Evropský parlament,

–  s ohledem na společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Evropské komise ze dne 30. ledna 2008 nazvané „Nový evropský konsensus o humanitární pomoci(1),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 30. dubna 2014 nazvaný „Soubor nástrojů pro přístup založený na právech a zahrnující veškerá lidská práva pro rozvojovou spolupráci EU“ (SWD(2014)0152),

–  s ohledem na rezoluci OSN ze dne 21. října 2015 nazvanou „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“, která byla přijata na summitu OSN pro udržitelný rozvoj dne 25. září 2015, a na jejích 17 cílů udržitelného rozvoje,

–  s ohledem na třetí mezinárodní konferenci o financování rozvoje, která se konala ve dnech 13. až 16. července 2015 v Addis Abebě, a na akční program z Addis Abeby,

–  s ohledem na dohodu přijatou dne 12. prosince 2015 na 21. konferenci smluvních stran (COP21) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu v Paříži (dále jen „Pařížská dohoda“),

–  s ohledem na společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise ze dne 30. června 2017 nazvané „Nový Evropský konsensus o rozvoji – Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost“(2),

–  s ohledem na zprávu skupiny odborníků na vysoké úrovni ohledně evropské struktury pro financování rozvoje z října 2019 nazvanou „Evropa ve světě – budoucnost evropské struktury pro rozvoj“,

–  s ohledem na studii proveditelnosti Rady ze dne 14. dubna 2021 o možnostech posílení budoucí evropské struktury pro financování rozvoje,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 10. června 2021 o posílení evropské struktury pro financování rozvoje,

–  s ohledem na plán Komise ze dne 24. března 2022 na zlepšení evropské struktury pro financování rozvoje a zprávu o pokroku za rok 2021 (COM(2022)0139),

–  s ohledem na společnou zprávu EIB a EBRD ze dne 25. listopadu 2021 o opatřeních přijatých v souvislosti se závěry Rady o evropské struktuře pro financování rozvoje,

–  s ohledem na stanovisko Evropského účetního dvora č. 7/2020 ze dne 11. září 2020, které doprovází zprávu Komise o provádění Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 „Nová strategie EU-Afrika – partnerství pro udržitelný a inkluzivní rozvoj“(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2021 o zprávě o provádění týkající se svěřenských fondů EU a nástroje pro uprchlíky v Turecku(4),

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 1. prosince 2021 s názvem „Global Gateway“ (JOIN(2021)0030),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009(5),

–  s ohledem na 6. summit Evropské unie a Africké unie, který se konal ve dnech 17.–18. února 2022 a související závěrečné prohlášení s názvem „Společná vize pro rok 2030“,

–  s ohledem na článek 209 Smlouvy o fungování Evropské unie a na statut Evropské investiční banky (EIB), který je připojený ke Smlouvám a stanoví, že EIB je finanční institucí Evropské unie, je výlučně vlastněna všemi 27 členskými státy EU a jejím úkolem je přispívat k provádění rozvojové politiky EU,

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro zahraniční věci,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj (A9-0270/2022),

A.  vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 prohloubila již tak značnou mezeru ve financování cílů udržitelného rozvoje a způsobila celkový pokles zdrojů o 700 miliard USD a zároveň nárůst potřeb o 1 bilion USD, což způsobilo nůžkový efekt, takže se očekává, že roční propad ve financování cílů udržitelného rozvoje v rozvojových zemích ve výši 2,5 bilionu USD před pandemií se po pandemii COVID-19 zvýší o 70 % na 4,2 bilionu USD (3,7 bilionu EUR)(6);

B.  vzhledem k tomu, že v zemích s nízkými a nižšími středními příjmy existuje roční finanční deficit ve výši 148 miliard USD v souvislosti s dosažením cíle udržitelného rozvoje č. 4 pro období do roku 2030; vzhledem k tomu, že dodatečné náklady vyplývající ze zavírání škol v souvislosti s pandemií COVID-19 mohou tento finanční rozdíl zvýšit až o jednu třetinu;

C.  vzhledem k tomu, že ruská vojenská agrese na Ukrajině dramaticky zhoršila situaci v oblasti cílů udržitelného rozvoje na Ukrajině a v sousedních zemích; vzhledem k tomu, že současná ruská vojenská agrese na Ukrajině bude mít dopad na celosvětové plnění cílů udržitelného rozvoje, zejména pokud jde o boj proti chudobě a hladu, které zvyšují riziko rostoucích občanských nepokojů, konfliktů a nelegální migrace; vzhledem k tomu, že ničivé důsledky způsobené zločinným aktem Putinovy války výrazně odčerpaly již tak skrovné zdroje rozvojové pomoci; vzhledem k tomu, že dlouhodobé důsledky této války jsou zatím neznámé; vzhledem k tomu, že velký propad ve financování cílů udržitelného rozvoje a důsledky pandemie COVID-19, která má ničivé následky v celém rozvojovém světě, vyžadují mimořádnou a stálou reakci všech aktérů EU a celosystémovou revizi evropské struktury pro financování rozvoje;

D.  vzhledem k tomu, že současné politické a finanční vedení EU a její úsilí nestačí k dosažení cílů udržitelného rozvoje a cílů Pařížské dohody a k řešení dalších akutních globálních výzev, zejména zhoršující se změny klimatu, dramaticky rostoucího dluhového zatížení partnerských zemí, důsledků onemocnění COVID-19 a násilných konfliktů, a proto je zapotřebí společné angažovanosti na mezinárodní úrovni, aby bylo zajištěno, že evropská struktura pro financování rozvoje bude schopna na tyto nové výzvy reagovat;

E.  vzhledem k tomu, že pro skutečné dosažení cílů udržitelného rozvoje a překonání pandemie COVID-19 je naléhavě zapotřebí soudržnosti politik a úzké spolupráce mezi všemi oficiálními rozvojovými finančními institucemi, jejich vládními akcionáři, orgány EU a všemi stávajícími partnery, aby se zajistilo, že omezené veřejné prostředky budou využity co nejúčinněji a nejúčelněji; vzhledem k tomu, že úspěšná mobilizace dalšího kapitálu, soukromého i veřejného, vedle oficiální rozvojové pomoci a dalších stávajících forem financování rozvoje, má zásadní význam a musí být v souladu s cíli rozvojové politiky, zejména s ohledem na snižování nerovností a chudoby jako prvního cíle Agendy 2030;

F.  vzhledem k tomu, že i s ohledem na udržitelný rozvoj zemí globálního Jihu je nanejvýš důležité, aby se v budoucnu reorganizovaly světové energetické toky a aby v nich africký kontinent hrál důležitou roli; vzhledem k tomu, že posílení jeho úlohy v oblasti udržitelné výroby, využívání a vývozu energie poskytne šanci na udržitelný hospodářský rozvoj orientovaný na budoucnost a může zlepšit životní podmínky velké většiny obyvatelstva;

G.  vzhledem k tomu, že významnou překážkou dosažení cílů udržitelného rozvoje je nedostatek potravin, zejména v Africe, kde 2 z 10 lidí trpí podvýživou; vzhledem k tomu, že tento problém se v důsledku růstu populace dále zvýrazní; vzhledem k tomu, že spolupráce EU s partnerskými zeměmi musí tuto výzvu účinně a udržitelně řešit;

H.  vzhledem k tomu, že orgány EU a 27 členských států EU dohromady představují největšího dárce pro rozvojové země, který je zodpovědný za přibližně 46 % celkové oficiální rozvojové pomoci poskytované všemi členy OECD rozvojovým zemím;

I.  vzhledem k tomu, že vytvoření přístupu „tým Evropa“ coby globální reakce EU na onemocnění COVID-19 by mohlo pomoci nastolit jednotný strategický rámec koordinace pro vnější reakci EU na pandemii a na další velké výzvy, jako jsou důsledky ruské vojenské agrese proti Ukrajině, za podpory partnerských zemí; vzhledem k tomu, že tento přístup je slibným procesem umožňujícím další spolupráci mezi orgány EU, členskými státy a evropskými dvoustrannými a mnohostrannými rozvojovými finančními institucemi, EIB a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD), což neustále zvyšuje kolektivní účinnost a viditelnost EU;

J.  vzhledem k tomu, že vstup v platnost Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci - Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa) s celkovým rozpočtem 79,5 miliardy EUR představuje historickou změnu ve vnější a rozvojové politice EU, která vede k racionalizaci a konsolidaci rozvojových výdajů EU a dává nový impuls k větší spolupráci mezi evropskými aktéry v oblasti rozvoje; vzhledem k tomu, že nástroj NDICI – Globální Evropa významně mění rámec vnějších investic a spojuje smíšené financování a záruky v rámci Evropského fondu pro udržitelný rozvoj plus (EFSD+) – Záruka pro vnější činnost (EAG); vzhledem k tomu, že EFSD+ výrazně rozšiřuje zeměpisný rozsah a finanční krytí svého předchůdce, EFSD, a bude schopen prostřednictvím EAG pokrýt zárukou operace až do výše 53,4 miliardy EUR; vzhledem k tomu, že zásada „politika na prvním místě“, která je jádrem nástroje NDICI – Globální Evropa, představuje posun směrem ke spolupráci řízené politickými cíli a zajišťuje, aby bylo do procesu programování zahrnuto využití rozpočtových záruk EU;

K.  vzhledem k tomu, že EFSD+, zřízený v rámci nástroje NDICI – Globální Evropa, poskytuje finanční prostředky na operace smíšeného financování a rozpočtové záruky, které mají provádět způsobilí partneři na základě otevřeného přístupu a spolupráce;

L.  vzhledem k tomu, že článek 36 nařízení o NDICI – Globální Evropa stanoví zvláštní úlohu EIB v rámci tohoto nástroje;

M.  vzhledem k tomu, že podniky a finanční instituce EU působící v rozvojových zemích v posledním desetiletí čím dál častěji čelily nekalé hospodářské soutěži ze strany globálních hráčů, kteří působí mimo multilaterální systém financování rozvoje, jenž stanoví mezinárodní soubor pravidel a předpisů, jako jsou zvláštní požadavky na oficiální rozvojovou pomoc, oficiálně podporované úvěry, udržitelné půjčky a udržitelnost dluhu, zakázané vývozní subvence a mezinárodní normy pro boj proti úplatkářství a korupci;

N.  vzhledem k tomu, že řádně fungující soudržnost politik ve prospěch rozvoje a podpora mobilizace domácích zdrojů je nedílnou součástí řádného finančního řízení a jejím cílem je zvýšit účinnost pomoci prostřednictvím konkrétních iniciativ, jako je podpora boje proti korupci, rozvoj progresivních daňových systémů a boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům;

O.  vzhledem k tomu, že zpráva skupiny odborníků na vysoké úrovni zveřejněná v říjnu 2019 zahrnovala mezi svá doporučení zřízení Evropské banky pro klima a udržitelný rozvoj (ECSDB), což členské státy okamžitě odmítly jako příliš nákladnou možnost, jejíž realizace v novém rozpočtovém období by trvala příliš dlouho; vzhledem k tomu, že Rada místo toho zvolila alternativní možnost k možnostem navrženým skupinou odborníků na vysoké úrovni nazvanou Status Quo +, která zásadně nemění stávající struktury, ale vyzývá k jejich zlepšení; vzhledem k tomu, že varianta Status Quo+ předpokládá následující zlepšení bez dodatečných nákladů pro členské státy: zlepšení přítomnosti EIB na místě a změna jejího obchodního modelu směrem k modelu více zaměřenému na rozvojovou banku, postupné rozšíření působnosti EBRD do subsaharské Afriky a zvýšení kapacit Komise, Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) a delegací EU;

P.  vzhledem k tomu, že členské státy vyzvaly všechny evropské rozvojové banky a finanční instituce, aby na základě silných stránek a odborných znalostí každé instituce zvýšily svou spolupráci a koordinaci jak mezi sebou, tak s ostatními multilaterálními a mezinárodními finančními institucemi, a tím posílily efektivnost, viditelnost a dopad evropské struktury pro financování rozvoje a podnítily dále zapojení soukromého sektoru a přitom dále doplňovaly veřejný sektor a podporovaly jeho zapojení.

Zásady a cíle evropské struktury pro financování rozvoje

1.  bere na vědomí závěry Rady o posílení evropské struktury pro financování rozvoje a plán Komise na zlepšení evropské struktury pro financování rozvoje a zprávu o pokroku za rok 2021 ze dne 24. března 2022 (COM(2022)0139); zdůrazňuje klíčovou úlohu nástroje NDICI – Globální Evropa, EFSD+ a EAG při poskytování strategického rámce pro kombinované financování, snižování rizika u investic a záruk a při mobilizaci zdrojů ze soukromého sektoru s podporou rozpočtu EU, zejména vzhledem k vzrůstající geopolitické a hospodářské soutěži;

2.  zdůrazňuje, že evropská struktura pro financování rozvoje by měla zajistit účinnou, efektivní, soudržnou a inkluzivní strukturu, která se bude opírat o zásadu „politika na prvním místě“ jako základ struktury a bude v souladu se strategickými zájmy a hodnotami EU; trvá na tom, aby všichni partneři zajišťující provádění, kteří jsou součástí evropské struktury pro financování rozvoje a mají přístup k rozpočtovým prostředkům EU v rámci EFSD+, uplatňovali celou řadu norem, politik a postupů EU v oblasti sociálních věcí, lidských práv, zadávání veřejných zakázek, transparentnosti, životního prostředí a právního státu; vyzývá Evropskou komisi, aby posoudila a monitorovala dodržování těchto pravidel EU a informovala o něm; zdůrazňuje, že evropská struktura financování rozvoje určovaná především politikou by se měla řídit zásadami a cíli stanovenými v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030, Pařížskou dohodou a akčním programem z Addis Abeby a měla by přispívat k dosahování cílů udržitelného rozvoje; opakuje, že projekty, na nichž se podílejí aktéři evropské struktury pro financování rozvoje, musí projít kontrolou udržitelnosti v oblasti klimatu, životního prostředí a sociální oblasti s cílem minimalizovat případné škodlivé dopady a maximalizovat přínosy v uvedených oblastech v souladu se závazky EU a jejích členských států podle čl. 2 odst. 1 písm. c) Pařížské dohody; důrazně trvá na tom, aby operace v rámci nové evropské struktury pro financování rozvoje přispívaly ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se jí; v této souvislosti dále trvá na tom, aby operace, do nichž jsou zapojeny subjekty evropské struktury pro financování rozvoje, nefinancovaly odvětví, která podporují klimatickou krizi, ale naopak přispívaly k přechodu na udržitelnou výrobu energie; připomíná, že politická angažovanost EU by měla být zakotvena ve víceletém finančním rámci a plně se odrážet v evropské struktuře pro financování rozvoje;

3.  důrazně trvá na tom, že evropská struktura pro financování rozvoje musí posílit strategická partnerství mezi Evropskou unií a jejími globálními partnery v oblasti rozvoje; opakuje, že tato partnerství by měla být vždy založena na vzájemném respektu a důstojnosti, společných zájmech a hodnotách, zejména lidských právech, rovnosti žen a mužů, environmentální, sociální a klimatické odpovědnosti, zdraví a bezpečnosti, s cílem snížit nerovnosti a chudobu; opakuje, že tato partnerství by měla být vždy navazována v souladu s cíli udržitelného rozvoje a ve snaze o jejich dosažení; v této souvislosti poukazuje na mnohostranný vliv Putinova režimu a jeho podporu ze strany afrického kontinentu a vyzývá EU a její členské státy, aby oslovily tyto africké partnerské země a navázaly spolehlivá partnerství; vyzývá Komisi, aby do vytváření a provádění těchto partnerství zapojila organizace občanské společnosti a nevládní organizace, včetně místních organizací; zdůrazňuje, že předpokladem pro partnerské projekty financované prostřednictvím evropské struktury pro financování rozvoje je zajištění rozvojové a finanční adicionality, jakož i odpovědnosti zemí a účinnosti rozvoje; obhajuje politiky a iniciativy EU podporující koordinaci a spolupráci mezi členskými státy v oblasti rozvojové politiky a opatření EU, která doplňují a podporují iniciativy členských států; zdůrazňuje, že vymýcení chudoby (cíl udržitelného rozvoje č. 1), podpora dobrého zdraví a blahobytu (cíl udržitelného rozvoje č. 3), zajištění přístupu ke kvalitnímu vzdělání pro všechny (cíl udržitelného rozvoje č. 4), snižování nerovností (cíl udržitelného rozvoje č. 10) a podpora opatření v oblasti klimatu (cíl udržitelného rozvoje č. 13), se zvláštním důrazem na nejvíce marginalizované skupiny a na to, aby nikdo nezůstal pozadu, jsou v dnešním světě obzvláště naléhavými výzvami; dále trvá na tom, že je třeba přijmout více opatření k uspokojení investičních potřeb pro udržitelný oceánský průmysl, neboť cíl udržitelného rozvoje č. 14 týkající se „života pod vodou“ je stále jedním z nejvíce podfinancovaných cílů udržitelného rozvoje;

4.  zdůrazňuje propojení mezi humanitární pomocí, rozvojovou spoluprací a mírem; zdůrazňuje úlohu rozvoje pro předcházení konfliktům, zajištění trvalého ukončení konfliktů a upevnění krizového řízení; trvá na tom, že je důležité dále rozvíjet dobře uzpůsobené trojí propojení zaměřené na dlouhodobou obnovu zacílenou na lidi, strukturální a udržitelnou obnovu, aby bylo možné řešit složité problémy vleklých a předvídatelných krizí a násilných situací; připomíná, že bez míru a bezpečnosti není možný rozvoj a vymýcení chudoby, zatímco bez rozvoje a vymýcení chudoby nelze nastolit udržitelný mír ani zajistit bezpečnost lidí nebo států; dále konstatuje, že nedostatečná bezpečnost zhoršuje již existující zranitelnost rozvojových zemí a zvyšuje nedostatek finančních prostředků na dosažení cílů udržitelného rozvoje; bere na vědomí, že bezpečnost, právní stát a odolné instituce mají zásadní význam pro investice a udržitelný rozvoj; bere na vědomí činnost místních zúčastněných stran, včetně orgánů místní správy, organizací občanské společnosti, sociálních partnerů a církevních organizací, při řešení a zvládání konfliktů, která přispívá k míru a bezpečnosti; připomíná, že oficiální rozvojová pomoc by měla být vždy využívána v souladu s mezinárodně dohodnutými rozvojovými cíli a nástrojem NDICI – Globální Evropa;

5.  zdůrazňuje úlohu kolektivního a soudržného přístupu EU, který podporují a schvalují všechny členské státy EU, který je politicky promyšlený a přizpůsobený specifikům partnerské země a který by mohl účinně podpořit rozšíření systémů sociální ochrany, jež by byly v souladu s příslušnými úmluvami MOP, a základních veřejných služeb v rozvojových zemích; poukazuje na to, že takový přístup EU by pomohl učinit sociální ochranu jedním ze základů společenské smlouvy, což by otevřelo cestu k větší odolnosti; považuje kombinované financování za možnost ze souboru nástrojů pro financování rozvoje, která by mohla v podmínkách omezeného rozpočtu doplnit veřejné investice; žádá, aby se operace kombinování zdrojů omezily na oblasti, kde mohou přinést přidanou hodnotu místnímu hospodářství, a požaduje v této souvislosti pečlivé posouzení, zejména pokud jde o nejméně rozvinuté země, s cílem omezit dluhovou zátěž, zajistit základní veřejné služby, jako je zdravotnictví, vzdělávání a sociální ochrana, a neprohlubovat stávající nerovnosti;

6.  zdůrazňuje, že pro maximalizaci globální reakce EU na udržitelný růst, rozvoj a mír je zásadní soudržnost všech politik, strategií, iniciativ a finančních nástrojů EU, zejména nového nástroje NDICI – Globální Evropa, iniciativy Tým Evropa a nové strategie Global Gateway, jakož i úzké sladění se strategií EU pro soudržnost politik ve prospěch rozvoje a soudržnost politik ve prospěch udržitelného rozvoje; domnívá se, že evropská struktura pro financování rozvoje by měla zlepšit viditelnost EU a dopad jejího financování rozvoje ve světě, aby se zajistilo, že vnímaná role EU ve světě bude odpovídat rozsahu její podpory;

7.  je znepokojen tím, do jaké míry pandemie COVID-19 odhalila dlouhodobé strukturální příčiny nerovností v oblasti zdraví; je přesvědčen, že evropská struktura pro financování rozvoje by měla přispívat k investicím do odolných systémů veřejného zdraví, zdravotní péče a zdravotnických služeb a do výzkumu a vývoje nových zdravotnických technologií, jakož i vakcín a léčby a zaměřit se na nemoci, které se v rozvojových zemích opětovně vyskytují; vyzývá k tomu, aby byla prozkoumána možnost vytvoření platformy pro sdílení inovací, vzdělávání a odborné přípravy, znalostí a zkušeností, která by podporovala partnerství více zúčastněných stran, posilovala dialog mezi veřejným a soukromým sektorem a zkoumala inovativní podnikatelská řešení pro urychlení udržitelného rozvoje; zdůrazňuje úlohu veřejných a soukromých investic a partnerství veřejného a soukromého sektoru, jakož i význam mobilizace domácích zdrojů v partnerských zemích a účinnějšího využívání finančních prostředků EU pro překlenutí zjištěného nedostatku finančních prostředků ve výši 2,5 bilionu USD, jež chybí pro splnění cílů udržitelného rozvoje do roku 2030, a zároveň pro posílení řádné správy věcí veřejných a boj proti korupci;

Nadcházející výzvy

8.  zdůrazňuje, že za dosažení cílů udržitelného rozvoje nesou sdílenou odpovědnost rozvojové i rozvinuté země; zdůrazňuje, že finanční příspěvek EU na udržitelný rozvoj v partnerských zemích by měl těmto zemím umožnit přispět k jejich vlastnímu hospodářskému a sociálnímu rozvoji a k dosažení cílů udržitelného rozvoje; zdůrazňuje v této souvislosti prvořadý význam toho, aby měly tyto země rozvoj je vlastních rukou; má za to, že evropská struktura pro financování rozvoje a dlouho očekávaná strategie EU pro cíle udržitelného rozvoje musí odrážet a usnadnit koordinovaný a soudržný soubor vnitřních a vnějších politik a závazků EU, a to i prostřednictvím souboru stávajících nástrojů rozvojové politiky; zdůrazňuje, že veřejné a soukromé financování musí být v souladu s cíli udržitelného rozvoje a Pařížskou dohodou; v této souvislosti vyjadřuje politování nad tím, že Komise dosud nevypracovala integrovanou a ucelenou strategii provádění cílů udržitelného rozvoje, což představuje značnou výzvu, pokud jde o ambici dosáhnout soudržnosti politik, neboť chybí jasné, měřitelné a časově ohraničené cíle pro celou EU a pro všechny cíle udržitelného rozvoje jako referenční bod pro podávání zpráv;

9.  domnívá se, že evropská struktura pro financování rozvoje by měla být založena na odborných znalostech a stávajících sítích všech svých různých aktérů (tj. EIB, EBRD, evropských rozvojových finančních institucí a dalších aktérů); uznává pokrok a zlepšení, jichž bylo v souvislosti s budoucí evropskou strukturou pro financování rozvoje od závěrů Rady dosaženo, konstatuje však, že současný stav se stále vyznačuje nedostatečným politickým řízením a koordinací, jakož i roztříštěností, zdvojováním a zbytečnou konkurencí mezi výše uvedenými aktéry; vyzývá k dalšímu úsilí o lepší koordinaci a spolupráci, aby se stávající systém stal účinnějším a kooperativním a aby bylo zajištěno optimální využívání zdrojů, které by využívalo příslušné geografické, odvětvové a finanční odborné znalosti klíčových partnerů, aby se dosáhlo lepší návratnosti peněz daňových poplatníků EU a silnějšího dopadu na rozvoj;

10.  uznává, že je třeba posílit a zlepšit institucionální strukturu EU a řešit její „deficit účinnosti rozvoje“, snížit náročnou byrokratickou koordinaci a posílit institucionální flexibilitu s cílem maximalizovat potenciál evropské struktury pro financování rozvoje a zvýšit její dopad na rozvoj;

11.  vyzývá Komisi, aby pracovala na účinném řízení strategie Global Gateway, kterou je třeba rozvíjet pod celkovým vedením předsedkyně Komise, a aby v tomto ohledu úzce koordinovala svou činnost s vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedou Komise, ESVČ, Radou a Evropským parlamentem; zdůrazňuje, že strategie by měla být v souladu s evropskou strukturou pro financování rozvoje a že využívání finanční rezervy na nové výzvy a priority nástroje NDICI – Globální Evropa pro financování není vhodné; vyzývá Komisi, aby poskytla další informace o svém výpočtu pákového poměru pro investiční operace nedávno strategie Global Gateway EU;

12.  je znepokojen tím, že v regulačních iniciativách EU systematicky chybí klíčové prvky zásady soudržnosti politik ve prospěch udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že je třeba vyvinout větší úsilí o plné dodržování zásad soudržnosti politik ve prospěch udržitelného rozvoje, aby bylo dosaženo cílů účinnosti pomoci; trvá na tom, že mechanismy pro zajištění soudržnosti politik ve prospěch udržitelného rozvoje musí být zakotvené v evropské struktuře pro financování rozvoje; vyzývá k zvýšení počtu hodnocení dopadů ex ante a k vytvoření systému včasného varování před nesrovnalostmi v politikách delegací EU; doporučuje, aby všechny příslušné orgány EU a členské státy, a to i na nejvyšší politické úrovni, systematičtěji a účinněji využívaly zásadu soudržnosti politik ve prospěch udržitelného rozvoje a aby ji začleňovaly do tvorby a provádění nejrůznějších politik EU, aby se zajistilo, že nebudou mít negativní vliv na dosahování cílů udržitelného rozvoje; připomíná, že mechanismy soudržnosti politik ve prospěch udržitelného rozvoje by měly uplatňovat také EIB, EBRD, DFI a jejich prostředníci; zdůrazňuje, že v zájmu dosažení cílů udržitelného rozvoje je třeba začlenit problematiku soudržnosti politik ve prospěch udržitelného rozvoje zejména do vnějších politik EU a zabývat se jí;

13.  oceňuje úsilí Komise o zlepšování právní úpravy s cílem vytvořit dlouhodobě udržitelné investice, které podporují zdraví a blahobyt lidí i planety a které chrání lidská práva; požaduje, aby evropská struktura pro financování rozvoje byla v souladu s budoucími právními předpisy EU o náležité péči a odpovědnosti podniků, které zajistí, aby podniky dodržovaly normy v oblasti lidských práv a vývoj právních předpisů, povinnou náležitou péči a dodržování mezinárodních závazků v oblasti podnikání a lidských práv; zdůrazňuje, že evropská struktura pro financování rozvoje musí splňovat nejvyšší standardy transparentnosti a odpovědnosti; vyzývá členy evropské struktury pro financování rozvoje, aby posílili náležitou péči při svých operacích, zajistili smysluplné konzultace s místním obyvatelstvem v průběhu realizace projektů, dále rozvíjeli své odborné znalosti v oblasti rozvoje a specializované kapacity a lidské zdroje v terénu, uplatňovali začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a chránili lidská práva při všech operacích, byli vybaveni důkladnými mechanismy odpovědnosti vůči postiženým komunitám a pečlivě sledovali nedostatky svého zapojení a úlohu svých prostředníků v projektech, které mají negativní dopad na místní obyvatelstvo v rozvojových zemích, a podávali o nich zprávy;

14.  znovu potvrzuje, že všichni prováděcí partneři a finanční zprostředkovatelé zapojení do projektů spojených se zárukami EU nebo financovaných z rozpočtu EU musí plně dodržovat normy, politiky, pravidla a postupy EU v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí, daní, transparentnosti, boje proti podvodům a boje proti korupci; vyzývá Evropský účetní dvůr, aby plně kontroloval operace zajištěné zárukami z rozpočtu EU a pravidelně o nich podával zprávy, a aby se zabýval případnými nedostatky ve svých pracovních metodách, které mu v tom v současnosti brání; zdůrazňuje, že je důležité včas provést nezávislé hodnocení přístupu EFSD+ a přístupu „tým Evropa“ s cílem posoudit jejich účinnost, výkonnost a dopad na rozvoj;

15.  poznamenává, že přístup „tým Evropa“ vznikl v reakci na pandemii COVID-19; domnívá se, že přístup „tým Evropa“ by měl hrát klíčovou úlohu v dalším zlepšování strategické spolupráce a globální koordinace, soudržnosti a účinnosti rozvojového úsilí, a to především na úrovni partnerských zemí, ale i na úrovni EU a úrovni členských států včetně regionální úrovně; očekává silnější politické směřování a zaměření a silnější mechanismy komunikace a zviditelnění, pokud jde o nástroj EFSD+/NDICI – Globální Evropa; dále trvá na vhodném zavedení kontrolního mechanismu Evropského parlamentu, aby byla zajištěna demokratická legitimita činností „týmu Evropa“;

16.  vyzývá Komisi, aby navrhla silný politický směr EU v oblasti rozvojové politiky a koordinovala evropskou strukturu pro financování rozvoje způsobem, který by umožnil další sladění činností rozvojových finančních institucí EU v rámci nové otevřené, kooperativní, transparentní a inkluzivní struktury s cílem dosáhnout cílů rozvojové politiky EU, posílit úzká partnerství s regiony a přispět k jejich rozvoji;

17.  zdůrazňuje, že proces plánování nástroje NDICI – Globální Evropa poskytuje příležitost k lepšímu využívání rozpočtových záruk EU, zejména EFSD+; zdůrazňuje, že budoucí struktura pro financování by měla umožňovat účast všech zainteresovaných subjektů v oblasti financování rozvoje, včetně malých a středních subjektů a rozvojových bank a zúčastněných stran mimo EU; vyzývá v této souvislosti k vytvoření stabilních rovných podmínek, pokud jde o správu EFSD+ a přístup ke zdrojům EU; zdůrazňuje význam odpovídajícího rámce pro řízení rizik a účinného řízení a dohledu nad prováděním nástrojů financování rozvoje; vyzývá Komisi, aby účinněji využívala své stávající zdroje odborných znalostí v oblasti bankovnictví a své finanční a technické kapacity;

18.  vítá zveřejnění prvního plánu Komise na zlepšení evropské struktury pro financování rozvoje a zprávu o pokroku za rok 2021; připomíná, že nástroj NDICI – Globální Evropa vyžaduje, aby Komise informovala Radu a Parlament o složení, mandátu a jednacím řádu skupiny pro technické posuzování a aby zajistila nestrannost a neexistenci střetu zájmů u jejích členů; naléhavě vyzývá Komisi, aby zavedla podobná opatření k zajištění transparentnosti a nestrannosti skupiny odborníků na vysoké úrovni, která poskytne Komisi doporučení ohledně dalšího urychlení toku soukromého kapitálu do zemí s nízkými a středními příjmy;

19.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že evropská struktura pro financování rozvoje bude usilovat o obnovení mnohostranného systému financování rozvoje s cílem pomoci ukončit neudržitelné úvěrové praktiky některých zemí působících mimo tento systém, které nejen ohrožují rovné podmínky, jež EU a další země dodržují, ale také dramaticky zvyšují již tak vysoký vnější dluh mnoha rozvojových zemí, které se staly ještě zranitelnějšími v důsledku pandemie COVID-19; v této souvislosti zdůrazňuje, že vojenská agrese Ruska na Ukrajině dále zhoršuje dluhovou zátěž v mnoha rozvojových zemích; zdůrazňuje, že nejméně rozvinuté země nejsou schopny plnit cíle udržitelného rozvoje bez finanční podpory, a proto důrazně vyzývá k přijetí opatření ke zmírnění dluhového břemene v souladu se závazky v oblasti udržitelnosti;

20.  domnívá se, že taxonomie EU by měla přispět k přesměrování kapitálových toků do udržitelných investic a mezi kritéria, která je třeba zohlednit při řízení rizik, zavést udržitelnost; vyzývá Komisi, aby dále rozvíjela taxonomii EU a podporovala rozvojové finanční instituce na úrovni EU i členských států, jakož i soukromé subjekty působící v oblasti rozvoje, aby sladily své činnosti, zejména v rozvojových zemích, s cíli udržitelného rozvoje a cíli Pařížské dohody;

Evropské a vnitrostátní finanční instituce

21.  znovu potvrzuje zvláštní úlohu EIB v rámci EU a na celém světě, jak je stanovena v článku 209 Smlouvy o fungování Evropské unie a v článku 36 nařízení o Nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa; zdůrazňuje důležitou úlohu EIB, která spočívá v realizaci investic EU a partnerství s Komisí při provádění strategie Global Gateway;

22.  uznává stěžejní úlohu EIB v rámci Zelené dohody pro Evropu a udržitelné modré ekonomiky a její významný přínos k hospodářské reakci EU na pandemii COVID-19; vyzývá EU, aby dále maximalizovala potenciál EIB coby nástroje k posílení strategické autonomie EU a prosazovala zájmy její vnější politiky a priority ve vztazích se zeměmi mimo EU; vyzývá EIB, aby zlepšila své politiky a postupy a aby zlepšila svou transparentnost, zejména tím, že provede doporučení evropské veřejné ochránkyně práv, aby „podnikla několik kroků v oblasti transparentnosti s cílem umožnit veřejnosti snadněji pochopit potenciální dopad projektů, které financuje, na životní prostředí“, jak je uvedeno ve věcech 1065/2020/PB, 1251/2020/PB a 1252/2020/PB;

23.  vítá zřízení EIB Global, kterou EIB definovala jako specializovanou pobočku pro rozvoj v rámci skupiny EIB, která funguje od 1. ledna 2022; vyzývá EIB, aby posílila svou přítomnost v této oblasti a současně využívala možnou součinnost s ESVČ, delegacemi EU, EBRD a dalšími evropskými rozvojovými finančními institucemi; poukazuje na to, že nedostatek informací o tom, jak je složka EIB Global financována, ohrožuje od samého počátku její mandát, a to i s ohledem na závazky tohoto nového subjektu, pokud jde o rozvojové cíle; vyzývá proto k vytvoření konkrétního a silného mandátu pro rozvoj nové složky EIB Global; očekává, že tato nová struktura a její poradní výbor, její cíle a rozpočtová ustanovení, organizační fungování a konkrétní cíle této složky, jakož i její koordinační mechanismy s dalšími institucemi finančního rozvoje budou plně transparentní, a to i prostřednictvím proaktivního zveřejňování dokumentů, zajištění smysluplného zastoupení přijímajících zemí a pravidelných výměn s Evropským parlamentem a otevřeného dialogu se zúčastněnými stranami, zejména s organizacemi občanské společnosti a místními subjekty;

24.  vybízí EIB, aby se nadále aktivně podílela na rozvoji plánování, monitorování a hodnocení na úrovni států, spolu s delegacemi EU a prostřednictvím spolufinancování s rozvojovými finančními institucemi; vyzývá k větší koordinaci mezi Komisí a ESVČ a delegacemi EU s cílem usnadnit diskuse a spolupráci s příslušnými aktéry na místě, aby bylo možné určit projekty, které nejlépe splňují cíle účinnosti rozvoje;

25.  vybízí EIB a EBRD, aby dále posilovaly svou doplňkovost a své obchodní modely prostřednictvím iniciativ zaměřených na větší vzájemnou závislost, neboť potřeby jsou větší než jejich společné zdroje; vyzývá EIB a EBRD, aby svou práci koordinovaly různými způsoby a vyjasnily si dělbu práce s cílem pomoci každé bance zaměřit se na její příslušné klíčové pravomoci, čímž se zabrání zdvojování a omezování; konstatuje, že je třeba přizpůsobit pracovní metody a nástroje EIB a EBRD investičním potřebám v Africe, zejména s cílem usnadnit rozsáhlé investice, a zároveň zachovat podporu EU místním projektům menšího rozsahu; poukazuje na to, že je zásadní, aby byly evropské investice doprovázeny viditelnou přítomností EU a neustálým politickým dialogem; konstatuje, že evropská struktura pro financování rozvoje musí maximalizovat výhody různých strukturálních prostředí a pracovních metod stávajících evropských rozvojových bank a finančních institucí, aby se zvýšila účinnost příspěvku EU k udržitelnému rozvoji; očekává, že EIB, EBRD a další evropské rozvojové finanční instituce zajistí a poskytnou důkazy v podobě předběžného posuzování dopadů o tom, že každý projekt, a zejména projekty kombinovaného financování, přispívají k plnění rozvojových cílů EU, včetně cílů týkajících se nejméně rozvinutých zemí, a splňují mezinárodní normy v oblasti lidských práv; vyzývá Komisi, EIB, EBRD a evropské rozvojové finanční instituce k zajištění toho, aby jejich poradenské týmy a týmy technické pomoci byly vybaveny tak, aby posílily rovnost žen a mužů;

26.  vyzývá Komisi, členské státy, EIB, Evropskou banku pro obnovu a rozvoj a další evropské rozvojové banky a finanční instituce, včetně menších rozvojových finančních institucí, aby posílily svou spolupráci při dosahování cílů Agendy 2030, zejména v rámci nástroje NDICI – Globální Evropa a jeho cílů, a to i v celosvětovém měřítku, a aby je vybízely ke sdružování zdrojů a financování a ke zlepšení koordinace a komunikace v rámci společných projektů, a to využitím jejich příslušných finančních odborných znalostí; vyzývá Komisi, aby hrála významnější úlohu při poskytování technické pomoci, pokud jde o projekty, a pomoci rozvojovým finančním institucím a dalším aktérům v oblasti rozvoje při koordinaci; vyzývá k inkluzivnímu přístupu k menším rozvojovým finančním institucím členských států, pokud jde o přístup k financování v rámci evropské struktury financování rozvoje;

27.  zdůrazňuje význam účinnějšího využívání synergií a lepší harmonizace finančních iniciativ EBRD, EIB a dalších rozvojových finančních institucí, které se zaměřují na země evropského sousedství, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat kandidátským zemím EU; v souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině připomíná, že evropské financování v sousedních a kandidátských zemích je nepostradatelnou součástí reforem nezbytných ke splnění přístupových kritérií v souladu se zájmy zahraniční politiky EU;

28.  vyzývá EIB, aby úžeji spolupracovala s Africkou rozvojovou bankou a posoudila výhody zřízení společné dceřiné společnosti v návaznosti na provádění stávajícího akčního plánu partnerství mezi EIB a Africkou rozvojovou bankou; vyzývá EIB, aby informovala Parlament o dalších přijatých krocích; zdůrazňuje, že je třeba financovat dlouhodobé investice, které podporují udržitelný rozvoj, a stavět na dosavadní spolupráci s cílem dále rozvíjet příležitosti k udržitelnému rozvoji pro africký kontinent; vybízí k vytvoření projektových a poradenských center, která budou provozována společně EIB a Africkou rozvojovou bankou, s cílem vytvořit účinná kontaktní místa poskytující poradenství místním subjektům a umožňující zahájení projektů a lépe reagovat na rozvojové potřeby na místě a zlepšit místní odpovědnost za společné rozvojové projekty; vyzývá v této souvislosti k podpoře rozvoje místního soukromého sektoru v Africe, zejména poskytnutím většího množství finančních prostředků africkým mikropodnikům a malým a středním podnikům;

29.  zdůrazňuje v této souvislosti, že k dosažení trvalého dopadu na rozvoj je obecně zapotřebí místní odpovědnosti a inkluzivního přístupu založeného na spolupráci, který by měl být podpořen pevným rámcem pro systematické konzultace zúčastněných stran a příjemců na místní úrovni; žádá Komisi, aby posoudila, jak by bylo možné dále zlepšit rámec pro systematické konzultace zúčastněných stran a příjemců na místní úrovni;

30.  vyzývá rozvojové finanční instituce členských států, aby dále rozšířily finanční začlenění s cílem podpořit přístup k udržitelnému financování pro ty, kteří to nejvíce potřebují, včetně žen, neboť to přispívá k posílení jejich ekonomického postavení; požaduje v této souvislosti, aby evropská struktura pro financování rozvoje přispěla k plnému provádění třetího akčního plánu EU pro rovnost žen a mužů; připomíná cíl, aby alespoň 85 % činností mělo za hlavní nebo významný cíl rovnost žen a mužů, přičemž alespoň 5 % těchto činností by mělo mít genderovou rovnost a práva žen a dívek a upevňování jejich postavení jako hlavní cíl; vyzývá k tomu, aby všechny operace evropské struktury pro financování rozvoje měly povinnost shromažďovat údaje rozčleněné podle pohlaví a zahrnovat hodnocení dopadu na rovnost žen a mužů ex ante i ex post;

31.  vybízí všechny rozvojové banky a instituce, aby přijaly udržitelné závazky a odvážné investice v souladu s cíli rozvojové politiky, zejména pokud jde o snižování nerovností a vymýcení chudoby, spíše než pokud jde o návratnost investic; uznává proto, že je důležité podporovat rizikovější investice v náročnějších rozvojových prostředích, jako jsou nestabilní země nebo země zasažené konfliktem, a v sektorech s nedostatečným pokrytím, jako je klima, biologická rozmanitost, vzdělávání a zdravotnictví; zároveň zdůrazňuje, že je třeba minimalizovat veškerá související rizika pro rozpočet EU, jako je zvýšená poptávka po rozpočtových zárukách EU, a zachovat vysoký úvěrový rating EIB; zdůrazňuje, že rozvojové finanční instituce jsou vybízeny k tomu, aby ve svých investičních programech přijímaly větší riziko prostřednictvím fondu EFSD+, aby se tak finanční prostředky dostaly i k nejzranitelnějším ekonomikám; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby hrála v oblasti rozvoje větší úlohu při zajišťování měřitelného a doplňkového vlivu, aniž by to však způsobovalo narušení místního trhu nebo nekalou hospodářskou soutěž s místními hospodářskými subjekty, a aby více napomáhala rozvoji na dodavatelské straně projektů tím, že bude podporovat přípravu projektů a asistovat při koordinaci rozvojovým finančním institucím, se začleněním těch menších z nich;

32.  uznává význam a potenciál rozvojových bank členských států v rámci evropské struktury pro financování rozvoje; je však znepokojen úlohou zprostředkovatelů, kteří spolupracují s rozvojovými finančními institucemi, zejména pokud jde o hlášené případy porušování lidských práv; zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou může hrát rozvoj místního soukromého sektoru v subsaharské Africe, pokud jde o posilování postavení partnerských zemí na cestě k udržitelnému rozvoji;

33.  vyzývá Komisi, aby každoročně podávala zprávy o iniciativách týmu Evropa na základě kvantitativních a kvalitativních ukazatelů v rámci nástroje NDICI – Globální Evropa a zároveň vyhodnotila mobilizované zdroje, rozvojové plánování a dopad, harmonizaci a uplatňování norem EU, perspektivu integrace EU a zapojení členských států; trvá na tom, aby tyto zprávy byly sdíleny s Parlamentem a zveřejňovány; zdůrazňuje, že Parlament musí hrát klíčovou úlohu, pokud jde o kontrolu politických cílů a očekávaných výsledků iniciativ týmu Evropa, a to jak na obecné úrovni, tak na úrovni projektů, a musí zajistit, aby činnost iniciativ týmu Evropa fungovala souběžně se stávajícími mechanismy a aby víceleté orientační programy spíše doplňovala, než je rozšiřovala;

34.  opakuje, že institucionální kontrola a dohled nad financováním EU podporuje demokratickou diskusi a pomáhá zvyšovat důvěryhodnost a transparentnost EU; zdůrazňuje v tomto ohledu důležitou úlohu Parlamentu a jeho kontrolní úlohu v rámci nástroje NDICI – Globální Evropa; vyzývá k přijetí povinností, které zajistí náležité zviditelnění provádění evropské struktury pro financování rozvoje; vyzývá Komisi, aby v případě, že tyto povinnosti nejsou splněny, přijala vhodná a včasná opatření; vyzývá Evropský účetní dvůr, aby pravidelně vypracovával zprávy o provádění evropské struktury pro financování rozvoje, které budou zveřejňovány a povedou k politickým doporučením, včetně opatření ke zlepšení; vyjadřuje politování nad nedostatečným informováním široké veřejnosti o úloze EU, pokud jde o poskytování podpory místním komunitám, a vybízí k lepší komunikaci s veřejností;

35.  vyzývá Komisi a instituce evropské struktury pro financování rozvoje, aby podporovaly transparentnost svých zadávacích řízení; připomíná, že podniky z EU by měly mít možnost soutěžit za rovných podmínek s podniky, které sídlí v zemích mimo EU;

36.  zdůrazňuje, že včasné získávání relevantních, konzistentních a srovnatelných informací má zásadní význam pro měření pokroku a skutečných výsledků a pro určení toho, zda bylo financování rozvoje EU účinné a zda doplňovalo jiné financování; vyjadřuje politování nad tím, že pro EFSD+ neexistuje jednotný rámec pro podávání zpráv a měření výsledků se srovnatelnými ukazateli; vybízí Komisi, aby vytvořila takový rámec, který by umožnil harmonizovat řízení výsledků; vyzývá Komisi, aby Parlament informovala o obsahu a provádění tohoto rámce;

37.  se zájmem očekává zvláštní zprávu Evropského účetního dvora o plánování rozvojové pomoci, která posoudí, zda byla rozvojová pomoc EU na období 2021–2027 přidělována v souladu s jasně vymezenou strategií; zdůrazňuje, že je důležité posoudit adicionalitu kombinovaného financování s cílem určit účinnost těchto nástrojů při dosahování výsledků v oblasti rozvoje a politických cílů založených na hodnotách EU; vyzývá Evropský účetní dvůr, aby zvážil provedení tohoto posouzení;

Financování rozvoje

38.  trvá na tom, aby členské státy dostály svému závazku vydat 0,7 % svého hrubého národního důchodu na oficiální rozvojovou pomoc; je znepokojen tím, že v roce 2020 činila oficiální rozvojová pomoc vyspělých ekonomik v průměru pouze 0,32 % jejich hrubého národního důchodu, což je méně než polovina závazku ve výši 0,7 %, kterého dosáhly pouze čtyři členské státy; zdůrazňuje, že dopad vojenské agrese Ruska na Ukrajině na vládní výdaje po celém světě bude vyvíjet další tlak na rozpočty vyčleněné na pomoc, které jsou již nyní nízké; konstatuje, že členské státy, které přistoupily k EU po roce 2002, se zavázaly, že budou usilovat o zvýšení poměru oficiální rozvojové pomoci k hrubému národnímu důchodu na 0,33 %; vítá úsilí, které tyto i další členské státy dosud vynaložily na postupné zvyšování svých výdajů na oficiální rozvojovou pomoc; vybízí je, aby v tomto směru pokračovaly; vyzdvihuje důležitou úlohu oficiální rozvojové pomoci jako katalyzátoru změny a páky pro aktivaci dalších zdrojů; domnívá se, že EU by měla usilovat o zachování svého postavení světového lídra v oblasti oficiální rozvojové pomoci; připomíná, že nejméně 93 % výdajů v rámci nástroje NDICI – Globální Evropa musí splňovat kritéria pro oficiální rozvojovou pomoc;

39.  zdůrazňuje význam závazku EU mobilizovat zdroje na opatření v oblasti klimatu a úlohu EIB a dalších členů evropské struktury pro financování rozvoje, pokud jde o dosahování pokroku v této oblasti; bere na vědomí závazek Rady nasměrovat evropskou strukturu pro financování rozvoje k dosažení Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, cílů udržitelného rozvoje a Pařížské dohody s cílem omezit globální oteplování na 1,5 °C; připomíná globální cíl nástroje NDICI – Globální Evropa týkající se výdajů souvisejících s klimatem ve výši 30 % a cíl do roku 2024 vynaložit 7,5 % HDP na biologickou rozmanitost, jak je stanoveno ve víceletém finančním rámci; vyjadřuje politování nad skutečností, že Komise ve svém plánu neuvádí konkrétnější závazky týkající se cílů politiky v oblasti klimatu, a očekává, že to bude napraveno v nadcházejícím programovém dokumentu; vyzývá k zákazu všech operací financujících odvětví, která přispívají ke klimatické krizi, zejména odvětví fosilních paliv; uznává, že evropská struktura pro financování rozvoje by měla zahrnovat všechny regiony a partnerské země, přičemž uznává, že značná část investic směřuje na západní Balkán a do východního a jižního sousedství;

40.  uznává úlohu místních mikropodniků, malých a středních podniků, družstev, podnikatelských modelů podporujících začlenění a výzkumných ústavů coby hnací síly růstu, zaměstnanosti a inovací na místní úrovni, která následně přispěje ke splnění cílů udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že je třeba zjednodušit přístup k financování, posílit začlenění a podporovat menší subjekty, mimo jiné zlepšením dostupnosti příslušných veřejně dostupných údajů; zdůrazňuje, že místní malé a střední podniky proto musí mít v rámci evropské struktury pro financování rozvoje snadný přístup k finančním službám; konstatuje, že politiky EU musí podporovat spolupráci společností a podniků, zejména malých a středních podniků, aby hrály aktivní úlohu v iniciativách přispívajících k udržitelnému rozvoji v rozvojových zemích;

41.  vyzývá Komisi, aby v rámci nástroje NDICI – Globální Evropa vytvořila vazbu mezi možnými aktivitami snižujícími rizika a finanční podporou přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě, zejména pro účely vytvoření řádné infrastruktury a odborné přípravy pro učitele s cílem usnadnit dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 4;

42.  poukazuje na zvláštní význam investic EU v oblasti udržitelného zemědělství, včetně agroekologických postupů, kde chybí soukromé a veřejné investice; zdůrazňuje, že místní zemědělci, drobní zemědělci a rodinné zemědělské podniky musí mít přístup k finančním službám, a zejména k mikrofinancování;

43.  konstatuje, že nedostatečný přístup na trh v důsledku problémů s konektivitou je jednou z hlavních překážek potravinového zabezpečení v mnoha afrických regionech; domnívá se, že investice EU v této oblasti by mohly mít silný dopad;

44.  bere na vědomí dvoupilířové řešení pro řešení daňových problémů vyplývajících z digitalizace a globalizace ekonomiky, na němž se dohodli členové inkluzivního rámce pro řešení BEPS OECD/G20; vyzývá EU a její členské státy, aby zajistily účinné uplatňování dohodnuté globální minimální sazby daně z příjmů právnických osob ve výši 15 % pro nadnárodní společnosti; zdůrazňuje, že podle odhadů se očekává, že tato minimální daň z příjmu právnických osob přinese ročně dodatečné celosvětové daňové příjmy ve výši přibližně 150 miliard USD;

45.  vyzývá Komisi, aby podporovala mezinárodní spolupráci v daňových záležitostech, pokud jde o boj proti daňovým únikům, nezákonným finančním tokům a korupci, s cílem podpořit účelové a udržitelné financování rozvoje, které přispívá ke snižování nerovností a chudoby;

o
o   o

46.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a OSN.

(1) Úř. věst. C 25, 30.1.2008, s. 1. (2) Úř. věst. C 210, 30.6.2017, s. 1. (3) Úř. věst. C 494, 8.12.2021, s. 80. (4) Úř. věst. C 132, 24.3.2022, s. 88. (5) Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1. (6) Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1.