Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 8 a hlavu V, a zejména články 21, 22, 36 a 37 Smlouvy o Evropské unii a na část pátou Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé(1), která jako celek vstoupila v platnost dne 1. července 2016,

–  s ohledem na stanovisko Komise k žádosti Gruzie o členství v Evropské unii ze dne 17. června 2022 (COM(2022)0405),

–  s ohledem na závěry Evropské rady z 23.–24. června 2022 o žádostech Ukrajiny, Moldavské republiky a Gruzie o členství v EU,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Gruzii,

–  s ohledem na svá doporučení ze dne 8. června 2022 Radě a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkajícím se zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky EU po ruské agresivní válce vůči Ukrajině(2),

–  s ohledem na dohodu uzavřenou mezi gruzínskými politickými silami dne 19. dubna 2021, kterou zprostředkoval předseda Evropské rady,

–  s ohledem na zprávu o provádění přidružení týkající se Gruzie ze dne 10. srpna 2022 (SWD(2022)0215),

–  s ohledem na program přidružení mezi Evropskou unií a Gruzií na období 2021–2027 přijatý dne 16. srpna 2022(3),

–  s ohledem na výsledek sedmého zasedání Rady pro přidružení mezi EU a Gruzií, které proběhlo dne 6. září 2022,

–  s ohledem na hospodářský a investiční plán pro Východní partnerství, který je uveden v příloze I dokumentu ze dne 2. července 2021 nazvaného „Oživení, odolnost a reformy: priority Východního partnerství po roce 2020“ (SWD(2021)0186),

–  s ohledem na světový index svobody tisku v roce 2022, který sestavila organizace Reportéři bez hranic,

–  s ohledem na naléhavé stanovisko Benátské komise Rady Evropy ze dne 26. srpna 2022 o návrhu zákona o změnách trestního řádu, který gruzínský parlament přijal dne 7. června 2022, na její stanovisko ze dne 20. června 2022 o změnách základního zákona o obecných soudech z prosince 2021, na její naléhavé stanovisko ze dne 2. července 2021 o změnách základního zákona o obecných soudech, její naléhavé společné stanovisko ze dne 5. července 2022 o revidovaném návrhu novely volebního zákona, její stanovisko ze dne 8. října 2020 o návrhu základního zákona, kterým se mění zákon o obecných soudech, a na její naléhavé stanovisko ze dne 16. dubna 2019 o výběru a jmenování soudců Nejvyššího soudu,

–  s ohledem na stanovisko Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OSCE ze dne 18. února 2022 o legislativních změnách týkajících se gruzínské Státní inspekční služby a na jeho závěrečnou zprávu ze dne 23. srpna 2021 o výběru a jmenování soudců Nejvyššího soudu v Gruzii,

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu a čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0274/2022),

A.  vzhledem k tomu, že Gruzie podala svou žádost o členství v EU dne 3. března 2022 v kontextu trvale silné veřejné podpory evropských ambicí Gruzie, jakož i nové geopolitické situace vyplývající z ruské agresivní války proti Ukrajině;

B.  vzhledem k tomu, že Evropská rada ve dnech 23. a 24. června 2022 uznala evropskou perspektivu Gruzie a vyjádřila svou ochotu přiznat jí status kandidátské země, jakmile budou splněny prioritní úkoly uvedené ve stanovisku Komise k žádosti Gruzie o členství v EU;

C.  vzhledem k tomu, že Ruská federace i nadále ilegálně okupuje gruzínské oblasti Abcházie a Cchinvali / Jižní Osetie, čímž porušuje svrchovanost a územní celistvost Gruzie, jakož i dohodu o příměří ze dne 12. srpna 2008, kterou zprostředkovala EU;

D.  vzhledem k tomu, že Ruská federace a její okupační režimy záměrně brání bezpečnému a důstojnému návratu vnitřně vysídlených osob a uprchlíků, kteří byli v důsledku etnických čistek násilně vyhoštěni z gruzínských regionů Abcházie a Cchinvali / Jižní Osetie okupovaných Ruskem;

E.  vzhledem k tomu, že Ruská federace pokračuje v procesu „plíživé“ anexe okupovaných gruzínských území, mimo jiné prostřednictvím záměru uspořádat v regionu Cchinvali „referendum“ o „připojení“ k Rusku, převodu majetkového komplexu v letovisku Picunda a okolní oblasti do Ruské federace, jakož i dalšího začlenění gruzínských regionů Abcházie a Cchinvali / Jižní Osetie do vojenských, hospodářských, soudních, sociálních a dalších struktur Ruské federace;

F.  vzhledem k tomu, že pokračující etnická diskriminace a další závažné formy porušování lidských práv gruzínských občanů na Ruskem okupovaných územích Gruzie, výstavba plotů z ostnatého drátu a dalších umělých překážek a dlouhodobé uzavírání tzv. přechodů podél okupační linie, jakož i nezákonné zadržování a únosy gruzínských občanů ruskými okupačními silami destabilizují situaci v celé zemi;

G.  vzhledem k tomu, že od zahájení ruské agresivní války proti Ukrajině dorazily do Gruzie tisíce Rusů, aby se vyhnuly západním sankcím a mobilizaci nařízené Putinem, stejně jako mnoho Bělorusů, včetně těch, kteří se snaží uniknout pronásledování;

H.  vzhledem k tomu, že Rusko i nadále používá dezinformace, kybernetické útoky a další hybridní metody k oslabení společenské a institucionální odolnosti Gruzie;

I.  vzhledem k tomu, že Gruzie se i nadále účastní civilních a vojenských operací pro řešení krizí v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) a poskytuje 32 vojáků pro vojenskou výcvikovou misi EU ve Středoafrické republice a jednoho důstojníka pro výcvikovou misi EU v Mali;

J.  vzhledem k tomu, že bývalý prezident Michail Saakašvili, jehož zdraví se podle nedávných zpráv neustále zhoršuje, i nadále postrádá řádnou péči, což vyvolává obavy o jeho život;

K.  vzhledem k tomu, že v toxikologické zprávě Dr. Davida E. Smitha, M.D. & Associates, bylo potvrzeno, že vzorky vlasů a nehtů Michaila Saakašviliho obsahují těžké kovy a další látky, včetně rtuti a arsenu, a že mnoho patologických příznaků Michaila Saakašviliho je způsobeno otravou těžkými kovy, což přispívá k jeho rychle se zhoršujícímu zdravotnímu stavu;

L.  vzhledem k tomu, že v dohodě o přidružení, která je v platnosti od 1. července 2016, se Gruzie a EU zavázaly, že budou rozvíjet politické přidružení a ekonomickou integraci na základě společných hodnot a zásad demokracie, právního státu, řádné správy, lidských práv a základních svobod;

M.  vzhledem k tomu, že Gruzie nadále dosahuje pokroku při provádění dohody přidružení (AA) a zavádění prohloubené a komplexní zóny volného obchodu (DCFTA) a pokračuje ve slaďování svého právního řádu s acquis a normami EU; vzhledem k tomu, že ačkoli je EU pro Gruzii klíčovým obchodním partnerem, potenciál této spolupráce dosud nebyl plně využit;

N.  vzhledem k tomu, že gruzínský parlament ve spěchu projednal řadu klíčových zákonů, mj. o fungování soudnictví a klíčových postupech jmenování, postupech pro skryté sledování a rozpuštění Státní inspekční služby, aniž by proběhly nezbytné konzultace nebo analýzy souladu s normami EU nebo Rady Evropy, jak je uvedeno ve zprávě Komise z roku 2022 o provádění dohody o přidružení týkající se Gruzie;

O.  vzhledem k tomu, že dohoda ze dne 19. dubna 2021, kterou zprostředkoval předseda Evropské rady, zdůraznila potřebu řešit vnímání soudnictví jakožto zpolitizovaného prostřednictvím jeho reformy s cílem zvýšit nezávislost, transparentnost a odpovědnost soudního systému;

P.  vzhledem k tomu, že selektivní vyšetřování a stíhání namířená proti kritikům současné vlády podkopávají důvěru veřejnosti nejen v soudní instituce, ale také v gruzínské orgány;

Q.  vzhledem k tomu, že situace v oblasti svobody projevu, svobody sdělovacích prostředků a bezpečnosti novinářů, které jsou základními kameny fungující demokracie, se i nadále zhoršuje a v roce 2022 Gruzie klesla z 60. na 89. místo z celkových 180 ve světovém indexu svobody tisku; vzhledem k tomu, že důvěra veřejnosti ve sdělovací prostředky je v Gruzii velmi nízká;

R.  vzhledem k tomu, že Nika Gvaramia, ředitel televizní stanice Mtavari, byl odsouzen ke třem a půl letům odnětí svobody na základě pochybného obvinění z praní peněz, úplatkářství a padělání dokumentů;

S.  vzhledem k tomu, že protizápadní propaganda a dezinformace v gruzínských sdělovacích prostředcích a na sociálních sítích v poslední době výrazně vzrostly; vzhledem k tomu, že členové vládnoucí strany při odkazování na unijní orgány a jejich zástupce i nadále používají polarizační a nepřátelské vyjadřování;

T.  vzhledem k tomu, že Gruzie se na globálním indexu genderových rozdílů (Global Gender Gap Index) Světového ekonomického fóra za rok 2021 umístila na 49. místě ze 154 zemí a v roce 2022 poklesla na 55. místo ze 146 zemí, což poukazuje na zhoršení v oblasti dosaženého vzdělání, zdraví a přežití, jakož i politického postavení; vzhledem k tomu, že otázky genderově podmíněného a domácího násilí a diskriminace osob LGBTQI+ jsou i nadále důvodem k obavám;

1.  vítá rozhodnutí Evropské rady uznat evropskou perspektivu Gruzie v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic; poukazuje na to, že toto rozhodnutí je silným signálem politické podpory evropských aspirací gruzínského lidu, a vybízí tudíž Gruzii, aby využila této historické příležitosti; opakuje, že k získání statusu kandidátské země musí Gruzie splnit dvanáct hlavních prioritních úkolů uvedených ve stanovisku Komise k žádosti Gruzie o členství v Evropské unii, které Evropská rada podpořila;

2.  vyzývá gruzínské orgány, aby dodržovaly nejvyšší standardy demokracie, právního státu, lidských práv a základních svobod a se vší rozhodností usilovaly o provedení prioritních reforem uvedených ve stanovisku Komise, které odrážejí dohodu ze dne 19. dubna 2021, čímž jednoznačně prokáží své politické odhodlání realizovat ambiciózní evropské aspirace gruzínského národa, jejichž výrazem je žádost o členství Gruzie v EU podaná dne 3. března 2022; vítá okamžité kroky, které Gruzie učinila s cílem zahájit pracovní proces zaměřený na tyto priority, a vybízí gruzínské orgány, aby tento proces vedly inkluzivním a transparentním způsobem; vyzývá všechny gruzínské politické síly, aby se do tohoto úsilí konstruktivně zapojily a přispívaly k němu, a vyzývá gruzínské orgány, aby zohlednily návrhy předložené organizacemi občanské společnosti s cílem zajistit smysluplné a důvěryhodné zapojení občanské společnosti do rozhodovacích procesů na všech úrovních, zejména pokud jde o tyto důležité reformy; zdůrazňuje, že žádost Gruzie o členství v EU bude i nadále posuzována na základě dosažených výsledků a v závislosti na plnění kodaňských kritérií členství v EU, zejména pokud se jedná o demokratické reformy;

3.  vybízí Gruzii, aby pokračovala ve své posílené spolupráci s Ukrajinou a Moldavskou republikou na všech úrovních správy, aby si vyměňovala osvědčené postupy týkající se plnění kritérií členství v EU pro budoucí proces přistoupení a aby posílila regionální spolupráci v rámci Východního partnerství;

Územní celistvost a bezpečnost

4.  zdůrazňuje, že ruská agresivní válka proti Ukrajině si žádá jednotu a solidaritu ze strany mezinárodního společenství, neboť to bude rovněž rozhodující pro obnovu územní celistvosti Gruzie, kterou mezinárodní společenství v roce 2008 dostatečně energicky nehájilo; vítá, že gruzínská společnost vyjádřila Ukrajině rozhodnou podporu; vyzývá gruzínské orgány, aby v souladu s evropskými ambicemi země postupovaly v souladu s příslušnými prohlášeními místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku jménem EU a s rozhodnutími Rady; vyzývá orgány, aby sladily svou politiku se sankcemi EU a zajistily, aby mezinárodní sankce související s ruskou agresivní válkou proti Ukrajině nebyly obcházeny prostřednictvím Gruzie;

5.  je znepokojen zprávami o tom, že ruští občané a ruské subjekty údajně využívají Gruzii k obcházení západních sankcí; požaduje, aby orgány EU dále zkoumaly tato obvinění, zejména různé zprávy, včetně zprávy ukrajinské národní agentury pro prevenci korupce o vazbách Bidziny Ivanišviliho k Rusku; pokud by se tato obvinění potvrdila, žádá, aby byly vůči němu a jeho nejbližším spolupracovníkům zavedeny osobní sankce; připomíná, že Ukrajina uvalila na Ivanišviliho rodinné příslušníky a jeho blízké spolupracovníky sankce za jejich vazby na Kreml, které jsou důvodem nejednoznačného postoje současné gruzínské vlády vůči Rusku; vítá v této souvislosti přijetí osmého balíčku sankcí proti Rusku, který zahrnuje nové kritérium pro zařazení na seznam, jež EU umožňuje uvalit sankce na osoby, které usnadňují porušování zákazu obcházení sankcí;

6.  znovu vyjadřuje svou neochvějnou podporu svrchovanosti a územní celistvosti Gruzie v jejích mezinárodně uznávaných hranicích; vyzývá k pokračování úsilí o dosažení diplomatického mírového řešení konfliktu a ukončení ruské okupace gruzínského území; i když si je vědom obtížné situace, vybízí Gruzii, aby pokračovala v konstruktivním dialogu s obyvateli gruzínských regionů Abcházie a Cchinvali/Jižní Osetie s cílem budovat důvěru v zájmu udržitelného řešení konfliktů; vyzývá EU, aby se i nadále angažovala v mírovém řešení konfliktu mezi Ruskem a Gruzií, a to účinným využíváním všech dostupných nástrojů, včetně zvláštního zástupce EU pro jižní Kavkaz a krizi v Gruzii, Ženevských mezinárodních diskusí, mechanismů pro předcházení incidentům a reakce na ně, pozorovatelské mise EU (EUMM) v Gruzii, jakož i politiky neuznávání a zapojení; vítá prodloužení mandátu pozorovatelské mise EU v Gruzii do 14. prosince 2024, aby mohla pokračovat v plnění svých úkolů, které spočívají ve stabilizaci a normalizaci situace a budování důvěry mezi stranami konfliktu ve stále napjatějším bezpečnostním prostředí;;

7.  důrazně odsuzuje nezákonnou okupaci gruzínských regionů Abcházie a Cchinvali / Jižní Osetie Ruskou federací a pokračující nelegální aktivity budování hraničních překážek v těchto regionech; vyjadřuje znepokojení nad zoufalou bezpečnostní a humanitární situací a situací v oblasti lidských práv na okupovaných gruzínských územích a důrazně odsuzuje diskriminaci etnických Gruzínců v okresech Gali a Achalgori, porušování jejich práva na přístup ke vzdělání ve svém mateřském jazyce, nezákonné zadržování, únosy a omezování svobody pohybu, k nimž dochází podél správní hranice, a porušování práva vnitřně vysídlených osob a uprchlíků násilně vyhoštěných z okupovaných území Gruzie, a to i v důsledku etnických čistek, na bezpečný a důstojný návrat do svých domovů; zdůrazňuje význam mezilidských kontaktů a opatření na budování důvěry mezi komunitami rozdělenými konfliktem;

8.  vyzývá Ruskou federaci, aby splnila své mezinárodní závazky vyplývající z dohody o příměří ze dne 12. srpna 2008, kterou zprostředkovala EU, a zejména svou povinnost stáhnout veškerý svůj vojenský a bezpečnostní personál z okupovaných gruzínských území a umožnit zavedení mezinárodních bezpečnostních mechanismů stanovených v této dohodě, a umožnila tak misi EUMM neomezený přístup na celé území Gruzie v souladu s jejím mandátem;

9.  zdůrazňuje úlohu Gruzie jako spolehlivého bezpečnostního partnera EU, který významně přispívá k operacím EU SBOP; vyzývá Radu a Evropskou službu pro vnější činnost k další spolupráci s Gruzií v oblasti SBOP, zejména s ohledem na zájem Gruzie zapojit se do projektů stálé strukturované spolupráce a navázat spolupráci s příslušnými agenturami EU;

10.  vyzývá k větší pomoci Gruzii a k posílenému partnerství s touto zemí v oblasti bezpečnosti a obrany, jak je uvedeno ve Strategickém kompasu EU, a to i prostřednictvím Evropského mírového nástroje; vítá závazek a odhodlání EU podporovat Gruzii v boji proti hybridním hrozbám a vítá, že Unie uznala, že námořní bezpečnost v Černém moři má klíčový význam pro bezpečnost EU;

Politický dialog a volby

11.  s politováním konstatuje, že charakteristickým rysem politického prostředí v Gruzii zůstává hluboká polarizace; vyzývá všechny politické činitele a subjekty, aby upustily od rozdělujících a štvavých vyjádření a spojily síly s cílem neohrozit svůj klíčový cíl, jímž je členství Gruzie v EU, a to prostřednictvím zavedení ctižádostivých reforem v oblasti demokracie, soudnictví a boje proti korupci; zdůrazňuje, že je třeba budovat a posilovat důvěru mezi všemi politickými a institucionálními aktéry, jakož i mezi nimi a gruzínským lidem; zdůrazňuje však, že většinu nástrojů drží v rukou vládnoucí strana, která také nese hlavní odpovědnost za plnění tohoto cíle; opakuje, že klíčová ustanovení dohody ze dne 19. dubna 2021, již zprostředkovala EU, jsou i nadále cestou k posilování demokracie a právního státu a ke snižování polarizace v Gruzii, a odrážejí se proto i v programu přidružení EU-Gruzie na období 2021–2027; vyjadřuje politování nad tím, že vládnoucí strana Gruzínský sen odstoupila od dohody z dubna, a vyzývá všechny politické síly, aby dodržovaly závazky přijaté v rámci této dohody; konstatuje, že rozhodnutí soudu o odsouzení vedoucích představitelů strany Lelo za Gruzii Mamuky Chazaradzeho a Badriho Džaparidzeho a použití rozsudku soudu k tomu, aby byl Džaparidze zbaven poslaneckého mandátu, jsou jasným důkazem zpolitizovaného soudnictví; zdůrazňuje, že další odsouzení politických představitelů budou v rozporu s deklarovaným záměrem snížit polarizaci;

12.  vyzývá gruzínské politické vůdce, aby přestali s agresivními slovními útoky proti poslancům Evropského parlamentu a dalším představitelům euroatlantických partnerů, jako je EU nebo USA, jakož i s nepodloženou a škodlivou rétorikou, která tvrdí, že mezinárodní partneři mají údajně v úmyslu „zatáhnout Gruzii do války“; se znepokojením bere na vědomí rostoucí protizápadní propagandu, dezinformace a rétoriku v Gruzii, které jsou v rozporu s neztenčenou a mimořádně vysokou veřejnou podporou euroatlantické integrace země;

13.  vyzývá gruzínské orgány, aby v dostatečném předstihu před parlamentními volbami, které se mají konat v roce 2024, dokončily volební reformu a odstranily přetrvávající nedostatky ve vedení volebních kampaních a pořádání voleb a řídily se přitom doporučeními Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE, zejména ohledně nátlaku na voliče a kandidáty ze strany veřejných činitelů a kandidátů ve volbách, jakož i zastrašování, nátlaku a kupování hlasů a zneužívání administrativních zdrojů v průběhu volebního procesu; vítá skutečnost, že gruzínské orgány předložily návrhy změn volebního zákona OBSE/ODIHR a Benátské komisi k vyjádření, a vyzývá orgány, aby před přijetím návrhů změn plně provedly budoucí doporučení těchto orgánů; vybízí gruzínské orgány, aby řešily otázku hlasovacích práv gruzínských občanů žijících v zahraničí; vyjadřuje politování nad vyloučením Mezinárodní společnosti pro spravedlivé volby a demokracii (ISFED) z parlamentní pracovní skupiny pro volební reformu a vyzývá k jejímu začlenění do tohoto procesu; připomíná gruzínským orgánům jejich závazek snížit volební práh pro parlamentní volby;

14.  poukazuje na nutnost eliminovat přílišný vliv soukromých zájmů na ekonomický, politický a veřejný život, což je jedna z prioritních otázek, které je podle Komise třeba vyřešit, než bude moci být Gruzii přiznán status kandidátské země; doporučuje řešit přílišný vliv konkrétních zájmů, zejména oligarchy a bývalého premiéra Bidziny Ivanišviliho, systematickým způsobem prostřednictvím strukturálních a regulačních reforem v různých oblastech politického, hospodářského a veřejného života země; opakuje svou výzvu Radě a demokratickým partnerům, aby přijali vhodná opatření, včetně uvalení osobních sankcí na Ivanišviliho a všechny osoby, které umožňují a jsou odpovědné za zhoršení demokratického politického procesu;

15.  vítá konzultaci Benátské komise ohledně nedávného návrhu zákona o „deoligarchizaci“; naléhavě vyzývá gruzínský parlament, aby náležitě zohlednil připravované stanovisko Benátské komise a zajistil, aby jakýkoli návrh zákona v této věci byl při přijetí v souladu s doporučeními Benátské komise a aby byl založen na cíli eliminovat veškerý přílišný vliv osobních zájmů v hospodářském, politickém a veřejném životě prostřednictvím systematického přístupu;

16.  vyjadřuje vážné znepokojení v souvislosti s toxikologickou zprávou, kterou vypracoval Dr. David E. Smith, M.D. a partneři a která dospěla k závěru, že mnohé z patologických příznaků, které Michail Saakašvili vykazuje, způsobila otrava těžkými kovy, v jejímž důsledku se jeho zdravotní stav rychle zhoršil; opakuje, že gruzínská vláda nese plnou odpovědnost za zdraví a kondici bývalého prezidenta a musí být pohnána k odpovědnosti, pokud se mu něco stane; vyzývá gruzínskou prezidentku, aby využila svých ústavních výsad k vyřešení tohoto problému; vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby se aktivně podílel na propuštění bývalého prezidenta; vyzývá gruzínské orgány, aby v souladu s článkem 283 gruzínského trestního řádu bývalého prezidenta Michaila Saakašviliho propustily a umožnily mu vyhledat řádnou lékařskou péči v zahraničí, a to z humanitárních důvodů a jako prostředek ke snížení politické polarizace;

Právní stát, řádná správa a svoboda sdělovacích prostředků

17.  poukazuje na význam provedení ctižádostivé, skutečné a důkladné reformy justice na základě transparentní a účinné strategie a akčního plánu reformy soudnictví pro období po roce 2021 prostřednictvím širokého a inkluzivního procesu se zapojením různých politických stran; vyjadřuje politování nad tím, že reforma soudnictví se zastavila, a v několika klíčových oblastech dokonce zhoršila situaci; vyzývá státní orgány, aby odstranily nedostatky při nominaci a jmenování soudců na všech úrovních, a zejména Nejvyššího soudu, a výběru a jmenování nejvyššího státního zástupce, na něž upozornila Benátská komise, a uvedly tak tento proces plně do souladu s evropskými standardy; vítá kroky ke sladění jmenování nejvyššího státního zástupce s doporučeními Benátské komise; vyzývá k důkladné reformě Nejvyšší soudní rady, která by měla být provedena před jmenováním jejích zbývajících členů a jejíž postup by měl být transparentní, založený na zásluhách a odpovídající evropským normám; zdůrazňuje vzájemně dohodnutý program přidružení EU-Gruzie na období 2021–2027 a příslušné závazky, které v jeho rámci přijaly gruzínské orgány, zejména pokud jde o Nejvyšší soudní radu a nejvyššího státního zástupce;

18.  zdůrazňuje, že uspěchané a netransparentní kroky při obsazování důležitých pozic nebo při provádění institucionálních změn dále posilují zpolitizování justice, což je problém, který je naléhavě třeba řešit; v tomto ohledu vyjadřuje politování zejména nad tím, že soudci Nejvyššího soudu byli jmenováni na doživotní mandát před tím, než byly vyřešeny nedostatky v procesu nominace zjištěné Úřadem pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) a Benátskou komisí, a to navzdory opakovaným výzvám k pozastavení postupu a uvedení procesu jmenování do souladu s evropskými standardy; opakuje, že nedostatečný pokrok při provádění justiční reformy znamená, že nebyly splněny podmínky pro vyplacení dílčí platby makrofinanční pomoci EU ve výši 75 milionů EUR do září 2021; zdůrazňuje, že veškerá jmenování musejí být transparentní, plně v souladu s evropskými standardy a prováděná na základě bezúhonnosti, nezávislosti, nestrannosti a způsobilosti;

19.  vyjadřuje znepokojení nad pokračujícím zmocňováním se státu a stagnací boje proti korupci; znovu vyzývá gruzínské orgány, aby zintenzivnily boj proti korupci a organizované trestné činnosti; bere na vědomí přijetí legislativních změn, kterými se zřizuje nový protikorupční úřad, a vyzývá gruzínské orgány, aby je předložily Benátské komisi k vyjádření stanoviska a aby plně provedly budoucí doporučení, tak aby nový protikorupční úřad mohl především důsledně řešit případy korupce na vysoké úrovni, a aby mu poskytly odpovídající prostředky a zdroje k plnému výkonu jeho mandátu; dále vyzývá gruzínské orgány, aby prosazovaly právní normy týkající se předcházení korupci, zásad bezúhonnosti a střetu zájmů ve veřejné službě a aby zajistily odhalování jejich porušování;

20.  vyzývá gruzínské orgány, aby účinně vyšetřily masivní nezákonné odposlouchávání, které bylo odhaleno v září 2021 a týkalo se i hovorů vedoucího delegace EU v Gruzii; je znepokojen novelou gruzínského trestního řádu, kterou byl zvýšen počet trestných činů, u nichž jsou povoleny skryté vyšetřovací metody, a byla prodloužena maximální doba používání těchto metod, přičemž tuto novelu schválil dne 7. června 2022 gruzínský parlament, avšak prezidentka ji dne 22. června 2022 vetovala; vyzývá gruzínské orgány, aby provedly doporučení Benátské komise ze dne 26. srpna 2022, zejména s cílem zajistit transparentní a inkluzivní legislativní proces tím, že do něj zapojí příslušné zúčastněné strany a občanskou společnost;

21.  vyzdvihuje důraz, který Komise ve svém stanovisku klade na víceúrovňovou správu, proces decentralizace a reformy veřejné správy s cílem vytvořit úspěšnou místní samosprávu podle evropských standardů a zabránit koncentraci moci na centrální úrovni; trvá na tom, že důležitou úlohu hraje decentralizovaná spolupráce mezi EU a Gruzií; zdůrazňuje, že je důležité dále posilovat správní kapacitu na ústřední a místní úrovni správy;

22.  vyjadřuje vážné znepokojení nad skutečností, že navzdory spolehlivému právnímu rámci Gruzie, který zaručuje svobodu projevu a svobodu sdělovacích prostředků, se v roce 2021 mediální prostředí a bezpečnost novinářů zhoršily; odsuzuje zastrašování, vyhrožování a násilí vůči novinářům a jejich pronásledování, včetně rostoucího počtu trestních vyšetřování pracovníků a vlastníků sdělovacích prostředků; vyzývá gruzínské orgány, aby urychleně zareagovaly a účinně vyšetřily obvinění z nezákonného vměšování a zneužití pravomoci vznesená vůči zástupcům sdělovacích prostředků a aby zákony týkající se svobody sdělovacích prostředků, jako je zákon o elektronických komunikacích, uvedly do souladu s mezinárodními normami a doporučeními Benátské komise;

23.  vyzývá Gruzii, aby zajistila svobodu sdělovacích prostředků, což zahrnuje redakční nezávislost, transparentní vlastnictví sdělovacích prostředků a pluralitní, nestranné a nediskriminační zprostředkování politických názorů v rámci tvorby programů soukromých, a zejména veřejnoprávních vysílacích stanic, a to především během volebních kampaní, a aby zajistila neomezený přístup k informacím, které mají být veřejně dostupné, a bezpečnost, ochranu a posílení postavení novinářů a dalších pracovníků sdělovacích prostředků; vyzývá všechny zástupce gruzínských orgánů, aby přestali používat agresivní rétoriku, upustili od diskriminačního zacházení se zástupci sdělovacích prostředků v Gruzii a aby ve svých veřejných prohlášeních prosazovali tolerantní přístup, který respektuje lidská práva;

24.  vyzývá gruzínské orgány, aby zastavily politicky motivovaná trestní řízení a přezkoumaly probíhající trestní řízení proti pracovníkům sdělovacích prostředků, vlastníkům sdělovacích prostředků kritizujících vládu nebo jejich blízkým rodinným příslušníkům; v této souvislosti připomíná případ Niky Gvaramii, ředitele televizní stanice Mtavari TV, a případy ředitelů a zakladatelů dalších sdělovacích prostředků, jako jsou Formula TV a Pirveli TV; vyjadřuje hluboké znepokojení nad skutečností, že dne 2. listopadu 2022 odvolací soud v Tbilisi potvrdil odsouzení Niky Gvaramii na základě pochybných obvinění, a to navzdory závažným otázkám vzneseným v souvislosti s tímto případem, zejména pokud jde o jeho načasování a vznesená obvinění; vyzývá gruzínskou prezidentku Salome Zurabišviliovou, aby Niku Gvaramiovi udělila milost; připomíná klíčové priority, které Komise uvedla ve svém stanovisku ze dne 17. června 2022, včetně výzvy gruzínským orgánům, aby zajistily, aby trestní řízení vedená proti vlastníkům sdělovacích prostředků dodržovala nejvyšší právní standardy; bere na vědomí prohlášení gruzínské veřejné ochránkyně práv ze dne 7. prosince 2022, ve kterém vyzývá gruzínskou prezidentku, aby využila institut milosti v případě Nika Gvaramia, neboť tento případ není opodstatněný a neodpovídá základním zásadám trestního práva; očekává, že Evropská služba pro vnější činnost a delegace EU v Gruzii budou nadále na místě sledovat všechny soudní procesy související s politicky motivovanými případy;

25.  vyžaduje, aby gruzínská vláda a orgány braly vážně svou povinnost zajistit bezpečnost osobám, které hledají útočiště před autoritářskými režimy, a to vzhledem ke zprávám, že negruzínští novináři byli na gruzínských hranicích vystaveni obtěžování a zásahům ze strany vlády;

26.  připomíná, že Gruzie je silně vystavena ruské propagandě a dezinformačním kampaním; zdůrazňuje, že je důležité trvale usilovat o zvýšení odolnosti gruzínské společnosti vůči takovýmto kampaním a pokusům o ovlivňování gruzínské politiky a veřejného mínění, mimo jiné ochranou plurality a nezávislosti sdělovacích prostředků a zlepšením mediální gramotnosti; žádá, aby orgány EU a členské státy nadále posilovaly spolupráci s příslušnými gruzínskými institucemi s cílem řešit ruské dezinformace a jejich důsledky;

27.  konstatuje, že ruská propaganda využívá totalitní minulost a kult totalitních komunistických vůdců jako nástroj vlivu v Gruzii; zdůrazňuje, že glorifikace Stalina, včetně stavění nových soch, je pokřivením krvavého a krutého odkazu komunismu a urážkou milionů obětí stalinského teroru; oceňuje občanskou společnost za boj proti ruským dezinformacím, mimo jiné prostřednictvím iniciativ, jako je Laboratoř pro výzkum sovětské minulosti (SovLab);

Dodržování lidských práv a základních svobod

28.  odsuzuje násilí spáchané na pokojných účastnících pochodu Tbilisi Pride dne 5. července 2021 a na přítomných novinářích; ostře kritizuje skutečnost, že neproběhlo řádné vyšetřování a osoby odpovědné za organizaci násilností nebyly stíhány; konstatuje, že šest pachatelů těchto násilných činů bylo v dubnu 2022 odsouzeno k trestům odnětí svobody na nejvýše pět let, nicméně vyzývá nejvyšší státní zastupitelství, aby s ohledem na velké množství důkazů shromážděných sdělovacími prostředky, občanskou společností a gruzínskou veřejnou ochránkyní práv zahájilo komplexní a účinné vyšetřování všech organizátorů a pachatelů násilí; konstatuje, že akce plánované v rámci pochodu Tbilisi Pride 2022 se konaly ve vnitřních prostorách a že policie včas zareagovala, aby zabránila zásahům a násilí ze strany skupin, které protestují proti akcím v rámci tohoto pochodu; naléhavě vyzývá gruzínskou vládu, aby prosazovala právo na pokojné shromažďování a svobodu projevu, a vyzývá gruzínské orgány, aby zajistily bezpečnost demonstrantů;

29.  vyzývá orgány, aby zajistily ochranu lidských práv, zejména práv žen a dalších zranitelných skupin, jako je komunita LGBTIQ+ a národnostní menšiny, a aby v praxi plně uplatňovaly právní předpisy v oblasti lidských práv a zákazu diskriminace a účinně bojovaly proti beztrestnosti za všechna porušení lidských práv, zejména za závažná porušení; naléhavě vyzývá k přijetí strategie a akčního plánu v oblasti lidských práv na období 2021–2030; oceňuje gruzínskou vládu za vytvoření meziagenturního koordinačního výboru, který odpovídá za provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením pod dohledem předsedy vlády; vyzývá gruzínské orgány, aby pracovaly na své strategii a akčním plánu pro deinstitucionalizaci v souladu s požadavky kodexu práv dítěte, neboť násilí páchané na dětech v rodinném prostředí a v ústavní péči, pěstounské péči a vzdělávacích zařízeních zůstává závažným problémem;

30.  vyzývá gruzínské orgány, aby dále zvyšovaly zastoupení žen a rovné zacházení s nimi na všech úrovních politického, hospodářského a společenského života a aby vymýtily nerovnosti na trhu práce a rozdíly v odměňování žen a mužů; naléhavě vyzývá gruzínskou vládu a orgány, aby zavedly a účinně prováděly právní předpisy proti genderově podmíněnému a domácímu násilí a vraždám žen, posílily podporu přeživších obětí a uskutečnily rehabilitační programy pro pachatele a informační kampaně, zejména na úrovni místních komunit;

31.  odsuzuje pokračující diskriminaci skupin a osob LGBTQI+ v pracovní, zdravotní, sociální a ekonomické oblasti, jakož i útoky na ně ze strany ultranacionalistických nenávistných skupin;

32.  opětovně poukazuje na to, že je důležitý nezávislý dohled nad gruzínskými státními institucemi; v této souvislosti vyjadřuje vážné znepokojení nad skutečností, že navzdory doporučením ODIHR a bez smysluplných předchozích konzultací byla zrušena Státní inspekční služba; poukazuje na pozitivní úlohu, kterou zastává gruzínská veřejná ochránkyně práv Nino Lomdžariová v oblasti ochrany lidských práv, podpory řádné správy, upevňování právního státu, ochrany svobody sdělovacích prostředků a dohledu nad tím, aby politiky a činnosti výkonné moci byly v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv; odsuzuje pravidelné pokusy, a to i ze strany veřejných orgánů, o oslabení nezávislosti gruzínské veřejné ochránkyně práv a o zpochybnění bezúhonnosti tohoto úřadu a jeho zaměstnanců; vítá zřízení nezávislé rady pro hodnocení kandidátů na funkci veřejného ochránce práv a vyzývá parlamentní většinu, aby neprodleně vybrala jednoho ze tří nejlepších nezávislých kandidátů navržených správní radou;

33.  zdůrazňuje klíčovou úlohu organizací občanské společnosti pro demokratický dohled; vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytovaly politickou, technickou a finanční podporu občanské společnosti a nezávislým sdělovacím prostředkům a aby přidělovaly základní finanční prostředky občanské společnosti tak, aby pomohly posílit budování kapacit a odborné znalosti;

34.  žádá Gruzii, aby omezila používání strategických žalob proti účasti veřejnosti, které jsou zacíleny na obránce lidských práv a zástupce sdělovacích prostředků, a brání tak jejich kritické a nezávislé práci;

35.  vyjadřuje znepokojení nad počtem gruzínských žadatelů o azyl v EU a vyzývá gruzínské orgány, aby posílily spolupráci se svými evropskými partnery a přijaly další opatření k řešení tohoto problému;

Hospodářské a obchodní vztahy

36.  vítá pozitivní výsledky, jichž Gruzie dosahuje při sbližování právních předpisů a budování plně funkčního tržního hospodářství; žádá využití příležitostí, které nabízí hospodářský a investiční plán, k vybudování dynamické a odolné ekonomiky, jež bude připravena na začlenění do jednotného trhu EU; dále vítá skutečnost, že EU je hlavním obchodním partnerem Gruzie, neboť přibližně 21 % celkového obchodu Gruzie je uskutečňováno s EU; vyzývá Komisi, aby přezkoumala potenciál prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, pokud jde o zvýšení objemu obchodu mezi EU a Gruzií, se zaměřením na podporu malých a středních podniků a strukturálních reforem, včetně rozvoje kvalitní infrastruktury, jako jsou laboratoře pro certifikaci sanitárních a fytosanitárních požadavků EU v Gruzii, a na technické překážky obchodních norem; vítá žádost Gruzie o přistoupení k jednotné oblasti pro platby v eurech;

37.  vybízí gruzínské orgány, aby posílily účast malých a středních podniků na prohloubené a komplexní zóně volného obchodu, zejména posílením komunikace o příležitostech, které jim tato zóna nabízí, a to zlepšením přístupu k vývozním zařízením a co nejlepším využitím stávajících programů Komise ENPARD (Evropský program sousedství pro zemědělství a rozvoj venkova) pro Gruzii a EU4Business;

Odvětvová spolupráce

38.  opakuje, že dohoda o přidružení, prohloubená a komplexní dohoda o volném obchodu a program přidružení na období let 2021–2027 poskytují solidní rámec pro přiblížení Gruzie Evropské unii prostřednictvím postupného začleňování do jednotného trhu EU a rozšiřování odvětvové spolupráce;

39.  vyzývá Komisi a Radu, aby zahájily posílený a strukturovaný politický dialog s Gruzií a dalšími kandidátskými a potenciálními kandidátskými zeměmi s cílem pokročit v další hospodářské integraci a harmonizaci právních předpisů; je přesvědčen, že součástí tohoto dialogu by měla být setkání s vedoucími představiteli příslušných zemí v rámci zasedání Evropské rady, že představitelé těchto zemí by se měli pravidelně účastnit schůzí pracovních skupin a výborů Evropské rady na strukturovaném základě a že tyto země by se měly jako pozorovatelé účastnit jednání výborů zřízených podle článku 291 SFEU a nařízení (EU) č. 182/2011(4) s cílem posílit reformní orientaci a správní know-how těchto zemí;

40.  poukazuje na to, že při snaze o plné využití geografického a ekonomického potenciálu Gruzie na všech úrovních, zejména v malých, středně velkých a venkovských obcích, má velký význam propojování dopravních, energetických a digitálních sítí;

41.  vyzývá Gruzii, aby učinila zlepšení v odvětví energetiky a konektivity a zároveň aby zajistila environmentální udržitelnost, posílila svou angažovanost v boji proti změně klimatu a v oblasti ochrany životního prostředí, zejména zachováním biologické rozmanitosti a chráněných lokalit, mimo jiné dalším sbližováním právních předpisů s acquis EU a politikami Zelené dohody pro Evropu, jakož i posílením správy Gruzie s cílem umožnit ekologickou transformaci;

42.  vyzývá gruzínské orgány, aby podnikly zásadní kroky k oddělení a certifikaci provozovatelů elektroenergetických a plynárenských přenosových soustav s cílem urychlit ekologickou transformaci a zabránit energetické závislosti na Rusku v souladu s plánem REPowerEU;

43.  vybízí Evropskou komisi, Evropskou síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav a Gruzii, aby posoudily možnost synchronizace gruzínské elektrické rozvodné sítě s evropskou kontinentální rozvodnou sítí a začlenění Gruzie do synchronně propojené oblasti kontinentální Evropy;

44.  vyzývá gruzínskou vládu, aby zvýšila své úsilí o zvýšení a udržení socioekonomického rozvoje s cílem zajistit rostoucí úroveň příjmů a regionální rozvoj; znovu opakuje, že podporuje rozvoj lidského kapitálu, a to posílením úlohy soukromého sektoru při řízení systému odborného vzdělávání a řešení nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi pro zlepšení pracovních příležitostí;

45.  naléhavě vyzývá Komisi, členské státy a Gruzii, aby posílily spolupráci, pokud jde o odolnost v oblasti veřejného zdraví, a to i mezi orgány veřejného zdraví, výzkumnými zařízeními a kapacitami pro mimořádné situace, a aby si vyměňovaly osvědčené postupy a spolupracovaly s občanskou společností na vytváření strategií pro zvládání epidemií zaměřených na nejzranitelnější skupiny, včetně starších osob, osob bez domova, sezónních pracovníků a migrantů;

46.  vítá přijetí zastřešující vnitrostátní strategie Gruzie v oblasti veřejného zdraví na období 2022–2030 a doprovodného akčního plánu, jakož i nové strategie v oblasti duševního zdraví na období 2022–2030 a doprovodného akčního plánu;

47.  vítá pokračující úsilí Gruzie o posílení mezinárodní spolupráce v oblasti prosazování práva s Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a Agenturou EU pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL), včetně podpisu nového pracovního ujednání mezi agenturou CEPOL a Gruzií dne 22. června 2022, které posílí sdílení znalostí, odborných znalostí, osvědčených postupů a koordinovaných přístupů k učení;

48.  vítá přijetí reforem pracovního práva a vyzývá vládu Gruzie, aby dále zlepšovala gruzínský rámec na ochranu pracovních práv, mimo jiné zajištěním účinného systému inspekce práce s odpovídajícími pravomocemi, kapacitami a zdroji, zlepšením základních pracovněprávních předpisů tak, aby byly plně v souladu s normami Mezinárodní organizace práce a právními předpisy EU, zavedením minimální mzdy po konzultaci se sociálními partnery a organizacemi na ochranu pracovních práv, vytvořením účinných systémů sociální ochrany pro pracovníky a vytvořením akčního plánu pro formalizaci neformálního sektoru;

49.  vyzývá Komisi, aby podpořila vytvoření společného roamingového prostoru Gruzie a EU prostřednictvím koordinované pomoci, která se zaměří na postupné snižování mezinárodních roamingových tarifů mezi Gruzií a EU v souladu s právními předpisy EU, a bude tudíž chránit práva spotřebitelů a současně napomůže postupnému sbližování Gruzie s acquis EU a přispěje k procesu evropské integrace Gruzie;

50.  vyzývá Komisi, aby podpořila úsilí Gruzie o to, aby zaujala pozici regionálního centra pro digitální konektivitu a digitální služby a aby podporovala její digitální svrchovanost tím, že bude rozvíjet strategickou mezinárodní konektivitu a digitální dopravní koridory mezi Evropou a různými částmi Asie, které povedou přes Gruzii; vítá programy pomoci EU na podporu digitalizace, jako je „EU4Digital“ a „Connect Východního partnerství“, zdůrazňuje však také nutnost přístupné digitální konektivity a úsilí vynaložené v tomto směru, zejména ve venkovských oblastech; vítá investiční iniciativu pro rychlé širokopásmové připojení pro venkovské obce; vítá přijetí národní strategie a akčního plánu kybernetické bezpečnosti na období 2021–2024; vyzývá gruzínské orgány, aby spolupracovaly s EU na posílení kybernetické odolnosti země v souladu s osvědčenými postupy a právními předpisy EU, zejména se směrnicí EU o bezpečnosti sítí a informačních systémů(5);

51.  vyzývá Komisi a Gruzii, aby zvážily zvýšení počtu projektů transevropské dopravní sítě (TEN-T) v Gruzii; poukazuje na negativní bezpečnostní důsledky čínských investic do strategické infrastruktury; vyjadřuje politování nad přetrvávajícím zpožděním při budování hlubokomořského přístavu Anaklia poté, co gruzínská vláda v roce 2020 zrušila projektovou smlouvu s Anaklia Development Consortium; vyjadřuje naději, že Gruzie v souladu se svými strategickými euroatlantickými cíli urychlí výstavbu tohoto přístavu;

52.  vítá přidružení Gruzie k programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa na období 2021–2027, který nabízí nové příležitosti gruzínské vědecké a inovační komunitě, a vítá závazek Gruzie k zahájení procesu přidružení k programu Erasmus+;

Institucionální ustanovení

53.  opakuje, že je odhodlán podporovat parlamentní demokracii v Gruzii rozvíjením kapacit; vyjadřuje politování nad tím, že nabídka Evropského parlamentu na zahájení dialogu Jeana Monneta adresovaná gruzínskému parlamentu nebyla přijata;

o
o   o

54.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Gruzie.

(1) Úř. věst. L 261, 30.8.2014, s. 4. (2) Přijaté texty, P9_TA(2022)0235. (3) Úř. věst. L 218, 23.8.2022, s. 40. (4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13). (5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1).