Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 165 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie(1),

–  s ohledem na čl. 165 odst. 3 a na čl. 166 odst. 4 Smlouvy o fungování EU,

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2316 ze dne 22. prosince 2021 o Evropském roce mládeže (2022)(2),

–  s ohledem na Bratislavský plán ze dne 16. září 2016,

–  s ohledem na Římské prohlášení ze dne 25. března 2017,

–  s ohledem na Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv ze dne 4. března 2021,

–  s ohledem na doporučení Rady Evropy CM/Rec(2017)4 o práci s mládeží ze dne 31. května 2017,

–  s ohledem na strategii Rady Evropy pro odvětví mládeže 2030 ze dne 23. ledna 2020,

–  s ohledem na revidovanou Evropskou chartu Rady Evropy o účasti mladých lidí na místním a regionálním životě,

–  s ohledem na doporučení Rady Evropy CM/Rec(2019)4 o podpoře mladých uprchlíků během přechodu do dospělosti,

–  s ohledem na usnesení Rady Evropské unie a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, o rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže: strategie Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027(3),

–  s ohledem na Akční plán Komise pro Evropský prostor vzdělávání ze dne 30. září 2020,

–  s ohledem na Akční plán Komise pro digitální vzdělávání na období let 2021–2027,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o utváření politiky digitálního vzdělávání(4),

–  s ohledem na závěry Rady o inteligentní práci s mládeží ze dne 7. prosince 2017(5),

–  s ohledem na závěry Rady o mladých lidech a budoucnosti práce ze dne 5. června 2019(6),

–  s ohledem na závěry Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, o digitální práci s mládeží ze dne 3. října 2019(7),

–  s ohledem na usnesení Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, o rámci, kterým se ustavuje Evropská agenda práce s mládeží(8) a na jeho provádění prostřednictvím tzv. bonnského procesu,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2020 o zárukách pro mladé lidi(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2020 o silné sociální Evropě pro spravedlivou transformaci(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2021 o dopadu onemocnění COVID-19 na mladé lidi a sport(11),

–  s ohledem na projev předsedkyně Komise o stavu Unie ze dne 15. září 2021,

–  s ohledem svůj postoj ze dne 18. října 2022 k návrhu rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států(12),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi,

–  s ohledem na závěry Konference o budoucnosti Evropy týkající se vzdělávání a mládeže,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie dne 15. září 2021 vyhlásila Evropský rok mládeže (dále jen „evropský rok“), přičemž zdůraznila význam mladých Evropanů při budování lepší budoucnosti – ekologičtější, inkluzivnější, udržitelné a digitální – a poskytující jim více a lepších příležitostí tím, že zajistí, aby byla jejich názorům věnována pozornost, a tím, že se po pandemii COVID-19 dostanou do středu pozornosti;

B.  vzhledem k tomu, že evropský rok byl koncipován tak, aby dosáhl čtyř obecných cílů, a to: obnovit pozitivní vyhlídky mladých lidí a pomoci jim překonat dopady pandemie na jejich život; podporovat mladé lidi a posilovat jejich postavení, aby se stali aktivními a angažovanými občany; lépe informovat mladé generace o příležitostech, které mají k dispozici v rámci veřejných politik na úrovni EU, na vnitrostátní, regionální a místní úrovni; a začleňovat politiku mládeže do všech příslušných oblastí politiky Unie;

C.  vzhledem k tomu, že tyto cíle vycházejí z řady již zavedených politických iniciativ EU, od evropské záruky pro mladé lidi po evropskou strategii pro mládež a dialog EU s mládeží, Evropskou agendu práce s mládeží a vyhlídky na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání; vzhledem k tomu, že ačkoli tyto politické iniciativy vytyčily tolik potřebné a naléhavé cíle pro účinné zlepšení životních, vzdělávacích a pracovních podmínek pro všechny mladé lidi, jejich provádění je stále do značné míry roztříštěné a neúplné; vzhledem k tomu, že se proto očekává, že evropský rok urychlí plné provádění těchto politických iniciativ prostřednictvím koordinovaného přístupu, spolehlivé metodiky a procesu a poskytne mladým lidem více a lepších příležitostí, aby se zapojili jako tvůrci změn ve společnosti;

D.  vzhledem k tomu, že nejčastějším přáním mladých lidí, pokud jde o demokracii, je, aby činitelé s rozhodovací pravomocí více naslouchali jejich požadavkům a jednali podle nich (72 %) a podporovali osobní, sociální a profesní rozvoj mladých lidí (71 %)(13);

E.  vzhledem k tomu, že mládežnické organizace patří mezi hlavní nástroje účasti mladých lidí na veřejném životě a přístupu k možnostem rozvoje prostřednictvím mobility a neformálního a informálního vzdělávání; vzhledem k tomu, že občanský prostor mnoha mládežnických organizací se v několika členských státech EU zmenšuje(14);

F.  vzhledem k tomu, že mezi členskými státy i v jejich rámci přetrvávají rozdíly, které často negativně ovlivňují znevýhodněné mladé lidi z venkovských a odlehlých oblastí a ze všech menšin, pokud jde o možnosti vzdělávání, získávání dovedností a práci; vzhledem k tomu, že příliš mnoho mladých lidí v Evropě se ocitlo v nejistých životních podmínkách a čelí velkým finančním rizikům, aby mohli studovat a získat dovednosti a zkušenosti, které potřebují pro kvalitní zahájení svého pracovního života;

G.  vzhledem k tomu, že mladí lidé patří k těm, kteří jsou nejvíce postiženi hospodářskými, psychologickými a sociálními vedlejšími účinky pandemie COVID-19 a hospodářským a politickým napětím způsobeným útočnou válkou, kterou Rusko vede proti Ukrajině, včetně rostoucích výdajů, které jsou důsledkem ničivé energetické krize, a skličujících vyhlídek vzhledem k postupnému zhoršování životního prostředí, což ohrožuje jejich tělesnou a duševní pohodu;

H.  vzhledem k tomu, že stávající nástroje a zdroje pro mladé lidi a jejich začlenění do tvorby politik často nejsou dostupné a viditelné pro všechny, a v důsledku toho mnoho mladých lidí a organizací vedených mladými lidmi o nich neví nebo je tvůrci politik nedostatečně konzultují či zapojují do procesů tvorby politik;

I.  vzhledem k tomu, že v tomto ohledu by se úspěch evropského roku neměl měřit pouze počtem uspořádaných akcí nebo jejich návštěvností, ale také podle mechanismů a politik, které byly spuštěny nebo rozvinuty s cílem pozitivně ovlivnit postavení a úlohu mladých lidí ve společnosti;

J.  vzhledem k tomu, že extrémně ukvapené přijetí rozhodnutí způsobilo orgánům EU a zúčastněným stranám velmi mnoho obtíží, pokud šlo o to, aby byl evropský rok připraven vhodným způsobem a aby dosáhl svých cílů; vzhledem k tomu, že je to o to politováníhodnější, že je naléhavě nutné zlepšit životy mladých lidí v Evropě; vzhledem k tomu, že čas, který byl za těchto okolností k dispozici, nebyl dostatečný k tomu, aby byl evropský rok smysluplný a měl očekávaný účinek; vzhledem k tomu, že z těchto zkušeností je třeba se poučit pro budoucí evropské roky;

K.  vzhledem k tomu, že evropský rok se již chýlí ke konci a probíhají přípravy k zajištění jeho trvalých přínosů;

Podmínky pro ustavení a organizaci evropských roků

1.  vítá Evropský rok mládeže 2022 jako výraz angažovanosti EU vůči mladým a budoucím generacím; zdůrazňuje, že během pandemie COVID-19 byli zdravotními opatřeními nejvíce zasaženi mladí lidé, což negativně ovlivnilo jejich přístup ke společenskému a kulturnímu životu a ke vzdělání;

2.  považuje za mimořádně politováníhodné, že způsob, jakým byl evropský rok vyhlášen, zejména rychlé přijetí nařízení, zpomalily provádění a financování mnoha projektů; dále lituje, že to ovlivnilo komunikaci o evropském roce v členských státech a vůči mládežnickým organizacím a mladým lidem samotným; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby Evropský rok mládeže prodloužila do příštího Dne Evropy 9. května 2023, aniž by však tím byl ovlivněn začátek Evropského roku dovedností;

3.  vyjadřuje politování nad tím, že i v příštích letech se může stát, že rozhodnutí o budoucích evropských rocích budou oznámena příliš pozdě, a vyzývá Komisi, aby v dostatečném předstihu před zahájením každého budoucího evropského roku plně zapojila do jeho přípravy příslušné orgány a dotčenou občanskou společnost s cílem maximalizovat jeho dopad; zdůrazňuje, že vyhlašování evropských roků pouze několik měsíců před jejich plánovaným zahájením se nemůže stát novou normou, neboť to ohrožuje účinek celého projektu; vyzývá Komisi, aby v budoucnu zajistila, že evropské roky budou moci být pro všechny zúčastněné strany připraveny včas;

4.  vítá závěrečnou interinstitucionální konferenci k Evropskému roku mládeže nazvanou „Claim the future“, která se bude konat dne 6. prosince 2022; vítá rovněž skutečnost, že obsah navrhli a spoluorganizovali mladí lidé; uznává, že zvolená témata se zaměřila na inkluzivní Evropu prostřednictvím vzdělávání, digitální Evropu prostřednictvím vzdělávání a kvalitu života v Evropě díky dostupnosti péče o duševní zdraví; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby tato témata a závěry začlenila do odkazu evropského roku a zohlednila je v něm;

5.  vyzývá Komisi, aby navrhla sdělení, v němž stanoví opatření navazující na evropský rok s cílem dosáhnout jeho čtyř cílů, podpořit nové iniciativy a umožnit jejich růst, dosáhnout plného začlenění politik EU týkajících se mládeže do všech oblastí politiky a zahájit hodnocení konkrétního příspěvku Evropského roku mládeže k provádění strategie EU pro mládež na období 2019–2027 a agendy EU v oblasti práce s mládeží a podat o tom Parlamentu zprávu;

6.  zdůrazňuje, že hmatatelným a konkrétním výsledkem by mělo být na jedné straně provádění metodiky, jak mladé lidi zapojit do tvorby politiky a naslouchat jim, a na druhé straně provádění nových evropských a vnitrostátních politik, které ze závěrů evropského roku přímo vyplývají;

7.  vítá finanční podporu a iniciativy různých generálních ředitelství Komise; konstatuje však, že některé z popsaných činností by se uskutečnily, i kdyby se evropský rok nekonal, nebo s cíli evropského roku příliš nesouvisely; vyzývá Komisi, aby objasnila, které projekty byly vytvořeny nově v rámci evropského roku a které již existovaly a byly pro účely evropského roku přejmenovány; požaduje jasný přehled o přesném financování evropského roku Komisí a členskými státy;

Zajištění smysluplné angažovanosti a účasti mladých lidí při tvorbě politik a rozhodování

8.  zdůrazňuje, že třetinu účastníků panelových diskusí Konference o budoucnosti Evropy tvořili mladí lidé ve věku od 16 do 25 let; podporuje návrhy předložené na plenárním zasedání Konference o budoucnosti Evropy dne 9. května 2022, zejména ty, které přímo či nepřímo vyzývaly k podpoře politik zaměřených na mládež;

9.  vyzývá Komisi, aby začala plnohodnotným způsobem používat „EU Youth Test“, tedy ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi, a to s cílem zajistit smysluplnou účast a angažovanost mladých lidí při přípravě všech politik EU, aby začala systematicky posuzovat své návrhy s cílem zajistit, aby propagovaly a odrážely potřeby mladých lidí, a aby přijala zmírňující opatření, pokud by její návrhy měly negativní dopad; je přesvědčen, že takový proces je nezbytný pro to, aby byly názory mladých lidí zohledňovány, zlepšil se dopad politik EU na ně a tyto politiky byly pro ně dobře viditelné, protože na příští generaci budou mít přímý vliv politiky, které se utvářejí právě dnes; zdůrazňuje, že ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi se nesmí stát pouze byrokratickým kontrolním seznamem, protože má-li dosáhnout svých cílů, musí se lidé do jeho provádění zapojit nejrůznějším způsobem; domnívá se, že by výsledky ověřování měly být podkladem pro již existující procesy, jako je dialog EU s mládeží, a měly by být s nimi propojeny;

10.  navrhuje navázat na tento evropský rok pravidelným strukturovaným dialogem s mladými lidmi ve Výboru pro kulturu a vzdělávání, přičemž by bylo možné navrhnout vytvoření demokratické platformy pro otevřenou a inkluzivní účast mladých lidí na procesu tvorby politik na úrovni EU;

11.  opakuje svou žádost Komisi a členským státům, aby vytvořily a zavedly moduly globálního občanství a občanství EU, které by byly součástí národních vzdělávacích programů a programů mobility a přispívaly by k aktivnějšímu a participativnímu občanství a rozvoji politického systému, do jehož fungování by se více zapojovali mladí lidé, a současně by bojovaly proti rasismu ve všech jeho formách, proti diskriminaci a genderově podmíněnému násilí s cílem vyvracet předsudky a budovat inkluzivní společnosti bez strukturálního rasismu, které podporují toleranci, rozmanitost a genderovou rovnost; vyzývá Komisi, aby učitelům poskytla potřebné nástroje a příležitosti k aktivnímu zapojení do vytváření společného rámce EU pro výchovu k občanství, například prostřednictvím výukových akademií Erasmus+ nebo odborné přípravy učitelů v rámci programu Jean Monnet;

12.  domnívá se, že velký potenciál mají decentralizované akce, které Unii přiblíží mladým lidem, a navrhuje, aby byl každoročně pořádán unijní kulturní festival, který by byl věnován podnětům k diskusím a kulturním aktivitám na místní úrovni zaměřeným na aktuální otázky, které si mladí lidé sami zvolí; festival by se měl konat někdy kolem symbolického dne 9. května;

Více akcí ke zlepšení kvality života mladých lidí

13.  poukazuje na to, že kvalita života mladých lidí souvisí s jejich vzdělávacími a pracovními příležitostmi či kapacitami a životním standardem dostupným v zemi, v níž pobývají; se znepokojením konstatuje, že mladí lidé se stále častěji potýkají s úzkostmi a jinými psychickými problémy, způsobenými mimo jiné koronavirovou pandemií, ruskou agresí vůči Ukrajině, růstem životních nákladů a energetickou chudobou a klimatickou krizí;

14.  znovu vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly návrh evropského plánu ochrany duševního zdraví v oblasti vzdělávání a odborné přípravy včetně informálního a neformálního učení; díky takovému plánu bude možné zajistit všestrannou péči o kvalitu života naší mladé generace; soudí, že jak žákům a studentům, tak i učitelům a vychovatelům, kteří jsou součástí vzdělávacího systému, je důležité poskytovat pravidelnou psychologickou podporu; vybízí k posílení vazeb mezi vzdělávacími institucemi, kulturními, mládežnickými a sportovními organizacemi a psychologickými poradnami s cílem poskytovat mimoškolní aktivity zaměřené na zvyšování sociální angažovanosti mladých;

15.  je znepokojen tím, že inflace, rostoucí náklady na bydlení a služby a potíže s dostupností bydlení v některých zemích mají velmi negativní dopad na mobilitu mladých lidí, zvláště těch, jejichž možnosti jsou již tak omezené; poukazuje na to, že je velmi důležité dbát na to, aby unijní programy poskytovaly mladým lidem a jejich organizacím dostatečnou finanční podporu, aby mohli získávat zkušenosti z výjezdů do zahraničí, ať už se jedná o studijní pobyty či dobrovolnickou práci; v této souvislosti žádá Komisi a členské státy, aby výši finanční podpory na mobilitu mladých lidí pečlivě volily tak, aby programy EU měly sociální inkluzivní rozměr;

Nejisté životní perspektivy mladých lidí a úspěch při vstupu do pracovního života

16.  znovu vyzývá členské státy, aby uplatňovaly tzv. záruku pro děti a snažily se zajistit, aby každé dítě ze sociálně slabých poměrů mělo přístup ke kvalitnímu a přitom bezplatnému vzdělávání v předškolním věku a prvních ročnících základní školy a ke kvalitní výchově včetně školních aktivit, zdravotní péče a reálného přístupu ke zdravé výživě a přiměřenému bydlení; dále vyzývá členské státy, aby uplatňovaly posílenou záruku pro mladé lidi, a to ve snaze zajistit, aby každý mladý člověk měl podle svých vlastních potřeb k dispozici kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovských programů či stáží; oceňuje snahy Komise o usnadnění výměny osvědčených postupů a koordinaci příslušných národních plánů a vybízí ji, aby ve své činnosti nepolevila, dokud nebudou splněny všechny stanovené cíle;

17.  je přesvědčen, že při řešení problémů mladých lidí má obrovský význam práce s mládeží, zejména díky tomu, jak přispívá k jejich osobnímu rozvoji, kvalitě života a seberealizaci; vyzývá členské státy, aby si více uvědomovaly hodnotu práce s mládeží a aby udržitelným způsobem reformovaly a zdokonalovaly příslušné struktury, kdekoli je to zapotřebí;

18.  vyzývá Komisi a členské státy, aby předložily návrh společné právní úpravy, která by zajistila přiměřenou odměnu pro stážisty a účastníky učňovských pobytů; trvá na tom, že pokud chceme zamezit vykořisťování, je nutné zajistit všem stážistům důstojné pracovní podmínky a přiměřenou odměnu;

19.  zdůrazňuje, že úspěch mladých lidí při přechodu ze školy do zaměstnání závisí do velké míry na tom, zda budou uznány zahraniční diplomy, kvalifikace a studijní pobyty; lituje, že v této oblasti stále existují různé překážky, a důrazně žádá Komisi a členské státy, aby uznávání zautomatizovaly a snažily se zejména využívat možností, které nabízí digitalizace; vybízí členské státy, aby rovněž validovaly a uznávaly kompetence a dovednosti získané prostřednictvím neformálního a informálního učení a práce s mládeží probíhající paralelně s formálním vzděláváním, a to jak v různých zemích Unie, tak i ve třetích zemích; opakuje, že toto by nemělo bránit uplatňování práva na kvalitní vyšší vzdělávání;

Investice do nastupující generace prostřednictvím vzdělávání

20.  poukazuje na to, že investice do vzdělávacích příležitostí pro mladé lidi se přímo promítá nejen do jejich budoucích životů jako jednotlivců, ale také do zdraví ekonomiky a soudržnosti společnosti jako celku; zdůrazňuje, že je zapotřebí řešit problémy těch mladých lidí, kteří jsou obětí diskriminace nebo mají méně příležitostí, pokud jde o přístup k různým úrovním formálních, informálních a neformálních vzdělávacích rámců, což se týká mimo jiné mladých žen, mladých příslušníků komunit LGBTIQ+, mladých migrantů, azylantů a uprchlíků a mladých lidí se zdravotním postižením či poruchami učení; vyzývá proto členské státy, aby výrazně navýšily veřejné výdaje na vzdělávání včetně digitálního vzdělávání a odborné přípravy, prohlubování dovedností či rekvalifikace; vyzývá Komisi, aby rozvíjela společné ukazatele pro posuzování vlivu investic (včetně NextGenerationEU) a reforem na provádění specializovaných politik pro mládež a vzdělávání;

21.  znovu vyzývá členské státy, aby do roku 2025 plně realizovaly Evropský prostor vzdělávání; vítá proto pokrok, kterého již bylo dosaženo v některých členských státech; vyzývá členské státy, aby vhodným způsobem zkvalitnily svou digitální infrastrukturu, konektivitu a vzdělávací programy a aby učitelům a vychovatelům poskytovaly vhodné vzdělávání a pokyny, jak rozvíjet digitální gramotnost, a usilovaly tak o rozvoj nových učebních metod a o to, aby mladí lidé byli vybaveni dovednostmi umožňujícími efektivně získávat informace, čelit dezinformacím a bránit se násilí, s nímž se setkají na internetu, jako je podněcování k nenávisti a rasismu, dětská pornografie, genderově podmíněné násilí, kyberšikana a ghosting; připomíná, že ve vzdělávacích programech v přírodních vědách, technologiích, inženýrství, humanitních vědách a matematice (STEAM) existují genderové rozdíly, které je nutné odstranit vhodnými opatřeními; se zájmem očekává akční plán Komise pro digitální vzdělávání (2012–2027);

o
o   o

22.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 47. (2) Úř. věst. L 462, 28.12.2021, s. 1. (3) Úř. věst. C 456, 18.12.2018, s. 1. (4) Úř. věst. C 494, 8.12.2021, s. 2. (5) Úř. věst. C 418, 7.12.2017, s. 2. (6) Úř. věst. C 189, 5.6.2019, s. 28. (7) Úř. věst. C 414, 10.12.2019, s. 2. (8) Úř. věst. C 415, 1.12.2020, s. 1. (9) Úř. věst. C 395, 29.9.2021, s. 101. (10) Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 75. (11) Úř. věst. C 465, 17.11.2021, s. 82. (12) Přijaté texty, P9_TA(2022)0359. (13) Průzkum Eurobarometer: 2022 Mládež a demokracie v Evropském roce mládeže (Youth and Democracy in the European Year of Youth), zveřejněný dne 6. května 2022. (14) Zmenšující se prostor pro občanskou společnost:dopad na mladé lidi a jejich organizace Usnesení o boji proti zmenšujícímu se prostoru s rozšířením příležitostí pro mládežnické organizace, národní rady mládeže a mezinárodní nevládní organizace mládeže Voicify:Součást Evropy (Part of Europe)