Evropský parlament,

–  s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a cíle udržitelného rozvoje OSN, zejména cíl č. 17, jímž je oživení globálního partnerství pro účely udržitelného rozvoje,

–  s ohledem na závěrečné prohlášení přijaté Světovou konferencí UNESCO o kulturní politice a udržitelném rozvoji – MONDIACULT 2022, která se konala v Mexico City ve dnech 28. až 30. září 2022,

–  s ohledem na prohlášení přijaté na neformálním zasedání ministrů členských států Evropské unie odpovědných za kulturu a evropské záležitosti, které se konalo v Paříži dne 3. května 2019,

–  s ohledem na rezoluci Rady Evropy ze dne 8. prosince 2010 zakládající částečnou rozšířenou dohodu o kulturních stezkách (CM/RES (2010)53),

–  s ohledem na zprávu pracovní skupiny odborníků členských států pro otevřenou metodu koordinace ze dne 4. května 2017 nazvanou „Jak mohou kultura a umění podporovat mezikulturní dialog v souvislosti s migrační a uprchlickou krizí“,

–  s ohledem na zprávu pracovní skupiny odborníků členských států pro otevřenou metodu koordinace ze dne 17. prosince 2019 nazvanou „Udržitelný kulturní cestovní ruch“,

–  s ohledem na zprávu pracovní skupiny odborníků členských států pro otevřenou metodu koordinace ze dne 4. června 2021 nazvanou „Směrem k rovnosti žen a mužů v kulturních a kreativních odvětvích“,

–  s ohledem na zprávu pracovní skupiny odborníků členských států pro otevřenou metodu koordinace ze dne 5. září 2022 s názvem „Posílení odolnosti kulturního dědictví vůči změně klimatu“,

–  s ohledem na zprávu pracovní skupiny odborníků členských států pro otevřenou metodu koordinace ze dne 22. září 2022 s názvem „Bouřlivé časy. Příroda a lidé: kulturní odvaha ke změně“,

–  s ohledem na Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením,

–  s ohledem na Římské prohlášení přijaté ministry kultury skupiny G20 ze dne 30. července 2021,

—  s ohledem na čl. 8 odst. 2 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu,

—  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o trestných činech proti kulturním statkům (Úmluva z Nikósie),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. května 2018 nazvané „Nová evropská agenda pro kulturu“ (COM(2018)0267),

–  s ohledem na společné prohlášení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 8. června 2016 s názvem „Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy“ (JOIN(2016)0029),

—  s ohledem na dokument nazvaný „Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa – Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie“, který dne 28. června 2016 představila místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

—  s ohledem na společné pokyny Evropské služby pro vnější činnost a Evropské sítě národních kulturních institutů zveřejněné v lednu 2021,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. října 2018 o provádění, výsledcích a celkovém hodnocení Evropského roku kulturního dědictví 2018 (COM(2019)0548),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. září 2021 nazvané „Nový evropský Bauhaus: estetika, udržitelnost, pospolitost“ (COM(2021)0573),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 29. června 2022 o pracovním plánu pro kulturu 2019–2022 (COM(2022)0317),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 15. listopadu 2018 o pracovním plánu pro kulturu (2019–2022),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 7. června 2019 o strategickém přístupu EU k mezinárodním kulturním vztahům a rámci pro činnost,

—  s ohledem na závěry Rady ze dne 22. ledna 2018 o integrovaném přístupu k vnějším konfliktům a krizím,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 21. června 2021 o přístupu EU ke kulturnímu dědictví během konfliktů a krizí,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 18. května 2021 o oživení, odolnosti a udržitelnosti kulturních a kreativních odvětví,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 8. června 2018 o potřebě prosazovat otázku kulturního dědictví napříč politikami EU,

–  s ohledem na Římské prohlášení ze dne 25. března 2017, které schválili vedoucí představitelé 27 členských států a Evropské rady, Evropského parlamentu a Evropské komise,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2018 o nové evropské agendě pro kulturu(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2017 nazvané „Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy“(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. ledna 2021 o dosažení účinného politického odkazu Evropského roku kulturního dědictví(3),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 7. června 2007 o sociálním postavení umělců(4) a ze dne 20. října 2021 o situaci umělců a kulturním oživení v EU(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2022 o úloze kultury, vzdělávání, sdělovacích prostředků a sportu v boji proti rasismu(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2020 o kulturním oživení Evropy(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2022 o Novém evropském Bauhausu(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2020 o účinných opatřeních pro ekologičtější programy Erasmus +, Kreativní Evropa a Evropský sbor solidarity(9),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/818 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2021–2027)(10),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/817 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Erasmus+: program Unie pro vzdělávání a odbornou přípravu, pro mládež a pro sport(11),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/888 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Evropský sbor solidarity(12),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2316 ze dne 22. prosince 2021 o Evropském roce mládeže (2022)(13),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2229 ze dne 23. prosince 2020, kterým se mění rozhodnutí č. 445/2014/EU o zavedení akce Unie ve prospěch Evropských hlavních měst kultury pro roky 2020 až 2033(14),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/864 ze dne 17. května 2017 o Evropském roku kulturního dědictví (2018)(15),

–  s ohledem na Úmluvu UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv OSN, zejména na její článek 27 o právu účastnit se kulturního života,

–  s ohledem na zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z roku 2022 nazvanou „Řešení založené na kultuře: kreativní lidé, místa a odvětví“ („The Culture Fix: Creative people, places and industries“),

—  s ohledem na přípravnou akci o kultuře ve vnějších vztazích EU a její doporučení,

—  s ohledem na akční plán EU pro boj proti nezákonnému obchodu s kulturními statky,

–  s ohledem na prohlášení Rady Evropy ze Santiaga de Compostela ze dne 23. října 1987, které vydala u příležitosti vyhlášení Camino de Santiago za první Evropskou kulturní stezku,

–  s ohledem na čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „SEU“),

–  s ohledem na články 6 a 167 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu a na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na stanoviska Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro rozvoj,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A9-0279/2022),

A.  vzhledem k tomu, že sdělení Komise z roku 2018 o Nové evropské agendě pro kulturu (COM(2018)0267) a společné sdělení z roku 2016 nazvané „Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy“ (JOIN(2016)0029) hrála rozhodující úlohu při utváření kulturní politiky EU a členských států, jak v její vnitrostátní, tak mezinárodní dimenzi;

B.  vzhledem k tomu, že pracovní plán Rady pro kulturu na období 2023–2026 poslouží jako hlavní plán pro koordinaci kulturních politik EU v nadcházejících letech a bude příležitostí k podnícení změny paradigmatu, která kulturním a tvůrčím odvětvím umožní přizpůsobit se nové realitě po pandemii a rozvíjet odolnost vůči možným budoucím výzvám;

C.  vzhledem k tomu, že kultura je veřejným statkem a kulturní a kreativní odvětví a průmysly by měly být podporovány ambiciózními politickými rámci, přiměřeným veřejným a soukromým financováním a prostředím, jež je příznivé pro pracovníky v kulturních a kreativních odvětvích a průmyslech, jakož i pro přístup publika ke kultuře; vzhledem k tomu, že cílem Nové evropské agendy pro kulturu by měla být ochrana, rozvoj a šíření živé a rozmanité evropské kulturní scény, jež podporuje účast všech a nikoho neopomíjí;

D.  vzhledem k tomu, že kulturní tvorba je zásadním způsobem, jak sdělovat názory, včetně kritických názorů vůči těm, kdo jsou u moci, a proto je zásadní zaručit svobodu projevu v kultuře, včetně svobody projevu sdělovacích prostředků;

E.  vzhledem k tomu, že Evropa je kulturní společenství založené na sdílených hodnotách a historii a na pokračující integraci; vzhledem k tomu, že kultura a kulturní dědictví, včetně Evropských kulturních stezek, mají velký potenciál prosazovat hodnoty Evropské unie, posilovat její rozmanité identity a podporovat dosažení jejích cílů na celosvětové úrovni, jakož i přispívat k řešení globálních výzev;

F.  vzhledem k tomu, že Evropský rok kulturního dědictví 2018 propagoval kulturu a kulturní dědictví jako „společný evropský zdroj vzpomínek, porozumění, identity, dialogu, soudržnosti a kreativity“; vzhledem k tomu, že obecnými cíli tohoto roku bylo „podněcovat a podporovat úsilí Unie, členských států a regionálních i místních orgánů, ve spolupráci s odvětvím kulturního dědictví a širší občanskou společností, o ochranu, zabezpečení, opětovné využívání, rozvoj, zvyšování hodnoty a propagaci kulturního dědictví Evropy“(16); vzhledem k tomu, že zachování, ochrana a podpora kulturního dědictví ve všech podobách může působit jako katalyzátor posilování mezikulturních vztahů, míru, demokracie, dlouhodobě udržitelného hospodářského oživení, udržitelného cestovního ruchu a regionálního rozvoje, jakož i usmíření a kulturního soužití, čímž se posílí zapojení místních komunit na evropské i mezinárodní úrovni;

G.  vzhledem k tomu, že kultura vytváří sociální a hospodářské přínosy jak v Unii, tak mimo ni a má důležitou funkci v hospodářství a při vytváření pracovních míst; vzhledem k tomu, že kulturní a kreativní odvětví a průmysly představují nejméně 4,4 % HDP EU a zaměstnávají přibližně 7,6 milionu osob, a mají tak potenciál být hnací silou místního a regionálního rozvoje; vzhledem k tomu, že kulturní a kreativní odvětví a průmysl se vyznačují vysokou mírou fragmentace, přičemž více než 90 % podniků v kulturních a kreativních odvětvích a průmyslu tvoří malé a střední podniky, 33 % pracovní síly je samostatně výdělečně činné(17) a má atypické uspořádání práce; vzhledem k tomu, že kulturní a kreativní odvětví a průmysly získávají zpět pouze minimální část hospodářské hodnoty, kterou vytvářejí, což má negativní dopad na kulturní a tvůrčí pracovníky;

H.  vzhledem k tomu, že dopad pandemie COVID-19 na evropská kulturní a kreativní odvětví a průmysly byl dramatický, ale nerovnocenný napříč jednotlivými odvětvími, a zhoršil problémy, jimž tato odvětví čelí, a často atypické pracovní podmínky umělců a kulturních pracovníků; vzhledem k tomu, že místní aktivity byly silně zasaženy omezeními volného pohybu osob, cestovními omezeními a dalšími opatřeními v oblasti veřejného zdraví, zatímco odvětví se silnější digitální kapacitou byla schopna krizi lépe čelit; vzhledem k tomu, že některé kulturní návyky, které se během pandemie ztratily, se v některých odvětvích systematicky neobnovily;

I.  vzhledem k tomu, že investice z Nástroje pro oživení a odolnost neodrážejí obrovský hospodářský a sociální význam kulturních a kreativních odvětví a průmyslu, takže tato odvětví jsou v celkovém úsilí EU o podporu oživení a odolnosti evropského hospodářství po pandemii značně nedostatečně zastoupena; vzhledem k tomu, že Parlament vyzval k tomu, aby z Nástroje pro oživení a odolnost byly do kulturních a kreativních odvětví a průmyslu provedeny investice ve výši 2 %, a znovu zdůraznil význam odpovídajících investic do agendy EU pro kulturu(18); vzhledem k tomu, že pouze 16 členských států zahrnulo kulturu do svých národních plánů na podporu oživení a odolnosti, a ačkoli cíl 2 % byl na úrovni EU v průměru splněn, většina členských států zůstává výrazně pod touto hodnotou;

J.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svých usneseních ze dne 7. června 2007 a 20. října 2021 vyzval k tomu, aby byly zlepšeny pracovní podmínky v kulturních a kreativních odvětvích a průmyslech v Evropě a k vytvoření evropského statusu umělce jako společného rámce pro pracovní podmínky a minimální normy společné pro všechny země EU;

K.  vzhledem k tomu, že kulturní účast může být zamýšlena jak jako pasivní účast, tak jako aktivní tvorba, bez ohledu na úroveň – amatérskou nebo profesionální –, na níž je činnost vykonávána; vzhledem k tomu, že aktivní i pasivní kulturní účast má řadu hospodářských, sociálních a zdravotních přínosů;

L.  vzhledem k tomu, že sdělení Komise ze dne 22. května 2018 o Nové evropské agendě pro kulturu (COM(2018)0267) zdůraznilo význam kultury a umění pro integraci uprchlíků a dalších migrantů;

M.  vzhledem k tomu, že Světová zdravotnická organizace (WHO)(19) již dlouho uznává, že umělecké a kulturní aktivity jsou prospěšné pro zdraví, včetně duševního zdraví, a pro osobní a sociální pohodu, a to zejména díky jejich mnohotvárné povaze a složkám, včetně sociální interakce, aktivace smyslů, projevu emocí, kognitivní stimulace a fyzické aktivity, a díky jejich schopnosti stimulovat četné psychologické, behaviorální a sociální procesy; vzhledem k tomu, že umění a kultura prokázaly, že mají neocenitelnou hodnotu pro odolnost společnosti v dobách krize;

N.  vzhledem k tomu, že umění a umělecké obory jsou důležitými součástmi formálního, informálního i neformálního vzdělávání a umožňují takovéto typy vzdělávání; vzhledem k tomu, že učení prostřednictvím umění a uměleckých oborů a učení o těchto oborech přispívají k rozvoji dovedností a kompetencí, jako je tvůrčí myšlení a další přenositelné dovednosti; vzhledem k tomu, že tyto komponenty nejsou dostatečně rozpracovány ve vnitrostátních školních osnovách; vzhledem k tomu, že posílením oborů přírodních věd, technologií, inženýrství, umění a matematiky (STEAM) mohou členské státy podporovat kulturu inovací a tvořivosti od raného věku, a to s perspektivou celoživotního učení;

O.  vzhledem k tomu, že umělecký výzkum by měl být zařazen do vzájemného dialogu s jinými výzkumnými obory a jako takový by měl být financován, a to jak s ohledem na jeho vlastní hodnotu, tak tak na jeho zásadní přínos k podněcování inovací;

P.  vzhledem k tomu, že program Kreativní Evropa pro kulturní a kreativní odvětví hraje klíčovou úlohu při propagaci umění, kultury a audiovizuálního obsahu a při podpoře vysoce kvalitních sdělovacích prostředků, zejména prostřednictvím podpory projektů na místní úrovni, malých společností a jednotlivých umělců; vzhledem k tomu, že přispívá ke strategii Unie pro mezinárodní kulturní vztahy, přičemž cílem je zajistit dlouhodobý dopad strategie prostřednictvím přístupu na osobní úrovni, do nějž jsou zapojeny kulturní sítě, občanská společnost a místní organizace; vzhledem k tomu, že většiny cílových výstupů pracovního plánu Rady pro oblast kultury na období 2019–2022 bylo dosaženo prostřednictvím opatření stanovených v programu;

Q.  vzhledem k tomu, že kulturní vztahy jsou obecně definovány(20) jako vzájemné nenátlakové nadnárodní interakce mezi dvěma či více kulturami, které zahrnují řadu činností, jež provádějí jak státní, tak nestátní subjekty v prostoru kultury a občanské společnosti; vzhledem k tomu, že celkovými výsledky kulturních vztahů jsou větší propojenost, lepší vzájemné porozumění, četnější a hlubší vztahy, vzájemně prospěšné transakce a posílený udržitelný dialog mezi státy, národy, nestátními subjekty a kulturami, a tudíž budování odolnějších společností;

R.  vzhledem k tomu, že kulturní diplomacie se týká činností států, které udržují vztahy s jinými státy nebo jejich obyvateli prostřednictvím kultury, přičemž v jejím rámci nad perspektivou vzájemných přínosů a dialogu převládá vládní a jednosměrná perspektiva prosazování zájmů; vzhledem k tomu, že kulturní diplomacie je ovlivněna politikou prosazovanou v rámci zahraniční politiky, je odpovědná příslušným státním institucím a může být využívána k podpoře politických cílů(21);

S.  vzhledem k tomu, že úsilí EU v oblasti podpory mezinárodních kulturních vztahů a kulturní diplomacie, které jsou důležitou součástí nástrojů diplomacie, by se mělo zaměřovat na prosazování hodnot, jako je solidarita a bratrství, se zapojením aktérů na všech úrovních veřejných institucí a občanské společnosti; vzhledem k tomu, že pokud by těmto aktérům byly přidělovány finanční prostředky přímo na mezinárodní kulturní vztahy, zvýšilo by to výrazně jejich schopnost využití svého potenciálu;

T.  vzhledem k tomu, že diaspory třetích zemí v EU a evropské diaspory ve třetích zemích mohou být důležitými aktéry při posilování kulturních vztahů mezi EU a ostatními zeměmi;

U.  vzhledem k tomu, že EU v roce 1993 vytvořila zvláštní systém známý jako „kulturní výjimka“ s cílem chránit kulturní statky a služby před pravidly volného obchodu, jelikož kultura by neměla být vnímána jako obchodní komodita a neměla by podléhat potřebám trhu;

V.  vzhledem k tomu, že Agenda OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a cíle udržitelného rozvoje OSN se kulturou výslovně nezbývají, a to navzdory tomu, že kultura je celosvětovým veřejným statkem a průřezovým rozměrem udržitelného rozvoje a cílem sama o sobě, jak jasně ukázaly globální kampaně, jako je #Culture2030Goal;

W.  vzhledem k tomu, že digitální technologie ovlivňují všechny aspekty kulturního života i práce umělců, kulturních pracovníků, organizací a institucí a mohou jim usnadnit interakci s různým publikem, kterému otevírají přístup k jejich dílu; vzhledem k tomu, že digitální transformaci tohoto odvětví podporují různé programy a iniciativy financování EU, zejména programy Horizont Evropa, Erasmus+, Kreativní Evropa a Nový evropský Bauhaus (NEB); vzhledem k tomu, že digitalizace má rovněž velký potenciál a změnila způsob, jakým kulturní a kreativní odvětví a průmysl vytvářejí, produkují a sdílejí obsah, což vedlo ke zvýšení příležitostí k růstu a ke zvýšení kulturní účasti; vzhledem k tomu, že digitalizace v kulturní oblasti rovněž představuje výzvy, pokud jde o rozmanitost, spravedlivé odměňování a přístup ke kultuře, a prohlubuje nerovnosti, zejména z důvodu nedostatku odpovídajících digitálních dovedností;

1.  bere na vědomí celkové uspokojivé provádění Nové evropské agendy pro kulturu a společného sdělení nazvaného „Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy“; konstatuje však, že hodnocení provádění Nové evropské agendy pro kulturu poukázalo na nedostatky, zejména pokud jde o priority; zdůrazňuje, že navzdory skutečnosti, že oba dokumenty obstály výzvám spojeným s nepředvídanými krizemi, jako je pandemie COVID-19, je třeba aktualizovat jejich strategický rámec tak, aby stanovil zastřešující cíle kulturní politiky EU, jakož i praktické nástroje, které mají být použity k jejich provádění, mimo jiné vyjasněním toho, jak pracovní plán Rady pro kulturu a strategie EU pro mezinárodní kulturní vztahy přispívají k tomu, aby aktualizovaná Nová evropská agenda pro kulturu fungovala;

2.  uznává, že pracovní plán Rady pro kulturu na období 2023–2026 představuje zásadní nástroj pro řízení strategií členských států při řešení otázek, které jsou relevantní pro kulturní a kreativní odvětví a průmysl v Evropě; v této souvislosti by se pracovní plán Rady pro kulturu na období 2023–2026, pokud jde o priority, měl zaměřit na:

3.  zdůrazňuje, že pracovní plán Rady pro kulturu na období 2023–2026 by měl posílit spolupráci v oblasti kulturní politiky a měl by zahrnovat rámce hodnocení, které budou základem přístupu pro sledování provádění; poukazuje na to, že pracovní metody stanovené v pracovním plánu Rady by měly být revidovány tak, aby byly z procedurálního hlediska jednodušší a účinnější, a že by mělo být zváženo zřízení cílených pracovních skupin;

4.  připomíná, že příští pracovní plán Rady pro kulturu na období 2023–2026 představuje příležitost pokročit směrem ke komplexnější kulturní politice na úrovni EU; zdůrazňuje, že tyto ambice vyžadují odpovídající financování; připomíná, že kulturní a tvůrčí odvětví a průmysl získávají zpět pouze minimální podíl hospodářské hodnoty, kterou vytvářejí, a vyžadují nové, alternativní a stabilní zdroje financování;

5.  vítá posílení programu Kreativní Evropa na období 2021–2027, zejména zdvojnásobení jeho rozpočtu ve srovnání s jeho předchůdcem, a větší důraz na kulturní rozmanitost, začleňování, mobilitu, nadnárodní tvorbu a politickou spolupráci a digitalizaci, ekologizaci a odolnost kulturních a kreativních odvětví a průmyslu; je však hluboce znepokojen tím, že program Kreativní Evropa je stále výrazně podfinancován, pokud jde o dosažení jeho cílů, a že jakékoli roční rozpočtové škrty v programu vážně poškodí oživení kulturních a kreativních odvětví a průmyslu; trvá tedy na tom, že je třeba zajistit prostřednictvím nadcházející revize víceletého finančního rámce (VFR) odpovídající úroveň financování programu Kreativní Evropa;

6.  vyzývá členské státy, aby plně využívaly potenciál, který nabízejí finanční prostředky, programy a politiky EU zaměřené na kulturu, a jejich součinnost s příslušnými programy, zejména programem Horizont Evropa, programem Erasmus+, NEB a dalšími programy; vybízí Komisi, aby i nadále této součinnosti využívala s cílem maximalizovat její pozitivní účinky, a to jak z hlediska podstaty, tak z hlediska dostupnosti finančních prostředků; trvá na tom, že kultura a kulturní dědictví by měly být horizontálně začleněny do všech politik EU, zejména do politiky zelené a digitální transformace; vyzývá členské státy, aby podporovaly rozvoj kultury a technického výzkumu a chránily přírodní, historické a umělecké dědictví, a to i v zájmu budoucích generací;

7.  konstatuje, že kulturní otevřená metoda koordinace postrádá konkrétní a institucionalizované monitorovací mechanismy pro následná opatření; doporučuje proto zavedení konkrétních harmonogramů a ukazatelů, které mohou umožnit provádění následných opatření nebo hodnocení výkonnosti členských států; vyzývá k tomu, aby byla ve skupinách otevřené metody koordinace rozšířena spolupráce se zeměmi mimo EU, neboť se ukázala jako přínosná;

8.  vyjadřuje politování nad tím, že zprávy vypracované na úrovni otevřené metody koordinace mají omezený přímý vliv na tvorbu politik na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, a to kvůli nedostatečnému šíření informací a propojení mezi zúčastněnými zeměmi a ministerstvy států; doporučuje proto, aby byly vypracovány zprávy s jasnými a konkrétními politickými doporučeními, které se budou opírat o přístup, který bude ve větší míře vycházet z doložených skutečností; dále vyzývá Komisi, aby digitální cestou šířila informace o zjištěních otevřené metody koordinace na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU v co největším počtu jazyků;

9.  vítá zahájení strukturovaného dialogu „Voices of Culture“, který organizacím občanské společnosti v kulturním odvětví poskytuje platformu pro spolupráci s Komisí a otevřenou metodou koordinace; uznává, že strukturovaný dialog s občanskou společností usnadňuje meziodvětvovou spolupráci, vytváření sítí a výměny; zdůrazňuje však nedostatečnou interakci mezi otevřenou metodou koordinace a platformami pro strukturovaný dialog, a proto vybízí k častější a systematičtější výměně informací mezi účastníky strukturovaného dialogu a otevřené metody koordinace a k širší účasti, aby tak byla zahrnuta všechna pododvětví; vyzývá Komisi a členské státy, aby pravidelně sledovaly doporučení uvedená v závěrečných zprávách a při konferencích, seminářích a jakýchkoli jiných akcích pořádaných v rámci otevřené metody koordinace a strukturovaného dialogu; vybízí členské státy, aby na tato doporučení navázaly konkrétními politickými změnami a akčními plány;

10.  vítá pilotní projekt – zřízení centra pro evropské dědictví, který by měl podpořit ucelený a nákladově efektivní postup navazující na Evropský rok kulturního dědictví; v souladu s usnesením Parlamentu o dosažení účinného politického odkazu Evropského roku kulturního dědictví(22), žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly vytváření většího počtu partnerství se soukromým, veřejným a neziskovým sektorem v zájmu zachování kulturního dědictví, a to v plném souladu se zásadou adicionality, a aby přezkoumaly a aktualizovaly evropský akční rámec pro kulturní dědictví s cílem zajistit ochranu kulturního dědictví v Evropě po pandemii; zdůrazňuje, že je důležité i nadále na tomto odkazu stavět s využitím odpovídajících zdrojů; připomíná význam používání označení „Evropské dědictví“, které inovativním způsobem zvyšuje povědomí o kulturních a historických kořenech EU;

11.  vyzývá členské státy, aby plně uplatňovaly zásadu zakotvenou v článku 27 Všeobecné deklarace lidských práv a aby uznaly právo na kulturní, umělecký a vědecký život a související kulturní práva jako lidská práva pro všechny, která umožňují všem osobám podílet se na kulturním životě komunity, těšit se z umění a sdílet jeho přínosy; vyzývá členské státy, aby přijaly veškerá vhodná opatření k odstranění překážek bránících požívání těchto práv, které zahrnují mimo jiné překážky související se socioekonomickými charakteristikami, příjmy a fyzickou dostupností, a aby zajistily nezbytné podmínky pro to, aby se každý mohl svobodně zapojit do kulturních činností;

12.  trvá na tom, že svoboda uměleckého projevu je klíčovým prvkem tvořivosti a kulturní produkce, neboť zajišťuje, aby se v uměleckých dílech odrážela rozmanitost a bohatství našich společností, a proto je nutné, aby byla i nadále zaručena pro všechny tvůrce; vyzývá Komisi, aby do svých výročních zpráv začlenila svobodu uměleckého projevu jako samostatný ukazatel dodržování zásad právního státu; vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby prozkoumaly konkrétní cesty, jak prosazovat svobodu uměleckého projevu ohrožených umělců, zejména v důsledku válek a geopolitické nestability;

13.  znovu potvrzuje své pevné odhodlání prosazovat rovnost žen a mužů a podporuje začleňování hlediska rovnosti žen a mužů jako jeden ze svých oficiálních politických přístupů k zajištění rovnosti, opakuje, že kultura může hrát důležitou úlohu při prosazování rovnosti žen a mužů a posilování hospodářského a kulturního postavení žen a genderových menšin; vyzývá Komisi, aby šla nad rámec svého návrhu na zavedení kritérií pro výběr, která odměňují projekty zaručující rovnost žen a mužů v organizaci, a zavedla mechanismy monitorování a hodnocení s cílem získat dostatečné údaje o rovnosti žen a mužů a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů u příjemců různých evropských programů a možná opatření ke zlepšení; vyzývá Komisi a členské státy, aby ženám a genderovým menšinám usnadnily přístup ke kulturním a kreativním odvětvím a průmyslu, a to i k podnikání;

14.  zdůrazňuje, že v pracovním plánu Rady pro kulturu na období 2023–2026 by mělo být shromažďování údajů považováno za jednu z klíčových průřezových priorit; vyzývá členské státy a Komisi, aby více usilovaly o shromažďování aktualizovaných a srovnatelných údajů o kultuře, mimo jiné prostřednictvím mapování a srovnávání osvědčených postupů a strukturálního zapojení odborníků, zúčastněných stran a veřejných orgánů a publika, a to nejen z odvětví kultury, ale také ze všech hospodářských odvětví;

15.  zdůrazňuje, že je třeba přísněji monitorovat a hodnotit provádění všech opatření v rámci Nové evropské agendy pro kulturu a společného sdělení nazvaného „Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy“ z roku 2016, a to jak na strategické úrovni, tak na úrovni projektů, na základě kvantitativních i kvalitativních cílů, a že je třeba systematicky podávat vysoce kvalitní zprávy; žádá Komisi, aby vypracovala více ukazatelů a širší pohled na hodnocení výsledků projektů, a to i s přihlédnutím ke kvalitativním výsledkům, jako je budování komunit a ponaučení z přerušených projektů; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby průběžně zajišťovaly udržitelnost kulturních projektů a iniciativ financovaných EU;

Sociální rozměr

16.  vybízí členské státy, aby podporovaly aktivní i pasivní účast lidí na kulturních a uměleckých činnostech a investovaly do nich, a to nejen prostřednictvím komunikačních a informačních kampaní, ale také a převážně prostřednictvím soudržných, komplexních a inkluzivních politických opatření a pobídek s cílem určit a odstranit administrativní, finanční a jazykové překážky účasti, včetně překážek souvisejících se socioekonomickými charakteristikami, příjmy a fyzickou dostupností, a pro marginalizované, znevýhodněné a zranitelné skupiny, se zvláštním zaměřením na příměstské, venkovské a izolované oblasti, jakož i na oblasti ohrožené vylidňováním;

17.  vyzývá členské státy, aby podporovaly stávající kulturní a umělecké činnosti a poskytovaly další příležitosti pro aktivní účast, zvyšovaly schopnost oslovit nové publikum, začleňovaly a prosazovaly cíle kulturní účasti do tvorby politik nad rámec kulturní politiky a aby zaujaly přístup založený na kulturních právech, který by se odklonil od úzkého zaměření na přístup směrem ke smysluplnému zapojení a nikoho neopomenul;

18.  vyjadřuje politování nad tím, že nejnovější dostupné údaje o účasti na kulturním životě shromážděné Eurostatem pocházejí z roku 2015; vzhledem k drastické změně, kterou od té doby prošly kulturní a kreativní odvětví a průmysl, zejména v důsledku pandemie COVID-19 a inovativního technologického vývoje, vyzývá Komisi, aby vypracovala průzkum Eurostatu o účasti na kulturním životě a o trendech v EU, který by shromažďoval a analyzoval statistické údaje na různých územních úrovních (vnitrostátní, regionální atd.), se zvláštním důrazem na účast v předměstských, venkovských a okrajových oblastech a v marginalizovaných socioekonomických komunitách a znevýhodněných a zranitelných skupinách;

19.  oceňuje práci, kterou Komise vykonala s cílem využít sílu kultury a kulturní rozmanitosti v zájmu sociální soudržnosti, kvality života a zapojení občanů a posílení celkového občanského života, znalosti práv a hodnot EU a demokracie; zdůrazňuje úlohu kultury v dobách krize a vyzývá k posouzení toho, které kulturní strategie a politiky se ukázaly jako účinné, pokud jde o pozitivní dopad na sociální začlenění, pracovní příležitosti a hospodářský rozvoj; doporučuje pokračovat v práci za tímto účelem a navázat na výsledky všech příslušných projektů a seminářů, a ponaučení z nich, jako byl seminář pro odborníky z členských států EU o kultuře pro sociální soudržnost, který se konal v listopadu 2020, a charta z Porto Santo o kulturní demokracii;

20.  vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby do kulturních činností a iniciativ byly začleněny nejvíce marginalizované a nedostatečně zastoupené skupiny, a to nejen jako pasivní příjemci, ale také jako aktivní tvůrci těchto činností, čímž by se mezi všemi lidmi posílil pocit sounáležitosti a sdílené budoucnosti; vítá v tomto ohledu zahájení nezávislé studie nazvané „Význam účasti občanů na kultuře pro občanskou angažovanost a demokracii – politické poučení z mezinárodního výzkumu“ a se zájmem očekává její zveřejnění v listopadu 2022; vybízí Komisi, aby sdílela výsledky studie a přijala vhodná následná opatření;

21.  zdůrazňuje význam kulturních programů pro integraci uprchlíků a migrantů do evropských společností a vybízí Evropskou komisi a členské státy, aby i nadále prosazovaly opatření uvedená v Nové evropské agendě pro kulturu – začleňování uprchlíků a dalších migrantů;

22.  vybízí členské státy, aby uznaly úlohu umění a kultury při podpoře zdravého životního stylu, duševního zdraví a kvality života jednotlivců i celé společnosti; zdůrazňuje význam kulturních a uměleckých iniciativ zaměřených na zlepšení zdraví a kvality života osob se zdravotním postižením; vyjadřuje politování nad újmou způsobenou přerušením těchto činností během pandemie COVID-19; vyzývá proto členské státy, aby umění a kulturu zahrnuly do opatření plné psychosociální podpory pro nejzranitelnější a nejvíce znevýhodněné skupiny a komunity;

23.  zdůrazňuje zásadní význam kultury pro rozvoj identit a individuálního vyjádření, zejména pro osoby, které jsou často oběťmi diskriminace, například pro ženy, etnické a jiné menšiny, osoby se zdravotním postižením a příslušníky komunity LGBTIQ+, jakož i pro lepší porozumění společnosti a rozvoj mezikulturních kompetencí, což přispěje k boji proti nenávisti a rasismu a k budování mírových společností;

24.  zdůrazňuje význam kultury pro celoživotní vzdělávání lidí všech věkových kategorií; vyjadřuje znepokojení nad všeobecným zúžením školních osnov, které mají tendenci odsouvat umění a umělecké obory do okrajovější pozice ve srovnání s jinými předměty; připomíná význam komplexních a dobře strukturovaných školních osnov, které zahrnují umění a umělecké obory, s cílem posílit odpovědnost a schopnost jednotlivce zapojit se do kulturních činností, a trvá na tom, že je třeba podporovat příslušné dovednosti; naléhavě proto vyzývá členské státy, aby vyčlenily odpovídající finanční a lidské zdroje na humanitní a umělecké obory jako školní i mimoškolní aktivity ve všech fázích vzdělávání a vytvořily pobídky pro ně a aby školily pedagogy o významu a prospěchu kultury pro společnost a celkovou kvalitu života; v této souvislosti naléhavě vyzývá Komisi, aby místo „přístupu STEM“ v plném rozsahu přijala „přístup STEAM“ (věda, technologie, inženýrství, umění a matematika);

25.  souběžně s prací na pokračující profesionalizaci kulturních a kreativních odvětví a průmyslu vyzývá k vypracování strategií na podporu mnoha amatérských umělců v Evropě;

26.  připomíná, že přeshraniční mobilita je i nadále nezbytnou součástí profesní dráhy umělců a kulturních pracovníků, a to i pro umělce a kulturní pracovníky, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí; zdůrazňuje proto význam vzájemného uznávání a přeshraniční přenositelnosti uměleckých kompetencí a tvůrčích dovedností a kvalifikací, které tuto mobilitu usnadňují; připomíná, že nástroje financování, které podporují a rozšiřují příležitosti pro mezinárodní mobilitu, by měly rovněž posilovat rovnováhu pracovního a soukromého života umělců a kulturních pracovníků a co nejvíce stimulovat environmentálně a sociálně udržitelnou mobilitu;

27.  zdůrazňuje význam mobility studentů a mladých odborníků v kulturních a kreativních odvětvích a průmyslu, která jim umožňuje širší a diverzifikovanější vzdělávání, poskytuje konkrétnější a přitažlivější kariérní vyhlídky a nabízí širokou a rozmanitou škálu kulturních aktivit; vybízí Komisi a členské státy, aby zajistily lepší příležitosti pro mobilitu za tímto účelem, zejména prostřednictvím programu Erasmus+ a dalších evropských a vnitrostátních iniciativ;

28.  vyzývá Komisi, aby na základě úspěchu iniciativy „DiscoverEU“, bezplatné iniciativy Interrail pro mladé lidi, zvážila vytvoření akce v rámci programu Erasmus+, v jejímž rámci by mladí Evropané mohli získat cestovní poukaz k návštěvě a poznání trasy do Santiaga a dalších evropských kulturních tras;

29.  připomíná Komisi a členským státům závazky vyjádřené tím, že EU ratifikovala Úmluvu UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005, zejména pokud jde o výměny v rámci mobility a usnadnění cestování do členských států v souladu s preferenčním zacházením pro umělce a další profesionály a odborníky v oblasti kultury, jakož i pro kulturní statky a služby z rozvojových zemí; vyzývá Komisi, aby navrhla způsoby, jak usnadnit mobilitu kulturních pracovníků ze třetích zemí, zejména těch, kteří pocházejí ze zemí globálního Jihu, prostřednictvím vhodných institucionálních a právních rámců, včetně zjednodušení vízového režimu;

30.  vítá, že byl vytvořen program mobility „Kultura hýbe Evropou“ pro pracovníky v kulturních a kreativních odvětvích a průmyslu v rámci programu Kreativní Evropa; zdůrazňuje, že tento systém bude schopen zcela naplnit svůj potenciál, bude-li v budoucnu podpořen odpovídajícím rozpočtem a bude-li schopen oslovit širší publikum; vyjadřuje však politování nad tím, že stále existují administrativní, finanční a jazykové překážky mobility, a vyzývá k tomu, aby tento program odstranil přetrvávající strukturální překážky umělecké a kulturní mobility; vyzývá k podpoře přeshraničních přístupů ke kultuře a k hledání partnerů pro vytváření významných evropských a mezinárodních kulturních koprodukcí a rezidenčních programů s cílem podpořit mobilitu umělců a tvůrců posílením spolupráce mezi všemi zúčastněnými subjekty a výměny osvědčených postupů, a to i se zeměmi mimo EU;

31.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzívnily své úsilí o poskytování kvalitních informací o mobilitě a výměnných programech pro umělce a další kulturní profesionály a odborníky, jakož i materiální podporu s cílem řešit všechny druhy překážek mobility v kulturních a kreativních odvětvích a průmyslu, včetně administrativních, finančních a jazykových překážek a překážek spojených se zdravotním postižením;

Ekonomický rozměr

32.  domnívá se, že pracovníci v kulturních a kreativních odvětvích a průmyslu, kteří byli vážně zasaženi pandemií COVID-19, musí mít prospěch ze skutečného a cíleného oživení Evropy, zejména vzhledem k tomu, že toto odvětví, které tvoří převážně jednotlivci, jakož i mikroorganizace a malé organizace a společnosti, funguje na základě atypických nebo projektových systémů zaměstnávání nebo režimů zkrácené pracovní doby a často závisí na nepravidelných příjmech a postrádá dlouhodobou finanční předvídatelnost; vyzývá členské státy, aby vyčlenily 2 % svých rozpočtů na kulturu, jak Parlament mnohokrát požadoval;

33.  vítá podporu, kterou Komise poskytuje členským státům při zajišťování spravedlivého odměňování a zlepšování sociálně-ekonomických podmínek pro umělce a tvůrce prostřednictvím obecných a odvětvových dialogů; zdůrazňuje, že kromě opatření na podporu hospodářského oživení kulturních a kreativních odvětví a průmyslu by měla být podpora z Nástroje pro oživení a odolnost využita zejména ke zlepšení pracovních podmínek, odborné přípravy a zvyšování kvalifikace a rekvalifikace pracovníků v kulturních a kreativních odvětvích a průmyslu, což jim umožní držet krok s probíhajícími strukturálními změnami v těchto odvětvích;

34.  připomíná nicméně, že různorodost veřejných investic povede k nejednotné rychlosti oživení kulturních a kreativních odvětví a průmyslu, což dále prohloubí rozdíly v rámci kulturního ekosystému EU, který potřebuje stabilní a spolehlivou strukturu a financování, a v konečném důsledku to ohrozí kulturní rozmanitost Evropy; zdůrazňuje, že oživení kulturních a kreativních odvětví a průmyslu musí zohlednit probíhající úsilí o větší udržitelnost a digitalizaci a zlepšit pracovní a platové podmínky pracovníků v kulturních a kreativních odvětvích a průmyslu s cílem překonat strukturální problémy, které existovaly již před pandemií COVID-19;

35.  připomíná Komisi opakované výzvy Parlamentu, aby byl předložen návrh na vytvoření evropského statusu umělce, který by stanovil společný rámec pro přiměřené, spravedlivé a transparentní pracovní podmínky a minimální normy, které budou společné pro všechny země EU, včetně spravedlivého odměňování, při plném respektování odpovědnosti členských států a EU v oblasti trhu práce a kulturní politiky, s cílem zlepšit sociálně-ekonomické podmínky všech pracovníků kulturních a kreativních odvětví a průmyslu ve všech členských státech a zajistit základní podmínky, které de facto zaručí skutečnou tvořivost a svobodu projevu; se zájmem očekává zveřejnění příslušné zprávy OMK v polovině roku 2023; vyzývá k tomu, aby byly v záležitostech týkajících se sociální ochrany řádně zohledněny příspěvky příslušných organizací občanské společnosti, včetně sociálních partnerů, s cílem zajistit přijetí vhodných následných opatření;

36.  kromě toho vybízí všechny členské státy, aby provedly směrnici (EU) 2019/790 o autorském právu na jednotném digitálním trhu(23), a vyzývá členské státy, které tak dosud neučinily, aby směrnici provedly ve svých vnitrostátních právních předpisech a zaručily spravedlivou, řádnou a přiměřenou odměnu autorům a výkonným umělcům; vyzývá Komisi, aby podpořila úsilí o provedení a uplatňování;

37.  s politováním konstatuje, že postupy pro podávání žádostí o finanční prostředky EU, včetně postupů pro program Kreativní Evropa, jsou často stále příliš zatěžující a vytvářejí zbytečné překážky pro všechny potenciální příjemce, zejména pro mikroorganizace a malé organizace v kulturních a kreativních odvětvích a průmyslu, jejichž správní kapacity jsou omezené, a že to platí pro organizace v Evropě i ve třetích zemích; vyzývá proto Komisi, aby usilovala o zvýšení povědomí o rozmanitých možnostech financování, které jsou k dispozici, a dále zjednodušila tyto postupy s cílem umožnit širšímu okruhu a škále organizací, včetně malých a středních organizací v nejvíce znevýhodněných oblastech, přístup k finančním prostředkům EU;

38.  žádá Komisi, aby při zjednodušování těchto postupů uplatňovala zásadu mnohojazyčnosti a kulturní rozmanitosti a umožnila podávání přihlášek v dalších jazycích, počínajíc evropskými jazyky, aby byla zaručena stejná šance pro všechny organizace a jednotlivce, kteří nemají kapacitu nebo prostředky k zajištění překladu do angličtiny;

39.  vítá nedávné zavedení „kaskádového financování“ jako prostředku, jak lépe oslovit všechny příjemce, zejména jednotlivce a malé a střední organizace; vyzývá Komisi, aby takovéto systémy dále rozvíjela ve všech programech týkajících se kulturních a kreativních odvětví a průmyslu; doporučuje však Komisi, aby při vytváření těchto systémů zahrnujících zprostředkovatelské organizace zvážila otázky možných střetů zájmů mezi zprostředkovatelem a konečnými příjemci, režijních nákladů zprostředkovatelů na logistiku a správu grantů a kritérií pro výběr a závěrečného hodnocení grantů;

40.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby opatření a iniciativy v oblasti kultury na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni byly podpořeny dostatečnými finančními prostředky a kapacitami, snadnějším přístupem k financování, zejména v dobách vážných hospodářských problémů, aby bylo možné postoupit od řešení krizí k přijetí dlouhodobé strategie pro kulturní politiku;

41.  připomíná klíčový cíl Komise, kterým je doprovázet rozvoj tvůrčích partnerství mezi kulturními a jinými odvětvími;

42.  zdůrazňuje úspěch iniciativy Evropská hlavní města kultury, pokud jde o rozvoj měst a regionů v celé EU a přidružených zemích; zdůrazňuje, že je třeba vyčlenit další finanční prostředky pro Evropská hlavní města kultury, neboť pandemie COVID-19, po níž následovala rostoucí inflace, výrazně zhoršila rámcové podmínky provádění tohoto projektu; vítá Monitor kulturních a kreativních měst Komise, který vypracovalo Společné výzkumné středisko a který přispívá k objektivnímu posouzení kulturního a přírodního bohatství regionů a měst na základě vazby mezi kulturou a cestovním ruchem; vybízí Komisi, aby navázala na projekt v oblasti kulturních a kreativních prostor a měst s cílem podpořit účast na kultuře a sociální a městskou obnovu;

43.  doporučuje Komisi a členským státům, aby navázaly na doporučení zprávy OMK o udržitelném kulturním cestovním ruchu s cílem zajistit správnou rovnováhu mezi ochranou a zachováním kulturního dědictví na jedné straně a zlepšením přístupu návštěvníků a zařízení na straně druhé; zároveň naléhavě vyzývá členské státy, aby byly i nadále ostražité, pokud jde o rizika masového cestovního ruchu pro kulturní dědictví a přírodní ekosystémy, a zdůrazňuje, že je třeba nalézt rovnováhu mezi růstem a rozvojem odvětví cestovního ruchu ve městech, která jsou uměleckými a turistickými destinacemi, a kvalitou života občanů, kteří v nich trvale žijí;

44.  uznává významný přínos kreativní, interdisciplinární a transdisciplinární iniciativy Nový evropský Bauhaus (NEB), jejímž cílem je splnit cíle Zelené nové dohody EU propojením světa vědy, technologií, umění a kultury a začleněním environmentální udržitelnosti do všech politik EU; připomíná, že tato iniciativa by měla být založena na inovacích na všech úrovních a na aktivní účasti a smysluplném zapojení všech občanů, a to i ze sociálně znevýhodněného prostředí, a místních komunit; zdůrazňuje, že nový pracovní plán Rady pro oblast kultury by měl význam iniciativy NEB odrážet, včetně jejího vnějšího rozměru, a přinést jasné cílové výstupy; vyzývá opětovně Komisi, aby co nejdříve předložila návrh učinit z iniciativy NEB v příštím VFR nový samostatný program EU, který bude financován z nových prostředků;

45.  zdůrazňuje obrovský přínos umění a kultury, pokud jde o zvyšování povědomí o problematice životního prostředí, klimatu a udržitelnosti a jejím sociálním rozměru a o motivaci k pozitivní změně chování; zejména připomíná, že generacemi používané tradiční postupy, které tvoří součást kulturního dědictví, jsou klíčem k úspěchu mitigačních a adaptačních snah v oblasti změny klimatu; za tímto účelem vybízí Komisi, aby úžeji spolupracovala s členskými státy, občanskou společností a vnitrostátními a místními organizacemi s cílem zvýšit povědomí občanů o tomto tématu a aby poskytla zvláštní finanční prostředky pro tyto kulturní iniciativy prostřednictvím součinnosti s dalšími specializovanými programy, fondy a politikami EU;

46.  vybízí Komisi, Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a členské státy, aby koncipovaly své kulturní programy v souladu se zásadami udržitelnosti životního prostředí a boje proti klimatické krizi a aby posuzovaly environmentální dopad všech projektů financovaných z prostředků EU, a to během celého jejich životního cyklu; doporučuje zúčastněným stranám a příjemcům finančních prostředků EU, aby při navrhování, plánování a provádění svých projektů hledali metody a přístupy, které jsou k životnímu prostředí co nejšetrnější;

47.  vítá zprávu OMK s názvem „Posílení odolnosti kulturního dědictví vůči změně klimatu – Zelená dohoda pro Evropu ve vztahu ke kulturnímu dědictví“ a vybízí Komisi a členské státy, aby se aktivně řídily doporučeními a využívaly příklady osvědčených postupů v praxi;

48.  poukazuje na to, že při obnově kulturního dědictví a tradičních budov by měla být věnována zvláštní pozornost otázkám udržitelnosti; uznává potenciál iniciativy NEB přispívat k ochraně a obnově měst a jejich kulturního dědictví v případě přírodních katastrof i katastrof způsobených člověkem; zdůrazňuje potřebu další výměny osvědčených postupů mezi členskými státy i se třetími zeměmi v oblasti ochrany, zachování a obnovy kulturního dědictví, včetně inovací ke zlepšení energetické účinnosti stávajících budov, při současném zachování jejich architektonického nebo historického charakteru, se zvláštním ohledem na autenticitu a kvalitu konečného výsledku obnovy, aby nedošlo k narušení fyzické integrity, architektonické soudržnosti, historického charakteru nebo hodnoty historických nebo uměleckých budov nebo historických center, a to v souladu s příslušnými vnitrostátními předpisy o ochraně památek a s Benátskou chartou o zachování a restaurování památek a sídel z roku 1964;

49.  připomíná článek 3 SEU, který stanoví, že EU musí zajistit zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví; trvá na tom, že zachování požadované úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí není v rozporu se zachováním evropského dědictví; poukazuje na to, že zpráva odborníků Komise a členských států nazvaná „Posílení odolnosti kulturního dědictví vůči změně klimatu“, která byla zveřejněna v roce 2022, jasně uvádí, že klimatickou krizi nelze vyřešit krizí v oblasti kulturního dědictví; vyzývá proto Komisi, aby tuto skutečnost zohlednila při rozhodování o tom, zda nějakou látku zařadí na seznam látek podléhajících povolení v příloze XIV nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), pokud je tato látka nezbytná pro obnovu kulturního dědictví; žádá Komisi, aby v takových případech pečlivě posoudila socioekonomické přínosy plynoucí z používání těchto látek ve srovnání s rizikem pro lidské zdraví nebo životní prostředí, neboť je třeba, aby byly náležitě zachovány oba zájmy; žádá, aby rovněž zvážila existenci vhodných alternativních látek nebo technologií v souladu s článkem 60 a čl. 58 odst. 2 (a dalšími příslušnými články) nařízení REACH, zdůrazňuje, že odvětví kulturního dědictví přijalo příkladné kroky, pokud jde o právní požadavky na ochranu řemeslníků a umělců vykonávajících profesní činnost; žádá o případné výjimky a odchylky pro kulturní odvětví a pro činnosti související s kulturním dědictvím z výše uvedeného nařízení, aby se zabránilo uzavírání či přemísťování mnoha řemeslných podniků a jakémukoli negativnímu dopadu na obnovu, údržbu a zachování obrovského dědictví EU; vyzývá evropské orgány, aby s odvětvím kulturního dědictví konzultovaly a zapojily je do všech předběžných diskusí týkajících se regulačních nebo legislativních změn, které mají přímý dopad na jejich činnost;

50.  vyzývá Komisi a ESVČ, aby posílily spolupráci s Radou Evropy, a to i pokud jde o kulturní trasy, s cílem prosazovat základní hodnoty kulturní rozmanitosti, mezikulturního dialogu a udržitelného územního rozvoje méně známých destinací ve snaze o zachování, ochranu a obnovu kulturního a přírodního dědictví těchto lokalit;

51.  uznává, že digitalizace je způsobem, jak přínosy kulturního dědictví maximalizovat; zdůrazňuje, že digitalizace znamená pro kulturní a kreativní odvětví výzvy a nutí tato odvětví k tomu, aby neustále přehodnocovala a přetvářela své obchodní modely a rozšiřovala kvalifikaci svých pracovníků; podtrhuje, že je důležité, aby pro udržitelnou digitalizaci, uchovávání a on-line dostupnost kulturního a tvůrčího obsahu a evropského kulturního dědictví bylo zaručeno financování; připomíná nutnost investovat do digitální gramotnosti všech občanů, což je i prostředek, jak zajistit jejich možnost kulturního požitku;

52.  žádá Komisi a členské státy, aby při digitalizaci kulturního dědictví braly v úvahu vývoj metaverza a aby evropské kulturní dědictví chránily v situacích, kdy je fakticky replikováno nebo jakýmkoli způsobem do metaverza převáděno;

53.  poukazuje zejména na pozitivní přínos center EU pro digitální inovace a kreativních inovačních laboratoří, které podporují evropská kulturní a kreativní odvětví v jejich inovační kapacitě na digitálním a audiovizuálním poli;

54.  vítá začlenění klastru „Kultura, kreativita a inkluzivní společnost“ do programu Horizont Evropa a zvýšení počtu výzev k výzkumu a inovacím v oblasti kulturního dědictví a kulturních a kreativních odvětví a oceňuje nedávné zahájení činnosti znalostního a inovačního společenství nového Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) pro kulturu a tvořivost; s napětím očekává, jaké výsledky tyto výzvy k předkládání návrhů přinesou, a zejména jak výzkum a inovace případně přispějí k rozvoji evropských mezinárodních kulturních vztahů;

55.  uznává zásadní význam nehmotných aktiv a průmyslových odvětví intenzivně využívajících duševní vlastnictví pro hospodářský růst EU a pro její kulturní odolnost a viditelnost a zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou duševní vlastnictví již hraje v digitální transformaci Evropy; zdůrazňuje, že je nutné dostatečně zvýšit právní ochranu těchto aktiv a odvětví, aby všichni tvůrci kulturních a kreativních děl mohli požívat svých práv duševního vlastnictví; žádá v této souvislosti Komisi, aby přijala veškerá nezbytná opatření na ochranu duševního vlastnictví v digitalizovaném prostředí Evropy;

56.  vyjadřuje politování nad tím, že kulturní materiál v papírové podobě postupně mizí, a nad tím, jaké dopady má tento trend na vydavatelské odvětví, zejména na malá a střední vydavatelství a knihkupectví;

Vnější rozměr a mezinárodní kulturní vztahy

57.  domnívá se, že kultura a mezikulturní dialog zásadním způsobem přispívají k podpoře vzájemného porozumění uvnitř společnosti i mezi nimi a k obnově komunikace nad rámec jazyků na mezinárodní scéně v náročných globálních kontextech, což je projev hodnoty kulturní rozmanitosti a lidských práv, jejich respektování a podpory; zdůrazňuje úlohu EU při podpoře soustavného dialogu o kulturních politikách mezi jejími členskými státy a třetími zeměmi a vyzývá členské státy, aby tímto způsobem zajistily odpovídající finanční prostředky pro posílení mezinárodní kapacity EU v oblasti kultury a otevřely pro evropské kulturní a kreativní odvětví, včetně menších organizací a umělců, možnosti působit v mezinárodním měřítku;

58.  odsuzuje zneužívání kultury, a to zejména autoritářskými vládami, které se snaží, i prostřednictvím kulturních a vzdělávacích institucí, nově definovat mezinárodní pravidla a hodnoty tím, že zpochybňují jejich univerzálnost a uplatňují svůj politický vliv k porušování umělecké a akademické svobody;

59.  poukazuje na potenciál mezinárodních kulturních vztahů EU v boji proti dezinformacím ve třetích zemích, proti zahraničnímu vměšování do záležitostí EU a nepřátelským narativům neliberálních a autoritářských režimů vůči EU; vyzývá ESVČ, aby analyzovala, kde je působiště a jaký je vliv státních aktérů, kteří se snaží neblaze zasahovat do mezinárodních kulturních vztahů EU;

60.  poukazuje na rozdíl mezi „kulturními vztahy EU“ a „kulturní diplomacií EU“, pokud jde o rozhodovací procesy, koncepci a provádění programů a celkovou filozofii; zdůrazňuje, že oba přístupy mohou existovat vedle sebe a vzájemně se doplňovat, ale že každý z nich slouží jinému účelu;

61.  vyjadřuje politování nad tím, že pro oblast mezinárodních kulturních vztahů chybí jasná a soudržná strategie EU; důrazně vybízí Komisi a ESVČ, aby si pravidelně vyměňovaly postupy a získané poznatky a aby ve spolupráci s klastry národních kulturních institutů Evropské unie (EUNIC) a organizacemi občanské společnosti ve třetích zemích vypracovaly soudržné strategie založené na společném chápání toho, co mezinárodní kulturní vztahy tvoří, a to i pokud jde o jejich provádění a individuálně uzpůsobené pokyny pro činnost v oblasti kulturních vztahů, jimiž se mají řídit delegace EU ve třetích zemích a diplomatická zastoupení členských států; doporučuje, aby se v rámci těchto strategií investovalo do budování povědomí o společném kulturním dědictví EU a jeho příspěvku k prosazování demokracie a našich společných hodnot a do strategické komunikace o těchto záležitostech;

62.  zdůrazňuje, že EU se musí do mezinárodních kulturních vztahů zapojit s využitím svých vlastních nástrojů, aby na celosvětové scéně prezentovala takový kulturní obraz EU, který je větší než souhrn jejích částí, a doplnila tak zahraniční činnost kulturních institucí svých členských států; vyzývá k tomu, aby si EU vytvořila vlastní autonomní soubor nástrojů pro mezinárodní kulturní vztahy a kulturní diplomacii, a to na základě zkušeností z evropské sítě národních kulturních institucí, kulturních institucí členských států v zahraničí a občanské společnosti a kulturních odvětví třetích zemí a na základě partnerství vzniklých na tomto poli; zdůrazňuje, že smyslem tohoto souboru nástrojů by měla být podpora evropské kultury v zahraničí a poskytování technické, materiální a finanční podpory kulturním a kreativním odvětvím ve třetích zemích, a že by tedy měl být tento soubor nástrojů financován dostatečnými vlastními zdroji a finančními prostředky;

63.  vyzývá Komisi a ESVČ, aby vypracovaly studii, která posoudí, zda vytvořit v rámci nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) – Globální Evropa zvláštní kapitolu týkající se mezinárodních kulturních vztahů, nebo zda posílit vnější rozměr programu Kreativní Evropa, přičemž jednou z možností, jak toho dosáhnout, je vytvořit novou složku věnovanou konkrétně financování projektů v oblasti mezinárodních kulturních vztahů; naléhavě vyzývá Komisi a ESVČ, aby za tímto účelem poskytly nové finanční prostředky, a zajistily tak, že nová opatření nebudou financována na úkor stávajících programů;

64.  naléhavě vyzývá členské státy, Komisi a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby zvýšili své úsilí o dosažení společných postojů EU v rámci mnohostranných fór a sítí a aby v otázkách, které mají dopad na mezinárodní kulturní vztahy, vystupovali jednotně, kdykoli je to třeba;

65.  zdůrazňuje, EU by se měla plně zapojovat do kulturních akcí na celém světě, zejména těch, které mají globální význam, jako je světová výstava World Expo; žádá, aby EU dostala možnost uspořádat světovou výstavu, která by se mohla konat v jejích různých členských státech;

66.  vítá doporučení, která v souvislosti s mezinárodními kulturními vztahy zveřejnila iniciativa strukturovaného dialogu „Voices of Culture“, a vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy, aby tato doporučení při vypracovávání svých strategií pro mezinárodní kulturní vztahy řádně zohlednily; zejména naléhavě vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy, aby při budování svých kulturních vztahů se třetími zeměmi uplatňovaly přístup zdola nahoru, dodržovaly lidská práva a kladly důraz na mezilidský rozměr a aby svou strategii v oblasti mezinárodních kulturních vztahů a plánování projektů navrhly a prováděly s přihlédnutím k potřebám a požadavkům svých partnerských zemí a místních komunit a aby k nim přistupovaly jako k rovnocenným partnerům; zdůrazňuje, že tyto strategie by neměly razit univerzální přístup, ale měly by reagovat na potřeby a konkrétní politickou a sociálně-ekonomickou situaci každé partnerské země nebo regionu; žádá, aby na oblast mezinárodních kulturních vztahů byly vyčleněny ve stávajících programech pro kulturu a vzdělávání odpovídající finanční prostředky, a to jak prostřednictvím zeměpisných, tak tematických programů nástroje NDICI; konstatuje, že spolupráce s místními organizacemi, včetně mezikulturních a mezináboženských subjektů, má zásadní význam pro posílení vztahů na základě sdílených hodnot, jako je mír, tolerance a vzájemné porozumění, a pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti projektů financovaných EU;

67.  oceňuje práci kulturních institucí a organizací členských států a klastrů EUNIC ve třetích zemích; vybízí k další spolupráci mezi nimi a k rozvoji jejich sítě s místními organizacemi občanské společnosti, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost menším členským státům, jejichž kulturní dědictví je v zahraničí prezentováno jen málo, nebo v něm není prezentováno vůbec, a jejich potřebám v oblasti kulturního zastoupení;

68.  vítá skutečnost, že několik útvarů Komise a ESVČ se zapojuje do průřezové činnosti v oblasti mezinárodních kulturních vztahů; vyzývá Komisi a ESVČ, aby zlepšily mechanismy koordinace mezi dotčenými subjekty, mimo jiné vytvořením soudržnějších a efektivnějších pracovních metod, s cílem maximalizovat účinnost, zabránit překrývání činností a zajistit institucionální paměť;

69.  vítá vytvoření kontaktních kanceláří pro kulturu v rámci delegací EU; vybízí delegace EU, aby posílily úlohu těchto kanceláří, podpořily jejich kapacity a začlenily je do svých strategických týmů, a nikoli do svých týmů pro komunikaci a akce; vyzývá k tomu, aby týmům EU pro mezinárodní kulturní vztahy a kulturní diplomacii v Komisi, v ústředí ESVČ a v delegacích EU byly přiděleny dostatečné rozpočtové a personální zdroje s cílem usnadnit a posílit kulturní spolupráci s místními aktéry, včetně veřejných institucí, organizací občanské společnosti a akademické obce ve třetích zemích;

70.  vybízí členské státy a ESVČ, aby do školení všech svých diplomatických pracovníků začlenily problematiku kulturních politik, mezinárodních kulturních vztahů a kulturní diplomacie, a zvýšily tak povědomí diplomatů o mezinárodních kulturních vztazích jakožto klíčové a nezávislé části veřejné diplomacie a vybudovaly v oblasti mezinárodních kulturních vztahů a kulturní diplomacie odpovídající politické a strategické kompetence; se zájmem očekává výsledky nově otevřené Evropské diplomatické akademie založené na pilotním projektu Evropského parlamentu a zveřejnění listopadové studie proveditelnosti, kterou nechala vypracovat ESVČ;

71.  vítá první výsledky přípravné akce pro Evropské prostory kultury; zdůrazňuje pozitivní výsledky modelů inovativní spolupráce realizovaných partnery projektu na základě vizí vytvořených společně s místními zúčastněnými stranami v duchu rovného partnerství; vyzývá Komisi, aby ve financování toho vysoce úspěšného projektu pokračovala; vybízí kulturní subjekty v EU a třetích zemích, aby prozkoumaly další způsoby spolupráce, jako např. vytváření společných uměleckých děl a mezinárodní koprodukci, s cílem podpořit vzájemné porozumění napříč jazyky a hranicemi;

72.  zdůrazňuje, že EU by mohla posílit mezinárodní partnerství v oblasti kulturní spolupráce prostřednictvím svých nejvzdálenějších regionů a zámořských zemí a území ležících na zeměpisných, kulturních a jazykových křižovatkách po celém světě; vyzývá EU, aby navrhla projekty mezinárodní kulturní spolupráce, které zahrnou nejvzdálenější regiony a zámořské země a území s cílem podpořit regionální integraci a budovat nová partnerství s partnerskými zeměmi;

73.  trvá na tom, že je třeba zintenzivnit boj proti nezákonnému obchodu s kulturními statky; vítá nedávné konzultace Komise v rámci přípravy nového akčního plánu s cílem vytvořit pro boj EU proti nedovolenému obchodování s kulturními statky jasný, komplexní a účinný rámec, jehož smyslem bude narušit trestnou činnost a chránit kulturní dědictví na jednotném trhu v rámci strategie EU pro boj proti organizované trestné činnosti; vyzývá k lepší spolupráci mezi EU a třetími zeměmi v oblasti ochrany kulturního dědictví a boje proti nedovolenému obchodování s kulturními statky;

74.  připomíná, že archeologické a kulturní dědictví tvoří nedílnou součást národní identity; odsuzuje proto nezákonný odvoz kulturních statků z jejich lokalit a obchodování s nimi; vítá, že některé členské státy se v rámci své strategie vnější politiky snaží o navracení kulturních děl a artefaktů do míst jejich původu, o posílení vzájemného porozumění kulturnímu dědictví druhé strany a o podporu rozvoje autonomních kulturních politik ve třetích zemích; vyzývá Komisi a ESVČ, aby tyto členské státy aktivně při jednáních se třetími zeměmi podporovaly na bázi komplexního přístupu a aby aktivně podporovaly i úsilí všech členských států o ochranu jejich kulturního a historického dědictví a o odškodnění, jak bylo stanoveno v prohlášení ze světové konference MONDIACULT konané v roce 2022;

75.  připomíná, že je důležité podporovat kulturu jako zprostředkovatele udržitelného rozvoje s velkým potenciálem pro sociální a hospodářský růst; vyzývá Komisi, aby usnadnila příspěvek kulturních subjektů a organizací občanské společnosti k udržitelnému rozvoji prostřednictvím jejich aktivní účasti na pravidelném dialogu, v profesních sítích a mnohostranných partnerstvích a také prostřednictvím opatření financovaných z nástroje NDICI v oblasti kultury; vyzývá Komisi a ESVČ, aby sledovaly stav provádění opatření v oblasti mezinárodní kulturní spolupráce a výsledky dosažené v rámci nástroje NDICI v tomto ohledu a aby o nich Parlament pravidelně informovaly;

76.  připomíná, že v rámci cílů udržitelného rozvoje je podpora a ochrana kultury cílem sama o sobě, což je zakotveno především v cílech 4.7, 8.9 a 11.4, a představuje rovněž klíčový faktor pro provádění Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030; vyzdvihuje průřezovou povahu kultury a kulturních projektů, díky níž mohou pozitivně přispívat k dosažení všech cílů udržitelného rozvoje; vyzývá Komisi, delegace EU ve třetích zemích a členské státy, aby se více zabývaly tím, jak jsou kultura a kulturní politiky spojeny s dosažením všech cílů udržitelného rozvoje, mimo jiné prostřednictvím účasti umělců a kulturních pracovníků na inkluzivním dialogu, jejich zapojení do profesních sítí, výměn a mnohostranných partnerství a prostřednictvím podpory organizací občanské společnosti; vyzývá Komisi a ESVČ, aby v zájmu zajištění řádného provádění těchto společných priorit organizovaly více brífinků a výměn názorů a postupů;

77.  zdůrazňuje potenciál kultury a hmotného i nehmotného kulturního dědictví jakožto vektoru komunikace, výměny a míru, který přispívá k usmíření a prevenci konfliktů; v této souvislosti vybízí k posílení spolupráce s UNESCO v oblasti ochrany kulturního dědictví a vysílání zjišťovacích misí;

78.  žádá Komisi, aby důrazně odsoudila ničení historického, uměleckého a kulturního dědictví, k němuž došlo při nedávných konfliktech, jakož i systematické a politicky či ideologicky řízené devastování historického, uměleckého a kulturního dědictví a likvidaci identity a kultury svrchovaných států, národů a menšin; mimo jiné pokračování politiky Ázerbájdžánu, jenž se snaží vymycovat a popírat arménské kulturní dědictví v oblasti Náhorního Karabachu a okolí, a úmyslné ničení kulturního dědictví na Ukrajině v důsledku nevyprovokované, nezákonné ruské válečné agrese; připomíná, že ničení kulturního dědictví může představovat válečný zločin a porušování lidských práv, a v tomto ohledu poukazuje na „odpovědnost za ochranu“, kterou členské státy přijaly, a to i pokud jde o ochranu kulturního dědictví po ozbrojených konfliktech i během nich; vyzývá k tomu, aby ochrana kulturního dědictví byla zařazena mezi cíle misí a operací v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky a aby byla pro řešení bezpečnostních výzev s dopadem na kulturní dědictví nabídnuta místním parterům asistence a instruktáž; vyzývá k zavedení cílených sankcí vůči jednotlivcům a subjektům odpovědným za ničení a pustošení kulturního dědictví nebo za obchodování s ním, neboť tyto sankce představují důležitý krok k odstrašení případných pachatelů a k zajištění jejich odpovědnosti za tyto činy;

79.  vyzývá Komisi a ESVČ, aby partnerům v členských státech a třetích zemích poskytovaly technickou a materiální pomoc při zvyšování povědomí a rozvoji dovedností a znalostí nezbytných pro zachování a správu kulturního dědictví, a to i prostřednictvím spolupráce s mládežnickými organizacemi a vzdělávacími institucemi ve třetích zemích;

80.  upozorňuje Komisi, ESVČ, delegace EU ve třetích zemích a členské státy, že z obnovy válkou zničených památek kulturního dědictví ve třetích zemích financované z prostředků EU by neměli mít prospěch agresoři obvinění z porušování lidských práv a že tato obnova by neměla legitimizovat autoritářské režimy ani normalizovat vztahy s nimi;

81.  vyzývá členské státy, aby při schvalování pracovního plánu pro kulturu na období 2023-2026 náležitě zohlednily postoj Parlamentu;

o
o   o

82.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost.

(1) Úř. věst. C 388, 13.11.2020, s. 30. (2) Úř. věst. C 334, 19.09.2018, s. 112. (3) Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 24. (4) Úř. věst. C 125 E, 22.5.2008, s. 223. (5) Úř. věst. C 184, 5.5.2022, s. 88. (6) Úř. věst. C 347, 9.9.2022, s. 15. (7) Úř. věst. C 385, 22.9.2021, s. 152. (8) Přijaté texty, P9_TA(2022)0319. (9) Úř. věst. C 385, 22.09.2021, s. 2. (10) Úř. věst. L 189, 28.5.2021, s. 34. (11) Úř. věst. L 189, 28.5.2021, s. 1. (12) Úř. věst. L 202, 8.6.2021, s. 32. (13) Úř. věst. L 462, 28.12.2021, s. 1. (14) Úř. věst. L 437, 28.12.2020, s. 116. (15) Úř. věst. L 131, 20.5.2017, s. 1. (16) Úř. věst. L 131, 20.5.2017, s. 1. (17) Ernst & Young, „Rebuilding Europe: The cultural and creative economy before and after the COVID-19 crisis“ („Obnova Evropy: kulturní a kreativní průmysl před koronavirovou krizí a po ní), leden 2021. (18) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. září 2020 o kulturním oživení Evropy ( Úř. věst. C 385, 22.9.2021, s. 152) a jeho usnesení ze dne 20. října 2021 o situaci umělců a kulturním oživení v EU (Úř. věst. C 184, 5.5.2022, s. 88). (19) Fancourt D. a Finn S., Jaké jsou důkazy o úloze umění při zlepšování zdraví a dobrých životních podmínek? Souhrnný přehled, regionální kancelář WHO pro Evropu (souhrnná zpráva sítě zdravotnických důkazů (HEN) 67), Kodaň, 2019. (20) Britská rada a Goethe Institut, Kulturní hodnota – kulturní vztahy ve společnostech v procesu transformace: Literární přehled (2018), s. 7. (21) Rivera T., Rozlišení kulturních vztahů od kulturní diplomacie: Vztahy Britské rady s vládou Jejího Veličenstva, Figueroa Press, Los Angeles, 2015, s. 9–10. (22) Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 24. (23) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 92).