Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. dubna 2022 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění směrnice 2001/20/ES a 2001/83/ES, pokud jde o odchylky od některých povinností týkajících se určitých humánních léčivých přípravků dodávaných na trh ve Spojeném království s ohledem na Severní Irsko, jakož i na Kypru, v Irsku a na Maltě (COM(2021)0997 – C9-0475/2021 – 2021/0431(COD))

(Ordinary legislative procedure: first reading)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2021)0997),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9‑0475/2021),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 24. února 2022(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 30. března 2022 zavázal schválit postoj Parlamentu podle čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 a 163 jednacího řádu,

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 7. dubna 2022 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/..., kterou se mění směrnice 2001/20/ES a 2001/83/ES, pokud jde o odchylky od některých povinností týkajících se určitých humánních léčivých přípravků dodávaných na trh ve Spojeném království s ohledem na Severní Irsko a na Kypru, v Irsku a na Maltě

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici (EU) 2022/642.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Prohlášení Komise o dodávkách léčivých přípravků na Kypr, do Irska a na Maltu

Vystoupení Spojeného království z Unie vystavilo tyto členské státy (Kypr, Irsko a Maltu), kterým byly léčivé přípravky po mnoho let dodávány z částí území Spojeného království nebo přes tyto části, mimořádným výzvám.

Komise uznává pokrok, kterého Kypr, Irsko a Malta a průmyslové subjekty dosáhly při provádění nezbytných změn, jejichž cílem je usnadnit pokračování v dodávkách léčivých přípravků i po vystoupení Spojeného království z EU.

Komise za účelem dlouhodobého zabezpečení dodávek léčivých přípravků zdůrazňuje, že je zapotřebí zvýšené úsilí všech dotčených stran při podpoře přizpůsobení dodavatelských řetězců situaci po vystoupení Spojeného království.

Komise je plně odhodlána podpořit Kypr, Irsko a Maltu v jejich úsilí o postupné rušení dočasných odchylek stanovených v nařízení (EU) 2022/641(2) a směrnici (EU) 2022/642(3) v horizontu tří let.

Za tímto účelem bude Komise v souladu s právem Unie a při plném respektování rozdělení pravomocí mezi Unii a členské státy v oblasti humánních léčivých přípravků průběžně sledovat vývoj v dotčených členských státech a bude příslušné orgány Kypru, Irska a Malty úzce podporovat v jejich úsilí o snížení závislosti jejich domácích trhů na dodávkách léčivých přípravků pocházejících z jiných částí Spojeného království než Severního Irska nebo dodávaných přes jejich území.

Komise vyzve příslušné orgány Kypru, Irska a Malty, aby ji o tomto úsilí pravidelně informovaly.

Po zohlednění těchto informací předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě do 18 měsíců ode dne vstupu nařízení (EU) 2022/641 a směrnice (EU) 2022/642 v platnost písemnou zprávu o pokroku, kterého Kypr, Irsko a Malta dosáhly v otázce postupného úplného zrušení odchylek, a o opatřeních, která Komise v tomto ohledu přijala s cílem úzce spolupracovat s příslušnými orgány těchto členských států.

Dotčeným průmyslovým subjektům, které ještě musí provést změny ve svých dodavatelských řetězcích, Komise připomene, že by měly urychleně provést nezbytné úpravy, aby zajistily přístup k léčivým přípravkům na menších trzích. Komise bude v této souvislosti sledovat pokrok dosažený hospodářskými subjekty zapojenými do dodávek léčivých přípravků v těchto členských státech, pokud jde o jejich schopnost plnit požadavky práva Unie, pro které stanoví nařízení (EU) 2022/641 a směrnice (EU) 2022/642 dočasné odchylky.

Kromě toho a nad rámec těchto okamžitých a nezbytných opatření, která byla oznámena ve „Farmaceutické strategii pro Evropu“(4), Komise do konce roku 2022 předloží návrhy na revizi farmaceutických právních předpisů Unie. Uvedené návrhy se budou snažit poskytnout dlouhodobější strukturální řešení, zejména v otázce přístupu k léčivým přípravkům, a to se zvláštním důrazem na zvyšování bezpečnosti dodávek a řešení rizik nedostatků na menších trzích Unie.

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku. (2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/641 ze dne 12. dubna 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 536/2014, pokud jde o odchylku od některých povinností týkajících se hodnocených léčivých přípravků dodávaných na trh ve Spojeném království s ohledem na Severní Irsko a na Kypru, v Irsku a na Maltě (Úř. věst. L 118, 20.4.2022, s. 1). (3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/642 ze dne 12. dubna 2022, kterou se mění směrnice 2001/20/ES a 2001/83/ES, pokud jde o odchylky od některých povinností týkajících se určitých humánních léčivých přípravků dodávaných na trh ve Spojeném království s ohledem na Severní Irsko a na Kypru, v Irsku a na Maltě (Úř. věst. L 118, 20.4.2022, s. 4). (4) Sdělení Komise „Farmaceutická strategie pro Evropu“, COM(2020)0761 final, 25.11.2020.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. dubna 2022 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 536/2014, pokud jde o odchylku od některých povinností týkajících se hodnocených léčivých přípravků dodávaných na trh ve Spojeném království s ohledem na Severní Irsko, jakož i na Kypru, v Irsku a na Maltě (COM(2021)0998 – C9-0476/2021 – 2021/0432(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2021)0998,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, článek 114 a čl. 168 odst. 4 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9‑0476/2021),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 24. února 2022(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 30. března 2022 zavázal schválit postoj Parlamentu podle čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 a 163 jednacího řádu,

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 7. dubna 2022 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/..., kterým se mění nařízení (EU) č. 536/2014, pokud jde o odchylku od některých povinností týkajících se hodnocených léčivých přípravků dodávaných na trh ve Spojeném království s ohledem na Severní Irsko a na Kypru, v Irsku a na Maltě

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2022/641.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Prohlášení Komise o dodávkách léčivých přípravků na Kypr, do Irska a na Maltu

Vystoupení Spojeného království z Unie vystavilo tyto členské státy (Kypr, Irsko a Maltu), kterým byly léčivé přípravky po mnoho let dodávány z částí území Spojeného království nebo přes tyto části, mimořádným výzvám.

Komise uznává pokrok, kterého Kypr, Irsko a Malta a průmyslové subjekty dosáhly při provádění nezbytných změn, jejichž cílem je usnadnit pokračování v dodávkách léčivých přípravků i po vystoupení Spojeného království z EU.

Komise za účelem dlouhodobého zabezpečení dodávek léčivých přípravků zdůrazňuje, že je zapotřebí zvýšené úsilí všech dotčených stran při podpoře přizpůsobení dodavatelských řetězců situaci po vystoupení Spojeného království.

Komise je plně odhodlána podpořit Kypr, Irsko a Maltu v jejich úsilí o postupné rušení dočasných odchylek stanovených v nařízení (EU) 2022/641(2) a směrnici (EU) 2022/642(3) v horizontu tří let.

Za tímto účelem bude Komise v souladu s právem Unie a při plném respektování rozdělení pravomocí mezi Unii a členské státy v oblasti humánních léčivých přípravků průběžně sledovat vývoj v dotčených členských státech a bude příslušné orgány Kypru, Irska a Malty úzce podporovat v jejich úsilí o snížení závislosti jejich domácích trhů na dodávkách léčivých přípravků pocházejících z jiných částí Spojeného království než Severního Irska nebo dodávaných přes jejich území.

Komise vyzve příslušné orgány Kypru, Irska a Malty, aby ji o tomto úsilí pravidelně informovaly.

Po zohlednění těchto informací předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě do 18 měsíců ode dne vstupu nařízení (EU) 2022/641 a směrnice (EU) 2022/642 v platnost písemnou zprávu o pokroku, kterého Kypr, Irsko a Malta dosáhly v otázce postupného úplného zrušení odchylek, a o opatřeních, která Komise v tomto ohledu přijala s cílem úzce spolupracovat s příslušnými orgány těchto členských států.

Dotčeným průmyslovým subjektům, které ještě musí provést změny ve svých dodavatelských řetězcích, Komise připomene, že by měly urychleně provést nezbytné úpravy, aby zajistily přístup k léčivým přípravkům na menších trzích. Komise bude v této souvislosti sledovat pokrok dosažený hospodářskými subjekty zapojenými do dodávek léčivých přípravků v těchto členských státech, pokud jde o jejich schopnost plnit požadavky práva Unie, pro které stanoví nařízení (EU) 2022/641 a směrnice (EU) 2022/642 dočasné odchylky.

Kromě toho a nad rámec těchto okamžitých a nezbytných opatření, která byla oznámena ve „Farmaceutické strategii pro Evropu“(4), Komise do konce roku 2022 předloží návrhy na revizi farmaceutických právních předpisů Unie. Uvedené návrhy se budou snažit poskytnout dlouhodobější strukturální řešení, zejména v otázce přístupu k léčivým přípravkům, a to se zvláštním důrazem na zvyšování bezpečnosti dodávek a řešení rizik nedostatků na menších trzích Unie.

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku. (2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/641 ze dne 12. dubna 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 536/2014, pokud jde o odchylku od některých povinností týkajících se hodnocených léčivých přípravků dodávaných na trh ve Spojeném království s ohledem na Severní Irsko a na Kypru, v Irsku a na Maltě (Úř. věst. L 118, 20.4.2022, s. 1). (3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/642 ze dne 12. dubna 2022, kterou se mění směrnice 2001/20/ES a 2001/83/ES, pokud jde o odchylky od některých povinností týkajících se určitých humánních léčivých přípravků dodávaných na trh ve Spojeném království s ohledem na Severní Irsko a na Kypru, v Irsku a na Maltě (Úř. věst. L 118, 20.4.2022, s. 4). (4) Sdělení Komise „Farmaceutická strategie pro Evropu“, COM(2020)0761 final, 25.11.2020.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. dubna 2022 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013 a nařízení (EU) č. 223/2014, pokud jde o zvýšené předběžné financování ze zdrojů REACT-EU a stanovení jednotkových nákladů (COM(2022)0145 – C9-0127/2022 – COM(2022)0162 – C9-0136/2022 – 2022/0096(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2022)0145) a pozměněný návrh (COM(2022)0162),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 175 třetí pododstavec a článek 177 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0127/2022, C9-0136/2022),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  po konzultaci s Evropským hospodářským a sociální výborem,

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 6. dubna 2022 zavázal schválit postoj Parlamentu podle čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 a 163 jednacího řádu,

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 7. dubna 2022 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/…, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 223/2014, pokud jde o zvýšené předběžné financování ze zdrojů REACT-EU a stanovení jednotkových nákladů

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2022/613.)

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 7. dubna 2022, kterým se věc vrací příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání na základě nepozměněného návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám (COM(2022)0135 –C9-0126/2022 – 2022/0090(COD))(1)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(1) Rozhodnutí přijaté podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce jednacího řádu (C9-0126/2022).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. dubna 2022 o ochraně EU poskytované dětem a mladým lidem prchajícím před válkou na Ukrajině (2022/2618(RSP))

P9_TA(2022)0120 B9-0207/2022

Evropský parlament,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989 a na dodatkové protokoly k této úmluvě,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech,

–  s ohledem na článek 24 Listiny základních práv EU,

–  s ohledem na doporučení Rady (EU) 2021/1004 ze dne 14. června 2021 o zřízení evropské záruky pro děti(1),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. března 2021 o strategii EU pro práva dítěte (COM(2021)0142),

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením ze dne 13. prosince 2006,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 29. dubna 2021 o evropské záruce pro děti(2),

–  s ohledem na akční plán pro provádění evropského pilíře sociálních práv,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 ze dne 4. března 2022, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana(3),

–  s ohledem na globální studii OSN o dětech zbavených osobní svobody z července 2019,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o omezení případů bezdomovectví ze dne 30. srpna 1961,

–  s ohledem na globální pakt OSN o uprchlících z roku 2018,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. května 2018 o ochraně migrujících dětí(4),

–  s ohledem na obecné doporučení č. 38 Výboru pro odstranění diskriminace žen ze dne 6. listopadu 2020 ohledně obchodování s ženami a dívkami v souvislosti s celosvětovou migrací,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. února 2014 o pohlavním vykořisťování a prostituci a jejich dopadu na rovnost žen a mužů(5),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. března 2022 s názvem „ Přijímání osob prchajících před válkou na Ukrajině: příprava Evropy na naplnění potřeb“ (COM(2022)0131),

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v důsledku invaze Ruské federace na Ukrajinu a útoků na ukrajinské obyvatelstvo prchá z Ukrajiny velký počet jednotlivců a rodin, což má mimořádně nepříznivý dopad na toto obyvatelstvo, zejména pak na děti a mladé lidi v širším regionu;

B.  vzhledem k tomu, že podle poslední zprávy organizace UNICEF(6) ze dne 25. března 2022 uprchlo z Ukrajiny od začátku války více než 3,7 milionu lidí; vzhledem k tomu, že se očekává, že tento počet se bude v příštích týdnech nadále zvyšovat; vzhledem k tomu, že podle dalších odhadů OSN bylo od počátku války vnitřně vysídleno téměř 6,5 milionu osob a dalších 12,65 milionu lidí tento konflikt přímo zasáhl;

C.  vzhledem k tomu, že podle poslední zprávy organizace UNICEF(7) tvoří 90 % všech uprchlíků odcházejících z Ukrajiny ženy a děti; vzhledem k tomu, že téměř polovina uprchlíků z Ukrajiny je ve školním věku(8); vzhledem k tomu, že UNICEF také odhaduje, že od propuknutí konfliktu došlo k vnitřnímu vysídlení více než 2,5 milionu dětí;

D.  vzhledem k tomu, že k 25. březnu 2022 se sousední země potýkaly s obrovským přílivem uprchlíků z Ukrajiny s tím, že více než 2,2 milionu jich odešlo do Polska, více než 579 000 do Rumunska, více než 379 000 do Moldavska, téměř 343 000 do Maďarska a více než 545 000 do dalších zemí(9);

E.  vzhledem k tomu, že při tak vysokých počtech hrozí dětem, zejména jsou-li bez doprovodu, větší riziko násilí, zneužití a vykořisťování a existuje větší riziko případů, kdy se děti pohřešují a stávají se obětí obchodování s lidmi, zejména pokud přecházejí z jednoho státu do jiného;

F.  vzhledem k tomu, že více než 100 000 dětí, z nichž polovina jsou děti se zdravotním postižením, žije na Ukrajině v ústavní péči a v internátních školách(10) a že více než 90 % těchto dětí má rodiče; vzhledem k tomu, že podle oficiálních údajů se na Ukrajině mezi 24. únorem a začátkem března narodilo 4 311 dětí a že podle odhadů bylo v této zemi na začátku krize 265 000 těhotných žen, z nichž má přibližně 80 000 porodit v příštích třech měsících;

G.  vzhledem k tomu, že podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) bylo na Ukrajině v roce 2021 přinejmenším 35 875 osob bez státní příslušnosti a s nevymezenou státní příslušností; vzhledem k tomu, že přibližně 10 až 20 % Romů žijících na Ukrajině, jejichž počet se odhaduje na 400 000, je bez státní příslušnosti nebo jim hrozí absence státní příslušnosti; vzhledem k tomu, že 55 % dětí narozených v Doněcku a Luhansku a 88 % dětí narozených na Krymu údajně nemá ukrajinský rodný list nebo osobní doklad, takže jim hrozí, že nebudou mít žádnou státní příslušnost(11); vzhledem k tomu, že dětem, které jsou nuceny migrovat, hrozí větší riziko absence státní příslušnosti v důsledku potíží souvisejících s překážkami, které brání registraci jejich narození v zemi původu nebo během vysídlení, a v důsledku neuznání státní příslušnosti jejich rodičů; vzhledem k tomu, že kvůli překážkám znemožňujícím přístup k dokladům a k registraci, včetně chybějícího dokladu o rodinných vazbách, je toto riziko ještě vyšší u dětí bez doprovodu;

H.  vzhledem k tomu, že evropská záruka pro děti je nástroj EU, jehož cílem je předcházet chudobě a sociálnímu vyloučení a bojovat proti těmto jevům tím, že potřebným dětem bude zaručen bezplatný a účinný přístup ke klíčovým službám, jako je předškolní vzdělávání a péče, vzdělávací a školní aktivity, zdravotní péče a alespoň jedno zdravé jídlo denně ve škole, jakož i účinný přístup všech těchto dětí ke zdravé výživě a přiměřenému bydlení; vzhledem k tomu, že cíle záruky pro děti by se měly vztahovat na všechny děti v Unii;

I.  vzhledem k tomu, že děti migrantů a uprchlíků se často ocitají v situacích, na které nepamatují vnitrostátní právní předpisy, a děti jsou v důsledku toho opomíjeny, což může prohloubit nedostatky v jejich společenském rozvoji a vést k nejistotě a k větší pravděpodobnosti, že budou marginalizovány, bude s nimi špatně zacházeno nebo budou zneužívány;

J.  vzhledem k tomu, že u dětí vyrůstajících s omezenými zdroji a v nejistých rodinných podmínkách existuje větší pravděpodobnost, že pocítí chudobu a sociální vyloučení, jež budou mít dalekosáhlé dopady na jejich rozvoj a pozdější život v dospělosti, což posiluje začarovaný kruh mezigenerační chudoby; vzhledem k tomu, že problém chudoby a sociálního vyloučení se nejlépe řeší komplexními politikami, jejichž uplatňování je úzce zacílené, ovšem oblast působnosti široká a jež se týkají jak dětí, tak i jejich rodin a komunit, a dále přednostním investováním do nových příležitostí a řešení; vzhledem k tomu, že do řešení těchto problémů musí být zapojeny všechny části společnosti, od místních, regionálních, vnitrostátních a evropských orgánů až po občanskou společnost;

K.  vzhledem k tomu, že mezinárodní organizace označily dětskou chudobu za potenciální příčinu i důsledek porušování práv dětí, a to kvůli dopadu, který tento jev má na schopnost dětí uplatňovat práva, a kvůli nedodržování těchto práv;

L.  vzhledem k tomu, že ruským ostřelováním bylo doposud na Ukrajině zničeno 378 středoškolských a vysokoškolských institucí(12);

M.  vzhledem k tomu, že zajištění integrace dětí a mladých lidí do pečovatelských a vzdělávacích struktur by mělo být pro EU a její členské státy nadále prioritou;

N.  vzhledem k tomu, že v souvislosti s konfliktem dochází k závažnému porušování práv dětí, včetně dětí zadržovaných; vzhledem k tomu, že krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý dopad ozbrojených konfliktů na děti je třeba účinně a komplexně řešit s využitím různých nástrojů, které má EU k dispozici, včetně nových a posílených pokynů EU týkajících se dětí a ozbrojených konfliktů;

O.  vzhledem k tomu, že během humanitární krize a krize spojené s vysídlením jsou obzvláště ohroženy dívky, neboť ty se i nadále neúměrně často stávají obětí diskriminace na základě genderových norem a genderově podmíněného násilí;

P.  vzhledem k tomu, že v Moldavsku tvoří děti polovinu uprchlíků přicházejících z Ukrajiny;

1.  vítá zveřejnění sdělení Komise ze dne 23. března 2022 s názvem „Přijímání osob prchajících před válkou na Ukrajině: příprava Evropy na naplnění potřeb“, operačních pokynů pro uplatňování prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2022/382(13) a desetibodového plánu pro intenzivnější evropskou koordinaci přijímání uprchlíků z Ukrajiny;

2.  připomíná, že EU a všechny členské státy ratifikovaly Úmluvu OSN o právech dítěte, a jsou proto povinny dodržovat, chránit a naplňovat práva v ní stanovená; zdůrazňuje, že v souladu s Úmluvou OSN o právech dítěte by při rozhodnutích týkajících se dětí vždy měl být primárně zohledněn nejlepší zájem dítěte;

3.  vyzývá členské státy, aby s každým dítětem hledajícím útočiště zacházely v první řadě jako s dítětem, bez ohledu na jeho sociální či etnický původ, pohlaví, sexuální orientaci, schopnosti, národnost nebo migrační status;

4.  vyzývá k tomu, aby pro děti prchající před konfliktem, ať už bez doprovodu či s rodinou, byly vytvořeny bezpečné cesty a humanitární koridory a aby dětem, které byly vnitřně vysídleny, uvízly v obklíčených oblastech nebo z nich nemohou odejít, byla poskytnuta naléhavá pomoc, kterou potřebují;

5.  připomíná význam strategie EU pro práva dítěte, záruky pro děti, strategie EU pro boj proti obchodování s lidmi, strategie EU pro práva osob se zdravotním postižením na období 2021–2030 a všech stávajících právních nástrojů EU, včetně směrnice o dočasné ochraně(14), z hlediska pomoci členským státům při plnění zvláštních potřeb dětí prchajících před válkou;

6.  zdůrazňuje, že je důležité, aby si členské státy vzájemně předávaly informace v plném souladu s pravidly pro ochranu údajů a aby registrace v jednom členském státě byla uznána v jiném členském státě;

7.  zdůrazňuje, že každé dítě má právo na ochranu před násilím, vykořisťováním a zneužíváním a že členské státy EU musí zajistit preventivní opatření, zejména pro děti, jimž hrozí nebezpečí obchodováním s lidmi a únosu, a musí rovněž zajistit podporu dětem, které zažily násilí a traumatické situace; připomíná, že děti jsou obecně ve větším bezpečí a v lepší péči, pokud jsou v rodinném prostředí, a vyzývá proto k větší podpoře rodin a snah o sloučení rodiny; připomíná, že v každém případě by měl být vždy posuzován nejlepší zájem dítěte; dále vyzývá k poskytnutí podpory obětem genderově podmíněného násilí;

8.  vyzývá Komisi, aby pomohla sousedním zemím při zřizování odpovídajících a bezpečných prostor vhodných pro děti, jako jsou střediska Blue Dot, která zřizuje UNICEF a UNHCR, kde budou, hned za hranicemi, působit profesionální pracovníci zajišťující ochranu dětí;

9.  důrazně doporučuje, aby byli na hranicích k dispozici úředníci zajišťující ochranu dětí a poskytovatelé dalších kriticky důležitých služeb, kteří budou zjišťovat rizika, jimž jsou tyto děti vystaveny, a zejména budou při jejich příjezdu přesně zjišťovat a evidovat jejich státní příslušnost, případy chybějící státní příslušnosti nebo rizika absence státní příslušnosti a odkazovat tyto osoby na poskytovatele příslušných služeb, včetně psychosociální podpory, zdravotnické podpory matek, ochrany proti genderově motivovanému násilí, podpory při pátrání po rodinných příslušnících a podpory při slučování rodin, a budou zajišťovat jejich řádné předání vnitrostátním systémům ochrany dětí, tak aby tyto děti měly plný přístup ke všem základním službám a odpovídající péči v souladu s mezinárodními normami na ochranu dětí;

10.  naléhavě vyzývá všechny strany, aby úzce spolupracovaly s ukrajinskými orgány na urychlení evakuace dětí v ústavní péči a dětí, které potřebují lékařskou péči, a aby zajistily jejich umístění do vhodných komunitních nebo rodinných pečovatelských zařízení v členských státech, kde jim bude poskytnuta odpovídající péče;

11.  zdůrazňuje, že evakuace by měla být vždy prováděna v souladu se zvláštními opatřeními, která zohledňují nejlepší zájmy dítěte, a že by měl být udělen souhlas jeho rodičů nebo osob odpovědných za péči o něj;

12.  vyzdvihuje, že je důležité zavést strategii EU pro posílení humanitární činnosti na místě za účelem záchrany rodin a dětí, zejména zranitelných dětí, včetně dětí ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí, osob v ústavní péči a pěstounské péči, dětí v nemocnicích, dětí se zdravotním postižením, sirotků a dětí bez doprovodu, a to zejména v oblastech probíhajících bojů;

13.  vyjadřuje znepokojení nad zprávami o tom, že mladí lidé jsou stále zadržováni v imigračních zařízeních na Ukrajině a uprostřed nepřátelských akcí jsou vystaveni zvýšenému riziku; vyzývá Komisi, aby spolupracovala s ukrajinskými orgány s cílem umožnit, aby mladí migranti a žadatelé o azyl zadržovaní v imigračních zařízeních na Ukrajině byli propuštěni, a zprostředkovat jejich bezpečnou evakuaci;

14.  vítá oznámení Komise o zřízení platformy solidarity pro výměnu informací o přijímacích kapacitách členských států a počtu osob požívajících dočasné ochrany na jejich území;

15.  vyzdvihuje význam úzké spolupráce s ukrajinskými orgány a příslušnými mezinárodními a nevládními organizacemi při registraci a identifikaci dětí, které vstupují do EU z ústavní péče na Ukrajině, s cílem předcházet obchodování s dětmi, nezákonné adopci a dalším možným případům zneužívání, a to při plném dodržování norem EU v oblasti ochrany údajů; vyzdvihuje význam monitorování životních podmínek a místa pobytu těchto dětí po jejich příjezdu do EU;

16.  vyzývá k tomu, aby děti bez doprovodu a děti odloučené od rodiny přicházející z ukrajinských zařízení ústavní péče byly okamžitě začleněny do monitorovacích systémů služeb sociální ochrany a ochrany dětí v přijímajících členských státech, aby se usnadnilo slučování rodin, je-li to v nejlepším zájmu dětí, v budoucnosti, a kontrolovalo poskytování péče s cílem zajistit jejich bezpečnost a ochranu;

17.  zdůrazňuje, že je důležité shromažďovat v souladu s normami EU v oblasti ochrany údajů rozčleněné údaje s cílem identifikovat zranitelné skupiny osob přicházejících z Ukrajiny, mimo jiné: děti v ústavní péči, děti se zdravotním postižením, děti z romských komunit, děti bez dokladů a děti jiné, než ukrajinské stání příslušnosti, děti bez státní příslušnosti a děti s rizikem absence státní příslušnosti s cílem určit potřeby konkrétních skupin a poskytnout podporu při vyhledávání a slučování dětí bez doprovodu, žen a obětí obchodování s lidmi s jejich rodinami;

18.  bere na vědomí vznik registrační platformy EU, jejímž cílem je umožnit členským státům výměnu informací s cílem zajistit, aby osoby požívající dočasné nebo náležité ochrany podle vnitrostátního práva mohly účinně využívat svých práv ve všech členských státech, a zároveň omezit možné zneužívání;

19.  naléhavě vyzývá sousední členské státy, aby dětem poskytly v jazyce, kterému rozumí, informace o jejich situaci, právech a riziku, kterému mohou čelit v souvislosti s obchodováním s lidmi a jinými formami vykořisťování; zdůrazňuje, že informace poskytované dospělým by měly zahrnovat zvláštní statě o obchodování s dětmi, aby se osoby, v jejichž péči děti jsou, měly na pozoru a aby se podpora mohla zajišťovat podle konkrétních potřeb;

Podmínky přijímání a zranitelné děti

20.  zdůrazňuje, že děti mají právo a bytostnou potřebu zůstat nablízku svým rodičům nebo osobě, v jejíž soustavné péči se nacházejí; vyzdvihuje význam toho, aby sourozenci nebyli od sebe odloučeni, a tedy i toho, aby děti bez doprovodu byly umístěny v rodinných a komunitních zařízeních, což jim umožní vyrůstat nikoli v ústavech, ale v rodinách a komunitách, čímž se zabrání zbytečnému rozdělování rodin; zdůrazňuje, že u dětí bez doprovodu by měla být upřednostňována pěstounská péče nebo jiná komunitní péče, a teprve pokud toto není možné, měly by být děti umísťovány v zařízeních odděleně od dospělých;

21.  vyzývá členské státy, aby zajistily rychlé jmenování opatrovníka všem dětem bez doprovodu po příjezdu do jejich první země, bez ohledu na jejich státní příslušnost nebo přistěhovalecký status, a aby tento opatrovník podával veškeré informace způsobem přiměřeným dětskému chápání; v této souvislosti se domnívá, že sousední členské státy by měly plně využívat stávající Evropskou opatrovnickou síť, a v případě, že opatrovníci nejsou v hostitelských zemích k dispozici, důrazně doporučuje, aby byli v rámci hranic jmenováni dočasní opatrovníci, čímž se zajistí řádné přenesení odpovědnosti na vnitrostátní systémy ochrany dětí;

22.  vyzývá k tomu, aby byly vyčleněny finanční prostředky na poskytování základních a život zachraňujících služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a okamžitých služeb pro oběti genderově podmíněného násilí v souladu s balíčkem minimálních počátečních služeb s cílem předcházet důsledkům sexuálního násilí a zvládat je, omezit přenos HIV, předcházet nadměrné nemocnosti a úmrtnosti matek a novorozenců a plánovat komplexní služby v oblasti reprodukčního zdraví; žádá, aby byl okamžitě umožněn přeshraniční přístup k péči o sexuální a reprodukční zdraví nebo případně tranzit do jiných členských států EU s cílem překonat přísná omezení v tranzitních členských státech a v zemích přijímajících uprchlíky a zajistit, aby děti a mladí lidé prchající z Ukrajiny měli přístup ke komplexním službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a hygienickým produktům;

23.  vyzdvihuje význam místních komunit, obcí a organizací občanské společnosti, které stojí v první linii, pokud jde o přijímání, ubytovávání a poskytování přístupu ke vzdělávání pro děti a mladé lidi; vyzývá proto Komisi, aby urychlila jejich přístup ke stávajícím finančním prostředkům EU;

24.  oceňuje a uznává zásadní úlohu občanské společnosti při přijímání, ubytovávání, poskytování humanitární pomoci a právní pomoci dětem a mladým lidem prchajícím před válkou a při jejich sociálním začleňování; připomíná, že orgány se nemohou spolehnout na to, že přijímání a poskytování ochrany dětí prchajících z Ukrajiny zajistí pouze občané a organizace občanské společnosti; zdůrazňuje význam dohledu orgánů členských států nad přijímáním dětí bez doprovodu;

25.  vyzývá Komisi, aby pomohla posílit systémy ochrany dětí v hostitelských zemích s cílem zlepšit psychologickou podporu pro děti prchající z Ukrajiny a jejich přístup k základním službám, jako je vzdělávání a zdravotní péče, a to za stejných podmínek, které platí pro děti z hostitelských zemí, a aby zavedla relokační mechanismy, které budou klást důraz na slučování rodin a relokaci zranitelných dětí a dalších osob, a snížit tak tlak na sousední země;

26.  zdůrazňuje, že je třeba podporovat zdravotnické systémy hostitelských zemí s cílem zajistit dětem a mladým lidem prchajícím z Ukrajiny kontinuitu péče, zejména poskytování nezbytných léků, jako např. léků pro pacienty trpící HIV, rakovinou a vzácnými onemocněními; vyzývá členské státy, aby s UNICEF a Světovou zdravotnickou organizací koordinovaly své úsilí o zajištění očkování dětí a mladých lidí prchajících z Ukrajiny proti základním nemocem, včetně dětské obrny, spalniček a onemocnění COVID-19;

27.  připomíná, že EU a všechny členské státy ratifikovaly Úmluvu OSN o právech dítěte, a jsou proto povinny dodržovat, chránit a naplňovat práva v ní stanovená; apeluje na členské státy, aby zavedly zvláštní opatření, která budou odpovídajícím způsobem řešit potřeby dětí se zdravotním postižením, a to i pokud jde o vhodná zařízení a nepřetržitou péči poskytovanou prověřenými pečovateli;

28.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby byly zohledněny potřeby dětí a mladých lidí LGBTIQ+, zejména na základě bezpečného a vhodného přijetí nebo péče a prevence jakékoli diskriminace na hraničních přechodech; upozorňuje na zvláštní obtíže, kterým při překračování hranic čelí transsexuální ženy a duhové rodiny; zdůrazňuje, že dětem párů stejného pohlaví hrozí, že budou odloučeny od jednoho, nebo i obou rodičů; vyzývá členské státy, aby při provádění směrnice o dočasné ochraně zohledňovaly faktickou podobu příslušných partnerství a rodin;

29.  vítá iniciativu Komise, jejímž cílem je vytvořit mechanismus solidarity pro převoz pacientů z řad uprchlíků a vysídlených osob v rámci EU z členských států sousedících s Ukrajinou, včetně dětí a mladých lidí, kteří potřebují okamžitou lékařskou péči pro záchranu svého života;

30.  vyzývá členské státy, aby posílily stávající jednotnou Evropskou horkou linku pro případy pohřešovaných dětí (116 000) a evropskou linku pomoci poskytující bezplatnou psychologickou pomoc dětem a mladým lidem prchajícím z Ukrajiny (116 111); trvá na nutnosti zintenzivnit spolupráci mezi členskými státy v rámci horké linky 116 000 a na posílení přeshraničních opatření zaměřených na identifikaci a nalézání pohřešovaných dětí;

Slučování rodin

31.  vyzývá členské státy, aby řešily případy všech dětí, které uprchly z Ukrajiny a dočasně se nacházejí v jejich péči, s hlavním cílem umožnit sloučení rodin, mimo jiné tím, že zajistí, aby orgány pravidelně a v plném souladu s normami EU v oblasti ochrany údajů procházely stávající databáze, včetně těch, které shromažďují informace o pohřešovaných dětech; zdůrazňuje, že pokud fyzické sloučení rodiny není okamžitě možné, měl by být zachován nebo co nejdříve obnoven kontakt, a to i se sourozenci nebo širší rodinou; domnívá se, že tato opatření musí zahrnovat silné mechanismy ochrany a oznamování, a to i pokud jde o odkazy na další služby a postupování případů vnitrostátním systémům správy případů v oblasti ochrany dětí a dotazy vůči těmto systémům vznesené;

32.  vyzývá členské státy, aby zastavily dětské adopce a zabránily dalšímu nebo trvalému odloučení dětí od jejich rodičů a rodin, které je v rozporu s jejich nejlepšími zájmy;

Relokace

33.  vyzývá k podpoře relokačních mechanismů, které by zahrnovaly bezpečnou, rychlou a koordinovanou přepravu napříč členskými státy a vztahovaly se na děti a jejich rodiny, které se již nacházejí v sousedících členských státech, a to zejména v případě dětí bez doprovodu a dětí se zdravotním postižením, které potřebují zvláštní péči, a to v úzké spolupráci s ukrajinskými orgány a ukrajinskými konzulárními službami v EU, je-li to nutné ze zdravotních důvodů;

34.  vyzývá Komisi, aby pomohla sousedícím členským státům provádět individuální posouzení nejlepších zájmů dětí a v případě, že jsou doprovázeny dospělou osobou, ať už se jedná o rodinného příslušníka, příbuzného nebo soukromého sponzora, zajistit, aby byl zaveden řádný systém prověřování hostitelských rodin, který by zajišťoval ochranu dětí a jejich bezpečné předání do hostitelských rodin;

Integrace

35.  vyzývá členské státy, aby zajistily koordinovaný přístup při plánování a provádění fondů EU, a dále, aby financování z prostředků EU umožňovalo rychle a přímo reagovat a podpořit poskytovatele služeb v nejvíce postižených zemích, včetně občanské společnosti a mezinárodních organizací; rovněž vyzývá členské státy, aby urychlily provádění těchto opatření a vyčlenily veškeré možné vnitrostátní zdroje doplněné fondy EU, jako jsou Evropský sociální fond plus, pomoc při oživení pro soudržnost a území Evropy (REACT-EU), Nástroj pro oživení a odolnost, Evropský fond pro regionální rozvoj, InvestEU, Erasmus+, Azylový, migrační a integrační fond a program EU4Health, s cílem zajistit, aby se uprchlíci mohli sociálně a ekonomicky integrovat, měli rovný přístup ke kvalitním pracovním místům, vzdělávání, odborné přípravě a péči a aby byli chráněni před dětskou chudobou a sociálním vyloučením; připomíná, že členské státy musí do svých národních plánů pro oživení a odolnost zahrnout zvláštní opatření zaměřená na investice do dětí a mladých lidí, aby měli přístup k fondu, a to prostřednictvím pilíře „Next Generation“ Nástroje pro oživení a odolnost a Akce soudržnosti pro uprchlíky v Evropě (CARE); vyzývá Komisi a Radu, aby v případě potřeby poskytly další zdroje;

36.  uznává problémy, s nimiž se členské státy potýkají při začleňování studujících do svých systémů vzdělávání a odborné přípravy; naléhavě vyzývá členské státy, aby urychleně začlenily studující všech věkových kategorií do běžných struktur formálního, informálního a neformálního učení a aby poskytovaly specializovanou vzdělávací podporu osobám s dodatečnými potřebami, včetně dětí z marginalizovaných komunit, jako jsou Romové, s cílem omezit předčasné ukončování školní docházky a zabránit segregaci ve vzdělávání, která vede k sociálnímu vyloučení a diskriminaci; uznává, že jazykové překážky by mohly bránit zápisu dětí prchajících z Ukrajiny do škol a jejich výkonu ve škole; vyzývá proto Komisi, aby podporovala orgány členských států při zajišťování bezplatného tlumočení, zvláštních jazykových kurzů a dalších zvláštních programů pro nábor ukrajinských učitelů a učitelů, kteří mluví ukrajinsky nebo jazyky příslušných menšin;

37.  uznává, že digitální nástroje mohou představovat velmi užitečná, flexibilní a individuálně uzpůsobená opatření k včasnému zajištění včasné kontinuity vzdělávání a další podpory dětem a mladým lidem ve zranitelném postavení a že by měly být plně v souladu s normami v oblasti ochrany údajů; vyzývá Komisi, aby co nejlépe využívala stávající nástroje a vybavení digitálního vzdělávání, zejména ty, které byly vyvinuty na Ukrajině, s cílem zajistit, aby všechny děti mohly pokračovat ve vzdělávání; opakuje však, že tyto nástroje by měly doplňovat fyzické struktury, a zdůrazňuje, že prezenční vzdělávání má zásadní význam, zejména v současném kontextu, kdy tyto děti a mladí lidé potřebují dodatečnou psychosociální podporu; žádá, aby hostitelským zemím byla poskytována koordinovaná podpora s cílem zlepšit přístup k odpovídající psychologické péči poskytované odborníky, kteří jsou schopni řešit trauma související s válkou; vyzývá v této souvislosti členské státy, aby podporovaly učitele, školitele a další pedagogické pracovníky pracující s traumatizovanými dětmi;

38.  vítá iniciativu Komise na rozšíření portálu School Education Gateway jakožto jednotného kontaktního místa pro koordinaci vzdělávacích materiálů mezi Ukrajinou a členskými státy v jazyce studujícího s cílem pomoci členským státům, aby začaly sdílet zkušenosti a zjistily, co je zapotřebí k dalšímu vzdělávání vysídlených dětí; zdůrazňuje, že je třeba využívat kapacity ukrajinských učitelů z řad nově příchozích do Evropy;

39.  trvá na tom, že je třeba uznávat diplomy, kvalifikace a doby studia, a to i v případě pedagogů a zdravotnických pracovníků, neboť to má zásadní význam pro hladké začlenění dětí a mladých lidí prchajících z Ukrajiny do jejich nového prostředí; naléhavě vyzývá členské státy, aby s ohledem na současnou situaci prokázaly flexibilitu v případech, kdy chybí správní dokumenty, a aby vyvinuly inovativní a pragmatické postupy kombinující digitální i tištěné doklady;

40.  naléhavě vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala opatření přijatá v reakci na vzdělávací a sociální potřeby dětí a mladých lidí prchajících z Ukrajiny a co nejlépe využívala shromažďování souhrnných údajů a aby současně zajistila plný soulad s normami EU v oblasti ochrany údajů;

41.  vítá první pokusy Komise o přizpůsobení stávajících programů financování EU na podporu mladých lidí, zejména programu Erasmus+ a Evropského sboru solidarity, a naléhavě žádá, aby toto úsilí bylo zachováno nebo posíleno v souladu s vývojem a tak dlouho, jak to bude nezbytné; zdůrazňuje, že podle posílené záruky pro mladé lidi by měli všichni mladí lidé starší 15 let do čtyř měsíců od ztráty zaměstnání nebo ukončení formálního vzdělávání obdržet nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, stáže nebo učňovského programu; dále vyzývá členské státy, aby zavedly posílenou záruku pro mladé lidi s cílem zajistit kvalitní nabídky, včetně poskytování spravedlivé odměny a přístupu k sociální ochraně, zákazu zneužívání atypických smluv a zajištění pracovního prostředí přizpůsobeného potřebám osob se zdravotním postižením;

42.  zdůrazňuje úlohu sportu v procesu integrace uprchlíků, zejména dětí a mladých lidí, a vyzývá členské státy, aby usnadnily přístup dětí a mládeže ke sportovním aktivitám a akcím, což jim pomůže zlepšit jejich duševní stav, překonat trauma, přizpůsobit se novému prostředí a navázat vztahy s hostitelskou komunitou;

43.  vítá úsilí některých zemí o to, aby byly ukrajinským studentům k dispozici zvláštní finanční prostředky na stipendia, a vyzývá v tomto ohledu ke společnému evropskému úsilí; zdůrazňuje, že je důležité, aby všichni studenti prchající z Ukrajiny, včetně mezinárodních studentů, měli možnost tyto finanční prostředky využít a dokončit své studium, neboť i oni se nacházejí v nouzové situaci; trvá na tom, že je důležité podporovat všechny děti a mladé lidi;

44.  žádá Komisi a členské státy, aby dále prosazovaly a přijímaly ucelený přístup k řešení současných a budoucích výzev, které přináší válka na Ukrajině, a aby nezapomínaly na ponaučení z reakce na tuto válku, ale aby je zpracovaly, a to i uplatňováním a prováděním směrnice o dočasné ochraně s cílem zajistit přístup k ochraně pro uprchlíky a žadatele o azyl jakéhokoli původu;

45.  vyzývá členské státy, a zejména národní koordinátory EU v rámci evropské záruky pro děti, aby zajistili přístup k bezplatným, účinným a kvalitním službám pro děti prchající z Ukrajiny, a to za stejných podmínek jako pro ostatní děti v hostitelských zemích, v souladu s doporučením zajistit vnitrostátní integrovaná opatření a zohlednit konkrétní znevýhodnění; zdůrazňuje, že krize COVID-19 a příchod uprchlíků po vypuknutí války na Ukrajině mohou zhoršit situaci dětí ohrožených chudobou a sociálním vyloučením nebo dětí, které potřebují přístup ke kvalitní péči; vyzývá proto členské státy a Komisi, aby naléhavě navýšily financování evropské záruky pro děti s vyčleněným rozpočtem ve výši nejméně 20 miliard EUR s cílem bojovat proti chudobě, která postihuje děti a jejich rodiny, a přispět k cíli snížit do roku 2030 počet osob ohrožených chudobou nejméně o 15 milionů, z toho do roku 2030 nejméně 5 milionů dětí ve všech členských státech; vyzývá v této souvislosti všechny členské státy, aby vyčlenily více než minimálních 5 % prostředků Evropského sociálního fondu plus v rámci sdíleného řízení na podpůrné činnosti v rámci evropské záruky pro děti;

46.  vyzývá v této souvislosti členské státy, aby zvýšily investice do udržitelných a kvalitních pracovních míst a sociální podpory pro mladé lidi a rodiče, a aby prováděly cílenou politiku zaměstnanosti, která zajistí důstojnou životní úroveň, spravedlivé mzdy a pracovní podmínky, rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, trh práce podporující začlenění a vyšší zaměstnatelnost, včetně odborného vzdělávání a přípravy; zdůrazňuje, že by měla být zavedena bezplatná péče o děti v raném věku s cílem usnadnit účast rodičů, zejména žen, na trhu práce a podpořit sociální rozvoj dětí; zdůrazňuje, že je třeba úzce spolupracovat s vnitrostátními a evropskými odbory s cílem podpořit všechny osoby prchající z Ukrajiny při uplatňování jejich pracovních a sociálních práv v členských státech;

47.  vyzývá členské státy, aby zajistily odpovídající a bezpečné bydlení pro všechny osoby prchající z Ukrajiny; vyzývá členské státy, aby upřednostňovaly poskytování trvalého bydlení dětem bez domova a jejich rodinám ohrožených bezdomovectvím a aby do svých vnitrostátních akčních plánů v rámci záruky pro děti začlenily řešení v oblasti bydlení pro děti bez domova a děti trpící závažným vyloučením v oblasti bydlení; vyzývá členské státy, aby zajistily, aby všechny děti a mladí lidé prchající z Ukrajiny měli přístup k tekoucí vodě, sanitárnímu zařízení a zařízení osobní hygieny, a to jak doma, tak ve škole;

o
o   o

48.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 223, 22.6.2021, s. 14. (2) Úř. věst. C 506, 15.12.2021, s. 94. (3) Úř. věst. L 71, 4.3.2022, s. 1. (4) Úř. věst. C 41, 6.2.2020, s. 41. (5) Úř. věst. C 285, 29.8.2017, s. 78. (6) UNICEF, „Ukraine Situation: Refugee Response in Neighbouring Countries – Humanitarian Situation Report No 3“ (Situace na Ukrajině: reakce na uprchlíky v sousedních zemích – zpráva o humanitární situaci č. 3) , 23. března 2022. (7) UNICEF, „Ukraine Situation: Refugee Response in Neighbouring Countries – Humanitarian Situation Report No 3“ (Situace na Ukrajině: reakce na uprchlíky v sousedních zemích – zpráva o humanitární situaci č. 3) , 23. března 2022. (8) Evropská komise, „Na útěku z Ukrajiny: podpora vzdělání“, k dispozici na: https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/stronger-europe-world/eu-solidarity-ukraine/eu-assistance-ukraine/information-people-fleeing-war-ukraine/fleeing-ukraine-support-education_cs (9) UNICEF, „Ukraine Situation: Refugee Response in Neighbouring Countries – Humanitarian Situation Report No 3“ (Situace na Ukrajině: reakce na uprchlíky v sousedních zemích – zpráva o humanitární situaci č. 3) , 23. března 2022. (10) Viz UNICEF, „Unaccompanied and separated children fleeing escalating conflict in Ukraine must be protected“ (Děti bez doprovodu a odloučené děti prchající před konfliktem na Ukrajině musí být chráněny), společné prohlášení výkonné ředitelky organizace UNICEF Catherine Russellové a vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Filippa Grandiho, 7. března 2022, a Naděje a domovy pro děti, „The Illusion of Protection: An Analytical Report Based on the Findings of a Comprehensive Study of the Child Protection System in Ukraine“ (Iluze ochrany: analytická zpráva založená na výsledcích komplexní studie systému ochrany dětí na Ukrajině), 2017, k dispozici na: http://www.openingdoors.eu/the-illusion-ofprotection-national-audit-of-the-child-protection-system-in-ukraine (11) Viz Brífink Evropské sítě pro osoby bez státní příslušnosti, „Stateless people and people at risk of statelessness forcibly displaced from Ukraine“ (Lidé bez státní příslušnosti a lidé ohrožení absencí státní příslušnosti násilně vysídlení z Ukrajiny), 10. března 2022 a UNHCR, „Lidé bez státní příslušnosti“, k dispozici na https://www.unhcr.org/ua/en/stateless-persons (12) Kyiv School of Economics, „Direct damage caused to Ukraine’s infrastructure during the war has already reached almost $63 billion. Global economic losses are about $543-600 billion“ (Přímé škody na ukrajinské infrastruktuře způsobené během války již dosáhly téměř 63 miliard USD. Celkové ekonomické ztráty činí přibližně 543 až 600 miliard USD), k dispozici on-line na https://kse.ua/about-the-school/news/zbitki-naneseni-infrastrukturi-ukrayini-v-hodi-viyni-skladayut-mayzhe-63-mlrd/ (13) Úř. věst. C 126 I, 21.3.2022, s. 1. (14) Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 12.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. dubna 2022 o závěrech zasedání Evropské rady konaného ve dnech 24. a 25. března 2022: aktuální situace, pokud jde o válku proti Ukrajině a sankce EU vůči Rusku a jejich uplatňování (2022/2560(RSP))

P9_TA(2022)0121 RC-B9-0197/2022

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Rusku a Ukrajině, zejména na usnesení ze dne 16. prosince 2021 o situaci na ukrajinských hranicích a na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny(1) a ze dne 1. března 2022 o agresi Ruska vůči Ukrajině(2),

–  s ohledem na prohlášení vedoucích představitelů Evropského parlamentu o Ukrajině ze dnů 16. a 24. února 2022,

–  s ohledem na prohlášení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku jménem EU ze dne 24. února 2022 o invazi ozbrojených sil Ruské federace na Ukrajinu,

–  s ohledem na prohlášení předsedy Evropské rady a předsedkyně Komise ze dne 24. února 2022 k bezprecedentní a nevyprovokované vojenské agresi Ruska vůči Ukrajině,

–  s ohledem na Versailleské prohlášení ze dne 11. března 2022,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 25. března 2022,

–  s ohledem na prohlášení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku jménem EU ze dne 4. dubna 2022 o brutálních činech spáchaných Ruskem v Buče a v dalších ukrajinských městech,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady o sankcích a omezujících opatřeních namířených proti Rusku, jež zahrnují diplomatická opatření, individuální omezující opatření, jako je zmrazení majetku a cestovní omezení, omezení hospodářských vztahů s Krymem a Sevastopolem a s Doněckou a Luhanskou oblastí, které nejsou kontrolovány vládou, hospodářské sankce, omezení sdělovacích prostředků a omezení hospodářské spolupráce,

–  s ohledem na norimberské zásady vypracované Komisí OSN pro mezinárodní právo, které stanoví, co je válečným zločinem,

–  s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu,

–  s ohledem na Chartu Organizace spojených národů (dále jen „Charta OSN“),

–  s ohledem na Ženevskou úmluvu a její dodatkové protokoly,

–  s ohledem na Helsinský závěrečný akt a navazující dokumenty,

–  s ohledem na rezoluce Valného shromáždění OSN ze dne 2. března 2022 o agresi vůči Ukrajině a ze dne 24. března 2022 o humanitárních důsledcích agrese vůči Ukrajině,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia,

–  s ohledem na rozsudek Mezinárodního soudního dvora OSN ze dne 16. března 2022,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech, Budapešťské memorandum o bezpečnostních zárukách a Vídeňský dokument a jejich dodatkové protokoly,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Charta OSN a zásady mezinárodního práva stanoví, že všechny státy požívají stejné svrchovanosti a „zdrží se ve svých mezinárodních vztazích hrozby nebo použití síly proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti jakéhokoli státu“; vzhledem k tomu, že Ruská federace vede od 24. února 2022 proti Ukrajině nezákonnou, nevyprovokovanou a neodůvodněnou útočnou válku, a vzhledem k tomu, že dne 16. března 2022 nařídil Mezinárodní soudní dvůr Ruské federaci, aby „své vojenské operace na území Ukrajiny okamžitě pozastavila“;

B.  vzhledem k tomu, že od 24. února 2022 byly v důsledku ruské agrese a invaze zabity nebo zraněny tisíce ukrajinských civilistů, téměř 6,5 milionu ukrajinských občanů bylo vnitřně vysídleno a více než 4 miliony uprchly do sousedních zemí, k čemuž je třeba přičíst ještě více než 14 000 lidí, vojáků i civilistů, kteří přišli o život v posledních osmi letech v důsledku okupace Krymu Ruskou federací a konfliktu, který vyvolala na východní Ukrajině;

C.  vzhledem k tomu, že i měsíc poté, co ruská agrese začala, umírají ve válce na Ukrajině nevinní lidé; vzhledem k tomu, že zvěrstva, jichž se ruské jednotky dopouštějí, dosáhla nového vrcholu, když se v neděli 3. dubna 2022 ukázalo, že ulice města Buča, do nějž neměla ukrajinská armáda téměř měsíc přístup, jsou pokryty mrtvými těly mužů a žen z řad civilistů; vzhledem k tomu, že tyto skutečnosti jasně opravňují zřízení mezinárodní komise, která by všechny zločiny spáchané od začátku války ruskou armádou vyšetřila;

D.  vzhledem k tomu, že ruská armáda i nadále plošně ostřeluje obytné čtvrti a civilní infrastrukturu, jako jsou nemocnice, školy či mateřské školy, a útočí proti nim i letecky, což způsobilo úplné nebo téměř úplné zničení Mariupolu, Volnovachy a dalších měst a vesnic;

E.  vzhledem k tomu, že Ukrajina zatím prokazuje nebývalou míru odporu a odolnosti a znemožnila Rusku splnit svůj původní válečný cíl, jímž byla okupace celé země;

F.  vzhledem k tomu, že Komise dne 5. dubna 2022 navrhla a oznámila nové sankce a nyní pracuje na dalších balíčcích sankcí; vzhledem k tomu, že první sankce EU vůči Ruské federaci byly uloženy v březnu 2014 v návaznosti na nezákonnou anexi Krymu v témže roce, a vzhledem k tomu, že nejnovější balíček sankcí byl přijat dne 15. března 2022 v návaznosti na nevyprovokovanou a neodůvodněnou invazi na Ukrajinu, kterou Rusko zahájilo dne 24. února 2022; vzhledem k tomu, že EU rovněž přijala sankce proti Bělorusku, v reakci na jeho zapojení do ruské agrese a invaze;

G.  vzhledem k tomu, že sankce sice jsou účinné, avšak v důsledku toho, že EU stále nakupuje do Ruska fosilní paliva, plynou ruskému režimu prostředky, které pomáhají financovat válku;

H.  vzhledem k tomu, že EU vyplácí Rusku za dodávky fosilních paliv až 800 milionů EUR denně, což představuje téměř 300 miliard EUR ročně;

I.  vzhledem k tomu, že se téměř 500 mezinárodních společností a korporací rozhodlo pozastavit svou činnost v Rusku nebo se z ruského trhu zcela stáhnout; vzhledem k tomu, že některé společnosti však v Rusku pokračují i nadále ve své činnosti, jako by se nic nedělo, a zisky z operací na ruském trhu nadřazují bezpečnosti a sociální odpovědnosti, čímž oslabují účinky sankcí a podkopávají odsouzení Ruské federace mezinárodním společenstvím;

J.  vzhledem k tomu, že podle akademických studií(3) by měl zákaz dovozu fosilních paliv z Ruska dopad na hospodářský růst EU, jenž by odpovídal ztrátám odhadovaným na méně než 3 % HDP, zatímco potenciální ztráty ruské ekonomiky ve stejném období by činily 30 % HDP a měly by zásadní význam pro zastavení ruské agrese;

K.  vzhledem k tomu, že předsedkyně Metsolová promluvila dne 1. dubna 2022 k Nejvyšší radě Ukrajiny a jménem Evropského parlamentu se setkala s ukrajinským prezidentem, předsedou vlády a vedoucími představiteli politických skupin;

1.  co nejdůrazněji odsuzuje útočnou válku Ruské federace proti Ukrajině i zapojení Běloruska do této války a požaduje, aby Rusko na Ukrajině okamžitě ukončilo veškeré vojenské aktivity a bezpodmínečně stáhlo všechny síly a vojenské vybavení z celého mezinárodně uznávaného území Ukrajiny; spolu s ukrajinským obyvatelstvem truchlí nad jeho bolestnými ztrátami a utrpením;

2.  zdůrazňuje, že vojenská agrese a invaze představují závažné porušení mezinárodního práva, zejména Ženevské úmluvy a jejích dodatkových protokolů a Charty OSN, a vyzývá Ruskou federaci, aby znovu začala plnit povinnosti stálého člena Rady bezpečnosti OSN, pokud jde o udržování míru a bezpečnosti, a aby dodržovala své závazky vyplývající z Helsinského závěrečného aktu, Pařížské charty pro novou Evropu a Budapešťského memoranda o bezpečnostních zárukách; považuje ruskou invazi na Ukrajinu za útok nejen na svrchovanou zemi, ale i na zásady a mechanismus spolupráce a bezpečnosti v Evropě a na mezinárodní řád založený na pravidlech ve smyslu definice Charty OSN;

3.  vyjadřuje rozhořčení a pobouření nad krutostmi, které podle dostupných zpráv spáchaly ruské ozbrojené síly v řadě okupovaných ukrajinských měst, jako je Buča, a k nimž patří znásilňování a popravy civilního obyvatelstva, nucené vysídlování, rabování, útoky na civilní infrastrukturu, jako jsou nemocnice, zdravotnická zařízení, školy, kryty a sanitky, a střelba na civilisty, kteří se snaží uprchnout z oblastí konfliktu skrze předem dohodnuté humanitární koridory; trvá na tom, že pachatelé válečných zločinů a jiných závažných protiprávních činů i odpovědní vládní představitelé a velitelé vojenských sil musí být pohnáni k odpovědnosti; připomíná, že v případě válečných zločinů a genocidy je mezinárodní společenství povinno jednat a mělo by využít všech nástrojů, které má k dispozici; plně podporuje vyšetřování válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, které zahájil žalobce Mezinárodního trestního soudu, a činnost vyšetřovací komise Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva; vyzývá orgány EU, aby přijaly veškerá nezbytná opatření v rámci mezinárodních institucí a postupů a u Mezinárodního trestního soudu nebo jiných příslušných mezinárodních tribunálů či soudních orgánů s cílem soudně stíhat jednání Vladimíra Putina a Alexandra Lukašenka jako válečné zločiny a zločiny proti lidskosti a aktivně se podílet na jejich vyšetřování; vyzývá ke zřízení zvláštního tribunálu OSN pro souzení zločinů na Ukrajině; domnívá se, že by bylo vhodné využít při případném mezinárodním vyšetřování válečných zločinů spáchaných na Ukrajině pomoci Mezinárodního, nestranného a nezávislého mechanismu; vyzývá členské státy a EU, aby posílily svou schopnost účinně bojovat proti beztrestnosti osob, které spáchaly válečné zločiny nebo se na nich podílely;

4.  opětovně zdůrazňuje, že dodávky zbraní musí pokračovat a musí být zesíleny, aby se Ukrajina mohla účinně bránit; znovu opakuje svou podporu veškeré obranné pomoci pro ukrajinské ozbrojené síly, již jednotlivě poskytují členské státy a kolektivně je poskytována prostřednictvím evropského mírového nástroje (EPF); vítá rozhodnutí zvýšit pomoc Ukrajině prostřednictvím evropského mírového nástroje o dalších 500 milionů EUR a vyzývá k dalšímu navýšení konkrétních příspěvků s cílem urychleně posílit obranné kapacity Ukrajiny, a to dvoustraně, tak prostřednictvím evropského mírového nástroje;

5.  vyzývá ke zřízení bezpečných průchodů a humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů prchajících před bombardováním a k posílení sítí humanitární pomoci EU na Ukrajině (mimo jiné k zajištění paliva, potravin, léků, dodávek pitné vody, generátorů energie a mobilních stanovišť); navrhuje, aby Komise pro Ukrajinu zavedla režimy vzájemné pomoci s cílem zvýšit účinnost pomoci; vyzývá k tomu, aby byla věnována zvláštní pozornost situaci dětí, a to jak nezletilých osob bez doprovodu, tak těch, které uniknou se svými rodinami, a žádá, aby se ke každému dítěti hledajícímu útočiště přistupovalo především jako k dítěti a aby byla zajištěna ochrana všech osob prchajících z Ukrajiny bez ohledu na jejich sociální nebo etnický původ, pohlaví, sexuální orientaci, schopnosti nebo migrační status; oceňuje členské státy a země sousedící s Ukrajinou za jejich rychlou a pozitivní reakci na příliv více než 4 milionů uprchlíků prchajících před válkou; vítá aktivaci směrnice o dočasné ochraně(4) a vyzývá k podpoře mechanismů pro relokaci uprchlíků mezi členskými státy, včetně rychlé koordinované přepravy uprchlíků, zejména dětí bez doprovodu a dětí se zdravotním postižením, které vyžadují zvláštní péči;

6.  zdůrazňuje, že reakce EU a její politická angažovanost se musí postavit nepřátelské výzvě a vyrovnat se úsilí našich podobně smýšlejících ukrajinských partnerů, kteří bojují a obětují se za evropské hodnoty a zásady, které přesahují současné členství v EU;

7.  vyjadřuje svou plnou solidaritu s ukrajinským lidem a jeho silným odhodláním k přeměně této země na demokratický a prosperující evropský stát; bere na vědomí vůli Ukrajiny, která se chce zapojit do evropského projektu, jak to uvedla ve své žádosti o členství v EU, již podala dne 28. února 2022; vyzývá orgány EU, aby pracovaly na tom, aby byl Ukrajině v souladu s článkem 49 Smlouvy o Evropské unii a na základě jejích zásluh udělen status kandidátské země, a aby mezi tím pokračovaly v práci na začlenění Ukrajiny do jednotného trhu EU v souladu s dohodou o přidružení; vítá Versaillské prohlášení Evropské rady, v němž se uvádí, že Ukrajina je členem naší evropské rodiny;

8.  důrazně odsuzuje ruskou rétoriku, která naznačuje možnost, že se Ruská federace uchýlí k použití zbraní hromadného ničení, a zdůrazňuje, že jakékoli takové použití zbraní hromadného ničení by bylo nepřijatelné a mělo by ty nejvážnější důsledky; odsuzuje dále skutečnost, že ruské síly převzaly na ukrajinském území aktivní nebo deaktivovaná jaderná zařízení a areály, a zdůrazňuje, že správné zacházení s těmito zařízeními je zásadní zdravotní otázkou pro celý region; zdůrazňuje klíčovou úlohu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) při zajišťování bezpečnosti jaderných zařízení na Ukrajině; podporuje výzvu ukrajinských orgánů, aby Rada bezpečnosti OSN okamžitě přijala opatření k demilitarizaci zakázané zóny jaderné elektrárny Černobyl a umožnila Mezinárodní agentuře pro atomovou energii okamžitě převzít plnou kontrolu nad areálem této jaderné elektrárny;

9.  vítá rychlé přijetí sankcí ze strany Rady a oceňuje jednotu orgánů EU a členských států, pokud jde reakci na ruskou agresi vůči Ukrajině, jakož i vysokou úroveň koordinace mezi členy skupiny G7; vyzývá všechny partnery, zejména kandidátské země a potenciální kandidátské země EU, aby zajistili svůj soulad s balíčky sankcí; vítá nově zřízenou pracovní skupinu zaměřenou na ruské elity, prostředníky a oligarchy, jejímž cílem je koordinovat činnost EU, skupiny G7 a Austrálie, pokud jde o sankce proti ruským a běloruským oligarchům; vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost a Komisi, aby zintenzivnily svou činnost zaměřenou na oslovení zemí, které se dosud k EU nepřidaly v tom, že by zavedly sankce vůči Ruské federaci, aby při tom využily vlivu EU a celé škály nástrojů dostupných k tomuto účelu a aby jim v případě potřeby poskytly pomoc; vyjadřuje politování nad tím, že se některé kandidátské země EU k sankcím EU nepřipojily; vyzývá k vytvoření jasného akčního plánu pro postup vůči třetím zemím, které umožňují Ruské federaci vyhýbat se sankcím; naléhavě vyzývá Radu, aby přijala další přísné sankce, které budou odrážet nepolevující eskalaci ruské agrese a šokující zvěrstva, jež páchají ruské vojenské síly a které nepochybně představují válečné zločiny;

10.  vyzývá členské státy, aby v úzké spolupráci s misí Mezinárodní agentury pro atomovou energii podpořily vyslání mírových sil OSN na ochranu 15 jaderných reaktorů na Ukrajině; zdůrazňuje, že v souladu se svou rezolucí č. 377 má Valné shromáždění OSN podpůrné rozhodovací pravomoci, pokud Rada bezpečnosti není schopna přijímat odpovídající rozhodnutí v otázkách udržování míru;

11.  vyzývá vedoucí představitele EU a dalších států, aby vyloučili Rusko ze skupiny G20 a dalších organizací pro mnohostrannou spolupráci, jako je Rada OSN pro lidská práva, Interpol, Světová obchodní organizace, UNESCO a další, což by bylo důležitým signálem toho, že se mezinárodní společenství nevrátí k jednání se státem dopouštějícím se agrese jako v normální situaci;

12.  zdůrazňuje, že nyní musí být prioritou úplné a účinné uplatňování stávajících sankcí celou EU a jejími mezinárodními spojenci; vyzývá členské státy, aby neprodleně určily a v případě potřeby urychleně vytvořily právní základ pro zajištění plného a účinného dodržování sankcí v rámci vnitrostátních jurisdikcí; vyzývá Komisi a orgány dohledu EU, aby pečlivě sledovaly účinné a komplexní uplatňování všech sankcí EU členskými státy a aby se zabývaly veškerými praktikami jejich obcházení;

13.  naléhavě vyzývá členské státy EU, aby zajistily, že vnitrostátní postihy za porušení sankcí EU budou účinné, přiměřené a odrazující; vítá oznámení o vytvoření databáze informací o sankcích a o plánu (včetně kritérií a harmonogramu) na přechod od odhalování systematického nedodržování sankcí EU k řízení o nesplnění povinnosti u Soudního dvora Evropské unie;

14.  vyzývá Radu, aby uvalila další sankce na veřejné osobnosti, které v Rusku šíří agresivní propagandu na podporu ruské agrese proti Ukrajině;

15.  připomíná, že významnou část ruského rozpočtu tvoří daňové příjmy od největších ruských zahraničních společností, jež podle odhadů pokrývají třetinu vojenských výdajů; vítá v tomto ohledu rozhodnutí četných západních společností odmítnout podnikat v Rusku nebo tam dodávat své výrobky a služby; žádá soukromé podniky, aby stáhly své investice, přemístily výrobní závody z Ruska a omezily počet platných smluv; vyzývá velké společnosti působící v oblasti informačních technologií, aby uživatelům v Rusku výrazně nebo úplně omezily přístup ke svým produktům, službám a operačním systémům;

16.  vyzývá ke zvýšení účinnosti stávajících sankcí, mimo jiné tím, že v koordinaci s podobně smýšlejícími mezinárodními partnery EU budou banky z Ruské federace vyloučeny ze systému SWIFT a že se zakáže vstup do teritoriálních vod EU a přistávání v přístavech EU námořním plavidlům plujícím pod ruskou vlajkou, registrovaným, vlastněným, pronajatým nebo provozovaným z Ruska, přijíždějícím z ruského přístavu nebo do něj směřujícím nebo jakýmkoli jiným námořním plavidlům spojeným s Ruskem, včetně Sovkomflotu; vyzývá k zákazu silniční nákladní dopravy z území Ruska a Běloruska a na něj a navrhuje rozšířit zákaz vývozu na dodávky, které byly nasmlouvány před vstupem sankcí v platnost, ale dosud nebyly plně provedeny; požaduje uvalení sekundárních sankcí na všechny subjekty registrované v EU i ve třetích zemích, které pomáhají ruskému a běloruskému režimu obcházet sankce;

17.  vyzývá k okamžitému úplnému embargu na dovoz ropy, uhlí, jaderného paliva a zemního plynu z Ruska, k úplnému opuštění plynovodů Nordstream 1 i 2 a k tomu, aby byl předložen plán na pokračující zajištění bezpečnosti dodávek energie v EU v krátkodobém horizontu; vyzývá Komisi, Evropskou službu pro vnější činnost a členské státy, aby pro EU vypracovaly komplexní akční plán týkající se dalších sankcí a aby jasně informovaly o nepřekročitelných hranicích a krocích týkajících se jednotlivých opatření ke zrušení sankcí v případě, že Rusko učiní kroky k obnovení nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic a zcela stáhne své jednotky z ukrajinského území;

18.  znovu zdůrazňuje, že vedle dalších investic do energetické účinnosti, energie z obnovitelných zdrojů, řešení pro skladování plynu a elektřiny a udržitelných dlouhodobých investic v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu je důležité diverzifikovat zdroje energie, energetické technologie a trasy dodávek energie; zdůrazňuje, že má-li se dále snížit závislost EU na Rusku, zejména pokud jde o suroviny, je důležité zabezpečit dodávky energie od obchodních partnerů EU prostřednictvím stávajících a budoucích dohod o volném obchodu; rovněž vyzývá k vytvoření společných strategických energetických rezerv a mechanismů nákupu energie na úrovni EU s cílem zvýšit energetickou bezpečnost a zároveň snížit vnější energetickou závislost a kolísání cen; vyzývá k zahájení práce na vytvoření unie pro zemní plyn založené na společných nákupech plynu členskými státy;

19.  naléhavě žádá členské státy, aby ukončily spolupráci s ruskými společnostmi na stávajících i nových jaderných projektech, a to i ve Finsku, Maďarsku a Bulharsku, kde lze ruské odborníky nahradit západními, a aby postupně přestaly využívat služby Rosatomu; vyzývá k ukončení vědecké spolupráce s ruskými energetickými společnostmi, jako je Rosatom, a dalšími příslušnými ruskými vědeckými subjekty; požaduje, aby sankce vůči Bělorusku byly obdobné jako sankce uvalené na Rusko, neboť je třeba odstranit veškeré mezery, které Putinovi umožňují využít pomoci Lukašenka k obcházení sankcí;

20.  naléhavě vyzývá mezinárodní energetické organizace, aby přehodnotily úlohu, kterou Rusko plní v jejich činnostech, včetně případného pozastavení projektů spolupráce mezi Ruskem a MAAE a pozastavení účasti Ruska na mnohostranných projektech;

21.  zdůrazňuje, že veškerá aktiva ruských představitelů nebo oligarchů spojených s Putinovým režimem, jejich prostředníků i bílých koňů a aktiva osob spojených s Lukašenkovým režimem v Bělorusku by měla být zabavena a víza EU zrušena – v rámci úplného a okamžitého zákazu režimu zlatých pasů, víz a povolení k pobytu; zdůrazňuje, že sankce by se měly vztahovat i na širší segment ruských úředníků, guvernérů, starostů a příslušníků ekonomické elity, kteří provádějí stávající politiku Putinova režimu a mají z ní prospěch;

22.  vyzývá k zahájení příprav fondu podobného Marshallovu plánu (Svěřenský fond solidarity pro Ukrajinu), jehož cílem by byla poválečná obnova Ukrajiny, zahájení rozsáhlého investičního programu a uvolnění potenciálu růstu země; domnívá se, že tento fond by měl být pojat velkoryse a že by měl být financován mimo jiné EU a jejími členskými státy, z příspěvků dárců a z odškodnění Ruska za válečné škody, ale i z ruských aktiv, která byla zmrazena v důsledku sankcí a měla by být právní cestou konfiskována v souladu s mezinárodním právem;

23.  vyzývá EU, aby urychleně zvýšila finanční transparentnost, aby v rámci jednání o legislativním balíčku proti praní peněz a financování terorismu odstranila veškeré mezery, jejichž cílem je skrýt skutečné vlastníky, a aby zajistila, že veškeré peníze uložené ruskými oligarchy v Unii budou zabaveny; v této souvislosti vyzývá k tomu, aby všechny finanční instituce ve třetích zemích, které se podílejí na praní peněz nebo umožňují praní peněz, byly zařazeny na černou listinu;

24.  vyzývá k vytvoření mechanismu solidarity EU, který by řešil hospodářské a sociální důsledky ruské války proti Ukrajině a uvalených sankcí; uznává, že účinné sankce vůči Ruské federaci a příliv milionů uprchlíků prchajících z Ukrajiny v důsledku ruské agrese a invaze vytvářejí nevyhnutelné hospodářské a sociální výzvy v celé EU a jejích členských státech; vyzývá k přijetí kompenzačních opatření a zavedení alternativních dodávek zboží a zdrojů energie s cílem snížit tyto negativní dopady, jakož i k přijetí účinných opatření proti nepřijatelným spekulacím, které je dále prohlubují, a to i prostřednictvím poučení z úspěšných opatření prováděných EU v reakci na pandemii COVID-19;

25.  vítá prohlášení mnoha evropských měst, že ukončila své programy spolupráce a partnerství s ruskými městy a organizacemi; vyzývá místní vlády a města, aby přezkoumaly a ukončily své dohody o partnerství s městy Ruské federace a aby namísto toho navázaly spolupráci s ukrajinskými sesterskými městy;

26.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby odvětví zemědělství na Ukrajině mohlo co nejrychleji řádně fungovat, přičemž je třeba vynaložit maximální úsilí na záchranu nadcházející sezóny výsevu a produkce a zajistit bezpečnou dopravu a koridory pro přepravu potravin a paliv do země a z ní; vyzývá k otevření tzv. zelených koridorů, aby se na Ukrajinu dostalo vše potřebné pro zvýšení zemědělské produkce (např. pesticidy a hnojiva) a aby byly z Ukrajiny vyvezeny všechny zemědělské produkty, které lze ještě exportovat;

27.  vyjadřuje maximální podporu rozhodnutí žalobce Mezinárodního trestního soudu zahájit vyšetřování údajných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných na Ukrajině a zdůrazňuje, že je důležité postupovat rychle, aby se zajistily nezbytné důkazy; vyzývá proto k finanční a praktické podpoře důležité práce Mezinárodního trestního soudu, např. tím, že se poradní misi EU na Ukrajině umožní, aby pomáhala s dokumentací důkazů;

28.  vyzývá EU a její členské státy, aby vytvořily globální mechanismus protikorupčních sankcí a urychleně přijaly cílené sankce vůči osobám, kterou nesou za korupci na vysoké úrovni v Rusku i Bělorusku odpovědnost;

29.  vyzývá členské státy a Komisi, aby podporovaly veškeré legitimní mezinárodní a vnitrostátní procesy vyšetřování údajných zločinů proti lidskosti a válečných zločinů spáchaných na Ukrajině s cílem pohnat všechny pachatele a spolupachatele k odpovědnosti před soudem;

30.  opakuje, že součástí ruského válečného úsilí na Ukrajině jsou ruské dezinformace a že sankce EU vůči ruským státním sdělovacím prostředkům lze snadno obejít používáním virtuálních soukromých sítí, satelitní televize a funkcí inteligentních televizí; vyzývá Komisi a členské státy, aby plně uplatňovaly zákaz ruských státních propagandistických kanálů;

31.  žádá, aby byly rozšířeny požadavky na poskytování informací, které jsou kladeny na evropské finanční instituce, s cílem informovat příslušné orgány o všech aktivech držených některými ruskými a běloruskými občany, a nikoli pouze o jejich vkladech; připomíná, že občané EU, kteří chtějí anonymně ohlásit porušení předchozích, současných i plánovaných sankcí vůči ruským a běloruským jednotlivcům a subjektům, mohou využít nástroj Komise pro oznamovatele; domnívá se, že záběr jednotlivých sankčních seznamů by měl být rozšířen i na osoby a subjekty, které v současnosti profitují nebo v minulosti profitovaly z úzkých vazeb na ruskou a běloruskou vládou; vyzývá Komisi, aby plně využívala rámec pro boj proti praní peněz a zařadila Rusko a Bělorusko na seznam vysoce rizikových jurisdikcí uvedený v článku 9 čtvrté směrnice o boji proti praní peněz(5); vyzývá Komisi, aby navrhla vytvoření specializovaného orgánu pro sledování způsobu, jakým jsou vymáhány finanční sankce a další omezující opatření EU; vyzývá Komisi, aby zmapovala a zveřejnila aktiva zmrazená a zabavená jednotlivými členskými státy; vítá úsilí občanské společnosti a investigativních novinářů o odhalení majetku, který vlastní ruští oligarchové;

32.  vítá rozhodnutí mezinárodních organizací, a to i v oblasti kultury a sportu, o pozastavení účasti Ruska; vyzývá členské státy, aby omezily míru zastoupení Ruské federace a snížily počet ruských a běloruských diplomatických a konzulárních pracovníků v EU, zejména pokud jejich činnost zahrnuje špionáž, dezinformace nebo vojenské záležitosti; vyzývá k pokračování koordinace s transatlantickými spojenci a podobně smýšlejícími partnery, jako jsou NATO, skupina G7 a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, členové Evropského sdružení volného obchodu, přidružené státy a kandidátské země; zdůrazňuje, že pokud domnělí partneři nepodpoří postoje EU, měla by EU rázně reagovat;

33.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Organizaci spojených národů, NATO, skupině G7, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, prezidentovi, vládě a parlamentu Ukrajiny, prezidentovi, vládě a parlamentu Ruské federace a prezidentovi, vládě a parlamentu Běloruska.

(1) Přijaté texty, P9_TA(2021)0515. (2) Úř. věst. C 125, 18.3.2022, s. 2. (3) Mj. Bachmann et al., Evropská centrální banka, Deutsche Bank Research, Oxford Economics, Goldman Sachs atd., jak je shrnuje Sachverständigenrat zur Begutachtung der gesamtwirtschaftlichen Entwicklung (německá rada ekonomických expertů) ve své zprávě z března 2022 nazvané „Auswirkungen eines möglichen Wegfalls Russischer Rohstofflieferungen auf Energiesicherheit und Wirtschaftsleistung: Auszug aus der aktualisierten Konjunkturprognose 2022 und 2023“. (4) Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 12). (5) Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. dubna 2022 o návrhu nařízení Rady o vytvoření a fungování hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis a o zrušení nařízení (EU) č. 1053/2013 (COM(2021)0278 – C9-0349/2021 – 2021/0140(CNS))

P9_TA(2022)0122 A9-0054/2022

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2021)0278),

–  s ohledem na článek 70 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C9-0349/2021),

–  s ohledem na příspěvky Senátu Parlamentu České republiky, španělského parlamentu, portugalského parlamentu a rumunského Senátu ohledně návrhu legislativního aktu,

–  s ohledem na článek 82 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9‑0054/2022),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 (1)  Schengenský prostor bez kontrol na vnitřních hranicích stojí na účinném a účelném uplatňování schengenského acquis členskými státy. Toto acquis zahrnuje opatření v oblasti vnějších hranic, kompenzační opatření za neexistenci kontrol na vnitřních hranicích a stabilní rámec pro monitorování, které dohromady usnadňují volný pohyb a zajišťují vysokou úroveň bezpečnosti, spravedlnosti a ochrany základních práv, včetně ochrany osobních údajů. (1)  Schengenský prostor bez kontrol na vnitřních hranicích stojí na účinném a účelném uplatňování schengenského acquis členskými státy. Toto acquis zahrnuje opatření v oblasti vnějších hranic, kompenzační opatření za neexistenci kontrol na vnitřních hranicích a stabilní rámec pro monitorování, což dohromady zajišťuje volný pohyb i vysokou úroveň bezpečnosti, spravedlnosti a ochrany základních práv, včetně ochrany osobních údajů. Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 (4)  Aby se zvýšila jeho účinnost a účelnost, měl by být schengenský hodnotící a monitorovací mechanismus posílen. Revidovaný hodnotící a monitorovací mechanismus by se měl zaměřit na zachování vysoké úrovně vzájemné důvěry mezi členskými státy tím, že zaručí, že členské státy budou účinně uplatňovat schengenské acquis v souladu s dohodnutými společnými standardy, základními zásadami a normami, čímž přispějí k dobře fungujícímu schengenskému prostoru. (4)  Aby se zvýšila jeho účinnost a účelnost, měl by být schengenský hodnotící a monitorovací mechanismus posílen. Revidovaný hodnotící a monitorovací mechanismus by se měl zaměřit na zachování vysoké úrovně vzájemné důvěry mezi členskými státy tím, že zaručí, že členské státy budou účinně uplatňovat schengenské acquis v souladu s dohodnutými společnými standardy, základními zásadami a normami, aby byl zajištěn dobře fungující schengenský prostor při plném dodržování základních práv a bez kontrol na vnitřních hranicích. Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 (5)  Hodnotící a monitorovací mechanismus by měl těchto cílů dosáhnout prostřednictvím objektivních a nestranných hodnocení, která dokážou rychle zjistit nedostatky v uplatňování schengenského acquis, jež by mohly narušit správné fungování schengenského prostoru, zajistit rychlé odstranění těchto nedostatků a poskytnout základ pro vedení dialogu o fungování schengenského prostoru jako celku. To vyžaduje úzkou spolupráci mezi členskými státy a Komisí, vyvážené rozdělení sdílených odpovědností a zachování systému vzájemného hodnocení. Vyžaduje to také větší zapojení Evropského parlamentu. S ohledem na rozsah změn by nařízení (EU) č. 1053/2013 mělo být zrušeno a nahrazeno novým nařízením. (5)  Hodnotící a monitorovací mechanismus by měl těchto cílů dosáhnout prostřednictvím objektivních a nestranných hodnocení, která dokážou rychle zjistit nedostatky v uplatňování schengenského acquis, jež by mohly narušit správné fungování schengenského prostoru, zajistit rychlé odstranění těchto nedostatků a poskytnout základ pro vedení skutečného politického dialogu mezi členskými státy o fungování schengenského prostoru jako celku. To vyžaduje úzkou spolupráci mezi členskými státy a Komisí, vyvážené rozdělení sdílených odpovědností a zachování systému vzájemného hodnocení. Vyžaduje to také větší zapojení Evropského parlamentu. S ohledem na rozsah změn by nařízení (EU) č. 1053/2013 mělo být zrušeno a nahrazeno novým nařízením. Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 (6)  Hodnotící a monitorovací mechanismus se může vztahovat na všechny oblasti schengenského acquis – současné i budoucí – s výjimkou těch oblastí, ve kterých již byl podle práva Unie vytvořen zvláštní hodnotící mechanismus. Hodnotící a monitorovací mechanismus by měl zahrnovat všechny příslušné právní předpisy a operativní činnosti, které přispívají k fungování schengenského prostoru. (6)  Hodnotící a monitorovací mechanismus by se měl vztahovat na všechny oblasti schengenského acquis – současné i budoucí – s výjimkou těch oblastí, ve kterých již byl podle práva Unie vytvořen zvláštní hodnotící mechanismus. Hodnotící a monitorovací mechanismus by měl pokrývat jak účinnost ochrany vnějších hranic, tak neprovádění kontrol na vnitřních hranicích. Hodnotící a monitorovací mechanismus by měl zahrnovat všechny příslušné právní předpisy a operativní činnosti, které přispívají k fungování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 (7)  Při všech hodnoceních by v souladu se závěry Evropské rady ze dne 1. a 2. března 2012 mělo být zohledněno správné fungování orgánů, které uplatňují schengenské acquis. Hodnocení by se mělo rovněž vztahovat na postupy soukromých subjektů, jako jsou letecké společnosti nebo externí poskytovatelé služeb, které jsou při spolupráci s členskými státy zapojeny do provádění schengenského acquis nebo jsou jím dotčeny. Obdobně, vzhledem k rostoucí úloze institucí a jiných subjektů Unie při provádění schengenského acquis, by měl hodnotící a monitorovací mechanismus podporovat ověřování činností těchto institucí a jiných subjektů Unie, pokud provádějí úkoly jménem členských států s cílem pomáhat při operativním uplatňování ustanovení schengenského acquis. Ověřování těchto činností by v tomto ohledu mělo být součástí hodnocení členských států a mělo by být prováděno, aniž jsou dotčeny povinnosti svěřené Komisi a příslušným řídícím orgánům institucí a jiných subjektů na základě jejich zřizujících předpisů a jejich vlastní hodnotící a monitorovací postupy v nich stanovené, a při jejich plném dodržování. Pokud se při hodnocení zjistí nedostatky týkající se úkolů plněných nebo podporovaných institucemi a jinými subjekty Unie, Komise by o nich měla uvědomit příslušné řídící orgány. (7)  Při všech hodnoceních by v souladu se závěry Evropské rady ze dne 1. a 2. března 2012 mělo být zohledněno správné fungování orgánů, které uplatňují schengenské acquis, a jejich soulad s Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Hodnocení by se mělo rovněž vztahovat na postupy soukromých subjektů, jako jsou letecké společnosti nebo externí poskytovatelé služeb, které jsou při spolupráci s členskými státy zapojeny do provádění schengenského acquis nebo jsou jím dotčeny. Obdobně, vzhledem k rostoucí úloze institucí a jiných subjektů Unie při provádění schengenského acquis, by měl hodnotící a monitorovací mechanismus podporovat ověřování činností těchto institucí a jiných subjektů Unie, pokud provádějí úkoly jménem členských států s cílem pomáhat při operativním uplatňování ustanovení schengenského acquis. Ověřování těchto činností by v tomto ohledu mělo být součástí hodnocení členských států a mělo by být prováděno, aniž jsou dotčeny povinnosti svěřené Komisi a příslušným řídícím orgánům institucí a jiných subjektů na základě jejich zřizujících předpisů a jejich vlastní hodnotící a monitorovací postupy v nich stanovené, a při jejich plném dodržování. Pokud se při hodnocení zjistí nedostatky týkající se úkolů plněných nebo podporovaných institucemi a jinými subjekty Unie, Komise by to měla zahrnout do hodnotící zprávy a zapojit příslušné řídící orgány. Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 9 (9)  Hodnocení zranitelnosti prováděné agenturou Frontex je doplňkovým mechanismem k hodnotícímu a monitorovacímu mechanismu vytvořenému tímto nařízením, jehož cílem je zaručit kontrolu kvality na unijní úrovni a zajistit trvalou připravenost reagovat na unijní i vnitrostátní úrovni na jakékoli výzvy na vnějších hranicích. Oba mechanismy tvoří součást evropské integrované správy hranic. Součinnost mezi hodnocením zranitelnosti a hodnotícím a monitorovacím mechanismem by měla být maximalizována, aby se vytvořil lepší situační obraz o fungování schengenského prostoru a v co největší míře zamezilo zdvojování úsilí a protichůdným doporučením. Za tímto účelem by měla probíhat pravidelná výměna informací mezi agenturou Frontex a Komisí o výsledcích obou těchto mechanismů. Posílení strategického zaměření a cílenějšího navrhování hodnocení vyžaduje větší součinnost s příslušnými mechanismy a platformami spravovanými subjekty Unie a vnitrostátními správními orgány, např. s evropskou multidisciplinární platformou pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti (EMPACT) nebo dohledem prováděným Komisí s podporou agentury eu-LISA, pokud jde o přípravu členských států na zavedení příslušných informačních systémů, jakož i zjištění vnitrostátních mechanismů pro kontrolu kvality. (9)  Hodnocení zranitelnosti prováděné agenturou Frontex je doplňkovým mechanismem k hodnotícímu a monitorovacímu mechanismu vytvořenému tímto nařízením, jehož cílem je zaručit kontrolu kvality na unijní úrovni a zajistit trvalou připravenost reagovat na unijní i vnitrostátní úrovni na jakékoli výzvy na vnějších hranicích. Toto hodnocení zranitelnosti by se mělo promítnout do ročního programu hodnocení, a zajistit tak aktuální situační přehled. Oba mechanismy tvoří součást evropské integrované správy hranic. Součinnost mezi hodnocením zranitelnosti a hodnotícím a monitorovacím mechanismem by měla být maximalizována, aby se vytvořil lepší situační obraz o fungování schengenského prostoru a v co největší míře zamezilo zdvojování úsilí a protichůdným doporučením. Za tímto účelem by měla probíhat pravidelná výměna informací mezi agenturou Frontex a Komisí o výsledcích obou těchto mechanismů. Posílení strategického zaměření a cílenějšího navrhování hodnocení vyžaduje větší součinnost s příslušnými mechanismy a platformami spravovanými subjekty Unie a vnitrostátními správními orgány, např. s evropskou multidisciplinární platformou pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti (EMPACT) nebo dohledem prováděným Komisí s podporou agentury eu-LISA, pokud jde o přípravu členských států na zavedení příslušných informačních systémů, jakož i zjištění vnitrostátních mechanismů pro kontrolu kvality. Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10 (10)  Vedle hodnocení řádného provádění a uplatňování požadavků schengenského acquis v oblasti ochrany údajů, které se uskutečňuje v rámci samostatných hodnocení, je při hodnocení třeba věnovat zvláštní pozornost ověřování dodržování základních práv při uplatňování schengenského acquis. Pro zvýšení kapacity hodnotícího a monitorovacího mechanismu zjišťovat porušování základních práv v příslušných oblastech politiky by měla být provedena další opatření. Schengenští hodnotitelé by měli být v této oblasti řádně vyškoleni, měly by se lépe využívat příslušné informace Agentury Evropské unie pro základní práva a její odborníci by měli být více zapojeni do navrhování a provádění hodnocení. Při programování, navrhování a provádění hodnocení by dále měly být zohledněny podklady, které jsou zveřejňovány nebo poskytovány prostřednictvím nezávislých monitorovacích mechanismů nebo příslušnými třetími stranami z jejich vlastní iniciativy, například veřejnými ochránci práv, orgány monitorujícími dodržování základních práv, nevládními a mezinárodními organizacemi. (10)  Vedle hodnocení řádného provádění a uplatňování požadavků schengenského acquis v oblasti ochrany údajů, které se uskutečňuje v rámci samostatných hodnocení, je při hodnocení třeba věnovat zvláštní pozornost ověřování dodržování základních práv při uplatňování schengenského acquis. Pro zvýšení kapacity hodnotícího a monitorovacího mechanismu zjišťovat porušování základních práv v příslušných oblastech politiky by měla být provedena další opatření. Schengenští hodnotitelé by měli být v této oblasti řádně vyškoleni, měly by se lépe využívat příslušné informace Agentury Evropské unie pro základní práva a její odborníci by měli být více zapojeni do navrhování a provádění hodnocení. Komise by ve spolupráci s Agenturou Evropské unie pro základní práva měla zejména vypracovat konkrétní referenční hodnoty, které by měly být zahrnuty do standardního dotazníku a na jejichž základě by bylo možné posuzovat dodržování základních práv. Při programování, navrhování a provádění hodnocení by dále měly být zohledněny podklady, které jsou zveřejňovány nebo poskytovány prostřednictvím nezávislých monitorovacích mechanismů nebo příslušnými třetími stranami z jejich vlastní iniciativy, například veřejnými ochránci práv, orgány monitorujícími dodržování základních práv, nevládními a mezinárodními organizacemi. Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12 (12)  Formy a metody hodnocení by měly být pružnější, aby se zvýšila účinnost hodnotícího a monitorovacího mechanismu a jeho schopnost přizpůsobit se novým okolnostem a legislativnímu vývoji a aby byly účinněji využívány zdroje členských států, Komise a institucí a jiných subjektů Unie. Primárním prostředkem hodnocení by měla být pravidelná hodnocení prováděná prostřednictvím návštěv. Podíl neohlášených návštěv a tematických hodnocení by se měl postupně zvyšovat, aby bylo zajištěno vyváženější využívání dostupných nástrojů. Formy hodnocení by měly být jasně definovány. V závislosti na oblasti politiky a povaze hodnotící a monitorovací činnosti by měl hodnotící a monitorovací mechanismus umožňovat hodnocení několika členských států současně a provádění úplných nebo částečných hodnocení na dálku, jakož i kombinaci hodnocení jednotlivých oblastí politiky. Hodnotící a monitorovací mechanismus by měl směřovat k vypracovávání komplexních hodnotících zpráv členských států, jež hodnotí celkovou výkonnost členského státu při uplatňování schengenského acquis. (12)  Formy a metody hodnocení by měly být pružnější, aby se zvýšila účinnost hodnotícího a monitorovacího mechanismu a jeho schopnost přizpůsobit se novým okolnostem a legislativnímu vývoji a aby byly účinněji využívány zdroje členských států, Komise a institucí a jiných subjektů Unie. Primárním prostředkem hodnocení by měla být pravidelná hodnocení prováděná prostřednictvím návštěv. Podíl neohlášených návštěv a tematických hodnocení by se měl postupně zvyšovat, aby bylo zajištěno vyváženější využívání dostupných nástrojů. Formy hodnocení by měly být jasně definovány. V závislosti na oblasti politiky a povaze hodnotící a monitorovací činnosti by měl hodnotící a monitorovací mechanismus umožňovat hodnocení několika členských států současně a provádění úplných nebo částečných hodnocení na dálku jako doplňkové metody hodnocení k fyzickým návštěvám, jakož i kombinaci hodnocení jednotlivých oblastí politiky. Hodnotící a monitorovací mechanismus by měl směřovat k vypracovávání komplexních hodnotících zpráv členských států, jež hodnotí celkovou výkonnost členského státu při uplatňování schengenského acquis. Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 (13)  Tematická hodnocení by měla být hojněji využívána k získání srovnávací analýzy postupů členských států. Měla by být prováděna za účelem posuzování provádění větších legislativních změn, jakmile začnou být uplatňovány, a nových iniciativ, jakož i za účelem posuzování problémů v různých oblastech politiky nebo postupů členských států, které čelí podobným výzvám. (13)  Tematická hodnocení by měla být hojněji využívána k získání srovnávací analýzy postupů členských států. Měla by být prováděna za účelem posuzování provádění větších legislativních změn, jakmile začnou být uplatňovány, a nových iniciativ, jakož i za účelem posuzování problémů v různých oblastech politiky nebo podobných strategií a postupů v členských státech. Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 14 (14)  Neohlášené návštěvy, které jsou jedním z nejúčinnějších nástrojů k ověřování postupů členských států, by se podle svého účelu měly konat bez předchozího oznámení dotyčnému členskému státu nebo s předchozím oznámením zaslaným krátce před provedením neohlášené návštěvy. Neohlášené návštěvy bez předchozího oznámení by se měly uskutečnit pro účely „šetření“, aby se ověřilo plnění povinností vyplývajících ze schengenského acquis, mimo jiné v reakci na náznaky vznikajících systémových problémů, které by mohly mít významný dopad na fungování schengenského prostoru, nebo na porušování základních práv, zejména tvrzení, že dochází k závažnému porušování základních práv na vnějších hranicích. V takových případech by zaslání předběžného oznámení zmařilo cíl této návštěvy. Neohlášené návštěvy s předchozím oznámením zaslaným 24 hodin před provedením neohlášené návštěvy by se měly uskutečnit v případě, že je hlavním účelem návštěvy provést namátkovou kontrolu provádění schengenského acquis členským státem. (14)  Neohlášené návštěvy, které jsou jedním z nejúčinnějších nástrojů k ověřování postupů členských států, by se měly konat bez předchozího oznámení dotyčnému členskému státu. Neohlášené návštěvy by se měly uskutečnit pro účely „šetření“, aby se ověřilo plnění povinností vyplývajících ze schengenského acquis, mimo jiné v reakci na náznaky vznikajících systémových problémů, které by mohly negativně ovlivnit fungování schengenského prostoru, nebo vést k porušování základních práv, zejména tvrzení, že dochází k závažnému porušování základních práv na vnějších hranicích. Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 14 a (nový) (14a)  Návštěva uskutečněná v krátkém časovém horizontu, která je doplňkovým nástrojem, by měla být členskému státu oznámena nejvýše 24 hodin předem. Návštěva uskutečněná v krátkém časovém horizontu by měla být provedena pouze v případě, že jejím hlavním účelem je namátková kontrola provádění schengenského acquis členským státem. Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15 (15)  Programování činností prováděných podle tohoto nařízení prostřednictvím víceletého a ročního programu hodnocení již prokázalo svou přidanou hodnotu pro zajištění předvídatelnosti a jistoty. Komise by proto ve spolupráci s členskými státy měla přijímat víceleté a roční programy hodnocení. Tyto programy by rovněž měly umožňovat nezbytnou flexibilitu, díky níž by bylo možné se průběžně přizpůsobovat dynamické povaze schengenského acquis. V případě zásahu vyšší moci by měly být tyto programy upravovány po dohodě s dotčenými členskými státy, aniž by bylo nutné je formálně měnit. Víceletý program hodnocení, který se přijímá na dobu sedmi let, by měl určit konkrétní prioritní oblasti, na které se mají vztahovat pravidelná hodnocení. Tento přístup by měl poskytnout větší flexibilitu, lepší stanovení priorit a vyváženější a strategičtější využití všech dostupných nástrojů. Prodloužení víceletého programu hodnocení z pěti na sedm let by mělo rovněž zajistit posílené, důkladnější a cílenější monitorování členských států, aniž by se snížila úroveň kontroly. (15)  Programování činností prováděných podle tohoto nařízení prostřednictvím víceletého a ročního programu hodnocení již prokázalo svou přidanou hodnotu pro zajištění předvídatelnosti a jistoty. Komise by proto ve spolupráci s členskými státy měla přijímat víceleté a roční programy hodnocení. Tyto programy by rovněž měly umožňovat nezbytnou flexibilitu, díky níž by bylo možné se průběžně přizpůsobovat dynamické povaze schengenského acquis. V případě zásahu vyšší moci by měly být tyto programy upravovány po dohodě s dotčenými členskými státy, aniž by bylo nutné je formálně měnit. Víceletý program hodnocení, který se přijímá na dobu sedmi let, by měl určit konkrétní prioritní oblasti, na které se mají vztahovat pravidelná hodnocení. Tento přístup by měl poskytnout větší flexibilitu, přizpůsobivost na základě aktuálních informací, které byly shromážděny v rámci různých analýz s cílem vytvořit lepší situační přehled o fungování schengenského prostoru, lepší stanovení priorit i vyváženější a strategičtější využití všech dostupných nástrojů. Prodloužení víceletého programu hodnocení z pěti na sedm let by mělo rovněž zajistit posílené, důkladnější a cílenější monitorování členských států, aniž by se snížila úroveň kontroly. Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 16 (16)  Hodnotící a monitorovací činnosti by měly provádět týmy složené ze zástupců Komise a odborníků určených členskými státy. Tito zástupci a odborníci by měli mít odpovídající kvalifikaci, včetně dobrých teoretických znalostí a praktických zkušeností. Pro zajištění účasti dostatečného počtu zkušených odborníků rychlejším způsobem a při co nejmenší administrativní zátěži by měla Komise v úzké spolupráci s členskými státy vytvořit a udržovat skupinu odborníků. Tato skupina by měla být primárním zdrojem odborníků pro hodnotící a monitorovací činnosti. (16)  Hodnotící a monitorovací činnosti by měly provádět týmy složené ze zástupců Komise, odborníků určených členskými státy a pozorovatelů Unie. Tito zástupci a odborníci by měli mít odpovídající kvalifikaci, včetně dobrých teoretických znalostí a praktických zkušeností, a měli by absolvovat odpovídající školení. V zájmu zajištění integrity hodnotících zpráv, které týmy vypracovávají v návaznosti na hodnocení, by v případě, že jsou činnosti instituce či jiného subjektu Unie zapojeného do provádění schengenského acquis hodnoceny společně s orgány členského státu, neměli být pozorovatelé Unie ve střetu zájmů. Pro zajištění účasti dostatečného počtu zkušených odborníků rychlejším způsobem a při co nejmenší administrativní zátěži by měla Komise v úzké spolupráci s členskými státy vytvořit a udržovat skupinu odborníků. Tato skupina by měla být primárním zdrojem odborníků pro hodnotící a monitorovací činnosti. Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19 (19)  Hodnotící zprávy by měly být stručné a výstižné. Měly by se zaměřit na nedostatky, které mají významný dopad, a zdůraznit oblasti, ve kterých lze dospět k významnému zlepšení. Součástí zpráv by neměla být zanedbatelná zjištění. Tým by však měl tato zjištění na konci hodnotící činnosti sdělit hodnocenému členskému státu, včetně orgánů odpovědných za příslušný vnitrostátní mechanismus pro kontrolu kvality. Tým by se měl aktivně snažit určit osvědčené postupy, které by měly být uvedeny ve zprávách. Jako osvědčený postup, který by měl být uveden ve zprávě, je třeba zdůraznit zejména nová a inovativní opatření, která významně zlepšují provádění společných pravidel a která by mohly ostatní členské státy zavést v praxi. (19)  Hodnotící zprávy by měly být stručné a obsahovat popis zjištěných nedostatků a zdůraznit oblasti, ve kterých by se mělo dospět ke zlepšení. Tým by měl zjištění na konci hodnotící činnosti sdělit hodnocenému členskému státu, včetně orgánů odpovědných za příslušný vnitrostátní mechanismus pro kontrolu kvality. Tým by se měl aktivně snažit určit osvědčené postupy, které by měly být uvedeny ve zprávách. Jako osvědčený postup, který by měl být uveden ve zprávě, je třeba zdůraznit zejména nová a inovativní opatření, která významně zlepšují provádění společných pravidel a která by mohly ostatní členské státy zavést v praxi. Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Bod odůvodnění 20 (20)  Hodnotící zprávy by měly obecně obsahovat doporučení, jak napravit zjištěné nedostatky (včetně případů porušování základních práv), a Komise by je měla přijmout jediným aktem prostřednictvím prováděcích aktů v rámci přezkumného postupu v souladu s článkem 5 nařízení (EU) č. 182/201136. Sloučení zprávy a doporučení do jednoho dokumentu, který je přijímán v rámci jednoho postupu, posiluje vnitřní spojitost mezi výsledky hodnocení a doporučeními. Rychlejší zveřejnění doporučení by navíc mělo členským státům umožnit řešit nedostatky rychlejším a účinnějším způsobem. Použití přezkumného postupu by zároveň mělo zajistit zapojení členského státu do rozhodovacího procesu, jehož výsledkem je přijetí doporučení. (20)  Hodnotící zprávy by měly obecně obsahovat doporučení, jak napravit zjištěné nedostatky (včetně případů porušování základních práv), a Komise by je měla přijmout jediným aktem prostřednictvím prováděcích aktů v rámci přezkumného postupu v souladu s článkem 5 nařízení (EU) č. 182/201136 a bez zbytečného prodlení. Pozornost by měla být věnována zejména zjišťování a nápravě porušování základních práv. Sloučení zprávy a doporučení do jednoho dokumentu, který je přijímán v rámci jednoho postupu, posiluje vnitřní spojitost mezi výsledky hodnocení a doporučeními. Rychlejší zveřejnění doporučení by navíc mělo členským státům umožnit řešit nedostatky rychlejším a účinnějším způsobem. Použití přezkumného postupu by zároveň mělo zajistit zapojení členského státu do rozhodovacího procesu, jehož výsledkem je přijetí doporučení. __________________ __________________ 36 Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13. 36 Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13. Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Bod odůvodnění 22 (22)  Kromě toho, pokud hodnocení zjistí závažný nedostatek, měla by se použít zvláštní ustanovení, která zajistí rychlé přijetí nápravných opatření. Vzhledem k riziku, které tento nedostatek představuje, by měl hodnocený členský stát poté, co obdrží informaci o závažném nedostatku, neprodleně zahájit provádění opatření k nápravě tohoto nedostatku a případně zmobilizovat všechny dostupné operativní a finanční prostředky. Nápravná opatření by měla podléhat přísnějším lhůtám a důkladnější politické kontrole a monitorování v průběhu celého procesu. V tomto ohledu by Komise měla neprodleně informovat Radu a Evropský parlament, pokud hodnocení zjistí existenci závažného nedostatku, a do jednoho roku ode dne hodnocení vykonat opakovanou návštěvu zaměřenou na tento „závažný nedostatek“, která ověří, zda členský stát dotyčné nedostatky napravil. Po uskutečnění této opakované návštěvy by Komise měla Radě předložit zprávu o opakované návštěvě. (22)  Kromě toho, pokud hodnocení zjistí závažný nedostatek, měla by se použít zvláštní ustanovení, která zajistí rychlé přijetí nápravných opatření. Vzhledem k riziku, které tento nedostatek představuje, by měl hodnocený členský stát poté, co obdrží informaci o závažném nedostatku, neprodleně zahájit provádění opatření k nápravě tohoto nedostatku a případně zmobilizovat všechny dostupné operativní a finanční prostředky. Nápravná opatření by měla podléhat přísnějším lhůtám a důkladnější politické kontrole a monitorování v průběhu celého procesu. V tomto ohledu by Komise měla neprodleně informovat Radu a Evropský parlament, pokud hodnocení zjistí existenci závažného nedostatku, a měla by podat zprávu o veškerých řízeních o nesplnění povinnosti, která probíhají nebo mají být zahájena proti hodnocenému členskému státu. Komise by rovněž měla do 180 dnů ode dne hodnocení vykonat opakovanou návštěvu zaměřenou na tento „závažný nedostatek“, která ověří, zda členský stát dotyčné nedostatky napravil. Po uskutečnění této opakované návštěvy by Komise měla Radě a Evropskému parlamentu předložit zprávu o opakované návštěvě. Vzhledem k vážnému dopadu, který by závažný nedostatek mohl mít na schengenský prostor, by Komise měla neprodleně zahájit řízení o nesplnění povinnosti v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie za účelem odstranění zjištěných nedostatků. Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Bod odůvodnění 23 (23)  Zjištění závažného nedostatku vyžaduje důkladné posouzení jednotlivých konkrétních případů na základě jasných kritérií týkajících se povahy, rozsahu a možného dopadu problémů, jež se mohou u každé oblasti politiky lišit. Zjištění může být označeno jako závažný nedostatek podle různých klíčových prvků pro účinné provádění schengenského acquis a různé kombinace faktorů. Pokud se však má za to, že zjištěný nedostatek ohrožuje celkové fungování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích nebo by jeho fungování mohl v krátkodobém horizontu ohrozit nebo má významný negativní dopad na práva jednotlivců, je takový nedostatek považován za závažný nedostatek. Pokud je v hodnotící zprávě zjištěn závažný nedostatek při provádění kontrol na vnějších hranicích, mohou se použít články 21 a 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/39937. (23)  Zjištění závažného nedostatku vyžaduje důkladné posouzení jednotlivých konkrétních případů na základě jasných kritérií týkajících se povahy, rozsahu a možného dopadu problémů, jež se mohou u každé oblasti politiky lišit. Zjištění může být označeno jako závažný nedostatek podle různých klíčových prvků pro účinné provádění schengenského acquis a různé kombinace faktorů. Pokud se však má za to, že zjištěný nedostatek ohrožuje celkové fungování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích nebo by jeho fungování mohl v krátkodobém horizontu ohrozit či by mohl negativně ovlivnit základní práva nebo má významný negativní dopad na práva jednotlivců, je takový nedostatek považován za závažný nedostatek. Pokud je v hodnotící zprávě zjištěn závažný nedostatek při provádění kontrol na vnějších hranicích, mohou se použít články 21 a 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/39937. __________________ __________________ 37 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1). 37 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1). Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Bod odůvodnění 26 (26)  Je zásadní a žádoucí, aby Evropský parlament a Rada pravidelně vedly diskuse na politické úrovni, jejichž cílem bude zvyšování povědomí o důležitosti provádění schengenského acquis, dovést k odpovědnosti členské státy, které trvale porušují společná pravidla, a zesílit na ně tlak, aby zjištěné nedostatky napravily. Komise by měla na podporu těchto diskusí poskytnout přiměřené vstupní informace například tím, že přijme komplexní výroční zprávu zahrnující hodnocení provedená v předchozím roce a stav provádění doporučení, která by byla součástí zprávy „o stavu Schengenu“. Evropskému parlamentu se doporučuje, aby přijal usnesení, a Rada by měla přijmout závěry o zesílení tlaku na členské státy, které nedosahují dostatečného pokroku. Platformu pro neformální diskuse zaměřené na zlepšení provádění schengenského acquis by mělo poskytnout „schengenské fórum“, které představuje jedinečnou příležitost k diskusi o Schengenu na vysoké úrovni se zástupci Evropského parlamentu, členských států a Komise. (26)  Je zásadní a žádoucí, aby Evropský parlament a Rada pravidelně vedly diskuse na politické úrovni, jejichž cílem bude zvyšování povědomí o důležitosti provádění schengenského acquis, dovést k odpovědnosti členské státy, které trvale porušují společná pravidla, a zesílit na ně tlak, aby zjištěné nedostatky napravily. Oba orgány by měly být plně a rovnocenně informovány o jakýchkoli změnách v provádění schengenského acquis v členských státech. Komise by měla na podporu těchto diskusí poskytnout přiměřené vstupní informace například tím, že přijme komplexní výroční zprávu zahrnující hodnocení provedená v předchozím roce a stav provádění doporučení, která by byla součástí zprávy „o stavu Schengenu“. Evropskému parlamentu se doporučuje, aby přijal usnesení, a Rada by měla přijmout závěry o zesílení tlaku na členské státy, které nedosahují dostatečného pokroku. Platformu pro neformální diskuse zaměřené na zlepšení provádění schengenského acquis by mělo poskytnout „schengenské fórum“, které představuje jedinečnou příležitost k diskusi o Schengenu na vysoké úrovni se zástupci Evropského parlamentu, členských států a Komise. Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Bod odůvodnění 28 (28)  Stupeň utajení hodnotících zpráv a zpráv o opakovaných návštěvách by měl být určen v souladu s příslušnými bezpečnostními pravidly stanovenými v rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/44438. Hodnocenému členskému státu by však měla být ponechána možnost požadovat utajení celé zprávy nebo jejích částí v souladu s platnými bezpečnostními pravidly. (28)  Stupeň utajení hodnotících zpráv a zpráv o opakovaných návštěvách by měl být určen v souladu s příslušnými bezpečnostními pravidly stanovenými v rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/44438. Hodnocenému členskému státu by však měla být ve výjimečných případech ponechána možnost požadovat utajení celé zprávy nebo jejích částí v souladu s platnými bezpečnostními pravidly. __________________ __________________ 38 Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53). 38 Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53). Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Bod odůvodnění 29 (29)  Vzhledem ke zvláštní úloze svěřené Evropskému parlamentu a vnitrostátním parlamentům v poslední větě článku 70 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a k důrazu kladenému na úlohu vnitrostátních parlamentů v čl. 12 písm. c) Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) by Rada a Komise měly plně informovat Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty o obsahu a výsledcích hodnocení. Pokud by navíc Komise předložila návrh na změnu tohoto nařízení, Rada by v souladu s čl. 19 odst. 7 písm. h) svého jednacího řádu39 konzultovala Evropský parlament, aby před přijetím konečného znění v co největší možné míře zohlednila jeho stanovisko. (29)  Vzhledem ke zvláštní úloze svěřené Evropskému parlamentu a vnitrostátním parlamentům v poslední větě článku 70 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a k důrazu kladenému na úlohu vnitrostátních parlamentů v čl. 12 písm. c) Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) by Rada a Komise měly plně informovat Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty o obsahu a výsledcích hodnocení nejpozději 14 dní po skončení postupu hodnocení. Pokud by navíc Komise předložila návrh na změnu tohoto nařízení, Rada by v souladu s čl. 19 odst. 7 písm. h) svého jednacího řádu39 konzultovala Evropský parlament, aby před přijetím konečného znění v co největší možné míře zohlednila jeho stanovisko. __________________ __________________ 39 Rozhodnutí Rady 2009/937/EU ze dne 1. prosince 2009, kterým se přijímá její jednací řád (Úř. věst. L 325, 11.12.2009, s. 35). 39 Rozhodnutí Rady 2009/937/EU ze dne 1. prosince 2009, kterým se přijímá její jednací řád (Úř. věst. L 325, 11.12.2009, s. 35). Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 1.  Tímto nařízením se vytváří hodnotící a monitorovací mechanismus, jenž má zajistit, aby členské státy účinně uplatňovaly schengenské acquis, čímž přispějí k dobře fungujícímu prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích 1.  Tímto nařízením se vytváří hodnotící a monitorovací mechanismus, jenž má zajistit, aby členské státy účinně uplatňovaly schengenské acquis, s cílem zajistit dobře fungující prostor bez kontrol na vnitřních hranicích, a při plném dodržování základních práv. Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 3 3.  Hodnocení se mohou vztahovat na všechny aspekty schengenského acquis a mohou zohlednit fungování orgánů, které schengenské acquis uplatňují. 3.  Hodnocení se mohou vztahovat na všechny aspekty schengenského acquis, včetně účinného a účelného uplatňování doprovodných opatření členskými státy v oblasti vnějších hranic, vízové politiky, Schengenského informačního systému, ochrany údajů, policejní spolupráce, justiční spolupráce, jakož i neprovádění kontrol na vnitřních hranicích. Všechna hodnocení zahrnují posouzení dodržování základních práv v kontextu příslušných aspektů. Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. d d)  „neohlášeným hodnocením“ hodnocení, jež není součástí víceletých a ročních programů hodnocení a jež má za cíl ověřit uplatňování schengenského acquis jedním nebo více členskými státy v jedné nebo více oblastech politiky; d)  „neohlášeným hodnocením“ hodnocení, jež je provedeno bez jakéhokoli předchozího oznámení a jež není součástí víceletých a ročních programů hodnocení a má za cíl ověřit uplatňování schengenského acquis jedním nebo více členskými státy v jedné nebo více oblastech politiky; Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. f a (nové) fa)  „návštěvou uskutečněnou v krátkém časovém horizontu“ návštěva, která je provedena po oznámení učiněném nejvýše 24 hodin předem a jejímž účelem je namátková kontrola provádění schengenského acquis členským státem; Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. i i)  „závažným nedostatkem“ jeden nebo více nedostatků, které se týkají účinného uplatňování klíčových prvků schengenského acquis a které jednotlivě nebo dohromady mají nebo by v průběhu času mohly mít významný negativní dopad na práva jednotlivců nebo na fungování schengenského prostoru; i)  „závažným nedostatkem“ jeden nebo více nedostatků, které se týkají účinného uplatňování schengenského acquis nebo jeho části, včetně dodržování Listiny, a které jednotlivě nebo dohromady mají nebo by mohly mít negativní dopad na svobodu pohybu, práva jednotlivců nebo na fungování schengenského prostoru; Pozměňovací návrh 26 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. k k)  „týmem“ skupina složená z odborníků určených členskými státy a zástupci Komise, kteří provádějí hodnotící a monitorovací činnosti. k)  „týmem“ skupina složená z odborníků určených členskými státy a zástupci Komise a pozorovatelů určených příslušnými orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie, kteří provádějí hodnotící a monitorovací činnosti. Pozměňovací návrh 27 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. k a (nové) ka)  „pozorovatelem Unie“ jedinec učený orgánem, institucí nebo jiným subjektem Unie uvedeným v čl. 7 odst. 1, který se podílí na hodnotící nebo monitorovací činnosti. Pozměňovací návrh 28 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 3 3.  Členské státy plně spolupracují s Komisí ve všech fázích hodnocení s cílem zajistit účinné provádění tohoto nařízení. 3.  Členské státy plně spolupracují s Komisí a Radou ve všech fázích hodnocení s cílem zajistit účinné provádění tohoto nařízení a zároveň zabezpečují, aby byl Evropský parlament plně informován o veškerém podstatném vývoji. Pozměňovací návrh 29 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 4 – pododstavec 2 Zajistí, aby Komise a týmy provádějící hodnotící a monitorovací činnosti byly schopny účinně plnit své úkoly, zejména tím, že Komisi a týmům poskytnou možnost obracet se přímo na příslušné osoby a že jim udělí úplný a nerušený přístup do všech oblastí, prostor a ke všem dokumentům, ke kterým byl přístup požadován, včetně vnitrostátních a interních obecných pokynů a instrukcí, a to i těch utajovaných. Zajistí, aby Komise a týmy provádějící hodnotící a monitorovací činnosti byly schopny účinně plnit své úkoly, zejména tím, že Komisi a týmům poskytnou možnost obracet se přímo a jednotlivě na příslušné osoby a že jim udělí úplný a nerušený přístup do všech oblastí, prostor a ke všem dokumentům, ke kterým byl přístup požadován, včetně vnitrostátních a interních obecných pokynů a instrukcí, a to i těch utajovaných. Pozměňovací návrh 30 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 5 – pododstavec 2 Náklady na dopravu a ubytování odborníků a pozorovatele uvedeného v čl. 16 odst. 2, kteří se účastní návštěv, hradí Komise. Náklady na dopravu a ubytování odborníků i pozorovatelů uvedených v čl. 16 odst. 2 a pozorovatelů Unie, kteří se účastní návštěv, hradí Komise. Pozměňovací návrh 31 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. c a (nové) ca)  hodnocení uskutečněná v krátkém časovém horizontu; Pozměňovací návrh 32 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. a a)  s cílem hodnotit postupy na vnitřních hranicích; a)  s cílem hodnotit postupy na vnitřních hranicích, zejména tam, kde jsou kontroly na vnitřních hranicích zavedeny déle než 180 dní a kde existují důkazy o porušování základních práv; Pozměňovací návrh 33 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. b b)  pokud se dozví o nových nebo systémových problémech, které by mohly mít významný negativní dopad na fungování schengenského prostoru; b)  pokud se dozví o nových nebo stávajících problémech, které by mohly mít významný negativní dopad na fungování schengenského prostoru, včetně okolností, které by mohly způsobit ohrožení vnitřní bezpečnosti. Pozměňovací návrh 34 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. c c)  má-li důvod se domnívat, že členský stát hrubě zanedbává své povinnosti vyplývající ze schengenského acquis, včetně tvrzení, že dochází k závažnému porušování základních práv na vnějších hranicích. c)  má-li důvod se domnívat, že členský stát zanedbává své povinnosti vyplývající ze schengenského acquis, zejména tvrzení, že dochází k závažnému porušování základních práv na vnějších hranicích. Pozměňovací návrh 35 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 3 3.  Komise může provádět tematická hodnocení zejména za účelem posouzení provádění významných legislativních změn, jakmile se začnou uplatňovat, a nových iniciativ nebo za účelem hodnocení problémů v různých oblastech politiky nebo postupů členských států, které čelí podobným výzvám. 3.  Komise může provádět tematická hodnocení zejména za účelem posouzení provádění významných legislativních změn, jakmile se začnou uplatňovat, a nových iniciativ nebo za účelem hodnocení problémů v různých oblastech politiky nebo podobných strategií a postupů v členských státech. Pozměňovací návrh 36 Návrh nařízení Čl. 6 – pododstavec 1 Hodnotící a monitorovací činnosti uvedené v článcích 4 a 5 lze provádět prostřednictvím ohlášených nebo neohlášených návštěv a dotazníků nebo jiných metod práce na dálku. Hodnotící a monitorovací činnosti uvedené v článcích 4 a 5 lze provádět prostřednictvím ohlášených návštěv, návštěv uskutečněných v krátkém časovém horizontu nebo neohlášených návštěv a dotazníků nebo jiných metod práce na dálku. K tomu by mělo dojít jen v případech, kdy se má za to, že fyzická návštěva není nutná. Pozměňovací návrh 37 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 1 – pododstavec 2 Komise může s institucemi a jinými subjekty Unie uzavřít ujednání s cílem usnadnit spolupráci. Komise může s institucemi a jinými subjekty Unie uzavřít ujednání s cílem usnadnit spolupráci a případně přizvat člena institucí nebo jiných subjektů Unie k účasti v týmech provádějících hodnotící a monitorovací činnosti. Pozměňovací návrh 38 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1 1.  Do 31. srpna každého roku předloží agentura Frontex Komisi a členským státům analýzu rizik související s roční programem hodnocení uvedeným v článku 13 tohoto nařízení. 1.  Do 31. srpna každého roku předloží agentura Frontex Komisi a členským státům analýzy rizik související s ročním programem hodnocení uvedeným v článku 13 tohoto nařízení. Pozměňovací návrh 39 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 2 – pododstavec 1 Analýza rizik uvedená v odstavci 1 zahrne všechny příslušné aspekty související s integrovanou správou hranic a obsahuje rovněž doporučení k neohlášeným návštěvám v následujícím roce, bez ohledu na pořadí, ve kterém mají být členské státy každý rok hodnoceny a jež je stanoveno ve víceletém programu hodnocení v souladu s článkem 12. Analýzy rizik uvedené v odstavci 1 zahrnují všechny příslušné aspekty evropské integrované správy hranic, jak jsou stanoveny v čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2019/1896, a obsahují prvek týkající se základních práv a rovněž doporučení k neohlášeným návštěvám a návštěvám ohlášeným s krátkým časovým předstihem v následujícím roce, bez ohledu na pořadí, ve kterém mají být členské státy každý rok hodnoceny a jež je stanoveno ve víceletém programu hodnocení v souladu s článkem 12. Pozměňovací návrh 40 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 2 – pododstavec 2 Tato doporučení se mohou týkat jakéhokoliv regionu nebo konkrétní oblasti a obsahují seznam nejméně deseti konkrétních úseků vnějších hranic, nejméně deseti konkrétních hraničních přechodů, konkrétních míst relevantních pro hodnocení dodržování směrnice 2008/115/ES47 a další relevantní informace. Tato doporučení se mohou týkat jakéhokoliv regionu nebo konkrétní oblasti a obsahují seznam nejméně deseti konkrétních úseků vnějších hranic, nejméně deseti konkrétních hraničních přechodů, konkrétních míst relevantních pro hodnocení dodržování směrnice 2008/115/ES47 a další relevantní informace. Komise analýzy rizik neprodleně předá Evropskému parlamentu a Radě v souladu s nařízením (EU) 2019/1896. __________________ __________________ 47 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98). 47 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98). Pozměňovací návrh 41 Návrh nařízení Článek 9 a (nový) Článek 9a Spolupráce s Agenturou Evropské unie pro základní práva V souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) a d) nařízení Rady (ES) č. 168/20071a předloží Agentura Evropské unie pro základní práva každoročně do 31. srpna Komisi závěry o celkovém posouzení základních práv v souvislosti s prováděním schengenského acquis s cílem poskytnout jí své závěry pro vypracování ročního programu hodnocení uvedeného v článku 13. __________________ 1a Nařízení Rady (ES) č. 168/2007 ze dne 15. února 2007 o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva (Úř. věst. L 53, 22.2.2007, s. 1). Pozměňovací návrh 42 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 1 1.  Komise při přípravě hodnotících a monitorovacích činností s cílem zvýšit povědomí o fungování schengenského prostoru a zamezit zdvojování úsilí a protichůdným opatřením použije výsledky příslušných mechanismů a nástrojů, včetně hodnotících a monitorovacích činností institucí a jiných subjektů Unie, které se podílejí na provádění schengenského acquis, a Agentury Evropské unie pro základní práva, jakož i nezávislého vnitrostátního monitorovacího mechanismu a subjektů a dalších vnitrostátních mechanismů pro kontrolu kvality. 1.  Komise při přípravě hodnotících a monitorovacích činností, při určování, zda je nezbytné provést neohlášené hodnocení nebo hodnocení ohlášené s krátkým časovým předstihem, a s cílem zvýšit povědomí o fungování schengenského prostoru a zamezit zdvojování úsilí a protichůdným opatřením použije výsledky příslušných mechanismů a nástrojů, včetně hodnotících a monitorovacích činností institucí a jiných subjektů Unie, které se podílejí na provádění schengenského acquis, a Agentury Evropské unie pro základní práva, jakož i nezávislého vnitrostátního monitorovacího mechanismu a subjektů a dalších vnitrostátních mechanismů pro kontrolu kvality. Pozměňovací návrh 43 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 3 – pododstavec 2 Tyto informace jsou sdíleny v souladu s mandáty dotčených institucí a jiných subjektů Unie. Tyto informace jsou sdíleny v souladu s mandáty dotčených institucí a jiných subjektů Unie. Toto sdílení informací probíhá s cílem zajistit lepší situační přehled a posílenou operativní reakci dotčených institucí a jiných subjektů Unie. Pozměňovací návrh 44 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1 Při programování a provádění hodnotících a monitorovacích činností Komise zohlední informace poskytnuté třetími stranami, včetně nezávislých orgánů, nevládních organizací a mezinárodních organizací. Při programování a provádění hodnotících a monitorovacích činností, zejména při určování, zda je nezbytné provést neohlášená hodnocení v souladu s čl. 4 odst. 2 a 2a, Komise zohlední informace a doporučení poskytnutá příslušnými třetími stranami, včetně nezávislých orgánů, nevládních organizací a mezinárodních organizací, jako jsou orgány a instituce OSN a Rady Evropy. Pokud hodnocení potvrdí nedostatky, na které poukázaly třetí strany v rámci informací, které poskytují, mají členské státy možnost k nim podat připomínky. Pozměňovací návrh 45 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 1 – pododstavec 2 V každém víceletém hodnotícím cyklu podstoupí každý členský stát jedno pravidelné hodnocení a nejméně jedno neohlášené hodnocení nebo tematické hodnocení. V každém víceletém hodnotícím cyklu podstoupí každý členský stát jedno pravidelné hodnocení a nejméně jedno neohlášené hodnocení nebo návštěvu ohlášenou s krátkým časovým předstihem, jakož i jedno nebo více tematických hodnocení. Neohlášená hodnocení podle článku 4 Komise provádí vždy, když nastanou okolnosti stanovené v tomto článku. Pozměňovací návrh 46 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 3 – pododstavec 1 Víceletý program hodnocení stanoví konkrétní prioritní oblasti, na které se vztahují pravidelná hodnocení, a obsahuje předběžný harmonogram těchto hodnocení. Víceletý program hodnocení stanoví v souladu s článkem 4 ty aspekty schengenského acquis, na které se vztahují pravidelná hodnocení, a obsahuje předběžný harmonogram těchto hodnocení. Pozměňovací návrh 47 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 3 – pododstavec 2 Stanoví předběžný seznam členských států, na které se mají vztahovat pravidelná hodnocení, a to bez ohledu na úpravy provedené v daném roce podle odstavce 4. Předběžné pořadí, v jakém mají být členské státy podrobeny pravidelnému hodnocení, zohlední dobu, která uplynula od předchozího pravidelného hodnocení. Rovněž zohlední výsledek předchozích hodnocení, rychlost provádění akčních plánů a další relevantní informace, jež má Komise k dispozici a které se týkají postupů členských států. Stanoví předběžný seznam členských států, na které se mají vztahovat pravidelná hodnocení, spolu s příslušnými orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, které vykonávají funkce související s prováděním schengenského acquis v příslušných členských státech, a to bez ohledu na úpravy provedené v daném roce podle odstavce 4. Předběžné pořadí, v jakém mají být členské státy podrobeny pravidelnému hodnocení, zohlední dobu, která uplynula od předchozího pravidelného hodnocení. Rovněž zohlední výsledek předchozích hodnocení, rychlost provádění akčních plánů a další relevantní informace, jež má Komise k dispozici a které se týkají postupů členských států. Pozměňovací návrh 48 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 1 – pododstavec 2 Při vypracovávání dotazníku může Komise konzultovat příslušné instituce a jiné subjekty Unie uvedené v článku 7. Při vypracovávání dotazníku může Komise konzultovat příslušné instituce a jiné subjekty Unie uvedené v článku 7. Komise ve spolupráci s Agenturou Evropské unie pro základní práva zahrne do dotazníku specifické ukazatele, podle nichž hodnotící týmy posoudí dodržování základních práv. Pozměňovací návrh 49 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 4 – pododstavec 3 Komise zpřístupní tyto odpovědi ostatním členským státům. Komise zpřístupní tyto odpovědi ostatním členským státům a Evropskému parlamentu a Radě. Pozměňovací návrh 50 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 1 – pododstavec 1 Členské státy a Komise ve spolupráci s příslušnými institucemi a jinými subjekty Unie zajistí, aby se odborníkům členských států a zástupcům Komise dostalo odpovídající odborné přípravy, a mohli se tak stát schengenskými hodnotiteli. Členské státy a Komise ve spolupráci s příslušnými institucemi a jinými subjekty Unie zajistí, aby se odborníkům členských států a zástupcům Komise dostalo odpovídající odborné přípravy, a mohli se tak stát schengenskými hodnotiteli. Dokončení této odborné přípravy je povinné pro všechny odborníky zapojené do týmu, který provádí hodnotící nebo monitorovací činnost v souladu s článkem 18. Pozměňovací návrh 51 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 2 2.  Pro účely odborné přípravy může každý tým provádějící pravidelná hodnocení zahrnovat „pozorovatele“ buď z členského státu, nebo z Komise. 2.  Pro účely odborné přípravy může každý tým provádějící pravidelná hodnocení zahrnovat pozorovatele z členského státu, z Komise nebo z instituce a jiného subjektu Unie, který je zapojen do provádění schengenského acquis. Pozměňovací návrh 52 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 1 1.  Komise ve spolupráci s členskými státy každoročně vytvoří skupinu odborníků, jejichž odborné znalosti pokrývají konkrétní prioritní oblasti stanovené ve víceletém programu hodnocení. 1.  Komise ve spolupráci s členskými státy každoročně vytvoří skupinu odborníků, jejichž odborné znalosti zahrnují ty aspekty schengenského acquis, které mají být pokryty v souladu s víceletým programem hodnocení. Pozměňovací návrh 53 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 2 2.  Po vytvoření ročního programu hodnocení v souladu s čl. 13 odst. 1 určí rovněž členské státy na výzvu Komise alespoň jednoho kvalifikovaného odborníka pro každou konkrétní oblast stanovenou ve víceletém hodnotícím programu s cílem vytvořit skupinu odborníků v následujícím roce. 2.  Po vytvoření ročního programu hodnocení v souladu s čl. 13 odst. 1 určí rovněž členské státy na výzvu Komise alespoň jednoho kvalifikovaného odborníka pro každý aspekt schengenského acquis, který má být hodnocen, jak je stanoveno ve víceletém hodnotícím programu s cílem vytvořit skupinu odborníků v následujícím roce. Pozměňovací návrh 54 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 11 11.  Komise průběžně aktualizuje seznam odborníků zařazených do skupiny a informuje členské státy o počtu odborníků a jejich profilech určených pro jednotlivé členské státy. 11.  Komise průběžně aktualizuje seznam odborníků zařazených do skupiny a informuje členské státy, Evropský parlament a Radu o počtu odborníků a jejich profilech určených pro jednotlivé členské státy. Pozměňovací návrh 55 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 1 1.  Komise stanoví počet odborníků z členských států a zástupců Komise, kteří budou součástí týmu, na základě zvláštností a potřeb hodnotící nebo monitorovací činnosti. Komise pro sestavení týmu vybere odborníky ze skupiny odborníků. 1.  Komise stanoví počet odborníků z členských států a zástupců Komise, kteří budou součástí týmu, na základě zvláštností a potřeb hodnotící nebo monitorovací činnosti. Komise pro sestavení týmu vybere odborníky ze skupiny odborníků. Všichni členové týmu s výjimkou pozorovatelů nebo pozorovatelů Unie projdou odpovídající odbornou přípravou uvedenou v čl. 16 odst. 1. Pozměňovací návrh 56 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 2 – pododstavec 2 Odborníci z členských států se nesmějí účastnit týmu, který provádí hodnotící nebo monitorovací činnost v členském státě, kde jsou zaměstnáni. Odborníci z členských států se nesmějí účastnit týmu, který provádí hodnotící nebo monitorovací činnost v členském státě, kde jsou zaměstnáni. Kromě toho, pokud se jako součást hodnocení daného členského státu hodnotí činnosti instituce nebo jiného subjektu Unie, které v tomto členském státě působí, nezúčastní se tohoto hodnocení žádný odborník ani pozorovatel z této instituce nebo jiného subjektu Unie. Pozměňovací návrh 57 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 4 4.  V případě neohlášených návštěv zašle Komise výzvy nejpozději dva týdny před plánovaným zahájením návštěvy. Odborníci na tuto výzvu odpoví do 72 hodin od jejího obdržení po dohodě s orgány, které je určily. 4.  V případě neohlášených návštěv nebo návštěv ohlášených s krátkým časovým předstihem zašle Komise výzvy nejpozději dva týdny před plánovaným zahájením návštěvy. Odborníci na tuto výzvu odpoví do 72 hodin od jejího obdržení po dohodě s orgány, které je určily. Pozměňovací návrh 58 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 6 a (nový) 6a.  Komise také vyzve Evropský parlament, aby vyslal zástupce, který se bude účastnit opakovaných návštěv v roli pozorovatele Unie. Pozměňovací návrh 59 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 8 8.  Pokud Komise neobdrží potvrzení o účasti požadovaného počtu odborníků ze skupiny alespoň šest týdnů před plánovaným zahájením hodnotící nebo monitorovací činnosti nebo alespoň jeden týden před zahájením neohlášené návštěvy, vyzve Komise neprodleně všechny členské státy, aby chybějící odborníky nahradily kvalifikovanými odborníky mimo skupinu. 8.  Pokud Komise neobdrží potvrzení o účasti požadovaného počtu odborníků ze skupiny alespoň šest týdnů před plánovaným zahájením hodnotící nebo monitorovací činnosti nebo alespoň sedm dní před zahájením neohlášené návštěvy nebo návštěvy ohlášené s krátkým časovým předstihem, vyzve Komise neprodleně všechny členské státy, aby chybějící odborníky nahradily kvalifikovanými odborníky mimo skupinu. Pozměňovací návrh 60 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 9 – pododstavec 2 Komise určí hlavního odborníka Komise a navrhne hlavního odborníka z členského státu. Vedoucí odborník z členského státu je určen členy týmu co nejdříve po sestavení týmu. Komise určí hlavního odborníka Komise a navrhne hlavního odborníka z členského státu. Vedoucí odborník z členského státu je určen členy týmu co nejdříve po sestavení týmu. Komise určí odborníka odpovědného za prvky návštěvy nebo hodnocení týkající se základních práv. Pozměňovací návrh 61 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 2 – pododstavec 1 Podrobný program návštěv členského státu nebo jeho konzulátů stanoví Komise v úzké spolupráci s hlavními odborníky a dotčenými členskými státy. Podrobný program návštěv členského státu nebo jeho konzulátů stanoví Komise v úzké spolupráci s hlavními odborníky a dotčenými členskými státy. Komise podrobný program zašle příslušnému vnitrostátnímu parlamentu. Pozměňovací návrh 62 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 4 – pododstavec 1 Neohlášené návštěvy se konají bez předchozího oznámení dotčenému členskému státu. Komise může výjimečně informovat dotyčný členský stát nejméně 24 hodin před provedením návštěvy, je-li hlavním účelem neohlášené návštěvy namátkové ověření provádění schengenského acquis. Neohlášené návštěvy se konají bez předchozího oznámení dotčenému členskému státu. Komise stanoví podrobný program neohlášených návštěv. Pozměňovací návrh 63 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 4 – pododstavec 2 Komise stanoví podrobný program neohlášených návštěv. Pokud byly členským státům neohlášené návštěvy oznámeny, může Komise konzultovat harmonogram a podrobný program s dotčeným členským státem. vypouští se Pozměňovací návrh 64 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 5 5.  Komise může v úzké spolupráci s členskými státy vypracovat a aktualizovat pokyny pro provádění neohlášených návštěv. 5.  Komise může v úzké spolupráci s členskými státy vypracovat a aktualizovat pokyny pro provádění neohlášených návštěv nebo návštěv ohlášených s krátkým časovým předstihem a může konzultovat s členskými státy. Pozměňovací návrh 65 Návrh nařízení Čl. 20 – odst. 1 Komise může ve spolupráci s členskými státy stanovit pokyny pro provádění hodnotících a monitorovacích činností prostřednictvím dotazníku nebo jiných metod práce na dálku. Komise může ve spolupráci s členskými státy stanovit pokyny pro provádění hodnotících a monitorovacích činností prostřednictvím dotazníku nebo jiných metod práce na dálku, které představují doplňkové metody. Metody práce na dálku se použijí jen v případech, kdy se má za to, že fyzická návštěva není nutná. Pozměňovací návrh 66 Návrh nařízení Čl. 21 – odst. 1 – pododstavec 3 Komise předloží tuto hodnotící zprávu vnitrostátním parlamentům, Evropskému parlamentu a Radě. Komise předloží tuto hodnotící zprávu vnitrostátním parlamentům, Evropskému parlamentu a Radě nejpozději do čtrnácti dnů po přijetí zprávy. Pozměňovací návrh 67 Návrh nařízení Čl. 21 – odst. 5 5.  Hodnotící zpráva obsahuje doporučení týkající se nápravných opatření zaměřených na řešení nedostatků a oblastí ke zlepšení zjištěných během hodnocení a stanoví priority pro jejich provedení. V hodnotící zprávě mohou být stanoveny lhůty pro provedení doporučení. Zjistí-li hodnocení závažný nedostatek, použijí se zvláštní ustanovení uvedená v článku 23. 5.  Hodnotící zpráva obsahuje doporučení týkající se nápravných opatření zaměřených na řešení nedostatků a oblastí ke zlepšení zjištěných během hodnocení a stanoví priority pro jejich provedení. V hodnotící zprávě jsou rovněž stanoveny lhůty pro provedení doporučení. Zjistí-li hodnocení závažný nedostatek, použijí se zvláštní ustanovení uvedená v článku 23. Pozměňovací návrh 68 Návrh nařízení Čl. 21 – odst. 6 6.  Komise předloží návrh hodnotící zprávy hodnocenému členskému státu do čtyř týdnů od ukončení hodnotící činnosti. Hodnocený členský stát předloží své připomínky k návrhu hodnotící zprávy do dvou týdnů od jejího obdržení. Na žádost hodnoceného členského státu se koná zasedání zaměřené na sestavení návrhu, a to nejpozději do pěti pracovních dnů od obdržení připomínek od hodnoceného členského státu. Připomínky hodnoceného členského státu mohou být zohledněny v návrhu hodnotící zprávy. 6.  Komise předloží návrh hodnotící zprávy hodnocenému členskému státu do čtyř týdnů od ukončení hodnotící činnosti. Hodnocený členský stát předloží své připomínky k návrhu hodnotící zprávy do dvou týdnů od jejího obdržení. Na žádost hodnoceného členského státu se koná zasedání zaměřené na sestavení návrhu, a to nejpozději do pěti pracovních dnů od obdržení připomínek od hodnoceného členského státu. Připomínky hodnoceného členského státu jsou plně zohledněny v hodnotící zprávě. Pozměňovací návrh 69 Návrh nařízení Čl. 21 – odst. 6 a (nový) 6a.  Pokud návrh hodnotící zprávy obsahuje zjištění týkající se činností instituce nebo jiného subjektu Unie zapojeného do provádění schengenského acquis, použije se obdobně postup stanovený v odstavci 6. Pozměňovací návrh 70 Návrh nařízení Čl. 21 – odst. 6 b (nový) 6b.   Hodnotící zprávy uvedené v tomto článku a článku 23 tohoto nařízení přispívají k posouzení účinného uplatňování a provádění Listiny v souladu s čl. 15 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/10601a a přílohy III k tomuto nařízení. __________________ 1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159). Pozměňovací návrh 71 Návrh nařízení Čl. 22 – odst. 2 – pododstavec 1 Komise předloží své připomínky k adekvátnosti akčního plánu po konzultaci s týmem, který provedl hodnotící činnost, a do jednoho měsíce od jeho předložení informuje o svých připomínkách hodnocený členský stát. Rada může vyzvat členské státy, aby k akčnímu plánu předložily své připomínky. Komise předloží své připomínky k adekvátnosti akčního plánu po konzultaci s týmem, který provedl hodnotící činnost, a do jednoho měsíce od jeho předložení informuje o svých připomínkách hodnocený členský stát. Rada vyzve ostatní členské státy, aby se k akčnímu plánu vyjádřily v rámci posíleného politického dialogu. Pozměňovací návrh 72 Návrh nařízení Čl. 22 – odst. 3 – pododstavec 1 Hodnocený členský stát podává Komisi a Radě zprávu o provádění svého akčního plánu každých šest měsíců od přijetí hodnotící zprávy, dokud není akční plán podle názoru Komise v plném rozsahu proveden. V závislosti na povaze nedostatků a stavu provádění doporučení může Komise požadovat, aby hodnocený členský stát podával zprávy s jinou četností. Hodnocený členský stát podává Komisi a Radě zprávu o provádění svého akčního plánu každých šest měsíců od přijetí hodnotící zprávy, dokud není akční plán podle názoru Komise v plném rozsahu proveden. V závislosti na povaze nedostatků a stavu provádění doporučení může Komise požadovat, aby hodnocený členský stát podával zprávy s jinou četností. Pokud se Komise po 24 měsících od přijetí hodnotící zprávy domnívá, že nebyla dostatečně vyřešena všechna doporučení a nebyl plně proveden akční plán, vyjádří Evropský parlament a Rada svůj postoj v této věci prostřednictvím odůvodněného rozhodnutí. Pozměňovací návrh 73 Návrh nařízení Čl. 22 – odst. 3 – pododstavec 3 Komise informuje nejméně dvakrát ročně Evropský parlament a Radu o stavu provádění akčních plánů. Komise poskytne zejména informace o svých připomínkách k adekvátnosti akčních plánů uvedených v odstavci 2, o výsledcích opakovaných návštěv a ověřovacích návštěv a o tom, zda při provádění akčního plánu pozoruje výrazně nedostatečný pokrok. Komise informuje nejméně dvakrát ročně Evropský parlament, Radu a dotčené vnitrostátní parlamenty o stavu provádění akčních plánů. Komise poskytne zejména informace o svých připomínkách k adekvátnosti akčních plánů uvedených v odstavci 2, o výsledcích opakovaných návštěv a ověřovacích návštěv a o tom, zda při provádění akčního plánu pozoruje výrazně nedostatečný pokrok. Pozměňovací návrh 74 Návrh nařízení Čl. 23 – odst. 2 – pododstavec 2 Hodnocený členský stát přijme neprodleně nápravná opatření a v případě potřeby mobilizuje všechny dostupné operativní a finanční prostředky. Hodnocený členský stát bezodkladně informuje Komisi a členské státy o okamžitě přijatých nebo plánovaných nápravných opatřeních. Komise zároveň o zjištěných závažných nedostatcích uvědomí příslušné instituce a jiné subjekty Unie uvedené v článku 7, jež by mohly hodnocenému členskému státu poskytnout případnou podporu. Komise rovněž o tomto informuje Radu a Evropský parlament. Hodnocený členský stát přijme neprodleně nápravná opatření a v případě potřeby mobilizuje všechny dostupné operativní a finanční prostředky. Hodnocený členský stát bezodkladně informuje Komisi a členské státy o okamžitě přijatých nebo plánovaných nápravných opatřeních. Komise zároveň o zjištěných závažných nedostatcích uvědomí příslušné instituce a jiné subjekty Unie uvedené v článku 7, jež by mohly hodnocenému členskému státu poskytnout případnou podporu. Komise rovněž o zjištěných závažných nedostatcích a o případných nápravných opatřeních, která hodnocený členský stát již přijal, neprodleně informuje Radu a Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty. Pozměňovací návrh 75 Návrh nařízení Čl. 23 – odst. 5 – pododstavec 1 Rada přijme doporučení do dvou týdnů od okamžiku obdržení návrhu. Rada přijme doporučení nejpozději do deseti dnů od okamžiku obdržení návrhu. Pozměňovací návrh 76 Návrh nařízení Čl. 23 – odst. 5 – pododstavec 3 Rada stanoví lhůty pro provedení doporučení týkajících se závažného nedostatku a stanoví četnost podávání zpráv o provádění akčního plánu hodnoceným členským státem Komisi a Radě. Rada tuto záležitost urychleně projedná a stanoví krátké lhůty pro provedení doporučení týkajících se závažného nedostatku a stanoví četnost podávání zpráv o provádění akčního plánu hodnoceným členským státem Komisi a Radě. Pozměňovací návrh 77 Návrh nařízení Čl. 23 – odst. 6 – pododstavec 1 Hodnocený členský stát předloží Komisi a Radě svůj akční plán do jednoho měsíce od přijetí doporučení. Komise předá tento akční plán Evropskému parlamentu. Hodnocený členský stát předloží Komisi a Radě svůj akční plán do tří týdnů od přijetí doporučení. Komise neprodleně předá tento akční plán Evropskému parlamentu. Pozměňovací návrh 78 Návrh nařízení Čl. 23 – odst. 7 – pododstavec 1 Za účelem ověření pokroku učiněného při provádění doporučení týkajících se závažného nedostatku vykoná Komise opakovanou návštěvu, která se uskuteční nejpozději do jednoho roku ode dne hodnotící činnosti. Za účelem ověření pokroku učiněného při provádění doporučení týkajících se závažného nedostatku vykoná Komise opakovanou návštěvu, která se uskuteční nejpozději do 180 dnů ode dne hodnotící činnosti. Pozměňovací návrh 79 Návrh nařízení Čl. 23 – odst. 8 8.  Rada ke zprávě vyjádří svůj postoj. 8.  Rada k hodnotící zprávě vyjádří svůj postoj a může vyzvat Komisi, aby předložila návrh doporučení pro nápravná opatření, jejichž cílem je řešit přetrvávající závažné nedostatky uvedené ve zprávě o opakované návštěvě. Pokud Komise takový návrh předloží, použijí se odstavce 6 a 7. Pozměňovací návrh 80 Návrh nařízení Čl. 23 – odst. 8 a (nový) 8a.  V případech, kdy po opakované návštěvě členský stát neprovede uspokojivě akční plán v návaznosti na hodnocení, při němž byl zjištěn závažný nedostatek, zahájí Komise proti tomuto členskému státu řízení o nesplnění povinnosti v souladu se Smlouvou o fungování EU, pokud má za to, že tento členský stát nesplnil svou povinnost. Pozměňovací návrh 81 Návrh nařízení Čl. 23 – odst. 10 10.  Pokud se má za to, že závažný nedostatek vážně ohrožuje veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost v prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích nebo představuje závažné a systematické porušování základních práv, uvědomí o této skutečnosti Komise z vlastního podnětu nebo na žádost Evropského parlamentu nebo členského státu neprodleně Evropský parlament a Radu. 10.  Pokud se má za to, že závažný nedostatek vážně ohrožuje veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost v prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích nebo představuje závažné a systematické porušování základních práv, uvědomí Komise z vlastního podnětu nebo na žádost Evropského parlamentu nebo členského státu neprodleně Evropský parlament a Radu o této skutečnosti a informuje je o řízeních o nesplnění povinnosti, která probíhají nebo která budou vůči hodnocenému členskému státu zahájena. Pozměňovací návrh 82 Návrh nařízení Čl. 26 – odst. 2 2.  Stupeň utajení zpráv se určí v souladu s rozhodnutím (EU, Euratom) 2015/444. Na základě řádně odůvodněné žádosti hodnoceného členského státu mohou být zprávy rovněž označeny stupněm utajení „RESTREINT UE / EU RESTRICTED“. 2.  Stupeň utajení zpráv se určí v souladu s rozhodnutím (EU, Euratom) 2015/444. Na základě řádně odůvodněné žádosti hodnoceného členského státu mohou být části hodnotících zpráv ve výjimečných případech rovněž označeny stupněm utajení „RESTREINT UE / EU RESTRICTED“. Pozměňovací návrh 83 Návrh nařízení Čl. 26 – odst. 3 3.  Předávání utajovaných informací a dokumentů a nakládání s nimi pro účely tohoto nařízení probíhá v souladu s příslušnými bezpečnostními pravidly. Tato pravidla nevylučují zpřístupnění informací Evropskému parlamentu a příslušným institucím a jiným subjektům Unie uvedeným v článku 7. 3.  Předávání utajovaných informací a dokumentů a nakládání s nimi pro účely tohoto nařízení probíhá v souladu s příslušnými bezpečnostními pravidly. Tato pravidla nevylučují zpřístupnění informací Evropskému parlamentu, vnitrostátním parlamentům a příslušným institucím a jiným subjektům Unie uvedeným v článku 7. Pozměňovací návrh 84 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 1 Komise provede přezkum uplatňování tohoto nařízení a předloží Radě zprávu do šesti měsíců od přijetí všech hodnotících zpráv týkajících se hodnocení, na která se vztahuje první víceletý program hodnocení přijatý v souladu s tímto nařízením. Tento přezkum se týká všech prvků tohoto nařízení, včetně fungování postupů pro přijímání aktů podle hodnotícího mechanismu. Komise předloží tuto zprávu Evropskému parlamentu. Komise provede přezkum uplatňování tohoto nařízení a předloží Radě zprávu do šesti měsíců od přijetí všech hodnotících zpráv týkajících se hodnocení, na která se vztahuje první víceletý program hodnocení přijatý v souladu s tímto nařízením. Tento přezkum se týká všech prvků tohoto nařízení, včetně fungování postupů pro přijímání aktů podle hodnotícího mechanismu. Komise neprodleně předloží tuto zprávu Evropskému parlamentu. Pozměňovací návrh 85 Návrh nařízení Článek 30 a (nový) Článek 30a Revize Jakýkoli další návrh Komise na změnu tohoto hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis bude vycházet z čl. 77 odst. 2 písm. b) Smlouvy o fungování EU.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. dubna 2022 o situaci v oblasti lidských práv v Severní Koreji, včetně pronásledování náboženských menšin (2022/2620(RSP))

P9_TA(2022)0123 RC-B9-0183/2022

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Korejské lidově demokratické republice (KLDR),

–  s ohledem na prohlášení ministrů zahraničních věcí skupiny G7 a vysokého představitele EU ze dne 25. března 2022 k vypálení mezikontinentální balistické rakety Korejskou lidově demokratickou republikou,

–  s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva ze dne 1. dubna 2022 o situaci v oblasti lidských práv v Korejské lidově demokratické republice,

–  s ohledem na prohlášení, které o vypálení mezikontinentální balistické rakety vydal dne 25. března 2022 místopředseda Komise, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell,

–  s ohledem na stanovisko, které k vypálení mezikontinentální balistické rakety Korejskou lidově demokratickou repulikou vydala dne 11. ledna 2022 mluvčí pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Evropské služby pro vnější činnost,

–  s ohledem na poslední sankce, které EU uvalila dne 22. března 2021 kvůli vážnému porušování lidských práv v KLDR,

–  s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Korejské lidově demokratické republice ze dne 1. dubna 2022,

–  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1718 (2006), 1874 (2009), 2087 (2013), 2094 (2013), 2356 (2017), 2270 (2016), 2371 (2017), 2375 (2017) a 2397 (2017), které KLDR výslovně zakazují provádět jaderné zkoušky,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 16. prosince 2021 o stavu lidských práv v Korejské lidově demokratické republice,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na Deklaraci o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství či víře z roku 1981,

–  s ohledem na zprávu vyšetřovací komise Rady OSN pro lidská práva ze dne 7. února 2014, která se zabývala stavem lidských práv v Korejské lidově demokratické republice;

–  s ohledem na Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1984,

–  s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že KLDR se řadí mezi nejvíce represivní země na světě; vzhledem k tomu, že v KLDR vykonává stát absolutní kontrolu nad všemi aspekty života svých občanů, drží absolutní monopol na poskytování informací a kontroluje pohyb v zemi i mimo ni, jakož i společenský život svých občanů, přičemž poslušnost svých vystrašených obyvatel si zachovává tím, že vyhrožuje popravami, vězněním, násilným zmizením či nucenou tvrdou prací v detenčních a vězeňských táborech;

B.  vzhledem k tomu, že KLDR má rozsáhlý a dobře strukturovaný bezpečnostní systém, který sleduje život téměř každého občana a nedovoluje požívat žádné ze základních svobod;

C.  vzhledem k tomu, že vyšetřovací komise se systematickým, široce rozšířeným a závažným porušováním lidských práv v KLDR zabývala a dne 7. února 2014 o něm vydala zprávu; vzhledem k tomu, že v této zprávě dospěla k závěru, že závažnost, rozsah a povaha porušování lidských práv ze strany Pchjongjangu ukazují, že se jedná o stát, který nemá v současném světě obdobu;

D.  vzhledem k tomu, že od vydání zprávy vyšetřovací komise z roku 2014 se situace v oblasti lidských práv v KLDR nezlepšila; vzhledem k tomu, že režim KLDR stále a systematicky vykonává popravy bez řádného soudu a dopouští se mučení, sexuálního násilí, zotročování, svévolného zadržování a také pronásledování kvůli náboženskému vyznání; vzhledem k tomu, že na základě takzvaného systému „songbun“ patří praktikující věřící k „nepřátelské“ třídě a jsou považováni za nepřátele státu, kteří si zasluhují „diskriminaci, trest, izolaci, nebo dokonce popravu“; vzhledem k tomu, že případy doložené nevládními organizacemi ukazují, že obzvláště velké nebezpečí pronásledování hrozí vyznavačům šamanismu a křesťanství;

E.  vzhledem k tomu, že režim se systematicky zaměřuje na náboženské skupiny a menšiny, včetně šamanismu, korejského buddhismu, katolictví, čchondoismu a protestantství; vzhledem k tomu, že příkladem tohoto cíleného a systematického pronásledování je poprava několika domácích katolických kněží a protestantských vůdců, kteří se nezřekli své víry a byli odstraněni jako „američtí zvědi“;

F.  vzhledem k tomu, že práva žen a dívek v Severní Koreji jsou porušována jako práva běžných občanů, ale navíc mohou být terčem sexuálního zneužívání a genderově motivovaného násilí, přičemž vládní úředníci se porušování jejich práv jednak sami dopouštějí a jednak na ně účinně nereagují, a to i pokud jde o rozšířenou genderovou diskriminaci či sexuální a genderově motivované násilí;

G.  vzhledem k tomu, že vláda KLDR nepovoluje politickou opozici, svobodné a spravedlivé volby, svobodné sdělovací prostředky, svobodu náboženského vyznání, sdružování, kolektivního vyjednávání ani svobodu pohybu, čili nedodržuje zásady právního státu; vzhledem k tomu, že existují zprávy o krutých represích vůči lidem, kteří se účastní veřejných a soukromých náboženských akcí a následně jsou svévolně zbavováni svobody, mučeni, nuceni k práci a popravováni; vzhledem k tomu, že podle zvláštního zpravodaje OSN jsou pracovní tábory pro politické vězně (kwanliso) stále v provozu a mají pro kontrolu nad obyvatelstvem a represe vůči němu zásadní význam; vzhledem k tomu, že podle zvláštního zpravodaje jsou v KLDR součástí porušování práv často i zločiny proti lidskosti a že je naléhavě zapotřebí vyvodit konkrétní odpovědnost, a to jak na vnitrostátní, tak na mezinárodní úrovni;

H.  vzhledem k tomu, že státní orgány KLDR systematicky odpírají základní práva vězňům a vykonávají popravy bez řádného soudu, dopouštějí se svévolného zadržování a mají na svědomí násilná zmizení, včetně únosů cizích státních příslušníků, přičemž některé zdroje uvádějí, že v rozsáhlém systému pro nápravu trestanců, jako jsou detenční zařízení, pracovní výcvikové tábory, tábory pro politické vězně a převýchovné tábory, je zadržováno více než 100 000 osob; vzhledem k tomu, že režim KLDR pro udržení chodu svého hospodářství běžně a systematicky vyžaduje od většiny svých obyvatel nucenou práci, zejména od osob internovaných v táborech kwanliso;

I.  vzhledem k tomu, že režim KLDR odmítl všechny rezoluce Rady OSN pro lidská práva, Valného shromáždění a Rady bezpečnosti, které se týkaly stavu lidských práv na jeho území;

J.  vzhledem k tomu, že KLDR využila pandemii onemocnění COVID-19 k další izolaci země od vnějšího světa, což ještě zintenzívnilo již zakořeněné porušování lidských práv a nepříznivě ovlivnilo zdraví obyvatel této země; vzhledem k tomu, že humanitární organizace se stále nemohou do KLDR vrátit; vzhledem k tomu, že v důsledku omezené mezinárodní přítomnosti v zemi a značnému poklesu útěků do Korejské republiky je získávání dokumentace o porušování lidských práv nyní náročnější než kdykoli dříve; vzhledem k tomu, že KLDR uzavřela své hranice a znemožnila jakýkoli vstup ze zahraničí a svým občanům neposkytla žádné vakcíny proti onemocnění COVID-19 s odůvodněním, že tento virus v zemi neexistuje; vzhledem k tomu, že po vypuknutí pandemie je Severní Korea s ohledem na svou zdravotnickou infrastrukturu nechvalně známou svým špatným stavem a nedostatečnou vakcinaci obyvatelstva ještě více odloučená od zbytku světa; vzhledem k tomu, že podle poslední zprávy Rady OSN pro lidská práva z března 2022 je Severní Korea kvůli dlouhotrvajícímu a rozsáhlému uzavření hranic a omezením cest mezi městy a zbývajícími částmi regionů zavedeným v lednu 2020 nyní izolovanější než kdykoli dříve; vzhledem k tomu, že stísňující kontrola nad obyvatelstvem se ještě zpřísnila;

K.  vzhledem k tomu, že v důsledku politické a hospodářské izolace země a nedostatku potravin a paliv trpí obyvatelstvo KLDR již po několik desetiletí zaostalostí s nedostatečnou zdravotní péčí a vysokou mírou podvýživy matek a dětí; vzhledem k tomu, že i nadále panuje chronický nedostatek potravin, který se po značném omezení obchodování po uzavření hranic země pravděpodobně zhoršil; vzhledem k tomu, že některé vrstvy obyvatelstva, zejména zranitelné skupiny, možná hladoví;

L.  vzhledem k tomu, že Evropská unie obhajuje a prosazuje ve světě lidská práva a demokracii; vzhledem k tomu, že politický dialog mezi EU a KLDR naposledy proběhl v červnu 2015; vzhledem k tomu, že čínská vláda považuje většinu severokorejských uprchlíků za nelegální ekonomické migranty a v případě odhalení některé vrací do jejich vlasti bez ohledu na pronásledování, které jim po návratu hrozí; vzhledem k tomu, že v Rusku hrozí Severokorejcům repatriace do země jejich původu, neboť ruská policie je v minulosti často na žádost Pchjongjangu zatýkala; vzhledem k tomu, že tyto postupy jsou v přímém rozporu se závazky, které Čína a Rusko přijaly podpisem úmluvy OSN o uprchlících z roku 1951 a protokolu k této úmluvě z roku 1967; vzhledem k tomu, že řada severokorejských uprchlíků v Číně a sousedních zemích mimořádně strádá, neboť nemají žádnou oficiální totožnost či právní status a jsou snadnou kořistí pro obchodování s lidmi, únosy a sexuální vykořisťování;

M.  vzhledem k tomu, že KLDR pokračuje ve svém programu vývoje jaderných zbraní a balistických střel, jak ukázala intenzivnějším testováním těchto střel na začátku roku 2022; vzhledem k tomu, že EU uvalila sankce na 57 jednotlivců a devět subjektů uvedených na sankčním seznamu, neboť napomáhají KLDR v programech souvisejících s vývojem jaderných zbraní a balistických střel nebo s jinými zbraněmi hromadného ničení, nebo se vyhýbají sankcím; vzhledem k tomu, že šíření jaderných, chemických a biologických zbraní a jejich nosičů ohrožuje mezinárodní mír a bezpečnost; vzhledem k tomu, že KLDR v roce 2003 vypověděla Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, od roku 2006 provádí jaderné zkoušky a v roce 2009 oficiálně oznámila, že vyvinula jadernou zbraň, což znamená, že výrazně zesílila hrozba, že KLDR bude zvyšovat své jaderné kapacity; vzhledem k tomu, že KLDR dne 20. dubna 2018 oznámila, že okamžitě pozastaví zkoušky jaderných zbraní a střel a uzavře středisko Pchunggje, které bylo použito při šesti předchozích jaderných zkouškách; vzhledem k tomu, že Rada Evropské unie odsoudila skutečnost, že KLDR odpálila dne 24. března 2022 mezikontinentální balistickou raketu, a označila ji za porušení příslibu KLDR pozastavit odpalování těchto raket a za porušení sankcí OSN; vzhledem k tomu, že dne 22. března 2022 zmrazila EU na základě globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv majetek dvou osob a jednoho subjektu v KLDR a uvalila na ně zákaz cestování;

N.  vzhledem k tomu, že odstupující prezident Korejské republiky Mu Če-in nabídl KLDR prohlášení o „ukončení války“, kterým by byla formálně ukončena korejská válka, jež skončila roku 1953 bez mírové smlouvy;

O.  vzhledem k tomu, že ministři zahraničních věcí zemí skupiny G7 a vysoký představitel EU společně prohlásili, že zoufalá humanitární situace v KLDR je výsledkem stavu, kdy KLDR investuje své zdroje do programů vývoje zbraní hromadného ničení a balistických střel namísto blahobytu svých obyvatel;

1.  opět důrazně odsuzuje desetiletí trvající státní represe, které systematicky provádějí současní i předchozí nejvyšší vůdci a správní orgány KLDR; vyzývá Kim Čong-una, aby ukončil politiku vyhlazování, vraždění, zotročování, mučení, věznění, znásilňování, nucených potratů a jiného sexuálního násilí, pronásledování z politických, náboženských, rasových a genderových důvodů, násilného přemisťování obyvatelstva, nucených zmizení osob, nelidského jednání, které vědomě způsobuje dlouhotrvající hladovění, a institucionalizované beztrestnosti pachatelů těchto činů; naléhavě vyzývá orgány KLDR, aby přestaly páchat trestné činy proti lidskosti, a to i prostřednictvím systému kwan-li-so, a aby zahájily reformní proces, na jehož základě by byla dodržována a chráněna všechna lidská práva; zdůrazňuje, že systém kwan-li-so je nutné zrušit; žádá, aby byly zveřejněny podrobné informace o těchto táborech a aby nezávislým mezinárodním monitorovacím orgánům byla poskytnuta možnost tyto tábory navštívit;

2.  ostře odsuzuje systematické a masové používání trestu smrti v KLDR; vyzývá vládu KLDR, aby vyhlásila moratorium na všechny popravy s cílem trest smrti v blízké budoucnosti zcela zrušit; vyzývá KLDR, aby přestala provádět mimosoudní popravy a zajistila, že nebude docházet k násilnému mizení osob, aby propustila politické vězně a umožnila svým občanům svobodně se pohybovat uvnitř země i v zahraničí; vyzývá KLDR, aby vnitrostátním i mezinárodním sdělovacím prostředkům umožnila uplatňovat svobodu projevu a tisku a svým občanům poskytla přístup k internetu bez cenzury; žádá KLDR, aby uprchlíky ze země neobviňovala ze „zrady“ nebo nepožadovala, aby její občané, kteří uprchli do Číny, byli navráceni do KLDR;

3.  vybízí vládu Čínské lidové republiky a vládu Ruské federace, aby v souladu se svými závazky vyplývajícími z úmluvy OSN o uprchlících neupíraly severokorejským uprchlíkům, kteří překročí hranice s Čínou a Ruskem, jejich právo žádat o azyl a násilně je nenavracely do Severní Koreje, nýbrž chránily jejich základní lidská práva; opět vyzývá země, které přijímají uprchlíky z KLDR, aby dodržovaly Ženevskou úmluvu z roku 1951 a protokol k této úmluvě z roku 1967 a aby se rozhodně zdržely jakékoli spolupráce se správními orgány KLDR na vydávání severokorejských občanů nebo na jejich repatriaci do vlasti;

4.  odsuzuje rozsáhlé omezování svobody pohybu, projevu, informací, pokojného shromažďování a sdružování a diskriminaci na základě takzvaného systému „songbun“, který klasifikuje lidi na základě státem přidělených sociálních tříd a jejich původu a s ohledem na politické názory a vyznání; je hluboce znepokojen systematickým porušováním svobody náboženského vyznání a přesvědčení, které postihuje šamanismus a křesťanství, ale i další náboženství v Severní Koreji; odsuzuje svévolné zatýkání, dlouhodobé zadržování a mučení nábožensky založených lidí, špatné zacházení s nimi, na nich páchané sexuální násilí a jejich zabíjení; naléhavě vyzývá orgány KLDR, aby ukončily veškeré násilí páchané na náboženských menšinách a aby jim přiznaly právo na svobodu náboženského vyznání a přesvědčení, právo na sdružování a právo na svobodu projevu; zdůrazňuje, že pachatele těchto násilných činů je třeba pohnat k odpovědnosti, včetně ministerstva lidového sociálního zabezpečení a ministerstva státní bezpečnosti, která napomáhají pronásledování náboženských komunit;

5.  důrazně žádá vládu KLDR, aby ukončila státní program nucených prací, v jehož rámci cizí země využívají ke svému prospěchu desetitisíce severokorejských dělníků, kteří pracují v nejistých podmínkách a vzniklými příjmy v tvrdé měně přispívají k udržení režimu; poukazuje na to, že v tomto případě mají odpovědnost za ochranu pracovních práv také hostitelské státy, které by měly zajistit dodržování pracovních a lidskoprávních norem;

6.  je obzvláště znepokojen vězeňskými podmínkami v celém trestním systému, včetně odpírání zdravotní péče, mučení a krutého, nelidského a ponižujícího zacházení a trestání, svévolného zbavení svobody, nucené práce, znásilnění a dalších forem sexuálního násilí, odpírání práva na život a spravedlivý proces a porušování práv zranitelných zadržovaných osob, mimo jiné žen, osob se zdravotním postižením a mladistvých; vyzývá orgány KLDR, aby zajistily přístup ke svému trestnímu systému nezávislým pozorovatelům dodržování lidských práv a spolupracovaly s nimi, aby potom mohly s příslušnými mezinárodními aktéry pracovat na reformě svého trestního a soudního systému;

7.  odsuzuje zneužívání pandemie, které vedlo k uvalení dalších omezení a k přísným, zbytečným a extrémním opatřením, která severokorejská vláda údajně zavedla jako ochranu před onemocněním COVID-19, která však dále omezují již tak potlačovaná práva na potraviny a zdraví a práva na volný pohyb a svobodu projevu a informací; oceňuje práci Výboru pro sankce podle rezoluce č. 1718, který urychleně schválil všechny žádosti KLDR o udělení výjimky pro humanitární pomoc v souvislosti s pandemií COVID-19; vyzývá KLDR, aby spolupracovala s mezinárodními organizacemi, včetně iniciativy pro globální přístup k vakcíně proti COVID-19 (COVAX), s cílem zajistit včasné dodání a distribuci očkovacích látek proti COVID-19 svým občanům;

8.  je obzvláště znepokojen vážnou potravinovou situací v této zemi a jejím dopadem na hospodářská, sociální a kulturní práva obyvatel; vyzývá orgány KLDR, aby v souladu s humanitárními zásadami zajistily všem občanům přístup k potravinové a humanitární pomoci podle jejich potřeb;

9.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit odpovědnost za zločiny proti lidskosti spáchané v minulosti i ty, které jsou nadále páchány; důrazně vyzývá KLDR, aby plně dodržovala všechny právní povinnosti vyplývající z příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN; vyzývá všechny členy OSN, aby přijali opatření k provedení stávajících sankcí Rady bezpečnosti OSN v plném rozsahu; požaduje, aby bylo vyvinuto úsilí k tomu, aby se situací v KLDR zabýval Mezinárodní trestní soud nebo byl ustaven tribunál ad hoc nebo srovnatelný mechanismus s cílem určit trestní odpovědnost vládních představitelů, včetně nejvyšších orgánů; trvá na tom, že je třeba, aby Rada přijala další přísné lidskoprávní sankce v rámci globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv, které by se zaměřovaly na jednotlivce, kteří jsou dle zjištění za porušování lidských práv odpovědní; bere na vědomí stanovisko zvláštního zpravodaje OSN, že je třeba zajistit, aby sankce vůči této zemi neměly škodlivý dopad na právo na potraviny, zdraví, vodu a hygienu, bydlení a rozvoj, a zabránit jakémukoli negativnímu dopadu na humanitární pomoc, a to i v souvislosti s pandemií COVID-19;

10.  důrazně odsuzuje skutečnost, že KLDR dne 24. března 2022 odpálila mezikontinentální balistickou raketu, jakožto zbytečnou a nebezpečnou provokaci, která je porušením četných rezolucí Rady bezpečnosti OSN a představuje vážnou hrozbu pro mezinárodní a regionální mír a bezpečnost; vyzývá KLDR, aby ověřitelným a nezvratným způsobem zcela ukončila své programy zbraní hromadného ničení a balistických raket;

11.  vyzývá KLDR, aby dále konstruktivně spolupracovala s mezinárodními mediátory v zájmu konkrétních, praktických výsledků v oblasti lidských práv, mimo jiné prostřednictvím dialogu, oficiálních návštěv země a posílení mezilidských kontaktů;

12.  nadále podporuje mírové řešení konfliktu na Korejském poloostrově, které by mělo zahrnovat denuklearizaci spolu se zlepšením situace v oblasti lidských práv v KLDR; vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost a členské státy EU, aby podporovaly struktury OSN a organizace občanské společnosti při zajišťování odpovědnosti za spáchané zločiny prostřednictvím soustavného shromažďování důkazů a dokumentace o minulém i současném porušování lidských práv v této zemi, s cílem ukončit beztrestnost za závažné porušování těchto práv ze strany KLDR;

13.  vítá prodloužení mandátu zvláštního zpravodaje OSN pro situaci v oblasti lidských práv v KLDR; vyjadřuje politování nad tím, že místní kancelář Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) v Soulu trpí nadále nedostatkem zaměstnanců, a naléhavě vyzývá členy OSN a Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva, aby tento mechanismus podpořili a zajistili, že mu bude poskytnut veškerý nezbytný personál a zdroje;

14.  doporučuje pokročit směrem k usmíření a zavést vhodný postup nápravy; vyzývá dotčené státy, aby vydaly prohlášení o ukončení války s cílem ukončit nevyřešený vojenský konflikt;

15.  vítá sankční režim EU i deklarovanou ochotu EU podpořit veškeré smysluplné diplomatické procesy; vybízí EU a členské státy, aby v souladu s globální strategií EU a s ohledem na obnovení politického dialogu se Severní Koreou, až k tomu nazraje čas, vypracovaly strategii, která doplní sankční režim EU, s cílem učinit součástí svých vztahů s KLDR iniciativy v oblasti lidských práv, denuklearizace a míru;

16.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládě a parlamentu Korejské lidově demokratické republiky, vládě a parlamentu Korejské republiky, vládě a parlamentu Čínské lidové republiky, vládě a parlamentu Spojených států, vládě a parlamentu Ruské federace, vládě a parlamentu Japonska, zvláštnímu zpravodaji OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Korejské lidově demokratické republice a generálnímu tajemníkovi OSN.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. dubna 2022 o stavu právního státu a dodržování lidských práv v Guatemalské republice (2022/2621(RSP))

P9_TA(2022)0124 RC-B9-0182/2022

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Guatemale, zejména na usnesení ze dne 14. března 2019 o situaci v oblasti lidských práv v Guatemale(1),

–  s ohledem na prohlášení mluvčího místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 11. února 2022 o stavu právního státu v Guatemale a ze dne 23. března 2022 o zhoršení stavu právního státu v Guatemale,

–  s ohledem na Dohodu zakládající přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Střední Amerikou na straně druhé(2), zejména na její doložku o lidských právech,

–  s ohledem na pokyny Evropské unie týkající se zastánců lidských práv,

–  s ohledem na zprávu vysokého komisaře OSN pro lidská práva o situaci v oblasti lidských práv v Guatemale ze dne 28. února 2022,

–  s ohledem na prohlášení připisované mluvčímu generálního tajemníka OSN o Guatemale ze dne 11. února 2022,

–  s ohledem na prohlášení, které vydala Meziamerické komise pro lidská práva dne 22. února 2022 a v němž vyjadřuje znepokojení nad novým porušováním nezávislosti soudů v Guatemale, a na prohlášení této komise a zvláštního zpravodaje OSN pro nezávislost soudců a právníků ze dne 9. března 2022, v němž Guatemalu naléhavě vyzývají, aby při jmenování nového generálního prokurátora zajistila nezávislost a nestrannost,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a na úmluvy OSN o lidských právech společně s jejich opčními protokoly,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966,

–  s ohledem na ústavu Guatemaly,

–  s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Guatemala je důležitým podobně smýšlejícím partnerem EU, o čemž svědčí klíčová úloha této země v regionální integraci ve Střední Americe prostřednictvím jejího dočasného předsednictví v regionálním Středoamerickém integračním systému, její rostoucí obchodní spolupráce s EU, solidarita s Ukrajinou a Evropou a důrazné odsouzení ruské invaze na Ukrajině, jakož i její aktivní úloha na mezinárodních fórech i konstruktivní dialog s velvyslanectvím Guatemaly v Bruselu v rámci delegace Evropského parlamentu pro vztahy se zeměmi Střední Ameriky;

B.  vzhledem k tomu, že v roce 2019 se vláda Guatemalské republiky jednostranně rozhodla ukončit mandát Mezinárodní komise proti beztrestnosti v Guatemale (CICIG), která v zemi působila po dobu 12 let; vzhledem k tomu, že v období, kdy veřejné orgány s komisí spolupracovaly, dosahovala Guatemala neustálého pokroku ve stíhání případů týkajících se lidských práv a korupce;

C.  vzhledem k tomu, že od té doby v Guatemale dochází k soustavné institucionální kooptaci a k rozpadu právního státu, systematickým obstrukcím a ztěžováním legitimní práce soudců a státních zástupců, očerňujícím kampaním, zatýkání a zastrašování pracovníků justice, zejména pracovníků mezinárodní komise CICIG, úřadu státního zástupce pro lidská práva a úřadu zvláštního státního zástupce proti beztrestnosti (FECI), a ke stupňování četnosti a agresivity jednání vůči organizacím občanské společnosti a obhájcům lidských práv a k jejich kriminalizaci;

D.  vzhledem k tomu, že státní zástupci zabývající se korupcí a organizovanou trestnou činností, do nichž jsou zapojeni vysoce postavení státní úředníci a majitelé společností, byli v mnoha trestních řízeních kriminalizováni prostřednictvím stížností podaných k justiční disciplinární komisi a předběžných řízení podporovaných guatemalským státním zastupitelstvím, jejichž cílem bylo tyto státní zástupce zatknout nebo je zbavit imunity; vzhledem k tomu, že nárůst počtu soudních řízení vedených proti nezávislým soudcům, státním zástupcům a právníkům, nedostatečně rychlá a účinná reakce a absence ochranných opatření vzbuzují znepokojení;

E.  vzhledem k tomu, že vyhrožování, obtěžování a riziko svévolného zadržení vedlo k tomu, že více než 20 soudců oznámilo, že opouštějí Guatemalu, aby chránili svou bezpečnost a fyzickou a psychickou integritu a vyhnuli se represím ze strany guatemalských státních orgánů; vzhledem k tomu, že případy soudkyně Eriky Aifánové, bývalých generálních prokurátorek Claudie Pazové a Thelmy Aldanaové a Juana Francisca Sandovala, který vedl úřad zvláštního státního zástupce proti beztrestnosti, představují jen několik příkladů obtěžování pracovníků justice v Guatemale;

F.  vzhledem k tomu, že článek 203 guatemalské ústavy zdůrazňuje, že soudní funkci musí vykonávat výhradně Nejvyšší soud a jiné soudy stanovené zákonem; vzhledem k tomu, že nebylo dosaženo pokroku při volbě soudců na uvolněná místa u Nejvyššího soudu a odvolacího soudu; vzhledem k tomu, že prezident a kongres letos jmenují tři klíčové představitele: generálního prokurátora, veřejného obhájce lidských práv a generálního kontrolora;

G.  vzhledem k tomu, že v květnu 2022 bude zvolen nový generální prokurátor Guatemalské republiky; vzhledem k tomu, že guatemalská ústava stanoví, že generálního prokurátora jmenuje nominační komise, která se skládá z předsedy Nejvyššího soudu, děkanů právnických fakult, členů advokátní komory a členů občanské společnosti; vzhledem k tomu, že v září 2021 zařadilo ministerstvo zahraničí USA na tzv. Engelův seznam zkorumpovaných a nedemokratických subjektů, které brání trestnímu stíhání případů korupce, generální prokurátorku Guatemalské republiky a kandidátku na znovuzvolení Maríu Consuelo Porrasovou, jakož i generálního tajemníka úřadu státního zástupce Angela Pinedu; vzhledem k tomu, že úloha generálního prokurátora je zásadní pro zajištění právního státu, ochranu lidských práv a boj proti korupci a beztrestnosti;

H.  vzhledem k tomu, že Meziamerická komise pro lidská práva a zvláštní zpravodaj OSN pro nezávislost soudců a státních zástupců vydali pro Guatemalu několik doporučení k provedení ústavní reformy, pokud jde o postupy pro volbu generálního prokurátora a soudců vrchních soudů v souladu s mezinárodními standardy nezávislosti a nestrannosti;

I.  vzhledem k tomu, že guatemalská vláda vyvíjí úsilí o uplatňování politiky podporující transparentnost a boj proti korupci a beztrestnosti a za tímto účelem ustavila prezidentskou protikorupční komisi a prezidentskou komisi pro mír a lidská práva, které by měly přinést konkrétní výsledky;

J.  vzhledem k tomu, že podle organizace Transparency International Guatemala během posledních deseti let klesla na indexu vnímání korupce o 59 míst – z 91. místa (v roce 2010) na 150. místo ze 180 zemí;

K.  vzhledem k tomu, že výnos č. 4-202 známý jako zákon o nevládních organizacích, který vstoupil v platnost v únoru 2022, má za cíl omezit činnost nevládních organizací, zpřísnit státní dohled a umožnit zrušení nevládních organizací, které nesplňují administrativní požadavky;

L.  vzhledem k tomu, že závažným problémem v Guatemale i nadále zůstává násilí a vydírání ze strany mocných zločineckých organizací, a vzhledem k tomu, že násilí páchané gangy je důležitým faktorem, který lidi vede k opuštění své země;

M.  vzhledem k tomu, že v roce 2021 Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva zdokumentoval 103 útoků na obránce lidských práv, šest vražd obránců lidských práv a 33 útoků na novináře; vzhledem k tomu, že obránci environmentálních práv a půdy, původní obyvatelé a komunity a obránci práv žen čelí vážným hrozbám; vzhledem k tomu, že Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva poukazuje na rostoucí zneužívání trestního práva státními i nestátními subjekty vůči obráncům lidských práv a novinářům s cílem potrestat je nebo bránit legitimnímu výkonu jejich činnosti;

N.  vzhledem k tomu, že původní obyvatelstvo nadále čelí různým formám diskriminace a hospodářským a sociálním nerovnostem; vzhledem k tomu, že je třeba posílit důvěru mezi veřejnými institucemi a původními obyvateli prováděním opatření na ochranu a uplatňování jejich práv, včetně práva na svobodný, předchozí a informovaný souhlas;

O.  vzhledem k tomu, že genderově podmíněné a sexuální násilí páchané na ženách a dívkách je rozšířeným a hluboce zakořeněným problémem; vzhledem k tomu, že dne 8. března 2022 schválil guatemalský kongres výnos č. 18-2022, tzv. zákon na ochranu života a rodiny, který kriminalizuje potrat za všech okolností s trestem odnětí svobody na 5 až 25 let a zakazuje genderovou diverzitu a sexuální výchovu ve školách; vzhledem k tomu, že po četných protestech na vnitrostátní a mezinárodní úrovni oznámil prezident záměr dekret vetovat a dne 15. března 2022 guatemalský kongres hlasoval pro odložení kontroverzního zákona;

P.  vzhledem k tomu, že Guatemala má jeden z nejvyšších indexů nerovnosti a patří k zemím s největší chudobou, podvýživou a úmrtností matek a dětí v regionu; vzhledem k tomu, že Guatemala zaujímá šesté místo na světě, pokud jde o chronickou podvýživu;

Q.  vzhledem k tomu, že EU zůstává jedním z hlavních partnerů Guatemaly a v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci v programovém období 2014–2020 Guatemale přidělila částku 152 milionů EUR, zejména na potravinové zabezpečení, boj proti korupci, mír a bezpečnost a konkurenceschopnost;

R.  vzhledem k tomu, že Aura Lolita Chávezová, ochránkyně životního prostředí z řad původního obyvatelstva Guatemaly a finalistka nominovaná v roce 2017 na Sacharovovu cenu Evropského parlamentu, opustila svou zemi po vážných útocích, výhrůžkách zabitím a očerňování, a pokud by se do Guatemaly vrátila, čelila by několika soudním řízením; vzhledem k tomu, že pokud se rozhodne vrátit, měla by být zajištěna její právní a fyzická bezpečnost;

1.  je znepokojen zhoršujícím se stavem právního státu v Guatemale a právními kroky, které Nejvyšší soud a nejvyšší státní zástupce zahájili proti nezávislým soudcům, právníkům a žalobcům, kteří vyšetřují nebo stíhají zločinecké struktury s vazbami na vysoce postavené státní úředníky a majitele společností;

2.  odsuzuje kriminalizaci, zadržování a obtěžování justičních pracovníků zapojených do stíhání korupce a boje proti beztrestnosti, obránců lidských práv a novinářů, jakož i vyhrožování a diskreditační mediální kampaně, které jsou proti nim vedeny; naléhá na guatemalské orgány, aby takovému jednání učinily přítrž, aby ctily zásady právního státu a plně respektovaly nezávislost jednotlivých mocenských složek, což jsou základní prvky boje proti beztrestnosti a korupci;

3.  vyzývá guatemalské orgány, aby okamžitě zahájily důkladné a nezávislé vyšetřování pohrůžek, obtěžování a očerňujících kampaní, kterým čelí pracovníci justice a subjekty občanské společnosti, aby zjistily, kdo je za ně odpovědný, a postavily tyto osoby před kompetentní, nezávislé a nestranné soudy;

4.  vyzývá guatemalské orgány, aby bezodkladně přijaly nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti a integrity soudců, žalobců, právníků, včetně bývalých právníků Mezinárodní komise proti beztrestnosti v Guatemale, obránců lidských práv a zadržených osob, a aby zaručily jejich právo na řádný proces; dále na guatemalské orgány naléhá, aby zaručily bezpečný návrat osob, které byly nuceny opustit zemi kvůli obavám o svou bezpečnost;

5.  připomíná, že je nezbytné, aby byla v rámci guatemalských institucí vytvořena efektivnější a účinnější fóra pro vedení dialogu za účelem prosazování demokratických hodnot, právního státu a dodržování lidských práv;

6.  potvrzuje, že postup výběru a jmenování soudců musí být transparentní a participační a že kandidáti by měli být vybíráni podle svých kvalit a prokazatelných zásluh o dodržování lidských práv v souladu s mezinárodními normami a guatemalskou ústavou; v této souvislosti vyzývá guatemalské orgány, aby zaručily spravedlivý výběr soudců, zejména nejvyššího státního zástupce a veřejného ochránce lidských práv;

7.  zdůrazňuje, že restriktivní právní předpisy, například zákon o nevládních organizacích, mohou přispět k ochromení systému chránícího obránce lidských práv a k posílení beztrestnosti; žádá, aby byly tyto zákony zrušeny;

8.  naléhá na guatemalskou vládu, aby přijala nezbytná opatření k posílení právních předpisů a politiky na ochranu obránců lidských práv, včetně obránců environmentálních práv a novinářů, a aby rozvíjela veřejnou politiku ochrany obránců lidských práv v souladu s rozsudkem Meziamerického soudu pro lidská práva z roku 2014 a se závazkem, který přijala sama Guatemala před Radou OSN pro lidská práva v roce 2018; doporučuje, aby vláda Guatemaly ratifikovala dohodu z Escazú;

9.  vítá, že guatemalské orgány ustavily prezidentskou protikorupční komisi a prezidentskou komisi pro mír a lidská práva, které mají být pilíři vládního národního plánu pro inovace a rozvoj a provádět politiku podporující transparentnost a boj proti korupci a beztrestnosti; naléhá na obě komise, aby předložily konkrétní výsledky;

10.  vybízí guatemalskou vládu, aby pokračovala ve spolupráci se všemi mechanismy OSN pro ochranu lidských práv a taktéž s regionálními lidskoprávními mechanismy, což jí umožní dosáhnout pokroku v oblasti podpory a ochrany lidských práv v této zemi; doporučuje, aby vláda Guatemaly obnovila na rozumně dlouhou dobu mandát Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva v Guatemale;

11.  vítá kroky, které podnikla velvyslanectví členských států EU a delegace EU v Guatemale v souvislosti s ochrannými opatřeními pro obránce lidských práv; vyzývá Komisi, aby ochranná opatření výrazně rozšířila a aktivněji uplatňovala, mimo jiné rozsáhlým sledováním slyšení obránců lidských práv obviněných ze spáchání trestného činu, především obránců environmentálních práv a lidských práv žen, a aby za tímto účelem kromě jiného zvýšila podporu nezávislým organizacím občanské společnosti;

12.  vyzývá EU a její členské státy, aby v zájmu zlepšení stavu lidských práv v Guatemale využily mechanismy stanovené v dohodách o přidružení, politickém dialogu a spolupráci k tomu, aby Guatemalu důrazně vybízely k plnění ambiciózního programu v oblasti lidských práv a k boji proti beztrestnosti;

13.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, Organizaci amerických států, Parlamentnímu shromáždění EU-Latinská Amerika, prezidentovi, vládě a parlamentu Guatemalské republiky, Sekretariátu pro hospodářskou integraci Střední Ameriky a Středoamerickému parlamentu.

(1) Úř. věst. C 23, 21.1.2021, s. 92. (2) Úř. věst. L 346, 15.12.2012, s. 3.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. dubna 2022 o vzrůstajících represích v Rusku, včetně případu Alexeje Navalného (2022/2622(RSP))

P9_TA(2022)0125 RC-B9-0181/2022

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Rusku,

–  s ohledem na Chartu OSN, Všeobecnou deklaraci lidských práv, Evropskou úmluvu o lidských právech, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Deklaraci OSN o obráncích lidských práv,

–  s ohledem na Ústavu Ruské federace,

–  s ohledem na prohlášení o ruském nezávislém listu Novaja gazeta, které dne 28. března 2022 vydal místopředseda Komise, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell,

–  s ohledem na prohlášení vysokého představitele o rozhodnutí soudu o prodloužení politicky motivovaného trestu odnětí svobody Alexeje Navalného o dalších devět let, které vydal jménem EU dne 22. března 2022,

–  s ohledem na prohlášení komisařky Rady Evropy pro lidská práva ze dne 24. března 2022, v němž vyjádřila uznání statečné práci novinářů a obránců lidských práv, mj. novinářů a obránců lidských práv z Ruské federace a Běloruska,

–  s ohledem na prohlášení zástupkyně Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě odpovědné za svobodu sdělovacích prostředků ze dne 3. března 2022 o závažném porušování svobody projevu a svobody sdělovacích prostředků v Rusku, k němuž dochází v souvislosti s vojenským útokem této země na Ukrajinu,

–  s ohledem na prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva o nejnovějším vývoji v Rusku a na Ukrajině,

–  s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Ruská federace opakovaně porušuje mezinárodní právo a své mezinárodní závazky, zahájila nezákonnou nevyprovokovanou bezdůvodnou útočnou válku proti Ukrajině a dopouští se hromadného zabíjení jejích občanů; vzhledem k tomu, že legislativní restrikce, zákaz činnosti hromadných sdělovacích prostředků, kriminalizace nezávislého zpravodajství a vyjadřování svobodných názorů a další politické pronásledování dosáhly v posledních měsících totalitních rozměrů, což vedlo ke zničení nezávislého a pluralitního občanského prostoru v Rusku;

B.  vzhledem k tomu, že ve snaze umlčet veškerou kritiku své nezákonné nevyprovokované bezdůvodné vojenské agrese proti Ukrajině a odpor vůči ní zintenzivnil ruský režim nevídaným způsobem své zákroky vůči pokojným demonstrantům, nezávislým novinářům a blogerům, obráncům lidských práv a aktivistům z řad občanské společnosti; vzhledem k tomu, že v důsledku mimořádně vysokého rizika svévolného zatýkání a pronásledování uprchly z Ruska tisíce lidí; vzhledem k tomu, že tyto tvrdé zákroky mají katastrofální dopad na život a svobody příslušníků menšin, osob LGBTQI+, žen a všech občanů, které vláda a společnost označuje za osoby, jejichž chování se odchyluje od normy nebo očekávání či od normativních pravidel nebo které kritizují režim a politiku ruských orgánů;

C.  vzhledem k tomu, že základní lidská práva, včetně svobody sdružování a svobody projevu, jsou zakotvena v Ústavě Ruské federace i v řadě mezinárodních právních nástrojů, k jejichž dodržování se Rusko zavázalo; vzhledem k tomu, že ruské orgány jsou odpovědné za vedení mnohaleté systematické propagandistické kampaně proti Ukrajině, Evropě a liberálním demokratickým hodnotám, která vyvrcholila zničením posledních zbytků dynamické, politicky aktivní a nezávislé občanské společnosti;

D.  vzhledem k tomu, že ode dne 24. února 2022 zadržely ruské orgány po celé zemi více než 15 400 osob pokojně demonstrujících proti válce, z nichž se některé staly oběťmi surového týrání a jiného porušování lidských práv; vzhledem k tomu, že od té doby bylo zahájeno více než 60 trestních řízení;

E.  vzhledem k tomu, že ruské orgány využívají řadu zákonů, které byly schváleny za posledních několik let, jako je zákon o „zahraničních agentech“ v nejrůznějších obměnách, nařízení o tzv. extremistických organizacích a soudní rozhodnutí učiněná na jeho základě a množství nařízení ruského orgánu pro dohled nad sdělovacími prostředky Roskomnadzor, k masivním zásahům proti nezávislé občanské společnosti a médiím aktivním v Rusku, přičemž se soustřeďují zejména na nevládní organizace, obránce lidských práv, novináře, právníky a také na práva žen, osoby LGBTQI+ a aktivisty bojující za ochranu životního prostředí a etnických či kulturních menšin; vzhledem k tomu, že zástupci občanské společnosti jsou v důsledku všech těchto právních předpisů a nařízení i v důsledku soudní a administrativní zátěže nuceni z obav z odvety ze strany státu odmítat financování ze zahraničí, provádět autocenzuru a omezovat jednak své vystupování na veřejnosti, a jednak svou činnost;

F.  vzhledem k tomu, že dne 4. března 2022 novelizoval ruský parlament trestní zákoník a za šíření údajně „nepravdivých“ informací o válce na Ukrajině zavedl trest odnětí svobody v délce trvání až 15 let; vzhledem k tomu, že dne 22. března 2022 byl tento zákon rozšířen, tak aby se za trestný čin považovalo i sdílení „nepravdivých zpráv“ o jakékoli činnosti ruských úředních orgánů v zahraničí; vzhledem k tomu, že dne 4. března 2022 ruská Duma zakázala demonstrace proti válce na Ukrajině; vzhledem k tomu, že v rámci ruské právní reformy byly zavedeny kategorie správních přestupků a trestných činů, jež postihují ruské státní příslušníky a právnické osoby, které vyzývají k přijetí mezinárodních sankcí proti ruskému státu, jeho státním příslušníkům či kterékoli ruské právnické osobě;

G.  vzhledem k tomu, že ruské orgány donutily několik nezávislých sdělovacích prostředků k pozastavení či ukončení činnosti nebo k jejímu přesunu do zahraničí a že v rámci narůstající cenzury internetu, jeho kontroly a izolace zablokovaly přístup k dalším médím, což připravilo ruské obyvatelstvo o nestranné informace o ruské válce proti Ukrajině a o vojenských zločinech, k nimž ve jménu Ruské federace v této zemi dochází; vzhledem k tomu, že jde zejména o rozhlasovou stanici Echo Moskvy, televizní stanici Dožď a list Novaja gazeta; vzhledem k tomu, že orgány v Rusku zablokovaly zahraniční sociální média a na černou listinu zařadily společnost Meta, což je mateřská společnost Facebooku, Instagramu a WhatsAppu, kterou označily za „extremistickou“;

H.  vzhledem k tomu, že na začátku ruské války na Ukrajině opustily Rusko stovky novinářů, obránců lidských práv, aktivistů a dalších osob, a to v důsledku mimořádně vysokého rizika svévolného zatýkání a pronásledování, mj. poté, co prezident Putin označil osoby, které se postavily proti válce, za „zrádce národa“ a „pátou kolonu“;

I.  vzhledem k tomu, že dne 16. března 2022 rozhodl Výbor ministrů Rady Evropy o tom, že s okamžitou účinností ruší členství Ruské federace v Radě Evropy; vzhledem k tomu, že Ruská federace se dne 15. března 2022 ze své strany rozhodla, že vystoupí z Rady Evropy, čímž své občany připravila o ochranu, kterou poskytuje Evropská úmluva o lidských právech, a o přístup k soudním opravným prostředkům u Evropského soudu pro lidská práva;

J.  vzhledem k tomu, že v lednu 2021 byl zatčen ruský právník, opoziční politik, aktivista bojující proti korupci a laureát Sacharovovy ceny za rok 2021 Alexej Navalný, který se od února 2021 nachází ve vězení, kde si odpykává svévolně uložený, politicky motivovaný trest odnětí svobody a kde byl opakovaně podroben mučení a nelidskému zacházení; vzhledem k tomu, že EU co nejdůrazněji odsoudila otravu Alexeje Navalného a jeho politicky motivované uvěznění, uložila cílené sankce a nadále požaduje nezávislé vyšetření jeho otrávení;

K.  vzhledem k tomu, že dne 22. března 2022 odsoudil obvodní soud moskevské městské části Lefortovo po mimořádném zasedání ve vězeňském táboře, a tedy mimo běžné soudní prostory, Alexeje Navalného k trestu odnětí svobody v délce devíti let ve věznici s nejvyšším stupněm ostrahy a uložil mu správní pokutu ve výši 1,2 milionu RUB (přibližně 12 838 EUR); vzhledem k tomu, že tento rozsudek je jednoznačně v rozporu s mezinárodním právem a ruskou ústavou a je stejně nezákonný, svévolný a politicky motivovaný jako předchozí rozsudek;

L.  vzhledem k tomu, že řada aktivistů byla vystavena hrozbám zatčení a trestního stíhání, nebo skutečně zatčena a stíhána za svou podporu Alexeje Navalného, za spolupráci s ním nebo za podporu jeho myšlenek, například strategie inteligentního hlasování; vzhledem k tomu, že za tuto podporu byli obviněni a stíháni na základě retroaktivního uplatnění nových zákonů nebo správních rozhodnutí, a to na základě svých prohlášení v sociálních médiích, a že mnozí z nich opustili Rusko poté, co byli obviněni z trestné činnosti; vzhledem k tomu, že Nadace pro boj proti korupci Alexeje Navalného byla označena za „extremistickou“;

1.  odsuzuje domácí represe ruského režimu, které se prohloubily v důsledku ruské útočné války proti Ukrajině; požaduje, aby ruské orgány ukončily šikanu, zastrašování a útoky namířené proti všem demonstrantům vystupujícím proti válce, nezávislým organizacím občanské společnosti, nevládním organizacím, obráncům lidských práv, novinářům, právníkům a také vůči ženám, osobám LGBTQI+ a aktivistům hájícím životní prostředí v Rusku; vyjadřuje solidaritu s demokratickými silami v Rusku, které jsou odhodlány zasazovat se o otevřenou a svobodnou společnost, a zdůrazňuje svou podporu všem jednotlivcům a organizacím, jež se stávají terčem útoků a represí;

2.  odsuzuje neototalitní, imperialisticky ideový postoj ruské vlády a jejích propagandistů; zdůrazňuje, že útok na demokracii a ignorování práv jiných národů vydláždil Rusku cestu vedoucí k despotismu, mezinárodní agresi a válečným zločinům; zdůrazňuje, že nedemokratické Rusko je trvalou hrozbou pro bezpečnost a stabilitu Evropy;

3.  vyjadřuje politování nad ruskou právní úpravou, včetně právních předpisů týkajících se tzv. zahraničních agentů, změn trestního zákoníku zavedených dne 4. a 22. března 2022 a zákona o hromadných sdělovacích prostředcích, které se využívají k soudní šikaně nesouhlasných názorů v zemi i v zahraničí a k podkopávání nezávislých sdělovacích prostředků; zdůrazňuje, že tento vývoj je zjevně v rozporu se závazky, které Rusko dobrovolně přijalo na základě mezinárodního práva a vneslo do své vlastní ústavy;

4.  odsuzuje neustálou rostoucí cenzuru ze strany ruských orgánů, včetně cenzury internetu, a naléhavě je vyzývá, aby s touto cenzurou a kontrolou okamžitě skončily;

5.  odsuzuje chování ruských orgánů, které pronásledují matky ruských vojáků a jejich zavedené organizace, brání rodičům v Rusku v přístupu k informacím o tom, kde se jejich děti nacházejí, a odmítají spolupracovat s ukrajinskými orgány s cílem vrátit ostatky ruských vojáků zabitých v boji;

6.  odsuzuje úlohu moskevského patriarchy Kirila, vůdce ruské pravoslavné církve, za poskytování teologického zakrytí ruské válečné agrese proti Ukrajině; oceňuje odvahu 300 kněží ruské pravoslavné církve, kteří podepsali dopis, v němž odsoudili agresi, vyjádřili svůj žal nad utrpením ukrajinského lidu a vyslovili požadavek zastavit válku;

7.  důrazně odsuzuje uvěznění nositele Sacharovovy ceny Alexeje Navalného a opakuje svou výzvu k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění jeho osoby, jakož i stovek dalších ruských občanů, kteří jsou bezdůvodně zadržováni pouze za to, že měli odvahu demonstrovat za demokracii a mír nebo za posílení svých práv, včetně svobody projevu a práva na pokojné shromažďování; vyzývá ruské orgány, aby zlepšily podmínky ve věznicích a vazebních zařízeních, tak aby odpovídaly mezinárodním normám; považuje humanitární, zdravotní a bezpečnostní situaci Alexeje Navalného za prioritu pro EU; vyzývá ruské orgány, aby přijaly veškerá nezbytná opatření k úplnému zaručení práv Alexeje Navalného během jeho nezákonného zadržování; odsuzuje skutečnost, že soudní řízení proti Alexeji Navalnému nerespektovalo jeho právo na spravedlivý proces, a opakuje svou výzvu k bezodkladnému transparentnímu vyšetření jeho otravy;

8.  domnívá se, že represe proti Alexeji Navalnému, jeho příznivcům, sdělovacím prostředkům a občanské společnosti byly zamýšleny jako předstupeň pro ruskou zločinnou a útočnou válku, a opakuje, že politický pluralismus a svobodné sdělovací prostředky jsou nejlepšími zárukami a mantinely, které brání mezinárodní agresi ze strany nedemokratické vlády; domnívá se, že naše úsilí o podporu svobody přesvědčení a sdělovacích prostředků ve prospěch ruských občanů je nedílnou součástí našeho úsilí o boj proti válce a agresi na Ukrajině;

9.  důrazně odsuzuje rozhodnutí ruských soudů, která vedla k ukončení činnosti organizací Mezinárodní Memorial a Středisko pro lidská práva Memorial, jež společně tvořily jednu z nejstarších a nejvýznamnějších organizací na ochranu lidských práv v Rusku a obdržely Sacharovovu ceny; odsuzuje soustavné varování orgánu Roskomnadzor určené listu Novaja gazeta ohledně cenzury a údajného porušování zákona o „zahraničních agentech“, které vyústilo v oznámení tohoto listu, že až do konce války na Ukrajině ukončí svou činnost; obdobně vyjadřuje politování nad požadavkem ruského generálního prokurátora, aby Roskomnadzor omezil dostupnost rozhlasové stanice Echo Moskvy a televize Dožď kvůli jejich zpravodajství o válce na Ukrajině; oceňuje úlohu těchto i mnoha dalších nezávislých organizací a sdělovacích prostředků, jakož i zpravodajských médií, která byla mezitím uzavřena, při odhalování pravdy a předkládání faktů o zločinech sovětského režimu a ruské vlády a oceňuje též jejich oddanost lidským právům; vyzývá k ukončení systematického útlaku novinářských organizací a nezávislých sdělovacích prostředků, které představují základní pilíř svobody a demokracie;

10.  vyzývá Radu OSN pro lidská práva, aby v plném rozsahu a urychleně vyšetřila případy porušování práva na informace a svobody projevu ze strany ruského režimu;

11.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, jak tvrdý zásah proti ruské občanské společnosti, obráncům lidských práv, aktivistům bojujícím za práva žen, aktivistům zasazujícím se o sexuální a reprodukční zdraví a související práva a komunitám LGBTQI+ dále zhoršuje situaci již zranitelných a osočovaných skupin v zemi;

12.  opakuje, že svobodná a nezávislá činnost organizací občanské společnosti a sdělovacích prostředků je základním kamenem demokratické společnosti; vyzývá proto Rusko, aby vytvořilo jasný právní rámec a bezpečné prostředí pro organizace občanské společnosti, demonstranty, sdělovací prostředky a politické aktéry v souladu s ruskou ústavou, mezinárodními závazky a mezinárodními normami v oblasti lidských práv, které jim umožní vykonávat legitimní a užitečnou činnost, aniž by do ní bylo zasahováno; zdůrazňuje, že je třeba zaručit účinnou právní ochranu demonstrantům, aktivistům občanské společnosti a novinářům, jejichž základní práva jsou porušována;

13.  vyzývá Komisi, Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a členské státy, aby pozorně sledovaly stav lidských práv v Rusku a poskytovaly mimořádnou pomoc a intenzivnější podporu občanské společnosti, nezávislým nevládním organizacím, obráncům lidských práv a nezávislým sdělovacím prostředkům, které jsou v Rusku i nadále aktivní, mimo jiné zajištěním udržitelné a flexibilní finanční pomoci; vyzývá delegaci EU a zastoupení členských států v Rusku, aby s pronásledovanými veřejně projevily solidaritu;

14.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily ochranu práv a fyzické integrity aktivistů, nezávislých novinářů a obránců lidských práv, kteří jsou terčem represí ze strany ruských orgánů, a poskytly jim mimořádná víza, která by jim umožnila opustit zemi a nalézt dočasné útočiště v EU, a aby v případě potřeby umožnily ohrožovaným nebo zakázaným ruským nevládním organizacím a sdělovacím prostředkům okamžitě pokračovat v práci z území EU;

15.  vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele a Radu, aby účinně využívali globální mechanismus sankcí EU v oblasti lidských práv a zavedli omezující opatření vůči všem ruským činitelům, kteří se podílejí na tvrdých zákrocích proti nezávislé občanské společnosti a sdělovacím prostředkům nebo pokojným demonstrantům či jsou zapojeni do nejnovějšího případu proti Alexeji Navalnému;

16.  vyzývá Komisi a členské státy, aby předcházely šíření dezinformací, včetně propagandy, a potíraly jej a aby posílily nezávislé sdělovací prostředky; vítá proto rozvoj zvláštních platforem a zpravodajství v ruštině a ukrajinštině; požaduje, aby došlo ke zlepšení strategické komunikace EU a k prozkoumání účinných způsobů, jak bojovat proti válečné propagandě pocházející z kanálů v Rusku, jako jsou Rossija, první program ruské státní televize a NTV, které šíří obsah schvalující agresivní válku a dezinformují v souvislosti s ní veřejnost; vyzývá členské státy, Komisi a ESVČ, aby za účelem boje proti dezinformacím i nadále rozšiřovaly poskytování alternativních ruskojazyčných informací on-line o probíhajících událostech, zajišťovaly, aby byla veřejná prohlášení EU a členských států překládána do ruštiny, a obracely se na rusky mluvící veřejnost a platformy;

17.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v EU přivítaly týmy ze zakázaných médií a vytvořily společnou platformu pro sdělovací prostředky v exilu a aby podporovaly technologie, které veřejnosti umožňují využívat internet k výkonu svých základních práv, zejména svobody informací a projevu, a přispívaly k prosazování demokracie a právního státu vytvořením technických prostředků k obcházení komunikačního dohledu a blokování internetových stránek a aplikací v Rusku, mj. prostřednictvím technicky nenáročných prostředků, jako je mechanické vlnění, ruské platformy VPN, anonymizační sítě a satelitní televize;

18.  vyzývá delegaci EU a diplomatická zastoupení jednotlivých členských států v Rusku, aby pozorně sledovaly situaci na místě a způsob vedení soudních procesů a aby dotyčným osobám nabídly veškerou nezbytnou podporu, včetně přímé finanční pomoci na zaplacení právníků a odborníků; vyzývá všechny vlády, aby zamítly veškeré budoucí žádosti o vydání ruských státních příslušníků za přečiny podle trestního zákoníku a přestupkového zákona;

19.  naléhavě vyzývá členské státy, Radu a Komisi, aby ohrožovaným představitelům ruské opozice, občanské společnosti a sdělovacích prostředků zajistily humanitární status a vytvořily pro ně bezpečné migrační možnosti, včetně příležitostí k dlouhodobému pobytu a práci v Evropské unii; vyzývá členské státy, aby vytvořily mechanismus na ochranu ruských vojáků, kteří se rozhodnou zběhnout; vyzývá finanční instituce, banky, společnosti vydávající kreditní karty a vládní orgány, aby zavedly prověřovací postupy pro cílené uplatňování sankcí vůči ruským občanům v EU s cílem umožnit opozičním aktivistům a představitelům nezávislé občanské společnosti a sdělovacích prostředků zachovat si přístup ke svým finančním aktivům, jež jsou nutná pro zajištění jejich existence v Evropské unii;

20.  připomíná, že akademická a kulturní spolupráce na individuální úrovni, a to i v dobách konfliktu, může přispět k posílení pluralitních hlasů v antidemokratických podmínkách a sloužit jako základ, který by usnadnil opětovné navázání vztahů po skončení konfliktu; zdůrazňuje, že ruská vědecká obec je předním cílem represí ze strany Putinova režimu;

21.  zdůrazňuje, že příspěvky ruských akademických pracovníků, kteří se staví proti válce, mají strategický význam pro lepší analýzu Putinova režimu a boj proti němu; požaduje vytvoření strategie EU, která by umožňovala ruským studentům a profesorům oficiálně pokračovat ve studiu a práci na evropských univerzitách, zejména v humanitních oborech, a získat odpovídající diplomy;

22.  žádá ESVČ, Komisi a členské státy, aby začlenily konzultace v oblasti lidských práv a občanské společnosti do všech dialogů mezi EU, jejími členskými státy a Ruskem a aby dostály svému závazku týkajícímu se začleňování hlediska rovnosti žen a mužů;

23.  vyzývá EU a členské státy, aby i nadále udržovaly kontakty s ruským lidem a s ruskou občanskou společností v exilu; naléhavě vyzývá EU, aby prokázala, že je připravena podporovat ruskou občanskou společnost v jejím úsilí o vybudování demokratického Ruska a uvítat demokratické a odpovědné Rusko zpět v mezinárodním společenství;

24.  vyzývá EU, aby jmenovala zvláštního vyslance pro demokratické Rusko, který by měl být odpovědný za vztahy s ruským lidem, zejména s obránci demokracie v exilu a s těmi, kdo zůstali v Rusku a chtějí, aby se jejich země vrátila na cestu demokracie;

25.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s ESVČ pomohla zřídit a podporovat Centrum demokratického Ruska za účelem vedení nepřetržitého dialogu s demokratickou ruskou komunitou, zejména s protiválečným výborem zřízeným aktivisty ruské demokratické opozice, jehož cílem by bylo zajistit přímou komunikaci s ruským lidem, vypracovat společně s občanskou společností strategii EU pro budoucí demokratické Rusko, zlepšit integraci nových emigrantů z Ruska prostřednictvím vzdělávacích programů a pořádat každoroční summity EU s představiteli demokratického Ruska v exilu;

26.  naléhavě vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele a členské státy, aby spolu s podobně smýšlejícími zeměmi přijali koordinovaná opatření za účelem zvýšení povědomí o omezování základních svobod a lidských práv ze strany ruských orgánů a boje proti nim, mimo jiné prostřednictvím zásahů na vysoké úrovni a veřejných intervencí, koordinovaných demarší, nepřetržitého dohledu na mezinárodních a regionálních fórech pro lidská práva a pravidelného posuzování dopadu na lidská práva, s cílem zajistit, aby spolupráce s Ruskem neohrožovala cíle v oblasti lidských práv a přímo či nepřímo nepřispívala k jejich porušování;

27.  konstatuje, že podle střediska Levada 83 % Rusů podporuje Putinovu válku na Ukrajině, zatímco podíl Rusů, kteří uvádějí, že se země pohybuje správným směrem, vzrostl z 52 % na 69 %, což je nejvyšší úroveň, který kdy byl zaznamenán od roku 1996; vítá v tomto ohledu odvážné jednotlivce, kteří otevřeně protestují a staví se proti ruskému imperialismu v jeho nejnovější podobě – invazi na Ukrajinu – navzdory brutalitě pořádkové policie, jakož i mediálnímu a společenskému tlaku; naléhavě však vyzývá občany EU, aby neztotožňovali všechny ruské občany s brutálními činy jejich čelních představitelů a vojsk na Ukrajině; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly a chránily osoby vyjadřující kritické názory v rámci ruské diaspory, které čelí hrozbám ze strany ruských orgánů; odsuzuje shromáždění pořádaná ruskou diasporou na podporu války nebo na protest proti přijímání ukrajinských uprchlíků;

28.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, vysoké komisařce OSN pro lidská práva, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a prezidentovi, vládě a parlamentu Ruské federace.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. dubna 2022 o právu na opravu (2022/2515(RSP))

P9_TA(2022)0126 B9-0175/2022

Evropský parlament,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/771 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o prodeji zboží(1) (dále jen „směrnice o prodeji zboží“),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb(2) (dále jen „směrnice o digitálním obsahu“),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie(3) (dále jen „směrnice o ekodesignu“),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu (dále jen „směrnice o nekalých obchodních praktikách“)(4), a zejména na její přílohu I,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2020 nazvané „Směrem k udržitelnějšímu jednotnému trhu pro podniky a spotřebitele“(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2021 o novém akčním plánu pro oběhové hospodářství(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2017 o delší životnosti výrobků: přínosy pro spotřebitele a společnosti(7),

–  s ohledem na otázku ohledně práva na opravu položenou Komisi (O-000010/2022 – B9-0010/2022),

–  s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů,

A.  vzhledem k tomu, že Parlament několikrát zdůraznil(8), že je důležité udělit občanům právo na opravu jako hlavní pilíř agendy oběhového hospodářství v rámci Zelené dohody pro Evropu, který by posílil účinnější a udržitelnější využívání zdrojů, předcházel vzniku odpadu a snížil jej a podpořil rozšířené a opětovné používání výrobků a ekonomiku sdílení, přičemž by také posílil práva a kvalitu života spotřebitelů;

B.  vzhledem k tomu, že prohlášení o záměru, které je součástí projevu o stavu Unie 2021(9), oznámilo legislativní návrh týkající se práva na opravu jako jednu z hlavních iniciativ na rok 2022, a vzhledem k tomu, že tento návrh by měl být přijat v úzké koordinaci se souvisejícími legislativními iniciativami, jako je Iniciativa pro udržitelné výrobky a iniciativa zaměřená na posílení postavení spotřebitelů v zelené transformaci, které mají společný cíl dosáhnout udržitelnějších výrobků a modelů spotřeby;

C.  vzhledem k tomu, že Komise zahájila veřejnou konzultaci, která potrvá do 5. dubna 2022 a jež se týká udržitelné spotřeby zboží – podpory oprav a opětovného použití; vzhledem k tomu, že Komise má za cíl navrhnout směrnici, kterou se změní směrnice o prodeji zboží, a že zvažuje samostatný legislativní akt o právu na opravu;

D.  vzhledem k tomu, že směrnice o digitálním obsahu a směrnice o prodeji zboží obsahují komplexní rámce pokrývající nezbytné prvky spotřebitelského smluvního práva, jako jsou požadavky ohledně souladu se smlouvou a prostředky nápravy dostupné pro spotřebitele v případě chybějícího souladu, včetně ustanovení o opravě, výměny, uvedení digitálního obsahu nebo služeb do souladu, snížení ceny a ukončení smlouvy, a pravidla týkající se hlavních způsobů provádění těchto prostředků nápravy a obchodních záruk;

E.  vzhledem k tomu, že 79 % občanů EU se domnívá, že výrobci by měli mít povinnost usnadňovat opravu digitálních zařízení nebo výměnu jejich částí; vzhledem k tomu, že 77 % občanů EU by svá zařízení raději opravilo než vyměnilo; vzhledem k tomu, že podniky zabývající se opravami by mohly být zdrojem místních pracovních míst a specifického know-how v Evropě;

F.  vzhledem k tomu, že krize COVID-19 ukázala, že je třeba zavést nové a odolnější obchodní modely a podporovat evropské podniky, zejména malé a střední podniky, mikropodniky a osoby samostatně výdělečně činné;

G.  vzhledem k tomu, že udělení práva na opravu spotřebitelům by napomohlo dosáhnout pokroku v oblasti průmyslové transformace Evropy a posílit její odolnost a otevřenou strategickou autonomii; vzhledem k tomu, že podpora kultury oprav poskytuje zdroje hospodářských a sociálních příležitostí z hlediska podnikání a tvorby pracovních míst; vzhledem k tomu, že udržitelné výrobky jsou přínosem pro podniky i spotřebitele tím, že oživují poptávku po udržitelném zboží a jeho dodávky;

H.  vzhledem k tomu, že zákazníkům v tom, aby se rozhodli pro opravu, brání řada překážek, včetně nedostupnosti informací, chybějícího přístupu k náhradním dílům, chybějící normalizace a interoperability nebo dalších technických překážek a nákladů na opravu;

I.  vzhledem k tomu, že odpadní elektrická a elektronická zařízení jsou nejrychleji rostoucím tokem odpadu na světě, přičemž v roce 2019 bylo vyřazeno více než 53 milionů tun elektronického odpadu;

1.  zdůrazňuje, že účinné právo na opravu by se mělo zabývat aspekty životního cyklu výrobků a mělo by se k němu přistupovat z odlišných vzájemně propojených politických oblastí, včetně návrhu výrobků, hlavních etických zásad výroby, normalizace, informací pro spotřebitele, k nimž patří označení s informacemi o opravitelnosti a o životnosti, pokud je to možné a vhodné, spotřebitelských práv a záruk a zadávání veřejných zakázek;

2.  zdůrazňuje, že iniciativa týkající se práva na opravu musí být přiměřená, podložená důkazy a nákladově účinná a musí vyvažovat zásady udržitelnosti, ochrany spotřebitelů a vysoce konkurenčního sociálně tržního hospodářství, aby všechny příslušné zúčastněné strany přijaly možnosti, které jsou vlastní zelené transformaci;

3.  zdůrazňuje, že účinné právo na opravu by mělo vytvořit významné konkurenční výhody pro evropské podniky a současně by na ně nemělo klást jakoukoli formu nepřiměřené finanční zátěže a mělo by podnítit inovace, podpořit investice do udržitelných technologií a současně zohlednit vývoj trhu a měnící se potřeby spotřebitelů;

Navrhování výrobků, které vydrží déle a mohou být opraveny

4.  vítá záměr Komise přijmout Iniciativu pro udržitelné výrobky, která upraví směrnici o ekodesignu a rozšíří její oblast působnosti tak, aby přesahovala výrobky spojené se spotřebou energie;

5.  připomíná, že výroba výrobků, které jsou v souladu s předpisy a jsou udržitelné a bezpečné, je hlavní předností jednotného trhu EU, který je přínosem pro spotřebitele i podniky; vyzývá Komisi, aby vyžadovala, aby výrobci navrhovali své výrobky tak, aby déle vydržely, mohly být bezpečně opraveny a aby jejich části byly snadno přístupné a vyjímatelné;

6.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit lepší přístup koncových uživatelů a nezávislých poskytovatelů opravárenských služeb k náhradním dílům a návodům k obsluze v přiměřené lhůtě a za přiměřené náklady, a to po období, které odpovídá očekávané životnosti výrobku;

7.  vyzývá Komisi, aby v budoucí směrnici o ekodesignu zvážila požadavky na trvanlivost a opravu se širším rozsahem; zdůrazňuje, že je třeba důkladně analyzovat požadavky na jednotlivé výrobky, aby se zajistilo, že je zvolen požadavek, který co nejlépe odpovídá danému účelu, přičemž konstatuje, že například stavebnicový způsob navrhování u některých výrobků zjednoduší opravy a prodlouží životnost výrobku, zatímco u jiných výrobků tento způsob navrhování nebo povinnost zajistit opravitelnost mohou oslabit trvanlivost;

8.  poukazuje na to, že v roce 2019 bylo podle směrnice o ekodesignu přijato několik prováděcích opatření, která zavádějí povinné období pro poskytování náhradních dílů a maximální dobu dodání, jakož i požadavky na návrh týkající se montáže a demontáže součástek; vyzývá proto Komisi, aby rozšířila oblast působnosti těchto opatření na další kategorie výrobků, včetně výrobků, které nejsou spojeny se spotřebou energie, a zohlednila při tom jejich specifika;

9.  připomíná, že přístup k informacím o opravě a údržbě pro všechny subjekty v odvětví oprav je klíčový pro to, aby spotřebitelé získali větší přístup k opravárenským službám; trvá tedy na tom, aby řádné „právo na opravu“ poskytlo subjektům v odvětví oprav, včetně nezávislých opravářů, a spotřebitelům bezplatný přístup k nezbytným informacím o opravě a údržbě, včetně informací o diagnostických nástrojích, náhradních dílech, softwaru a aktualizacích, které jsou zapotřebí k provádění oprav a údržby; připomíná význam inovativního podnikatelského prostředí a dodržování obchodních tajemství;

10.  poukazuje na to, že zvláštní pozornost vyžaduje zboží s digitálními prvky; zdůrazňuje zejména, že aktualizace softwaru musí být k dispozici po minimální období v souladu se směrnicí o digitálním obsahu; trvá na tom, že spotřebitelé by měli být o dostupnosti aktualizací plně informováni v době nákupu; dodává, že aktualizace funkčnosti by měly být vratné a neměly by vést ke sníženému výkonu; konstatuje, že praktiky, které příliš omezují právo na opravu nebo vedou k zastarávání, by mohly být považovány za nekalé obchodní praktiky a mohly by tudíž být doplněny do přílohy I směrnice o nekalých obchodních praktikách;

Umožnění spotřebitelům zvolit si opravitelné výrobky

11.  zastává názor, že zlepšení informací pro spotřebitele o opravitelnosti výrobků je klíčové pro to, aby se spotřebitelům umožnilo hrát aktivnější úlohu v oběhovém hospodářství; domnívá se, že lepší informace pro spotřebitele by jim umožnily přijímat lepší informovaná rozhodnutí o nákupu, což by mohlo pohánět trh směrem k více opravitelným výrobkům; vítá tedy oznámenou iniciativu Komise zaměřenou na posílení postavení spotřebitelů v zelené transformaci;

12.  zdůrazňuje, že spotřebitelé by měli v okamžiku prodeje obdržet spolehlivé, jasné a snadno pochopitelné informace o trvanlivosti a opravitelnosti výrobku, které by jim pomohly srovnat a určit nejudržitelnější výrobky dostupné na trhu; vyzývá Komisi, aby navrhla harmonizovaná pravidla pro tyto spotřebitelské informace, mimo jiné včetně bilance oprav, informací o očekávané životnosti výrobku, náhradních dílech, opravárenských službách a období, během kterého jsou k dispozici aktualizace softwaru v případě zboží s digitálními prvky, přičemž je třeba mít na paměti naléhavé požadavky bezpečnosti spotřebitelů; konstatuje, že mají-li být tyto informace užitečné, měly by být k dispozici v době nákupu;

13.  žádá kromě toho Komisi, aby zajistila, že jsou informace o výrobcích založeny na normalizovaných měřeních, například u trvanlivosti, a aby v případě jejich neexistence zahájila tvorbu norem;

14.  zdůrazňuje klíčovou úlohu ekoznačky EU při podněcování průmyslu k zavádění politik v oblasti označování, které spotřebitelům předávají hlavní informace o životnosti zboží, přičemž je třeba vyvážit povinnosti pro společnosti silnými pozitivními obchodními pobídkami s cílem vybudovat důvěru spotřebitelů; konstatuje však, že tento systém označování je jen dobrovolný;

15.  vyzývá Komisi, aby posoudila začleňování požadavků pro výrobce vytvořit prostředky inteligentního označování, jako jsou kódy QR a digitální pasy výrobků, do všech nových právních předpisů týkajících se výrobků a do přezkumu směrnice o ekodesignu; požaduje, aby byla prostřednictvím úzké spolupráce s odvětvím a příslušnými zúčastněnými stranami zajištěna rovnováha při tvorbě iniciativ, jako je evropský digitální „pas výrobku“, přičemž by byla zohledněna zejména zásada proporcionality a byly by náležitě zváženy potřeby malých a středních podniků;

16.  trvá na tom, aby spotřebitelé nakupující výrobky online obdrželi podobnou míru informací jako spotřebitelé nakupující offline a aby členské státy monitorovaly a prosazovaly požadavek, aby prodejci online zahrnovali nezbytné informace na své internetové stránky a při nabízení svých výrobků na online tržištích;

17.  naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh s cílem podpořit využívání zelených veřejných zakázek; domnívá se, že ve všech veřejných zakázkách musí být standardní volbou opětovně použité, opravené, repasované a modernizované a jiné výrobky a řešení účinně využívající energii a zdroje, které minimalizují dopady výrobků a řešení na životní prostřední během jejich celého životního cyklu, a to v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu, a pokud upřednostněny nebudou, měla by platit zásada „dodržuj, nebo vysvětli“;

18.  vyzývá Komisi a vnitrostátní orgány, aby pomáhaly a poskytovaly finanční podporu místním a regionálním orgánům, společnostem a sdružením při provádění osvětových kampaní pro spotřebitele o prodloužení životnosti výrobků, zejména pomocí poskytování spolehlivých a jasných informací, poradenství a služeb, jako je údržba, oprava a opětovné použití;

19.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily finanční pobídky pro opravárenské služby s cílem zajistit, aby byly opravy pro spotřebitele praktické a atraktivní;

Posílení spotřebitelských práv a záruk pro delší používání zboží

20.  zdůrazňuje, že evropští spotřebitelé si mohou nechat opravit zboží nebo uvést digitální obsah a služby do souladu podle směrnice o prodeji zboží a směrnice o digitálním obsahu; zdůrazňuje, že ačkoli mají spotřebitelé podle směrnice o prodeji zboží právo zvolit si opravu nebo výměnu vadného zboží, oprava by v mnoha případech mohla být účinnější z hlediska zdrojů a klimaticky neutrálnější volbou; konstatuje, že spotřebitelé v praxi obvykle dávají přednost výměně před opravou, což by mohlo být dáno vysokými náklady na opravu; zdůrazňuje, že výměna výrobku by měla zůstat alternativou, pokud se tak spotřebitel a prodejce dohodnou, neboť oprava by mohla být příliš časově náročná;

21.  žádá tedy Komisi, aby ve své iniciativě o právu na opravu navrhla škálu opatření s cílem podnítit spotřebitele, výrobce a obchodníky, aby se rozhodovali pro opravu namísto výměny, a tuto volbu prosazovat; poukazuje na to, že při navrhování těchto opatření by Komise vždy měla zohlednit nejvyšší možnou míru ochrany a kvality života spotřebitelů;

22.  konstatuje, že nadcházející přezkum směrnice o prodeji zboží by mohl mimo jiné zahrnovat opatření, jejichž cílem je podnítit spotřebitele, aby se rozhodovali pro opravu namísto výměny, jako je povinnost poskytnout zástupný výrobek, zatímco se určitý výrobek opravuje; domnívá se, že v zájmu podpory opravy výrobků je třeba nabídnout určité pobídky spotřebitelům, kteří se namísto výměny rozhodli pro opravu; domnívá se, že prodloužená záruka by mohla zajistit pobídku ve prospěch opravy namísto výměny; doplňuje, že prodejci by měli vždy informovat spotřebitele o všech možnostech, které mají k dispozici, rovnocenným způsobem, včetně práv v oblasti opravy a související záruky;

23.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala proveditelnost zavedení mechanismu společné odpovědnosti výrobce a prodejce v případě nevyhovujícího výrobku;

24.  konstatuje, že současný právní rámec podle směrnice o prodeji zboží stanoví pro vadné zboží minimální období odpovědnosti v délce pouhých dvou let, a vybízí členské státy, aby jej prodloužily; zdůrazňuje, že to je pravidlo minimální harmonizace a že jen omezený počet členských států toto období překračuje; domnívá se tedy, že přezkum směrnice o prodeji zboží by měl také navrhnout prodloužení zákonné záruky pro některé kategorie výrobků nad dva roky; kromě toho konstatuje, že je důležitá úplná harmonizace zákonné záruční doby;

25.  vyzývá Komisi, aby posoudila, do jaké míry by mohlo být navrženo právo na opravu, tak aby tržní subjekty mohly nabídnout snadný a cenově dostupný přístup k opravám i po uplynutí zákonné záruční doby;

26.  zdůrazňuje, že veškeré návrhy by mělo doprovázet řádné posouzení dopadů, které bude zahrnovat náležitou analýzu nákladů a přínosů pro spotřebitele i podniky, srovnání osvědčených postupů na vnitrostátní úrovni a se zeměmi mimo EU a kvantifikovaný dopad na celkovou kvalitu života spotřebitelů, životní prostředí a podniky, včetně malých a středních podniků, kromě dalších aspektů; žádá Komisi, aby poskytla informace o nákladech oprav pro společnosti EU na jednotném trhu; zdůrazňuje, že je třeba poskytnout veškeré významné informace a rovněž navrhnout kvantifikovatelné ukazatele s cílem změřit dopad veškerých budoucích právních předpisů;

27.  připomíná, že v současnosti neexistují konkrétní pravidla pro opravu repasovaného nebo modernizovaného zboží; vyzývá Komisi, aby navrhla opatření, která odmění obchodníky za to, že poskytnou možnost opravit repasované nebo modernizované zboží s cílem zvýšit důvěru spotřebitelů; vyzývá Komisi, aby zvážila zařízení, jako jsou měřiče používání, a zákaz ničení neprodaného zboží s cílem usnadnit opětovné použití a opravu výrobků;

o
o   o

28.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 136, 22.5.2019, s. 28. (2) Úř. věst. L 136, 22.5.2019, s. 1. (3) Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10. (4) Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22. (5) Úř. věst. C 425, 20.10.2021, s. 10. (6) Úř. věst. C 465, 17.11.2021, s. 11. (7) Úř. věst. C 334, 19.9.2018, s. 60. (8) Usnesení ze dne 25. listopadu 2020 „Směrem k udržitelnějšímu jednotnému trhu pro podniky a spotřebitele“; usnesení ze dne 10. února 2021 o novém akčním plánu pro oběhové hospodářství. (9) Evropská komise, prohlášení o záměru v rámci projevu o stavu Unie 2021, 15. září 2021.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. dubna 2022 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2023 (2021/2227(BUI))

P9_TA(2022)0127 A9-0087/2022

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(1) (dále jen „finanční nařízení“),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027(2),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1023/2013 ze dne 22. října 2013, kterým se mění služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie(4),

–  s ohledem na závěry předsednictva Evropského parlamentu ze schůzí konaných ve dnech 4. října 2021 a 22. listopadu 2021,

–  s ohledem na závěry ze zasedání Rady konaného dne 10. prosince 2021, které se týkají dalšího úsilí za účelem posílení odolnosti a boje proti hybridním hrozbám,

–  s ohledem na zimní ekonomickou prognózu Komise na rok 2022, která byla zveřejněna dne 10. února 2022,

–  s ohledem na dopis zaslaný dne 7. července 2020, v němž poslanci Evropského parlamentu vyzvali předsedu Sassoliho a generálního tajemníka Welleho ke zlepšení udržitelné a bezpečné aktivní mobility v Evropském parlamentu,

–  s ohledem na střednědobou strategii EMAS do roku 2024, kterou přijal řídicí výbor pro environmentální řízení v Bruselu dne 15. prosince 2020,

–  s ohledem na požadavky na adicionalitu stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (směrnice o obnovitelných zdrojích energie), a zejména na bod odůvodnění 90 a článek 27 této směrnice,

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti (COM(2020)0789), a zejména na bod 9 tohoto sdělení týkající se hromadné dopravy,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 29. dubna 2021 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2022(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. října 2021 týkající se postoje Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2022(6),

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2022(7) a na společná prohlášení Parlamentu, Rady a Komise, jež jsou k němu připojena,

–  s ohledem na zprávu generálního tajemníka předsednictvu o vypracování předběžného návrhu odhadu příjmů a výdajů Parlamentu na rozpočtový rok 2023,

–  s ohledem na předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů, který podle čl. 25 odst. 7 a čl. 102 odst. 1 jednacího řádu Parlamentu vypracovalo předsednictvo dne 7. března 2022,

–  s ohledem na návrh odhadu příjmů a výdajů, který podle čl. 102 odst. 2 jednacího řádu Evropského parlamentu vypracoval Rozpočtový výbor,

–  s ohledem na článek 102 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0087/2022),

A.  vzhledem k tomu, že rozpočet navržený generálním tajemníkem dne 14. února 2022 pro předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů Parlamentu na rok 2023 představuje nárůst o 4,9 %;

B.  vzhledem k tomu, že Komise ve své zimní hospodářské prognóze na rok 2022 vypočetla míru inflace v EU v posledním čtvrtletí roku 2021 na 4,9 % a za celý rok na 2,9 %; vzhledem k tomu, že podle odhadu Komise se po dosažení vrcholu na konci roku 2021 a na začátku roku 2022 inflace v roce 2022 ustálí na 3,9 % a v roce 2023 na 1,9 %; vzhledem k tomu, že míra inflace v roce 2023 je v současné době velmi kolísavá a velmi nepředvídatelná; vzhledem k tomu, že Rozpočtový výbor bude její vývoj sledovat a v případě potřeby odpovídajícím způsobem reagovat;

C.  vzhledem k tomu, že důvěryhodnost Parlamentu a jeho poslanců v očích evropských občanů závisí na schopnosti Parlamentu zajistit kvalitu legislativní činnosti a dohledu a informovat o výsledcích těchto činností; vzhledem k tomu, že Parlament musí jít rovněž příkladem ostatním orgánům, a proto musí rovněž obezřetně a účinně plánovat a realizovat své výdaje a zohledňovat panující hospodářskou situaci;

D.  vzhledem k tomu, že rozpočet Parlamentu by měl být postaven na realistickém základě a měl by být v souladu se zásadami rozpočtové kázně a řádného finančního řízení;

E.  vzhledem k tomu, že je nanejvýš důležité chránit demokratický hlas Parlamentu, zejména s ohledem na současnou geopolitickou situaci, především na nelegitimní válečný útok Ruska na Ukrajinu a nadcházející volby do Parlamentu; vzhledem k tomu, že exponenciálně narůstají, jak co do počtu, tak i co do sofistikovanosti, kybernetické hrozby pro Parlament, a to i ze strany státem podporovaných skupin; vzhledem k tomu, že odvětvová norma vyžaduje, aby bylo na kybernetickou bezpečnost vynaloženo 10 % celkového rozpočtu na informační a komunikační technologie (IKT); vzhledem k tomu, že předsednictvo na své schůzi dne 4. října 2021 schválilo vytvoření nového ředitelství pro kybernetickou bezpečnost, a zejména oddělení pro kybernetické hrozby, monitorování rizik a podávání zpráv o dodržování předpisů v oblasti ochrany údajů, v rámci generálního ředitelství pro inovace a technickou podporu (GŘ ITEC) a přidělení potřebných stávajících zdrojů;

F.  vzhledem k tomu, že kybernetické útoky představují hrozbu nejen pro Parlament, ale i pro všechny orgány Unie; vzhledem k tomu, že klíčem k náležitému předcházení, odhalování a monitorování těchto hrozeb a reakci na ně je interinstitucionální spolupráce; vzhledem k tomu, že generální ředitel GŘ ITEC předsedá skupině pro reakci na počítačové hrozby (CERT-EU), která je interinstitucionálním orgánem v oblasti kybernetické bezpečnosti; vzhledem k tomu, že Parlament je pevně odhodlán usilovat o další součinnost a spolupráci s ostatními orgány, mimo jiné budováním kapacit skupiny CERT-EU vysláním dvou úředníků Parlamentu, jak schválilo předsednictvo na své schůzi dne 4. října 2021;

G.  vzhledem k tomu, že kybernetické útoky jsou pouze jedním druhem kybernetických hrozeb; vzhledem k tomu, že hybridní hrozby jsou pro Parlament a další orgány Unie nyní hlavní hrozbou; vzhledem k tomu, že hybridní hrozby zahrnují kybernetické útoky, špionáž, zasahování do voleb a dezinformační kampaně, a to i na sociálních sítích; vzhledem k tomu, že Rada v závěrech ze svého zasedání konaného dne 10.  prosince 2021, jež bylo věnováno otázce dalšího úsilí za účelem posílení odolnosti a boje proti hybridním hrozbám, vyzvala orgány, instituce a jiné subjekty Unie, aby s podporou členských států zajistily schopnost Unie chránit svou integritu a posílit bezpečnost svých informačních a komunikačních sítí a rozhodovacích procesů před nepřátelskými činnostmi všeho druhu, a to na základě komplexního posouzení hrozeb; vzhledem k tomu, že předsednictvo na své schůzi dne 22. listopadu 2021 schválilo reorganizaci generálního ředitelství pro bezpečnost a ochranu (GŘ SAFE), která zahrnuje vytvoření nového ředitelství pro bezpečnostní technologie a informace, jež by řídilo a koordinovalo operativní styky a výměnu informací s bezpečnostními službami ostatních orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, jakož i s policejními a bezpečnostními službami hostitelských zemí a dalších členských států, a doplňovalo obranné činnosti GŘ ITEC v oblasti kybernetické bezpečnosti;

H.  vzhledem k tomu, že volební účast ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 se ve srovnání s volbami v roce 2014 zvýšila o osm procentních bodů; vzhledem k tomu, že rok 2023 je důležitým rokem příprav na volby v roce 2024;

I.  vzhledem k tomu, že „strategie Parlamentu v oblasti budov na období po roce 2019“ se zaměřuje na potřeby, které dosud nebyly dostatečně řešeny, jako je adaptace zařízení modernizaci modelů parlamentních schůzí, blízkost – zejména díky začlenění projektu „Europa Experience“ do kontaktních kanceláří –, další zlepšování zabezpečení budov Parlamentu a propojení centrálních budov a potřeba údržby budov s cílem vyhovět stávajícím bezpečnostním normám a skutečným potřebám uživatelů;

Obecný rámec

1.  připomíná, že největší díl rozpočtu Parlamentu je dán právními a smluvními povinnostmi; konstatuje, že 65 % rozpočtu podléhá roční valorizaci, což podle předběžného návrhu odhadu příjmů a výdajů předloženého generálním tajemníkem dne 14. února 2022 představuje v roce 2023 navýšení o 67 milionů EUR; připomíná, že Komise v současné době odhaduje valorizaci platů v souladu se služebním řádem a statutem poslanců Evropského parlamentu na 4,3 % v červenci 2022, na 1,1 % v dubnu 2023 a na 2,6 % v červenci 2023; konstatuje, že s ohledem na současný hospodářský výhled Parlament předpokládá 6% valorizaci platů od července 2022; připomíná, že v souladu s prognózami Komise zahrnoval rozpočet na rok 2022 valorizaci platů za rok 2022 pouze ve výši 2,5 %;

2.  podporuje dohodu, které na dohodovacích schůzkách dne 30. března 2022 dosáhlo předsednictvo a Rozpočtový výbor, a to zvýšit rozpočet oproti rozpočtu na rok 2022 o 6,24 %, což odpovídá celkové výši odhadu příjmů a výdajů na rok 2023 v částce 2 244 696 416 EUR, snížit výdaje v předběžném návrhu příjmů a výdajů schváleném předsednictvem dne 7. března 2022 o 33,96 milionů EUR, vytvořit 60 nových pracovních míst v souvislosti s kybernetickou bezpečností a bezpečností, přičemž v plánu pracovních míst na rok 2023 bude požadavek pouze na 52 dodatečných pracovních míst, jelikož 8 míst bude přesunuto z jiných administrativních útvarů, a odpovídajícím způsobem snížit navrhované prostředky v následujících rozpočtových položkách:

1 0 0 4 – Příspěvek na běžné cestovní výdaje, 1 2 0 0 — Platy a příspěvky, 1 4 0 5 — Výdaje na tlumočení, 1 4 2 — Externí překladatelské služby, 2 0 0 7 — Výstavba budov a zařízení prostor, 2 1 0 2 — Výpočetní technika a telekomunikace — pravidelné činnosti — obecná podpora, 2 1 0 3 — Výpočetní technika a telekomunikace — pravidelné činnosti — správa aplikací IKT, 2 1 0 4 — Výpočetní technika a telekomunikace — Investice do infrastruktury, 2 1 0 5 — Výpočetní technika a telekomunikace — investice do projektů, 2 1 2 — Nábytek, 2 1 4 — Technické zařízení a instalace, 2 1 6 — Přeprava poslanců, jiných osob a věcí, 2 3 7 — Stěhování, 2 3 8 — Ostatní správní výdaje, 3 0 0 — Výdaje na služební cesty zaměstnanců mezi třemi pracovními místy, 3 2 0 — Získávání odborného poradenství, 3 2 1 — Výdaje za služby parlamentního výzkumu, včetně knihovny, historického archivu, vědeckého posuzování technologických možností (STOA) a Evropského vědeckého mediálního střediska, 3 2 4 1 — Elektronické a tradiční (tištěné) publikace, 3 2 4 2 — Výdaje na publikace, informační činnost a účast na veřejných akcích, 3 2 4 3 — Návštěvnická centra Evropského parlamentu, 3 2 4 4 — Organizace a přijímání skupinových návštěv, program Euroscola a pozvání osob významných pro utváření veřejného mínění ze třetích zemí, 3 2 4 8 — Výdaje na audiovizuální informační materiály, 4 0 0 — Správní výdaje na chod a na politické informační činnosti politických skupin a nezařazených poslanců;

dále s ohledem na mimořádné dopady mezinárodní krize na inflaci, statutární výdaje a nutnost posílit odolnost Parlamentu zejména investováním do bezpečnosti a kybernetické bezpečnosti, zvýšit výdaje v předběžném návrhu příjmů a výdajů schváleném předsednictvem dne 7. března 2022 o 62 milionů EUR a odpovídajícím způsobem zvýšit navrhované prostředky v následujících rozpočtových položkách:

1 0 0 0 — Platy, 1 0 0 4 — Příspěvek na běžné cestovní výdaje, 1 0 0 5 — Ostatní cestovní výdaje, 1 0 0 6 — Příspěvek na všeobecné výdaje, 1 0 2 — Odchodné, 1 0 3 0 — Starobní důchody podle pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům, 1 0 3 1 — Invalidní důchody podle pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům, 1 0 3 2 — Pozůstalostní důchody podle pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům, 1 2 0 0 — Platy a příspěvky, 1 4 0 0 — Ostatní zaměstnanci — Generální sekretariát a politické skupiny, 1 4 0 1 — Ostatní zaměstnanci — bezpečnost, 1 4 0 2 — Ostatní zaměstnanci — Řidiči na generálním sekretariátu, 1 4 0 5 — Výdaje na tlumočení, 2 0 2 4 — Spotřeba energie, 2 1 0 4 — Výpočetní technika a telekomunikace — Investice do infrastruktury, 4 2 2 — Výdaje na parlamentní asistenci

3.  domnívá se, že celkové zvýšení o 6,24 % oproti roku 2022 je třeba vnímat jako zvýšení o 2,46 %, pokud jde o část týkající se normálních podmínek, a s ohledem na stávající výjimečnou dobu zvýšení o 79,8 milionů EUR odpovídající krizové části na pokrytí výjimečné inflace, z ní plynoucího zvýšení statutárních výdajů a investic do bezpečnosti a kybernetické bezpečnosti;

4.  zdůrazňuje, že v posledních letech byla míra růstu rozpočtu Parlamentu nižší než míra zvyšování prostředků v okruhu 7; poznamenává, že Parlament nevyužil celých 20 % prostředků okruhu 7, na které má nárok;

5.  zdůrazňuje, že všechny orgány Unie musí při stanovování svých finančních potřeb na příští rok dodržovat rozpočtovou kázeň;

Bezpečnost vůči narůstajícím hybridním hrozbám

6.  zdůrazňuje, že kybernetická bezpečnost Parlamentu je klíčovou prioritou, zejména s ohledem na současné geopolitické napětí; rozhodl se tudíž podpořit návrh generálního tajemníka posílit GŘ ITEC o 40 pracovních míst s cílem rozšířit kapacity Parlamentu v oblasti kybernetické obrany a dosáhnout odpovídající úrovně vnitřní kapacity; připomíná, že během víceletého finančního rámce na období 2014–2020 došlo k celkovému snížení počtu zaměstnanců Parlamentu o 6 %, což se dotklo především správy Parlamentu; domnívá se, že je nezbytné navýšit zdroje Parlamentu v oblasti bezpečnosti s cílem chránit integritu jeho systémů IKT; konstatuje, že dopad 40 pracovních míst v roce 2023 bude činit 4,3 milionu EUR a že jsou do rozpočtu na rok 2023 zahrnuty investice ve výši 5 milionů EUR na operace a výdaje v oblasti kybernetické bezpečnosti;

7.  v této souvislosti znovu žádá příslušné útvary, aby integrovaly a zavedly řešení pro výměnu rychlých zpráv a virtuální jednání, která jsou založena na otevřeném zdrojovém kódu, jsou umístěna na serverech Parlamentu a umožňují bezpečnou komunikaci, například Matrix a Jitsi, s cílem výrazně zvýšit důvěrnost interní komunikace;

8.  domnívá se, že interinstitucionální spolupráce má zásadní význam pro zlepšení součinnosti mezi správními útvary a pro odpovídající ochranu orgánů Unie před kybernetickými hrozbami; rozhodně podporuje, aby 2 pracovní místa AD (ze 40 dodatečných pracovních míst v oblasti kybernetické bezpečnosti) byla dočasně přidělena skupině CERT-EU spolu s dodatečným ročním rozpočtem ve výši 1,564 milionů EUR; domnívá se, že zvýšení kapacity Parlamentu v oblasti kybernetické bezpečnosti bude přínosem pro všechny orgány, neboť zajistí vyšší míru prevence, odhalování a sdílení kybernetických hrozeb a ochranu zájmů Unie, včetně nového návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady předloženého Komisí, kterým se stanoví opatření pro zajištění vysoké úrovně kybernetické bezpečnosti v orgánech, institucích a jiných subjektech Unie;

9.  připomíná, že hrozby se vyvíjejí směrem k hybridním hrozbám; rozhodně podporuje dodatečných 20 pracovních míst pro GŘ SAFE s cílem posílit kapacitu a schopnost Parlamentu odhalovat tyto nové hrozby hybridní povahy, předcházet jim a reagovat na ně a modernizovat a digitalizovat bezpečnostní procesy; bere na vědomí interinstitucionální pracovní skupinu pro lidskou, digitální a hybridní kontrarozvědku, jejímž cílem je posílit spolupráci mezi orgány Unie a koordinaci se zpravodajskými a bezpečnostními službami členských států;

10.  vyzývá generálního tajemníka, aby využíval možnosti součinnosti za účelem zvýšení účinnosti v rámci správy a analyzoval, jak by mohla digitalizace a nové způsoby práce zefektivnit činnost jednotlivých ředitelství a umožnit převádění pracovních míst do prioritních oblastí; v této souvislosti vítá pilotní test propojené platformy pro mikroblogování „EU Voice“ s otevřeným zdrojovým kódem, kterou zřídil evropský inspektor ochrany údajů, aby přispívala k ochraně soukromí uživatelů, bezpečnosti a odolnosti informačních technologií, technologické svrchovanosti Unie, interoperabilitě, hospodářské soutěži a možnosti volby pro uživatele;

Strategie komunikace s občany

11.  zdůrazňuje úlohu Parlamentu při utváření evropského politického povědomí a podpoře hodnot Unie;

12.  zdůrazňuje, že jednou z hlavních hnacích sil vysoké míry účasti, zapojení a zájmu občanů Unie, pokud jde o evropské volby, je komunikace politických stran a samotných poslanců; vyzývá ke koordinaci mezi generálním ředitelstvím pro komunikaci (GŘ COMM) a tiskovými službami politických skupin, s podporou obsahu od generálního ředitelství pro parlamentní výzkumné služby (GŘ EPRS) a technickou podporou od generálního ředitelství pro překlad (GŘ TRAD), aby bylo zajištěno koordinované, odpovídající a jasné poselství občanům;

13.  bere na vědomí dodatečné zdroje (27,5 milionu EUR) přidělené GŘ COMM na komunikační strategii v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu v roce 2024, jejímž cílem je vysvětlit úlohu a funkce Unie, a zejména Parlamentu, konkrétní dopad na životy občanů, a důvod, proč může hlasování ve volbách přinést změnu, a zajistit, aby byly v roce 2024 vytvořeny a připraveny všechny struktury, nástroje a platformy;

14.  vyzývá k opatrnosti při spojování výše výdajů na komunikaci s volební účastí v evropských volbách, resp. k jejímu koherentnímu spojování, a to i v případě poklesu volební účasti;

15.  domnívá se, že je nanejvýš důležité, aby byl Parlament řádně vybaven proti dezinformacím; vyzývá k posílení spolupráce mezi GŘ ITEC, GŘ SAFE a GŘ COMM, aby bylo možné dezinformační kampaně, zejména na sociálních sítích, řádně odhalovat, monitorovat a rychle a důrazně na ně reagovat; žádá, aby v oblasti dezinformací pokračovala spolupráce s Komisí a Evropskou službou pro vnější činnost;

16.  podporuje zavedení center Europa Experience do roku 2024 ve všech členských státech; podporuje politiku správních útvarů zaměřenou na maximalizaci synergií; očekává, že dlouhodobý dopad center Europa Experience na rozpočet, pokud jde o provozní náklady, bude Rozpočtovému výboru předložen co nejdříve; připomíná, že centra Europa Experience by měla všem občanům umožnit lépe pochopit fungování orgánů Unie, a proto by měla být nedílnou součástí komunikačního plánu volební kampaně; připomíná, že je nanejvýš důležité, aby Parlament nepřetržitě komunikoval s občany Unie prostřednictvím různých prostředků komunikace v duchu mnohostranného politického dialogu, nejen během volebního roku, ale po celé volební období; domnívá se, že o odkladu jakéhokoli projektu by se mělo rozhodovat na základě stanovených kritérií, mezi nimiž by měla být hlavním kritériem zeměpisná rovnováha mezi členskými státy; znovu opakuje, že je třeba, aby byl Parlament ve spolupráci s Komisí a Evropskou službou pro vnější činnost zapojen do aktivních informačních kampaní v zemích, které formálně požádaly o přistoupení k Unii, konkrétně v Moldavské republice, na Ukrajině a v Gruzii;

17.  vyzývá generálního tajemníka, aby co nejdříve poskytl veškeré informace požadované čl. 266 odst. 6 finančního nařízení týkající se navržené půjčky ve výši 37,9 milionu EUR na financování koupě budovy Europa Experience v Dublinu;

18.  domnívá se, že kontaktní kanceláře Evropského parlamentu by měly prohloubit styk s občany všech věkových kategorií; připomíná Parlamentu, aby prostřednictvím svých kontaktních kanceláří rozvíjel více setkání a akcí mezi poslanci a občany na místní úrovni; opakuje, že je třeba, aby kontaktní kanceláře Evropského parlamentu poskytovaly poslancům odpovídající podporu při sestavování programu setkání a pořádání akcí;

19.  domnívá se, že kontaktní kanceláře Evropského parlamentu by měly poskytovat informace rovněž v cizích jazycích určené evropským komunitám žijícím v jiných evropských zemích; zdůrazňuje, že je třeba, aby se kontaktní kanceláře Evropského parlamentu podílely na dalších akcích týkajících se vzdělávání k občanství a účasti, do nichž by se zapojila místní společenství, školy nebo univerzity;

20.  vyzývá ke zřízení zvláštní služby pro seniory upozorňující na programy a politiky Unie, které podporují aktivní stárnutí;

Ekologizace a energetická nezávislost

21.  opakuje své přesvědčení, že Parlament musí být průkopníkem v přijímání digitálnějších, pružnějších a energeticky účinnějších pracovních metod i postupů pro pořádání schůzí, musí se poučit ze zkušeností získaných při pandemii onemocnění COVID-19 a těžit z již vynaložených technologických investic; vyzývá ke strategickému posouzení nákladů politiky v oblasti budov, zejména s přihlédnutím k novým způsobům práce, jako je práce na dálku, které vznikly v důsledku pandemie onemocnění COVID-19, a zároveň uznává, že fyzická přítomnost při politických jednáních, debatách nebo výměně názorů je z hlediska tvorby veřejné politiky nadále účinnější; vyjadřuje znepokojení nad nerovnoměrnou kvalitou tlumočnických zařízení a technickými problémy se systémem Interactio; vyzývá k naléhavým a cíleným investicím, které by zajistily co nejvyšší míru mnohojazyčnosti; zdůrazňuje, že v důsledku politické, zdravotní a hospodářské krize došlo k prudkému nárůstu nákladů na energii, což bude mít dlouhodobé důsledky; žádá, aby byl zohledněn finanční dopad, který to bude mít na budovy Parlamentu; doporučuje, aby roční rozpočtové plánování bralo v potaz pravidelnou renovaci všech budov; upozorňuje, že přidělení takové částky je součástí proaktivní politiky v oblasti budov, která se musí zaměřit na ekologickou renovaci fondu budov a zaručit, že Parlament bude usilovat o maximální zlepšení energetické účinnosti, a tím o snížení spotřeby energie a nákladů na zařízení Parlamentu; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba modernizovat podle nejnovějších energetických a ekologických norem budovu Trèves I; připomíná důležitost transparentního a spravedlivého procesu rozhodování v rámci politiky týkající se budov, s řádným přihlédnutím k článku 266 finančního nařízení, pokud jde o politiku Parlamentu v oblasti budov; připomíná rozhodnutí předsednictva ze dne 2. července 2018 týkající se renovace budovy Paul-Henri Spaak; žádá předsednictvo, aby včas oznámilo své rozhodnutí ohledně této budovy;

22.  připomíná, že předsednictvo na své schůzi dne 16. prosince 2019 schválilo aktualizované cíle systému EMAS pro klíčové ukazatele výkonnosti s jednotným cílovým datem 2024, včetně celkového snížení emisí uhlíku o 40 % oproti úrovni z roku 2006; připomíná, že střednědobá strategie EMAS obsahuje ustanovení o přezkumu s cílem posílit ambice v environmentální oblasti na základě pozorovaných výsledků; vyzývá k revizi cílů EMAS pro klíčové ukazatele výkonnosti směrem nahoru, neboť mnohé z cílů stanovených v roce 2019 již byly splněny, jakož i s ohledem na pandemii onemocnění COVID-19 a potřebu urychlit opatření v oblasti energetické účinnosti a snížit naši závislost na plynu; opět vyzývá k tomu, aby Parlament změnil svůj stávající cíl v oblasti snižování CO2 tak, aby dosáhl uhlíkové neutrality s uplatněním mezinárodně uznávané metody, až bude ověřena, např. mechanismu interního stanovování cen uhlíku, kterým společnosti dobrovolně naceňují svou uhlíkovou stopu, a tím stanovují hodnotu svých emisí skleníkových plynů;

23.  připomíná, že téměř dvě třetiny uhlíkové stopy Parlamentu plynou z přepravy osob a zboží; žádá, aby byly pro účely pracovních cest podporovány nízkouhlíkové druhy dopravy; opakuje svůj názor, že při rozhodování o způsobu dopravy je třeba brát v potaz důležitost přítomnosti poslanců, zdravotní aspekty, cenu a časové nároky; zdůrazňuje, že k přesunu mnoha poslanců z jejich volebních obvodů do pracovních míst Parlamentu jsou nutné dlouhé cesty, které lze uskutečnit pouze letadlem; připomíná rovněž cíl Parlamentu spočívající v dalším snižování jeho emisí a zdůrazňuje, že nejméně znečišťujícím způsobem nezbytné letecké dopravy je možnost přímých letů a flexibilních letenek;

24.  vyzývá administrativu, aby nadále hledala možnosti úspor nákladů a efektivnosti spotřeby; vyzývá k vypracování plánu na postupné ukončení používání fosilních paliv; vyzývá Parlament, aby ve své skladbě zdrojů energie a zejména v její výrobě zvyšoval podíl energie z obnovitelných zdrojů, a očekává, že nechá instalovat špičkové střešní fotovoltaické panely pro maximální využití; vítá probíhající investice; znovu vyzývá útvary Parlamentu, aby pokračovaly ve snižování spotřeby papíru přechodem na bezpapírové, kolektivní a online prostředí pro všechny schůze, jakož i dalším zaváděním možností elektronického podpisu, a aby se soustředily na udržení snížené spotřeby v „novém normálu“; připomíná svůj požadavek, aby v souladu s cílem systému EMAS dosáhnout co nejdříve bezpapírového fungování Parlamentu byla provedena analýza alternativ k používání přepravních boxů; očekává, že zásada „energetická účinnost v první řadě“ a zásada oběhového hospodářství budou uplatňovány na všechny investice, včetně investic v digitální oblasti, a manažerská rozhodnutí; vyzývá k většímu úsilí o plné provádění strategie Parlamentu v oblasti nakládání s odpady v souladu se zásadami hierarchie způsobů nakládání s odpady; domnívá se, že pro dosažení uspokojivých výsledků a umožnění zvýšení cílů systému EMAS v této oblasti má klíčový význam zvyšování povědomí v rámci Parlamentu, a to i prostřednictvím konkrétních školení; vyzývá k úplnému zavedení opatření, která by z Parlamentu odstranila plasty na jedno použití, neboť se stále více lidí vrací do práce a využívá stravovací služby uvnitř Parlamentu;

25.  vítá zlepšení infrastruktury pro jízdní kola v prostorách Parlamentu; vybízí příslušné útvary, aby tuto infrastrukturu dále zlepšovaly modernizací parkovacích zařízení pro jízdní kola včetně nákladních jízdních kol ve všech budovách a vytvořením dalších pobídek pro využívání jízdních kol k dojíždění; vítá snahu Parlamentu podporovat veřejnou dopravu prostřednictvím nové politiky v oblasti parkování, a to zvýšením příspěvků na předplatné na veřejnou dopravu a podporou využívání elektrických vozidel prostřednictvím instalace elektrických dobíjecích stanic; v této souvislosti požaduje odpovídající zvýšení počtu nabíječek elektrických vozidel v souladu se současnou a brzkou budoucí poptávkou v Bruselu, Štrasburku a Lucemburku; konstatuje, že současná politika v oblasti parkování neposkytuje finanční pobídky pro aktivní mobilitu; vyzývá příslušné útvary, aby vyhodnotily úspěšnost nové politiky v oblasti parkování a v případě potřeby zavedly další cílené pobídky;

26.  opakuje svou výzvu, aby Parlament jako významný zaměstnavatel hrál aktivní roli v debatách a konzultacích o městském plánování se zvláštním zaměřením na podporu aktivní mobility prostřednictvím bezpečné, pohodlné a nepřetržité infrastruktury, zlepšení životních podmínek prostřednictvím kvalitního veřejného prostoru a přizpůsobení se změně klimatu zamezením vzniku tepelných ostrovů; upozorňuje na možnosti dialogu, které se nabízejí v souvislosti s bruselským plánem GoodMove a plánem navazujícím na Plan d'Aménagement Directeur Loi, ale i v souvislosti s dalším rozvojem tzv. Wacken Archipel, oblasti v blízkosti Štrasburku, a s pokračujícími vztahy s lucemburským Fonds Kirchberg;

Ostatní

27.  konstatuje, že z podnětu bývalého předsedy Sassoliho jednaly v období od dubna do července 2021 pracovní skupiny pro „Přehodnocení parlamentní demokracie – silnější Evropský parlament po onemocnění COVID-19“ o budoucnosti práce v Parlamentu v jednotlivých oblastech jeho činnosti, jimiž jsou: plenární zasedání, parlamentní výsady, komunikace, vnější diplomacie a vnitřní organizace; vítá skutečnost, že pracovní skupiny vypracovaly závěrečnou zprávu obsahující doporučení, o jejichž provedení bude jednat předsednictvo, přičemž náležitou pozornost bude věnovat nákladům a v případě potřeby zapojí do předběžného posouzení Rozpočtový výbor;

28.  připomíná, že většina poslanců podporuje jediné sídlo; připomíná, že parlamentní institucionální práci, finanční náklady a uhlíkovou stopu je třeba optimalizovat; připomíná, že podle Smlouvy o Evropské unii má mít Evropský parlament sídlo ve Štrasburku; upozorňuje, že trvalé změny by vyžadovaly změnu Smlouvy;

29.  opakuje svou žádost přijatou při několika příležitostech na plenárním zasedání, aby předsednictvo zahájilo práci na revizi jednacího řádu, která poslancům umožní během čerpání mateřské nebo otcovské dovolené, v případě dlouhodobé nemoci nebo v případě vyšší moci vykonávat hlasovací právo distančně; bere na vědomí změny jednacího řádu ze dne 20. prosince 2020, které umožnily distanční hlasování; vyjadřuje politování nad tím, že jednací řád Parlamentu v současné době neumožňuje distanční hlasování ve výborech, pokud předseda neprokáže existenci mimořádných okolností;

30.  opakuje svou výzvu generálnímu tajemníkovi, aby trval na tom, že je důležité, aby všichni zaměstnanci byli přijímáni na základě svých kompetencí, a zároveň respektoval potřebu zeměpisné vyváženosti všech členských států mezi zaměstnanci na všech úrovních; je znepokojen obtížemi, které jsou spojeny s náborem příslušníků některých států a s interním zajišťováním některých pracovních profilů; žádá, aby se i nadále usilovalo o to, aby bylo zaměstnání v Parlamentu stejně atraktivní pro státní příslušníky všech členských států Unie, aniž by se přestalo zakládat na objektivních postupech; vyzývá Parlament, aby budoval vlastní kapacity pro oslovování širšího okruhu lidí s cílem přilákat do výběrových řízení kvalitní kandidáty, které Parlament potřebuje, a to z hlediska profilu, věku, pohlaví a státní příslušnosti, zejména pak z nedostatečně zastoupených zemí; pokud jde o nábor nových zaměstnanců, žádá generálního tajemníka, aby zefektivnil administrativní kroky a tento proces zkrátil;

31.  vyzývá Parlament, aby pravidelně posuzoval organizační a personální potřeby svého sekretariátu a aby  za účelem plnění nových úkolů při zachování konstantního počtu zaměstnanců přerozděloval volná místa mezi ředitelstvími;

32.  vyzývá generálního tajemníka, aby posoudil rizika spojená se zaměstnáváním rostoucího počtu smluvních zaměstnanců a aby při tom zohlednil i nebezpečí, že se v Parlamentu vytvoří dvojúrovňová personální struktura;

33.  vítá opatření, která přijalo během pandemie onemocnění COVID-19 GŘ INLO s cílem zmírnit riziko nákazy v prostorách Parlamentu a podpořit provádění konkrétních solidárních opatření, o nichž rozhodlo předsednictvo;

34.  opakuje, že k nejrůznějším jazykovým menšinám a společenstvím patří v Unii kolem 50 milionů lidí; připomíná, že Parlament podporuje zapojení a účast občanů v Unii, včetně národnostních, regionálních a jazykových menšin; připomíná, že Parlament důrazně podporuje mnohojazyčnost a prosazuje práva národnostních, regionálních a jazykových menšin; domnívá se, že Parlament může aktivně přispívat k boji proti dezinformacím tím, že bude v případě potřeby poskytovat informace i v jazycích jazykových menšin a společenství; vybízí předsednictvo, aby zvážilo podporu komunikačních aktivit, které jsou v souladu s potřebami národnostních, regionálních a jazykových menšin v členských státech;

35.  vyzývá generálního tajemníka, aby v souladu s požadavky přijatými na plenárním zasedání analyzoval proveditelnost zavedení tlumočení do mezinárodního znakového jazyka u všech plenárních rozprav a aby toto rozhodnutí provedl s ohledem na zásadu rovného přístupu ke všem občanům;

36.  je znepokojen kvalitou rejstříku transparentnosti EU; připomíná, že podle výročních zpráv rejstříku transparentnosti je přibližně polovina všech zápisů v rejstříku chybná; vyzývá Parlament, aby přijal opatření ke zvýšení přesnosti rejstříku a aby jej pravidelně monitoroval, pokud jde o subjekty zastupující zájmy osob a subjektů, na něž se vztahují sankce, a aby přikročil k jejich okamžitému odstranění, neboť jen tak může rejstřík plnit svůj účel, jímž je zajistit větší transparentnost činností zástupců zájmových skupin; opakuje svou žádost, aby Parlament vypracoval podrobnou výroční zprávu o zástupcích zájmových skupin a o dalších organizacích, kterým byl umožněn přístup do prostor Parlamentu, a aby ji zveřejnil v souladu s nařízením o ochraně údajů(8);

37.  připomíná, že Parlament několikrát hlasoval o reformě příspěvku na všeobecné výdaje; vyzývá předsednictvo, aby na základě zkušeností získaných během 9. volebního období provedlo hodnocení svého rozhodnutí o příspěvku na všeobecné výdaje z roku 2019 a přijalo nezbytná rozhodnutí ke zvýšení transparentnosti a odpovědnosti; vítá oznámení předsedkyně o zřízení pracovní skupiny předsednictva ad hoc pro příspěvek na všeobecné výdaje, která bude pracovat na revizi předchozích pravidel;

38.  v souvislosti s právě probíhajícím postupem pro přijímání změn u obecných prováděcích ustanovení týkajících se náhrad výdajů na služební cesty a pracovní cesty a vnitřních předpisů pro služební cesty a pracovní cesty úředníků a ostatních zaměstnanců Evropského parlamentu opakuje vůli plenárního zasedání vyjádřenou při několika příležitostech, pokud jde o výši příspěvků vyplácených akreditovaným parlamentním asistentům za služební cesty mezi třemi pracovními místy Parlamentu, s cílem zajistit, aby ji předsednictvo sladilo s úrovní systémů příspěvků pro úředníky a ostatní zaměstnance;

39.  znovu vyzývá Konferenci předsedů a předsednictvo, aby revidovaly prováděcí ustanovení, kterými se řídí činnost delegací a poslanců mimo Evropskou unii a rozhodnutí o pracovních cestách výborů mimo tři pracovní místa; zdůrazňuje, že tato revize by měla vzít v úvahu skutečnost, že akreditovaní parlamentní asistenti budou moci za určitých podmínek doprovázet poslance na oficiálních parlamentních delegacích a pracovních cestách;

40.  připomíná čl. 27 odst. 1 a 2 statutu poslanců Evropského parlamentu(9), podle nichž „dobrovolný důchodový fond zřízený Evropským parlamentem bude zachován i po nabytí účinnosti tohoto statutu, a to pro poslance nebo bývalé poslance, kteří již v tomto fondu nabyli práv nebo budoucích nároků“ a že „nabytá práva nebo budoucí nároky zůstávají zachovány v plném rozsahu“; bere na vědomí, že podle právní služby Parlamentu vyplývá ze dvou rozsudků Soudního dvora, že nabytá práva poslanců, kteří již splnili všechny nezbytné podmínky pro získání nároku na doplňkový dobrovolný důchod, jsou plně chráněna podle obecných zásad práva Unie; konstatuje však, že tyto rozsudky rovněž potvrzují, že tato skutečnost nebrání předsednictvu změnit podmínky a pravidla pro tuto skupinu poslanců, bude-li řádně dodržena zásada proporcionality, jakož i pro poslance, kteří dosud nesplnili všechny podmínky pro nabytí nároků na důchod, a kteří tedy mají v rámci důchodového systému jen budoucí nároky; naléhavě proto vyzývá předsednictvo a správu, aby urychleně navrhly řešení, které obstojí i v budoucnosti a které zohlední důchodovou i životní situaci oprávněných poslanců a bývalých poslanců a dále zásady řádného finančního řízení a příslušnou judikaturu Evropského soudního dvora; vyzývá všechny zúčastněné strany, aby urychleně našly udržitelné a proveditelné řešení;

41.  vítá politiku Parlamentu, jejímž cílem je zajistit, aby mohly budovy Parlamentu zcela nezávisle využívat osoby se zdravotním postižením, a podporuje další opatření a úpravy, které budou v tomto ohledu nezbytné;

42.  konstatuje, že rozhodnutí přerušit rozvod teplé vody v kancelářích poslanců v Bruselu a ve Štrasburku přijali kvestoři dne 24. října 2017 s ohledem na zdravotní riziko, které představuje přítomnost škodlivých bakterií rodu Legionella ve stárnoucích a zhoršujících se hydraulických systémech budov;

43.  zdůrazňuje, že by měl jít Parlament příkladem v politikách, které hájí a prosazuje, jako je politika v oblasti životního prostředí, rovnost žen a mužů a transparentnost;

o
o   o

44.  přijímá odhad příjmů a výdajů na rozpočtový rok 2023;

45.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení a odhad příjmů a výdajů Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1. (2) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11. (3) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28. (4) Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 15. (5) Úř. věst. C 506, 15.12.2021, s. 247. (6) Přijaté texty, P9_TA(2021)0432. (7) Úř. věst. L 45, 24.2.2022. (8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1). (9) Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. září 2005 o přijetí statutu poslanců Evropského parlamentu (2005/684/ES, Euratom) (Úř. věst. L 262, 7.10.2005, s. 1).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. dubna 2022 o situaci v Afghánistánu, zejména o situaci v oblasti práv žen (2022/2571(RSP))

P9_TA(2022)0128 RC-B9-0198/2022

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Afghánistánu,

–  s ohledem na oznámení Tálibánu ze dne 7. září 2021 o vytvoření prozatímní vlády Afghánistánu,

–  s ohledem na rezoluci OSN 2626 (2022) ze dne 17. března 2022 o prodloužení mandátu Podpůrné mise OSN v Afghánistánu,

–  s ohledem na tiskové prohlášení Rady bezpečnosti OSN o Afghánistánu ze dne 27. března 2022,

–  s ohledem na seznam finalistů Sacharovovy ceny Evropského parlamentu za svobodu myšlení pro rok 2021,

–  s ohledem na Dny afghánských žen v Evropském parlamentu ve dnech 1. a 2. února 2022,

–  s ohledem na prohlášení předsedy delegace Evropského parlamentu pro vztahy s Afghánistánem ze dne 23. března 2022 o oznámení Tálibánu prodloužit zákaz vzdělávání pro studentky po šestém ročníku a na související prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 23. března 2022,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele jménem Evropské unie ze dne 28. března 2022, v němž vyzývá k okamžitému znovuotevření středních škol pro dívky,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právním postavení uprchlíků z roku 1951,

–  s ohledem na Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen z roku 1979,

–  s ohledem na globální pakt OSN o bezpečné, řízené a legální migraci a globální pakt OSN o uprchlících, které navazují na Newyorskou deklaraci pro uprchlíky a migranty, jež byla Valným shromážděním OSN jednomyslně přijata dne 19. září 2016,

–  s ohledem na tematické obecné zásady EU týkající se obránců lidských práv, podpory a ochrany práv dítěte, násilí páchaném na ženách a dívkách a boji proti všem formám jejich diskriminace,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že ministerstvo školství Tálibánu v prohlášení ze dne 21. března 2022 oznámilo, že se „zavazuje k právu na vzdělání pro všechny své občany“ a pracuje na „odstranění všech druhů diskriminace“;

B.  vzhledem k tomu, že dne 15. ledna 2022 faktické orgány Afghánistánu slíbily, že po zahájení nového školního roku ve druhé polovině března 2022 umožní dívkám vrátit se do školy na všech úrovních;

C.  vzhledem k tomu, že dívky v celém Afghánistánu se měly dne 23. března 2022 vrátit do škol; vzhledem k tomu, že Tálibán na neurčito prodloužil zákaz pro studentky navštěvovat sedmou a vyšší třídu, dokud nerozhodne, jaké uniformy jsou pro dívky nejvhodnější; vzhledem k tomu, že je tím odpíráno středoškolské vzdělání více než jednomu milionu dívek a porušeno základní právo všech dětí na vzdělání, jak je zakotveno ve Všeobecné deklaraci lidských práv;

D.  vzhledem k tomu, že Afghánistán je na posledním místě celosvětového indexu týkajícího se žen, míru a bezpečnosti, což z něj činí nejnebezpečnější zemi pro ženy; vzhledem k tomu, že podle zvláštních postupů OSN se vedoucí představitelé Tálibánu snaží vymazat ženy a dívky z veřejného života systematickou genderově podmíněnou diskriminací a násilím;

E.  vzhledem k tomu, že od převzetí země dne 15. srpna 2021 Tálibán uzavřel ministerstvo pro záležitosti žen a obnovil bývalé ministerstvo pro šíření ctnosti a prevenci neřesti; vzhledem k tomu, že Tálibán de facto zrušil všechny dříve uplatňované právní předpisy, včetně těch na ochranu žen, a zavedl tvrdá omezení výkonu práva na pokojné shromažďování, svobodu projevu a práva žen na práci, vzdělání a zdravotní péči; vzhledem k tomu, že afghánská nezávislá komise pro lidská práva (AIHRC) po převzetí moci Tálibánem ukončila činnost;

F.  vzhledem k tomu, že podle nové směrnice nesmějí afghánské ženy cestovat dál než na vzdálenost 72 km od svého domova bez doprovodu blízkého mužského příbuzného; vzhledem k tomu, že tato směrnice navazuje na směrnici vydanou v listopadu 2021, která zakázala televizním stanicím vysílat programy s herečkami;

G.  vzhledem k tomu, že pokojné protesty za práva žen v Afghánistánu jsou potlačovány silou; vzhledem k tomu, že obránci lidských práv byli uneseni a že navzdory opakovaným žádostem o jejich propuštění nebyly poskytnuty žádné informace o tom, kde se nacházejí; vzhledem k tomu, že osoby propuštěné z vazby se nadále obávají o své životy;

H.  vzhledem k tomu, že denně jsou hlášeny případy porušování lidských práv, včetně zatýkání, zadržování, únosů, mučení, vyhrožování, vydírání, mimosoudních poprav a útoků na obránce lidských práv a jejich rodinné příslušníky; vzhledem k tomu, že za tato porušení stále není vůči nikomu vyvozena odpovědnost; vzhledem k tomu, že oběťmi jsou obzvláště obránkyně lidských práv; vzhledem k tomu, že konkrétním cílem se staly menšinové skupiny, jako je komunita Hazárů;

I.  vzhledem k tomu, že kvůli chudobě rodiny v Afghánistánu domlouvají sňatky a shromažďují věno pro své dcery, a vzhledem k tomu, že od zavedení zákazu školní docházky pro dívky vzrostl počet dětských sňatků v Afghánistánu o 500 %; vzhledem k tomu, že před převzetím moci Tálibánem se 35 % dívek vdávalo před dosažením věku 18 let a 9 % před dosažením věku 15 let;

J.  vzhledem k tomu, že Afghánistán má jednu z nejvyšších kojeneckých úmrtností na světě, přičemž tisíce žen každý rok umírají na příčiny související s těhotenstvím, kterým lze snadno předejít; vzhledem k tomu, že sociálně-ekonomická situace, která byla nepříznivá již před převzetím moci Tálibánem, se pod faktickou správou a vlivem pandemie COVID-19, velkých such a kruté zimy dramaticky zhoršila;

K.  vzhledem k tomu, že humanitární krize v Afghánistánu je jednou z nejrychleji se zhoršujících krizí na světě a neúměrně postihuje ženy a dívky; vzhledem k tomu, že téměř 100 % domácností vedených afghánskými ženami se potýká s nedostatkem potravin; vzhledem k tomu, že nová opatření, která zavedla vláda Tálibánu, značně ovlivňují schopnost žen vydělávat si na živobytí a uvrhla je do ještě větší chudoby, přičemž obzvláště tvrdě doléhají na ženy, které jsou hlavami domácností;

L.  vzhledem k tomu, že podle zprávy Mezinárodní organizace pro migraci z března 2022 uprchlo v roce 2021 ze své země více než 1,258 milionů Afghánců, což je dvakrát více než v posledních letech; vzhledem k tomu, že se zároveň ztrojnásobil počet vnitřně vysídlených osob vracejících se do svých domovů a v roce 2021 dosáhl rekordního čísla 3,06 milionu; vzhledem k tomu, že v celém regionu zůstává vysídleno mimo zemi téměř 5 milionů Afghánců, z nichž se 90 % nachází v Pákistánu a Íránu;

M.  vzhledem k tomu, že podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky 35 % žen a dívek, které hledaly útočiště v sousedním Íránu a Pákistánu, uvedlo, že se necítí bezpečně kvůli genderově podmíněnému násilí; vzhledem k tomu, že do tamních škol je zapsáno pouze 70 % dívek ve srovnání s 92 % chlapců;

N.  vzhledem k tomu, že EU zvýšila svou podporu obyvatelstvu zahájením projektů v hodnotě více než 268,3 milionu EUR, které se zaměřují na udržení vzdělání, zachování živobytí a ochranu veřejného zdraví; vzhledem k tomu, že tyto projekty jsou součástí souboru opatření podpory EU v celkové výši 1 miliardy EUR, který oznámila Komise v říjnu 2021, a zahrnují pomoc pro uprchlíky, migranty a vnitřně vysídlené osoby a podporu pro obránce lidských práv a organizace občanské společnosti;

O.  vzhledem k tomu, že podle organizace Reportéři bez hranic ukončilo v Afghánistánu činnost 231 sdělovacích prostředků, což představuje 40 % všech sdělovacích prostředků v zemi; vzhledem k tomu, že 80 % z 6 400 novinářů, kteří přišli o práci, jsou ženy; vzhledem k tomu, že byla zavedena omezení zakazující místní a mezinárodní sdělovací prostředky, jako je BBC, a že dochází k zatýkání, zadržování a bití novinářů;

P.  vzhledem k tomu, že by sankce proti subjektům a jednotlivcům spojeným s Tálibánem neměly bránit finančním transakcím souvisejícím s humanitární pomocí a poskytováním základních služeb nevládními organizacemi;

Q.  vzhledem k tomu, že do 15. srpna 2021 ženy v bývalé Afghánské republice úspěšně působily ve vysokých funkcích, jako poslankyně parlamentu, ministryně, soudkyně, guvernérky, právničky a velvyslankyně; vzhledem k tomu, že síly Tálibánu násilně odvolaly bývalé legitimní vládní úředníky a nezačlenily ženy do své nové neuznané faktické vlády; vzhledem k tomu, že těmto faktickým orgánům chybí inkluzivní zastoupení rozmanité afghánské společnosti;

R.  vzhledem k tomu, že zpravodajské agentury varují, že se Afghánistán nesmí stát bezpečným útočištěm pro teroristické organizace;

1.  je hluboce znepokojen humanitární krizí a krizí v oblasti lidských práv, která panuje v Afghánistánu od převzetí moci Tálibánem; opětovně zdůrazňuje svou neochvějnou solidaritu s afghánským lidem a svůj závazek vůči němu; zdůrazňuje, že by měla být dodržována základní práva a svobody, kterých afghánský lid v posledních 20 letech požíval;

2.  odsuzuje skutečnost, že se situace žen a dívek v Afghánistánu od převzetí moci Tálibánem neustále zhoršuje; odsuzuje neustálé úsilí Tálibánu vymazat ženy a dívky z veřejného života a upírat jim jejich nejzákladnější práva, jako je právo na vzdělání, práci, pohyb a zdravotní péči;

3.  co nejdůrazněji odsuzuje rozhodnutí Tálibánu odložit na neurčito návrat dívek do škol do vyšší než šesté třídy, a to navzdory předchozímu závazku umožnit všem občanům přístup ke vzdělání; naléhavě vyzývá Tálibán, aby změnil svá rozhodnutí a omezení, která se obzvláště zaměřují na ženy a dívky, a aby znovu otevřel ministerstvo pro záležitosti žen;

4.  zdůrazňuje, že přístup žen a dívek ke vzdělání musí ze strany EU a jejích členských států představovat základní podmínku pro jakýkoli další dialog s faktickými afghánskými orgány;

5.  vyzývá Tálibán, aby dodržel svůj závazek a zajistil všem afghánským občanům, včetně žen a dívek, právo na vzdělání;

6.  vyjadřuje politování nad tím, že Tálibán v Afghánistánu potlačuje pokojné protesty za práva žen; vyzývá k okamžitému propuštění policistky Alíji Azízíové, která byla v říjnu 2021 zatčena v Herátu, a k propuštění všech ostatních zadržovaných aktivistů bojujících za práva žen a k zastavení jejich zastrašování a obtěžování; vyzývá k ukončení obtěžování, vyhrožování a útoků namířených proti učitelům a studentům;

7.  vyzývá faktické orgány, aby zajistily všem ženám a dívkám plná práva a přístup ke službám v oblasti reprodukčního zdraví v celém Afghánistánu;

8.  vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že od převzetí země Tálibánem jsou ženy a dívky vystaveny většímu riziku vykořisťování, např. jim hrozí, že se stanou oběťmi obchodování s lidmi za účelem nucených sňatků, sexuálního vykořisťování a nucené práce; odsuzuje genderově podmíněné násilí a diskriminaci;

9.  vyzývá faktické afghánské orgány, aby vytvořily inkluzivní vládu, která do rozhodovacího procesu na všech úrovních zapojí ženy; trvá na tom, že je třeba vypracovat novou strategii EU pro Afghánistán, která bude zohledňovat situaci žen a dívek, s cílem konkrétně prosazovat práva žen a jejich účast na veřejném životě;

10.  připomíná, že EU ve veškerých politických vztazích s Tálibánem zaujímá pevný postoj, a to na základě tematických kritérií zapojení, která jsou založena na zásadách dodržování lidských práv všech osob a zásadách právního státu; domnívá se, že od 15. srpna 2021 se výsledky země s ohledem k těmto kritériím pouze zhoršují, a neexistuje tedy žádný důvod k faktickému uznání vlády Tálibánu;

11.  vítá rezoluci Rady bezpečnosti OSN 2626 (2022), která byla přijata dne 17. března 2022 a která prodloužila mandát Podpůrné mise OSN v Afghánistánu (UNAMA); vyzývá EU a její členské státy, aby podpořily mandát zvláštního vyslance generálního tajemníka pro Afghánistán, a to i prostřednictvím spolupráce se všemi příslušnými afghánskými aktéry a zúčastněnými stranami s cílem bezodkladně zajistit, aby se opět otevřely školy pro všechny studentky;

12.  bere na vědomí jednání, které proběhlo mezi představiteli EU a USA a delegací Tálibánu v lednu 2022 v Oslu, a skutečnost, že Spojené státy v reakci na rozhodnutí Tálibánu znovu neotevírat školy pro dívky nedávno zrušili jednání v Dohá; zdůrazňuje, že při veškerých dalších vnitrostátních jednáních s Tálibánem musí být přítomny zástupkyně afghánských žen;

13.  vyzývá EU a její členské státy, aby podporovaly a chránily osoby, které prchají z Afghánistánu; opakuje, že je třeba posílit postavení afghánských právniček, vedoucích představitelek občanské společnosti, umělkyň, sportovkyň a dalších zranitelných osob, zejména těch, jejichž život je v ohrožení, jako jsou osoby LGBTQI+; znovu vyzývá k zavedení zvláštního vízového programu, posílení programů znovuusídlování a k zaručení účinné ochrany afghánských uprchlíků;

14.  zdůrazňuje, že je důležité řešit problém genderově podmíněného násilí, kterému jsou vystaveny afghánské ženy a dívky v hostitelských zemích, zejména v Íránu a Pákistánu, a zajistit, aby navštěvovaly školu, účastnily se trhu práce a měly přístup ke zdravotnickým službám, včetně služeb v oblasti duševního zdraví; připomíná, že uprchlíci a osoby projíždějící zeměmi, které nejsou jejich cílovou destinací, jsou genderově podmíněným násilím obzvláště ohroženi; vyzývá proto k navýšení finančních prostředků pro humanitární organizace a agentury, které se zabývají ochranou osob;

15.  vyzývá země, aby okamžitě přestaly vracet osoby do Afghánistánu nebo do třetích zemí, kde by jim mohlo navrácení do Afghánistánu hrozit; vyzývá k důslednému monitorování afgánských státních příslušníků, kteří již navráceni byli, zejména dětí;

16.  odsuzuje rostoucí počet zpráv o zabíjení, obtěžování a zastrašování etnických a náboženských menšin;

17.  je hluboce znepokojen tím, že Tálibán opět poskytuje bezpečné útočiště teroristickým skupinám; trvá na tom, že Tálibán a faktické orgány Afghánistánu musí plnit své závazky v oblasti boje proti terorismu;

18.  připomíná, že pověřil Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby pákistánskému vedení sdělila, že nese odpovědnost za bezpečnost a stabilitu v Afghánistánu a že k dosažení těchto cílů, včetně zajištění základních lidských práv pro afghánské ženy a dívky, musí využít svého vlivu na Tálibán;

19.  znovu potvrzuje, že je třeba, aby EU posílila spolupráci se středoasijskými zeměmi a aby podpořila jejich konstruktivní praktickou úlohu při usazování afghánských uprchlíků; zdůrazňuje, že tato spolupráce by neměla podkopávat obranu základních hodnot a zásad právního státu, kterou prosazuje EU;

20.  zdůrazňuje, že dokud bude tato humanitární katastrofa pokračovat, nebude možné ženy a dívky osvobodit; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby řešily příčiny současné humanitární krize tím, že vyvinou veškeré úsilí, aby posílily humanitární pomoc, zohledňovaly rovnost pohlaví, obnovily likviditu a zachovaly základní sociální služby; vyzývá k uvolnění zmrazených afghánských prostředků a k navýšení finanční podpory programů, jako je pomoc Generálního ředitelství Komise pro mezinárodní partnerství (GŘ INTPA), která se zaměřuje na základní potřeby a živobytí, a svěřenecký fond Světové banky pro obnovu Afghánistánu; zdůrazňuje, že financování humanitární pomoci by mělo být zpřístupněno prostřednictvím fungujícího bankovního systému a mělo by být poskytováno důvěryhodným nevládním organizacím a komunitním organizacím působícím v Afghánistánu, včetně místních ženských organizací, a to pružným způsobem;

21.  bere na vědomí obnovenou minimální přítomnost delegace EU přímo na místě v Kábulu za účelem koordinace humanitární pomoci a sledování humanitární situace; důrazně upozorňuje, že toto nepředstavuje uznání režimu Tálibánu ze strany EU;

22.  vyjadřuje politování nad tím, že dne 31. března 2022 se mezinárodní dárci, včetně EU a jejích členských států, zavázali poskytnout pouze 2,44 miliardy USD v reakci na výzvu OSN k poskytnutí humanitární pomoci v Afghánistánu ve výši 4,4 miliardy USD, která je součástí plánu humanitární reakce na rok 2022; naléhavě vyzývá Komisi, aby vyčlenila přiměřené finanční prostředky, které budou konkrétně zaměřeny na programy a projekty v oblasti práv žen, a aby tyto programy prováděla v rámci komplexního a dlouhodobého závazku podporovat lidská práva a práva žen v Afghánistánu;

23.  trvá na tom, že je zapotřebí zajistit neomezený přístup humanitární pomoci, aby se zaručilo, že se přidělené finanční prostředky skutečně dostanou k dotčeným osobám; vybízí EU a její členské státy, aby přezkoumaly a odpovídajícím způsobem upravily stávající opatření; připomíná, že humanitární pomoc musí být neutrální, nestranná, humánní a nezávislá a nikdy by neměla být ničím podmíněna; vyzývá Radu, Komisi a ESVČ, aby důsledně upozorňovaly na to, že poskytování humanitární pomoci není podmíněno splněním pěti kritérií pro spolupráci s Tálibánem, které zavedla Rada;

24.  vyzývá EU a její členské státy, aby s ohledem na dárcovskou akci OSN na vysoké úrovni na podporu humanitární reakce v Afghánistánu, která se konala dne 31. března 2022, přijaly další opatření ke zvýšení transparentnosti a účinnosti humanitární pomoci; domnívá se proto, že je nezbytné zajistit přístup k financování humanitární pomoci prostřednictvím funkčního bankovního systému s cílem poskytnout finanční prostředky spolehlivým nevládním organizacím, které v zemi působí;

25.  oceňuje odvahu dívek a žen, které se účastní protestů; vyzývá ESVČ a Komisi, aby navázaly kontakt s faktickými afghánskými orgány a požádaly je, aby jim sdělily, kde se nachází aktivisté bojující za práva žen, kteří byli údajně zadrženi nebo kteří zmizeli, a aby je vyzvaly k jejich okamžitému a bezpodmínečnému propuštění; požaduje, aby Tálibán tyto svévolné a mimosoudní praktiky okamžitě ukončil a zajistil svobodu pokojného shromažďování a projevu;

26.  vyzývá EU a její členské státy, aby poskytovaly větší podporu aktivistům bojujícím za práva žen v Afghánistánu a plně uplatňovaly obecné zásady EU týkající se ochránců lidských práv, mimo jiné tím, že zajistí, aby byli pachatelé v jednotlivých případech pohnáni k odpovědnosti prostřednictvím soukromých i veřejných právníků;

27.  vyzývá k tomu, aby novému zvláštnímu zpravodaji pro situaci v oblasti lidských práv v Afghánistánu byly poskytnuty dostatečné finanční prostředky, odborné znalosti a diplomatická podpora, aby mohl plnit svůj mandát; vyzývá Radu OSN pro lidská práva, aby zřídila nezávislou mezinárodní vyšetřovací komisi, která bude mít víceletý mandát a dostatečné zdroje k dokumentaci, podávání zpráv a shromažďování důkazů, včetně důkazů o porušování práv žen;

28.  vítá zřízení fóra vedoucích představitelek afghánských žen; vyzývá Komisi a ESVČ, aby usnadnily uspořádání první mezinárodní konference afghánských žen s cílem dosáhnout toho, aby tyto ženy mohly prosazovat své názory v Afghánistánu i ve světě, obnovit sítě žen a podporovat činnost fóra vedoucích představitelek afghánských žen inkluzivnějším způsobem; podporuje zřízení afghánské on-line univerzity pro osoby žijící v exilu a její finanční podporu ze strany EU;

29.  vyzývá afghánské poslance, bývalé vládní úředníky a aktivisty z řad občanské společnosti, zejména finalisty Sacharovovy ceny za svobodu myšlení pro rok 2021, aby aktivně spolupracovali s delegací Evropského parlamentu pro vztahy s Afghánistánem, příslušnými výbory a dalšími orgány s cílem zajistit, aby politika EU na podporu Afghánistánu reagovala na potřeby afghánského lidu;

30.  podporuje výzvy afghánské občanské společnosti, zejména ty, které vyslovili účastníci Dnů afghánských žen v Evropském parlamentu, aby se faktická vláda Afghánistánu zodpovídala za zločiny, které spáchala, a aby jejich brutální činy nebyly zapomenuty;

31.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, členům afghánského Národního shromáždění, Radě OSN pro lidská práva a politické kanceláři Tálibánu v Dohá.