(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2021)0570),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Nová generace vlastních zdrojů pro rozpočet EU“ (COM(2021)0566),

–  s ohledem na článek 311 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, podle kterých Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C9‑0034/2022),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů(1),

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 16. září 2020 o návrhu rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie(2),

–  s ohledem na své pozměňovací návrhy přijaté dne 22. června 2022 k návrhu směrnice, kterou se reviduje systém EU pro obchodování s emisemi(3),

–  s ohledem na své pozměňovací návrhy přijaté dne 22. června 2022 k návrhu nařízení, kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích(4),

–  s ohledem na článek 82 jednacího řádu,

–  s ohledem na postoj ve formě pozměňovacích návrhů Hospodářského a měnového výboru,

–  s ohledem na dopisy Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro ústavní záležitosti,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9‑0266/2022),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

4.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 a (nový) (1a)  Toto rozhodnutí představuje v souladu s právně závaznou interinstitucionální dohodou ze dne 16. prosince 2020 důležitý krok k provedení plánu zavádění nových vlastních zdrojů; na tento krok musí navazovat další a doplňkové iniciativy, které zajistí, aby nově získané prostředky stačily přinejmenším na splácení úroků a jistiny dluhů v rámci NGEU a aby distribuční finanční dopady souboru byly přijatelné pro všechny členské státy. Přiměřená výše nových vlastních zdrojů musí zajistit dlouhodobé udržitelné financování rozpočtu Unie, včetně nových priorit Unie a splácení Nástroje Evropské unie na podporu oživení, s cílem zabránit škrtům ve stávajících programech a politikách EU. Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 a (nový) (2a)   Je třeba zvýšit úroveň příjmů prostřednictvím nových vlastních zdrojů, aby bylo možné zajistit splácení nákladů NGEU a Sociálního fondu pro klimatická opatření, který má být začleněn do VFR, jakož i přispívat k dosažení dlouhodobých politických cílů Unie. Z právního a technického hlediska však budou tyto tři nové vlastní zdroje představovat obecné příjmy v plném souladu se zásadou univerzálnosti příjmů. Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 b (nový) (2b)   Je třeba, aby Komise přijala další včasná opatření, pokud navrhované nové vlastní zdroje nebudou přijaty nebo nevytvoří předpokládanou výši příjmů pro rozpočet Unie. V souladu s právně závaznou interinstitucionální dohodou ze dne 16. prosince 2020 se očekává, že Komise do konce roku 2023 předloží návrh druhého souboru nových vlastních zdrojů, který by mohl zahrnovat daň z finančních transakcí a vlastní zdroj spojený s podnikovým sektorem. Pozměňovací návrh 4 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 5 (5)  Aby se předešlo nadměrně regresivnímu dopadu na příspěvky z obchodování s emisemi, měla by být pro způsobilé členské státy stanovena maximální výše příspěvku. Pro období 2023–2027 jsou členské státy způsobilé, jestliže je hrubý národní důchod na obyvatele, měřený standardem kupní síly a vypočtený na základě údajů Unie za rok 2020, nižší než 90 % průměru EU. Pro období 2028–2030 by měl být používán hrubý národní důchod na obyvatele v roce 2025. Maximální výše příspěvku by měla být stanovena porovnáním podílů členských států na celkovém vlastním zdroji z obchodování s emisemi s podíly těchto členských států na hrubém národním důchodu Unie. Minimální výše příspěvku by měla být stanovena pro všechny členské státy, pokud je jejich podíl na celkových vlastních zdrojích ze systému pro obchodování s emisemi nižší než 75 % jejich podílu na hrubém národním důchodu Unie. (5)  Aby se předešlo nadměrně regresivnímu dopadu na příspěvky z obchodování s emisemi, měla by být pro způsobilé členské státy stanovena maximální výše příspěvku do roku 2030. Pro období 2023–2027 jsou členské státy způsobilé, jestliže je hrubý národní důchod na obyvatele, měřený standardem kupní síly a vypočtený na základě údajů Unie za rok 2020, nižší než 90 % průměru EU. Pro období 2028–2030 by měl být používán hrubý národní důchod na obyvatele v roce 2025. Maximální výše příspěvku by měla být stanovena porovnáním podílů členských států na celkovém vlastním zdroji z obchodování s emisemi s podíly těchto členských států na hrubém národním důchodu Unie. Minimální výše příspěvku by měla být stanovena pro všechny členské státy, pokud je jejich podíl na celkových vlastních zdrojích ze systému pro obchodování s emisemi nižší než 75 % jejich podílu na hrubém národním důchodu Unie. Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 (7)  V říjnu 2021 se inkluzivní rámec Organizace pro hospodářskou spolupráci a G20 pro řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku dohodl na tom, že zúčastněným tržním jurisdikcím bude přiděleno 25 % zbytkových zisků velkých nadnárodních podniků nad hranicí ziskovosti 10 % („dohoda inkluzivního rámce OECD/G20 o prvním pilíři“). Vlastní zdroj by měl spočívat v použití jednotné sazby uplatňované na podíl na zbytkových ziscích nadnárodních podniků přerozdělených členským státům [na základě směrnice o provádění globální dohody o přerozdělení daňových práv]. (7)  V říjnu 2021 se inkluzivní rámec Organizace pro hospodářskou spolupráci a G20 pro řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku dohodl na tom, že zúčastněným tržním jurisdikcím bude přiděleno 25 % zbytkových zisků velkých nadnárodních podniků nad hranicí ziskovosti 10 % („dohoda inkluzivního rámce OECD/G20 o prvním pilíři“). Vlastní zdroj by měl spočívat v použití jednotné sazby uplatňované na podíl na zbytkových ziscích nadnárodních podniků přerozdělených členským státům [na základě směrnice o provádění globální dohody o přerozdělení daňových práv, jakmile bude přijata]. Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 a (nový) (7a)  OECD usiluje o to, aby v roce 2024 vstoupila v platnost mnohostranná úmluva o provedení dohody inkluzivního rámce OECD/G20 o prvním pilíři. Jelikož však dosud není zaručeno úspěšné provedení dohody inkluzivního rámce OECD/G20 o prvním pilíři na mezinárodní úrovni některými klíčovými třetími zeměmi, je nezbytné, aby Komise a členské státy situaci pravidelně přehodnocovaly. V případě zjevně nedostatečného pokroku do konce roku 2023 by Komise měla předložit legislativní návrh týkající se digitálního poplatku nebo podobného opatření. Tento digitální poplatek nebo prostředky vyplývající z obdobného opatření by poté měly být považován za vlastní zdroje Unie s cílem vytvořit do roku 2026 příjmy. Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 a (nový) (8a)  Očekává se, že příjmy pro rozpočet Unie na základě návrhů Komise týkajících se provádění dohody inkluzivního rámce OECD/G20 o prvním pilíři budou mezi 2,5 miliardami EUR a 4 miliardami EUR ročně. Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 b (nový) (8b)  Po konzultaci s Evropským parlamentem vyžaduje přijetí tohoto rozhodnutí jednomyslnost v Radě. Toto rozhodnutí by mělo vstoupit v platnost poté, co členské státy dokončí postupy pro jeho schválení v souladu se svými ústavními předpisy. Pozměňovací návrh 9 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b Rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053 Čl. 2 – odst. 1 – písm. f f)  použití jednotné uplatňované sazby ve výši 75 % výnosů z prodeje certifikátů mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) [XXX]18. f)  použití jednotné uplatňované sazby ve výši 100 % výnosů z prodeje certifikátů mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) [XXX]18. _________________ _________________ 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [XXX] o mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích. 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [XXX] o mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích. Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Článek 2 a (nový) Článek 2a Přezkum Pokud do konce roku 2023 nebude v dostatečném počtu zemí, jak jej definuje mnohostranná úmluva, zahájen postup ratifikace dohody inkluzivního rámce OECD/G20 o prvním pilíři, předloží Komise návrh zavádějící nový vlastní zdroj v souvislosti s jednotným trhem, například digitální poplatek nebo obdobné opatření s cílem vytvořit do roku 2026 příjmy.

(1) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28. (2) Přijaté texty, P9_TA(2020)0220. (3) Přijaté texty, P9_TA(2022)0246. (4) Přijaté texty, P9_TA(2022)0248.