Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2022/2952(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

RC-B9-0503/2022

Rozpravy :

Hlasování :

PV 24/11/2022 - 5.14
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P9_TA(2022)0423

Přijaté texty
PDF 153kWORD 54k
Čtvrtek, 24. listopadu 2022 - Štrasburk
Ochrana chovu hospodářských zvířat a velkých šelem v Evropě
P9_TA(2022)0423RC-B9-0503/2022

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2022 o ochraně chovu hospodářských zvířat a velkých šelem v Evropě (2022/2952(RSP))

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2021 o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2017 o akčním plánu pro přírodu, lidi a hospodářství(2),

–  s ohledem na směrnici Rady 92/43 EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (směrnice o stanovištích)(3),

–  s ohledem na Úmluvu o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (Bernská úmluva)(4),

–  s ohledem na Program pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT), který zavedla Komise,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. října 2021 nazvané „Pokyny k přísné ochraně živočišných druhů v zájmu Společenství podle směrnice o stanovištích“ (C(2021)7301),

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v mnoha částech Evropy dochází k rozšíření areálu některých velkých predátorů a k rekolonizaci území těmito predátory, mezi něž patří zejména vlci a medvědi, kteří se na těchto územích poměrně dlouho nevyskytovali, takže se dostávají do konfliktu s lidskou činností, zejména s extenzivní pastvou ovcí a skotu; vzhledem k tomu, že pastevcům vznikají značné náklady v důsledku plenění jejich stád a že existují velké rozdíly mezi členskými státy a regiony, pokud jde o opatření na podporu zemědělců – a v některých případech jejich nedostatek – i veřejné prostředky, které tyto státy a regiony poskytují na kompenzace a přizpůsobení;

B.  vzhledem k tomu, že legislativní opatření, jako je směrnice o stanovištích, a mezinárodní smlouvy jako Bernská úmluva přispěly k obnově populací velkých šelem, včetně vlka obecného, medvěda hnědého, rysa ostrovida a rosomáka; vzhledem k tomu, že populaci velkých šelem v kontinentální Evropě v roce 2012 tvořila populace rysa ostrovida v počtu 9 000 jedinců, populace medvěda hnědého v počtu 17 000 jedinců, populace rosomáka čítající 1250 jedinců a populace vlka, která činila 12 000 jedinců; vzhledem k tomu, že podle hodnocení provedeného v roce 2018 počet vlků za posledních 10 let výrazně vzrostl na 17 000 jedinců(5), zatímco u jiných druhů zůstávají počty podobné jako dříve; vzhledem k tomu, že na základě nejlepších dostupných údajů bude celkový počet vlků v EU-27 v roce 2022 pravděpodobně řádově 19 000 a v zeměpisně vymezené Evropě zřejmě překročí 21 500 jedinců(6); vzhledem k tomu, že podle posouzení stavu vlka obecného (Canis lupus) v Evropě z hlediska ochrany z roku 2022 bylo za posledních 10 let v Evropě zaznamenáno více než 25% zvětšení oblasti výskytu tohoto druhu(7); vzhledem k tomu, že Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) zařadil 3 z 9 populací vlka, 3 z 10 populací medvěda hnědého a 3 z 11 populací rysa ostrovida v Evropě do kategorie málo dotčený taxon; vzhledem k tomu, že ohroženy zůstávají obě populace rosomáka v Evropě a nadále ohrožen je i rys pardálový;

C.  vzhledem k tomu, že populace vlků má potenciál exponenciálně růst přibližně o 30 % ročně;

D.  vzhledem k tomu, že se zvyšuje negativní dopad útoků rostoucí populace vlků na hospodářská zvířata; vzhledem k tomu, že vlci se stále častěji dostávají do velmi těsné blízkosti lidí, zejména v hustě osídlených oblastech;

E.  vzhledem k tomu, že jen v Rakousku se počet hospodářských zvířat zabitých vlky v roce 2021 zvýšil o 230 % na 680; vzhledem k tomu, že podobný vývoj útoků vlků lze pozorovat i v jiných členských státech, konkrétně v roce 2020 bylo zabito ve Francii 11 849 hospodářských zvířat, v Německu 3 959, v Česku 616, v Belgii 139 a v regionu Jižní Tyrolsko v Itálii 98;

F.  vzhledem k tomu, že rychlý nárůst populace vlků a útoků na hospodářská zvířata ztěžuje vnitrostátním správcům účinně a rozhodně jednat pomocí nástrojů, které mají v současné době k dispozici;

G.  vzhledem k tomu, že zemědělci, kteří čelí útokům velkých šelem, se cítí zoufalí, nepochopení a bezmocní; vzhledem k tomu, že útoky velkých šelem si již vyžádaly lidské životy;

H.  vzhledem k tomu, že většina populací velkých šelem v Evropě přesahuje hranice států; vzhledem k tomu, že jednotlivé populace mohou pokrývat velké zeměpisné oblasti v různých zemích, v rámci EU i mimo ni, což vede k situacím, kdy stejná populace může být v jednom regionu považována za populaci v příznivém stavu z hlediska ochrany, zatímco v sousedním regionu může být klasifikována jako populace vyžadující přísnou ochranu;

I.  vzhledem k tomu, že přístupy k monitorování populací se značně liší, což vede k tomu, že data o populacích velkých šelem jsou z hlediska kvality i kvantity nekonzistentní;

J.  vzhledem k tomu, že program LIFE již financoval řadu projektů na zmírnění konfliktů s volně žijícími druhy a na podporu dlouhodobé koexistence s velkými predátory; vzhledem k tomu, že v letech 1992 až 2019 bylo na projekty zaměřené na opatření ke zmírnění škod způsobených velkými šelmami v průměru vynaloženo 3,6 milionu EUR ročně prostřednictvím programu LIFE a dalších 36 milionů EUR bylo poskytnuto na probíhající projekty, které poskytují kontextově specifické pokyny k účinnosti zmírňujících opatření, jako jsou elektrické ploty, aktivní pastevectví a používání psů pro střežení hospodářských zvířat, v mnoha různých regionech EU; vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí další projekty zaměřené na regiony a druhy velkých šelem, které byly zatím opomíjeny;

K.  vzhledem k tomu, že domestikovaná zvířata, zejména na pastvinách a v systémech otevřené pastvy, jsou s častějším výskytem velkých šelem vystavena vyššímu riziku napadení (v závislosti na zavedených opatřeních a jejich účinnosti); vzhledem k tomu, že to platí zejména v horských a řídce osídlených regionech, v nichž je spásání nezbytné pro ochranu těchto prioritních přírodních stanovišť; vzhledem k tomu, že v některých hustě osídlených oblastech s malým výskytem druhů, které by byly přirozenou kořistí pro velké šelmy, by rovněž mohlo existovat větší riziko pro domestikovaná zvířata;

L.  vzhledem k tomu, že postoje veřejnosti k velkým šelmám se v různých zemích a mezi různými zájmovými skupinami značně liší, zejména v regionech, kde se velké šelmy delší dobu nevyskytovaly; vzhledem k tomu, že obavy z útoků a nedostatečná podpora ze strany příslušných orgánů pro to, aby se zabránilo škodám, by mohly vést k nezákonnému zabíjení chráněných druhů;

M.  vzhledem k tomu, že odvětví chovu ovcí a koz, které je vůči predátorským útokům velkých šelem nejzranitelnější, je již několik desetiletí pod ekonomickým tlakem způsobeným širšími socioekonomickými důvody; vzhledem k tomu, že toto křehké odvětví může být zdrojem environmentální přidané hodnoty prostřednictvím extenzivní pastvy, a to tím, že přispívá k zachování biologické rozmanitosti v otevřené krajině v mnoha oblastech s přírodními omezeními nebo nízkou úrodností, jako jsou alpské pastviny, a tím, že napomáhá boji proti jevům, jako je eroze a lesní požáry;

N.  vzhledem k tomu, že v důsledku environmentálních, zemědělských a socioekonomických problémů se stále více upouští od tradičních systémů alpské pastvy a pastvy na loukách;

O.  vzhledem k tomu, že v rámci projektů LIFE v některých regionech EU byla některá preventivní opatření, která mají zabránit konfliktům v rámci koexistence, označena za úspěšné metody snižování škod způsobených velkými šelmami; vzhledem k tomu, že účinnost těchto opatření by však mohla být ovlivněna zeměpisnými a místními podmínkami; vzhledem k tomu, že tato opatření mohou vést ke zvýšení pracovní zátěže a nákladů pro zemědělce, zejména v regionech, kam se vracejí velké šelmy nebo ve kterých si rozšiřují své teritorium; vzhledem k tomu, že pro lepší účinnost lze preventivní opatření k předcházení konfliktům v oblasti koexistence vzájemně kombinovat; vzhledem k tomu, že kompenzační platby, které jsou regulovány na vnitrostátní úrovni, se v rámci EU liší a ne vždy dosahují takové výše, aby vzniklé škody plně nahradily;

P.  vzhledem k tomu, že ztráta a poranění domestikovaných zvířat v důsledku útoků velkých šelem způsobuje zemědělcům a chovatelům nejen hospodářské škody, ale má na jejich majitele také značný emocionální dopad;

Q.  vzhledem k tomu, že v Evropě byly po staletí využívány tradiční postupy chovu hospodářských zvířat s vysokou ochranou hospodářských zvířat před predátory, jako je zapojení pastevců, pasteveckých psů a zahánění zvířat na noc do zabezpečeného prostoru, s cílem zajistit přímý a nepřetržitý dohled nad pasoucími se hospodářskými zvířaty, ale v důsledku výrazně menšího počtu útoků predátorů od nich bylo postupně upuštěno; vzhledem k tomu, že v některých regionech může být obtížné plně se k těmto starým postupům ve velkém rozsahu vrátit, a to kvůli změnám ve využívání půdy s více multifunkčním přístupem v zemědělských oblastech, většímu významu cestovního ruchu a současnému socioekonomického tlaku, kterému zemědělství v EU čelí, kdy významně klesá počet zemědělců a výše mezd je podprůměrná; vzhledem k tomu, že bude třeba nalézt inovativní řešení, jak by se moderní zemědělství mohlo přítomnosti vlků přizpůsobit;

R.  vzhledem k tomu, že je třeba dosáhnout konstruktivní koexistence velkých šelem a chovu hospodářských zvířat, aby se na jedné straně mohl i nadále příznivě vyvíjet stav velkých šelem z hlediska ochrany a na druhé straně aby se zemědělcům dostalo nástrojů a dostatečného financování na řešení a prevenci útoků na hospodářská zvířata; vzhledem k tomu, že veškerá rozhodnutí v oblasti řízení by měla být založena na vědeckých poznatcích a spolehlivých datech a měla by zohledňovat ekologická, sociální a hospodářská hlediska; vzhledem k tomu, že budou zapotřebí další diskuse mezi zúčastněnými stranami a zemědělci v oblastech, kde se velké šelmy po desetiletí nevyskytovaly, a vzhledem k tomu, že bude třeba dalšího úsilí, pokud jde o sdílení osvědčených postupů na podporu zavádění preventivních opatření a získání přístupu k financování; vzhledem k tomu, že zvýšená přítomnost velkých šelem může mít pozitivní dopad na fungování a odolnost ekosystémů, zachování biologické rozmanitosti a ekologických procesů, což přispěje mimo jiné k regulaci populací volně žijících kopytníků; zdůrazňuje rovněž, že zejména v národních parcích zvyšuje přítomnost velkých šelem rekreační hodnotu lesů a přispívá i k rostoucímu odvětví přírodního cestovního ruchu;

S.  vzhledem k tomu, že v říjnu 2021 vydala Komise nové pokyny k přísné ochraně živočišných druhů podle směrnice o stanovištích, včetně vlků, které mají členským státům EU pomoci zlepšit provádění směrnice o stanovištích v praxi, a zejména zajistit úplné, jasné a přesné provedení článku 16 této směrnice;

1.  bere na vědomí pozitivní výsledky politik v oblasti biologické rozmanitosti, pokud jde o obnovu druhů velkých šelem v EU, a bere na vědomí jejich dopad na fungování a odolnost ekosystémů, zachování biologické rozmanitosti a ekologických procesů, jakož i na chov hospodářských zvířat; zdůrazňuje, že je důležité zajistit vyváženou koexistenci lidí, hospodářských zvířat a velkých šelem, zejména ve venkovských oblastech, a poukazuje na to, že je třeba uznat, že změny v úrovni populace některých druhů mohou vést k řadě environmentálních, zemědělských a socioekonomických problémů; uznává, že čl. 2 odst. 3 směrnice o stanovištích již obsahuje flexibilitu pro účinné řešení a řízení těchto synergií a kompromisů a je považován za vhodný pro daný účel; konstatuje, že možnosti takovéto flexibility by měly být dále prozkoumány;

2.  vyjadřuje politování nad dopadem útoků velkých šelem na dobré životní podmínky zvířat, včetně zranění, potratů, snížené plodnosti, ztráty zvířat nebo celých stád a usmrcení hlídacích psů, a vyzývá Komisi a členské státy, aby učinily vše, co je v jejich silách, aby zabránily utrpení hospodářských zvířat a škodám na nich;

3.  vyzývá Komisi, aby na základě vědeckých důkazů nadále vyhodnocovala pokrok při dosahování příznivého stavu z hlediska ochrany druhů s cílem řádně posoudit a sledovat rozsah a velikost populací velkých šelem, včetně jejich dopadu na přírodu a biologickou rozmanitost; zdůrazňuje, že je třeba zohlednit vysokou přeshraniční mobilitu druhů, neboť stav různých populací téhož druhu z hlediska ochrany se může v jednotlivých regionech lišit; vyzývá Komisi a členské státy, aby dále zintenzivnily přeshraniční spolupráci, a zdůrazňuje, že by monitorování mělo být koordinováno prostřednictvím harmonizované metodiky, případně s přihlédnutím k přeshraničním populacím a (bio)geografickým oblastem; vyzývá Komisi, aby vyčlenila finanční prostředky na studie biologické rozmanitosti, například v rámci programu Horizont Evropa, s cílem aktualizovat mapy rozšíření a hustoty velkých šelem; vyzývá Komisi, aby zajistila, že členské státy budou používat pro jednotlivé různé druhy velkých šelem vhodné metody monitorování, které umožní shromáždit vysoce kvalitní, srovnatelné a standardizované údaje pro účinné posouzení stavu populací;

4.  vítá skutečnost, že bod „Návrh na změnu: přeřazení vlka (Canis lupus) z přílohy II do přílohy III úmluvy“ byl zařazen na pořad jednání 42. zasedání stálého výboru Bernské úmluvy; zdůrazňuje, že stav ochrany vlka na celoevropské úrovni odůvodňuje snížení úrovně ochrany a následně přijetí navrhované změny;

5.  uznává, že útoky velkých šelem v celé Evropě narůstají, a že si již vyžádaly lidské oběti a měly negativní dopady na chovatele hospodářských zvířat; zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy shromažďovaly informace a podávaly zprávy o škodách způsobených útoky velkých šelem; zdůrazňuje, že základním předpokladem úspěšných politik je řádné sledování trendů ve výskytu škod u chovatelů hospodářských zvířat, nicméně členské státy používají různé metody zjišťování a sledování; zdůrazňuje význam standardizovaných formátů pro podávání zpráv a zdůrazňuje, že by to mělo platit i pro monitorování účinnosti programů na zmírnění škod, včetně odškodnění a prevence; žádá, aby výsledky monitorování a použitá metodika byly včas a transparentně zpřístupněny veřejnosti; zdůrazňuje, že by Komise měla koordinovat shromažďování údajů a provádět analýzy;

6.  zdůrazňuje, že je důležité zlepšit dohled nad zdravím volně žijících živočichů, zejména pokud jde o hybridizaci psů a vlků, která by měla být proaktivně odhalována již v rané fázi; požaduje standardizovanou politiku identifikace hybridů a transparentní přístup, včetně všeobecné přeshraniční výměny vzorků DNA vlků mezi výzkumnými institucemi;

7.  vyzývá Komisi a členské státy, aby regionům, které se potýkají s konflikty vyplývajícími z koexistence s predátory, pomohly objasnit, jak lze vhodně a odpovědně využít flexibilitu stanovenou v čl. 16 odst. 1 směrnice o stanovištích; bere na vědomí aktualizované pokyny Komise ze dne 12. října 2021 nazvané „Pokyny k přísné ochraně živočišných druhů v zájmu Společenství podle směrnice o stanovištích“ (C(2021)7301)(8), zdůrazňuje, že je odpovědností Komise objasnit stávající pokyny a případně aktualizovat své pokyny, včetně výkladu článků 12 a 16, a vybízí členské státy, aby stávající pokyny lépe využívaly a účinně jednaly s cílem předcházet škodám způsobeným velkými šelmami, zmírňovat je a kompenzovat, a to s ohledem na přeshraniční populace, a aby stanovily účinný právní a institucionální rámec na podporu zemědělců a chovatelů, aby tato koexistence byla možná;

8.  vyzývá Komisi, aby prováděla pravidelná hodnocení vědeckých dat s cílem umožnit úpravu stavu ochrany druhů, jakmile bude dosaženo požadovaného stavu z hlediska ochrany, v souladu s článkem 19 směrnice o stanovištích;

9.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby organizovaly příležitosti pro různé zúčastněné strany, včetně venkovských subjektů, k diskusi o vlivu velkých šelem; naléhavě je vyzývá, aby poskytovaly informace o praktických řešeních a možnostech financování preventivních opatření proti útokům na hospodářská zvířata a aby vedly jasnou informační kampaň; zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet platformy zúčastněných stran o soužití s velkými predátory na úrovni EU, vnitrostátní i místní úrovni, jako je například platforma EU pro soužití lidí a velkých šelem, a podporovat dialog, výměnu zkušeností a spolupráci při řešení konfliktů mezi lidmi a chráněnými druhy; vyzývá Komisi, aby podporovala rozvoj koordinovaných přístupů ve všech členských státech;

10.  vyzývá Komisi, aby podala zprávu o dopadu přítomnosti velkých šelem v Evropě na životaschopnost chovu hospodářských zvířat, biologickou rozmanitost, venkovské komunity a venkovský cestovní ruch, včetně generační obměny v zemědělství, v kontextu sociálně-ekonomických faktorů ovlivňujících životaschopnost chovu hospodářských zvířat; vyzývá Komisi a členské státy, aby vyhodnotily dopad, který mají útoky velkých šelem na dobré životní podmínky zvířat a také na dobré životní podmínky zemědělců, jejich příjmy a vyšší náklady na práci a materiál, a zohlednily rovněž, zda byla provedena preventivní opatření a jak byla účinná;

11.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly důkladné a komplexní posouzení všech relevantních hrozeb a tlaků na každý druh velkých šelem a jejich stanoviště na evropské úrovni a v každém členském státě, ať už z přirozených příčin nebo kvůli faktorům vyvolaným člověkem; vyzývá členské státy a Komisi, aby rovněž zmapovaly prioritní oblasti propojení mezi populacemi velkých šelem a určily nejdůležitější ekologické koridory, překážky šíření, úseky silnic s vysokou úmrtností a další důležité krajinné prvky související s rozptýleným rozšířením velkých šelem s cílem zabránit roztříštěnosti stanovišť;

12.  zdůrazňuje, že chovy hospodářských zvířat v horských oblastech, zejména v alpském regionu, jsou obzvláště citlivé na rostoucí škody způsobené velkými predátory; poukazuje na to, že zemědělské podniky v těchto regionech jsou často malé a vyžadují vysoké dodatečné náklady, ale že by měly být chráněny a podporovány, protože mohou pomoci zachovat horskou krajinu a ochránit biologickou rozmanitost v nehostinných regionech; poukazuje na to, že oblasti, jako jsou druhově bohaté travinné porosty typu Nardus na křemičitých podložích v horských oblastech a alpínské a subalpínské vápnomilné travinné porosty, jsou podle směrnice o stanovištích obzvláště hodné ochrany; konstatuje, že tato stanoviště byla vytvořena v přítomnosti volně žijících predátorů, a poukazuje na to, že klíčovým faktorem pro zachování těchto oblastí je extenzivní pastva, například skotem a koňmi nebo stády pod dohledem pastevců; vyzývá Komisi, aby prostřednictvím konkrétních řešení chránila a zachovala tradiční zemědělské postupy, jako je pastevectví, model pastvy pod dohledem, praxe sezónního přesunu zvířat uznaná organizací UNESCO a pastevecký způsob života; uznává, že některé z těchto postupů mohou být zahrnuty do navrhovaného seznamu potenciálních zemědělských postupů financovaných z ekoschémat;

13.  vyzývá Komisi a členské státy, aby uznaly, že v současnosti dostupná preventivní opatření, včetně plotů a hlídacích psů, která jsou úspěšná v některých regionech EU, mohou pro zemědělce představovat další finanční a pracovní zátěž, nejsou vždy podporována z prostředků EU nebo vnitrostátních finančních prostředků a mají různou míru účinnosti a efektivity v závislosti na místních podmínkách(9)(10); v této souvislosti zdůrazňuje, že finanční podpora preventivních opatření by měla být doprovázena poradenskou podporou, aby bylo zajištěno jejich komplexní a včasné provedení; zdůrazňuje, že při provádění preventivních opatření a při zvažování výjimek je třeba zohlednit charakter terénu, geografické podmínky, historii soužití s velkými šelmami a další důležité faktory, například cestovní ruch, který je pro dotčené oblasti často zásadní; vyzývá Komisi a členské státy, aby uznaly, že když se počet velkých šelem zvýší, je důležité proaktivně vypracovat a provádět strategie zmírňování v souladu se směrnicí o stanovištích a na základě vědeckých důkazů;

14.  vyzývá Komisi, aby pravidelně posuzovala pokrok při dosahování stavu ochrany druhů na úrovni biogeografických oblastí a/nebo populací v celé EU, a trvá na tom, aby Komise neprodleně vypracovala postup hodnocení, který umožní změnit úroveň ochrany populací v určitých oblastech, jakmile bude dosaženo požadovaného stavu z hlediska ochrany, v souladu s článkem 19 směrnice o stanovištích;

15.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vědecky určily a podpořily nejlepší proveditelná preventivní opatření ke snížení útoků a škod na hospodářských zvířatech ze strany velkých šelem, a to s přihlédnutím k regionálním a místním charakteristikám členských států, a aby podporovaly zemědělce při podávání žádostí o tato preventivní opatření v zájmu znásobení a rozšíření úspěšných přístupů; požaduje rovněž jejich účinné začlenění do poradenských služeb; vyzývá k navýšení finančních prostředků programu LIFE na projekty zaměřené na dosažení koexistence s velkými šelmami při současném zachování finančních prostředků na ochranu druhů; požaduje upřednostňování malých projektů zaměřených na sdílení a rozvoj osvědčených postupů v oblasti koexistence s velkými predátory a vyzývá Komisi, aby stanovila vhodné požadavky na měření a podávání zpráv o účinnosti opatření ke zmírnění škod zkoumaných v projektech financovaných EU, např. prostřednictvím programu LIFE, a aby upřednostňovala objektivní a kvantitativní metody hodnocení;

16.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly a prováděly komplexní akční plány pro druhy nebo plány ochrany a/nebo řízení tam, kde ještě neexistují, s ohledem na hustotu populace, krajinné struktury, stáda hospodářských zvířat, stav ochrany, další příslušné lidské činnosti a populace volně žijících kopytníků;

17.  zdůrazňuje, že je třeba pravidelně monitorovat populace velkých šelem, aby bylo možné strategicky plánovat ochranářské činnosti, uplatňovat preventivní programy ke snížení konfliktů a hodnotit výsledky všech opatření; poznamenává, že monitorování by mělo být založeno na spolehlivé metodice, mělo by podporovat a usnadňovat účast různých zúčastněných stran a jeho výsledky by měly být pravidelně sdělovány veřejnosti a hlavním skupinám zúčastněných stran;

18.  vyzývá Komisi a členské státy, aby určily vhodné a dlouhodobé možnosti financování vhodných preventivních opatření a přiměřené kompenzace pro zemědělce nejen za případné ztráty a náklady vzniklé v důsledku útoků velkých šelem, ale také za zavedená zmírňující opatření s cílem zajistit koexistenci velkých šelem a udržitelných postupů chovu hospodářských zvířat; zdůrazňuje, že systémy odškodnění navržené tak, aby chov hospodářských zvířat a přítomnost velkých šelem nevedly ke ztrátě zisku pro zemědělce, by měly pokrývat přímé a nepřímé náklady spojené s útoky predátorů a měly by být propojeny s preventivními opatřeními, aby byly co nejúčinnější; zdůrazňuje, že veškeré ztráty hospodářských zvířat způsobené velkými šelmami, včetně hybridních druhů, je důležité spravedlivě a plně kompenzovat; vyzývá členské státy a regiony, aby zlepšily přístup k finanční kompenzaci; vyzývá Komisi, aby uznala, že rostoucí počet útoků velkých šelem znamená, že se rovněž zvyšují prostředky určené na ochranu domácích zvířat a platby odškodnění; vyjadřuje politování nad tím, že výše odškodnění vypláceného chovatelům hospodářských zvířat po útoku se v jednotlivých členských státech liší; vyzývá Komisi, aby zvážila změnu svých zemědělských pokynů tak, aby bylo snazší kompenzovat škody způsobené velkými predátory jako státní podporu;

19.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Komisi a Radě.

(1) Úř. věst. C 67, 8.2.2022, s. 25.
(2) Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 38.
(3) Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.
(4) Úř. věst. L 38, 10.2.1982, s. 3.
(5) Červený seznam ohrožených druhů IUCN, „Canis lupus (vlk obecný)“, zobrazeno dne 23. listopadu 2022.
(6) (Iniciativa pro ochranu velkých šelem v Evropě – specializovaná skupina komise IUCN pro přežití druhů v rámci stálého výboru Úmluvy o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť, „Posouzení stavu vlka obecného (Canis lupus) v Evropě z hlediska ochrany“, 2. září 2022.
(7) https://rm.coe.int/inf45e-2022-wolf-assessment-bern-convention-2791-5979-4182-1-2/1680a7fa47 Idem, s. 2.
(8) Sdělení Komise ze dne 12. října 2021 nazvané „Pokyny k přísné ochraně živočišných druhů v zájmu Společenství podle směrnice o stanovištích“ (C(2921)7301).
(9) Cortés, Y. et al., „A decade of use of damages prevention measures in Spain and Portugal“ (Deset let používání opatření k prevenci škod ve Španělsku a Portugalsku), Carnivore Damage Prevention News, 2020.
(10) Oliveira, T. et al., „The contribution of the LIFE Programme to mitigation damages caused by large carnivores in Europe“ (Příspěvek programu LIFE ke zmírnění škod způsobených velkými šelmami v Evropě), Global Ecology and Conservation, svazek 31, 2021.

Poslední aktualizace: 27. listopadu 2022Právní upozornění - Ochrana soukromí