poskytován celkový výstupní výkon nejméně 1,5 kW, pokud je podíl bateriových elektrických lehkých vozidel na celkovém plánovaném vozovém parku lehkých vozidel v daném členském státě 5 % nebo vyšší než 5 %, avšak nižší než 7,5 %; a
Pozměňovací návrh 92
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. a d (nové)
ad)  na každé bateriové elektrické lehké vozidlo registrované na jejich území byl prostřednictvím veřejně přístupných dobíjecích stanic poskytován celkový výstupní výkon nejméně 1 kW, pokud je podíl bateriových elektrických lehkých vozidel na celkovém plánovaném vozovém parku lehkých vozidel v daném členském státě 7,5 % nebo vyšší;
Pozměňovací návrh 93
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. b
b)  na každé plug-in hybridní lehké vozidlo registrované na jejich území je prostřednictvím veřejně přístupných dobíjecích stanic poskytován celkový výstupní výkon nejméně 0.66 kW.
 b)  na každé plug-in hybridní lehké vozidlo registrované na jejich území je prostřednictvím veřejně přístupných dobíjecích stanic poskytován celkový výstupní výkon nejméně 2 kW, pokud je podíl elektrických vozidel na celkovém plánovaném vozovém parku v daném členském státě nižší než 1 %;
Pozměňovací návrh 94
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. b a (nové)
ba)  na každé plug-in hybridní lehké vozidlo registrované na jejich území je prostřednictvím veřejně přístupných dobíjecích stanic poskytován celkový výstupní výkon nejméně 1,65 kW, pokud je podíl elektrických vozidel na celkovém plánovaném vozovém parku v daném členském státě 1 % nebo vyšší než 1 %, avšak nižší než 2,5 %;
Pozměňovací návrh 95
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. b b (nové)
bb)  na každé plug-in hybridní lehké vozidlo registrované na jejich území je prostřednictvím veřejně přístupných dobíjecích stanic poskytován celkový výstupní výkon nejméně 1,33 kW, pokud je podíl elektrických vozidel na celkovém plánovaném vozovém parku v daném členském státě 2,5 % nebo vyšší než 2,5 %, avšak nižší než 5 %;
Pozměňovací návrh 96
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. b c (nové)
bc)  na každé plug-in hybridní lehké vozidlo registrované na jejich území je prostřednictvím veřejně přístupných dobíjecích stanic poskytován celkový výstupní výkon nejméně 1 kW, pokud je podíl elektrických vozidel na celkovém plánovaném vozovém parku v daném členském státě 5 % nebo vyšší než 5 %, avšak nižší než 7,5 %; a
Pozměňovací návrh 97
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. b d (nové)
bd)  na každé plug-in hybridní lehké vozidlo registrované na jejich území je prostřednictvím veřejně přístupných dobíjecích stanic poskytován celkový výstupní výkon nejméně 0,66 kW, pokud podíl elektrických vozidel na celkovém plánovaném vozovém parku v daném členském státě činí 7,5 % nebo více.
Pozměňovací návrh 98
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 a (nový)
1a.  Aniž je dotčen odst. 1 druhý pododstavec písm. a), členské státy zajistí zavedení cílů minimálního výstupního výkonu dobíjecí infrastruktury na vnitrostátní úrovni, který je dostatečný pro:
–  3 % celkového plánovaného vozového parku lehkých vozidel do 31. prosince 2027,
–  5 % celkového plánovaného vozového parku lehkých vozidel do 31. prosince 2030.
Pozměňovací návrh 99
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2 – písm. a – návětí
a)  podél hlavní sítě TEN-T byly v každém směru jízdy v maximální vzájemné vzdálenosti 60 km zavedeny veřejně přístupné dobíjecí parky pro lehká vozidla, které splňují následující požadavky:
 a)  podél hlavní a globální sítě TEN-T byly v každém směru jízdy v maximální vzájemné vzdálenosti 60 km zavedeny veřejně přístupné dobíjecí parky pro lehká vozidla, které splňují následující požadavky:
Pozměňovací návrh 100
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2 – písm. a – bod i
i)  do 31. prosince 2025 musí každý dobíjecí park nabízet výstupní výkon nejméně 300 kW a zahrnovat alespoň jednu dobíjecí stanici s individuálním výstupním výkonem nejméně 150 kW;
 i)  do 31. prosince 2025 musí každý dobíjecí park nabízet výstupní výkon nejméně 600 kW a zahrnovat alespoň jednu dobíjecí stanici s individuálním výstupním výkonem nejméně 300 kW;
Pozměňovací návrh 101
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2 – písm. a – bod ii
ii)  do 31. prosince 2030 musí každý dobíjecí park nabízet výstupní výkon nejméně 600 kW a zahrnovat alespoň dvě dobíjecí stanice s individuálním výstupním výkonem nejméně 150 kW;
 ii)  do 31. prosince 2030 musí každý dobíjecí park nabízet výstupní výkon nejméně 900 kW a zahrnovat alespoň dvě dobíjecí stanice s individuálním výstupním výkonem nejméně 350 kW;
Pozměňovací návrh 102
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2 – písm. b
b)  podél globální sítě TEN-T byly v každém směru jízdy v maximální vzájemné vzdálenosti 60 km zavedeny veřejně přístupné dobíjecí parky pro lehká vozidla, které splňují následující požadavky:
 vypouští se
i)  do 31. prosince 2030 musí každý dobíjecí park nabízet výstupní výkon nejméně 300 kW a zahrnovat alespoň jednu dobíjecí stanici s individuálním výstupním výkonem nejméně 150 kW;
ii)  do 31. prosince 2035 musí každý dobíjecí park nabízet výstupní výkon nejméně 600 kW a zahrnovat alespoň dvě dobíjecí stanice s individuálním výstupním výkonem nejméně 150 kW.
Pozměňovací návrh 103
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2 a (nový)
2a.  V případě rychlého růstu podílu elektrických vozidel na trhu v kterémkoli příslušném vykazovaném období by členské státy měly odpovídajícím způsobem zkrátit lhůty uvedené v odstavci 2 a odpovídajícím způsobem zvýšit cíle pro dobíjecí parky.
Pozměňovací návrh 104
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2 b (nový)
2b.  Pokud jsou náklady neúměrné přínosům, včetně přínosů pro životní prostředí, mohou se členské státy rozhodnout neuplatňovat odstavce 1 a 2 tohoto článku na:
a)  nejvzdálenější regiony Unie ve smyslu článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie nebo
b)  ostrovy, které nejsou připojeny k pevninským energetickým sítím a spadají do definice malých připojených soustav nebo izolovaných soustav podle směrnice (EU) 2019/944.
V takových případech daný členský stát svá rozhodnutí vysvětlí Komisi a zpřístupní veškeré příslušné informace ve svých vnitrostátních rámcích politiky.
Pozměňovací návrh 105
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2 c (nový)
2c.  Na základě odůvodněné žádosti členského státu může Komise udělit výjimku z požadavku stanoveného v odstavci 2 pro silnice TEN-T s celkovým ročním průměrným denním provozem méně než 2000 lehkých vozidel za předpokladu, že infrastrukturu nelze odůvodnit sociálně-ekonomickými náklady a přínosy. Pokud výjimku získá, může členský stát na těchto silnicích zavést jediný veřejně přístupný dobíjecí park, který slouží oběma směrům jízdy a zároveň splňuje požadavky stanovené v odstavci 2, pokud jde o vzdálenost, celkový výstupní výkon parku, počet bodů a výstupní výkon jednotlivých bodů pro jeden směr jízdy, za předpokladu, že dobíjecí park je snadno přístupný z obou směrů jízdy. Komise tyto výjimky udělí v řádně odůvodněných případech po posouzení odůvodněné žádosti předložené členským státem.
Pozměňovací návrh 106
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2 d (nový)
2d.  Na základě odůvodněné žádosti členského státu může Komise udělit výjimku z požadavku na maximální vzdálenost stanoveného v odstavci 2 tohoto článku pro silnice TEN-T s celkovým ročním průměrným denním provozem nižším než 1500 lehkých vozidel za předpokladu, že infrastrukturu nelze odůvodnit sociálně-ekonomickými náklady a přínosy. Pokud výjimku získají, mohou členské státy povolit větší maximální vzdálenost mezi dobíjecími body (maximálně 100 km). Komise tyto výjimky udělí v řádně odůvodněných případech po posouzení odůvodněné žádosti předložené členským státem.
Pozměňovací návrh 107
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2 e (nový)
2e.  V hustě obydlených oblastech a regionech s nedostatkem dostupných parkovišť mimo ulice nebo vysokou mírou využívání registrovaných lehkých vozidel na elektřinu členské státy zajistí, aby se odpovídajícím způsobem zvýšil počet veřejně přístupných dobíjecích stanic s cílem zajistit nezbytnou infrastrukturu a podpořit rozvoj trhu.
Pozměňovací návrh 108
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 3
3.  Sousední členské státy zajistí, aby u přeshraničních úseků hlavní sítě TEN-T a globální sítě TEN-T nebyly překročeny maximální vzdálenosti uvedené v písmenech a) a b).
 3.  Sousední členské státy přijmou nezbytná opatření a zajistí, aby u přeshraničních úseků hlavní sítě TEN-T a globální sítě TEN-T nebyly překročeny maximální vzdálenosti uvedené v písmenech a) a b).
Pozměňovací návrh 109
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 3 a (nový)
3a.  Komise přijme nezbytná opatření k zajištění spolupráce se třetími zeměmi, zejména s kandidátskými zeměmi a s těmi třetími zeměmi, v nichž se nacházejí tranzitní koridory spojující členské státy.
Pozměňovací návrh 110
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. a – bod i
i)  do 31. prosince 2025 musí každý dobíjecí park nabízet výstupní výkon nejméně 1400 kW a zahrnovat alespoň jednu dobíjecí stanici s individuálním výstupním výkonem nejméně 350 kW;
 i)  do 31. prosince 2025 musí každý dobíjecí park nabízet výstupní výkon nejméně 2000 kW a zahrnovat alespoň dvě dobíjecí stanice s individuálním výstupním výkonem nejméně 800 kW;
Pozměňovací návrh 111
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. a – bod ii
ii)  do 31. prosince 2030 musí každý dobíjecí park nabízet výstupní výkon nejméně 3500 kW a zahrnovat alespoň dvě dobíjecí stanice s individuálním výstupním výkonem nejméně 350 kW;
 ii)  do 31. prosince 2030 musí každý dobíjecí park nabízet výstupní výkon nejméně 5000 kW a zahrnovat alespoň čtyři dobíjecí stanice s individuálním výstupním výkonem nejméně 800 kW;
Pozměňovací návrh 112
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. b – bod i
i)  do 31. prosince 2030 musí každý dobíjecí park nabízet výstupní výkon nejméně 1400 kW a zahrnovat alespoň jednu dobíjecí stanici s individuálním výstupním výkonem nejméně 350 kW;
 i)  do 31. prosince 2030 musí každý dobíjecí park nabízet výstupní výkon nejméně 2000 kW a zahrnovat alespoň jednu dobíjecí stanici s individuálním výstupním výkonem nejméně 800 kW;
Pozměňovací návrh 113
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. b – bod ii
ii)  do 31. prosince 2035 musí každý dobíjecí park nabízet výstupní výkon nejméně 3500 kW a zahrnovat alespoň dvě dobíjecí stanice s individuálním výstupním výkonem nejméně 350 kW;
 ii)  do 31. prosince 2035 musí každý dobíjecí park nabízet výstupní výkon nejméně 5000 kW a zahrnovat alespoň dvě dobíjecí stanice s individuálním výstupním výkonem nejméně 800 kW;
Pozměňovací návrh 114
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. b a (nové)
ba)  na základě odůvodněné žádosti členského státu může Komise udělit výjimku z požadavku stanoveného v odstavci 1 pro silnice TEN-T s celkovým ročním průměrným denním provozem méně než 800 těžkých vozidel za předpokladu, že infrastrukturu nelze odůvodnit sociálně-ekonomickými náklady a přínosy. Pokud výjimku získá, může členský stát na těchto silnicích zavést jediný veřejně přístupný dobíjecí park, který slouží oběma směrům jízdy a zároveň splňuje požadavky stanovené v odstavci 1, pokud jde o vzdálenost, celkový výstupní výkon parku, počet bodů a výstupní výkon jednotlivých bodů pro jeden směr jízdy, za předpokladu, že dobíjecí park je snadno přístupný z obou směrů jízdy. Komise tyto výjimky udělí v řádně odůvodněných případech po posouzení odůvodněné žádosti předložené členským státem;
Pozměňovací návrh 115
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. b b (nové)
bb)  na základě odůvodněné žádosti členského státu může Komise udělit výjimku z požadavku na maximální vzdálenost stanoveného v odstavci 1 tohoto článku pro silnice TEN-T s celkovým ročním průměrným denním provozem méně než 600 těžkých vozidel za předpokladu, že infrastrukturu nelze odůvodnit sociálně-ekonomickými náklady a přínosy. Pokud výjimku získají, mohou členské státy povolit větší maximální vzdálenost mezi dobíjecími body (maximálně 100 km). Komise tyto výjimky udělí v řádně odůvodněných případech po posouzení odůvodněné žádosti předložené členským státem;
Pozměňovací návrh 116
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. c
c)  do 31. prosince 2030 byla na každé bezpečné a chráněné parkovací ploše nainstalována alespoň jedna dobíjecí stanice pro těžká vozidla s výstupním výkonem nejméně 100 kW;
 c)  do 31. prosince 2027 byly na každé bezpečné a chráněné parkovací ploše nainstalovány a zapojeny alespoň dvě dobíjecí stanice pro těžká vozidla s výstupním výkonem nejméně 100 kW umožňující inteligentní a obousměrné nabíjení;
Pozměňovací návrh 117
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. c a (nové)
ca)  do 31. prosince 2030 byly na každé bezpečné a chráněné parkovací ploše nainstalovány a zapojeny alespoň čtyři dobíjecí stanice pro těžká vozidla s výstupním výkonem nejméně 100 kW umožňující inteligentní a obousměrné nabíjení;
Pozměňovací návrh 118
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. d
d)  do 31. prosince 2025 byly v každém městském uzlu zavedeny veřejně přístupné dobíjecí body pro těžká vozidla poskytující celkový výstupní výkon nejméně 600 kW, poskytovaný dobíjecími stanicemi s individuálním výstupním výkonem nejméně 150 kW;
 d)  do 31. prosince 2025 byly v každém městském uzlu zavedeny veřejně přístupné dobíjecí body pro těžká vozidla poskytující celkový výstupní výkon nejméně 1 400 kW, poskytovaný dobíjecími stanicemi s individuálním výstupním výkonem nejméně 350 kW;
Pozměňovací návrh 119
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. e
e)  do 31. prosince 2030 byly v každém městském uzlu zavedeny veřejně přístupné dobíjecí body pro těžká vozidla poskytující celkový výstupní výkon nejméně 1 200 kW, poskytovaný dobíjecími stanicemi s individuálním výstupním výkonem nejméně 150 kW.
 e)  do 31. prosince 2030 byly v každém městském uzlu zavedeny veřejně přístupné dobíjecí body pro těžká vozidla poskytující celkový výstupní výkon nejméně 3 500 kW, poskytovaný dobíjecími stanicemi s individuálním výstupním výkonem nejméně 350 kW.
Pozměňovací návrh 120
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 a (nový)
1a.  Vedle požadavků stanovených v odst. 1 písm. a) a b) se použijí požadavky uvedené v odst. 1 písm. c), ca), d) a e).
Pozměňovací návrh 121
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 b (nový)
1b.  Komise zváží, zda zvýšit individuální výstupní výkon uvedený v odst. 1 písm. a), b), d) a e), jakmile budou k dispozici společné technické specifikace doplněné v souladu s přílohou II v rámci přezkumu tohoto nařízení podle článku 22.
Pozměňovací návrh 122
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 c (nový)
1c.  Členské státy zajistí, aby bylo zajištěno nezbytné připojení k elektrické síti a kapacita sítě. Členské státy by proto měly v koordinaci s příslušnými zúčastněnými stranami provést do roku 2025 analýzu s cílem vyhodnotit a naplánovat nezbytné posílení elektrické sítě.
Pozměňovací návrh 123
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2
2.  Sousední členské státy zajistí, aby u přeshraničních úseků hlavní sítě TEN-T a globální sítě TEN-T nebyly překročeny maximální vzdálenosti uvedené v písmenech a) a b).
 2.  Sousední členské státy přijmou nezbytná opatření a zajistí, aby u přeshraničních úseků hlavní sítě TEN-T a globální sítě TEN-T nebyly překročeny maximální vzdálenosti uvedené v písmenech a) a b).
Pozměňovací návrh 124
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2 a (nový)
2a.  Komise přijme nezbytná opatření k zajištění spolupráce se třetími zeměmi, zejména s kandidátskými zeměmi a s těmi třetími zeměmi, v nichž se nacházejí tranzitní koridory spojující členské státy.
Pozměňovací návrh 125
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2 b (nový)
2b.  Pokud jsou náklady neúměrné přínosům, včetně přínosů pro životní prostředí, může se členský stát rozhodnout neuplatňovat odstavce 1 a 2 tohoto článku na:
a)  nejvzdálenější regiony Unie ve smyslu článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie nebo
b)  ostrovy, které nejsou připojeny k pevninským energetickým sítím a spadají do definice malých připojených soustav nebo izolovaných soustav podle směrnice (EU) 2019/944.
V takových případech členské státy svá rozhodnutí odůvodní Komisi a zpřístupní veškeré příslušné informace ve svých vnitrostátních rámcích politiky.
Pozměňovací návrh 126
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. a – návětí
a)  provozovatelé dobíjecích bodů na veřejně přístupných dobíjecích stanicích s výstupním výkonem nižším než 50 kW zavedených ode dne uvedeného v článku 24 přijímají elektronické platby prostřednictvím terminálů a zařízení používaných pro platební služby, včetně alespoň jedné z těchto možností:
 Za tímto účelem provozovatelé dobíjecích bodů na veřejně přístupných dobíjecích stanicích zavedených ode dne [datum vstupu tohoto nařízení v platnost] přijímají elektronické platby prostřednictvím terminálů a zařízení používaných pro platební služby, včetně alespoň čteček platebních karet nebo zařízení s bezkontaktní funkcí, jež jsou přinejmenším schopna číst platební karty. Kromě toho mohou být pokud možno poskytnuta zařízení využívající internetové připojení, u nichž lze pro platební transakci konkrétně generovat a používat například kód rychlé odezvy (QR kód).
Pozměňovací návrh 127
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. a – bod i
i)  čteček platebních karet;
 vypouští se
Pozměňovací návrh 128
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. a – bod ii
ii)  zařízení s bezkontaktní funkcí, která jsou alespoň schopna číst platební karty;
 vypouští se
Pozměňovací návrh 129
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. a – bod iii
iii)  zařízení využívajících internetové připojení, u nichž lze pro platební transakci konkrétně generovat a používat například QR kód;
 vypouští se
Pozměňovací návrh 130
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. b
b)  provozovatelé dobíjecích bodů na veřejně přístupných dobíjecích stanicích s výstupním výkonem 50 kW nebo vyšším zavedených ode dne uvedeného v článku 24 přijímají elektronické platby prostřednictvím terminálů a zařízení používaných pro platební služby, včetně alespoň jedné z těchto možností:
 vypouští se
i)  čteček platebních karet;
ii)  zařízení s bezkontaktní funkcí, která jsou alespoň schopna číst platební karty.
Pozměňovací návrh 131
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 2 – pododstavec 2
Od 1. ledna 2027 provozovatelé dobíjecích bodů zajistí, aby všechny jimi provozované veřejně přístupné dobíjecí stanice s výstupním výkonem 50 kW nebo vyšším splňovaly požadavek uvedený v písmenu b).
 Od 1. ledna 2027 provozovatelé dobíjecích bodů zajistí, aby všechny jimi provozované veřejně přístupné dobíjecí stanice splňovaly požadavky stanovené v tomto odstavci.
Pozměňovací návrh 132
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 2 – pododstavec 3
Požadavky uvedené v písmenech a) a b) se nevztahují na veřejně přístupné dobíjecí body, které za službu dobíjení nevyžadují platbu.
 Požadavky uvedené v tomto odstavci se nevztahují na veřejně přístupné dobíjecí body, které za službu dobíjení nevyžadují platbu.
Pozměňovací návrh 133
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 3
3.  Provozovatelé dobíjecích bodů, kteří nabízejí na jimi provozovaném veřejně přístupném dobíjecím bodě možnost automatického ověření, zajistí, aby koncoví uživatelé měli vždy právo automatické ověření nevyužít a mohli buď dobíjet své vozidlo jednorázově, jak je stanoveno v odstavci 3, nebo k dobíjení využít jiné smluvní řešení nabízené u tohoto dobíjecího bodu. Provozovatelé dobíjecích bodů mají povinnost tuto možnost transparentně zobrazit a nabízet koncovému uživateli její pohodlné využití u každého veřejně přístupného dobíjecího bodu, který provozují a kde poskytují možnost automatického ověření.
 3.  Provozovatelé dobíjecích bodů, kteří nabízejí na jimi provozovaném veřejně přístupném dobíjecím bodě možnost automatického ověření, zajistí, aby koncoví uživatelé měli vždy právo automatické ověření nevyužít a mohli buď dobíjet své vozidlo jednorázově, jak je stanoveno v odstavci 3, nebo k dobíjení využít jiné smluvní řešení nabízené u tohoto dobíjecího bodu. Provozovatelé dobíjecích bodů mají povinnost tuto možnost transparentně zobrazit a nabízet koncovému uživateli její pohodlné využití a zajistí, aby byl k dispozici e-roaming, a to u každého veřejně přístupného dobíjecího bodu, který provozují a kde poskytují možnost automatického ověření.
Pozměňovací návrh 134
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 4
4.  Ceny účtované provozovateli veřejně přístupných dobíjecích bodů musí být přiměřené, snadno a jasně srovnatelné, transparentní a nediskriminační. Provozovatelé veřejně přístupných dobíjecích bodů nesmí činit rozdíly mezi cenami účtovanými koncovým uživatelům a cenami účtovanými poskytovatelům služeb mobility ani mezi cenami účtovanými různým poskytovatelům služeb mobility. Tam, kde je to relevantní, může být úroveň cen diferencována pouze přiměřeným způsobem na základě objektivního odůvodnění.
 4.  Provozovatelé veřejně dostupných dobíjecích bodů zajistí, aby každý poskytovatel služeb mobility měl nediskriminační přístup k dobíjecím stanicím, které provozují. Ceny účtované provozovateli veřejně přístupných dobíjecích bodů musí být přiměřené a dostupné, snadno a jasně srovnatelné, transparentní a nediskriminační. Provozovatelé veřejně přístupných dobíjecích bodů nesmí činit rozdíly mezi cenami účtovanými koncovým uživatelům a cenami účtovanými poskytovatelům služeb mobility ani mezi cenami účtovanými různým poskytovatelům služeb mobility. Tam, kde je to relevantní, může být úroveň cen diferencována pouze přiměřeným způsobem na základě objektivního odůvodnění nebo na základě smluvních podmínek.
Pozměňovací návrh 135
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 4 a (nový)
4a.  Členské státy přijmou za účelem dosažení obecného cíle, jímž je zajistit konkurenci na trhu a práva spotřebitelů, vhodná opatření, aby zabránily nespravedlivým praktikám, jež se zaměřují na spotřebitele, mj. pokud jde o ceny stanovené za používání veřejně přístupných dobíjecích bodů, jako je umělé navyšování cen. Při přijímání těchto opatření se opírají o pravidelné sledování tvorby cen a postupů výrobců vozidel a provozovatelů dobíjecích bodů. Členské státy uvědomí Komisi o přijetí těchto opatření ze strany příslušného regulačního orgánu.
Pozměňovací návrh 136
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 5 – návětí
5.  Provozovatelé dobíjecích bodů jasně uvedou cenu za jednorázovou službu a všechny její složky na všech jimi provozovaných veřejně přístupných dobíjecích stanicích, tak aby byly koncovým uživatelům známy ještě před zahájením procesu dobíjení. Jasně uvedeny musí být alespoň tyto složky ceny, je-li to u dané dobíjecí stanice relevantní:
 5.  Provozovatelé dobíjecích bodů jasně uvedou cenu za jednorázovou službu za kWh a všechny její složky na všech jimi provozovaných veřejně přístupných dobíjecích stanicích, tak aby byly tyto informace koncovým uživatelům známy ještě před zahájením procesu dobíjení.
Pozměňovací návrh 137
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 5 – odrážka 1
–  cena za dobití,
 vypouští se
Pozměňovací návrh 138
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 5 – odrážka 2
–  cena za minutu,
 vypouští se
Pozměňovací návrh 139
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 5 – odrážka 3
–  cena za kWh.
 vypouští se
Pozměňovací návrh 140
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 6
6.  Ceny, které poskytovatelé služeb mobility účtují koncovým uživatelům, musí být přiměřené, transparentní a nediskriminační. Poskytovatelé služeb mobility zpřístupní koncovým uživatelům před zahájením procesu dobíjení veškeré příslušné informace o cenách týkající se konkrétně jejich zamýšleného procesu dobíjení, a to prostřednictvím volně dostupných a široce podporovaných elektronických prostředků, s jasným rozlišením cenových složek účtovaných provozovatelem dobíjecího bodu, příslušných nákladů na e-roaming a dalších poplatků účtovaných poskytovatelem služeb mobility. Tyto poplatky musí být přiměřené, transparentní a nediskriminační. Za přeshraniční e-roaming se neuplatňují žádné poplatky navíc.
 6.  Ceny, které poskytovatelé služeb mobility účtují koncovým uživatelům, musí být přiměřené, dostupné, transparentní a nediskriminační. Poskytovatelé služeb mobility zpřístupní koncovým uživatelům před zahájením procesu dobíjení veškeré příslušné informace o cenách týkající se konkrétně jejich zamýšleného procesu dobíjení, a to prostřednictvím volně dostupných a široce podporovaných elektronických prostředků, s jasným uvedením ceny za kWh účtované provozovatelem dobíjecího bodu, příslušných nákladů na e-roaming a dalších poplatků účtovaných poskytovatelem služeb mobility. Poplatky musí být přiměřené, cenově dostupné, transparentní a nediskriminační. Za přeshraniční e-roaming se neuplatňují žádné poplatky navíc.
Pozměňovací návrh 141
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 6 a (nový)
6a.  Provozovatelé inteligentních nebo obousměrných dobíjecích stanic zpřístupní informace o podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů v soustavě a souvisejících emisích skleníkových plynů, které obdrží od provozovatelů přenosových soustav či dodavatelů elektřiny nebo zjistí na základě vlastní výroby elektřiny. Tyto informace se zpřístupňují v pravidelných intervalech v reálném čase a jsou případně doprovázeny prognózami, přičemž v příslušných případech platí podmínky smlouvy s dodavatelem elektřiny.
Pozměňovací návrh 142
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 7
7.  Provozovatelé dobíjecích bodů zajistí, aby od data uvedeného v článku 24 byly všechny jimi provozované veřejně přístupné dobíjecí body digitálně propojené.
 7.  Provozovatelé dobíjecích bodů zajistí, aby od [datum vstupu tohoto nařízení v platnost] byly všechny nově nainstalované nebo renovované veřejně přístupné dobíjecí body, které provozují, digitálně propojené, zahrnovaly službu e-roamingu a aby byly jejich umístění a stav snadno viditelné na internetu.
Pozměňovací návrh 143
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 8
8.  Provozovatelé dobíjecích bodů zajistí, aby od data uvedeného v článku 24 všechny jimi provozované veřejně přístupné běžné dobíjecí body umožňovaly inteligentní dobíjení.
 8.  Provozovatelé dobíjecích bodů zajistí, aby od [datum vstupu tohoto nařízení v platnost] všechny nově instalované nebo renovované veřejně přístupné dobíjecí body, které provozují, umožňovaly inteligentní dobíjení.
Pozměňovací návrh 144
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 8 a (nový)
8a.  Provozovatelé veřejně přístupných dobíjecích míst zajistí, aby:
a)  dobíjecí stanice řádně fungovaly po dobu své obchodní životnosti a aby byly funkce uvedené v odstavci 2 až 5 uživatelům vždy k dispozici, přičemž jakmile je zjištěna jakákoli porucha, musí proběhnout pravidelná údržba a oprava,
b)  všechna veřejně dostupná dobíjecí místa, která provozují, byla v souladu s ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii.
Pozměňovací návrh 145
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 9
9.  Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby na parkovacích plochách a odpočívadlech na silniční síti TEN-T, kde je instalována infrastruktura pro alternativní paliva, bylo zavedeno vhodné značení, aby bylo možné snadno zjistit přesné umístění infrastruktury pro alternativní paliva.
 9.  Od ... [den vstupu tohoto nařízení v platnost] přijmou členské státy nezbytná opatření k zajištění toho, aby na parkovacích plochách a odpočívadlech na silniční síti TEN-T, kde je instalována infrastruktura pro alternativní paliva, bylo zavedeno vhodné značení, aby bylo možné snadno zjistit přesné umístění infrastruktury pro alternativní paliva. Značení je v přiměřené vzdálenosti umístěno také na silniční síti TEN-T, která vede k parkovištím a odpočívadlům, kde je nainstalována infrastruktura pro alternativní paliva.
Pozměňovací návrh 146
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 9 a (nový)
9a.  Členské státy vybízejí provozovatele k přijímání nezbytných opatření, aby zajistily standardizované a plně interoperabilní informační systémy, které poskytují informace o dostupnosti dobíjecích míst. Tyty systémy musejí být přesné, uživatelský vstřícné a musejí být provozovány v úředním jazyku / úředních jazycích daného členského státu a v angličtině.
Pozměňovací návrh 147
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 11 a (nový)
11a.  Provozovatelé veřejně dostupných dobíjecích stanic zajistí, aby byly na dobíjecích stanicích viditelně umístěny nezbytné kontaktní informace na místní pohotovostní služby.
Pozměňovací návrh 148
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 11 b (nový)
11b.  V případě dobíjecích stanic bez obsluhy umožní členské státy instalaci kamerových systémů sledování a tlačítko nouzového volání, které umožní okamžitý kontakt s místními pohotovostními službami.
Pozměňovací návrh 149
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 1
Členské státy zajistí, aby byl na jejich území do 31. prosince 2030 zřízen minimální počet veřejně přístupných vodíkových čerpacích stanic.
 Členské státy zajistí, aby byl na jejich území do 31. prosince 2027 zřízen minimální počet veřejně přístupných vodíkových čerpacích stanic.
Pozměňovací návrh 150
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 2
Za tímto účelem členské státy zajistí, aby byly do 31. prosince 2030 podél hlavní sítě TEN-T a globální sítě TEN-T v maximální vzájemné vzdálenosti 150 km nainstalovány veřejně přístupné vodíkové čerpací stanice s minimální kapacitou 2 t/den vybavené plničkou s tlakem nejméně 700 barů. Kapalný vodík musí být k dispozici na veřejně přístupných čerpacích stanicích v maximální vzájemné vzdálenosti 450 km.
 Za tímto účelem členské státy zajistí, aby byly do 31. prosince 2027 podél hlavní sítě TEN-T a globální sítě TEN-T v maximální vzájemné vzdálenosti 100 km nainstalovány veřejně přístupné vodíkové čerpací stanice s minimální kapacitou 2 t/den vybavené plničkou s tlakem nejméně 700 barů. Kapalný vodík musí být k dispozici na veřejně přístupných čerpacích stanicích v maximální vzájemné vzdálenosti 400 km.
Pozměňovací návrh 151
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 3
Členské státy dále zajistí, aby do 31. prosince 2030 byla v každém městském uzlu uvedena do provozu alespoň jedna veřejně přístupná vodíková čerpací stanice. U těchto čerpacích stanic se provede analýza nejlepšího umístění, při níž se zváží zejména jejich rozmístění v multimodálních uzlech, kde by mohly být zásobovány i jiné druhy dopravy.
 Členské státy dále zajistí, aby do 31. prosince 2027 byla v každém městském uzlu uvedena do provozu alespoň jedna veřejně přístupná vodíková čerpací stanice. U těchto čerpacích stanic se provede analýza nejlepšího umístění, při níž se zváží zejména jejich rozmístění v multimodálních uzlech, kde by mohly být zásobovány i jiné druhy dopravy.
Pozměňovací návrh 152
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 a (nový)
1a.  Členské státy zveřejní do 31. prosince 2024 podrobný seznam multimodálních dopravních uzlů, průmyslových klastrů a přístavů vhodných k instalaci vodíkových čerpacích stanic.
Pozměňovací návrh 153
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 2
2.  Sousední členské státy zajistí, aby u přeshraničních úseků hlavní sítě TEN-T a globální sítě TEN-T nebyly překročeny maximální vzdálenosti uvedené v odst. 1 druhém pododstavci.
 2.  Sousední členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby u přeshraničních úseků hlavní sítě TEN-T a globální sítě TEN-T nebyly překročeny maximální vzdálenosti uvedené v odst. 1 druhém pododstavci.
Pozměňovací návrh 154
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 3 a (nový)
3a.  Pokud jsou náklady neúměrné přínosům, a to i přínosům v oblasti životního prostředí, mohou členské státy rozhodnout, že odstavec 1 tohoto článku neuplatní: a) na nejvzdálenější regiony Unie ve smyslu článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, nebo b) na ostrovy, které nejsou napojeny na energetické sítě na pevnině a spadají pod definici malých připojených soustav či izolovaných soustav podle směrnice (EU) 2019/944. V těchto případech členské státy odůvodní své rozhodnutí před Komisí a ve svém politickém rámci poskytnou veškeré důležité informace.
Pozměňovací návrh 155
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 3 b (nový)
3b.  Komise přijme nezbytná opatření k zajištění spolupráce se třetími zeměmi, zejména s kandidáty na členství v Unii a s těmi třetími zeměmi, v nichž se nacházejí tranzitní koridory spojující členské státy.
Pozměňovací návrh 156
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 1 – pododstavec 1 – návětí
Ode dne uvedeného v článku 24 musí všichni provozovatelé veřejně přístupných vodíkových čerpacích stanic, které provozují, poskytovat koncovým uživatelům možnost jednorázového čerpání paliva za použití platebního prostředku, který je v Unii široce využíván. Za tímto účelem provozovatelé vodíkových čerpacích stanic zajistí, aby všechny jimi provozované vodíkové čerpací stanice přijímaly elektronické platby prostřednictvím terminálů a zařízení používaných pro platební služby, včetně alespoň jedné z těchto možností:
 Od [den vstupu tohoto nařízení v platnost] musejí všichni provozovatelé veřejně přístupných vodíkových čerpacích stanic, které provozují, poskytovat koncovým uživatelům možnost jednorázového čerpání paliva za použití platebního prostředku, který je v Unii široce využíván. Za tímto účelem provozovatelé vodíkových čerpacích stanic zajistí, aby všechny jimi provozované vodíkové čerpací stanice přijímaly elektronické platby prostřednictvím terminálů a zařízení používaných pro platební služby, jako jsou mj. alespoň čtečky platebních karet nebo bezkontaktní zařízení schopná číst platební karty.
Pozměňovací návrh 157
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. a
a)  čteček platebních karet;
 vypouští se
Pozměňovací návrh 158
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. b
b)  zařízení s bezkontaktní funkcí, která jsou alespoň schopna číst platební karty.
 vypouští se
Pozměňovací návrh 159
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 1 a (nový)
1a.  Členské státy vybízejí provozovatele k zajištění standardizovaných a plně interoperabilních informačních systémů, které poskytují informace o dostupnosti čerpacích stanic. Tyty systémy musejí být přesné, uživatelský vstřícné a musejí být provozovány v úředním jazyku / úředních jazycích daného členského státu a v angličtině.
Pozměňovací návrh 160
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 3
3.  Provozovatelé vodíkových výdejních stojanů zpřístupní informace o cenách na jimi provozovaných čerpacích stanicích před zahájením procesu čerpání paliva.
 3.  Provozovatelé vodíkových výdejních stojanů zpřístupní informace o cenách na jimi provozovaných čerpacích stanicích před zahájením procesu čerpání paliva. Na všech veřejně přístupných čerpacích stanicích, které provozují, musejí jasně zobrazovat cenu za jednorázovou službu a všechny její součásti, tak aby byly konečným uživatelům známy před zahájením čerpání. Musí být jasně uvedena cena za kg.
Pozměňovací návrh 161
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 4
4.  Provozovatelé veřejně přístupných čerpacích stanic mohou zákazníkům poskytovat služby čerpání vodíku na smluvním základě, a to i jménem a na účet jiných poskytovatelů služeb mobility. Ceny, které poskytovatelé služeb mobility účtují koncovým uživatelům, musí být přiměřené, transparentní a nediskriminační. Poskytovatelé služeb mobility zpřístupní koncovým uživatelům před zahájením procesu dobíjení veškeré příslušné informace o cenách týkající se konkrétně jejich zamýšleného procesu dobíjení, a to prostřednictvím volně dostupných a široce podporovaných elektronických prostředků, s jasným rozlišením cenových složek účtovaných provozovatelem vodíkového výdejního stojanu, příslušných nákladů na e-roaming a dalších poplatků účtovaných poskytovatelem služeb mobility.
 4.  Provozovatelé veřejně přístupných čerpacích stanic mohou zákazníkům poskytovat služby čerpání vodíku na smluvním základě, a to i jménem a na účet jiných poskytovatelů služeb mobility. Ceny, které poskytovatelé služeb mobility účtují koncovým uživatelům, musí být přiměřené, transparentní a nediskriminační. Poskytovatelé služeb mobility zpřístupní koncovým uživatelům před zahájením procesu čerpání veškeré příslušné informace o cenách týkající se konkrétně jejich zamýšleného procesu čerpání, a to prostřednictvím volně dostupných a široce podporovaných elektronických prostředků, s jasným rozlišením cenových složek účtovaných provozovatelem vodíkového výdejního stojanu, příslušných nákladů na e-roaming a dalších poplatků účtovaných poskytovatelem služeb mobility.
Pozměňovací návrh 162
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 1 – návětí
1.  Členské státy zajistí, aby byly v námořních přístavech k dispozici minimální dodávky elektřiny z pevniny pro námořní kontejnerové a osobní lodě. Za tímto účelem přijmou členské státy opatření nezbytná k tomu, aby do 1. ledna 2030:
 1.  Členské státy zajistí, aby byly v námořních přístavech hlavní a globální sítě TEN-T k dispozici minimální dodávky elektřiny z pevniny pro námořní kontejnerové a osobní lodě. Za tímto účelem přijmou členské státy ve spolupráci s řídícím nebo příslušným orgánem a v plném souladu s čl. 5 odst. 1 a 2 nařízení XXXX-XXX [o Iniciativě pro námořní paliva FuelEU] opatření nezbytná k tomu, aby do 1. ledna 2030:
Pozměňovací návrh 163
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 1 a (nový)
1a.  Členské státy zajistí, aby byla pro splnění požadavků stanovených v odst. 1 písm. a), b) a c) k dispozici dostatečná infrastruktura a kapacita sítě, rezervní energie a kmitočtová konverze.
Pozměňovací návrh 164
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 2 – návětí
2.  Při určování počtu zastávek v přístavu se neberou v úvahu tyto zastávky v přístavu:
 2.  Při určování počtu zastávek v přístavu se v plném souladu s čl. 5 odst. 3 nařízení XXXX-XXX [o Iniciativě pro námořní paliva FuelEU] neberou v úvahu tyto zastávky v přístavu:
Pozměňovací návrh 165
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 2 – písm. a a (nové)
aa)  zastávky v přístavu, kdy má loď podle odhadů setrvat u přístaviště méně než dvě hodiny, kdy však nemůže v této době odplout z důvodu okolností, které nebylo při připlutí do přístavu možné předvídat a které jsou jasně mimo kontrolu provozovatele či za něž neodpovídá,
Pozměňovací návrh 166
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 2 – písm. c a (nové)
ca)  několik krátkých zastávek v přístavu za účelem nakládky a vykládky u různých přístavišť v témže přístavu, které nepřekročí časový limit uvedený v písmenu a),
Pozměňovací návrh 167
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 3
3.  Pokud se námořní přístav hlavní sítě TEN-T nebo globální sítě TEN-T nachází na ostrově, který nedisponuje přímým připojením k elektrické síti, odstavec 1 se nepoužije, dokud zde takové připojení nebude dokončeno nebo dokud zde nebude dostatečná kapacita energie z čistých zdrojů vyrobená na místě.
 3.  Pokud se námořní přístav hlavní sítě TEN-T nebo globální sítě TEN-T nachází na ostrově nebo v nejvzdálenějším regionu Unie uvedeném v článku 349 SFEU, který nedisponuje přímým připojením k elektrické síti, odstavec 1 se nepoužije, dokud zde takové připojení nebude dokončeno nebo dokud zde nebude dostatečná kapacita energie z čistých zdrojů vyrobená na místě.
Pozměňovací návrh 168
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 3 a (nový)
3a.  Aniž je dotčen odstavec 3, odstavec 1 se nevztahuje na území Ceuty a Melilly, dokud není dokončeno přímé připojení k elektrické síti pevninské nebo sousední země nebo dokud není k dispozici dostatečná místní kapacita vyrobená z čistých zdrojů energie.
Pozměňovací návrh 169
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1 – písm. b a (nové)
ba)  byla k dispozici dostatečná kapacita sítě a připojení, rezervní energie a kmitočtová konverze v přístavech.
Pozměňovací návrh 170
Návrh nařízení
Čl. 11 – název
Cíle pro dodávky LNG v námořních přístavech
 Cíle pro dodávky LNG, amoniaku a vodíku v námořních přístavech
Pozměňovací návrh 171
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 1
1.  Členské státy zajistí, aby byl do 1. ledna 2025 v námořních přístavech hlavní sítě TEN-T uvedených v odstavci 2 zřízen přiměřený počet LNG výdejních stojanů s cílem umožnit provoz námořních lodí po celé hlavní síti TEN-T. Za účelem zajištění přiměřeného pokrytí hlavní sítě TEN-T členské státy v případě nutnosti spolupracují se sousedními členskými státy.
 1.  Členské státy zajistí, aby byl do 1. ledna 2025 v námořních přístavech hlavní sítě TEN-T uvedených v odstavci 2 zřízen přiměřený počet výdejních stojanů s LNG, amoniakem a vodíkem s cílem vyhovět krátkodobé i dlouhodobé poptávce po těchto druzích paliva na trhu a umožnit provoz námořních lodí po celé hlavní síti TEN-T. Za účelem zajištění přiměřeného pokrytí hlavní sítě TEN-T členské státy v případě nutnosti spolupracují se sousedními členskými státy.
Pozměňovací návrh 172
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 2
2.  Členské státy ve svých vnitrostátních rámcích politiky určí námořní přístavy hlavní sítě TEN-T, které poskytují přístup k LNG výdejním stojanům uvedeným v odstavci 1, přičemž zváží i skutečné potřeby a vývoj trhu.
 2.  Členské státy ve svých vnitrostátních rámcích politiky určí námořní přístavy hlavní sítě TEN-T, které poskytují přístup k výdejním stojanům uvedeným v odstavci 1, přičemž zváží rozvoj přístavů, počet stávajících výdejních stojanů pro LNG a skutečné potřeby a vývoj trhu a své povinnosti v souvislosti s cílem klimatické neutrality Unie.
Pozměňovací návrh 173
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1 – návětí
1.  Členské státy zajistí, aby řídící orgány všech letišť hlavní a globální sítě TEN-T zajistily poskytování dodávek elektřiny letadlům stojícím na letišti, a to:
 1.  Členské státy zajistí, aby řídící orgány všech letišť a dodavatelé služeb pozemního odbavení hlavní a globální sítě TEN-T zajistily poskytování dodávek elektřiny letadlům stojícím na letišti, a to:
Pozměňovací návrh 174
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)
Odst. 1 písm. a) a b) se však nevztahuje na krátkodobá parkovací místa, odmrazovací stanoviště pro letadla, parkovací místa na vojenských plochách a parkovací místa pro všeobecný letový provoz (méně než 7,5 t maximální vzletové hmotnosti).
Pozměňovací návrh 175
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 2 a (nový)
2a.  Odchylně od odst. 1 písm. a) a b), pokud se letiště hlavní sítě TEN-T nebo globální sítě TEN-T nachází na ostrově, který nedisponuje přímým připojením k elektrické síti, nebo v nejvzdálenějším regionu, tento odstavec se nepoužije, dokud zde takové připojení nebude dokončeno nebo dokud zde nebude dostatečná kapacita energie z čistých zdrojů vyrobená na místě nebo pokud náklady nejsou úměrné přínosům, včetně environmentálních přínosů.
Pozměňovací návrh 176
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 2 b (nový)
2b.  Členské státy zajistí, aby řídící orgány letišť nebo poskytovatelé služeb pozemního odbavování na letištích hlavní sítě TEN-T poskytovali klimatizační systémy.
Pozměňovací návrh 177
Návrh nařízení
Článek 12 a (nový)
Článek 12a
Cíle v oblasti infrastruktury pro železniční tratě
1.  Členské státy zajistí dostatečnou infrastrukturu, která umožní, aby železniční tratě v celé Unii splňovaly cíle v oblasti elektrifikace uvedené v nařízení (EU) č. 1315/2013 [nařízení o TEN-T].
2.  Pokud není možné zajistit přímou elektrifikaci železniční sítě, mj. z důvodů spojených s nákladovou účinností dané služby, zajistí členské státy vybudování příslušného počtu dobíjecích stranic pro vlaky poháněné bateriemi a čerpacích stanic pro vodík používaný na železnici. Členské státy za tímto účelem zajistí, aby byly dobíjecí stranice pro vlaky poháněné bateriemi a čerpací stanice pro vodík používaný na železnici vybudovány nejen podél hlavních a globálních sítí TEN-T, ale také v každém směru jízdy v úsecích, v nichž se podle nařízení (EU) č. 1315/2013 [nařízení o sítích TEN-T] elektrifikace nepředpokládá.
3.  Členské státy zajistí, aby při rozhodování o nezbytné infrastruktuře, která má být zavedena za účelem dosažení souladu s odstavcem 2, byla plně zohledněna zásada „energetická účinnost v první řadě“.
4.  Před vybudováním těchto stanic provedou členské státy analýzu jejich nejvhodnějšího umístění. Zvažují přitom zejména vybudování stanic v městských a multimodálních uzlech, do nichž lze zapojit také další způsoby dopravy.
Pozměňovací návrh 178
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1 – pododstavec 1
Do 1. ledna 2024 každý členský stát vypracuje a zašle Komisi návrh vnitrostátního rámce politiky pro rozvoj trhu v oblasti alternativních paliv v odvětví dopravy a pro zavádění příslušné infrastruktury.
 Do 1. ledna 2024 každý členský stát společně s celostátními, regionálními a místními orgány vypracuje a zašle Komisi návrh vnitrostátního rámce politiky pro rozvoj trhu v oblasti alternativních paliv v odvětví dopravy a pro zavádění příslušné infrastruktury.
Pozměňovací návrh 179
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. a
a)  posouzení současného stavu a budoucího vývoje trhu, pokud jde o alternativní paliva v odvětví dopravy, a rozvoje infrastruktury pro alternativní paliva, při zohlednění intermodálního přístupu k infrastruktuře pro alternativní paliva a případně přeshraniční kontinuity;
 a)  posouzení současného stavu a budoucího vývoje trhu, pokud jde o alternativní paliva v odvětví dopravy, a rozvoje infrastruktury pro alternativní paliva, při zohlednění intermodálního přístupu k infrastruktuře pro alternativní paliva a případně přeshraniční kontinuity a mobility a dostupnosti mezi ostrovy a nejvzdálenějšími regiony nebo mezi těmito regiony a pevninou;
Pozměňovací návrh 180
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. a a (nové)
aa)  posouzení, zda byla opatření prováděna v plném souladu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“; členské státy poskytnou informace o tom, jak byla při plánování a rozhodování o investicích souvisejících se zaváděním dobíjecí a čerpací infrastruktury pro alternativní paliva uplatňována zásada „energetická účinnost v první řadě“,
Pozměňovací návrh 181
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. a b (nové)
ab)  posouzení současného stavu a budoucího rozvoje propojení a kapacity sítě, včetně veškerých opatření ke zlepšení a zvýšení odolnosti, a také požadované financování,
Pozměňovací návrh 182
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. a c (nové)
ac)  posouzení vyhlídek na změny v množství elektřiny dostupné pro odvětví dopravy a jejích zdrojů,
Pozměňovací návrh 183
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. b
b)  vnitrostátní obecné a specifické cíle podle článků 3, 4, 6, 8, 9, 10, 11 a 12, pro něž jsou v tomto nařízení stanoveny povinné vnitrostátní cíle;
 b)  vnitrostátní obecné a specifické cíle podle článků 3, 4, 6, 8, 9, 10, 11, 12 a 12a, pro něž jsou v tomto nařízení stanoveny povinné vnitrostátní cíle;
Pozměňovací návrh 184
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. c
c)  vnitrostátní obecné a specifické cíle pro zavádění infrastruktury pro alternativní paliva související s písmeny l), m), n), o) a p) tohoto odstavce, pro něž nejsou v tomto nařízení stanoveny povinné cíle;
 c)  vnitrostátní obecné a specifické cíle pro zavádění infrastruktury pro alternativní paliva související s písmeny l), la), m), n), o), p), pa) a pb) tohoto odstavce, pro něž nejsou v tomto nařízení stanoveny povinné cíle;
Pozměňovací návrh 185
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. e
e)  opatření na podporu zavádění infrastruktury pro alternativní paliva pro uzavřené vozové parky, zejména pro elektrické dobíjecí stanice a vodíkové čerpací stanice pro služby veřejné dopravy a elektrické dobíjecí stanice pro sdílené automobily (car-sharing);
 e)  opatření na podporu zavádění infrastruktury pro alternativní paliva pro uzavřené vozové parky, zejména pro elektrické dobíjecí stanice a vodíkové čerpací stanice pro služby veřejné dopravy a elektrické dobíjecí stanice pro sdílené automobily (car-sharing) a také pro vozidla taxislužby;
Pozměňovací návrh 186
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. g a (nové)
ga)  vnitrostátní cíle a opatření na podporu infrastruktury pro alternativní paliva podél silničních sítí, které nejsou zahrnuty do hlavní a globální sítě TEN-T, zejména pokud jde o veřejně přístupné dobíjecí body. Členské státy zejména zajistí, aby dobíjecí infrastruktura pokrývala odpovídajícím způsobem silniční sítě na vysoké a střední úrovni jak pro lehkou mobilitu, tak pro mobilitu těžkých nákladních vozidel;
Pozměňovací návrh 187
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. h
h)  opatření na podporu dostatečného počtu veřejně přístupných vysoce výkonných dobíjecích bodů;
 h)  opatření na podporu dostatečného počtu veřejně přístupných vysoce výkonných dobíjecích bodů s dostatečným výstupním výkonem za účelem zvýšení pohodlí spotřebitelů a zajištění bezproblémového pohybu elektrických vozidel na území členského státu, a případně i přeshraničního provozu;
Pozměňovací návrh 188
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. i a (nové)
ia)  opatření k zajištění dostupnosti infrastruktury pro dobíjení a doplňování paliva na všech územích se zvláštním důrazem na venkovské oblasti s cílem zajistit jejich dostupnost a územní soudržnost; členské státy by měly zvážit a provádět cílenou politiku a cílená opatření pro tato území;
Pozměňovací návrh 189
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. j
j)  opatření k zajištění toho, aby veřejně přístupné dobíjecí body a výdejní stojany byly přístupné starším osobám, osobám s omezenou schopností pohybu a orientace a osobám se zdravotním postižením dle požadavků na přístupnost uvedených v přílohách I a III směrnice (EU) 2019/882;
 j)  opatření k zajištění toho, aby veškeré veřejně přístupné dobíjecí body a výdejní stojany byly přístupné starším osobám, osobám s omezenou schopností pohybu a orientace a osobám se zdravotním postižením dle požadavků na přístupnost uvedených v přílohách I a III směrnice (EU) 2019/882;
Pozměňovací návrh 190
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. j a (nové)
ja)  případně opatření zaměřená na zvláštní potřeby nejvzdálenějších regionů;
Pozměňovací návrh 191
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. k
k)  opatření k odstranění možných překážek, pokud jde o plánování, povolování a pořizování infrastruktury pro alternativní paliva;
 k)  opatření k odstranění možných překážek, pokud jde o plánování, povolování a pořizování infrastruktury pro alternativní paliva, a k omezení prodlevy mezi první žádostí a skutečným zavedením infrastruktury na dobu nejvýše 6 měsíců při náležitém zohlednění konzultací se zúčastněnými stranami a postupů při posuzování vlivů na životní prostředí. Postup povolování musí být plně digitalizován;
Pozměňovací návrh 192
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. k a (nové)
ka)  opatření k zajištění toho, aby hustota veřejně přístupné infrastruktury pro alternativní paliva dostupné na vnitrostátní úrovni zohledňovala hustotu obyvatelstva a počet registrovaných vozidel poháněných alternativními palivy v dané oblasti na základě úrovně NUTS 3 v souladu s nejnovější klasifikací NUTS;
Pozměňovací návrh 193
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. k b (nové)
kb)  opatření na podporu používání jízdní kol s pomocným elektrickým pohonem a vozidel kategorie L, jako jsou napájená elektrická jízdní kola a elektromopedy;
Pozměňovací návrh 194
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. k c (nové)
kc)   opatření na podporu komunit obnovitelné energie, občanských energetických komunit a nekomerčních provozovatelů při zavádění dobíjecích bodů, zejména v řídce osídlených oblastech;
Pozměňovací návrh 195
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. l
l)  plán zavádění infrastruktury pro alternativní paliva na letištích s výjimkou dodávek elektřiny letadlům stojícím na letišti, zejména pro vodík a elektrické dobíjení letadel;
 l)  posouzení současného stavu a budoucího vývoje trhu v oblasti letecké dopravy využívající vodíkový a elektrický pohon a také studii proveditelnosti týkající se zavádění příslušné infrastruktury, případně včetně plánu zavádění infrastruktury pro alternativní paliva na letištích, zejména pro vodík a elektrické dobíjení letadel;
Pozměňovací návrh 196
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. l a (nové)
la)  plán zavádění pro systémy předem klimatizovaného vzduchu na letištích hlavní sítě TEN-T, včetně specifikace cílů a potřebného financování, a také studii proveditelnosti týkající se zavádění příslušné pevné nebo mobilní infrastruktury;
Pozměňovací návrh 197
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. p
p)  plán zavádění vodíkových nebo bateriových elektrických vlaků v segmentech sítě, které nebudou elektrifikované, včetně specifikace cílů, klíčových milníků a potřebného financování.
 p)  případně plán zavádění vodíkových nebo bateriových elektrických vlaků v segmentech sítě, které nemohou být elektrifikovány, včetně specifikace cílů, klíčových milníků a potřebného financování.
Pozměňovací návrh 198
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. p a (nové)
pa)  komplexní investiční plán založený na sociálně-ekonomické a environmentální analýze a analýze nákladů a přínosů, v němž budou stanoveny investice nezbytné k dosažení cílů stanovených ve vnitrostátním rámci politiky a v němž bude zahrnuta rovněž infrastruktura mimo síť TEN-T,
Pozměňovací návrh 199
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. p b (nové)
pb)  mapu budoucích vhodných umístění pro rozvoj veškeré infrastruktury pro alternativní paliva v dané lokalitě, včetně informací o dostatečné kapacitě sítě na základě poptávky, která bude veřejně dostupná;
Pozměňovací návrh 200
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1 a (nový)
1a.  Aniž je dotčen odstavec 1 a před uplynutím lhůty, která je v něm stanovena, se členské státy vyzývají, aby předložily předběžné vnitrostátní rámce politiky s cílem zajistit hladký a rychlý rozvoj a zavádění infrastruktury. Pokud se členský stát rozhodne předložit předběžný vnitrostátní rámec politiky, Komise jej posoudí a vydá doporučení nejpozději šest měsíců po jeho předložení.
Pozměňovací návrh 201
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 2
2.  Členské státy zajistí, aby ve vnitrostátních rámcích politiky byly zohledněny potřeby různých druhů dopravy provozovaných na jejich území, včetně těch, pro něž jsou dostupné omezené alternativy fosilních paliv.
 2.  Členské státy zajistí, aby ve vnitrostátních rámcích politiky byly zohledněny potřeby různých regionů a druhů dopravy provozovaných na jejich území, včetně těch, pro něž jsou dostupné omezené alternativy fosilních paliv, a aby čerpací a dobíjecí infrastruktura podporovala přechod na udržitelnou dopravu a usnadňovala multimodální dopravu.
Pozměňovací návrh 202
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 2 a (nový)
2a.  Členské státy posoudí kumulativní podíl ustanovení uvedených v odstavci 1 na dosažení cíle Unie v oblasti klimatu do roku 2030 a na dosažení klimatické neutrality do roku 2050, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2021/1119.
Pozměňovací návrh 203
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 2 b (nový)
2b.  Za účelem zajištění sociálně spravedlivé transformace členské státy zajistí zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci pracovníků, kteří manipulují s alternativními palivy zavedenými podle tohoto nařízení, a příslušné investice do bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti.
Pozměňovací návrh 204
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 3
3.  Členské státy zajistí, aby vnitrostátní rámce politiky v příslušných případech zohledňovaly zájmy regionálních a místních orgánů, zejména pokud jde o dobíjecí a čerpací infrastrukturu pro veřejnou dopravu, jakož i zájmy dotčených zúčastněných stran.
 3.  Členské státy zajistí, aby vnitrostátní rámce politiky zohledňovaly zájmy regionálních a místních orgánů, zejména pokud jde o dobíjecí a čerpací infrastrukturu pro veřejnou dopravu, jakož i zájmy všech dotčených zúčastněných stran. Členské státy provádějí pravidelné konzultace s regionálními a místními orgány a vybízejí je k vypracování vhodných rámců politik, které mohou zahrnovat akční plán, v němž by byly stanoveny oblasti pro zavádění dané infrastruktury, možnosti rychlého dobíjení, příslušné finanční rámce a konkrétní opatření týkající se různých zapojených subjektů, aby se usnadnilo zavádění infrastruktury pro alternativní paliva.
Pozměňovací návrh 205
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 3 a (nový)
3a.  Členské státy v rámci svého vnitrostátního rámce politiky vyhodnotí, jak provozovatelé dobíjecích bodů a výdejních stojanů provádějí ustanovení článků 5 a 7, a podají o tom zprávu. Na základě výsledků tohoto hodnocení přijmou členské státy vhodná opatření, aby zajistily dodržování článků 5 a 7 provozovateli dobíjecích bodů a výdejních stojanů.
Pozměňovací návrh 206
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 3 b (nový)
3b.  Každý členský stát jmenuje národního koordinátora pro infrastrukturu pro alternativní paliva, který dohlíží na vnitrostátní (mezirezortní) koordinaci a provádění vnitrostátního rámce politiky, aniž by přitom pokud možno vytvořily další pracovní místo. Národní koordinátor spolupracuje s Komisí, odpovědným koordinátorem TEN-T a v případě potřeby s dalšími národními koordinátory a pomáhá regionálním a místním orgánům, např. poskytováním odborných zkušeností, nástrojů a pokynů založených na normách EU, a poskytuje poradenství ohledně regionální koordinace příslušných místních plánů mobility.
Pozměňovací návrh 207
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 4
4.  V případě potřeby členské státy spolupracují prostřednictvím konzultací nebo společných rámců politiky, aby zajistily soudržnost a koordinovanost opatření nezbytných k dosažení cílů tohoto nařízení. Členské státy zejména spolupracují na strategiích pro využívání alternativních paliv a zavádění odpovídající infrastruktury ve vodní dopravě. Komise je členským státům v procesu spolupráce nápomocna.
 4.  V případě potřeby členské státy spolupracují prostřednictvím konzultací nebo společných rámců politiky, aby zajistily soudržnost a koordinovanost opatření nezbytných k dosažení cílů tohoto nařízení. Členské státy zejména spolupracují na strategiích pro využívání alternativních paliv a zavádění odpovídající infrastruktury ve vodní dopravě. Komise je členským státům v procesu spolupráce nápomocna. V souladu s článkem 45 nařízení (EU) č. 1315/2013 probíhají konzultace s evropskými koordinátory koridorů hlavní transevropské dopravní sítě (TEN-T).
Pozměňovací návrh 208
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 4 a (nový)
4a.  V případě potřeby spolupracují členské státy se třetími zeměmi, zejména s kandidátskými zeměmi a s těmi třetími zeměmi, v nichž se nacházejí tranzitní koridory spojující členské státy. V procesu spolupráce je členským států nápomocna Komise.
Pozměňovací návrh 209
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 5
5.  Podpůrná opatření pro infrastrukturu pro alternativní paliva musí být v souladu s příslušnými pravidly státní podpory stanovenými ve Smlouvě o fungování EU.
 5.  Podpůrná opatření pro infrastrukturu pro alternativní paliva musí zohledňovat klimatické cíle, aby se zabránilo vytváření uvízlých aktiv, a musí být v souladu s příslušnými pravidly státní podpory stanovenými ve Smlouvě o fungování EU.
Pozměňovací návrh 210
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 6
6.  Každý členský stát zveřejní svůj návrh vnitrostátního rámce politiky a zajistí, aby byly veřejnosti poskytnuty včas a účinně příležitosti se na přípravě návrhu vnitrostátního rámce politiky podílet.
 6.  Každý členský stát zveřejní svůj návrh vnitrostátního rámce politiky, včetně komplexního investičního plánu, a zajistí, aby byly veřejnosti poskytnuty včas a účinně příležitosti se na přípravě návrhu vnitrostátního rámce politiky podílet.
Pozměňovací návrh 211
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 7 – návětí
7.  Komise návrhy vnitrostátních rámců politiky posoudí a může členskému státu vydat doporučení, a to nejpozději šest měsíců po předložení návrhu vnitrostátního rámce politiky podle odstavce 1. Uvedená doporučení se mohou týkat zejména:
 7.  Komise posoudí návrhy vnitrostátních rámců politiky. Komise si může při posuzování rámce politiky vyžádat stanovisko odpovědného evropského koordinátora TEN-T s cílem zajistit soudržnost a pokrok každého koridoru a může členskému státu vydat doporučení, a to nejpozději šest měsíců po předložení návrhu vnitrostátního rámce politiky podle odstavce 1. Uvedená doporučení se zveřejňují ve snadno čitelné a srozumitelné formě a mohou se týkat zejména:
Pozměňovací návrh 212
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 7 – písm. a
a)  úrovně ambicí obecných a specifických cílů vytyčených za účelem splnění povinností stanovených v článcích 3, 4, 6, 8, 9, 10, 11 a 12;
 a)  úrovně ambicí obecných a specifických cílů vytyčených za účelem splnění povinností stanovených v článcích 3, 4, 6, 8, 9, 10, 11, 12 a 12a;
Pozměňovací návrh 213
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 7 – písm. b a (nové)
ba)  geografického rozmístění politik a opatření mezi regiony v rámci členského státu.
Pozměňovací návrh 214
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 9
9.  Do 1. ledna 2025 oznámí každý členský stát Komisi svůj finální vnitrostátní rámec politiky.
 9.  Do 1. ledna 2025 oznámí každý členský stát Komisi svůj finální vnitrostátní rámec politiky. Tento rámec se zveřejňuje ve snadno čitelné a srozumitelné formě.
Pozměňovací návrh 215
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 1
1.  Každý členský stát předloží Komisi poprvé do 1. ledna 2027 a poté každé dva roky samostatnou zprávu o pokroku při provádění svého vnitrostátního rámce politiky.
 1.  Každý členský stát předloží Komisi poprvé do 1. ledna 2026 a poté každý rok samostatnou zprávu o pokroku při provádění svého vnitrostátního rámce politiky. Tato zpráva se zveřejňuje ve snadno čitelné a srozumitelné formě a je k dispozici v Evropském středisku pro sledování alternativních paliv.
Pozměňovací návrh 216
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 3
3.  Regulační orgán každého členského státu posoudí nejpozději do 30. června 2024 a poté pravidelně každé tři roky, jakým způsobem by díky zavedení a provozu dobíjecích bodů mohla elektrická vozidla ještě výrazněji přispívat k flexibilitě energetického systému, včetně jejich účasti na vyrovnávacím trhu, a k další absorpci elektřiny z obnovitelných zdrojů. Toto posouzení zohlední všechny typy veřejných i soukromých dobíjecích bodů a poskytne doporučení ohledně jejich typu, podpůrné technologie a zeměpisného rozložení, aby uživatelům usnadnilo začlenění jejich elektrických vozidel do systému. Posouzení se zpřístupní veřejnosti. Na základě výsledků posouzení členské státy v případě potřeby přijmou vhodná opatření pro zavedení dalších dobíjecích bodů a zahrnou je do své zprávy o pokroku uvedené v odstavci 1. Provozovatelé soustav toto posouzení a přijatá opatření zohlední v plánech rozvoje sítě uvedených v čl. 32 odst. 3 a článku 51 směrnice (EU) 2019/944.
 3.  Regulační orgán každého členského státu posoudí nejpozději do 30. června 2024 a poté pravidelně každý rok, jakým způsobem by díky zavedení a provozu dobíjecích bodů mohla elektrická vozidla ještě výrazněji přispívat k flexibilitě energetického systému, včetně jejich účasti na vyrovnávacím trhu, a k další absorpci elektřiny z obnovitelných zdrojů. Toto posouzení zohlední všechny typy veřejných i soukromých dobíjecích bodů (inteligentní, obousměrné a všechny ostatní výstupní výkony) a poskytne doporučení ohledně jejich typu, podpůrné technologie a zeměpisného rozložení, aby uživatelům usnadnilo začlenění jejich elektrických vozidel do systému. Zohlední informace od všech příslušných zúčastněných stran, včetně provozovatelů dobíjecích bodů, provozovatelů přenosových a distribučních soustav, organizací spotřebitelů a poskytovatelů řešení, a zpřístupní se veřejnosti. Na základě výsledků posouzení členské státy v případě potřeby přijmou vhodná opatření pro zavedení dalších dobíjecích bodů a zahrnou je do své zprávy o pokroku uvedené v odstavci 1. Členské státy přijmou také vhodná opatření, aby zajistily provázanost mezi plánováním dobíjecí infrastruktury a příslušným plánováním sítě. Provozovatelé soustav toto posouzení a přijatá opatření zohlední v plánech rozvoje sítě uvedených v čl. 32 odst. 3 a článku 51 směrnice (EU) 2019/944.
Pozměňovací návrh 217
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 4
4.  Na základě údajů od provozovatelů přenosových soustav a provozovatelů distribučních soustav posoudí regulační orgány členských států nejpozději do 1 30. června 2024 a poté pravidelně každé tři roky potenciální příspěvek obousměrného nabíjení k pronikání elektřiny z obnovitelných zdrojů do elektrizační soustavy. Toto posouzení se zpřístupní veřejnosti. Na základě výsledků posouzení přijmou členské státy v případě potřeby vhodná opatření k úpravě dostupnosti a zeměpisného rozložení obousměrných dobíjecích bodů nacházejících se na veřejných i soukromých místech a zahrnou je do své zprávy o pokroku uvedené v odstavci 1.
 4.  Na základě údajů od provozovatelů přenosových soustav a provozovatelů distribučních soustav posoudí regulační orgány členských států nejpozději do 30. června 2024 a poté pravidelně každý rok potenciální příspěvek obousměrného nabíjení k vyrovnávání odběrových špiček a pronikání elektřiny z obnovitelných zdrojů do elektrizační soustavy. Toto posouzení se zpřístupní veřejnosti. Na základě výsledků posouzení přijmou členské státy vhodná opatření k úpravě dostupnosti a zeměpisného rozložení obousměrných dobíjecích bodů nacházejících se na veřejných i soukromých místech a zahrnou je do své zprávy o pokroku uvedené v odstavci 1.
Pozměňovací návrh 218
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 5
5.  Komise přijme pokyny a šablony týkající se obsahu, struktury a formátu vnitrostátních rámců politiky a obsahu vnitrostátních zpráv o pokroku, které mají být členskými státy předloženy v souladu s čl. 13 odst. 1, a to šest měsíců po datu uvedeném v článku 24. Komise může přijmout pokyny a šablony pro usnadnění účinného uplatňování jakýchkoli dalších ustanovení tohoto nařízení v celé Unii.
 5.  Komise poskytne příslušným vnitrostátním orgánům technickou pomoc a poradenství a přijme pokyny a šablony týkající se obsahu, struktury a formátu vnitrostátních rámců politiky a obsahu vnitrostátních zpráv o pokroku, které mají být členskými státy předloženy v souladu s čl. 13 odst. 1, a to šest měsíců po datu uvedeném v článku 24. Komise může přijmout pokyny a šablony pro usnadnění účinného uplatňování jakýchkoli dalších ustanovení tohoto nařízení v celé Unii.
Pozměňovací návrh 219
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 2
2.  Komise posoudí zprávy o pokroku předložené členskými státy podle čl. 14 odst. 1 a případně vydá členským státům doporučení, aby bylo zajištěno splnění cílů a povinností stanovených v tomto nařízení. Na základě těchto doporučení členské státy do šesti měsíců od doporučení Komise svou zprávu o pokroku aktualizují.
 2.  Komise posoudí zprávy o pokroku předložené členskými státy podle čl. 14 odst. 1. Komise zajistí, aby byly tyto zprávy zveřejněny ve snadno čitelné a srozumitelné formě a byly k dispozici v Evropském středisku pro sledování alternativních paliv. Komise případně vydá členským státům doporučení, aby bylo zajištěno splnění cílů a povinností stanovených v tomto nařízení. Na základě těchto doporučení členské státy do šesti měsíců od doporučení Komise svou zprávu o pokroku aktualizují.
Pozměňovací návrh 220
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 2 a (nový)
2a.  Dotčený členský stát do šesti měsíců od obdržení doporučení oznámí Komisi, jak je hodlá provést.
Pozměňovací návrh 221
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 2 b (nový)
2b.  Po předložení oznámení uvedeného v odstavci 2a uvede dotčený členský stát v monitorovací zprávě o pokroku předložené v roce následujícím po roce, v němž byla doporučení vydána, jak tato doporučení provedl. Pokud se dotčený členský stát rozhodne, že doporučení nebo jejich podstatnou část neprovede, předloží Komisi odůvodnění svého rozhodnutí.
Pozměňovací návrh 222
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 3 – návětí
3.  Jeden rok po předložení vnitrostátních zpráv o pokroku členskými státy podle čl. 14 odst. 1 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o svém posouzení těchto zpráv o pokroku. Ta musí obsahovat posouzení:
 3.  Šest měsíců po předložení vnitrostátních zpráv o pokroku členskými státy podle čl. 14 odst. 1 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o svém posouzení těchto zpráv o pokroku. Ta musí obsahovat posouzení:
Pozměňovací návrh 223
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 4 – písm. d
d)  infrastrukturu pro dodávky elektřiny letadlům stojícím na letištích hlavní sítě TEN-T a globální sítě TEN-T;
 d)  infrastrukturu pro dodávky elektřiny letadlům stojícím na letištích hlavní sítě TEN-T a globální sítě TEN-T, příp. dobíjecí body pro letadla využívající vodíkový a elektrický pohon;
Pozměňovací návrh 224
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 4 – písm. e
e)  počet LNG výdejních stojanů v námořních a vnitrozemských přístavech hlavní sítě TEN-T a globální sítě TEN-T;
 e)  počet LNG výdejních stojanů a výdejních stojanů s vodíkem a amoniakem v námořních a vnitrozemských přístavech hlavní sítě TEN-T a globální sítě TEN-T;
Pozměňovací návrh 225
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 4 – písm. j a (nové)
ja)  počet veřejně přístupných dobíjecích bodů částečně určených pro uzavřené vozové parky, včetně veřejné dopravy a sdílených automobilů (car-sharing);
Pozměňovací návrh 226
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 4 – písm. j b (nové)
jb)  infrastrukturu pro alternativní paliva v nejvzdálenějších regionech a na ostrovech.
Pozměňovací návrh 227
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 4 a (nový)
4a.   Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě do 1. ledna 2030 a poté každý třetí rok až do roku 2050 zprávu o výsledcích hodnocení fungování tohoto nařízení s důrazem na dopady tohoto nařízení na fungování jednotného trhu, konkurenceschopnost dotčených odvětví a rozsah úniku uhlíku.
Pozměňovací návrh 228
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 4 b (nový)
4b.   Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě do 1. ledna 2030 a poté každý pátý rok až do roku 2050 zprávu o výsledcích podrobného hodnocení souhrnného makroekonomického dopadu nařízení, která tvoří balíček „Fit for 55“1a, s důrazem na dopady na konkurenceschopnost Unie, tvorbu pracovních míst, míru nákladní dopravy, kupní sílu domácností a rozsah úniku uhlíku.
_________________
1a Sdělení Komise (COM(2021)0550) ze dne 14. července 2021.
Pozměňovací návrh 229
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 4 c (nový)
4c.   Komise s ohledem na zjednodušení právní úpravy zváží možné změny tohoto nařízení. Komise a příslušné orgány členských států se neustále přizpůsobují osvědčeným správním postupům a přijímají veškerá opatření, aby zjednodušily prosazování tohoto nařízení a administrativní zátěž omezily na minimum.
Pozměňovací návrh 230
Návrh nařízení
Čl. 16 – odst. 2
2.  Je-li ze zprávy uvedené v odstavci 1 tohoto článku nebo z jakýchkoli informací, které má Komise k dispozici, zřejmé, že hrozí, že členský stát nesplní své vnitrostátní cíle podle čl. 3 odst. 1, může Komise za tímto účelem vydat zjištění a požádat dotčený členský stát, aby přijal nápravná opatření ke splnění vnitrostátních cílů. Do tří měsíců od obdržení tohoto zjištění oznámí dotčený členský stát Komisi nápravná opatření, která hodlá ke splnění cílů stanovených v čl. 3 odst. 1 přijmout. Nápravná opatření zahrnují dodatečná opatření, která členský stát přijme ke splnění cílů stanovených v čl. 3 odst. 1, a jasný harmonogram akcí, který umožní posoudit roční pokrok při plnění cílů. Pokud Komise shledá, že jsou nápravná opatření dostatečná, dotčený členský stát aktualizuje svou poslední zprávu o pokroku uvedenou v článku 14 zahrnutím těchto nápravných opatření a předloží ji Komisi.
 2.  Je-li ze zprávy uvedené v odstavci 1 tohoto článku nebo z jakýchkoli informací, které má Komise k dispozici, zřejmé, že hrozí, že členský stát nesplní své vnitrostátní cíle podle čl. 3 odst. 1, vydá Komise za tímto účelem zjištění a požádat dotčený členský stát, aby přijal nápravná opatření ke splnění vnitrostátních cílů. Do tří měsíců od obdržení tohoto zjištění oznámí dotčený členský stát Komisi nápravná opatření, která hodlá ke splnění cílů stanovených v čl. 3 odst. 1 přijmout. Nápravná opatření zahrnují dodatečná opatření, která členský stát přijme ke splnění cílů stanovených v čl. 3 odst. 1, a jasný harmonogram akcí, který umožní posoudit roční pokrok při plnění cílů. Pokud Komise shledá, že jsou nápravná opatření dostatečná, dotčený členský stát aktualizuje svou poslední zprávu o pokroku uvedenou v článku 14 zahrnutím těchto nápravných opatření a předloží ji Komisi. Pokud Komise shledá, že nápravná opatření nejsou dostatečná, přijme ve vztahu k tomuto členskému státu nezbytná opatření. Opatření jsou přiměřená, vhodná a v souladu se Smlouvami.
Pozměňovací návrh 231
Návrh nařízení
Čl. 16 – odst. 2 a (nový)
2a.  Komise řádně Evropský parlament a Radu informuje o veškerých opatřeních přijatých v souladu s odstavcem 2 a tato svá rozhodnutí v souladu s nařízením (ES) č. 1049/2001 zveřejní.
Pozměňovací návrh 232
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 1
1.  Zpřístupní se relevantní, soudržné a jasné informace, pokud jde o motorová vozidla, do nichž lze pravidelně čerpat jednotlivá paliva uvedená na trh nebo je lze pravidelně dobíjet prostřednictvím dobíjecích bodů. Tyto informace se zpřístupní v příručkách k motorovým vozidlům, u výdejních stojanů a dobíjecích bodů, na motorových vozidlech a u prodejců motorových vozidel na jejich území. Tento požadavek se vztahuje na všechna motorová vozidla, jakož i příručky pro ně, uvedená na trh po 18. listopadu 2016.
 1.  Zpřístupní se relevantní, soudržné a jasné informace, pokud jde o motorová vozidla, do nichž lze pravidelně čerpat jednotlivá paliva uvedená na trh nebo je lze pravidelně dobíjet prostřednictvím dobíjecích bodů. Za tímto účelem členské státy zajistí, aby byly veškeré informace o motorových vozidlech, které jsou důležité z hlediska paliva nebo elektrického dobíjení podle tohoto nařízení nebo podle jiných platných právních předpisů Unie, k dispozici v příručkách k motorovým vozidlům, u výdejních stojanů a dobíjecích bodů, na motorových vozidlech a u prodejců motorových vozidel na jejich území. Tento požadavek se vztahuje na všechna motorová vozidla, jakož i příručky pro ně, uvedená na trh.
Za tímto účelem Komise případně přezkoumá směrnici 1999/94/ES nejpozději do jednoho roku ode dne uvedeného v článku 24 tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 233
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 2 – návětí
2.  Označení kompatibility vozidel a infrastruktury, jakož i kompatibility paliv a vozidel dle odstavce 1 musí být v souladu s technickými specifikacemi dle bodů 9.1 a 9.2 přílohy II. Odkazují-li tyto normy na grafické vyjádření, včetně systému barevného kódování, musí být takové grafické vyjádření jednoduché a snadno srozumitelné a musí být jasně viditelným způsobem umístěno:
 2.  Označení kompatibility vozidel a infrastruktury, jakož i kompatibility paliv a vozidel dle odstavce 1 musí být v souladu s technickými specifikacemi dle bodů 9.1 a 9.2 přílohy II. Členské státy zajistí, aby v případech, kdy tyto normy odkazují na grafické vyjádření, včetně systému barevného kódování, bylo takové grafické vyjádření jednoduché a snadno srozumitelné, a musí být jasně viditelným způsobem umístěno:
Pozměňovací návrh 234
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 2 – písm. a
a)  na příslušných čerpadlech a jejich výdejních pistolích u všech výdejních stojanů ode dne uvedení paliv na trh; nebo
 a)  na příslušných čerpadlech a jejich výdejních pistolích u všech výdejních stojanů ode dne uvedení paliv na trh; a
Pozměňovací návrh 235
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 2 – písm. b
b)  v bezprostřední blízkosti všech víček palivových nádrží motorových vozidel uvedených na trh po 18. listopadu 2016, s nimiž je dané palivo kompatibilní a je pro ně doporučováno, a v příručkách pro motorová vozidla.
 b)  v bezprostřední blízkosti všech víček palivových nádrží motorových vozidel uvedených na trh, s nimiž je dané palivo kompatibilní a je pro ně doporučováno, a v příručkách pro motorová vozidla.
Pozměňovací návrh 236
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 3
3.  Při uvádění cen paliv na čerpacích stanicích se ve vhodných případech, zejména u elektřiny a vodíku, zobrazí pro informační účely srovnání příslušných jednotkových cen, a to podle společné metodiky pro srovnávání jednotkových cen alternativních paliv uvedené v bodě 9.3 přílohy II.
 3.  Při uvádění cen paliv na čerpacích stanicích zajistí členské státy, aby se ve vhodných případech, zejména u elektřiny a vodíku, zobrazovalo pro informační účely srovnání příslušných jednotkových cen, a to podle společné metodiky pro srovnávání jednotkových cen alternativních paliv uvedené v bodě 9.3 přílohy II. Pro jednorázové dobíjení elektřiny a čerpání vodíku se uvádí také cena za kWh, resp. za kg.
Pozměňovací návrh 237
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 2 – návětí
2.  Provozovatelé veřejně přístupných dobíjecích bodů a výdejních stojanů, případně na základě jejich dohody s vlastníky těchto bodů a stojanů příslušní vlastníci, zajistí dostupnost statických a dynamických dat o infrastruktuře pro alternativní paliva, kterou provozují, a umožní bezplatnou přístupnost uvedených dat prostřednictvím vnitrostátních přístupových bodů. Zpřístupní se tyto druhy dat:
 2.  Provozovatelé veřejně přístupných dobíjecích bodů a výdejních stojanů, případně na základě jejich dohody s vlastníky těchto bodů a stojanů příslušní vlastníci, zajistí dostupnost statických a dynamických dat o infrastruktuře pro alternativní paliva, kterou provozují, a umožní bezplatnou přístupnost uvedených dat prostřednictvím vnitrostátních přístupových bodů. Tito provozovatelé přitom zajistí nejvyšší možnou úroveň kybernetické bezpečnosti, ochrany údajů a zabezpečení, zejména v oblasti ověřování, fakturace a platebních procesů. Dodržují v případě potřeby ustanovení směrnice o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v celé Unii (směrnice NIS2). Zpřístupní se tyto druhy dat:
Pozměňovací návrh 238
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 2 – písm. a – bod i
i)  zeměpisné umístění dobíjecího bodu nebo výdejního stojanu;
 i)  zeměpisné umístění dobíjecího bodu nebo výdejního stojanu a pokud možno informace o možnostech odpočinku a nákupu potravin v okolí,
Pozměňovací návrh 239
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 2 – písm. a – bod i a (nový)
ia)  zařízení poskytující ochranu před deštěm nebo jinými nepříznivými povětrnostními podmínkami,
Pozměňovací návrh 240
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 2 – písm. a – bod i b (nový)
ib)  osvětlení během nočního dobíjení,
Pozměňovací návrh 241
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 2 – písm. b – bod ii
ii)  druh konektoru;
 ii)  druh a dostupnost konektoru;
Pozměňovací návrh 242
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 2 – písm. b – bod iv
iv)  výstupní výkon (kW);
 iv)  celkový výstupní výkon (kW) a maximální individuální výstupní výkon;
Pozměňovací návrh 243
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 2 – písm. b – bod iv a (nový)
iva)  přístupnost pro těžká vozidla, včetně omezení výšky, délky a šířky dobíjecích míst a výdejních stojanů.
Pozměňovací návrh 244
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 2 – písm. c – bod ii
ii)  dostupnost (aktuálně obsazený/aktuálně volný);
 ii)  dostupnost (aktuálně obsazený/aktuálně volný), míra dostupnosti za příslušný časový úsek (den/hodiny);
Pozměňovací návrh 245
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 2 – písm. c – bod iii a (nový)
iiia)  je-li k dispozici, podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů a obsah emisí skleníkových plynů v elektřině dodávané na dobíjecích místech,
Pozměňovací návrh 246
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 2 – písm. c – bod iii b (nový)
iiib)  možnost obousměrného nabíjení (ano/ne)
Pozměňovací návrh 247
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 2 – písm. c – bod iii c (nový)
iiic)  možnost inteligentního dobíjení,
Pozměňovací návrh 248
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 2 – písm. c – bod iii d (nový)
iiid)  přijímané způsoby platby,
Pozměňovací návrh 249
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 2 – písm. c – bod iii e (nový)
iiie)  případně cena za parkování a příslušný časový limit,
Pozměňovací návrh 250
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 2 – písm. c a (nové)
ca)  dostupné jazyky zobrazované na displeji,
Pozměňovací návrh 251
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 2 – pododstavec 1 a (nový)
Provozovatelé veřejně přístupných dobíjecích a čerpacích míst nebo v souladu s ujednáním mezi nimi vlastníci těchto míst nejsou v souladu s příslušnými právními předpisy unie povinni zveřejňovat statická nebo dynamická data, která by vedla ke zveřejnění důvěrných údajů společnosti, jež mohou poškodit zájmy společnosti.
Pozměňovací návrh 252
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 3
3.  Členské státy zajistí otevřeným a nediskriminačním způsobem prostřednictvím svého vnitrostátního přístupového bodu přístupnost dat všem zúčastněným stranám v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU67.
 3.  Členské státy zajistí v souladu s příslušnými právními předpisy Unie otevřeným a nediskriminačním způsobem prostřednictvím svého vnitrostátního přístupového bodu přístupnost dat všem zúčastněným stranám, bez zahrnutí důvěrných údajů o společnostech, které mohou poškodit zájmy společnosti, v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU67.
__________________
 __________________
67 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU ze dne 7. července 2010 o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy (Úř. věst. L 207, 6.8.2010, s. 1).
 67 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU ze dne 7. července 2010 o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy (Úř. věst. L 207, 6.8.2010, s. 1).
Pozměňovací návrh 253
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 3 a (nový)
3a.  Do 31. prosince 2026 Komise zřídí společný evropský přístupový bod pro data o alternativních palivech. Zajistí přitom dodržování veškerých ustanovení stanovených ve směrnici XX-XXXX [směrnice o inteligentních dopravních systémech] a v nařízení XX-XXX o službách poskytovaných v rámci multimodální digitální mobility. Společný evropský přístupový bod vychází z vnitrostátních přístupových bodů, které vzájemně propojuje. Nabízí koncovým uživatelům, dalším účastníkům trhu a poskytovatelům služeb k vlastnímu použití nediskriminační přístup ke všem údajům, které jsou k dispozici ve vnitrostátních přístupových bodech, a to za dodržování požadavků týkajících se ochrany údajů. Komise zajistí, aby byl společný evropský přístupový bod zpřístupněn veřejnosti a byl snadno přístupný, například prostřednictvím vytvoření speciálního internetového portálu. Komise zajistí, aby údaje obsažené ve společném evropském přístupovém bodě o dostupnosti a přístupnosti čerpacích a dobíjecích stanic, včetně čekací doby a zbývající kapacity alternativních paliv, byly dostupné prostřednictvím veřejně přístupného, aktuálního, uživatelsky vstřícného vícejazyčného rozhraní na úrovni EU.
Pozměňovací návrh 254
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 3 b (nový)
3b.  Členské státy zajistí, aby jejich vnitrostátní přístupové body umožňovaly automatizovanou jednotnou výměnu dat se společným evropským přístupovým bodem a s provozovateli veřejně přístupných dobíjecích míst a výdejních stojanů v souladu s postupy a technickými požadavky, které budou stanoveny podle odstavce 4.
Pozměňovací návrh 255
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 4 – návětí
4.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17 za účelem:
 4.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20 za účelem:
Pozměňovací návrh 256
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 4 – písm. c
c)  stanovení podrobných postupů umožňujících poskytování a výměnu dat požadovaných podle odstavce 2.
 c)  stanovení podrobných postupů a technických požadavků umožňujících jednotné evropské poskytování a výměnu dat požadovaných podle odstavce 2, 3a a 3b.
Pozměňovací návrh 257
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 3 a (nový)
3a.  Veřejně přístupné výdejní stojany na amoniak zavedené či znovu vybudované od [datum vstupu tohoto nařízení v platnost] musejí splňovat technické specifikace stanovené v bodě 7.1 a 7.2 přílohy II.
Pozměňovací návrh 258
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 7 – návětí
7.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17 za účelem:
 7.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20 za účelem:
Pozměňovací návrh 259
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 7 – písm. b
b)  změny přílohy II prostřednictvím aktualizace odkazů na normy uvedené v technických specifikacích stanovených v uvedené příloze.
 b)  změny přílohy II prostřednictvím aktualizace odkazů na normy uvedené v technických specifikacích stanovených v uvedené příloze nejpozději šest měsíců po jejich technickém přijetí.
Pozměňovací návrh 260
Návrh nařízení
Článek 21 a (nový)
Článek 21a
Kompenzační regulační snížení
Nejpozději do jednoho roku po vstupu tohoto nařízení v platnost a v souladu se svým sdělením o uplatňování zásady „jeden přijmout – jeden zrušit“1a předloží Komise návrhy na vyrovnání regulační zátěže zavedené tímto nařízením prostřednictvím revize nebo zrušení ustanovení v jiných nařízeních EU, která vytvářejí zbytečné náklady na dodržování předpisů v dotčených odvětvích.
_________________
1a Tisková zpráva EK o pracovních metodách Komise von der Leyenové, 4. prosince 2019.
Pozměňovací návrh 261
Návrh nařízení
Čl. 22 – odst. 1
Komise do 31. prosince 2026 toto nařízení přezkoumá a případně předloží návrh na jeho změnu.
 Komise sleduje pokrok dosažený při uplatňování tohoto nařízení. Komise do 31. prosince 2026 toto nařízení přezkoumá, přičemž věnuje zvláštní pozornost vhodnosti cílů a požadavků na infrastrukturu stanovených v tomto nařízení. Pokud zjistí, že jedno nebo více ustanovení již není vhodných nebo že se objevily nové technologie, předloží návrh na změnu tohoto nařízení. Při tomto přezkumu Komise posuzuje zejména:
–  snížení hranice hrubé prostornosti stanovené v článku 9 tohoto nařízení na 400 a rozšíření platnosti těchto ustanovení, tak aby se vztahovala také na všechny zbývající druhy pravidel spadajících do působnosti nařízení XXXX-XXX [nařízení o iniciativě pro námořní paliva FuelEU],
–  zařazení vhodných cílů týkajících se infrastruktury nutné k zajištění pohonu letadel na elektrický nebo vodíkový pohon do tohoto nařízení,
–  technický pokrok v oblasti elektrických silničních systémů, jako je bezkontaktní indukční dobíjení nebo technologie trolejového vedení a to, zda vybudování takové infrastruktury může mít dopad na budování veřejně přístupné dobíjecí infrastruktury, příp. zda je nutné v důsledku toho upravit cíle týkající se dobíjecí infrastruktury, které jsou uvedeny v tomto nařízení. V rámci tohoto přezkumu se Komise zabývá konkrétně možností členských států zahrnout elektrické silniční systémy do dosažení cíle týkajícího se celkového výstupního výkonu lehkých užitkových vozidel uvedeného v článku 3 a těžkých užitkových vozidel uvedeného v článku 4.
Pozměňovací návrh 262
Návrh nařízení
Příloha I – odst. 1 – bod 1 – písm. a – návětí
a)  prognózy zavedení vozidel k 31. prosinci 2025, 2030 a 2035 týkající se:
 a)  prognózy zavedení vozidel k 31. prosinci 2025, 2027, 2030, 2032 a 2035 týkající se:
Pozměňovací návrh 263
Návrh nařízení
Příloha I – odst. 1 – bod 1 – písm. b – návětí
b)  cíle k 31. prosinci 2025, 2030 a 2035 týkající se:
 b)  cíle k 31. prosinci 2025, 2027, 2030, 2032 a 2035 týkající se:
Pozměňovací návrh 264
Návrh nařízení
Příloha I – odst. 1 – bod 1 – písm. b – odrážka 7
–  LNG výdejních stojanů v námořních přístavech hlavní a globální sítě TEN-T, včetně umístění (přístavu) a kapacity na jeden přístav,
 –  výdejních stojanů s LNG, vodíkem a amoniakem v námořních přístavech hlavní a globální sítě TEN-T, včetně umístění (přístavu) a kapacity na jeden přístav,
Pozměňovací návrh 265
Návrh nařízení
Příloha I – odst. 1 – bod 1 – písm. b – odrážka 8
–  dodávek elektřiny z pevniny v námořních přístavech hlavní a globální sítě TEN-T, včetně přesného umístění (přístavu) a kapacity každého zařízení v daném přístavu,
 –  dodávek elektřiny z pevniny v námořních přístavech hlavní a globální sítě TEN-T, včetně přesného umístění (přístavu), kapacity sítě a kapacity každého zařízení v daném přístavu,
Pozměňovací návrh 266
Návrh nařízení
Příloha I – odst. 1 – bod 1 – písm. b – odrážka 11 a (nová)
–   infrastruktura pro elektrické dobíjení vozidel kategorie L: počet dobíjecích stanic a výstupní výkon.
Pozměňovací návrh 267
Návrh nařízení
Příloha I – odst. 1 – bod 1 – písm. b – odrážka 11 b (nová)
–  informace o dobíjecích stanicích v odrážkách 1 až 4 musí být rozčleněny pro běžné, inteligentní a obousměrné dobíjecí kapacity.
Pozměňovací návrh 268
Návrh nařízení
Příloha I – odst. 1 – bod 2
2.  míra využití: u kategorií uvedených v bodě 1 písm. b) podávání zpráv o využívání zmíněné infrastruktury;
 2.  míra využití: u kategorií uvedených v bodě 1 písm. b) podávání zpráv o využívání zmíněné infrastruktury a očekávaná budoucí poptávka po této infrastruktuře;
Pozměňovací návrh 269
Návrh nařízení
Příloha I – odst. 1 – bod 3 – odrážka 1
–  úroveň dosažení cílů týkajících se zavádění infrastruktury uvedených v bodě 1 písm. b) pro všechny druhy dopravy, zejména pro elektrické dobíjecí stanice, elektrický silniční systém (je-li to relevantní), vodíkové čerpací stanice, dodávky elektřiny z pevniny v námořních a vnitrozemských přístavech, doplňování LNG v námořních přístavech hlavní sítě TEN-T, další infrastrukturu pro alternativní paliva v přístavech, dodávky elektřiny letadlům stojícím na letišti, jakož i pro vodíkové výdejní stojany a elektrické dobíjecí body určené pro vlaky,
 –  úroveň dosažení cílů týkajících se zavádění infrastruktury uvedených v bodě 1 písm. b) pro všechny druhy dopravy, zejména pro elektrické dobíjecí stanice, elektrický silniční systém (je-li to relevantní), vodíkové čerpací stanice, dodávky elektřiny z pevniny v námořních a vnitrozemských přístavech, doplňování LNG, vodíku a amoniaku v námořních přístavech hlavní sítě TEN-T, další infrastrukturu pro alternativní paliva v přístavech, dodávky elektřiny letadlům stojícím na letišti, jakož i pro vodíkové výdejní stojany a elektrické dobíjecí body určené pro vlaky,
Pozměňovací návrh 270
Návrh nařízení
Příloha I – odst. 1 – bod 3 – odrážka 3
–  zavádění infrastruktury pro alternativní paliva v městských uzlech;
 –  zavádění infrastruktury pro alternativní paliva v městských uzlech a multimodálních dopravních uzlech;
Pozměňovací návrh 271
Návrh nařízení
Příloha I – odst. 1 – bod 3 – odrážka 3 a (nová)
–  opatření, která zajistí, aby rozšiřování veřejně přístupných dobíjecích bodů a výdejních stojanů, jakož i možnosti dopravy s pohonem na alternativní paliva, zejména veřejné dopravy, byly cenově dostupné a přístupné pro zranitelné spotřebitele a osoby ohrožené energetickou chudobou nebo v ní žijící;
Pozměňovací návrh 272
Návrh nařízení
Příloha I – odst. 1 – bod 7 a (nový)
7a.   vysvětlení, jak byla zásada „energetická účinnost v první řadě“ v maximální míře zohledněna při prognózách využití vozidel, stanovování cílů, odhadu míry využití, vypracovávání a provádění politických opatření na podporu vnitrostátního politického rámce a souvisejících veřejných investicích.
Pozměňovací návrh 273
Návrh nařízení
Příloha III – bod 3 – odrážka 4 a (nová)
–  počet obousměrných dobíjecích bodů pro každou z kategorií uvedených v bodu 2.
Pozměňovací návrh 274
Návrh nařízení
Příloha II – část 9 – bod 9.3 a (nový)
9.3a.  Technické specifikace pro dobíjecí stanice určené k elektrickému dobíjení a vodíkových čerpacích stanic pro železniční dopravu.

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A9-0234/2022).

Poslední aktualizace: 21. února 2023Právní upozornění - Ochrana soukromí