Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. listopadu 2022 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Ukrajinou o silniční nákladní dopravě jménem Unie (11050/2022 – C9-0299/2022 – 2022/0200(NLE))

P9_TA(2022)0376 A9-0263/2022

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (11050/2022),

–  s ohledem na návrh dohody mezi Evropskou unií a Ukrajinou (10151/2022),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 91 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C9‑0299/2022),

–  s ohledem na čl. 105 odst. 1 a 4 a čl. 114 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A9‑0263/2022),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Ukrajiny.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. listopadu 2022 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Moldavskou republikou o silniční nákladní dopravě jménem Evropské unie (11052/2022 – C9-0304/2022 – 2022/0201(NLE))

P9_TA(2022)0377 A9-0262/2022

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (11052/2022),

–  s ohledem na návrh dohody mezi Evropskou unií a Moldavskou republikou (10152/2022),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 91 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C9‑0304/2022),

–  s ohledem na čl. 105 odst. 1 a 4 a čl. 114 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A9‑0262/2022),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Moldavské republiky.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. listopadu 2022 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody o úpravě listin specifických závazků podle Všeobecné dohody o obchodu službami s cílem zapracovat přílohu 1 prohlášení o uzavření jednání o domácí regulaci v oblasti služeb ze dne 2. prosince 2021 jménem Evropské unie (09982/2022– C9-0224/2022 – 2022/0174(NLE))

P9_TA(2022)0378 A9-0257/2022

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (09982/2022),

–  s ohledem na návrh dohody o úpravě listin specifických závazků podle Všeobecné dohody o obchodu službami s cílem zapracovat přílohu 1 prohlášení o uzavření jednání o domácí regulaci v oblasti služeb ze dne 2. prosince 2021 (09982/2022),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 91, čl. 100 odst. 2, článkem 207 odst. 4 prvním pododstavcem a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C9‑0224/2022),

–  s ohledem na čl. 105 odst. 1 a 4 a čl. 114 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod (A9-0257/2022),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Světové obchodní organizaci.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. listopadu 2022 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh (COM(2021)0223 – C9-0167/2021 – 2021/0114(COD))

P9_TA(2022)0379 A9-0135/2022

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2021)0223),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 207 a 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0167/2021),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 20. října 2021(1),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 13. července 2022 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro právní záležitosti,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A9‑0135/2022),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(2);

2.  schvaluje společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise, které je přílohou tohoto usnesení a bude zveřejněno v řadě C Úředního věstníku Evropské unie;

3.  bere na vědomí prohlášení Komise, která jsou přílohou tohoto usnesení a budou zveřejněna v řadě C Úředního věstníku Evropské unie;

4.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

5.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 10. listopadu 2022 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/… o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2022/2560.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise

Unie je i nadále odhodlána prosazovat otevřený mnohostranný obchodní systém založený na pravidlech, v němž ústřední úlohu plní modernizovaná WTO, a dále zvyšovat účinnost mnohostranného rámce pro subvence. Znovu potvrzuje své odhodlání podporovat modernizaci pravidel WTO s cílem řešit narušení obchodu a hospodářské soutěže. Unie se zejména zapojí do modernizace pravidel pro průmyslové subvence s cílem posílit řádné fungování Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních (ASCM) a podpořit jejich dodržování a prosazování.

Prohlášení Evropské komise k vyjasnění, pokud jde o uplatňování nařízení (EU) 2022/2560(3), podle článku 46 uvedeného nařízení

Komise se zavazuje vyjasnit uplatňování čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560 ohledně existence narušení vnitřního trhu způsobeného zahraniční subvencí, uplatňování ověřování vyváženosti stanoveného v článku 6 tohoto nařízení a posouzení narušení při zadávacím řízení podle čl. 27 odst. 1 tohoto nařízení.

Komise tato prvotní vyjasnění zveřejní nejpozději 12 měsíců ode dne použitelnosti těchto ustanovení.

Tato prvotní vyjasnění mohou být nahrazena pokyny vydanými podle článku 46 nařízení (EU) 2022/2560.

Prohlášení Evropské komise o mnohostranných pravidlech pro řešení narušujících zahraničních subvencí při příležitosti přijetí nařízení (EU) 2022/2560(4)

Dne 30. června 2022 dosáhly Evropský parlament, Rada a Evropská komise dohody ohledně nařízení o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh(5). Toto nařízení doplňuje stávající evropské a mezinárodní předpisy o subvencích a kontrole subvencí. Zabývá se narušeními vnitřního trhu Unie způsobenými zahraničními subvencemi.

Subvence mohou mít negativní dopad na mezinárodní obchod a mohou vést k narušením hospodářské soutěže jak v tradičních odvětvích, tak i v oblasti nových technologií. V některých případech mohou nekontrolované subvence rovněž vést k nadměrným kapacitám, a to na úkor zdravé dynamiky trhu. EU musí nadále využívat přínosů plynoucích z mezinárodních příležitostí a současně vyvíjet nástroje pro boj proti nekalým obchodním praktikám, a to na vnitřní i vnější úrovni(6). Toto nařízení by mělo přispět ke zlepšení odolnosti vnitřního trhu EU, zejména pokud jde o jeho ochranu před narušeními způsobenými zahraničními subvencemi. Tímto způsobem Unie doplňuje svůj soubor nástrojů za účelem dosažení cílů otevřené strategické autonomie Unie.

Evropská komise si je vědoma toho, že pravidla WTO nemusí být dostatečně účinná při řešení negativních vedlejších účinků státních zásahů do hospodářství, a to i v některých průmyslových odvětvích, a je v zájmu řešení negativních dopadů subvencí nadále odhodlána dále zvyšovat účinnost mnohostranného rámce pro subvence a je rozhodnuta důrazně prosazovat vytvoření právního rámce, který bude mít dobré předpoklady k tomu, aby umožnil řešit narušení obchodu a hospodářské soutěže a zajistit rovné podmínky(7)..Komise je zejména odhodlána modernizovat pravidla pro průmyslové subvence s cílem zlepšit řádné fungování Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních (ASCM) a podpořit její dodržování. V této souvislosti Evropská komise připomíná svou probíhající třístrannou spolupráci s Japonskem a Spojenými státy.

Pravidla týkající se subvencí jsou uvedena zejména v Dohodě o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, která stanoví zákazy některých subvencí a opatření proti nepříznivým dopadům subvencí v souvislosti s obchodem se zbožím. Pokud jde o Unii, tato pravidla jsou v rozsahu, v jakém se týkají vyrovnávacího subvencování, prováděna nařízením (EU) 2016/1037 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie(8). Oblast působnosti nařízení (EU) 2016/1037 je určena oblastí působnosti Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních.

Nařízení o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh je v souladu s mezinárodními závazky Unie, zejména včetně závazků vyplývajících z Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních. Evropská komise zajistí, aby veškerá opatření přijatá při uplatňování tohoto nařízení byla s mezinárodními závazky Unie v souladu.

Komise hodlá toto nové nařízení plně využívat k řešení narušení vnitřního trhu způsobených zahraničními subvencemi.

(1) Úř. věst. C 105, 4.3.2022, s. 87. (2) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 4. května 2022 (Přijaté texty P9_TA(2022)0143). (3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 ze dne 14. prosince 2022 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh (Úř. věst. L 330, 23.12.2022, s. 1). (4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 ze dne 14. prosince 2022 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh (Úř. věst. L 330, 23.12.2022, s. 1). (5) Evropská komise, návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh (COM(2021)0223). (6) Sdělení Komise s názvem „Přezkum obchodní politiky – Otevřená, udržitelná a sebevědomá obchodní politika“ ze dne 18. února 2021, COM(2021)0066. (7) Sdělení Komise s názvem „Přezkum obchodní politiky – Otevřená, udržitelná a sebevědomá obchodní politika“ ze dne 18. února 2021, COM(2021)0066. (8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 55).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. listopadu 2022 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a nařízení (EU) č. 537/2014, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (COM(2021)0189 – C9-0147/2021 – 2021/0104(COD))

P9_TA(2022)0380 A9-0059/2022

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2021)0189),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 50 a 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0147/2021),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 7. září 2021(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 22. září 2021(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 29. června 2022 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

–  s ohledem na dopis Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A9‑0059/2022),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 10. listopadu 2022 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/..., kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2013/34/EU, směrnice 2004/109/ES, a směrnice 2006/43/ES, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici (EU) 2022/2464.)

(1) Úř. věst. C 446, 3.11.2021, s. 2. (2) Úř. věst. C 517, 22.12.2021, s. 51.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. listopadu 2022 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 909/2014 (COM(2020)0595 – C9-0304/2020 – 2020/0266(COD))

P9_TA(2022)0381 A9-0341/2021

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2020)0595),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0304/2020),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 4. června 2021(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 24. února 2021(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 29. června 2022 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0341/2021),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 10. listopadu 2022 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/… o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 909/2014 a (EU) 2016/1011

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2022/2554.)

(1) Úř. věst. C 343, 26.8.2021, s. 1. (2) Úř. věst. C 155, 30.4.2021, s. 38.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. listopadu 2022 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2006/43/ES, 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/65/EU, (EU) 2015/2366 a (EU) 2016/2341 (COM(2020)0596 – C9-0303/2020 – 2020/0268(COD))

P9_TA(2022)0382 A9-0340/2021

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2020)0596),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl.  53 odst. 1 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0303/2020),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 4. června 2021,(1)

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 24. února 2021,(2)

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 29. června 2022 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0340/2021),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  navrhuje, aby se tento akt označoval jako „směrnice DORA“;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 10. listopadu 2022 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/..., kterou se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU, 2014/65/EU, (EU) 2015/2366 a (EU) 2016/2341, pokud jde o digitální provozní odolnost finančního sektoru

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici (EU) 2022/2556.)

(1) 1 Úř. věst. C 343, 26.8.2021, s. 1. (2) 2 Úř. věst. C 155, 30.4.2021, s. 38.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. listopadu 2022 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii a o zrušení směrnice (EU) 2016/1148 (COM(2020)0823 – C9-0422/2020 – 2020/0359(COD))

P9_TA(2022)0383 A9-0313/2021

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2020)0823),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0422/2020),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 11. dubna 2022(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 27. dubna 2021(2),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 22. června 2022 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanoviska Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro dopravu a cestovní ruch,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A9-0313/2021),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 10. listopadu 2022 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/... o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii a o změně nařízení (EU) č. 910/2014 a směrnice (EU) 2018/1972 a o zrušení směrnice (EU) 2016/1148 (směrnice NIS 2)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici (EU) 2022/2555.)

(1) Úř. věst. C 233, 16.6.2022, s. 22. (2) Úř. věst. C 286, 16.7.2021, s. 170.

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 10. listopadu 2022 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2021/241, pokud jde o kapitoly REPowerEU v plánech pro oživení a odolnost, a mění nařízení (EU) 2021/1060, nařízení (EU) 2021/2115, směrnice 2003/87/ES a rozhodnutí (EU) 2015/1814 (COM(2022)0231 – C9-0183/2022 – 2022/0164(COD))(1)

P9_TA(2022)0384 A9-0260/2022

(Řádný legislativní postup: první čtení)

[Pozměňovací návrh 1, pokud není uvedeno jinak]

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU(2)

P9_TA(2022)0384 A9-0260/2022

k návrhu Komise

P9_TA(2022)0384 A9-0260/2022

---------------------------------------------------------

P9_TA(2022)0384 A9-0260/2022

2022/0164(COD)

P9_TA(2022)0384 A9-0260/2022

Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) 2021/241, pokud jde o kapitoly REPowerEU v plánech pro oživení a odolnost, a mění nařízení (EU) 2021/1060, nařízení (EU) 2021/2115, směrnice 2003/87/ES a rozhodnutí (EU) 2015/1814

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 175 třetí pododstavec, čl. 177 první pododstavec, čl. 192 odst. 1, čl. 194 odst. 2 a čl. 322 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(4),

s ohledem na stanovisko Účetního dvora,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Od přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost(5), bezprecedentní geopolitické události spuštěné nevyprovokovanou a nezákonnou vojenskou invazí na Ukrajinu a jejich přímé a nepřímé socioekonomické následky značně ovlivňují společnost a hospodářství Unie, její obyvatele a hospodářskou, sociální a územní soudržnost. Zejména se stalo jasnějším než kdy dříve to, že energetická bezpečnost a energetická nezávislost Unie jsou nepostradatelné pro úspěšné, udržitelné a inkluzivní oživení po krizi COVID-19, neboť je rovněž významným faktorem přispívajícím k odolnosti evropského hospodářství.

(2)  Vzhledem k přímým vazbám mezi udržitelným oživením, budováním odolnosti Unie a energetické bezpečnosti Unie, snižováním závislosti na fosilních palivech, zejména z Ruska, a jeho úloze ve spravedlivé a inkluzivní transformaci je Nástroj pro oživení a odolnost vhodným nástrojem, který přispívá k reakci Unie na tyto nově se objevující výzvy a zároveň zajišťuje soulad s právními předpisy Unie(6)a a se stávajícími mezinárodními závazky.

(3)  Hlavy států a předsedové vlád ve Versailleském prohlášení ze dne 10. a 11. března 2022 vyzvali Komisi, aby do konce května navrhla plán REPowerEU na postupné odstranění závislosti na dovozu ruských fosilních paliv, což bylo následně zopakováno v závěrech Evropské rady ze zasedání ve dnech 24. a 25. března 2022. Toho by mělo být dosaženo mnohem dříve než v roce 2030 způsobem, který bude v souladu se Zelenou dohodou EU a cíli v oblasti klimatu pro roky 2030 a 2050 zakotvenými v evropském právním rámci pro klima. Nařízení (EU) 2021/241 by proto mělo být změněno, aby byla posílena jeho schopnost podporovat reformy a investice určené na diverzifikaci dodávek energie, zejména fosilních paliv, jakož i na zvyšování bezpečnosti, cenové dostupnosti, přístupnosti a udržitelnosti energetického systému, zejména zaváděním obnovitelných zdrojů energie, zvyšováním energetické účinnosti a rozšiřováním kapacity skladování energie, a tak posílena strategická autonomie Unie i její otevřená ekonomika. Měly by být podporovány také reformy a investice zvyšující energetickou účinnost a úspory energie hospodářství členských států prostřednictvím lepší soudržnosti se směrnicí o obnovitelných zdrojích energie, směrnicí o energetické účinnosti, směrnicí o energetické náročnosti budov a nařízením o ekodesignu udržitelných výrobků.

(3a)  Postupné ukončování závislosti na dovozu fosilních paliv z Ruska by mělo vést ke snížení celkové energetické závislosti Evropské unie. V souladu s Nástrojem pro oživení a odolnost by kapitoly REPowerEU plánů pro oživení a odolnost měly přispět ke zvýšení a posílení strategické autonomie Unie, aniž by se výrazně zvýšila její závislost na dovozech surovin ze třetích zemí.

(4)  Aby se maximalizovala doplňkovost, konzistentnost a soudržnost politik a opatření přijatých Unií a členskými státy na podporu nezávislosti a bezpečnosti a udržitelnosti dodávek energie pro Unii, měly by být tyto reformy a investice související s energetikou stanoveny zvláštní „kapitolou REPowerEU“ v plánech pro oživení a odolnost.

(4a)  V zájmu podpory cílů Smlouvy o fungování Evropské unie týkajících se hospodářské, sociální a územní soudržnosti by členské státy při přípravě kapitol REPowerEU měly zajistit, aby byly finanční prostředky vhodně rozděleny mezi regiony a zároveň zohledňovaly potřeby a výzvy každého jednotlivého regionu.

(4b)  Zvláštní pozornost by měla být věnována vzdáleným, okrajovým a izolovaným regionům a ostrovům, které již čelí dalším omezením.

(5)  Aby se maximalizoval rozsah reakce Unie, měly by mít všechny členské státy, které po vstupu tohoto nařízení v platnost předloží plán pro oživení a odolnost, povinnost zahrnout do svého plánu kapitolu REPowerEU. Tento požadavek by se měl vztahovat zejména na revidované plány předložené členskými státy od 30. června 2022 s cílem zohlednit aktualizovaný maximální finanční příspěvek. Je třeba zamezit zbytečné administrativní zátěži.

(6)  Kapitola REPowerEU by měla zahrnovat nové reformy a investice přispívající k plnění cílů REPowerEU a řešící dopady krize způsobené ruskou vojenskou agresí proti Ukrajině. Tato kapitola by dále měla obsahovat nástin dalších opatření financovaných z jiných zdrojů, než je Nástroj pro oživení a odolnost, která přispívají k plnění cílů souvisejících s energií uvedených ve 3. bodě odůvodnění. Tento nástin by měl zahrnovat opatření, jež by měla být provedena od 1. února 2022 do 31. prosince 2026, což je období, během něhož má být dosaženo cílů stanovených tímto nařízením. Je naprosto nezbytné rychle navýšit investice do opatření v oblasti energetické účinnosti, jako je zavádění udržitelných a účinných řešení v oblasti vytápění a chlazení, která představují udržitelný a účinný způsob řešení některých z nejnaléhavějších problémů v oblasti dodávek energie a nákladů na energii. S ohledem na sociální dopad trvale vysokých a kolísavých cen energie a s ohledem na zásady evropského pilíře sociálních práv by měl být kladen zvláštní důraz na opatření k řešení energetické chudoby, a to prostřednictvím podpory zranitelných spotřebitelů, kteří trpí energetickou chudobou. Pokud jde o infrastrukturu pro zemní plyn, měly by investice a reformy kapitol REPowerEU za účelem diverzifikace dodávek mimo Rusko vycházet z potřeb, které byly nyní identifikovány na základě posouzení provedeného a odsouhlaseného Evropskou sítí provozovatelů plynárenských přepravních soustav (ENTSOG), zřízenou v duchu solidarity ohledně bezpečnosti dodávek, a měly by zohlednit posílená opatření připravenosti, včetně skladování energie, přijatá s cílem přizpůsobit se novým geopolitickým hrozbám a dlouhodobě podpořit zelenou transformaci díky „připravenosti na vodík“. V kapitole by měla být významná část opatření, která mají přeshraniční rozměr nebo dopady na více zemí a přispívají mimo jiné k evropské přidané hodnotě. V neposlední řadě by kapitoly REPowerEU měly vysvětlit a kvantifikovat účinky kombinace reforem a investic financovaných z Nástroje pro oživení a odolnost a dalších opatření financovaných z jiných zdrojů než Nástroj pro oživení a odolnost.

(6a)  Účinný přechod na zelenou energii a rychlé snižování energetické závislosti by měly zohledňovat nově vznikající problémy, jimž čelí domácnosti, mikropodniky a malé a střední podniky, a to zejména ty nejzranitelnější. Tyto problémy souvisejí s energetickou chudobou, což je neschopnost domácností uspokojit své základní potřeby v oblasti dodávek energie v důsledku cenové nedostupnosti a nedostatečný přístup domácností k základním energetickým službám zaručujícím základní úroveň pohodlí a zdraví, důstojnou životní úroveň a zdraví, včetně přiměřeného vytápění, teplé vody, chlazení, osvětlení a energie k napájení spotřebičů, a to v příslušném vnitrostátním kontextu a kontextu stávající sociální politiky a dalších příslušných politik, které jsou způsobeny vysokými výdaji na energii a špatnou energetickou účinností bytů a domů.

(6b)  Stávající geopolitický kontext také vyžaduje, aby Unie jednala s cílem zajistit svou energetickou bezpečnost, což je trvalá a nepřetržitá dostupnost energie, energetická bezpečnost a technická bezpečnost, které lze dosáhnout zvýšenou účinností a interoperabilitou přenosových a distribučních sítí, podporou flexibility systému, prevencí přetížení, zajištěním odolných dodavatelských řetězců, kybernetickou bezpečností a ochranou veškeré infrastruktury, zvláště pak té kritické, a jejím přizpůsobením změně klimatu, při současném omezení závislostí na strategických dodávkách energie.

(7)  Mělo by být doplněno vhodné posuzovací kritérium, které by Komisi sloužilo jako základ pro posuzování reforem a investic zahrnutých do kapitoly REPowerEU a které by zajistilo, že reformy a investice jsou vhodné pro dosažení specifických cílů souvisejících s plánem REPowerEU. Aby Komise mohla posoudit příslušný plán pro oživení a odolnost podle tohoto nového posuzovacího kritéria kladně, mělo by být vyžadováno hodnocení A.

(7a)  Účinný přechod na zelenou energii a rychlé snižování energetické závislosti inkluzivním způsobem vyžadují opatření na zvýšení energetické účinnosti a úspor v budovách a rychlejší dekarbonizaci průmyslových odvětví. Aby byla v Evropě urychlena ekologická transformace, je třeba zvýšit podíl udržitelných a obnovitelných zdrojů energie ve skladbě zdrojů energie a přijmout opatření k řešení úzkých míst v infrastruktuře a nedostatku pracovních sil a dovedností. Na podporu ekologické transformace je třeba využít potenciál digitálních dovedností a technologií.

(8)  Investice do infrastruktury a technologií samy o sobě nepostačují k tomu, aby se snížila závislost na fosilních palivech. Zdroje by měly být věnovány na zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci lidí, aby byla pracovní síla ještě více vybavena zelenými dovednostmi. To je v souladu s cílem Evropského sociálního fondu plus, jímž je podpořit členské státy při vytváření kvalifikované a odolné pracovní síly připravené pro budoucí svět práce. S ohledem na to by zdroje požadované z přídělu Evropského sociálního fondu plus na podporu cílů plánu REPowerEU měly pomoci podpořit opatření pro rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace pracovní síly. Komise posoudí, zda opatření obsažená v kapitolách REPowerEU významně přispívají k podpoře rekvalifikace pracovní síly se zaměřením na zelené dovednosti.

(9)  Použitím tohoto režimu by neměly být dotčeny žádné další právní požadavky podle nařízení (EU) 2021/241, pokud toto nařízení nestanoví jinak.

(9a)  Opatření v kapitolách REPowerEU by neměla oslabit celkovou úroveň ekologických a digitálních ambicí již přijatých prováděcích rozhodnutí Rady, kterými se schvalují plány pro oživení a odolnost.

(10)  Plán pro oživení a odolnost, včetně kapitoly REPowerEU, by měl přispívat k účinnému řešení všech nebo významné části výzev identifikovaných v příslušných doporučeních pro jednotlivé země, včetně doporučení pro jednotlivé země, která mají být přijata v rámci cyklu semestru 2022 a která se týkají mimo jiné energetických výzev, jimž členské státy čelí.

(11)  Účinný přechod na zelenou energii a snížení energetické závislosti vyžaduje významné digitální investice. S ohledem na nařízení (EU) 2021/241 by členské státy měly poskytnout vysvětlení, jak mají opatření v plánu pro oživení a odolnost, včetně opatření obsažených v kapitole REPowerEU, přispět k digitální transformaci nebo k řešení výzev, které z ní vyplývají, a zda odpovídají částce přispívající k plnění digitálního cíle na základě metodiky pro digitální označování. Reformy a investice zahrnuté v kapitole REPowerEU by však vzhledem k nebývalé naléhavosti a důležitosti energetických výzev, jimž Unie čelí, neměly být zohledněny při výpočtu celkových finančních prostředků plánu přidělených pro účely uplatnění požadavku digitálního cíle stanoveného v nařízení (EU) 2021/241. Členské státy by však měly usilovat o to, aby do kapitoly REPowerEU v maximální možné míře začleňovaly opatření přispívající k plnění digitálního cíle na základě metodiky pro digitální označování.

(11a)  Nadměrná délka správních postupů představuje jednu z hlavních překážek zavádění projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů v souladu s cíli stanovenými pro investice do obnovitelných zdrojů energie. Mezi tyto překážky patří složitost platných pravidel pro výběr lokalit a správní povolení pro projekty, složitost a doba trvání posouzení dopadů projektů na životní prostředí nebo nedostatek pracovníků v orgánech udělujících povolení. K zajištění toho, aby Unie dosáhla svých cílů v oblasti energetiky a klimatu, je nezbytné další zjednodušení a zkrácení postupů udělování správních povolení, včetně kratších a jasnějších lhůt pro rozhodnutí přijímaná příslušnými orgány. V zájmu urychlení povolovacích postupů by Komise měla podporovat členské státy při určování oblastí, které jsou obzvláště vhodné pro zavádění projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, přičemž by měla v plné míře uplatňovat příslušné acquis v oblasti životního prostředí, pro něž mohou být lhůty kratší.

(12)  Podle čl. 18 odst. 4 písm. q) nařízení (EU) 2021/241 by členské státy měly rovněž poskytnout podrobnou zprávu o povinném a přiměřeném konzultačním procesu vedeném s místními a regionálními orgány, sociálními partnery, jakož i s nevládními organizacemi a dalšími zúčastněnými stranami významnými pro plnění cílů REPowerEU, případně i z odvětví zemědělství, pokud jde o reformy a investice zahrnuté v kapitole REPowerEU. Tato shrnutí by měla znázorňovat harmonogram a fáze těchto konzultací, uvádět zúčastněné strany, s nimiž byly vedeny konzultace, vysvětlit výsledek těchto konzultací a nastínit, jak byl obdržený příspěvek zohledněn v kapitolách REPowerEU, který příspěvek nebyl zohledněn a z jakého důvodu a jak budou místní a regionální orgány a další příslušné zúčastněné strany zapojeny do provádění kapitol REPowerEU a jejich monitorování. V závislosti na vnitrostátních právních rámcích se členské státy vyzývají, aby do diskusí týkajících se úpravy plánů zapojily vnitrostátní parlamenty. Normy Unie týkající se účasti veřejnosti, a zejména kodex chování pro partnerskou spolupráci, by mohly vnitrostátním orgánům sloužit jako inspirace při vedení konzultačního procesu.

(13)  Uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ má zásadní význam pro zajištění toho, aby investice a reformy prováděné jako součást oživení po pandemii byly prováděny udržitelně. Měla by se i nadále vztahovat na reformy a investice podporované nástrojem s jednou cílenou a omezenou výjimkou týkající se reforem a investic, které se mají realizovat do 31. prosince 2024, která bude chránit bezprostřední zájmy EU týkající se energetické bezpečnosti, a to za předpokladu, že se uplatní soubor kumulativních podmínek. ▌ Celková výše zdrojů na reformy a investice, na něž se tato výjimka vztahuje, by měla být omezena maximální částkou, kterou stanoví Komise na základě komplexního posouzení okamžitých potřeb infrastruktury. Toto posouzení by mělo aktualizovat odhady Komise z května 2022, podle nichž budou k dovozu dostatečného množství LNG a plynu vedeného potrubím od jiných dodavatelů do roku 2030 zapotřebí investice odhadované na 10 miliard EUR, které by měly zajistit dostatečnou úroveň plynárenské infrastruktury, včetně dovozních terminálů LNG a plynovodů, s cílem připojit nedostatečně využívané dovozní terminály LNG a sítě EU a vybudovat kapacity zpětného toku.

(13a)  Kapitoly REPowerEU by měly být v souladu s vnitrostátními plány daného členského státu v oblasti energetiky a klimatu a s cíli Unie v oblasti klimatu stanovenými v nařízení (EU) 2021/1119.

(13b)  Kapitola REPowerEU by měla zahrnovat opatření, která mají přeshraniční rozměr nebo mají dopad na více zemí. Komise a členské státy by měly v průběhu celého procesu usilovat o úzkou spolupráci a dosahovat jí. Kromě toho by členské státy měly být vybízeny k tomu, aby co nejdříve začaly spolupracovat také mezi sebou s cílem vypracovat opatření, která mají přeshraniční rozměr nebo která mají dopad na více zemí. Tato opatření by měla být zahrnuta do kapitol REPowerEU.

(14)  Členským státům by měly být poskytnuty další pobídky k tomu, aby žádaly o půjčky, a to vyjasněním postupu přidělování půjček. V souladu s nařízením (EU) 2021/241 mohou členské státy o půjčky žádat do 31. srpna 2023 za předpokladu, že o svém záměru požádat o tuto podporu v podobě půjčky informovaly Komisi. Záměr předložit žádost o půjčku by měl být oznámen Komisi 30 dnů po vstupu tohoto nařízení v platnost, aby bylo možné řádně přerozdělit zbývající finanční prostředky a aby členské státy mohly o tuto podporu požádat. Při vyjádření záměru požádat o podporu v podobě půjčky a při předkládání této žádosti o půjčku by členské státy měly jednat v dobré víře a poté pokud možno o tuto podporu skutečně požádat, aby zajistily předvídatelnost a účinnost při přerozdělování. Komise by měla současně, za stejných podmínek a bezodkladně informovat Evropský parlament a Radu o stavu žádostí o půjčku a o navrhovaném přidělení podpory ve formě půjčky.

(14a)  Členské státy se vyzývají, aby předložily kapitoly REPowerEU co nejdříve, nejlépe do dvou měsíců od vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost, s cílem podpořit součinnost mezi kapitolami REPowerEU v národních plánech pro oživení a odolnost. Aby zajistily rychlé provedení, měly by Komise a Rada co nejdříve dokončit posuzování a schvalování pozměněných plánů na podporu oživení a odolnosti se zahrnutím kapitol REPowerEU, a to co nejdříve, pokud možno nejpozději jeden měsíc po vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost. Komise a členské státy se dále důrazně vybízejí, aby uzavřely operativní ujednání nejpozději jeden měsíc po přijetí prováděcího rozhodnutí Rady. Za tímto účelem se Komise a členské státy vyzývají, aby vycházely ze zkušeností z předchozích jednání o již uzavřených operačních dohodách.

(15)  Kromě toho by měly být poskytnuty nové zvláštní zdroje finančních prostředků, aby se podnítila vysoká úroveň ambicí u reforem a investic, které budou zahrnuty do kapitoly REPowerEU.

(15a)  Komise přijala návrh nařízení Rady o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké energie, který zahrnuje solidární příspěvek pro fosilní průmysl uplatnitelný ve všech členských státech. Část příjmů vytvořených tímto novým příspěvkem by mohla být poskytnuta ve formě vnějších účelově vázaných příjmů ve prospěch kapitol REPowerEU, úměrně potřebám nutným k dosažení cílů REPowerEU.

(16)  ▌ Současná hospodářská a geopolitická situace vyžaduje, aby Unie mobilizovala dostupné zdroje pro rychlou diverzifikaci dodávek energie pro Unii a snížení závislosti na fosilních palivech před rokem 2030. V těchto souvislostech by ▌směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES5(7) měla být změněna tak, aby byly výnosy z dražeb povolenek předsunuty ze stropu na reformy a investice přispívající k plnění cílů REPowerEU v rámci Nástroje pro oživení a odolnost. V souladu s cíli směrnice 2003/87/ES by tyto příjmy neměly podporovat investice do infrastruktury nebo zařízení pro fosilní paliva.

(16a)   Současná míra příjmu povolenek do rezervy tržní stability je nezbytná, aby se v dlouhodobém horizontu zabránilo významnému nárůstu přebytku povolenek při obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814(8)a a směrnice 2003/87/ES by proto měly být změněny tak, aby bylo zdvojnásobení míry příjmu rezervy tržní stability na 24 % prodlouženo do roku 2030 a aby byly horní prahová hodnota a prahová hodnota rezervy sníženy úměrně ke snížení celkového množství povolenek v Unii od roku 2025.

(16b)  Komise by měla určit další zdroje, které doplní financování kapitol REPowerEU, včetně poskytnutí flexibility související s nevyužitými finančními prostředky.

(16c)  Za účelem přidělení maximálních finančních příspěvků vyplývajících z nových příjmů do kapitol REPowerEU by měla být aktualizována metodika stanovená v [přílohách I/II/III], aby se zohlednila nová geopolitická situace a nové okolnosti. Příslušné ukazatele mohou zahrnovat jeden nebo více z těchto faktorů: míra energetické závislosti, zejména závislosti na třetích zemích, zvláště pak na Rusku; růst nákladů souvisejících s energií, které musí domácnosti vynaložit na základní zboží a služby; podíl fosilních paliv na hrubé domácí spotřebě energie.

(17)  Aby měly členské státy a regiony dostatečnou flexibilitu při řešení nově vznikajících výzev, mělo by být nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060(9) změněno tak, aby kromě stávající možnosti převodu až do výše 5 % – pod podmínkou, že bude tato výše plně vyčerpána – stanovilo možnost požádat o převod až 7,5 % zdrojů programů spravovaných ve sdíleném řízení ▌s cílem přispět k cílům REPowerEU, jak jsou stanoveny v nařízení (EU) 2021/241. Toho bude dosaženo tím, že se podpoří opatření uvedená v čl. 21c odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení, s výjimkou vodíku získávaného bez využití fosilních paliv, v čl. 21c odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení, s výjimkou zařízení určených pro přepravu fosilních paliv, a v čl. 21c odst. 1 písm. d) tohoto nařízení, přičemž se zjednoduší procesní požadavky spojené s prováděním programu. Tato možnost je odůvodněna potřebou pokrýt cíle REPowerEU a poskytnout členským státům a regionům dodatečnou pružnost, která je zcela zásadní pro řešení uvedených naléhavých potřeb a ▌ ▌měla by být odůvodněna větší finanční potřebou spojenou s dalšími ▌investicemi zahrnutými do kapitoly REPowerEU nařízení (EU) 2021/241.

(17a)   Systém EU ETS byl zřízen s cílem vytvořit účinný, předvídatelný a tržně orientovaný systém pro snižování emisí a řešení klimatických krizí. I když je změna směrnice 2003/87/ES odůvodněna výjimečnou situací, je i nadále důležité neoslabovat důvěru v trh systému EU ETS prostřednictvím krátkodobých zásahů, a tato změna by proto měla být považována za jednorázové opatření, které se nebude opakovat.

(17b)  Aby mohla Komise členským státům při přerozdělování zdrojů poskytnout dodatečnou flexibilitu, a zajistila tak cílená řešení energetické krize, měla by posoudit, zda by bylo možné povolit finanční převody v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost mezi EFRR, ESF a Fondem soudržnosti pro obě tato programová období.

▌

(19)  Vyplácení v rámci REPowerEU se podle pravidel Nástroje pro oživení a odolnost uskuteční do konce roku 2026. Platby související se zdroji požadovanými podle článku 26a nařízení (EU) 2021/1060 se provádějí v souladu s pravidly nařízení (EU) 2021/1060 a příslušnými nařízeními pro jednotlivé fondy a jsou podmíněny dostupností finančních prostředků schválených v ročním rozpočtu EU.

(20)  Žádost o zvláštní finanční prostředky na opatření REPowerEU, včetně předsunutí povolenek určených k dražbě v rámci systému EU ETS podle článku 26a nařízení (EU) 2021/1060, ▌by měla být odůvodněna větší finanční potřebou spojenou s dalšími reformami a investicemi zahrnutými v kapitole REPowerEU.

(20a)  Aby se zajistilo, že finanční podpora bude předsunuta s cílem lépe reagovat na současnou energetickou krizi, může být na žádost členského státu, která má být předložena společně s kapitolou REPowerEU v revidovaném plánu na podporu oživení a odolnosti, vyplacena částka až do výše 20 % dodatečných finančních prostředků, které jsou potřebné k financování kapitoly REPowerEU tohoto členského státu. Tyto prostředky mohou být vyplaceny formou předběžného financování v maximální možné míře a v závislosti na dostupnosti finančních prostředků dva měsíce poté, co Komise přijme právní závazky.

(21)  Komise by měla sledovat provádění reforem a investic uvedených v kapitole REPowerEU a jejich příspěvek k dosažení cílů REPowerEU, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2021/241.

(22)  Nedávné geopolitické události značně ovlivnily ceny energie, potravin a stavebních materiálů a způsobily také nedostatky v globálních dodavatelských řetězcích, což vedlo ke zvýšení inflace a vzniku nových problémů, včetně rizika energetické chudoby a vyšších životních nákladů. Tento vývoj může mít přímý dopad na schopnost provádět opatření zahrnutá do plánů pro oživení a odolnost. V té míře, v jaké členské státy mohou prokázat, že kvůli takovému vývoji již určitého milníku nebo cíle, ať už zcela, nebo zčásti, nemohou dosáhnout, se lze na tyto situace odvolat jako na objektivní okolnosti podle článku 21. Na objektivní okolnosti podle článku 21 se lze odvolat také v případě, že mohou členské státy prokázat, že dosažení určitého milníku nebo cíle je v rozporu s dosažením cílů nástroje, včetně cílů REPowerEU. ▌Žádná žádost o změny by kromě toho neměla ohrozit celkové provádění plánů pro oživení a odolnost. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby návrhy na změnu jejich plánů na podporu oživení a odolnosti reagovaly na výzvy vyplývající z nedávných geopolitických událostí;

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) 2021/241 se mění takto:

1)  V článku 4 se odstavec 1 nahrazuje tímto:"

„1. V souladu se šesti pilíři uvedenými v článku 3 tohoto nařízení, se soudržností a synergiemi, jež vytvářejí, a v souvislosti s krizí způsobenou onemocněním COVID-19 je obecným cílem tohoto nástroje podpořit hospodářskou, sociální a územní soudržnost Unie tím, že zlepší odolnost, připravenost na krize, přizpůsobivost a potenciál růstu členských států, zmírní sociální a hospodářský dopad krize, zejména na ženy, přispěje k provádění evropského pilíře sociálních práv, podpoří zelenou transformaci, přispěje ke splnění klimatických cílů Unie do roku 2030, které jsou stanoveny v čl. 2 bodě 11 nařízení (EU) 2018/1999 a splnění cíle dosažení klimatické neutrality Unie do roku 2050 a digitální transformace, zvýší odolnost, bezpečnost a udržitelnost energetického systému Unie výrazným snížením závislosti na fosilních palivech, větším využíváním energie z obnovitelných zdrojů, zvýšením energetické účinnosti a kapacit pro ukládání energie a diverzifikací dodávek energie na úrovni Unie (dále jen „cíle REPowerEU“), čímž přispěje ke vzestupné hospodářské a sociální konvergenci, obnoví a podpoří udržitelný růst a integraci ekonomik Unie, posílí tvorbu vysoce kvalitních pracovních míst a přispěje ke strategické autonomii Unie při otevřené ekonomice a vytváření evropské přidané hodnoty.“

1a)  Vkládá se nový článek, který zní:"

„Článek 13a

Předběžné financování pro účely kapitoly REPowerEU

K plánu pro oživení a odolnost obsahujícímu kapitolu REPowerEU může být přiložena žádost o předběžné financování. Pokud Rada přijme do 31. prosince 2023 prováděcí rozhodnutí uvedené v čl. 20 odst. 1 a čl. 21 odst. 2, vyplatí Komise předběžné financování ve výši až 20 % dodatečného financování požadovaného na financování kapitoly REPowerEU podle článků 12 a 21a.“

2)  Článek 14 se mění takto:

-a)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:"

„Členský stát může požádat o podporu v podobě půjčky současně s předložením svého plánu pro oživení a odolnost uvedeného v článku 18 nebo jindy až do 31. srpna 2023 zpravidla za předpokladu, že informoval Komisi o svém záměru požádat o tuto podporu v podobě půjčky do 30 dnů od ... [vstup tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Ve druhém případě musí k žádosti připojit revidovaný plán pro oživení a odolnost, včetně dalších milníků a cílů. Komise může poskytnout půjčku členskému státu, který nevyjádřil záměr požádat o takovou podporu do 30 dnů od ... [vstup tohoto pozměňujícího nařízení v platnost], pokud po schválení žádostí o podporu v podobě půjčky členských států, které svůj záměr vyjádřily do 30 dnů od ... [vstup tohoto pozměňujícího nařízení v platnost], budou k dispozici zdroje.“;

a)  v odstavci 3 se za písmeno b) vkládá nové písmeno, které zní:"

„ba) „ba) případně reformy a investice v souladu s čl. 21c odst. 1;“;

b)  odstavec 4 se nahrazuje tímto:"

„4. Podpora v podobě půjčky určená na plán dotčeného členského státu pro oživení a odolnost nesmí být vyšší než rozdíl mezi celkovými náklady tohoto plánu, případně revidovaného, a maximálním finančním příspěvkem uvedeným v článku 11, případně včetně příjmů uvedených v článku 21a a včetně zdrojů z programů spravovaných ve sdíleném řízení na podporu cílů REPowerEU uvedených v článku 21b.“;

c)  odstavec 6 se nahrazuje tímto:"

„6. Odchylně od odstavce 5, pokud jsou k dispozici zdroje, může být za výjimečných okolností částka podpory v podobě půjčky zvýšena s ohledem na potřeby žádajícího členského státu, jakož i na žádosti o podporu v podobě půjčky, které již podaly nebo plánují podat jiné členské státy, přičemž se uplatní zásady rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti. Aby se usnadnilo uplatňování těchto zásad, sdělí členské státy Komisi do 30 dnů od ... [vstup tohoto pozměňujícího nařízení v platnost], zda mají v úmyslu požádat o podporu v podobě půjčky. Jakmile členský stát vyjádří svůj záměr požádat o podporu v podobě půjčky, Komise to bez zbytečného odkladu oznámí současně a za stejných podmínek Evropskému parlamentu a Radě. Do 60 dnů od ... [vstup tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] sdělí Komise bez zbytečného odkladu Evropskému parlamentu a Radě současně a za stejných podmínek navrhované přidělení podpory v podobě půjčky členským státům, které svůj záměr vyjádřily.“

2a)  V článku 17 se odstavec 2 nahrazuje tímto:"

„2. „Opatření zahájená 1. února 2020 a později jsou způsobilá, pokud splňují požadavky stanovené v tomto nařízení, s výjimkou opatření obsažených v kapitolách REPowerEU, která mohou být zahájena až od 1. února 2022.“

2b)  V čl. 18 odst. 4 se písmeno h) nahrazuje tímto:"

„h) údaj o tom, zda opatření obsažená v tomto plánu zahrnují přeshraniční projekty nebo projekty pro více zemí. Pokud jde o kapitoly REPowerEU, potvrzení, že nejméně 35 % grantů a případně alespoň 35 % půjček, které mají být použity v rámci kapitoly REPowerEU, je přiděleno na opatření s přeshraničním rozměrem nebo účinkem na více zemí, i když jsou prováděna jedním členským státem, a že přispívají k cílům uvedeným v čl. 21c odst. 1, pokud není členskému státu udělena výjimka podle čl. 21c odst. 1a;“.

2c)  V čl. 18 odst. 4 se vkládá nové písm. da), které zní:"

„da) vysvětlení, že opatření podle čl. 21c odst. 1 písm. a) splňují podmínky stanovené v čl. 21c odst. 4 a 4a;“.

3)  V čl. 18 odst. 4 písm. q) se doplňuje nová věta, která zní:"

„q) za účelem přípravy a, je-li to možné, provádění plánu pro oživení a odolnost podrobnou zprávu o konzultačním procesu, který je povinný, přiměřený a vedený v souladu s vnitrostátním právním rámcem s místními a regionálními orgány, sociálními partnery, organizacemi občanské společnosti, mládežnickými organizacemi a dalšími relevantními zúčastněnými stranami a popis toho, jak je v tomto plánu zohledněn příspěvek zúčastněných stran; podrobná zpráva o konzultačním procesu zejména popíše harmonogram a jednotlivé fáze konzultací s místními a regionálními orgány, sociálními partnery, nevládními organizacemi a dalšími relevantními zúčastněnými stranami, které jsou důležité pro dosažení cílů REPowerEU, dále to, s kterými zúčastněnými stranami probíhaly konzultace, vysvětlí výsledek těchto konzultací o reformách a investicích obsažených v kapitole REPowerEU a nastíní, jak byl v kapitole REPowerEU zohledněn obdržený příspěvek, který příspěvek nebyl zohledněn a z jakého důvodu a jakým způsobem budou místní a regionální orgány a další relevantní zúčastněné strany zapojeny do provádění kapitoly REPowerEU a jejího sledování;“.

4)  V čl. 19 odst. 3 se vkládají nová písmena, která znějí:"

„da) zda reformy a investice uvedené v čl. 21c odst. 1 účinně přispívají k energetické bezpečnosti, diverzifikaci dodávek energie pro Unii, zvýšení skladovacích kapacit energie nebo k výraznému snížení závislosti na fosilních palivech před rokem 2030, k dosažení cílů Unie do roku 2030, včetně cílů v oblasti energetické účinnosti, energie z obnovitelných zdrojů a klimatické neutrality Unie“;

„fa) zda je alespoň 35 % grantů a případně alespoň 35 % půjček, které mají být použity v rámci kapitoly REPowerEU, přiděleno na opatření, která mají přeshraniční rozměr nebo účinek na více zemí, i když jsou prováděna jedním členským státem, a která přispívají k cílům uvedeným v čl. 21c odst. 1, pokud není členskému státu udělena výjimka podle čl. 21c odst. 1a;“

„ka) zda je konzultační proces uvedený v čl. 18 odst. 4 písm. q), který se týká opatření uvedených v čl. 21c odst. 1, přiměřený a zda je v jádru kapitoly REPowerEU řádně zohledněn významný příspěvek relevantních zúčastněných stran a také zda podrobná zpráva o konzultačním procesu popisuje harmonogram a jednotlivé fáze konzultací, dále to, s kterými zúčastněnými stranami probíhaly konzultace, vysvětluje výsledky těchto konzultací a nastiňuje, jak byl v kapitole REPowerEU zohledněn obdržený příspěvek, který příspěvek nebyl zohledněn a z jakého důvodu a jakým způsobem budou relevantní zúčastněné strany zapojeny do provádění kapitoly REPowerEU a jejího sledování;“.

4a)  V článku 21 se odstavec 1 nahrazuje tímto:"

„1. Pokud dotčený členský stát v důsledku objektivních okolnost, včetně krize způsobené ozbrojenou vojenskou agresí Ruska proti Ukrajině, již nemůže zčásti nebo zcela splnit svůj plán pro oživení a odolnost, včetně příslušných milníků a cílů, nebo pokud je nutné k řešení dopadů uvedené krize přijmout nová opatření, může podat Komisi odůvodněnou žádost o to, aby předložila návrh na změnu nebo nahrazení prováděcích rozhodnutí Rady uvedených v čl. 20 odst. 1 a 3. Členský stát může za tímto účelem navrhnout pozměněný nebo nový plán pro oživení a odolnost. Členské státy mohou požádat o technickou podporu přípravy takového návrhu v rámci Nástroje pro technickou podporu.“

4b)  V článku 21 se odstavec 2 nahrazuje tímto:"

„2. Pokud se Komise domnívá, že důvody předložené dotčeným členským státem změnu příslušného plánu pro oživení a odolnost ospravedlňují, posoudí pozměněný nebo nový plán pro oživení a odolnost v souladu s článkem 19 a do jednoho měsíce od oficiálního podání žádosti předloží návrh na nové prováděcí rozhodnutí Rady v souladu s čl. 20 odst. 1. Dotčený členský stát a Komise se mohou v případě potřeby dohodnout na přiměřeném prodloužení této lhůty. Rada přijme nové prováděcí rozhodnutí zpravidla do čtyř týdnů od přijetí návrhu Komise.“

5)  V článku 23 se odstavec 1 nahrazuje tímto:"

„Jakmile Rada přijme prováděcí rozhodnutí uvedené v čl. 20 odst. 1, Komise uzavře s dotčeným členským státem dohodu představující individuální právní závazek ve smyslu finančního nařízení. Právní závazek pro každý členský stát nepřekročí celkovou částku finančního příspěvku uvedenou v čl. 11 odst. 1 písm. a) na roky 2021 a 2022, aktualizovaný finanční příspěvek uvedený v čl. 11 odst. 2 na rok 2023 a částku vypočtenou podle čl. 21a odst. 2.“

6)  Za kapitolu III se vkládá nová kapitola, která zní:"

„KAPITOLA IIIa

REPowerEU

Článek 21a

Článek 21b

Článek 21c

Článek 21ca

Nadnárodní posouzení potřeb v oblasti energetické bezpečnosti

1.  Komise před schválením jakéhokoli plánu na podporu oživení a odolnosti obsahujícího kapitolu REPowerEU provede posouzení potřeb na zajištění dodávek energie v Unii jako celku. Toto posouzení má poskytnout nadnárodní pohled na potřeby Unie v oblasti energetické bezpečnosti tak, aby bylo usnadněno co nejúčinnější využívání zdrojů k dosažení cílů plánu REPowerEU. Za tímto účelem Komise nejpozději do ... [1 měsíc od vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] vypracuje zprávu, v níž určí a vyhodnotí nejnaléhavější potřeby v oblasti infrastruktury a investic pro zajištění dodávek energie v Unii jako celku, zejména včetně přeshraničních projektů nebo projektů více zemí.

2.  Zpráva uvedená v odstavci 1 zahrnuje alespoň tyto aspekty:

3.  Členské státy přispějí k vypracování zprávy uvedené v odstavci 1 tím, že poskytnou informace o vnitrostátních potřebách a projektech v oblasti energetické bezpečnosti, jak požaduje Komise.

Článek 21d

7)  Příloha V se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

Článek 2

Nařízení (EU) 2021/1060 se mění takto:

1)  V čl. 11 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:"

„e) v příslušném případě rozdělení finančních zdrojů podle kategorií regionu v souladu s čl. 108 odst. 2 a výše přidělených prostředků, u nichž se navrhuje, aby byly požadovány podle článku 26a nebo převedeny podle článku 26 nebo článku 111, včetně zdůvodnění takových převodů;“

2)  V čl. 22 odst. 3 písm. g) se doplňuje nový bod, který zní:"

„i) tabulku, ve které je uvedena celková výše finančních přídělů pro každý fond a případně pro každou kategorii regionu na celé programové období a podle jednotlivých let, včetně částek požadovaných podle článku 26a nebo převedených podle článku 26 nebo 27;“.

2a)  V článku 24 se doplňuje nový odstavec, který zní:"

„7a. V případě programů podporovaných z EFRR, Fondu soudržnosti nebo ESF+ může členský stát nebo řídicí orgán do 31. prosince 2025 požádat o částku v  výši až 7,5 % rozpočtu původního vnitrostátního přídělu, která má být poskytnuta na financování opatření na podporu cílů plánu REPowerEU uvedených v čl. 21c odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2021/241 s výjimkou vodíku bez fosilních paliv, v čl. 21c odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2021/241 s výjimkou zařízení určených pro přepravu fosilních paliv a v čl. 21c odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2021/241. V případě programů podporovaných z EFRR, Fondu soudržnosti nebo ESF+ se tyto příspěvky poskytují pouze v rámci téhož programu a vyžadují rozhodnutí Komise o změně programu. Musí vyhovět všem regulačním požadavkům a být předem schváleny monitorovacím výborem. Členský stát nebo řídící orgán poskytne revidované finanční tabulky a revidovaný program Komisi.“

3)  V čl. 26 odst. 1 se za konec prvního pododstavce vkládá nový text, který zní:"

„Pokud byla dohoda o partnerství schválena a nebyl dosud přijat jeden nebo více programů, lze požádat o převod do Nástroje pro oživení a odolnost v souladu s tímto článkem prostřednictvím oznámení revize informací uvedených v čl. 11 odst. 1 písm. c), e) a h) v souladu s čl. 69 odst. 9.“

4)  V čl. 26 odst. 1 se vkládá nový odstavec, který zní:

▌"

„3. Pokud byla dohoda o partnerství schválena a převod je požadován jako součást předkládaného programu, výsledný nesoulad se při posuzování programu podle čl. 23 odst. 1 nevezme v úvahu.“

5)  Vkládá se nový článek, který zní:"

„Článek 26a

5a)  V článku 112 se doplňuje nový odstavec, který zní:"

„6a. Pokud se členský stát rozhodne požádat o zdroje podle článku 26a tohoto nařízení, lze odchylně od čl. 112 odst. 3 a 4 použít míru spolufinancování až do výše 100 % na výdaje vykázané v žádostech o platbu v účetních obdobích začínajících dne 1. července 2022 a končících dne 30. června 2026 pro jednu nebo více prioritních os programu podporovaného z EFRR, ESF+ nebo Fondu soudržnosti na financování opatření, která podpoří cíle plánu REPowerEU uvedené v čl. 21c odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2021/241 s výjimkou vodíku bez fosilních paliv, v čl. 21c odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení s výjimkou zařízení určených k přepravě fosilních paliv a v čl. 21c odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení.

Žádosti o změnu míry spolufinancování se podávají jako změna programu v souladu s článkem 24 a musí k nim být přiložen revidovaný program.“

6)  Přílohy II a V se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.

Článek 2a

Nařízení (EU) č. 1303/2013 se mění takto:

1)  V článku 60 se doplňují nové odstavce, které znějí:"

„2a. Odchylně od čl. 60 odst. 1 a čl. 120 odst. 3 prvního a čtvrtého pododstavce lze ode dne 1. února 2022 použít na žádost členského státu míru spolufinancování ve výši 100 % na výdaje na podporu kapacit pro reakci na energetické krize v souladu s cíli plánu REPowerEU a na podporu zranitelných domácností a mikropodniků a malých a středních podniků u jedné nebo více prioritních os programu podporovaného z EFRR, ESF nebo Fondu soudržnosti.

Žádosti o změnu míry spolufinancování se předkládají postupem pro změnu programů stanoveným v článku 30 a musí k nim být přiložen revidovaný program nebo programy.

Míra spolufinancování ve výši 100 % se použije pouze tehdy, pokud Komise schválí příslušnou změnu operačního programu před předložením konečné žádosti o průběžnou platbu v souladu s čl. 135 odst. 2.

2b.  V reakci na energetickou krizi způsobenou ruskou agresí proti Ukrajině lze na žádost členského státu převést mezi EFRR, ESF a Fondem soudržnosti zdroje, které jsou k dispozici pro programové období 2014–2020 v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost, bez ohledu na procentní podíly uvedené v čl. 92 odst. 1 písm. a) až d). Pro účely těchto převodů se nepoužijí požadavky stanovené v čl. 92 odst. 4.

Zdroje převedené mezi EFRR, ESF a Fondem soudržnosti podle tohoto odstavce se čerpají v souladu s pravidly fondu, do kterého byly převedeny.“

▌

Článek 4

Směrnice 2003/87/ES se mění takto:

-1)   V čl. 10 odst. 3 se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:"

„Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce a jako mimořádné a jednorázové opatření se na období do 31. prosince 2025 odečte určitý počet povolenek od objemu povolenek, které mají být členskými státy draženy v období od 1. ledna 2027 do 31. prosince 2030 v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, a draží se v období do 31. prosince 2025 v souladu s článkem 10e, dokud výše výnosů získaných z těchto dražeb nedosáhne 20 miliard EUR.“

1)  Vkládá se nový článek, který zní:"

„Článek 10e

Článek 5

Změny rozhodnutí (EU) 2015/1814

Článek 1 rozhodnutí (EU) 2015/1814 se mění takto:

V odstavci 5 se první pododstavec ▌nahrazuje tímto:"

„Pokud se v kterémkoli daném roce celkový počet povolenek v oběhu pohybuje mezi 700 miliony a 921 miliony, odečte se počet povolenek rovnající se rozdílu mezi celkovým počtem povolenek v oběhu, stanoveným v nejaktuálnějším zveřejnění podle odstavce 4 tohoto článku, a 700 miliony od objemu povolenek určených k dražbě členskými státy podle čl. 10 odst. 2 směrnice 2003/87/ES a bude po dobu dvanácti měsíců počínaje 1. zářím daného roku umístěn do rezervy. Pokud je celkový počet povolenek v oběhu vyšší než 921 milionů, bude počet povolenek, jež mají být odečteny od objemu povolenek určených k dražbě členskými státy podle čl. 10 odst. 2 směrnice 2003/87/ES a mají být po dobu dvanácti měsíců počínaje 1. zářím daného roku umístěny do rezervy, činit 12 % celkového počtu povolenek v oběhu. Odchylně od poslední věty se do 31. prosince 2030 procentní podíl zdvojnásobí. Od roku 2025 se prahové hodnoty uvedené v tomto pododstavci sníží úměrně ke snížení množství celkového počtu povolenek v Unii uvedenému v článku 9 směrnice 2003/87/ES v témže roce.“

▌

Článek 5a

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 6

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne ...

Za Evropský parlament Za Radu

předsedkyně předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA I

Příloha V nařízení (EU) 2021/241 se mění takto:

a)  V oddíle 2 se doplňují nové body, které znějí:

„2.12. Očekává se, že opatření uvedená v čl. 21c odst. 1 a 2 účinně přispějí k bezpečnosti dodávek pro Unii jako celek, zejména diverzifikací dodávek energie, zvýšením kapacit pro ukládání energie nebo podstatným snížením závislosti na fosilních palivech před rokem 2030, směrem ke splnění cílů Unie pro rok 2030, včetně energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie, a směrem ke splnění cíle klimatické neutrality EU. V případě potřeby se v opatřeních obsažených v kapitole REPowerEU odpovídajícím způsobem upřednostní potřeby osob zasažených energetickou chudobou, jakož i snížení zranitelnosti během nadcházejících zimních období.“

Komise při posuzování opatření uvedených v čl. 21c odst. 1 podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:

Rozsah

—  očekává se, že provádění předpokládaných opatření významně přispěje ke zlepšení energetické infrastruktury a zařízení s cílem uspokojit bezprostřední potřeby dodávek zemního plynu, včetně LNG, zejména umožnit diverzifikaci dodávek v zájmu Unie jako celku a zároveň zajistit, aby příslušné infrastruktury byly připraveny na vodík,

nebo

—  očekává se, že provádění opatření významně přispěje ke zvýšení energetické účinnosti a úspor v budovách, mimo jiné prostřednictvím investičních programů zaměřených na zranitelné domácnosti, malé a střední podniky a mikropodniky,

nebo

—  dekarbonizaci průmyslu, zvýšení kapacity pro skladování energie, zvýšení výroby a využívání udržitelného biometanu, energie z obnovitelných zdrojů, obnovitelných paliv nebiologického původu, vodíku z obnovitelných zdrojů či bezfosilního vodíku a urychlení postupů pro povolování zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů, včetně zlepšení související výroby elektřiny a další infrastruktury, mimo jiné urychlením povolovacích postupů,

nebo

—   řešení energetické chudoby, zejména prostřednictvím opatření ve prospěch zranitelných a nízkopříjmových domácností,

nebo

—  podpoře snižování poptávky po energii, mimo jiné rozšířením stávajících řešení v oblasti úspor energie,

nebo

—  očekává se, že provádění předpokládaných opatření bude řešit úzká místa v infrastruktuře, včetně připojení sítí k novým obnovitelným zdrojům energie, zejména výstavbou přeshraničních propojení s dalšími členskými státy, nebo spravedlivým způsobem podporujícím začlenění podpoří dopravu s nulovými emisemi a její infrastrukturu, včetně železnic, a přispěje tak k zajištění cenově dostupné energie a dopravy v Unii,

nebo

—  očekává se, že předpokládaná opatření významně přispějí k podpoře rekvalifikace pracovní síly se zaměřením na zelené a s tím související digitální dovednosti a k transformaci energetiky, včetně administrativního provádění těchto cílů, jakož i k podpoře hodnotových řetězců v klíčových materiálech a technologiích souvisejících se zelenou transformací a k využívání udržitelných stavebních materiálů a výrobků, čímž se sníží závislost na primárních kritických surovinách relevantních pro transformaci energetiky,

a dále

—  zda se opatření a vysvětlení podle čl. 21c odst. 1 vzájemně doplňují a významně přispívají, spolu s opatřeními podle čl. 21c odst. 2 písm. a) a b), k dosažení energetické bezpečnosti, diverzifikace dodávek energie pro Unii, zvýšení kapacit pro skladování energie nebo významného snížení závislosti na fosilních palivech před rokem 2030, k dosažení cílů Unie pro rok 2030, včetně energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů, a k dosažení cíle klimatické neutrality EU.

Hodnocení

A – do značné míry

B – do určité míry

C – v nízké míře“.

2.12a.  Konzultační proces uvedený v čl. 18 odst. 4 písm. q) týkající se opatření uvedených v čl. 21c odst. 1 je přiměřený a relevantní příspěvky příslušných zúčastněných stran jsou řádně zohledněny v podstatě kapitoly REPowerEU.

Komise při posuzování podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:

Oblast působnosti:

–  konzultační proces podle čl. 18 odst. 4 písm. q) týkající se opatření uvedených v čl. 21c odst. 1 je přiměřený

a dále

–  podrobná zpráva o konzultaci popisuje harmonogram a fáze konzultací, bere na vědomí konzultované zúčastněné strany a vysvětluje výsledky těchto konzultací,

a 

–  relevantní příspěvky příslušných zúčastněných stran jsou řádně zohledněny v podstatě kapitoly týkající se plánu REPowerEU

a

–  členský stát poskytl informace o tom, které údaje nebyly zohledněny a z jakého důvodu

a

–  členský stát poskytl informace o tom, jak budou místní a regionální orgány a další příslušné zúčastněné strany zapojeny do provádění kapitoly REPowerEU a jejího monitorování.

Hodnocení

A – do značné míry

B – do určité míry

C – v nízké míře

2.12b.  Pokud není členskému státu udělena výjimka podle čl. 21c odst. 1a, nejméně 35 % grantů a případně alespoň 35 % půjček, které mají být použity v rámci kapitoly REPowerEU, je přiděleno na opatření, která mají přeshraniční rozměr nebo účinek, a to i v případě, že jsou prováděna jedním členským státem, a přispívají k cílům uvedeným v čl. 21c odst. 1.

Hodnocení

A – Alespoň 35 % grantů a případně alespoň 35 % půjček, které mají být použity v rámci kapitoly REPowerEU, je přiděleno na opatření, která mají přeshraniční rozměr či účinek nebo se týkají více zemí, není-li udělena výjimka

C – Méně než 35 % grantů nebo případně méně než 35 % půjček, které mají být použity v rámci kapitoly REPowerEU, je přiděleno na opatření, která mají přeshraniční rozměr či účinek nebo se týkají více zemí, aniž by byla udělena výjimka

2.12c.  Opatření podle čl. 21c odst. 1 písm. a), která splňují kumulativní podmínky stanovené v čl. 21c odst. 4, splňují požadavky čl. 21c odst. 4a.

Komise při posuzování podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:

Oblast působnosti:

–  pro dosažení cílů plánu REPowerEU podle čl. 21c odst. 1 písm. a) neexistuje odpovídající alternativa čisté technologie, pokud jde o náklady nebo harmonogram provádění;

a

–  potenciální újma na environmentálních cílech EU ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852 je omezena na nezbytně nutnou míru;

a

–  potenciální újma na environmentálních cílech EU je zmírněna doprovodnými opatřeními nebo jinými opatřeními přispívajícími k cílům plánu REPowerEU a není ohrožena integrita cílů EU v oblasti klimatu pro roky 2030 a 2050;

a

–  toto opatření má být v platnosti do 31. prosince 2024.

Hodnocení

A – všechna opatření podle čl. 21c odst. 1 písm. a), která splňují kumulativní podmínky stanovené v čl. 21c odst. 4, splňují požadavky čl. 21c odst. 4a

C – jedno nebo více opatření podle čl. 21c odst. 1 písm. a), která splňují kumulativní podmínky stanovené v čl. 21c odst. 4, nesplňují požadavky čl. 21c odst. 4a.“

b)  V oddíle 3 se část, která začíná slovy „Možné výsledky postupu posuzování s ohledem na udělené hodnocení“, nahrazuje tímto:

„Možné výsledky postupu posuzování s ohledem na udělené hodnocení:

a)  Plán pro oživení a odolnost uspokojivě splňuje posuzovací kritéria:

pokud konečná hodnocení kritérií podle bodu 2 zahrnují tyto známky:

–  kritéria 2.2, 2.3, 2.5, 2.6, 2.12, 2.12a a 2.12b a 2.12c byla ohodnocena známkou A

a z ostatních kritérií:

–  všechna byla ohodnocena známkou A,

nebo

–  nebylo více ohodnoceno známkou B než známkou A a žádné nebylo ohodnoceno známkou C.

b)  Plán pro oživení a odolnost nesplňuje uspokojivě posuzovací kritéria:

pokud konečná hodnocení kritérií podle bodu 2 zahrnují tyto známky:

–  kritéria 2.2, 2.3, 2.5, 2.6, 2.12, 2.12a, 2.12b a 2.12c nebyla ohodnocena známkou A

a z ostatních kritérií:

–  více bylo ohodnoceno známkou B než známkou A,

nebo

–  alespoň jedno bylo ohodnoceno známkou C.“

PŘÍLOHA II

▌

2)  Bod 3.1 přílohy V nařízení (EU) 2021/1060 se mění takto:

a)  Vkládá se nový text, který zní:

„Odkaz: články 14, 26, 26a a 27 nařízení o společných ustanoveních“

b)  První tabulka se mění takto:

c)  V poznámce pod čarou 1 se vkládá nový text, který zní:

„ Použije se pouze na změny programu v souladu s články 14, 26 a 26a s výjimkou doplňkových převodů do FST v souladu s článkem 27 nařízení o společných ustanoveních.▌“

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A9-0260/2022). (2) * Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou, vypuštění textu je označeno symbolem ▌. (3) Úř. věst. C , , s. . (4) Úř. věst. C , , s. . (5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17). (6) a Směrnice Rady 92/43/EHS, směrnice 2009/147/ES, směrnice 2000/60/ES, nařízení (ES) č. 1367/2006, nařízení (EU) 2021/1767 a návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o obnově přírody (COM(2022)0304 final). (7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32). (8) aRozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814 ze dne 6. října 2015 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně směrnice 2003/87/ES (Úř. věst. L 264, 9.10.2015, s. 1). (9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. listopadu 2022 o návrhu rozhodnutí Rady o plném uplatňování ustanovení schengenského acquis v Chorvatské republice (10624/2022 – C9-0222/2022 – 2022/0806(NLE))

P9_TA(2022)0385 A9-0264/2022

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Rady (10624/2022),

–  s ohledem na čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2012, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C9‑0222/2022),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. října 2019 o ověření plného uplatňování schengenského acquis Chorvatskem (COM(2019)0497),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 9. prosince 2021 o splnění nezbytných podmínek pro plné uplatňování schengenského acquis v Chorvatsku (14883/21),

–  s ohledem na článek 67 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), kterým se vytváří prostor svobody, bezpečnosti a práva a v němž se stanoví, že Unie zajišťuje, aby na vnitřních hranicích neprobíhala kontrola osob,

–  s ohledem na čl. 21 odst. 1 Smlouvy o fungování EU a článek 45 Listiny základních práv Evropské unie, které zaručují právo občanů svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států,

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 8. července 2021(1) a 30. května 2018(2) o výročních zprávách o fungování schengenského prostoru a na svá usnesení ze dne 11. prosince 2018(3), 13. října 2011(4) a 8. června 2011(5) o procesu rozšíření schengenského prostoru,

–  s ohledem na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 18. listopadu 2021 ve věci M. H a další proti Chorvatsku (15670/18 a 43115/18),

–  s ohledem na výroční zprávu nezávislého mechanismu monitorování činnosti policistů ministerstva vnitra Chorvatské republiky v oblasti nelegální migrace a mezinárodní ochrany z července 2022,

–  s ohledem na článek 82 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9-0264/2022),

1.  schvaluje pozměněný návrh Rady;

2.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Návrh Rady   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 4 (4)  Dne 22. října 2019 zveřejnila Evropská komise sdělení o ověření plného uplatňování schengenského acquis Chorvatskem5, v němž dospěla k tomuto závěru: „Komise se domnívá, že Chorvatsko přijalo opatření nezbytná k zajištění toho, aby byly splněny nezbytné podmínky pro uplatňování všech příslušných částí schengenského acquis. Chorvatsko však bude muset pokračovat v důsledném provádění všech probíhajících opatření, zejména v oblasti správy vnějších hranic, aby všechny podmínky i nadále splňovalo. Komise též potvrzuje, že Chorvatsko pokračuje v plnění závazků ohledně schengenského acquis, jež přijalo během přístupových jednání“. (4)  Dne 22. října 2019 zveřejnila Evropská komise sdělení o ověření plného uplatňování schengenského acquis Chorvatskem5, v němž dospěla k tomuto závěru: „Komise se domnívá, že Chorvatsko přijalo opatření nezbytná k zajištění toho, aby byly splněny nezbytné podmínky pro uplatňování všech příslušných částí schengenského acquis. Chorvatsko však bude muset pokračovat v důsledném provádění všech probíhajících opatření, zejména v oblasti správy vnějších hranic, aby všechny podmínky i nadále splňovalo. Komise též potvrzuje, že Chorvatsko pokračuje v plnění závazků ohledně schengenského acquis, jež přijalo během přístupových jednání“. Chorvatsko by mělo písemně informovat Evropský parlament a Radu do ... [šest měsíců ode dne vstupu tohoto rozhodnutí v platnost] o následných opatřeních přijatých v návaznosti na akční plán v oblasti správy vnějších hranic a provádění všech souvisejících probíhajících opatření, včetně nezávislého mechanismu monitorování opatření policistů. __________________ __________________ 5 COM(2019)0497 final, 22.10.2019. 5 COM(2019)0497 final, 22.10.2019. Pozměňovací návrh 2 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 4 a (nový) (4a)  Po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost by Komise měla v souladu s článkem 13 nařízení Rady (EU) 2022/922 do svého ročního programu hodnocení zahrnout buď pravidelné nebo tematické hodnocení toho, jak Chorvatsko uplatňuje schengenské acquis v oblasti správy vnějších hranic, včetně obav týkajících se situace v oblasti základních práv. S ohledem na zprávy a obvinění ze špatného zacházení a vytlačování migrantů na hranicích by toto hodnocení mělo zahrnovat návštěvu Chorvatska, jakož i každoroční zprávu o obnoveném nezávislém monitorovacím mechanismu na vnějších hranicích. Komise by měla vydat vhodná doporučení pro opatření zaměřená na řešení veškerých zjištěných nedostatků a poskytovat o nich jasné a pravidelné informace. Pozměňovací návrh 3 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 5 (5)  Dne 9. prosince 2021 dospěla Rada k závěru, že Chorvatsko splnilo podmínky pro uplatňování všech částí příslušného acquis6. (5)  Dne 9. prosince 2021 dospěla Rada k závěru, že Chorvatsko splnilo podmínky pro uplatňování všech částí příslušného acquis6, a vyzvala Chorvatsko, aby i nadále usilovalo o důsledné provádění schengenského acquis, jakož i závazků souvisejících se schengenským acquis. __________________ __________________ 6 ST 14883/21. 6 ST 14883/21.

(1) Úř. věst. C 99, 1.3.2022, s. 158. (2) Úř. věst. C 76, 9.3.2020, s. 106. (3) Úř. věst. C 388, 13.11.2020, s. 18. (4) Úř. věst. C 94 E, 3.4.2013, s. 13. (5) Úř. věst. C 380 E, 11.12.2012, s. 160.

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. listopadu 2022 o návrhu na jmenování předsedy Jednotného výboru pro řešení krizí (N9-0068/2022 – C9-0352/2022 – 2022/0905(NLE))

P9_TA(2022)0386 A9-0259/2022

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise ze dne 12. října 2022, aby byl Dominique Laboureix jmenován předsedou Jednotného výboru pro řešení krizí (C9-0352/2022),

–  s ohledem na čl. 56 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2019 o genderové vyváženosti při navrhování kandidátů v oblasti hospodářských a měnových záležitostí EU(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2020 o orgánech a institucích hospodářské a měnové unie: prevence střetu zájmů po ukončení pracovního poměru ve veřejném sektoru(3),

–  s ohledem na článek 131 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9‑0259/2022),

A.  vzhledem k tomu, že čl. 56 odst. 4 nařízení (EU) č. 806/2014 stanoví, že předseda Jednotného výboru pro řešení krizí uvedený v čl. 43 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení má být jmenován na základě zásluh, kvalifikace, znalostí bankovních a finančních záležitostí a zkušeností s finančním dohledem, regulací a řešením krizí bank;

B.  vzhledem k tomu, že Parlament je odhodlán zajistit genderovou vyváženost ve vrcholných pozicích v oblasti bankovních a finančních služeb; vzhledem k tomu, že všechny unijní i vnitrostátní orgány by měly zavést konkrétní opatření k zajištění genderové vyváženosti;

C.  vzhledem k tomu, že Komise dne 28. září 2022 v souladu s čl. 56 odst. 6 nařízení (EU) č. 806/2014 schválila užší seznam kandidátů na funkci předsedy Jednotného výboru pro řešení krizí;

D.  vzhledem k tomu, že v souladu s čl. 56 odst. 6 nařízení (EU) č. 806/2014 Komise předložila tento užší seznam Parlamentu;

E.  vzhledem k tomu, že dne 12. října 2022 přijala Komise návrh, aby byl Dominique Laboureix jmenován předsedou Jednotného výboru pro řešení krizí, a předložila jej Parlamentu;

F.  vzhledem k tomu, že Hospodářský a měnový výbor poté přistoupil k hodnocení kvalifikace kandidáta navrženého na funkci předsedy Jednotného výboru pro řešení krizí, a to zejména z hlediska požadavků stanovených v čl. 56 odst. 4 nařízení (EU) č. 806/2014;

G.  vzhledem k tomu, že dne 24. října 2022 uspořádal Hospodářský a měnový výbor slyšení s Dominiquem Laboureixem, během kterého tento kandidát pronesl úvodní prohlášení a poté odpovídal na otázky členů výboru;

1.  uděluje souhlas s jmenováním Dominiqua Laboureixe předsedou Jednotného výboru pro řešení krizí na dobu pěti let;

2.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto rozhodnutí Evropské radě, Radě, Komisi, jakož i vládám členských států.

(1) Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1. (2) Úř. věst. C 23, 21.1.2021, s. 105 (3) Úř. věst. C 270, 7.7.2021, s. 113.

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. listopadu 2022 o návrhu na jmenování člena Jednotného výboru pro řešení krizí (N9-0067/2022 – C9-0351/2022 – 2022/0904(NLE))

P9_TA(2022)0387 A9-0258/2022

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise ze dne 12. října 2022 na jmenování Tuiji Taosové členkou Jednotného výboru pro řešení krizí (C9-0351/2022),

–  s ohledem na čl. 56 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2019 o genderové vyváženosti při navrhování kandidátů v oblasti hospodářských a měnových záležitostí EU(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2020 o orgánech a institucích hospodářské a měnové unie: prevence střetu zájmů po ukončení pracovního poměru ve veřejném sektoru(3),

–  s ohledem na článek 131 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9‑0258/2022),

A.  vzhledem k tomu, že čl. 56 odst. 4 nařízení (EU) č. 806/2014 stanoví, že členové Jednotného výboru pro řešení krizí uvedení v čl. 43 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení mají být jmenováni na základě zásluh, kvalifikace, znalostí bankovních a finančních záležitostí a zkušeností s finančním dohledem, regulací a řešením krizí bank;

B.  vzhledem k tomu, že Parlament je odhodlán zajistit genderovou vyváženost ve vrcholných pozicích v oblasti bankovních a finančních služeb; vzhledem k tomu, že všechny unijní i vnitrostátní orgány by měly zavést konkrétní opatření k zajištění genderové vyváženosti;

C.  vzhledem k tomu, že Komise dne 28. září 2022 v souladu s čl. 56 odst. 6 nařízení (EU) č. 806/2014 schválila užší seznam kandidátů na funkci člena Jednotného výboru pro řešení krizí;

D.  vzhledem k tomu, že v souladu s čl. 56 odst. 6 nařízení (EU) č. 806/2014 Komise předložila tento užší seznam Parlamentu;

E.  vzhledem k tomu, že dne 12. října 2022 přijala Komise návrh, aby byla členkou Jednotného výboru pro řešení krizí jmenována Tuija Taosová, a předložila jej Parlamentu;

F.  vzhledem k tomu, že Hospodářský a měnový výbor poté přistoupil k hodnocení kvalifikace této kandidátky navržené na funkci člena Jednotného výboru pro řešení krizí, a to zejména z hlediska požadavků stanovených v čl. 56 odst. 4 nařízení (EU) č. 806/2014;

G.  vzhledem k tomu, že dne 24. října 2022 uspořádal Hospodářský a měnový výbor s Tuijou Taosovou slyšení, během kterého tato kandidátka pronesla úvodní prohlášení a poté odpovídala na otázky členů výboru;

1.  uděluje souhlas s jmenováním Tuije Taosové členkou Jednotného výboru pro řešení krizí na dobu pěti let;

2.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto rozhodnutí Evropské radě, Radě a Komisi, jakož i vládám členských států.

(1) Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1. (2) Úř. věst. C 23, 21.1.2021, s. 105. (3) Úř. věst. C 270, 7.7.2021, s. 113.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. listopadu 2022 o e-sportech a videohrách (2022/2027(INI))

P9_TA(2022)0388 A9-0244/2022

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 6 a 165 Smlouvy o fungování Evropské unie, které upřesňují pravomoci a činnosti Unie v oblasti sportu,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/818 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2021–2027) a zrušuje nařízení (EU) č. 1295/2013(1), a zejména na jeho složku „Média“,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/817 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Erasmus+: program Unie pro vzdělávání a odbornou přípravu, pro mládež a pro sport a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/20132,(2) a zejména na jeho kapitolu o sportu,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) s ohledem na měnící se situaci na trhu(3),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách) a o změně směrnice 2000/31/ES, který předložila Komise dne 15. prosince 2020 (COM(2020)0825),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví (akt o digitálních trzích), který předložila Komise dne 15. prosince 2020 (COM(2020)0842),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. prosince 2020 „Evropská média v digitální dekádě: Akční plán na podporu oživení a transformace (COM(2020)0784),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2020 o kulturním oživení Evropy(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o utváření politiky digitálního vzdělávání(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2021 s názvem „Evropská média v digitální dekádě: akční plán na podporu oživení a transformace“(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. listopadu 2021 nazvané „Politika EU v oblasti sportu: hodnocení a další možný postup“(7), a zejména jeho požadavek, aby orgány EU zahájily diskusi o budoucnosti a možnostech e–sportů a shromažďovaly údaje s cílem zhodnotit toto odvětví a předložit studii o jeho sociálním a hospodářském dopadu,

–  s ohledem na usnesení Rady ze dne 1. března 2002 o ochraně spotřebitelů, zejména mladých lidí, pomocí označování určitých videoher a počítačových her podle věkových skupin(8),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 4. dubna 2022 o budování evropské strategie pro ekosystém(9) kulturních a tvůrčích odvětví,

–  s ohledem na doporučení Komise ze dne čtvrtek 27. října 2011 o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání(10) digitálních záznamů,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. května 2022 nazvané „Digitální dekáda dětí a mládeže: nová evropská strategie pro internet lépe uzpůsobený dětem (BIK+)“ (COM(2022)0212),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2021 o situaci umělců a kulturním oživení v EU(11),

–  s ohledem na rozhodnutí Světové zdravotnické organizace o zahrnutí závislost na videohrách do 11. revize Mezinárodní klasifikace nemocí (ICD-11),

–  s ohledem na rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru o zahájení olympijské série virtuálních her,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 21. května 2014 o kulturním dědictví jako strategickém zdroji pro udržitelný rozvoj Evropy(12),

–  s ohledem na svou studii s názvem „E-sporty“(13),

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A9-0244/2022),

A.  vzhledem k tomu, že ekosystém videoher se stal předním kulturním a tvůrčím odvětvím na celém světě, přičemž objem jeho trhu v Evropě se v roce 2021(14) odhadoval na 23,3 miliardy EUR, zahrnuje více než 4 900 herních studií, 200 vydavatelů her(15) a má velký potenciál pro růst, inovace, kreativitu a vyvolání pozitivních změn v celém tomto odvětví; vzhledem k tomu, že je jedním z mála kulturních a tvůrčích odvětví, která během krize COVID-19 zaznamenala růst obratu(16);

B.  vzhledem k tomu, že ekosystém videoher je nedílnou součástí kulturních a tvůrčích odvětví, které úspěšně inspiruje mnoho dalších tvůrčích a kulturních odvětví, jako jsou filmové a knižní odvětví, a z těchto odvětví také čerpá;

C.  vzhledem k tomu, že se ukázalo, že videohry představují mocné meziodvětvové médium, které vychází ze zkušeností různých uměleckých technik a ty zároveň kombinuje s inovativními technologiemi;

D.  vzhledem k tomu, že Soudní dvůr EU uznal, že videohry jsou komplexní tvůrčí díla s jedinečnou a tvůrčí hodnotou, která jsou chráněna jak směrnicí 2009/24/ES(17) o právní ochraně počítačových programů, tak směrnicí 2001/29/ES(18) o autorském právu;

E.  vzhledem k tomu, že úspěch evropských provozovatelů streamingu videoher a klubů a turnajů e-sportu ukazuje, že mladší generace evropských občanů se aktivně snaží zapojit do nové ekonomiky tvůrců, jež je založena na videohrách; vzhledem k tomu, že vnitrostátní, regionální a celosvětové turnaje e-sportů by mohly být vnímány jako podpora kulturních výměn a prosazování evropské kultury a hodnot;

F.  vzhledem k tomu, že odvětví videoher v roce 2020(19) zaměstnávalo v Evropě přibližně 87 000 osob, z nichž pouze 20 % byly ženy(20); vzhledem k tomu, že v e-sportech existuje silná genderová nerovnováha; vzhledem k tomu, že zapojení většího počtu žen do videoher a e-sportů by se mělo pokládat za strategickou prioritu;

G.  vzhledem k tomu, že polovina všech Evropanů se považuje za hráče videoher, k tomu, že téměř polovinu z nich tvoří ženy a že průměrný věk hráčů videoher v Evropě je 31,3 let; vzhledem k tomu, že více než 70 % mladých lidí ve věku 6–24 let v EU hraje videohry, ačkoli většina hráčů je starší 18 let(21);

H.  vzhledem k tomu, že odvětví videoher spojuje širokou škálu dovedností a know-how v oblastech psaní, designu, umělecké tvorby, digitálního vývoje, publikování, distribuce a lokalizace; vzhledem k tomu, že videohra je především dílem duševního vlastnictví, na němž je příslušný hodnotový řetězec založen; vzhledem k tomu, že otázka vlastnictví a kontroly duševního vlastnictví má dopad na složitost právní struktury tohoto ekosystému a vytváří nové právní výzvy pro provozovatele streamingu, vývojáře, vydavatele a třetí strany s právy na obsah;

I.  vzhledem k tomu, že evropské odvětví videoher tvoří především malé a střední podniky, které mají pro evropské hospodářství, a zejména kulturní a tvůrčí odvětví, zásadní význam;

J.  vzhledem k tomu, že ekosystémy videoher a e-sportů jsou silně ovlivněny výzkumem a technologickými a kreativními inovacemi a musí se neustále přeměňovat; vzhledem k tomu, že je třeba také uznávat inovační hodnotu tohoto odvětví, stejně jako jeho kulturní přidanou hodnotu;

K.  vzhledem k tomu, že těmto ekosystémům stále chybí harmonizovaná data, definice a právní rámce, jež jsou potřebné k tomu, aby mohly svůj potenciál plně využívat;

L.  vzhledem k tomu, že ekosystém videoher je převážně v soukromém vlastnictví, ale těží z opatření a pobídek na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU; vzhledem k tomu, že tato podpora je někdy přímo cílena, jako je tomu v případě programu Kreativní Evropa, nebo je součástí celkové podpory výzkumu a inovací prostřednictvím programu Horizont Evropa; vzhledem k tomu, že veřejné politiky ve prospěch videoher jsou často začleněny do audiovizuální oblasti;

M.  vzhledem k tomu, že videohry a e-sport jsou založeny především na vysoce internacionalizovaném trhu s malými překážkami pro pohyb zboží a služeb; vzhledem k tomu, že pro dynamickou povahu a konkurenceschopnost evropských ekosystémů videoher a e-sportů má zásadní význam přístup k nejnovějšímu hardwaru a softwaru;

N.  vzhledem k tomu, že ačkoli je EU významným aktérem v ekosystému videoher, převládají v tomto odvětví z velké části subjekty mimo EU; vzhledem k tomu, že tento trh zahrnuje v celém hodnotovém řetězci mnoho různých aktérů a tyto řetězce jsou provozovány především prostřednictvím platforem mimo EU, které působí rovněž jako prostředníci při distribuci evropských her po celém světě;

O.  vzhledem k tomu, že videohry a e-sporty využívají pokročilé technologie, jako je umělá inteligence a virtuální realita, a iniciovaly vytváření alternativních virtuálních prostorů, jako jsou prostředí metaverse;

P.  vzhledem k tomu, že e-sporty představují soutěže, v nichž jednotlivci nebo týmy hrají videohry – obvykle před diváky – buď osobně, nebo on-line, za zábavu, za ceny nebo za peníze; vzhledem k tomu, že jejich definice zahrnuje lidský prvek (hráče), digitální prvek (samotné hry) a prvek soutěže; vzhledem k tomu, že e-sporty by mohly být považovány nejen za součást odvětví videoher, ale také za součást kulturního a mediálního odvětví;

Q.  vzhledem k tomu, že e-sporty jsou stále čerstvým jevem se značným potenciálem pro vývoj a pro transformaci jiných odvětví na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni a že se vyvíjí různě v jednotlivých členských státech;

R.  vzhledem k tomu, že e-sporty se od sportů liší tím, že jsou ze své podstaty digitální; vzhledem k tomu, že e-sporty jsou jevem, jehož hlavní hnací silou jsou soukromé subjekty, přičemž práva duševního vlastnictví náleží vydavateli her a práva na pořádání soutěží buď danému vydavateli hry, nebo subjektům na základě jednotlivých smluv;

S.  vzhledem k tomu, že e-sporty jsou stále oblíbenější zábavní činností, která se vyznačuje jak velkou základnou videoher, tak malým počtem profesionálních hráčů a týmů; vzhledem k tomu, že e-sporty začínají na amatérské úrovni, ale mohou je provozovat na poloprofesionální nebo profesionální úrovni týmy a hráči;

T.  vzhledem k tomu, že videohry a elektronické sporty mají velký potenciál pro využívání ve vzdělávacích politikách EU a v celoživotním učení; vzhledem k tomu, že používání videoher ve třídách často povzbuzuje studenty k tomu, aby usilovali o kariéru v přírodních vědách, technologiích, inženýrství, umění a matematice (STEAM), a že elektronické sporty mohou pomoci rozvíjet několik dovedností, které jsou v digitální společnosti zásadní; vzhledem k tomu, že videohry a e-sporty jsou široce přístupné a lze je využívat ke zvýšení inkluzivnosti a rozmanitosti ve vzdělávacím prostředí, například ve vyučování a v průběhu celého života;

U.  vzhledem k tomu, že videohry jsou schopny sblížit školní prostředí s každodenní realitou žáků, v níž mají videohry často významné místo; vzhledem k tomu, že existují náznaky, že učitelé základních škol, kteří používali ve výuce videohry, v některých případech zaznamenali významné zlepšení v několika klíčových dovednostech, jako jsou řešení problémů, analytické, sociální a intelektuální dovednosti, prostorová koordinace a týmová práce, jakož i lepší úroveň soustředění; vzhledem k tomu, že e-sporty mohou být rovněž začleněny do vzdělávání a přispívat k získávání digitálních kompetencí a dovedností;

V.  vzhledem k tomu, že mnoho hráčů videoher jsou mladí lidé, jejichž intelektuální, duševní, sociální a fyzický vývoj právě probíhá; vzhledem k tomu, že výzvy způsobené pandemií COVID-19, jako jsou zhoršení úrovně fyzické aktivity, zvýšená úzkost nebo jiné typy duševních poruch, postihují tyto mladé lidi; vzhledem k tomu, že videohry a e-sporty však mohou mnoha hráčům poskytovat značné přínosy v oblasti duševního zdraví a mohou šířit pozitivní hodnoty, o což by se mělo usilovat zejména u mladšího publika;

W.  vzhledem k tomu, že odvětví videoher nabízí pro mnoho kulturních tvůrců rostoucí počet pracovních příležitostí; vzhledem k tomu, že stejně jako u mnoha tvůrčích odvětví jsou pracovníci v odvětví videoher obzvláště vystaveni velmi vysoké míře práce v období před vydáním hry, jež je známé také jako „crunch“ a zahrnuje práci přesčas, která je často neplacená; vzhledem k tomu, že tyto podmínky mohou být pro pracovníky škodlivé;

X.  vzhledem k tomu, že e-sporty a videohry rovněž představují výzvy pro evropskou společnost v digitální oblasti; vzhledem k tomu, že některé z těchto výzev zahrnují podvádění, nepříznivé dopady na udržitelnost životního prostředí, on-line prvky, které mohou být zneužity k násilí nebo obtěžování na internetu, zejména vůči ženám, a dezinformace;

Y.  vzhledem k tomu, že u některých videoher je běžné zpeněžování videoher prostřednictvím mikrotransakcí, v měnách her a loot boxů obsahujících náhodný obsah her; vzhledem k tomu, že loot boxy mohou být někdy také placeny ze skutečných peněz; vzhledem k tomu, že agresivní design by mohl mít škodlivé finanční důsledky pro hráče, zejména nezletilé osoby nebo nejzranitelnější osoby, a to v důsledku nechtěných nebo nekontrolovaných výdajů; vzhledem k tomu, že v některých případech lze loot boxy považovat za mechanismus „pay-to-win“; vzhledem k tomu, že k zajištění silné ochrany spotřebitele je nezbytný jednotný přístup EU;

Videohry a e-sporty: výzvy, příležitosti a evropská strategie

1.  vyzývá Komisi a Radu, aby uznaly hodnotu ekosystému videoher jako významného kulturního a tvůrčího odvětví se silným potenciálem pro další růst a inovace; vyzývá k vypracování soudržné a dlouhodobé evropské strategie pro videohry, která by měla být spravedlivě a přiměřeně přínosná pro všechny zúčastněné subjekty, přičemž je třeba zohlednit e-sporty a současnou závislost na dovozu a vycházet ze stávajících vnitrostátních strategií s cílem podpořit aktéry EU a začínající podniky z EU v těchto odvětvích;

2.  zdůrazňuje, že při práci na nové strategii pro videohry by Komise měla vycházet z cílů svého sdělení o digitálním kompasu 2030 s cílem zlepšit přístup k talentům a financování, řešit nedostatek digitálních dovedností a zajistit spolehlivou infrastrukturu a konektivitu a zajistit, aby byly do tohoto procesu zapojeny příslušné zúčastněné strany; poukazuje na to, že strategie by měla zohledňovat budoucí výzvy a rychlé změny v tomto odvětví;

3.  domnívá se, že vytvoření skutečně integrovaného evropského odvětví videoher bude vyžadovat více produkce a koprodukce videoher ze strany evropských aktérů; vítá skutečnost, že programy Kreativní Evropa a Horizont Evropa poskytují finanční prostředky pro evropské odvětví videoher, včetně výzkumu a inovací, prostřednictvím zvláštních výzev s evropskou přidanou hodnotou; vyjadřuje však politování nad dosud nízkou výší finančních prostředků, které byly dosud přiděleny, a nad skutečností, že kritéria způsobilosti nejsou vždy vhodná pro potřeby tohoto odvětví, zejména malých a středních podniků; vyzývá v této souvislosti k větší podpoře a investicím do výzkumu a vývoje a odborné přípravy s cílem maximalizovat příležitosti k vytváření her ve všech členských státech a podpořit rozvoj a udržení evropského talentu; vyzývá Komisi, aby podporovala veřejné a soukromé iniciativy, které přispívají k rozvoji konkurenceschopnějšího evropského prostředí videoher;

4.  zdůrazňuje, že vnitrostátní pobídky a podpora místního rozvoje videoher, včetně malých a středních podniků, by měly být podporovány a usnadněny prostřednictvím pravidel EU pro státní podporu, jako je obecné nařízení o blokových výjimkách;

5.  zdůrazňuje, že je důležité prosazovat a podporovat mezinárodní obchod s videohrami vytvořenými v Evropě a jejich uvádění na trh; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby zmapovala a definovala evropské odvětví videoher, aby zvážila vytvoření značky „evropských videoher“ a aby podpořila další iniciativy na vnitrostátní a evropské úrovni s cílem zlepšit dohledatelnost videoher a podpořit šíření a uznávání videoher vytvořených v Evropě, a to i na celém světě;

6.  zdůrazňuje význam lokalizace pro úspěch hry na mnohojazyčném trhu, jako je Evropská unie, a pro podporu jazykové rozmanitosti; domnívá se, že by byla vhodná silná podpora ze strany Evropské unie v této věci;

7.  zdůrazňuje, že harmonizované a spolehlivé údaje z odvětví evropských videoher a e-sportů mají zásadní význam pro poskytování fakticky podložených posouzení a doporučení, a to i pokud jde o rozmanitost a začleňování; vyzývá Komisi, aby vytvořila evropské středisko pro sledování videoher, které bude poskytovat subjektům s rozhodovací pravomocí a zúčastněným stranám harmonizované údaje, hodnocení a konkrétní doporučení s cílem rozvíjet toto odvětví, a bude je podporovat; domnívá se, že takové evropské středisko pro sledování videoher by rovněž mohlo být využíváno jako znalostní síť na podporu dialogu za účelem větší integrace tohoto odvětví;

8.  vyzývá Komisi, aby navrhla revizi příslušných kodexů statistické klasifikace ekonomických činností v Evropském společenství (NACE) s cílem zajistit, aby byla revidována, vyjasněna a racionalizována klasifikace vývojářů videoher, vydavatelů a elektronických sportů, řešit tak výzvy, kterým toto odvětví čelí, a zlepšit nedostatečnost stávající statistické klasifikace;

9.  zdůrazňuje, že duševní vlastnictví má pro videohry zásadní význam a je klíčovým faktorem jejich růstu a investic; zdůrazňuje, že je třeba vypracovat evropskou strategii pro duševní vlastnictví videoher s využitím jak tvorby nového a původního duševního vlastnictví, tak podpory stávajících evropských výtvorů a duševního vlastnictví; zdůrazňuje, že musí být odpovídajícím způsobem chráněno přeshraniční prosazování práv duševního vlastnictví vývojářů a umělců her a že musí být zajištěno jejich spravedlivé odměňování;

10.  vítá postoj Rady k evropské strategii pro kulturní a tvůrčí průmyslový ekosystém, zejména pokud jde o vymezení, ochranu a podporu našich strategických kulturních statků; prohlašuje, že je připraven v této otázce pokročit, zejména pokud jde o evropská studia produkující videohry a jejich katalogy; je toho názoru, že by do tohoto odvětví měly být směrovány další evropské investice a že programy InvestEU a Media Invest by mohly pomoci zajistit, aby byly uspokojeny jeho potřeby financování;

11.  vítá pilotní projekt zahájený Evropským parlamentem s názvem „Pochopení hodnoty evropské videoherní společnosti“, jehož cílem je lépe pochopit hodnotu odvětví videoher a jeho dopad na řadu oblastí politiky a na společnost jako celek; vyzývá Komisi, aby v tomto procesu pokračovala podporou interdisciplinárního výzkumu v oblasti videoher a e-sportů, aby zveřejnila sdělení věnované této problematice a v případě potřeby navrhla vhodná opatření s ohledem na potřebu chránit mladé hráče, zejména nezletilé;

12.  uznává, že je třeba chránit e-sporty před problémy s manipulací s výsledky zápasů, nezákonnými sázkami a nezákonným zvyšováním výkonnosti včetně dopingu; zdůrazňuje, že je u profesionálních her nezbytné předcházet dopingu a manipulaci s výsledky zápasů, vzdělávat hráče o těchto otázkách a chránit integritu soutěží;

13.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala synergie mezi odvětvím videoher a svou inovační strategií, zejména v souvislosti s výzkumem prostředí metaverse a s ohledem na problémy v oblasti ochrany soukromí a kybernetické bezpečnosti, aniž by ztratila ze zřetele fenomén e-sportů;

14.  zdůrazňuje, že videohry a elektronické sporty mají vzhledem ke svému širokému publiku a digitální složce značný sociální a kulturní potenciál, pokud jde o propojení Evropanů všech věkových skupin, pohlaví a původu, včetně starších osob a osob se zdravotním postižením; uznává úsilí odvětví videoher o zlepšení přístupnosti jejich produktů v souladu se zásadami rovnosti a nediskriminace; domnívá se však, že tento pokrok musí pokračovat;

15.  zdůrazňuje přínosy on-line her napříč platformami jak pro zkušenosti uživatelů, neboť umožňují hráčům snadno komunikovat napříč různými platformami, tak pro hráče, a vyzývá odvětví videoher, aby vynaložilo veškeré úsilí k co nejlepšímu využití této příležitosti;

16.  zdůrazňuje, že videohry a e-sporty mají velký potenciál k další podpoře evropských dějin, identity, dědictví, hodnot a rozmanitosti prostřednictvím imerzivních zážitků; je přesvědčen, že mají rovněž potenciál přispět k „měkké síle“ EU;

17.  vyzývá Komisi, aby zahájila iniciativy na podporu evropských videoher, které prezentují evropské hodnoty, historii a rozmanitost, ale také know-how tohoto odvětví, a zároveň aby vzdělávala lidi a zvyšovala povědomí o přínosech videoher pro rozvoj dovedností a obecných znalostí; domnívá se, že tyto iniciativy by mohly vést k vytvoření Evropské akademie videoher;

18.  zdůrazňuje, že videohry jsou nedílnou součástí evropského kulturního dědictví, a proto by měly být zachovány a podporovány; navrhuje, aby byla ve spolupráci s průmyslem poskytnuta podpora na vytvoření archivu, který by zachoval nejbohatší evropské videohry a zajistil jejich hravost v budoucnu; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba vycházet ze stávajících projektů, jako je Mezinárodní sbírka počítačových her (ICS) a četná muzea videoher v celé EU;

19.  Trvá na tom, že videohry a e-sporty mohou být cenným výukovým nástrojem pro aktivní zapojení studentů do učebních osnov a pro rozvoj digitální gramotnosti, sociálních dovedností a tvůrčího myšlení; domnívá se, že využívání videoher ve školách by mělo probíhat souběžně se zvyšováním povědomí učitelů o tom, jak videohry při výuce co nejlépe využívat; zdůrazňuje, že učitelé by měli být úzce zapojeni do rozhodování o používání videoher pro vzdělávací účely; zdůrazňuje, že to bude vyžadovat lepší vybavení a konektivitu ve školách;

20.  zdůrazňuje význam celoživotního učení a zdůrazňuje, že učitelé musí být odpovídajícím způsobem vyškoleni pro výuku informačních a komunikačních technologií a počítačových dovedností; zdůrazňuje, že zvyšování kvalifikace učitelů během pracovní doby má zásadní význam pro zajištění úspěšné integrace IKT a her do vzdělávání;

21.  Připomíná význam evropských vzdělávacích kurzů zaměřených na profese v oblasti videoher, včetně jejich tvůrčích, technických, právních a ekonomických aspektů; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit v Evropě vedoucí vzdělávací programy, a to i ve veřejných institucích a na vysokých školách, překlenout propast mezi stávajícími evropskými učebními osnovami a potřebným souborem znalostí a dovedností pro profese v oblasti videoher a provádět proaktivní politiku na podporu rovnosti žen a mužů a inkluzivnosti v tomto odvětví;

22.  vítá práci, jež byla odvedena organizacemi, jako je „Pan European Game Information“ (PEGI), v tom, že tento systém informuje hráče videoher a rodiče o obsahu videoher a chrání nezletilé osoby před potenciálně nevhodným obsahem; vybízí průmysl, ratingové agentury a sdružení spotřebitelů, aby pokračovaly v osvětových kampaních o těchto systémech; připomíná, že pro zajištění toho, aby děti hrály videohry bezpečně, je klíčová úloha rodičů, kteří musí mít k dispozici nástroje, jako je rodičovská kontrola; zdůrazňuje důležitou úlohu osvětových kampaní, zejména prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru, s cílem vzdělávat a informovat rodiče a školy, včetně toho, jak videohry vhodně využívat;

23.  vyzývá Komisi a členské státy, aby uznaly, že odvětví videoher je důležitým odvětvím pro objevování a rozvoj nových tvůrčích talentů a přispívá k prohlubování dovedností a rekvalifikaci všech kulturních tvůrců a dalších odborníků, zejména v souvislosti s digitální transformací, neboť evropské odvětví her se v současné době potýká s chronickým nedostatkem talentů;

24.  vyzývá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly se sociálními partnery na zlepšení pracovních podmínek všech, kdo se podílejí na vývoji videoher, a aby zajistily spravedlivé smlouvy a dodržování vnitrostátních a unijních právních předpisů týkajících se práv pracovníků, spravedlivé a rovné odměny za práci a fyzického a duševního zdraví a bezpečnosti při práci; vyjadřuje politování nad opakovanými zprávami o tzv. „kružné“ pracovní době a neplacené práci přesčas a zdůrazňuje, že vývojáři a vydavatelé videoher nesou odpovědnost za zajištění zdravých a spravedlivých pracovních podmínek pro své pracovníky;

25.  domnívá se, že navzdory úsilí, které bylo vynaloženo na přesné, rovné a nestereotypické zastoupení žen ve videohrách, je třeba pokračovat v pokroku a jít ruku v ruce s dosažením větší rovnosti žen na všech pozicích v hodnotovém řetězci, jakož i s pokrokem v boji proti pohlavnímu zneužívání a diskriminaci;

26.  vítá pokyny Komise týkající se nekalých obchodních praktik vůči spotřebitelům; zdůrazňuje potřebu větší transparentnosti, pokud jde o loot boxy, a to i pokud jde o šance na výhru, a harmonizovaného evropského přístupu; zdůrazňuje, že pokud se používají loot boxy, musí být zcela jasné a transparentní pro všechny aktéry, zejména nezletilé osoby a jejich rodiče, aby se zabránilo riskantnímu chování; vyzývá Komisi a členské státy, aby případně zvážily legislativní opatření, která by řešila otázky spojené s jevy zpeněžení her, jako jsou štěrkové hry a systémy „pay-to-win“, a to s přihlédnutím ke všem možným prostředkům na ochranu hráčů, kteří jsou nejzranitelnější vůči agresivním vzorům, jako jsou nezletilí;

27.  zdůrazňuje, že včasné a úplné provedení všech právních předpisů EU týkajících se kulturních a tvůrčích odvětví je nanejvýš důležité;

E-sporty: spravedlivé soutěžní videohry v evropském rámci

28.  domnívá se, že e-sporty a sport jsou různá odvětví, v neposlední řadě proto, že videohry používané pro soutěže nebo e-sporty se odehrávají v digitálním prostředí a patří soukromým subjektům, které nad nimi mají plnou právní kontrolu a veškerá výlučná a neomezená práva na samotné videohry; domnívá se však, že se obě tato odvětví mohou vzájemně doplňovat, učit se od sebe a podporovat podobné pozitivní hodnoty a dovednosti, jako je fair play, nediskriminace, týmová práce, vedení, solidarita, integrita, boj proti rasismu, sociální začleňování a rovnost žen a mužů;

29.  domnívá se, že vzhledem k bezhraniční povaze tohoto odvětví je Evropská unie vhodnou úrovní pro řešení problémů elektronického sportu; vybízí k zavedení evropského mapování subjektů působících v oblasti e-sportů na místní, regionální a vnitrostátní úrovni, které by Evropanům umožnilo navázat kontakt se strukturami, které jsou jim blízké, a usnadnilo pořádání soutěží a podporu amatérských e-sportů; zdůrazňuje, že mapování by mohlo pomoci zvýšit povědomí o e-sportech a podpořit je;

30.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s vydavateli, týmovými organizacemi, kluby a organizátory turnajů vypracovala chartu na podporu evropských hodnot v e-sportačních soutěžích; vítá v této souvislosti používání nástrojů, jako jsou pokyny pro odvětvové zásady týkající se zapojení do e-sportů a vnitrostátní kodexy chování pro e-sporty s cílem propagovat e-sporty, které jsou zábavné, spravedlivé a využívané hráči a organizátory po celém světě v otevřeném a inkluzivním prostředí;

31.  žádá Komisi, aby prozkoumala možnost vytvoření soudržných a komplexních pokynů týkajících se postavení profesionálních hráčů v oblasti e-sportu;

32.  vyzývá členské státy a Komisi, aby zvážily vytvoření víz pro pracovníky v oblasti e-sportů na základě schengenských kulturních a sportovních víz, která by se vztahovala na všechny pracovníky podílející se na pořádání a účasti na soutěžích v oblasti e-sportů, a aby zvážily opatření ke zjednodušení postupů udělování víz s cílem umožnit pracovníkům videoher vstup do EU;

33.  Varuje, že intenzivní videohry mohou ve vzácných případech vést k závislosti a toxickému chování, jak uznává Světová zdravotnická organizace; zdůrazňuje, že hráči v oblasti e-sportů mohou trpět nedostatkem cvičení a vysokou mírou stresu v důsledku nedostatečného oddělení pracovního a soukromého života a že profesní dráha profesionálních hráčů v oblasti sportu je často krátká, což vytváří problémy, pokud jde o přechod do jiné profesní dráhy; domnívá se, že EU by měla zaujmout odpovědný přístup k videohrám a e-sportům tím, že je propaguje jako součást zdravého životního stylu, včetně fyzické aktivity, osobní společenské interakce a kulturního zapojení;

34.  Uznává potenciál sportovních videoher a virtuálních sportů pro zkoumání nových forem zapojení fanoušků a zvýšení účasti mládeže na fyzických aktivitách; vybízí k navazování partnerství mezi všemi příslušnými zúčastněnými stranami v odvětví videoher a sportu s cílem vytvořit nové projekty, které budou pro hráče a publikum přínosem;

35.  zdůrazňuje, že videohry a e-sporty hrají v ekologické transformaci dvojí úlohu, a to jak jako odvětví, které musí usilovat o to, aby bylo šetrnější k životnímu prostředí, tak jako prostředek pro zvyšování povědomí hráčů videoher o otázkách klimatu a životního prostředí; vítá iniciativy odvětví videoher na ochranu životního prostředí a zlepšení energetické účinnosti používaných zařízení a poskytovaných služeb; v této souvislosti vyzývá k většímu úsilí o zlepšení energetické účinnosti a snížení dopadu e-sportačních služeb na životní prostředí;

36.  zdůrazňuje, že videohry mohou být sociální činností, která uživatelům umožňuje socializovat se a trávit čas společně; zdůrazňuje, že stigma, které obklopuje e-sporty a videohry, je v celé společnosti stále rozšířeno a mělo by být řešeno;

37.  zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou mohou hrát města a regiony při poskytování přístupu k infrastruktuře schopné pořádat e-sportační akce nebo při usnadňování přístupu k videohrám pro všechny; v této souvislosti zdůrazňuje, že veřejné prostory, jako jsou knihovny, mohou hrát důležitou úlohu při podpoře kultury videoher a poskytování přístupu k videohrám a zařízením pro všechny, bez ohledu na socioekonomické okolnosti, v souladu s autorským právem EU; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zajistily dostatečné financování veřejných prostor, jako jsou knihovny, s cílem podpořit tuto úlohu;

o
o   o

38.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 189, 28.5.2021, s. 34. (2) Úř. věst. L 189, 28.5.2021, s. 1. (3) Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 69. (4) Úř. věst. C 385, 22.9.2021, s. 152. (5) Úř. věst. C 494, 8.12.2021, s. 2. (6) Úř. věst. C 184, 5.5.2022, s. 71. (7) Úř. věst. C 224, 8.6.2022, s. 2. (8) Úř. věst. C 65, 14.3.2002, s. 2. (9) Úř. věst. C 160, 13.4.2022, s. 13. (10) Úř. věst. L 283, 29.10.2011, s. 39. (11) Úř. věst. C 184, 5.5.2022, s. 88. (12) Úř. věst. C 183, 14.6.2014, s. 36. (13) Scholz, T. M. a Nothelfer, N. (2022), Výzkum pro výbor CULT – E-sports, Evropský parlament, tematická sekce Strukturální politika a politika soudržnosti, Brusel. (14) ISFE, Europe’s Video Games Industry ISFE-EGDF Key Facts, 2021 (Evropské odvětví videoher – klíčová fakta). (15) EY, Rebuilding Europe: the cultural and creative economy before and after the COVID-19 crisis (Obnova Evropy: kulturní a kreativní ekonomika před covidem-19 a po něm), leden 2021. (16) EY, Rebuilding Europe: the cultural and creative economy before and after the COVID-19 crisis (Obnova Evropy: kulturní a kreativní ekonomika před covidem-19 a po něm), leden 2021. (17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/24/ES ze dne 23. dubna 2009 o právní ochraně počítačových programů (Úř. věst. L 111, 5.5.2009, s. 16). (18) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. L 167, 22.6.2001, s. 10). (19) ISFE, Europe’s Video Games Industry ISFE-EGDF Key Facts, 2021 (Evropské odvětví videoher – klíčová fakta). (20) Tamtéž. (21) Tamtéž.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. listopadu 2022 o rasové spravedlnosti, nediskriminaci a boji proti rasismu v EU (2022/2005(INI))

P9_TA(2022)0389 A9-0254/2022

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), Smlouvu o fungování Evropské unie a Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“),

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ(1) (směrnice o rasové rovnosti),

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(2) (dále jen „směrnice o rovnosti v zaměstnání“),

–  s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV(4) (dále jen „směrnice o právech obětí“),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/692 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program Občané, rovnost, práva a hodnoty(5),

–  s ohledem na zřízení skupiny EU na vysoké úrovni pro boj proti nenávistným výrokům a trestným činům z nenávisti v červnu 2016,

–  s ohledem na pokyny ke zlepšení sběru a využívání údajů o rovnosti vypracované podskupinou pro údaje o rovnosti skupiny Komise na vysoké úrovni pro otázky rovnosti, nediskriminace a rozmanitosti v roce 2018 a zveřejněné v roce 2021,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. září 2020 „Unie rovnosti: akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025“ (dále jen „akční plán EU“) (COM(2020)0565),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. října 2020 „Unie rovnosti: strategický rámec EU pro rovnost, začlenění a účast Romů“ (COM(2020)0620),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. listopadu 2020 „Unie rovnosti: strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020-2025“ (COM(2020)0698),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2021 „Unie rovnosti: Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030“ (COM(2021)0101) a Úmluvu Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením ratifikovanou EU a všemi jejími členskými státy,

–  s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, včetně jeho třetí zásady týkající se rovných příležitostí, a na sdělení Komise ze dne 4. března 2021 nazvané „Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv“ (COM(2021)0102),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (COM(2020)0152),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. března 2021 o rovnosti, začlenění a účasti Romů(6),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 19. března 2021 o uplatňování směrnice Rady 2000/43/ES, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ („směrnice o rasové rovnosti“), a směrnice Rady 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání („směrnice o rovnosti v zaměstnání“) (COM(2021)0139),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 19. března 2021 o orgánech pro rovné zacházení a provádění doporučení Komise o normách pro orgány pro rovné zacházení (SWD(2021)0063),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. října 2021 nazvané „Strategie EU pro boj proti antisemitismu a podporu židovského života (2021–2030)“ (COM(2021)0615),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 4. března 2022 o boji proti rasismu a antisemitismu,

–  s ohledem na společné hlavní zásady Komise pro národní akční plány proti rasismu a rasové diskriminaci z března 2022,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech, zejména na protokol č. 12 této úmluvy, který zakazuje diskriminaci,

–  s ohledem na obecná politická doporučení Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti, zejména na obecné politické doporučení č. 5 (revidované) o prevenci a potírání antimuslimského rasismu a diskriminace a na obecné politické doporučení č. 9 (revidované) o předcházení antisemitismu a boji proti němu, její stanovisko k pojmu „rasizace“ přijaté v prosinci 2021 a její plán pro dosažení účinné rovnosti ze dne 27. září 2019,

–  s ohledem na zprávu Řídícího výboru Rady Evropy pro boj proti diskriminaci, rozmanitost a začleňování (CDADI) nazvanou „COVID-19: analýza aspektů boje proti diskriminaci, rozmanitosti a začlenění v členských státech Rady Evropy“(7),

–  s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy 2389 ze dne 24. června 2021 o boji proti afrobii a rasismu vůči osobám tmavé pleti v Evropě,

–  s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy 2413 ze dne 26. listopadu 2021 o diskriminaci Romů a Travellerů v oblasti bydlení,

–  s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030,

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace a na obecná doporučení Výboru OSN pro odstranění rasové diskriminace,

–  s ohledem na zprávy a průzkumy Agentury EU pro základní práva (FRA),

–  s ohledem na zprávu s názvem „Diversity in the European Parliament’s Secretariat - State of play and Roadmap 2022-2024“ (Rozmanitost v sekretariátu Evropského parlamentu – současný stav a plán na období 2022–2024), kterou přijala parlamentní skupina na vysoké úrovni pro rovnost žen a mužů a rozmanitost dne 22. listopadu 2021,

–  a ohledem na své usnesení ze dne 26. března 2019 o základních právech lidí afrického původu v Evropě(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2020 o provádění vnitrostátních strategií integrace Romů: boj proti negativním postojům vůči osobám romského původu v Evropě(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2020 o protestech proti rasismu v návaznosti na smrt George Floyda(10),

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o nutnosti sestavit Radu ve složení pro rovnost pohlaví(11),

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. března 2022 o zmenšujícím se prostoru pro občanskou společnost v Evropě(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2022 o úloze kultury, vzdělávání, sdělovacích prostředků a sportu v boji proti rasismu(13),

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9-0254/2022),

A.  vzhledem k tomu, že Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, jak je stanoveno v článku 2 Smlouvy o EU; vzhledem k tomu, že právo na rovné zacházení a nediskriminaci je jedním ze základních práv zakotvených v Listině a musí být plně dodržováno; vzhledem k tomu, že právní předpisy EU zakazují diskriminaci a obtěžování na základě rasy nebo etnického původu;

B.  vzhledem k tomu, že pojem „rasa“ je sociální konstrukt; vzhledem k tomu, že podle Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti může používání pojmu „rasizace“ pomoci porozumět procesům, na nichž je založen rasismus a rasová diskriminace(14); vzhledem k tomu, že skupinám posuzovaným podle rasy jsou přiřazeny určité vlastnosti a znaky, které jsou prezentovány jako vrozené všem členům každé dotčené skupiny, a to na základě vlastností, jako je barva pleti, etnický nebo národnostní původ nebo náboženství, nebo předpokládané příslušnosti ke konkrétní skupině;

C.  vzhledem k tomu, že akční plán EU pro boj proti rasismu na období 2020–2025 je prvním politickým nástrojem EU, který uznává strukturální rozměr rasismu, jehož historické kořeny sahají až ke kolonialismu, otrokářství, pronásledování v minulosti a genocidě; vzhledem k tomu, že tyto kořeny jsou v některých členských státech pevnější a mají větší dopad než v jiných státech; vzhledem k tomu, že strukturální rasismus může být ovlivněn i jinými faktory; vzhledem k tomu, že dotyčný akční plán je prvním důležitým krokem k boji proti rasismu a rasové diskriminaci v EU, ale postrádá mechanismy sledování, ambiciózní měřítka a jasné cíle;

D.  vzhledem k tomu, že akční plán EU proti rasismu hovoří o strukturálním rasismu jako o diskriminačním chování, které může být zakořeněno v sociálních, finančních a politických institucích, a ovlivňovat tak jednotlivé úrovně moci a tvorbu politik; vzhledem k tomu, že strukturální diskriminaci lze považovat za překážku, která brání skupinám nebo jednotlivcům dosáhnout stejných práv a příležitostí, které má k dispozici většina obyvatel;

E.  vzhledem k tomu, že byly hlášeny případy kriminalizace a institucionálního násilí vůči skupinám posuzovaným podle rasy a občanské společnosti; vzhledem k tomu, že tento problém by měl být řešen v rámci boje proti strukturálnímu rasismu, v každém akčním plánu proti rasismu a v bezpečnostních a migračních politikách(15);

F.  vzhledem k tomu, že podle agentury FRA jsou rasová diskriminace i obtěžování v celé EU stále běžnými jevy(16); vzhledem k tomu, že agentura FRA rovněž uvádí, že skupiny posuzované podle rasy čelí vysoké míře diskriminace a rasismu na základě svého etnického nebo přistěhovaleckého původu, jako jsou Romové(17) a lidé ze severní nebo subsaharské Afriky(18), jakož i muslimové(19) a židovské obyvatelstvo(20); vzhledem k tomu, že rasistická, xenofobní a homofobní/transfobní hnutí a extremistické ideologie, zejména krajně pravicové nálady, jsou na vzestupu a nadále vážně ohrožují demokratické společnosti v EU a bezpečnost skupin posuzovaných podle rasy;

G.  vzhledem k tomu, že přijetí antidiskriminační směrnice je v Radě od roku 2008 blokováno;

H.  vzhledem k tomu, že strukturální a institucionalizovaný rasismus se odráží také v socioekonomické nerovnosti a chudobě a vzhledem k tomu, že tyto faktory se vzájemně ovlivňují a posilují; vzhledem k tomu, že diskriminace a rasismus podkopávají lidskou důstojnost, životní příležitosti, prosperitu, blahobyt a často i bezpečnost; vzhledem k tomu, že rasové a etnické menšiny čelí v EU segregaci v některých oblastech každodenního života, jako je bydlení, zdravotní péče, zaměstnání, vzdělávání a systémy soudnictví; vzhledem k tomu, že mnoho příslušníků rasových a etnických menšin v EU nemá dostatečný přístup k základním potřebám, jako je pitná voda, hygienická zařízení a elektřina, což může být dále zhoršeno změnou klimatu, a vzhledem k tomu, že se to odráží na trhu práce tak, že mezi lidmi posuzovanými podle rasy je velká nezaměstnanost a často zastávají nejistá a málo kvalitní pracovní místa, například v odvětví zakázkové ekonomiky; vzhledem k tomu, že rasové nerovnosti nelze řešit bez silných investic do překonání chudoby;

I.  vzhledem k tomu, že horizontální průřezový přístup k politikám a opatřením EU, jak je stanoven ve strategiích týkajících se genderu a osob LGBTQI, má zásadní význam pro řešení rasové diskriminace; vzhledem k tomu, že menšinové skupiny, mimo jiné Romové, muslimové, židovské obyvatelstvo, lidé afrického a asijského původu a Sámové, čelí různým formám diskriminace;

J.  vzhledem k tomu, že několik případů dvojích standardů a diskriminace na hranicích EU na základě barvy pleti, včetně nedávné diskriminace některých lidí prchajících před válkou na Ukrajině, poukazuje na potřebu zajistit rovné zacházení na hranicích EU;

K.  vzhledem k tomu, že ženy v nejisté situaci, zejména ženy posuzované podle rasy, jsou výrazně nadměrně zastoupeny mezi osobami věnujícími se prostituci, což je důsledkem rasismu a sexismu;

L.  vzhledem k tomu, že oběti rasové diskriminace čelí překážkám v přístupu ke spravedlnosti; vzhledem k tomu, že orgánům pro rovnost v řadě členských států chybí lidské a finanční zdroje nebo nezbytná nezávislost k tomu, aby tento nedostatek překonaly, a to i v důsledku nedostatku politické vůle; vzhledem k tomu, že antidiskriminační rámec EU je do právních předpisů členských států proveden nerovnoměrně, což omezuje účinnost orgánů pro rovné zacházení;

M.  vzhledem k tomu, že v celé EU byly nahlášeny případy rasismu, strukturální diskriminace, obtěžování, násilí a rasového a etnického profilování ze strany policie, donucovacích orgánů, soudců a právníků v systémech trestního soudnictví(21); vzhledem k tomu, že strukturální předsudky vůči skupinám posuzovaným podle rasy lze nalézt v soudních systémech většiny členských států(22); vzhledem k tomu, že policejní násilí a nepřiměřené použití síly ze strany donucovacích orgánů by nikdy nemělo být tolerováno; vzhledem k tomu, že pro řešení institucionálního rasismu při prosazování práva je nezbytná odpovědnost a nezávislý dohled; vzhledem k tomu, že nedostatky v oblasti právního státu v systémech trestního soudnictví tuto situaci ještě zhoršují;

N.  vzhledem k tomu, že romské ženy, ženy posuzované podle rasy a migrantky, včetně žen se zdravotním postižením, čelí v EU prolínajícím se nerovnostem a diskriminaci; vzhledem k tomu, že mnoho z nich rovněž čelí strukturálnímu násilí a porušování své integrity a tělesné autonomie a stávají se oběťmi nucené sterilizace, antikoncepce a potratů, což jsou škodlivé praktiky a formy genderově podmíněného násilí vycházejícího z eugenického přesvědčení;

O.  vzhledem k tomu, že systémy umělé inteligence (UI) se již používají k vytváření předpovědí, profilů a posouzení rizik, které ovlivňují životy lidí; vzhledem k tomu, že nové technologie a digitální transformace mohou přinést nové výzvy pro rasovou rovnost a nediskriminaci tím, že budou šířit sociální předsudky a strukturální nerovnosti, ale mohou se zároveň stát účinným nástrojem v boji proti rasismu a strukturální diskriminaci;

P.  vzhledem k tomu, že způsob, jakým jsou lidé zobrazováni v médiích, bez ohledu na jejich rasový, náboženský nebo etnický původ, může posilovat negativní stereotypy s rasovým podtextem;

Q.  vzhledem k tomu, že při ochraně a uplatňování hodnot a základních práv EU a při provádění politik a strategií EU hrají zásadní úlohu organizace občanské společnosti; vzhledem k tomu, že v celé EU dochází trvale ke zhoršování občanského prostoru a že mnohé organizace občanské společnosti mají potíže přežít a mají problémy s financováním;

R.  vzhledem k tomu, že většina členských států nedostatečně provádí směrnici o rasové rovnosti; vzhledem k tomu, že se tato směrnice nevztahuje na všechny formy a důvody diskriminace, jako je diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám a strukturální diskriminace, a měla by být proto aktualizována tak, aby zohledňovala nový vývoj, jako je UI a algoritmické rozhodování, zejména potenciální riziko šíření rasových předsudků; vzhledem k tomu, že rámcové rozhodnutí Rady o rasismu a xenofobii nebylo některými členskými státy plně nebo správně provedeno; vzhledem k tomu, že by to Komise měla sledovat a zajistit, aby členské státy dodržovaly antidiskriminační právní předpisy EU;

S.  vzhledem k tomu, že orgány EU musí podniknout konkrétní kroky k zajištění udržitelných změn směrem k plně inkluzivnímu pracovnímu prostředí, kde se s každým zachází s úctou; vzhledem k tomu, že diskriminace je často vícerozměrná a půdu k udržitelným změnám, které překonají praktiky a politiky rasismu, jež jsou v naší společnosti hluboce zakořeněny, může připravit pouze meziodvětvový přístup; vzhledem k tomu, že jednotlivci ze skupin posuzovaných podle rasy a skupin ve zranitelném postavení, kteří jsou vystaveni diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, jsou v rozhodovacích pozicích nedostatečně zastoupeni;

T.  vzhledem k tomu, že rasová diskriminace může být další rovinou zranitelnosti pro oběti genderově podmíněného násilí posuzované podle rasy a může jim bránit v přístupu k podpoře, zdrojům a zdravotní péči, které potřebují;

U.  vzhledem k tomu, že organizace financované z prostředků EU by neměly podporovat xenofobní nebo rasistické názory;

V.  vzhledem k tomu, že nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti patří k nejzávažnějším projevům rasismu a xenofobie; vzhledem k tomu, že v Evropě dochází k trvalému nárůstu nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 je jedním z faktorů přispívajících k tomuto nárůstu(23); vzhledem k tomu, že nenávistné projevy mohou vést k trestným činům z nenávisti; vzhledem k tomu, že podle agentury FRA až devět z deseti trestných činů z nenávisti a útoků motivovaných nenávistí v EU není hlášeno, a tudíž není potrestáno(24);

1.  zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí, aby Unie vypracovala a uplatňovala spolehlivý, inkluzivní, komplexní a mnohostranný přístup k účinnému boji proti všem formám rasismu a diskriminace, včetně strukturálního a institucionálního rasismu, ze všech důvodů a ve všech oblastech v EU; trvá na tom, že v tomto boji musí jít Unie a její orgány příkladem;

2.  požaduje větší a trvalé politické vedení na nejvyšší úrovni v tomto boji, včetně důrazných a rychlých reakcí na nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti, a osobní účast na summitech zaměřených na boj proti rasismu;

3.  vyzývá Komisi, aby pokračovala v posuzování provádění stávajícího právního rámce EU pro boj proti diskriminaci, rasismu, xenofobii, nenávistným verbálním projevům a trestným činům z nenávisti a dalším formám nesnášenlivosti s cílem určit, jak jej v případě potřeby zdokonalit, a aby se účastnila pravidelného dialogu a výměny osvědčených postupů s členskými státy, místními a regionálními orgány, skupinami posuzovanými podle rasy a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami, včetně organizací občanské společnosti; vyzývá Komisi, aby v případě, že členské státy poruší právo EU, přijala konkrétní opatření, včetně řízení o nesplnění povinnosti;

4.  vyzývá Komisi a správu EU na všech úrovních, aby začlenily otázky rovnosti a rasové spravedlnosti do veškeré své politické činnosti, včetně financování projektů na úrovni členských států a na regionální a místní úrovni; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby uplatňovala politiku nulové tolerance, pokud jde o podporu EU pro projekty v rámci EU i mimo ni, které přímo či nepřímo prosazují xenofobní nebo rasistické názory; připomíná, že finanční nařízení EU(25) a nařízení o společných ustanoveních pro programy financované EU(26) v rámci stávajícího víceletého finančního rámce obsahují několik ustanovení proti diskriminaci, zejména diskriminaci na základě rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zajistily řádné uplatňování těchto ustanovení;

5.  připomíná svůj dlouhodobý požadavek, aby byla přijata horizontální směrnice proti diskriminaci, která je v Radě blokována od roku 2008; vyzývá Radu, aby sestavila Radu ve složení pro genderovou a obecnou rovnost s cílem usnadnit diskuse o těchto otázkách na vysoké úrovni, včetně diskusí o strukturální diskriminaci a diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, v rámci pravidelného a trvalého fóra a zajistit boj proti rasismu a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech politik; vyzývá Komisi, aby aktualizovala návrh směrnice EU o rovném zacházení na základě postoje Parlamentu tak, že se bude zabývat také diskriminací z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám a výslovně zakáže diskriminaci na základě jakékoli kombinace důvodů uvedených v Listině;

6.  vyzývá členské státy, aby zajistily plné provedení a účinné sledování směrnice o rasové rovnosti a směrnice o rovnosti v zaměstnání; důrazně odsuzuje skutečnost, že rasové, etnické, náboženské a jazykové menšiny a migranti, včetně osob LGBTQI, čelí strukturálnímu rasismu, diskriminaci, trestným činům z nenávisti a nenávistným verbálním projevům, přetrvávajícím socioekonomickým nerovnostem přinejmenším v oblastech, jako je bydlení, zdravotní péče, zaměstnanost, vzdělávání a další základní služby, např. služby týkající se duševního zdraví a péče o sexuální a reprodukční zdraví, a čelí větším obtížím v přístupu ke spravedlnosti, které, jak je třeba uznat, představují hlavní překážky pro plné uplatňování základních práv a klíčové překážky bránící začlenění a rovnosti;

7.  vyjadřuje politování nad tím, že 14 let po přijetí rámcového rozhodnutí o rasismu a xenofobii několik členských států dosud plně a správně neprovedlo jeho ustanovení do vnitrostátního práva; vyzývá členské státy, aby kriminalizovaly trestné činy z nenávisti a nenávistné verbální projevy a přijaly opatření, která zajistí, že rasistické nebo xenofobní pohnutky budou považovány za přitěžující okolnost, případně že soudy budou k těmto pohnutkám přihlížet při stanovení trestu; vyzývá členské státy, aby navíc v souladu se směrnicí o právech obětí zavedly příslušné normy a opatření týkající se ochrany svědků a obětí trestných činů z nenávisti před zahájením trestního vyšetřování a řízení, v jejich průběhu i po jejich skončení, a aby si vyměňovaly osvědčené zkušenosti s opatřeními, u nichž se ukázalo, že účinně vybízejí k nahlašování takových činů, jako jsou horké linky a bezpečné prostory; vyjadřuje politování nad tím, že v současné době v EU stále existují případy, kdy příslušníci donucovacích orgánů neberou hlášení o rasově motivovaných trestných činech vážně, a vyzývá k řádnému vyšetření všech případů(27); zdůrazňuje, že pro donucovací a justiční orgány jsou důležitá specializovaná školení zaměřená na potírání rasismu, na nediskriminaci a trestné činy z nenávisti, zejména školení, která by učila, jak správně takové incidenty odhalit a zaznamenat;

8.  je hluboce znepokojen případy policejního násilí páchaného na rasově odlišných osobách v několika členských státech; vyzývá členské státy, aby zajistily, že lidé budou mít přístup k nezávislým a dobře fungujícím policejním mechanismům pro podávání stížností, na jejichž základě bude možné zahájit vyšetřování případů policejního násilí, pochybení a zneužití pravomocí a chránit právo lidí na zdokumentování takových případů;

9.  vítá sdělení Komise ze dne 9. prosince 2021 na téma „inkluzivnější a bezpečnější Evropa: rozšíření seznamu trestných činů EU o nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti“ (COM(2021)0777); vyzývá Radu, aby se urychleně dohodla na přijetí tohoto rozhodnutí; vítá ustanovení aktu o digitálních službách (COM(2020)0825), která zajistí, že to, co je nezákonné off-line, je nezákonné také on-line, a měla by přispět k boji proti nezákonným nenávistným verbálním projevům na internetu; vyzývá členské státy, aby uplatňovaly klíčové zásady týkající se podpory oznamování trestných činů z nenávisti, které v březnu 2021 vypracovala pracovní skupina pro zaznamenávání trestných činů z nenávisti, shromažďování údajů a podporu oznamování; vybízí k výměně osvědčených postupů mezi příslušnými orgány, včetně alternativních trestů, jako jsou komunitní služby nebo povinné vzdělávání;

10.  uznává, že umělá inteligence (UI) by mohla pomoci určit a omezit dopad lidských předsudků a že software UI by mohl být použit na datové soubory při mapování skupin, které jsou diskriminovány; je nicméně znepokojen rizikem, že UI by mohla posílit stávající diskriminaci a prohloubit současné nerovnosti a sociální vyloučení; zdůrazňuje, že je důležité používat při vývoji algoritmů kvalitní údaje, neboť standard systémů UI je založen na údajích, jež se používají k jejich přípravě; zdůrazňuje, že je důležité řešit potenciální rizika a zajistit, aby při používání nástrojů UI, zejména pokud jsou používány donucovacími orgány, byly zavedeny nezbytné záruky pro základní práva a svobody subjektů údajů, aby se systémy UI řídily zásadami transparentnosti, vysvětlitelnosti, spravedlnosti a odpovědnosti a aby byly zavedeny nezávislé audity, které by předcházely tomu, že by tyto systémy zhoršovaly diskriminaci, rasismus, vyloučení a chudobu;

11.  požaduje, aby členské státy skoncovaly s rasovým nebo etnickým profilováním ve všech formách; vyzývá členské státy a Agenturu EU pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva, aby poskytovaly více školení zaměřených na to, jak bránit nezákonnému profilování v souvislosti s prosazováním práva a jak pomoci s porozuměním a odstraněním předpojatosti; připomíná, že v souladu s právem Unie a ve smyslu ustanovení směrnice (EU) 2016/680(28) a (EU) nařízení 2016/679(29) je zakázáno provádět profilování, které vede k diskriminaci fyzických osob na základě osobních údajů, jež jsou svou povahou obzvláště citlivé ve vztahu k základním právům a svobodám;

12.  uznává, že rasově odlišné skupiny jsou neúměrně zastoupeny v nižších příjmových vrstvách evropského obyvatelstva, a vyzývá Komisi a členské státy, aby se zabývaly specifickými potřebami rasově odlišných skupin v oblastech, jako je vzdělávání, bydlení, zdravotnictví, zaměstnanost, policejní práce, sociální služby, soudní systém a politická účast a zastoupení; vybízí proto členské státy, aby plně využívaly záruku pro děti s cílem řešit také strukturální rasismus namířený proti rasově odlišným dětem a aby vypracovaly zvláštní vnitrostátní programy zaměřené na prolomení kruhu chudoby, do něhož se dostávají hlavně tyto typy dětí;

13.  vítá reakci EU na obyvatele prchající z Ukrajiny i aktivaci směrnice o dočasné ochraně(30); je znepokojen zprávami o diskriminačních a rasistických incidentech, k nimž dochází na hranicích v souvislosti s lidmi odlišné barvy pleti a s příslušníky menšin, např. s Romy, a připomíná členským státům právo každého jednotlivce na podání žádosti o azyl a na zacházení v souladu s mezinárodním právem(31); opakuje, že kontroly migrace a hraniční kontroly nemohou mít přednost před bezpečností, právy a životy lidí, a vyzývá Komisi, aby rozměr rasové rovnosti začlenila do právního a politického rámce EU v oblasti migrace;

14.  vyjadřuje politování nad tím, že romské komunity jsou nadále jednou z nejvíce diskriminovaných a nejzranitelnějších skupin v EU; naléhavě vyzývá členské státy, aby uplatňovaly doporučení Rady o rovnosti, začlenění a účasti Romů, které bylo přijato dne 12. března 2021, a strategický rámec EU pro rovnost, začlenění a účast Romů a aby plně využívaly dostupné finanční prostředky; vyzývá členské státy, aby oficiálně uznaly protiromské smýšlení jako zvláštní formu rasismu vůči Romům;

15.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření proti znepokojivému nárůstu antisemitismu v EU; vyjadřuje politování nad tím, že počet židovských obyvatel v EU se v posledních letech snížil a dalších 38 % Židů zvažuje odchod z EU z důvodu obav o svou bezpečnost(32);

16.  odsuzuje takové praktiky, jako je mrzačení ženských pohlavních orgánů, zajetí v manželství a „zločiny ze cti“, které se dotýkají zejména žen, a vyzývá k tomu, aby pachatelé takových praktik za ně byli pohnáni k odpovědnosti; požaduje větší informovanost a podporu, aby bylo možné skoncovat v EU s těmito škodlivými praktikami, a to na vnitrostátní i celounijní úrovni;

17.  zdůrazňuje, že mnoho žen afrického původu a dalších rasově profilovaných žen čelí mezigenerační chudobě a vyloučení a jsou trvale zastoupeny ve skupinách s nejmenším přístupem ke zdravotnickým službám, které čelí diskriminaci ve službách porodnictví, mateřství a péče o děti(33);

18.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že zdravotnické služby budou připraveny řešit konkrétní zdravotní problémy, které by se mohly týkat zejména osob afrického, blízkovýchodního, latinskoamerického a asijského původu, a to mj. poskytnutím nezbytné odborné přípravy a příslušnou aktualizací programů lékařského vzdělávání;

19.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly konkrétní opatření pro boj proti genderovým stereotypům, odstranění diskriminace a nerovností a boj proti genderově podmíněnému násilí páchanému na rasově odlišných ženách, a to mimo jiné přijetím navrhované směrnice o boji proti násilí na ženách a domácímu násilí (COM(2022)0105), doplněním genderově podmíněného násilí na seznam trestných činů v EU a kriminalizací nucené sterilizace a nuceného přerušení těhotenství a poskytováním opravných prostředků, podpory a odškodnění obětem;

20.  zdůrazňuje, že v boji proti rasovým a etnickým stereotypům a v podpoře rovnosti a sociálního začlenění má významnou úlohu vzdělávání, kultura a sport; zastává názor, že členské státy by měly bojovat proti rasismu a diskriminaci již od raného věku a začlenit inkluzivní vzdělávání do všech vnitrostátních oficiálních učebních osnov; trvá na tom, že je důležité uznat historické kořeny rasismu a antisemitismu a vyučovat o tomto tématu, a to i s cílem podpořit lepší pochopení migrace v současné době; je znepokojen dopadem rasismu a diskriminace na fyzické a duševní zdraví dětí a dospívajících přistěhovaleckého původu a dalších rasově odlišných osob, což brání jejich integraci do společnosti; trvá na tom, že tyto předsudky je ovlivňují dlouhodobě i v jejich dospělosti; důrazně odsuzuje jakoukoli rasovou a etnickou segregaci ve školách, která se v EU stále vyskytuje a má nepřiměřený dopad na děti z rasově odlišných a etnických menšinových komunit; varuje, že takové praktiky vedou k marginalizaci, udržují strukturální diskriminaci a brání rovnému přístupu ke kvalitě života; vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly nebo posílily inkluzivní politiky s cílem zabránit sociálnímu vyloučení a přijaly konkrétní opatření na podporu dětí z rasových a etnických menšin;

21.  naléhavě vyzývá orgány EU, aby se v úzké spolupráci s členskými státy a příslušnými skupinami v antidiskriminačních právních předpisech a politikách EU zabývaly diskriminací z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám (tzv. „intersekcionální diskriminací“) a aby podporovaly rámec EU týkající se této otázky;

22.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit smysluplnou účast všech skupin, na něž má dopad intersekcionální diskriminace, na tvorbě politik na úrovni EU a na vnitrostátní a místní úrovni, zejména menšinových skupin;

23.  vyzývá všechny členské státy EU, aby shromažďovaly srovnatelné a spolehlivé rozčleněné údaje o rovnosti s cílem plně pochopit a zdokumentovat diskriminaci, analyzovat sociální problémy a řešit nerovnost komplexně na základě dobrovolné účasti, sebeidentifikace a informovaného souhlasu a zároveň chránit anonymitu a důvěrnost, zajistit účast komunit na definování kategorií, analýze a hodnocení, respektovat klíčové zásady právních předpisů EU v oblasti ochrany údajů a základních práv a dodržovat vnitrostátní právní předpisy; vyzývá Komisi, aby v této oblasti pokračovala v tvorbě společné metodiky s členskými státy s cílem zajistit srovnatelnost, přesnost a spolehlivost shromážděných údajů; podporuje práci agentury FRA na analýze těchto údajů a vítá další vývoj v této oblasti v souladu s jejím novým mandátem a prostřednictvím strukturované a úzké spolupráce s agenturami působícími v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí a s dotčenými skupinami;

24.  naléhavě vyzývá všechny členské státy, aby do konce roku 2022 přijaly vnitrostátní akční plány proti rasismu a diskriminaci, které zohlední historické kořeny rasismu a vytvoří kulturu historického povědomí, jak je stanoveno v akčním plánu boje EU proti rasismu; vyzývá Komisi, aby zvýšila transparentnost a účast rasově odlišných skupin na činnosti podskupiny pro národní akční plány boje proti rasismu, a to i poskytováním informací o vnitrostátních kontaktních místech; zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v tomto akčním plánu EU i po roce 2025 a rozpracovat jej v plnohodnotnou strategii EU, a vybízí Komisi, aby zajistila kontinuitu této činnosti před koncem svého současného mandátu;

25.  zdůrazňuje, že k zajištění účinného uplatňování a vymáhání právních předpisů a politiky EU v oblasti boje proti rasismu je zapotřebí mechanismus monitorování a odpovědnosti, a připomíná význam účasti organizací občanské společnosti v tomto procesu; vyzývá k přijetí doporučení Rady o národních akčních plánech boje proti rasismu a diskriminaci s cílem posílit závazek a mechanismus monitorování společných hlavních zásad a následných ukazatelů pokroku;

26.  připomíná, že podporuje organizace občanské společnosti, zejména ty, které se zabývají otázkami rasismu, diskriminace a tolerance; trvá na tom, že protirasističtí obránci lidských práv musí být při své práci chráněni a podporováni; připomíná, že pro organizace občanské společnosti musí být k dispozici zvláštní finanční prostředky EU v dostatečném objemu; dále zdůrazňuje význam pravidelného a strukturovaného dialogu s organizacemi občanské společnosti, které se zabývají rasovou spravedlností a rovností na evropské, vnitrostátní a místní úrovni; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby se zapojením organizací občanské společnosti a dotčených skupin vytvořily a pořádaly osvětové kampaně za účelem boje proti stereotypům a předpojatosti, jež jsou rozšířeny v široké populaci; požaduje, aby program Občané, rovnost, práva a hodnoty nabízel v oblasti boje proti diskriminaci relevantnější možnosti financování; vyzývá Komisi, aby zajistila, že stálé fórum organizací občanské společnosti bude formálně zapojeno do vytváření příslušných politik a právních předpisů; vyjadřuje politování nad různými formami útoků na organizace občanské společnosti, které poskytují podporu občanům a odborné poradenství tvůrcům politik v této oblasti (včetně verbálních projevů nenávisti, represivních daňových režimů, strategických žalob proti účasti veřejnosti a útoků na jejich kanceláře nebo osoby v nich pracující);

27.  zdůrazňuje význam zastoupení a rozmanitosti jako nástrojů pro formování inkluzivní společnosti; připomíná, že sdělovací prostředky mají povinnost odrážet společnost v celé její rozmanitosti, a vyjadřuje politování nad současným nedostatkem rozmanitosti na všech úrovních; odsuzuje rasistickou rétoriku některých sdělovacích prostředků, která stigmatizuje rasově odlišné komunity; dále zdůrazňuje, že je důležitá genderově vyvážená účast ve sdělovacích prostředcích, jakož i účast rasově odlišných osob v zájmu zajištění náležité reprezentativnosti sdělovacích prostředků a pozitivní vzorů pro děti z rasově odlišných skupin;

28.  zdůrazňuje, že kampaně a iniciativy zaměřené na mediální gramotnost mohou mít zásadní vliv na oslabení narativů o rasové diskriminaci šířených na základě dezinformací; vyzývá Komisi a členské státy, aby v boji proti rasismu a diskriminaci kladly větší důraz na rozvoj kritického myšlení, mediální gramotnosti a digitálních dovedností; vyzývá členské státy, aby odhalily a analyzovaly činnost a finanční zdroje extremistických skupin v EU šířících nenávist, včetně skupin s úzkými vazbami na Rusko, které jsou využívány k destabilizaci EU a oslabení její jednoty, a aby podnikly další kroky za účelem potírání činnosti těchto organizací v EU;

29.  vítá iniciativu Komise týkající se minimálních norem pro orgány pro rovné zacházení, jejímž cílem je zajistit stejnou ochranu před diskriminací v celé EU, a naléhavě vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu předložila ambiciózní návrh; vyzývá Komisi, aby přijala konkrétní legislativní opatření k posílení úlohy a nezávislosti orgánů pro rovné zacházení v členských státech a zajistila, aby měly k plnění svých úkolů dostatek finančních prostředků, zejména pokud jde o lepší shromažďování údajů za účelem zmapování diskriminace a nerovností v celé EU; naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily, že mandát všech orgánů pro rovné zacházení se bude vztahovat na všechny formy diskriminace, včetně viktimizace a nenávistných projevů;

30.  lituje skutečnosti, že v EU i nadále přetrvává strukturální rasismus; vyzývá orgány EU, aby se tímto druhem rasismu zabývaly ve svých strukturách a aby řešily problém nedostatečného zastoupení rasově odlišných a jiných skupin, které jsou terčem diskriminace, a to zejména na rozhodovacích pozicích, a aby bezodkladně přijaly strategii pro rozmanitost pracovní síly a začleňování; zdůrazňuje, že lidé by měli být najímáni na základě svých výsledků, kvalifikací a schopností; připomíná, že nenávistné projevy jsou společně s urážlivými výroky a nabádáním k diskriminaci zakázány článkem 10 jednacího řádu Parlamentu, a vyzývá předsedkyni Parlamentu a předsedy výborů, aby tyto předpisy řádně uplatňovali a zajistili náležité prošetření případů porušení těchto předpisů i následné kroky;

31.  vítá v tomto ohledu přijetí strategie Parlamentu v oblasti rozmanitosti a jejího plánu na období 2022–2024; zdůrazňuje, že je rovněž na příslušných politických skupinách, aby tuto strategii prosazovaly ve svých příslušných strategiích v oblasti lidských zdrojů;

32.  vítá skutečnost, že Komise v roce 2021 jmenovala první koordinátorku boje proti rasismu a od roku 2015 průběžně znovu jmenuje koordinátora boje proti antisemitismu a podpory židovského života; vyzývá Komisi, aby urychleně jmenovala koordinátora boje proti nenávisti vůči muslimům; vyjadřuje politování nad tím, že toto pracovní místo je od července 2021 neobsazeno; připomíná, že tyto pozice by měly být stálé a koordinátoři by měli být zachováni a finančně podporováni; zdůrazňuje ústřední úlohu koordinátora boje proti rasismu a pracovní skupiny EU na vysoké úrovni pro boj proti rasismu, xenofobii a jiným formám nesnášenlivosti při začleňování rasové rovnosti do všech politik EU;

33.  je znepokojen soustavným šířením rasistických a xenofobních konspiračních teorií, které podněcují k nenávisti a násilí, včetně trestných činů z nenávisti po celém světě; je zděšen tím, jak tyto teorie, např. tzv. „teorie velkého nahrazení“, pronikají do politického diskurzu řady politických osobností krajní pravice v členských státech, a zdůrazňuje, že tento fenomén ohrožuje základní a sdílené hodnoty Unie;

34.  připomíná své stanovisko k výroční zprávě Komise o právním státě a zejména svou výzvu k tomu, aby zpráva obsahovala zvláštní oddíl věnovaný organizacím občanské společnosti a pojednávala o základních právech, včetně zákazu diskriminace na základě rasy, barvy pleti nebo etnického původu; mimoto vyzývá k tomu, aby kapitoly o jednotlivých zemích zahrnovaly shrnutí provádění akčního plánu boje EU proti rasismu;

35.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22. (2) Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16. (3) Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 55. (4) Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57. (5) Úř. věst. L 156, 5.5.2021, s. 1. (6) Úř. věst. C 93, 19.3.2021, s. 1. (7) https://rm.coe.int/prems-126920-gbr-2530-cdadi-covid-19-web-a5-final-2774-9087-5906-1/1680a124aa (8) Úř. věst. C 108, 26.3.2021, s. 2. (9) Úř. věst. C 385, 22.9.2021, s. 104. (10) Úř. věst. C 362, 8.9.2021, s. 63. (11) Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 150. (12) Úř. věst. C 347, 9.9.2022, s. 2. (13) Úř. věst. C 347, 9.9.2022, s. 15. (14) Evropská komise proti rasismu a nesnášenlivosti, Stanovisko k pojmu „rasizace“, 8. prosince 2021. (15) Evropský parlament, studie vypracovaná pro výbor LIBE, Protection against racism, xenophobia and racial discrimination, and the EU Anti-racism Action Plan (Ochrana před rasismem, xenofobií a rasovou diskriminací a akční plán EU proti rasismu), květen 2022. (16) FRA, Zpráva o základních právech 2022, 8. června 2022, s. 84. (17) Pojem „Romové“ zahrnuje různé skupiny, jako jsou Romové, Kalé, Manušové, Aškalijové, Traveller, Lovarové, Resande/Reisende, Bojašové, Domarové, Kalderašové, Romaničelové a Sintové. (18) FRA, Druhé Šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii – hlavní zjištění , 6. prosince 2017. (19) FRA, Druhé šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii, muslimové – vybrané výsledky, 21. září 2017. (20) FRA, Zkušenosti s antisemitismem a jeho vnímání – druhé šetření týkající se diskriminace a zločinů z nenávisti proti Židům v EU, 10. prosince 2018. (21) Evropské středisko pro práva Romů Justice Denied: Roma in the criminal justice system (Spravedlnost zamítnuta: Romové v systému trestního soudnictví), 2. března 2022. (22) Evropská síť proti rasismu, 2014–2018 ENAR Shadow Report on racist crime and institutional racism in Europe (Stínová zpráva Evropské sítě proti rasismu o rasově motivované trestné činnosti a institucionálním rasismu v Evropě za období 2014–2018), 11. září 2019. (23) FRA, Zpráva o základních právech 2022, 8. června 2022, s. 84. (24) FRA, Encouraging hate crime reporting – The role of enforcement and other authorities (Podpora oznamování trestných činů z nenávisti – úloha orgánů prosazování práva a jiných orgánů), 2021. (25) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1). (26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159). (27) ENAR, Justice Gap: Racism pervasive in criminal justice systems across Europe („Mezery v soudnictví: systémy trestní soudnictví v celé Evropě prodchnuté rasismem“), 12. září 2019. (28) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89). (29) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst L 119, 4.5.2016, s. 1). (30) Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 12). (31) Agentura EU pro základní práva (FRA), The war in Ukraine – Fundamental rights implications within the EU („Válka na Ukrajině – dopady na základní práva v EU“), 19. května 2022, a FRA, EU-Ukrainian border checkpoints: First field observations („Kontrolní stanoviště na hranicích mezi EU a Ukrajinou: první postřehy z terénu“, 23. března 2022. (32) FRA – Zkušenosti s antisemitismem a jeho vnímání. (33) Equinox, Towards Gender Justice – Rethinking EU Gender Equality Policy from an Intersectional Perspective („Na cestě ke genderové spravedlnosti – přehodnocení politiky EU v oblasti genderové rovnosti z hlediska příslušnosti k více skupinám“), květen 2021.