Evropský parlament,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“),

–  s ohledem na článek 2 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech a příslušnou judikaturu Evropského soudu pro lidská práva,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV(1) („směrnice o právech obětí“),

–  s ohledem na hodnocení provádění směrnice o právech obětí v pracovním dokumentu útvarů Komise – hodnocení (SWD(2022)0180)(2) a jeho shrnutí(3) ze dne 28. června 2022,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. listopadu 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025“ (COM(2020)0698),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. prosince 2021 nazvané „Inkluzivnější a bezpečnější Evropa: rozšíření seznamu trestných činů EU o nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti“ a na jeho přílohu (COM(2021)0777),

–  s ohledem na výsledky průzkumu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) z roku 2019 mezi LGBT osobami v EU („EU LGBT Survey“),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2020 o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2021 o prohlášení EU za zónu svobody pro LGBTIQ osoby(5),

–  s ohledem na doporučení Výboru ministrů Rady Evropy členským státům ze dne 20. května 2022 o boji proti nenávistným verbálním projevům (CM/Rec(2022)16)(6),

–  s ohledem na doporučení Výboru ministrů Rady Evropy členským státům ze dne 31. března 2010 o opatřeních pro boj proti diskriminaci na základě sexuální orientace nebo genderové identity (CM/Rec(2010)5)(7) a na jeho zprávu o provádění za rok 2020(8),

–  s ohledem na obecné politické doporučení č. 15 Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti týkající se boje proti nenávistným verbálním projevům(9),

–  s ohledem na monitorovací zprávu Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti o Slovenské republice(10),

–  s ohledem na komentář o lidských právech komisaře Rady Evropy pro lidská práva nazvaný „Hrdost vs. nedůstojnost: politická manipulace s homofobií a transfobií v Evropě“(11),

–  s ohledem na zprávu komisaře Rady Evropy pro lidská práva vydanou v návaznosti na jeho návštěvu Slovenské republiky ve dnech 15. až 19. června 2015,

–  s ohledem na zprávu Komise o stavu právního státu za rok 2022,

–  s ohledem na studii generálního ředitelství pro vnitřní politiky ze dne 20. května 2022 nazvanou „Pravicový extremismus v EU“(12),

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že krajně pravicový ozbrojený radikál inspirovaný teroristy vyznávajícími ideologii nadřazenosti bílé rasy ve středu 12. října 2022 v centru Bratislavy brutálně zavraždil dva mladé lidi, Matúše Horvátha a Juraje Vankuliče, a jednu další osobu zranil; vzhledem k tomu, že ke střelbě došlo před známým gay barem Tepláreň, jedním z velmi mála podniků LGBTIQ+ ve městě; vzhledem k tomu, že střelba byla úmyslným a plánovaným útokem výslovně zaměřeným na komunitu LGBTIQ+ a že střelec plánoval zabít více lidí, včetně vysokých úředníků; vzhledem k tomu, že slovenská policie tento čin klasifikovala jako teroristický útok a vyšetřování stále probíhá; vzhledem k tomu, že pokud by byl potvrzen jako teroristický útok, jednalo by se o první teroristický útok na komunitu LGBTIQ+ v EU;

B.  vzhledem k tomu, že vrah, radikalizovaný 19letý student z Bratislavy, byl po střelbě několik hodin na útěku; vzhledem k tomu, že před střelbou, během ní i po ní o incidentu aktivně komunikoval prostřednictvím různých sociálních médií; vzhledem k tomu, že několik hodin před střelbou se na jeho účtu objevil manifest namířený proti Židům a osobám LGBTIQ+; vzhledem k tomu, že na tomtéž účtu lze údajného vraha vidět před barem Tepláreň v polovině srpna 2022; vzhledem k tomu, že půl hodiny po vraždách majitel tohoto účtu tweetoval „hatecrime“, „gaybar“ a „feeling no regrets“ a že krátce před půlnocí na účtu stálo: „bye, see you on the other side“; vzhledem k tomu, že se radikalizovaný 19letý student objevil na fotografiích, které ho spojují s mezinárodní antifeministickou a misogynistickou ideologií a hnutím „incel“;

C.  vzhledem k tomu, že je komunita LGBTIQ+ na Slovensku vystavena nenávistné rétorice a násilí, kterou rozdmýchává i mnoho slovenských politiků; vzhledem k tomu, že verbální a fyzické útoky na komunitu LGBTIQ+ na Slovensku jsou časté a rozšířené, a její členové proto nemají pocit, že by byli v bezpečí a společnost je akceptovala; vzhledem k tomu, že po tragické události se na sociálních médiích objevily nenávistné komentáře, které vraždy ospravedlňovaly nebo se jim vysmívaly;

D.  vzhledem k tomu, že atmosféru nenávisti, nesnášenlivosti a zastrašování vůči komunitě LGBTIQ+ na Slovensku podněcují nejen krajně pravicová a extremistická hnutí, ale také zástupci církve a politických elit, kteří ve svých prohlášeních často vyzývají k dalším omezením pro osoby LGBTIQ+; vzhledem k tomu, že národní rada v červnu 2014 změnila ústavu země tak, aby párům stejného pohlaví výslovně odepřela právo uzavírat manželství a následnou právní ochranu; vzhledem k tomu, že se v únoru 2015 uskutečnilo referendum namířené proti osobám LGBTIQ+ poté, co konzervativní Aliance pro rodinu podporovaná církví shromáždila 400 000 podpisů a vyzvala k hlasování o přísnějších právních předpisech namířených proti osobám LGBTIQ+; vzhledem k tomu, že v květnu 2022 navrhl člen vládnoucí koaliční strany zákon, jehož cílem je zakázat na státních a veřejných budovách duhovou vlajku; vzhledem k tomu, že v září předložili poslanci parlamentu další legislativní návrh, jehož cílem je zakázat všechny zmínky o osobách LGBTIQ+ ve školách, reklamě a televizi; vzhledem k tomu, že ve slovenských školách neexistuje povinná, věku přiměřená a komplexní výchova zaměřená na vztahy a sex;

E.  vzhledem k tomu, že se v pátek 14. října 2022 v Bratislavě sešel velký počet lidí, včetně slovenské prezidentky a předsedy vlády, aby svým pochodem odsoudili nenávist vůči osobám LGBTIQ+; vzhledem k tomu, že podobné akce se konaly po celé zemi a v několika dalších členských státech s cílem podpořit práva komunity LGBTIQ+ na Slovensku; vzhledem k tomu, že slovenská prezidentka zopakovala svou dlouhodobou výzvu politikům, aby nešířili nenávist; vzhledem k tomu, že na prezidentském paláci byla vedle slovenské a evropské vlajky poprvé vyvěšena duhová vlajka a kancelář Parlamentu nechala na památku obětí vraždy nasvítit bratislavský hrad;

F.  vzhledem k tomu, že trestné činy motivované předsudky, známé jako trestné činy z nenávisti, postihují nejen dotčené osoby, ale také komunity a společenství jako celek; vzhledem k tomu, že členské státy mají pozitivní povinnost zabezpečit ochranu práv na lidskou důstojnost, integritu, zákaz mučení a nelidského nebo ponižujícího zacházení nebo trestání a jejich prosazování v praxi;

G.  vzhledem k tomu, že předsudečná, vylučující a stigmatizující vyjádření proti osobám LGBTIQ+ jsou stále běžnější normou, což vede k dalšímu násilí a dehumanizaci a k tomu, že pachatelé nepociťují vinu a nemají zábrany;

H.  vzhledem k tomu, že druhý průzkum EU o LGBTI osobách z roku 2019 vykreslil chmurný obraz situace v EU, pokud jde o diskriminaci osob LGBTIQ+, přičemž v mezidobí od prvního průzkumu týkajícího se LGBTI osob, který byl proveden v roce 2012, došlo jen k malému pokroku; vzhledem k tomu, že již v roce 2019 bylo patrné, že se od roku 2012 snížil počet osob, které na policii nahlásily nejčastější typ nenávistně motivovaného incidentu v podobě fyzického nebo sexuálního útoku; vzhledem k tomu, že ve Slovenské republice byl podíl respondentů, kteří zažili nenávistně motivovaný útok, jedna osoba z deseti; vzhledem k tomu, že Evropská komise proti rasismu a nesnášenlivosti ve své monitorovací zprávě o Slovenské republice za rok 2020 uvedla, že podle studií tvoří LGBTI osoby přibližně 1–8 % obyvatelstva Slovenské republiky; vzhledem k tomu, že Evropská komise proti rasismu a nesnášenlivosti uznala, že politika se podílí na posilování rétoriky namířené proti osobám LGBTIQ+, zejména prostřednictvím kampaní proti osobám LGBTIQ+, změnou ústavy, která znemožňuje sňatky osob stejného pohlaví, a dalšími politickými iniciativami, které osoby LGBTIQ+ otevřeně diskriminují; vzhledem k tomu, že Evropská komise proti rasismu a nesnášenlivosti s politováním konstatovala v posledních letech negativní vývoj, který jde ruku v ruce s omezeným pokrokem v oblasti rovnosti osob LGBTIQ+;

I.  vzhledem k tomu, že Evropský soud pro lidská práva vynesl v nedávné době řadu rozsudků ve věcech týkajících se trestných činů z nenávisti namířených proti osobám LGBTIQ+, jako je rozsudek ve věci Stoyanova v. Bulharsko týkající se hrůzné vraždy 26letého homosexuálního muže ve veřejném parku, který požaduje, aby Bulharsko zreformovalo svůj trestní zákoník tak, aby byly tyto násilné trestné činy (motivované domnělou nebo skutečnou sexuální orientací) uznány za „závažné“(13); rozsudek ve věci Sabalić v. Chorvatsko týkající se trestného činu z nenávisti namířeného proti lesbické ženě, v němž se uvádí, že pokud orgány nezaujmou rozhodný postoj, bude reakcí na incidenty motivované předsudky lhostejnost, jež se v zásadě rovná oficiálnímu postoji, který trestné činy z nenávisti toleruje, nebo s nimi dokonce tiše souhlasí(14); a rozsudek ve věci Beizaras a Levickas v. Litva, který uznává, že stát má pozitivně vymezenou povinnost prošetřovat homofobní komentáře online, které představují podněcování k nenávisti a násilí(15);

J.  vzhledem k tomu, že v roce 2022 přijal Výbor ministrů Rady Evropy doporučení týkající se boje proti nenávistným verbálním projevům a v současné době připravuje na rok 2023 doporučení týkající se boje proti trestným činům z nenávisti; vzhledem k tomu, že Výbor ministrů Rady Evropy přijal v roce 2010 přelomové doporučení členským státům týkající se opatření pro boj proti diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové identity;

K.  vzhledem k tomu, že v roce 2021 komisařka Rady Evropy pro lidská práva varovala před taktikou svalování viny na menšiny LGBTIQ+ používanou ultrakonzervativními a nacionalistickými politiky, kteří chtějí působit jako obránci tzv. „tradičních hodnot“ a posílit tak svou voličskou základnu, dostat se k moci nebo se u ní udržet; vzhledem k tomu, že tato taktika vyvolává silné obavy z toho, že tím dochází ze strany politiků k legitimizaci nenávisti výměnou za potenciální politický zisk; vzhledem k tomu, že podle komisařky pro lidská práva je skutečnost, že osoby LGBTIQ+ jsou brány za obětní beránky, příznakem širokého odporu vůči lidským právům a právnímu státu a útoku na tyto hodnoty, které jsou základními hodnotami EU;

L.  vzhledem k tomu, že zpráva o právním státu 2022, kterou v červenci 2022 zveřejnila Evropská komise, vyjadřuje pokračující znepokojení nad financováním činnosti organizací občanské společnosti v otázkách souvisejících s rovností žen a mužů a právy osob LGBTIQ+ a nad slovními útoky na adresu obránců lidských práv v těchto oblastech, jakož i nad vyplácením finančních prostředků prostřednictvím režimů veřejných dotací, které nadále vylučují organizace věnující se těmto otázkám;

M.  vzhledem k tomu, že směrnice o právech obětí požaduje, aby se obětem trestných činů z nenávisti dostalo individuálního posouzení, které by mělo určit konkrétní potřeby v oblasti ochrany a podpory, například pokud jde o jejich sexuální orientaci, genderovou identitu nebo vyjádření, a že považuje oběti trestných činů z nenávisti za zvláště zranitelné oběti;

N.  vzhledem k tomu, že v prosinci 2021 zveřejnila Komise návrh rozhodnutí Rady o doplnění nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti na seznam trestných činů EU, jak je kodifikován v čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, což vyžaduje jednomyslnost v Radě; vzhledem k tomu, že Maďarsko, Polsko a Česko nadále odmítají toto rozhodnutí podpořit;

O.  vzhledem k tomu, že v roce 2020 nezávislý odborník OSN na problematiku sexuální orientace a genderové identity v souvislosti s pandemií konstatoval, že „nenávistné verbální projevy podněcující násilí vůči LGBT osobám jsou na vzestupu“, a naléhavě vyzval státy, aby osoby LGBTIQ+ chránily před násilím a diskriminací a stíhaly pachatele(16); vzhledem k tomu, že strategie a akční plán OSN proti nenávistným verbálním projevům označily v roce 2019 nenávistné verbální projevy za „hrozbu pro demokratické hodnoty, sociální stabilitu a mír“(17);

1.  co nejdůrazněji odsuzuje zbabělý teroristický čin namířený proti komunitě LGBTIQ+ a vraždu Matúše Horvátha a Juraje Vankuliče, které byly spáchány na Slovensku; vyjadřuje hluboké politování nad tímto ideologicky motivovaným krajně pravicovým útokem; vyjadřuje upřímnou lítost rodinám obětí;

2.  oceňuje okamžitou, masivní a pozitivní reakci slovenské občanské společnosti a občanů na vraždy, kdy se po celé zemi i v zahraničí konaly pietní pochody, a vyjadřuje solidaritu s komunitou LGBTIQ+ v této zemi;

3.  důrazně odsuzuje všechny formy nenávisti a násilí, jakož i veškeré fyzické či slovní útoky, které jsou namířeny proti osobám na základě jejich pohlaví, sexuální orientace, genderové identity nebo vyjádření a pohlavních znaků na Slovensku i v EU; opakuje, že v naší společnosti není místo pro nenávist vůči osobám LGBTIQ+, rasismus ani diskriminaci; žádá Komisi, Evropskou radu a Radu, aby zaujaly pevné a rozhodné stanovisko proti nenávisti, násilí a nespravedlnosti v Evropě;

4.  vyzývá slovenskou vládu a Národní radu Slovenské republiky, aby prokázaly skutečné odhodlání dosáhnout v úzké spolupráci s komunitou LGBTIQ+ smysluplného pokroku v ochraně osob LGBTIQ+ před veškerými formami trestných činů z nenávisti a homofobie a aby zaujaly silný veřejný postoj proti porušování lidských práv osob LGBTIQ+;

5.  naléhavě vyzývá slovenské orgány, aby účinně bojovaly proti dezinformačním kampaním namířeným proti osobám LGBTIQ+, aby podporovaly faktické, objektivní a profesionální zpravodajství sdělovacích prostředků o osobách LGBTIQ+ a o otázkách souvisejících se sexuální orientací, genderovou identitou nebo vyjádřením a pohlavními znaky a aby vyšetřily trestné činy z nenávisti a nenávistné verbální projevy namířené proti příslušníkům komunity LGBTIQ+ žijícím na Slovensku;

6.  vyjadřuje vážné znepokojení nad častým používáním urážlivých, agresivních a homofobních slovních projevů na adresu komunity LGBTIQ+ na Slovensku, a to i bývalými a současnými členy vlády a poslanci Národní rady Slovenské republiky, jakož i některými bývalými předsedy vlády; vyzývá k zastavení další polarizace společnosti na Slovensku a k odmítnutí jakékoli formy spolupráce s krajně pravicovými extremistickými silami;

7.  vyzývá slovenskou vládu a Národní radu Slovenské republiky, aby zajistily stejná práva pro osoby LGBTIQ+ žijící na Slovensku na základě Listiny a zaručily dodržování všech práv, zejména práv na soukromý a rodinný život, včetně právního uznání párů stejného pohlaví; vyzývá k uzavření probíhajících diskusí o reformě právního uznání změny pohlaví v souladu s mezinárodními a evropskými normami a vyzývá k jeho urychlenému přijetí;

8.  vyjadřuje své nejhlubší znepokojení nad diskriminací tzv. duhových rodin a zejména jejich dětí na Slovensku, které jsou zbaveny základních lidských práv z důvodu sexuální orientace, genderové identity nebo projevu nebo pohlavních znaků rodičů nebo partnerů; vyzývá vládu, aby tuto diskriminaci překonala a odstranila všechny překážky, kterým osoby LGBTIQ+ čelí při uplatňování základního práva na volný pohyb v rámci EU; naléhavě vyzývá vládu, aby dodržovala své závazky vyplývající z mezinárodního a evropského práva a zaručila základní práva všem osobám;

9.  bere na vědomí monitorovací zprávu Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti o Slovenské republice; připomíná, že Evropská komise proti rasismu a nesnášenlivosti předložila slovenským orgánům několik doporučení, jako je vypracování a provádění akčního plánu pro LGBTI osoby v úzké konzultaci s občanskou společností, přijetí nového akčního plánu pro předcházení rasismu, homofobii a transfobii a boj proti nim, zejména v podobě nenávistných verbálních projevů, zajištění toho, aby poskytovatelé internetových služeb a provozovatelé sociálních sítí rychle a systematicky odstraňovali nenávistné projevy ze svých systémů a předávali důkazy soudním orgánům, a revize trestního zákoníku s cílem zajistit, aby rasistický, homofobní nebo transfobní motiv byl „přitěžující okolností“ u každého běžného trestného činu; plně podporuje doporučení Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti a vyzývá slovenské orgány, aby tato opatření okamžitě uplatnily;

10.  je hluboce znepokojen beztrestností, s níž v některých členských státech působí skupiny anti-LGBTIQ+, zejména krajně pravicové extremistické skupiny, a zdůrazňuje, že tento pocit beztrestnosti je jedním z důvodů znepokojivého nárůstu počtu násilných akcí některých krajně pravicových organizací a nárůstu hrozeb namířených proti menšinám, včetně komunity LGBTIQ+;

11.  je hluboce znepokojen tím, že mladší generace v Evropě i jinde se cítí stále méně znepokojeny historií fašismu, včetně zakořeněné nenávisti a diskriminace vůči osobám LGBTIQ+, etnickým menšinám a židovskému obyvatelstvu; zdůrazňuje, že povědomí o historii je jedním z předpokladů předcházení těmto zločinům v budoucnosti a musí hrát důležitou úlohu při vzdělávání mladších generací; zdůrazňuje, že v osnovách historie je třeba vyčlenit více prostoru pro objektivní a faktické učení o různých ideologiích, jejich formách a jejich původu, včetně fašismu, jakož i o jejich důsledcích a pozůstatcích v současné době;

12.  zdůrazňuje, že nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti jsou rozšířeny v celé Evropě a v posledních letech jejich počet narůstá; zdůrazňuje, že nenávistné projevy veřejných osobností, zejména politiků, jsou těmi, kdo se takto projevují a takové činy páchají, vnímány jako legitimizující nenávist; považuje za nezbytné bojovat proti těmto formám vyjadřování, které podněcují k nenávisti nebo tuto nenávist šíří či podporují a které jsou v rozporu se zásadami demokratické a pluralitní společnosti; je znepokojen rostoucím výskytem nenávistné rétoriky namířené proti osobám LGBTIQ+ a vycházející z krajně pravicových, tzv. alternativně pravicových (alt-right) a ultrakonzervativních stran; vyzývá veřejné orgány, a zejména místní orgány, aby pomohly zastavit vlnu nesnášenlivosti, která obklopuje tyto a další druhy útoků;

13.  domnívá se, že EU by měla zahájit kampaně proti narativům namířeným proti osobám LGBTIQ+, včetně pravicového extremismu, na úrovni EU a vypracovat a financovat dlouhodobé programy na podporu místních organizací a občanských iniciativ na místní úrovni s cílem pomoci rozvíjet odpor obyvatelstva vůči pravicovému extremismu; vyzývá Komisi, aby ve svém úsilí zaměřeném na boj proti dezinformacím rovněž upřednostňovala opatření navazující na narativy namířené proti osobám LGBTIQ+;

14.  vyzývá členské státy, aby posílily úsilí o zajištění toho, aby vzdělávání podporovalo občanské hodnoty přijímání, tolerance, rozmanitosti, rovnosti a respektu v otázkách souvisejících se sexuální orientací, genderovou identitou a vyjádřením a pohlavními znaky, například prostřednictvím systematického vzdělávání v oblasti lidských práv a informačních kampaní; zdůrazňuje, že je třeba řešit základní příčiny extremismu prostřednictvím individuálně uzpůsobených preventivních opatření ve spolupráci se školami a rodinami;

15.  důrazně odsuzuje vlády v Evropě, které se dostaly k moci díky aktivní nebo pasivní podpoře krajně pravicových a dalších politických stran nesnášenlivých vůči LGBTIQ+ nebo kterým tyto strany umožňují u moci se udržet a které legitimizují jejich narativy;

16.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly občanskou společnost na evropské, celostátní, regionální a místní úrovni s cílem posílit demokracii, právní stát a základní práva, neboť občanská společnost hraje důležitou úlohu, zejména v těch členských státech, kde vidíme nárůst krajně pravicové ideologie a nenávistných projevů;

17.  vyzývá Komisi, aby rozšířila oblast působnosti výroční zprávy o právním státu tak, aby systematicky zahrnovala základní práva, včetně práv osob LGBTIQ+;

18.  zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy všemi možnými prostředky bojovaly proti nenávisti vůči osobám LGBTIQ+, mimo jiné prováděním doporučení Výboru ministrů Rady Evropy, která vyzývají členské státy Rady, aby zajistily účinné, rychlé a nestranné vyšetřování a stíhání pachatelů těchto trestných činů, aby uznaly, že jako přitěžující okolnost může být zohledněn motiv předsudků související se sexuální orientací nebo genderovou identitou, zajistily, aby oběti a svědci byli vybízeni k oznamování incidentů motivovaných nenávistí a aby struktury pro prosazování práva měly znalosti a dovednosti nezbytné k poskytování pomoci obětem a svědkům; dále vyzývá členské státy, aby přijaly vhodná opatření k boji proti podněcování k nenávisti na internetu;

19.  připomíná, že nedostatečné provádění soudních rozhodnutí představuje oslabování právního státu;

20.  naléhavě vyzývá Radu, aby co nejdříve přijala rozhodnutí Rady o rozšíření seznamu trestných činů EU tak, aby do působnosti čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie zahrnula verbální projevy a trestné činy z nenávisti, a naléhavě vyzývá Maďarsko a Polsko, aby přestaly blokovat jeho přijetí, a naléhavě vyzývá Českou republiku, která v současnosti vykonává rotující předsednictví Rady, aby v této záležitosti podnikla další kroky a co nejdříve zde dosáhla dohody;

21.  zdůrazňuje individuální odpovědnost členských států v boji proti trestným činům z nenávisti a oceňuje ty z nich, které se jednostranně rozhodly zlepšit úroveň ochrany tím, že výslovně uznávají jako „přitěžující okolnost“ motivy sexuální orientace, genderové identity a vyjádření a pohlavních znaků a že rozvíjejí podporu obětí a odbornou přípravu a zavádějí právní odborníky a specializované donucovací orgány k řešení těchto trestných činů; vybízí všechny členské státy, aby si vyměňovaly osvědčené postupy a šly v této oblasti příkladem;

22.  zdůrazňuje, že směrnice o právech obětí je užitečným nástrojem při poskytování pomoci osobám, které přežily nenávist a násilí; se znepokojením konstatuje, že oběti z řad LGBTIQ+ často trestné činy neohlašují kvůli nedostatečným zárukám nebo nedostatečné otevřenosti ze strany donucovacích orgánů, nedostatku vyškolených pracovníků nebo strachu z odvetných opatření, a uznává, že pro budování důvěry ve veřejné orgány lze učinit více;

23.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení vládám a parlamentům členských států, Radě, Komisi, Výboru regionů, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Radě Evropy.

(1) Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57. (2) https://ec.europa.eu/info/sites/default/files/law/swd_2022_179_evaluation_rep_en.pdf (3) https://ec.europa.eu/info/sites/default/files/law/swd_2022_180_resume_evaluation_rep_en.pdf (4) Úř. věst. C 395, 29.9.2021, s. 2. (5) Úř. věst. C 474, 24.11.2021, s. 140. (6) https://search.coe.int/cm/Pages/result_details.aspx?ObjectId=0900001680a67955#_ftnref1 (7) https://search.coe.int/cm/Pages/result_details.aspx?ObjectId=09000016805cf40a (8) https://search.coe.int/cm/Pages/result_details.aspx?ObjectId=09000016809f9ba0#_Toc2764960 (9) https://rm.coe.int/ecri-general-policy-recommendation-no-15-on-combating-hate-speech/16808b5b01 (10) https://rm.coe.int/ecri-6th-report-on-the-slovak-republic/1680a0a088 (11) https://www.coe.int/en/web/commissioner/-/pride-vs-indignity-political-manipulation-of-homophobia-and-transphobia-in-europe?inheritRedirect=true (12) Studie - „Pravicový extremismus v EU“, Evropský parlament, Generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce C – Občanská práva a ústavní záležitosti, 20. května 2022. (13) https://hudoc.echr.coe.int/eng?i=001-217701, 79. (14) https://hudoc.echr.coe.int/eng?i=001-207360, 95. (15) https://hudoc.echr.coe.int/fre?i=001-200344, 129. (16) https://www.ohchr.org/en/statements/2020/10/statement-victor-madrigal-borloz-un-independent-expert-protection-against (17) https://www.un.org/en/genocideprevention/hate-speech-strategy.shtml