Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 6. července 2022 o změně jednacího řádu Evropského parlamentu týkající se článku 216 o schůzích výborů (2022/2069(REG))

P9_TA(2022)0281 A9-0203/2022

Evropský parlament,

–  s ohledem na dopis předsedkyně Evropského parlamentu ze dne 9. června 2022,

–  s ohledem na články 236 a 237 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A9‑0203/2022),

1.  rozhoduje o změně jednacího řádu, jak je uvedeno níže;

2.  rozhoduje, že změny vstupují v platnost prvním dnem po jejich přijetí;

3.  pověřuje svou předsedkyni, aby pro informaci předala toto rozhodnutí Radě a Komisi.

Platné znění   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Jednací řád Evropského parlamentu Čl. 216 – odst. 1 1.  Výbor se schází, když jej svolá jeho předseda, nebo na žádost předsedy Parlamentu. 1.  Výbor se schází, když jej svolá jeho předseda, nebo na žádost předsedy Parlamentu. Předseda výboru může při svolávání schůze výboru v jednotlivých případech a se souhlasem koordinátorů, kteří zastupují většinu členů výboru, rozhodnout, že schůze se lze účastnit rovněž distančně, s výjimkou neveřejných schůzí výboru. Při svolávání schůze výboru jeho předseda předloží návrh pořadu jednání. O návrhu pořadu jednání rozhodne výbor na začátku schůze. Při svolávání schůze výboru jeho předseda předloží návrh pořadu jednání, v němž je uvedeno, zda se lze dané schůze účastnit rovněž distančně. O návrhu pořadu jednání rozhodne výbor na začátku schůze. Pozměňovací návrh 2 Jednací řád Evropského parlamentu Čl. 216 – odst. 4 4.  Čl. 171 odst. 2 o rozdělení řečnické doby se použije obdobně na výbory. 4.  Čl. 171 odst. 2 se použije obdobně na výbory. Čl. 171 odst. 2 druhá věta se však nepoužije na členy výboru, kteří se schůze účastní distančně. Pozměňovací návrh 3 Jednací řád Evropského parlamentu Čl. 216 – odst. 5 a (nový) 5a.  V případě každé distanční účasti musí být zajištěno, aby: –  členové výboru mohli vykonávat svůj parlamentní mandát bez omezení, včetně svého práva vystupovat ve výborech; –  dostupná řešení v oblasti informačních technologií byla „technologicky neutrální“; –  byly používány zabezpečené elektronické prostředky, které přímo a interně spravují parlamentní útvary a dohlíží na ně; –  technické vybavení umožňovalo zvukový a obrazový přenos v nezbytné kvalitě a –  vystoupení probíhalo z vhodného místa.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2022 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění a opravuje nařízení (EU) č. 508/2014, pokud jde o zvláštní opatření ke zmírnění dopadů vojenské agrese Ruska vůči Ukrajině na rybolovné činnosti a zmírnění dopadů narušení trhu způsobeného touto vojenskou agresí na dodavatelský řetězec produktů rybolovu a akvakultury (COM(2022)0179 – C9-0149/2022 – 2022/0118(COD))

P9_TA(2022)0282 A9-0182/2022

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2022)0179),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 43 odst. 2 a článek 175 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0149/2022),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 29. června 2022 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A9-0182/2022),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 6. července 2022 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/..., kterým se mění nařízení (EU) č. 508/2014, pokud jde o zvláštní opatření ke zmírnění důsledků útočné války Ruska vůči Ukrajině pro rybolovné činnosti a zmírnění dopadů narušení trhu způsobeného touto útočnou válkou na dodavatelský řetězec produktů rybolovu a akvakultury

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2022/1278.)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2022 o zprávě Komise o Bosně a Hercegovině za rok 2021 (2021/2245(INI))

P9_TA(2022)0283 A9-0188/2022

Evropský parlament,

–  s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé,

–  s ohledem na první schůzi Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení EU – Bosna a Hercegovina, která se konala ve dnech 5.–6. listopadu 2015, a na druhou schůzi Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení EU – Bosna a Hercegovina dne čtvrtek 17. června 2021,

–  s ohledem na třetí zasedání Rady stabilizace a přidružení EU – Bosna a Hercegovina, dne 13. července 2018,

–  s ohledem na čtvrtou schůzi výboru pro stabilizaci a přidružení EU – Bosna a Hercegovina dne 7. listopadu 2019,

–  s ohledem na žádost Bosny a Hercegoviny o členství v Evropské unii ze dne 15. února 2016,

–  s ohledem na Sofijské prohlášení přijaté na summitu EU a zemí západního Balkánu dne 17. května 2018 a na Sofijské prohlášení v jeho příloze,

–  s ohledem na summit EU a zemí západního Balkánu, který se konal dne 6. května 2020 v Záhřebu a jeho prohlášení,

–  s ohledem na sofijský summit dne 10. listopadu 2020, včetně prohlášení o společném regionálním trhu a prohlášení o zelené agendě pro západní Balkán,

–  s ohledem na 8. summit v rámci berlínského procesu dne 5. července 2021,

–  s ohledem na summit EU a zemí západního Balkánu konaný v Brdu pri Kranju dne 6. října 2021 a jeho prohlášení,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2021/1923 ze dne 4. listopadu 2021 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu budování kapacit ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny(1),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 18. října 2021 o Bosně a Hercegovině a operaci EUFOR Althea v návaznosti na třetí strategický přezkum operace,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 14. prosince 2021 o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 24. a 25. března 2022 o dlouhotrvající politické krizi v Bosně a Hercegovině a o potřebě toho, aby vedoucí představitelé země prokázali pevné odhodlání urychleně dokončit ústavní a volební reformu,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1529 ze dne 15. září 2021, kterým se zřizuje Nástroj předvstupní pomoci (NPP III)(2),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. února 2020 nazvané „Posílení procesu přistoupení – přesvědčivá perspektiva EU pro západní Balkán“ (COM(2020)0057),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. května 2019 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2019“(COM(2019)0260),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Stanovisko Komise k žádosti Bosny a Hercegoviny o členství v Evropské unii“ (COM(2019)0261) a doprovodnou analytickou zprávu (SWD(2019)0222),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. dubna 2020 nazvané „Podpora západního Balkánu v boji s pandemií COVID-19 a při obnově po ní“,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. července 2020 nazvané „Akční plán EU proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi na období 2020–2025“ (COM(2020)0608),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2020 nazvané „Hospodářský a investiční plán pro západní Balkán“ (COM(2020)0641),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. dubna 2021 o strategii EU pro boj proti organizované trestné činnosti na období 2021–2025 (COM(2021)0170),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. dubna 2021 o strategii EU pro boj proti obchodování s lidmi 2021–2025 (COM(2021)0171),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. října 2021 „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2021“ (COM(2021)0664) doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Bosně a Hercegovině za rok 2021“ (SWD(2021)0291),

–  s ohledem na odbornou zprávu o právním státě v Bosně a Hercegovině ze dne 5. prosince 2019,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora ze dne 10. ledna 2022 nazvanou „Podpora EU určená na posilování právního státu na západním Balkáně: navzdory úsilí přetrvávají zásadní problémy“,

–  s ohledem na stanovisko k ústavní situaci v Bosně a Hercegovině a na pravomoci vysoké představitelky přijaté Benátskou komisí na 62. plenárním zasedání (Benátky, 11.–12. března 2005) a následná doporučení Benátské komise týkající se ústavních záležitostí v Bosně a Hercegovině,

–  s ohledem na souhrn stanovisek a zpráv Benátské komise týkajících se stability volebního zákona ze dne 14. prosince 2020,

–  s ohledem na příslušné rozsudky Evropského soudu pro lidská práva, v nichž bylo rozhodnuto ve prospěch žalujících, včetně Azry Zornićové, Derva Sejdiće a Jakoba Finciho a dalších,

–  s ohledem na společné prohlášení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrella a komisaře pro sousedství a rozšíření Olivera Várhelyiho ze dne 21. prosince 2020 o konání místních voleb v Mostaru,

–  s ohledem na šedesátou zprávu vysokého zástupce pro provádění mírové dohody v Bosně a Hercegovině předloženou generálnímu tajemníkovi OSN a s ohledem na jeho předchozí zprávy,

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2604 (2021) ze dne 3. listopadu 2021 o situaci v Bosně a Hercegovině, kterou byl prodloužen mandát sil pod vedením Evropské unie v Bosně a Hercegovině (EUFOR Althea) až do listopadu 2022,

–  s ohledem na rozhodnutí orgánů USA ze dne 5. ledna 2022 uvalit sankce na srbského člena Předsednictva Bosny a Hercegoviny v reakci na jeho korupční jednání a dlouhodobé ohrožování stability a územní celistvosti Bosny a Hercegoviny a na rozhodnutí orgánů Spojeného království ze dne 11. dubna 2022 o uvalení sankcí na srbského člena předsednictví a prezidenta Republiky srbské za jejich destabilizační činnost v Bosně a Hercegovině,

–  s ohledem na Politickou dohodu o zásadách k zajištění toho, aby Bosna a Hercegovina byla fungující zemí, která bude postupovat vpřed na své evropské cestě, přijatou v Bruselu dne 12. června 2022,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 23. června 2022 o Ukrajině, žádostech Ukrajiny, Moldavské republiky a Gruzie o členství, západním Balkánu a vnějších vztazích,

–  s ohledem na Úmluvu o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států přijatou dne 25. února 1991,

–  s ohledem na závěrečné prohlášení 8. fóra občanské společnosti zemí západního Balkánu ze dne 1. října 2021,

–  s ohledem na prohlášení z Poznaně o integraci Romů v rámci procesu rozšíření EU z roku 2019,

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu a o financování terorismu ze dne 16. května 2005,

–  s ohledem na ústavy Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 o připomínce událostí ve Srebrenici(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2015 o 20. výročí Daytonské mírové dohody(4),

–  s ohledem na své doporučení ze dne 19. června 2020 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k západnímu Balkánu v návaznosti na summit konaný v roce 2020(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2021 o spolupráci v boji proti organizované trestné činnosti na západním Balkáně(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. února 2022 o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky – výroční zpráva za rok 2021(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2022 o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací(8),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o této zemi,

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0188/2022),

A.  vzhledem k tomu, že občané Bosny a Hercegoviny usilují o evropsko-atlantickou integraci s cílem dosáhnout udržitelného míru, demokracie a prosperity; vzhledem k tomu, že budoucnost západního Balkánu leží v Evropě a občanům západního Balkánu, včetně Bosny a Hercegoviny, byla na summitu v Soluni v roce 2003 poskytnuta vyhlídka na budoucí integraci do EU;

B.  vzhledem k tomu, že EU a Evropský parlament trvale podporují cestu Bosny a Hercegoviny do EU a její demokratickou transformaci založenou na strategické orientaci této země a její angažovanosti ve prospěch evropské integrace; vzhledem k tomu, že přistoupení k EU vyžaduje zapojení všech politických představitelů, orgánů, institucí a osob zastávajících funkce v Bosně a Hercegovině;

C.  vzhledem k tomu, že EU je největším obchodním a investičním partnerem Bosny a Hercegoviny a jejím největším poskytovatelem finanční pomoci, zejména prostřednictvím nástroje předvstupní pomoci (NPP III);

D.  vzhledem k tomu, že pokrok Bosny a Hercegoviny na její cestě k přistoupení k EU závisí na splnění čtrnácti klíčových priorit, které jsou uvedeny ve stanovisku Komise k jejímu členství v EU, a vzhledem k tomu, že pomoc EU by měla řešit přetrvávající nedostatečný pokrok v této věci na straně Bosny a Hercegoviny;

E.  vzhledem k tomu, že důvěryhodnost procesu rozšíření vychází z jednoznačného pokroku v klíčových oblastech právního státu a reformy soudnictví, boje proti korupci a organizované trestné činnosti, bezpečnosti, základních práv, demokratických institucí, reformy veřejné správy, jakož i hospodářského rozvoje a konkurenceschopnosti;

F.  vzhledem k tomu, že je třeba zachovat odkaz Daytonské mírové dohody;

G.  vzhledem k tomu, že mezinárodní vysoký zástupce a Úřad vysokého zástupce (OHR) jsou podle přílohy 10 Daytonské mírové dohody i nadále pověřeni dohledem nad prováděním civilních aspektů mírových dohod až do dokončení agendy 5 + 2 stanovené v roce 2008;

H.  vzhledem k tomu, že od roku 2004 udržuje Evropská unie vojenskou operaci v Bosně a Hercegovině – EUFOR Althea – pověřenou výkonným mandátem Rady bezpečnosti OSN k tomu, aby podporovala orgány při udržování bezpečného prostředí; vzhledem k tomu, že EUFOR Althea by měla být dále posílena, aby byla skutečně účinná; vzhledem k tomu, že existuje konkrétní riziko, že v Radě bezpečnosti OSN nebude prodloužen její mandát;

I.  vzhledem k tomu, že OHR a EUFOR Althea jsou nedílnou součástí zachování míru, bezpečnosti a stability v Bosně a Hercegovině a v regionu a prosazování Daytonské mírové dohody v souladu s jejich mandáty;

J.  vzhledem k tomu, že vysoký představitel využil bonnské pravomoci k pozastavení uplatňování zákona Republiky srbské o nemovitém majetku;

K.  vzhledem k tomu, že silné mezinárodní mechanismy dohledu stanovily vysokou míru odpovědnosti mezinárodního společenství, včetně EU, pokud jde o demokratické fungování a prosperitu a mírovou budoucnost Bosny a Hercegoviny;

L.  vzhledem k tomu, že podle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod by měli mít všichni občané Bosny a Hercegoviny na celém území Bosny a Hercegoviny stejná práva a povinnosti bez ohledu na svůj etnický původ; vzhledem k tomu, že země se zavázala plnit domácí a mezinárodní závazky, pokud jde o ukončení systematické diskriminace na základě etnického původu a místa pobytu a o zajištění rovnosti občanů před zákonem, a zároveň dodržovat ustanovení ústavního pořádku země, který musí být uveden do plného souladu s evropskými normami a zásadami;

M.  vzhledem k tomu, že je zásadní, aby bylo na všech úrovních správy zajištěno dostatečně rozmanité zastoupení;

N.  vzhledem k tomu, že Bosna a Hercegovina dosud neprovedla řadu rozsudků Evropského soudu pro lidská práva ve prospěch bosenských občanů, kteří byli diskriminováni; vzhledem k tomu, že tato rozhodnutí umožňují všem občanům Bosny a Hercegoviny účinně uplatňovat svá základní občanská a politická práva;

O.  vzhledem k tomu, že ústavní a volební změny by měly posílit postavení Bosny a Hercegoviny jako multietnického, inkluzivního a demokratického státu a odstranit diskriminaci a korupci z volebního systému;

P.  vzhledem k tomu, že právní rámec Bosny a Hercegoviny musí být revidován s ohledem na mezinárodní judikaturu;

Q.  vzhledem k tomu, že přechod Bosny a Hercegoviny od Daytonské mírové dohody k rámci EU je nezbytným předpokladem pro zachování svrchovanosti země a potvrzení její demokratické transformace;

R.  vzhledem k tomu, že podle průzkumů OSN uvažuje kvůli deziluzi zapříčiněné nedostatkem vyhlídek v zemi 47 % Bosňanů ve věku 18 až 29 let o vystěhování, a to buď dočasném, nebo trvalém; vzhledem k tomu, že podle zprávy Populačního fondu OSN (UNFPA) opouští Bosnu a Hercegovinu každý rok průměrně 50 000 až 55 000 osob – většinou kvalifikovaných pracovníků a odborníků;

S.  vzhledem k tomu, že oficiální i neoficiální glorifikace odsouzených válečných zločinců, etnická segregace a diskriminace jsou v rozporu se samotnou podstatou evropského projektu; vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné účinně postavit mimo zákon popírání holokaustu, genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti;

T.  vzhledem k tomu, že Bosna a Hercegovina v současné době čelí největší nestabilitě od války v letech 1992 až 1995; vzhledem k tomu, že někteří političtí představitelé Republiky srbské v Bosně a Hercegovině používají štvavou rétoriku a podílejí se na destabilizačních akcích s cílem připravit vystoupení ze státních institucí (včetně armády, daňového systému a soudnictví) a zřídit nezávislé orgány, což je v rozporu s Daytonskou mírovou dohodou; vzhledem k tomu, že někteří zahraniční političtí aktéři aktivně podporují rozvratné a separatistické úsilí vedoucích představitelů bosenských Srbů, v jejichž čele stojí Milorad Dodik;

U.  vzhledem k tomu, že dne 18. března 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/450(9), kterým prodloužila stávající rámec sankcí pro jednotlivce narušující svrchovanost, územní celistvost a ústavní pořádek Bosny a Hercegoviny nebo Daytonskou mírovou dohodu;

V.  vzhledem k tomu, že Rada pravidelně vyjadřuje svou podporu svrchovanosti, jednotě a územní celistvosti Bosny a Hercegoviny;

W.  vzhledem k tomu, že zlovolné zahraniční přímé a zástupné vměšování a dezinformace mají za cíl vyvolat neshody mezi různými komunitami a destabilizovat region, zejména s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu;

Fungování demokratických institucí

1.  zdůrazňuje, že tempo přistoupení k EU závisí na provádění reforem, jejichž cílem je zaručit řádné fungování demokratických institucí založených na právním státu, řádné správě věcí veřejných a základních právech;

2.  naléhavě vyzývá Bosnu a Hercegovinu a všechny její politické aktéry, aby prokázali odhodlání a přijali významné kroky k členství v EU tím, že pokročí v plnění 14 klíčových priorit, tzn. zejména obnovu nezávislosti soudnictví, posílení právního státu a jeho hodnot a zásad ve všech státních institucích, zintenzivnění a zlepšení boje proti korupci a organizované trestné činnosti, podporu a zajištění svobody sdělovacích prostředků a příznivého prostředí pro občanskou společnost a ochranu zranitelných skupin;

3.  vyjadřuje politování nad tím, že více než 25 let po skončení války země je stále rozdělena, což je důsledek chování politických elit, separatistických pokusů a vysokého stupně korupce, přičemž tato situace přispívá k masivnímu odlivu mozků a demografickému poklesu, k nimž dochází kvůli nedostatečným vyhlídkám v zemi;

4.  vítá schůzi Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení mezi EU a Bosnou a Hercegovinou konanou dne 17. června 2021 a přijetí jeho jednacího řádu a zdůrazňuje, že je důležité zajistit jeho fungování prostřednictvím inkluzivního politického dialogu a pravidelné spolupráce; vyjadřuje však politování nad tím, že bosenské protějšky se dostatečně nezapojují do proaktivního navázání konstruktivní parlamentní spolupráce, což by přispělo k prioritě 3 ze 14 klíčových priorit;

5.  opakuje, že jednoznačně podporuje občanskou demokratickou transformaci Bosny a Hercegoviny prostřednictvím evropské integrace, která je založena na jednotě, svrchovanosti a územní celistvosti a opírá se o zásady rovnosti a nediskriminace všech občanů, jak je zakotveno v ústavě a v souladu s rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva;

6.  zdůrazňuje respektování odkazu Daytonské mírové dohody a připomíná její účel spočívající v ukončení války a zachování míru; bere na vědomí koncept konstitutivních národů, ale zdůrazňuje, že tento pojem by neměl v žádném případě vést k diskriminaci jiných občanů ani by neměl znamenat to, že by osoby, které se s jednou z těchto skupin ztotožňují, měly ve srovnání s ostatními občany Bosny a Hercegoviny nějaká další práva; odsuzuje prohlášení a návrhy, jejichž cílem je oslabit státnost a ústavní hodnoty Bosny a Hercegoviny, a připomíná, že Bosna a Hercegovina musí řešit nedostatky ve svém ústavním rámci a uvést jej do souladu s evropskými standardy a zásadami;

7.  zdůrazňuje, že vymáhání Daytonské mírové dohody zahrnuje povinnost provádět rozhodnutí vysokého zástupce, aniž by bylo dotčeno provádění potřebných politických a strukturálních reforem v zemi; zdůrazňuje, že je třeba posílit pocit odpovědnosti občanů a politiků Bosny a Hercegoviny za rozvoj země;

8.  vyjadřuje silnou podporu tomu, aby OHR plně uplatňoval svůj mandát, včetně využití bonnských pravomocí jako krajního řešení, bude-li to nezbytné, k zajištění plného dodržování Daytonské mírové dohody a svrchovanosti a integrity Bosny a Hercegoviny; důrazně vyzývá Komisi, Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a členské státy, aby veřejně vyjádřily jednoznačnou podporu plnému mandátu vysokého zástupce a úzce spolupracovaly s cílem podpořit vysokého zástupce při provádění agendy 5 + 2; vyzývá všechny členy Rady bezpečnosti OSN, aby zajistili obnovení a kontinuitu mandátu OHR jako klíčového prvku stability Bosny a Hercegoviny;

9.  všímá si nedávných rozhodnutí vysokého zástupce, kterým se pozastavuje nezákonný právní předpis o nemovitém majetku v Republice srbské a rozšiřuje zákaz nakládat se státním majetkem; co nejdůrazněji odsuzuje veškerou nenávistnou rétoriku a vyhrožování násilím namířené proti vysokému představiteli, včetně těch, které zazněly dne 20. dubna 2022 na shromáždění čelných představitelů Republiky srbské v Banja Luce; vyzývá orgány, aby těmto osobám zabránily ve vyhrožování a aby je stíhaly;

10.  staví se proti jakýmkoli škodlivým ústupkům v otázce státního a majetku pro obranné účely; vyzývá mezinárodní zúčastněné strany, především Komisi a delegaci EU, aby podporovaly OHR a jeho odbornou skupinu v jejich úsilí o nalezení udržitelného řešení ve prospěch celé země a všech občanů a aby reagovaly na separatistické snahy vedoucích představitelů Republiky srbské ráznějším a věrohodnějším přístupem;

11.  vyjadřuje politování nad patovou situací v jednáních o reformě ústavního a volebního práva v Bosně a Hercegovině, jakož i nad nedostatkem politické vůle k jejímu překonání a nad tím, že tato reforma nebyla provedena před volbami v říjnu 2022, a to navzdory několika pokusům o usnadnění ze strany EU a Spojených států; vyzývá všechny aktéry k zajištění toho, aby se volby v říjnu konaly podle plánu a aby jednali v dobré víře a dosáhli vyvážené dohody, a to v souladu s evropskými standardy, rozsudky Evropského soudu pro lidská práva a doporučeními Benátské komise, aby plnili ústavní povinnosti demokratické správy věcí veřejných a zajistili transparentnost, integritu a účinnost volebního procesu tím, že okamžitě provedou balíček týkající se integrity;

12.  důrazně odsuzuje nerespektování mezinárodních a vnitrostátních norem a závazků, veškerou nenávistnou rétoriku a rozvratné činnosti, včetně odchodu ze státních orgánů a institucí a jejich následnou blokaci, bojkot a maření jejich činnosti, zejména ze strany vedení Republiky srbské, neboť takovéto jednání zemi destabilizuje, oslabuje její státnost v rozporu s ústavou a Daytonskou mírovou dohodou a systematicky narušuje rozhodování o klíčových zákonech a reformách, které jsou zásadní pro postup směrem k integraci do EU; odmítá veškeré pokusy o vytvoření paralelních parastátních institucí, které oslabují státní instituce, ústavní a právní řád, nezávislost soudnictví a svrchovanost; vyzývá Republiku srbskou, aby veškeré takovéto zákony okamžitě stáhla a zrušila;

13.  odsuzuje závěry Národního shromáždění Republiky srbské (RSNA) ze dne 10. prosince 2021 o vystoupení ze státních orgánů a institucí, přijetí zákona o nemovitém majetku užívaném pro fungování veřejného orgánu, který RSNA přijala dne 10. února 2022, a hlasování Národního shromáždění o zřízení samostatné Vysoké rady pro soudnictví a státní zastupitelství; vyjadřuje znepokojení nad obviněními komisaře pro sousedství a rozšíření ohledně jeho úlohy v hlasování RSNA o plánu vystoupení ze státních institucí Bosny a Hercegoviny; připomíná, že komisaři musí být v souladu s kodexem chování členů Komise bezúhonní a nezávislí, a proto vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu posoudila nedávné kroky komisaře Várhelyiho;

14.  vyzývá všechny aktéry v Bosně a Hercegovině, aby ukončily několikaúrovňové obstrukce a vrátili se okamžitě, bezpodmínečně, účinně, plně a neselektivně do práce ve všech státních orgánech a institucích, ukončili přetrvávající patovou politickou situaci v zemi a obnovili fungování vlády a institucí a orgánů ve prospěch všech občanů;

15.  naléhavě vyzývá EU, její členské státy a ESVČ, aby s ohledem na ruskou útočnou válku proti Ukrajině a s ohledem na separatistické hrozby proruského vedení Republiky srbské okamžitě zaměřily své hlavní úsilí a pozornost na zajištění bezpečného prostředí a střednědobé a dlouhodobé bezpečnosti v zemi; vyzývá mezinárodní společenství, aby přispělo k nalezení komplexního řešení současné složité situace v Bosně a Hercegovině;

16.  vyzývá EU, její členské státy a mezinárodní společenství, aby následovaly příklad Spojených států a Spojeného království a využily proti destabilizujícím aktérům v této zemi, mj. těm, kteří ohrožují územní řád Bosny a Hercegoviny, především proti Miloradu Dodikovi, veškeré dostupné prostředky, zejména cílené sankce a pozastavení financování; vyzývá všechny členské státy EU k zajištění toho, aby takovéto sankce mohla přijmout Rada; v tomto ohledu vyjadřuje politování nad změnou rozhodovacího postupu v souvislosti s prodloužením režimu sankcí EU uložených proti Bosně a Hercegovině, k němuž došlo v březnu 2022;

17.  vítá politickou dohodu, které bylo dosaženo v Bruselu dne 12. června 2022; naléhavě žádá všechny politické aktéry Bosny a Hercegoviny, aby se touto dohodou řídily;

18.  vítá, že Evropská rada v souladu se stanoviskem Komise vyzvala ve svých závěrech ze dne 23. června 2022 všechny vedoucí politické činitele Bosny a Hercegoviny, aby urychleně splnili své závazky přijaté v politické dohodě dne 12. června 2022 a bezodkladně dovedli do konce ústavní a volební reformu, aby jejich země výrazně pokročila v plnění své evropské agendy;

Usmíření

19.  vyjadřuje solidaritu s přeživšími a rodinami obětí válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, vysídlování, zmizení, zabíjení, mučení, sexuálních útoků, genocidy a etnických čistek;

20.  zdůrazňuje, že budoucnost Bosny a Hercegoviny v EU závisí na udržitelném a trvalém míru, řešení minulosti a na umožnění skutečného usmíření jak mezi občany, tak i mezi politiky na vysoké úrovni, což by garantovalo demokratický, inkluzivní, pluralitní a multietnický charakter této země; naléhavě vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby urychlila účinné a nestranné stíhání válečných zločinů podle revidované národní strategie pro vypořádání se s válečnými zločiny; vyzývá všechny regionální vlády, parlamenty a politické představitele, aby zřídili regionální komisi, jejímž úkolem by bylo zjišťovat fakta o všech obětech válečných zločinů a dalších případů porušování lidských práv spáchaných na území bývalé Jugoslávie (RECOM), a navázat tak na významnou činnost koalice pro RECOM;

21.  zdůrazňuje, že je nutné s větším nasazení řešit přetrvávající výzvy v procesu usmíření; vyzývá Komisi, aby poskytla rámce pro dialog o dědictví z minulosti;

22.  vyzývá všechny orgány, aby dodržovaly své mezinárodní závazky v oblasti lidských práv a podporovaly usmíření tím, že zajistí přístup k pravdě, spravedlnosti a účinnému neselektivnímu odškodnění, a to i pro osoby, které se staly obětí sexuálního násilí, a aby přijaly opatření, která by prostřednictvím vzdělávání, kultury, ochrany lidských práv, institucionálního prověřování, pomoci při obnově, vytváření pracovních míst, sociálních opatření, přístupu ke zdravotní péči a zajištění toho, aby pachatelé válečných zločinů nemohli zastávat veřejné funkce, zabránila opakování násilí;

23.  vybízí orgány, aby znovu zintenzivnily spolupráci a výměnu údajů o pohřešovaných osobách a zajistily odškodnění pro rodiny civilních obětí a poskytly jim záruky, že se takovéto činy již nebudou opakovat, a zajistily bezpečný návrat uprchlíků a vnitřně vysídlených osob, plné dodržování jejich práv a navrácení jejich majetku nebo odškodnění na majetek, který není možné vrátit, a to jak na celostátní, tak i na regionální úrovni;

24.  vítá úsilí místních a mezinárodních organizací, mj. úsilí Mezinárodní komise pro pohřešované osoby, o objasnění případů více než 30 000 osob, které jsou od doby konfliktů na území bývalé Jugoslávie v 90. letech pohřešovány, a více než 8 000 obětí genocidy ve Srebrenici; připomíná, že stále se pohřešuje 7 200 osob;

25.  vítá a podporuje změny provedené v trestním zákoníku Bosny a Hercegoviny, které poté, co místní aktéři příslušný návrh nepřijali, ustanovil vysoký zástupce a jež zakazují glorifikaci válečných zločinců a popírání genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů; odsuzuje a odmítá veškeré pokusy o nerespektování tohoto rozhodnutí; důrazně odsuzuje všechny formy historického revizionismu, popírání, zlehčování nebo glorifikace válečných zločinů, včetně nedodržování rozhodnutí mezinárodních a vnitrostátních soudů; vyzývá k rychlému provedení změn a k účinnému vyšetřování a stíhání popírání genocidy;

26.  znovu opakuje, že popírání genocidy, oslava válečných zločinů a válečných zločinců nebo ohrožení regionální stability a usmíření je v rozporu s evropskými hodnotami a ambicemi; v této souvislosti důrazně odsuzuje štvavé události, k nimž došlo u příležitosti tzv. „Dne Republiky srbské“ dne 9. ledna 2022 a které byly v rozporu s ústavou Bosny a Hercegoviny; odsuzuje rovněž znesvěcení pietního hřbitova partyzánů v Mostaru a vyzývá orgány, aby tento případ řádně vyšetřily a pachatele pohnaly před spravedlnost;

Reformní proces

27.  naléhavě vyzývá politické aktéry Bosny a Hercegoviny, aby pokročili v soudních, volebních, správních a hospodářských reformách, které jsou nezbytné k tomu, aby se jejich země přiblížila k EU, a vyzývá je k tomu, aby do tohoto procesu zapojily občanskou společnost; odsuzuje veškeré snahy o zdržování těchto reforem, což zpomaluje plnění kritérií pro přistoupení k EU ze strany Bosny a Hercegoviny a ohrožuje přístup k financování EU v rámci NPP III, které musí být založeno na přísné podmíněnosti a které závisí na spolupráci různých orgánů;

28.  zdůrazňuje, že financování z NPP III musí být v případě výrazného zhoršení nebo přetrvávajícího nedostatečného pokroku v oblasti právního státu a základních práv, včetně boje proti korupci a organizované trestné činnosti, jakož i svobody sdělovacích prostředků, upraveno nebo dokonce pozastaveno, a vyzývá Komisi, aby vypracovala pokyny pro jeho použití v souladu s doporučeními zvláštní zprávy Evropského účetního dvora č. 01/2022; vyzývá v této souvislosti EU a země západního Balkánu, aby vytvořily rámec pro účinnou spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce;

29.  vítá nedávné pozastavení projektů koridoru Vc v Republice srbské v hodnotě 600 milionů EUR a připomíná, že tyto finanční prostředky budou přiděleny až poté, co se zástupci Republiky srbské zcela vrátí do státních orgánů a institucí; vyzývá k důkladnému přehodnocení a kontrole všech projektů financovaných EU a pomoci, která se vztahuje na Republiku srbskou a je využívána v jejím rámci, včetně makrofinanční pomoci, s cílem zmrazit přímé i nepřímé financování ve prospěch jejích orgánů; konstatuje, že se německá vláda rozhodla pozastavit čtyři infrastrukturní projekty v Republice srbské v hodnotě 105 milionů EUR;

30.  vyjadřuje hluboké politování nad škodami a ztrátami na životech způsobeným silným zemětřesením, které dne 22. dubna 2022 zasáhlo okolí obce Stolac;

31.  připomíná, že je důležité dodržovat demokratickou zásadu řádných voleb; zdůrazňuje, že je důležité uspořádat v roce 2022 spravedlivé, otevřené, transparentní a inkluzivní volby, jak bylo naplánováno, a naléhavě vyzývá všechny politické aktéry, aby se zdrželi výzev k blokádě voleb a umožnili občanům vyjádřit svou demokratickou volbu; vyzývá k tomu, aby Parlament včas schválil právní předpisy týkající se integrity voleb; s politováním připomíná, že kvůli neustálému odkládání přijetí státního rozpočtu nebyly včas zajištěny volební prostředky; poukazuje na to, že pořádání důvěryhodných voleb a provedení jejich výsledků je klíčovým prvkem dobře fungující demokracie a také podmínkou, kterou musí splnit každá země usilující o vstup do EU; vítá rozhodnutí Úřadu vysokého zástupce ze dne 7. června 2022 o tom, že hodlá plně využít svého mandátu s cílem zajistit základní politická práva bosenských občanů na svobodné a spravedlivé volby, a to schválením potřebného rozpočtu, neboť vnitrostátní orgány tak neučinily;

32.  podporuje transparentní a inkluzivní ústavní a volební reformy, které zajistí rovnost a nediskriminaci všech občanů, posílí odpovědnost a přemění Bosnu a Hercegovinu v plně funkční a inkluzivní stát tím, že se začnou okamžitě uplatňovat rozsudky, stanoviska a doporučení příslušných vnitrostátních a mezinárodních soudů a subjektů, a zajistí se tak integrita voleb a volebního procesu; zdůrazňuje, že institucionální reformy závisejí na vůli a odhodlání politických vůdců a na demokratickém zaměření institucí v zemi; bere na vědomí transatlantické snahy o usnadnění tohoto procesu a odsuzuje veškeré překážky a nečinnost politických aktérů; vyzývá k přezkumu a vyhodnocení získaných poznatků, pokud jde o pokusy ESVČ a delegace EU o usnadnění tohoto procesu, vyzývá ESVČ a delegaci EU, aby vždy jednaly v souladu s nejpřísnějšími demokratickými normami EU; vyzývá k trvalému zvažování a zahrnování návrhů občanů;

33.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Bosna a Hercegovina stále porušuje Evropskou úmluvu o lidských právech tím, že neprovádí rozsudky Evropského soudu pro lidská práva (ve věcech Sejdić-Finci, Zornić, Pilav a Šlaku); vyjadřuje politování nad tím, že Bosna a Hercegovina dosud neprovedla rozhodnutí Ústavního soudu Bosny a Hercegoviny ve věci Ljubić;

34.  zdůrazňuje, že je důležité provádět doporučení Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE/ODHIR), Benátské komise a Skupiny států proti korupci (GRECO) Rady Evropy;

35.  zdůrazňuje, že inkluzivní volební reforma by měla odstranit všechny formy nerovnosti, diskriminace a předpojatosti ve volebním procesu a vytvořit podmínky pro volební soutěž; připomíná, že toho by mělo být dosaženo harmonizací pravidel pro registraci stran a zajištěním transparentnosti financování politických stran a nezávislosti a kapacit volebních komisí;

36.  vyzývá všechny zúčastněné strany, aby dosáhly dohody o reformě volebního zákona v souladu s rozsudky Evropského soudu pro lidská práva a Ústavního soudu s cílem zajistit dostatečně rozmanité politické zastoupení na všech úrovních správy;

37.  vyzývá k zavedení jednotných celostátních norem veřejné služby založených na zásluhách, které umožní efektivnější, odpolitizovanou a odpovědnou veřejnou správu, jež může snížit dopad postupů přijímání ochrany vedoucí ke korupci; zdůrazňuje, že by nemělo docházet k diskriminaci mezi občany, pokud jde o jejich zastoupení ve veřejné sféře;

Hospodářství, energetika, životní prostředí, udržitelný rozvoj a konektivita

38.  zdůrazňuje potřebu posílit vnitřní a regionální hospodářskou harmonizaci a propojení; vítá evropské investice do silniční a železniční infrastruktury v Bosně a Hercegovině, konkrétně na rozvoj koridoru Vc spojujícího střední Evropu s přístavem Ploče na pobřeží Jaderského moře, a zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby mezinárodní fondy na podporu propojení přispěly ke snížení nedostatků a nesrovnalostí a zlepšení situace v celé zemi, přičemž je třeba dodržovat zásadu subsidiarity;

39.  vyzývá k vytvoření celostátních strategií, ke zlepšení strategického plánování, finančního řízení, monitorování a hodnocení a ke zřízení kontrolních a auditních struktur; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zajistit odpovědnost a transparentnost hospodářství a chránit státní a soukromé podniky před vlivem sítí politické ochrany a zločineckých sítí;

40.  vybízí k využití potenciálu, který nabízí digitalizace pro modernizaci správních, volebních, soudních, fiskálních a hospodářských procesů, což by pomohlo řešit roztříštěnost, byrokracii, neformální ekonomiku, celní a daňové úniky a praní peněz a zároveň zvýšit konkurenceschopnost malých a středních podniků;

41.  vítá úsilí EU a jejích členských států i sousedních zemí v regionu, pokud jde o pomoc této zemi při zmírňování důsledků pandemie COVID-19; poukazuje na význam koordinované celostátní strategické reakce, která pomůže zvýšit míru proočkovanosti, která je jednou z nejnižších v Evropě;

42.  vítá zrušení poplatků za roaming mezi šesti státy západního Balkánu; naléhavě vyzývá všechny příslušné strany, aby vyjednaly plán, který by vedl k odstranění poplatků za roaming mezi šesti státy západního Balkánu a členskými státy EU; vyzývá Bosnu a Hercegovinu a její sousední země, aby zlepšily své vztahy a umožnily bezvízový styk mezi Bosnou a Hercegovinou a Kosovem;

43.  vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby zvýšily úsilí o vytvoření společného regionálního trhu pro prohloubení integrace na západním Balkánu a zavedení a zaručení volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu v regionu jako odrazového můstku na cestě k přistoupení k EU; zdůrazňuje, že všechny režimy regionální hospodářské spolupráce na západním Balkáně by měly být inkluzivní a přijatelné pro všech šest zemí a že by jejich prostřednictvím mělo dojít k navázání spolupráce na rovnoprávném základě a zároveň k zajištění dalšího sbližování s normami a acquis EU; v této souvislosti vyjadřuje svůj obezřetný postoj k iniciativě „Otevřený Balkán“, která nezahrnuje všech šest zemí, a je přesvědčen, že by měla být založena na pravidlech EU a přispívat k procesu integrace do EU;

44.  připomíná, že je třeba přijmout zdokonalené právní předpisy na státní úrovni týkající se plynu a elektřiny, obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a klimatu, které povedou k udržitelnému sociálně-ekonomickému přechodu od uhlí a významnému zmírnění energetické chudoby, a také posílit ochranu životního prostředí a přírody a ambice týkající se ekologické transformace prostřednictvím harmonizace právních předpisů v oblasti životního prostředí a přijetím strategie na ochranu životního prostředí; naléhavě vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby zajistily větší soulad s normami a politickými cíli EU v oblasti ochrany klimatu a energetiky v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a zelenou agendou pro západní Balkán;

45.  vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby dokončila přípravu vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu v souladu s nezbytnými ambicemi v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030;

46.  bere na vědomí určitý pozitivní vývoj v oblasti ochrany životního prostředí, který iniciovaly místní organizace v oblasti životního prostředí a organizace občanské společnosti; naléhavě vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby respektovala výzvy svých občanů k ochraně řek, zejména při výstavbě projektů infrastruktury, a dalších veřejných statků;

47.  vyjadřuje znepokojení nad probíhajícími plány na zvýšení kapacit na výrobu energie z uhlí; vyzývá k zintenzivnění úsilí o dosažení udržitelné transformace energetiky odolné vůči změně klimatu, založené na obnovitelných zdrojích energie, energetické účinnosti a integraci trhu s energií, řízení investic a poskytování podpory pracovníkům, kteří potřebují rekvalifikaci; naléhavě vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby upustily od budování nových zařízení na výrobu uhlí financovaných Čínou, která jsou v rozporu s pravidly EU o státní podpoře a se závazky této země v souvislosti se zelenou agendou;

48.  doporučuje, aby se veřejné investice zaměřily na udržitelné projekty na podporu sociálně tržního hospodářství, usnadnění ekologické a digitální transformace a snížení závažného znečištění ovzduší, a to i v jeho přeshraniční povaze, a aby přitom byl plně využit hospodářský a investiční plán pro západní Balkán; zdůrazňuje, že je třeba výrazně zlepšit předběžné posuzování dopadů na životní prostředí se smysluplným zapojením místních komunit, občanské společnosti a nezávislých odborníků za účelem zvýšení transparentnosti a efektivněji stíhat trestnou činnost proti životnímu prostředí;

49.  zdůrazňuje, že je důležité respektovat svrchovanost Bosny a Hercegoviny při provádění projektů infrastruktury v zemi, zejména projektů zahrnujících společnosti ze třetích zemí;

Právní stát

50.  zdůrazňuje, že právní stát a reformy soudnictví jsou páteří demokratické transformace, která zajišťuje právní jistotu, transparentnost, přístup ke spravedlnosti a nediskriminaci;

51.  vyzývá, aby byla naléhavě přijata opatření k řešení obecně rozšířených případů selektivní spravedlnosti, zmocňování se státu, nepotismu, bratříčkování, korupce na vysoké úrovni a infiltrace trestné činnosti, a to i prostřednictvím dlouho očekávaných legislativních aktualizací upravujících integritu soudnictví, ověřování majetku, střet zájmů, zadávání veřejných zakázek, přístup k informacím, ochranu svědků a restrukturalizaci státních podniků; znovu opakuje, že je naléhavě nutné provést reformu soudnictví v celé Bosně a Hercegovině s cílem zlepšit profesionalitu a integritu soudnictví na základě 14 klíčových priorit a doporučení v Priebeho zprávě z roku 2019, zajistit jeho plnou institucionální a finanční nezávislost, dořešit velký počet nevyřešených případů a posílit monitorování výkonnosti soudních subjektů; vyjadřuje politování nad tím, že političtí a soudní funkcionáři brání provedení této reformy;

52.  naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby v souladu s evropskými standardy přijaly novou strategii a akční plán týkající se soudnictví a změnu zákona o Vysoké radě pro soudnictví a státní zastupitelství a nový zákon o soudech Bosny a Hercegoviny;

53.  vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby zajistila provádění a prosazování všech soudních rozhodnutí, a připomíná, že vytvoření právního státu je nedílnou součástí pokroku země v euroatlantické integraci; poukazuje na obzvláště nízkou míru vymáhání soudních rozhodnutí ve věcech týkajících se životního prostředí; vyzývá k rychlejšímu vyřizování případů soudy příslušnými k řešení správních sporů ve věci nezákonného postupu veřejné moci;

54.  připomíná, že je zapotřebí aktualizovat právní předpisy a sladit je s právními předpisy EU v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a zřídit úřad pro vyhledávání majetku z trestné činnosti,

55.  naléhavě vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby posílila a patřičně organizovala a financovala protikorupční struktury, které se budou zabývat střety zájmů a lobbingem; připomíná potřebu neomezeného vyšetřování nezákonného obohacování veřejných činitelů; zdůrazňuje, že je důležité zabývat se doporučeními skupiny GRECO s cílem zajistit odhalení dotyčných případů a odpovědnost; připomíná, že je třeba aktualizovat právní předpisy a uvést je do souladu s právními předpisy EU v oblasti ochrany oznamovatelů;

56.  opakuje, že je třeba vyšetřit politické a správní vazby na organizovanou trestnou činnost; vyzývá ke správní reformě s cílem vymýtit korupci a k lepším mechanismům monitorování korupce a účinnému stíhání případů korupce na vysoké úrovni;

57.  zdůrazňuje nebezpečí, které představuje špatná spolupráce donucovacích orgánů Bosny a Hercegoviny a jejich neschopnost účinně spolupracovat s Europolem, Eurojustem a Úřadem evropského veřejného žalobce; vítá dvoustranné úsilí podporované Europolem a Eurojustem zaměřené na rozbíjení převaděčských sítí;

58.  vyzývá k dalšímu posílení této spolupráce, a to i s cílem plně uvést do praxe společný akční plán pro boj proti terorismu pro západní Balkán; vybízí k vytvoření kontaktního místa pro palné zbraně;

Základní práva

59.  vyjadřuje politování nad tím, že se stále nedaří zajistit svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků; trvá na odstranění politických zásahů a zajištění ochrany bezpečnosti a dobrých životních podmínek novinářů, včetně jejich pracovních práv, a jejich ochrany před zastrašováním, jakož i před strategickými žalobami proti účasti veřejnosti, a to prostřednictvím systematického a účinného stíhání, včetně okamžitých a účinných vyšetřovacích kroků v návaznosti na hrozby a útoky proti nim; vyzývá orgány, aby novinářům v trestních zákonících přiznaly zvláštní úroveň ochrany; vyjadřuje politování nad nárůstem genderově podmíněného násilí páchaného na novinářkách, včetně výhrůžek a diskriminace na pracovišti;

60.  vyzývá k přijetí účinných opatření k zajištění finanční udržitelností a politické nezávislosti veřejnoprávních vysílacích organizací, zejména veřejnoprávního vysílání v Bosně a Hercegovině (BHRT); naléhavě vyzývá orgány, aby přijaly opatření k nalezení udržitelného řešení problémů spojených s financováním BHRT a zabránily ukončení jeho činnosti a aby přijaly právní předpisy týkající se transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků; se znepokojením bere na vědomí nedostatečnou pluralitu sdělovacích prostředků a obtíže, s nimiž se potýkají noví aktéři při získávání licencí a dalších prvků nezbytných k fungování na telekomunikačním trhu; vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem různých tradičních sdělovacích prostředků, včetně dostupnosti obsahu ve všech jazycích;

61.  vyjadřuje politování nad hrozbami úřadů vůči občanské společnosti; odsuzuje přetrvávající omezování svobody projevu a svobody shromažďování v Bosně a Hercegovině a rostoucí omezování těchto práv v správním celku RS; v této souvislosti odsuzuje rozhodnutí místních orgánů ve městě Prijedor zakázat ohlášený pokojný pochod u příležitosti Dne bílé stužky, který připomíná civilní oběti války v letech 1992–1995; vyzývá k přijetí rámce pro transparentní financování organizací občanské společnosti;

62.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit účast občanů na demokratickém životě země prostřednictvím účinného, smysluplného a inkluzivního zapojení organizací občanské společnosti do procesu integrace do EU; vyzývá orgány, aby zajistily prostředí příznivé pro občanskou společnost, které bude dodržovat mezinárodní normy, a vypracovaly a prováděly strategický rámec spolupráce;

63.  vyzývá Komisi, aby podporu v rámci NPP III nově zaměřila na posílení demokratických sil, standardů, institucí a postupů, právního státu, skutečného usmíření a organizací občanské společnosti v rámci dané země, čímž vytvoří prostředí pro fungující pluralitu, nezávislou občanskou společnost, sdělovací prostředky a tržní hospodářství; vyzývá k lepšímu čerpání finančních prostředků ze strany místní a regionální správy;

64.  vyzývá Komisi, aby zaujala k dané věci postoj a jasně uvedla, že udržitelný mír a skutečné usmíření jsou jednou z podmínek toho, aby Bosna a Hercegovina získala finanční podporu EU;

Sociální agenda

65.  zdůrazňuje, že je třeba zaručit práva náboženských a etnických menšin, včetně Romů, a sociální začlenění zranitelných skupin obyvatelstva, včetně osob se zdravotním postižením; vyzývá k posílení celostátních strategií v oblasti lidských práv a boje proti diskriminaci, opatření proti nesnášenlivosti mezi náboženstvími a etniky, přístupu ke kvalitní veřejné zdravotní péči a provádění doporučení orgánu veřejného ochránce lidských práv, pokud jde o řešení případů porušování lidských práv a dalších problémů; naléhavě vyzývá k prevenci a aktivnímu stíhání trestných činů z nenávisti, nenávistných verbálních projevů, diskriminace a dezinformací a stejně tak násilí na základě pohlaví a sexuálního násilí;

66.  připomíná, že ženy jsou v politice a veřejném životě nedostatečně zastoupeny, a vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny a EU – v rámci jejích nástrojů financování vnější činnosti–, aby zvýšily úsilí zaměřené na dosažení rovnosti žen a mužů a na práva žen, mimo jiné upřednostňováním začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a prohloubením spolupráce s občanskou společností, zejména s ženskými organizacemi;

67.  vyzývá k harmonizaci a účinnému prosazování právních předpisů týkajících se rovnosti žen a mužů v celé zemi a k tomu, aby orgány výrazně zlepšily institucionální reakci na genderově podmíněné násilí, zejména pokud jde o ochranná a preventivní opatření, podporu obětem, právní pomoc a bezpečné ubytování a stíhání trestných činů sexuálního násilí, a to i v případě žen, které se staly obětí válečných zločinů, a zajištění ochrany svědků; vyzývá ke změně trestních zákoníků ve Federaci Bosny a Hercegoviny a v okrese Brčko s cílem rozšířit ustanovení o podněcování k nenávisti a násilí tak, aby zahrnovala sexuální orientaci, genderovou identitu a pohlavní znaky jako důvody k ochraně;

68.  vyzývá k zavedení právních předpisů na ochranu osob LGBTI+, ke stíhání násilí a trestných činů z nenávisti vůči nim a k prosazování jejich sociálního začlenění; vyzývá k přijetí akčního plánu pro rovnost LGBTI osob v Bosně a Hercegovině na období 2021–2023, který je od roku 2020 pozastaven; vítá závěry meziodvětvové pracovní skupiny pro práva a partnerství osob stejného pohlaví, která oficiálně doporučila vypracování zákona o partnerství osob stejného pohlaví; vyzývá vládu, aby se tímto doporučením neprodleně zabývala;

69.  vítá pokojnou organizaci druhého pochodu hrdosti v Sarajevu dne 14. srpna 2021 a skutečnost, že vláda kantonu Sarajevo pokryla jeho náklady na bezpečnost; stejně tak vítá pokojné uspořádání třetího pochodu hrdosti v Sarajevu dne 25. června 2022; odsuzuje však předchozí protestní akce a prohlášení, mimo jiné i z úst politiků, usilující o oslabení práv osob LGBTI+ v Bosně a Hercegovině;

70.  zdůrazňuje, že je třeba řádně předcházet diskriminaci Romů a dalších etnických menšin, zlepšit jejich přístup ke zdravotní péči, vzdělání a na trh práce a rozvíjet a provádět strategie sociálního začleňování;

71.  opakuje, že Bosna a Hercegovina musí vypracovat a přijmout nový akční plán na ochranu dětí; v tomto ohledu zdůrazňuje, že vykořisťování dětí a žebrání dětí i nadále vzbuzují obavy;

72.  vyjadřuje politování nad nedostatečným pokrokem při řešení práv osob se zdravotním postižením; vybízí Bosnu a Hercegovinu, aby přijala opatření na ochranu osob se zdravotním postižením a vypracovala a přijala strategii deinstitucionalizace; odsuzuje skutečnost, že zákon umožňuje, aby osoby se zdravotním postižením byly zbaveny právní způsobilosti, což je jednoznačně v rozporu s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením, kterou tato země podepsala; zdůrazňuje, že je nepřijatelné, aby se poskytovaná podpora lišila podle typu zdravotního postižení;

73.  zdůrazňuje, že reforma vzdělávání je základním pilířem pro vytvoření prosperující a inkluzivní pluralitní společnosti bez všech forem segregace a marginalizace a využívající jejích politických svobod; znovu opakuje, že práce na procesu usmíření se musí zaměřit na mladé lidi v zemi a začít v raném věku a začlenit usmíření do vzdělávacího procesu;

74.  opakuje svou výzvu, aby byla bezodkladně ukončena segregace a diskriminace ve vzdělávání, mimo jiné prostřednictvím provádění soudních rozhodnutí, a to s cílem ukončit protiprávní diskriminační praxi „dvou škol pod jednou střechou“; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit investice do vzdělávání s cílem dosáhnout lepších a rovných příležitostí pro všechny občany; vyzývá k vytvoření inkluzivních učebních osnov, které budou podporovat kritické myšlení a zlepší kvalitu vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na kulturní a jazykovou rozmanitost, a k odstranění kontrafaktuálního obsahu, který podporuje rozdělení;

75.  vítá pokračující účast Bosny a Hercegoviny na programech Erasmus+, Kreativní Evropa a Evropa pro občany; zdůrazňuje, že vzdělávací a kulturní výměny a společné projekty jsou zásadní součástí sbližování občanů Bosny a Hercegoviny a EU;

76.  je i nadále znepokojen velkým počtem mladých lidí, kteří zemi opouštějí, a zdůrazňuje, že je důležité urychleně přijmout opatření ke snížení nezaměstnanosti mladých lidí a zajištění budoucnosti pro mladé lidi v zemi, mimo jiné zavedením a prováděním záruk pro mladé lidi v souladu s modelem a pokyny EU;

77.  bere na vědomí závažné neřešené problémy, pokud jde o zaměstnanost, sociální začleňování a ochranu a snižování chudoby; zdůrazňuje, že posílení sociálního státu je důležitou podmínkou sociální soudržnosti; vyzývá orgány, aby podporovaly sociální dialog; vyzývá Komisi, aby se ve své výroční zprávě náležitě zabývala kolektivním vyjednáváním, sociálními právy a jejich ochranou a prosazováním;

78.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad vytlačováním uprchlíků do Srbska a Černé Hory, jakož i nad omezením jejich pohybu a používání veřejné dopravy v zemi; vyjadřuje politování nad neschopností úřadů řešit na hranicích závažnou humanitární krizi související s migrací; opakuje, že je vážně znepokojen právy a situací lidí přesouvajících se mezi územími v Bosně a Hercegovině; zdůrazňuje, že správa hranic EU orgány Bosny a Hercegoviny vyvolává obavy kvůli porušování lidských práv, které je výsledkem zejména absence nezávislosti, věrohodnosti a účinnosti nedávno zřízeného přeshraničního mechanismu; zdůrazňuje, že je povinností EU uplatňovat k migraci humánní přístup s cílem chránit základní práva osob, které potřebují mezinárodní ochranu v tranzitních zemích, jako je Bosna a Hercegovina; připomíná, že je nutné navrhnout řešení založená na lidských právech a solidaritě v oblasti migrace, azylu a správy hranic v koordinaci a spolupráci s dotčenými členskými státy EU na vnější hranici EU, která zajistí odpovídající humanitární pomoc a přiměřené přijímací kapacity v celé zemi; naléhavě žádá Bosnu a Hercegovinu, aby uzavřela dohodu s Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu; vítá otevření přijímacího střediska Lipa, které je financováno z prostředků EU, vyjadřuje však politování nad tím, že stále není k dispozici, a je i nadále znepokojen zprávami o nevyhovujících podmínkách přijímání; bere na vědomí uzavření tábora Miral dne 28. dubna 2022 a skutečnost, že lidé, kteří tam žili, byli za použití síly přemístěni do tábora Lipa, který je daleko od jakýchkoli základních zařízení;

79.  odsuzuje násilné vystěhování squatterů policií dne 28. dubna 2022, k němuž došlo v době, kdy lidé spali; odsuzuje skutečnost, že lidé byli přemístěni do tábora Lipa;

80.  připomíná, že je třeba vytvořit v zemi přístupný a účinný azylový systém, jakož i celou škálu integračních služeb pro žadatele o azyl; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit transparentnost a kontrolu při přidělování a čerpání finančních prostředků EU v oblasti migrace, zejména pokud jde o velký objem finančních prostředků vynakládaných Mezinárodní organizací pro migraci; vyjadřuje znepokojení nad důvěryhodnými a četnými zprávami o vytlačování migrantů do Bosny a Hercegoviny;

81.  naléhavě vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby zvýšila své úsilí v boji proti přeshraniční trestné činnosti, zejména proti obchodování s lidmi a zbraněmi a nedovolenému překračování hranic, a doporučuje Bosně a Hercegovině, aby včas uzavřela dohodu o postavení jednotek s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), která by usnadnila ochranu a správu jejích hranic; naléhavě vyzývá agenturu i Bosnu a Hercegovinu, aby zajistily takovou správu hranic, při které budou plně dodržována základní práva;

Zahraniční politika a bezpečnost

82.  vyzývá všechny vedoucí představitele regionu, aby prosazovali stabilitu a zmírnění napětí a vyvarovali se nevyžádaných a štvavých poznámek, které mají navíc negativní dopad na stabilitu a demokratizaci země a probíhající reformní proces, a aby posílili dobré sousedské vztahy a pracovali na řešení aktuálních dvoustranných otázek; vyjadřuje znepokojení nad nebezpečím politické destabilizace v Bosně a Hercegovině a v oblasti západního Balkánu po nedávné ruské agresi vůči Ukrajině;

83.  vítá rostoucí míru sbližování Bosny a Hercegoviny se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU, která odsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu; vyjadřuje však politování nad tím, že někteří političtí představitelé blokují uplatňování sankcí vůči Rusku a Bělorusku po invazi na Ukrajinu; vyzývá proto tyto představitele v Bosně a Hercegovině, aby dodržovali mezinárodní závazky země a zajistili, aby její vnitrostátní politiky byly v souladu s příslušnými rozhodnutími Rady o omezujících opatřeních souvisejících s ruskou invazí na Ukrajinu;

84.  vítá rozhodnutí Rady ministrů Bosny a Hercegoviny usnadnit vstup ukrajinským uprchlíkům a prodloužit dobu trvání jejich pobytu;

85.  varuje před pokračujícím zájmem Ruska na destabilizaci tohoto regionu a jeho evropské cesty; odsuzuje podporu separatistických politik správního celku RS ze strany Ruska a je i nadále znepokojen pokračujícím sbližováním a přátelskými vazbami mezi předními politickými činiteli v Bosně a Hercegovině a Kremlem; naléhavě vyzývá všechny aktéry, aby se rychle a jednoznačně distancovali od Putinova režimu; je znepokojen plány Ruska na otevření „humanitárního střediska“ v Banja Luka, které by mohlo sloužit k maskování vojenské spolupráce jako civilní činnosti, a vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby zrušily jakoukoli dohodu o jeho otevření;

86.  je mimořádně znepokojen tím, že přistupující země západního Balkánu jsou obzvláště těžce zasaženy útoky v podobě zahraničního vměšování a dezinformačních kampaní ze strany Ruska a Číny; je znepokojen tím, že země jako Maďarsko a Srbsko pomáhají Číně a Rusku při dosahování jejich geopolitických cílů; je hluboce znepokojen šířením dezinformací o ruské agresi proti Ukrajině; vyzývá orgány, aby v koordinaci s EU přijaly opatření k boji proti dezinformacím a dalším hybridním hrozbám; doporučuje svolat k dialogu občanskou společnost a soukromý sektor západního Balkánu s cílem koordinovat úsilí v oblasti boje proti dezinformacím v tomto regionu včetně poznatků o daném regionu; zdůrazňuje, že je třeba, aby EU posílila svou proaktivní strategickou komunikaci; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby vybudovala infrastrukturu potřebnou pro boj proti dezinformačním hrozbám, a ESVČ, aby rozšířila monitorování StratCom tak, aby se zaměřilo na přeshraniční dezinformační hrozby ze zemí západního Balkánu a jejich sousedů;

87.  naléhavě vyzývá EU, aby přijala konkrétní opatření s cílem integrovat západní Balkán a Bosnu a Hercegovinu do širšího strategického a bezpečnostního rámce, a to i s ohledem na ruskou agresi vůči Ukrajině, dezinformace a nepřátelské vměšování, které danou zemi a region destabilizují; zdůrazňuje, že je třeba, aby EU posílila pomoc a technické odborné znalosti pro kybernetickou bezpečnost Bosny a Hercegoviny;

88.  vítá, že je Rada připravena udělit Bosně a Hercegovině status kandidátské země, jak uvedla ve svých závěrech ze dne 23. června 2022, a bere na vědomí, že Evropská rada Komisi požádala, aby Radu neprodleně informovala o plnění 14 klíčových priorit stanovených ve sdělení Komise a aby se soustředila na priority, které představují zásadní soubor reforem, aby Evropská rada mohla přijmout v této záležitosti rozhodnutí; zdůrazňuje, že udělení statusu kandidátské země by mohlo přispět ke zklidnění nacionalistické rétoriky, snížit etnické rozdíly, vést k optimismu a vytvořit perspektivu lepší evropské budoucnosti pro občany Bosny a Hercegoviny; zdůrazňuje význam poselství podpory a důvěryhodné perspektivy přistoupení pro Bosnu a Hercegovinu;

89.  vítá prohlášení generálního tajemníka NATO ze dne 4. března a 24. března 2022 o potřebě dále podporovat Bosnu a Hercegovinu, mimo jiné zachováním její svrchovanosti a posílením její odolnosti; uznává přidanou hodnotu členství Bosny a Hercegoviny v NATO;

90.  vyjadřuje znepokojení nad dopady války na Ukrajině na Bosnu a Hercegovinu, zejména pokud jde o inflaci, dodávky energie, ceny pohonných hmot a potravinové zabezpečení; naléhavě vyzývá EU, aby Bosně a Hercegovině pomohla zvýšit její ekologickou energetickou bezpečnost v souvislosti s nejistotou cen energie;

91.  konstatuje, že provádění zahraničněpolitické strategie Bosny a Hercegoviny na období 2018–2023, která zahrnuje plné členství v EU, aktivaci akčního plánu pro členství v NATO, boj proti terorismu, spolupráci na regionální úrovni a dvoustrannou a mnohostrannou spolupráci, je oslabováno častými rozdílnými postoji; naléhavě vyzývá orgány, aby urychlily její provádění;

92.  vítá uvolnění prostředků z evropského mírového nástroje v hodnotě 10 milionů EUR, z nichž bude financováno 150 detektorů kovů a 68 zvláštních vozidel s cílem vybudovat kapacity, podpořit odminování a likvidaci zbraní, střeliva a výbušnin; zdůrazňuje, že Bosna a Hercegovina se oficiálně řídí kritérii a zásadami společného postoje k vývozu zbraní a je smluvní stranou většiny smluv o odzbrojení, nešíření zbraní a kontrole zbraní, a vyzývá ji, aby smysluplně podporovala činnosti Regionální střediska pro jihovýchodní a východní Evropu pro kontrolu ručních palných a lehkých zbraní;

93.  vítá pokračující přítomnost sil EUFOR Althea v zemi a prodloužení jejího mandátu Radou bezpečnosti OSN dne 3. listopadu 2021;

94.  vítá nedávné posílení operace EUFOR Althea vysláním přibližně 500 pracovníků z jejích rezerv umístěných mimo Bosnu a Hercegovinu jako preventivní opatření a podporu v rámci evropského mírového nástroje na posílení ozbrojených sil pro odminování v Bosně a Hercegovině; připomíná, že tato mise stále hraje důležitou úlohu při zajišťování bezpečnosti a stability země; zdůrazňuje strategický význam oblasti Brčko a vyzývá ke zvážení dalšího nasazení na základě realistického posouzení hrozeb;

95.  zdůrazňuje, že je nezbytně nutné prodloužit mandát operace EUFOR Althea na období po listopadu 2022; vyzývá proto členské státy, aby v rámci OSN usilovaly o prodloužení mandátu, a zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité mít k dispozici alternativní řešení v případě neprodloužení; vyzývá proto EU a její mezinárodní partnery, včetně NATO, aby vyvinuli vhodné alternativy s cílem zachovat mechanismus pro prosazování míru v Bosně a Hercegovině, pokud by mandát této operace nebyl prodloužen;

o
o   o

96.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, Předsednictvu Bosny a Hercegoviny, Radě ministrů Bosny a Hercegoviny, Parlamentnímu shromáždění Bosny a Hercegoviny, vládám a parlamentům Federace Bosny a Hercegoviny, Republiky srbské a Distriktu Brčko a vládám deseti kantonů Bosny a Hercegoviny, jakož i Úřadu vysokého zástupce.

(1) Úř. věst. L 391, 5.11.2021, s. 45. (2) Úř. věst. L 330, 20.9.2021, s. 1. (3) Úř. věst. C 265, 11.8.2017, s. 142. (4) Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 176. (5) Úř. věst. C 362, 8.9.2021, s. 129. (6) Přijaté texty, P9_TA(2021)0506. (7) Přijaté texty, P9_TA(2022)0039. (8) Přijaté texty, P9_TA(2022)0064. (9) Úř. věst. L 91, 18.3.2022, s. 22.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2022 o zprávě Komise o Srbsku za rok 2021 (2021/2249(INI))

P9_TA(2022)0284 A9-0178/2022

Evropský parlament,

–  s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé, jež vstoupila v platnost dne 1. září 2013(1),

–  s ohledem na žádost Srbska o členství v Evropské unii ze dne 19. prosince 2009,

–  s ohledem na stanovisko Komise ze dne 12. října 2011 k žádosti Srbska o členství v Evropské unii (COM(2011)0668), na rozhodnutí Evropské rady ze dne 1. března 2012 o udělení statusu kandidátské země Srbsku a na rozhodnutí Evropské rady přijaté ve dnech 27. a 28. června 2013 o zahájení přístupových jednání se Srbskem,

–  s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Soluni ve dnech 19.–20. června 2003,

–  s ohledem na Sofijské prohlášení přijaté na summitu EU a zemí západního Balkánu dne 17. května 2018,

–  s ohledem na Záhřebské prohlášení přijaté na summitu EU a zemí západního Balkánu dne 6. května 2020,

–  s ohledem na Brdské prohlášení přijaté na summitu EU a zemí západního Balkánu dne 6. října 2021,

–  s ohledem na berlínský proces zahájený dne 28. srpna 2014 a na 8. vrcholnou schůzku v rámci tohoto procesu dne 5. července 2021,

–  s ohledem na vrcholnou schůzku, která se konala v Sofii dne 10. listopadu 2020, prohlášení vedoucích představitelů západního Balkánu o společném regionálním trhu ze dne 9. listopadu 2020 a prohlášení o zelené agendě pro západní Balkán ze dne 10. listopadu 2020,

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244 ze dne 10. června 1999, na poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora ze dne 22. července 2010 o otázce souladu jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova s mezinárodním právem a na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 64/298 ze dne 9. září 2010, v níž vzalo na vědomí obsah stanoviska Mezinárodního soudního dvora a uvítalo připravenost EU zprostředkovat dialog mezi Srbskem a Kosovem,

–  s ohledem na první dohodu o zásadách, jimiž se má řídit normalizace vztahů mezi vládami Srbska a Kosova, ze dne 19. dubna 2013, na dohody ze dne 25. srpna 2015 a na jejich probíhající dialog o normalizaci vztahů, který zprostředkovala EU,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. února 2020 nazvané „Posílení procesu přistoupení – přesvědčivá perspektiva EU pro západní Balkán“ (COM(2020)0057),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2020 nazvané „Hospodářský a investiční plán pro západní Balkán“ (COM(2020)0641) a na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 6. října 2020 nazvaný „Pokyny pro provádění zelené agendy pro západní Balkán“ (SWD(2020)0223),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1529 ze dne 15. září 2021, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP III)(2),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. října 2021 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2021“ (COM(2021)0644), doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Srbsku za rok 2021“ (SWD(2021)0288),

–  s ohledem na hodnocení Komise ze dne 22. dubna 2021 týkající se programu Srbska v oblasti hospodářských reforem na období 2021–2023 (SWD(2021)0096) a na společné závěry Rady ze zasedání v rámci hospodářského a finančního dialogu mezi EU, zeměmi západního Balkánu a Tureckem, přijaté dne 12. července 2021,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. dubna 2020 nazvané „Podpora západního Balkánu v boji s pandemií COVID-19 a při obnově po ní“ (COM(2020)0315),

–  s ohledem na 12. a 13. zasedání přístupové konference se Srbskem na úrovni ministrů, která proběhla 22. června a 14. prosince 2021 a jejichž výsledkem bylo otevření čtvrtého tematického okruhu týkajícího se zelené agendy a udržitelné konektivity,

–  s ohledem na opatření ke zlepšení průběhu volebního procesu, na nichž se dne 18. září 2021 dohodli zprostředkovatelé v druhé fázi dialogu mezi stranami v čele s Evropským parlamentem,

–  s ohledem na šesté zasedání Rady pro stabilizaci a přidružení mezi EU a Srbskem, které se konalo dne 25. ledna 2022,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 14. prosince 2021 o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení,

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) 2022/576 ze dne 8. dubna 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 833/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině(3),

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. ES-11/1 o agresi vůči Ukrajině přijatou dne 2. března 2022,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora ze dne 10. ledna 2022 nazvanou „Podpora EU určená na posilování právního státu na západním Balkáně: navzdory úsilí přetrvávají zásadní problémy“,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora ze dne 3. června 2021 nazvanou „Dezinformace s dopadem na EU: tento problém se řeší, ale vyřešen není“,

–   s ohledem na druhou průběžnou zprávu o plnění doporučení ze čtvrtého kola hodnocení Srbska, která byla přijata v březnu 2022 Skupinou států proti korupci (GRECO) v rámci Rady Evropy,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o této zemi,

–  s ohledem na své doporučení ze dne 19. června 2020 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k západnímu Balkánu v návaznosti na summit konaný v roce 2020(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o zprávách Komise o Srbsku za roky 2019–2020(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2021 o spolupráci v boji proti organizované trestné činnosti na západním Balkáně(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2021 o nucené práci v továrně společnosti Linglong a ekologických protestech v Srbsku(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2022 o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací(8),

–  s ohledem na prohlášení a doporučení, která přijal Parlamentní výbor pro stabilizaci a přidružení EU-Srbsko na své 13. schůzi konané dne 28. října 2021 v Bruselu a distančně,

–  s ohledem na společné prohlášení z druhého summitu předsedů Evropského parlamentu a parlamentů zemí západního Balkánu ze dne 28. června 2021, který svolal předseda Evropského parlamentu s předsedy parlamentů zemí západního Balkánu,

–  s ohledem na předběžná zjištění a závěry mezinárodní mise OBSE/ODIHR pro sledování průběhu předčasných parlamentních a prezidentských voleb, které se konaly v Srbsku dne 3. dubna 2022,

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9–0178/2022),

A.  vzhledem k tomu, že každá země je v rámci procesu rozšíření EU posuzována na základě svých výsledků, a vzhledem k tomu, že harmonogram a postup přistoupení je určen plněním kritérií pro rozšíření, prováděním nezbytných reforem, zejména tzv. základních oblastech, a harmonizací právních předpisů;

B.  vzhledem k tomu, že Srbsko souhlasilo s tím, že během procesu vyjednávání postupně přijme cíle a politiku Evropské unie;

C.  vzhledem k tomu, že demokracie, dodržování lidských práv a právní stát představují základní hodnoty, na nichž je EU založena; vzhledem k tomu, že k řešení problémů, které v těchto oblastech přetrvávají, jsou zapotřebí důkladné reformy a jejich provádění;

D.  vzhledem k tomu, že od zahájení jednání se Srbskem bylo otevřeno 22 kapitol, z nichž dvě byly prozatímně uzavřeny; vzhledem k tomu, že pokrok v rámci jednotlivých projednávaných kapitol je v posledních letech spíše pomalý; vzhledem k tomu, že v prosinci 2021 otevřelo Srbsko čtvrtý tematický okruh týkající se zelené agendy a udržitelné konektivity;

E.  vzhledem k tomu, že organizace Freedom House na svém seznamu stále uvádí Srbsko jako „částečně svobodnou“ zemi a uvádí, že tato země zaznamenala za posledních deset let celosvětově jeden z největších poklesů v hodnocení demokracie; vzhledem k tomu, že v roce 2021 zaujímalo Srbsko podle indexu svobody tisku, který vypracovala organizace Reportéři bez hranic, 93. místo ze 180 zemí;

F.  vzhledem k tomu, že podle čtvrtého kola hodnocení ze strany skupiny GRECO zveřejněného dne 30. března 2022 Srbsko uspokojivě provedlo či uspokojivým způsobem vyřešilo osm ze třinácti jejích doporučení;

G.  vzhledem k tomu, že pokrok a snaha Srbska při vyjednávání s Kosovem o nedořešených otázkách jsou i nadále důležitým ukazatelem budoucího pokroku při vyjednávání o přistoupení k EU;

H.  vzhledem k tomu, že Srbsko musí respektovat plnou celistvost a svrchovanost všech sousedních zemí a nesmí ovlivňovat jejich vnitřní politické záležitosti;

I.  vzhledem k tomu, že Srbsko neuposlechlo opakované výzvy, aby harmonizovalo svou zahraniční a bezpečnostní politiku s politikou EU, a neuvalilo sankce na Rusko v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu; vzhledem k tomu, že postoj Srbska v oblasti mezinárodních vztahů je nadále překážkou, která brání jeho přistoupení; vzhledem k tomu, že Srbsko vykazuje nízkou míru sladění se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU;

J.  vzhledem k tomu, že na Valném shromáždění OSN Srbsko hlasovalo pro rezoluce odsuzující ruskou agresi na Ukrajině a důrazně podpořilo respektování územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny v souladu s mezinárodním právem;

K.  vzhledem k tomu, že EU je prostřednictvím nástroje předvstupní pomoci (NPP) největším poskytovatelem finanční pomoci Srbsku; vzhledem k tomu, že Srbsko od roku 2014 využilo pomoci EU v rámci tohoto nástroje v celkové hodnotě 1 539 miliard EUR;

L.  vzhledem k tomu, že EU, na kterou v roce 2020 připadalo 65 % celkového vývozu Srbska a 59 % jeho celkového dovozu, je největším investorem a obchodním partnerem této země a má s ní významné oboustranné vztahy;

M.  vzhledem k tomu že EU uvolnila 3,3 miliardy EUR na řešení bezprostřední zdravotní krize a zmírnění hospodářských a sociálních důsledků pandemie COVID-19; vzhledem k tomu, že Komise přijala v rámci NPP II balíček ve výši 70 milionů EUR, který má pomoci financovat přístup zemí západního Balkánu k očkovacím látkám proti onemocnění COVID-19 pořízeným členskými státy EU;

N.  vzhledem k tomu, že pomoc v rámci nástroje NPP III je založena na přísné podmíněnosti a předpokládá úpravu pomoci a její pozastavení v případech, kdy země začne slevovat v oblasti demokracie, lidských práv a právního státu; vzhledem k tomu, že EU poskytla v rámci předchozích programů NPP v letech 2007–2020 celkem 2,79 miliardy EUR;

O.  vzhledem k tomu, že je situace žen v Srbsku zdrojem vážných obav, jelikož polovina žen byla vystavena nějaké formě násilí a více než 300 jich bylo v posledních letech zabito v důsledku násilí na základě pohlaví;

P.  vzhledem k tomu, že Srbsko ratifikovalo všechny základní úmluvy Mezinárodní organizace práce;

Závazek v souvislosti s přistoupením k EU

1.  vyjadřuje podporu budoucímu členství Srbska v EU a připomíná, že přesvědčivé vyhlídky na přistoupení vyžadují politickou vůli, trvalé úsilí, nezvratné reformy ve všech oblastech, zejména těch, které se týkají právního státu, a pevný závazek dodržovat evropské normy a hodnoty; vyzývá srbské orgány, aby skutečně zahájily nezbytné reformy a přivedly svou zemi zpět na cestu k integraci do EU, čímž by naplnily ambice své země na přistoupení k EU;

2.  zdůrazňuje, že pokrok v procesu přistoupení je zaměřený na výsledky a reformy a založený na další harmonizaci v oblasti právního státu, řádné veřejné správy, základních práv a dodržování evropských práv a hodnot; poukazuje na vazby, které existují mezi národy Evropské unie a srbským obyvatelstvem;

3.  vítá otevření čtvrtého tematického okruhu v prosinci 2021; opakuje, že o rychlosti přistoupení se bude rozhodovat na základě pokroku dosaženého v kapitolách týkajících se právního státu a základních práv a pokroku v oblasti užšího sladění se zahraniční, bezpečnostní a obrannou politikou EU, včetně sankcí proti Rusku, a v oblasti normalizace vztahů Srbska s Kosovem;

4.  bere na vědomí předběžné závěry prohlášení mezinárodní mise Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE/ODIHR) pro sledování průběhu voleb, podle nějž parlamentní volby dne 3. dubna 2022 nabízely rozmanité politické možnosti, ale řada nedostatků měla za následek nerovné podmínky, které upřednostňovaly vládní strany; v tomto ohledu poukazuje na úlohu státem financovaných dezinformačních kampaní, jejichž cílem je změnit názory v rámci těchto voleb; vyzývá srbské orgány, aby se s dostatečným předstihem před příštími volbami plně zabývaly veškerými doporučeními úřadu ODIHR; zdůrazňuje, že by do tohoto procesu měly být i nadále zapojeny organizace občanské společnosti, které disponují odbornými znalostmi týkajícími se voleb;

5.  vítá vyšší volební účast ve volbách dne 3. dubna 2022 a návrat pluralističtějšího Národního shromáždění, které nyní sdružuje řadu stran zastupujících národnostní menšiny; vyjadřuje politování nad velmi polarizovaným politickým prostředím této kampaně, která se vyznačovala neexistencí rovných podmínek, omezenou pluralitou sdělovacích prostředků a všudypřítomným tlakem na voliče; s politování konstatuje, že během celé kampaně přetrvával problém se zneužíváním veřejných funkcí ze strany členů vládnoucí strany;

6.  odsuzuje útoky na představitele opozice, novináře, členy organizací občanské společnosti a členy různých misí pro sledování průběhu voleb a také další incidenty, které ohrozily integritu volebního procesu; odsuzuje násilný útok na jednoho z vůdců opozice Pavleho Grboviće a vyzývá příslušné orgány, aby pachatele pohnaly k odpovědnosti;

7.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že se republiková volební komise a městská volební komise v Bělehradu nestavěly ke zjištění volebních výsledků a jejich ohlášení příliš aktivně; je znepokojen tím, že úplné předběžné výsledky místních voleb v Bělehradu byly zveřejněny až dva týdny po konání voleb; vyjadřuje politování nad tím, že tři měsíce po parlamentních volbách, které se konaly dne 3. dubna 2022, dosud nebyly zpřístupněny konečné výsledky a nebylo dosud svoláno Národní shromáždění; konstatuje, že by to mohlo vést ke ztrátě důvěry občanů v nezávislost volebních úřadů; s politováním konstatuje, že komunikace republikové volební komise ohledně předběžných výsledků voleb po uzavření volebních místností nebyla jasná; zdůrazňuje, že četné případy opakovaného hlasování v některých jednotlivých volebních místnostech poukazují na nedostatečný právní a organizační rámec volebního procesu jako celku, což snižuje legitimitu voleb a vyvolává pochybnosti o jejich výsledcích;

8.  vyjadřuje politování nad tím, že problémy se správností jednotného seznamu voličů nebyly vyřešeny už před těmito volbami, což ponechalo prostor pro jeho zneužívání;

9.  vyzývá novou většinu, aby respektovala dříve přijatá politická rozhodnutí ohledně procesu přistoupení k EU a urychlila harmonizaci Srbska s evropskou politikou a evropskými hodnotami; vyzývá k tomu, aby byly funkce v parlamentu rozdělovány tak, aby to odráželo politický pluralismus v Národním shromáždění; konstatuje, že s výjimkou jednoho roku byly v posledních deseti letech všechny srbské parlamenty rozpuštěny předčasně a že další zbytečné předčasné volby by nepřispěly k politické stabilitě; zdůrazňuje, že je připraven dále pracovat s Národním shromážděním a jeho parlamentními skupinami v rámci dialogu mezi stranami a že je třeba přijmout jasná politická rozhodnutí ohledně strategického směřování Srbska;

10.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Srbsko stále nezastává stejnou pozici jako EU v otázce sankcí po ruské invazi na Ukrajinu; zdůrazňuje, že Srbsko je jednou z několika mála evropských zemí, které se nepřipojily k sankcím EU proti Rusku; vyzývá nově zvolené orgány, aby urychleně prokázaly jednoznačný závazek k respektování hodnot, norem a pravidel EU a aby svou činnost sladily s rozhodnutími a postoji EU v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky, včetně urychleného a úplného souladu s restriktivními opatřeními vůči Rusku a Bělorusku, mj. pokud jde o sankce proti jednotlivcům, skupinám a subjektům;

11.  bere na vědomí podporu, kterou Srbsko vyjádřilo územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny, a hlasování této země ve Valném shromáždění OSN ze dne 7. dubna 2022, kterým odsoudilo ruskou invazi a podpořilo vyloučení Ruska z Rady OSN pro lidská práva; konstatuje, že představitelé Srbska se zároveň vyhnuli hlasování o vyloučení Ruska z Rady Evropy;

12.  připomíná význam harmonizace se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU, která se musí postupně stát nedílnou součástí srbské zahraniční politiky, což je podmínka procesu přistoupení; vyjadřuje znepokojení nad nízkou mírou harmonizace Srbska, která je nejnižší v celém regionu; vyjadřuje politování nad příležitostnými prohlášeními politických představitelů, která zpochybňují zahraničně-politickou orientaci Srbska; zdůrazňuje však, že dynamika, která vychází z nového mandátu vzniklého po volbách konaných dne 3. dubna 2022 v Srbsku, představuje příležitost k dosažení významného pokroku na cestě k evropské perspektivě této země; vyzývá politické síly v Srbsku, aby přerušily svou spolupráci s autoritářskými politickými stranami v Rusku;

13.  doporučuje, aby nebyla otevřena žádná další kapitola jednání, dokud Srbsko nepřijme nezbytné závazky v tomto směru;

14.  vybízí Srbsko, aby přehodnotilo svou hospodářskou spolupráci s Ruskem, a odsuzuje pokračování letů mezi Bělehradem a Moskvou v době, kdy je pro veškeré lety z Ruska a do Ruska vzdušný prostor EU uzavřen;

15.  konstatuje, že v letech 2015–2021 vzrostly vojenské výdaje Srbska o 70 %, zejména díky nákupům z Běloruska, Ruska a Číny; vyjadřuje znepokojení nad úzkou spoluprací Srbska s Ruskou federací ve vojenských věcech; naléhavě vyzývá Srbsko, aby přehodnotilo své vztahy s Ruskem v oblasti obranné politiky a ukončilo s ním veškerou vojenskou spolupráci, jako je „regionální humanitární středisko“ ve městě Niš; je znepokojen také rostoucí spoluprací Srbska s Čínou, mj. pokud jde o instalaci systému hromadného sledování v Bělehradu, který byl zakoupen v Číně, nedávné dodávky raketového systému pro střely země-vzduch, nákup vojenských zbraní a vojenského vybavení vyrobených v Číně a společná cvičení s čínskými bezpečnostními silami na území Srbska;

16.  vyjadřuje znepokojení nad údajnými odposlechy představitelů ruské opozice v Bělehradě ze strany srbských orgánů a nad údajným následným předáním tohoto materiálu ruským bezpečnostním službám; zdůrazňuje, že jakákoli spolupráce, která by přispěla k autoritářským a protidemokratickým praktikám buď v Rusku nebo v Srbsku, by poškodila budoucí vztahy mezi EU a Srbskem;

17.  vyjadřuje dále znepokojení nad zřízením pracovní skupiny pro boj proti „barevným revolucím“ mezi srbskou a ruskou vládou, jejíž účel a cíle zůstávají nejasné;

18.  vítá přijetí opatření ke zlepšení volebních podmínek a mediálního prostoru před volbami v dubnu 2022 v návaznosti na dialog mezi stranami pod vedením Evropského parlamentu; bere na vědomí pokrok při provádění dohodnutých opatření a vyzývá k dalšímu posílení plurality sdělovacích prostředků a k zajištění rovného přístupu k mediálnímu prostoru; vyjadřuje politování nad tím, že mnoho opatření bylo provedeno se zpožděním a bez účasti všech relevantních aktérů; s politováním konstatuje, že nebyla přijata ambicióznější opatření, která mohla vést k výraznějšímu zlepšení volebních podmínek;

19.  vítá rozhodnutí neparlamentní opozice zúčastnit se voleb v dubnu 2022; opakuje, že jedinou možností, jak zaručit politické zastoupení, je zapojit se do politických a volebních procesů; vyzývá všechny politické aktéry, aby se i nadále angažovali v těchto procesech a spolupracovali na dalším zlepšování volebních podmínek a uplatňování volebních předpisů; vyzývá všechny politické aktéry, aby jednali v souladu se zásadou transparentnosti, odpovědnosti a inkluzivnosti; vyzývá nově zvolený parlament, aby využil stávající dynamiky a začal provádět plnohodnotný legislativní dohled nad činností vlády;

20.  znovu opakuje, že podporuje práci evropských politických nadací při posilování demokratických procesů a rozvíjení nové generace politických vůdců v Srbsku;

21.  vyjadřuje znepokojení nad velmi omezenou viditelností procesů evropské integrace v Srbsku; opakuje svou výzvu, aby Srbsko, Komise, Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) a členské státy EU aktivněji a efektivněji vysvětlovaly přínosy rozšíření EU a podporu, kterou Srbsko získává na základě finančních prostředků EU a aby představily pozitivní příklad zemí sousedících se Srbskem, které jsou už členy EU;

22.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že veřejná podpora členství v EU v Srbsku je trvale výrazně nižší než ve zbytku regionu a že podle posledních průzkumů je většina občanů Srbska proti vstupu do Evropské unie; vyzývá srbské politické vůdce, aby v rámci veřejných diskuzí vyjadřovali své odhodlání zastávat hodnoty EU jasně a jednoznačně a aby srbským občanům mimo velká města vysvětlovali hmatatelné výhody přistoupení k EU; znovu opakuje, že je znepokojen úlohou sdělovacích prostředků financovaných z veřejných zdrojů při šíření protiunijní rétoriky; vyzývá nové Národní shromáždění, aby podporovalo evropskou budoucnost Srbska, mj. na základě vlastní strategické komunikace; opakuje, že Evropský parlament je připraven podílet se společně se srbskými poslanci na komunikační činnosti s cílem zajistit sblížení EU a Srbska; vyzývá určité vládní představitele, aby přestali podporovat protiunijní dezinformační kampaně;

23.  vítá, že členství v EU je i nadále srbským strategickým cílem, vyjadřuje však politování nad nedostatečným pokrokem v mnoha oblastech programu reforem Srbska a nad tím, že v zásadních otázkách přistoupení k EU se situace dokonce zhoršuje;

24.  konstatuje, že přijetí nové přístupové metodiky nevedlo k podstatnému urychlení procesu přistoupení Srbska k EU, a vyzývá k jejímu neomezenému zavedení; naléhavě vyzývá komisaře EU pro sousedství a rozšíření, aby byl proaktivnější, pokud jde o proces přistoupení Srbska k EU, zejména pokud jde o základní svobody, demokracii a právní stát a boj proti korupci a organizované trestné činnosti; vyjadřuje znepokojení nad veřejnými tvrzeními, že komisař EU pro sousedství a rozšíření zlehčuje některé problémy týkající se právního státu v přístupových zemích, a vybízí Komisi, aby se v tomto ohledu řádně zabývala žádostmi Parlamentu;

25.  vyjadřuje politování nad tím, že proces evropské integrace v Srbsku není dostatečně transparentní, jelikož už léta nebyly zveřejněny důležité dokumenty, jako jsou zprávy o provádění národního programu pro přijímání acquis;

26.  zdůrazňuje, že EU je největším obchodním partnerem Srbska, který prohlubuje jejich vzájemné vztahy založené na důvěře a perspektivě členství v EU, a vyjadřuje proto politování nad tím, že srbská vláda klade chvílemi větší důraz na své vazby s Čínou a Ruskem než na vazby s EU;

27.  vítá iniciativu francouzského předsednictví Rady EU uspořádat konferenci mezi EU a zeměmi západního Balkánu a doufá, že tato konference bude využita k oživení procesu rozšíření a k poskytnutí jasné perspektivy přistoupení zemím západního Balkánu; těší se na předsednictví České republiky v Radě EU a na její další podporu politiky rozšíření EU; vítá příspěvek Srbska ke Konferenci o budoucnosti Evropy v podobě 52 doporučení;

Demokracie a právní stát

28.  vyzývá nově zvolenou většinu, aby se zaměřila na řešení strukturálních nedostatků a dosažení konkrétních a hmatatelných výsledků v oblasti právního státu, základních práv, svobody projevu, svobody sdělovacích prostředků, boje proti korupci, desinformacím a fungování demokratických institucí a veřejných orgánů; je znepokojen tím, že nedostatečný dohled nad výkonnou mocí a chybějící smysluplné veřejné konzultace vedly v několika případech k tomu, že došlo ke snížení kvality právních předpisů a k narušení rozdělení moci; vyzývá Srbsko, aby v souladu se svou ústavou a demokratickými normami zajistilo úplné rozdělní moci v zemi; zdůrazňuje, že zavedení systému brzd a protivah je nezbytným předpokladem pro to, aby se zabránilo nadměrné koncentraci politické moci, a připomíná, že základem zdravé demokratické diskuze jsou nezávislé sdělovací prostředky;

29.  vítá nedávné změny ústavy po referendu v lednu 2022, které mají zvýšit nezávislost soudnictví; zdůrazňuje, že reformní proces za účelem zajištění větší nezávislosti soudnictví by měl v souladu s osvědčenými evropskými postupy a normami a doporučeními Benátské komise pokračovat transparentním a inkluzivním způsobem, zejména změnou zákonů, které by umožnily účinné provádění ústavních změn; s politováním konstatuje, že stále dochází k vyvíjení tlaku na soudnictví, a odsuzuje veřejné popírání mezinárodních rozsudků o válečných zločinech; vyzývá nově zvolenou většinu, aby přednostně posílila záruky nezávislosti a efektivity soudnictví; zdůrazňuje, že je nutné zavést další opatření, která by v souladu s nedávnými ústavními změnami zaručila jeho plnou nezávislost;

30.  poukazuje na přínosy procesu decentralizace a vyzývá k rozšíření pravomocí autonomní provincie Vojvodina; připomíná, že podle srbské ústavy měl být zákon o financování autonomní provincie Vojvodina přijat do konce roku 2008, a vyzývá budoucí vládu, aby danou záležitost předložila Národními shromáždění bez dalších prodlev;

31.  oceňuje určité zlepšení činnosti Národního shromáždění, zejména omezené využívání naléhavých postupů a přijetí nového kodexu chování jeho členů, který byl vypracován ve spolupráci se skupinou GRECO; je však znepokojen tím, že během parlamentních rozprav se stále používá štvavá rétorika namířená proti politickým oponentům, občanské společnosti, sdělovacím prostředků a představitelům jiných institucí, kteří zastávají odlišná politická stanoviska, a to i ze strany představitelů vlády; vyzývá nové Národní shromáždění, aby takovou praxi netolerovalo a aby účinně prosazovalo svůj kodex chování; doufá, že se znovu nebudou opakovat negativní postupy, které charakterizovaly předchozí Národní shromáždění, včetně nadměrného využívání urychleného legislativního postupu a obstrukcí, a vybízí srbskou vládu, aby zajistila svou pravidelnější účast na zasedáních Národního shromáždění;

32.  vyjadřuje politování nad tím, že činnost Národního shromáždění byla omezena kvůli nedostatku skutečné politické diskuze mezi většinovými a opozičními stranami; poukazuje na význam konsenzu napříč politickým spektrem ohledně reforem souvisejících s EU pro zajištění pokroku země na její cestě do EU; je znepokojen tím, že Národní shromáždění nevykonává svou úlohu dohledu a že legislativní agendu diktuje výlučně výkonná moc; vyzývá nové parlamentní vedení a parlamentní kluby, aby se zaměřily na konstruktivní rozpravy v Národním shromáždění ve prospěch občanů;

33.  vyjadřuje uspokojení nad tím, že menšinové strany a koalice budou mít v novém srbském Národním shromáždění celkem 13 poslanců zastupujících národní bosenskou, maďarskou a chorvatskou komunitu; je znepokojen tím, že Romové nebudou mít v Národním shromáždění své zástupce;

34.  vyzývá srbské Národní shromáždění, aby zajistilo, aby měly nezávislé regulační orgány pravomoc účinně vykonávat svou úlohu dohledu tím, že budou podporovat zjištění a doporučení nezávislých regulačních orgánů a sledovat jejich uplatňování;

35.  znovu vyjadřuje své znepokojení nad omezeným pokrokem v boji proti korupci a organizované trestné činnosti a nad několika významnými korupčními skandály, které poukazují na pravděpodobné vazby mezi státními úředníky a organizovaným zločinem; žádá Srbsko, aby zintenzívnilo své snahy a účinně tyto otázky řešilo; vyzývá srbské orgány, aby se zdržely připomínek k probíhajícímu vyšetřování a soudním řízením, čímž vyvíjejí tlak na justici;

36.  vítá druhou průběžnou zprávu skupiny GRECO o plnění doporučení ze čtvrtého kola hodnocení Srbska, která se zabývá předcházením korupci mezi členy Národního shromáždění, soudci a státními zástupci a jejímž závěrem je, že Srbsko uspokojivě provedlo nebo uspokojivě splnilo osm ze třinácti doporučení obsažených ve čtvrté hodnotící zprávě; vyzývá k dalšímu provádění zbývajících doporučení; bere na vědomí přijetí nového zákona o předcházení korupci, který byl nedávno novelizován s ohledem na doporučení skupiny GRECO;

37.  naléhavě vyzývá Srbsko, aby dosáhlo přesvědčivých výsledků, mj. pokud jde o účinné vyšetřování v oblasti boje proti korupci, zejména v případech s vysokou mírou veřejného zájmu, a aby zajistilo lepší výsledky v oblasti vyšetřování v případech korupce na vysokých místech, které by mělo zahrnovat zabavování a konfiskaci majetku pocházejícího z trestné činnosti; se znepokojením konstatuje, že o formálním vyšetřování v případě Krušnik a Telekom Srbija nejsou k dispozici žádné informace; konstatuje, že řízení v případu Jovanjica probíhá na základě dvou různých obvinění a že v investigativních médiích, zejména v tzv. dokumentech Pandora Papers, se objevily nové případy korupce na vysokých místech;

38.  znovu žádá zajištění spravedlnosti v souvislosti s nezákonnou demolicí soukromého majetku v bělehradské čtvrti Savamala; bere na vědomí tvrzení odsouzeného policisty, který byl nucen převzít výlučnou odpovědnost za celou věc; znovu vyjadřuje své znepokojení nad tím, že tento případ může být za několik let promlčený; naléhavě vyzývá srbské orgány, aby tento případ plně vyšetřily a stíhaly všechny odpovědné osoby;

39.  naléhavě vyzývá srbské orgány, aby vyšetřily veškeré údajné vazby na Belivukovu zločineckou skupinou a stíhaly ji; vyjadřuje znepokojení nad nedávnými tvrzeními, že Darko Šarić vedl mezinárodní zločineckou organizaci v době, kdy byl v Srbsku ve vězení;

40.  zdůrazňuje, že nástroj NPP III obsahuje ustanovení o úpravě či dokonce pozastavení vyplácení finančních prostředků pro případ, že by došlo k nedostatečnému pokroku v tzv. základních oblastech, včetně boje proti korupci či organizované trestné činnosti a svobody sdělovacích prostředků, nebo dokonce k jeho zvrácení; v této souvislosti vyzývá EU a země západního Balkánu, aby vytvořily rámec pro plodnou spolupráci mezi Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO) a zeměmi západního Balkánu s cílem zajistit, aby mohl tento úřad účinně vykonávat své pravomoci týkající se finančních prostředků z nástroje NPP III v zemích západního Balkánu;

41.  vítá přijetí novely zákona o volném přístupu k informacím veřejného významu, která reaguje na výzvy ke zvýšení transparentnosti při tvorbě veřejné politiky a umožňuje občanům získávat informace ve veřejném zájmu bez zbytečných překážek, a vyzývá k jejímu urychlenému uplatňování;

42.  konstatuje, že byla přijata strategie rozvoje občanské společnosti, s politováním však konstatuje, že ji nedoprovází žádný akční plán; vyzývá Komisi a ESVČ, aby pokračovaly v úzké spolupráci s občanskou společností a sdělovacími prostředky v Srbsku a podporovaly jejich činnost; připomíná, že silná a nezávislá občanská společnost je nezbytnou součástí každé demokracie; vyzývá srbské orgány, aby do tvorby politiky a rozhodování zapojily občanskou společnost, přestaly považovat kritiku z její strany za zahraniční vměšování a vytvořily prostředí, které by vedlo k tomu, že by organizace občanské společnosti mohly provozovat svou činnost bez obav ze zastrašování či dokonce kriminalizace;

43.  naléhavě vyzývá Komisi, aby provedla doporučení uvedená ve zvláštní zprávě Evropského účetního dvora č. 01/2022 s cílem zajistit účinný dopad finanční pomoci EU ve prospěch právního státu na západním Balkáně, zejména vypracováním pokynů pro uplatňování ustanovení nástroje NPP III týkajících se úpravy vyplácení finančních prostředků a přísnější parlamentní kontroly nad nimi; vyzývá Komisi, aby zajistila těsnější vazbu mezi poskytováním finančních prostředků a pokrokem dosaženým v oblasti právního státu, zvýšila podporu organizacím občanské společnosti a nezávislým mediálním zdrojům a zlepšila podávání zpráv o projektech a jejich monitorování, jak opakovaně požadoval Parlament; vyzývá v této souvislosti k zajištění lepší koordinace nejrůznějších programů v oblasti právního státu podporovaných mezinárodními dárci;

44.  vyjadřuje politování nad tím, že některé části historických archivů bývalé Jugoslávie jsou stále nedostupné; opakuje svou výzvu, aby příslušné orgány usnadnily přístup k těmto archivům, zejména archivům bývalé jugoslávské tajné služby (UDBA) a tajné služby Jugoslávské lidové armády (KOS), aby bylo možné důkladně prošetřit a dořešit zločiny z komunistické éry a usnadnit proces usmíření, a vyzývá k tomu, aby byly tyto archivy předány příslušným vládám nástupnických států, pokud by o to požádaly;

45.  vyzývá Srbsko, aby plnilo své povinnosti a zajistilo neomezenou spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro Jugoslávii (ICTY) a s Mezinárodním reziduálním mechanismem pro trestní tribunály (IRMCT) a aby provedlo veškerá jejich rozhodnutí;

Základní svobody a lidská práva

46.  odsuzuje omezování svobody a nezávislosti sdělovacích prostředků a jejich zneužívání vládnoucí většinou k získání nespravedlivé politické výhody, k útokům na politické oponenty a k šíření dezinformací; zdůrazňuje negativní dopad těchto omezení na demokratické procesy v zemi; konstatuje, že konkurence v mediálním odvětví zlepšuje pluralitu sdělovacích prostředků;

47.  vítá úsilí vlády realizovat svou mediální strategii, zároveň však vyjadřuje politování nad postupy, které naznačují, že orgány záměrně oddalují její provádění; konstatuje, že by měly být učiněny další kroky k většímu posílení svobody sdělovacích prostředků, a vyzývá srbské orgány, aby přijaly okamžitá opatření k zaručení svobody projevu, nezávislosti sdělovacích prostředků a plurality sdělovacích prostředků;

48.  konstatuje, že zneužívání veřejných prostředků k získání vlastnictví sdělovacích prostředků je považováno za jeden z hlavních mechanismů ovládnutí sdělovacích prostředků v Srbsku; připomíná, že veřejnost by měla mít přístup k informacím o vlastnictví sdělovacích prostředků, a požaduje větší transparentnost vlastnictví a financování sdělovacích prostředků, jakož i vytvoření prostředí, které nezávislým a investigativním sdělovacím prostředkům umožní přístup k financování a bezpečné fungování; požaduje zvýšení transparentnosti veřejného financování sdělovacích prostředků;

49.  konstatuje, že několik nedávných voleb členů regulačního úřadu pro elektronická média (REM) a členů správní rady srbského rozhlasu a televize v červnu 2021 bylo vnímáno jako kontroverzní; se znepokojením bere na vědomí některá veřejná hodnocení, že rozhodovací proces v úřadu REM je politicky motivován; bere na vědomí novou otevřenou výzvu k přidělení vnitrostátních televizních frekvencí a licencí a zdůrazňuje, jak je důležité, aby byl tento proces spravedlivý a transparentní; je nadále znepokojen otázkami spojenými s koncentrací sdělovacích prostředků v případu Telekom Srbija; zdůrazňuje, že v zájmu posílení plurality sdělovacích prostředků a provádění mediální strategie je důležité zlepšit fungování a nezávislost úřadu REM v souladu s doporučeními mezistranického dialogu;

50.  konstatuje, že Srbsko neúměrně zviditelňuje třetí země a že určité sdělovací prostředky jsou hlavním zdrojem protievropské a proruské rétoriky v Srbsku;

51.  odsuzuje pokračující fyzické útoky, zastrašování, nenávistné projevy a politické pomluvy namířené proti novinářům a občanské společnosti, mj. ty, jichž se dopouštějí poslanci a vládní úředníci; vyzývá orgány, aby vyšetřily všechny případy takových útoků, náležitě potrestaly pachatele a zvýšily bezpečnost novinářů a obránců lidských práv; vyjadřuje znepokojení nad neustálou diskreditací obránců lidských práv, investigativních novinářů, sdělovacích prostředků a organizací občanské společnosti, kteří kritizují vládní politiky, a nad cílenými útoky proti nim; vyzývá Srbsko, aby posílilo instituce v oblasti lidských práv, zaručilo jejich nezávislost, přidělilo jim nezbytné finanční a lidské zdroje a v návaznosti na jejich doporučení zajistilo včasná opatření;

52.  vyzývá srbské orgány, aby v souladu s acquis EU zajistily plnou finanční a provozní nezávislost regulačních orgánů pro elektronické komunikace a poštovní služby (RATEL) a pro elektronické sdělovací prostředky (REM); požaduje dosažení dalšího pokroku při provádění akčního plánu založeného na mediální strategii, a to bez prodlení a transparentním a inkluzivním způsobem;

53.  požaduje všeobecné dodržování základního práva na pokojné shromažďování a vyzývá příslušníky donucovacích orgánů, aby se zdrželi používání nepřiměřené síly; odsuzuje násilí páchané skupinami extremistů a výtržníků během pokojných protestů, například během protestů proti nástěnné malbě zobrazující Ratka Mladiće v Bělehradě, které proběhly v listopadu 2021, a v průběhu ekologických protestů, k nimž došlo v prosinci 2021 v Šabaci a Bělehradu; je nadále znepokojen zprávami, že policie během těchto ekologických protestů neplnila svou povinnost chránit občany; vyzývá vládu, aby zajistila odstranění nástěnných maleb oslavujících odsouzené válečné zločince a aby účinně vyšetřila útoky proti demonstrantům, včetně všech zúčastněných veřejných činitelů; vyzývá k důkladnému vyšetření veškerých vazeb mezi výtržníky a policií; vyjadřuje politování nad tím, že řada občanů čelila obvinění z přestupku; požaduje ukončení těchto nepřiměřených omezení práva na pokojné shromažďování;

54.  vítá přijetí zákona o genderové rovnosti a změny zákona zakazujícího diskriminaci a vyzývá vládu, aby zajistila urychlené uplatňování těchto zákonů; opakuje, že pro zlepšení situace v oblasti lidských práv a politických svobod žen a zranitelných skupin jsou zásadní koordinace, účinné institucionální uspořádání a spolupráce s občanskou společností; vyzývá Srbsko, aby zlepšilo situaci v oblasti genderové rovnosti a práv žen, mj. na základě upřednostňování začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a prohloubení spolupráce s občanskou společností, zejména s organizacemi žen;

55.  vítá přijetí nové strategie, jejímž cílem je předcházet násilí páchanému na ženách a domácímu násilí; zdůrazňuje však, že je zapotřebí ji provádět a zlepšovat, a vyzývá k soudržnému politickému přístupu k provádění Istanbulské úmluvy, který bude založen na stanovení priorit a přidělení dostatečných zdrojů na předcházení genderově podmíněnému násilí, ochranu obětí trestných činů a stíhání pachatelů;

56.  vyjadřuje politování nad tím, že Národní shromáždění v předchozím volebním období nepřijalo zákon o registrovaných partnerstvích osob stejného pohlaví, který vypracovalo ministerstvo pro lidská práva a práva menšin a sociální dialog; vyzývá nové a pluralitnější Národní shromáždění, aby tak učinilo;

57.  vyzývá srbské orgány, aby zvýšily úsilí o zajištění nediskriminačního zacházení s etnickými, náboženskými a sexuálními menšinami a dalšími zranitelnými skupinami a aby pokračovaly v provádění pozitivní agendy v této otázce v plném souladu se zásadami a právními předpisy EU; naléhavě vyzývá orgány, aby aktivně vyšetřovaly a odsuzovaly trestné činy z nenávisti; odsuzuje etnickou nenávist, kterou šíří někteří vládní úředníci a politici;

58.  vyzývá Srbsko, aby zajistilo, že menšinové skupiny budou mít rovné příležitosti, zejména v oblasti vzdělávání, používání menšinových jazyků, přístupu ke sdělovacím prostředkům a bohoslužbám v menšinových jazycích, odpovídajícího zastoupení v politickém a kulturním životě, veřejných sdělovacích prostředků, státní správy a soudnictví, s cílem vytvořit pozitivní atmosféru pro vzdělávání v menšinových jazycích a zintenzivnit tisk učebnic v menšinových jazycích; vyzývá Srbsko, aby chránilo a podporovalo kulturní dědictví, jazyky a tradice svých národnostních menšin; vyzývá Srbsko, aby přijalo veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby složení všech úrovní správy odráželo národnostní složení obyvatelstva na jejich příslušných územích;

59.  odsuzuje manipulaci s roztříštěností menšinových skupin a vyjadřuje znepokojení nad neochotou srbských orgánů důsledně a plně provádět mezivládní dohodu o ochraně menšin; konstatuje, že je třeba udělat více pro aktivní provádění antidiskriminačních právních předpisů;

60.  vítá závazek srbských orgánů podpořit organizaci pochodu EuroPride v Bělehradě, což je klíčová událost pro LGBTI+ komunitu v Srbsku a celém regionu; vyzývá vládu a policejní složky, aby zajistily hladkou organizaci a průběh programu a také bezpečnost a pohodu účastníků; požaduje důraznější opatření pro boj proti obtěžování, nenávistné propagandě a trestným činům z nenávisti namířeným proti LGBTI+ osobám;

61.  znovu odsuzuje údajné využívání nucené práce, porušování lidských práv a obchodování s lidmi, které se týká asi 500 vietnamských občanů pracujících na stavbě čínské továrny Linglong v Srbsku; konstatuje, že byly učiněny první kroky a provedeny kontroly, a vyzývá srbské orgány, aby tento případ prošetřily a zajistily dodržování pracovních práv občanů a rezidentů; vyzývá Srbsko, aby lépe harmonizovalo své pracovní právo s právem EU a uvedlo je do souladu s příslušnými úmluvami Mezinárodní organizace práce, které ratifikovalo; zdůrazňuje, že srbské pracovní a environmentální právní předpisy by se měly vztahovat také na čínské společnosti, které v zemi působí;

62.  odsuzuje deportaci bahrajnského státního příslušníka do jeho země, a to navzdory předběžnému opatření Evropského soudu pro lidská práva, v němž se uvádí, že jeho vydání by mělo být odloženo; připomíná, že Srbsko je povinno dodržovat základní práva všech osob na svém území; naléhavě vyzývá srbské orgány, aby dodržovaly své mezinárodní závazky a plně prosazovaly a prováděly všechna rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva;

63.  poukazuje na význam spolupráce s EU v boji proti obchodování s lidmi a pašování migrantů tzv. balkánskou trasou; vítá spolupráci Srbska při řízení migrace se sousedními zeměmi a členskými státy EU a zdůrazňuje, že je třeba plně dodržovat lidská práva a mezinárodní normy a zásady;

64.  je hluboce znepokojen šířením dezinformací o ruské agresi proti Ukrajině, a to i sdělovacími prostředky blízkými vládě; vyzývá srbské orgány, aby podnikly rozhodné kroky v boji proti dezinformacím a aby zdiskreditovaly nejrozšířenější falešné zprávy; vyzývá srbské orgány a Komisi, aby posílily infrastrukturu pro boj proti dezinformacím, ruské propagandě a dalším hybridním hrozbám a aby podpořily opatření podložená důkazy proti krátkodobým i dlouhodobým dezinformačním hrozbám na západním Balkáně; zdůrazňuje, že odpovědnost za zastavení šíření zlovolných dezinformací o ruské agresi vůči Ukrajině nesou všichni političtí vůdci; konstatuje, že tolerantní postoj vůči zlovolným vnějším vlivům může mít závažné negativní důsledky pro vyhlídky Srbska na přistoupení k EU;

65.  je obzvláště znepokojen dezinformační rétorikou vycházející z Kremlu a šířenou přes „Sputnik Srbija“ a další domácí aktéry; vyzývá srbské orgány, aby se připojily k sankcím EU a přijaly opatření, která zabrání Russia Today a Sputnik Srbija v šíření falešných zpráv a dezinformací; je hluboce znepokojen tím, že mezi hlavní zdroje dezinformací patří vládou financované nebo podporované bulvární noviny a některé televizní kanály s celostátní působností; s politováním konstatuje, že veřejnoprávní vysílání používá od začátku nevyprovokované ruské invaze na Ukrajinu jazyk ruské propagandy, jako je například označení „zvláštní vojenská operace“;

66.  je velmi znepokojen tím, že země západního Balkánu usilující o přistoupení k EU jsou obzvláště tvrdě zasaženy zahraničním vměšováním a dezinformačními kampaněmi ze strany Ruska a Číny; je znepokojen tím, že Srbsko a Maďarsko pomáhají Rusku a Číně v jejich geopolitických cílech; vyzývá ESVČ, aby zaujala proaktivnější postoj a soustředila se na budování důvěryhodnosti EU v regionu a na rozšíření monitorovacích činností Pracovní skupiny ESVČ pro strategickou komunikaci (StratCom) s cílem zaměřovat se na přeshraniční dezinformační hrozby pocházející ze zemí západního Balkánu a od jejich sousedů;

67.  zdůrazňuje význam dialogu se srbskou občanskou společností a soukromým sektorem v zájmu koordinace boje proti dezinformacím v Srbsku i v celém regionu; v této souvislosti konstatuje, že Srbsku by prospělo větší zapojení do expertních skupin Agentury Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA);

68.  oceňuje práci pracovní skupiny ESVČ StratCom pro západní Balkán, jejímž úkolem je zajišťovat koordinovanou a důslednou komunikaci EU, budovat odolnost a řešit dezinformace a manipulaci s informacemi namířené proti EU; požaduje posílení strategických komunikačních opatření a navýšení počtu zaměstnanců, včetně možnosti zřízení regionálního strategického komunikačního místa v regionu západního Balkánu;

Usmíření a dobré sousedské vztahy

69.  vítá účast Srbska v mechanismech regionální spolupráce a vybízí je, aby věnovalo více úsilí zlepšování dvoustranných vztahů s dalšími zeměmi, které usilují o přistoupení k EU a se sousedními členskými státy EU; oceňuje jeho rozhodnutí darovat přibližně 600 000 očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 regionu, včetně Severní Makedonie, Černé Hory a Bosny a Hercegoviny; vybízí Srbsko, aby na všech úrovních pracovalo na podpoře usmíření a zlepšení dobrých sousedských vztahů, provádění dvoustranných dohod a na řešení zbývajících dvoustranných otázek se svými sousedy, zejména otázek týkajících se vymezení hranic, nástupnictví, navracení kulturních statků a otevření vojenských archivů;

70.  zdůrazňuje závazek Srbska spolupracovat se sousedními zeměmi na řešení problému pohřešovaných osob a zdůrazňuje, že předpokladem pro normalizaci regionálních vztahů je usmíření se sousedními zeměmi; vyjadřuje znepokojení nad přijetím zákona o kulturním dědictví; vyzývá k plnému respektování kulturního dědictví a k podpoře kulturní spolupráce a připomíná význam ochrany jazyků národnostních menšin v Srbsku v souladu s právními předpisy a dvoustrannými dohodami se sousedními zeměmi;

71.  vítá výzvy srbských orgánů, aby se bosenští Srbové znovu zapojily do činnosti institucí Bosny a Hercegoviny;

72.  opětovně potvrzuje svou jednoznačnou podporu dialogu mezi Bělehradem a Prištinou zprostředkovanému EU a oceňuje práci zvláštního zástupce EU pro dialog mezi Bělehradem a Prištinou Miroslava Lajčáka; připomíná význam konstruktivního zapojení orgánů Srbska i Kosova v zájmu dosažení komplexní právně závazné dohody o normalizaci založené na vzájemném uznávání, která je pro obě země zásadní, aby mohly postoupit ve svém evropském směřování, a přispěje k regionální stabilitě a prosperitě; žádá, aby byly v dobré víře dodržovány a včas a plně provedeny veškeré předchozí dohody mezi Bělehradem a Prištinou, včetně dohody o sdružení/společenství obcí se srbskou většinou;

73.  vyzývá ESVČ, aby vytvořila mechanismus pro sledování a ověřování provádění všech dosud dosažených dohod a aby Evropskému parlamentu pravidelně podávala zprávy o aktuálním stavu; vyzývá aktéry EU, aby podporovali místní orgány při úsilí o vytvoření sdružení/společenství obcí se srbskou většinou jako součásti vzájemné dohody;

74.  požaduje další aktivní a konstruktivní zapojení do dialogu zprostředkovaného EU; naléhavě vyzývá vlády Srbska a Kosova, aby se vyvarovaly jakýchkoli kroků, které by mohly narušit důvěru mezi stranami a ohrozit konstruktivní pokračování dialogu; opakuje svou výzvu ke zlepšení kvality dialogu pomocí účasti žen, větší transparentnosti vůči veřejnosti a smysluplného zapojení občanské společnosti;

75.  vyzývá srbské a kosovské orgány, aby podporovaly mezilidské kontakty mezi místními komunitami s cílem posílit dialog, a to i na nevládní úrovni; oceňuje kulturní a mládežnické iniciativy, jako je každoroční přeshraniční kulturní festival „Mirëdita, Dobar Dan!“, který podporuje spolupráci mezi kosovskými Albánci a Srby;

76.  vítá skutečnost, že Srbsko a Kosovo přijaly plán provádění energetických dohod, což je důležitý krok vpřed v dialogu zprostředkovaném EU s cílem dosáhnout konkrétních výsledků pro všechny občany; vyzývá Srbsko i Kosovo, aby zintenzivnily své úsilí a hledaly řešení problému pohřešovaných osob a aby zajistily spravedlnost za válečné zločiny spáchané během jugoslávských válek v 90. letech; vyzývá vládu, aby se těmito tématy zabývala také v rámci dialogu mezi Bělehradem a Prištinou a aby navázala spolupráci mezi Srbskem a Kosovem;

77.  vyjadřuje politování nad rozhodnutím kosovské vlády odmítnout návrh mezinárodních zprostředkovatelů, který by umožňoval sběr hlasovacích lístků oprávněných voličů tak, aby mohli na území Kosova hlasovat v ústavním referendu dne 16. ledna 2022 a v srbských volbách konaných dne 3. dubna 2022, jako tomu bylo dříve;

78.  vyjadřuje politování nad destabilizačními aktivitami na hranicích na severu Kosova v září 2021 a vyzývá Bělehrad a Prištinu, aby všechny otázky řešily prostřednictvím dialogu; vyjadřuje politování nad tím, že v pracovní skupině, jejímž úkolem bylo nalézt řešení ohledně používání registračních značek vozidel, nebylo dosaženo dohody; vyzývá obě strany, aby co nejdříve nalezly trvalé řešení podporující normalizaci hospodářských a politických vztahů v rámci dialogu zprostředkovaného EU; vyjadřuje politování nad několika případy, kdy nebyl úředníkům povolen vstup na území Kosova nebo Srbska; vyzývá obě strany, aby ke všem návštěvám přistupovaly způsobem, který je prospěšný pro proces normalizace;

79.  bere na vědomí stížnosti etnických Albánců z Preševské doliny, kterým bylo odepřeno právo volit a kteří byli zjevně vymazáni z matriky v místě svého bydliště, čímž byli srbskými orgány zbaveni svých základních a politických práv; je hluboce znepokojen obviněními a studiemi, které naznačují, že srbské orgány systematicky a diskriminačním způsobem zneužívají zákon o pobytu občanů a ruší adresy trvalého pobytu občanů albánského etnika žijících v jižním Srbsku (tzv. pasivizace adres); požaduje nezávislé a důkladné vyšetření těchto obvinění a vyzývá srbské orgány, aby zastavily veškeré diskriminační praktiky a cílené útoky;

80.  vítá přijetí národní strategie pro stíhání válečných zločinů na období 2021–2026 a nedávné zahájení činnosti různých orgánů a souvisejících mechanismů podávání zpráv; podtrhuje význam transparentního a inkluzivního provádění strategie; naléhavě vyzývá srbské orgány, aby přijaly rozhodná opatření proti oslavování odsouzených válečných zločinců a ukončily veškeré polarizující projevy a činy, které narušují integritu zemí v tomto regionu a ohrožují regionální stabilitu a usmíření; naléhavě vyzývá srbské orgány, aby prokázaly skutečné odhodlání vyšetřit případy válečných zločinů a předložit je soudu; opakuje, že v Evropě není místo pro popírání genocidy;

81.  zdůrazňuje význam regionální spolupráce při vyšetřování válečných zločinů a případů pohřešovaných osob a vyzývá srbské orgány, aby odsoudily všechny formy nenávistných projevů, zastrašovací kampaně a veřejné schvalování a popírání genocidy, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny; lituje toho, že některé srbské orgány a někteří srbští politici nadále popírají genocidu ve Srebrenici; vyzývá srbské orgány, aby zajistily pokračování soudních řízení o válečných zločinech, a to i na místní úrovni, a dosáhly spravedlnost pro oběti tím, že budou uznávat a respektovat rozsudky soudů o válečných zločinech, bojovat proti beztrestnosti za válečné zločiny, vyšetřovat případy pohřešovaných osob, zkoumat místa hrobů a podporovat domácí státní zástupce, aby postavili pachatele před soud;

82.  odsuzuje rostoucí přítomnost odsouzených válečných zločinců, jako je Veselin Šljivančanin, Dragoljub Ojdanić a Nikola Šainović, v mediálním prostoru, který využívají k šíření nenávisti a nesnášenlivosti vůči národnostním menšinám v Srbsku;

83.  vyzývá EU a její spojence, aby ještě více pracovaly na tomto smíření; vítá obnovenou angažovanost spojenců EU, zejména jmenování zvláštních vyslanců USA, Spojeného království a Německa pro západní Balkán, a vyzývá je, aby se zapojili do úzké spolupráce a koordinace s vyslancem EU s cílem posílit pákový efekt a poskytovat soudržné poradenství a podporu;

84.  znovu vyjadřuje svou podporu iniciativě usilující o zřízení regionální komise pro zjišťování skutečností o válečných zločinech a dalším závažném porušování lidských práv na území bývalé Jugoslávie (RECOM);

85.  vítá zahájení uplatňování zóny bezplatného roamingu na celém západním Balkáně od 1. července 2021, což zlepšilo konektivitu a přineslo občanům a podnikům v daném regionu hmatatelné a konkrétní výhody; vítá přijetí Brdského prohlášení, které podepsali úředníci EU a vedoucí představitelé zemí západního Balkánu a v němž je rovněž uznán význam tohoto úspěchu; naléhavě vyzývá Radu a Komisi, aby spolupracovaly s orgány zemí západního Balkánu s cílem odstranit poplatky za roaming mezi západním Balkánem a Evropskou unií;

86.  naléhavě vyzývá srbské orgány, aby jednoznačně podpořily vytvoření společného regionálního trhu v rámci berlínského procesu jako odrazový můstek na cestě k přistoupení k EU; zdůrazňuje, že všechny programy regionální hospodářské spolupráce na západním Balkáně by měly být inkluzivní a přijatelné pro všech šest zemí a že by jejich prostřednictvím mělo dojít k navázání spolupráce mezi všemi šesti zeměmi na rovnoprávném základě a zároveň k zajištění dalšího sbližování s normami a acquis EU;

Sociálně-ekonomické reformy

87.  vítá pokrok, kterého bylo dosaženo při vytváření fungující tržní ekonomiky, ačkoli si stát nadále uchoval silný vliv, a skutečnost, že dopad krize způsobené onemocněním COVID-19 na ekonomiku se podařilo úspěšně zmírnit mimo jiné včasnými fiskálními a měnovými podpůrnými opatřeními; vyzývá nicméně srbské orgány, aby poskytly ohroženým domácnostem a podnikům v souvislosti s pandemií cílenou podporu; konstatuje, že EU nadále poskytuje Srbsku zásadní podporu na jeho sociálně-ekonomické oživení a okamžité potřeby v oblasti zdravotní péče, včetně dodatečné podpory ve výši 10 milionů EUR;

88.  se znepokojením konstatuje, že žádné z tvrzení uvedených v předchozí zprávě investigativních novinářů o vládní manipulaci se statistikami ohledně onemocnění COVID-19 pro politické účely nebylo prošetřeno; zdůrazňuje, že v úsilí vlády v boji proti onemocnění COVID-19 jsou obzvláště důležité důvěra a transparentnost, a naléhavě proto vyzývá srbskou vládu, aby poskytla občanům veškeré příslušné statistiky;

89.  konstatuje, že navzdory zlepšením nadále sužují trh práce strukturální problémy a potýká se s demografickými a migračními problémy; vyzývá Srbsko, aby zlepšilo postavení žen na trhu práce a více přizpůsobovalo vzdělávání a odbornou přípravu potřebám trhu práce, zejména v oblasti odborného vzdělávání a přípravy v souvislosti se zelenou a digitální transformací;

90.  je hluboce znepokojen sociálně-ekonomickou situací v několika okresech jižního Srbska; vyzývá srbskou vládu, aby prošetřila všechna obvinění ze zneužívání nástrojů sociální pomoci k vyvíjení tlaku na voliče, zejména na zranitelné skupiny a příslušníky romské menšiny; vyzývá srbskou vládu, aby reagovala na problém chudoby a nezaměstnanosti v tomto a dalších regionech země a aby zajistila, že pro sociální politiku a politiku zaměstnanosti budou k dispozici dostatečné finanční a institucionální zdroje;

91.  vyzývá Srbsko, aby zlepšilo své kapacity, pokud jde o poskytování statistických údajů a provádění sčítání lidu v souladu s nejpřísnějšími mezinárodními normami a za účasti nezávislých pozorovatelů;

92.  je hluboce znepokojen vylidňováním a pokračující emigrací lidského kapitálu ze Srbska; vítá srbské vládní iniciativy a inovativní přístupy k boji proti těmto trendům, včetně demografických změn, a spolupráci s mezinárodními organizacemi prostřednictvím řady cílených politik ve všech odvětvích zaměřených na řešení demografických hrozeb, neboť trvalý pokles počtu obyvatel zůstává klíčovou výzvou pro hospodářský rozvoj; vyzývá novou vládu, aby věnovala větší pozornost politikám v oblasti mládeže; konstatuje, že je třeba věnovat větší úsilí sociálnímu a hospodářskému rozvoji příhraničních regionů, aby se zabránilo jejich vylidňování; připomíná, že by k tomuto účelu mohly být využity programy přeshraniční spolupráce v rámci NPP III;

93.  vítá provádění programů na podporu malých a středních podniků, zejména snížení nákladů na půjčky pro malé a střední podniky; vyzývá Srbsko, aby řešilo zbývající nedostatky, včetně nestabilního podnikatelského prostředí a nekalé hospodářské soutěže; vítá zapojení Srbska do procesu integrace regionálního trhu na západním Balkáně, který, bude-li následovat hlubší hospodářská integrace s jednotným trhem EU, přiláká potřebné investice a vytvoří nové příležitosti pro občany a podnikatelskou komunitu;

94.  opakuje své znepokojení nad rostoucí závislostí Srbska na čínských investicích a rozsahem půjček, které bude Srbsko muset Číně splácet; naléhavě vyzývá srbské orgány, aby v případě čínských, ruských a dalších nedemokratických zahraničních investic vyplývajících z dvoustranných dohod o strategické spolupráci zlepšily transparentnost požadavků na posuzování dopadu na životní prostředí ve vysoce znečišťujících odvětvích a posílily jejich dodržování; vyjadřuje politování nad nedávnou dodávkou čínských raketových systémů do Srbska;

95.  zdůrazňuje, že země západního Balkánu musí být středobodem iniciativy EU Global Gateway a musí být poskytnuta transparentní a udržitelná investiční alternativa k investicím a půjčkám od Číny a dalších autoritářských režimů;

96.  bere na vědomí stažení pozměňovacích návrhů k zákonu o vyvlastňování a požaduje širší veřejnou diskusi na toto téma;

97.  vítá zlepšení, k nimž došlo v boji proti praní peněz a financování terorismu, požaduje však lepší výsledky ve vyšetřování případů praní peněz; konstatuje, že infrastruktura a stavebnictví jsou významnými zdroji nezákonných finančních toků, a vybízí Srbsko, aby minimalizovalo riziko nezákonných finančních toků ve stavebním průmyslu a omezilo daňové úniky a korupci v odvětví infrastruktury; vyzývá Srbsko, aby zajistilo, že doporučení Finančního akčního výboru (FATF) budou prováděna v dobré víře;

98.  vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným pokrokem v případě „Seznam“, který představuje zneužití právního rámce státními orgány proti konkrétním organizacím občanské společnosti a sdělovacím prostředkům kritickým vůči vládní politice; znovu vyzývá srbský orgán pro předcházení praní peněz při srbském ministerstvu financí, aby tyto skutečnosti plně prošetřil;

99.  připomíná, že pro čerpání finančních prostředků v rámci NPP III a hospodářského a investičního plánu pro západní Balkán je nutno splnit určité podmínky; je si vědom významu NPP III a hospodářského a investičního plánu pro podporu procesu reforem, zelené transformace, udržitelné konektivity, lidského kapitálu, konkurenceschopnosti a růstu podporujícího začlenění a při prohlubování regionální a přeshraniční spolupráce;

Životní prostředí, energetika a doprava

100.  vítá konkrétní kroky podniknuté s cílem postupně ukončit provoz uhelných elektráren; vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že navzdory současným klimatickým a ekologickým problémům Srbsko nadále investuje do nové uhelné elektrárny; naléhavě žádá jeho orgány, aby přijaly integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu, který bude v souladu s cílem nulových emisí do roku 2050 uvedeným v Zelené dohodě pro Evropu a se zelenou agendou pro západní Balkán;

101.  vyzývá vnitrostátní orgány, aby urychleně provedly zákon o využívání obnovitelných zdrojů energie a aby zahájily širší veřejnou diskusi o transformaci energetiky a probíhající výstavbě desítek malých vodních elektráren;

102.  vyzývá Srbsko, aby zvýšilo úsilí v oblasti diverzifikace své skladby dodávek energie a celkové skladby zdrojů energie, zejména aby snížilo svou závislost na Rusku, a aby zvýšilo investice a modernizovalo energetickou infrastrukturu, což mu umožní realizovat nezbytný přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie; zdůrazňuje v této souvislosti význam výstavby propojovacího vedení s Bulharskem; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, že finanční prostředky z NPP přispějí k budování klimaticky neutrální ekonomiky v Srbsku plně v souladu s Pařížskou dohodou a cíli EU v oblasti dekarbonizace, a aby poskytla nezbytnou technickou podporu k dosažení tohoto cíle;

103.  zdůrazňuje skutečnost, že nedostatečná účinnost v odvětví energetiky má zásadní dopad na celkovou hospodářskou konkurenceschopnost země, a vyzývá zemi, aby cílevědomě pracovala na přechodu k ekologickému a oběhovému hospodářství postupným ukončováním využívání fosilních zdrojů energie a výrazným zvyšováním míry recyklace zdrojů a materiálů;

104.  se znepokojením bere na vědomí soustavné nedodržování a tudíž porušování Smlouvy o Energetickém společenství a vyzývá Srbsko, aby se řídilo doporučeními Smlouvy o Energetickém společenství a uvedlo své aktivity v oblasti energetiky do souladu s třetím energetickým balíčkem a energetickou politikou EU;

105.  opakuje své znepokojení nad vysokou mírou znečištění ovzduší a naléhavě žádá příslušné orgány, aby urychlily provádění plánů týkajících se kvality ovzduší; vyjadřuje politování nad tím, že vícero míst v Srbsku, konkrétně Bělehrad, Smederevo, Bor a údolí Kolubara a Tamnava, je často na seznamu nejvíce znečištěných oblastí na světě z hlediska kvality ovzduší; naléhavě vyzývá orgány, aby urychleně přijaly opatření ke zlepšení kvality ovzduší, zejména ve velkých městech a průmyslových oblastech; zdůrazňuje, že je důležité nalézt udržitelná řešení a omezit využívání lignitu a jiného nízkoenergetického uhlí při výrobě energie a k vytápění;

106.  je hluboce znepokojen projekty výroby energie z uhlí financovanými Čínou a jejich dopadem na životní prostředí a kvalitu ovzduší; konstatuje, že v současné době probíhá proces přijímání programu na ochranu ovzduší, a vítá malé granty pro obce na zlepšení kvality ovzduší a nakládání s odpady a financování provádění projektů na snížení znečištění ovzduší v Srbsku;

107.  znovu vyjadřuje politování nad tím, že nebyla přijata opatření proti znečištění řeky Dragovištica z tamních dolů, a nad škodlivými důsledky znečištění pro zdraví místních obyvatel a životní prostředí;

108.  zdůrazňuje, že je třeba zlepšit právní předpisy v oblasti nakládání s odpady, jejich provádění a prosazování a urychlit zavádění a provádění hierarchie nakládání s odpady a opatření oběhového hospodářství;

109.  bere na vědomí odebrání licencí na průzkum v souvislosti s projektem těžby a zpracování lithia v západním Srbsku; vyzývá srbské orgány, aby byly v tomto procesu plně transparentní a aby bylo provedeno komplexní posouzení dopadů, včetně veřejných konzultací s dotčenými místními komunitami při vydávání licencí;

110.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad vážnými problémy s korupcí a právním státem v otázkách ochrany životního prostředí a nedostatečnou transparentností obecně a nedostatečným posuzováním environmentálních a sociálních dopadů projektů infrastruktury; v této souvislosti bere na vědomí otevření tematického okruhu 4 (Zelená agenda a udržitelná konektivita) v rámci přístupových jednání EU; požaduje, aby oprávněné obavy vyjádřené na ekologických protestech byly během přístupových jednání sledovány a řešeny;

111.  požaduje rozšíření celkové plochy chráněného území Srbska a zajištění provádění opatření a odpovídajícího financování ochrany přírody; požaduje důsledné uplatňování zákona o ochraně přírody a zákona o využívání obnovitelných zdrojů energie s cílem zastavit jakékoli škodlivé projekty v chráněných oblastech;

112.  vítá přijetí programu pro nakládání s odpady a konstatuje, že probíhá proces veřejné prezentace akčního plánu programu pro nakládání s odpady na období 2022–2024; bere na vědomí, že byl do provozu uveden ekologický informační systém, který občanům umožňuje nahlašovat problémy týkající se životního prostředí;

113.  požaduje přezkum všech dosud vybudovaných malých vodních projektů, aby se zjistilo, zda byly při vydávání povolení řádně dodrženy právní předpisy a postupy; ve všech případech, kdy došlo k jasnému porušení právních předpisů, jako v případě obce Rakita, požaduje okamžitá opatření k navrácení řek do stavu, v jakém byly před výstavbou malé vodní elektrárny; požaduje odstranění zařízení, která ohrožují břehy, jezera, vodní toky a podzemní vody; zdůrazňuje, že je třeba dohlížet na všechny projekty ohrožující vodní zdroje, které by měly být zařazeny na seznam projektů, u nichž je vyžadována studie posouzení vlivů na životní prostředí; vyzývá k přehodnocení privatizace Institutu pro vodohospodářství „Jaroslav Černi“;

114.  vítá pokrok Srbska v reformě jeho železniční sítě; vybízí jej, aby zajistilo, aby investice do dopravní infrastruktury země byly v souladu se strategií EU pro udržitelnou a inteligentní mobilitu a byly co největším přínosem pro srbské hospodářství;

o
o   o

115.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení předsedovi Evropské rady, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a prezidentovi, vládě a Národnímu shromáždění Srbska.

(1) Úř. věst. L 278, 18.10.2013, s. 16. (2) Úř. věst. L 330, 20.9.2021, s. 1. (3) Úř. věst. L 111, 8.4.2022, s. 1. (4) Úř. věst. C 362, 8.9.2021, s. 129. (5) Úř. věst. C 494, 8.12.2021, s. 172. (6) Přijaté texty, P9_TA(2021)0506. (7) Přijaté texty, P9_TA(2021)0511. (8) Přijaté texty, P9_TA(2022)0064.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2022 o zprávě Komise o Kosovu za rok 2021 (2021/2246(INI))

P9_TA(2022)0285 A9-0179/2022

Evropský parlament,

–  s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Kosovem na straně druhé, která vstoupila v platnost dne 1. dubna 2016(1),

–  s ohledem na rámcovou dohodu mezi Evropskou unií a Kosovem o obecných zásadách účasti Kosova na programech Unie, která je v platnosti od 1. srpna 2017(2),

–  s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003,

–  s ohledem na Sofijské prohlášení přijaté na summitu EU a zemí západního Balkánu dne 17. května 2018,

–  s ohledem na Záhřebské prohlášení přijaté na summitu EU a zemí západního Balkánu dne 6. května 2020,

–  s ohledem na Brdské prohlášení přijaté na summitu EU a zemí západního Balkánu dne 6. října 2021,

–  s ohledem na berlínský proces zahájený dne 28. srpna 2014 a na 8. vrcholnou schůzku v rámci berlínského procesu dne 5. července 2021,

–  s ohledem na vrcholnou schůzku, která se konala v Sofii dne 10. listopadu 2020, prohlášení vedoucích představitelů západního Balkánu o společném regionálním trhu ze dne 9. listopadu 2020 a prohlášení o zelené agendě pro západní Balkán ze dne 10. listopadu 2020,

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244 ze dne 10. června 1999, na poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora ze dne 22. července 2010 o otázce souladu jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova s mezinárodním právem a na rezoluci Valného shromáždění OSN 64/298 ze dne 9. září 2010, jež vzala na vědomí obsah stanoviska Mezinárodního soudního dvora a uvítala připravenost EU zprostředkovat dialog mezi Srbskem a Kosovem,

–  s ohledem na první dohodu o zásadách, jimiž se má řídit normalizace vztahů mezi vládami Srbska a Kosova, ze dne 19. dubna 2013, na dohody ze dne 25. srpna 2015 a na probíhající dialog o normalizaci vztahů, jehož je EU zprostředkovatelem,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/904 ze dne 3. června 2021, kterým se mění společná akce 2008/124/SZBP o Misi Evropské unie v Kosovu na podporu právního státu (EULEX Kosovo)(3) a které prodloužilo trvání mise do 14. června 2023,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. února 2020 nazvané „Posílení procesu přistoupení – přesvědčivá perspektiva EU pro západní Balkán“ (COM(2020)0057),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2020 nazvané „Hospodářský a investiční plán pro západní Balkán“ (COM(2020)0641) a na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 6. října 2020 nazvaný „Pokyny pro provádění zelené agendy pro západní Balkán“ (SWD(2020)0223),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1529 ze dne 15. září 2021, kterým se zřizuje Nástroj předvstupní pomoci (NPP III)(4),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. října 2021 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2021“ (COM(2021)0644), doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Kosovu za rok 2021“ (SWD(2021)0292),

–  s ohledem na hodnocení Komise ze dne 22. dubna 2021 týkající se programu Kosova v oblasti hospodářských reforem na období 2021–2023 (SWD(2021)0093) a na společné závěry hospodářského a finančního dialogu mezi EU a zeměmi západního Balkánu a Tureckem, které Rada přijala dne 12. července 2021,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. dubna 2020 s názvem „Podpora západního Balkánu v boji s pandemií COVID-19 a při obnově po ní“ (COM(2020)0315),

–  s ohledem na návrh Komise pro nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Kosovo) (COM(2016)0277), který předložila Komise, a na svůj postoj ze dne 28. března 2019 k návrhu Komise(5);

–  s ohledem na závěrečnou zprávu volební pozorovatelské mise Evropské unie o komunálních volbách v Kosovu v roce 2021,

–  s ohledem na čtvrté zasedání Rady stabilizace a přidružení EU–Kosovo, které se konalo dne 7. prosince 2021 v Bruselu,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 14. prosince 2021 o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora ze dne 10. ledna 2022 nazvanou „Podpora EU určená na posilování právního státu na západním Balkáně: navzdory úsilí přetrvávají zásadní problémy“,

–  s ohledem na své doporučení ze dne 19. června 2020 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k západnímu Balkánu v návaznosti na summit konaný v roce 2020(6),

–  s ohledem na prohlášení a doporučení, která přijal Parlamentní výbor pro stabilizaci a přidružení EU–Kosovo na své sedmé schůzi konané ve dnech 4.–5. listopadu 2021 a na své osmé schůzi konané ve dnech 9.–10. března 2022,

–  s ohledem na společné prohlášení z druhého summitu předsedů Evropského parlamentu a parlamentů zemí západního Balkánu ze dne 28. června 2021, který svolal předseda Evropského parlamentu s předsedy parlamentů zemí západního Balkánu,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o této zemi,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o zprávách Komise o Kosovu za roky 2019–2020(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2021 o spolupráci v boji proti organizované trestné činnosti na západním Balkáně(8),

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9–0179/2022),

A.  vzhledem k tomu, že každá země procesu rozšíření je posuzována na základě svých výsledků a že harmonogram a postup v procesu přistoupení podmiňuje provádění nezbytných reforem;

B.  vzhledem k tomu, že Kosovo nebylo uznáno jako nezávislý stát pěti členskými státy;

C.  vzhledem k tomu, že základními hodnotami, na nichž je EU založena, jsou demokracie a právní stát; vzhledem k tomu, že pro řešení problémů, které v těchto oblastech přetrvávají, jsou nutné hluboké a komplexní reformy;

D.  vzhledem k tomu, že mají-li Srbsko a Kosovo na své evropské cestě dosáhnout pokroku, je naprosto zásadní, aby mezi nimi byla komplexní, právně závazná dohoda o normalizaci; vzhledem k tomu, že taková dohoda by významně přispěla k posílení celkové stability regionu;

E.  vzhledem k tomu, že v případě Kosova neproběhla vízová liberalizace, ačkoli všechny referenční hodnoty má splněny od roku 2018;

F.  vzhledem k tomu, že Kosovo dosáhlo značného pokroku v boji proti korupci a organizované trestné činnosti;

G.  vzhledem k tomu, že Evropská unie je největším obchodním partnerem Kosova a v roce 2020 obnášel tento vztah 33 % celkového vývozu a 50 % celkového dovozu;

H.  vzhledem k tomu, že EU zůstává hlavním strategickým partnerem Kosova a podporuje odhodlání Kosova, pokud jde o evropskou integraci, zejména prostřednictvím NPP III, hospodářského a investičního plánu pro západní Balkán a makrofinanční pomoci;

I.  vzhledem k tomu, že EU je největším poskytovatelem finanční pomoci Kosovu a že Kosovo využívá předvstupní pomoci v rámci nástroje předvstupní pomoci (NPP), která v letech 2007 až 2020 dosahovala celkové částky 1,21 miliardy EUR;

J.  vzhledem k tomu, že Komise přijala v rámci NPP II balíček ve výši 70 milionů EUR, který má pomoci financovat přístup zemí západního Balkánu k očkovacím látkám proti onemocnění COVID-19 pořízeným členskými státy EU;

K.  vzhledem k tomu, že pomoc v rámci NPP III je založena na přísné podmíněnosti a stanoví modulaci a pozastavení pomoci, pokud se situace v oblasti demokracie, lidských práv a právního státu začne dostávat do starých kolejí;

Závazek vůči rozšíření

1.  vítá nepolevující odhodlání Kosova pokročit v reformách souvisejících s přístupem k EU a skutečnost, že mezi politickými stranami panuje ve věci evropské integrace a přijímání evropské identity široký konsensus a že má tento projekt podporu i ze strany veřejnosti; bere na vědomí výraznou vládní většinu v kosovském parlamentu po všeobecných volbách a vyzývá vládu, aby využila své stabilní většiny k urychlenému pokroku při provádění nezbytných reforem;

2.  vyzývá členské státy EU, aby rozšíření vnímaly jako prioritu a aby poskytly přislíbené výhody, jakmile budou splněny podmínky, a aby s občany EU o rozšíření lépe komunikovaly;

3.  vítá posílenou politickou stabilitu a pevné odhodlání vlády dále pokročit na své evropské cestě, o čemž svědčí přijetí akčního plánu evropského programu reforem II a národního programu pro provádění dohody o stabilizaci a přidružení na období 2022–2026; zdůrazňuje, že je zapotřebí posílit správní kapacity a zavést v rámci orgánů Kosova soudržnou koordinační strukturu pro jejich účinné provedení;

4.  oceňuje poklidný a řádný průběh předčasných parlamentních voleb konaných dne 14. února 2021 a komunálních voleb, které se konaly ve dnech 17. října a 14. listopadu 2021; vyjadřuje však politování nad nízkým zastoupením žen na volebních lístcích a omezenou politickou soutěží a svobodou volby a projevu v kosovsko-srbských obcích, jak je uvedeno ve zprávách volební pozorovatelské mise EU;

5.  vítá skutečnost, že kosovský parlament ustanovil dne 13. dubna 2021 komisi ad hoc pro volební reformu; vyzývá Kosovo, aby bezodkladně řešilo dlouhodobé nedostatky ve volebním procesu, zejména pokud jde o pravidla volební kampaně, hlasování občanů v zahraničí a přesnost seznamů voličů; vyjadřuje politování nad tím, že mnohá z doporučení vydaných předchozími volebními pozorovatelskými misemi EU od roku 2013 zůstávají bez odezvy, a zdůrazňuje, že tyto dlouho očekávané reformy vyžadují silný politický závazek a smysluplné zapojení politických stran a občanské společnosti;

6.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že se Radě nepodařil zajistit pro Kosovo bezvízový režim; zdůrazňuje svou plnou solidaritu a účast občanům této země; znovu vyzývá členské státy v Radě, aby urychleně přistoupily k přijetí bezvízového režimu pro občany Kosova, neboť Kosovo zůstává jedinou zemí západního Balkánu bez vízové liberalizace, přestože splňuje všechna kritéria již od roku 2018;

7.  zdůrazňuje, že nedostatečná liberalizace vízového režimu má přímý dopad na kosovské občany a zároveň motivuje k činnosti zločinecké sítě; konstatuje, že další prodlevy oslabují důvěryhodnost EU a její reputaci spolehlivého partnera a seriózního geopolitického hráče, což může mít dopad i na dialog mezi Kosovem a Srbskem; zdůrazňuje potenciál uvolnění vízového režimu pro přiblížení Kosova EU tím, že usnadní cestovní, kulturní a vzdělávací výměny a podnikání;

8.  plně podporuje žádost Kosova o členství v Radě Evropy a vyzývá všechny členské státy EU, aby jeho snahu podpořily, stejně jako jeho snahy o vstup do dalších mezinárodních organizací;

9.  bere rovněž na vědomí záměr Kosova požádat v roce 2022 o členství v Evropské unii s cílem získat status kandidátské země, zdůrazňuje však, že pro žádnou kandidátskou nebo potenciální kandidátskou zemi neexistuje žádný zrychlený postup, a připomíná, že všechny země, které se chtějí stát členskými státy, budou posuzovány podle svých vlastních zásluh, pokud jde o plnění, provádění a dodržování souboru kritérií a společných evropských hodnot;

10.  zdůrazňuje, že pokrok v normalizaci vztahů se Srbskem na základě vzájemného uznávání je nezbytným předpokladem pro to, aby obě země učinily na své cestě do Evropy další posun; je si vědom toho, že Kosovo je pevně odhodláno pokročit v jednáních se Srbskem o dosud nevyřešených otázkách a vyřešit je oboustranně výhodným způsobem, a vybízí proto kosovské orgány, aby znovu zaměřily své úsilí na pokrok a úspěch dialogu mezi Prištinou a Bělehradem a aby nevytvářely další zdroj zklamání svých občanů tím, že požádají o členství v EU předčasně;

11.  zdůrazňuje, že nezávislost Kosova je nezvratná; vítá skutečnost, že Izrael uznal Kosovo dne 4. září 2020; vyjadřuje však politování nad tím, že pět členských států EU Kosovo dosud neuznalo, a opakuje svou výzvu, aby tak neprodleně učinily a znovu potvrdily jeho perspektivu v EU; konstatuje, že EU je pro Kosovo největším dárcem, obchodním partnerem a investorem;

12.  konstatuje, že ruská invaze na Ukrajinu je pro západní Balkán zdrojem nejvyšších obav, zejména pokud jde o občany Kosova; vítá, že kosovský parlament přijal usnesení, které důrazně odsuzuje vojenskou agresi a invazi Ruské federace na Ukrajinu, a chválí Kosovo za to, že se rychlým přijetím sankcí proti Rusku sjednotilo s EU a vyjádřilo svou hlubokou solidaritu Ukrajině, čímž se stalo velmi spolehlivým partnerem, který má své pevné místo v evropské a transatlantické alianci; vítá, že Kosova je ochotno přijmout ukrajinské uprchlíky a že schválilo opatření na jejich podporu, včetně provádění programu „Journalists in Residence“, který ukrajinským novinářům umožňuje žít a pracovat v Kosovu; s úlevou konstatuje, že v poslední době nebyla hlášena žádná závažná hrozba pro bezpečnost a územní celistvost Kosova; zdůrazňuje, že úspěšná integrace severu a další úsilí o zlepšení každodenního života kosovských Srbů mohou zásadním způsobem přispět k celkové stabilitě a bezpečnostní situaci v zemi;

13.  vítá, že Evropská rada na zasedání konaném ve dnech 23. a 24. června 2022 přiznala Ukrajině a Moldavsku status kandidátské země; připomíná však, že má-li být proces rozšíření EU i nadále důvěryhodný, musí být dlouhodobý závazek vůči všem šesti zemím západního Balkánu, včetně Kosova, zachován a nesmí být ovlivněn paralelní postup těchto zemí na základě zásluh, politického sbližování, solidarity v mezinárodních záležitostech a dohodnutých závazků; vyzývá k větší dynamičnosti procesu rozšíření;

Demokracie a právní stát

14.  vítá zvýšené úsilí v boji proti korupci, a to formou přijetí strategie v oblasti právního státu a akčního plánu na období 2021–2026, a zdůrazňuje, že klíčové je jejich provádění; chválí Kosovo za to, že se za rok 2021 posunulo o 17 míst na indexu vnímání korupce, který vypracovává organizace Transparency International; vybízí Kosovo, aby pokračovalo ve zlepšování svých výsledků v boji proti korupci na vysoké úrovni a organizované trestné činnosti a aby v plné míře prošetřilo všechny možné vazby na držitele politické moci; vyzývá kosovské orgány, aby i nadále posilovaly vyšetřování a stíhání případů organizované trestné činnosti, včetně případů obchodování s lidmi a obchodu s drogami, a vyzývá je rovněž k větší aktivitě v boji proti praní peněz;

15.  oceňuje úsilí Kosova v boji proti terorismu a násilnému extremismu a při repatriaci a začleňování zahraničních bojovníků; vybízí Kosovo, aby přijalo novou strategii pro předcházení násilnému extremismu a radikalismu vedoucímu k terorismu, přičemž je třeba mít na paměti, že provádění předchozí strategie se potýkalo s nedostatečnou koordinací mezi orgány státní správy a nedostatkem finančních nástrojů; vyzývá k aktivní regionální spolupráci v boji proti potenciálním teroristickým činnostem a při narušování finančních toků určených k financování terorismu, jakož i k větší koordinaci a výměně informací mezi příslušnými bezpečnostními službami a agenturami Republiky Kosovo a EU;

16.  je znepokojen tím, že soudnictví je nadále nevýkonné a náchylné k politickým zásahům; vítá v tomto ohledu návrhy na reformu systému státních zastupitelství a zdůrazňuje, že je třeba vzít při jejím provádění plně v úvahu stanovisko Benátské komise; zdůrazňuje, že to je nanejvýš důležité pro zajištění nevratné politické nezávislosti a integrity soudnictví a pro zlepšení odpovědnosti a transparentnosti kosovského soudního systému;

17.  vybízí Kosovo, aby více pracovalo na zvýšení kapacit donucovacích orgánů, vymáhání majetkových přiznání a konfiskaci majetku pocházejícího z trestné činnosti; v této souvislosti bere na vědomí návrh na zřízení nové agentury pro občanskoprávní konfiskaci majetku a znovu opakuje, že je třeba před dalšími legislativními kroky plně zohlednit stanovisko Benátské komise;

18.  bere na vědomí plány vlády ohledně prověrek soudců a státních zástupců a vyzdvihuje význam stanoviska Benátské komise; zdůrazňuje, že prověrky by měly být používány jako poslední možnost, a trvá na tom, že by neměly být opomíjeny výhrady EU a USA k možnému ochromení soudního systému; důrazně vybízí kosovské orgány, aby plně využívaly již existujících mechanismů a nástrojů k okamžitému zlepšení nezávislosti, profesionality, efektivity a integrity soudního systému země; vítá spolupráci kosovských orgánů s EU v tomto ohledu;

19.  vyjadřuje politování nad tím, že navzdory opakovaným výzvám EU k zajištění spravedlivého a transparentního výběru nejvyššího státního zástupce na základě zásluh uzavřela kosovská rada pro státní zastupitelství výběrové řízení bez ohledu na tyto zásady;

20.  vítá úsilí odpolitizovat a profesionalizovat kosovskou veřejnou službu a veřejnou správu a vyzývá Kosovo, aby postupným a přiměřeným způsobem urychlilo své reformy veřejné správy a veřejných financí; znovu zdůrazňuje význam řádné, odpolitizované a na občany orientované veřejné správy, jejíž úředníci budou jmenováni prostřednictvím konkurenčního, transparentního a spravedlivého procesu založeného na zásluhách; vítá pokrok při zřizování národního centralizovaného rejstříku trestů, jenž je podporován EU, a vyzývá Kosovo, aby se zabývalo přetrvávajícími problémy;

21.  oceňuje, že kosovský parlament nakonec s velkou prodlevou schválil zákony o financování politických stran a zveřejňování majetku, a vyzývá k jejich důslednému uplatňování; vyjadřuje politování nad pokračujícím bojkotem předsednictví kosovského parlamentu zástupci strany Srpska Lista a nad tím, že kvůli velké absenci poslanců na zasedáních parlamentu byly zablokovány některé body na pořadu jeho jednání; vítá, že bylo v prvním čtení přijato nové parlamentní nařízení, jímž se zavádí finanční sankce vůči poslancům, kteří svou nepřítomnost neodůvodní, a vyzývá k jeho urychlenému přijetí a provádění;

22.  chválí dynamickou a konstruktivní občanskou společnost Kosova za její práci a angažovanost; vybízí vládu, aby s ní navázala pracovní vztahy založené na vzájemné důvěře a respektovala její nezávislost a aby zajistila její smysluplné zapojení do příslušných reformních projektů, zejména pokud jde o klíčové právní předpisy;

23.  naléhavě vyzývá vládu, aby se náležitě zabývala záležitostmi, které budí znepokojení, a aby provedla rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2016 přiznávající pozemky klášteru Visoki Dečani; je znepokojen tím, že orgány toto soudní rozhodnutí stále neprovedly, což oslabuje závazek vlády prosazovat právní stát a respektovat nezávislé soudnictví a také mezinárodní pověst země; zdůrazňuje, že je důležité provést všechna rozhodnutí Ústavního soudu; vyzývá vládu, aby uplatňovala ke koncepci právního státu neselektivní přístup;

24.  oceňuje práci Evropské mise na podporu právního státu v Kosovu (EULEX), která kosovským orgánům pomáhá při zřizování udržitelných a nezávislých institucí právního státu; vítá prodloužení mandátu mise EULEX a nedávné nasazení dočasné jednotky na posílení kapacit speciální policejní jednotky v rámci mise EULEX; vybízí Kosovo, aby pokračovalo ve spolupráci s misí EULEX a se specializovanými senáty a specializovaným státním zastupitelstvím, neboť se jedná o důležitý důkaz jeho odhodlání dodržovat zásady právního státu;

25.  vítá uzavření pracovního ujednání mezi kosovskou policií a Europolem z července 2020, které bude tvořit základ pro posílenou spolupráci v boji proti organizované trestné činnosti, terorismu a extremismu, a vyzývá kosovské orgány, aby tento potenciál plně využily; v této souvislosti zdůrazňuje, že Interpol je důležitým nástrojem v boji proti organizované trestné činnosti; vyjadřuje politování nad tím, že Kosovo ještě není členem Interpolu, navzdory jeho četným pokusům o získání členství; vyzývá k tomu, aby se Kosovo do Interpolu začlenilo a aby členské státy EU úsilí Kosova o členství v této organizaci aktivně podporovaly;

26.  naléhavě vyzývá Komisi, aby provedla doporučení uvedená ve zvláštní zprávě Evropského účetního dvora č. 01/2022 s cílem zajistit účinný vliv finanční pomoci EU ve prospěch právního státu na západním Balkáně, zejména vypracováním pokynů pro uplatňování ustanovení nástroje NPP III týkajících se úpravy vyplácení finančních prostředků a přísnější parlamentní kontroly nad nimi; vyzývá Komisi, aby zajistila těsnější vazbu mezi financováním a pokrokem dosaženým v oblasti právního státu, zvýšila podporu organizacím občanské společnosti a nezávislým mediálním zdrojům a zlepšila podávání zpráv o projektech a jejich monitorování, jak Parlament opakovaně požadoval; vyzývá v této souvislosti k zajištění lepší koordinace nejrůznějších programů v oblasti právního státu podporovaných mezinárodními dárci;

27.  vyzývá EU a země západního Balkánu, aby vytvořily rámec pro plodnou spolupráci mezi Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO) a zeměmi západního Balkánu s cílem zajistit, aby tento úřad mohl účinně vykonávat své pravomoci v oblasti finančních prostředků EU, zejména fondů NPP III;

Dodržování základních svobod a lidských práv

28.  konstatuje, že právní a institucionální rámec Kosova obecně zaručuje ochranu lidských a základních práv a práv menšin, ale že klíčové je jeho provádění; vyzývá Kosovo k lepšímu začlenění dětí se zdravotním postižením do vzdělávacích institucí; zdůrazňuje, že je třeba vyvinout větší úsilí s cílem zajistit dětem se zdravotním postižením přístup ke kvalitnímu vzdělávání;

29.  lituje skutečnosti, že kosovský parlament nepřijal v prvním čtení návrh občanského zákoníku, a vyzývá k jeho přijetí, jakmile bude opět předložen na plenárním zasedání, neboť by přinesl tolik potřebný pokrok pro občany Kosova, přičemž by zejména zlepšil životní podmínky těch nejzranitelnějších skupin kosovské společnosti, především žen, dětí a osob LGBTI+, a měl by pozitivní dopad na hospodářský vývoj Kosova; vyjadřuje svou podporu začlenění partnerství osob stejného pohlaví do právních předpisů v souladu s kosovskou ústavou;

30.  je znepokojen tím, že zatímco v oblasti právních předpisů a politik týkajících se osob LGBTI+ bylo dosaženo pokroku, jejich provádění pokulhává; odsuzuje veškeré diskriminační a ponižující projevy vůči komunitě LGBTI+, a to i ze strany některých politiků na vysoké úrovni; vyzývá v této souvislosti kosovské politické vedení, aby veřejněji prosazovalo základní lidská práva všech kosovských občanů, včetně osob LGBTI+;

31.  lituje skutečnosti, že iniciativy ohledně zapojení srbské komunity do politických, sociálních a hospodářských struktur Kosova jsou jen velmi omezené; vyzývá kosovskou vládu a zástupce kosovských Srbů, aby splnili svůj slib, že se budou angažovat ve vnitřním dialogu a skutečně spolupracovat s nezávislými organizacemi občanské společnosti v srbských komunitách, zejména na severu, ve snaze je tímto způsobem úspěšně integrovat; vyzývá EU, aby dále usnadňovala a podporovala programy mezi komunitami; vítá úsilí kosovských orgánů bojovat proti rasismu a řešit incidenty mezi jednotlivými etniky;

32.  připomíná, že institucionalizace výuky úředních jazyků v Kosovu a rovný přístup ke službám a informacím v úředních jazycích jsou zcela nezbytné; vítá v této souvislosti zřízení katedry balkánských studií na Univerzitě v Prištině a rozhodnutí otevřít jazykové středisko pro studium úředních jazyků Kosova;

33.  připomíná svou výzvu k většímu začleňování příslušníků menšin, včetně komunit Romů, Aškalů, Egypťanů, Bosňáků, Turků a Goranů, jakož i osob se zdravotním postižením a vysídlených osob, a to tím, že jim bude poskytnut přístup k odpovídající zdravotní péči a sociální ochraně, ke vzdělání, spravedlnosti, bydlení, zaměstnání a dalším sociálním a veřejným službám, a že jim bude zajištěn přístup k politickému a sociálnímu rozhodování, přičemž se budou současně účinně řešit průřezové formy diskriminace, jimž tyto skupiny čelí, prostřednictvím systematického institucionálního přístupu; naléhavě vyzývá k většímu úsilí v boji proti anticiganismu; vybízí vládu, aby urychlila práci na nové strategii a akčním plánu pro začlenění romské, aškalské a egyptské komunity v Kosovu na období 2021–2026;

34.  vyzývá k urychlené revizi středoškolských učebnic, které poskytují zavádějící informace a používají diskriminační jazyk a popisy etnických menšin, sexuálních menšin a žen; vybízí vládní orgány, aby pokračovaly v iniciativě podporované EU „Podpora Evropské unie pro základní a střední vzdělávání“, která byla zahájena koncem roku 2021 a jejímž cílem je tyto učebnice aktualizovat;

35.  chválí Kosovo za pokojné soužití náboženských komunit a vyzývá jej, aby zintenzivnilo své úsilí o poskytování rovných příležitostí menšinovým skupinám, odpovídající zastoupení v politickém a kulturním životě a ochranu a podporu kulturního dědictví, jazyků a tradic svých národnostních a náboženských menšin; vítá iniciativu kosovské vlády pravidelně konzultovat a setkávat se se všemi komunitami žijícími v Kosovu v rámci vnitřního dialogu a vítá vytvoření nové vládní pozice místopředsedy vlády pro otázky menšin a lidská práva;

36.  uznává, že kosovská ústava je velmi progresivní, pokud jde o práva menšin; v této souvislosti s politováním konstatuje, že dosud nebyla projednána petice, kterou podepsalo téměř 500 lidí, kteří se historicky sami označují za Bulhary, jež byla zaregistrována v kosovském parlamentu v květnu 2018, a doporučuje, aby tato práva byla zakotvena v právních předpisech a zajištěna v praxi;

37.  zdůrazňuje, že svobodné sdělovací prostředky jsou jedním ze zásadních pilířů demokracie a že novináři musí být chráněni před politickým tlakem; odsuzuje politický tlak, kterému jsou vystaveni, jakož i používání strategických žalob proti účasti veřejnosti k jejich zastrašování, což rovněž vede k autocenzuře; zdůrazňuje, že používání pomluv proti novinářům je nepřijatelné; varuje před jakýmikoli prohlášeními, která sdělovací prostředky stigmatizují, zejména ze strany úředníků a veřejných činitelů, kteří by měli jít příkladem;

38.  konstatuje, že prostředí sdělovacích prostředků bylo v nedávných letech narušeno pomocí rozsáhlých investic vedoucích ke zvýšenému vlivu soukromého sektoru na hlavní sdělovací prostředky a on-line média, která se často využívají k obchodnímu a politickému vydírání; připomíná, že je třeba zaručit transparentnost sdělovacích prostředků, včetně transparentnosti ohledně jejich vlastnictví; vítá jmenování nové rady veřejnoprávního vysílání RTK, které proběhlo transparentním postupem a na základě zásluh; vyzývá k nalezení udržitelného řešení pro zajištění redakční nezávislosti RTK;

39.  je hluboce znepokojen setrvale vysokou úrovní domácího a genderově podmíněného násilí v Kosovu, a to i pokud jde o násilí páchané na dětech, a počtem případů vražd žen a neuspokojivou prací soudů při účinném stíhání pachatelů těchto případů a genderově motivovaného násilí; požaduje účinné provedení vnitrostátní strategie proti domácímu a genderově podmíněnému násilí; zdůrazňuje, že klíčem k boji proti diskriminaci na základě pohlaví je vzdělání; zdůrazňuje, že je třeba zajistit řádné fungování systému ochrany, prevence a rozhodování o všech formách genderově podmíněného násilí, a to i prostřednictvím zvýšení počtu genderově senzitivních donucovacích orgánů a soudců, podpory azylových domů pro ženy a právní pomoci obětem, jakož i informačních kampaní pro veřejnost;

40.  vítá přijetí národní strategie na ochranu proti domácímu násilí a násilí páchanému na ženách, návrh zákona o odškodnění obětí trestných činů a přijetí revizí týkajících se bezplatné právní pomoci, čímž se garantuje bezplatná právní pomoc obětem domácího násilí, genderově motivovaného a sexuálního násilí; vítá úsilí Kosova o zlepšení celkové koordinace v oblasti genderové rovnosti, ale vyzývá jej zároveň k dalšímu pokroku při dosahování rovnosti žen a mužů a v oblasti práv žen, mimo jiné prioritním začleňováním hlediska rovnosti žen a mužů a posílením spolupráce s občanskou společností, zejména s ženskými organizacemi;

41.  je velmi znepokojen tím, že země západního Balkánu usilující o přistoupení k EU jsou obzvláště tvrdě zasaženy zahraničním vměšováním a dezinformačními kampaněmi ze strany Ruska a Číny; je znepokojen tím, že země jako Maďarsko a Srbsko pomáhají Číně a Rusku v jejich geopolitických cílech; odsuzuje zejména dlouhotrvající dezinformační kampaně ruského státem vlastněného srbskojazyčného sdělovacího prostředku Sputnik Srbsko, který pravidelně šíří zavádějící informace s cílem zasévat etnické napětí a snaží se delegitimizovat kosovskou státnost, destabilizovat kosovskou správu a oslabovat vztahy Kosova s EU;

42.  doporučuje svolat k dialogu občanskou společnost a soukromý sektor západního Balkánu s cílem koordinovat úsilí v oblasti boje proti dezinformacím v tomto regionu s důrazem na výzkum a analýzu a využití poznatků o daném regionu; vyzývá Komisi, aby vybudovala infrastrukturu, která by umožňovala reagovat na krátkodobé i dlouhodobé dezinformační hrozby na západním Balkáně na základě důkazů; vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby zaujala aktivnější postoj a soustředila se na budování důvěryhodnosti EU v regionu, a nikoli na její obhajobu, a na rozšíření monitorovacích činností Pracovní skupiny ESVČ pro strategickou komunikaci (StratCom) s cílem zaměřovat se na přeshraniční dezinformační hrozby pocházející ze zemí západního Balkánu a od jejich sousedů;

43.  žádá v tomto kontextu EU, aby bezodkladně posílila svou podporu Kosovu a spolupráci s ním při řešení dezinformací a v boji proti škodlivým hybridním aktivitám, jejichž cílem je oslabit perspektivu tohoto regionu v EU, zejména proti těm, které pocházejí z Ruska a Číny;

Usmíření a dobré sousedské vztahy

44.  vítá aktivní zapojení Kosova do mechanismů regionální spolupráce, včetně společného regionálního trhu a zelené agendy pro západní Balkán; vítá jednotlivé dohody o dvoustranné spolupráci mezi Kosovem a Severní Makedonií a Albánií;

45.  vítá spolupráci šesti zemí západního Balkánu v rámci společného regionálního trhu; konstatuje, že společný regionální trh je integrovaným trhem 18 milionů lidí, jehož konkurenceschopnost je vysoká; vyzývá kosovskou vládu, aby se do provádění plánu společného regionálního trhu konstruktivně zapojila, zejména do nedokončených jednání o čtyřech dohodách o mobilitě a uznávání diplomů;

46.  zdůrazňuje, že veškerá regionální hospodářská spolupráce na západním Balkáně by měla být inkluzivní a přijatelná pro všech šest zemí a že by jejich prostřednictvím mělo dojít k navázání spolupráce na rovnoprávném základě a zároveň k zajištění dalšího sbližování s normami a acquis EU; vyjadřuje v této souvislosti svůj obezřetný postoj k iniciativě „Otevřený Balkán“, která nezahrnuje všech šest zemí, a vyjadřuje přesvědčení, že by měla být založena na pravidlech EU a měla by mít pouze pozitivní dopad na proces integrace do EU;

47.  opětovně potvrzuje svou jednoznačnou podporu vůči dialogu mezi Bělehradem a Prištinou zprostředkovanému EU a výslovně oceňuje práci zvláštního zástupce EU pro dialog mezi Bělehradem a Prištinou Miroslava Lajčáka; připomíná význam konstruktivního zapojení orgánů Srbska i Kosova v zájmu dosažení komplexní právně závazné dohody o normalizaci založené na vzájemném uznávání, která je pro obě země zásadní, aby mohly postoupit ve svém evropském směřování, a přispěje k regionální stabilitě a prosperitě; očekává, že EU bude účinněji působit jako prostředník mezi stranami s cílem překonat současnou patovou situaci, a vyzývá k tomu, aby se všechny dohody mezi Bělehradem a Prištinou z minula dodržovaly a prováděly v plné míře, v dobré víře a včas, a to i pokud jde o sdružení/společenství obcí se srbskou většinou, které je důležitou součástí procesu plné normalizace při řešení potřeb srbské komunity, což by ale nemělo by narušovat fungování kosovských institucí;

48.  vyzývá ESVČ, aby vytvořila mechanismus pro sledování a ověřování provádění všech dosud dosažených dohod a aby Evropskému parlamentu pravidelně podávala zprávy o aktuálním stavu v této oblasti; vyzývá aktéry EU, aby podporovali kosovské orgány mimo jiné tím, že jim v úsilí o vytvoření sdružení/společenství obcí se srbskou většinou jako součásti vzájemné dohody, a v souladu s kosovskou ústavou, poskytnou konkrétní bezpečnostní záruky a příležitosti pro sociálně-ekonomickou integraci;

49.  vyzývá k aktivnímu konstruktivnímu a skutečnějšímu zapojení představitelů Kosova do dialogu zprostředkovaného EU a vedeného zvláštním zástupcem EU, jehož cílem je dosáhnout v souladu s mezinárodním právem komplexní, udržitelné a právně závazné dohody; opakuje svou výzvu ke zlepšení kvality dialogu prostřednictvím účasti žen, a to i ve vyjednávacím týmu, větší transparentnosti vůči veřejnosti a smysluplného zapojení občanské společnosti;

50.  opětovně vyjadřuje politování nad tím, že most v Mitrovici dosud nebyl otevřen pro veškerý provoz, třebaže jeho oprava již byla dokončena; zdůrazňuje, že opětovné otevření mostu má zásadní význam pro volný pohyb občanů a pro překonání rozporů mezi komunitami a podporu procesu usmíření; vyzývá Komisi, aby zvýšila úsilí o dokončení tohoto projektu financovaného EU a o jeho plné provedení; vyzývá srbské a kosovské orgány, aby podporovaly mezilidské kontakty mezi místními komunitami s cílem posílit dialog, a to i na nevládní úrovni;

51.  vyjadřuje politování nad rozhodnutím kosovské vlády odmítnout návrh mezinárodních zprostředkovatelů, který by umožňoval sběr povolující shromažďování hlasovacích lístků oprávněných voličů tak, aby mohli na území Kosova hlasovat v ústavním referendu a v srbských volbách konaných dne 3. dubna 2022, jako tomu bylo dříve, čímž porušila závazek vlády chránit občanská a politická práva všech svých občanů, včetně členů menšinových skupin;

52.  apeluje na Srbsko i Kosovo, aby se intenzivněji snažily o řešení problému pohřešovaných osob, zjednání spravedlnosti u válečných zločinů a také o povolení přístupu do příslušných lokalit, kde se ostatky pohřešovaných osob nacházejí; vyzývá kosovskou vládu, aby se těmito tématy rovněž zabývala v rámci dialogu mezi Bělehradem a Prištinou a aby navázala spolupráci mezi Kosovem a Srbskem; zdůrazňuje, že prioritou by mělo být vytvoření zvláštního soudu pro poválečné zločiny a spolupráce s ním; vyjadřuje hlubokou soustrast rodinám pohřešovaných osob a naléhavě vyzývá vládu, aby věnovala zvláštní pozornost jejich informování a uplatňování citlivějšího způsobu komunikace;

53.  vyjadřuje politování nad destabilizačními činnostmi na hranicích na severu Kosova v září 2021; důrazně odsuzuje srbské vojenské hrozby a vyzývá Kosovo a Srbsko, aby všechny otázky řešily prostřednictvím dialogu; vyjadřuje politování nad několika případy, kdy nebyl úředníkům povolen na území Kosova nebo Srbska vstup; vyzývá obě strany, aby ke všem návštěvám přistupovaly způsobem, který je pro proces normalizace prospěšný;

54.  připomíná, že je třeba otevřít archivy jugoslávských tajných služeb (UBDA) a tajných služeb Jugoslávské lidové armády (KOS) v celém regionu, aby bylo možné důkladně prozkoumat a řešit zločiny a aktivity zločineckých organizací komunistické éry; konstatuje, že transparentní nakládání s minulostí je krokem v dalším budování demokracie, odpovědnosti a institucionální síly v regionu západního Balkánu jako celku;

55.  znovu vyjadřuje svou podporu iniciativě usilující o ustavení regionální komise pro zjišťování skutečností o válečných zločinech a dalším závažném porušování lidských práv na území bývalé Jugoslávie (RECOM); zdůrazňuje význam činnosti, kterou vykonává Regionální úřad pro spolupráci mládeže (RYCO), a vítá aktivní účast Kosova; vítá nedávné úspěšné zahájení programu RYCO, který se týká dvoustranných výměn mezi školními třídami na západním Balkáně; opakuje, že je třeba oslovit mladé lidi ze severních obcí a začlenit je do sociálně-ekonomických struktur země;

56.  velmi vítá skutečnost, že Kosovo a Srbsko přijaly plán pro provádění smluv o energetice, což představuje významné pokročení dialogu zprostředkovaného EU s cílem získat konkrétní výsledky pro všechny občany;

57.  vítá zahájení uplatňování zóny bezplatného roamingu na celém západním Balkáně, včetně Kosova, od 1. července 2021, což zlepšilo konektivitu a přineslo občanům a podnikům v daném regionu hmatatelné a konkrétní výhody; naléhavě vyzývá Radu a Komisi, aby spolupracovaly s orgány zemí západního Balkánu s cílem odstranit poplatky za roaming mezi západním Balkánem a Evropskou unií;

58.  oceňuje kulturní a mládežnické iniciativy, jako je každoroční přeshraniční kulturní festival „Mirëdita, Dobar Dan!“, který podporuje spolupráci mezi umělci a aktivisty z Kosova a Srbska; vybízí kosovské a srbské orgány, a to i na místní úrovni, aby tyto pozitivní iniciativy dále rozvíjely a aby využívaly kulturní dědictví jako prostředek ke sbližování různých komunit; vybízí k vytvoření nadnárodního a vícejazyčného veřejnoprávního subjektu vysílání, který by podporoval mír a usmíření mezi zeměmi západního Balkánu, po vzoru ARTE;

59.  žádá EU, aby dále posílila spolupráci v oblasti zahraniční politiky a bezpečnosti, veřejnou diplomacii a mezinárodní partnerství s cílem dosáhnout pokroku při usmíření; vítá obnovenou angažovanost spojenců EU, zejména jmenování zvláštních vyslanců USA, Spojeného království a Německa pro západní Balkán; vyzývá je, aby se zapojili do úzké spolupráce a koordinace s vyslancem EU s cílem posílit pákový efekt a poskytovat soudržné poradenství a podporu;

60.  uznává, že jednotky KFOR a zúčastněné státy významně přispívají k budování a udržování bezpečného a chráněného prostředí pro všechny občany Kosova a také k usnadnění evropsko-atlantické integrace západního Balkánu; připomíná význam mise KFOR pro pokračující rozvoj kosovských bezpečnostních sil prostřednictvím poskytování poradenství, odborné přípravy a budování kapacit;

61.  vyzývá Komisi a úřad EU v Kosovu, aby zintenzivnily své úsilí o větší zviditelnění a o propagaci smyslu, úsilí a přínosů užšího partnerství mezi EU a Kosovem;

Hospodářské a sociální reformy

62.  vítá pozitivní vývoj hospodářského růstu Kosova; vítá skutečnost, že Kosovo bude mít rovněž prospěch z jednotného digitálního trhu EU vzhledem k velkému potenciálu digitalizace pro rozvoj kosovského hospodářství;

63.  vítá kroky, které vláda podnikla s cílem omezit neformální ekonomiku; lituje však skutečnosti, že rozsáhlá neformální ekonomika Kosova nadále brzdí rozvoj jeho soukromého sektoru; bere na vědomí existenci strategie a odpovídajícího akčního plánu, které mají řešit hlavní příčiny neformality, vyzývá však k účinnějšímu provádění; všímá si toho, že vysoké procento kosovského HDP tvoří příliv soukromých převodů finančních prostředků;

64.  chválí Kosovo za úspěšné zvládání pandemie COVID-19, včetně procesu očkování; oceňuje, že Kosovo zakoupilo pouze očkovací látky proti onemocnění COVID-19 vyrobené a certifikované v EU/ Spojeném království a USA a že pokračuje práce na tom, aby se v Kosovu mohl používat evropský digitální certifikát COVID;

65.  vítá mimořádná opatření vlády a vytvoření 25 000 nových pracovních míst prostřednictvím balíčku opatření na podporu oživení; zdůrazňuje však, že pomoc skupinám nejvíce postiženým pandemií byla omezená; vybízí Kosovo, aby v souvislosti s pandemií poskytovalo dobře cílenou a dočasnou fiskální podporu zranitelným domácnostem a podnikům; zdůrazňuje, že oživení po pandemii bude do značné míry záviset na schopnosti orgánů řešit strukturální problémy a na účinném provádění balíčků hospodářské podpory;

66.  vítá vyplacení balíčku makrofinanční pomoci v souvislosti s onemocněním COVID-19, jehož cílem je zmírnit hospodářské dopady pandemie a zachovat makroekonomickou stabilitu, jakož i uvolnění 14,2 miliardy EUR z NPP III na podporu partnerů ze západního Balkánu při plnění požadavků na členství v Evropské unii;

67.  zdůrazňuje, že pro hospodářské oživení a rozvoj zůstává nezbytné provést základní i strukturální reformy, neboť úsilí o boj proti korupci, zlepšení právního státu, zvýšení transparentnosti a posílení institucí a sociálního dialogu rovněž přispěje k přilákání přímých zahraničních investic do země; vyzývá Kosovo, aby dosáhlo většího souladu s acquis EU v oblasti jednotného trhu, a vyzývá kosovské orgány a Komisi, aby dále podporovaly malé a střední podniky s cílem vytvořit silnější a odolnější hospodářství;

68.  zdůrazňuje, že nedostatečné a nespolehlivé dodávky elektřiny jsou jedním z faktorů omezujících konkurenceschopnost Kosova a že nedostatečná energetická bezpečnost vede ke značným nákladům pro podniky a představuje významnou překážku pro přilákání kvalitních přímých zahraničních investic; naléhavě vyzývá Kosovo, aby zvýšilo úsilí o využití možnosti zlepšit energetickou účinnost;

69.  naléhavě vyzývá orgány, aby pokračovaly ve svém úsilí reformovat vzdělávací systém, tak aby studentům zajistil dovednosti a znalosti vyžadované na trhu práce; zdůrazňuje, že je nezbytné zlepšit kvalitu a relevantnost vzdělávacího systému s cílem zvýšit zaměstnanost a zmírnit nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi; vyzývá příslušné aktéry, aby do navrhování a provádění opatření na podporu zaměstnanosti a vzdělávání zapojili příslušníky menšinových skupin a aby zajistili rovné a nediskriminační státní vzdělávání v menšinových jazycích;

70.  požaduje zvýšené úsilí o začlenění žen na trh práce, a zejména řešení nedostatečného uplatňování práv pracujících žen, genderových stereotypů, genderové nerovnováhy a rozdílů v odměňování žen a mužů na trhu práce; poukazuje na významné genderové rozdíly v účasti na trhu práce a v kvalitě práce, na nedostatečná opatření týkající se sexuálního obtěžování na pracovišti, diskriminaci v právních předpisech týkajících se mateřské dovolené a na nedostatečné kapacity v oblasti péče o děti a předškolního vzdělávání; vítá rostoucí počet stipendií pro studentky v oborech STEM (přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika);

71.  je znepokojen pokračující emigrací a demografickým poklesem, které připravují Kosovo o tolik potřebné vysoce kvalifikované pracovníky, včetně zdravotníků, což má negativní dopad na systém zdravotní péče, a vyzývá Kosovo, aby k řešení těchto problémů zavedlo komplexní socioekonomická opatření; vítá zahájení reforem ke zlepšení kapacity služeb zaměstnanosti v Kosovu a provádění příslušných aktivních politik na trhu práce, a to i pokud jde o zvyšování kvalifikace a profesní přípravu na pracovišti;

72.  opětovně žádá Komisi, aby vypracovala regionální strategii, která by řešila přetrvávající nezaměstnanost mladých lidí a emigrační nárůst na základě toho, že by se zaměřila na problémy vyplývající z nesouladu mezi vzdělávacím systémem a dovednostmi potřebnými na pracovním trhu, zlepšila by kvalitu výuky a zajistila dostatečné prostředky pro aktivní opatření na trhu práce a programy odborného vzdělání i odpovídající služby zařízení pro péči o děti a předškolní výchovu; vybízí k rozšíření stipendijního programu Evropské univerzity tak, aby zahrnoval i studenty ze zemí západního Balkánu a studenty ze zemí evropského sousedství;

73.  vyzdvihuje nutnost investovat do digitalizace, protože to je způsob, jak minimalizovat digitální propast a zajistit rovný přístup k internetu, a to i pro nejzranitelnější skupiny a obyvatele venkovských oblastí; poukazuje na velký potenciál mladých obyvatel Kosova a na potenciál digitalizace pro rozvoj kosovského hospodářství; oceňuje, že mladí Kosované mají pokročilé znalosti v oblasti informačních a komunikačních technologií, a mohli by proto vytvořit příští evropské Silicon Valley;

74.  vybízí Kosovo, aby transformovalo odvětví zemědělství s cílem zvýšit místní produkci potravin a snížit dovoz základních potravin;

75.  vyzdvihuje potřebu zefektivnit systém sociálního zabezpečení a vytvořit soudržný, spravedlivý a finančně dostupný systém náhrad ve veřejném sektoru; vítá záměr kosovské vlády zabývat se revizí důchodového systému pro válečné veterány;

76.  bude pečlivě monitorovat dohodu o převozu odsouzených z Dánska za účelem výkonu trestu v nápravných střediscích Kosova, která vstupuje v platnost v roce 2023; vyzývá k tomu, aby podmínky a řízení této dohody byly plně transparentní, a vybízí příslušné kosovské orgány, aby řešily případné rozdíly ve vazebních podmínkách v kosovských zařízeních mezi dánskými a kosovskými odsouzenými;

Životní prostředí, energetika a doprava

77.  poukazuje na to, že je třeba řešit změnu klimatu v souladu s klimatickými ambicemi EU a urychlit přechod na klimaticky neutrální, odolné, udržitelné a oběhové hospodářství účinně využívající zdroje, jelikož pokrok v těchto oblastech a soulad se standardy EU zůstává na nízké úrovni;

78.  vyzývá vládu, aby ve spolupráci s občanskou společností urychlila svou práci na energetické strategii na období let 2022–2030 a zaměřila se při tom zejména na udržitelné a cenově dostupné dodávky energie, zvýšenou energetickou účinnost a další diverzifikaci zdrojů energie v souladu s agendou Zelené dohody pro Evropu a s Pařížskou dohodou; vyjadřuje politování nad tím, že se zveřejnění strategie neustále zpožďuje;

79.  opakuje své znepokojení nad tím, že převážná většina kosovské energie pochází z uhlí, a vyzývá ke zrušení všech dotací na uhlí, které nejsou v souladu s právními předpisy, k decentralizaci výroby energie a k přechodu na obnovitelné zdroje energie; uznává, že je třeba plně začlenit severní část Kosova do systému fakturace;

80.  vybízí Kosovo, aby reformovalo a otevřelo svůj trh s energií, a to i pokud jde o maloobchod s elektřinou, s cílem poskytnout spotřebitelům možnost volby a ukončit stávající monopol v tomto odvětví; vítá otevření nové teplárny ve městě Gjakova financované z fondů EU, která je jedinou kosovskou teplárnou fungující na biomasu a která by měla snížit znečištění v této oblasti o více než 90 %;

81.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad kvalitou ovzduší ve většině městských oblastí Kosova; zdůrazňuje zejména, že Kosovo v posledních letech porušuje stropy pro látky znečišťující ovzduší, které vážně ohrožují zdraví kosovských občanů; vyzývá Kosovo, aby dodržovalo svůj národní plán snižování emisí v souladu s požadavky směrnice o průmyslových emisích(9);

82.  vyzdvihuje potřebu zdravého životního prostředí a ochrany vodních zdrojů a ekosystémů, se zvláštním zaměřením na řeky, pro rozvoj zemědělství a lepší zabezpečení potravin a vody; oceňuje úsilí o zlepšení kvality správy povodí a souvisejících povolení; vítá rozhodnutí kosovského Nejvyššího soudu o pozastavení povolení na vodu pro vodní elektrárnu v obci Štrpce; vyzývá k zastavení všech projektů přehrad v chráněných oblastech, včetně budoucích lokalit sítě Natura 2000 (soustava Smaragd);

83.  zdůrazňuje, že je zapotřebí zlepšit nakládání s odpady, zejména třídění odpadu a recyklaci, a že je třeba zavést opatření v oblasti oběhového hospodářství s cílem snížit odpad;

84.  připomíná svou výzvu provést politiky v oblasti udržitelné veřejné dopravy a mobility a řešit dlouhodobé nedostatky v oblasti infrastruktury; vítá plány na modernizaci železnic prostřednictvím půjček od Evropské banky pro obnovu a rozvoj a grantů EU;

85.  vítá přijetí hospodářského a investičního plánu pro západní Balkán ve výši 3,2 miliardy EUR a vyzývá Kosovo, aby jej účinně využívalo; vítá probíhající přípravu pěti stěžejních projektů v oblasti energetiky, infrastruktury a čisté vody a ovzduší, včetně úseku „Priština-Merdare“ na „Dálnici míru“, a přípravu nových investic do zásobování vodou a čištění odpadních vod;

86.  vítá operace kosovské policie ve spolupráci s misí EULEX s cílem znemožnit nezákonnou těžbu dřeva v celém Kosovu; vybízí příslušné orgány a donucovací orgány na severu a na jihu země, aby posílily svou spolupráci v boji proti této a další trestné činnosti;

o
o   o

87.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení předsedovi Evropské rady, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a prezidentovi, vládě a parlamentu Kosova.

(1) Úř. věst. L 71, 16.3.2016, s. 3. (2) Úř. věst. L 195, 27.7.2017, s. 3. (3) Úř. věst. L 197, 4.6.2021, s. 114. (4) Úř. věst. L 330, 20.9.2021, s. 1. (5) Úř. věst. C 108, 26.3.2021, s. 877. (6) Úř. věst. C 362, 8.9.2021, s. 129. (7) Úř. věst. C 494, 8.12.2021, s. 149. (8) Přijaté texty, P9_TA(2021)0506. (9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2022 o EU a obraně multilateralismu (2020/2114(INI))

P9_TA(2022)0286 A9-0172/2022

Evropský parlament,

–  s ohledem na dokument nazvaný „Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa – globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie“, který dne 28. června 2016 představila bývalá místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová,

–  s ohledem na společné sdělení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise Evropskému parlamentu a Radě o posílení příspěvku EU k multilateralismu založenému na pravidlech (JOIN(2021)0003),

–  s ohledem na společné sdělení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě nazvané „Nová agenda EU a USA pro globální změnu“ (JOIN(2020)0022),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 12. července 2021 o prioritách EU v rámci OSN na 76. zasedání Valného shromáždění OSN,

–  s ohledem na společné sdělení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise ze dne 25. března 2020 o akčním plánu EU pro lidská práva a demokracii na období 2020–2024 (JOIN(2020)0005), zejména na kapitolu 3 věnovanou podpoře celosvětového systému v oblasti lidských práv a demokracie a její podkapitolu 3.1 o multilaterální spolupráci, která má uvést do praxe závazek EU k silnému multilaterálnímu systému lidských práv,

–  s ohledem na revidované znění politického prohlášení, v němž se stanoví rámec budoucích vztahů mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím, dohodnutého na úrovni vyjednavačů dne 17. října 2019,

–  s ohledem na akční plán EU pro ženy, mír a bezpečnost na období 2019–2024 a na akční plán EU pro rovnost žen a mužů III (GAP III) ze dne 25. listopadu 2020,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 22. února 2021 o prioritách EU ve fórech OSN pro lidská práva v roce 2021,

–  s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN z roku 2021 nazvanou „Náš společný program“ (Our Common Agenda),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2013 o úloze EU při prosazování širšího transatlantického partnerství(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům(2),

–  s ohledem na své doporučení Radě ze dne 9. června 2021 k 75. a 76. zasedání Valného shromáždění OSN(3),

–  s ohledem na strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení ze dne 10. prosince 2003 a na závěry Rady o nových směrech činnosti Evropské unie v oblasti boje proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů ze dne 17. prosince 2008,

–  s ohledem na své doporučení ze dne 21. října 2021 místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se politických vztahů a spolupráce mezi EU a Tchaj-wanem(4),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 24. ledna 2022 o posunutí strategického partnerství OSN a EU pro mírové operace a řešení krizí na vyšší úroveň: priority na období let 2022–2024,

–  s ohledem na Pařížskou dohodu přijatou dne 12. prosince 2015 na základě Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu,

–  s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle udržitelného rozvoje,

–  s ohledem na čtvrtou světovou konferenci o ženách, která se konala v září 1995 v Pekingu, na deklaraci a akční platformu pro posílení postavení žen přijaté v Pekingu a na následující závěrečné dokumenty přijaté na zvláštních zasedáních OSN Peking +5, +10, +15 a +20 o nových opatřeních a iniciativách pro provádění Pekingské deklarace a akční platformy, které byly přijaty dne 9. června 2000, 11. března 2005, 2. března 2010 a 9. března 2015,

–  s ohledem na globální strategii OSN pro boj proti terorismu, kterou v září 2006 přijalo Valné shromáždění a která bude brzy aktualizována,

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1325 (2000) přijatou dne 31. října 2000,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN 65/276 přijatou dne 3. května 2011 o účasti EU na činnosti OSN,

–  s ohledem na čtyři společná prohlášení EU a OSN na Valném shromáždění OSN v září 2018,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2018 o autonomních zbraňových systémech(5),

–  s ohledem na rámcovou dohodu mezi Evropskou unií a Organizací spojených národů ze dne 29. září 2020 o poskytování vzájemné podpory v souvislosti s jejich misemi a operacemi v místě působení;

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. března 2022 o ruské agresi vůči Ukrajině(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. dubna 2022 o závěrech ze zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 24.–25. března 2022, včetně aktuální situace, pokud jde o válku proti Ukrajině a sankce EU vůči Rusku a jejich uplatňování(7),

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9–0172/2022),

A.  vzhledem k tomu, že světový řád je čím dál nestabilnější, polarizovanější a čím dál více poznamenaný konkurenčními programy a politickými postoji i rostoucím rizikem roztříštěnosti předpisů a soutěže v oblasti regulačních norem; vzhledem k tomu, že demokracie, lidská práva a právní stát se v různých oblastech světa ocitají v čím dál větším ohrožení; vzhledem k tomu, že obránci lidských práv a občanští aktivisté čelí v důsledku své legitimní činnosti narůstajícím hrozbám a rizikům;

B.  vzhledem k tomu, že multilaterální řád byl vybudován tak, aby čelil výzvám naší doby, jako je hlad a extrémní chudoba, nerovnost, zhoršování stavu životního prostředí, nemoci, hospodářské otřesy a předcházení konfliktům; vzhledem k tomu, bylo dosaženo významného pokroku, avšak v posledním desetiletí pozorujeme v řadě oblastí zhoršení situace;

C.  vzhledem k tomu, že je třeba obnovit společenskou smlouvu a znovu vybudovat důvěru;

D.  vzhledem k tomu, že v září 2015 se všechny země zavázaly k ambicióznímu programu pro společné řešení globálních výzev, který je součástí Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030;

E.  vzhledem k tomu, že i když multilateralismus zůstává nejlepším organizačním systémem pro řešení globálních výzev, je třeba uznat, že je obtížné nalézt cestu k jeho účinnému provádění;

F.  vzhledem k tomu, že svět vstoupil do nové éry multipolarismu s vysokým rizikem otřesů, konfrontací a nestability, která se vyznačuje velkou geopolitickou konkurencí spojenou s netradičními hrozbami a konflikty, jako jsou hybridní a kybernetické útoky, hybridní válčení a dezinformace, k nimž často dochází mimo pozornost veřejnosti, ale mají významné důsledky pro bezpečnost EU i globální bezpečnost a pro něž nemáme k dispozici vhodné nástroje k jejich potírání a reakci na ně; vzhledem k tomu, že hrozí, že schopnost stávajícího multilaterálního systému zajistit účinná a inkluzivní řešení nebude stačit k řešení současných globálních výzev;

G.  vzhledem k tomu, že světový řád se zároveň ve stále větší míře potýká s politickými otázkami a výzvami, které vyžadují opatření na mezinárodní úrovni, včetně účinného globálního politického dialogu, spolupráce a sbližování postojů s cílem nalézt udržitelná řešení, která mohou přinést výsledky, koordinovaných opatření a společných norem v rámci řádu založeného na pravidlech, který může účinně přinést výsledky ve prospěch všech a podporovat lidská práva a právní stát; vzhledem k tomu, že tyto normy by měly přispívat k mezinárodnímu míru, stabilitě a udržitelnému rozvoji; vzhledem k tomu, že EU stojí za mezinárodním právem a normami;

H.  vzhledem k tomu, že svět je propojenější, což zvyšuje vzájemnou závislost aktérů na mezinárodní scéně a komplikuje výzvy; vzhledem k tomu, že výsledné víceúrovňové problémy vyžadují společná opatření, pružné struktury a zapojení všech zúčastněných stran;

I.  vzhledem k tomu, že současný multilaterální řád vychází z celosvětového řádu po roce 1945, který nemusí nutně plně odrážet dnešní svět, neboť ne všichni stávající globální aktéři byli při navrhování multilaterální architektury řádně zohledněni;

J.  vzhledem k tomu, že od celosvětových politik a norem v oblasti kontroly zbraní, odzbrojení a nešíření zbraní se upouští a jsou oslabovány v době, kdy se zvyšuje objem prodeje konvenčních zbraní, zvyšuje se míra autonomie zbraňových systémů a dochází k investicím do nových zbraní hromadného ničení;

K.  vzhledem k tomu, že multilateralismus jako mírový prostředek organizace vztahů mezi svrchovanými státy je pod stále větším tlakem, což je částečně způsobeno změnami v mezinárodním uspořádání, jako je nástup nových aktérů na světovou scénu a z nich pocházející hybridní hrozby, napětím, jež pramení z povahy multilaterálních institucí a potřeby reformovat instituce, které existují už několik desetiletí, rostoucí propastí mezi veřejným míněním a institucemi, vzestupem antiglobalizačních nálad, úpadkem tradičně dominantních geopolitických mocností a následným úpadkem globálních svobod a demokracie; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 a její bezprecedentní dopad na mezinárodní společenství tyto změny posílily a urychlily; vzhledem k tomu, že stojíme na prahu nové éry, kdy hrozí narušení více než sedmdesáti let pokroku a relativního míru a upevnění autoritářské politiky, která usiluje o oslabení mezinárodního řádu založeného na mezinárodním právu a zásadách právního státu, odpovědnosti, demokracie a lidských práv, genderové rovnosti a rozmanitosti; vzhledem k tomu, že kombinace národních populistických impulsů, rozdílných a měnících se cílů a neexistence metod provádění pravidel a odpovědnosti staví multilaterální systém před tři související krize, a sice krize moci, relevance a legitimity, které jsou výsledkem nedostatku politické vůle a koordinace, zejména na Západě;

L.  vzhledem k tomu, že krize multilateralismu může být příležitostí k obnovení konsenzu ve věci mezinárodního řádu založeného na multilateralismu a právním státu prostřednictvím účinné spolupráce, solidarity a koordinace; vzhledem k tomu, že EU by měla podporovat iniciativy zaměřené na začlenění názorů občanské společnosti do rozhodovacích procesů v multilaterálních fórech, jako je OSN; vzhledem k tomu, že EU by měla podporovat zřízení Parlamentního shromáždění Organizace spojených národů (UNPA) v rámci systému OSN s cílem zvýšit demokratický charakter, demokratickou odpovědnost a transparentnost globální správy;

M.  vzhledem k tomu, že multilateralismus potřebuje rychlé oživení, aby bylo možné tuto mnohorozměrnou a mnohotvárnou krizi řešit; vzhledem k tomu, že k naléhavým výzvám, jimž svět nyní čelí, patří hrozby pro mír a bezpečnost, ohrožení základních svobod a demokracie, změna klimatu, úbytek biologické rozmanitosti, zhoršování stavu životního prostředí, řízení rizik katastrof, celosvětové výzvy v oblasti veřejného zdraví, nárůst protekcionismu, dezinformace, zahraniční vměšování, rovnost žen a mužů, udržitelný rozvoj a prohlubování chudoby a nerovností na celosvětové úrovni; vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství může nalézt trvalé a udržitelné odpovědi na tyto a budoucí výzvy pouze prostřednictvím posíleného multilaterálního řádu a politického vedení;

N.  vzhledem k tomu, že v zájmu oživení a obrany multilateralismu musí EU pomáhat udržovat multilaterální instituce a mezinárodní organizace v chodu, aby mohly řádně fungovat, a zároveň usilovat o hlubší spolupráci s podobně smýšlejícími partnery s cílem bojovat za své hodnoty a zájmy; vzhledem k tomu, že tyto koalice se mění v závislosti na daných problémech a neměly by ohrožovat stávající instituce; vzhledem k tomu, že EU by měla usilovat o vytváření otevřených koalic namísto exkluzivních klubů; vzhledem k tomu, že EU musí nalézt nové způsoby, jak spolupracovat se zeměmi globálního Jihu na rovnoprávném základě, tedy jako s rovnocennými partnery;

O.  vzhledem k tomu, že změna klimatu a pandemie COVID-19 ukázaly celosvětový význam a politickou prvořadost globálních veřejných statků, jako je mimo jiné inkluzivní, bezpečný a spolehlivý přístup ke zdravotní péči, čistému ovzduší a pitné vodě, potravinám a dalším zdrojům, vzdělávání, technologiím a kyberprostoru; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 nám připomněla zjevnou skutečnost, a sice že tváří v tvář pandemii je náš řetězec zdravotní bezpečnosti pouze tak silný, jak silné je zdravotnictví v zemi, která je na tom v tomto ohledu nejhůře; vzhledem k tomu, že onemocnění COVID-19 je hrozbou pro lidi a hospodářství na celém světě; vzhledem k tomu, že přístup ke globálním veřejným statkům a politická opatření usilující o standardizaci a rozšíření tohoto přístupu napříč zeměmi a komunitami vyžadují globální spolupráci v oblasti cílů, minimálních společných norem a aktivní podpory nejzranitelnějších zemí a komunit; vzhledem k tomu, že to vyžaduje účinnou multilaterální agendu zaměřenou na globální veřejné statky a struktury správy, které budou přístup k těmto statkům posilovat; vzhledem k tomu, že účinný politický dialog, spolupráci a poskytování přístupu ke globálním veřejným statkům nemůže a nesmí být za žádných okolností oddělen od podpory a ochrany základních práv a důstojnosti a od úsilí o emancipaci všech lidí, zejména těch nejzranitelnějších; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 poukázala na význam práce WHO a na schopnost této organizace rychle a účinně řídit reakci na pandemii, a zároveň odhalila obavy, například v souvislosti s pokusy o vměšování se do jejích opatření přijatých za tímto účelem a v souvislosti s pokusy o zmanipulování těchto opatření;

P.  vzhledem k tomu, že terorismus je i nadále jednou z nejvážnějších hrozeb pro mír a mezinárodní bezpečnost;

Q.  vzhledem k tomu, že rostoucí asertivita autoritářských a totalitních režimů a neliberálních vlád na multilaterálních fórech a v mezinárodních organizacích, mimo jiné prostřednictvím jejich pokusů o oslabení a přepsání mezinárodních norem a silného zapojení do řízení a rozhodovacích procesů v příslušných mezinárodních organizacích a multilaterálních fórech, může vést k asymetrickým, méně účinným a předpojatým politickým reakcím, k tomu, že pro všechny členy mezinárodního společenství již nebudou platit rovné podmínky, a k mnohem slabšímu závazku mezinárodního společenství k obraně a prosazování univerzálních hodnot a všeobecných práv; vzhledem k tomu, že individuální agendy, jednostranné kroky i nedostatečná angažovanost a podpora multilaterálních řešení mohou dále oslabovat multilateralismus jakožto základní organizační zásadu řešení nadnárodních výzev; vzhledem k tomu, že v této souvislosti je nezbytné znovu potvrdit hodnotu správy založené na pravidlech, mezinárodní spolupráce a závazku k dodržování základních práv a skutečně rovných podmínek pro všechny členy mezinárodního společenství; vzhledem k tomu, že pro dosažení těchto cílů budou klíčové příslušné mezinárodní organizace a multilaterální fóra; vzhledem k tomu, že tyto cíle nejen umožní účinnější pozitivní politický dopad na globální výzvy, ale také omezí riziko konfliktů a budou jim bránit;

R.  vzhledem k tomu, že EU by měla více než kdy dříve investovat do posilování multilaterálních organizací jako jedné z priorit své společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP); vzhledem k tomu, že strategický kompas EU přisuzuje velký význam mezinárodním a multilaterálním partnerstvím jako jednomu ze základních pilířů SBOP;

S.  vzhledem k tomu, že k řešení zahraničního nepřátelského vměšování je zapotřebí multilaterální spolupráce podobně smýšlejících partnerů;

T.  vzhledem k tomu, že zpráva generálního tajemníka OSN nazvaná „Náš společný program“, která byla předložena Valnému shromáždění OSN v září 2021 a kterou Valné shromáždění uvítalo v listopadu 2021, a která byla vypracována na základě rozsáhlého konzultačního procesu zahrnujícího členské státy OSN, významné odborníky, mladé lidi, občanskou společnost, příslušné zainteresované strany a občany, jakož i systém OSN a jeho mnohé partnery, potvrzuje potřebu účinnějšího, inkluzivnějšího a vzájemně propojeného multilateralismu založeného na pravidlech pro budoucnost; vzhledem k tomu, že to bude mít zásadní význam pro systém OSN a další multilaterální fóra, aby i nadále byly účinným fórem pro globální konzultace a rozhodování; vzhledem k tomu, že v této souvislosti má EU jedinečné postavení k tomu, aby podporovala OSN a další příslušné mezinárodní organizace v procesu reforem a při oživování jejich schopnosti dosahovat výsledků a navázat kontakt s příslušnými zúčastněnými stranami, jako jsou mladí lidé nebo komunity nejvíce zasažené změnou klimatu, s to i na místní a regionální úrovni; vzhledem k tomu, že EU by se přitom měla chopit příležitosti a konstruktivně a účinně spolupracovat s konkurenčními mocnostmi a zároveň si zachovat pevný postoj, pokud jde o základní práva a svobody, prosazovat sociální a politický model založený na univerzálních hodnotách a usilovat o užší spolupráci a koordinaci s podobně smýšlejícími zeměmi s cílem posílit nadřazenost univerzálních hodnot a základních práv a prosazovat účinná řešení globálních výzev; vzhledem k tomu, že parlamentní diplomacie bude klíčovou složkou posilování inkluzivního, propojeného a účinného multilateralismu založeného na pravidlech;

U.  vzhledem k tomu, že EU a její členské státy jsou i nadále plně odhodlány prosazovat multilateralismus, globální správu, podporu základních hodnot OSN jakožto nedílnou součást vnější politiky EU a tři pilíře systému OSN: lidská práva, mír a bezpečnost a rozvoj;

V.  vzhledem k tomu, že EU a OSN nadále úzce spolupracují ve více než 170 zemích s cílem zlepšovat ochranu lidských práv pro všechny, omezit hlad a podvýživu, předcházet krizím a překonávat je, budovat demokratické společnosti podporující začlenění, poskytovat základní služby, podporovat zelený růst a důstojná pracovní místa a zajistit udržitelné hospodaření s přírodními zdroji;

W.  vzhledem k tomu, že úloha a nástroje Parlamentu v oblasti parlamentní diplomacie, mediace a dialogu mohou aktivně přispívat k posílení multilateralismu;

X.  vzhledem k tomu, že nový Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (finanční nástroj Globální Evropa) ve spojení s přístupem „tým Evropa“ a strategií Global Gateway dává EU a jejím členským státům možnost synergicky sdružovat zdroje, lépe koordinovat pomoc a vytvářet ve vnější činnosti EU pozitivní dopad, a to i prostřednictvím multilaterálních fór, přičemž zohledňují potřeby partnerských zemí, mimo jiné prostřednictvím neustálé a posílené spolupráce s OSN na místě; vzhledem k tomu, že EU by měla přednostně poskytovat pomoc zemím s řádnou správou věcí veřejných, které dodržují demokratické zásady a lidská práva; vzhledem k tomu, že nový finanční nástroj Globální Evropa zavádí politický dialog na vysoké úrovni mezi Komisí, Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a Parlamentem o programových prioritách, přičemž Parlament má příležitost znovu propojit tuto politiku a programový dialog se svými politickými kontakty a konzultacemi se třetími zeměmi, a posílit tak prostřednictvím své parlamentní diplomacie a kontaktů schopnost EU pomáhat příslušným třetím zemím a pozitivně je ovlivňovat;

Y.  vzhledem k tomu, že má-li EU vystupovat jednotně, musí být v rozhodovacím procesu v oblasti zahraničních věcí provedeny podstatné změny; vzhledem k tomu, že jednomyslné rozhodování pouze omezuje schopnost EU působit jako silný aktér na mezinárodní scéně, a vzhledem k tomu, že ESVČ a členské státy by se měly dohodnout na hlasování kvalifikovanou většinou o zahraničněpolitických otázkách, neboť se jedná o účinnější formu rozhodování;

Obnovení multilateralismu zakotveného v základních hodnotách EU

1.  vítá společné sdělení Komise a vysokého představitele, místopředsedy Komise Parlamentu a Radě o posílení příspěvku EU k multilateralismu založenému na pravidlech; domnívá se, že toto sdělení přímo výrazně přispívá k úvahám o směrování zahraniční politiky EU, od jejího důležitého, avšak obecnějšího závazku k účinnému multilateralismu, jak je definován v evropské bezpečnostní strategii z roku 2003, k uvědomění si potřeby spojit hodnotu a cíl účinného multilateralismu se zásadovým pragmatismem a potřebu prosazovat a chránit zájmy a hodnoty EU, jak je stanoveno v globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky EU z roku 2016, jakož i k dalšímu rozvíjení těchto úvah; připomíná, že nejlepší strategií na obranu multilateralismu je jeho obnova tak, aby byl relevantnější, odolnější a účinnější;

2.  podporuje prohlášení uvedené ve společném sdělení, a sice že Rada musí použít ustanovení Smlouvy, která umožňují konstruktivní zdržení se hlasování a přijímání rozhodnutí o záležitostech společné zahraniční a bezpečnostní politiky kvalifikovanou většinou; zdůrazňuje, že v budoucích změnách Smluv o EU je třeba zakotvit hlasování o zahraničněpolitických otázkách kvalifikovanou většinou, což by EU umožnilo stát se účinnějším globálním aktérem;

3.  souhlasí s Komisí a místopředsedou Komise, vysokým představitelem, že je třeba, aby EU byla při prosazování svých zájmů a univerzálních hodnot, na nichž je založena, asertivnější, a proto souhlasí s tím, že je třeba, aby EU hájila a posilovala tyto hodnoty, řád založený na pravidlech a multilateralismus jako prostředek k zajištění rovných podmínek pro mezinárodní společenství, poskytnutí platformy pro inkluzivní politický dialog, spolupráci a sbližování a k dosažení politických reakcí s celkovou podporou mezinárodního společenství, jež mohou skutečně přinést výsledky;

4.  zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité, aby EU posílila svůj soubor nástrojů pro vnější činnost a diplomacii pomocí vlastních autonomních nástrojů, zvýšila svou schopnost stát se globálním aktérem a vystupovat jednotně s cílem lépe bránit multilateralismus, což by mělo zahrnovat vytvoření Evropské diplomatické akademie, jak nedávno požadoval Parlament; opakuje svou výzvu, aby byl „Nový evropský Bauhaus“ začleněn jako nový nástroj do souboru nástrojů vnější činnosti EU a jako užitečný kulturní a veřejný diplomatický nástroj, který má zásadní význam pro prosazování multilaterálního řádu založeného na hodnotách a pro posílení mezinárodních partnerství;

5.  poukazuje na schopnost EU navrhovat velmi účinné a inkluzivní regulační normy pro svůj jednotný trh a domnívá se, že EU by měla rovněž v rámci své vnější činnosti usilovat o prosazování takovýchto norem jakožto paradigmatu a příspěvku k diskusím o účinných celosvětových regulačních normách; připomíná článek 24 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), v němž se uvádí, že „členské státy aktivně a bezvýhradně podporují zahraniční a bezpečnostní politiku Unie v duchu loajality a vzájemné solidarity“ a že se zdrží „jakéhokoli jednání, které je v rozporu se zájmy Unie nebo může snižovat účinnost jejího působení jako soudržné síly v mezinárodních vztazích“; je znepokojen činností některých členských států, jako je vedení dvoustranných diplomatických iniciativ se třetími zeměmi, které mohou být v rozporu s ustanoveními článku 24 Smlouvy o EU;

6.  domnívá se, že EU musí i nadále vystupovat jako neochvějný klíčový zastánce multilateralismu ve světě a vyvarovat se kroků, které tyto cíle ohrožují; dochází však k závěru, že EU musí reagovat na globální síly, jako je větší roztříštěnost, účelové využívání obchodu a protekcionismus, aby si zachovala své konkurenční výhody;

7.  domnívá se, že EU by měla využít úsilí k nalezení řešení globálních problémů, jako je změna klimatu, nebo k podpoře stability a míru jakožto východiska pro širší diplomatické vztahy se třetími zeměmi, s nimiž nemusí být možné okamžitě navázat dialog a spolupráci v jiných oblastech politiky;

8.  vyzývá EU, aby byla při řešení rostoucích globálních výzev asertivnější a strategičtější; zdůrazňuje, že v kontextu rychle se měnící geopolitické situace se svět nachází na rozcestí a hrozí, že multilaterální instituce ovládnou nedemokratické režimy; vyzývá k tomu, aby byl na multilaterálních fórech přijat pevný závazek k ochraně demokracie a základních práv založený na konkrétních opatřeních;

9.  připomíná, že EU má v téměř všech mezinárodních organizacích a multilaterálních fórech status pouhého pozorovatele a že tato situace neodráží ani rozsah pravomocí EU, ani rostoucí význam nadnárodních regionálních organizací v celosvětovém rozhodovacím procesu; domnívá se, že účinné působení EU na globální scéně je úzce spojeno s jejím statusem v multilaterálních fórech a organizacích; vyzývá proto členské státy, aby našly politickou vůli k posílení postavení EU v multilaterálních organizacích a fórech a aby pro tuto změnu statusu získaly podporu třetích zemí, aby EU mohla skutečně dostát svému závazku účinné obrany multilateralismu;

Posílení Organizace spojených národů a zapojení Evropské unie do jejího systému

10.  znovu vyjadřuje svou maximální podporu programu reforem, které zavedl generální tajemník OSN António Guterres, a poukazuje na to, že je třeba dosáhnout dalšího pokroku, zejména pokud jde o začleňování žen, mladých lidí a osob ve zranitelném postavení, jakož i o zvyšování povědomí o intersekcionalitě ve strukturách OSN; zdůrazňuje význam systému OSN, který může nadále účinně fungovat; poukazuje na hodnotu vize „jedna OSN“, již má generální tajemník OSN pro systém OSN, kde mohou být různé agentury a složky OSN skutečně propojeny a fungovat společně na základě jednotné rozpočtové a řídicí struktury a mohou posilovat dosahování cílů OSN; poukazuje zejména na posílenou úlohu místních koordinátorů OSN, kterou zavádí reforma rozvojového systému OSN, a domnívá se, že tito místní koordinátoři OSN, kteří v současné době působí ve více než 130 zemích, by měli nejen převzít vedoucí úlohu při koordinaci provádění programů OSN na místě s cílem posílit jednotnost činností OSN, ale měli by také úzce spolupracovat a konzultovat s delegacemi EU v příslušném členském státě OSN s cílem usilovat o součinnost a vzájemné posílení s tematickými a zeměpisnými programy EU pro danou zemi;

11.  znovu potvrzuje, že EU a OSN by měly úzce spolupracovat na úrovni ústředí a v regionech a zemích, kde poskytují pomoc, při výměně analýz, a sladit politické a programové plánování s cílem maximalizovat jejich vliv na dobré životní podmínky lidí a planety; připomíná, že EU může výrazně posílit dosah a dopad programů OSN ve třetích zemích a součinným způsobem definovat své plánování a pomoc, díky čemuž se rovněž posílí jejich dopad v souladu s cíli OSN; zdůrazňuje proto význam úzkých konzultací a spolupráce mezi EU a OSN a vyzývá Komisi, ESVČ a delegace EU ve třetích zemích, aby aktivně spolupracovaly a konzultovaly s OSN činnosti v oblasti politiky a programování OSN na období 2021–2027 a na další období; vyzývá OSN, aby pravidelně konzultovala s EU v ústředí OSN, ale i přímo na místě ve třetích zemích;

12.  zastává názor, že EU a OSN by měly pořádat každoroční summity s tím, že generální tajemník OSN by měl mít možnost jednat s Radou, Komisí, ESVČ a Parlamentem; vyzývá OSN, aby zajistila stálou přítomnost zástupců OSN na vysoké úrovni v Parlamentu s cílem prohloubit strukturovaný a stálý politický dialog a více zviditelnit úsilí OSN; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit politické fungování OSN, a vyzývá k silnějšímu propojení mezi OSN a regionálními organizacemi, jak zdůraznil generální tajemník OSN Guterres; zdůrazňuje, že je třeba posílit koordinaci agentur OSN s mezinárodními finančními institucemi prostřednictvím Hospodářské a sociální rady OSN (ECOSOC); podporuje návrhy generálního tajemníka OSN Guterrese, aby v systému OSN dostali silnější hlas mladí lidé a občanská společnost;

13.  zdůrazňuje, že má-li se EU stát účinnějším globálním partnerem, který je schopen hájit multilaterální řád, musí být posílena její schopnost jednat důrazně a rychle jako spolehlivý garant bezpečnosti; vyzývá proto Radu a Komisi, aby důkladně posoudily, prozkoumaly a rozvíjely možnosti zřízení stálých mezinárodních vojenských jednotek, které by byly trvale rozmístěny a měly společný výcvik;

14.  vyzývá generálního tajemníka, aby intenzivněji usiloval o provádění strategie OSN pro rovné zastoupení žen a mužů jako základního nástroje k zajištění rovného zastoupení žen v systému OSN na všech úrovních hierarchie; připomíná, že od založení OSN v roce 1945 nebyla do funkce generálního tajemníka OSN jmenována žádná žena; poukazuje na to, že je obecně zapotřebí, aby byly v mezinárodních organizacích spravedlivě zastoupeny ženy a marginalizované skupiny, a že je třeba, aby byly mezinárodní organizace rozmanitější; důrazně podporuje program pro mladé lidi, mír a bezpečnost a jeho cíl dát mladým lidem více prostoru při rozhodování na místní, vnitrostátní, regionální a mezinárodní úrovni;

15.  domnívá se, že EU by měla určit orgány OSN a další multilaterální organizace, které jsou klíčové pro podporu politického dialogu, sbližování a politických řešení globálních výzev a stanovování norem, a měla by definovat jasné cíle a priority pro dialog s těmito orgány a organizacemi a pro jejich podporu včetně rozpočtové podpory; v této souvislosti připomíná, že EU a její členské státy jsou již nyní hlavními finančními přispěvateli OSN a mnoha jejích agentur a programů, avšak že toto nasazení a podpora OSN se ne vždy promítají do silnějšího vlivu EU, jejích členských států a podobně smýšlejících partnerů na klíčových pozicích v agenturách OSN nebo na multilaterálních fórech, což vzbuzuje obavy zvláště v době, kdy roste asertivita nedemokratických režimů, jako je Rusko, na těchto fórech;

16.  poukazuje na rostoucí geopolitický význam norem, zejména v oblasti technologií, a naléhavě vyzývá EU, aby jednala strategicky s cílem stát se světovou velmocí v oblasti stanovování norem na multilaterálních fórech;

17.  vyzývá EU, její členské státy a podobně smýšlející partnery, aby dále zlepšovali svou koordinaci, pokud jde o zajištění společné podpory pro kandidáty na vedoucí pozice v rámci multilaterálních fór; poukazuje na to, že je třeba koordinovat činnost s podobně smýšlejícími partnery z jiných regionů světa a že je třeba zachovat silný důraz na demokratické hodnoty s ohledem na význam zásady spravedlivého zeměpisného rozdělení vedoucích pozic;

18.  v tomto ohledu zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou hraje Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) jako pilíř evropské bezpečnosti, a vyzývá k dalšímu posílení komplexního bezpečnostního přístupu této organizace;

19.  vyzývá EU, aby spolupracovala s OSN, regionálními organizacemi, mezinárodními fóry, jako jsou skupiny G7 a G20, a koalicemi ad hoc, jakož i v rámci těchto fór a organizací, s cílem řešit globální výzvy, kterým nyní i v budoucnu čelíme;

20.  vyzývá Komisi a místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby dále rozvíjeli svou strategii pro multilateralismus, mimo jiné prostřednictvím pravidelně aktualizovaných pokynů pro to, jak postupovat na různých fórech, včetně otázek, jako je reforma systému OSN a významnější úloha nebo formální zastoupení EU a vize nového globálního řádu s cílem formovat ho způsobem, který by mohl oživit multilateralismus; je přesvědčen, že EU bude muset budovat aliance s podobně smýšlejícími partnery s cílem rozvíjet multilaterální spolupráci napříč širokou škálou fór, ale že do těchto aliancí nebudou vždy zapojeni stejní aktéři, přičemž cílem musí být vždy zachování účinného systému globální správy založeného na pravidlech;

21.  opakuje své postoje k ruské útočné válce proti Ukrajině, které vyjádřil ve svých předchozích usneseních;

22.  co nejdůrazněji odsuzuje útočnou válku Ruské federace proti Ukrajině i zapojení Běloruska do této války a požaduje, aby Rusko na Ukrajině okamžitě ukončilo veškeré vojenské aktivity a bezpodmínečně stáhlo všechny síly a vojenské vybavení z celého mezinárodně uznávaného území Ukrajiny; zdůrazňuje, že tato vojenská agrese a invaze představují závažné porušení mezinárodního práva; považuje ruskou invazi na Ukrajinu za útok nejen na svrchovanou zemi, ale i na zásady a mechanismy spolupráce a bezpečnosti v Evropě a na mezinárodní řád založený na pravidlech stanovený Chartou OSN;

23.  vítá vyloučení Ruska z Rady OSN pro lidská práva; vítá rozhodnutí mezinárodních organizací, mimo jiné v oblasti kultury a sportu, pozastavit účast Ruska; vyzývá vedoucí představitele EU a dalších států, aby vyloučili Rusko ze skupiny G20 a z dalších organizací pro multilaterální spolupráci, jako je Světová obchodní organizace, UNESCO a další, což by bylo důležitým signálem toho, že se mezinárodní společenství nevrátí k jednání s tímto státem dopouštějícím se agrese jako za normálních okolností;

24.  zdůrazňuje, že nyní musí být prioritou úplné a účinné uplatnění stávajících sankcí v celé EU a ze strany mezinárodních spojenců EU; vyzývá EU, aby k zajištění účinnosti těchto sankcí využila multilaterální fóra;

25.  vyzývá k okamžitému úplnému embargu na dovoz ropy, uhlí, jaderného paliva a zemního plynu z Ruska, k úplnému upuštění od projektů Nordstream 1 i 2 a k tomu, aby byl předložen plán na pokračující zajištění bezpečnosti dodávek energie v EU v krátkodobém horizontu; vyzývá EU, aby prostřednictvím multilaterálních fór zajistila podporu třetím zemím, které chtějí uvalit embargo na dovoz energie z Ruska;

26.  oceňuje schopnost EU a jejích členských států pracovat v systému OSN koordinovaným způsobem a zaujímat jednotné postoje, zejména v rámci Valného shromáždění OSN, Rady bezpečnosti OSN a Rady OSN pro lidská práva; oceňuje v tomto ohledu cenné koordinační úsilí delegací EU při OSN v New Yorku a Ženevě; domnívá se, že tento jednotný a synergický přístup by měl být uplatňován v každém orgánu, agentuře nebo jiné mezinárodní organizaci OSN, aby EU mohla na multilaterálních fórech jednat a plnit své úkoly jednotně; vyjadřuje politování nad tím, že z důvodu rozsáhlého využívání práva veta není Rada bezpečnosti trvale schopna přijímat rozhodnutí, a tudíž účinně reagovat na situace, jako jsou krize na Ukrajině, v Sýrii, Etiopii a Súdánu tak, jak tomu bylo v minulosti, což má negativní dopad na předcházení těmto krizím a jejich zvládání a řešení; zdůrazňuje, že je neobhajitelné, aby jeden stát mohl zastavit úsilí v případech, kdy je páchána genocida, zločiny proti lidskosti nebo válečné zločiny;

27.  naléhavě vyzývá OSN, aby jmenovala svého zvláštního vyslance pro Libyi, neboť tato pozice je od listopadu 2021 neobsazena a demokratický proces v Libyi se nadále nachází v bodě zlomu;

28.  lituje skutečnosti, že v roce 2022 budou členy Rady bezpečnosti pouze dva členské státy EU; domnívá se, že EU a její členské státy by měly podporovat reflexi o reformě Rady bezpečnosti, která by mohla obnovit její schopnost řešit krize včas a účinně, výrazně omezit právo veta a změnit složení Rady bezpečnosti tak, aby lépe odrážela dnešní svět;

29.  znovu v této souvislosti opakuje své stanovisko, že EU a její členské státy by měly usilovat o dosažení široké shody ohledně reformy Rady bezpečnosti, což by mimo jiné zahrnovalo poskytnutí místa stálého člena Rady bezpečnosti Evropské unii nad rámec stávajících míst členských států EU; vybízí členské státy EU, aby si při ucházení se o místo v Radě bezpečnosti nekonkurovaly;

30.  vyjadřuje obavy ohledně úpadku stávajícího systému kontroly zbraní a systému odzbrojení a právních nástrojů těchto systémů; podporuje veškeré úsilí o opětovné začlenění programu kontroly zbraní a odzbrojení na mezinárodní agendu, mimo jiné oživením konference o odzbrojení; vyzývá EU a její členské státy, aby přezkoumaly a aktualizovaly strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení s cílem zohlednit poslední geopolitický, technologický a právní vývoj a zajistit aktuální a ambiciózní základ pro multilaterální angažovanost EU v oblasti nešíření zbraní hromadného ničení a odzbrojení; vyjadřuje znepokojení nad vývojem nových vojenských technologií, jako jsou umělá inteligence, kosmické zbraně, biotechnologie a hypersonické zbraně, a aktivně podporuje úsilí a nové iniciativy s cílem ukončit související probíhající programy vyzbrojování některých členských států OSN; podporuje práci pracovní skupiny pro kosmický prostor v rámci Komise OSN pro odzbrojení, pokud jde o praktické provádění opatření ke zvýšení transparentnosti a budování důvěry v činnost v kosmickém prostoru;

31.  podporuje iniciativu generálního tajemníka OSN „Akce pro udržování míru“, která je založena na aktualizaci partnerství EU–OSN pro řešení krizí a mírové operace a hledání příležitostí pro nová partnerství, včetně partnerství EU, OSN a Africké unie a spolupráce s dalšími regionálními organizacemi; znovu připomíná klíčovou úlohu, kterou hrají při mediaci konfliktů a mírových misích ženy, a připomíná jejich nedostatečné zastoupení na všech úrovních v rámci OSN, EU a dalších multilaterálních organizací a misí;

32.  vyzývá EU a její členské státy, aby zlepšily svou schopnost sdílet informace, konzultovat a koordinovat strategie, politiky a postoje, a to i v řídících orgánech a radách multilaterálních subjektů, kde EU není přímo zastoupena, počínaje Radou bezpečnosti OSN; sdílí názor místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise, že by EU měla zavést koordinační mechanismy ve všech mezinárodních institucích, včetně finančních institucí; domnívá se, že stejná schopnost koordinace by měla být rozšířena i na rady všech orgánů OSN;

33.  domnívá se, že nový finanční nástroj Globální Evropa a přístup „tým Evropa“ k zeměpisné a tematické pomoci a programování, jakož i strategie Global Gateway pro rozvoj infrastruktury propojení, poskytují jedinečnou příležitost k vymezení společné interinstitucionální agendy, která bude náležitě odrážet a oceňovat příspěvky členských států EU způsobem, který dodává přidanou hodnotu multilaterálnímu přístupu k výzvám a krizím ve světě a posiluje schopnost EU a jejích členských států uplatňovat svůj vliv, a to i na multilaterálních fórech; znovu potvrzuje svůj závazek uplatňovat geograficky vyvážený a na priority zaměřený přístup k činnostem, pomoci a programům EU, které byly zahájeny za hranicemi EU;

34.  varuje, že pokusy některých neliberálních vlád nebo autoritářských a totalitních režimů, jako je Čína, o dosažení a upevnění pákového efektu financováním mezinárodních organizací nastolují otázku finančního antagonismu na multilaterálních fórech a poukazují na to, že je třeba na globální úrovni i na úrovni EU uvažovat o tom, jak zajistit nezávislost a účinnost příslušných mezinárodních organizací a multilaterálních fór využitím celé škály nástrojů, které mají orgány EU k dispozici, včetně, je-li to nezbytné a relevantní, odpovídajícího a udržitelného financování EU i financování z jiných zdrojů; připomíná, že zpoždění při vyplácení vyměřených příspěvků několika členskými státy mají mimořádně negativní dopad na činnost mezinárodních organizací, a jsou tudíž nepřijatelná;

35.  připomíná, že humanitární a rozvojová pomoc EU třetím zemím je velmi často poskytována prostřednictvím systému OSN; podporuje toto partnerství mezi EU a OSN, ale vyzývá EU, aby zajistila lepší zviditelnění své konkrétní úlohy a příspěvků v rámci OSN; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité provést na úrovni EU důkladné hodnocení stávajících i plánovaných partnerství mezi EU a OSN a posoudit, zda je přínos EU dostatečně viditelný, zda jsou peníze daňových poplatníků vynakládány v souladu s hodnotami EU a zda vedená svěřené EU a jejím členským státům odpovídá silnému zapojení EU a jejímu nasazení v systému OSN; vyzývá Komisi a ESVČ, aby provedly tento přezkum a poradily se s Parlamentem o svých zjištěních a o dalším postupu s cílem zajistit, aby byly příspěvek EU, finanční rozdělení, její zapojení a nasazení v rámci systému OSN náležitě oceněny;

36.  zdůrazňuje, že podpora EU mezinárodním organizacím a přítomnost na multilaterálních fórech by měly být pro občany v členských státech EU viditelné; vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby zahájil celounijní informační kampaň o podpoře, kterou EU poskytuje mezinárodním organizacím, a o její přítomnosti, cílech a činnostech na multilaterálních fórech; vyzývá zároveň Komisi, ESVČ a členské státy, aby podporovaly aktivní úlohu EU na multilaterálních fórech a aby poskytovaly více informací o příspěvcích a úspěších EU v mezinárodních organizacích, a to i prostřednictvím společné argumentace, postojů a prohlášení k rezolucím OSN;

37.  zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy EU zintenzivnily koordinaci na úrovni fondů a programů OSN a určily klíčové cíle a společný přístup pro orientaci výkonných rad; poukazuje na potřebu zajistit transparentnost a odpovědnost při financování a vynakládání prostředků multilaterálních organizací;

38.  bere na vědomí činnost „Aliance pro multilateralismus“ jakožto neformální sítě zemí, které jsou jednotné v přesvědčení, že multilaterální řád založený na pravidlech je jedinou spolehlivou zárukou mezinárodní stability a míru a že naše společné problémy lze řešit pouze díky spolupráci;

Obnovení multilateralismu prostřednictvím posílených globálních partnerství za účelem dosahování společných cílů

39.  zdůrazňuje, že je třeba usilovat o účinný a inkluzivní multilateralismus zaměřený na výsledky a založený na hodnotách, v jehož rámci mohou vlády, občanská společnost, náboženské subjekty, soukromý sektor, akademická obec a další příslušné zúčastněné strany účinně spolupracovat s cílem sloužit globálním hodnotám a zájmům a dosáhnout globálních cílů; uznává, že je důležité sladit oba zásadní cíle EU, kterými je lepší zviditelnění a zvýšení vlivu EU jako globálního aktéra a podpora úlohy multilaterálních fór; připomíná, že je třeba tato napětí řešit a zvládat a formulovat zásadový a asertivní postoj k těmto cílům v souladu se základními hodnotami, myšlenkami a zájmy EU; poukazuje na to, že tyto dva zásadní evropské cíle poskytují navzdory zjevnému napětí mezi nimi rovněž nové příležitosti, neboť posílená strategická autonomie EU může Unii umožnit vytvářet spojenectví s jejími bilaterálními partnery v rámci mnohostranných jednání a také prosazovat a bránit multilaterální závazky během bilaterálních jednání; vyzývá EU a členské státy, aby důsledně a aktivně hájily multilateralismus a příslušné multilaterální instituce, a to pokaždé, když jsou jakýmkoli způsobem či formou ohroženy;

40.  zdůrazňuje význam pokračující multilaterální spolupráce v otázkách bezpečnosti a obrany; zdůrazňuje činnost partnerství EU-NATO a spolupráci mezi EU a OBSE, které vycházejí ze společné podpory sdílených základních hodnot demokracie, svobody, dodržování lidských práv a lidské důstojnosti, právního státu a prosazování míru a mezinárodní spolupráce při současné ochraně mezinárodního řádu založeného na pravidlech; vyzývá členské státy EU a členy NATO, kteří tak dosud neučinili, aby se připojili k evropským iniciativám v oblasti bezpečnosti a obrany s cílem dále doplnit a posílit vzájemnou spolupráci;

41.  zdůrazňuje, že multilateralismus a jakákoli reforma stávajícího systému by se měly zaměřit na větší transparentnost a odpovědnost, jakož i na spolupráci s nestátními subjekty s cílem pomoci obnovit důvěru občanů v tyto instituce a poskytnout jim větší legitimitu; poukazuje na potřebu řešit problémy v oblasti předcházení nezákonným finančním tokům, boje proti nim a posílení mezinárodní spolupráce a osvědčených postupů v oblasti navracení a vymáhání majetku, a to i účinnějšími opatřeními k provádění stávajících závazků vyplývajících z Úmluvy OSN proti korupci a Úmluvy Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu; zdůrazňuje, že v rámci Agendy 2030 je nutné provádět účinná, inkluzivní a udržitelná opatření k předcházení korupci a boji proti ní; poukazuje na to, že boj proti nezákonným finančním tokům je třeba na celosvětové úrovni zefektivnit;

42.  zdůrazňuje, že je důležité i nadále oslovovat spojence a podobně smýšlející partnery v mezinárodních organizacích a na multilaterálních fórech s cílem upevnit koalici podobně smýšlejících zemí, které se zavázaly ke společným hodnotám a cílům a k politickému dialogu a účinné spolupráci v celosvětovém měřítku; poukazuje na potřebu přidat k dohodě o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím jako přílohu dohodu o zahraniční politice a bezpečnostní spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím, což by oběma stranám umožnilo lépe čelit výzvám společné globální bezpečnosti a zahraniční politiky; zdůrazňuje, že taková dohoda by rovněž usnadnila spolupráci v multilaterálních organizacích, zejména v OSN, s ohledem na mnoho hodnot a zájmů sdílených oběma stranami;

43.  poukazuje na zvláštní význam nejen tradičních transatlantických nebo evropských partnerů, jako jsou USA a Kanada, jakož i Spojené království, západní Balkán a další země jižního a východního sousedství, ale také dalších podobně smýšlejících demokratických spojenců v Latinské Americe, indicko-tichomořském regionu a Africe, kteří mohou v partnerství vytvořit širší oblast společných hodnot a norem a závazek podporovat globální reakce na globální výzvy, jakož i širší mezinárodní koalici podobně smýšlejících partnerů; poukazuje v této souvislosti na význam intenzivnějšího dialogu a spolupráce s podobně smýšlejícími africkými zeměmi a na to, že je důležité podporovat je při vytváření budoucí Afriky založené na demokracii, začlenění a prosperitě, přičemž je třeba mít na paměti potřebu bojovat proti výzvám a bezpečnostním hrozbám vyplývajícím ze změny klimatu, terorismu a organizované trestné činnosti;

44.  zdůrazňuje, že vztahy EU s Africkou unií a s Latinskou Amerikou a Karibikem mají samy o sobě vlastní hodnotu a mají zásadní význam pro obnovený multilateralismus; připomíná, že ve společném prohlášení nazvaném „Afrika a Evropa: dva kontinenty se společnou vizí pro rok 2030“ se EU a Africká unie zavazují, že budou spolupracovat na prosazování účinného multilateralismu v rámci mezinárodního řádu založeného na pravidlech, přičemž ústředním prvkem bude OSN, a vyjadřují slib usilovat v souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 a Agendou 2063 Africké unie o sbližování postojů na multilaterálních fórech s cílem snížit globální nerovnosti, posílit solidaritu, bojovat proti změně klimatu a zlepšit poskytování „globálních veřejných statků“;

45.  podporuje proto úsilí místopředsedy Komise, vysokého představitele, Rady a Komise o další posílení partnerství EU s Africkou unií a Společenstvím latinskoamerických a karibských států; poukazuje na to, že je důležité podporovat sbližování postojů mezi EU a přistupujícími i partnerskými zeměmi v rámci OSN a dalších multilaterálních fór; vyzývá EU, aby rozšířila svou schopnost pomáhat partnerským a podobně smýšlejícím zemím, a to i prostřednictvím budování kapacit, sdílení znalostí, odborné přípravy a partnerské spolupráce, aby se tyto země mohly účinněji zapojit do mnohostranného systému, jakož i prostřednictvím výměny osvědčených postupů s cílem poučit se z jejich zkušeností; znovu opakuje, že je důležité posílit stávající multilaterální fóra s podobně smýšlejícími partnery, zejména summity EU a Společenství latinskoamerických a karibských států;

46.  zdůrazňuje potřebu spolupráce mezi EU a sdružením ASEAN jako prostředku k řešení vzájemných problémů v asijsko-tichomořském regionu; poukazuje na to, že je třeba posílit úlohu regionálních organizací v systému OSN a navrhnout každoroční summit vedoucích představitelů regionálních organizací;

47.  naléhavě vyzývá Komisi a ESVČ, aby navrhly nové iniciativy s cílem reagovat na bezpečnostní rizika související s klimatem a zároveň prosazovaly Zelenou dohodu pro Evropu na mezinárodních fórech; domnívá se, že EU by měla podporovat ambiciózní cíle snižování emisí CO2 ve třetích zemích, a zdůrazňuje, že je třeba, aby se diplomacie v oblasti klimatu stala jádrem její vnější činnosti s cílem prosazovat celosvětový mír a bezpečnost;

48.  podporuje neúnavné prosazování a obranu všeobecných lidských práv a základních svobod ze strany EU, její neochvějnou podporu všeobecné platnosti mezinárodních lidskoprávních předpisů, aktivní podporu fórům OSN pro lidská práva a jejich využívání k řešení naléhavých lidskoprávních otázek, neochvějnou podporu posilování odpovědnosti a mezinárodních justičních mechanismů a boj proti beztrestnosti a respektování suverenity a územní celistvosti států; v tomto ohledu zdůrazňuje, že EU podporuje zavedené a uznávané mezinárodní hranice a odmítá veškeré pokusy je silou změnit;

49.  podporuje místopředsedu Komise, vysokého představitele a Komisi v jejich snaze zajistit, aby Rada OSN pro lidská práva jednala efektivněji, rychle řešila veškeré otázky lidských práv a situaci v jednotlivých zemích účinným a věrohodným způsobem bez předpojatosti a zajistila součinnost s dalšími multilaterálními fóry pro lidská práva;

50.  vyzývá lidskoprávní subjekty, aby byly co nejvíce nestranné, a žádá, aby byly chráněny před možnými zásahy ze strany států, o nichž je známo, že porušují lidská práva; trvá proto na tom, že je třeba definovat jasné normy pro dodržování lidských práv, právního státu a základních práv, které je třeba splnit, aby se stát mohl stát členem Rady OSN pro lidská práva; domnívá se, že EU by měla být v tomto ohledu aktivnější a měla by podporovat komplexní reformu tohoto orgánu;

51.  oceňuje práci vysoké komisařky OSN pro lidská práva a zastává názor, že Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva poskytuje jedinečné příležitosti k zahájení účinného dialogu a spolupráce na tom, jak zefektivnit a posílit schopnost systému OSN v oblasti lidských práv dosahovat výsledky, mimo jiné prostřednictvím zvýšené veřejné kontroly povinností souvisejících s členstvím v Radě OSN pro lidská práva a povinné pořádání dárcovských konferencí na Valném shromáždění OSN s kandidáty do Rady OSN pro lidská práva, jak ve svém společném sdělení navrhli místopředseda Komise, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise; vítá skutečnost, že dne 12. října 2021 byl zahájen každoroční strategický dialog s OSN;

52.  konstatuje, že finanční zdroje přidělené na činnost vysokého komisaře OSN pro lidská práva jsou obzvláště nedostatečné, neboť mnoho zemí se snaží tyto prostředky snížit, zatímco EU dlouhodobě požaduje, aby se financování Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva zvýšilo; vítá iniciativy a činnosti EU týkající se lidských práv v rámci Třetího výboru Valného shromáždění OSN a Rady bezpečnosti OSN, jakož i spolupráci mezi EU a OSN v mnoha tematických lidskoprávních otázkách a otázkách lidských práv v jednotlivých zemích;

53.  vyzývá k vytvoření větší součinnosti mezi doporučeními mechanismu všeobecného pravidelného přezkumu a dobrovolnými vnitrostátními přezkumy prováděnými v rámci cílů udržitelného rozvoje a k jejich propojení s plánováním specializovaných projektů EU v oblasti lidských práv; vybízí EU a její členské státy, aby zintenzivnily své úsilí proti snahám autoritářských zemí vytvořit protiargumentaci s cílem změnit chápání lidských práv tím, že budou klást důraz na kolektivní práva před právy jednotlivce; vyzývá EU, aby podporovala činnost nevládních organizací a obránců lidských práv v Radě OSN pro lidská práva, kteří jsou stále více vystaveni tlaku a hrozbám ze strany autoritářských států;

54.  vyjadřuje politování nad zneužíváním Rady OSN pro lidská práva autoritářskými a totalitními režimy, které ji nadále zneužívají pro své vlastní účely, zejména k narušení jejího fungování a k oslabení systému norem v oblasti lidských práv; vyzývá EU a její členské státy, aby podpořily komplexní reformu tohoto orgánu;

55.  zdůrazňuje, že je naléhavě potřeba v plném rozsahu provádět a systematicky začleňovat hledisko rovnosti žen a mužů a akční plán EU pro rovnost žen a mužů III (GAP III) do veškeré vnější činnosti EU; vyzývá EU a členské státy, aby se ujaly vedení při provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000) o ženách, míru a bezpečnosti; poukazuje na to, že ženy hrají klíčovou úlohu při předcházení konfliktům, mírových jednáních, budování míru, udržování míru, humanitární reakci a obnově po skončení konfliktu; zdůrazňuje proto, že je třeba, aby EU zajistila rovnou účast žen a jejich plné zapojení do veškerého úsilí o zachování míru a bezpečnosti a současně začleňovala hledisko rovnosti žen a mužů do veškeré své vnější činnosti;

Větší zapojení Evropského parlamentu

56.  připomíná, že má-li se rozvíjet účinný a propojený multilateralismus založený na pravidlech a zaměřený na výsledky, je důležité zapojit demokraticky zvolené parlamenty, a zajistit tak celé škále zúčastněných stran širší přístup, a přizvat k dialogu a spolupráci i nestátní subjekty, jako jsou regionální vlády, obce, akademická obec, občanská společnost a subjekty z hospodářských odvětví; podporuje mezinárodní iniciativy požadující plnou účast Tchaj-wanu jako pozorovatele na setkáních, mechanismech a činnostech mnohostranných subjektů, včetně Světové zdravotnické organizace (WHO), Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), Mezinárodní organizace kriminální policie (Interpol) a Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC); připomíná, že demokraticky zvolené parlamenty mohou zviditelnit a posílit hlasy podporující multilateralismus, což umožní dosáhnout účinné politické reakce ve prospěch celého lidstva, a mohou dále zajistit nezbytnou vazbu mezi mezinárodními organizacemi a multilaterálními fóry, která přijímají rozhodnutí, a občany;

57.  je toho názoru, že EU by měla podporovat zřízení orgánu v systému OSN, který by umožnil zvýšit demokratický charakter, demokratickou odpovědnost a transparentnost globální veřejné správy;

58.  poukazuje na synergickou úlohu, kterou může Parlament plnit při pravidelných politických a strategických kontaktech s parlamenty členských států EU i třetích zemí, neboť tyto kontakty mohou posilovat a dále rozšiřovat koalici podobně smýšlejících zemí v mezinárodních organizacích a na multilaterálních fórech a její schopnost dosahovat pozitivních dopadů; domnívá se, že je třeba zvážit možnost vytvoření delegace Parlamentu u OSN se zvláštním zaměřením na Valné shromáždění OSN a další parlamentní rozměry mezinárodních organizací a multilaterálních fór, s cílem posílit parlamentní vazby a dialog se systémem OSN a dalšími významnými multilaterálními fóry, a zajistit tak demokratický dialog a strategické uvažování na interinstitucionální úrovni EU;

59.  zdůrazňuje, že by EU měla podporovat iniciativy zaměřené na lepší začlenění názorů občanské společnosti do rozhodovacího procesu OSN; vyzývá k vytvoření nových fór v rámci systému OSN, která by občanské společnosti umožnila zapojit se do politického dialogu s OSN, a k účinnému využívání již existujících fór;

60.  domnívá se, že kanceláře Parlamentu ve městech, kde se nacházejí orgány OSN nebo mezinárodní organizace, které jsou důležité pro vnější činnost EU, by měly s těmito orgány a organizacemi komunikovat a pokrývat jejich činnost s cílem více je propojit s úsilím, závazky a vizemi EU a Parlamentu týkajícími se multilateralismu; domnívá se, že je třeba uvažovat o tom, jak může Parlament maximalizovat součinnost mezi meziparlamentními delegacemi, výbory a útvary Parlamentu, které se věnují pozorování voleb a podpoře demokracie, s cílem dále posílit vnější činnost EU prostřednictvím práce těchto parlamentních orgánů; zdůrazňuje význam činnosti Meziparlamentní unie (IPU);

61.  podporuje úlohu Parlamentu při posilování parlamentní činnosti, budování kapacit, celosvětové podpoře demokracie i jeho zvláštní úlohu v parlamentní mediaci a dialogu, mimo jiné prostřednictvím dialogu Jeana Monneta; zdůrazňuje přínos zvláštní úlohy Parlamentu při podpoře dialogu a sdílení osvědčených postupů a demokratických norem;

62.  připomíná zásadní úlohu Parlamentu jako demokratického a spojujícího orgánu, který může poskytnout jedinečné veřejné fórum a jedinečnou perspektivu pro podporu multilateralismu; domnívá se, že Parlament by měl i nadále pravidelně zvát vysoké vedoucí představitele důležitých mezinárodních organizací, aby diskutovali o společných zájmech a prioritách; domnívá se, že v zájmu posílení parlamentního rozměru multilaterálních fór by měl Parlament ve svých prostorách každoročně pořádat konferenci s řečníky ze zemí G7 a G20; vyzývá k posílení strukturovaného dialogu mezi Parlamentem a systémem OSN; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité pořádat pravidelná setkání za účelem výměny názorů mezi Výborem pro zahraniční věci a dalšími příslušnými výbory a vedoucími delegací EU při OSN v New Yorku a Ženevě a mezi těmito výbory a vedoucími misí členských států EU, které jsou stálými nebo rotujícími členy Rady bezpečnosti OSN; poukazuje na pozitivní přínos každoročních cest delegace Výboru pro zahraniční věci a jeho podvýborů do ústředí OSN v New Yorku; vyzývá k formalizaci některých neformálních setkání EU a Rady bezpečnosti OSN; vybízí k vytvoření formálního spojení mezi Parlamentem a Valným shromážděním OSN;

Multilateralismus jako hnací síla řešení naléhavých globálních výzev

63.  poukazuje na zásadní přínos multilaterálního systému při řešení změny klimatu; vyzývá k dalšímu zlepšení, posílení a institucionalizaci stávajících multilaterálních rámců, které bojují proti změně klimatu, jako jsou konference OSN o změně klimatu, které se účastní 197 stran, včetně všech členských států OSN, a jejími členy jsou proto téměř všechny země, a to zavedením mechanismů odpovědnosti a konkrétních zásad, které zajistí účinnost jejich mandátů; zdůrazňuje, že je třeba posílit globální opatření proti změně klimatu, neboť pouze prostřednictvím společných, okamžitých a ambiciózních globálních opatření může svět omezit nárůst teploty na 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí;

64.  domnívá se, že v boji proti globálnímu oteplování by průmyslové země měly podporovat rozvojové země v přechodu od fosilních paliv k zelené energii tím, že jim poskytnou nejen finanční prostředky, ale také odborné znalosti a technologie;

65.  připomíná, že je důležité zaměřit se na provádění opatření na vnitrostátní úrovni tak, že budou přijímány a prováděny vnitrostátně stanovené příspěvky, a zároveň zajistit, aby mezinárodní společenství kolektivně směrovalo ke splnění cílů Pařížské dohody na multilaterální úrovni; vyzývá vlády, aby stanovily ambiciózní vnitrostátně stanovené příspěvky, bez nichž nebude splněn cíl udržet oteplování pod hranicí 1,5 stupně, a vybízí je, aby se vzájemně povzbuzovaly v plnění cílů;

66.  připomíná, že je důležité úzce spolupracovat s hlavními producenty emisí, zeměmi zranitelnými vůči změně klimatu a transatlantickými partnery s cílem dosáhnout na konferenci OSN o změně klimatu v roce 2022 pokroku ohledně cíle na rok 2030; vyzývá k pokračujícímu mnohostrannému úsilí o mobilizaci finančních prostředků na cíle udržitelného rozvoje a klima, včetně vyčlenění 50 % finančních prostředků na opatření v oblasti klimatu pro účely přizpůsobení se změně klimatu; vítá úsilí konference OSN o změně klimatu v roce 2021 (COP26) zaměřené na definování dezinformací souvisejících se změnou klimatu;

67.  připomíná, že porušování environmentálních práv má hluboký dopad na širokou škálu lidských práv, včetně práva na život, sebeurčení, potraviny, vodu, zdraví a kulturních, občanských a politických práv; zdůrazňuje, že biologická rozmanitost a lidská práva jsou navzájem propojené a závisí na sobě, a připomíná, že státy mají v oblasti lidských práv povinnost chránit biologickou rozmanitost, na níž tato práva závisí, včetně zajištění účasti občanů na přijímání rozhodnutí souvisejících s biologickou rozmanitostí a umožnění přístupu k účinné nápravě v případě úbytku a degradace biologické rozmanitosti; vyjadřuje podporu vznikajícímu normativnímu úsilí na mezinárodní úrovni v oblasti trestných činů týkajících se životního prostředí; vybízí v tomto ohledu EU a členské státy, aby prosazovaly uznání ekocidy jako mezinárodního zločinu podle Římského statutu Mezinárodního trestního soudu;

68.  připomíná klíčovou úlohu multilaterálních fór při řešení výzev pandemie COVID-19 a zdůrazňuje, že to slouží jako příklad jejich významu při podpoře a ochraně celosvětového veřejného zdraví a všeobecného zdravotního pojištění; oceňuje vytvoření nástroje pro globální přístup k vakcíně proti onemocnění COVID-19 (COVAX), který je bezprecedentním příkladem mezinárodní solidarity, a děkuje jeho dárcům a přispěvatelům, přičemž zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v poskytování darů a navyšování zdrojů, jakož i budování kapacit v oblasti výroby a distribuce očkovacích látek, aby byly očkovací látky a léčba dostupné zdarma pro všechny země a aby skutečně včas dorazily do všech zemí;

69.  oceňuje práci WHO v boji proti pandemii prostřednictvím jejích rozhodnutí založených na vědeckých poznatcích a důkazech a zároveň zajištění nezávislé kontroly a odpovědnosti za řízení pandemie COVID-19 ze strany WHO; zdůrazňuje, že je třeba posílit její mandát a výkonnou kapacitu, zejména pokud jde o sdílení údajů a mobilizaci zdrojů, jakož i reformovat rozhodovací proces jejího výboru pro mimořádné situace a zavést donucovací mechanismy pro jeho rozhodnutí a pravidla;

70.  vítá zahájení prací na nové mezinárodní smlouvě o boji proti pandemiím poté, co celkem 194 členů WHO přijalo dne 31. května 2021 příslušné rozhodnutí; naléhavě vyzývá EU, aby v rámci multilaterálních organizací usilovala o zlepšení globálních mechanismů pro předcházení pandemiím a boj proti nim, a to na základě zkušeností získaných z mezinárodní reakce na pandemii COVID-19;

71.  vyzývá k posílení legislativních a regulačních rámců a vyzývá k podpoře soudržnosti politik za účelem dosažení účinného přístupu ke zdravotnickým službám, a to i prostřednictvím přijímání právních předpisů a provádění politik, které zajistí lepší přístup ke zdravotnickým službám, produktům a očkovacím látkám, zejména pro nejvíce ohrožené osoby;

72.  vyzývá k mezinárodní spolupráci v oblasti systémového začleňování genderového hlediska při navrhování, provádění a sledování politik v oblasti zdraví s přihlédnutím ke specifickým potřebám všech žen a dívek, s cílem dosáhnout rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen ve zdravotních politikách a provádění systémů zdravotní péče;

73.  naléhavě vyzývá EU, aby podporovala úsilí OSN týkající se boje proti terorismu tím, že provede a aktualizuje čtyři pilíře globální strategie OSN pro boj proti terorismu, kterou schválilo Valné shromáždění v září 2006;

74.  požaduje přijetí zvláštních opatření na ochranu dětí, jejichž zranitelnost mohla pandemie COVID-19 obzvlášť prohloubit, a to i pokud jde o jejich přístup ke zdravotní péči, vzdělání, cenově dostupným potravinám, čisté vodě, hygienickým zařízením a odpovídajícímu bydlení; znovu poukazuje na negativní dopad změny klimatu a poškozování životního prostředí na výkon práv dětí;

75.  zdůrazňuje, že jsou potřebná další mnohostranná opatření v oblasti správy ekonomických záležitostí, zejména pokud jde o zdanění; vítá směr stanovený v inkluzivním rámci pro řešení eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS) skupiny OECD/G20 a její poslední návrh na stanovení minimální sazby daně z příjmu právnických osob ve výši 15 % a budoucí pilíř, který umožní spravedlivější přerozdělení daňových práv; podporuje záměr Komise navrhnout vlastní zdroj odpovídající 15% podílu zbývajících zisků největších a nejziskovějších nadnárodních podniků, které by byly v rámci této dohody přerozděleny členským státům EU; vybízí mezinárodní společenství, aby v této oblasti pokračovalo v integraci s cílem bránit nekalým praktikám a zneužívání; vyzývá k širšímu uplatňování mezinárodních standardů a norem v této oblasti politiky; připomíná klíčový význam Světové obchodní organizace (WTO) pro regulaci a usnadňování světového obchodu;

76.  konstatuje, že je třeba, aby EU úzce spolupracovala s podobně smýšlejícími partnery s cílem modernizovat WTO a vybavit ji nástroji k řešení obchodních výzev 21. století, včetně digitální revoluce a zelené, spravedlivé a udržitelné transformace; vyzývá EU, aby spolupracovala se všemi členy WTO s cílem předložit na 12. ministerské konferenci pozitivní program reforem a konkrétní pracovní plán; uznává, že spolupráce mezi EU a USA je hnací silou pokroku v rámci multilaterálních obchodních jednání;

77.  zdůrazňuje, že je důležité provádět a podporovat iniciativy zaměřené na boj proti daňovým únikům, praní peněz a korupci, podporovat činnost v oblasti daní na úrovni OSN s cílem zajistit rozvojovým zemím hlas v daňových záležitostech, a pracovat na urychlení jednání o účinném kodexu chování v boji proti mezinárodním daňovým únikům prostřednictvím dohod o výměně informací o daních (TIEA);

78.  poukazuje na význam multilateralismu při řešení nových výzev a skutečností, jako jsou úbytek biologické rozmanitosti, kybernetická bezpečnost, biotechnologie, digitalizace, geopolitická činnost a správa v polárních oblastech, umělá inteligence a vznikající hrozby, například šíření falešných zpráv, falešné vědy a dezinformací pomocí technologií; zastává názor, že odborníci, vědci a příslušní zástupci občanské společnosti by měli být stranami mnohostranných ujednání se zapojením mnoha zúčastněných stran;

79.  vítá zahájení činnosti Rady EU–USA pro obchod a technologie;

80.  připomíná, že je důležité začleňovat zásadu a cíl rovnosti žen a mužů do všech oblastí politiky;

81.  vítá úsilí generálního tajemníka OSN o posílení a koordinaci digitalizace Organizace spojených národů tak, aby internet sloužil pilířům OSN, kterými jsou mír a bezpečnost, lidská práva a rozvoj;

82.  zdůrazňuje, že obnovený multilateralismus může mít pozitivní dopad na prosazování digitální transformace, a to nejen jako silný impuls pro provádění cílů udržitelného rozvoje, ale také s ohledem na naléhavou potřebu stanovit základní standardy a normy digitální transformace a řešit její rizika a výzvy;

83.  připomíná, že tváří v tvář stále ambicióznější, asertivnější a agresivnější Číně by EU a její demokratičtí, podobně smýšlející partneři měli koordinovat svou činnost na multilaterálních fórech v rámci aliance technologických demokracií s cílem prosazovat mezinárodní systém založený na pravidlech, bojovat proti koordinovanému úsilí autoritářských států zaměřenému na ovládnutí mezinárodních fór a zajistit prostřednictvím stanovování norem a globálních pravidel, aby nové technologie byly i nadále zaměřené na člověka;

84.  poukazuje na to, že digitální svět by měl být rovněž považován za velmi důležitý nový zdroj zdanění;

85.  trvá na tom, že multilateralismus má zásadní význam pro účinné udržování řádu v kosmickém prostoru a že je třeba prohloubit stávající iniciativy a zahájit nové iniciativy s cílem zachovat mírové využití kosmického prostoru; zdůrazňuje, že využívání kosmického prostoru by se mělo řídit zdokonaleným souborem mezinárodních pravidel a norem a systémem, jehož cílem je zaručit dlouhodobé, udržitelné, odpovědné a mírové využívání vesmíru;

86.  vyzývá EU, aby hrála aktivnější úlohu při vytváření mezinárodního rámce pro důvěryhodné technologie umělé inteligence zaměřené na člověka, zejména pokud jde o autonomní zbraňové systémy;

87.  zdůrazňuje význam multilaterální spolupráce mezi podobně smýšlejícími partnery v boji proti nepřátelským a manipulativním dezinformacím ze strany státních a nestátních subjektů; zdůrazňuje, že je důležité, aby EU zaujala celosvětové vedoucí postavení při stanovování mezinárodních definic, norem a zásad pro řešení těchto otázek, včetně zahraničního vměšování do voleb;

88.  zdůrazňuje důležitou úlohu Parlamentu při pečlivém monitorování a podpoře provádění cílů udržitelného rozvoje a cílů Pařížské dohody prostřednictvím ochrany biologické rozmanitosti, přírodního prostředí a jeho zdrojů, včetně snahy nejen monitorovat pokrok, ale také zlepšovat přidělování zdrojů a navrhovat zlepšení nebo přinášet konkrétní návrhy; poukazuje na dvě klíčové strategické myšlenky návrhu generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese s názvem „Náš společný program“, a to na potřebu Nové dohody pro svět a Nové společenské smlouvy; poukazuje na to, že tyto myšlenky by se mohly promítnout do velmi konkrétních opatření, jako je silnější Globální zelený fond a mechanismus finanční podpory vysoce zadluženým zemím, pokud tyto země provádějí cíle udržitelného rozvoje a bojují proti chudobě;

89.  naléhavě vyzývá Unii, aby zajistila ochranu, zachování a obranu evropského kulturního a historického dědictví na všech multilaterálních fórech, jako je UNESCO;

90.  poukazuje na to, že je naprosto nezbytné zabývat se rovností žen a mužů a bojovat za nediskriminaci a základní práva žen, dívek a marginalizovaných skupin na celosvětové úrovni, včetně sexuálního a reprodukčního zdraví a práv; očekává, že Komise, členské státy a ESVČ budou systematicky začleňovat akční plán EU pro rovnost žen a mužů (GAP III) do veškeré vnější činnosti, včetně angažovanosti na multilaterální úrovni, a že budou úzce spolupracovat s partnerskými vládami, občanskou společností, soukromým sektorem a dalšími klíčovými zúčastněnými stranami; vyzývá Komisi a ESVČ, aby posílily synergie s partnery s cílem společně dosáhnout pokroku v začleňování genderového hlediska a úspěšně naplnit mezinárodní cíle související s rovností žen a mužů; zdůrazňuje, že EU by se měla ujmout vedení v mezinárodním společenství a zintenzivnit jeho úsilí o vymýcení používání sexuálního a genderově podmíněného násilí jako zbraně v ozbrojených konfliktech;

91.  požaduje všeobecnou ratifikaci a účinné provádění Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace; naléhavě žádá odstranění všech forem rasové diskriminace všemi vhodnými prostředky, včetně právních předpisů; uznává zásadní úlohu vzdělávání a kultury při prosazování lidských práv a v komplexním boji proti rasismu, rasové diskriminaci, xenofobii a související netoleranci, zejména při prosazování zásad tolerance, začleňování a respektování etnické, náboženské a kulturní rozmanitosti a předcházení šíření extremistických rasistických a xenofobních hnutí a myšlenek; znovu potvrzuje nutnost zajistit pro původní obyvatelstvo, včetně žen a dívek, stejnou ochranu práva a rovnost před soudy, silnější postavení a plnou a účinnou účast na rozhodovacích procesech a na politickém, hospodářském, sociálním a kulturním životě; žádá, aby byla posílena ochrana osob se zdravotním postižením a zvláštní pozornost věnována osobám, které čelí diskriminaci na základě příslušnosti k více skupinám, zejména ženám a původním obyvatelům se zdravotním postižením;

92.  žádá EU, aby vzhledem k rostoucímu počtu případů porušování mezinárodních právních předpisů v oblasti lidských práv a humanitárního práva posílila multilaterální spolupráci v oblasti mezinárodního soudnictví; vyzývá EU a její partnery, aby vyvinuli a využívali dostupné nástroje mezinárodních subjektů, jako je Rada OSN pro lidská práva, zvláštní postupy OSN, zvláštní zpravodajové OSN, mechanismy OBSE, Rada Evropy nebo mezinárodní soudy, s cílem zlepšit dodržování mezinárodního práva ze strany státních i nestátních subjektů a prosazovat zásadu univerzální jurisdikce, která by měla být uplatňována ve vnitrostátních právních systémech; vyzývá EU, aby posílila úlohu Mezinárodního trestního soudu (ICC) a zajistila mu více zaměstnanců prostřednictvím silné diplomatické, politické a finanční podpory; žádá Komisi, místopředsedu Komise, vysokého představitele a členské státy, aby vyzvaly všechny členské státy multilaterálních institucí, které dosud Římský statut neratifikovaly, aby tak učinily;

93.  vyzývá Komisi, aby urychleně dokončila návrh rámce náležité péče podniků a spolupracovala s podobně smýšlejícími partnery na řešení hrubého porušování lidských práv autoritářskými a totalitními režimy, a zajistila tak udržitelnost globálních dodavatelských řetězců a jejich odolnost vůči nepřátelskému vlivu autoritářských a totalitních režimů;

94.  vyzývá k mezinárodní politice na ochranu a podporu ohrožených obránců lidských práv; odsuzuje odvetná opatření přijatá některými vládami proti organizacím občanské společnosti, aktivistům a obráncům lidských práv v reakci na jejich legitimní spolupráci s mezinárodními subjekty a vyzývá Radu a místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby na každou takovou událost systematicky a důrazně reagovali; vyzývá EU, aby podpořila výzvu k vytvoření stálého vyšetřovacího mechanismu OSN pro zločiny proti novinářům a k přijetí cílených sankcí proti osobám, které jsou odpovědné za vyhrožování násilnými činy namířenými proti novinářům nebo za jejich nařízení, s cílem ukončit beztrestnost, zabránit násilí páchanému na novinářích a prosazovat opatření ke zvýšení jejich bezpečnosti;

95.  znovu vyzývá EU, aby prosazovala silnější multilaterální závazky s cílem nalézt udržitelná politická řešení současných konfliktů a zajistit, aby lidská práva byla jádrem politik předcházení konfliktům a mediace; připomíná význam mezinárodního udržování míru a řešení konfliktů, jakož i podpory EU pro příslušné mise; zdůrazňuje, že v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1325 a všemi následnými rezolucemi jsou zapotřebí jasné cíle, jasná kapacita pro plnění cílů a účinné mechanismy, včetně perspektivy žen; vyzývá k reformě příslušných struktur s cílem ukončit beztrestnost pracovníků, kteří se dopustili zneužívání a sexuálního násilí v rámci vojenských operací a civilních misí, jakož i zaměstnanců dalších multilaterálních agentur, úřadů a orgánů, a s cílem zavést funkční a transparentní mechanismy dohledu a odpovědnosti;

96.  zdůrazňuje, že úspěch multilaterálních organizací má klíčový význam pro obnovu důvěry veřejnosti v demokracii, liberalismus a důležitost světového pořádku založeného na pravidlech;

97.  zdůrazňuje, že otevřený, inkluzivní a nediskriminační multilaterální obchodní systém založený na pravidlech musí být klíčovým hybatelem liberalizace světového obchodu a musí směřovat k rozvinutému hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a inovacím, tvorbě pracovních míst, zlepšení životní úrovně, růstu příjmů, podpoře udržitelného hospodářského rozvoje a boji proti změně klimatu, což umožní v souladu s cíli udržitelného rozvoje posílit prosperitu, mír a bezpečnost; dále bere na vědomí úlohu multilaterálního obchodního systému při podpoře předvídatelného obchodního prostředí vytvořením vzájemných transparentnějších a spravedlivějších obchodních pravidel a předpisů uplatňovaných systematickým, vymahatelným a provázaným způsobem; připomíná zjištění zprávy „Vývoz z EU do světa: dopady na zaměstnanost“ z listopadu 2021, v níž se uvádí, že vývoz podporuje více než 38 milionů pracovních míst v EU; vyzývá Komisi, aby i nadále o těchto zjištěních informovala a zvyšovala povědomí o přínosech a pozitivních aspektech mezinárodního obchodu; domnívá se nicméně, že tváří v tvář globálním výzvám je nutné obnovit důvěru v multilaterální instituce, zejména pokud jde o realizaci společných iniciativ pro poskytování globálních veřejných statků, v souvislosti s měnící se dynamikou světové moci; připomíná úlohu, kterou v tomto procesu hraje EU;

98.  vyjadřuje politování nad narůstajícím protekcionismem a využíváním obchodu jako nástroje nátlaku, které se objevily v některých oblastech světového hospodářství a vedou k narušením a geopolitickému napětí; připomíná, že nacionalistické hospodářské politiky, které zahrnují porušování zavedených pravidel mezinárodního obchodního práva a vyvolávají odvetná opatření obchodních partnerů, jsou opakem našeho globalizovaného obchodního systému; vyzývá k dalšímu posílení úsilí EU o vynucování pravidel a vytvoření souboru autonomních obchodních nástrojů, jako je nástroj proti nátlaku, nástroj pro narušující subvence a nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek, jakož i vytvoření funkce vrchního úředníka pro dodržování obchodních dohod, což by umožnilo reagovat na tyto nové výzvy; bere na vědomí cíl, kterým je dosáhnout reformovaného a dobře fungujícího mnohostranného souboru pravidel, jehož jádrem by byl účinný a funkční systém řešení sporů ve Světové obchodní organizaci (WTO); zdůrazňuje však, že je třeba se i nadále plně zapojovat do úsilí o reformu WTO s cílem zvýšit její efektivitu, inkluzivnost, transparentnost a legitimitu, neboť WTO je základním kamenem otevřené, spravedlivé a udržitelné globální ekonomiky založené na pravidlech, a řešit problémy a rizika, která přinášejí netržní ekonomiky; vítá v tomto ohledu přílohu přezkumu obchodní politiky z února 2021, která nastiňuje komplexní přístup k modernizaci WTO; zdůrazňuje, že v zájmu rozvoje světového obchodu založeného na pravidlech musí být účinné zapojení EU založeno na progresivním přístupu k obchodu;

99.  vítá úspěšné završení 12. ministerské konference WTO a znovu opakuje, že plně podporuje obchodní systém založený na pravidlech, který by měl přispět k řešení globálních výzev a doprovázet ekologickou transformaci, digitální revoluci a boj proti nerovnosti; naléhavě vyzývá země WTO, aby neprodleně provedly přijatá rozhodnutí a usilovaly o reformu organizace před 13. ministerskou konferencí s cílem zajistit, aby WTO plně fungovala a byla vhodná pro daný účel; vyjadřuje politování nad tím, že 12. ministerská konference nezahrnovala hledisko rovnosti žen a mužů a obchodu, a žádá, aby se tato otázka stala ústředním bodem 13. ministerské konference;

100.  zdůrazňuje, že demokratického, legitimního, odpovědného a transparentního globálního řízení by se měly více účastnit parlamentní orgány, protože přímo volení poslanci mohou představovat zásadní vazbu mezi občany a mnohostranným systémem; poukazuje v této souvislosti na význam horizontálního a soudržného multilateralismu a činnosti společné parlamentní konference Evropského parlamentu a Meziparlamentní unie o WTO; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby poslanci měli lepší přístup k obchodním jednáním a byli zapojeni do formulování mandátu a provádění rozhodnutí WTO, jakož i do jednání o obchodních záležitostech v rámci jiných multilaterálních orgánů a institucí; znovu opakuje, že je třeba, aby EU a všichni členové WTO intenzivněji jednali se zúčastněnými stranami, včetně občanské společnosti, obchodních organizací a širší podnikatelské sféry; vyzývá Komisi, aby prohloubila spolupráci se všemi příslušnými mezinárodními organizacemi, jako je Mezinárodní organizace práce, systém OSN, skupina G7, OECD, Světová banka a Mezinárodní měnový fond, a poukazuje na jejich úlohu při prosazování otevřeného obchodního systému založeného na pravidlech;

101.  vítá úzkou spolupráci WTO se Světovou zdravotnickou organizací a dalšími mezinárodními organizacemi, jejímž cílem je zajistit, aby obchod plnil pozitivní úlohu při řešení pandemie a následné krize a pro oživení světového hospodářství; zdůrazňuje, že pandemie COVID-19 ukázala, že naše mezinárodní instituce mají nedostatky; vyzývá Komisi, aby využila zkušenosti získané z pandemie COVID-19 a aby spolupracovala s globálními partnery na zařazení těchto poznatků do programu reforem; vyzývá k dokončení ambiciózní iniciativy v oblasti obchodu a zdraví; bere na vědomí ambice WTO rozšířit svůj mandát s cílem získat větší vliv ve veřejné sféře prostřednictvím většího zapojení do otázek, jako je zdraví, udržitelnost, nerovnost bohatství, genderová rovnost a posílení postavení žen, a to v souladu s cíli udržitelného rozvoje a Pařížskou dohodou; domnívá se, že se jedná o důležité kroky v rámci reformního procesu spolu s hlavními funkcemi WTO, kterými je stanovovat pravidla mnohostranného obchodu, omezovat obchodní překážky a poskytovat prostředky pro regulované řešení obchodních sporů mezi jejími členy;

102.  vyzývá Radu, aby výrazněji usilovala o uzavření dohod o volném obchodu se třetími zeměmi; konstatuje, že dohody o volném obchodu zvyšují hospodářské interakce a závislost mezi zeměmi, a mohou tudíž sloužit jako předstupeň aktivnějšího a ambicióznějšího zapojení na multilaterální úrovni;

103.  vyzývá Radu, Komisi a místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby tuto zprávu náležitě zohlednili při vymezování priorit EU na 77. zasedání Valného shromáždění OSN, jakož i v jiných mezinárodních organizacích a mnohostranných fórech;

o
o   o

104.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Komisi a pro informaci Valnému shromáždění a generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.

(1) Úř. věst. C 65, 19.2.2016, s. 120. (2) Úř. věst. C 316, 6.8.2021, s. 2. (3) Úř. věst. C 67, 8.2.2022, s. 150. (4) Úř. věst. C 184, 5.5.2022, s. 170. (5) Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 86. (6) Přijaté texty, P9_TA(2022)0052. (7) Přijaté texty, P9_TA(2022)0121.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2022 o řešení problémů při zabezpečování potravin v rozvojových zemích (2021/2208(INI))

P9_TA(2022)0287 A9-0195/2022

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 25 Všeobecné deklarace lidských práv a článek 11 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, v němž se právo na potraviny uznává jako součást práva na přiměřenou životní úroveň,

–  s ohledem na článek 21 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), který stanoví, že Unie musí přihlížet k cílům rozvojové spolupráce při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země,

–  s ohledem na článek 214 Smlouvy o fungování EU, který stanoví zásady a cíle operací humanitární pomoci EU,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí č. 466/2014/EU a zrušují nařízení (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009(1),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci(2),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 31. března 2010 o humanitární potravinové pomoci (COM(2010)0126) a o rámci politiky EU pro pomoc rozvojovým zemím při řešení problémů při zabezpečování potravin (COM(2010)0127),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. října 2012 nazvané „Přístup EU ke zvyšování odolnosti: poučení z krizí v oblasti zajišťování potravin“ (COM(2012)0586),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. března 2013 nazvané „Zlepšování výživy matek a dětí prostřednictvím vnější pomoci: rámec politiky EU“ (COM(2013)0141),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2021 nazvané „Humanitární činnost EU, nové výzvy a stejné zásady“ (COM(2021)0110), které mimo jiné předpokládá klíčová opatření k posílení propojení humanitární pomoci, rozvoje a míru s cílem lépe propojit naléhavou pomoc a dlouhodobá řešení, a na usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2021 o nových směrech pro humanitární činnost EU(3),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. března 2022 nazvané Zajištění potravinového zabezpečení a posílení odolnosti potravinových systémů (COM(2022)0133),

–  s ohledem na akční plán EU pro rovnost žen a mužů a posílení postavení žen v rámci vnější činnosti na období 2021–2025 (GAP III) a na usnesení Evropského parlamentu k tomuto plánu(4),

–  s ohledem na akční plán Komise pro výživu ze dne 3. července 2014, jehož cílem je snížit do roku 2025 počet dětí se zpomaleným růstem mladších pěti let o 7 milionů (SWD(2014)0234), a na šestou zprávu o pokroku v této oblasti ze dne 12. srpna 2021 (SWD(2021)0229),

–  s ohledem na svá usnesení o zabezpečování potravin a výživě, zejména na usnesení ze dne 27. listopadu 2014 o podvýživě a malnutrici dětí v rozvojových zemích(5), ze dne 7. června 2016 o nové alianci pro zabezpečování potravin a výživu(6) a ze dne 5. října 2016 o příštích krocích k dosažení globálních cílů a splnění závazků EU v oblasti výživy a zajišťování potravin ve světě(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2022 o potřebě naléhavého akčního plánu EU s cílem zajistit potravinové zabezpečení v EU i mimo ni s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu(8),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 28. května 2013 o zajištění potravin a výživy v rámci vnější pomoci,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 26. listopadu 2018 o posílení globálního zabezpečení potravin a výživy, čtvrtá zpráva o pokroku týkající se akčního plánu v oblasti výživy ze dne 25. listopadu 2019, ze dne 20. května 2021 o prioritách EU pro summit OSN o potravinových systémech v roce 2021 a ze dne 14. června 2021 o posílení angažovanosti týmu Evropa v oblasti lidského rozvoje a ze dne 19. listopadu 2021 o vodě v oblasti vnější činnosti,

–  s ohledem na společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropském parlamentu a Evropské komisi o Evropském konsensu o humanitární pomoci z roku 2008(9) a s ohledem na Evropský konsens o rozvoji z doku 2017,

–  s ohledem na šest globálních cílů stanovených Světovým zdravotnickým shromážděním v roce 2012 v oblasti výživy matek, kojenců a malých dětí do roku 2025, a sice i) 40% snížení počtu dětí mladších pěti let se zpomaleným růstem, ii) 50% snížení výskytu anémie u žen v reprodukčním věku, iii) 30% snížení počtu dětí narozených s nízkou porodní hmotností, iv) prevence nárůstu výskytu dětské nadváhy, v) alespoň 50% zvýšení míry výhradního kojení v prvních 6 měsících a vi) snížení výskytu kachexie vdětském věku na méně než 5 %;

–  s ohledem na zprávy o stavu potravinového zabezpečení a výživy ve světě, na Globální zprávu o potravinových krizích a na zprávu věnovanou problematice výživy z celosvětového hlediska, včetně jejího vydání z roku 2021, na pokyny Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) týkající se práva na potraviny, na dobrovolné pokyny, které vydal výbor FAO pro celosvětové zajišťování potravin ve věci potravinových systémů a výživy, 10 prvků agroekologie, řídící přechod k systému udržitelných potravin a zemědělského systému a na rámec pro opatření pro potravinové zabezpečení a výživu při vleklých krizích z roku 2014,

–  s ohledem na zprávu Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) o stavu světového rybolovu a akvakultury 2020(10),

–  s ohledem na dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu mezi EU a příslušnými třetími zeměmi,

–  s ohledem na globální síť pro boj proti potravinovým krizím, alianci humanitárních a rozvojových aktérů, kteří pracují na základě sdílené analýzy a znalostí na posílení koordinace humanitární pomoci a rozvojových a mírových snah;

–  s ohledem na Deklaraci OSN o právech původních obyvatel (UNDRIP) ze dne 13. září 2007 a Deklaraci OSN o právech rolníků a dalších osob pracujících ve venkovských oblastech ze dne 28. září 2018,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 25. září 2015 nazvanou „Přeměna našeho světa: agenda pro udržitelný rozvoj 2030“,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění Organizace spojených národů ze dne 1. dubna 2016 nazvanou „Desetiletí opatření OSN na podporu výživy (2016–2025)“, jejímž cílem je zintenzivnit úsilí o vymýcení hladu a podvýživy ve světě a zajistit všeobecný přístup ke zdravější a udržitelnější stravě pro všechny lidi bez rozdílu, ve všech částech světa,

–  s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN a na jejich úzce související a integrovanou povahu, zejména na cíl č. 1 odstranit chudobu ve všech jejích podobách všude na světě, cíl č. 2 ukončit hlad, dosáhnout potravinového zabezpečení a lepší výživy a podpořit udržitelné zemědělství, cíl č. 3 zajistit zdravý život a podporovat dobré životní podmínky pro všechny v každém věku, cíl č. 5 dosáhnout rovnosti žen a mužů a posílit postavení všech žen a dívek, cíl č. 6 zajistit přístup k vodě a hygienickým zařízením pro všechny, cíl č. 10 snížit nerovnost v rámci jednotlivých zemí i mezi nimi, cíl č. 12 zajistit udržitelné vzorce spotřeby a výroby, cíl č. 13 přijmout naléhavá opatření v boji proti změně klimatu a jejím dopadům a cíl č. 17 posílit prostředky provádění a oživit globální partnerství pro udržitelný rozvoj,

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2417 z roku 2018 odsuzující válečnou taktiku vyhladovění civilistů a protiprávní zabraňování přístupu civilního obyvatelstva k humanitární pomoci,

–  s ohledem na zprávu Mezivládní platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) a Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC)(11) z června 2020, která zdůrazňuje souvislost mezi bojem proti změně klimatu a zachováním biologické rozmanitosti,

–  s ohledem na dobrovolné pokyny CFS pro odpovědnou správu půdy, rybolovu a lesů v souvislosti s vnitrostátním zajišťováním potravin (2012) a na zásady odpovědného investování do zemědělských a potravinových systémů (CFS) (2015),

–  s ohledem na hnutí pro zlepšení stavu výživy (Scaling Up Nutrition) a jeho úsilí o vymýcení malnutrice ve všech jejích podobách prostřednictvím podpory vládních iniciativ a priorit zúčastněných zemí ve spolupráci s občanskou společností, OSN, dárci, podniky a výzkumnými pracovníky,

–  s ohledem na závazek Komise přispět k boji proti podvýživě v období 2021–2024 částkou 2,5 miliardy EUR, učiněný na summitu konaném na téma „Výživa pro růst“, který se konal v prosinci 2021 v Tokiu, a na probíhající snahy EU snížit do roku 2025 počet dětí trpících zpomaleným růstem o nejméně 7 milionů,

–  s ohledem na pakt skupiny G7 o prevenci hladomoru a humanitárních krizích schválený na summitu skupiny G7 v Cornwallu dne 13. června 2021, v němž se členové skupiny G7 zavázali bojovat proti hladu a předcházet hladomoru prostřednictvím společných akcí,

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj (A9-0195/2022),

A.  vzhledem k tomu, že mírný nebo závažný nedostatek potravin se od roku 2014 pomalu prohlubuje, přičemž přístup k adekvátní výživě chyběl v roce 2020(12) téměř každému třetímu člověku, tj. 2,37 miliardy lidí;

B.  vzhledem k tomu, že závažnost a rozsah potravinových krizí od roku 2020 vzrostly v důsledku konfliktů, hospodářských otřesů a extrémních povětrnostních jevů nebo kombinací těchto faktorů, přičemž téměř 193 milionů lidí trpělo v roce 2021 akutním nedostatkem potravin a potřebují naléhavou potravinovou pomoc, což je nejvyšší počet osob trpících akutním nedostatkem potravin na celém světě za posledních šest let, jak uvádí Globální zpráva o potravinové krizi; vzhledem k tomu, že 720 až 811 milionů lidí čelí hladu a pět zemí je považováno za ohrožené hladomorem, včetně Jižního Súdánu, Etiopie, Madagaskaru, Nigérie (16 států a území federálního hlavního města) a Jemenu(13);

C.  vzhledem k tomu, že právo na potraviny odkazuje na rozměr dostupnosti, přístupnosti, přiměřenosti (dostatečné množství a stabilita přístupu);

D.  vzhledem k tomu, že podle organizace FAO existuje zajištění potravin jako stav, „kdy je všem lidem kdykoli fyzicky, ekonomicky i sociálně dostupné dostatečné množství bezpečných a výživných potravin, které uspokojí jejich potřeby a preference v oblasti stravování a umožní jim vést aktivní a zdravý život(14);

E.  vzhledem k tomu, že nezákonná, nevyvolaná a neospravedlnitelná ruská válka o agresi na Ukrajině dále destabilizovala již tak křehké zemědělské trhy a zhoršila již tak vážnou situaci způsobenou onemocněním COVID-19 a vyvinula další tlak na probíhající potravinové krize a celosvětové zajišťování potravin, což vedlo k tomu, že mezinárodní ceny potravin a krmiv značně překročily již tak vysokou úroveň; vzhledem k tomu, že to pravděpodobně zvýší nedostatek potravin, chudobu, sociální nepokoje a nestabilitu v mnoha rozvojových zemích, které jsou vysoce závislé na ukrajinském a ruském dovozu pšenice, neboť 40 % vývozu pšenice a kukuřice z Ukrajiny směřuje na Blízký východ a Afriku;

F.  vzhledem k tomu, že podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) je téměř 50 zemí závislých na Rusku a na Ukrajině, pokud jde alespoň o 30 % jejich potřeb při dovozu pšenice, z nichž 26 zemí získává více než 50 % svých dovozů pšenice z obou zemí; vzhledem k tomu, že Světový potravinový program nakupoval téměř polovinu svých celosvětových dodávek pšenice z Ukrajiny a poukázal na to, že nejvíce postiženy budou země, v nichž je v současné době krize, jako je Afghánistán, Etiopie, Sýrie a Jemen;

G.  vzhledem k tomu, že Ukrajina i Rusko jsou čistými vývozci zemědělských produktů a že obě hrají vedoucí úlohu v oblasti dodávek potravin a hnojiv na světových trzích, kde jsou exportovatelné dodávky často soustředěny v několika málo zemích; vzhledem k tomu, že tato koncentrace by mohla tyto trhy vystavit zvýšené zranitelnosti a volatilitě; vzhledem k tomu, že Rusko je hlavním vývozcem syntetických dusíkatých hnojiv a jejich složek a Bělorusko je významným vývozcem hnojiv na bázi potaše; vzhledem k tomu, že ceny dusíkatých hnojiv jsou silně závislé na cenách zemního plynu, což je produkt, u něhož má Rusko významné postavení na trhu; vzhledem k tomu, že mnoho rozvojových zemí se již před konfliktem potýkalo s negativními dopady vysokých mezinárodních cen potravin a hnojiv;

H.  vzhledem k tomu, že index cen potravin podle FAO, který sleduje mezinárodní ceny potravin a krmiv, vzrostl na novou historicky vysokou úroveň a další nárůst cen a inflace potravin pravděpodobně značně převyšují již tak vysokou úroveň;

I.  vzhledem k tomu, že podle FAO zaznamenal index cen potravin v únoru 2022 vysoké výsledky; vzhledem k tomu, že se v něm uvádí, že faktory, které stojí za inflací potravin, se neomezují na podmínky plodin a dostupnost vývozu, ale mnohem větší tlak na inflaci cen potravin pochází z produkce potravin mimo ni, zejména z odvětví energetiky, hnojiv a krmiv;

J.  vzhledem k tomu, že Afrika má nejvyšší míru nedostatečného zajišťování potravin, přičemž 60 % obyvatel Afriky (799 milionů lidí) bylo v roce 2020 postiženo mírným nebo závažným nedostatkem potravin(15);

K.  vzhledem k tomu, že Evropská unie by měla věnovat zvláštní pozornost zemím, které čelí hladomoru a které jsou ještě zasaženy přírodními katastrofami, jako je Madagaskar, který byl nedávno zasažen násilnými cyklóny a kde dva z pěti obyvatel trpí akutním nedostatkem potravin, zejména v oblasti Velkého jihu, kde více než 300 000 dětí trpí závažnou podvýživou;

L.  vzhledem k tomu, že mnoho drobných zemědělců v rozvojových zemích nemá přístup ke zdravé, výživné a udržitelné stravě vzhledem k odlehlé poloze, nízkým příjmům a nedostatečnému přístupu ke zdrojům různých potravin; vzhledem k tomu, že z důkazů vyplývá, že investice do odvětví drobných zemědělců a regionálních struktur přinášejí nejlepší výnosy, pokud jde o snižování chudoby a růst, a v důsledku toho zdůrazňují, že je třeba zaměřit úsilí na zvýšení příjmů drobných zemědělců, zejména žen, a posílit odolnost zranitelných komunit;

M.  vzhledem k tomu, že celosvětově nebyla zdravá strava v roce 2020 dostupná přibližně 3 miliardám lidí a že ve všech regionech světa prudce roste počet obézních lidí(16);

N.  vzhledem k tomu, že podvýživa, stejně jako nadváha a obezita, je abnormální fyziologický stav způsobený nedostatečnou výživou; vzhledem k tomu, že zdraví žen a dívek úzce souvisí s fyzickým a duševním zdravím a se stavem výživy jejich budoucích dětí; vzhledem k tomu, že podvýživa těhotných žen a matek zvyšuje riziko komplikací během těhotenství, úmrtnosti matek a podvýživy a úmrtnosti dětí; vzhledem k tomu, že podvýživou stále trpí nepřijatelně vysoký počet dětí: ze všech dětí mladších pěti let má 22 % dětí v důsledku chronické podvýživy zpomalený růst, 6,7 % trpí kachexií, tj. formou akutní podvýživy, a 5,7 % nadváhou(17), a očekává se, že skutečná čísla týkající se zpomaleného růstu a kachexie budou v důsledku pandemie vyšší;

O.  vzhledem k tomu, že zajištění bezpečného a spolehlivého přístupu k vodě úzce souvisí s lepším zabezpečením potravin a výživy; vzhledem k tomu, že nedostatek vody postihuje více než 40 % světové populace, přičemž podle nejnovější zprávy OSN o rozvoji vodních zdrojů (2021) více než 2 miliardy lidí na celém světě nemají přímý a bezpečný přístup k nezávadné pitné vodě;

P.  vzhledem k tomu, že přežití více než 10 % světové populace závisí na rybolovu a akvakultuře(18), a vzhledem k tomu, že podle OSN jsou na oceánech závislé více než 3 miliardy lidí, pokud jde o jejich hlavní zdroje bílkovin, především z ryb a mořských plodů; vzhledem k tomu, že více než 90 % světových rybářů a pracovníků v odvětví rybolovu závisí na drobném rybolovu;

Q.  vzhledem k tomu, že systémy zdravotní péče, které nejsou příliš odolné a silné, jsou ohroženy pravidelným výskytem epidemií, zejména pokud jde o jejich schopnost zajistit kontinuitu nejzákladnější péče; vzhledem k tomu, že v posledních dvou letech byly prostředky systému zdravotní péče odkloněny od řady nutričně důležitých funkcí a základních zdravotnických služeb souvisejících s podvýživou – včetně prenatální péče, doplňování mikroživin a prevence a léčby dětských průjmů, infekcí a akutní podvýživy – k boji proti onemocnění COVID-19, a vzhledem k tomu, že léčba a preventivní služby pro podvýživu zůstávají nedostatečně začleněny do základních balíčků péče vnitrostátních zdravotnických systémů a spravedlivý přístup k pečovatelským službám je stále nedostatečný;

R.  vzhledem k tomu, že chronická chudoba, vysoká a přetrvávající míra nerovnosti a neudržitelné potravinové systémy spolu s častějšími přírodními katastrofami souvisejícími zejména se změnou klimatu jsou základními příčinami nedostatku potravin a podvýživy;

S.  vzhledem k tomu, že podle šesté zprávy IPCC z roku 2022 ohrožuje změna klimatu, včetně stále častějších a intenzivnějších extrémních jevů, zabezpečení dodávek potravin a vody, snižuje výnosy plodin, mění pastviny a cesty přesouvání zvířat a snižuje nutriční hodnotu potravin, čímž brání úsilí o splnění Agendy 2030 a jejích cílů udržitelného rozvoje;

T.  vzhledem k tomu, že změna klimatu ještě více vystavuje ženy rizikům a zranitelnosti; vzhledem k tomu, že změna klimatu prohlubuje stávající problémy, jako je náhlá ztráta produkce potravin a přístupu k potravinám, a zvyšuje zranitelnost, včetně zhoršující se chudoby a nedostatku potravin, což nutí komunity potýkat se s vícenásobnými krizemi; vzhledem k tomu, že v důsledku menší rozmanitosti stravy se v mnoha komunitách zvýšila podvýživa, zejména u původních obyvatel, drobných zemědělců a nízkopříjmových domácností, přičemž se jedná zejména o děti, starší osoby a těhotné ženy;

U.  vzhledem k tomu, že FAO odhaduje, že na světě došlo ke ztrátě 75 % genetické rozmanitosti rostlin; vzhledem k tomu, že rozsáhlá genetická eroze zvyšuje naši zranitelnost vůči změně klimatu a výskytu nových škůdců a chorob;

V.  vzhledem k tomu, že biologická rozmanitost a její související služby – opylování, predátoři škůdců, zvýšená odolnost zemědělských ekosystémů vůči erozi, suchu a záplavám, tvorba půdy a sekvestrace uhlíku – mají zásadní význam pro zajištění udržitelné produkce potravin;

W.  vzhledem k tomu, že budování odolnosti biologické rozmanitosti a podpora integrity ekosystémů mohou zachovat přínosy pro lidi, včetně zdrojů obživy, lidského zdraví a dobrých životních podmínek a zajišťování potravin;

X.  vzhledem k tomu, že počet osob, které naléhavě potřebují potraviny, pokud jde o potraviny, výživu a živobytí, stoupá(19); vzhledem k tomu, že hlavními příčinami nedostatečného zabezpečení potravin a výživy a podvýživy, které se zhoršují, jsou konflikty, změna klimatu a extrémní povětrnostní podmínky, zhoršování životního prostředí, rostoucí ceny energie, omezený přístup k vodě, hospodářské otřesy, chronická chudoba a vysoká a přetrvávající míra nerovnosti, včetně nerovnosti žen a mužů, nedostatečný přístup k základním sociálním a zdravotnickým službám, růst světové populace a neúspěšná správa věcí veřejných, což v důsledku může vést k nutnosti migrace;

Y.  vzhledem k tomu, že konflikty narušují přístup k potravinám a základním sociálním službám, což má dopad na stabilitu zdraví, včetně nutričních služeb, vody, sanitace a hygieny, a poškozují přírodní zdroje, infrastrukturu, výrobní prostředky a hospodářská zvířata; vzhledem k tomu, že nedostatek potravin může být zdrojem konfliktů mezi postiženými komunitami, a tím zhoršovat stávající problémy a napětí spojené s nedostatkem zdrojů;

Z.  vzhledem k tomu, že onemocnění COVID-19 vedlo k narušení hodnotových řetězců od výroby a přepravy až po skladování a prodej potravin a omezení pohybu snížila přístup zemědělců a spotřebitelů na trhy, čímž se ještě více ztížil spravedlivý přístup k přiměřeným potravinám a výživě pro všechny, a odhalilo neodolnost potravinových systémů založených na dovozu a význam udržitelných zemědělsko-potravinářských systémů;

AA.  vzhledem k tomu, že onemocnění COVID-19 vedlo k nárůstu chudoby při absenci všeobecné minimální úrovně sociální ochrany; vzhledem k tomu, že omezení měla dopad na každodenní hospodářské činnosti, na nichž závisí mnoho domácností, což vedlo k potížím při přístupu ke zdravým a výživným potravinám nebo při pokrytí zdravotních potřeb; vzhledem k tomu, že přístup ke kvalitní zdravotní péči je v mnoha rozvojových zemích mimořádně omezený, zejména pro nejzranitelnější a marginalizované osoby;

AB.  vzhledem k tomu, že inkluzivní, účinné, odolné a udržitelné potravinové systémy jsou zásadní pro dosažení Agendy 2030 a jejích cílů udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 odhalila slabiny globálních potravinových systémů, prohloubila nerovnosti a ohrozila životy a živobytí nejzranitelnějších osob; vzhledem k tomu, že Desetiletí opatření OSN vyzývá k urychlení průlomových řešení globálních výzev pro lidi a planetu, od chudoby a genderové rovnosti až po změnu klimatu, nerovnost a překlenutí finanční propasti;

AC.  vzhledem k tomu, že výživa je důležitou otázkou, která je základem a hnací silou dosažení nejméně 12 ze 17 cílů udržitelného rozvoje, a je neoddělitelně spjata s dalšími klíčovými otázkami udržitelného rozvoje, ať už proto, že na nich závisí (tj. voda, sanitace a hygiena a zemědělství), protože je umožňuje (tj. zdraví, zaměstnanost), nebo proto, že dělá obojí (tj. genderová rovnost a vzdělávání);

AD.  vzhledem k tomu, že dohoda z Marrákeše z roku 1994 a zejména dohoda Světové obchodní organizace (WTO) o zemědělství přispěly ke specializaci zemědělských regionů; vzhledem k tomu, že tato specializace vedla k tomu, že některé regiony mají vysoký objem vývozu a jiné jsou téměř zcela závislé na dovozu: vzhledem k tomu, že tato situace neobstojí v dobách krize, jako jsou války, a je jedním z faktorů přispívajících k současné celosvětové potravinové nestabilitě;

AE.  vzhledem k tomu, že vysoká závislost na dovozu potravin ve velké míře vystavuje obyvatelstvo volatilitě globálních trhů, zejména osoby, které vynakládají významnou část svých příjmů na každodenní potravinové potřeby;

AF.  vzhledem k tomu, že nestabilita mezinárodních trhů vede k nedostatku potravin v zemích, v nichž chybí silná zemědělská politika, neboť období nízkých cen mají negativní dopad na výrobní kapacity a vedou k nárůstu dovozu, což způsobuje zranitelnost městského obyvatelstva v případě prudkého nárůstu celosvětových cen;

AG.  vzhledem k tomu, že zemědělské politiky jsou primárními makroekonomickými politikami a vzhledem k nedostatečné ochraně před extrémní volatilitou světových cen jsou škody způsobené inflací pro rozvíjející se ekonomiky ničivé;

AH.  vzhledem k tomu, že potravinová soběstačnost je právem lidí a zemí určovat vlastní zemědělskou a potravinovou politiku; vzhledem k tomu, že cílem této koncepce je umožnit každé zemi, aby uživila vlastní obyvatelstvo a byla soběstačná a autonomní; vzhledem k tomu, že záměr strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ snížit závislost zemědělců na vnějších výstupech je v souladu s touto definicí;

AI.  vzhledem k tomu, že Zelená dohoda pro Evropu a strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ přijímají holistický přístup k zemědělství nejen s cílem předcházet klimatické krizi a krizi biologické rozmanitosti v Evropě, ale také zajistit dostatek potravin, zlepšit výživu a veřejné zdraví; vzhledem k tomu, že slouží jako vzor pro investice v oblasti financování rozvoje s cílem zvýšit odolnost a potravinovou soběstačnost rozvojových zemí;

AJ.  vzhledem k tomu, že cílem strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ je snížit do roku 2030 používání zemědělských vstupů a zejména snížit celkové používání chemických pesticidů o 50 %, nejnebezpečnějších pesticidů o 50 % a hnojiv alespoň o 20 %;

AK.  vzhledem k tomu, že výživa je důležitou investicí, neboť kvalitní výživa během prvních tisíc dnů života dítěte má zásadní význam pro dosažení jeho plného fyzického, intelektuálního a lidského potenciálu; vzhledem k tomu, že hlad a podvýživa negativně ovlivňují schopnost dětí učit se a vedou je k tomu, aby předčasně ukončily školní docházku, představují celoživotní zátěž pro jednotlivce i společnost a mají nepříznivý dopad na lidský a vnitrostátní hospodářský rozvoj; vzhledem k tomu, že kvalitní výživa je tudíž základem prosperity všech společností;

AL.  vzhledem k tomu, že na vrcholu pandemie COVID-19 po uzavření škol ztratilo 370 milionů dětí přístup k zabezpečenému školnímu jídlu, často jejich jedinému teplému jídlu dne, a vzhledem k tomu, že programy školního stravování jsou důležitým prvkem boje proti dětskému hladu a četným formám podvýživy; vzhledem k tomu, že na druhé straně nedostatek potravin narušuje fungování společnosti, včetně schopnosti rodin posílat své děti do školy, a tím, že zvyšuje tlak na rodiny, může být hnací silou domácího násilí a genderově podmíněného násilí; vzhledem k tomu, že za každý dolar investovaný do intervencí v oblasti výživy lze získat 16 dolarů zpět;

AM.  vzhledem k tomu, že stejně jako v jiných oblastech humanitární a rozvojové pomoci nejsou rostoucí potřeby pokryty odpovídajícími zdroji, což vede k rychle rostoucímu nedostatku finančních prostředků, který vyžaduje inteligentnější a systémovější přístupy, systémovou transformaci směrem k sociálně spravedlivým potravinovým systémům, neboť naše současné potravinové systémy prohlubují sociálně-ekonomické a genderové nerovnosti, které brání v přístupu ke zdravé, spravedlivé a udržitelné výživě;

AN.  vzhledem k tomu, že ženy jako zemědělky, pečovatelky a producentky hrají klíčovou roli při zásobování světové populace – produkují 60–80 % potravin v rozvojových zemích –, nemají však rovný přístup k potravinám a zdrojům, službám a aktivům, které by pomohly zvýšit jejich výnosy a příjmy; vzhledem k tomu, že ženy zajišťují 75 % neplacené péče a práce v domácnosti a že ženy ve venkovských komunitách a v zemích s nízkými příjmy tráví pečovatelskou prací až 14 hodin denně;

AO.  vzhledem k tomu, že genderová nerovnost ovlivňuje rozdělení práce a vede k nepřiměřené a neplacené pečovatelské zátěži pro ženy a dívky;

AP.  vzhledem k tomu, že je nezbytné chránit práva žen a dívek na všech úrovních a poskytnout jim prostor v rozhodovacích procesech; vzhledem k tomu, že ženy a dívky jsou nejvíce postiženy změnou klimatu a katastrofami, což vede ke zvýšené zranitelnosti v důsledku narůstajících rizik;

AQ.  vzhledem k tomu, že genderové nerovnosti mají přímý dopad na výživu a formují dynamiku potravin v domácnosti a komunitě způsoby, které ovlivňují produkci, přístup a schopnost žen a dívek zajistit si potraviny, péči a zdravotní a sanitární služby pro sebe, a mohou je vystavit riziku zvýšeného genderově podmíněného násilí a partnerského násilí;

AR.  vzhledem k tomu, že odstranění rozdílů mezi ženami a muži v zemědělství by mohlo zvýšit zemědělskou produkci o 2,5 až 4 % v nejchudších regionech a snížit celosvětový hlad o 17 %;

AS.  vzhledem k tomu, že ženy tvoří 43 % zemědělské pracovní síly v partnerských zemích, přičemž v některých zemích Asie a subsaharské Afriky tento podíl vzrostl na 50 % či více, ale představují méně než 20 % vlastníků zemědělské půdy;

AT.  vzhledem k tomu, že na celém světě existuje 608 milionů rodinných zemědělských podniků, které zabírají 70 až 80 % světové zemědělské půdy, představují více než 90 % všech zemědělských podniků na celém světě a produkují přibližně 80 % světových potravin v hodnotovém vyjádření;

AU.  vzhledem k tomu, že třetina celosvětově vyprodukovaných potravin se buď ztratí, nebo se vyplýtvá; vzhledem k tomu, že klíčem k řešení problému nedostatku potravin, podvýživy a ochrany biologické rozmanitosti na celém světě je větší úsilí o snížení potravinových ztrát a plýtvání potravinami zaváděním oběhového hospodářství do systémů zemědělské produkce s cílem zvýšit udržitelnost a účinné využívání zdrojů v zemědělské produkci;

AV.  vzhledem k tomu, že řešení otázky zajišťování potravin a výživy vyžaduje nejen více finančních prostředků, ale také rozhodné politické zaměření a úsilí;

AW.  vzhledem k tomu, že některé třetí země vytvořily řadu inovativních projektů, jako je například africká iniciativa „Velká zelená zeď“, v jejímž rámci jsou podporovány agroekologické projekty;

AX.  vzhledem k tomu, že Výbor pro celosvětové zajišťování potravin je nejdůležitější inkluzivní mezinárodní a mezivládní platformou pro spolupráci všech zúčastněných stran na společném cíli, kterým je zajištění potravin a výživy pro všechny;

AY.  vzhledem k tomu, že dne 20. prosince 2017 přijalo Valné shromáždění Organizace spojených národů projekt, jehož prostřednictvím prohlásilo období 2019–2028 za Desetiletí rodinného zemědělství OSN;

AZ.  vzhledem k tomu, že práva zemědělců byla stanovena v roce 2004 na základě Mezinárodní smlouvy FAO o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství, avšak pravidla duševního vlastnictví jsou s nimi často v rozporu, což ohrožuje místní, tradiční a domorodé systémy osiv;

BA.  vzhledem k tomu, že při řešení nedostatku potravin má zásadní význam aktivní úloha EU, neboť poskytuje téměř polovinu celosvětové oficiální rozvojové pomoci;

Zajišťování potravin a výživa jako ústřední prvky oživení po pandemii COVID-19

1.  je znepokojen skutečností, že nejsme na dobré cestě k dosažení cílů v oblasti výživy do roku 2025 ani k vymýcení hladu do roku 2030, což představuje cíl udržitelného rozvoje č. 2 „Konec hladu“, a že je krajně nepravděpodobné, že tohoto cíle bude dosaženo; připomíná, že hlad a nedostatek potravin se celosvětově opět šíří; se znepokojením konstatuje, že přibližně 660 milionů lidí by mohlo do roku 2030 i nadále čelit hladu, a to i v důsledku pandemie COVID-19; připomíná, že je třeba přijmout odvážná opatření, zejména pokud jde o nerovnosti v přístupu k potravinám, s cílem urychlit pokrok směrem k cíli „Konec hladu“; připomíná, že konec podvýživy ve všech jejích podobách a cíl udržitelného rozvoje č. 2 by měly být považovány za prioritu, přičemž je nutné věnovat zvláštní pozornost lidem v nejzranitelnějším postavení;

2.  zdůrazňuje, že potravinové systémy hrají klíčovou úlohu při odstraňování chudoby a dosahování cíle udržitelného rozvoje č. 1, přičemž je zároveň klíčové řešit problém podvýživy a koexistenci nadvýživy a podvýživy, což bude mít zásadní význam pro splnění cílů v oblasti zdraví v rámci cíle udržitelného rozvoje č. 3; zdůrazňuje, že nebude možné udržitelným způsobem spravovat vodní zdroje za účelem dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 6, aniž by zemědělství hrálo ústřední úlohu, a že udržitelné řízení rybolovu má zásadní význam pro zachování a udržitelné využívání oceánů a moří a pro dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 14; připomíná proto, že potravinové systémy v širším měřítku musí rovněž odrážet naše závazky týkající se udržitelné spotřeby a produkce v rámci cíle udržitelného rozvoje č. 12, přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování v rámci cíle udržitelného rozvoje č. 13 a ochranu, obnovu a udržitelné řízení suchozemských ekosystémů v rámci cíle udržitelného rozvoje č. 15; 

3.  připomíná, že drobný rybolov má zásadní úlohu při zajišťování potravin a pro výživu; zdůrazňuje, že dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu musí být v souladu s nejlepším dostupným vědeckým poradenstvím a nesmí narušovat místní potravinové zabezpečení ani ohrožovat drobný rybolov ve třetích zemích tím, že by jej vystavovaly přímé konkurenci vůči plavidlům EU; vyzývá k tomu, aby byly dohody sladěny s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 a se závazky EU v oblasti životního prostředí a cíli společné rybářské politiky tím, že se zvýší odvětvová podpora a posílí se ustanovení o udržitelnosti týkající se přebytků, výmětů a přístupu předběžné opatrnosti;

4.  zdůrazňuje, že pandemie COVID-19 spolu s následnou hospodářskou krizí a uzavřením hranic a současným konfliktem na Ukrajině odhalily zranitelnost globálního potravinového systému; zdůrazňuje a připomíná Evropské komisi a členským státům, že je důležité vytvořit silnější vazby mezi krátkodobými, střednědobými a dlouhodobými politikami s cílem zajistit inkluzivnost plánů na podporu oživení po pandemii COVID-19 a zároveň věnovat zvláštní pozornost nejzranitelnějším skupinám, jako jsou děti, mladí lidé, ženy, senioři a původní obyvatelstvo;

5.  naléhavě vyzývá EU, aby zaručila právo rozvojových zemí na potraviny a soběstačnost jako prostředek k dosažení výživového zabezpečení, omezení chudoby a inkluzivních, udržitelných a spravedlivých globálních dodavatelských řetězců a udržitelnějších potravinových systémů; vyzývá rovněž EU, aby podporovala místní a regionální trhy a věnovala zvláštní pozornost ženám a rodinným zemědělským podnikům s cílem zajistit dodávky cenově dostupných a přístupných potravin a silnější sítě sociálního zabezpečení, aby měly nejzranitelnější osoby i nadále přístup k potravinám i v mimořádných nebo krizových situacích;

6.  připomíná, že Ukrajina a Rusko jsou důležitými hráči na světovém exportním trhu s potravinami; v důsledku toho mají v řadě zemí s vysokou mírou hladu Ukrajina a Rusko velký dopad, neboť tyto země dovážejí významný podíl své pšenice z Ukrajiny nebo Ruska;

7.  zdůrazňuje, že vlády by se v této souvislosti měly vyvarovat zákazů vývozu a vymezit opatření na podporu restrukturalizace zemědělských trhů a jejich regulaci zvýšením jejich transparentnosti a zavedením nových pravidel, která zabrání tomu, aby nadměrná finanční spekulace podněcovala kolísání cen potravin, které zejména v kontextu války může uměle zvýšit velkoobchodní ceny a vést k nestabilitě trhu a postihnout zejména rozvojové země a nejzranitelnější skupiny obyvatel;

8.  vyjadřuje hluboké politování nad finančními spekulacemi se zemědělskými a potravinovými komoditami a vyzývá Komisi, aby urychleně předložila návrhy na ukončení této spekulace, zejména v souvislosti s válkou, s cílem zajistit stabilitu trhu a zemědělské produkce; v této souvislosti připomíná, že strukturální nestabilita mezinárodních zemědělských trhů představuje hrozbu pro celosvětové zabezpečení potravin a politickou stabilitu v mnoha rozvojových zemích; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly mezinárodní pravidla, jejichž cílem je zastavit finanční spekulaci se zemědělskými a potravinovými komoditami a ukončit spekulativní praktiky;

9.  připomíná, že právo na potraviny je lidským právem; vyzývá k přijetí komplexních a důrazných opatření EU, která by doprovázela plné a postupné uplatňování tohoto práva jako prostředku k zajištění potravin pro všechny; je velmi znepokojen prudkým nárůstem nedostatku potravin v posledních několika letech;

10.  zdůrazňuje, že energetická krize a nepříznivé klimatické jevy před válkou na Ukrajině vedly k prudkému nárůstu cen zemědělských komodit na světovém trhu, a vyzývá v této souvislosti k větší a účinnější potravinové pomoci ve snaze lépe propojit naléhavou pomoc a dlouhodobější řešení; vyzývá zejména Evropskou komisi a členské státy EU, aby navýšily své příspěvky do Světového potravinového programu a přijaly opatření zaměřená na transformaci našich potravinových systémů prostřednictvím podpory rozmanitosti a kvality zemědělské produkce a zpracování v partnerských zemích, jakož i opatření k řešení problému strukturální chudoby a přetrvávajících nerovností, které jsou základními příčinami nedostatku potravin;

11.  se znepokojením konstatuje, že ruská invaze na Ukrajinu bude mít obrovské dopady v širším smyslu, neboť dále zhorší stávající nedostatek potravin a dopady pandemie COVID-19; s ještě větším znepokojením konstatuje, že Ukrajina je klíčovým producentem základních potravin, jako jsou pšenice, kukuřice a rostlinné oleje; vyzývá Komisi, aby vypracovala dalekosáhlá opatření pro zajištění potravin a aby je provedla v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu; připomíná, že EU musí zajistit, aby právo na potraviny pro všechny nebylo tržní komoditou; připomíná, že hladomor je jedním z možných důsledků, které je třeba vážně zvážit jakožto výsledek války, pokud světoví lídři nepřijmou protiopatření;

12.  zdůrazňuje, že ukrajinská válka ukazuje, do jaké míry jsou země s nízkými příjmy závislé na světovém trhu, pokud jde o jejich dodávky základních potravin, a že jejich potravinové zabezpečení závisí na několika málo zemích vyvážejících obilí, což tyto země činí mimořádně zranitelnými vůči narušením trhu a nárůstu cen; připomíná, že aby mohlo nakrmit své obyvatelstvo, 14 zemí s nízkými nebo nižšími středními příjmy dováží více než 50 % pšenice z Ruska a Ukrajiny, z nichž některé již čelí hladomoru;

13.  zdůrazňuje, že mají-li země, které jsou závislé na dovozu potravin z Ukrajiny a Ruské federace, absorbovat otřesy vyvolané konfliktem a zůstat odolné, měly by diverzifikovat zdroje svých dodávek potravin tím, že se budou spoléhat na jiné vyvážející země nebo na stávající zásoby potravin nebo posílí rozmanitost svých domácích výrobních základen;

14.  vyzývá EU a její členské státy, aby okamžitě zaplnily mezeru ve financování humanitárních výzev OSN pro východní Afriku a Blízký východ v roce 2022, neboť podpora pro tyto dva regiony je v současné době z 99 % podfinancována; připomíná, že Světový potravinový program již musel snížit příděly pro uprchlíky a další zranitelné skupiny obyvatel ve východní Africe a na Blízkém východě z důvodu nedostatku finančních prostředků, zvýšení cen a omezené nabídky komodit na trzích, a to i v důsledku války na Ukrajině;

15.  zdůrazňuje, že plánování v oblasti poskytování potravin a výživy by mělo být jádrem plánů na podporu oživení po pandemii;

16.  naléhavě vyzývá EU, aby ve svých mezinárodních rozvojových programech upřednostňovala potraviny a udržitelné zemědělství s cílem zajistit přístup místních komunit a organizací k financování; vyzývá EU, aby v partnerství s rozvojovými zeměmi investovala do opatření a intervencí, které umožní přístup k rozmanitým, cenově dostupným, bezpečným, udržitelným a dostatečně výživným potravinám, protože investice do potravin a výživy jsou klíčovým prvkem budování lidského kapitálu, konkurenceschopnosti a dosahování cílů udržitelného rozvoje;

17.  zdůrazňuje, že politiky musí zohledňovat specifika konkrétní země, vycházet z konkrétních potřeb a odpovídat dané situaci, neboť potravinové systémy jsou velmi rozmanité; připomíná, že prioritou by měla být místní produkce potravin prostřednictvím financování drobných zemědělců, ochrany lidských práv a posílení rodinných zemědělských systémů, družstev a regionálních dodavatelských řetězců;

18.  poukazuje na to, že drobní zemědělci jsou hlavními producenty potravin v rozvojových zemích a hrají klíčovou úlohu při zajišťování potravin a výživy v těchto zemích; vyzývá EU, aby v rámci své rozvojové pomoci konkrétně podporovala malé zemědělské podniky, rodinné zemědělské podniky a družstva a posílila jejich postavení a zároveň se zaměřila na důstojnou práci; zdůrazňuje, že posílení drobné zemědělské produkce umožňuje navýšení množství potravin na světovém trhu, což vede k nižším cenám potravin a lepší stravě;

19.  připomíná, že místní zemědělské tradice doplněné moderními technologiemi mohou zvýšit produkci zdravých a výživných potravin; domnívá se, že rozvojové země by měly být schopny chránit své veřejné zemědělské politiky;

20.  zdůrazňuje, že místní produkce potravin a místní spotřeba, které podporují drobné zemědělství a zaručují producentům a spotřebitelům spravedlivé ceny, snižují závislost zemí na dovozu a jejich zranitelnost vůči mezinárodním výkyvům cen;

21.  zdůrazňuje, že klíčovou roli při zajišťování odolnějších a udržitelnějších zemědělsko-potravinářských systémů mohou hrát strategické investice do udržitelných zemědělských postupů; trvá na tom, aby investice EU byly v souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030, Pařížskou dohodou o klimatu a Úmluvou o biologické rozmanitosti; vítá a podporuje investice EU v partnerství s rozvojovými zeměmi do agroekologie, agrolesnictví a diverzifikace plodin a opakuje, že investice podporované EU do zemědělství, lesnictví nebo rybolovu nebo do podniků, které mají dopad na půdu, travní porosty, lesy, vodu nebo moře, musí být mimo jiné v souladu s dobrovolnými pokyny Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) / Výboru pro celosvětové zajišťování potravin (CFS) pro odpovědnou správu půdy, lesů a rybolovu v souvislosti s vnitrostátním zabezpečením potravin a se zásadami FAO/CFS pro odpovědné investování do zemědělských a potravinových systémů; podporuje evropské financování producentů a zemědělsko-potravinářských podniků, které jim umožní učinit nezbytné investice k uvedení do souladu s požadavky HACCP (analýza rizik a kritické kontrolní body) zavedením opatření k eliminaci jakéhokoli potenciálního rizika v oblasti potravinového zabezpečení;

22.  zdůrazňuje, že krátké dodavatelské řetězce mají významný potenciál vyřešit stávající nedostatky potravinového systému, a připomíná, že zemědělství šetrné vůči klimatu obnáší mimo jiné snížení závislosti na energii z fosilních paliv, včetně používání chemických pesticidů a hnojiv;

23.  vítá všechny iniciativy zaměřené na provádění nebo posílení zemědělských politik na vnitrostátní nebo regionální úrovni, jejichž cílem je zajistit větší potravinovou soběstačnost, a podporuje přechod rozvojových zemí k větší soběstačnosti, což umožňuje odpovědnost, osobní angažovanost a nezávislost zemědělců při vytváření udržitelných zemědělsko-potravinářských systémů a soběstačnějších systémů produkce; žádá, aby se se úsilí v oblasti zemědělství zaměřovalo na zajištění práva rozvojových zemí na potravinovou bezpečnost doplňující jejich právo na potravinovou suverenitu(20) a na posílení jejich schopnosti vyhovět nutričním potřebám svých obyvatel;

24.  v tomto ohledu zdůrazňuje, že je důležité chránit a prosazovat právo místních komunit na přístup k přírodním zdrojům, jako je půda a voda, a na kontrolu těchto zdrojů; vyjadřuje politování nad tím, že v mnoha rozvojových zemích běžně dochází k zabírání půdy; poukazuje na to, že zabírání půdy je brutální praktikou, jež podkopává potravinové zabezpečení a potravinovou suverenitu a ohrožuje venkovské komunity;

25.  konstatuje, že například práva na pastvu a veřejné pastviny jsou tradičními právy na využívání půdy založenými na obyčejovém právu, nikoli na zdokumentovaných vlastnických právech; poukazuje nicméně na zásadní význam, který má ochrana těchto obyčejových práv pro venkovské obyvatelstvo;

26.  vyzývá k řešení sociálního napětí mezi usazenými zemědělci a kočovnými pasteveckými komunitami, zejména v regionech s překrývajícími se etnicko-náboženskými konflikty;

27.  je hluboce znepokojen vysokou závislostí rozvojových zemí na dovozu potravin především z Evropské unie, zejména pokud tento dovoz tvoří dotované výrobky, jejichž nízká cena představuje pro místní drobné zemědělství škodlivou konkurenci;

28.  zdůrazňuje, že je třeba chránit práva zemědělců na zachování genetických zdrojů pro účely potravinového zabezpečení a přizpůsobení se změně klimatu; vyzývá Komisi, aby v rámci své rozvojové pomoci a obchodní a investiční politiky podporovala zemědělské systémy, které jsou v souladu s ustanoveními Mezinárodní smlouvy o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství (ITPGRFA), která zaručuje práva rolníků na zachování, kontrolu, ochranu a rozvoj vlastního osiva a tradičních znalostí;

29.  zdůrazňuje, že je třeba důsledně spolupracovat se zeměmi, mezinárodními a regionálními organizacemi, soukromým sektorem, zemědělci a drobnými zemědělci, jakož i s místní občanskou společností a místními komunitami, s cílem podpořit navrhování, provádění a monitorování konkrétních, proveditelných a spolehlivých vnitrostátních cílů v oblasti výživy; uznává klíčovou úlohu občanské společnosti, zejména pokud jde o oslovování drobných zemědělců tím, že je propojí s odbornou přípravou, zdroji, trhy a hodnotovými řetězci;

30.  je toho názoru, že upřednostňování potřeb výživy matek a kojenců má zásadní význam pro zajištění stabilního a odolného potravinového zabezpečení, a vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vnitrostátní orgány v rozvojových zemích při začleňování výživových služeb do systémů zdravotní péče s cílem řešit podvýživu ve všech jejích podobách a zajistit kontinuitu služeb v oblasti výživy, zejména včasného odhalování akutní podvýživy a zajišťování výživy kojenců a malých dětí na úrovni komunit, jakož i souvisejících programů výživy matek; v tomto ohledu vítá úspěchy a práci hnutí Zlepšení stavu výživy (Scaling Up Nutrition, SUN);

31.  vyzývá EU, aby chránila přístup drobných producentů k půdě a dalším zdrojům, jejich kontrolu nad půdou a dalšími zdroji, včetně osiva, a jejich přístup k vodě a k infrastruktuře sloužící k propojení venkovských komunit s územními trhy, a to i s městskými oblastmi;

32.  vyzývá EU, aby zajistila odpovídající financování a spoluvytváření znalostí a technických inovací prostřednictvím výzkumu vedeného zemědělci, včetně podpory organizací drobných producentů a sdružení žen a jejich kolektivní činnosti v oblasti zpracování a uvádění na trh;

33.  vyzývá Komisi, aby navázala úzké vztahy s partnerskými zeměmi za účelem výměny znalostí z oblasti zemědělství; poukazuje na odborné znalosti využívané v evropském zemědělství a zdůrazňuje, že za účelem zvýšení výnosů a výstupů zemědělských podniků je třeba klást předně důraz na partnerství ve výzkumu a inovacích v zemědělství, a to i prostřednictvím programu Horizont Evropa, a vybízet k odpovědným a etickým inovacím, které podpoří udržitelné zemědělské postupy; vyzývá v této souvislosti k tomu, abychom se v rámci spravedlivé transformace více spoléhali na přínos tradičních místních znalostí, zejména znalostí zemědělských postupů, rybolovu a ochrany lesů, a posilovali tak postavení místních obyvatel a komunit;

34.  bere na vědomí pozitivní výsledky rozpočtové podpory, o nichž svědčí šestá zpráva o pokroku týkající se akčního plánu v oblasti výživy jako mechanismu pro udržitelné a účinné investice do výživy s významem pro jednotlivé země;

35.  vyzývá EU, aby začlenila celosvětové a vnitrostátní cíle v oblasti výživy do příslušných rozvojových programů a strategií pro jednotlivé země; vyzývá EU a její členské státy, aby mobilizovaly dlouhodobé finanční investice do zabezpečení potravin a výživy a do udržitelného zemědělství a vybízely partnerské země k větším investicím do těchto oblastí z jejich vnitrostátních rozpočtů;

36.  naléhavě vyzývá EU, aby ve svých mezinárodních rozvojových programech, na nichž spolupracuje s partnerskými zeměmi, řadila mezi priority zabezpečení potravin, ochranu biologické rozmanitosti a udržitelné zemědělství, a to s ohledem na specifické místní potřeby dotčených zemí, a aby současně zajistila přístup místních komunit a organizací, které je podporují, k finančním prostředkům; vyzývá EU a její členské státy, aby za účasti občanské společnosti posuzovaly a monitorovaly své investice s cílem zajistit, aby konkrétně bojovaly proti chudobě a nedostatku potravin;

37.  zdůrazňuje úlohu EU jakožto hlavního aktéra umožňujícího transformaci globálních potravinových systémů na systémy, které budou odolnější, udržitelnější a spravedlivější; zdůrazňuje, že strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ je ambiciózním politickým rámcem EU pro podporu udržitelnějšího a odolnějšího zemědělsko-potravinářského systému EU a celosvětového spravedlivého přechodu k zemědělsko-potravinářským systémům, které jsou přínosné pro lidi, přírodu i hospodářský růst a chrání přírodní zdroje v souladu s cíli strategie v oblasti biologické rozmanitosti; připomíná záměr strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, kterým je snížení závislosti zemědělců na vnějších výstupech;

38.  naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby byly i nadále plně odhodlány dostát svým mezinárodním závazkům v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti, dodržovat Zelenou dohodu pro Evropu a strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ a náležitě se řídit doporučeními Mezivládního panelu pro změnu klimatu v zájmu přizpůsobení se této změně, zejména v situaci, kdy pandemie a válka na Ukrajině ukazují, jak snadno může být celosvětový trh s potravinami narušen;

39.  apeluje na Komisi, aby urychlila své snahy o podporu partnerských zemí s cílem snížit do roku 2025 počet dětí mladších pěti let se zpomaleným růstem o 7 milionů, k čemuž se zavázala v akčním plánu EU v oblasti výživy;

40.  vyzývá Evropskou unii, aby nadále podporovala partnerské země v jejich úsilí o obnovení dostupnosti rozmanitých a výživných potravin pro děti školního věku prostřednictvím programů školního stravování a současně o prosazování místních a udržitelně produkovaných potravin a podporovala rovněž jejich snahu věnovat zvláštní pozornost nejzranitelnějším dětem; dále poukazuje na prospěšnost programů zadávání veřejných zakázek, které je třeba využívat, aby se při získávání výživných potravin určených k distribuci zvýšila podpora veřejnosti pro nákup od drobných zemědělců a místních výrobců;

41.  vítá skutečnost, že v návaznosti na summit o potravinových systémech podporuje Evropská komise a několik členských států tzv. Koalici školního stravování (School Meals Coalition); konstatuje, že je důležité zajistit, aby přístupy zohledňující výživu byly propojeny s opatřeními v oblasti výživy a dalšími kroky na podporu zdraví v rozvojových zemích;

42.  připomíná, že až 811 milionů lidí trpí na světě hladem a přibližně 2 miliardy lidí se potýkají s chronickou podvýživou a chybí jim důležité vitaminy a minerální látky, což je zejména problém v subsaharské Africe a Asii; připomíná, že tyto potíže mají obzvláště zničující dopad na děti v prvních tisíci dnech jejich života, protože pokud jim chybí základní mikroživiny, jako je vitamin A, železo nebo zinek, pak se tento nedostatek projevuje celý život a omezuje růst a zhoršuje duševní schopnosti, což má dopad nejen na jednotlivce, ale i na celé ekonomiky; zdůrazňuje, že hlad a podvýživa jsou proto jednou z největších překážek rozvoje;

43.  vítá závazek EU ze summitu „Výživa pro růst“, kde uvedla, že v období 2021–2024 investuje do boje proti podvýživě 2,5 miliardy EUR; naléhavě vyzývá EU, aby se při plnění tohoto cíle ujala vedoucí úlohy;

44.  konstatuje, že pandemie COVID-19 ukázala vzájemné vazby mezi zdravím lidí, rostlin a zvířat, zdravím životního prostředí a zabezpečováním potravin; poukazuje na to, že choroby, které postihují zvířata a rostliny, rovněž nadále narušují zabezpečování potravin, jelikož přerušují dodávky potravin na celém světě; vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby se spojily s mezinárodním společenstvím a na základě zásady „jedno zdraví“ usilovaly o novou koncepci potravinových systémů, o zvýšení jejich odolnosti a zajištění lepšího zdraví a zabezpečení potravin pro nás pro všechny;

45.  připomíná, že podle výzkumů by díky transformaci potravinových systémů bylo možné zabránit výdajům ve výši 12 bilionů dolarů, což jsou celosvětové skryté náklady na potraviny, a že přesměrování části těchto prostředků na jiné účely by mohlo zabránit dalším škodám na životním prostředí a zdraví lidí, a mohlo by naopak motivovat k většímu odhodlání věnovat finanční prostředky na přizpůsobení se změně klimatu, jak požadovali členské státy a vedoucí představitelé na konferenci COP 26 v Glasgowě;

46.  připomíná, že změna klimatu bude vyvíjet stále větší tlak na produkci potravin a přístup k nim, zejména ve zranitelných regionech, a bude zhoršovat situaci, pokud jde o potravinové zabezpečení a výživu; zdůrazňuje závěry zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu z roku 2022, podle nichž globální oteplování postupně zhorší zdraví půdy a ekosystémové služby, např. opylování, zvýší tlak škůdců a chorob a sníží biomasu mořského života, což oslabí produkci potravin v mnoha pevninských i oceánských regionech; vítá doporučení panelu přizpůsobit se změně klimatu podporou agroekologických zásad a postupů, agrolesnictví, adaptace na úrovni komunit, řízení rybolovu a akvakultury založeného na ekosystémech a dalších přístupů, které pracují s přírodními procesy, s cílem podpořit zajišťování potravin a výživy, zdraví a dobré životní podmínky;

Budování odolnosti vůči budoucím otřesům

47.  připomíná, že budování odolnosti musí obnášet i budování odolnosti vůči stále četnějším a intenzivnějším konfliktům a přírodním katastrofám, zejména vůči suchu, cyklónům a záplavám, ale i vůči zdravotním krizím, ztrátě biologické rozmanitosti, strukturálním nerovnostem a hospodářským otřesům, které mají často mnohonásobný a kumulační dopad na nejzranitelnější osoby; zdůrazňuje, že klíčovou roli při zajišťování odolnějších a udržitelnějších zemědělsko-potravinářských systémů mohou hrát strategické investice do udržitelných zemědělských postupů;

48.  naléhavě vyzývá EU, aby podporovala předvídatelné, konkrétní a cílené financování preventivních a včasných opatření s cílem předejít nedostatku potravin, snížit jeho dopady, věnovat větší pozornost adaptaci na změnu klimatu a odolnosti na místní úrovni a financovat takovou adaptaci; vyzývá EU, aby posílila programy obživy s cílem podpořit zabezpečování potravin a zajistit, aby lidé byli schopni vytvářet a udržovat si vlastní prostředky obživy a zlepšovat vlastní životní pohodu i životní pohodu budoucích generací; naléhavě vyzývá EU, aby chránila přístup drobných producentů k půdě a dalším zdrojům a jejich kontrolu nad půdou a dalšími zdroji, včetně osiva používaného zemědělci, a chránila taktéž přístup k infrastruktuře sloužící k propojení venkovských komunit s územními trhy, a to i s městskými oblastmi;

49.  poukazuje na to, že zajišťování potravin má pozitivní dopad na odolnost obyvatelstva obecně a pomáhá lidem lépe se vypořádat s otřesy, mimořádnými událostmi a vleklými krizemi;

50.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala stávající plány krizového řízení, zejména pokud jde o produkci potravin;

51.  zdůrazňuje, že cílem strategií pro přizpůsobení se změně klimatu by mělo být snížení potravinových ztrát a plýtvání potravinami; připomíná, že nejméně rozvinuté země a země s nízkými příjmy mají velký potenciál snížit plýtvání potravinami většími investicemi do skladování, balení a dopravní infrastruktury; zdůrazňuje význam zavádění oběhového hospodářství do systémů zemědělské výroby s cílem zvýšit jejich udržitelnost a účinné využívání zdrojů a co nejvíce snížit potravinové ztráty a plýtvání potravinami; vyzývá Evropskou komisi a všechny členské státy, aby zavedly a prováděly programy zaměřené na předcházení plýtvání potravinami, jejichž součástí bude podpora krátkých potravinových dodavatelských řetězců, což snižuje riziko plýtvání potravinami; zdůrazňuje, že je důležité vytvořit a aktualizovat celosvětovou databázi, která bude přístupná příslušným orgánům a bude evidovat zásoby, zejména zásoby obilovin, aby se vytvořil základ systému, jenž na odpovídající úrovni zajistí stálé zabezpečení potravin a minimalizuje plýtvání potravinami;

52.  zdůrazňuje, že potravinové zabezpečení závisí na plnění cílů v oblasti klimatu, boji proti ztrátě biologické rozmanitosti a zajištění zdravých pevninských, pobřežních a mořských ekosystémů; poukazuje na to, že je proto zásadní bojovat proti znečištění plasty a difúznímu znečištění;

53.  zdůrazňuje, že výroba biopaliv ovlivňuje zajišťování potravin, neboť odčerpává zemědělské komodity, jako jsou obiloviny, sójové boby, řepkový olej, kukuřice a cukrová třtina, které by jinak mohly být využity na produkci potravin; domnívá se, že zajištění pružnějších a lépe koordinovaných mezinárodních politik v oblasti biopaliv má zásadní význam pro optimalizaci využívání potravin, přičemž by bylo možné těžit ze stabilizačního potenciálu této alternativní příležitosti; vyzývá EU, aby s cílem zajistit další dodávky potravin a stabilizovat celosvětové trhy s potravinovými komoditami dávala přednost produkci potravin před výrobou biopaliv z plodin, přičemž by měla dodržovat hierarchii způsobů nakládání s odpady a řídit se zásadou kaskádového využívání;

54.  poukazuje na význam strategických vazeb mezi Afrikou a Evropou, které vycházejí z pokroku v akčním programu Africké unie (AU) a EU pro transformaci venkova; připomíná usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. září 2020 o bezpečnostní spolupráci mezi EU a Afrikou v oblasti Sahelu, západní Afriky a Afrického rohu, které připomnělo, že nedostatek potravin je často základní příčinou terorismu a ozbrojených konfliktů; vyzývá proto k plnému začlenění přístupu založeného na propojení humanitární pomoci, rozvoje a míru do bezpečnostních strategií třetích zemí, k čemuž je nutné podporovat poskytování základních služeb, včetně zabezpečení potravin, za účasti místních komunit;

55.  připomíná, že cílem iniciativy Velká zelená zeď v oblasti afrického Sahelu je obnovit do roku 2030 100 milionů hektarů půdy, která je v současné době znehodnocena, zachytit 250 milionů tun uhlíku a vytvořit 10 milionů pracovních míst ve venkovských oblastech, což by dohromady mělo podpořit 15 ze 17 cílů udržitelného rozvoje, snížit chudobu a hlad, vybudovat místní odolnost vůči změně klimatu, zlepšit zdraví a životní podmínky obyvatel, vytvořit pracovní místa a podpořit hospodářský růst;

56.  vyzývá EU k větší podpoře vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení, a to i k podpoře hotovostní sociální pomoci reagující na otřesy, s cílem řešit příjmovou nerovnost přístupem citlivým ke konfliktům v souladu se zásadou „neškodit“ a chránit přístup nejzranitelnějších osob k potravinám zvýšením jejich kupní síly;

57.  podporuje vytvoření finančního nástroje, který by africkým zemím pomohl překlenout stávající mezeru ve financování, aby mohly urychleně vypracovat plány sociální ochrany, ať už prostřednictvím chystaného globálního nástroje pro zaměstnanost a sociální ochranu, nebo vytvořením globálního fondu pro sociální ochranu;

58.  zdůrazňuje význam podpory a propagace sdílení znalostí a vzájemného učení, například mezi zemědělci a podniky, v oblasti produkce, zpracování a uvádění na trh; podtrhuje, že zemědělství a potravinářská výroba mají zásadní význam pro hospodářství a zajišťování důstojných a udržitelných pracovních příležitostí ve venkovských oblastech; zdůrazňuje, že ve většině případů se to týká drobných zemědělských podniků a rodinných farem; poukazuje na to, že je důležité podporovat a posilovat opatření a nástroje, které by vedly ke zvýšení kvality a diverzifikaci produktů, k udržitelné modernizaci zemědělských postupů, zajištění bezpečných pracovních podmínek a k opatřením posilujícím odolnost zemědělců;

59.  konstatuje, že nerovnosti mezi ženami a muži omezují produktivitu a efektivitu zemědělství, a tudíž oslabují rozvoj; připomíná, že posílení postavení žen a dívek má zásadní význam z hlediska výživy, potravinového zabezpečení a budování odolnosti; poukazuje na to, že posílení úlohy žen a dívek představuje v zemědělství a v oblasti zabezpečování potravin a výživy i nadále náročný úkol; vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby podporovaly podnikání, zaměstnanost a politické zastoupení žen, zajistily začlenění hlediska genderové rovnosti do řízení potravinového zabezpečení a zajistily účast žen na rozhodování v této oblasti, včetně žen patřících k diskriminovaným menšinám;

60.  naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby se zejména prostřednictvím rozvojové pomoci snažily přispět k řešení diskriminace žen, zejména pokud jde o přístup farmářek k půdě, výrobním zdrojům a finančním službám; připomíná, že například v Africe vykonávají téměř polovinu zemědělských prací ženy, přičemž to jsou většinou drobné nebo samozásobitelské farmářky, které nemají potřebný přístup k informacím, úvěrům, půdě, zdrojům a technice; vybízí k prosazování dědických práv žen a dívek a vyzývá EU, aby podporovala partnerské země, zejména v uznávání plného nároku žen na pozemková práva; naléhavě vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby prosazovaly genderově transformační přístupy k zemědělským, rybářským a potravinovým systémům rozvojem kapacit žen na venkově, konkrétními politickými reformami usilujícími o spravedlivější zákony, které upravují vlastnictví půdy, a zvláštními iniciativami zaměřenými na posílení hospodářského postavení a přístup k financování, jak je uvedeno v akčním plánu pro rovnost žen a mužů III;

61.  konstatuje, že ženy na venkově produkují více než polovinu světových potravin navzdory strukturálním znevýhodněním; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zlepšit přístup žen ve venkovských oblastech k půdě, výrobním zdrojům, aktivům a trhům a jejich kontrolu nad nimi, což je nezbytná podmínka pro zlepšení potravinového zabezpečení na celém světě; naléhavě vyzývá Evropskou unii, aby věnovala zvláštní pozornost venkovským ženám a posílení jejich hospodářského, sociálního a politického postavení; připomíná dobrovolné pokyny CFS pro odpovědnou správu půdy, které jsou dobrým nástrojem k odstranění překážek ve zvykových a tradičních dědických systémech a k zajištění lepší informovanosti žen o jejich zákonných právech(21);

62.  připomíná strategický význam investic do zemědělské biologické rozmanitosti na úrovni zemědělských podniků s cílem zajistit zdravou stravu, její kvalitu a diverzifikaci, jakož i odpovídající příjem živin; zdůrazňuje zejména, že u žen a dívek je pravděpodobnější, že prostřednictvím zemědělské diverzifikace a produkce rozmanitých potravinářských plodin pro vlastní spotřebu dosáhnou minimálně rozmanité a z hlediska stopových živin odpovídající stravy(22);

63.  poukazuje na význam transformace venkova a posílení transparentních místních a regionálních hodnotových řetězců s cílem vytvářet udržitelná pracovní místa, zabránit porušování lidských práv a zmírňovat změnu klimatu; zdůrazňuje, že je nutné podporovat mladé lidi a ženy, zejména prostřednictvím jejich proškolování a zajištění přístupu k úvěrům a na trh; vyzývá k jejich zapojení do tvorby zemědělské politiky a k podpoře společných akcí prostřednictvím malých organizací producentů;

64.  připomíná, že tváří v tvář malnutrici je vzdělávání a zvyšování povědomí základním předpokladem udržitelného životního stylu a úspěšné společnosti;

65.  vítá probíhající práci Výboru pro celosvětové zajišťování potravin na jeho dobrovolných pokynech pro rovnost žen a mužů a posílení postavení žen a dívek v souvislosti s potravinovým zabezpečením a výživou;

66.  připomíná, že změna klimatu, ztráta biologické rozmanitosti a další faktory ohrožují naši schopnost dosáhnout celosvětového potravinového zabezpečení a vyvíjejí další tlak na již tak křehké potravinové systémy; vyzývá k produkci potravin šetrné k životnímu prostředí, jako je agroekologie a klimaticky odolná adaptace, jakož i k zachování a obnově přírodních ekosystémů s cílem snížit klimatická rizika, čelit klimatické krizi a zastavit úbytek biologické rozmanitosti, a posílit tak odolnost udržitelných zemědělsko-potravinářských systémů; v tomto ohledu žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly partnerské země při přijímání udržitelných zemědělských postupů a inovativních řešení, včetně využívání příjmů získaných z dražeb v rámci systému obchodování s emisemi a certifikátů mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, aby se posílily jejich kapacity pro odolnost vůči změně klimatu, přizpůsobení se této změně a její zmírňování s cílem vytvořit udržitelnější potravinové systémy;

67.  žádá Komisi a členské státy, aby zajistily, že financování v rámci nového nástroje NDICI bude zahrnovat přístup založený na lidských právech, který učiní místní komunity a původní obyvatelstvo ústředním prvkem úsilí v oblasti klimatu, životního prostředí a rozvoje; považuje za důležité věnovat zvláštní pozornost drobným zemědělcům, kteří mají obecně nižší schopnost přizpůsobit se dopadům změny klimatu; vítá v tomto ohledu připravovaný akční plán OSN pro dosažení všeobecné dostupnosti služeb včasného varování před extrémním počasím a změnou klimatu v nadcházejících pěti letech, který předloží Světová meteorologická organizace na konferenci OSN o klimatu (COP 27) v Egyptě; připomíná, že zvláštní vyslanec pro summit OSN o potravinových systémech poukázal na hlubokou souvislost mezi klimatem a potravinami;

68.  vyzývá Komisi, aby poskytla rozvojovým zemím podporu při rozvoji a ochraně jejich citlivých a mladých průmyslových odvětví, prosazování potravinového zabezpečení, podpoře zmírňování změny klimatu v zemědělství a plnění unijních a mezinárodních norem v oblasti udržitelnosti vývozu jejich zemědělských produktů;

69.  domnívá se, že je důležité pomoci rozvojovým zemím zavést veřejné politiky v oblasti zemědělství a potravin, které budou schopny uspokojit potřeby jejich rychle rostoucího obyvatelstva; zdůrazňuje, že hlavním cílem politiky potravinového zabezpečení musí být celoroční udržitelné zajišťování dostatečného množství výživných, bezpečných a cenově dostupných potravin pro své občany a zároveň zaručit zemědělcům přiměřený příjem a životní úroveň; konstatuje, že v celé historii společné zemědělské politiky zrušení vývozních subvencí a oddělení přímých plateb od produkce výrazně snížilo riziko dumpingových praktik na trzích třetích zemí; vyzývá Komisi a členské státy, aby více podporovaly rozvoj zemědělství, který je schopen zajistit potravinové zabezpečení v rozvojových zemích, a aby rozhodně zvýšily své investice do územního rozvoje venkova;

70.  zdůrazňuje, že potravinové systémy jsou významných faktorem tvorby emisí skleníkových plynů; konstatuje, že budování odolnosti potravinových systémů vůči změně klimatu bude vyžadovat začlenění přizpůsobení se změně klimatu a snižování a řízení rizika katastrof do krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých politik; vyzývá Komisi a členské státy, aby rozvojové země v tomto procesu doprovázely;

71.  vyzývá EU, aby chránila přístup drobných zemědělců k půdě a dalším zdrojům, včetně osiva, infrastruktury a vody, i jejich kontrolu nad nimi;

72.  vyzývá EU, aby zajistila, aby při zadávání veřejných zakázek byla upřednostňována místní agroekologická výroba, dále aby zajistila pravidla bezpečnosti potravin, která budou vhodná pro malokapacitní produkci, ochranu domácích trhů před dovozem za nízké ceny, jakož i vzdělávání spotřebitelů a sociální ochranu s cílem zvýšit spotřebu výživných místních potravin;

73.  vyzývá EU, aby přizpůsobila své plánování v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa tak, aby aktivně podporoval globální transformaci na udržitelné potravinové systémy, které mohou poskytovat cenově dostupnou zdravou a výživnou stravu, která je spravedlivá, odolná, založená na právech, udržitelná z hlediska životního prostředí, aby byla zvláštní pozornost věnována potřebám žen a snížil se tlak výroby potravin na využívání půdy a vody;

74.  zdůrazňuje, že dopady změny klimatu mají zásadní negativní dopad na zajišťování potravin v rozvojových zemích a že přizpůsobení se změně klimatu má zásadní význam pro zajištění odolných udržitelných potravinových systémů; vyjadřuje politování nad porušením závazku, který rozvinuté země přijaly v Kodaňské dohodě z roku 2009, a sice poskytnout předvídatelné a přiměřené finanční prostředky na opatření v oblasti klimatu v rozvojových zemích, zejména na potřeby přizpůsobení, které měly v roce 2020 dosáhnout 100 miliard dolarů; vyzývá EU, aby zvýšila financování opatření v oblasti klimatu nad rámec nástroje NDICI – Globální Evropa, a to i prostřednictvím ambiciózního využívání příjmů získaných z dražeb ETS a certifikátů CBAM;

75.  naléhavě vyzývá Komisi, aby podporovala agroekologickou transformaci v partnerských zemích s cílem zajistit výživné, bezpečné, rozmanité a cenově dostupné potraviny pro všechny v průběhu celého roku a zachovat biologickou rozmanitost, zvýšit odolnost vůči změně klimatu a posílit sociální soudržnost snižováním sociálních nerovností; vyzývá Komisi, aby podpořila rozvoj místních potravinových sítí, které zaručí místní produkci a spotřebu a podpoří tvorbu pracovních míst v dané lokalitě, zaručí výrobcům a spotřebitelům spravedlivé ceny, sníží závislost zemí na dovozu i jejich zranitelnost vůči výkyvům cen na mezinárodních trzích;

76.  zdůrazňuje, že investice a intervence EU by měly být založeny na důkladném předběžném posouzení, plné transparentnosti a začlenění těch zúčastněných stran, kterých se investice a intervence dotýkají, včetně organizací občanské společnosti, aby bylo možné vypracovat spravedlivá opatření a posílit kapacity na vnitrostátní a místní úrovni, a to i pokud jde o nestátní orgány; trvá na tom, že v zájmu dosažení udržitelnějšího zemědělství a potravinových systémů v partnerských zemích je třeba přijmout kontextově specifická opatření;

77.  vyzývá k revizi akčního plánu EU v oblasti výživy, který by měl řešit všechny formy malnutrice v humanitárním, resp. rozvojovém kontextu, a zahrnout nové ambiciózní politické a finanční závazky;

78.  upozorňuje, že 45 milionů dětí mladších pěti let trpí zakrnělým růstem, který je definován jako nízký poměr hmotnosti a výšky v důsledku akutní podvýživy v raném věku; připomíná, že nadváha a obezita mezi dospělými, dospívajícími a dětmi narůstají na rekordní úroveň a že postihují 2 miliardy lidí na celém světě, z nichž 70 % žije v zemích s nízkými a středními příjmy; připomíná, že nadváha a obezita jsou spojeny s rizikem vzniku onemocnění souvisejících se stravováním, včetně nepřenosných nemocí, protože malnutrice představuje výzvu pro všechny národy bez ohledu na jejich etapu rozvoje; v důsledku toho se mnoho zemí nyní potýká s „dvojí zátěží“ spočívající v nejméně dvou typech malnutrice, kde vedle sebe existují podvýživa a nadváha a obezita; vyzývá Evropskou komisi, aby revidovala rámec politiky pro zajišťování potravin z roku 2010 a rámec politiky v oblasti výživy z roku 2013, jak k tomu vyzvaly členské státy EU v závěrech Rady z roku 2018 o posílení globálního zabezpečení potravin a výživy;

79.  vyzývá Komisi, aby zajistila plné zohlednění výživy, kdykoli EU investuje do zemědělství, hospodářského rozvoje, ochrany klimatu a přizpůsobení se změně klimatu, ochrany zdraví, zdravotnictví a dalších odvětví; podporuje revizi strategie v oblasti globálního zdraví z roku 2010 a vyzývá k tomu, aby byl do revidovaného dokumentu začleněn boj proti malnutrici; vyzývá k větší finanční podpoře na vybudování silných a odolných systémů zdravotní péče s cílem prolomit mezigenerační začarovaný kruh malnutrice a podvýživy;

Doplňková opatření v oblasti humanitární a rozvojové politiky EU

80.  trvá na tom, že by měla být posílena humanitární pomoc zemím, které čelí potravinové krizi nebo jsou zasaženy konfliktem; konstatuje, že mezinárodní společenství, včetně Evropské unie, musí usilovat o zmenšení rostoucího rozdílu mezi humanitárními potřebami a zdroji, které jsou celosvětově k dispozici; odsuzuje veškeré kroky, při nichž je přístup k potravinám využíván jako nástroj útlaku nebo válečná zbraň, a připomíná čtyři humanitární zásady: lidskost, neutralitu, nestrannost a nezávislost;

81.  zdůrazňuje, že humanitární pomoc lze použít k řešení situací, při nichž dochází k bezprostřednímu ohrožení života, kdy stávající kapacity nestačí, ale že současně je třeba využívat řešení financovaná z jiných zdrojů pomoci zaměřená na předcházení příčinám nedostatku potravin a malnutrice a jejich řešení;

82.  vítá uspořádání prvního Evropského humanitárního fóra, jehož cílem je dále posílit dopad humanitární reakce a zajistit účinnost a účelnost poskytování pomoci, a oceňuje rozhodnutí učinit z něj každoroční akci v humanitárním kalendáři; zdůrazňuje, že je důležité spolupracovat jako tým Evropa při řešení celosvětové humanitární krize v oblasti zajišťování potravin;

83.  vyzývá vlády členských států EU, aby diplomaticky předcházely konfliktům, vymýtily všechny formy malnutrice a více investovaly do předcházení konfliktům, se zvláštním zaměřením na ženy a dívky a při důsledném uplatňování rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1325; připomíná, že humanitární pomoc musí být vyňata z mezinárodních sankcí; zdůrazňuje, že je třeba nalézt udržitelná střednědobá a dlouhodobá řešení v rámci rozvojové spolupráce s cílem řešit základní příčiny nedostatku potravin;

84.  připomíná, že na Ukrajinu a Rusko připadá přibližně 30 % světového obchodu s pšenicí, 32 % obchodu s ječmenem, 17 % obchodu s kukuřicí a více než 50 % obchodu se slunečnicovým oleje a 20 % se slunečnicovými semeny; zdůrazňuje, že snížení nebo ztráta ukrajinského vývozu bude mít dopad na země, které jsou silně závislé na jejich produkci, včetně zemí, které se již teď potýkají s nedostatkem potravin, které jsou zranitelné vůči otřesům v dodávkách a růstu cen, jako je tomu v případě Afriky; vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci se svými mezinárodními partnery a příslušnými mezinárodními institucemi urychleně vyhodnotily veškeré dostupné prostředky, jak zabránit selhání platební bilance zemí dovážejících potraviny, včetně přímého financování a restrukturalizace jejich dluhu; zdůrazňuje, že je důležité upřednostňovat financování založené na grantech jako standardní možnost, zejména pro nejméně rozvinuté země;

85.  podporuje probíhající propojování humanitárního, rozvojového a mírového úsilí; zdůrazňuje, že tato zásada by měla být i nadále začleňována do humanitární pomoci i do plánování v oblasti zajišťování potravin a výživy a měla by být podložena jasnými pokyny ohledně osvědčených postupů založených na důkazech;

86.  vítá činnost EU a agentur OSN se sídlem v Římě, konkrétně FAO, WFP a IFAD, které provádějí anticipační opatření s cílem předcházet krizím předtím, než udeří, a chránit nejzranitelnější skupiny před klimatickými a člověkem způsobenými katastrofami; vyzývá k posílení koordinačních mechanismů s místními aktéry v terénu a k nalezení většího propojení mezi krátkodobými anticipačními opatřeními a dlouhodobějšími vládními programy; připomíná, že inkluzivní anticipační opatření by měla být přizpůsobena konkrétní situaci a měla by být vedena na místní úrovni a zajistit, aby se i nejzranitelnější osoby podílely na rozhodování a mohly tak řešit své specifické potřeby;

87.  podporuje aktivní úlohu EU v rámci globální sítě pro boj proti potravinovým krizím a vyzývá k rozšíření činnosti této sítě, zejména v regionálním a vnitrostátním kontextu; vyzývá členské státy, aby posílily globální síť pro boj proti potravinovým krizím v rámci její činnosti zaměřené na řešení potravinových krizí prostřednictvím mnohostranných a víceodvětvových intervencí, budování odolnosti a znalostí a uplatňování propojení oblastí humanitární pomoci, rozvoje a míru; v tomto rámci vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby spolupracovaly s rozvojovými zeměmi na navrhování a provádění inovativních politik a strategií vedených jednotlivými zeměmi s cílem řešit problém nedostatku potravin, podpořit hospodářské začleňování a dosáhnout udržitelnějších potravinových systémů;

88.  poukazuje na to, že je třeba zlepšit systémy včasného varování, protokoly o včasných opatřeních a mechanismy dohledu, aby se zajistilo, že včasné reakce budou spuštěny s dostatečným předstihem, aby se zmírnil dopad rizik ohrožujících potravinové zabezpečení a aby se přešlo od reaktivních zásahů k zásahům proaktivním, které prostřednictvím anticipačních humanitárních opatření zachraňují životy; podporuje Výbor pro zajišťování potravin jako hlavní inkluzivní mezinárodní a mezivládní politickou platformu pro zajišťování potravin a výživu;

89.  vyzývá Komisi, aby zajistila víceodvětvový přístup k výživě a prioritně začlenila potravinové zabezpečení a výživovou problematiku do opatření v oblasti zdravotnictví, vzdělávání, kvality vody, sanitárních zařízení a hygieny s cílem zajistit, aby nejméně 20 % oficiální rozvojové pomoci poskytované prostřednictvím Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa bylo věnováno na sociální začleňování a lidský rozvoj;

90.  vyzývá k začlenění výživy do všeobecné zdravotní péče, protože má zásadní význam pro ukončení podvýživy a všeobecné zdravotní péče nebude dosaženo, dokud nebudou základní opatření v oblasti výživy účinně začleněna jako základní zdravotnické služby a nebudou upřednostněna v systémech zdravotní péče; připomíná, že všeobecná zdravotní péče má zásadní význam pro lidi v průběhu celého života, hlavně pro nejchudší a nejvíce marginalizované osoby, a měla by být přizpůsobena zdravotním potřebám obyvatelstva; připomíná, že ji lze podpořit zajištěním optimálního a bezpečného krmení kojenců a malých dětí, a to i prostřednictvím kojení, snahou zajistit vyváženou a zdravou stravu, a to i prostřednictvím školního jídla, poskytováním kvalifikovaného vzdělávání v oblasti výživy a poradenstvím v oblasti souvisejících změn chování, zařazením výživy do rozpočtu na zdravotnictví, budováním zdravotnických informačních systémů s cílem přijímat včasná opatření a podporou přístupu k účinným a cenově dostupným výrobkům souvisejícím s výživou při současném omezení uvádění nezdravých potravin na trh;

91.  uznává, že výživa by měla být ústředním prvkem strategií, plánů a rozpočtů systémů zdravotní péče s cílem dosáhnout všeobecné zdravotní péče; vyzývá k větší finanční podpoře zdraví s cílem vybudovat silné a odolné systémy zdravotní péče, a tak prolomit mezigenerační začarovaný kruh podvýživy a předcházet zdravotním krizím a reagovat na ně; podporuje začlenění léčby podvýživy, preventivních služeb a zdravotnických zásahů, jako je plánování rodičovství, duševní zdraví a předporodní a poporodní péče, do balíčků základní péče ve vnitrostátních systémech zdravotní péče s cílem dosáhnout všeobecné zdravotní péče;

92.  konstatuje, že potravinové zabezpečení je úzce spojeno s přístupem k vodě; vyzývá tudíž Evropskou komisi, aby zahrnula právo na vodu a rozvoj vodohospodářské infrastruktury a infrastruktury pro čištění odpadních vod mezi svá opatření v oblasti potravinového zabezpečení v rozvojových zemích;

93.  konstatuje, že biologická rozmanitost v oblasti potravin a zemědělství zvyšuje odolnost vůči otřesům a usnadňuje adaptaci, zachovává stabilitu a podporuje oživení; připomíná, že schopnost agroekologie sladit ekonomickou, environmentální a sociální dimenzi udržitelnosti byla široce uznána ve významných zprávách, zejména panelů IPCC a IPBES, stejně jako v mezinárodním hodnocení zemědělských poznatků, vědy a techniky z hlediska rozvoje, které proběhlo pod vedením Světové banky a organizace FAO; poukazuje na to, že je důležité podporovat agroekologii, agrolesnictví, místní produkci a udržitelné potravinové systémy, které se zaměřují na rozvoj krátkých dodavatelských řetězců v rámci vnitrostátních politik i mezinárodních fór, s cílem zajistit všem potraviny a výživu a zvýšit udržitelnou produktivitu zemědělství a jeho odolnost vůči změně klimatu;

94.  naléhavě vyzývá Komisi, aby podporovala partnerské země v rozvoji udržitelných zemědělských postupů, včetně agroekologie, s cílem zvýšit úrodnost půdy, maximalizovat biologickou rozmanitost a zlepšit účinné využívání vody jako klíčové prvky pro lepší potravinové zabezpečení; bere na vědomí výzvy spojené se změnou klimatu a ztrátou biologické rozmanitosti a jejich negativní dopady na potravinové zabezpečení a zajištění výživy a také nutnost poskytnout zdroje nezbytné k tomu, aby bylo možné se této změně přizpůsobit a zmírňovat ji;

95.  konstatuje, že existuje mnoho agronomických a agroekologických přístupů, které mohou být prospěšné pro jiná podnebí a jiné situace, jako je míchání plodin, „polykultury“, agrolesnictví, včetně využití stromů z čeledi bobovitých, které jsou obzvláště dobré pro poskytování stínu a ochrany jiným plodinám a živočichům, a přilákání či zvýšení koloběhu nebo zadržování vody;

96.  poukazuje na to, že ničení deštných pralesů vede k nevratné ztrátě biologické rozmanitosti a schopnosti záchytu uhlíku a také domovů a způsobu života původních společenství obývajících tyto lesy; připomíná, že lesy významně přispívají k naplňování cílů v oblasti klimatu, ochraně biologické rozmanitosti a předcházení desertifikaci a extrémní erozi půdy; domnívá se, že snahy o zachování zdrojů zaměřené například na lesy, volně žijící a planě rostoucí druhy a na mořské a pobřežní ekosystémy musí být posíleny využitím regulačních rámců, dostatečných zdrojů a vědeckých údajů a doprovázeny opatřeními pro obnovu a řízení ekosystémů;

97.  žádá, aby byla zohledněna souvislost mezi veřejným zdravím a biologickou rozmanitostí v souladu s přístupem „jedno zdraví“; naléhavě vyzývá EU a všechny partnerské země, aby uznaly a chránily práva původních obyvatel na vlastnictví a kontrolu jejich pozemků a přírodních zdrojů na základě zvykového práva, jak je stanoveno v Deklaraci OSN o právech původních obyvatel a Úmluvě Mezinárodní organizace práce č. 169, a aby dodržovaly zásadu svobodného, předchozího a informovaného souhlasu;

98.  připomíná, že neudržitelné postupy intenzifikace zemědělství jsou hlavními příčinami úbytku biologické rozmanitosti na celém světě, včetně genetické eroze odrůd plodin a hospodářských zvířat; připomíná, že cílem strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ je do roku 2030 postupně omezit celkové využívání a riziko chemických a nebezpečných pesticidů ze zemědělství a podporovat alternativní postupy; zdůrazňuje, že značná část nebezpečných látek směřuje do chudých zemí; vítá proto záměr Komise předložit návrh na ukončení této praxe v rámci Strategie EU pro udržitelnost v oblasti chemických látek; naléhavě však vyzývá Komisi, aby podporovala hledání udržitelných a cenově dostupných alternativ k používání těchto pesticidů, aby se zabránilo vážnému narušení potravinového zabezpečení v rozvojových zemích, což by ještě prohloubilo problém hladovění nejzranitelnějších skupin obyvatel; vyzývá k poskytnutí speciální podpory pro vzdělávání a odbornou přípravu v oblasti udržitelných přístupů, pokud jde o ochranu rostlin, a alternativ k pesticidům a dále k minimalizaci expozice nebezpečným látkám;

99.  odsuzuje dvojí měřítko EU, pokud jde o pesticidy, jež umožňuje, aby byly nebezpečné látky, které jsou v EU zakázány, z EU vyváženy; zdůrazňuje, že používání některých pesticidů v intenzivním zemědělství v rozvojových zemích má kromě poškozování životního prostředí dopad i na zdraví pracovníků; vyzývá ke vzdělávání a odborné přípravě v oblasti udržitelných postupů pro ochranu rostlin, agroekologických a ekologických postupů;

100.  připomíná, že podle nejnovějších zpráv potravinové systémy přispívají až k jedné třetině emisí skleníkových plynů, až k 80 % úbytku biologické rozmanitosti a spotřebovávají až 70 % sladké vody; zdůrazňuje však, že udržitelné systémy produkce potravin by měly být uznány jako zásadní řešení těchto stávajících výzev a že je možné nasytit rostoucí světovou populaci a zároveň chránit naši planetu;

101.  vyzývá EU, aby aktivně plnila závazky v rámci akčního roku pro výživu 2021, zejména závazky vyplývající ze summitu OSN o potravinových systémech a summitu na téma „Výživa pro růst“, a aby v tomto úsilí hrála ústřední roli ve spolupráci s původními obyvateli v souladu se svou vlastní strategií „od zemědělce ke spotřebiteli; vítá rozhodnutí Evropské komise být hlavním partnerem v osmi koalicích v rámci summitu OSN o potravinových systémech;

102.  žádá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly s Africkou unií s cílem zajistit větší zapojení a investice do řešení přetrvávajících problémů v oblasti výživy v tomto regionu a podpořit Rok výživy Africké unie: „Posílení odolnosti v oblasti výživy a potravinového zabezpečení na africkém kontinentu: posílení zemědělsko-potravinářských systémů a systémů zdravotní a sociální ochrany pro urychlení rozvoje lidského, sociálního a ekonomického kapitálu“;

103.  zdůrazňuje, že digitální technologie a inteligentní a přesné zemědělství nabízejí významné příležitosti pro rozvoj udržitelných zemědělsko-potravinářských systémů a pro podporu spravedlivého hospodářského růstu podporujícího začlenění ve venkovských oblastech rozvojových zemí;

104.  poukazuje na to, že je třeba zlepšit potravinové zabezpečení a výživu v rozvojových zemích prostřednictvím uceleného a udržitelného přístupu k potravinovým systémům; vyzývá Komisi, aby přijala inkluzivní, mnohostrannou strategii založenou na právech; vyzývá Evropskou komisi, aby zajistila, aby investice EU do zemědělství, hospodářského rozvoje, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, zajištění vody a odpovídajících sanitárních a hygienických zařízení, zdraví a dalších odvětví plně zohlednily výživu tím, že do fáze plánování začlení měřitelné výsledky v oblasti výživy;

105.  zdůrazňuje, že je třeba, aby EU prosazovala lidská práva a právo na přiměřenou výživu jako ústřední zásadu a prioritu potravinových systémů, zaručila práva nejvíce marginalizovaných osob na přístup k výživným potravinám a aby uznala význam deklarace OSN o právech drobných zemědělců a dalších osob pracujících ve venkovských oblastech;

106.  podporuje rozvoj obchodních příležitostí mezi EU a rozvojovými zeměmi, které mají potenciál podpořit místní zemědělství; připomíná, že rodinní zemědělci a drobní zemědělci prokázali svou schopnost poskytovat diverzifikované produkty a udržitelným způsobem zvyšovat produkci potravin;

107.  zdůrazňuje, že pokud jde o strategie na posílení potravinového zabezpečení, je třeba uznat vedoucí úlohu zemědělců, organizací producentů a jejich zástupců, a dále zdůrazňuje, že je třeba podporovat zakládání družstev a seskupení producentů v rozvojových zemích s cílem posílit jejich kolektivní schopnost efektivněji se organizovat, zajistit si lepší postavení v potravinových řetězcích a sdílet přidanou hodnotu u vývozních produktů;

108.  zdůrazňuje, že liberalizace obchodu by mohla mít dopad na odlesňování, změnu klimatu a ztrátu biologické rozmanitosti, jakož i na produkci potravin a přístup k nim; domnívá se, že obchodní a investiční politika EU vůči rozvojovým zemím by měla být založena na obchodní politice, která podporuje ochranu lesů a biologické rozmanitosti, rozvoj místního zemědělství a místních producentů a zemědělců, podporuje plnou potravinovou soběstačnost a omezuje jev zabírání půdy a odlesňování pro účely vývozu zemědělských produktů;

109.  domnívá se, že Unie a členské státy by měly podporovat různé iniciativy „spravedlivého obchodu“ a komplexně a holisticky začlenit environmentální a sociální cíle do ustanovení všech obchodních dohod;

110.  připomíná, že pro posílení odolnosti zemědělské výroby vůči změně klimatu má zásadní význam rozmanitost osiv; připomíná, že podle odhadů tvoří osivo vypěstované přímo v zemědělských podnicích více než 80 % celkových potřeb zemědělců v některých afrických zemích; v souladu s tím vyzývá EU, aby podporovala režimy práv duševního vlastnictví v obchodních dohodách, které posilují rozvoj místně přizpůsobených odrůd osiva a osiva vypěstovaného zemědělci, ale aby se zdržela ovlivňování reformy právních předpisů o osivech, zejména v Africe, přijetím ustanovení úmluvy UPOV z roku 1991, pokud je neslučitelná s ustanoveními Mezinárodní smlouvy o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství (ITPGRFA);

111.  zdůrazňuje, že produkty rybolovu a akvakultury patří k nejzdravějším potravinám a mají nejmenší dopad na přírodní prostředí; poukazuje na to, že mohou přispět k dosažení několika cílů udržitelného rozvoje, zejména cíle č. 2 „Konec hladu“; vyzývá proto Komisi, aby do přijímání strategií potravinového zabezpečení začlenila produkty rybolovu a akvakultury, a to i pro rozvojové země;

112.  vybízí EU, aby nadále usilovala o uzavření mnohostranných jednání o dotacích na rybolov v rámci Světové obchodní organizace – provádění cíle udržitelného rozvoje 14.6 – s cílem zakázat některé formy dotací na rybolov, které přispívají k nadměrné kapacitě a nadměrnému rybolovu, odstranit dotace, které přispívají k nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, a nezavádět podobné nové dotace, a to v plném souladu s cíli stanovenými v Zelené dohodě pro Evropu, 8. akčním programu pro životní prostředí a Pařížské dohodě;

113.  vyzývá k tomu, aby globální rozměr strategie v oblasti biologické rozmanitosti podporoval právo na přiměřenou výživu, přispíval k provádění Deklarace OSN o právech rolníků a jiných osob pracujících ve venkovských oblastech s cílem činit kroky ke globálnímu zlepšení pracovních podmínek zemědělských pracovníků a příjmů drobných zemědělců, kteří jsou součástí mezinárodních potravinových dodavatelských řetězců, a zajistil, aby zásada předběžné opatrnosti byla zahrnuta do všech požadavků na bezpečnost potravin; dále vyzývá EU, aby sladila svou obchodní politiku s cíli strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti a s cílem dosáhnout uhlíkové neutrality podle Zelené dohody pro Evropu;

114.  zdůrazňuje, že nezbytným předpokladem pro úspěšné dosažení cílů udržitelnosti je, aby třetí země jednající na globální úrovni přispěly svým dílem;

115.  zdůrazňuje hodnotu potravin, které musí být rovněž chápány ne jen jako pouhá komodita, ale spíše jako právo lidí, které je třeba realizovat, a je třeba lépe posoudit hospodářský, sociální a environmentální dopad a externality a podle potřeby je zmírňovat nebo využívat pákového efektu;

116.  žádá, aby byla přijata posílená opatření na mezinárodní úrovni s cílem zajistit, aby ústředním prvkem politického rozhodování bylo potravinové zabezpečení, aby se zabránilo nedostatku potravin a zajistila výživa v nejzranitelnějších zemích;

117.  vyzývá k trvalému úsilí o zajištění konzistentnosti politik EU v souladu se zásadou soudržnosti politik ve prospěch udržitelného rozvoje; naléhavě žádá, aby bylo zajištěno, aby evropský vývoz nebránil rozvoji místní produkce a místních trhů; zdůrazňuje, že dohody EU o volném obchodu by neměly narušovat místní zemědělství, poškozovat malé producenty ani zvyšovat závislost na dovozu potravin; naléhavě vyzývá k podpoře místní výroby a spotřeby, která může zajistit vytváření místních pracovních příležitostí, spravedlivé ceny, ochranu zdraví a bezpečnosti pracovníků, snížit závislost zemí na dovozu a jejich zranitelnost vůči mezinárodním výkyvům cen;

118.  poukazuje na to, že jsou potřebné jasné pokyny k tomu, jak na úrovni EU dosahovat soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a zároveň zohledňovat potenciálně protichůdné politické cíle; naléhavě vyzývá EU, aby zajistila soudržnost evropských zemědělských a obchodních politik na podporu potravinového zabezpečení a potravinové soběstačnosti a aby chránila místní a regionální trhy;

o
o   o

119.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1. (2) Úř. věst. L 163, 2.7.1996, s. 1. (3) Přijaté texty, P9_TA(2021)0505. (4) https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-9-2022-0073_CS.html (5) Úř. věst. C 289, 9.8.2016, s. 71. (6) Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 10. (7) Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 10. (8) Přijaté texty, P9_TA(2022)0099. (9) Úř. věst. C 25, 30.1.2008, s. 1. (10) FAO, The State of World Fisheries and Aquaculture 2020 (Stav světového rybolovu a akvakultury), https://www.fao.org/3/ca9231en/CA9231EN.pdf. (11) spolusponzorovaný seminář IPBES-IPCC, Biologická rozmanitost a změna klimatu, zpráva ze semináře. (12) The State of Food Security and Nutrition in the World Report 2021 (Zpráva o stavu potravinového zabezpečení a výživy ve světě v roce 2021). (13) Global Report on Food Crises 2021 (Globální zpráva o potravinové krizi za rok 2021), aktualizovaná zářijová verze. (14) dobrovolné zásady Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) na podporu postupného uplatňování práva na přiměřenou výživu v souvislosti s vnitrostátním zabezpečením potravin. (15) The State of Food Security and Nutrition in the World Report 2021 (Zpráva o stavu potravinového zabezpečení a výživy ve světě v roce 2021): https://www.fao.org/3/cb4474en/cb4474en.pdf. (16) The State of Food Security and Nutrition in the World Report 2021 (Zpráva o stavu potravinového zabezpečení a výživy ve světě v roce 2021). (17) UNICEF, Světová zdravotnická organizace a Světová banka, společné odhady podvýživy dětí, Levels and trends in child malnutrition, 2021. (18) FAO, The State of World Fisheries and Aquaculture 2020 (Stav světového rybolovu a akvakultury), https://www.fao.org/3/ca9231en/CA9231EN.pdf. (19) Global Report on Food Crises 2021 (Globální zpráva o potravinové krizi za rok 2021). (20) Via Campesina definuje potravinovou suverenitu jako „právo národů na zdravé a kulturně vhodné potraviny vyrobené ekologicky vhodnými a udržitelnými metodami a jejich právo definovat své vlastní potravinové a zemědělské systémy.“ Zajišťování potravin podle Výboru organizace FAO pro celosvětové zajišťování potravin existuje tehdy, pokud „všichni lidé mají kdykoli fyzický a ekonomický přístup k dostatečným, bezpečným a výživným potravinám, aby uspokojili své stravovací potřeby a potravinové preference pro aktivní a zdravý život“. (21) https://www.oxfam.org/en/empowering-women-farmers-end-hunger-and-poverty (22) Jones, Andrew D; Creed-Kanashiro, Hilary; Zimmerer, Karl S.; De Haan, Stef; Carrasco, Miluska; Meza, Krysty; Cruz-Garcia, Gisella S.; Tello, Milka; Amaya, Franklin Plasencia; Marin, R Margot; and Ganoza, Lizette. 2018. Farm-level agricultural biodiversity in the Peruvian Andes is associated with greater odds of women achieving a minimally diverse and micronutrient adequate diet (Zemědělská biologická rozmanitost na úrovni zemědělských podniků v peruánských Andách je spojena s větší pravděpodobností, že ženy dosáhnou minimálně rozmanité a z hlediska stopových živin odpovídající stravy). Journal of Nutrition 148(10): 1625-1637.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2022 o akčním plánu EU pro sociální ekonomiku (2021/2179(INI))

P9_TA(2022)0288 A9-0192/2022

Evropský parlament,

–  s ohledem na evropský pilíř sociálních práv (EPSP),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. prosince 2021 nazvané „Rozvoj hospodářství ve prospěch lidí: akční plán pro sociální ekonomiku“ (COM(2021)0778),

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, kterou podepsala a ratifikovala EU a všechny její členské státy, a zejména na článek 27 o práci a zaměstnávání,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2021 nazvané „Unie rovnosti: Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030“ (COM(2021)0101),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. října 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategický rámec EU pro rovnost, začlenění a účast Romů“ (COM(2020)0620) a doporučení Rady ze dne 12. března 2021 o rovnosti, začlenění a účasti Romů (2021/C 93/01)

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. června 2021 nazvané „Koordinace hospodářských politik v roce 2021: překonání pandemie COVID-19, podpora oživení a modernizace naší ekonomiky“ (COM(2021)0500),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2016 s názvem „Budoucí evropští lídři: iniciativa pro začínající a rychle se rozvíjející podniky (COM(2016)0733),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. října 2011 nazvané „Iniciativa pro sociální podnikání: vytvářet příznivé prostředí pro podporu sociálních podniků v rámci sociálního hospodářství a sociálních inovací“ (COM(2011)0682),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. února 2004 o podpoře družstevních společností v Evropě (COM(2004)0018),

–  s ohledem na Evropskou agendu dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost ze dne 1. července 2020,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek(1) (směrnice o zadávání veřejných zakázek),

–  s ohledem na Portský sociální závazek, který podepsalo portugalské předsednictví Rady, předseda Parlamentu a zástupci sociálních partnerů a organizací občanské společnosti,

–  s ohledem na Portské prohlášení ze dne 8. května 2021, jež schválila Evropská rada,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 7. prosince 2015 na téma „Podpora sociální ekonomiky jakožto jednoho z klíčových motorů hospodářského a sociálního vývoje v Evropě“,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. ledna 2022 nazvané „Inovativní finanční nástroje v rámci rozvoje podniků se sociálním dopadem“,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 27. dubna 2021 o úloze sociální ekonomiky při vytváření pracovních míst a provádění evropského pilíře sociálních práv,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 22. září 2016 nazvané „Vnější rozměr sociální ekonomiky“,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 23. prosince 2009 nazvané „Různé formy podniků“ (2009/C 318/05),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 1. července 2021 k akčnímu plánu pro sociální ekonomiku (CDR 5860/2020),

–  s ohledem na politický dokument Evropské komise a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z roku 2022 o maximálním využití přínosu sociální ekonomiky pro oběhové hospodářství,

–  s ohledem na pokyny pro místní samosprávy týkající se politik sociální a solidární ekonomiky, které v roce 2021 zveřejnil Výzkumný ústav OSN pro sociální rozvoj,

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení ze dne 4. dubna 2019 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu plus (ESF+)(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. února 2022 obsahující doporučení Komisi o statutu evropských přeshraničních sdružení a neziskových organizací(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. září 2021 o spravedlivých pracovních podmínkách, právech a sociální ochraně pracovníků platforem – nové formy zaměstnanosti související s digitálním rozvojem(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2021 o stárnutí starého kontinentu: možnosti a výzvy spojené s politikou zaměřenou na stárnutí po roce 2020(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. února 2021 o sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, které se týká Evropské agendy dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2018 o úloze finanční účasti zaměstnanců při vytváření pracovních míst a motivování nezaměstnaných(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2020 o řešení míry bezdomovectví v Evropské unii(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2018 obsahující doporučení Komisi o statutu sociálních a solidárních podniků(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2015 o úloze sociálního podnikání a sociálních inovací v boji proti nezaměstnanosti(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. července 2013 o přispění družstev k překonání krize(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. července 2013 o návrhu nařízení Rady o statutu evropské nadace(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2013 obsahující doporučení Komisi o statutu evropské vzájemné společnosti(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. listopadu 2012 o iniciativě pro sociální podnikání – Vytvářet příznivé prostředí pro podporu sociálních podniků v rámci sociálního hospodářství a sociálních inovací(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. února 2009 o sociálním hospodářství(15),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 1987 o neziskových sdruženích v Evropských společenstvích(16),

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro regionální rozvoj,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A9-0192/2022),

A.  vzhledem k tomu, že sociální ekonomika zahrnuje různé druhy soukromých subjektů nezávislých na veřejných orgánech, jako jsou družstva, vzájemné společnosti, sdružení (včetně charitativních organizací), nadace, sociální podniky a další právní formáty, které se všechny vyznačují odlišnými provozními a organizačními zásadami a rysy, jako je upřednostňování lidí, jakož i sociální a environmentální účely před ziskem, opětovné investování většiny zisků/přebytků do udržitelnosti daného subjektu a obecného zájmu na poskytování zboží a služeb svým členům nebo společnosti jako celku a demokratické nebo participativní řízení;

B.  vzhledem k tomu, že ačkoli jsou v zemích EU zapotřebí srovnatelné mechanismy shromažďování údajů o odvětví sociální ekonomiky, sociální ekonomika podle akčního plánu Komise pro sociální ekonomiku (plán SEAP) představuje 2,8 milionu subjektů v Evropské unii a zaměstnává přibližně 13,6 milionu pracovníků (mezi 0,6 a 9,9 % pracovní síly v závislosti na zemi); vzhledem k tomu, že počet subjektů sociální ekonomiky a míra zaměstnanosti v tomto odvětví v EU se liší v závislosti na definici subjektu sociální ekonomiky, odhadech a vnitrostátních statistikách; vzhledem k tomu, že více než třetina placených pracovních míst v odvětví sociální ekonomiky je v odvětví sociálních služeb; vzhledem k tomu, že sociální ekonomika nabízí nevyužitý potenciál pro vytváření pracovních míst a je důležitým nástrojem boje proti sociálnímu vyloučení a chudobě, v neposlední řadě prostřednictvím iniciativ v oblasti aktivní zaměstnanosti zavedených v několika členských státech, jako je území s nulovou dlouhodobou nezaměstnaností, vzhledem k tomu, že Komise by měla vyjmenovat a zmapovat stávající iniciativy, aby lépe porozuměla jejich fungování a účinnosti a aby sdílela osvědčené postupy s členskými státy;

C.  vzhledem k tomu, že zásada subsidiarity je jedním ze základních kamenů fungování Evropské unie; vzhledem k tomu, že sociální ekonomika je jedním z nejlepších příkladů jejího uplatňování;

D.  vzhledem k tomu, že sociální ekonomika hraje důležitou úlohu při zmírňování a řešení krátkodobých a dlouhodobých dopadů onemocnění COVID-19 na sociální trh, společnost a hospodářství EU a stimuluje sociální a hospodářskou odolnost a přispívá k ní díky hospodářské a sociální udržitelnosti svého obchodního modelu12;

E.  vzhledem k tomu, že sociální ekonomika přispívá k dobře fungujícím systémům sociálního zabezpečení a má z nich prospěch; vzhledem k tomu, že za zajištění všeobecného, cenově dostupného a rovného přístupu občanů k vysoké úrovni veřejných služeb a blahobytu však nesou konečnou odpovědnost stát a veřejné orgány; vzhledem k tomu, že organizace sociální ekonomiky hrají doplňkovou úlohu a měly by tak činit i nadále, avšak nenahrazují poskytování služeb v první linii státními nebo regionálními veřejnými orgány;

F.  vzhledem k tomu, že subjekty sociální ekonomiky prokázaly velkou odolnost a inovativnost tváří v tvář nepříznivým situacím, ale během pandemie COVID-19 čelily obtížím, jako jsou poklesy činnosti, omezené hotovostní rezervy nebo potřeba přesunout svou podnikatelskou činnost na internet;

G.  vzhledem k tomu, že nové environmentální, hospodářské a sociální výzvy, které pandemie učinila naléhavějšími, podnítily hlubší úvahy o úloze sociální ekonomiky;

H.  vzhledem k tomu, že subjekty sociální ekonomiky mají ve většině členských států dlouhou, ale různorodou historii, přičemž většina z nich přijala v této oblasti zvláštní právní předpisy; vzhledem k tomu, že subjekty sociální ekonomiky se prosadily jako klíčové sociální a hospodářské subjekty, které mohou hrát důležitou úlohu na trhu; vzhledem k tomu, že se stále potýkají se značnými překážkami, které brání jejich hospodářskému a celkovému sociálnímu dopadu; vzhledem k tomu, že členské státy musí přijmout zvláštní právní předpisy s cílem překonat tyto překážky a umožnit konsolidaci a rozvoj sociální ekonomiky a zajistit, aby subjekty sociální ekonomiky mohly účinně soutěžit ve všech hospodářských odvětvích;

I.  vzhledem k tomu, že organizace sociální ekonomiky působí v klíčových odvětvích, jako je zdravotnictví, dlouhodobá péče, sociální oblast, vzdělávání a odborná příprava, kultura a podpora kulturního dědictví, pokročilé technologie, bydlení, volný čas, oběhové hospodářství, obnovitelná energie a nakládání s odpady; vzhledem k tomu, že díky svému místnímu ukotvení, sociálnímu a integračnímu charakteru jsou nedílnou součástí evropského sociálního modelu;

J.  vzhledem k tomu, že sociální ekonomika je základní složkou sociálně tržního hospodářství EU a hnací silou provádění evropského pilíře sociálních práv a jeho cílů; vzhledem k tomu, že organizace sociální ekonomiky hrají roli v aktualizované průmyslové strategii(17), neboť vytvářejí základ proudržitelnější a odolnější hospodářství EU, které nikoho neopomíjí;

K.  vzhledem k tomu, že digitální transformace nabízí sociální ekonomice mnoho příležitostí; vzhledem k tomu, že subjekty sociální ekonomiky potřebují odbornou přípravu, aby udržely krok na rychle se rozvíjejících a konkurenceschopných digitálních trzích;

L.  vzhledem k tomu, že subjekty sociální ekonomiky tradičně hrají důležitou úlohu při integraci a zaměstnávání znevýhodněných pracovníků, jakož i při poskytování služeb těmto pracovníkům, zejména osobám se zdravotním postižením, a to i prostřednictvím sociálních podniků pro pracovní integraci (WISE) v rámci Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, čímž zlepšují jejich pohodu a duševní zdraví;

M.  vzhledem k tomu, že odvětví sociálních služeb, které je součástí sociální ekonomiky, čelí problémům, jako jsou nízké mzdy a nejisté pracovní podmínky, jež je třeba účinně řešit;

N.  vzhledem k tomu, že družstva mohou hrát roli v demokratizaci digitální práce, například vytvářením pracovních platforem vlastněných pracovníky;

O.  vzhledem k tomu, že v sociální ekonomice hraje aktivní a zásadní úlohu více než 82,2 milionu dobrovolníků(18); vzhledem k tomu, že dobrovolnictví je důležité jak pro mladší generaci, tak pro starší lidi, pro něž v některých případech představuje významnou příležitost hrát aktivní úlohu ve společnosti;

P.  vzhledem k tomu, že současná situace způsobená válkou na Ukrajině poukázala na význam místních komunit a solidarity v Evropské unii a v zemích sousedících s Ukrajinou; vzhledem k tomu, že sociální ekonomika není v těchto zemích obecně dobře rozvinutá; vzhledem k tomu, že větší zapojení podniků sociální ekonomiky by mohla být velkou výhodou při koordinaci podpory ukrajinským uprchlíkům;

Q.  vzhledem k tomu, že sociální ekonomika hraje důležitou úlohu při podpoře inkluzivní ekologické a digitální transformace;

R.  vzhledem k tomu, že Parlament v předchozích usneseních zdůraznil význam usnadnění rozvoje přeshraničních činností a přístupu vzájemných společností, sdružení a nadací na vnitřní trh;

S.  vzhledem k tomu, že k úspěšnému převodu podniků na zaměstnance přispívá právní a politický rámec, který odpovídajícím způsobem chrání a podporuje zaměstnanecké družstevní podniky, soubor politických opatření zaměřených na usnadnění převodu podniků na zaměstnance a vysoká úroveň organizace a konsolidace zaměstnaneckých družstev v organizacích/svazech;

T.  vzhledem k tomu, že model sociální ekonomiky má velký potenciál oslovit nejzranitelnější a znevýhodněné komunity, jako jsou Romové, a výrazně zlepšit jejich přístup k právům, zdrojům a službám, jakož i jejich profesní, sociální a občanskou účast;

U.  vzhledem k tomu, že investoři vnímají organizace sociální ekonomiky jako vysoce rizikové(19);

1.  vítá akční plán Komise pro sociální ekonomiku (dále „SEAP“), hlavní zásady sociální ekonomiky, které jsou v něm stanoveny, politický impuls, který poskytuje jejímu rozvoji, a množství oznámených opatření; konstatuje však, že některé aspekty týkající se zaměstnanosti a sociálních věcí v sociální ekonomice by mohly být dále posíleny;

2.  zdůrazňuje pluralitu cílů sociální ekonomiky a její důležitou úlohu při zlepšování odolnosti hospodářství, zajišťování spravedlivé transformace, snižování nerovností, poskytování kvalitních pracovních příležitostí zranitelným skupinám, podpoře nezávislého života, posilování pocitu společenství, boji proti vylidňování a posilování rozvoje venkovských oblastí, provádění zásad evropského pilíře sociálních práv a dosahování vzestupné sociální konvergence;

3.  vybízí členské státy, aby k provádění zásad evropského pilíře sociálních práv využívaly systémy sociální ekonomiky;

4.  konstatuje, že krize COVID-19 poukázala na klíčovou úlohu organizací sociální ekonomiky, které pomáhají lidem překonávat jejich mnohé obtíže, a zajišťují tak sociální soudržnost, a že sociální ekonomika prokázala svůj význam a svou odolnost;

5.  domnívá se, že unijní a vnitrostátní opatření za účelem podpory rozvoje sociální ekonomiky jsou obzvláště významná v současném kontextu, ve kterém je v důsledku hospodářské a sociální krize vyvolané onemocněním COVID-19 nezbytné mobilizovat veškerý potenciál sociální ekonomiky v zájmu hospodářského oživení, podpory sociálního podnikání a tvorby kvalitních pracovních míst; zdůrazňuje, že subjekty sociální ekonomiky hrají zásadní úlohu při zlepšování odolnosti hospodářství a společnosti po pandemii COVID-19;

6.  zdůrazňuje, že ačkoli je sociální ekonomika významným zdrojem hospodářského růstu a tvorby pracovních míst, je třeba učinit více pro podporu tohoto modelu, včetně zásad solidarity, sociálního začleňování a sociálních investic, na nichž je založen; naléhavě proto vyzývá Komisi a členské státy, jakož i regionální a místní orgány, aby zvýšily úsilí o další podporu sociální ekonomiky a začlenění rozměru sociální ekonomiky do příslušných politik, programů a postupů, jako jsou ty, které jsou relevantní pro probíhající transformaci, jako je ekologická a digitální transformace na úrovni Unie i celosvětově prostřednictvím vnější činnosti EU;

7.  vybízí členské státy, aby podporovaly subjekty sociální ekonomiky při vytváření programů sociálních inovací, které zlepší rozvoj a poskytování sociálních služeb a zlepší dostupnost služeb pro nejzranitelnější osoby, včetně osob se zdravotním postižením a starších osob;

8.  znovu vyzývá(20) k tomu, aby se zásada „zelenou malým a středním podnikům“ stala hlavní zásadou při navrhování budoucích právních předpisů a přijímání politik, aniž by došlo k oslabení stávajících pravidel, norem a práv, jako je ochrana životního prostředí a spotřebitelů, aby regulační rámce na jedné straně více podporovaly mikropodniky a malé a střední subjekty při uplatňování stávajících pravidel a předpisů a na straně druhé posílily rozvoj, udržitelnost a růst sociální ekonomiky;

9.  domnívá se, že by měly být navrženy konkrétní strategie a následná opatření pro dosažení cílů plánu SEAP, a to s přihlédnutím k vnitrostátním právním předpisům a postupům; zdůrazňuje, že je třeba podrobněji rozpracovat vzájemné vazby mezi akčním plánem SEAP a dalšími iniciativami EU, jako je akční plán evropského pilíře sociálních práv, Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením nebo evropská platforma pro boj proti bezdomovectví; domnívá se, že je nezbytné stanovit harmonogram pro všechna opatření zahrnutá do strategického akčního plánu pro životní prostředí, jakož i pro jejich monitorování a hodnocení, s cílem vést příslušné orgány při provádění akčního plánu SEAP a zajistit soudržnost politik;

10.  zdůrazňuje, že subjekty sociální ekonomiky jednají v obecném zájmu a přitom vytvářejí pracovní místa, poskytují sociálně inovativní služby a zboží, usnadňují sociální začleňování a podporují udržitelnější a lokálně zakotvenější ekonomiku; podtrhuje fakt, že pokud se úloha sociální ekonomiky při vytváření a udržování pracovních míst týká i znevýhodněných pracovníků a znevýhodněných regionů, je zapotřebí odpovídající podpory, aby se těmto subjektům dostalo náležitého uznání;

11.  vyjadřuje politování nad tím, že 11,6 % pracovních míst v soukromém sektoru členských států je nehlášených, a zdůrazňuje, že jsou zapotřebí politická opatření pro boj proti nehlášené práci a účinné prosazování práv pracovníků; zdůrazňuje přínos organizací sociální ekonomiky, zejména družstev, k boji proti nehlášené práci;

12.  zdůrazňuje, že je třeba podporovat možnosti přímého veřejného financování ve formě grantů, např. prostřednictvím fondů EU, jakož i soukromých investic do odvětví sociální ekonomiky, zejména s ohledem na zvýšenou poptávku po službách poskytovaných organizacemi sociální ekonomiky během pandemie COVID-19 a při oživení po pandemii;

13.  opakuje, že v zájmu dosažení plného potenciálu akčního plánu SEAP musí Komise a členské státy zaručit, aby provádění akčního plánu nikoho neopomíjelo, ale zajistilo plné partnerství se všemi zúčastněnými stranami sociální ekonomiky, včetně neziskových poskytovatelů sociálních služeb a občanské společnosti na všech úrovních, včetně církevních charitativních organizací, aby byla zajištěna srozumitelnost a koordinace mezi zúčastněnými stranami;

Vytvoření příznivého prostředí pro sociální ekonomiku

14.  připomíná členským státům, že směrnice o zadávání veřejných zakázek umožňuje veřejným zadavatelům využívat zadávání veřejných zakázek k plnění environmentálních a sociálních cílů, a zejména umožňuje vyhrazená nabídková řízení pro subjekty, které splňují kritéria kvality a jejichž hlavním cílem je začlenění osob se zdravotním postižením nebo jiných skupin ohrožených sociálním vyloučením mezi pracovníky; vyzývá veřejné orgány, aby uznaly sociálně a environmentálně odpovědné zadávání veřejných zakázek jako investici do sociálně-ekonomické struktury s velkým potenciálem pro kombinování sociálních a konkurenceschopných cílů; poukazuje na to, že začlenění environmentálních a sociálních požadavků do nabídkových řízení může mít zásadní význam pro rozvoj odvětví sociální ekonomiky; vyzývá Komisi, aby dále prosazovala sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek a osvědčené postupy s cílem posílit sociálně odpovědné obchodní postupy, a vybízí členské státy, aby usilovaly o to, aby veškeré veřejné finanční prostředky vyplácené ve formě veřejných zakázek byly podmíněny dodržováním platných povinností v oblasti environmentálního, sociálního a pracovního práva stanoveného právem Unie nebo vnitrostátním právem, kolektivními smlouvami nebo mezinárodním environmentálním, sociálním a pracovním právem;

15.  vybízí členské státy, aby systematicky přijímaly strategie zaměřené na rozvoj sociálně odpovědného zadávání veřejných zakázek, a vytvořily tak vazbu mezi poskytováním služeb a produktů a přínosem pro sociální cíle napříč různými oblastmi politik; domnívá se, že provedení směrnice o zadávání veřejných zakázek musí být spojeno s iniciativami zaměřenými na zvýšení povědomí o vztahu mezi veřejnými výdaji a jejich příspěvkem k dosažení cílů udržitelného rozvoje a na budování kapacit úředníků odpovědných za zadávání veřejných zakázek a subjektů sociální ekonomiky; vybízí úředníky pro zadávání veřejných zakázek, aby před vypracováním zadávací dokumentace prováděli předběžné konzultace s cílem lépe pochopit, co mohou organizace sociální ekonomiky nabídnout a jak mohou plnit požadavky zadávacího řízení; vyzývá zadavatele, aby neudělovali zakázky pouze na základě nejnižší ceny, ale na základě nejlepší hodnoty, a aby tak zohledňovali kritéria kvality a sociální dopady; vyzývá členské státy, aby posílily transparentnost a předcházely korupci při zadávání veřejných zakázek; zdůrazňuje, že je třeba, aby příslušné orgány prozkoumaly spolupráci a partnerství, pokud jde o přístup subjektů sociální ekonomiky k veřejným zakázkám, jako je tomu v některých členských státech;

16.  zdůrazňuje, že odkupy pracovníků mohou být možným řešením, jak zabránit ztrátám pracovních míst v důsledku restrukturalizace; vítá stávající iniciativy v členských státech, jejichž cílem je poskytnout pracovníkům, kteří se zajímají o proces odkupu, a družstvům, která vyplývají z odkupů pracovníků, struktury na podporu podnikání, včetně právního poradenství, finanční podpory, pomoci při přípravě obchodních plánů a poskytování údajů potřebných pro externí investory; vybízí další členské státy, aby prováděly podobné iniciativy a zahrnuly toto téma do doporučení Rady z roku 2023 s cílem tyto iniciativy dále podporovat na regionální a vnitrostátní úrovni; zdůrazňuje úlohu zástupců zaměstnanců, včetně odborů, při podpoře svazů družstev napomáhajících odkupu pracovníků a při navazování kontaktů s nimi s cílem zlepšit jejich šance na úspěch;

17.  mimoto naléhavě vyzývá Komisi, aby i nadále úzce spolupracovala s členskými státy na hledání nástrojů a řešení k odstranění překážek a urychlení právních postupů pro převod vlastnictví podniku po jeho uzavření na zaměstnance prostřednictvím zaměstnaneckých družstev nebo jiných forem podniků sociální ekonomiky vlastněných zaměstnanci; vyzývá Komisi, aby vytvořila platformu EU pro výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy, místními a regionálními orgány a sítěmi sociální ekonomiky;

18.  zdůrazňuje, že je důležité podporovat družstevní model a jeho zásady účasti pracovníků a demokracie; vybízí členské státy, aby vytvořily příznivé právní prostředí pro zakládání a fungování družstev, včetně zaměstnaneckých družstev;

19.  zdůrazňuje současnou práci EU na rozšíření taxonomie udržitelného financování na sociální cíle; domnívá se, že taxonomie EU musí být relevantní ze sociálního hlediska a zároveň zohledňovat situaci mikropodniků a malých a středních podniků, neboť může být hnací silou investic do sociální ekonomiky, pokud je tato investice řádně sladěna se zásadami a rysy sociální ekonomiky;

20.  zdůrazňuje, že je důležité posílit podnikatelské plánování a dovednosti subjektů sociální ekonomiky v oblasti provádění a hodnocení, jakož i relevantní mediální gramotnost, manažerské dovednosti, participativní vedení, celoživotní učení, odolnost a dovednosti potřebné pro probíhající transformaci, včetně ekologické a digitální transformace, a to podporou aliance sociálních dovedností a dovedností; se zájmem očekává připravovaný „Pakt pro dovednosti pro sociální ekonomiku“, který bude do těchto dovedností investovat; a vyzývá zúčastněné strany sociální ekonomiky, aby plně sladily s cíli evropského pilíře sociálních práv tím, že zajistí, aby alespoň 60 % jejich zaměstnanců do roku 2030 každoročně absolvovalo odbornou přípravu;

21.  vyzývá Komisi, aby podporovala investice se sociálním dopadem a posoudila stávající opatření ke zvýšení účasti občanů na iniciativách v oblasti financování sociálního dopadu s cílem zvýšit financování subjektů sociální ekonomiky a jejich viditelnost;

22.  vyzývá Komisi, aby společně se zúčastněnými stranami sociální ekonomiky a akademickými pracovníky pečlivě prozkoumala proveditelnost a praktičnost dluhopisů se sociálním dopadem;

23.  vyjadřuje politování nad tím, že subjekty sociální ekonomiky se dostatečně nevyskytují v osnovách běžného školního a vysokoškolského vzdělání(21); s ohledem na výše uvedené vyzývá reprezentativní odvětvové subjekty a příslušné veřejné orgány, aby ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami přezkoumaly a vyhodnotily učební osnovy na všech úrovních vzdělávání, od základního až po vysokoškolské vzdělávání, včetně odborného vzdělávání a přípravy, a aby předložily politická doporučení; zdůrazňuje, že je nezbytné podporovat sociální ekonomiku mezi mladými lidmi; žádá Komisi, aby zajistila nepřetržitou spolupráci mezi Evropským centrem kompetencí pro sociální inovace a vysokoškolskými institucemi ve všech členských státech s cílem rozvíjet společné projekty a zvyšovat povědomí o možnostech, které sociální ekonomika nabízí budoucím mladým podnikatelům a nedostatečně zastoupeným skupinám, jako jsou osoby se zdravotním postižením, ženy, starší osoby a sociálně zranitelné skupiny;

24.  zdůrazňuje, že subjekty sociální ekonomiky jsou již po desetiletí lídrem při zavádění oběhových obchodních modelů, zejména v oblasti opětovného využívání, oprav a recyklace, čímž urychlují přechod k oběhovému hospodářství a posilují důraz na pozitivní sociální dopady(22); podporuje iniciativu Komise zaměřenou na posílení schopnosti sociální ekonomiky dále rozvíjet ekologičtější služby a produkty;

25.  zdůrazňuje odlišnou povahu družstev využívajících energii z obnovitelných zdrojů v sociální ekonomice (jakožto součásti energetických komunit) v energetickém systému, neboť podporují udržitelnou výrobu a spotřební praxi energie, posilují odpovědnost komunit a sociální inovace, přinášejí široké výhody a lze je využít k zajištění bezpečnosti dodávek na odlehlých místech a na některých ostrovech;

26.  zdůrazňuje zásadní úlohu subjektů sociální ekonomiky, včetně vzájemných společností, v odvětví péče a zdůrazňuje významný růstový potenciál sociální ekonomiky v této oblasti, který může reagovat na zvýšenou poptávku po pečovatelských službách a řešit přetrvávající problémy, jako je demografické stárnutí; vyzývá Komisi a členské státy, aby vhodnými politikami podporovaly odvětví kvalitní péče a zajistily, aby nadcházející revize úpravy státní podpory zajistila větší flexibilitu pro subjekty sociální ekonomiky poskytující sociální a zdravotnické služby;

27.  zdůrazňuje, že je důležité přikládat větší význam metodám a postupům měření sociálního dopadu; vyzývá Komisi, aby s podporou zúčastněných stran evropské sociální ekonomiky pečlivě posoudila vývoj metod měření sociálního dopadu, které mohou odpovídat rozmanitosti subjektů sociální ekonomiky a dále přilákat sociální investice;

28.  zdůrazňuje, že sociální ekonomika hraje důležitou úlohu při podpoře rovnosti žen a mužů a poskytování pracovních příležitostí ženám, zejména těm z nich, které se nacházejí ve zranitelných situacích, a může být vstupním bodem pro přechod od neformálního k formálnímu zaměstnání; konstatuje, že ženy často tvoří více než 60 % pracovní síly v sociální ekonomice a že rozdíly v odměňování a vedení jsou podle zpráv nižší; vyzývá Komisi a členské státy, aby odstranily veškeré překážky pro ženy s cílem dosáhnout rovnosti žen a mužů; vyzývá k posílení genderového rozměru v politikách a přístupu k financování pro ženy působící v subjektech sociální ekonomiky vzhledem k větším obtížím, s nimiž se ženy potýkají při přístupu k financování ve srovnání s muži; žádá Komisi, aby v nadcházející evropské strategii v oblasti péče vytyčila jasnou úlohu pro sociální ekonomiku;

29.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily vnitrostátní, nadnárodní a meziregionální partnerství pro budování kapacit a formální dohody se sítěmi sociální ekonomiky a organizacemi, které je zastupují; poukazuje na to, že je nezbytné zajistit podmínky pro další rozvoj a profesionalizaci subjektů sociální ekonomiky, čehož lze dosáhnout poskytováním poradenských služeb, jako je individuální poradenství a odborné vedení, financování budování kapacit, odborná příprava a vzdělávání, zvyšování kvalifikace a rekvalifikace, inkubační služby a přístup k právnímu poradenství;

30.  zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou mohou hrát nové technologie a umělá inteligence, jsou-li dostupné všem, při vytváření pracovních míst a rozvoji a rozšiřování sociální ekonomiky; zdůrazňuje, že je důležité poskytnout podnikatelům a zaměstnancům sociální ekonomiky, se zvláštním zaměřením na zranitelné pracovníky, lepší přístup k programům odborné přípravy v oblasti digitálních dovedností a pokročilých technologií, a to jak na úrovni Unie, tak na vnitrostátní úrovni, a vyzývá Komisi a členské státy, aby prozkoumaly, jak mohou tradiční podniky, veřejný sektor a subjekty sociální ekonomiky spolupracovat za tímto účelem; konstatuje, že digitální transformace v sociální ekonomice by měla být podporována mimo jiné prostřednictvím zdanění, zadávání veřejných zakázek a státní podpory;

31.  zdůrazňuje, že sociální ekonomika představuje cestu, jak řešit problémy měst; vyzývá k tomu, aby financování bylo směrováno na místní úroveň, a to i v městských oblastech;

32.  vítá skutečnost, že mnoho místních a regionálních orgánů již má ambiciózní strategie a akční plány na podporu sociální ekonomiky; uznává, že je třeba budovat kapacity na místní a regionální úrovni a řešit specifické potřeby přeshraničních organizací sociální ekonomiky zejména ve venkovských, ostrovních a vzdálených oblastech: vyzývá členské státy, aby podporovaly rozvoj regionálních strategií pro sociální ekonomiku ve všech regionech a rozdělovaly finanční zdroje podle místně definovaných priorit; naléhavě vyzývá Komisi, aby zveřejnila přehled odrážející rozmanitost právních forem sociální ekonomiky v členských státech, jež mohou být vodítkem pro místní a regionální orgány při vytváření vlastních strategií;

Využití plného potenciálu nástrojů EU k úspěchu sociální ekonomiky

33.  vyzývá členské státy, aby subjektům sociální ekonomiky poskytovaly cílené financování, aby plně využívaly stávající fondy Unie na podporu odvětví sociální ekonomiky a aby zvýšily své úsilí o čerpání finančních prostředků, které jsou jim k dispozici pro sociální ekonomiku;

34.  považuje za nezbytné usnadnit podnikům sociální ekonomiky přístup k evropským fondům, a to i v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru, aniž by byl narušen jejich právní status, a podporovat jejich aktivní účast na definování evropské politické agendy, například v souvislosti s prováděním evropského pilíře sociálních práv;

35.  vítá návrh na spuštění nové jednotné brány EU pro sociální ekonomiku v roce 2023; zdůrazňuje, že tato iniciativa má potenciál podpořit subjekty sociální ekonomiky při poskytování důležitých informací a pokynů o příslušných finančních prostředcích, politikách, sítích a platformách EU, jakož i o souvisejících iniciativách;

36.  bere na vědomí možnosti, které na podporu sociální ekonomiky nabízí program InvestEU; naléhavě vyzývá Komisi a partnery provádění, aby v rámci oblasti sociálních investic a dovedností navrhli finanční produkty přizpůsobené potřebám podniků sociální ekonomiky a aby na tyto produkty vyčlenili dostatečné zdroje s důrazem na projekty, které se souběžně zaměřují na digitální a ekologickou transformaci; konstatuje, že by měla být vypracována řádná kritéria způsobilosti s cílem zaměřit se na finanční zprostředkovatele, kteří konkrétně podporují sociální ekonomiku, a domnívá se, že v rámci poradenského centra InvestEU by měly být k dispozici poradenské služby, aby se maximalizoval potenciál těchto finančních zprostředkovatelů k využívání programu InvestEU; vyzývá Komisi, aby zajistila, že další finanční produkty InvestEU, jako jsou ty, které se zaměřují na malé a střední podniky, budou zpřístupněny subjektům sociální ekonomiky, z nichž většina jsou mikropodniky a malé a střední subjekty, s cílem umožnit vytvoření seznamu projektů zaměřených na klíčová témata a zlepšit dlouhodobou hospodářskou udržitelnost subjektů sociální ekonomiky a jejich zavádění inovativních řešení;

37.  poukazuje zejména na klíčovou úlohu fondů na podporu soudržnosti, včetně Evropského sociálního fondu plus (ESF+), Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti, při financování projektů sociální ekonomiky; připomíná specifické cíle ESF+, pokud jde o zlepšení přístupu k zaměstnání pro všechny uchazeče o zaměstnání, zejména mladé lidi, jakož i podporu samostatné výdělečné činnosti a sociální ekonomiky; připomíná členským státům, že finanční prostředky z ESF+ mohou být použity k financování „zprostředkovatelů sociálních doložek“ (social clause facilitators), tj. profesionálů pověřených propagací a podporou provádění sociálních doložek na místní úrovni, k poskytování poradenství veřejným orgánům ohledně vypracování specifikací pro nabídky, které jsou přístupné pro sociální ekonomiku;

38.  uznává velký potenciál sociální ekonomiky pro vytváření kvalitních pracovních míst a placených stáží pro mladé lidi, což může urychlit jejich začlenění na trhu práce; vybízí členské státy, aby využívaly finanční prostředky, které jsou k dispozici v rámci posíleného systému záruk pro mladé lidi, na podporu sociální ekonomiky u mladší generace, neboť to může zlepšit jejich začlenění na trhu práce; vítá iniciativu Komise zahájit v roce 2022 v rámci ESF+ Akademii pro podnikání mladých lidí s cílem podpořit podnikání mladých lidí a vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost sociálnímu podnikání a vypracovala cílené iniciativy na pomoc dalším nedostatečně zastoupeným podnikatelům v sociální ekonomice;

39.  podporuje zřízení vnitrostátních středisek kompetencí pro sociální inovace zaměřených na sociální podnikatele a Evropského centra kompetencí pro sociální inovace; připomíná však Komisi a členským státům, že sociální inovace praktikují všechny organizace sociální ekonomiky, včetně neziskových poskytovatelů sociálních služeb, jakož i sociální podnikatelé; vyzývá členské státy, aby se zabývaly specifickými problémy odvětví neziskových sociálních služeb s cílem umožnit tomuto odvětví pokračovat v inovativním trendu, přičemž si současně zachová granty a dotace v rámci ESF+ nebo projektu Erasmus+;

40.  vítá využívání cíleného financování EU na projekty zaměřené na rozvoj a umožnění převodu podniků na jejich zaměstnance, a tím i kontinuity podnikání, a to i prostřednictvím převzetí zaměstnaneckým družstvem(23);

41.  vyzývá členské státy, aby podporovaly přístup subjektů sociální ekonomiky k financování z nástroje NextGenerationEU v rámci svých národních plánů na podporu oživení a odolnosti, zejména za účelem podpory kvalitní zaměstnanosti, sociálního začleňování a inkluzivní digitální a ekologické transformace pro všechny;

42.  vyzývá Komisi, aby při příští revizi obecného nařízení o blokových výjimkách rozšířila oblast působnosti tohoto nařízení a náležitě zohlednila zvláštní potřeby subjektů sociální ekonomiky, pokud jde o přístup k financování a rozvoj trhu; vyzývá Komisi, aby do úpravy státní podpory lépe začlenila sociální aspekty, jako je podpora náboru znevýhodněných pracovníků, včetně osob se zdravotním postižením, zejména v souvislosti s oživením po pandemii COVID-19, aby po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami prozkoumala různé fakticky podložené možnosti podpory rozvoje subjektů sociální ekonomiky a aby poskytla vnitrostátním orgánům jasné pokyny ohledně právního základu, který má být použit na podporu subjektů sociální ekonomiky prostřednictvím státní podpory;

43.  vítá plány Komise na posouzení zřízení specializovaných mechanismů pro společné investice s nadacemi a dobročinnými organizacemi v souvislosti s cílovými oblastmi úkolů, jako je bezdomovectví;

44.  naléhavě vyzývá vnitrostátní, regionální a místní orgány, aby lépe využívaly potenciálu stávajících pravidel týkajících se zvláštních ustanovení pro služby obecného hospodářského zájmu, pokud jde o přístup k podpoře z veřejných financí v rámci unijního nařízení o blokových výjimkách, v neposlední řadě tím, že v příslušných případech plně využijí možnosti uznat ve vhodných případech subjekty sociální ekonomiky vykonávající hospodářskou činnost jako službu obecného hospodářského zájmu;

45.  vítá myšlenku zahájit v rámci programu pro jednotný trh novou iniciativu na podporu vytváření partnerství mezi subjekty sociální ekonomiky a běžnými podniky, která umožní vznik mezipodnikového trhu zaměřeného na „sociální nákup“ a která může posílit sociální ekonomiku;

46.  domnívá se, že stávající značky a osvědčení pro subjekty sociální ekonomiky by mohly sloužit jako inspirace pro členské státy; vítá závazek obsažený v akčním plánu pro sociální ekonomiku zadat studii o vnitrostátních označeních v oblasti sociální ekonomiky a certifikačních systémech s cílem zvýšit viditelnost sociální ekonomiky a umožnit dobře fungující jednotný trh a na základě výsledků prozkoumat možnost připravit půdu pro standardizovanější systém na úrovni Unie; zdůrazňuje, že tato studie by měla vycházet z předchozích zjištění a měli by do ní být zapojeni zainteresovaní aktéři sociální ekonomiky;

47.  doporučuje rozšířit oblast působnosti sítě evropských regionů sociální ekonomiky s cílem posílit nová regionální a místní partnerství, zejména s cílem podpořit digitální a ekologickou transformaci na příslušných územích.

48.  vybízí Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy určila, které nástroje by byly účinné pro podporu a ochranu organizací občanského prostoru, a zejména subjektů sociální ekonomiky v členských státech; zdůrazňuje, že program Občanství, rovnost, práva a hodnoty, který je zaměřen mimo jiné na neziskové organizace a jehož rozpočet činí 1,55 miliardy EUR, je smysluplným příspěvkem k řešení výzev, jimž čelí občanská společnost v EU;

49.  podotýká, že podmínkou přístupu neziskových organizací k finančním prostředkům často bývá spolufinancování a že požadavek příliš vysokého podílu vlastních zdrojů může být prohibitivní; zdůrazňuje proto, že podíl vlastních zdrojů nutný pro spolufinancování by měl být vyhodnocen a že je třeba vzít v úvahu jiné prostředky, které by mohly být peněžně vyjádřeny, jako je čas dobrovolníků nebo věcné příspěvky;

50.  je potěšen tím, že Komise zahájila práci na studii, jejímž výsledkem by měla být srovnávací analýza právních režimů a prostředí, v nichž působí sdružení v EU; žádá Komisi, aby na základě článku 352 Smlouvy o fungování Evropské unie a s ohledem na doporučení uvedená v usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. února 2022 obsahujícím doporučení Komisi ke statutu evropských přeshraničních sdružení a neziskových organizací a v části I jeho přílohy předložila návrh nařízení, kterým by byl stanoven statut evropského sdružení;

Směrem k účinnému provádění akčního plánu pro sociální ekonomiku

51.  vřele vítá návrh doporučení Rady o rámcových podmínkách sociální ekonomiky, který má být schválen v roce 2023; zdůrazňuje, že doporučení by mělo poskytnout společnou definici sociální ekonomiky na úrovni Unie založenou na jejích hlavních zásadách a rysech, jak jsou uvedeny v akčním plánu pro sociální ekonomiku, a že doporučení i definice musí zohledňovat rozmanitost subjektů sociální ekonomiky v členských státech; zdůrazňuje, že hlavním cílem doporučení musí být posílení právních a politických rámců pro sociální ekonomiku, zejména v členských státech, kde je ekosystém sociální ekonomiky méně rozvinutý; domnívá se, že doporučení by mělo jasně zdůraznit podpůrné nástroje, které EU poskytuje, a poskytnout pokyny ke konkrétním politikám, jako jsou vhodné právní rámce pro různé druhy subjektů sociální ekonomiky, zadávání veřejných zakázek, státní podpora, politika zaměstnanosti, sociální a zdravotní politika, zdanění, vzdělávání, dovednosti a odborná příprava a význam propojení probíhajících transformací s agendou sociální ekonomiky;

52.  zdůrazňuje význam zapojení pracovníků a demokratické správy věcí veřejných, což jsou zásady uznávané v akčním plánu pro sociální ekonomiku, při dosahování cílů sociální ekonomiky; zdůrazňuje, že všichni pracovníci v sociální ekonomice musí mít důstojné pracovní podmínky a důstojné podmínky zaměstnávání a perspektivy kariérního postupu, v ideálním případě založené na kolektivních smlouvách; v této souvislosti zdůrazňuje, že subjekty sociální ekonomiky musí zajistit dodržování odborových práv, sociální dialog a kolektivní vyjednávání; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby veškerá finanční podpora EU poskytovaná subjektům sociální ekonomiky byla podmíněna dodržováním platných pracovních a zaměstnaneckých podmínek a/nebo povinností zaměstnavatele vyplývajících z příslušných právních předpisů a kolektivních smluv; zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že jejich model je založen na zapojení pracovníků, mají subjekty sociální ekonomiky dobré předpoklady k tomu, aby podporovaly sociální dialog a kolektivní vyjednávání; zdůrazňuje proto, že je třeba dále rozvíjet sociální dialog na vnitrostátní i evropské úrovni a kolektivní vyjednávání v sociální ekonomice;

53.  vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby podporovaly sociální ekonomiku na mezinárodní úrovni a zvyšovaly viditelnost tohoto sektoru ve vnějším rozměru politik Unie, mimo jiné tím, že budou uznávat a zohledňovat jeho specifickou povahu v budoucích dohodách o přidružení a poskytovat zaměstnancům delegací EU informace a odbornou přípravu v oblasti sociální ekonomiky a že posoudí, jak mohou tato opatření přispět k rozvoji sociální ekonomiky ve třetích zemích;

54.  vyjadřuje politování nad tím, že dřívější výzvy Parlamentu, aby Komise předložila návrhy, jež by umožnily vzájemným společnostem, sdružením a nadacím jednat v evropském a přeshraničním měřítku, nevedly k žádným legislativním změnám, což oslabuje evropský sociální model a brání dokončení jednotného trhu; opakuje výzvu Parlamentu, aby byly zavedeny společné minimální standardy pro neziskové organizace v celé EU a aby byl vytvořen statut evropského sdružení, a vyzývá Komisi, aby veřejně vysvětlila důvody, proč se na výzvy Parlamentu nereagovalo; s ohledem na příležitosti, které nabízí akční plán pro sociální ekonomiku, a na činnosti Monitorovacího výboru pro Lucemburské prohlášení, jenž zahrnuje většinu členských států, navrhuje, aby byla přezkoumána možnost zavést posílenou spolupráci jakožto nástroj k překonání výše uvedených patových situací, které již trvají desítky let;

55.  konstatuje, že plný potenciál sociální ekonomiky pro řešení socioekonomických výzev vyžaduje, aby veřejné orgány a subjekty sociální ekonomiky jasně určily sociální priority; zdůrazňuje, že projekty sociální ekonomiky často vyžadují úzké partnerství s veřejnými subjekty, a vyzývá proto Komisi a členské státy, aby v rámci makroekonomické správy na úrovni EU vypracovaly novou strategii sociálních investic, v níž budou jasně stanoveny sociální priority odpovídající evropskému pilíři sociálních práv a která bude moci poskytnout rámec pro spolupráci mezi veřejnými orgány a organizacemi sociální ekonomiky;

56.  vyzývá Komisi, aby využila zprávy o jednotlivých zemích a doporučení pro jednotlivé země v rámci procesu evropského semestru ke sledování rozvoje sociální ekonomiky v Evropě a aby své iniciativy koncipovala tak, aby byly ambicióznější a soudržnější, a tam, kde je to možné, navrhovala právní opatření;

57.  vyzývá Komisi, aby sledovala, zda členské státy plní závazky týkající se sociální ekonomiky stanovené ve vnitrostátních plánech na podporu oživení a odolnosti;

58.  vítá ohlášené zahájení práce na nové studii s cílem shromáždit kvalitativní a kvantitativní informace o sociální ekonomice ve všech členských státech; požaduje, aby tato studie zahrnovala různé typy subjektů sociální ekonomiky a shromažďovala rozčleněné údaje o pracovnících; konstatuje, že je třeba získat podrobné, standardizované, srovnatelné a spolehlivé údaje o rozsahu a dopadu sociální ekonomiky s cílem usnadnit přijímání politických rozhodnutí založených na důkazech a dosáhnout rozvoje sociální ekonomiky, který obstojí i do budoucna a bude přispívat k hospodářským a sociálním cílům EU; vyzývá Komisi, aby v rámci této práce aktualizovala studii o vzájemných společnostech v Unii z roku 2012 s cílem určit příležitosti a překážky jejich rozvoje, zejména v oblasti zdravotní péče a pojištění; vyzývá Komisi a vnitrostátní statistické úřady, aby spolupracovaly s Eurostatem na shromažďování standardizovaných údajů a aby je pravidelně aktualizovaly a analyzovaly;

59.  vítá práci Komise na cestě k přechodu na sociální ekonomiku a lokální průmyslové ekosystémy; konstatuje však, že jsou zapotřebí další informace, aby bylo možné pochopit, jak bude spolupracovat s dalšími regionálními a místními iniciativami, a zajistit účinné provádění v praxi;

60.  vyzývá členské státy, aby určily koordinátory pro sociální ekonomiku a zřídily místní kontaktní místa pro sociální ekonomiku s cílem posílit o ní povědomí a usnadnit přístup k podpoře a financování, a to i z finančních prostředků EU; vyzývá Komisi, aby vytvořila jednotnou internetovou platformu EU pro výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy, místními a regionálními orgány a sítěmi sociální ekonomiky; zdůrazňuje, že tuto platformu je třeba spravovat ve spolupráci s evropskými sítěmi sociální ekonomiky a expertní skupinou Komise pro sociální ekonomiku a sociální podniky (GECES); domnívá se, že je třeba zajistit úzkou koordinaci mezi vnitrostátními koordinátory, místními kontaktními místy, on-line platformou EU a portálem EU pro sociální ekonomiku s cílem maximalizovat výměnu znalostí a součinnost, zviditelnit příležitosti pro subjekty sociální ekonomiky a zabránit možnému zdvojování práce;

61.  vyzývá Komisi, aby dále spolupracovala se skupinou GECES a zřídila pracovní skupinu pro provádění akčního plánu pro sociální ekonomiku zahrnující GECES a vnitrostátní koordinátory a odpovědnou za monitorování a pravidelné podávání zpráv Parlamentu, Radě a příslušným zúčastněným stranám, včetně sociálních partnerů, a aby šířila její složení a harmonogram činnosti;

o
o   o

62.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65. (2) Úř. věst. C 116, 31.3.2021, s. 162. (3) Přijaté texty, P9_TA(2022)0044. (4) Úř. věst. C 117, 11.3.2022, s. 53. (5) Úř. věst. C 99, 1.3.2022, s. 122. (6) Úř. věst. C 465, 17.11.2021, s. 110. (7) Úř. věst. C 345, 16.10.2020, s. 2. (8) Úř. věst. C 425, 20.10.2021, s. 2. (9) Úř. věst. C 118, 8.4.2020, s. 145. (10) Úř. věst. C 316, 22.9.2017, s. 224. (11) Úř. věst. C 75, 26.2.2016, s. 34. (12) Úř. věst. C 75, 26.2.2016, s. 11. (13) Úř. věst. C 36, 29.1.2016, s. 111. (14) Úř. věst. C 419, 16.12.2015, s. 42. (15) Úř. věst. C 76 E, 25.3.2010, s. 16. (16) Úř. věst. C 99, 13.4.1987, s. 205. (17) OECD/Evropská unie (2022), Politická zpráva o maximálním využití příspěvku sociální ekonomiky k oběhovému hospodářství. (18) https://www.eesc.europa.eu/sites/default/files/files/qe-04-17-875-en-n.pdf (19) Evropská komise, Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, Hayday, M., Varga, E., A recipe book for Social Finance: a practical guide on designing and implementing initiatives to develop social finance instruments and markets (Receptář sociálního financování: praktický průvodce navrhováním a prováděním iniciativ pro rozvoj sociálních finančních nástrojů a trhů), Úřad pro publikace, 2017 (20) Mimo jiné ve svých usneseních ze dne 16. prosince 2020 o nové strategii pro evropské malé a střední podniky (Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 2) a ze dne 24. června 2021 o účelnosti a subsidiaritě evropských právních předpisů – zpráva o zdokonalení tvorby právních předpisů za roky 2017, 2018 a 2019 (Úř. věst. C 81, 18.2.2022, s. 74). (21) Eurofound, Labour market change. Cooperatives and social enterprises: Work and employment in selected countries (Změny na pracovním trhu. Družstva a sociální podniky: práce a zaměstnanost ve vybraných zemích), Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2019. (22) OECD / Evropská komise, „Policy brief on making the most of the social economy’s contribution to the circular economy“ (Stručný politický přehled OECD o maximálním využití přínosu sociální ekonomiky k oběhovému hospodářství), OECD Local Economic and Employment Development (LEED) Papers (studie týkající se rozvoje místní ekonomiky a zaměstnanosti), č. 2022/01, OECD Publishing, 2022. (23) Viz např. inovativní modely převodu podniků pro malé a střední podniky v regionu Baltského moře financované v rámci cíle Interreg, využívání finančních prostředků z Evropského sociálního fondu a programu pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI), pilotní projekty podporované Evropským parlamentem, „Převod na družstva“ a „Zachování pracovních míst“.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2022 o diskriminaci v Evropské unii z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám: sociálně-ekonomická situace žen afrického, středovýchodního, latinskoamerického a asijského původu (2021/2243(INI))

P9_TA(2022)0289 A9-0190/2022

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na článek 8, čl. 153 odst. 1 a článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 23 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“),

–  s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN, a zejména na cíl č. 5,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen,

–   s ohledem na Mezinárodní úmluvu OSN o odstranění všech forem rasové diskriminace,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

–  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu ze dne 15. září 1995 a výsledky hodnotících konferencí,

–  s ohledem na článek 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech z roku 1966 a článek 2 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech z téhož roku,

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu,

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 25. listopadu 2020 nazvané „Akční plán EU pro rovnost žen a mužů III – ambiciózní agenda pro genderovou rovnost a posílení postavení žen v rámci vnější činnosti EU na období 2021–2025“ (JOIN(2020)0017) a na doprovodný společný pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Cíle a ukazatele pro stanovení rámce provádění akčního plánu pro rovnost žen a mužů III (2021–2025)“ (SWD(2020)0284),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2021 nazvané „Unie rovnosti: Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030“ (COM(2021)0101),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (COM(2020)0152),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. září 2020 „Unie rovnosti: Akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025“ (COM(2020)0565),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. října 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategický rámec EU pro rovnost, začlenění a účast Romů“ (COM(2020)0620),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. října 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025“ (COM(2020)0698),

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ(1) (dále jen „směrnice o rasové rovnosti“),

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(2) (dále jen „směrnice o rovnosti v zaměstnání“),

–  s ohledem na Fórum o generační rovnosti, které se konalo v Mexico City ve dnech 29. až 31. března 2021 a v Paříži ve dnech 30. června až 2. července 2021,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o genderové perspektivě během krize způsobené pandemií COVID-19 a po jejím skončení(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. června 2021 o stavu sexuálního a reprodukčního zdraví a práv v EU v rámci zdraví žen(4),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2022 o Akčním plánu EU pro rovnost žen a mužů III(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2020 o provádění vnitrostátních strategií integrace Romů: boj proti negativním postojům vůči osobám romského původu v Evropě(6),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 26. března 2019 o základních právech lidí afrického původu v Evropě(7),

–  s ohledem na zprávu Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) nazvanou „Intersecting inequalities: Gender Equality Index 2019“ (Prolínající se nerovnosti: Index rovnosti žen a mužů 2019),

–  s ohledem na zprávu sítě EuroCentralAsian Lesbian* Community* (EL*C) ze dne 29. června 2021 nazvanou „Resistance as a Way of Living: Lesbian lives through the COVID-19 Pandemic“ (Vzdor jako způsob života: život lesbiček během pandemie COVID-19),

–  s ohledem na zprávu sítě EL*C ze dne 1. října 2021 nazvanou „Lesbophobia: an intersectional form of violence“ (Lesbofobie: prolínající se násilí),

–  s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) ze dne 14. května 2020 s názvem „Dlouhá cesta k rovnosti LGBTI osob“ (FRA LGBTI Survey II),

–  s ohledem na zprávu sítě EL*C ze dne 7. února 2022 s názvem „A bitter pill to swallow: gaps and discriminations in access to healthcare for lesbians“ (Nepříjemná pravda: nedostatky a diskriminace v přístupu lesbických žen ke zdravotní péči),

–  s ohledem na zprávu Evropské sítě proti rasismu (ENAR) ze dne 14. září 2020 nazvanou „Intersectional discrimination in Europe: relevance, challenges and ways forward“ (Diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám v Evropě: relevance, výzvy a další postup),

–  s ohledem na „pokyny týkající se sběru a používání údajů o rovnosti na základě rasového nebo etnického původu“(8), které vydala Komise,

–  s ohledem na zprávu Evropské sítě orgánů pro rovné zacházení nazvanou „Collection and Use of Complaints Data by Equality Bodies“ (Sběr a využívání údajů o stížnostech orgány pro rovné zacházení)(9),

–  s ohledem na Evropskou příručku o údajích týkajících se rovnosti(10),

–  s ohledem na společné hlavní zásady Komise pro národní akční plány proti rasismu a rasové diskriminaci z března 2022,

–  s ohledem na stínovou zprávu sítě ENAR nazvanou „Racism & Discrimination in Employment in Europe 2013–2017“ (Rasismus a diskriminace v Evropě v letech 2013–2017)(11),

–  s ohledem na mezinárodní desetiletí OSN pro osoby afrického původu (2015–2024),

–  s ohledem na zprávu agentury FRA ze dne 4. dubna 2019 nazvanou „Second European Union Minorities and Discrimination Survey – Roma women in nine EU Member States“ (Druhé šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii – Romské ženy v devíti členských státech EU)(12),

–  s ohledem na zprávu agentury FRA ze dne 15. listopadu 2019 nazvanou „Second European Union Minorities and Discrimination Survey – Being Black in the EU“ (Druhé šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii – Být černochem v EU)(13),

–  s ohledem na informační přehled střediska Center for Intersectional Justice z dubna 2020 s názvem „Intersectionality at a Glance in Europe“ (Stručný pohled na intersekcionalitu v Evropě)(14),

–  s ohledem na soubor zdrojů OSN pro ženy a Partnerství OSN pro práva osob se zdravotním postižením zveřejněný v roce 2021 s názvem „Intersectionality Resources and Toolkit: An Intersectional Approach to Leave No One Behind“ (Zdroje a soubor nástrojů týkající se intersekcionlity: intersekcionální přístup k zásadě nikoho neopomenout)(15),

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na dopis Výboru pro kulturu a vzdělávání,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A9-0190/2022),

A.  vzhledem k tomu, že mnoho žen čelí v EU nerovnostem a diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám; vzhledem k tomu, že diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám se týká situace, kdy je osoba diskriminována z více důvodů a tyto důvody se vzájemně prolínají (jedná se např. o diskriminaci z důvodu pohlaví, k níž se přidružuje diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, etnického původu nebo socioekonomického postavení, věku, sexuální orientace, genderové identity a jejího vyjádření, pohlavních znaků, genetických rysů, náboženského vyznání nebo přesvědčení, státní příslušnosti, statusu z hlediska pobytu, přistěhovaleckého původu, zdravotního postižení atd.), a to tak, že je nelze oddělit a vznikají tak zvláštní druhy diskriminace;

B.  vzhledem k tomu, že diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám se liší od vícenásobné diskriminace, v jejímž případě lze jednotlivý druh diskriminace prokázat a řešit samostatně; vzhledem k tomu, že v případě diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám jsou příčiny diskriminace provázány, což vytváří jedinečný typ diskriminace; vzhledem k tomu, že intersekcionalita umožňuje perspektivu zohledňující protínající se příčiny, aniž by byla jedna z nich upřednostňována před ostatními; vzhledem k tomu, že intersekcionální přístup zohledňuje mnohorozměrnost zkušeností a identit osob a zahrnuje přístup zdola nahoru; vzhledem k tomu, že použití intersekcionálního přístupu v analýzách a politikách vyžaduje, abychom o identitě, rovnosti a nerovnováze sil uvažovali jiným způsobem;

C.  vzhledem k tomu, že uplatňování intersekcionální analýzy nám umožňuje řešit a chápat sociální nerovnosti, vyloučení a diskriminaci z komplexního, systémového a strukturálního hlediska a zároveň překonávat přístup k diskriminaci založený na jediné ose; vzhledem k tomu, že v politikách EU dosud nebyl uplatňován intersekcionální přístup; vzhledem k tomu, že důraz byl kladen většinou na individuální rozměry diskriminace, což snižuje význam jejich institucionálních, strukturálních a historických dimenzí;

D.  vzhledem k tomu, že dopad rasismu a procesu rasizace je často jakožto důležitý fenomén, který brání rovnosti v Evropě, přehlížen; vzhledem k tomu, že meziodvětvoé politiky nelze provádět bez soustředění osob posuzovaných podle rasy na průsečíky diskriminace;

E.  vzhledem k tomu, že k dosažení rovnosti žen a mužů nemůže dojít, pokud nebudou odstraněny všechny rozmanité druhy diskriminace, úmyslné i neúmyslné, v individuální, strukturální, institucionální a historické podobě; vzhledem k tomu, že cílem intersekcionálního přístupu je prozkoumat průsečíky mezi rasismem/kolonialismem, hospodářskou nerovností a patriarchátem; vzhledem k tomu, že tradiční antidiskriminační zákony nedokážou bojovat proti všem formám diskriminace a souboru negativních dopadů na dotčené ženy a že ne všechny členské státy se ve svých vnitrostátních právních předpisech výslovně zabývají vícenásobnou diskriminaci a diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám(16);

F.  vzhledem k tomu, že ženy nejsou homogenní kategorií a pochopení jejich rozmanitosti má zásadní význam k zajištění toho, aby se při tvorbě politik již nestávalo, že určité skupiny žen budou přímo nebo nepřímo diskriminovány nebo opomíjeny, např. socioekonomicky znevýhodněné ženy afrického, blízkovýchodního, latinskoamerického, romského a asijského původu; vzhledem k tomu, že ženy, zejména ženy se zdravotním postižením, ženy z řad migrantů a etnických menšin, černošské ženy, ženy jiné barvy pleti, romské ženy, starší ženy, ženy s nižší úrovní vzdělání, ženy se zdravotními problémy a ženy LGBTI +, jsou častěji vystaveny vícenásobné diskriminaci a diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám;

G.  vzhledem k tomu, že praktickému uplatňování intersekcionality a řešení prolínajících se forem diskriminace brání absence údajů o intersekcionální rovnosti; vzhledem k tomu, že nedostatek relevantních údajů vede k závažným nedostatkům a brání EU a členským státům aktivně sledovat stav nerovnosti a zabývat se rozsahem diskriminace v Evropě z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, včetně situace menšin a marginalizovaných skupin, a analyzovat ji; vzhledem k tomu, že některé členské státy v současné době tento druh údajů neshromažďují, což způsobuje, že některé skupiny lidí zůstávají při tvorbě politik opomíjeny; vzhledem k tomu, že tyto údaje, zejména údaje o rase, etnickém původu a zdravotním postižení, by měly být poskytovány dobrovolně a anonymně v souladu s normami ochrany údajů a s Istanbulskou úmluvou;

H.  vzhledem k tomu, že provádění meziodvětvové politiky znamená provedení důkladného posouzení dopadu politik a právních předpisů, odstranění opatření, která poškozují marginalizované skupiny na průsečících důvodů diskriminace, a zajištění smysluplné účasti osob čelících nerovnostem v celé jejich rozmanitosti při navrhování, přijímání a provádění politik a opatření;

I.  vzhledem k tomu, že ženy, které jsou vystaveny prolínajícím se druhům diskriminace, čelí při přístupu na formální trh práce četným překážkám, a jsou tak zranitelnější vůči diskriminaci, chudobě, hospodářskému vykořisťování, sociálnímu vyloučení a genderově podmíněnému násilí, včetně sexuálního obtěžování a špatného zacházení; vzhledem k tomu, že v EU pracuje 91 % černošských žen v porovnání s 48 % bílých žen na místech, na něž jsou překvalifikované, a že se černošské ženy neustále potýkají s diskriminací a mikroagresí, což vede k vyšší míře vyhoření; vzhledem k tomu, že uznávání diplomů získaných v zahraničí může stále představovat značnou výzvu;

J.  vzhledem k tomu, že téměř tři čtvrtiny (72 %) všech obětí obchodování s lidmi v EU a 92 % obětí obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování jsou ženy a dívky; vzhledem k tomu, že ještě zranitelnější jsou ženy v nejistých situacích, které čelí špatným podmínkám bydlení, sociálnímu vyloučení a diskriminaci;

K.  vzhledem k tomu, že v oblasti zaměstnanosti jsou ženy stále nadměrně zastoupeny v nejistých a špatně placených odvětvích, což může vést k jejich diskriminaci, sexuálnímu obtěžování a špatnému zacházení; vzhledem k tomu, že překážky vstupu na trh práce a udržení se na něm jsou často umocněny prolínáním faktoru pohlaví s dalšími faktory, například s rasovým nebo etnickým původem, náboženstvím nebo vírou, zdravotním postižením, věkem nebo sexuální orientací, a mají závažné negativní hospodářské a sociální důsledky pro členské státy; vzhledem k tomu, že v důsledku těchto překážek mají ženy posuzované podle rasy tendenci vykonávat převážně povolání s vyšším rizikem vzniku nemocí z povolání;

L.  vzhledem k tomu, že migrantky jsou v celé EU oběťmi rasismu a xenofobie; vzhledem k tomu, že to přispívá k chudobě a sociálnímu vyloučení a v důsledku toho ztěžuje přístup ke zdrojům a základním sociálním službám, jako je zdravotní péče, bydlení, sociální zabezpečení a přístup na trh práce, ke vzdělávání, odborné přípravě a pracovnímu postupu; vzhledem k tomu, že téměř každá třetí žena narozená mimo EU pracuje v EU na nejistých pracovních místech a 18 % migrujících žen je ohroženo chudobou;

M.  vzhledem k tomu, že ženy z nejvíce marginalizovaných skupin tvoří většinu nejhůře placených pozic v pečovatelských službách, vykonávají nejtěžší, nepřímou pečovatelskou práci nebo práci v domácnosti, přičemž často čelí genderové segregaci, rasismu, špatným pracovním a platovým podmínkám a násilí a obtěžování v práci(17); vzhledem k tomu, že dobře patrné je toto prolínání rasy, pohlaví, socioekonomického postavení a státní příslušnosti například na nejisté situaci osob z řad migrantů pracujících v cizí domácnosti, kterými jsou převážně ženy posuzované podle rasy, a zejména mladé pracovnice; vzhledem k tomu, že ve většině zemí EU jsou pracovní povolení k dlouhodobému pobytu často dostupná pouze pro vysoce kvalifikovaná a dobře placená pracovní místa, což středně a nízko kvalifikované pracovníky odsuzuje k vykořisťování a nejistým smlouvám v podhodnocených odvětvích;

N.  vzhledem k tomu, že pouze 20 % žen se zdravotním postižením je v EU zaměstnáno na plný úvazek a tyto ženy mají výrazně nižší platy(18); vzhledem k tomu, že podle odhadů je 22 % z nich ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením; vzhledem k tomu, že ženy se zdravotním postižením se potýkají s významnými překážkami v oblasti vzdělávání, neboť vysokoškolské vzdělání má v EU 13 % žen se zdravotním postižením ve srovnání s 29 % žen bez zdravotního postižení;

O.  vzhledem k tomu, že respondenti v druhém průzkumu agentury FRA týkajícím se osob LGBTI opakovaně poukazují na další důvody diskriminace s tím, že 40 % z nich čelí další diskriminaci z důvodu příslušnosti k etnické menšině nebo kvůli přistěhovaleckému původu, 15 % z důvodu barvy pleti, 36 % z důvodu zdravotního postižení a 28 % z důvodu náboženského vyznání; vzhledem k tomu, že afrofobie, islamofobie, anticiganismus a antisemitismus jsou v EU rozšířenými formami rasismu, které jsou často podporovány populistickými a pravicovými diskurzy;

P.  vzhledem k tomu, že lesbofobii je třeba chápat jako násilí na průsečíku homofobie a misogynie, které představuje typ násilí s vlastními kořeny, vzorci, způsoby a důsledky formovanými touto průsečíkovou zkušeností; vzhledem k tomu, že každá šestá lesbická či bisexuální žena (16 %) uvedla, že se setkala s diskriminací při přístupu ke zdravotní péči nebo sociálním službám;

Q.  vzhledem k tomu, že vysokou míru nezaměstnanosti romských žen nelze vysvětlit jediným faktorem, jako je diskriminace na základě etnického původu, pohlaví nebo sociálně-ekonomického prostředí, neboť tyto důvody se vzájemně posilují; vzhledem k tomu, že v EU je zaměstnáno pouze 16 % romských žen ve srovnání se 34 % romských mužů; vzhledem k tomu, že romské ženy nemají ani odpovídající přístup ke vzdělání a více než čtvrtina (28 %) romských žen ve srovnání s 6 % romských mužů vykonává neplacenou domácí práci, včetně péče o děti a příbuzné, což ztěžuje prolomení bludného kruhu chudoby;

R.  vzhledem k tomu, že výskyt diskriminace na základě rasy nebo etnického původu zůstává trvale vysoký, a to jak v průběhu času, tak v různých skupinách obyvatelstva v různých členských státech; vzhledem k tomu, že údaje z průzkumu agentury FRA ukazují, že lidé z rasových a etnických menšin nebo migranti (včetně Romů, muslimů, Židů a osob afrického původu) se pravidelně setkávají s vysokou mírou diskriminace na základě svého etnického nebo rasového původu, jakož i náboženství nebo víry v různých oblastech života; vzhledem k tomu, že islamofobie a antisemitismus jsou přetrvávajícími formami nenávisti a diskriminace; vzhledem k tomu, že 71 % Židů se alespoň občas vyhýbá nošení nebo vystavování předmětů, které prozrazují, že jsou Židé; vzhledem k tomu, že více než třetina (39 %) všech muslimských žen, které nosí oblečení vyjadřující náboženskou příslušnost na veřejnosti, zažila nevhodné pohledy nebo urážlivá gesta;

S.  vzhledem k tomu, že vysoká míra předsudků a následné politiky týkající se nošení náboženských symbolů či oděvů dále vedou k nerovnému zacházení a znásobují související překážky, což má obzvláště negativní dopad na muslimské ženy, pokud jde o přístup na trh práce a k bydlení, a vylučuje je z veřejné sféry a z jakékoli formy smysluplné účasti na společenských procesech a rozhodnutích, což způsobuje, že se tyto ženy nacházejí v nejisté socioekonomické situaci;

T.  vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 prohloubila stávající strukturální nerovnosti mezi muži a ženami, zejména v případě dívek a žen z marginalizovaných skupin, a vzhledem k tomu, že v důsledku opatření omezujících pohyb osob rychle vzrostl počet genderově podmíněného násilí; vzhledem k tomu, že pandemie měla nepřiměřený dopad na stabilitu pracovních míst všech žen, ale zejména černošských žen, žen jiné barvy pleti a příslušnic etnických menšin, a vzhledem k tomu, že ekonomické oživení a obnova pracovních míst zaostává právě u černošských žen ve srovnání s ženami bílými;

U.  vzhledem k tomu, že ženy posuzované podle rasy, ženy ze znevýhodněného socioekonomického prostředí, ženy se zdravotním postižením, migrantky a osoby LGBTIQ+ čelí v důsledku diskriminačních právních předpisů a politik, stigmatizace a stereotypů dalším překážkám a násilí v přístupu ke zdravotní péči a zdravotním informacím, včetně sexuálního a reprodukčního zdraví a práv; vzhledem k tomu, že u těchto žen je větší pravděpodobnost, že budou během těhotenství a porodu čelit gynekologickému a porodnickému násilí, a vzhledem k tomu, že na ně má neúměrný dopad nedostatek všeobecného vzdělání a nedostupnost metod antikoncepce; vzhledem k tomu, že vzdělávání zdravotnických pracovníků může být v tomto ohledu přínosné, neboť by bylo zajištěno základní právo na přístup ke zdravotním službám, které by měly zahrnovat i přístup ke kvalitním a cíleným zařízením pro duševní zdraví;

V.  vzhledem k tomu, že u žen posuzovaných podle rasy je větší pravděpodobnost, že poskytovatelé zdravotní péče nebudou brát jejich příznaky vážně, protože lékařské vzdělání v mnoha členských státech se nezabývá nemocemi a příznaky, které postihují ženy afrického, blízkovýchodního, latinskoamerického a asijského původu; vzhledem k tomu, že v některých evropských zemích mají černošské ženy čtyřikrát a asijské ženy dvakrát vyšší pravděpodobnost úmrtí při porodu než bílé ženy a že ženy afrického původu mají vyšší riziko úmrtí na život ohrožující nemoci, i když jsou tyto nemoci mezi nimi méně rozšířené; vzhledem k tomu, že je nezbytné zlepšit dostupnost zdravotní péče a také účinně předcházet všem formám diskriminace, které omezují přístup ke zdravotní péči pro všechny ženy, a tyto formy diskriminace odstraňovat a trestat, aby byly ženy lépe schopny uplatňovat svá základní práva;

W.  vzhledem k tomu, že romské ženy stále čelí rasismu a diskriminaci, pokud jde o přístup ke zdravotní péči a podpůrným službám v případě násilí; vzhledem k tomu, že v některých členských státech jsou romské ženy stále vystaveny etnické segregaci, pokud jde o podmínky zdravotní péče v oblasti reprodukčního zdraví, a čelí zvýšenému výskytu forem verbálního, fyzického a psychického násilí a obtěžování, a to i při porodu, a jsou často oběťmi obchodování s lidmi nebo sexuálního vykořisťování; vzhledem k tomu, že romské ženy a ženy se zdravotním postižením byly v EU během historie vystaveny systematickým praktikám nucené a vynucené sterilizace a mnohým z nich byla odepřena účinná náprava;

X.  vzhledem k tomu, že LGBTQI lidé v Evropě stále čelí diskriminaci při přístupu ke zdravotnickým službám, přičemž 16 % respondentů průzkumu uvedlo, že se cítili diskriminováni ze strany zdravotnického personálu nebo pracovníků sociálních služeb kvůli své identitě, a vzhledem k tomu, že transgender osoby hlásí obzvláště vysokou míru transfobního a neuctivého chování ze strany zdravotnického personálu; vzhledem k tomu, že v několika členských státech jsou transgender osoby vystaveni nucené sterilizaci nebo medikalizaci, což je v rozporu s normami v oblasti lidských práv;

Y.  vzhledem k tomu, že společenské a právní změny, stejně jako výzkum v lékařské a biologické oblasti, vedly k uznání rozmanitosti v definici „pohlaví“ nad rámec žen a mužů; vzhledem k tomu, že diskriminace na základě pohlaví je v judikatuře Soudního dvora Evropské unie vykládána šířeji a zahrnuje i transgender osoby, které podstupují lékařskou tranzici;

Z.  vzhledem k tomu, že prolínající se druhy diskriminace mohou mít závažný dopad na život osob, které se staly oběťmi genderově podmíněného násilí, jako je mrzačení ženských pohlavních orgánů nebo pohlavních orgánů intersexuálních osob, například tím, že omezují jejich přístup ke službám prevence, podpory a ochrany, které potřebují v důsledku kombinace různých typů diskriminace a kulturních a jazykových překážek, nebo jim v přístupu k těmto službám brání, což vede ke zvýšenému riziku komplikací nebo má negativní dopad na jejich duševní zdraví; vzhledem k tomu, že odborníkům, kteří přicházejí do kontaktu s oběťmi genderově podmíněného násilí, často chybí náležitá odborná příprava, a to i co se týká intersekcionality; vzhledem k tomu, že genderově podmíněné násilí je jednak důsledkem, jednak i jednou z příčin přetrvávajících genderových nerovností;

AA.  vzhledem k tomu, že každá třetí transgender osoba čelí diskriminaci při hledání zaměstnání a v případě trans žen je to každá druhá; vzhledem k tomu, že 26 % trans žen v EU někdy zažilo bezdomovectví a 25 % těchto žen uvádí, že s penězi vycházejí jen s obtížemi nebo s velkými obtížemi; vzhledem k tomu, že trans ženy posuzované podle rasy v EU zažívají mimořádně vysokou míru strukturální a institucionální diskriminace, která má dopad na jejich přístup ke vzdělání, zaměstnání, zdravotní péči a bydlení a na jejich schopnost vymanit se z chudoby nebo sociálního vyloučení;

AB.  vzhledem k tomu, že kvalita bydlení je často horší u marginalizovaných skupin, což vede k tomu, že jsou více vystaveny škodlivým vlivům životního prostředí, které u nich a jejich dětí způsobují onemocnění; vzhledem k tomu, že současný nárůst cen energií bude mít větší dopad na ženy ze znevýhodněného socioekonomického prostředí;

AC.  vzhledem k tomu, že ženy se zdravotním postižením mají desetkrát vyšší pravděpodobnost, že se stanou obětí fyzického nebo sexuálního napadení, než ženy bez zdravotního postižení; vzhledem k tomu, že trans ženy a intersexuální osoby zažívají více fyzického násilí a sexuálních útoků než ostatní kategorie LGBTQ+; vzhledem k tomu, že 27 % muslimských žen afrického původu, které uvedly, že mimo domov nosí oblečení vyjadřující náboženskou příslušnost, uvádí, že se setkaly s nevhodnými pohledy nebo urážlivými gesty, přičemž 15 % se setkalo se slovními urážkami nebo urážlivými poznámkami a 2 % z nich byla fyzicky napadena;

AD.  vzhledem k tomu, že příliš mnoho žen, a zejména migrantek a žen z etnických menšin, černošských žen, žen jiné barvy pleti a žen LGBTIQ+, je kvůli přetrvávajícím stereotypům nadále vystaveno sexuálnímu obtěžování na veřejných místech a na pracovišti a vyššímu riziku ekonomického a sexuálního vykořisťování;

AE.  vzhledem k tomu, že během pandemie COVID-19 vzrostl počet nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti namířených proti osobám asijského původu, zejména členům čínských komunit, nebo těm, kteří jsou vnímáni jako osoby asijského původu, včetně rasistických útoků a bití, násilné šikany, výhrůžek, rasistických nadávek a kybernetického násilí;

AF.  vzhledem k tomu, že systémy trestního soudnictví a vymáhání práva by měly ve svých postupech a rozhodnutích zohledňovat intersekcionální přístup jakožto právní koncept, aby se tak zabránilo prohlubování diskriminace, chudoby a vyloučení, což by mohlo mít negativní dopad zejména na ženy – v celé jejich rozmanitosti – ze zranitelných skupin;

AG.  vzhledem k tomu, že nedostatečné oznamování a nedostatečné zaznamenávání trestných činů, násilí a slovních urážek motivovaných nenávistí jsou problémy, které přetrvávají kvůli nedostatečné důvěře ve veřejné orgány a strukturálním překážkám; vzhledem k tomu, že to s sebou nese riziko, že se vlády nedozvědí o výskytu těchto jevů, a tudíž nepochopí, že se jedná o strukturální problém, a nebudou konat; vzhledem k tomu, že 88 % fyzických útoků na Romy motivovaných nenávistí, 79 % nejzávažnějších případů antisemitského obtěžování a 80 % případů fyzického nebo sexuálního násilí vůči LGBTIQ+ osobám není hlášeno; vzhledem k tomu, že tato beztrestnost představuje nejen riziko opakování a prohlubování násilí, ale také riziko, že se oběti budou cítit společností přehlíženy a zapomenuty;

AH.  vzhledem k tomu, že děti LGBTIQ+ a děti s menšinovým rasovým nebo etnickým původem jsou terčem diskriminace, která jim brání v přístupu ke klíčovým službám, jako je vzdělávání; vzhledem k tomu, že 80 % lidí z komunity LGBTIQ+ ve všech členských státech EU zažilo ve škole šikanu kvůli své skutečné nebo domnělé sexuální orientaci, a vzhledem k tomu, že romské děti a děti se zdravotním postižením jsou často vyloučeny z hlavního proudu inkluzivního vzdělávání; vzhledem k tomu, že děti z duhových rodin jsou často stigmatizovány a stávají se terčem diskriminace a šikany, které ovlivňují jejich vzdělávací výsledky a vyhlídky na zaměstnání, jejich každodenní život a osobní a rodinnou pohodu;

AI.  vzhledem k tomu, že kvalitní, inkluzivní, komplexní a vhodné vzdělávání v oblasti rovnosti, respektu a tolerance, které začíná již v raném věku, je nejlepším nástrojem pro boj proti rasismu a diskriminaci z různých důvodů a pro budování inkluzivní společnosti(19);

AJ.  vzhledem k tomu, že ženám, které čelí diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, hrozí vyšší riziko, že jejich děti budou předány do státní péče a že jim bude odepřena přiměřená finanční podpora na výchovu jejich dětí;

AK.  vzhledem k tomu, že společenské předsudky a strukturální nerovnosti mohou být začleněny do nových technologií, včetně umělé inteligence, což vyvolává znepokojení;

AL.  vzhledem k tomu, že ačkoli ukončení dětských sňatků je považováno za prioritu v akčním plánu pro lidská práva a demokracii na období 2015–2019, v akčním plánu EU pro rovnost žen a mužů na období 2016–2020 a ve strategickém závazku EU v oblasti genderové rovnosti na období 2016–2019, v některých členských státech k nim stále dochází; vzhledem k tomu, že tento problém je rozšířen v marginalizovaných komunitách, které trpí nízkou úrovní vzdělání a vysokou mírou chudoby; vzhledem k tomu, že přestože Istanbulská úmluva vyzývá k trestnosti činu nucení dítěte ke vstupu do manželství, některé členské státy ji stále odmítají ratifikovat a ve svých právních předpisech dětské sňatky povolují;

AM.  vzhledem k tomu, že ženské nevládní organizace a jejich sítě významně přispívají k prosazování práv žen a k boji proti diskriminaci žen;

Tvorba politik v oblasti diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám

1.  zdůrazňuje, že je třeba, aby se při tvorbě politik EU řešily a odstraňovaly prolínající se formy diskriminace, a to i prostřednictvím právních předpisů a politik v oblasti boje proti diskriminaci a v oblasti rovnosti žen a mužů; vyzývá k případnému posílení, rozšíření a uzpůsobení politik a opatření v rámci Unie rovnosti a k podpoře rámce EU pro boj proti diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, jehož součástí budou průřezové cíle a opatření; uznává, že je třeba začlenit rovnost a rovnost žen a mužů do politik EU a vytvořit inkluzivní řešení, která ochrání nejvíce marginalizované členy našich komunit a ty, kteří čelí diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám;

2.  vyzývá k vytvoření mechanismu spolupráce a koordinace, který by zajistil začleňování této problematiky do politik EU a vnitrostátních politik v oblasti rovnosti tak, aby při přezkumu a přijímání politik byly vzaty v úvahu všechny druhy diskriminace, zejména ty, které se prolínají, a to i prostřednictvím systematického posuzování dopadu na genderovou rovnost; vybízí členské státy, aby přijaly nebo posílily trestní a občanské právo zakazující diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám a vícenásobnou diskriminaci, a vyzývá k vypracování pokynů EU, včetně výměny osvědčených postupů týkajících se přijetí průřezového přístupu při tvorbě politik;

3.  vyzývá nadcházející předsednictví EU a členské státy, které přijetí směrnice proti diskriminaci v současné době blokují, aby učinily rovné zacházení a boj proti diskriminaci ve všech jejích formách klíčovou prioritou, aby se vyřešila patová situace a směrnice byla bezodkladně přijata a bylo tak dosaženo harmonizované ochrany všech osob v EU v oblasti sociální ochrany, včetně sociálního zabezpečení a zdravotní péče, sociálních výhod, vzdělávání a přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování, včetně bydlení; vyzývá k přijetí opatření, která zajistí, že tato směrnice bude schopna řešit diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, která ve stávajícím legislativním rámci chybí, a zajistit začlenění a ochranu pro všechny ženy posuzované na základě rasy;

4.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby zajistily vymáhání stávajících právních předpisů EU v oblasti boje proti diskriminaci a rovnosti žen a mužů a aby zahájily řízení o porušení povinnosti, pokud členské státy tyto právní předpisy neprovedou nebo je provedou jen z části;

5.  vyzývá Komisi a členské státy, aby na základě dobrovolné účasti, důvěrnosti, anonymity, sebeidentifikace a informovaného souhlasu podnikly kroky ke shromažďování spolehlivých a srovnatelných údajů o rovnosti, včetně údajů rozčleněných podle pohlaví, rasy a etnického původu (podle definice ve směrnici EU o rasové rovnosti), sexuální orientace a identity, a to při současném dodržení klíčových zásad a standardů EU v oblasti ochrany údajů a základních práv, s cílem určit základní příčiny, změřit rozsah rasismu a diskriminace a bojovat proti nim v souladu s příslušnými vnitrostátními právními rámci a usilovat o to, aby tyto údaje byly použity jako podklad pro tvorbu svých politik; konstatuje, že údaje o rovnosti jsou klíčovým nástrojem k pochopení, odhalování a potírání všech typů a rozměrů diskriminace, zejména diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, jakož i strukturální a institucionální diskriminace; vyzývá EU, aby podpořila shromažďování těchto údajů a poskytla technickou podporu při provádění stávajících pokynů Komise v této oblasti a aby prosazovala zapojení dotčených komunit do tohoto procesu;

6.  bere na vědomí probíhající revizi evropských statistik o obyvatelstvu; vyzývá Komisi, aby zajistila, že tato revize bude zahrnovat co nejvíce explicitních důvodů diskriminace, aby se zajistilo shromažďování spolehlivých údajů o rovnosti;

7.  vítá jmenování komisařky pro rovnost a koordinátorů EU pro boj proti rasismu, pro boj proti antisemitismu a podporu židovského života a vytvoření funkce koordinátora pro boj proti nenávisti vůči muslimům; vyzývá k okamžitému jmenování koordinátora pro boj proti nenávisti vůči muslimům, neboť tato funkce zůstává již rok neobsazena; zdůrazňuje, že v zájmu institucionalizace přístupu, který zohledňuje intersekcionalitu, by Komise měla jmenovat koordinátory jednající v souladu se všemi jednotlivými strategiemi pro rovnost a vždy uplatňovat přístup zohledňující rovnost žen a mužů, jehož výsledkem budou politiky pro ženy v rámci celé jejich rozmanitosti; věří, že společná práce těchto koordinátorů pomůže institucionalizovat intersekcionalitu, přispěje k důležité práci komisařky pro rovnost a posílí provádění jednotlivých strategií;

8.  vyzývá k posílení úlohy pracovní skupiny Komise pro rovnost a k prohloubení její spolupráce s dalšími orgány s cílem zajistit, aby všechna politická opatření zahrnovala intersekcionální perspektivu založenou na posouzeních dopadu politik a právních předpisů; konstatuje, že mandát této pracovní skupiny musí být institucionalizován, že musí být transparentnější a že tato skupina musí úzce spolupracovat se skupinami, kterých se týká diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám; vyzývá Komisi, aby dále zvážila, jak nejlépe využít strategický potenciál této iniciativy; konstatuje, že je třeba posílit úlohu komisaře pro rovnost, aby bylo možné provádět a účinné zohledňování rovnosti žen a mužů a dohlížet na ně;

9.  považuje platformu Komise pro zdravotně postižené za stěžejní iniciativu se strategickým potenciálem; vyzývá Komisi, aby zřídila podobné struktury, které by zajistily plné provádění všech strategií v rámci Unie rovnosti;

10.  vítá rozmanité strategie, které v této oblasti před nedávnem vypracovala Komise, a to zejména strategii EU pro rovnost LGBTIQ+ osob na období 2020–2025(20) a strategii EU pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025(21), které intersekcionální přístup zohledňují; vyzývá Komisi a členské státy, aby na všech úrovních začleňovaly hledisko intersekcionality a zajistily, aby stávající politiky a právní předpisy neměly žádné nepřímé ani nezamýšlené nepříznivé účinky, jako např. další marginalizaci určitých skupin, zejména žen posuzovaných na základě rasy; vyjadřuje v tomto ohledu hluboké politování nad tím, že v novém paktu EU o migraci a azylu(22) intersekcionální dimenze chybí;

11.  vítá, že se v dokumentech EU, včetně návrhu směrnice o transparentnosti odměňování, stále častěji objevují zmínky o intersekcionalitě, ale lituje, že chybí jasně definované cíle, ukazatele a opatření k jejímu provádění;

12.  poukazuje na to, že judikatura Soudního dvora Evropské unie v posledních letech intersekcionální přístup do určité míry odrážela, a to na základě rozsáhlého výkladu některých stávajících důvodů podle antidiskriminačních právních předpisů EU vycházejícího z modelu Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) a Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, které považují jak ženy, tak osoby se zdravotním postižením za osoby, v jejichž případě se protíná několik znevýhodnění; plně podporuje další rozvoj a usnadnění takovéhoto přístupu, je-li to možné, a to i s ohledem na pružnost podle článku 21 Listiny;

13.  připomíná, že zásadu rovného zacházení s muži a ženami nelze omezit na zákaz diskriminace na základě pohlaví určité osoby a že se vztahuje i na diskriminaci plynoucí z její genderové identity; připomíná, že Soudní dvůr Evropské unie vyložil diskriminaci na základě pohlaví v rámci zásady rovného zacházení tak, že zahrnuje transgender osoby, které podstoupily lékařskou tranzici, avšak konstatuje, že žádný takový rozsudek nebyl vydán ohledně nebinárních nebo intersexuálních osob, což zpochybňuje užitečnost a schopnost protidiskriminačních právních předpisů EU pro početnou populaci transgender osob v Evropě, která nemůže nebo nechce využít přístup ke zdravotní péči pro potvrzení pohlaví, nebo pro intersexuální osoby; připomíná, že ve srovnání s těmi, kteří si fyzicky změnili tělo, nebudou mít tito jedinci v případě diskriminace možnost nápravy; připomíná, že je třeba, aby antidiskriminační opatření EU překonala genderovou binárnost a uznala diskriminaci na základě genderu; vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh, který by zabránil riziku právní nejistoty v této věci;

14.  zdůrazňuje, že je zapotřebí přijmout komplexní směrnici o genderově podmíněném násilí s intersekcionálním přístupem, která by se vztahovala na všechny ženy a dívky v celé jejich rozmanitosti a osoby LGBTIQ+ na základě genderové identity, genderového vyjádření nebo pohlavních znaků; zdůrazňuje, že v návrhu směrnice o boji proti násilí páchanému na ženách a domácímu násilí je zmíněn intersekcionální přístup, vyjadřuje však politování nad tím, že nebyl odpovídajícím způsobem začleněn;

15.  zdůrazňuje, že je třeba uznat, že ženy posuzované podle rasy jsou vystaveny zvýšenému riziku násilí a že prolínající se formy diskriminace zhoršují důsledky genderově podmíněného násilí, a to i v důsledku přetrvávajících předsudků a stereotypů, které panují v politikách a orgánech v oblasti vymáhání práva, jakož i v důsledku opětovné viktimizace marginalizovaných osob; vyzývá členské státy, aby zajistily, že případy genderově podmíněného násilí budou náležitě vyšetřovány, stíhány a postihovány a že služby podpory obětem budou dostatečně komplexní, aby postihly všechny formy násilí za využití postupu zaměřeného na oběť, a to zejména ty formy, které jsou důsledkem diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám;

16.  vyzývá všechny orgány, instituce a agentury EU a členské státy, aby zintenzivnily svou reakci na fenomén obtěžování žen; vyzývá Komisi a členské státy, aby bojovaly proti obtěžování na internetu, které je neúměrně zaměřeno na dívky a ženy, zejména na ty, které jsou aktivní ve veřejné a politickém životě;

17.  vyzývá Komisi, aby do nadcházející směrnice začlenila intersekcionalitu s cílem posílit úlohu a nezávislost orgánů pro rovné zacházení a aby hledisko intersekcionality zahrnula do hodnotících a prováděcích kritérií směrnice o právech obětí a směrnice o boji proti obchodování s lidmi, a to tak, že posoudí dopad na nejvíce marginalizované skupiny, zejména ženy posuzované podle rasy, zajistí konzultace s různými zúčastněnými stranami a bude požadovat shromažďování rozčleněných údajů o rovnosti; zdůrazňuje, že se jedná o důležité kroky na cestě k navržení a posílení silné a účinné právní ochrany na úrovni EU proti všem formám diskriminace v celé EU;

18.  zdůrazňuje, že evropské motto „Jednotná v rozmanitosti“ se nevztahuje pouze na Unii a její členské státy, ale také na rozmanitost, která se nachází v obyvatelstvu jednotlivých členských států a jež by měla být společně podporována jako síla a přínos;

19.  žádá specifické složení Rady pro rovnost obecně a pro rovnost žen a mužů;

20.  připomíná, že nové technologie, včetně umělé inteligence, mohou stávající nerovnosti a diskriminaci dále prohloubit a znásobit; dále připomíná potenciální rizika, která tyto technologie představují pro celé široké spektrum žen, které čelí diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, zejména pro ženy posuzované na základě rasy; vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby se systémy umělé inteligence řídily zásadami transparentnosti, vysvětlitelnosti, spravedlnosti a odpovědnosti a aby byl zavedena opatření, včetně auditů, která předejdou tomu, aby tyto systémy zhoršovaly diskriminaci, rasismus, vyloučení a chudobu;

21.  zdůrazňuje, že je důležité, aby byly zavedeny politiky zohledňující problematiku zdravotního postižení, které budou uplatňovat intersekcionální přístup;

Pravomoc a zastupování

22.  vítá závazek Komise dosáhnout rovnosti žen a mužů na všech úrovních, ale vyjadřuje politování nad nedostatkem cílů v oblasti rozmanitosti i celkové rozmanitosti v orgánech EU; zdůrazňuje v tomto ohledu důležitou modelovou úlohu veřejných služeb a institucí;

23.  vyzývá k většímu zastoupení žen v celé jejich rozmanitosti ve vysokých a rozhodovacích funkcích a k přijetí pozitivních proaktivních opatření, jako jsou dočasné kvóty, pobídkové mechanismy nebo mentorské programy, a dále k tomu, aby ženy, které čelí diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, získaly funkce ve veřejných institucích, a to i v orgánech EU, s cílem zajistit spravedlivé zastoupení rozmanitých složek společnosti při rozhodování; konstatuje, že samotné kvóty nejsou dostatečným nástrojem pro komplexní řešení strukturální diskriminace;

24.  vyzývá členské státy, aby v souladu se strategickými rámci vypracovaly a přijaly národní akční plány proti rasismu a rasové diskriminaci, proti diskriminaci Romů a na podporu rovnosti osob LGBTIQ+; upozorňuje, že by se tak mělo dít v úzké spolupráci s organizacemi občanské společnosti, včetně žen posuzovaných podle rasy a nebinárních osob; vyzývá Komisi, aby zajistila, že komplexní posouzení právního rámce, jak je uvedeno v akčním plánu proti rasismu, bude prováděno s využitím průřezového přístupu a výslovně zohlední dopady na ženy, které jsou vystaveny prolínajícím se formám diskriminace, jako jsou ženy posuzované podle rasy;

25.  vyzývá členské státy a EU, aby v rámci svých institucí, včetně soudních orgánů, středisek pro vyřizování žádostí o azyl, přijímacích středisek a vzdělávacích institucí, a také pro policii, zdravotnické pracovníky a další státní zaměstnance poskytovaly kurzy odborné přípravy zaměřené na nevědomou předpojatost a zvyšování povědomí a kampaně v této oblasti a aby řešily dopady nevědomé předpojatosti na rozhodnutí, opatření a interakce vyplývající z přetrvávajících stereotypů a nedostatečné zastoupení některých skupin v těchto odvětvích, a zdůrazňuje, že tyto předsudky vytvářejí základ diskriminace a vyloučení;

26.  vyzývá Komisi, aby v rámci programu Občané, rovnost, práva a hodnoty vyčlenila finanční prostředky pro místní organizace občanské společnosti vedené ženami, které čelí diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, a zastupující tyto ženy, a aby navrhla granty konkrétně na projekty zaměřené na boj proti diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám v EU;

27.  vyzývá členské státy, aby navrhly cílené politiky a maximalizovaly využití finančních prostředků EU z víceletého finančního rámce a Nástroje pro oživení a odolnost na podporu žen postižených diskriminací z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám;

28.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že rozpočet EU vyčleněný na renovaci v oblasti bydlení a energetiky bude konkrétně podporovat domácnosti s nízkými příjmy, které často tvoří ženy afrického, blízkovýchodního, latinskoamerického a asijského původu;

29.  konstatuje, že je důležité oslovit mladé ženy z diaspor a marginalizovaných skupin, z nichž mnohé pracují v pečovatelských službách, hojně čelí diskriminaci na trhu práce a často jsou pro pozice, které zastávají, překvalifikované nebo jsou nedobrovolně zaměstnány na kratší pracovní úvazek;

30.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly svobodné matky afrického, blízkovýchodního, latinskoamerického a asijského původu a zajistily tak jejich plné zapojení do společnosti;

31.  zdůrazňuje, že je důležité, aby sdělovací prostředky a audiovizuální sektor nabízely nejrůznější perspektivy, a poukazuje na jejich úlohu při formování názoru veřejnosti; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby schválily veškerá nezbytná opatření, která by zviditelnila příspěvek žen z diaspor a jejich přítomnost na všech úrovních, zejména v rozhodovacích pozicích, a bojovala proti jejich diskriminaci a pronásledování; poukazuje na přínos zvyšování informovanosti o dané problematice na základě nejrůznějších způsobů, včetně proškolování novinářů a dalších profesionálních pracovníků sdělovacích prostředků v oblasti diskriminace a podvědomých předsudků;

32.  poukazuje na úlohu amatérského sportu při začleňování do společnosti a vedení zdravého životního stylu a na negativní dopad nízké účasti dívek a žen z diaspor; naléhavě proto Komisi, členské státy a mezinárodní, evropské a vnitrostátní sportovní řídicí orgány a zúčastněné strany vyzývá, aby zavedly opatření, kterými by bojovaly proti organizační kultuře, jež ženám z diaspor brání v tom, aby se staly členkami klubů a účastnily se amatérského i profesionálního sportu a aby dosáhly v oblasti sportu vedoucích pozic, jako je např. nízký zájem sdělovacích prostředků o ženské soutěže a rozdíly v platech, prémiích a odměnách; trvá na tom, že je nutné důsledně potírat všechny formy násilí, pronásledování a stereotypů;

Zajištění rovného přístupu a rovných práv

33.  vyzývá členské státy, aby zajistily důsledné provádění rámcového rozhodnutí Rady o boji proti rasismu a xenofobii13, směrnice o rasové rovnosti, směrnice o právech obětí a směrnice o rovnosti v zaměstnání; vyzývá Komisi, aby pravidelně sledovala a vyhodnocovala uplatňování rovného zacházení s přihlédnutím ke stanoviskům Agentury Evropské unie pro základní práva a Evropského institutu pro rovnost žen a mužů a aby přijala příslušná opatření, včetně zahájení řízení o nesplnění povinnosti proti těm členským státům, které neodstraní segregační praktiky;

34.  vyzývá k šíření osvěty prostřednictvím různých prostředků, včetně cílených kampaní a školení zaměřených na boj proti diskriminaci, nevědomým předsudkům a segregaci na trhu práce na základě pohlaví a odlišnosti s cílem potírat přetrvávající předsudky, které se projevují strukturálními překážkami, jimž čelí například romské a muslimské ženy, migranti a žadatelé o azyl z řad trans osob a ženy se zdravotním postižením;

35.  zdůrazňuje, že je důležité bojovat proti stereotypům a diskriminaci již v raném věku, a proto vyzývá k analýze předsudků a stereotypního nebo chybějícího zastoupení ve výukových materiálech, k jejich případné revizi a ke vzdělávání bez předsudků; vyzývá členské státy a podněcuje je k tomu, aby zajistily vzdělávání v oblasti lidských práv, připravily osvětové kampaně zaměřené na mládež s cílem bojovat proti diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, bojovat proti rasismu a podporovat rovnost a nediskriminaci ve vzdělávání na všech úrovních školní docházky, a to již od raného věku; uznává úlohu škol a učitelů při prosazování rovnosti obecně, rovnosti žen a mužů, respektu, zvyšování povědomí a nediskriminace a význam lepší mezikulturní vnímavosti zaměstnanců škol a inkluzivnějších vzdělávacích systémů v členských státech;

36.  vyzývá k zajištění přístupu k inkluzivnímu a kvalitnímu vzdělávání, odborné přípravě, rozvoji dovedností a důstojnému zaměstnání pro marginalizované dívky a mladé ženy v celé jejich rozmanitosti a vybízí Komisi, aby členské státy podpořila cílenými programy Erasmus+, a to i v přírodovědných, technických, inženýrských, uměleckých a matematických studijních oborech (STEAM), a tím, že zajistí, aby byly dívky a ženy v učebnicích a dalších didaktických materiálech spravedlivě zobrazovány, což by mohlo rovněž sloužit jako nástroj pro posílení jejich postavení a usnadnění jejich přechodu na trh práce; zdůrazňuje, že vzdělávání dětí má celou řadu dopadů na profesionální a osobní úsilí žen, a připomíná, že je nutné zajistit, aby měly všechny děti skutečně přístup k bezplatnému vzdělávání, jak se uvádí v právních předpisech EU; vyzývá členské státy, aby při provádění doporučení o evropské záruce pro děti uplatňovaly průřezový přístup a řešily specifické potřeby dětí z marginalizovaných skupin;

37.  vyzývá členské státy a Komisi, aby vytvořily inkluzivnější vzdělávací programy pro osoby se zdravotním postižením, a řešily tak rozdíl ve vzdělání a následné zaměstnanosti, neboť přetrvávající vysoký podíl mladých lidí se zdravotním postižením, kteří předčasně ukončují školní docházku, může naznačovat obtíže v přístupu k vhodným vzdělávacím programům;

38.  vyzdvihuje vysoký potenciál a význam mnohojazyčnosti pro naši společnost a zdůrazňuje, že každý jazyk je třeba hodnotit stejně a že teoretická hierarchie jazyků je založena na předsudcích a stereotypech;

39.  vyzývá k tomu, aby byla – zejména v odvětví péče – věnována zvláštní pozornost účinné prevenci pracovního vykořisťování, genderově podmíněného násilí a jiných forem špatného zacházení a aby se usnadnil výkon pracovních práv a práv potenciálních obětí vykořisťování, z nichž většinu tvoří ženy – včetně žen z nejvíce marginalizovaných skupin a žen různého původu –, jejichž zastoupení v odvětví péče je neúměrně vysoké;

40.  vyzývá členské státy, aby podporovaly vytváření nových opatření, včetně legálních cest napříč odvětvími v souladu s vnitrostátními okolnostmi, a mimo jiné pro pracovníky se střední a nízkou kvalifikací, která podpoří autonomii, důstojnou práci, základní práva pracovníků a sociální začlenění žen, včetně žen z nejvíce marginalizovaných skupin nebo žen z diaspor; vyzývá k intersekcionálnímu posouzení v rámci stávající revize azylové a migrační politiky EU a k zavedení politik, které by jednotlivcům přiznávaly přistěhovalecký status nezávisle na manželovi, partnerovi nebo zaměstnavateli s cílem odstranit vazby, které omezují možnosti, příležitosti a bezpečnost;

41.  zdůrazňuje, že migrantky jsou často oběťmi obchodování s lidmi a dalších forem násilí, jako je genderově podmíněné násilí, nucené sňatky a mrzačení pohlavních orgánů, které v azylovém řízení velmi často stále nejsou brány v potaz; zdůrazňuje, že je důležité zohlednit specifické zkušenosti žen, které se staly obětí diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, při navrhování, provádění a hodnocení azylové, migrační a integrační politiky;

42.  konstatuje, že ženy jsou vzhledem ke své situaci nebo statusu nepřiměřeně trestně stíhány a že jim je z důvodu genderových stereotypů, diskriminačních zákonů, prolínající se nebo kombinované diskriminace a procesních a důkazních požadavků a praktik znemožněn rovný přístup ke spravedlnosti; vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby byl přístup ke spravedlnosti fyzicky, ekonomicky, sociálně a kulturně dostupný všem ženám;

43.  vyzývá členské státy, aby uplatňovaly komplexní a intersekcionální přístup ke všem fázím systému trestního soudnictví a aby zajistily přístup ke spravedlnosti pro celé rozmanité spektrum žen, které čelí diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, včetně přístupu ke kvalitní právní pomoci v jazyce, kterému rozumějí;

44.  vyzývá k holistickému, na právech založenému, multidisciplinárnímu a na člověka zaměřenému přístupu k ochraně a podpůrným službám (včetně násilí na základě pohlaví a obchodování s lidmi), který by řešil institucionální faktory, jež ženy uvrhují do situace závislosti a zneužívání, a žádá, aby byly vytvořeny skutečné příležitosti k získání důstojných a stabilních pobytových a pracovních povolení a zajištěn nediskriminační přístup ke službám, podpoře a nápravě;

45.  konstatuje, že ženy afrického, blízkovýchodního, latinskoamerického a asijského původu mají kvůli nedostatku generačního bohatství často problémy s financováním malých podniků, a zdůrazňuje, že podpora podnikání mezi těmito skupinami může nabídnout velké příležitosti, pokud jde o podporu jejich ekonomické nezávislosti a posílení jejich postavení;

46.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly zvláštní opatření pro sladění pracovního a soukromého života, která by umožnila nejvíce marginalizovaným ženám sladit práci, vzdělávání a profesní rozvoj s rodinnými povinnostmi a bojovat proti diskriminaci a předsudkům, které je stále ovlivňují na trhu práce, ve vzdělávání a v každodenním životě;

47.  konstatuje, že přístup ke zdravotní péči může ztěžovat kombinovaný účinek diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám; vyzývá členské státy, aby zajistily všeobecnou a dostupnou zdravotní péči, včetně specializovaných služeb v oblasti duševního zdraví, a aby neprodleně odstranily překážky, které brání tomu, aby zdravotní péče byla dostupná pro všechny, včetně migrantů v nelegální administrativní situaci a se zvláštním zaměřením na ženy v celé jejich rozmanitosti; zdůrazňuje, že přístup ke zdravotní péči by nikdy neměl být ztížen neznalostí, předsudky nebo stigmatizací; zdůrazňuje, že je důležité, aby zdravotničtí pracovníci poskytovali péči humánním, nediskriminačním a neodsuzujícím způsobem a aby respektovali svobodný, předchozí a informovaný souhlas a práva pacientů; konstatuje, že existuje značný nedostatek údajů o přístupu žen z marginalizovaných skupin a přistěhovaleckých žen ke zdravotním službám, zejména ke službám v oblasti duševního zdraví;

48.  vyzývá členské státy, aby vzaly na vědomí, že diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám má kombinovaný účinek z hlediska přístupu ke zdravotní diagnostice, zejména pokud jde o reprodukční zdraví, a to konkrétně u černošských žen, žen jiné barvy pleti a žen z řad menšin; připomíná, že sexuální a reprodukční práva a zdraví jsou základními lidskými právy, k nimž by měli mít všichni lidé ve své rozmanitosti bezpečný a legální přístup;

49.  vyzývá členské státy, aby přijaly a prováděly strategie, politiky a programy na podporu sexuálního a reprodukčního zdraví a práv marginalizovaných skupin žen a aby odstranily systémové, finanční, právní, praktické a sociální překážky, kterým tyto ženy čelí, a zajistily ochranu a dodržování sexuálního a reprodukčního zdraví a práv ve všech členských státech; vyzývá členské státy, aby podporovaly plánování rodiny a komplexní sexuální výchovu přiměřenou věku a aby pomohly ženám ve zranitelné nebo nejisté situaci v přístupu ke všem formám bezplatné antikoncepce a zajistily, že se nebudou setkávat s žádnými diskriminačními praktikami v přístupu ke zdravotním službám;

50.  vybízí členské státy, aby zajistily dostupné a transparentní zákonné postupy pro uznávání pohlaví založené na sebeurčení a odpovídající mezinárodní klasifikaci nemocí MKN-11 Mezinárodní zdravotnické organizace, aby v právních předpisech uznaly transgender, nebinární a intersexuální osoby a zrušily překážky, jako jsou povinné chirurgické zákroky nebo povinné psychologické poradenství; vyzývá členské státy, aby zakázaly mrzačení pohlavních orgánů intersexuálních osob a zajistily, aby intersexuální děti nebyly v kojeneckém nebo dětském věku podrobovány lékařské nebo chirurgické léčbě, která není životně nezbytná;

51.  vyzývá členské státy, aby ukončily praxi nucené sterilizace, nucených potratů a nucené antikoncepce, včetně žen se zdravotním postižením a romských žen, a medikalizace transgender osob a aby respektovaly jejich tělesnou integritu; vyzývá členské státy k zajištění účinných a včasných nápravných prostředků pro všechny oběti nucené a pod nátlakem provedené sterilizace a nuceného rozvodu, a to i vytvořením účinných režimů pro náhradu újmy;

52.  připomíná, že změny klimatu a jejich důsledky se neúměrně dotýkají celé škály žen, zejména těch, které čelí prolínajícím se formám diskriminace, v marginalizovaných situacích a situacích konfliktu; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že veškerá opatření v oblasti klimatu budou zahrnovat průřezovou perspektivu, včetně genderové a rasové, a že za tímto účelem budou zaváděny cílené fondy a opatření a že bude zaručena rovná účast žen v celé jejich rozmanitosti v rozhodovacích orgánech na mezinárodní, evropské, národní i místní úrovni;

53.  naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly rychlá, účinná a koordinovaná opatření na ochranu lidských práv a řešení potřeb žen a dívek a marginalizovaných skupin obyvatelstva, které jsou postiženy konfliktem na Ukrajině, v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví;

o
o   o

54.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22. (2) Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16. (3) Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 191. (4) Úř. věst. C 81, 18.2.2022, s. 43. (5) Přijaté texty, P9_TA(2022)0073. (6) Úř. věst. C 385, 22.9.2021, s. 104. (7) Úř. věst. C 108, 26.3.2021, s. 2. (8) https://ec.europa.eu/info/sites/default/files/guidance_note_on_the_collection_and_use_of_equality_data_based_on_racial_or_ethnic_origin_final.pdf (9) https://equineteurope.org/wp-content/uploads/2021/07/Collection-and-use-of-complaints-data.pdf (10) https://ec.europa.eu/info/policies/justice-and-fundamental-rights/combatting-discrimination/equality-data-collection_en#equality-data (11) https://ec.europa.eu/migrant-integration/sites/default/files/2018-07/ENAR_Shadowreport_2013_2017.pdf (12) https://fra.europa.eu/sites/default/files/fra_uploads/fra-2019-eu-minorities-survey-roma-women_en.pdf (13) https://fra.europa.eu/en/publication/2018/being-black-eu (14) https://www.intersectionaljustice.org/img/2020.4.14_cij-factsheet-intersectionality-at-a-glance-in-europe_du2r4w.pdf (15) https://www.unwomen.org/sites/default/files/2022-01/Intersectionality-resource-guide-and-toolkit-en.pdf (16) „Srovnávací analýza práva v oblasti rovnosti žen a mužů v Evropě v roce 2020“. (17) https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2020/662491/IPOL_STU(2020)662491_EN.pdf (18) https://www150.statcan.gc.ca/n1/pub/89-503-x/2015001/article/14695-eng.htm (19) https://rm.coe.int/ecri-general-policy-recommendation-no-10-key-topics-combating-racism-a/16808b75f7 (20) Sdělení Komise ze dne 12. listopadu 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025“ (COM(2020)0698). (21) Sdělení ze dne 5. března 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (COM(2020)0152). (22) Sdělení Komise ze dne 23. září 2020 o novém paktu o migraci a azylu (COM(2020)0609).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2022 o vetech členských států, která ohrožují globální daňovou dohodu (2022/2734(RSP))

P9_TA(2022)0290 RC-B9-0339/2022

Evropský parlament,

–  s ohledem na hlavu III a články 113, 115, 116 a 326 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování  EU“),

–  s ohledem na články 4 a 20 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“),

–  s ohledem na prohlášení s názvem „Řešení daňové problematiky plynoucí z digitalizace hospodářství založené na dvou pilířích“, které předložila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)/G20 jako součást inkluzivního rámce pro řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku, k němuž se dne 4. listopadu 2021 připojilo a s nímž vyjádřilo souhlas 137 ze 141 členů,

–  s ohledem na modelová pravidla OECD/G20 týkající se vnitrostátního provádění druhého pilíře inkluzivního rámce pro řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku,

–  s ohledem na návrh směrnice Rady předložený Komisí ze dne 22. prosince 2021 o zajištění globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin v Unii (COM(2021)0823),

–  s ohledem na svůj postoj ze dne 19. května 2022 k návrhu směrnice Rady o zajištění globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin v Unii(1),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. ledna 2019 nazvané „Kroky k zajištění efektivnějšího a demokratičtějšího rozhodování v daňové politice EU“ (COM(2019)0008),

–  s ohledem na analýzu Daňové observatoře EU ze dne 25. října 2021 nazvanou „Dopady globální minimální daně na příjmy: odhady pro jednotlivé státy“,

–  s ohledem na závěry Rady pro hospodářské a finanční věci ze dne 5. dubna 2022 a na výsledek zasedání ze dne 17. června 2022,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu Konference o budoucnosti Evropy a na své usnesení ze dne 4. května 2022 o opatřeních navazujících na Konferenci o budoucnosti Evropy(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 29. dubna 2021 s názvem „Zdanění digitální ekonomiky: jednání OECD, daňové rezidentství digitálních společností a případné evropské zdanění digitální ekonomiky“(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2022 s doporučeními Komisi o spravedlivém a jednoduchém zdanění podporujícím strategii oživení (kroky EP v návaznosti na červencový akční plán Komise a jejích 25 iniciativ v oblasti DPH a zdanění právnických a fyzických osob)(4),

–  s ohledem na studii Mezinárodního měnového fondu (MMF) ze dne 25. května 2021 nazvanou „Zdanění nadnárodních společností v Evropě“,

–  s ohledem na nejnovější odhady MMF ve fiskálním monitoru z dubna 2022,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2022 nazvané „Sociální a hospodářské důsledky ruské války na Ukrajině pro EU – posílení akceschopnosti EU“(5),

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 4. listopadu 2021 se 137 ze 141 členů inkluzivního rámce OECD/G20 pro erozi základu daně a přesouvání zisku, včetně všech členských států EU, dohodlo na reformě mezinárodního daňového systému v rámci řešení založeného na dvou pilířích s cílem řešit výzvy vyplývající z digitalizace ekonomiky, včetně stanovení mnohostranně schválených omezení týkajících se přesouvání zisku a daňové soutěže zavedením globální minimální sazby daně ve výši 15 %; vzhledem k tomu, že dohoda je výsledkem širokého kompromisu i několika kol jednání, která probíhala několik let;

B.  vzhledem k tomu, že zavedením globální minimální sazby daně v rámci této reformy založené na dvou pilířích by země získaly přibližně 150 miliard USD nových příjmů ročně(6); vzhledem k tomu, že historická dohoda dosažená na zasedání OECD/G20 o inkluzivním rámci pro BEPS v říjnu 2021, která se těší široké podpoře zemí reprezentujících více než 90 % světové ekonomiky, je velkým politickým úspěchem, jenž je třeba rychle a široce realizovat, aby se proměnil v sociální a hospodářský úspěch a podpořil spravedlivé zdanění;

C.  vzhledem k tomu, že podle nejnovějších odhadů MMF se předpokládá, že minimální daň zvýší celosvětové příjmy z daně z příjmu právnických osob o 5,7 % díky dorovnávací dani a možná o dalších 8,1 % díky schváleným omezením přesouvání zisku a daňové soutěže(7);

D.  vzhledem k tomu, že pokud by v souladu s druhým pilířem této globální dohody byla zavedena minimální efektivní sazba daně z příjmů právnických osob ve výši 15 %, jen v samotné EU by se tím mohly navýšit příjmy z daně z příjmů právnických osob o přibližně 64 miliard EUR ročně(8);

E.  vzhledem k tomu, že daňové otázky v Unii podléhají zvláštnímu legislativnímu postupu a Rada o nich rozhoduje na základě jednomyslnosti; vzhledem k tomu, že návrh směrnice Rady na provedení II. pilíře inkluzivního rámce, předložený Komisí dne 22. prosince 2021, vychází z článku 115 Smlouvy o fungování EU;

F.  vzhledem k tomu, že všechny země OECD a skupiny G20, včetně všech 27 členských států EU, podpořily dohodu o reformě mezinárodních daňových předpisů v říjnu 2021;

G.  vzhledem k tomu, že navzdory tomuto závazku nebyla už třikrát přijata směrnice EU o podpoře a provádění druhého pilíře této mezinárodní dohody (směrnice o druhém pilíři), protože se v Radě Evropské unie ve složení pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) při hlasování nepodařilo dosáhnout jednomyslnosti;

H.  vzhledem k tomu, že při jednáních v Radě Polsko uplatnilo své veto, aby zabránilo přijetí směrnice o druhém pilíři v celé Unii, přestože ji vždy podpořilo všech ostatních 26 členských států; vzhledem k tomu, že Polsko později od svého odporu upustilo;

I.  vzhledem k tomu, že Maďarsko, přestože na předchozích zasedáních Rady ECOFIN souhlasilo s prováděním směrnice, uplatnilo v Radě ECOFIN v červnu 2022 veto poté, co své veto odvolalo Polsko;

J.  vzhledem k tomu, že veřejné příjmy plynoucí z provádění směrnice o II. pilíři v EU by byly obzvláště významné s ohledem na bezprecedentní dopad kombinace ruské agrese na Ukrajině, narušení globálních dodavatelských řetězců a nutnosti zajistit hospodářské oživení po pandemii a investice potřebné k dosažení cílů EU v oblasti klimatu;

K.  vzhledem k tomu, že v posledních desetiletích bylo učiněno mnoho pokusů o stanovení minimální sazby daně z příjmů právnických osob v Unii;

L.  vzhledem k tomu, že konečný výsledek Konference o budoucnosti Evropy zahrnoval návrhy k fiskálním a daňovým politikám, které byly zapracovány do zprávy na toto téma ze dne 9. května 2022;

M.  vzhledem k tomu, že zapojení Evropského parlamentu prostřednictvím řádného legislativního postupu by zlepšilo rozhodování v oblasti daní a vedlo by k účinnějším, relevantnějším a ambicióznějším výsledkům daňové politiky EU;

Obecné úvahy

1.  konstatuje, že stávající mezinárodní daňové předpisy jsou z velké části zastaralé a nejsou schopny řešit rostoucí digitalizaci ekonomiky a účinně omezit daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem; zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí tyto předpisy reformovat prostřednictvím přijetí globální daňové dohody OECD/G20 s cílem zajistit, aby mezinárodní, unijní a vnitrostátní daňové systémy odpovídaly novým hospodářským, sociálním a technologickým výzvám 21. století;

2.  s velkým znepokojením bere na vědomí roztříštěnost vnitrostátních sazeb daně z příjmu právnických osob v rámci EU, která může narušovat jednotný trh a poškozovat unijní hospodářství; dále bere na vědomí pokračující pokles průměrných sazeb daně z příjmu právnických osob v EU v posledních desetiletích; opakuje, že je naléhavě nutné vytvořit široký daňový základ a omezit prostor pro daňové úniky, daňové podvody a agresivní daňové plánování, a to i prostřednictvím provádění dohody OECD/G20 na úrovni EU;

3.  poukazuje na to, že stávající daňové předpisy a nesoulad mezi daňovými předpisy v jednotlivých členských státech i mimo ně, spolu s nedostatečnou mezinárodní spoluprací, umožňují mimo jiné nadnárodním společnostem uplatňovat agresivní daňové plánování, které výrazně snižuje jejich efektivní daňové sazby; připomíná, že tato situace rovněž výrazně znevýhodňuje malé a střední podniky v hospodářské soutěži, neboť platí výrazně vyšší efektivní daňové sazby než nadnárodní společnosti, což je nepřijatelné;

4.  upozorňuje na svůj nedávno přijatý postoj ke směrnici o druhém pilíři, který vyzývá k jejímu rychlému provedení do ledna 2023;

5.  zdůrazňuje, že oznámené požadavky Maďarska, zejména v souvislosti s věcnými výjimkami, byly v mezinárodní dohodě z velké části zohledněny;

6.  v této souvislosti všem členským státům připomíná jejich závazek vůči globální dohodě OECD; zdůrazňuje, že pro úspěch procesu bude rozhodující rychlé a rozsáhlé provádění dohody; zdůrazňuje, že je důležité, aby EU převzala globální vedoucí úlohu v boji proti daňovým rájům tím, že se stane prvním regionem, který dohodu OECD provede; zdůrazňuje rizika spojená s neprovedením směrnice o druhém pilíři v EU; zdůrazňuje, že neprovedení směrnice o druhém pilíři ze strany EU by mohlo ohrozit provádění druhého pilíře ze strany USA a dalších jurisdikcí;

Současný rozhodovací proces a dopad vet členských států

7.  připomíná členským státům, že jednomyslnost stanovená ve Smlouvách musí být vyvážena velmi vysokou mírou odpovědnosti a musí být v souladu se zásadou loajální spolupráce na základě čl. 4 odst. 3 Smlouvy o EU;

8.  zdůrazňuje, že hlasování v Radě na základě jednomyslnosti v záležitostech daňové politiky nevytváří příznivé podmínky pro zavádění změn potřebných k řešení současných problémů; vyjadřuje politování nad tím, že současná situace často vede ke zpoždění a nedostatečnému pokroku v harmonizaci a koordinaci daňových předpisů v celé Unii, která by byla prospěšná pro všechny;

9.  zdůrazňuje, že veta členských států soustavně brání pokroku v mnoha důležitých oblastech zdanění; lituje skutečnosti, že návrhy, jako je společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob, revize směrnice o zdanění úroků a licenčních poplatků a reforma kodexu chování pro zdanění podniků jsou dosud zablokovány v Radě;

10.  odsuzuje skutečnost, že některé členské státy zneužívají vnitrostátní veta v daňových záležitostech k dosahování ústupků v jiných politických oblastech; zdůrazňuje, že kvůli těmto vetům hrozí nebezpečí, že budou přetrvávat škodlivé daňové praktiky a sociální nespravedlnost, jež oslabují schopnost Unie účinně fungovat, podporovat rovné podmínky a chránit nejlepší zájmy svých občanů a malých a středních podniků;

Doporučená opatření a oblasti reforem

11.  znovu vyzývá Radu, aby urychleně přijala směrnici o druhém pilíři, a zajistila tak účinnost dohody od ledna 2023;

12.  naléhavě vyzývá Maďarsko, aby okamžitě ukončilo blokování globální daňové dohody v Radě; vyjadřuje politování nad tím, že jediný členský stát má možnost bránit provádění této historické dohody a blokovat ostatních 26 členských států;

13.  naléhavě žádá Komisi a Radu, aby nepřistupovaly k politickému vyjednávání s členskými státy, které zneužívají svého práva veta;

14.  znovu vyzývá Komisi a Radu, aby trvaly na dohodnuté podmíněnosti politik EU a transparentnosti rozhodování a neschválily maďarský národní plán pro oživení a odolnost, dokud Maďarsko v plné míře nesplní všechna kritéria stanovená v nařízení, zejména doporučení pro jednotlivé země v oblasti právního státu, nezávislosti soudnictví a prevence a odhalování podvodů, střetů zájmů a korupce a boje proti nim;

15.  zdůrazňuje, že v současné situaci by měly být i nadále projednávány všechny proveditelné scénáře a že pokud Maďarsko bude v nadcházejících měsících na svém vetu trvat, musí být přijata urychlená opatření; naléhavě vyzývá Komisi a Radu, aby zkoumaly alternativní možnosti, jež by EU umožnily dostát závazkům, které přijala na úrovni OECD/G20;

16.  vyzývá Komisi a členské státy, aby uvažovaly o možných krátkodobých opatřeních, která by EU umožnila splnit její mezinárodní závazky, například aby stanovily, zda by bylo v krajním případě vhodné provádět globální daňovou dohodu prostřednictvím postupu posílené spolupráce stanoveného v článku 20 Smlouvy o EU; domnívá se, že pokud nebude možné se dohodnout na jiných alternativách provádění na úrovni EU, mohlo by jednostranné provádění směrnice o druhém pilíři všemi členskými státy přinést přijatelné výsledky;

17.  vyzývá Komisi, aby případně využila postup pro některé daňové politiky stanovený v článku 116 Smlouvy o fungování EU; v této souvislosti připomíná prohlášení Ursuly von der Leyenové z doby její kandidatury na předsedkyni Komise, v němž se zavázala, že „bude využívat ustanovení Smluv, která umožňují přijímat návrhy v oblasti zdanění postupem spolurozhodování a rozhodovat o nich kvalifikovanou většinou v Radě“;

18.  připomíná projev bývalého předsedy Komise Jeana Clauda Junckera o stavu Unie z roku 2018, v němž vyzval k tomu, aby v některých daňových záležitostech byla rozhodnutí přijímána kvalifikovanou většinou;

19.  zdůrazňuje, že z dlouhodobého hlediska by členské státy měly zvážit přidanou hodnotu přechodu na hlasování kvalifikovanou většinou, jak to doporučila Konference o budoucnosti Evropy; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby znovu zahájila diskusi o tom, že by na některé daňové záležitosti začalo být postupně uplatňováno hlasování kvalifikovanou většinou, a to v návaznosti na její sdělení o této otázce z roku 2019 a v reakci na výsledek Konference o budoucnosti Evropy;

o
o   o

20.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Přijaté texty, P9_TA(2022)0216. (2) Přijaté texty, P9_TA(2022)0141. (3) Úř. věst. C 506, 15.12.2021, s. 54. (4) Přijaté texty, P9_TA(2022)0082. (5) Přijaté texty, P9_TA(2022)0219. (6) https://www.oecd.org/tax/international-community-strikes-a-ground-breaking-tax-deal-for-the-digital-age.htm (7) MMF, Fiscal Policy from Pandemic to War (Fiskální politika od pandemie k válce), s. 28, https://www.imf.org/en/Publications/FM/Issues/2022/04/12/fiscal-monitor-april-2022. (8) https://www.taxobservatory.eu/wp-content/uploads/2021/10/Note-2-November-2021-1.pdf