Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2022 k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) 2020/2093, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (14471/2022 – C9-0386/2022 – 2022/0369(APP))

(Zvláštní legislativní postup – souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh nařízení Rady (14471/2022),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 312 Smlouvy o fungování Evropské unie a článkem 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (C9-0386/2022),

–  s ohledem na článek 92, čl. 105 odst. 1 a 4 a článek 163 jednacího řádu,

1.  uděluje souhlas s návrhem nařízení Rady;

2.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2022 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, pokud jde o zavedení diverzifikované strategie financování jako obecné výpůjční metody (COM(2022)0596 – C9‑0374/2022 – 2022/0370(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2022)0596,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 322 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0374/2022),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Účetního dvora ze dne 22. listopadu 2022(1),

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 16. listopadu 2022 zavázal schválit postoj Parlamentu podle čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 a 163 jednacího řádu,

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 24. listopadu 2022 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2022/..., kterým se mění nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, pokud jde o zavedení diverzifikované strategie financování jako obecné výpůjční metody

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU, Euratom) 2022/2434.)

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2022 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj pro poskytování podpory Ukrajině na rok 2023 (makrofinanční pomoc +) (COM(2022)0597 – C9‑0373/2022 – 2022/0371(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2022)0597,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 212 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0373/2022),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 16. listopadu 2022 zavázal schválit postoj Parlamentu podle čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 a 163 jednacího řádu,

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 24. listopadu 2022 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/..., kterým se zřizuje nástroj pro poskytování podpory Ukrajině na rok 2023 (makrofinanční pomoc +)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2022/2463.)

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2022 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o neuznávání ruských cestovních dokladů vydaných na okupovaných zahraničních územích (COM(2022)0662 – C9-0302/2022 – 2022/0274(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2022)0662),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 77 odst. 2 písm. a) a b) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0302/2022),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 16. listopadu 2022 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 a 163 jednacího řádu,

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(1);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 24. listopadu 2022 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/... o nepřijímání cestovních dokladů Ruské federace vydaných na Ukrajině a v Gruzii

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí (EU) 2022/2512.)

(1) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 20. října 2022 (Přijaté texty P9_TA(2022)0370).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2022 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí politický program 2030 „Cesta k digitální dekádě“ (COM(2021)0574 – C9-0359/2021 – 2021/0293(COD))

P9_TA(2022)0414 A9-0159/2022

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2021)0574),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 173 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9‑0359/2021),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. ledna 2022(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 22. července 2022 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro kulturu a vzdělávání,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A9-0159/2022),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 24. listopadu 2022 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/..., kterým se zavádí politický program Digitální dekáda 2030

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí (EU) 2022/2481.)

(1) Úř. věst. C 194, 12.5.2022, s. 87.

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2022 nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 21. října 2022, kterým se mění regulační technické normy stanovené v nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 153/2013, pokud jde o dočasná mimořádná opatření týkající se požadavků na zajištění (C(2022)7536 – 2022/2908(DEA))

P9_TA(2022)0415 B9-0491/2022

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (C(2022)7536),

–  s ohledem na dopis Komise ze dne 25. října 2022, kterým Komise žádá Evropský parlament, aby uvedl, že nevysloví námitku proti nařízení v přenesené pravomoci,

–  s ohledem na dopis Hospodářského a měnového výboru předsedovi Konference předsedů výborů ze dne 17. listopadu 2022,

–  s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů(1), a zejména na čl. 46 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na návrh regulačních technických norem, které dne 14. října 2022 v souladu s čl. 46 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012 předložil Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA),

–  s ohledem na čl. 111 odst. 6 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení rozhodnutí Hospodářského a měnového výboru,

A.  vzhledem k tomu, že nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 153/2013(2) stanoví mimo jiné minimální úrovně počátečních marží a seznam způsobilého zajištění, jak je stanoveno v čl. 46 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012;

B.  vzhledem k tomu, že nedávný politický a tržní vývoj vedl k významnému zvýšení cen a volatility na trzích s energií, což způsobilo, že se navýšil počet výzev ústředních protistran k dodatkové úhradě marží, aby se pokryly související expozice; vzhledem k tomu, že toto zvýšení marží vytvořilo tlak na likviditu nefinančních protistran, jako jsou energetické podniky, které mají k tomu, aby splnily maržové požadavky, obvykle aktiva s nižší likviditou, což je nutí buď snížit své pozice, nebo jsou v důsledku této situace nedostatečně zajištěny, a jsou tak vystaveny dalším cenovým výkyvům;

C.  vzhledem k tomu, že dne 13. září 2022 se Komise dotázala Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) (dopis Ares(2022)6980063), zda by použitelná ustanovení nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 153/2013 neměla být dočasně upravena tak, aby se částečně zmírnila zátěž, jíž čelí energetické společnosti jakožto nefinanční smluvní strany při zajišťování své obchodní činnosti na finančních trzích, a zároveň byl zachován zastřešující cíl nařízení (EU) č. 648/2012, kterým je zachování finanční stability; vzhledem k tomu, že orgán ESMA odpověděl dne 22. září 2022 (dopis ESMA24-436-1414), přičemž uvedl, že o dočasných a omezených změnách by mělo být za určitých podmínek uvažováno pouze v případě nezajištěných záruk komerčních bank; vzhledem k tomu, že orgán ESMA ve své závěrečné zprávě předložil návrhy regulačních technických norem (ESMA91-372-2466) včetně změn, a to s cílem dočasně rozšířit soubor způsobilého zajištění na nezajištěné bankovní záruky pro nefinanční smluvní strany jednající jako členové clearingového systému a na veřejné záruky pro všechny typy protistran;

D.  vzhledem k tomu, že Komise tedy přijala nařízení v přenesené pravomoci, kterým se po dobu 12 měsíců dočasně rozšiřuje seznam způsobilého zajištění, které lze složit u ústředních protistran Unie, o nezajištěné bankovní záruky a veřejné záruky;

E.  vzhledem k tomu, že toto nařízení v přenesené pravomoci by mělo vstoupit v platnost co nejdříve, aby se zmírnil zvýšený tlak na likviditu nefinančních protistran obchodujících na regulovaných trzích s plynem a elektřinou a provádějících zúčtování prostřednictvím ústředních protistran se sídlem v Unii;

1.  prohlašuje, že nevysloví námitku vůči nařízení v přenesené pravomoci;

2.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1. (2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 153/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o regulační technické normy týkající se požadavků na ústřední protistrany (Úř. věst. L 52, 23.2.2013, s. 41).

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2022 nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 18. října 2022, kterým se mění regulační technické normy stanovené v nařízení v přenesené pravomoci č. (EU) 149/2013, pokud jde o hodnotu clearingového prahu pro pozice držené v OTC komoditních derivátových smlouvách a ostatních OTC derivátových smlouvách (C(2022)7413 – 2022/2899(DEA))

P9_TA(2022)0416 B9-0490/2022

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (C(2022)7413),

–  s ohledem na dopis Komise ze dne 25. října 2022, kterým Komise žádá Evropský parlament, aby uvedl, že nevysloví námitku proti nařízení v přenesené pravomoci,

–  s ohledem na dopis Hospodářského a měnového výboru předsedovi Konference předsedů výborů ze dne 17. listopadu 2022,

–  s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů(1), a zejména na čl. 10 odst. 4 třetí pododstavec uvedeného nařízení,

–  s ohledem na návrh regulačních technických norem, které dne 3. června 2022 v souladu s čl. 10 odst. 4 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 648/2012 předložil Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA),

–  s ohledem na čl. 111 odst. 6 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení k rozhodnutí Hospodářského a měnového výboru,

A.  vzhledem k tomu, že nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 149/2013(2) stanoví mimo jiné hodnoty clearingových prahů pro účely povinnosti clearingu; vzhledem k tomu, že podle čl. 10 odst. 4 čtvrtého pododstavce nařízení (EU) č. 648/2012 Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) pravidelně hodnoty těchto clearingových prahů přezkoumává a navrhuje regulační technické normy za účelem jejich změny; vzhledem k tomu, že v jurisdikcích některých třetích zemí dosud nebylo přijato žádné rozhodnutí o rovnocennosti, a smlouvy prováděné na trzích v jurisdikcích těchto třetích zemí se tak považují za OTC, a započítávají se do clearingových prahů, i když u nich uznané ústřední protistrany clearing provádějí;

B.  vzhledem k tomu, že v poslední době vzrostly ceny komodit, přičemž tuto situaci ještě zhoršila vojenská agrese Ruska vůči Ukrajině; vzhledem k tomu, že rostoucí ceny a extrémní volatilita na trzích s energetickými deriváty vedly v poslední době ústřední protistrany k vyšším maržovým požadavkům, aby související rizika byla pokryta energetickými společnostmi; vzhledem k tomu, že tato situace vytvořila tlak na likviditu u nefinančních protistran, jako jsou energetické společnosti, neboť zajištění poskytované ústředním protistranám Unie je obvykle poskytováno v hotovosti; vzhledem k tomu, že energetické společnosti, které mají často ke splnění maržových požadavků méně likvidní aktiva, mohou být nuceny buď snížit své pozice, nebo je ponechat bez řádného zajištění, což je vystavuje dalším cenovým výkyvům; vzhledem k tomu, že energetické společnosti by si měly zachovat finanční schopnost a likviditu k zabezpečení dodávek a nákupů energetických komodit ve střednědobém horizontu – při současném zachování finanční stability, což je ku prospěchu domácností a podniků v Unii;

C.  vzhledem k tomu, že Komise dne 13. září 2022 požádala orgán ESMA (dopisem Ares(2022)6980063), aby zvážil, zda by nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 149/2013 nemělo být dočasně změněno za účelem částečného zmírnění této zátěže; vzhledem k tomu, že orgán ESMA odpověděl dne 22. září 2022 (dopisem ESMA24–436–1414), v němž uvedl, že dne 3. června 2022 předložil Komisi svůj návrh regulačních technických norem (ESMA70–451–114) týkajících se clearingových prahů pro komodity a že Komise navrhla zvýšit clearingový práh pro komodity o 1 miliardu EUR, tedy na úroveň 4 miliardy EUR; vzhledem k tomu, že orgán ESMA potvrdil vhodnost navrhovaného zvýšení a vyzval Komisi, aby toto opatření přijala co nejdříve;

D.  vzhledem k tomu, že Komise proto přijala nařízení v přenesené pravomoci, kterým se zvyšuje hodnota clearingového prahu pro pozice držené v OTC komoditních derivátech stanovená v nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 149/2013 ze 3 miliard EUR na 4 miliardy EUR;

E.  vzhledem k tomu, že toto nařízení v přenesené pravomoci by mělo vstoupit v platnost co nejdříve, aby se zmírnil zvýšený tlak na likviditu energetických společností;

1.  prohlašuje, že nevysloví námitku vůči nařízení v přenesené pravomoci;

2.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1. (2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 149/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 s ohledem na regulační technické normy týkající se ujednání o nepřímém clearingu, povinnosti clearingu, veřejného rejstříku, přístupu k obchodnímu systému, nefinančních smluvních stran a technik zmírňování rizika pro OTC derivátové smlouvy, u nichž ústřední protistrana neprovádí clearing (Úř. věst. L 52, 23.2.2013, s. 11).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2022 o situaci v oblasti lidských práv v Afghánistánu, zejména zhoršení situace v oblasti práv žen a útocích na vzdělávací zařízení (2022/2955(RSP))

P9_TA(2022)0417 RC-B9-0506/2022

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o situaci v Afghánistánu, zejména ze dne 16. září 2021(1) a 7. dubna 2022(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2021 o ochraně lidských práv a vnější migrační politice EU(3),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 14. listopadu 2022 o ženách, míru a bezpečnosti a ze dne 15. září 2021 o Afghánistánu, které nastínily pět kritérií pro spolupráci EU s faktickými orgány vedenými Tálibánem,

–  s ohledem na prohlášení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedy Komise o Afghánistánu,

–  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN o Afghánistánu, včetně rezolucí 2626 (2022), 2596 (2021), 2543 (2020) a 2513 (2020),

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 10. listopadu 2022 o situaci v Afghánistánu,

–  s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva ze dne 8. července 2022 o situaci v oblasti lidských práv žen a dívek v Afghánistánu,

–  s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje OSN o situaci v oblasti lidských práv v Afghánistánu ze dne 9. září 2022,

–  s ohledem na zprávu podpůrné mise OSN v Afghánistánu (UNAMA) ze dne 20. července 2022, která nastiňuje situaci v Afghánistánu v oblasti lidských práv v průběhu deseti měsíců od převzetí moci Tálibánem,

–  s ohledem na oznámení Tálibánu ze dne 7. září 2021 o vytvoření prozatímní vlády Afghánistánu,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech,

–  s ohledem na Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen a Úmluvu o právech dítěte, které Afghánistán ratifikoval,

–  s ohledem na Úmluvu o právním postavení uprchlíků, podepsanou dne 28. července 1951 v Ženevě, a na protokol z roku 1967 k této úmluvě,

–  s ohledem na Dohodu o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Islámskou republikou Afghánistán na straně druhé, která byla podepsána dne 18. února 2017,

–  s ohledem na tematické obecné zásady EU týkající se obránců lidských práv, podpory a ochrany práv dítěte, násilí páchaného na ženách a dívkách a boje proti všem formám jejich diskriminace,

–  s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že po stažení vojsk NATO a spojeneckých sil převzal Tálibán dne 15. srpna 2021 v Afghánistánu moc; vzhledem k tomu, že obnovil Islámský emirát Afghánistán a jmenoval prozatímní vládu složenou výhradně z mužů, včetně členů tálibánského režimu z let 1996–2001, z nichž někteří jsou hledáni na základě obvinění z terorismu; vzhledem k tomu, že EU zachovává pevný postoj a faktickou vládu Tálibánu neuznává;

B.  vzhledem k tomu, že Tálibán odstraňuje pokrok, kterého bylo dosaženo za posledních 20 let; vzhledem k tomu, že Tálibán opět zřídil ministerstvo pro podporu ctnosti a předcházení neřesti a uzavřel ministerstvo pro ženské záležitosti, afghánskou nezávislou komisi pro lidská práva a další místní struktury poskytující podporu ženám a dívkám, zrušil dříve vymáhané zákony na ochranu žen a striktně omezil práva žen; vzhledem k tomu, že Tálibán vyloučil ženy z veřejné správy a žádné ženy nezahrnul ani do své nové neuznané vlády;

C.  vzhledem k tomu, že od převzetí moci Tálibánem čelí ženy a dívky rostoucímu omezování svých základních práv, zejména pokud jde o přístup ke vzdělání a zaměstnání a svobodu pohybu; vzhledem k tomu, že ženy byly prakticky vyřazeny ze všech oblastí veřejného života;

D.  vzhledem k tomu, že dívkám starším 12 let je v Afghánistánu odpíráno vzdělání; vzhledem k tomu, že dne 15. ledna 2022 faktické orgány Afghánistánu slíbily, že po zahájení nového školního roku v druhé polovině března 2022 umožní dívkám vrátit se do škol všech úrovní; vzhledem k tomu, že dívky nesmějí navštěvovat sedmou třídu ani vyšší ročníky; vzhledem k tomu, že je tím porušeno základní právo všech dětí na vzdělání, jak je zakotveno ve Všeobecné deklaraci lidských práv; vzhledem k tomu, že afghánské dívky a ženy v zemi statečně pořádají pokojné protesty a požadují, aby bylo dodržováno jejich právo na vzdělání; vzhledem k tomu, že počet sňatků dětí prudce vzrostl;

E.  vzhledem k tomu, že Tálibán nedávno zintenzivnil systematické represe vůči ženám a dívkám vlnou zatýkání obránkyň lidských práv; vzhledem k tomu, že od října 2021 je pohřešována ředitelka ženské věznice v Herátu Alía Aziziová; vzhledem k tomu, že organizace na ochranu lidských práv mají podezření, že byla násilně unesena; vzhledem k tomu, že Tálibán dne 3. listopadu 2022 přerušil tiskovou konferenci oznamující vytvoření afghánského hnutí žen za rovnost a zatkl jednu ženu, Zarifu Yaqobiovou, a čtyři její kolegy; vzhledem k tomu, že dne 11. listopadu 2022 Tálibán zatkl přední aktivistku Farhat Popalzaiovou, jednu ze zakladatelek Spontánního hnutí afghánských žen; vzhledem k tomu, že dne 13. listopadu 2022 vzal Tálibán do vazby další obránkyni práv žen Humairu Yusufovou;

F.  vzhledem k tomu, že jsou denně hlášeny případy porušování lidských práv, včetně zatýkání, zadržování, únosů, mučení, vyhrožování, vydírání, zabíjení a útoků na obránce lidských práv a jejich rodinné příslušníky; vzhledem k tomu, že v souvislosti s těmito činy není vůči nikomu vyvozována odpovědnost; vzhledem k tomu, že Tálibán nedávno nařídil soudcům, aby plně uplatňovali tálibánský výklad práva šaría, což může vést ke krutým a nelidským trestům a vzbuzuje obavy z dalšího porušování lidských práv;

G.  vzhledem k tomu, že po převzetí moci Tálibánem došlo k nárůstu útoků proti menšinovým skupinám, zejména Hazárům, hinduistům, sikhům a křesťanům; vzhledem k tomu, že od převzetí moci Tálibánem dochází k velkému počtu útoků na převážně šíitskou menšinovou komunitu Hazárů, které páchají Islámský stát provincie Chorásán a další aktéři; vzhledem k tomu, že tyto útoky a historické pronásledování Hazárů by mohly představovat zločiny proti lidskosti; vzhledem k tomu, že od srpna 2021 jsou systematicky napadána místa jejich bohoslužeb a vzdělávací a zdravotnická zařízení a jejich členové jsou svévolně zatýkáni, mučeni, bez soudu popravováni, vystěhováváni, marginalizováni a v některých případech nuceni opustit zemi; vzhledem k tomu, že v letech 2021 a 2022 bylo v Kábulu napadeno několik vzdělávacích zařízení v převážně hazárské čtvrti Dašt-e Barchi, zejména vzdělávací zařízení Sajjid ul-Šuhadá, Abdul Rahím Šahíd, Mumtáz a Kádž; vzhledem k tomu, že v důsledku těchto útoků zemřely nebo byly zraněny stovky lidí; vzhledem k tomu, že jednotky Tálibánu k rozehnání demonstrací na protest proti útokům údajně zahájily palbu a použily fyzické násilí;

H.  vzhledem k tomu, že humanitární krize v Afghánistánu se rychle zhoršuje a neúměrně postihuje ženy a dívky; vzhledem k tomu, že nové politiky zavedené vládou Tálibánu kriticky omezují možnost žen pracovat, a to i jako humanitární pracovnice, což má rovněž negativní dopad na přístup žen k humanitární pomoci; vzhledem k tomu, že omezení účasti žen na pracovním procesu prohlubuje chudobu žen a vystavuje odhadem 850 000 dívek riziku hospodářského a sexuálního vykořisťování, jakož i sňatků dětí; vzhledem k tomu, že méně než jedna čtvrtina obránkyň lidských práv, které zůstávají v Afghánistánu, uvedla, že má přístup k nějakému druhu humanitární pomoci nebo finanční a právní podpory;

I.  vzhledem k tomu, že podpůrná mise OSN v Afghánistánu odhaduje, že v červenci 2022 potřebovalo humanitární pomoc 59 % obyvatel, což ve srovnání s počátkem roku 2021 představuje nárůst o 6 milionů osob; vzhledem k tomu, že se očekává, že v roce 2023 bude humanitární pomoc potřebovat 28 milionů lidí, z toho 13 milionů dětí; vzhledem k tomu, že podle odhadů Světového potravinového programu se 18,9 milionu Afghánců potýká s akutním nedostatkem potravin; vzhledem k tomu, že 4,3 milionu Afghánců je vnitřně vysídleno a 5,6 milionu jich uprchlo do sousedních zemí; vzhledem k tomu, že velká část afghánských uprchlíků, tj. 2,2 milionu registrovaných afghánských uprchlíků, našlo útočiště v Íránu a Pákistánu;

J.  vzhledem k tomu, že v červnu 2022 zasáhlo východní Afghánistán ničivé zemětřesení, při němž zahynulo více než 1000 lidí a přes 6000 osob bylo zraněno; vzhledem k tomu, že v srpnu 2022 zasáhly několik oblastí Afghánistánu silné deště, což podle zpráv sdělovacích prostředků způsobilo záplavy, přívalové povodně a sesuvy půdy, při nichž zahynulo více než 180 lidí a přes 250 osob bylo zraněno; vzhledem k tomu, že zemětřesení, povodně, sucha, dopad pandemie COVID-19 a rostoucí ceny komodit v důsledku ruské invaze na Ukrajinu dále zhoršují již tak zoufalou humanitární situaci;

K.  vzhledem k tomu, že v zájmu podpory zranitelných Afghánců žijících v zemi a regionu zahájila EU v říjnu 2021 balíček humanitární pomoci pro Afghánistán zahrnující 1 miliardu EUR; vzhledem k tomu, že skupina G20 plánuje v rámci svého nového balíčku humanitární pomoci určené na potravinovou pomoc pro nejzranitelnější osoby na celém světě, jenž má k dispozici 210 milionů EUR, vyplatit Afghánistánu na řešení dramatické situace v oblasti zajišťování potravin v zemi 75 milionů EUR;

L.  vzhledem k tomu, že prostor pro nezávislé sdělovací prostředky a občanskou společnost se pod vládou Tálibánu drasticky zmenšil; vzhledem k tomu, že nařízení vydaná různými orgány Tálibánu značně omezila novinářskou činnost a vedla k nárůstu svévolného zatýkání novinářů;

1.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že od převzetí moci Tálibánem v srpnu 2021 se politická, hospodářská, humanitární a bezpečnostní situace a situace v oblasti lidských práv v Afghánistánu nadále zhoršuje, zejména pro ženy a dívky; znovu vyjadřuje neochvějnou solidaritu s afghánským lidem a svůj závazek vůči němu;

2.  odsuzuje otřesný úpadek uplatňování práv žen a dívek pod vládou Tálibánu, takže současnou situaci lze považovat za genderový apartheid; odsuzuje další omezení svobody pohybu, která Tálibán na ženy uvalil; vyzývá faktické orgány Afghánistánu, aby zrušily veškerá genderově podmíněná omezení týkající se žen a umožnily ženám, aby se mohly v Afghánistánu opět aktivně zapojovat do veřejného života; zdůrazňuje, že to musí být klíčovou podmínkou pro jakoukoli spolupráci mezinárodního společenství s Tálibánem;

3.  odsuzuje nehorázný zákaz středoškolského vzdělávání dívek, jenž je v přímém rozporu s jejich univerzálním právem na vzdělání; připomíná sliby Tálibánu, že přístup žen ke vzdělání bude obnoven; požaduje proto, aby Tálibán nyní splnil své závazky, uvedený zákaz zrušil a neprodleně obnovil výuku a zajistil dosažení vzdělávacích cílů UNESCO; naléhavě vyzývá EU, aby zvýšila svou podporu afghánským skupinám, které chrání práva žen a dívek, včetně alternativních možností vzdělávání dívek, a aby financovala zvláštní programy pomoci a ochrany, k nimž patří financování stipendií a zajištění urychleného udělování víz afghánským studentům a akademickým pracovníkům, jimž byla udělena stipendia EU;

4.  odsuzuje neúprosné útoky na obránce lidských práv, novináře a další aktéry občanské společnosti, osoby LGBTIQ+, disidenty a soudce a rovněž brutální potlačování pokojných protestů a projevů nesouhlasu v celé zemi; odsuzuje zatčení obránců práv žen a lidských práv, mj. Zarify Yaqobiové a jejích kolegů a Farhaty Popalzaiové a Humairy Yusufové; požaduje jejich okamžité a bezpodmínečné propuštění; naléhavě vyzývá EU, aby zvýšila svou politickou a finanční podporu afghánským obráncům práv žen a lidských práv a aby jim zaručila bezpečnost a dále aby zvýšila podporu ženám v exilu tím, že jim bude poskytovat kvalitní vzdělávací a pracovní příležitosti;

5.  je zděšen přibývajícími útoky na menšinové skupiny a jejich marginalizací, k nimž patří nedávný útok ve vzdělávacím centru Kádž v Kábulu; vyjadřuje soustrast rodinám obětí a solidaritu s přeživšími; vyzývá faktické orgány, aby osoby odpovědné za tyto útoky postavily před soud, kde se z nich budou zodpovídat;

6.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad situací hazárských, hinduistických, sikhských, křesťanských a dalších menšin po převzetí moci Tálibánem a nad systematickými útoky na tyto menšiny a jejich všeobecnou diskriminací, včetně svévolného zatýkání, mučení a jiného špatného zacházení, sumárních poprav a nucených zmizení; připomíná, že faktické orgány mají povinnost zakázat diskriminaci jakýchkoli etnických a náboženských komunit a předcházet jí a chránit místa konání jejich bohoslužeb a vzdělávací a zdravotnická zařízení;

7.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že od převzetí moci Tálibánem je přístup k informacím stále obtížnější, byla výrazně omezena nezávislost novinářů a organizace občanské společnosti jsou ze strany faktických orgánů vystaveny rostoucímu tlaku; naléhavě vyzývá Tálibán, aby novinářům, sdělovacím prostředkům a organizacím občanské společnosti zajistil prostředí, které jim umožní vykonávat činnost bez překážek a strachu z odvetných opatření;

8.  opakuje, že je mimořádně znepokojen zhoršující se humanitární situací; naléhavě vyzývá země, aby zintenzivnily svou humanitární pomoc a koordinovaly ji s agenturami OSN a nevládními organizacemi; vyzývá faktické orgány, aby odstranily veškerá omezení a překážky bránící poskytování humanitární pomoci, a zdůrazňuje, že je třeba umožnit řádný přístup organizacím, které tuto pomoc poskytují; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby se zabývaly hospodářskými faktory probíhající humanitární krize a vynaložily veškeré úsilí na zvýšení humanitární pomoci, jež by měla zahrnovat i genderové hledisko;

9.  vyjadřuje znepokojení nad ničivým dopadem změny klimatu a nad zhoršováním životního prostředí v Afghánistánu, který je podle OSN, pokud jde o hrozby související s klimatem, šestou nejpostiženější zemí na světě; vyzývá mezinárodní společenství, aby urychleně podniklo kroky, jež Afgháncům pomohou řešit tuto dramatickou situaci, která nepřiměřeně postihuje zranitelné skupiny, jako jsou ženy a dívky;

10.  vítá a podporuje práci mise OSN a zvláštního zpravodaje OSN pro Afghánistán, neboť situaci v oblasti lidských práv v této zemi je nezbytné sledovat a podávat o ní zprávy; vyzývá EU a mezinárodní společenství, aby posílily politickou a finanční podporu jejich práce;

11.  vítá skutečnost, že Mezinárodní trestní soud obnovil vyšetřování zločinů proti lidskosti a válečných zločinů v Afghánistánu; vyzývá EU, aby více podporovala sdílení informací, výzkum, monitorování a dohled za účelem lepší odpovědnosti;

12.  připomíná, že EU zaujímá ve všech politických vztazích s Tálibánem pevný postoj a řídí se pěti kritérii pro spolupráci, jež vycházejí ze zásad dodržování lidských práv všech osob a zásad právního státu; zdůrazňuje, že od 15. srpna 2021 nedochází v rámci všech těchto kritérií k ničemu jinému než k jasnému zhoršování, což znamená, že nelze odůvodnit žádnou legitimizaci orgánů Tálibánu; poukazuje na to, že s ohledem na současnou situaci a neschopnost Tálibánu splnit jakýkoli ze svých původních slibů je třeba stávající kritéria aktualizovat a vytvořit dlouhodobou strategii EU pro Afghánistán;

13.  vyzývá EU, aby usilovala o rozšíření seznamu cílených opatření namířených proti vedení Tálibánu odpovědnému za pokračující zhoršování situace v oblasti lidských práv;

14.  vyzývá faktické orgány, aby přijaly opatření nezbytná k boji proti násilí páchanému na ženách a dívkách, včetně nucených sňatků a partnerského násilí, a aby pachatele neprodleně hnaly k odpovědnosti; vyzývá faktické orgány, aby znovu otevřely celostátní systém podpory pro oběti;

15.  vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), delegace EU a velvyslanectví členských států, aby více podporovaly afghánské obránce lidských práv a nezávislé novináře v zemi i mimo ni, mimo jiné tím, že v souladu s obecnými pokyny EU v této věci zjednoduší přesídlování obránců lidských práv;

16.  vyzývá k ustavení reprezentativní volené vlády, která bude do rozhodovacího procesu na všech úrovních zapojovat ženy a menšiny;

17.  vyzývá Radu OSN pro lidská práva, aby v zájmu vyšetření všech údajných porušení a zneužití právních předpisů v oblasti lidských práv, která podle mezinárodního práva představují trestné činy, zejména násilí páchaného na ženách a dívkách, zavedla doplňkový průběžný mechanismus odpovědnosti;

18.  konstatuje, že je třeba vynaložit další mezinárodní úsilí na podporu dialogu vedeného ženami v Afghánistánu a afghánských ženských sítí v zemi i mimo ni; vyzývá ESVČ, aby Parlament a další orgány EU více zapojila do fóra afghánských vedoucích představitelek; vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele, Komisi a členské státy, aby přijali opatření k zajištění účasti afghánských žen na politických dialozích o Afghánistánu;

19.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a zvláštnímu vyslanci EU pro Afghánistán.

(1) Úř. věst. C 117, 11.3.2022, s. 133. (2) Úř. věst. C 434, 15.11.2022, s. 86. (3) Úř. věst. C 15, 12.1.2022, s. 70.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2022 o pokračujících represích vůči demokratické opozici a občanské společnosti v Bělorusku (2022/2956(RSP))

P9_TA(2022)0418 RC-B9-0508/2022

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Bělorusku,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a na všechny úmluvy o lidských právech, jichž je Bělorusko smluvní stranou,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 12. října 2020,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 21. a 22. října 2021,

–  s ohledem na zprávy vypracované mezinárodními a nezávislými běloruskými lidskoprávními organizacemi,

–  s ohledem na zprávy o stavu lidských práv v Bělorusku ze dne 4. května 2021 a 20. července 2022 vypracované zvláštní zpravodajkou OSN Anaïs Marinovou pro Radu OSN pro lidská práva a na výzvu odborníků OSN ze dne 10. října 2022 k okamžitému propuštění uvězněného nositele Nobelovy ceny a dalších obránců práv v Bělorusku,

–  s ohledem na zprávu vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 4. března 2022 o stavu lidských práv v Bělorusku před prezidentskými volbami v roce 2020 a po jejich ukončení,

–  s ohledem na prohlášení ministrů zahraničních věcí skupiny G7 ze dne 4. listopadu 2022 o Bělorusku,

–  s ohledem na prohlášení zástupce Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) pro svobodu sdělovacích prostředků ze dne 13. července 2022 o soustavném věznění novinářů a pracovníků sdělovacích prostředků v Bělorusku,

–  s ohledem na prohlášení Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 7. října 2022 o odsouzení zástupců nezávislých sdělovacích prostředků,

–  s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že běloruský režim se systematickým útlakem občanské společnosti a obránců lidských práv snaží umlčet všechny nezávislé hlasy, které ještě v Bělorusku zbývají; vzhledem k tomu, že podle odhadů již někdy bylo za protesty proti režimu zadrženo přes 10 000 Bělorusů; vzhledem k tomu, že obránci lidských práv, opoziční politici, zástupci občanské společnosti, umělci, nezávislí novináři, představitelé a členové odborových svazů a další aktivisti musí soustavně čelit násilnému útlaku a bývají nuceni uprchnout ze země;

B.  vzhledem k tomu, že porušování lidských práv v Bělorusku se od srpna 2020 stupňuje a že v listopadu 2022 se v něm nacházelo více než 1 400 politických vězňů, včetně letošního nositele Nobelovy ceny za mír Alese Bjaljackého; vzhledem k tomu, že na seznamu vězňů jsou i nezletilé osoby, zdravotně postižené osoby, důchodci a vážně nemocné osoby; vzhledem k tomu, že procesy s politickými vězni pokračují a že je vynášen bezprecedentní počet odsuzujících rozsudků;

C.  vzhledem k tomu, že stále častěji dochází k tvrdým zásahům proti běloruskému demokratickému opozičnímu hnutí, které se těší široké podpoře; vzhledem k tomu, že v říjnu 2022 odsoudil obvodní soud v Grodnu politického aktivistu Mikalaje Autuchoviče ke 25 letům odnětí svobody na základě zcela vykonstruovaných obvinění, která zahrnovala i vlastizradu; vzhledem k tomu, že se jedná o zatím nejdelší trest odnětí svobody, který kdy byl odpůrci Lukašenkova režimu uložen; vzhledem k tomu, že pan Autuchovič, který v létě zahájil protestní hladovku, je od svého uvěznění vystaven bití a mučení;

D.  vzhledem k tomu, že kromě pana Autuchoviče bylo obžalováno dalších 11 osob (jmenovitě Paval Sava, Halina Dzerbyšová, Volga Majoravová, Viktar Sněhur, Uladzimir Hundar, Sjarhej Rezanovič, Pavel Rezanovič, Ljubov Rezanovičová, Iryna Melcherová, Antan Melcher a Irina Haračkinová, známí jako „Autuchovičova dvanáctka“), nad nimiž byly vyneseny tresty odnětí svobody v úhrnu 169 a půl roku; vzhledem k tomu, že někteří z nich byli opakovaně umístěni na samotku poté, co jejich rodiny ohlásily kruté zacházení a dokonce mučení ze strany pracovníků vězeňské ostrahy;

E.  vzhledem k tomu, že běloruské soudy vynesly stovky nespravedlivých a svévolných rozsudků v politicky motivovaných procesech souvisejících s tzv. případem „kolového tance“, a že během těchto procesů se slyšení často konala za zavřenými dveřmi, nebylo zajištěno řádné soudní řízení a diplomatům EU byl odepřen přístup do soudní síně;

F.  vzhledem k tomu, že Vyšetřovací výbor Běloruska zahájil řízení v nepřítomnosti proti vůdcům běloruské demokratické opozice a členům Koordinační rady, mezi nimiž je i Svjatlana Cichanouskaja, Paval Latuška, Volha Kavalkovová, Marija Marozová, Sjarhej Dyleuski, Dzmitry Navoša, Valerija Zanemonskaja, Daniil Bohdanovič, Janina Sazanovičová, Volha Vysockaja, Aleksandra Gerasimovová, Aljaksandr Opejkin a Dzmitry Solovjev;

G.  vzhledem k tomu, že vůdci a zástupci demokratických opozičních stran jsou stále vězněni v nelidských podmínkách, mezi nimi například Pavel Sevjarynec, Mikalaj Kazlov, Antanina Kavalevová, Aksana Aljaksejevová, Tatsiana a Dzmitry Kaneuski, Ihar Salavej, Pavel Spiryn, Uladzimir Njapomnjaščych, Aljaksandr Agrajcovič, Pavel Belavus, Andrej Kudzik, Mikolaj Sjarhjenka, Ramuald Ulan, Aljaksandr Nahela, Andrej Kabanav, Artur Smaljakov, Andrej Asmalouski, Dzjana Čarnušinová, Mikolaj Statkevič, Sjarhej Cichanouski, Viktar Babaryka, Maryja Kalesnikavová, Maksim Znak, Ihar Losik, Sergej Spariš;

H.  vzhledem k tomu, že běloruský režim nevyšetřuje tisíce ohlášených případů policejní brutality; vzhledem k tomu, že místo toho povyšuje a odměňuje osoby zodpovědné za tyto akty násilí; vzhledem k tomu, že velmi rozšířená beztrestnost za porušování lidských práv prohlubuje zoufalou situaci obyvatel Běloruska; vzhledem k tomu, že absence právního státu znemožňuje běloruským občanům právo na spravedlivý proces;

I.  vzhledem k tomu, že Bělorusko je jedinou zemí v Evropě, která používá trest smrti, a že nedávno oznámilo, že budou vykonány popravy politických odpůrců režimu; vzhledem k tomu, že v lednu 2022 byl novelizován trestní zákoník Běloruska, který Lukašenka stvrdil podpisem v květnu 2022, čímž byl trest smrti rozšířen na „pokus o spáchání teroristického činu“, a že konečným cílem je zakročit proti politickým disidentům a zavést řízení v nepřítomnosti na základě obvinění z extremismu nebo terorismu;

J.  vzhledem k tomu, že se Lukašenkův režim stále uchyluje k mučení a že političtí vězni nadále informují o zhoršujících se zdravotních podmínkách, ponižování a nelidském a krutém zacházení; vzhledem k tomu, že Lukašenka ve svém tažení proti lidskoprávním aktivistům a novinářům přitvrdil a nechal uvěznit významného novináře a aktivistu Andrzeje Poczobuta, který je příslušníkem polské menšiny v Bělorusku, a zařadil jej na „seznam teroristů“; vzhledem k tomu, že se vystupňovalo nepřijatelné pronásledování polské menšiny a dalších národnostních menšin a že běloruské orgány nedávno přijaly rozhodnutí, kterými chtějí zlikvidovat výuku v polštině a litevštině, provádějí domovní prohlídky u představitelů polské komunity a ničí polské hřbitovy a hroby básníků, spisovatelů, odbojářů a vojáků Zemské armády; vzhledem k tomu, že orgány ukončily smlouvu o bezplatném využívání „červeného“ kostela římskokatolickou farností sv. Šimona a sv. Heleny, která následně musela kostel vyklidit;

K.  vzhledem k tomu, že podle zvláštní zpravodajky pro stav lidských práv v Bělorusku hrozí vysokoškolským studentům svévolné zatýkání, neoprávněné propuštění či vyloučení ze studia, čímž je evidentně ohrožena jejich akademická svoboda;

L.  vzhledem k tomu, že Bělorusko odstoupilo od Aarhuské úmluvy, díky níž byla významně posílena přístupová práva, udržitelný rozvoj a environmentální demokracie;

M.  vzhledem k tomu, že běloruské orgány se často uchylují ke sledování, online cenzuře a dezinformacím a používají technologie ke kontrole obyvatelstva; vzhledem k tomu, že tyto represivní praktiky jsou dalším krokem na cestě k digitálnímu autoritářství a potlačování digitálních práv běloruských občanů, což vede ke stále většímu zastrašování občanů a zmenšování občanského prostoru; vzhledem k tomu, že v důsledku toho již neexistuje svoboda slova;

N.  vzhledem k tomu, že dne 14. listopadu 2022 informovaly nezávislé sdělovací prostředky o trestním stíhání Ireny Valiusové a Renaty Dzemančukové, vedoucích představitelek Svazu Poláků v Bělorusku;

O.  vzhledem k tomu, že Lukašenkův režim v Bělorusku i nadále pomáhá Rusku v jeho neodůvodněné agresivní válce proti Ukrajině tím, že mu umožňuje využívat běloruské území k vojenským útokům proti Ukrajině;

P.  vzhledem k tomu, že Bělorusové, kteří se připojili k protiválečnému hnutí, jsou cílem represivních opatření, jsou umisťováni do správní vazby nebo obžalováni z trestných činů, včetně právníka Alexandra Danileviče, který je trestně stíhán v souvislosti s podepsáním veřejné petice proti válce na Ukrajině, a tří běloruských občanů – Dzjanise Dzikuna, Dzmitryho Raviče a Aleha Malčanava, kteří byli obviněni z terorismu za sabotáž železniční infrastruktury ve snaze zabránit přepravě ruského vojenského vybavení;

Q.  vzhledem k tomu, že středisko pro lidská práva Vjasna je předmětem několika trestních vyšetřování, přičemž byla vznesena obvinění např. proti Alesovi Bjaljackému, Valjancinu Stefanovičovi, Uladzimiru Labkovičovi, Marfě Rabkovové, Leanidu Sudalenkovi, Taccjaně Lasicové a Andreji Čapjukovi;

R.  vzhledem k tomu, že bylo zlikvidováno nebo je v likvidaci více než 600 nevládních organizací, včetně prakticky všech lidskoprávních skupin působících v této zemi; vzhledem k tomu, že stále probíhá pronásledování nezávislých odborů a jejich vůdci a aktivisté, např. Aljaksandr Jarašuk, Henadz Fedynič, Sjarhej Antusevič, Michail Gromov, Iryna Bud-Husaimová, Janina Malašová, Vasil Berasnieu, Zinajda Michnjuková, Aljaksandr Mišuk, Ihar Povarav, Jauhen Hovar, Arcjom Žernak a Daniil Čeunakov, zůstávají ve vězení; vzhledem k tomu, že v červenci Nejvyšší soud Běloruska zlikvidoval Běloruský kongres demokratických odborů, který je zastřešující organizací pro nezávislé odbory, čímž prakticky zakázal veškeré nezávislé odbory;

S.  vzhledem k tomu, že jednou ze skupin, na které se režim zaměřuje nejvíce, jsou i nadále novináři, např. Kacjaryna Andrejevová, Iryna Slaunikava, Sjarhej Sacuk, Ihar Losik, Xenia Luckina a Andrej Kuznečyk; vzhledem k tomu, že dne 6. října 2022 odsoudil oblastní soud v Minsku tři novináře ze zakázaného nezávislého média BelaPAN, konkrétně šéfredaktorku Irynu Leušynovou, ředitele Dzmitryho Navažylava, zástupce ředitele Andreje Aljaksandrava, a také nezávislou novinářku Irynu Zlobinovou, k trestu odnětí svobody v rozmezí od 4 do 14 let;

T.  vzhledem k tomu, že neustále dochází k porušování svobody pokojného shromažďování; vzhledem k tomu, že od zfalšovaných prezidentských voleb v srpnu 2020 nebyly povoleny žádné opoziční pouliční protesty;

U.  vzhledem k tomu, že Lukašenka pokračuje ve své politice rusifikace Běloruska, kdy se snaží marginalizovat a zničit projevy národní identity Bělorusů, a to z hlediska jazyka, vzdělávání i kultury, a používá k tomu svévolné zatýkání, zadržování a zejména brutální zacházení s představiteli kultury;

1.  nadále vyjadřuje pevnou solidaritu s běloruským lidem a s členy demokratické opozice a občanské společnosti, kteří se stále zasazují za svobodné, svrchované a demokratické Bělorusko;

2.  připomíná, že EU a její členské státy neuznaly výsledky prezidentských voleb z roku 2020 kvůli široce rozšířenému falšování výsledků a manipulaci s nimi, a neuznávají tedy ani Aljaksandra Lukašenku jako běloruského prezidenta; vyzývá k trvalé podpoře běloruské demokratické opozice a nezávislé občanské společnosti, včetně členů evropských politických rodin; vítá vytvoření Společné přechodné vlády Běloruska vedené Svjatlanou Cichanouskou, jež následovala po zřízení Koordinační rady a Národního protikrizového řízení; vyzývá demokratické opoziční síly, aby udržely a prosazovaly jednotu založenou na dosažení cíle svobodného, demokratického a nezávislého Běloruska; konstatuje, že řada Bělorusů považuje Svjatlanu Cichanouskou za vítězku prezidentských voleb v roce 2020;

3.  znovu vyjadřuje svou neochvějnou podporu běloruské demokratické opozici a občanské společnosti a vyzývá je, aby dále jednaly v zájmu běloruského lidu a vypracovaly plán na reformu země; poukazuje na to, že vítězství Ukrajiny urychlí demokratické změny v Bělorusku; opakuje, že v souladu se zásadami OBSE musí být splněny legitimní požadavky běloruského lidu na demokracii založenou na lidských právech a základních svobodách, prosperitě, svrchovanosti a bezpečnosti; opakuje své předchozí výzvy ke konání nových svobodných a spravedlivých voleb pod mezinárodním dohledem Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE;

4.  důrazně odsuzuje neospravedlnitelné a politicky motivované rozsudky vynesené proti členům „Autuchovičovy dvanáctky“ i proti více než 1 400 zadržovaným politickým vězňům; požaduje okamžité ukončení násilí a represí a bezpodmínečné propuštění všech politických vězňů a všech osob svévolně zadržovaných, zatčených nebo odsouzených z politických důvodů a stažení veškerých obvinění proti nim; požaduje rovněž jejich plnou rehabilitaci a finanční odškodnění za újmu způsobenou v důsledku jejich nezákonného zadržování; v mezidobí zdůrazňuje, že je třeba poskytnout informace o jejich místě pobytu a podmínkách vazby a zajistit jim přístup k obhájcům dle jejich výběru a k lékařské pomoci a komunikaci s rodinnými příslušníky; požaduje, aby Lukašenkův režim umožnil sledování a monitorování soudních procesů se všemi politickými vězni, včetně prodemokratických aktivistů, členů demokratické opozice, obhájců lidských práv, novinářů a odborářů;

5.  důrazně odsuzuje zapojení Běloruska do neodůvodněné a nevyprovokované ruské agresivní války proti Ukrajině; odsuzuje nové rozmístění ruských ozbrojených sil v Bělorusku; odsuzuje útočnou rétoriku běloruských představitelů vůči Ukrajině založenou na hrozbách; konstatuje, že Lukašenka a jeho spojenci jsou rovněž odpovědni za válečné zločiny na Ukrajině a měli by být pohnáni k odpovědnosti před mezinárodním tribunálem a Mezinárodním trestním soudem;

6.  vyzývá Komisi, členské státy a ESVČ, aby při sledování a dokumentování případů porušování lidských práv, informování o těchto případech a následném zajišťování odpovědnosti pachatelů a spravedlnosti pro oběti spolupracovaly s mezinárodními partnery, jako je Moskevský mechanismus OBSE a Rada OSN pro lidská práva, a s místními obránci lidských práv a zástupci občanské společnosti; vítá a podporuje zřízení Mezinárodní platformy odpovědnosti pro Bělorusko; znovu opakuje, jak je důležité pokračovat v diplomatickém izolování Běloruska, v omezování diplomatické přítomnosti EU a jejích členských států v této zemi a v dalším izolování Běloruska v mezinárodních organizacích;

7.  naléhavě vyzývá běloruské orgány, aby ukončily veškeré represe, pronásledování a mučení vlastních občanů a další špatné zacházení, včetně násilí na ženách a ohrožených skupinách obyvatel a násilného mizení osob; nadále odsuzuje nelidské podmínky v zadržovacích zařízeních a neustálé ponižování politických vězňů a zhoršování jejich zdravotního stavu;

8.  vyjadřuje znepokojení nad údajnou nucenou prací vězňů v běloruských trestaneckých koloniích pro dodavatele významných společností se sídlem v EU; vyzývá všechny tyto společnosti, aby projevily obzvláštní péči a ukončily vztahy s běloruskými dodavateli, kteří v rámci svého dodavatelského řetězce využívají nucenou práci, potlačují občanská a politická práva svých zaměstnanců nebo otevřeně podporují násilný režim v zemi; vyzývá Radu, aby zavedla sankce vůči veškerým běloruským nebo mezinárodním společnostem působícím v Bělorusku, které ve svých dodavatelských řetězcích využívají nucenou práci, potlačují občanská a politická práva svých zaměstnanců nebo otevřeně podporují násilný režim v zemi; naléhavě vyzývá Lukašenkův režim, aby ukončil nucené práce v trestaneckých koloniích;

9.  odsuzuje snahu Lukašenka o podrývání běloruské kultury, včetně kultury menšin, a o rusifikaci běloruského národa; vyzývá EU, aby podporovala běloruské nezávislé kulturní organizace, jako jsou divadla, sbory, školy, folklorní skupiny a umělci; s politováním konstatuje, že běloruské ministerstvo vnitra označilo vlastenecké heslo „Žive Belarus!“ („Ať žije Bělorusko!“) za nacistické;

10.  důrazně odsuzuje používání běloruského území ruskou armádou k útokům na Ukrajinu; vítá kroky, které podnikla běloruská společnost proti používání území Běloruska k usnadnění ruské invaze na Ukrajinu; vyjadřuje podporu pluku Kastuśe Kalinoŭského and pluku Pahonia, které podporují Ukrajinu při obraně proti ruské agresi; podporuje postoj běloruské demokratické opozice a občanské společnosti, podle nichž by mělo být Bělorusko uznáno za okupované nebo de facto okupované území, a přidává se k jejich výzvě k okamžitému stažení ruských vojáků z Běloruska a Ukrajiny;

11.  opakovaně vyzývá Radu a Komisi, aby zabránily obcházení sankcí a aby v rámci dalších kol přijímání sankcí uložily Bělorusku stejné sankce jako Rusku a důsledně je uplatňovaly; vyzývá Komisi, spolutvůrce právních předpisů a členské státy, aby dokončily vytvoření právního režimu, který by umožnoval zabavení aktiv zmrazených v EU, včetně majetku Lukašenka, jeho rodiny a nejužšího okruhu osob umožňujících fungování režimu, včetně soudců, státních zástupců, propagandistů, členů milicí, KGB a bezpečnostních pracovníků zapojených do represí, ukládání trestů, nezákonného zadržování a mučení, a aby tyto prostředky nasměrovaly na podporu obětí a běloruské demokratické opozice;

12.  vítá udělení Nobelovy ceny míru za rok 2022 obránci lidských práv, zakladateli Střediska pro ochranu lidských práv Vjasna a laureátu Sacharovovy ceny za rok 2020 Alesi Bjaljackému; odsuzuje uvěznění Alese Bjaljackého, Valjancina Stefanoviče a Uladzimira Labchoviče na základě politicky motivovaných obvinění z pašování a financování kolektivních akcí narušujících veřejný pořádek, v jejichž případě může být uložen trest odnětí svobody v délce až 12 let, a vyzývá k jejich okamžitému bezpodmínečnému propuštění; přidává se k výzvě předsedkyně norského Nobelova výboru, která Lukašenkův režim vyzvala k propuštění Alese Bjaljackého před 10. prosincem 2022, kdy proběhne slavnostní udělení Nobelovy ceny;

13.  vítá vytvoření kontaktní supiny při Radě Evropy, k němuž došlo ve spolupráci s běloruskými demokratickými silami a občanskou společností; vybízí orgány EU, členské státy a mezinárodní organizace, aby prohloubily systematickou spolupráci s demokratickými zástupci Běloruska;

14.  vítá, že EU a členské státy, zejména Polsko a Litva, poskytly pomoc a ochranu Bělorusům, kteří museli uprchnout ze země; vyzývá členské státy, aby pokračovaly v projevech solidarity s lidmi prchajícími z Běloruska, a vyzývá Komisi, aby tyto snahy i nadále podporovala;

15.  vítá komplexní plán Komise na poskytování hospodářské podpory demokratickému Bělorusku, požaduje však, aby byly tyto prostředky okamžitě uvolněny na podporu klíčové činnosti občanské společnosti, nezávislých sdělovacích prostředků, odborových svazů a běloruské opozice v exilu, a na pomoc osobám, které prchají před represivním režimem; vyzývá evropské politické strany a nadace, aby poskytly svým stranickým členům z Běloruska a širší opozici přímou podporu; vyzývá Komisi, aby i nadále podporovala nezávislé sdělovací prostředky, zejména nová média jako portál Nexta, který přes svou širokou diváckou a čtenářskou základnu v Bělorusku zatím od EU nezískal žádnou finanční podporu;

16.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby i nadále pomáhaly demokratické opozici, občanské společnosti a obráncům lidských práv, zástupcům odborových svazů a nezávislým sdělovacím prostředkům v Bělorusku a v cizině, aby je připravila na budoucí demokratickou transformaci země; oceňuje místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku za to, že na zasedání Rady pro zahraniční věci, mj. na zasedání u kulatého stolu, které proběhlo dne 14. listopadu 2022, pravidelně zve Svjatlanu Cichanouskou; vítá v této souvislosti vytvoření Mise pro demokratické Bělorusko v Bruselu;

17.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly pravidla a postupy k řešení případů, kdy obránci lidských práv a další aktivisté z řad občanské společnosti přišli o běloruské občanství, a aby poskytly podporu Bělorusům, kteří pobývají v EU a jejichž doklady totožnosti pozbydou zanedlouho platnosti nebo kteří nemají možnost získat doklady nové, protože se nemohou vrátit do Běloruska;

18.  vyzývá Radu a místopředsedu Komise, vysokého představitele EU, aby kromě sankcí zvážili i další opatření a aby vypracovali jednotný komplexní dlouhodobý přístup k Bělorusku, který by byl úzce koordinován s podobně smýšlejícími zeměmi a mezinárodními organizacemi; vyzývá ESVČ, aby se ujala vedení při koordinaci této jednotné politiky s členskými státy a dalšími orgány a institucemi EU;

19.  odsuzuje rozhodnutí Běloruska odstoupit od Aarhuské úmluvy, zejména v souvislosti se zahájením provozu jaderné elektrárny Astravěc, aniž by provedlo veškerá doporučení týkající se zátěžových testů, a vyjadřuje politování nad další nedbalostí, pokud jde o dodržování nejpřísnějších předpisů v oblasti jaderné bezpečnosti v jaderné elektrárně Astravěc; odsuzuje běloruský režim za brutální pronásledování ochránců životního prostředí, obránců lidských práv a nevládních organizací, které upozorňují na obavy o jadernou bezpečnost;

20.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, orgánům Běloruské republiky a Ruské federace a zástupcům běloruské demokratické opozice.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2022 o nuceném vysídlování obyvatel v důsledku eskalace konfliktu ve východní části Demokratické republiky Kongo (2022/2957(RSP))

P9_TA(2022)0419 RC-B9-0507/2022

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Demokratické republice Kongo,

–  s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN ze dne 10. října 2022 o dětech a ozbrojeném konfliktu v Demokratické republice Kongo,

–  s ohledem na Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen ze dne 18. prosince 1979 (CEDAW),

–  s ohledem na čtvrtou Ženevskou úmluvu o ochraně civilních osob za války z roku 1949 a na její dodatkové protokoly z let 1977 a 2005,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv ze dne 10. prosince 1948,

–  s ohledem na úmluvu Organizace spojených národů o právech dítěte (UNCRC) ze dne 20. listopadu 1989,

–  s ohledem na zprávu Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva a mise MONUSCO z července 2020 nazvanou „Zpráva o porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva ozbrojenými skupinami spojeneckých demokratických sil a členy obranných a bezpečnostních sil v oblasti Beni v provincii Severní Kivu a v oblasti Irumu a Mambasa v provincii Ituri v období od 1. ledna 2019 do 31. ledna 2020“,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrella ze dne 4. července 2022 o situaci ve východní části Demokratické republiky Kongo,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 ze dne 17. května 2017, kterým se stanoví povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu, tantalu a wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa(2),

–  s ohledem na dohodu z Cotonou,

–  s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že bezpečnostní situace v Demokratické republice Kongo se nadále zhoršuje, zejména v severovýchodní části země, a to v důsledku činnosti zahraničních i domácích ozbrojených skupin, včetně skupiny M23 s vazbami na Rwandu; vzhledem k tomu, že některé povstalecké skupiny mají vazby na Ugandu a Burundi a údajně se přihlásily k Islámskému státu a byly zapojeny do četných masakrů, v jejichž důsledku došlo k vysídlení tisíců civilistů, a vzhledem k tomu, že se objevují zprávy o tom, že ozbrojené skupiny rekrutují děti a často se dopouští sexuálního a genderově podmíněného násilí;

B.  vzhledem k tomu, že od 20. října 2022 vedl postup skupiny M23 k vysídlení tisíců lidí z Rutshuru do utečeneckých táborů Kanyaruchinya a Kibati, severně od města Gomy, a na území Lubera, čímž se počet šesti milionů osob, které byly vnitřně vysídleny již dříve, i nadále zvyšuje;

C.  vzhledem k tomu, že od 20. října 2022 bylo vysídleno přibližně 183 000 osob, většinou žen a dětí, což znamená, že počet vysídlených civilních obyvatel ve východní části země nyní dosahuje více než 232 000 osob; vzhledem k tomu, že 2,4 milionu konžských dětí mladších pěti let trpí celkovou akutní podvýživou; vzhledem k tomu, že v souvislosti s útěky před útoky povstaleckých skupin dochází k četným případům odloučení dětí od rodičů a opatrovníků; vzhledem k tomu, že podle odhadů potřebuje v současné době pomoc asi 7,5 milionu lidí, kteří nemají přístup k vodě a hygienickým zařízením;

D.  vzhledem k tomu, že východní provincie Demokratické republiky Kongo Ituri a Kivu jsou po dvě desetiletí sužovány stále se vracejícím konfliktem, při němž se ozbrojené skupiny dopouštějí masakrů na civilním obyvatelstvu a jiného násilí, avšak vládní orgány dosud nedokázaly pohnat nestátní skupiny k odpovědnosti za trestné činy spáchané v minulosti;

E.  vzhledem k tomu, že v říjnu 2022 se objevily zprávy o masivním porušování lidských práv, kterého se v nedávném konfliktu s povstaleckými silami skupiny M23 měly dopustit konžské armádní jednotky a jejich spojenci; vzhledem k tomu, že bylo rovněž hlášeno závažné porušování lidských práv, jako je dětská práce;

F.  vzhledem k tomu, že novináři, kteří informují o konfliktu, jsou stále častěji vystaveni obtěžování, vyhrožování a zatýkání;

G.  vzhledem k tomu, že Luandský proces usiluje o urovnání konfliktu ve východní části Demokratické republiky Kongo, a to prostřednictvím jednání, která mezi Demokratickou republikou Kongo a Rwandou zprostředkovává Angola; vzhledem k tomu, že Východoafrické společenství, jehož členem se Demokratická republika Kongo stala v březnu 2022, zahájilo proces usilující o ukončení nestability ve východním Kongu, který má probíhat ve dvou rovinách: tou první jsou politické diskuse se skupinami povstalců, které vyjádřily ochotu ukončit boje a odevzdat zbraně, tou druhou je rozmístění východoafrických vojenských sil;

1.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad eskalací násilí a alarmující a zhoršující se humanitární situací v Demokratické republice Kongo, zejména v důsledku ozbrojených konfliktů ve východních provinciích; vyjadřuje hluboké politování nad oběťmi na životech a vyjadřuje účast obyvatelům Demokratické republiky Kongo; vyjadřuje politování nad tím, že v důsledku konfliktu potřebuje humanitární pomoc až 27 milionů konžských obyvatel a že počet vnitřně vysídlených osob v Demokratické republice Kongo roste, přičemž se odhaduje, že k dnešnímu dni bylo vysídleno až šest milionů osob, včetně 515 000 uprchlíků;

2.  žádá EU a další mezinárodní partnery, aby tomuto regionu poskytovali humanitární pomoc; trvá na tom, že humanitární pomoc, kterou financuje EU, se musí zaměřovat na podporu zranitelných osob, jako jsou oběti sexuálního násilí, a na zlepšení sociálních faktorů ovlivňujících zdraví; vyzývá EU, aby i v programovém období 2021–2027 nadále navyšovala financování rozvoje a humanitární pomoci pro Demokratickou republiku Kongo; naléhavě vyzývá všechny strany, aby všem potřebným umožnily a usnadnily přístup k humanitární pomoci a zajistily vysídleným osobám možnost dobrovolného a bezpečného návratu;

3.  důrazně odsuzuje pokračující brutální agresi ozbrojených skupin; vyzývá k tomu, aby se ozbrojená skupina M23 stáhla ze svých pozic a odevzdala zbraně a aby se všechny ozbrojené skupiny v regionu v rámci příprav na odzbrojení, demobilizaci a opětovné začlenění do společnosti znovu zapojily do mezikonžského dialogu (tzv. proces z Nairobi); vyzývá všechny státní aktéry v regionu, aby ukončili veškerou spolupráci se skupinou M23 a dalšími ozbrojenými skupinami v regionu; naléhavě vyzývá všechny dotčené vlády, aby zajistily, že součástí žádného politického řešení nebude amnestie pro osoby, které nesou odpovědnost za závažné mezinárodní zločiny, a že velitelům skupiny M23, kteří se dopustili porušování zákonů a práv, nebude umožněno začlenit se do ozbrojených sil Demokratické republiky Kongo;

4.  naléhavě vyzývá Rwandu, aby nepodporovala příslušníky povstalecké skupiny M23; vyzývá EU a její členské státy, aby prostřednictvím globálního mechanismu sankcí za porušování lidských práv uvalily sankce na osoby, které se dopustily porušování lidských práv ve východní části Demokratické republiky Kongo; vyzývá k zachování a rozšíření sankcí vůči vysoce postaveným velitelům skupiny M23 tak, aby zahrnovaly osoby, které byly nedávno shledány odpovědnými za závažné porušování práv, jakož i vyšší úředníky z celého regionu, kteří se na činech páchaných touto ozbrojenou skupinou spolupodíleli;

5.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad celou škálou hrozeb, porušování lidských práv a zneužívání, jimž v ozbrojených konfliktech čelí ženy a dívky, a konstatuje, že ženy a dívky jsou obzvláště ohroženy, neboť jsou často jasným terčem a jsou vystaveny zvýšenému riziku násilí v konfliktních a postkonfliktních situacích, což brání jejich účasti na mírových procesech; naléhavě vyzývá mezinárodní společenství, aby zvýšilo své úsilí o vymýcení vážného problému sexuálního a genderově podmíněného násilí v ozbrojených konfliktech ve východní části Demokratické republiky Kongo, aby chránilo oběti, ukončilo beztrestnost pachatelů a zaručilo obětem přístup ke spravedlnosti, odškodnění a nápravě;

6.  naléhavě vyzývá mezinárodní společenství, aby podniklo konkrétní kroky k zastavení pokračujícího násilí, zejména prosazováním dialogu a nenásilných řešení a podporou regionálního mediačního procesu, tzv. luandského procesu, který inicioval prezident Angoly João Lourenço; zdůrazňuje, že všechny státy, které jsou smluvní stranou Východoafrického společenství (EAC), Jihoafrického společenství pro rozvoj (SADC) a mezinárodní konference o oblasti Velkých jezer (ICGLR), musí dodržovat zásady dohodnuté prostřednictvím jednání čelných představitelů východoafrických států a luandského mediačního procesu; silně zdůrazňuje potřebu přeshraniční spolupráce v oblasti afrických Velkých jezer;

7.  žádá, aby byl v rámci širšího úsilí o reformu bezpečnostního sektoru vytvořen oficiální prověřovací mechanismus, který by prováděl šetření týkající se kandidátů na propuštění a zajistil by, aby bezpečnostní síly jednaly v souladu s mezinárodními lidskými právy a normami v oblasti humanitárního práva;

8.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy EU, aby zajistily, že nadcházející strategie EU pro africká Velká jezera náležitě zohlední četné a závažné problémy v oblasti lidských práv a humanitární situace jak na úrovni jednotlivých zemí, tak celého regionu, zejména v Demokratické republice Kongo;

9.  vyzývá země sousedící s Demokratickou republikou Kongo, aby zvýšily úsilí v boji proti pašování konfliktních minerálů přes své území a proti nezákonnému obchodu s přírodními zdroji, který přispívá k rozdmýchávání konfliktu; zdůrazňuje, že je důležité vyvíjet další úsilí o to, aby bylo zastaveno financování ozbrojených skupin zapojených do nezákonného obchodu s přírodními zdroji, včetně zlata a produktů z volně žijících a planě rostoucích druhů; vyzývá Komisi, aby v rámci svého přezkumu fungování nařízení (EU) 2017/821 posoudila jeho dopady a účinnost;

10.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Evropské službě pro vnější činnost, Africké unii, Radě ministrů AKT-EU, Smíšenému parlamentnímu shromáždění AKT-EU, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů a vládě a parlamentu Demokratické republiky Kongo, jakož i dalším zemím Východoafrického společenství.

(1) Úř. věst. L 130, 19.5.2017, s. 1. (2) Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2022 o budoucí evropské struktuře pro financování rozvoje (2021/2252(INI))

P9_TA(2022)0420 A9-0270/2022

Evropský parlament,

–  s ohledem na společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Evropské komise ze dne 30. ledna 2008 nazvané „Nový evropský konsensus o humanitární pomoci(1),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 30. dubna 2014 nazvaný „Soubor nástrojů pro přístup založený na právech a zahrnující veškerá lidská práva pro rozvojovou spolupráci EU“ (SWD(2014)0152),

–  s ohledem na rezoluci OSN ze dne 21. října 2015 nazvanou „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“, která byla přijata na summitu OSN pro udržitelný rozvoj dne 25. září 2015, a na jejích 17 cílů udržitelného rozvoje,

–  s ohledem na třetí mezinárodní konferenci o financování rozvoje, která se konala ve dnech 13. až 16. července 2015 v Addis Abebě, a na akční program z Addis Abeby,

–  s ohledem na dohodu přijatou dne 12. prosince 2015 na 21. konferenci smluvních stran (COP21) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu v Paříži (dále jen „Pařížská dohoda“),

–  s ohledem na společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise ze dne 30. června 2017 nazvané „Nový Evropský konsensus o rozvoji – Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost“(2),

–  s ohledem na zprávu skupiny odborníků na vysoké úrovni ohledně evropské struktury pro financování rozvoje z října 2019 nazvanou „Evropa ve světě – budoucnost evropské struktury pro rozvoj“,

–  s ohledem na studii proveditelnosti Rady ze dne 14. dubna 2021 o možnostech posílení budoucí evropské struktury pro financování rozvoje,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 10. června 2021 o posílení evropské struktury pro financování rozvoje,

–  s ohledem na plán Komise ze dne 24. března 2022 na zlepšení evropské struktury pro financování rozvoje a zprávu o pokroku za rok 2021 (COM(2022)0139),

–  s ohledem na společnou zprávu EIB a EBRD ze dne 25. listopadu 2021 o opatřeních přijatých v souvislosti se závěry Rady o evropské struktuře pro financování rozvoje,

–  s ohledem na stanovisko Evropského účetního dvora č. 7/2020 ze dne 11. září 2020, které doprovází zprávu Komise o provádění Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 „Nová strategie EU-Afrika – partnerství pro udržitelný a inkluzivní rozvoj“(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2021 o zprávě o provádění týkající se svěřenských fondů EU a nástroje pro uprchlíky v Turecku(4),

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 1. prosince 2021 s názvem „Global Gateway“ (JOIN(2021)0030),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009(5),

–  s ohledem na 6. summit Evropské unie a Africké unie, který se konal ve dnech 17.–18. února 2022 a související závěrečné prohlášení s názvem „Společná vize pro rok 2030“,

–  s ohledem na článek 209 Smlouvy o fungování Evropské unie a na statut Evropské investiční banky (EIB), který je připojený ke Smlouvám a stanoví, že EIB je finanční institucí Evropské unie, je výlučně vlastněna všemi 27 členskými státy EU a jejím úkolem je přispívat k provádění rozvojové politiky EU,

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro zahraniční věci,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj (A9-0270/2022),

A.  vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 prohloubila již tak značnou mezeru ve financování cílů udržitelného rozvoje a způsobila celkový pokles zdrojů o 700 miliard USD a zároveň nárůst potřeb o 1 bilion USD, což způsobilo nůžkový efekt, takže se očekává, že roční propad ve financování cílů udržitelného rozvoje v rozvojových zemích ve výši 2,5 bilionu USD před pandemií se po pandemii COVID-19 zvýší o 70 % na 4,2 bilionu USD (3,7 bilionu EUR)(6);

B.  vzhledem k tomu, že v zemích s nízkými a nižšími středními příjmy existuje roční finanční deficit ve výši 148 miliard USD v souvislosti s dosažením cíle udržitelného rozvoje č. 4 pro období do roku 2030; vzhledem k tomu, že dodatečné náklady vyplývající ze zavírání škol v souvislosti s pandemií COVID-19 mohou tento finanční rozdíl zvýšit až o jednu třetinu;

C.  vzhledem k tomu, že ruská vojenská agrese na Ukrajině dramaticky zhoršila situaci v oblasti cílů udržitelného rozvoje na Ukrajině a v sousedních zemích; vzhledem k tomu, že současná ruská vojenská agrese na Ukrajině bude mít dopad na celosvětové plnění cílů udržitelného rozvoje, zejména pokud jde o boj proti chudobě a hladu, které zvyšují riziko rostoucích občanských nepokojů, konfliktů a nelegální migrace; vzhledem k tomu, že ničivé důsledky způsobené zločinným aktem Putinovy války výrazně odčerpaly již tak skrovné zdroje rozvojové pomoci; vzhledem k tomu, že dlouhodobé důsledky této války jsou zatím neznámé; vzhledem k tomu, že velký propad ve financování cílů udržitelného rozvoje a důsledky pandemie COVID-19, která má ničivé následky v celém rozvojovém světě, vyžadují mimořádnou a stálou reakci všech aktérů EU a celosystémovou revizi evropské struktury pro financování rozvoje;

D.  vzhledem k tomu, že současné politické a finanční vedení EU a její úsilí nestačí k dosažení cílů udržitelného rozvoje a cílů Pařížské dohody a k řešení dalších akutních globálních výzev, zejména zhoršující se změny klimatu, dramaticky rostoucího dluhového zatížení partnerských zemí, důsledků onemocnění COVID-19 a násilných konfliktů, a proto je zapotřebí společné angažovanosti na mezinárodní úrovni, aby bylo zajištěno, že evropská struktura pro financování rozvoje bude schopna na tyto nové výzvy reagovat;

E.  vzhledem k tomu, že pro skutečné dosažení cílů udržitelného rozvoje a překonání pandemie COVID-19 je naléhavě zapotřebí soudržnosti politik a úzké spolupráce mezi všemi oficiálními rozvojovými finančními institucemi, jejich vládními akcionáři, orgány EU a všemi stávajícími partnery, aby se zajistilo, že omezené veřejné prostředky budou využity co nejúčinněji a nejúčelněji; vzhledem k tomu, že úspěšná mobilizace dalšího kapitálu, soukromého i veřejného, vedle oficiální rozvojové pomoci a dalších stávajících forem financování rozvoje, má zásadní význam a musí být v souladu s cíli rozvojové politiky, zejména s ohledem na snižování nerovností a chudoby jako prvního cíle Agendy 2030;

F.  vzhledem k tomu, že i s ohledem na udržitelný rozvoj zemí globálního Jihu je nanejvýš důležité, aby se v budoucnu reorganizovaly světové energetické toky a aby v nich africký kontinent hrál důležitou roli; vzhledem k tomu, že posílení jeho úlohy v oblasti udržitelné výroby, využívání a vývozu energie poskytne šanci na udržitelný hospodářský rozvoj orientovaný na budoucnost a může zlepšit životní podmínky velké většiny obyvatelstva;

G.  vzhledem k tomu, že významnou překážkou dosažení cílů udržitelného rozvoje je nedostatek potravin, zejména v Africe, kde 2 z 10 lidí trpí podvýživou; vzhledem k tomu, že tento problém se v důsledku růstu populace dále zvýrazní; vzhledem k tomu, že spolupráce EU s partnerskými zeměmi musí tuto výzvu účinně a udržitelně řešit;

H.  vzhledem k tomu, že orgány EU a 27 členských států EU dohromady představují největšího dárce pro rozvojové země, který je zodpovědný za přibližně 46 % celkové oficiální rozvojové pomoci poskytované všemi členy OECD rozvojovým zemím;

I.  vzhledem k tomu, že vytvoření přístupu „tým Evropa“ coby globální reakce EU na onemocnění COVID-19 by mohlo pomoci nastolit jednotný strategický rámec koordinace pro vnější reakci EU na pandemii a na další velké výzvy, jako jsou důsledky ruské vojenské agrese proti Ukrajině, za podpory partnerských zemí; vzhledem k tomu, že tento přístup je slibným procesem umožňujícím další spolupráci mezi orgány EU, členskými státy a evropskými dvoustrannými a mnohostrannými rozvojovými finančními institucemi, EIB a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD), což neustále zvyšuje kolektivní účinnost a viditelnost EU;

J.  vzhledem k tomu, že vstup v platnost Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci - Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa) s celkovým rozpočtem 79,5 miliardy EUR představuje historickou změnu ve vnější a rozvojové politice EU, která vede k racionalizaci a konsolidaci rozvojových výdajů EU a dává nový impuls k větší spolupráci mezi evropskými aktéry v oblasti rozvoje; vzhledem k tomu, že nástroj NDICI – Globální Evropa významně mění rámec vnějších investic a spojuje smíšené financování a záruky v rámci Evropského fondu pro udržitelný rozvoj plus (EFSD+) – Záruka pro vnější činnost (EAG); vzhledem k tomu, že EFSD+ výrazně rozšiřuje zeměpisný rozsah a finanční krytí svého předchůdce, EFSD, a bude schopen prostřednictvím EAG pokrýt zárukou operace až do výše 53,4 miliardy EUR; vzhledem k tomu, že zásada „politika na prvním místě“, která je jádrem nástroje NDICI – Globální Evropa, představuje posun směrem ke spolupráci řízené politickými cíli a zajišťuje, aby bylo do procesu programování zahrnuto využití rozpočtových záruk EU;

K.  vzhledem k tomu, že EFSD+, zřízený v rámci nástroje NDICI – Globální Evropa, poskytuje finanční prostředky na operace smíšeného financování a rozpočtové záruky, které mají provádět způsobilí partneři na základě otevřeného přístupu a spolupráce;

L.  vzhledem k tomu, že článek 36 nařízení o NDICI – Globální Evropa stanoví zvláštní úlohu EIB v rámci tohoto nástroje;

M.  vzhledem k tomu, že podniky a finanční instituce EU působící v rozvojových zemích v posledním desetiletí čím dál častěji čelily nekalé hospodářské soutěži ze strany globálních hráčů, kteří působí mimo multilaterální systém financování rozvoje, jenž stanoví mezinárodní soubor pravidel a předpisů, jako jsou zvláštní požadavky na oficiální rozvojovou pomoc, oficiálně podporované úvěry, udržitelné půjčky a udržitelnost dluhu, zakázané vývozní subvence a mezinárodní normy pro boj proti úplatkářství a korupci;

N.  vzhledem k tomu, že řádně fungující soudržnost politik ve prospěch rozvoje a podpora mobilizace domácích zdrojů je nedílnou součástí řádného finančního řízení a jejím cílem je zvýšit účinnost pomoci prostřednictvím konkrétních iniciativ, jako je podpora boje proti korupci, rozvoj progresivních daňových systémů a boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům;

O.  vzhledem k tomu, že zpráva skupiny odborníků na vysoké úrovni zveřejněná v říjnu 2019 zahrnovala mezi svá doporučení zřízení Evropské banky pro klima a udržitelný rozvoj (ECSDB), což členské státy okamžitě odmítly jako příliš nákladnou možnost, jejíž realizace v novém rozpočtovém období by trvala příliš dlouho; vzhledem k tomu, že Rada místo toho zvolila alternativní možnost k možnostem navrženým skupinou odborníků na vysoké úrovni nazvanou Status Quo +, která zásadně nemění stávající struktury, ale vyzývá k jejich zlepšení; vzhledem k tomu, že varianta Status Quo+ předpokládá následující zlepšení bez dodatečných nákladů pro členské státy: zlepšení přítomnosti EIB na místě a změna jejího obchodního modelu směrem k modelu více zaměřenému na rozvojovou banku, postupné rozšíření působnosti EBRD do subsaharské Afriky a zvýšení kapacit Komise, Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) a delegací EU;

P.  vzhledem k tomu, že členské státy vyzvaly všechny evropské rozvojové banky a finanční instituce, aby na základě silných stránek a odborných znalostí každé instituce zvýšily svou spolupráci a koordinaci jak mezi sebou, tak s ostatními multilaterálními a mezinárodními finančními institucemi, a tím posílily efektivnost, viditelnost a dopad evropské struktury pro financování rozvoje a podnítily dále zapojení soukromého sektoru a přitom dále doplňovaly veřejný sektor a podporovaly jeho zapojení.

Zásady a cíle evropské struktury pro financování rozvoje

1.  bere na vědomí závěry Rady o posílení evropské struktury pro financování rozvoje a plán Komise na zlepšení evropské struktury pro financování rozvoje a zprávu o pokroku za rok 2021 ze dne 24. března 2022 (COM(2022)0139); zdůrazňuje klíčovou úlohu nástroje NDICI – Globální Evropa, EFSD+ a EAG při poskytování strategického rámce pro kombinované financování, snižování rizika u investic a záruk a při mobilizaci zdrojů ze soukromého sektoru s podporou rozpočtu EU, zejména vzhledem k vzrůstající geopolitické a hospodářské soutěži;

2.  zdůrazňuje, že evropská struktura pro financování rozvoje by měla zajistit účinnou, efektivní, soudržnou a inkluzivní strukturu, která se bude opírat o zásadu „politika na prvním místě“ jako základ struktury a bude v souladu se strategickými zájmy a hodnotami EU; trvá na tom, aby všichni partneři zajišťující provádění, kteří jsou součástí evropské struktury pro financování rozvoje a mají přístup k rozpočtovým prostředkům EU v rámci EFSD+, uplatňovali celou řadu norem, politik a postupů EU v oblasti sociálních věcí, lidských práv, zadávání veřejných zakázek, transparentnosti, životního prostředí a právního státu; vyzývá Evropskou komisi, aby posoudila a monitorovala dodržování těchto pravidel EU a informovala o něm; zdůrazňuje, že evropská struktura financování rozvoje určovaná především politikou by se měla řídit zásadami a cíli stanovenými v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030, Pařížskou dohodou a akčním programem z Addis Abeby a měla by přispívat k dosahování cílů udržitelného rozvoje; opakuje, že projekty, na nichž se podílejí aktéři evropské struktury pro financování rozvoje, musí projít kontrolou udržitelnosti v oblasti klimatu, životního prostředí a sociální oblasti s cílem minimalizovat případné škodlivé dopady a maximalizovat přínosy v uvedených oblastech v souladu se závazky EU a jejích členských států podle čl. 2 odst. 1 písm. c) Pařížské dohody; důrazně trvá na tom, aby operace v rámci nové evropské struktury pro financování rozvoje přispívaly ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se jí; v této souvislosti dále trvá na tom, aby operace, do nichž jsou zapojeny subjekty evropské struktury pro financování rozvoje, nefinancovaly odvětví, která podporují klimatickou krizi, ale naopak přispívaly k přechodu na udržitelnou výrobu energie; připomíná, že politická angažovanost EU by měla být zakotvena ve víceletém finančním rámci a plně se odrážet v evropské struktuře pro financování rozvoje;

3.  důrazně trvá na tom, že evropská struktura pro financování rozvoje musí posílit strategická partnerství mezi Evropskou unií a jejími globálními partnery v oblasti rozvoje; opakuje, že tato partnerství by měla být vždy založena na vzájemném respektu a důstojnosti, společných zájmech a hodnotách, zejména lidských právech, rovnosti žen a mužů, environmentální, sociální a klimatické odpovědnosti, zdraví a bezpečnosti, s cílem snížit nerovnosti a chudobu; opakuje, že tato partnerství by měla být vždy navazována v souladu s cíli udržitelného rozvoje a ve snaze o jejich dosažení; v této souvislosti poukazuje na mnohostranný vliv Putinova režimu a jeho podporu ze strany afrického kontinentu a vyzývá EU a její členské státy, aby oslovily tyto africké partnerské země a navázaly spolehlivá partnerství; vyzývá Komisi, aby do vytváření a provádění těchto partnerství zapojila organizace občanské společnosti a nevládní organizace, včetně místních organizací; zdůrazňuje, že předpokladem pro partnerské projekty financované prostřednictvím evropské struktury pro financování rozvoje je zajištění rozvojové a finanční adicionality, jakož i odpovědnosti zemí a účinnosti rozvoje; obhajuje politiky a iniciativy EU podporující koordinaci a spolupráci mezi členskými státy v oblasti rozvojové politiky a opatření EU, která doplňují a podporují iniciativy členských států; zdůrazňuje, že vymýcení chudoby (cíl udržitelného rozvoje č. 1), podpora dobrého zdraví a blahobytu (cíl udržitelného rozvoje č. 3), zajištění přístupu ke kvalitnímu vzdělání pro všechny (cíl udržitelného rozvoje č. 4), snižování nerovností (cíl udržitelného rozvoje č. 10) a podpora opatření v oblasti klimatu (cíl udržitelného rozvoje č. 13), se zvláštním důrazem na nejvíce marginalizované skupiny a na to, aby nikdo nezůstal pozadu, jsou v dnešním světě obzvláště naléhavými výzvami; dále trvá na tom, že je třeba přijmout více opatření k uspokojení investičních potřeb pro udržitelný oceánský průmysl, neboť cíl udržitelného rozvoje č. 14 týkající se „života pod vodou“ je stále jedním z nejvíce podfinancovaných cílů udržitelného rozvoje;

4.  zdůrazňuje propojení mezi humanitární pomocí, rozvojovou spoluprací a mírem; zdůrazňuje úlohu rozvoje pro předcházení konfliktům, zajištění trvalého ukončení konfliktů a upevnění krizového řízení; trvá na tom, že je důležité dále rozvíjet dobře uzpůsobené trojí propojení zaměřené na dlouhodobou obnovu zacílenou na lidi, strukturální a udržitelnou obnovu, aby bylo možné řešit složité problémy vleklých a předvídatelných krizí a násilných situací; připomíná, že bez míru a bezpečnosti není možný rozvoj a vymýcení chudoby, zatímco bez rozvoje a vymýcení chudoby nelze nastolit udržitelný mír ani zajistit bezpečnost lidí nebo států; dále konstatuje, že nedostatečná bezpečnost zhoršuje již existující zranitelnost rozvojových zemí a zvyšuje nedostatek finančních prostředků na dosažení cílů udržitelného rozvoje; bere na vědomí, že bezpečnost, právní stát a odolné instituce mají zásadní význam pro investice a udržitelný rozvoj; bere na vědomí činnost místních zúčastněných stran, včetně orgánů místní správy, organizací občanské společnosti, sociálních partnerů a církevních organizací, při řešení a zvládání konfliktů, která přispívá k míru a bezpečnosti; připomíná, že oficiální rozvojová pomoc by měla být vždy využívána v souladu s mezinárodně dohodnutými rozvojovými cíli a nástrojem NDICI – Globální Evropa;

5.  zdůrazňuje úlohu kolektivního a soudržného přístupu EU, který podporují a schvalují všechny členské státy EU, který je politicky promyšlený a přizpůsobený specifikům partnerské země a který by mohl účinně podpořit rozšíření systémů sociální ochrany, jež by byly v souladu s příslušnými úmluvami MOP, a základních veřejných služeb v rozvojových zemích; poukazuje na to, že takový přístup EU by pomohl učinit sociální ochranu jedním ze základů společenské smlouvy, což by otevřelo cestu k větší odolnosti; považuje kombinované financování za možnost ze souboru nástrojů pro financování rozvoje, která by mohla v podmínkách omezeného rozpočtu doplnit veřejné investice; žádá, aby se operace kombinování zdrojů omezily na oblasti, kde mohou přinést přidanou hodnotu místnímu hospodářství, a požaduje v této souvislosti pečlivé posouzení, zejména pokud jde o nejméně rozvinuté země, s cílem omezit dluhovou zátěž, zajistit základní veřejné služby, jako je zdravotnictví, vzdělávání a sociální ochrana, a neprohlubovat stávající nerovnosti;

6.  zdůrazňuje, že pro maximalizaci globální reakce EU na udržitelný růst, rozvoj a mír je zásadní soudržnost všech politik, strategií, iniciativ a finančních nástrojů EU, zejména nového nástroje NDICI – Globální Evropa, iniciativy Tým Evropa a nové strategie Global Gateway, jakož i úzké sladění se strategií EU pro soudržnost politik ve prospěch rozvoje a soudržnost politik ve prospěch udržitelného rozvoje; domnívá se, že evropská struktura pro financování rozvoje by měla zlepšit viditelnost EU a dopad jejího financování rozvoje ve světě, aby se zajistilo, že vnímaná role EU ve světě bude odpovídat rozsahu její podpory;

7.  je znepokojen tím, do jaké míry pandemie COVID-19 odhalila dlouhodobé strukturální příčiny nerovností v oblasti zdraví; je přesvědčen, že evropská struktura pro financování rozvoje by měla přispívat k investicím do odolných systémů veřejného zdraví, zdravotní péče a zdravotnických služeb a do výzkumu a vývoje nových zdravotnických technologií, jakož i vakcín a léčby a zaměřit se na nemoci, které se v rozvojových zemích opětovně vyskytují; vyzývá k tomu, aby byla prozkoumána možnost vytvoření platformy pro sdílení inovací, vzdělávání a odborné přípravy, znalostí a zkušeností, která by podporovala partnerství více zúčastněných stran, posilovala dialog mezi veřejným a soukromým sektorem a zkoumala inovativní podnikatelská řešení pro urychlení udržitelného rozvoje; zdůrazňuje úlohu veřejných a soukromých investic a partnerství veřejného a soukromého sektoru, jakož i význam mobilizace domácích zdrojů v partnerských zemích a účinnějšího využívání finančních prostředků EU pro překlenutí zjištěného nedostatku finančních prostředků ve výši 2,5 bilionu USD, jež chybí pro splnění cílů udržitelného rozvoje do roku 2030, a zároveň pro posílení řádné správy věcí veřejných a boj proti korupci;

Nadcházející výzvy

8.  zdůrazňuje, že za dosažení cílů udržitelného rozvoje nesou sdílenou odpovědnost rozvojové i rozvinuté země; zdůrazňuje, že finanční příspěvek EU na udržitelný rozvoj v partnerských zemích by měl těmto zemím umožnit přispět k jejich vlastnímu hospodářskému a sociálnímu rozvoji a k dosažení cílů udržitelného rozvoje; zdůrazňuje v této souvislosti prvořadý význam toho, aby měly tyto země rozvoj je vlastních rukou; má za to, že evropská struktura pro financování rozvoje a dlouho očekávaná strategie EU pro cíle udržitelného rozvoje musí odrážet a usnadnit koordinovaný a soudržný soubor vnitřních a vnějších politik a závazků EU, a to i prostřednictvím souboru stávajících nástrojů rozvojové politiky; zdůrazňuje, že veřejné a soukromé financování musí být v souladu s cíli udržitelného rozvoje a Pařížskou dohodou; v této souvislosti vyjadřuje politování nad tím, že Komise dosud nevypracovala integrovanou a ucelenou strategii provádění cílů udržitelného rozvoje, což představuje značnou výzvu, pokud jde o ambici dosáhnout soudržnosti politik, neboť chybí jasné, měřitelné a časově ohraničené cíle pro celou EU a pro všechny cíle udržitelného rozvoje jako referenční bod pro podávání zpráv;

9.  domnívá se, že evropská struktura pro financování rozvoje by měla být založena na odborných znalostech a stávajících sítích všech svých různých aktérů (tj. EIB, EBRD, evropských rozvojových finančních institucí a dalších aktérů); uznává pokrok a zlepšení, jichž bylo v souvislosti s budoucí evropskou strukturou pro financování rozvoje od závěrů Rady dosaženo, konstatuje však, že současný stav se stále vyznačuje nedostatečným politickým řízením a koordinací, jakož i roztříštěností, zdvojováním a zbytečnou konkurencí mezi výše uvedenými aktéry; vyzývá k dalšímu úsilí o lepší koordinaci a spolupráci, aby se stávající systém stal účinnějším a kooperativním a aby bylo zajištěno optimální využívání zdrojů, které by využívalo příslušné geografické, odvětvové a finanční odborné znalosti klíčových partnerů, aby se dosáhlo lepší návratnosti peněz daňových poplatníků EU a silnějšího dopadu na rozvoj;

10.  uznává, že je třeba posílit a zlepšit institucionální strukturu EU a řešit její „deficit účinnosti rozvoje“, snížit náročnou byrokratickou koordinaci a posílit institucionální flexibilitu s cílem maximalizovat potenciál evropské struktury pro financování rozvoje a zvýšit její dopad na rozvoj;

11.  vyzývá Komisi, aby pracovala na účinném řízení strategie Global Gateway, kterou je třeba rozvíjet pod celkovým vedením předsedkyně Komise, a aby v tomto ohledu úzce koordinovala svou činnost s vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedou Komise, ESVČ, Radou a Evropským parlamentem; zdůrazňuje, že strategie by měla být v souladu s evropskou strukturou pro financování rozvoje a že využívání finanční rezervy na nové výzvy a priority nástroje NDICI – Globální Evropa pro financování není vhodné; vyzývá Komisi, aby poskytla další informace o svém výpočtu pákového poměru pro investiční operace nedávno strategie Global Gateway EU;

12.  je znepokojen tím, že v regulačních iniciativách EU systematicky chybí klíčové prvky zásady soudržnosti politik ve prospěch udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že je třeba vyvinout větší úsilí o plné dodržování zásad soudržnosti politik ve prospěch udržitelného rozvoje, aby bylo dosaženo cílů účinnosti pomoci; trvá na tom, že mechanismy pro zajištění soudržnosti politik ve prospěch udržitelného rozvoje musí být zakotvené v evropské struktuře pro financování rozvoje; vyzývá k zvýšení počtu hodnocení dopadů ex ante a k vytvoření systému včasného varování před nesrovnalostmi v politikách delegací EU; doporučuje, aby všechny příslušné orgány EU a členské státy, a to i na nejvyšší politické úrovni, systematičtěji a účinněji využívaly zásadu soudržnosti politik ve prospěch udržitelného rozvoje a aby ji začleňovaly do tvorby a provádění nejrůznějších politik EU, aby se zajistilo, že nebudou mít negativní vliv na dosahování cílů udržitelného rozvoje; připomíná, že mechanismy soudržnosti politik ve prospěch udržitelného rozvoje by měly uplatňovat také EIB, EBRD, DFI a jejich prostředníci; zdůrazňuje, že v zájmu dosažení cílů udržitelného rozvoje je třeba začlenit problematiku soudržnosti politik ve prospěch udržitelného rozvoje zejména do vnějších politik EU a zabývat se jí;

13.  oceňuje úsilí Komise o zlepšování právní úpravy s cílem vytvořit dlouhodobě udržitelné investice, které podporují zdraví a blahobyt lidí i planety a které chrání lidská práva; požaduje, aby evropská struktura pro financování rozvoje byla v souladu s budoucími právními předpisy EU o náležité péči a odpovědnosti podniků, které zajistí, aby podniky dodržovaly normy v oblasti lidských práv a vývoj právních předpisů, povinnou náležitou péči a dodržování mezinárodních závazků v oblasti podnikání a lidských práv; zdůrazňuje, že evropská struktura pro financování rozvoje musí splňovat nejvyšší standardy transparentnosti a odpovědnosti; vyzývá členy evropské struktury pro financování rozvoje, aby posílili náležitou péči při svých operacích, zajistili smysluplné konzultace s místním obyvatelstvem v průběhu realizace projektů, dále rozvíjeli své odborné znalosti v oblasti rozvoje a specializované kapacity a lidské zdroje v terénu, uplatňovali začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a chránili lidská práva při všech operacích, byli vybaveni důkladnými mechanismy odpovědnosti vůči postiženým komunitám a pečlivě sledovali nedostatky svého zapojení a úlohu svých prostředníků v projektech, které mají negativní dopad na místní obyvatelstvo v rozvojových zemích, a podávali o nich zprávy;

14.  znovu potvrzuje, že všichni prováděcí partneři a finanční zprostředkovatelé zapojení do projektů spojených se zárukami EU nebo financovaných z rozpočtu EU musí plně dodržovat normy, politiky, pravidla a postupy EU v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí, daní, transparentnosti, boje proti podvodům a boje proti korupci; vyzývá Evropský účetní dvůr, aby plně kontroloval operace zajištěné zárukami z rozpočtu EU a pravidelně o nich podával zprávy, a aby se zabýval případnými nedostatky ve svých pracovních metodách, které mu v tom v současnosti brání; zdůrazňuje, že je důležité včas provést nezávislé hodnocení přístupu EFSD+ a přístupu „tým Evropa“ s cílem posoudit jejich účinnost, výkonnost a dopad na rozvoj;

15.  poznamenává, že přístup „tým Evropa“ vznikl v reakci na pandemii COVID-19; domnívá se, že přístup „tým Evropa“ by měl hrát klíčovou úlohu v dalším zlepšování strategické spolupráce a globální koordinace, soudržnosti a účinnosti rozvojového úsilí, a to především na úrovni partnerských zemí, ale i na úrovni EU a úrovni členských států včetně regionální úrovně; očekává silnější politické směřování a zaměření a silnější mechanismy komunikace a zviditelnění, pokud jde o nástroj EFSD+/NDICI – Globální Evropa; dále trvá na vhodném zavedení kontrolního mechanismu Evropského parlamentu, aby byla zajištěna demokratická legitimita činností „týmu Evropa“;

16.  vyzývá Komisi, aby navrhla silný politický směr EU v oblasti rozvojové politiky a koordinovala evropskou strukturu pro financování rozvoje způsobem, který by umožnil další sladění činností rozvojových finančních institucí EU v rámci nové otevřené, kooperativní, transparentní a inkluzivní struktury s cílem dosáhnout cílů rozvojové politiky EU, posílit úzká partnerství s regiony a přispět k jejich rozvoji;

17.  zdůrazňuje, že proces plánování nástroje NDICI – Globální Evropa poskytuje příležitost k lepšímu využívání rozpočtových záruk EU, zejména EFSD+; zdůrazňuje, že budoucí struktura pro financování by měla umožňovat účast všech zainteresovaných subjektů v oblasti financování rozvoje, včetně malých a středních subjektů a rozvojových bank a zúčastněných stran mimo EU; vyzývá v této souvislosti k vytvoření stabilních rovných podmínek, pokud jde o správu EFSD+ a přístup ke zdrojům EU; zdůrazňuje význam odpovídajícího rámce pro řízení rizik a účinného řízení a dohledu nad prováděním nástrojů financování rozvoje; vyzývá Komisi, aby účinněji využívala své stávající zdroje odborných znalostí v oblasti bankovnictví a své finanční a technické kapacity;

18.  vítá zveřejnění prvního plánu Komise na zlepšení evropské struktury pro financování rozvoje a zprávu o pokroku za rok 2021; připomíná, že nástroj NDICI – Globální Evropa vyžaduje, aby Komise informovala Radu a Parlament o složení, mandátu a jednacím řádu skupiny pro technické posuzování a aby zajistila nestrannost a neexistenci střetu zájmů u jejích členů; naléhavě vyzývá Komisi, aby zavedla podobná opatření k zajištění transparentnosti a nestrannosti skupiny odborníků na vysoké úrovni, která poskytne Komisi doporučení ohledně dalšího urychlení toku soukromého kapitálu do zemí s nízkými a středními příjmy;

19.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že evropská struktura pro financování rozvoje bude usilovat o obnovení mnohostranného systému financování rozvoje s cílem pomoci ukončit neudržitelné úvěrové praktiky některých zemí působících mimo tento systém, které nejen ohrožují rovné podmínky, jež EU a další země dodržují, ale také dramaticky zvyšují již tak vysoký vnější dluh mnoha rozvojových zemí, které se staly ještě zranitelnějšími v důsledku pandemie COVID-19; v této souvislosti zdůrazňuje, že vojenská agrese Ruska na Ukrajině dále zhoršuje dluhovou zátěž v mnoha rozvojových zemích; zdůrazňuje, že nejméně rozvinuté země nejsou schopny plnit cíle udržitelného rozvoje bez finanční podpory, a proto důrazně vyzývá k přijetí opatření ke zmírnění dluhového břemene v souladu se závazky v oblasti udržitelnosti;

20.  domnívá se, že taxonomie EU by měla přispět k přesměrování kapitálových toků do udržitelných investic a mezi kritéria, která je třeba zohlednit při řízení rizik, zavést udržitelnost; vyzývá Komisi, aby dále rozvíjela taxonomii EU a podporovala rozvojové finanční instituce na úrovni EU i členských států, jakož i soukromé subjekty působící v oblasti rozvoje, aby sladily své činnosti, zejména v rozvojových zemích, s cíli udržitelného rozvoje a cíli Pařížské dohody;

Evropské a vnitrostátní finanční instituce

21.  znovu potvrzuje zvláštní úlohu EIB v rámci EU a na celém světě, jak je stanovena v článku 209 Smlouvy o fungování Evropské unie a v článku 36 nařízení o Nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa; zdůrazňuje důležitou úlohu EIB, která spočívá v realizaci investic EU a partnerství s Komisí při provádění strategie Global Gateway;

22.  uznává stěžejní úlohu EIB v rámci Zelené dohody pro Evropu a udržitelné modré ekonomiky a její významný přínos k hospodářské reakci EU na pandemii COVID-19; vyzývá EU, aby dále maximalizovala potenciál EIB coby nástroje k posílení strategické autonomie EU a prosazovala zájmy její vnější politiky a priority ve vztazích se zeměmi mimo EU; vyzývá EIB, aby zlepšila své politiky a postupy a aby zlepšila svou transparentnost, zejména tím, že provede doporučení evropské veřejné ochránkyně práv, aby „podnikla několik kroků v oblasti transparentnosti s cílem umožnit veřejnosti snadněji pochopit potenciální dopad projektů, které financuje, na životní prostředí“, jak je uvedeno ve věcech 1065/2020/PB, 1251/2020/PB a 1252/2020/PB;

23.  vítá zřízení EIB Global, kterou EIB definovala jako specializovanou pobočku pro rozvoj v rámci skupiny EIB, která funguje od 1. ledna 2022; vyzývá EIB, aby posílila svou přítomnost v této oblasti a současně využívala možnou součinnost s ESVČ, delegacemi EU, EBRD a dalšími evropskými rozvojovými finančními institucemi; poukazuje na to, že nedostatek informací o tom, jak je složka EIB Global financována, ohrožuje od samého počátku její mandát, a to i s ohledem na závazky tohoto nového subjektu, pokud jde o rozvojové cíle; vyzývá proto k vytvoření konkrétního a silného mandátu pro rozvoj nové složky EIB Global; očekává, že tato nová struktura a její poradní výbor, její cíle a rozpočtová ustanovení, organizační fungování a konkrétní cíle této složky, jakož i její koordinační mechanismy s dalšími institucemi finančního rozvoje budou plně transparentní, a to i prostřednictvím proaktivního zveřejňování dokumentů, zajištění smysluplného zastoupení přijímajících zemí a pravidelných výměn s Evropským parlamentem a otevřeného dialogu se zúčastněnými stranami, zejména s organizacemi občanské společnosti a místními subjekty;

24.  vybízí EIB, aby se nadále aktivně podílela na rozvoji plánování, monitorování a hodnocení na úrovni států, spolu s delegacemi EU a prostřednictvím spolufinancování s rozvojovými finančními institucemi; vyzývá k větší koordinaci mezi Komisí a ESVČ a delegacemi EU s cílem usnadnit diskuse a spolupráci s příslušnými aktéry na místě, aby bylo možné určit projekty, které nejlépe splňují cíle účinnosti rozvoje;

25.  vybízí EIB a EBRD, aby dále posilovaly svou doplňkovost a své obchodní modely prostřednictvím iniciativ zaměřených na větší vzájemnou závislost, neboť potřeby jsou větší než jejich společné zdroje; vyzývá EIB a EBRD, aby svou práci koordinovaly různými způsoby a vyjasnily si dělbu práce s cílem pomoci každé bance zaměřit se na její příslušné klíčové pravomoci, čímž se zabrání zdvojování a omezování; konstatuje, že je třeba přizpůsobit pracovní metody a nástroje EIB a EBRD investičním potřebám v Africe, zejména s cílem usnadnit rozsáhlé investice, a zároveň zachovat podporu EU místním projektům menšího rozsahu; poukazuje na to, že je zásadní, aby byly evropské investice doprovázeny viditelnou přítomností EU a neustálým politickým dialogem; konstatuje, že evropská struktura pro financování rozvoje musí maximalizovat výhody různých strukturálních prostředí a pracovních metod stávajících evropských rozvojových bank a finančních institucí, aby se zvýšila účinnost příspěvku EU k udržitelnému rozvoji; očekává, že EIB, EBRD a další evropské rozvojové finanční instituce zajistí a poskytnou důkazy v podobě předběžného posuzování dopadů o tom, že každý projekt, a zejména projekty kombinovaného financování, přispívají k plnění rozvojových cílů EU, včetně cílů týkajících se nejméně rozvinutých zemí, a splňují mezinárodní normy v oblasti lidských práv; vyzývá Komisi, EIB, EBRD a evropské rozvojové finanční instituce k zajištění toho, aby jejich poradenské týmy a týmy technické pomoci byly vybaveny tak, aby posílily rovnost žen a mužů;

26.  vyzývá Komisi, členské státy, EIB, Evropskou banku pro obnovu a rozvoj a další evropské rozvojové banky a finanční instituce, včetně menších rozvojových finančních institucí, aby posílily svou spolupráci při dosahování cílů Agendy 2030, zejména v rámci nástroje NDICI – Globální Evropa a jeho cílů, a to i v celosvětovém měřítku, a aby je vybízely ke sdružování zdrojů a financování a ke zlepšení koordinace a komunikace v rámci společných projektů, a to využitím jejich příslušných finančních odborných znalostí; vyzývá Komisi, aby hrála významnější úlohu při poskytování technické pomoci, pokud jde o projekty, a pomoci rozvojovým finančním institucím a dalším aktérům v oblasti rozvoje při koordinaci; vyzývá k inkluzivnímu přístupu k menším rozvojovým finančním institucím členských států, pokud jde o přístup k financování v rámci evropské struktury financování rozvoje;

27.  zdůrazňuje význam účinnějšího využívání synergií a lepší harmonizace finančních iniciativ EBRD, EIB a dalších rozvojových finančních institucí, které se zaměřují na země evropského sousedství, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat kandidátským zemím EU; v souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině připomíná, že evropské financování v sousedních a kandidátských zemích je nepostradatelnou součástí reforem nezbytných ke splnění přístupových kritérií v souladu se zájmy zahraniční politiky EU;

28.  vyzývá EIB, aby úžeji spolupracovala s Africkou rozvojovou bankou a posoudila výhody zřízení společné dceřiné společnosti v návaznosti na provádění stávajícího akčního plánu partnerství mezi EIB a Africkou rozvojovou bankou; vyzývá EIB, aby informovala Parlament o dalších přijatých krocích; zdůrazňuje, že je třeba financovat dlouhodobé investice, které podporují udržitelný rozvoj, a stavět na dosavadní spolupráci s cílem dále rozvíjet příležitosti k udržitelnému rozvoji pro africký kontinent; vybízí k vytvoření projektových a poradenských center, která budou provozována společně EIB a Africkou rozvojovou bankou, s cílem vytvořit účinná kontaktní místa poskytující poradenství místním subjektům a umožňující zahájení projektů a lépe reagovat na rozvojové potřeby na místě a zlepšit místní odpovědnost za společné rozvojové projekty; vyzývá v této souvislosti k podpoře rozvoje místního soukromého sektoru v Africe, zejména poskytnutím většího množství finančních prostředků africkým mikropodnikům a malým a středním podnikům;

29.  zdůrazňuje v této souvislosti, že k dosažení trvalého dopadu na rozvoj je obecně zapotřebí místní odpovědnosti a inkluzivního přístupu založeného na spolupráci, který by měl být podpořen pevným rámcem pro systematické konzultace zúčastněných stran a příjemců na místní úrovni; žádá Komisi, aby posoudila, jak by bylo možné dále zlepšit rámec pro systematické konzultace zúčastněných stran a příjemců na místní úrovni;

30.  vyzývá rozvojové finanční instituce členských států, aby dále rozšířily finanční začlenění s cílem podpořit přístup k udržitelnému financování pro ty, kteří to nejvíce potřebují, včetně žen, neboť to přispívá k posílení jejich ekonomického postavení; požaduje v této souvislosti, aby evropská struktura pro financování rozvoje přispěla k plnému provádění třetího akčního plánu EU pro rovnost žen a mužů; připomíná cíl, aby alespoň 85 % činností mělo za hlavní nebo významný cíl rovnost žen a mužů, přičemž alespoň 5 % těchto činností by mělo mít genderovou rovnost a práva žen a dívek a upevňování jejich postavení jako hlavní cíl; vyzývá k tomu, aby všechny operace evropské struktury pro financování rozvoje měly povinnost shromažďovat údaje rozčleněné podle pohlaví a zahrnovat hodnocení dopadu na rovnost žen a mužů ex ante i ex post;

31.  vybízí všechny rozvojové banky a instituce, aby přijaly udržitelné závazky a odvážné investice v souladu s cíli rozvojové politiky, zejména pokud jde o snižování nerovností a vymýcení chudoby, spíše než pokud jde o návratnost investic; uznává proto, že je důležité podporovat rizikovější investice v náročnějších rozvojových prostředích, jako jsou nestabilní země nebo země zasažené konfliktem, a v sektorech s nedostatečným pokrytím, jako je klima, biologická rozmanitost, vzdělávání a zdravotnictví; zároveň zdůrazňuje, že je třeba minimalizovat veškerá související rizika pro rozpočet EU, jako je zvýšená poptávka po rozpočtových zárukách EU, a zachovat vysoký úvěrový rating EIB; zdůrazňuje, že rozvojové finanční instituce jsou vybízeny k tomu, aby ve svých investičních programech přijímaly větší riziko prostřednictvím fondu EFSD+, aby se tak finanční prostředky dostaly i k nejzranitelnějším ekonomikám; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby hrála v oblasti rozvoje větší úlohu při zajišťování měřitelného a doplňkového vlivu, aniž by to však způsobovalo narušení místního trhu nebo nekalou hospodářskou soutěž s místními hospodářskými subjekty, a aby více napomáhala rozvoji na dodavatelské straně projektů tím, že bude podporovat přípravu projektů a asistovat při koordinaci rozvojovým finančním institucím, se začleněním těch menších z nich;

32.  uznává význam a potenciál rozvojových bank členských států v rámci evropské struktury pro financování rozvoje; je však znepokojen úlohou zprostředkovatelů, kteří spolupracují s rozvojovými finančními institucemi, zejména pokud jde o hlášené případy porušování lidských práv; zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou může hrát rozvoj místního soukromého sektoru v subsaharské Africe, pokud jde o posilování postavení partnerských zemí na cestě k udržitelnému rozvoji;

33.  vyzývá Komisi, aby každoročně podávala zprávy o iniciativách týmu Evropa na základě kvantitativních a kvalitativních ukazatelů v rámci nástroje NDICI – Globální Evropa a zároveň vyhodnotila mobilizované zdroje, rozvojové plánování a dopad, harmonizaci a uplatňování norem EU, perspektivu integrace EU a zapojení členských států; trvá na tom, aby tyto zprávy byly sdíleny s Parlamentem a zveřejňovány; zdůrazňuje, že Parlament musí hrát klíčovou úlohu, pokud jde o kontrolu politických cílů a očekávaných výsledků iniciativ týmu Evropa, a to jak na obecné úrovni, tak na úrovni projektů, a musí zajistit, aby činnost iniciativ týmu Evropa fungovala souběžně se stávajícími mechanismy a aby víceleté orientační programy spíše doplňovala, než je rozšiřovala;

34.  opakuje, že institucionální kontrola a dohled nad financováním EU podporuje demokratickou diskusi a pomáhá zvyšovat důvěryhodnost a transparentnost EU; zdůrazňuje v tomto ohledu důležitou úlohu Parlamentu a jeho kontrolní úlohu v rámci nástroje NDICI – Globální Evropa; vyzývá k přijetí povinností, které zajistí náležité zviditelnění provádění evropské struktury pro financování rozvoje; vyzývá Komisi, aby v případě, že tyto povinnosti nejsou splněny, přijala vhodná a včasná opatření; vyzývá Evropský účetní dvůr, aby pravidelně vypracovával zprávy o provádění evropské struktury pro financování rozvoje, které budou zveřejňovány a povedou k politickým doporučením, včetně opatření ke zlepšení; vyjadřuje politování nad nedostatečným informováním široké veřejnosti o úloze EU, pokud jde o poskytování podpory místním komunitám, a vybízí k lepší komunikaci s veřejností;

35.  vyzývá Komisi a instituce evropské struktury pro financování rozvoje, aby podporovaly transparentnost svých zadávacích řízení; připomíná, že podniky z EU by měly mít možnost soutěžit za rovných podmínek s podniky, které sídlí v zemích mimo EU;

36.  zdůrazňuje, že včasné získávání relevantních, konzistentních a srovnatelných informací má zásadní význam pro měření pokroku a skutečných výsledků a pro určení toho, zda bylo financování rozvoje EU účinné a zda doplňovalo jiné financování; vyjadřuje politování nad tím, že pro EFSD+ neexistuje jednotný rámec pro podávání zpráv a měření výsledků se srovnatelnými ukazateli; vybízí Komisi, aby vytvořila takový rámec, který by umožnil harmonizovat řízení výsledků; vyzývá Komisi, aby Parlament informovala o obsahu a provádění tohoto rámce;

37.  se zájmem očekává zvláštní zprávu Evropského účetního dvora o plánování rozvojové pomoci, která posoudí, zda byla rozvojová pomoc EU na období 2021–2027 přidělována v souladu s jasně vymezenou strategií; zdůrazňuje, že je důležité posoudit adicionalitu kombinovaného financování s cílem určit účinnost těchto nástrojů při dosahování výsledků v oblasti rozvoje a politických cílů založených na hodnotách EU; vyzývá Evropský účetní dvůr, aby zvážil provedení tohoto posouzení;

Financování rozvoje

38.  trvá na tom, aby členské státy dostály svému závazku vydat 0,7 % svého hrubého národního důchodu na oficiální rozvojovou pomoc; je znepokojen tím, že v roce 2020 činila oficiální rozvojová pomoc vyspělých ekonomik v průměru pouze 0,32 % jejich hrubého národního důchodu, což je méně než polovina závazku ve výši 0,7 %, kterého dosáhly pouze čtyři členské státy; zdůrazňuje, že dopad vojenské agrese Ruska na Ukrajině na vládní výdaje po celém světě bude vyvíjet další tlak na rozpočty vyčleněné na pomoc, které jsou již nyní nízké; konstatuje, že členské státy, které přistoupily k EU po roce 2002, se zavázaly, že budou usilovat o zvýšení poměru oficiální rozvojové pomoci k hrubému národnímu důchodu na 0,33 %; vítá úsilí, které tyto i další členské státy dosud vynaložily na postupné zvyšování svých výdajů na oficiální rozvojovou pomoc; vybízí je, aby v tomto směru pokračovaly; vyzdvihuje důležitou úlohu oficiální rozvojové pomoci jako katalyzátoru změny a páky pro aktivaci dalších zdrojů; domnívá se, že EU by měla usilovat o zachování svého postavení světového lídra v oblasti oficiální rozvojové pomoci; připomíná, že nejméně 93 % výdajů v rámci nástroje NDICI – Globální Evropa musí splňovat kritéria pro oficiální rozvojovou pomoc;

39.  zdůrazňuje význam závazku EU mobilizovat zdroje na opatření v oblasti klimatu a úlohu EIB a dalších členů evropské struktury pro financování rozvoje, pokud jde o dosahování pokroku v této oblasti; bere na vědomí závazek Rady nasměrovat evropskou strukturu pro financování rozvoje k dosažení Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, cílů udržitelného rozvoje a Pařížské dohody s cílem omezit globální oteplování na 1,5 °C; připomíná globální cíl nástroje NDICI – Globální Evropa týkající se výdajů souvisejících s klimatem ve výši 30 % a cíl do roku 2024 vynaložit 7,5 % HDP na biologickou rozmanitost, jak je stanoveno ve víceletém finančním rámci; vyjadřuje politování nad skutečností, že Komise ve svém plánu neuvádí konkrétnější závazky týkající se cílů politiky v oblasti klimatu, a očekává, že to bude napraveno v nadcházejícím programovém dokumentu; vyzývá k zákazu všech operací financujících odvětví, která přispívají ke klimatické krizi, zejména odvětví fosilních paliv; uznává, že evropská struktura pro financování rozvoje by měla zahrnovat všechny regiony a partnerské země, přičemž uznává, že značná část investic směřuje na západní Balkán a do východního a jižního sousedství;

40.  uznává úlohu místních mikropodniků, malých a středních podniků, družstev, podnikatelských modelů podporujících začlenění a výzkumných ústavů coby hnací síly růstu, zaměstnanosti a inovací na místní úrovni, která následně přispěje ke splnění cílů udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že je třeba zjednodušit přístup k financování, posílit začlenění a podporovat menší subjekty, mimo jiné zlepšením dostupnosti příslušných veřejně dostupných údajů; zdůrazňuje, že místní malé a střední podniky proto musí mít v rámci evropské struktury pro financování rozvoje snadný přístup k finančním službám; konstatuje, že politiky EU musí podporovat spolupráci společností a podniků, zejména malých a středních podniků, aby hrály aktivní úlohu v iniciativách přispívajících k udržitelnému rozvoji v rozvojových zemích;

41.  vyzývá Komisi, aby v rámci nástroje NDICI – Globální Evropa vytvořila vazbu mezi možnými aktivitami snižujícími rizika a finanční podporou přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě, zejména pro účely vytvoření řádné infrastruktury a odborné přípravy pro učitele s cílem usnadnit dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 4;

42.  poukazuje na zvláštní význam investic EU v oblasti udržitelného zemědělství, včetně agroekologických postupů, kde chybí soukromé a veřejné investice; zdůrazňuje, že místní zemědělci, drobní zemědělci a rodinné zemědělské podniky musí mít přístup k finančním službám, a zejména k mikrofinancování;

43.  konstatuje, že nedostatečný přístup na trh v důsledku problémů s konektivitou je jednou z hlavních překážek potravinového zabezpečení v mnoha afrických regionech; domnívá se, že investice EU v této oblasti by mohly mít silný dopad;

44.  bere na vědomí dvoupilířové řešení pro řešení daňových problémů vyplývajících z digitalizace a globalizace ekonomiky, na němž se dohodli členové inkluzivního rámce pro řešení BEPS OECD/G20; vyzývá EU a její členské státy, aby zajistily účinné uplatňování dohodnuté globální minimální sazby daně z příjmů právnických osob ve výši 15 % pro nadnárodní společnosti; zdůrazňuje, že podle odhadů se očekává, že tato minimální daň z příjmu právnických osob přinese ročně dodatečné celosvětové daňové příjmy ve výši přibližně 150 miliard USD;

45.  vyzývá Komisi, aby podporovala mezinárodní spolupráci v daňových záležitostech, pokud jde o boj proti daňovým únikům, nezákonným finančním tokům a korupci, s cílem podpořit účelové a udržitelné financování rozvoje, které přispívá ke snižování nerovností a chudoby;

o
o   o

46.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a OSN.

(1) Úř. věst. C 25, 30.1.2008, s. 1. (2) Úř. věst. C 210, 30.6.2017, s. 1. (3) Úř. věst. C 494, 8.12.2021, s. 80. (4) Úř. věst. C 132, 24.3.2022, s. 88. (5) Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1. (6) Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2022 o výsledcích modernizace Smlouvy o energetické chartě (2022/2934(RSP))

P9_TA(2022)0421 RC-B9-0498/2022

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o energetické chartě, která byla podepsána v roce 1994 a vstoupila v platnost v roce 1998,

–  s ohledem na proces modernizace Smlouvy o energetické chartě, který byl zahájen v roce 2017, a na návrh EU na její modernizaci,

–  s ohledem na dohodu přijatou dne 12. prosince 2015 na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu v Paříži (Pařížská dohoda),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 s názvem Zelená dohoda pro Evropu (COM(2019)0640),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“)(1),

–  s ohledem na doporučení Komise (EU) 2021/1749 ze dne 28. září 2021 k zásadám „energetická účinnost v první řadě“: od principů k praxi(2) a na k němu připojené pokyny,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (dále jen „směrnice o obnovitelných zdrojích energie“)(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti(4),

–  s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie, zejména na jeho posudek 2/15 ze dne 16. května 2017 k dohodě o volném obchodu mezi Evropskou unií a Singapurskou republikou(5), rozsudek ze dne 6. března 2018 ve věci C-284/16 (předběžné rozhodnutí ve věci Slovenská republika v. Achmea BV)(6), posudek 1/17 ze dne 30. dubna 2019 ke komplexní dohodě o hospodářské a obchodní spolupráci mezi Kanadou a EU a jejími členskými státy(7), rozsudek ze dne 2. září 2021 ve věci C-741/19 (předběžné rozhodnutí ve věci Moldavská republika v. Komstroy LLC)(8) a rozsudek ze dne 26. října 2021 ve věci C-109/20 (předběžné rozhodnutí ve věci Polská republika v. PL Holdings Sàrl)(9),

–  s ohledem na mandát, který byl v roce 2017 udělen pracovní skupině III Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL) k práci na reformě urovnávání sporů mezi investorem a státem,

–  s ohledem na rozhodnutí Itálie odstoupit od Smlouvy o energetické chartě ke dni 1. ledna 2016,

−  s ohledem na návrh zákona o ukončení Smlouvy o energetické chartě, který přijala polská vláda dne 10. srpna 2022 a který dne 25. srpna 2022 postoupila polskému parlamentu,

−  s ohledem na oznámení španělské vlády ze dne 12. října 2022, nizozemské vlády ze dne 19. října 2022, francouzské vlády ze dne 21. října 2022, slovinské vlády ze dne 10. listopadu 2022, německé vlády ze dne 11. listopadu 2022 a lucemburské vlády ze dne 18. listopadu 2022 o záměru odstoupit od Smlouvy o energetické chartě,

–  s ohledem na dohodu o ukončení platnosti dvoustranných dohod o investicích mezi členskými státy Evropské unie, která byla podepsána dne 5. května 2020(10),

−  s ohledem na svá nejnovější usnesení, zejména na usnesení ze dne 23. června 2022 o budoucnosti mezinárodní investiční politiky EU(11) a na usnesení ze dne 20. října 2022 o konferenci OSN o změně klimatu v roce 2022 v Šarm aš-Šajchu, Egypt (COP27)(12),

−  s ohledem na skutečnost, že se v Radě nepodařilo dosáhnout kvalifikované většiny ve prospěch modernizace Smlouvy o energetické chartě jako základu pro postoj EU na 33. zasedání Konference energetické charty,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. října 2022 o dohodě mezi členskými státy, Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii o výkladu Smlouvy o energetické chartě (COM(2022)0523),

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Smlouva o energetické chartě je mezinárodní dohodou; vzhledem k tomu, že smlouva byla podepsána v prosinci 1994 a vstoupila v platnost v dubnu 1998; vzhledem k tomu, že Smlouva o energetické chartě má 53 signatářů a smluvních stran, včetně Evropské unie, Euratomu a všech jeho členských států s výjimkou Itálie, která od této smlouvy v roce 2016 odstoupila; vzhledem k tomu, že EU a její členské státy představují více než polovinu hlasujících členů Smlouvy o energetické chartě;

B.  vzhledem k tomu, že původním cílem Smlouvy o energetické chartě bylo vytvořit fórum pro spolupráci mezi Východem a Západem v oblasti energetiky, ochrany investic, obchodu a tranzitu; vzhledem k tomu, že ustanovení smlouvy o ochraně investic nebyla od  90. let 20. století aktualizována a neodpovídají novým standardům stanoveným v rámci reformovaného přístupu EU k investiční politice; vzhledem k tomu, že nedošlo k žádnému pokusu začlenit naléhavé zmírňování změny klimatu a postupné ukončování investic do fosilních paliv do roku 2018;

C.  vzhledem k tomu, že členské státy mají přibližně 1 500 dvoustranných investičních smluv ratifikovaných před Lisabonskou smlouvou, které stále chrání investice do fosilních paliv, zahrnují starou podobu urovnávání sporů mezi investorem a státem a obsahují zastaralá ustanovení a mechanismy, které nejsou slučitelné s hodnotami a právními zásadami EU; vzhledem k tomu, že žádná z nových mezinárodních dohod o investicích vycházejících z moderního přístupu, které EU vyjednala po Lisabonské smlouvě, nevstoupila v platnost;

D.  vzhledem k tomu, že odvrácení závažných klimatických krizí a ochrana naší energetické bezpečnosti budou vyžadovat urychlení procesu postupného ukončování používání fosilních paliv a rychlý přechod na energii z obnovitelných zdrojů;

E.  vzhledem k tomu, že cílem Zelené dohody pro Evropu je reagovat na výzvy spojené se změnou klimatu a zhoršováním stavu životního prostředí; vzhledem k tomu, že k tomuto cíli musí přispívat všechna politická opatření EU, včetně investiční politiky;

F.  vzhledem k tomu, že Mezivládní panel pro změnu klimatu ve své zprávě o zmírňování změny klimatu na rok 2022 vydané v dubnu 2022 označil Smlouvu o energetické chartě za „závažnou překážku zmírňování změny klimatu“;

G.  vzhledem k tomu, že transformace energetiky vyžaduje urychlení celosvětových investic do čisté energie a pobídky pro evropské energetické společnosti, aby investovaly do energie z obnovitelných zdrojů;

H.  vzhledem k tomu, že s ohledem na rostoucí právní a politické obavy v souvislosti se Smlouvou o energetické chartě byl pod vedením EU a jejích členských států v listopadu 2018 zahájen proces modernizace zaměřený na standardy ochrany investic, jakož i na omezení ochrany poskytované fosilním palivům a na podporu udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že dne 27. listopadu 2018 schválila Konference energetické charty seznam témat pro modernizaci; vzhledem k tomu, že Rada v červenci 2019 udělila Komisi mandát k jednání o modernizaci Smlouvy o energetické chartě; vzhledem k tomu, že v květnu 2020 EU předložila návrh na modernizaci Smlouvy o energetické chartě; vzhledem k tomu, že dne 15. února 2021 předložila EU sekretariátu energetické charty doplňující návrh na řešení otázky definice hospodářské činnosti v odvětví energetiky, známý také jako vynětí fosilních paliv;

I.  vzhledem k tomu, že smluvní strany dosáhly dne 24. června 2022 principiální dohody o modernizaci Smlouvy o energetické chartě; vzhledem k tomu, že změny této smlouvy zahrnují změny standardů Smlouvy o energetické chartě týkajících se ochrany investic a odkaz na právo zemí přijímat regulační opatření z důvodů, jako je ochrana životního prostředí nebo opatření v oblasti klimatu;

J.  vzhledem k tomu, že právní text konečné dohody dosud nebyl formálně zveřejněn, což je v rozporu s úrovní transparentnosti ostatních obchodních a investičních dohod EU;

K.  vzhledem k tomu, že od uzavření jednání Německo, Francie, Španělsko, Nizozemsko, Polsko, Slovinsko a Lucembursko, které dohromady představují více než 70 % obyvatelstva EU, oznámily svůj záměr odstoupit od Smlouvy o energetické chartě; vzhledem k tomu, že Itálie od této smlouvu odstoupila v roce 2016; vzhledem k tomu, že další členské státy o odstoupení nadále uvažují;

L.  vzhledem k tomu, že se v Radě nepodařilo dosáhnout kvalifikované většiny ve prospěch modernizace Smlouvy o energetické chartě jako základu pro schválení modernizace na Konferenci energetické charty v listopadu 2022; vzhledem k tomu, že modernizace byla proto z programu Konference energetické charty vypuštěna;

M.  vzhledem k tomu, že EU disponuje počtem hlasů, které se rovnají počtu jejích členských států, jež jsou smluvními stranami Smlouvy o energetické chartě; vzhledem k tomu, že členské státy mohou uplatnit své právo hlasovat jen tehdy, pokud jej neuplatní EU; vzhledem k tomu, že ratifikace členskými státy EU, které jsou smluvními stranami Smlouvy o energetické chartě, by musela proběhnout v souladu s jejich vnitrostátními ratifikačními pravidly a s rozdělením pravomocí mezi EU a členské státy;

N.  vzhledem k tomu, že v souladu s politickými směry Komise by před tím, než by EU mohla modernizovanou Smlouvu o energetické chartě prozatímně uplatňovat, musel k modernizaci smlouvy udělit souhlas Parlament; vzhledem k tomu, že Parlament by musel souhlasit s odstoupením EU od Smlouvy o energetické chartě;

O.  vzhledem k tomu, že znepokojivý počet sporů spojených s investicemi se týká environmentálních opatření; vzhledem k tomu, že na různé země, včetně členských států EU, byly podány žaloby v souvislosti s politikou v oblasti klimatu nebo spravedlivého přechodu; vzhledem k tomu, že Smlouva o energetické chartě je dohodou o ochraně investic, která vyvolává největší počet sporů; vzhledem k tomu, že v současné době se projednává více než 40 případů rozhodčích řízení ohledně investic v rámci EU; vzhledem k tomu, že podle sekretariátu energetické charty bylo k 1. červnu 2022 na základě Smlouvy o energetické chartě zahájeno nejméně 150 rozhodčích řízení v oblasti investic, z nichž jedna třetina se týká investic do fosilních paliv a 70 % z nich tvoří rozhodčí řízení v oblasti investic uvnitř EU založených na Smlouvě o energetické chartě;

P.  vzhledem k tomu, že Smlouva o energetické chartě je v současné době neslučitelná se Smlouvami EU, neboť investičním tribunálům umožňuje vykládat a uplatňovat právo EU bez zavedení potřebných záruk, které by zachovávaly regulační autonomii EU, a má nepříznivý vliv na fungování orgánů EU v souladu s ústavním rámcem EU;

Q.  vzhledem k tomu, že SDEU ve svém rozsudku ze dne 6. března 2018 ve věci C-284/16 (rozhodnutí o předběžné otázce ve věci Slovenská republika v. Achmea BV) rozhodl, že rozhodčí doložky mezi investorem a státem v mezinárodních dohodách uzavřených mezi členskými státy EU jsou v rozporu se Smlouvami EU a v důsledku toho je nelze uplatňovat ode dne, kdy se poslední ze smluvních stran dvoustranné dohody o investicích uvnitř EU stala členským státem EU; vzhledem k tomu, že na základě týchž zásad SDEU ve svém rozsudku ze dne 2. září 2021 ve věci C-741/19 (rozhodnutí o předběžné otázce ve věci Moldavská republika v. Komstroy LLC) rozhodl, že čl. 26 odst. 2 písm. c) Smlouvy o energetické chartě musí být vykládán v tom smyslu, že se nevztahuje na spory mezi členským státem EU a investorem z jiného členského státu EU týkající se investice uskutečněné tímto investorem v uvedeném členském státě; vzhledem k zavedené zásadě, že rozsudky SDEU se uplatňují ex tunc; vzhledem k tomu, že rozhodčí soudci nebrali tyto rozsudky SDEU ve svém rozhodování na vědomí;

R.  vzhledem k tomu, že EU se postavila do čela reformy investiční politiky; vzhledem k tomu, že po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost EU na naléhání Parlamentu a s jeho podporou schválila reformovaný model ochrany investic a rozhodla se nahradit urovnávání sporů mezi investorem a státem systémem investičních soudů, zahájila jednání o mnohostranném soudu pro investice, přijala právní předpisy k regulaci zahraničních subvencí, které narušují vnitřní trh, a přijala právní předpisy k prověřování přímých investic ze zahraničí; vzhledem k tomu, že tyto změny jsou důležitými kroky správným směrem, tj. k modernizované a udržitelné investiční politice; vzhledem k tomu, že pro pokrok v této reformní agendě je třeba ještě mnoho vykonat;

S.  vzhledem k tomu, že EU podporuje jednání, která probíhají v pracovní skupině III komise UNCITRAL, a zřízení mnohostranného soudu pro investice;

1.  bere na vědomí, že Smlouva o energetické chartě byla ostře kritizována jako překážka bránící přechodu na energii z obnovitelných zdrojů a ochraně energetické bezpečnosti v EU a jejích členských státech; pokládá Smlouvu o energetické chartě za zastaralý nástroj, který již neslouží zájmům Evropské unie, zejména pokud jde o cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality;

2.  vítá snahy EU a jejích členských států postavit se do čela procesu modernizace této smlouvy; oceňuje úsilí Komise o jednání, jejichž cílem je sladit Smlouvu o energetické chartě s mandátem, který obdržela od Rady, tj. s mandátem k zachování schopnosti EU vypracovávat opatření veřejné politiky odpovídající Pařížské dohodě, cílům Zelené dohody o Evropě a prioritám Evropského parlamentu;

3.  uznává, že modernizovaná Smlouva o energetické chartě byla vyjednána v reakci na důrazné požadavky, které členské státy EU předkládaly od listopadu 2018; zdůrazňuje, že změna Smlouvy o energetické chartě vyžaduje jednomyslnost všech smluvních stran hlasujících na výroční konferenci ke Smlouvě o energetické chartě;

4.  opakuje své obavy z toho, že řada smluvních stran, včetně průmyslových zemí s vysokými příjmy, zřejmě nesdílí ambice EU modernizovat Smlouvu o energetické chartě, zmírňovat dopady změny klimaty a podporovat udržitelný rozvoj a transformaci energetiky navzdory tomu, že všechny tyto strany jsou rovněž signatáři Pařížské dohody;

5.  zdůrazňuje, že do konečného textu modernizované Smlouvy o energetické chartě byly zakomponovány prvky mandátu k jednání, kterým byla pověřena Komise, že text není v souladu s Pařížskou dohodou, s právními rámcem EU pro klima ani s cíli Zelené dohody pro Evropu, neodpovídá cílům, které Parlament formuloval ve svém usnesení ze dne 23. června 2022 o budoucnosti mezinárodní investiční politiky EU, mezi něž patří zejména okamžitý zákaz toho, aby investoři do fosilních paliv žalovali smluvní strany za uplatňování politiky postupného ukončování používání fosilních paliv v souladu s jejich závazky vyplývajícími z Pařížské dohody, výrazné zkrácení časového rámce pro postupné ukončení ochrany stávajících investic do fosilních paliv a zrušení mechanismu urovnávání sporů mezi investorem a státem; zdůrazňuje, že Parlament vyjádřil postoj v tom smyslu, že EU a její členské státy by neměly podepisovat ani ratifikovat dohody o ochraně investic, které zahrnují mechanismus urovnávání sporů mezi investorem a státem; opakuje, že bude-li zřízen mnohostranný soud pro investice, mohl by být přímo příslušným soudem pro všechny stávající dvoustranné i mnohostranné investiční dohody, včetně Smlouvy o energetické chartě, signatářských zemí;

6.  vítá záměr EU a Spojeného království vyloučit investice do fosilních paliv z ochrany poskytované Smlouvou o energetické chartě; vítá skutečnost, že z pohledu EU a jejích členských států se na většinu nových investic do fosilních paliv ode dne 15. srpna 2023 již nebude vztahovat ochrana;

7.  bere na vědomí, že návrh modernizované Smlouvy o energetické chartě zachovává ochranu stávajících investic do fosilních paliv nejméně dalších 10 let; bere na vědomí, že toto desetileté období by začalo vstupem modernizované Smlouvy o energetické chartě v platnost, tedy ode dne 15. srpna 2023, pokud by EU, její členské státy a ostatní smluvní strany souhlasily s prozatímním uplatňováním smlouvy, a že v opačném případě by toto období začalo až po ratifikaci třemi čtvrtinami smluvních strany, čímž by se prodloužila ochrana investic do fosilních paliv o téměř dvacetileté období uvedené v ustanovení o skončení platnosti Smlouvy o energetické chartě; konstatuje, že modernizovaná Smlouva o energetické chartě stanoví na rok 2040 nejzazší termín, do něhož vyprší ochrana všech investic do fosilních paliv v případě, že by se smluvní strany rozhodly pro výjimku; vyjadřuje značné znepokojení nad tím, že tato lhůta je v rozporu se současnými poznatky o tom, jak rychle je nutné postupně upouštět od fosilních paliv, chceme-li omezit globální oteplování na 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, a že nepříznivě ovlivní plnění cílů EU v oblasti klimatu; připomíná skutečnost, že Parlament zaujal postoj spočívající v tom, že Smlouva o energetické chartě by měla „okamžitě zakázat investorům do fosilních paliv žalovat smluvní strany za provádění politik postupného ukončování využívání fosilních paliv v souladu s jejich závazky vyplývajícími z Pařížské dohody“; konstatuje, že definice stávajících investic zahrnuje projekty ve fázi průzkumu a jejich potenciální budoucí využití;

8.  vyjadřuje politování nad tím, že v rámci modernizované Smlouvy o energetické chartě se většina smluvních stran rozhodla zachovat ochranu investorů do fosilních paliv bez časového omezení;

9.  zdůrazňuje, že modernizovanou Smlouvu o energetické chartě lze využít jako základ pro nové nároky až po jejím úplném vstupu v platnost, nebo pokud hostitelský stát investora i žalovaný stát oba prozatímně uplatňují modernizovanou smlouvu; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že situace je velmi nejasná, neboť vede k nejednotnému uplatňování předpisů a zpoždění a případnému prodloužení uplatňování nereformované smlouvy;

10.  vítá skutečnost, že do modernizované Smlouvy o energetické chartě byla začleněna nová ustanovení, jimiž se řídí výklad této smlouvy, zejména ustanovení o právu na regulaci v zájmu legitimních cílů veřejné politiky, naléhavá potřeba účinně bojovat proti změně klimatu, práva a povinnosti smluvních stran vyplývající z mnohostranných environmentálních a pracovních dohod, včetně Pařížské dohody, jejich závazek podporovat investice do energetiky způsobem, který by přispíval k udržitelnému rozvoji, a odpovědné chování podniků; bere na vědomí začlenění mechanismu založeného na dohodovacím řízení pro řešení sporů týkajících se udržitelného rozvoje;

11.  připomíná svůj postoj, že EU a její členské státy by neměly podepisovat ani ratifikovat nové smlouvy o ochraně investic, které zahrnují mechanismus urovnávání sporů mezi investorem a státem; vyjadřuje politování nad tím, že modernizovaná smlouva o energetické chartě tento zastaralý mechanismus řešení sporů zachovala, a upozorňuje na značné důkazy o tom, že investiční rozhodci ignorují záměr států chránit své cíle veřejných politik, zejména pokud jde o ukončení používání fosilních paliv nebo ochranu životního prostředí;

12.  podporuje probíhající jednání v rámci pracovní skupiny III komise UNCITRAL, v níž EU a její členské státy usilují o zřízení mnohostranného soudu pro investice, který by se mohlo stát příslušným rozhodovacím orgánem pro řešení mezinárodních investičních sporů; připomíná, že podle čl. 30 odst. 3 Vídeňské úmluvy o smluvním právu z roku 1969 by měl systém mnohostranného soudu pro investice mezi investorem a státem pro země, které se k němu přihlásily, přednost před mechanismy urovnávání sporů mezi investorem a státem; vyzývá Komisi, aby jednání pracovní skupiny III komise UNCITRAL co nejdříve úspěšně uzavřela;

13.  vyzývá Komisi, aby – i v rámci Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo – výslovně podpořila mechanismus, který by státům umožnil účinně odvolat souhlas s urovnáváním sporů mezi investorem a státem ze svých smluv nebo své smlouvy ukončit;

14.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že v modernizovaném znění smlouvy nedošlo ke změně, pokud jde o doložku o skončení platnosti jejích ustanovení 20 let od vystoupení ze smlouvy, a vyjadřuje politování nad tím, že tato změna nebyla součástí jednacího mandátu EU, a proto i nadále zbavuje země, které zůstávají smluvními stranami Smlouvy o energetické chartě, možnosti tuto smlouvu snadno opustit v případě, že budou rozhodci pokračovat v omezování jejich schopnosti přijímat právní předpisy; zdůrazňuje, že odstoupení od Smlouvy o energetické chartě by smluvní strany zavázalo 20letou doložkou o skončení platnosti této smlouvy, kvůli čemuž budou všechny stávající investice, na něž se nevztahuje dohoda mezi stranami, nadále chráněny v souladu s pravidly obsaženými v nemodernizované smlouvě; vítá však skutečnost, že po odstoupení by ochrana okamžitě skončila pro všechny nové investice; konstatuje, že podle modernizované smlouvy by většina nových investic do fosilních paliv nebyla od 15. srpna 2023 chráněna;

15.  vyjadřuje politování, že modernizovaná Smlouva o energetické chartě neřeší zásadně důležitou otázku metod ocenění, takže umožňuje přiznávání kompenzací, které výrazně převyšují investované částky; konstatuje, že navrhované změny ustanovení o přiznání náhrady škody by měly malý dopad, neboť rozhodci mají tendenci vykládat pojem „ztráta“ velmi široce včetně budoucích zisků; konstatuje, že tyto metody jsou velmi kontroverzní kvůli velmi širokému prostoru pro uvážení a spoléhání se na velmi složité a ze své podstaty spekulativní předpoklady;

16.  vítá objasnění Soudního dvora, že ustanovení o urovnávání sporů mezi investorem a státem ve Smlouvě o energetické chartě nejsou použitelná v případě sporů uvnitř EU, jakož i to, že do modernizované Smlouvy o energetické chartě byla začleněna zásada, že ustanovení o urovnávání sporů mezi investorem a státem se nevztahují na členy téže regionální organizace pro hospodářskou integraci; vyjadřuje však znepokojení nad tím, že rozhodci mohou stále rozhodnout o projednávání sporů uvnitř EU a že případy podle pravidel Mezinárodního střediska pro řešení investičních sporů jsou stále řešeny u soudů třetích zemí; se znepokojením konstatuje, že rozsudek ve věci Achmea neodradil rozhodce od opakovaného ignorování tohoto rozhodnutí a projednávání sporů mezi stranami uvnitř EU; vítá návrh vzájemné dohody vypracované Komisí, která vyjasňuje, že Smlouva o energetické chartě a její doložka o skončení platnosti jejích ustanovení neplatí a nikdy neplatily v kontextu uvnitř EU; naléhavě žádá všechny ostatní členské státy, aby takové dohody ratifikovaly co nejdříve; vyzývá Komisi, aby oslovila partnerské země a navrhla jim druhou dohodu, jež umožní smluvním stranám Smlouvy o energetické chartě, které nejsou členskými státy EU a chtějí od této smlouvy odstoupit, tuto doložku o skončení platnosti ustanovení neutralizovat na recipročním základě;

17.  bere na vědomí neexistenci kvalifikované většiny členských států EU, které by byly ochotny podpořit modernizaci Smlouvy o energetické chartě, což vedlo ke zhroucení úsilí o její modernizaci; je toho názoru, že EU ani její členské státy nemohou zůstat stranami stávající smlouvy, protože ta není v souladu s právem EU ani politikou EU;

18.  znovu opakuje, že Parlament vyzval Komisi a členské státy, aby začaly připravovat koordinovaný odchod ze Smlouvy o energetické chartě a dohodu vylučující uplatňování doložky o skončení platnosti mezi k tomu ochotnými smluvními stranami; připomíná, že EU může modernizovanou smlouvu o energetické chartě ratifikovat pouze po konečném souhlasu Parlamentu a že pokud bude Parlament požádán o souhlas s touto smlouvou, zváží své předchozí postoje a nedostatky modernizace; zastává názor, že Parlament takové koordinované odstoupení podpoří, pokud bude požádán o souhlas;

19.  vítá skutečnost, že polská, španělská, nizozemská, francouzská, slovinská, německá a lucemburská vláda oznámila svůj záměr od Smlouvy o energetické chartě odstoupit, a konstatuje, že ve většině případů bylo toto rozhodnutí přijato na základě výsledku procesu modernizace;

20.  zdůrazňuje, že je třeba jednat koordinovaně s cílem posílit jednání o vystoupení a omezit negativní účinky doložky o skončení platnosti a účinně předcházet sporům uvnitř EU; naléhavě vyzývá Komisi, aby okamžitě zahájila proces směřující ke koordinovanému odstoupení EU od Smlouvy o energetické chartě, a vyzývá Radu, aby tento návrh podpořila; domnívá se, že to je pro EU nejlepší možností, jak dosáhnout právní jistoty a zabránit tomu, aby smlouva o energetické chartě dále ohrožovala ambice EU v oblasti klimatu a energetické bezpečnosti;

21.  zdůrazňuje, že Komise toto koordinované odstoupení dostatečně nepřipravila ani o něm nesdílela žádné informace, navzdory několika požadavkům Parlamentu od počátku jednání o modernizaci smlouvy, a to jako alternativu pro případ neuspokojivých výsledků nebo neúspěchu procesu modernizace;

22.  upozorňuje na nedostatečnou soudržnost postojů některých členských států k Smlouvě o energetické chartě a svým dvoustranným investičním smlouvám, které stále chrání investice do fosilních paliv, a zastaralých ustanovení, která jsou v rozporu s cíli a hodnotami EU;

23.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, sekretariátu Smlouvy o energetické chartě a vládám členských států Smlouvy o energetické chartě.

(1) Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1. (2) Úř. věst. L 350, 4.10.2021, s. 9. (3) Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82. (4) Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 210. (5) Posudek ze dne 16. května 2017, EU:C:2017:376. (6) Rozsudek ze dne 6. března 2018, Slovenská republika v. Achmea BV, C-284/16, EU:C:2018:158. (7) Posudek ze dne 30. dubna 2019, EU:C:2019:341. (8) Rozsudek ze dne 2. září 2021, Moldavská republika v. Komstroy LLC, C-741/19, EU:C:2021:655. (9) Rozsudek ze dne 26. října 2021, Polská republika v. PL Holdings Sàrl, C-109/20, EU:C:2021:875. (10) Úř. věst. L 169, 29.5.2020, s. 1. (11) Přijaté texty, P9_TA(2022)0268. (12) Přijaté texty, P9_TA(2022)0373.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2022 o posouzení dodržování podmínek v oblasti právního státu podle nařízení o podmíněnosti ze strany Maďarska a aktuálním stavu maďarského plánu pro oživení a odolnost (2022/2935(RSP))

P9_TA(2022)0422 B9-0511/2022

Evropský parlament,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“),

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), zejména na článek 2, čl. 4 odst. 3 a čl. 7 odst. 1 této smlouvy,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech a na protokoly k této úmluvě,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–  s ohledem na mezinárodní dohody Organizace spojených národů a Rady Evropy o lidských právech,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie(1) (nařízení o podmíněnosti),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky(3),

–  s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) ze dne 3. června 2021 ve věci C-650/18, kterým se zamítá žaloba Maďarska proti usnesení Parlamentu ze dne 12. září 2018, jímž se zahájil postup k zjištění, zda existuje zřejmé nebezpečí, že některý členský stát závažně poruší hodnoty, na nichž je založena Evropská unie(4),

–  s ohledem na kapitoly týkající se Maďarska ve výročních zprávách Komise o právním státu, zejména na tyto kapitoly z roku 2021 a 2022,

–  s ohledem na judikaturu Soudního dvora,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení, zejména na usnesení ze dne 15. září 2022 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU stanovuje, že existuje zřejmé nebezpečí, že Maďarsko závažně poruší hodnoty, na nichž je Unie založena(5), ze dne 9. června 2022 o právním státu a případném schválení polského národního plánu pro oživení(6), ze dne 5. května 2022 o probíhajících slyšeních podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU týkajících se Polska a Maďarska(7), ze dne 10. března 2022 o právním státu a důsledcích rozsudku Soudního dvora(8), ze dne 8. července 2021 o porušování práva EU a práv občanů z řad LGBTIQ v Maďarsku v důsledku legislativních změn přijatých maďarským parlamentem(9), ze dne 10. června 2021 o stavu právního státu v Evropské unii a uplatňování nařízení o podmíněnosti (EU, Euratom) 2020/2092(10),

–  s ohledem na písemné oznámení, které Komise zaslala maďarské vládě dne 27. dubna 2022 v souladu s čl. 6 odst. 1 nařízení o podmíněnosti,

–  s ohledem na nápravná opatření, která maďarská vláda představila v dopise Komisi ze dne 22. srpna 2022,

–  s ohledem na návrh Komise ze dne 18. září 2022 na prováděcí rozhodnutí Rady o opatřeních na ochranu rozpočtu Unie před porušováním zásad právního státu v Maďarsku (COM(2022)0485),

–  s ohledem na pořadí Maďarska v indexu právního státu v roce 2022 (73. ze 140 zemí a poslední mezi zeměmi EU, Evropského sdružení volného obchodu a Severní Ameriky),

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin; vzhledem k tomu, že tyto hodnoty jsou zakotveny v článku 2 Smlouvy o EU, odrážejí se v Listině a jsou součástí mezinárodních dohod o lidských právech; vzhledem k tomu, že tyto společné hodnoty, které se všechny členské státy dobrovolně zavázaly dodržovat, tvoří základ práv, jichž požívají osoby žijící v Unii;

B.  vzhledem k tomu, že opatření podle nařízení o podmíněnosti může Komise uplatnit, pokud porušování zásad právního státu v členském státě přímo ovlivňuje nebo vážně ohrožuje řádné finanční řízení rozpočtu Unie;

C.  vzhledem k tomu, že dne 18. září 2022 předložila Komise opatření na ochranu rozpočtu podle nařízení o podmíněnosti, a to prostřednictvím návrhu prováděcího rozhodnutí Rady zajišťujícího ochranu finančních zájmů EU před porušením zásad právního státu v Maďarsku, přičemž bylo pozastaveno 65 % závazků pro tři programy v rámci politiky soudržnosti nebo případně schválení těchto tří programů i zákaz přijímat právní závazky se svěřenskými fondy veřejného zájmu pro programy prováděné v rámci přímého a nepřímého řízení;

D.  vzhledem k tomu, že nápravná opatření přijatá maďarskou vládou nepostačují k tomu, aby prokázala, že porušování zásad právního státu v Maďarsku již neovlivňuje nebo vážně neohrožuje řádné finanční řízení rozpočtu Unie nebo ochranu finančních zájmů Unie, a tato nápravná opatření nejsou ani dostatečná k nápravě omezeného souboru nedostatků, které se Komise rozhodla řešit v návrhu prováděcího rozhodnutí Rady, a vzhledem k tomu, že se rovněž zdá nepravděpodobné, že by jejich plné provádění napravilo porušování zásad právního státu, které má dopad na řádné finanční řízení rozpočtu EU v Maďarsku nebo které by jej mohlo vážně ohrozit; vzhledem k tomu, že tato nápravná opatření by nenapravila jiná porušení zásad právního státu v Maďarsku nad rámec působnosti tohoto nařízení;

E.  vzhledem k tomu, že se Maďarsko rozhodlo neúčastnit se posílené spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce;

1.  vítá rozhodnutí zahájit v případě Maďarska postup podle nařízení o podmíněnosti, ač k tomu dochází po dlouhém zpoždění a s příliš omezeným rozsahem;

2.  je toho názoru, že 17 opatření vyjednaných Komisí a maďarskou vládou k řešení stávajícího systémového rizika pro finanční zájmy EU nestačí;

3.  vyzývá Komisi, aby ve svém posouzení poukázala na přetrvávající riziko a ponechala potřebu nápravných opatření s cílem poskytnout Radě důvody k tomu, aby mohla kvalifikovanou většinou schválit návrh Komise ze dne 18. září 2022 na prováděcí rozhodnutí Rady o opatřeních na ochranu rozpočtu Unie před porušováním zásad právního státu v Maďarsku;

4.  vyzývá Radu, aby přijala opatření podle nařízení o podmíněnosti, jak to dne 18. září 2022 Komise navrhla, a aby přijatá opatření zrušila až poté, co budou poskytnuty důkazy, že podmínky vedoucí k přijetí opatření již neplatí, konkrétně že nápravná opatření přijatá maďarskou vládou mají v praxi udržitelný účinek a zejména, že u již přijatých opatření nebylo zaznamenáno žádné zhoršení; zdůrazňuje, že pokud budou tato opatření v budoucnu zrušena, měla by Unie přikročit k finanční opravě;

5.  vyzývá Komisi, aby na základě nařízení o podmíněnosti okamžitě přijala opatření v souvislosti s dalšími případy porušování zásad právního státu, zejména pokud jde o případy související s nezávislostí soudnictví a dalšími důvody uvedenými v dopise, který Komise dne 19. listopadu 2021 zaslala Maďarsku;

6.  vyjadřuje politování nad tím, že maďarské orgány nadále zneužívají pravidlo jednomyslnosti EU, aby blokovaly klíčová rozhodnutí s cílem vyvíjet tlak na Komisi a Radu, aby uvolnily finanční prostředky EU, kvůli čemuž se zpožďuje balíček pomoci ve výši 18 miliard EUR pro Ukrajinu a globální minimální sazba daně z příjmů právnických osob; vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily, že toto jednání nebude mít žádný dopad na jejich rozhodnutí týkající se Nástroje pro oživení a odolnost a podmíněnosti právního státu;

7.  opakovaně vyzývá Komisi k zajištění toho, aby koneční příjemci nebo jiní příjemci finančních prostředků EU nebyli zbaveni financování v případě, že jsou uplatněna opatření v rámci mechanismu podmíněnosti dodržováním zásad právního státu, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 4 a 5 nařízení o podmíněnosti; vyzývá Komisi, aby nalezla způsoby, jak finanční prostředky EU rozdělit prostřednictvím místních samospráv a nevládních organizací v případě, že dotčená vláda nebude spolupracovat, pokud jde o nedostatky v oblasti právního státu;

8.  připomíná, že účelem Nástroje pro oživení a odolnost je podpořit oživení a odolnost v EU a jejích členských státech včetně Maďarska; vyjadřuje politování nad tím, že v důsledku kroků maďarské vlády se finanční prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost k občanům a regionům Maďarska ani k místním orgánům či organizacím občanské společnosti dosud nedostaly, zatímco dalších 26 plánů Nástroje pro oživení a odolnost bylo schváleno; konstatuje, že existuje riziko zneužití finančních prostředků v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, a opakuje svou výzvu Komisi, aby se neudělila pozitivní posouzení maďarskému plánu, dokud Maďarsko plně nesplní všechna doporučení pro oblast právního státu a dokud neprovede všechny příslušné rozsudky Soudního dvora a Evropského soudu pro lidská práva; očekává, že Komise před schválením dohod o partnerství a programů v rámci politiky soudržnosti vyloučí veškerá rizika, která přispívají ke zneužívání finančních prostředků EU nebo k porušování zásad právního státu;

9.  vyjadřuje politování nad tím, že Parlament nedostává k dispozici informace o jednáních mezi Komisí a maďarskými orgány; očekává, že Komise bude Parlament o jakémkoli relevantním vývoji včasně a pravidelně informovat; poukazuje na význam transparentnosti i pro evropské občany včetně maďarských občanů, pro něž je v sázce neuvěřitelně mnoho;

10.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1. (2) Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17. (3) Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159. (4) Rozsudek ze dne 3. června 2021, Maďarsko v. Evropský parlament, C-650/18, ECLI:EU:C:2021:426. (5) Přijaté texty, P9_TA(2022)0324. (6) Přijaté texty, P9_TA(2022)0240. (7) Přijaté texty, P9_TA(2022)0204. (8) Úř. věst. C 347, 9.9.2022, s. 168. (9) Úř. věst. C 99, 1.3.2022, s. 218. (10) Úř. věst. C 67, 8.2.2022, s. 86.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2022 o ochraně chovu hospodářských zvířat a velkých šelem v Evropě (2022/2952(RSP))

P9_TA(2022)0423 RC-B9-0503/2022

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2021 o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2017 o akčním plánu pro přírodu, lidi a hospodářství(2),

–  s ohledem na směrnici Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (směrnice o stanovištích)(3),

–  s ohledem na Úmluvu o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (Bernská úmluva)(4),

–  s ohledem na Program pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT), který zavedla Komise,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. října 2021 nazvané „Pokyny k přísné ochraně živočišných druhů v zájmu Společenství podle směrnice o stanovištích“ (C(2021)7301),

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v mnoha částech Evropy dochází k rozšíření areálu některých velkých predátorů a k rekolonizaci území těmito predátory, mezi něž patří zejména vlci a medvědi, kteří se na těchto územích poměrně dlouho nevyskytovali, takže se dostávají do konfliktu s lidskou činností, zejména s extenzivní pastvou ovcí a skotu; vzhledem k tomu, že pastevcům vznikají značné náklady v důsledku plenění jejich stád a že existují velké rozdíly mezi členskými státy a regiony, pokud jde o opatření na podporu zemědělců – a v některých případech jejich nedostatek – i veřejné prostředky, které tyto státy a regiony poskytují na kompenzace a přizpůsobení;

B.  vzhledem k tomu, že legislativní opatření, jako je směrnice o stanovištích, a mezinárodní smlouvy jako Bernská úmluva přispěly k obnově populací velkých šelem, včetně vlka obecného, medvěda hnědého, rysa ostrovida a rosomáka; vzhledem k tomu, že populaci velkých šelem v kontinentální Evropě v roce 2012 tvořila populace rysa ostrovida v počtu 9 000 jedinců, populace medvěda hnědého v počtu 17 000 jedinců, populace rosomáka čítající 1250 jedinců a populace vlka, která činila 12 000 jedinců; vzhledem k tomu, že podle hodnocení provedeného v roce 2018 počet vlků za posledních 10 let výrazně vzrostl na 17 000 jedinců(5), zatímco u jiných druhů zůstávají počty podobné jako dříve; vzhledem k tomu, že na základě nejlepších dostupných údajů bude celkový počet vlků v EU-27 v roce 2022 pravděpodobně řádově 19 000 a v zeměpisně vymezené Evropě zřejmě překročí 21 500 jedinců(6); vzhledem k tomu, že podle posouzení stavu vlka obecného (Canis lupus) v Evropě z hlediska ochrany z roku 2022 bylo za posledních 10 let v Evropě zaznamenáno více než 25% zvětšení oblasti výskytu tohoto druhu(7); vzhledem k tomu, že Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) zařadil 3 z 9 populací vlka, 3 z 10 populací medvěda hnědého a 3 z 11 populací rysa ostrovida v Evropě do kategorie málo dotčený taxon; vzhledem k tomu, že ohroženy zůstávají obě populace rosomáka v Evropě a nadále ohrožen je i rys pardálový;

C.  vzhledem k tomu, že populace vlků má potenciál exponenciálně růst přibližně o 30 % ročně;

D.  vzhledem k tomu, že se zvyšuje negativní dopad útoků rostoucí populace vlků na hospodářská zvířata; vzhledem k tomu, že vlci se stále častěji dostávají do velmi těsné blízkosti lidí, zejména v hustě osídlených oblastech;

E.  vzhledem k tomu, že jen v Rakousku se počet hospodářských zvířat zabitých vlky v roce 2021 zvýšil o 230 % na 680; vzhledem k tomu, že podobný vývoj útoků vlků lze pozorovat i v jiných členských státech, konkrétně v roce 2020 bylo zabito ve Francii 11 849 hospodářských zvířat, v Německu 3 959, v Česku 616, v Belgii 139 a v regionu Jižní Tyrolsko v Itálii 98;

F.  vzhledem k tomu, že rychlý nárůst populace vlků a útoků na hospodářská zvířata ztěžuje vnitrostátním správcům účinně a rozhodně jednat pomocí nástrojů, které mají v současné době k dispozici;

G.  vzhledem k tomu, že zemědělci, kteří čelí útokům velkých šelem, se cítí zoufalí, nepochopení a bezmocní; vzhledem k tomu, že útoky velkých šelem si již vyžádaly lidské životy;

H.  vzhledem k tomu, že většina populací velkých šelem v Evropě přesahuje hranice států; vzhledem k tomu, že jednotlivé populace mohou pokrývat velké zeměpisné oblasti v různých zemích, v rámci EU i mimo ni, což vede k situacím, kdy stejná populace může být v jednom regionu považována za populaci v příznivém stavu z hlediska ochrany, zatímco v sousedním regionu může být klasifikována jako populace vyžadující přísnou ochranu;

I.  vzhledem k tomu, že přístupy k monitorování populací se značně liší, což vede k tomu, že data o populacích velkých šelem jsou z hlediska kvality i kvantity nekonzistentní;

J.  vzhledem k tomu, že program LIFE již financoval řadu projektů na zmírnění konfliktů s volně žijícími druhy a na podporu dlouhodobé koexistence s velkými predátory; vzhledem k tomu, že v letech 1992 až 2019 bylo na projekty zaměřené na opatření ke zmírnění škod způsobených velkými šelmami v průměru vynaloženo 3,6 milionu EUR ročně prostřednictvím programu LIFE a dalších 36 milionů EUR bylo poskytnuto na probíhající projekty, které poskytují kontextově specifické pokyny k účinnosti zmírňujících opatření, jako jsou elektrické ploty, aktivní pastevectví a používání psů pro střežení hospodářských zvířat, v mnoha různých regionech EU; vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí další projekty zaměřené na regiony a druhy velkých šelem, které byly zatím opomíjeny;

K.  vzhledem k tomu, že domestikovaná zvířata, zejména na pastvinách a v systémech otevřené pastvy, jsou s častějším výskytem velkých šelem vystavena vyššímu riziku napadení (v závislosti na zavedených opatřeních a jejich účinnosti); vzhledem k tomu, že to platí zejména v horských a řídce osídlených regionech, v nichž je spásání nezbytné pro ochranu těchto prioritních přírodních stanovišť; vzhledem k tomu, že v některých hustě osídlených oblastech s malým výskytem druhů, které by byly přirozenou kořistí pro velké šelmy, by rovněž mohlo existovat větší riziko pro domestikovaná zvířata;

L.  vzhledem k tomu, že postoje veřejnosti k velkým šelmám se v různých zemích a mezi různými zájmovými skupinami značně liší, zejména v regionech, kde se velké šelmy delší dobu nevyskytovaly; vzhledem k tomu, že obavy z útoků a nedostatečná podpora ze strany příslušných orgánů pro to, aby se zabránilo škodám, by mohly vést k nezákonnému zabíjení chráněných druhů;

M.  vzhledem k tomu, že odvětví chovu ovcí a koz, které je vůči predátorským útokům velkých šelem nejzranitelnější, je již několik desetiletí pod ekonomickým tlakem způsobeným širšími socioekonomickými důvody; vzhledem k tomu, že toto křehké odvětví může být zdrojem environmentální přidané hodnoty prostřednictvím extenzivní pastvy, a to tím, že přispívá k zachování biologické rozmanitosti v otevřené krajině v mnoha oblastech s přírodními omezeními nebo nízkou úrodností, jako jsou alpské pastviny, a tím, že napomáhá boji proti jevům, jako je eroze a lesní požáry;

N.  vzhledem k tomu, že v důsledku environmentálních, zemědělských a socioekonomických problémů se stále více upouští od tradičních systémů alpské pastvy a pastvy na loukách;

O.  vzhledem k tomu, že v rámci projektů LIFE v některých regionech EU byla některá preventivní opatření, která mají zabránit konfliktům v rámci koexistence, označena za úspěšné metody snižování škod způsobených velkými šelmami; vzhledem k tomu, že účinnost těchto opatření by však mohla být ovlivněna zeměpisnými a místními podmínkami; vzhledem k tomu, že tato opatření mohou vést ke zvýšení pracovní zátěže a nákladů pro zemědělce, zejména v regionech, kam se vracejí velké šelmy nebo ve kterých si rozšiřují své teritorium; vzhledem k tomu, že pro lepší účinnost lze preventivní opatření k předcházení konfliktům v oblasti koexistence vzájemně kombinovat; vzhledem k tomu, že kompenzační platby, které jsou regulovány na vnitrostátní úrovni, se v rámci EU liší a ne vždy dosahují takové výše, aby vzniklé škody plně nahradily;

P.  vzhledem k tomu, že ztráta a poranění domestikovaných zvířat v důsledku útoků velkých šelem způsobuje zemědělcům a chovatelům nejen hospodářské škody, ale má na jejich majitele také značný emocionální dopad;

Q.  vzhledem k tomu, že v Evropě byly po staletí využívány tradiční postupy chovu hospodářských zvířat s vysokou ochranou hospodářských zvířat před predátory, jako je zapojení pastevců, pasteveckých psů a zahánění zvířat na noc do zabezpečeného prostoru, s cílem zajistit přímý a nepřetržitý dohled nad pasoucími se hospodářskými zvířaty, ale v důsledku výrazně menšího počtu útoků predátorů od nich bylo postupně upuštěno; vzhledem k tomu, že v některých regionech může být obtížné plně se k těmto starým postupům ve velkém rozsahu vrátit, a to kvůli změnám ve využívání půdy s více multifunkčním přístupem v zemědělských oblastech, většímu významu cestovního ruchu a současnému socioekonomického tlaku, kterému zemědělství v EU čelí, kdy významně klesá počet zemědělců a výše mezd je podprůměrná; vzhledem k tomu, že bude třeba nalézt inovativní řešení, jak by se moderní zemědělství mohlo přítomnosti vlků přizpůsobit;

R.  vzhledem k tomu, že je třeba dosáhnout konstruktivní koexistence velkých šelem a chovu hospodářských zvířat, aby se na jedné straně mohl i nadále příznivě vyvíjet stav velkých šelem z hlediska ochrany a na druhé straně aby se zemědělcům dostalo nástrojů a dostatečného financování na řešení a prevenci útoků na hospodářská zvířata; vzhledem k tomu, že veškerá rozhodnutí v oblasti řízení by měla být založena na vědeckých poznatcích a spolehlivých datech a měla by zohledňovat ekologická, sociální a hospodářská hlediska; vzhledem k tomu, že budou zapotřebí další diskuse mezi zúčastněnými stranami a zemědělci v oblastech, kde se velké šelmy po desetiletí nevyskytovaly, a vzhledem k tomu, že bude třeba dalšího úsilí, pokud jde o sdílení osvědčených postupů na podporu zavádění preventivních opatření a získání přístupu k financování; vzhledem k tomu, že zvýšená přítomnost velkých šelem může mít pozitivní dopad na fungování a odolnost ekosystémů, zachování biologické rozmanitosti a ekologických procesů, což přispěje mimo jiné k regulaci populací volně žijících kopytníků; zdůrazňuje rovněž, že zejména v národních parcích zvyšuje přítomnost velkých šelem rekreační hodnotu lesů a přispívá i k rostoucímu odvětví přírodního cestovního ruchu;

S.  vzhledem k tomu, že v říjnu 2021 vydala Komise nové pokyny k přísné ochraně živočišných druhů podle směrnice o stanovištích, včetně vlků, které mají členským státům EU pomoci zlepšit provádění směrnice o stanovištích v praxi, a zejména zajistit úplné, jasné a přesné provedení článku 16 této směrnice;

1.  bere na vědomí pozitivní výsledky politik v oblasti biologické rozmanitosti, pokud jde o obnovu druhů velkých šelem v EU, a bere na vědomí jejich dopad na fungování a odolnost ekosystémů, zachování biologické rozmanitosti a ekologických procesů, jakož i na chov hospodářských zvířat; zdůrazňuje, že je důležité zajistit vyváženou koexistenci lidí, hospodářských zvířat a velkých šelem, zejména ve venkovských oblastech, a poukazuje na to, že je třeba uznat, že změny v úrovni populace některých druhů mohou vést k řadě environmentálních, zemědělských a socioekonomických problémů; uznává, že čl. 2 odst. 3 směrnice o stanovištích již obsahuje flexibilitu pro účinné řešení a řízení těchto synergií a kompromisů a je považován za vhodný pro daný účel; konstatuje, že možnosti takovéto flexibility by měly být dále prozkoumány;

2.  vyjadřuje politování nad dopadem útoků velkých šelem na dobré životní podmínky zvířat, včetně zranění, potratů, snížené plodnosti, ztráty zvířat nebo celých stád a usmrcení hlídacích psů, a vyzývá Komisi a členské státy, aby učinily vše, co je v jejich silách, aby zabránily utrpení hospodářských zvířat a škodám na nich;

3.  vyzývá Komisi, aby na základě vědeckých důkazů nadále vyhodnocovala pokrok při dosahování příznivého stavu z hlediska ochrany druhů s cílem řádně posoudit a sledovat rozsah a velikost populací velkých šelem, včetně jejich dopadu na přírodu a biologickou rozmanitost; zdůrazňuje, že je třeba zohlednit vysokou přeshraniční mobilitu druhů, neboť stav různých populací téhož druhu z hlediska ochrany se může v jednotlivých regionech lišit; vyzývá Komisi a členské státy, aby dále zintenzivnily přeshraniční spolupráci, a zdůrazňuje, že by monitorování mělo být koordinováno prostřednictvím harmonizované metodiky, případně s přihlédnutím k přeshraničním populacím a (bio)geografickým oblastem; vyzývá Komisi, aby vyčlenila finanční prostředky na studie biologické rozmanitosti, například v rámci programu Horizont Evropa, s cílem aktualizovat mapy rozšíření a hustoty velkých šelem; vyzývá Komisi, aby zajistila, že členské státy budou používat pro jednotlivé různé druhy velkých šelem vhodné metody monitorování, které umožní shromáždit vysoce kvalitní, srovnatelné a standardizované údaje pro účinné posouzení stavu populací;

4.  vítá skutečnost, že bod „Návrh na změnu: přeřazení vlka (Canis lupus) z přílohy II do přílohy III úmluvy“ byl zařazen na pořad jednání 42. zasedání stálého výboru Bernské úmluvy; zdůrazňuje, že stav ochrany vlka na celoevropské úrovni odůvodňuje snížení úrovně ochrany a následně přijetí navrhované změny;

5.  uznává, že útoky velkých šelem v celé Evropě narůstají, a že si již vyžádaly lidské oběti a měly negativní dopady na chovatele hospodářských zvířat; zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy shromažďovaly informace a podávaly zprávy o škodách způsobených útoky velkých šelem; zdůrazňuje, že základním předpokladem úspěšných politik je řádné sledování trendů ve výskytu škod u chovatelů hospodářských zvířat, nicméně členské státy používají různé metody zjišťování a sledování; zdůrazňuje význam standardizovaných formátů pro podávání zpráv a zdůrazňuje, že by to mělo platit i pro monitorování účinnosti programů na zmírnění škod, včetně odškodnění a prevence; žádá, aby výsledky monitorování a použitá metodika byly včas a transparentně zpřístupněny veřejnosti; zdůrazňuje, že by Komise měla koordinovat shromažďování údajů a provádět analýzy;

6.  zdůrazňuje, že je důležité zlepšit dohled nad zdravím volně žijících živočichů, zejména pokud jde o hybridizaci psů a vlků, která by měla být proaktivně odhalována již v rané fázi; požaduje standardizovanou politiku identifikace hybridů a transparentní přístup, včetně všeobecné přeshraniční výměny vzorků DNA vlků mezi výzkumnými institucemi;

7.  vyzývá Komisi a členské státy, aby regionům, které se potýkají s konflikty vyplývajícími z koexistence s predátory, pomohly objasnit, jak lze vhodně a odpovědně využít flexibilitu stanovenou v čl. 16 odst. 1 směrnice o stanovištích; bere na vědomí aktualizované pokyny Komise ze dne 12. října 2021 nazvané „Pokyny k přísné ochraně živočišných druhů v zájmu Společenství podle směrnice o stanovištích“(8), zdůrazňuje, že je odpovědností Komise objasnit stávající pokyny a případně aktualizovat své pokyny, včetně výkladu článků 12 a 16, a vybízí členské státy, aby stávající pokyny lépe využívaly a účinně jednaly s cílem předcházet škodám způsobeným velkými šelmami, zmírňovat je a kompenzovat, a to s ohledem na přeshraniční populace, a aby stanovily účinný právní a institucionální rámec na podporu zemědělců a chovatelů, aby tato koexistence byla možná;

8.  vyzývá Komisi, aby prováděla pravidelná hodnocení vědeckých dat s cílem umožnit úpravu stavu ochrany druhů, jakmile bude dosaženo požadovaného stavu z hlediska ochrany, v souladu s článkem 19 směrnice o stanovištích;

9.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby organizovaly příležitosti pro různé zúčastněné strany, včetně venkovských subjektů, k diskusi o vlivu velkých šelem; naléhavě je vyzývá, aby poskytovaly informace o praktických řešeních a možnostech financování preventivních opatření proti útokům na hospodářská zvířata a aby vedly jasnou informační kampaň; zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet platformy zúčastněných stran o soužití s velkými predátory na úrovni EU, vnitrostátní i místní úrovni, jako je například platforma EU pro soužití lidí a velkých šelem, a podporovat dialog, výměnu zkušeností a spolupráci při řešení konfliktů mezi lidmi a chráněnými druhy; vyzývá Komisi, aby podporovala rozvoj koordinovaných přístupů ve všech členských státech;

10.  vyzývá Komisi, aby podala zprávu o dopadu přítomnosti velkých šelem v Evropě na životaschopnost chovu hospodářských zvířat, biologickou rozmanitost, venkovské komunity a venkovský cestovní ruch, včetně generační obměny v zemědělství, v kontextu sociálně-ekonomických faktorů ovlivňujících životaschopnost chovu hospodářských zvířat; vyzývá Komisi a členské státy, aby vyhodnotily dopad, který mají útoky velkých šelem na dobré životní podmínky zvířat a také na dobré životní podmínky zemědělců, jejich příjmy a vyšší náklady na práci a materiál, a zohlednily rovněž, zda byla provedena preventivní opatření a jak byla účinná;

11.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly důkladné a komplexní posouzení všech relevantních hrozeb a tlaků na každý druh velkých šelem a jejich stanoviště na evropské úrovni a v každém členském státě, ať už z přirozenwých příčin nebo kvůli faktorům vyvolaným člověkem; vyzývá členské státy a Komisi, aby rovněž zmapovaly prioritní oblasti propojení mezi populacemi velkých šelem a určily nejdůležitější ekologické koridory, překážky šíření, úseky silnic s vysokou úmrtností a další důležité krajinné prvky související s rozptýleným rozšířením velkých šelem s cílem zabránit roztříštěnosti stanovišť;

12.  zdůrazňuje, že chovy hospodářských zvířat v horských oblastech, zejména v alpském regionu, jsou obzvláště citlivé na rostoucí škody způsobené velkými predátory; poukazuje na to, že zemědělské podniky v těchto regionech jsou často malé a vyžadují vysoké dodatečné náklady, ale že by měly být chráněny a podporovány, protože mohou pomoci zachovat horskou krajinu a ochránit biologickou rozmanitost v nehostinných regionech; poukazuje na to, že oblasti, jako jsou druhově bohaté travinné porosty typu Nardus na křemičitých podložích v horských oblastech a alpínské a subalpínské vápnomilné travinné porosty, jsou podle směrnice o stanovištích obzvláště hodné ochrany; konstatuje, že tato stanoviště byla vytvořena v přítomnosti volně žijících predátorů, a poukazuje na to, že klíčovým faktorem pro zachování těchto oblastí je extenzivní pastva, například skotem a koňmi nebo stády pod dohledem pastevců; vyzývá Komisi, aby prostřednictvím konkrétních řešení chránila a zachovala tradiční zemědělské postupy, jako je pastevectví, model pastvy pod dohledem, praxe sezónního přesunu zvířat uznaná organizací UNESCO a pastevecký způsob života; uznává, že některé z těchto postupů mohou být zahrnuty do navrhovaného seznamu potenciálních zemědělských postupů financovaných z ekoschémat;

13.  vyzývá Komisi a členské státy, aby uznaly, že v současnosti dostupná preventivní opatření, včetně plotů a hlídacích psů, která jsou úspěšná v některých regionech EU, mohou pro zemědělce představovat další finanční a pracovní zátěž, nejsou vždy podporována z prostředků EU nebo vnitrostátních finančních prostředků a mají různou míru účinnosti a efektivity v závislosti na místních podmínkách(9)(10); v této souvislosti zdůrazňuje, že finanční podpora preventivních opatření by měla být doprovázena poradenskou podporou, aby bylo zajištěno jejich komplexní a včasné provedení; zdůrazňuje, že při provádění preventivních opatření a při zvažování výjimek je třeba zohlednit charakter terénu, geografické podmínky, historii soužití s velkými šelmami a další důležité faktory, například cestovní ruch, který je pro dotčené oblasti často zásadní; vyzývá Komisi a členské státy, aby uznaly, že když se počet velkých šelem zvýší, je důležité proaktivně vypracovat a provádět strategie zmírňování v souladu se směrnicí o stanovištích a na základě vědeckých důkazů;

14.  vyzývá Komisi, aby pravidelně posuzovala pokrok při dosahování stavu ochrany druhů na úrovni biogeografických oblastí a/nebo populací v celé EU, a trvá na tom, aby Komise neprodleně vypracovala postup hodnocení, který umožní změnit úroveň ochrany populací v určitých oblastech, jakmile bude dosaženo požadovaného stavu z hlediska ochrany, v souladu s článkem 19 směrnice o stanovištích;

15.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vědecky určily a podpořily nejlepší proveditelná preventivní opatření ke snížení útoků a škod na hospodářských zvířatech ze strany velkých šelem, a to s přihlédnutím k regionálním a místním charakteristikám členských států, a aby podporovaly zemědělce při podávání žádostí o tato preventivní opatření v zájmu znásobení a rozšíření úspěšných přístupů; požaduje rovněž jejich účinné začlenění do poradenských služeb; vyzývá k navýšení finančních prostředků programu LIFE na projekty zaměřené na dosažení koexistence s velkými šelmami při současném zachování finančních prostředků na ochranu druhů; požaduje upřednostňování malých projektů zaměřených na sdílení a rozvoj osvědčených postupů v oblasti koexistence s velkými predátory a vyzývá Komisi, aby stanovila vhodné požadavky na měření a podávání zpráv o účinnosti opatření ke zmírnění škod zkoumaných v projektech financovaných EU, např. prostřednictvím programu LIFE, a aby upřednostňovala objektivní a kvantitativní metody hodnocení;

16.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly a prováděly komplexní akční plány pro druhy nebo plány ochrany a/nebo řízení tam, kde ještě neexistují, s ohledem na hustotu populace, krajinné struktury, stáda hospodářských zvířat, stav ochrany, další příslušné lidské činnosti a populace volně žijících kopytníků;

17.  zdůrazňuje, že je třeba pravidelně monitorovat populace velkých šelem, aby bylo možné strategicky plánovat ochranářské činnosti, uplatňovat preventivní programy ke snížení konfliktů a hodnotit výsledky všech opatření; poznamenává, že monitorování by mělo být založeno na spolehlivé metodice, mělo by podporovat a usnadňovat účast různých zúčastněných stran a jeho výsledky by měly být pravidelně sdělovány veřejnosti a hlavním skupinám zúčastněných stran;

18.  vyzývá Komisi a členské státy, aby určily vhodné a dlouhodobé možnosti financování vhodných preventivních opatření a přiměřené kompenzace pro zemědělce nejen za případné ztráty a náklady vzniklé v důsledku útoků velkých šelem, ale také za zavedená zmírňující opatření s cílem zajistit koexistenci velkých šelem a udržitelných postupů chovu hospodářských zvířat; zdůrazňuje, že systémy odškodnění navržené tak, aby chov hospodářských zvířat a přítomnost velkých šelem nevedly ke ztrátě zisku pro zemědělce, by měly pokrývat přímé a nepřímé náklady spojené s útoky predátorů a měly by být propojeny s preventivními opatřeními, aby byly co nejúčinnější; zdůrazňuje, že veškeré ztráty hospodářských zvířat způsobené velkými šelmami, včetně hybridních druhů, je důležité spravedlivě a plně kompenzovat; vyzývá členské státy a regiony, aby zlepšily přístup k finanční kompenzaci; vyzývá Komisi, aby uznala, že rostoucí počet útoků velkých šelem znamená, že se rovněž zvyšují prostředky určené na ochranu domácích zvířat a platby odškodnění; vyjadřuje politování nad tím, že výše odškodnění vypláceného chovatelům hospodářských zvířat po útoku se v jednotlivých členských státech liší; vyzývá Komisi, aby zvážila změnu svých zemědělských pokynů tak, aby bylo snazší kompenzovat škody způsobené velkými predátory jako státní podporu;

19.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Komisi a Radě.

(1) Úř. věst. C 67, 8.2.2022, s. 25. (2) Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 38. (3) Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7. (4) Úř. věst. L 38, 10.2.1982, s. 3. (5) Červený seznam ohrožených druhů IUCN, „Canis lupus (vlk obecný)“, zobrazeno dne 23. listopadu 2022. (6) (Iniciativa pro ochranu velkých šelem v Evropě – specializovaná skupina komise IUCN pro přežití druhů v rámci stálého výboru Úmluvy o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť, „Posouzení stavu vlka obecného (Canis lupus) v Evropě z hlediska ochrany“, 2. září 2022. (7) https://rm.coe.int/inf45e-2022-wolf-assessment-bern-convention-2791-5979-4182-1-2/1680a7fa47 Idem, s. 2. (8) Sdělení Komise ze dne 12. října 2021 nazvané „Pokyny k přísné ochraně živočišných druhů v zájmu Společenství podle směrnice o stanovištích“ (C(2021)7301). (9) Cortés, Y. et al., „A decade of use of damages prevention measures in Spain and Portugal“ (Deset let používání opatření k prevenci škod ve Španělsku a Portugalsku), Carnivore Damage Prevention News, 2020. (10) Oliveira, T. et al., „The contribution of the LIFE Programme to mitigation damages caused by large carnivores in Europe“ (Příspěvek programu LIFE ke zmírnění škod způsobených velkými šelmami v Evropě), Global Ecology and Conservation, svazek 31, 2021.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2022 o odkazu Evropského roku mládeže 2022 (2022/2953(RSP))

P9_TA(2022)0424 B9-0512/2022

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 165 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie(1),

–  s ohledem na čl. 165 odst. 3 a na čl. 166 odst. 4 Smlouvy o fungování EU,

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2316 ze dne 22. prosince 2021 o Evropském roce mládeže (2022)(2),

–  s ohledem na Bratislavský plán ze dne 16. září 2016,

–  s ohledem na Římské prohlášení ze dne 25. března 2017,

–  s ohledem na Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv ze dne 4. března 2021,

–  s ohledem na doporučení Rady Evropy CM/Rec(2017)4 o práci s mládeží ze dne 31. května 2017,

–  s ohledem na strategii Rady Evropy pro odvětví mládeže 2030 ze dne 23. ledna 2020,

–  s ohledem na revidovanou Evropskou chartu Rady Evropy o účasti mladých lidí na místním a regionálním životě,

–  s ohledem na doporučení Rady Evropy CM/Rec(2019)4 o podpoře mladých uprchlíků během přechodu do dospělosti,

–  s ohledem na usnesení Rady Evropské unie a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, o rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže: strategie Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027(3),

–  s ohledem na Akční plán Komise pro Evropský prostor vzdělávání ze dne 30. září 2020,

–  s ohledem na Akční plán Komise pro digitální vzdělávání na období let 2021–2027,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o utváření politiky digitálního vzdělávání(4),

–  s ohledem na závěry Rady o inteligentní práci s mládeží ze dne 7. prosince 2017(5),

–  s ohledem na závěry Rady o mladých lidech a budoucnosti práce ze dne 5. června 2019(6),

–  s ohledem na závěry Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, o digitální práci s mládeží ze dne 3. října 2019(7),

–  s ohledem na usnesení Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, o rámci, kterým se ustavuje Evropská agenda práce s mládeží(8) a na jeho provádění prostřednictvím tzv. bonnského procesu,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2020 o zárukách pro mladé lidi(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2020 o silné sociální Evropě pro spravedlivou transformaci(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2021 o dopadu onemocnění COVID-19 na mladé lidi a sport(11),

–  s ohledem na projev předsedkyně Komise o stavu Unie ze dne 15. září 2021,

–  s ohledem svůj postoj ze dne 18. října 2022 k návrhu rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států(12),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi,

–  s ohledem na závěry Konference o budoucnosti Evropy týkající se vzdělávání a mládeže,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie dne 15. září 2021 vyhlásila Evropský rok mládeže (dále jen „evropský rok“), přičemž zdůraznila význam mladých Evropanů při budování lepší budoucnosti – ekologičtější, inkluzivnější, udržitelné a digitální – a poskytující jim více a lepších příležitostí tím, že zajistí, aby byla jejich názorům věnována pozornost, a tím, že se po pandemii COVID-19 dostanou do středu pozornosti;

B.  vzhledem k tomu, že evropský rok byl koncipován tak, aby dosáhl čtyř obecných cílů, a to: obnovit pozitivní vyhlídky mladých lidí a pomoci jim překonat dopady pandemie na jejich život; podporovat mladé lidi a posilovat jejich postavení, aby se stali aktivními a angažovanými občany; lépe informovat mladé generace o příležitostech, které mají k dispozici v rámci veřejných politik na úrovni EU, na vnitrostátní, regionální a místní úrovni; a začleňovat politiku mládeže do všech příslušných oblastí politiky Unie;

C.  vzhledem k tomu, že tyto cíle vycházejí z řady již zavedených politických iniciativ EU, od evropské záruky pro mladé lidi po evropskou strategii pro mládež a dialog EU s mládeží, Evropskou agendu práce s mládeží a vyhlídky na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání; vzhledem k tomu, že ačkoli tyto politické iniciativy vytyčily tolik potřebné a naléhavé cíle pro účinné zlepšení životních, vzdělávacích a pracovních podmínek pro všechny mladé lidi, jejich provádění je stále do značné míry roztříštěné a neúplné; vzhledem k tomu, že se proto očekává, že evropský rok urychlí plné provádění těchto politických iniciativ prostřednictvím koordinovaného přístupu, spolehlivé metodiky a procesu a poskytne mladým lidem více a lepších příležitostí, aby se zapojili jako tvůrci změn ve společnosti;

D.  vzhledem k tomu, že nejčastějším přáním mladých lidí, pokud jde o demokracii, je, aby činitelé s rozhodovací pravomocí více naslouchali jejich požadavkům a jednali podle nich (72 %) a podporovali osobní, sociální a profesní rozvoj mladých lidí (71 %)(13);

E.  vzhledem k tomu, že mládežnické organizace patří mezi hlavní nástroje účasti mladých lidí na veřejném životě a přístupu k možnostem rozvoje prostřednictvím mobility a neformálního a informálního vzdělávání; vzhledem k tomu, že občanský prostor mnoha mládežnických organizací se v několika členských státech EU zmenšuje(14);

F.  vzhledem k tomu, že mezi členskými státy i v jejich rámci přetrvávají rozdíly, které často negativně ovlivňují znevýhodněné mladé lidi z venkovských a odlehlých oblastí a ze všech menšin, pokud jde o možnosti vzdělávání, získávání dovedností a práci; vzhledem k tomu, že příliš mnoho mladých lidí v Evropě se ocitlo v nejistých životních podmínkách a čelí velkým finančním rizikům, aby mohli studovat a získat dovednosti a zkušenosti, které potřebují pro kvalitní zahájení svého pracovního života;

G.  vzhledem k tomu, že mladí lidé patří k těm, kteří jsou nejvíce postiženi hospodářskými, psychologickými a sociálními vedlejšími účinky pandemie COVID-19 a hospodářským a politickým napětím způsobeným útočnou válkou, kterou Rusko vede proti Ukrajině, včetně rostoucích výdajů, které jsou důsledkem ničivé energetické krize, a skličujících vyhlídek vzhledem k postupnému zhoršování životního prostředí, což ohrožuje jejich tělesnou a duševní pohodu;

H.  vzhledem k tomu, že stávající nástroje a zdroje pro mladé lidi a jejich začlenění do tvorby politik často nejsou dostupné a viditelné pro všechny, a v důsledku toho mnoho mladých lidí a organizací vedených mladými lidmi o nich neví nebo je tvůrci politik nedostatečně konzultují či zapojují do procesů tvorby politik;

I.  vzhledem k tomu, že v tomto ohledu by se úspěch evropského roku neměl měřit pouze počtem uspořádaných akcí nebo jejich návštěvností, ale také podle mechanismů a politik, které byly spuštěny nebo rozvinuty s cílem pozitivně ovlivnit postavení a úlohu mladých lidí ve společnosti;

J.  vzhledem k tomu, že extrémně ukvapené přijetí rozhodnutí způsobilo orgánům EU a zúčastněným stranám velmi mnoho obtíží, pokud šlo o to, aby byl evropský rok připraven vhodným způsobem a aby dosáhl svých cílů; vzhledem k tomu, že je to o to politováníhodnější, že je naléhavě nutné zlepšit životy mladých lidí v Evropě; vzhledem k tomu, že čas, který byl za těchto okolností k dispozici, nebyl dostatečný k tomu, aby byl evropský rok smysluplný a měl očekávaný účinek; vzhledem k tomu, že z těchto zkušeností je třeba se poučit pro budoucí evropské roky;

K.  vzhledem k tomu, že evropský rok se již chýlí ke konci a probíhají přípravy k zajištění jeho trvalých přínosů;

Podmínky pro ustavení a organizaci evropských roků

1.  vítá Evropský rok mládeže 2022 jako výraz angažovanosti EU vůči mladým a budoucím generacím; zdůrazňuje, že během pandemie COVID-19 byli zdravotními opatřeními nejvíce zasaženi mladí lidé, což negativně ovlivnilo jejich přístup ke společenskému a kulturnímu životu a ke vzdělání;

2.  považuje za mimořádně politováníhodné, že způsob, jakým byl evropský rok vyhlášen, zejména rychlé přijetí nařízení, zpomalily provádění a financování mnoha projektů; dále lituje, že to ovlivnilo komunikaci o evropském roce v členských státech a vůči mládežnickým organizacím a mladým lidem samotným; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby Evropský rok mládeže prodloužila do příštího Dne Evropy 9. května 2023, aniž by však tím byl ovlivněn začátek Evropského roku dovedností;

3.  vyjadřuje politování nad tím, že i v příštích letech se může stát, že rozhodnutí o budoucích evropských rocích budou oznámena příliš pozdě, a vyzývá Komisi, aby v dostatečném předstihu před zahájením každého budoucího evropského roku plně zapojila do jeho přípravy příslušné orgány a dotčenou občanskou společnost s cílem maximalizovat jeho dopad; zdůrazňuje, že vyhlašování evropských roků pouze několik měsíců před jejich plánovaným zahájením se nemůže stát novou normou, neboť to ohrožuje účinek celého projektu; vyzývá Komisi, aby v budoucnu zajistila, že evropské roky budou moci být pro všechny zúčastněné strany připraveny včas;

4.  vítá závěrečnou interinstitucionální konferenci k Evropskému roku mládeže nazvanou „Claim the future“, která se bude konat dne 6. prosince 2022; vítá rovněž skutečnost, že obsah navrhli a spoluorganizovali mladí lidé; uznává, že zvolená témata se zaměřila na inkluzivní Evropu prostřednictvím vzdělávání, digitální Evropu prostřednictvím vzdělávání a kvalitu života v Evropě díky dostupnosti péče o duševní zdraví; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby tato témata a závěry začlenila do odkazu evropského roku a zohlednila je v něm;

5.  vyzývá Komisi, aby navrhla sdělení, v němž stanoví opatření navazující na evropský rok s cílem dosáhnout jeho čtyř cílů, podpořit nové iniciativy a umožnit jejich růst, dosáhnout plného začlenění politik EU týkajících se mládeže do všech oblastí politiky a zahájit hodnocení konkrétního příspěvku Evropského roku mládeže k provádění strategie EU pro mládež na období 2019–2027 a agendy EU v oblasti práce s mládeží a podat o tom Parlamentu zprávu;

6.  zdůrazňuje, že hmatatelným a konkrétním výsledkem by mělo být na jedné straně provádění metodiky, jak mladé lidi zapojit do tvorby politiky a naslouchat jim, a na druhé straně provádění nových evropských a vnitrostátních politik, které ze závěrů evropského roku přímo vyplývají;

7.  vítá finanční podporu a iniciativy různých generálních ředitelství Komise; konstatuje však, že některé z popsaných činností by se uskutečnily, i kdyby se evropský rok nekonal, nebo s cíli evropského roku příliš nesouvisely; vyzývá Komisi, aby objasnila, které projekty byly vytvořeny nově v rámci evropského roku a které již existovaly a byly pro účely evropského roku přejmenovány; požaduje jasný přehled o přesném financování evropského roku Komisí a členskými státy;

Zajištění smysluplné angažovanosti a účasti mladých lidí při tvorbě politik a rozhodování

8.  zdůrazňuje, že třetinu účastníků panelových diskusí Konference o budoucnosti Evropy tvořili mladí lidé ve věku od 16 do 25 let; podporuje návrhy předložené na plenárním zasedání Konference o budoucnosti Evropy dne 9. května 2022, zejména ty, které přímo či nepřímo vyzývaly k podpoře politik zaměřených na mládež;

9.  vyzývá Komisi, aby začala plnohodnotným způsobem používat „EU Youth Test“, tedy ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi, a to s cílem zajistit smysluplnou účast a angažovanost mladých lidí při přípravě všech politik EU, aby začala systematicky posuzovat své návrhy s cílem zajistit, aby propagovaly a odrážely potřeby mladých lidí, a aby přijala zmírňující opatření, pokud by její návrhy měly negativní dopad; je přesvědčen, že takový proces je nezbytný pro to, aby byly názory mladých lidí zohledňovány, zlepšil se dopad politik EU na ně a tyto politiky byly pro ně dobře viditelné, protože na příští generaci budou mít přímý vliv politiky, které se utvářejí právě dnes; zdůrazňuje, že ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi se nesmí stát pouze byrokratickým kontrolním seznamem, protože má-li dosáhnout svých cílů, musí se lidé do jeho provádění zapojit nejrůznějším způsobem; domnívá se, že by výsledky ověřování měly být podkladem pro již existující procesy, jako je dialog EU s mládeží, a měly by být s nimi propojeny;

10.  navrhuje navázat na tento evropský rok pravidelným strukturovaným dialogem s mladými lidmi ve Výboru pro kulturu a vzdělávání, přičemž by bylo možné navrhnout vytvoření demokratické platformy pro otevřenou a inkluzivní účast mladých lidí na procesu tvorby politik na úrovni EU;

11.  opakuje svou žádost Komisi a členským státům, aby vytvořily a zavedly moduly globálního občanství a občanství EU, které by byly součástí národních vzdělávacích programů a programů mobility a přispívaly by k aktivnějšímu a participativnímu občanství a rozvoji politického systému, do jehož fungování by se více zapojovali mladí lidé, a současně by bojovaly proti rasismu ve všech jeho formách, proti diskriminaci a genderově podmíněnému násilí s cílem vyvracet předsudky a budovat inkluzivní společnosti bez strukturálního rasismu, které podporují toleranci, rozmanitost a genderovou rovnost; vyzývá Komisi, aby učitelům poskytla potřebné nástroje a příležitosti k aktivnímu zapojení do vytváření společného rámce EU pro výchovu k občanství, například prostřednictvím výukových akademií Erasmus+ nebo odborné přípravy učitelů v rámci programu Jean Monnet;

12.  domnívá se, že velký potenciál mají decentralizované akce, které Unii přiblíží mladým lidem, a navrhuje, aby byl každoročně pořádán unijní kulturní festival, který by byl věnován podnětům k diskusím a kulturním aktivitám na místní úrovni zaměřeným na aktuální otázky, které si mladí lidé sami zvolí; festival by se měl konat někdy kolem symbolického dne 9. května;

Více akcí ke zlepšení kvality života mladých lidí

13.  poukazuje na to, že kvalita života mladých lidí souvisí s jejich vzdělávacími a pracovními příležitostmi či kapacitami a životním standardem dostupným v zemi, v níž pobývají; se znepokojením konstatuje, že mladí lidé se stále častěji potýkají s úzkostmi a jinými psychickými problémy, způsobenými mimo jiné koronavirovou pandemií, ruskou agresí vůči Ukrajině, růstem životních nákladů a energetickou chudobou a klimatickou krizí;

14.  znovu vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly návrh evropského plánu ochrany duševního zdraví v oblasti vzdělávání a odborné přípravy včetně informálního a neformálního učení; díky takovému plánu bude možné zajistit všestrannou péči o kvalitu života naší mladé generace; soudí, že jak žákům a studentům, tak i učitelům a vychovatelům, kteří jsou součástí vzdělávacího systému, je důležité poskytovat pravidelnou psychologickou podporu; vybízí k posílení vazeb mezi vzdělávacími institucemi, kulturními, mládežnickými a sportovními organizacemi a psychologickými poradnami s cílem poskytovat mimoškolní aktivity zaměřené na zvyšování sociální angažovanosti mladých;

15.  je znepokojen tím, že inflace, rostoucí náklady na bydlení a služby a potíže s dostupností bydlení v některých zemích mají velmi negativní dopad na mobilitu mladých lidí, zvláště těch, jejichž možnosti jsou již tak omezené; poukazuje na to, že je velmi důležité dbát na to, aby unijní programy poskytovaly mladým lidem a jejich organizacím dostatečnou finanční podporu, aby mohli získávat zkušenosti z výjezdů do zahraničí, ať už se jedná o studijní pobyty či dobrovolnickou práci; v této souvislosti žádá Komisi a členské státy, aby výši finanční podpory na mobilitu mladých lidí pečlivě volily tak, aby programy EU měly sociální inkluzivní rozměr;

Nejisté životní perspektivy mladých lidí a úspěch při vstupu do pracovního života

16.  znovu vyzývá členské státy, aby uplatňovaly tzv. záruku pro děti a snažily se zajistit, aby každé dítě ze sociálně slabých poměrů mělo přístup ke kvalitnímu a přitom bezplatnému vzdělávání v předškolním věku a prvních ročnících základní školy a ke kvalitní výchově včetně školních aktivit, zdravotní péče a reálného přístupu ke zdravé výživě a přiměřenému bydlení; dále vyzývá členské státy, aby uplatňovaly posílenou záruku pro mladé lidi, a to ve snaze zajistit, aby každý mladý člověk měl podle svých vlastních potřeb k dispozici kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovských programů či stáží; oceňuje snahy Komise o usnadnění výměny osvědčených postupů a koordinaci příslušných národních plánů a vybízí ji, aby ve své činnosti nepolevila, dokud nebudou splněny všechny stanovené cíle;

17.  je přesvědčen, že při řešení problémů mladých lidí má obrovský význam práce s mládeží, zejména díky tomu, jak přispívá k jejich osobnímu rozvoji, kvalitě života a seberealizaci; vyzývá členské státy, aby si více uvědomovaly hodnotu práce s mládeží a aby udržitelným způsobem reformovaly a zdokonalovaly příslušné struktury, kdekoli je to zapotřebí;

18.  vyzývá Komisi a členské státy, aby předložily návrh společné právní úpravy, která by zajistila přiměřenou odměnu pro stážisty a účastníky učňovských pobytů; trvá na tom, že pokud chceme zamezit vykořisťování, je nutné zajistit všem stážistům důstojné pracovní podmínky a přiměřenou odměnu;

19.  zdůrazňuje, že úspěch mladých lidí při přechodu ze školy do zaměstnání závisí do velké míry na tom, zda budou uznány zahraniční diplomy, kvalifikace a studijní pobyty; lituje, že v této oblasti stále existují různé překážky, a důrazně žádá Komisi a členské státy, aby uznávání zautomatizovaly a snažily se zejména využívat možností, které nabízí digitalizace; vybízí členské státy, aby rovněž validovaly a uznávaly kompetence a dovednosti získané prostřednictvím neformálního a informálního učení a práce s mládeží probíhající paralelně s formálním vzděláváním, a to jak v různých zemích Unie, tak i ve třetích zemích; opakuje, že toto by nemělo bránit uplatňování práva na kvalitní vyšší vzdělávání;

Investice do nastupující generace prostřednictvím vzdělávání

20.  poukazuje na to, že investice do vzdělávacích příležitostí pro mladé lidi se přímo promítá nejen do jejich budoucích životů jako jednotlivců, ale také do zdraví ekonomiky a soudržnosti společnosti jako celku; zdůrazňuje, že je zapotřebí řešit problémy těch mladých lidí, kteří jsou obětí diskriminace nebo mají méně příležitostí, pokud jde o přístup k různým úrovním formálních, informálních a neformálních vzdělávacích rámců, což se týká mimo jiné mladých žen, mladých příslušníků komunit LGBTIQ+, mladých migrantů, azylantů a uprchlíků a mladých lidí se zdravotním postižením či poruchami učení; vyzývá proto členské státy, aby výrazně navýšily veřejné výdaje na vzdělávání včetně digitálního vzdělávání a odborné přípravy, prohlubování dovedností či rekvalifikace; vyzývá Komisi, aby rozvíjela společné ukazatele pro posuzování vlivu investic (včetně NextGenerationEU) a reforem na provádění specializovaných politik pro mládež a vzdělávání;

21.  znovu vyzývá členské státy, aby do roku 2025 plně realizovaly Evropský prostor vzdělávání; vítá proto pokrok, kterého již bylo dosaženo v některých členských státech; vyzývá členské státy, aby vhodným způsobem zkvalitnily svou digitální infrastrukturu, konektivitu a vzdělávací programy a aby učitelům a vychovatelům poskytovaly vhodné vzdělávání a pokyny, jak rozvíjet digitální gramotnost, a usilovaly tak o rozvoj nových učebních metod a o to, aby mladí lidé byli vybaveni dovednostmi umožňujícími efektivně získávat informace, čelit dezinformacím a bránit se násilí, s nímž se setkají na internetu, jako je podněcování k nenávisti a rasismu, dětská pornografie, genderově podmíněné násilí, kyberšikana a ghosting; připomíná, že ve vzdělávacích programech v přírodních vědách, technologiích, inženýrství, humanitních vědách a matematice (STEAM) existují genderové rozdíly, které je nutné odstranit vhodnými opatřeními; se zájmem očekává akční plán Komise pro digitální vzdělávání (2012–2027);

o
o   o

22.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 47. (2) Úř. věst. L 462, 28.12.2021, s. 1. (3) Úř. věst. C 456, 18.12.2018, s. 1. (4) Úř. věst. C 494, 8.12.2021, s. 2. (5) Úř. věst. C 418, 7.12.2017, s. 2. (6) Úř. věst. C 189, 5.6.2019, s. 28. (7) Úř. věst. C 414, 10.12.2019, s. 2. (8) Úř. věst. C 415, 1.12.2020, s. 1. (9) Úř. věst. C 395, 29.9.2021, s. 101. (10) Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 75. (11) Úř. věst. C 465, 17.11.2021, s. 82. (12) Přijaté texty, P9_TA(2022)0359. (13) Průzkum Eurobarometer: 2022 Mládež a demokracie v Evropském roce mládeže (Youth and Democracy in the European Year of Youth), zveřejněný dne 6. května 2022. (14) Zmenšující se prostor pro občanskou společnost:dopad na mladé lidi a jejich organizace Usnesení o boji proti zmenšujícímu se prostoru s rozšířením příležitostí pro mládežnické organizace, národní rady mládeže a mezinárodní nevládní organizace mládeže Voicify:Součást Evropy (Part of Europe)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2022 o zlepšení právních předpisů EU týkajících se volně žijících a exotických zvířat, která mají být chována jako zvířata v zájmovém chovu v Evropské unii, prostřednictvím pozitivního seznamu EU (2022/2809(RSP))

P9_TA(2022)0425 B9-0489/2022

Evropský parlament,

–  s ohledem na petice č. 0697/2020, 0744/2020 a 0786/2020,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, zejména na články 114, 191 a 192 této smlouvy,

–  s ohledem na Úmluvu o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES),

–  s ohledem na kodexy zdraví suchozemských a vodních živočichů Světové organizace pro zdraví zvířat (WOAH, založené jako OIE),

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně zvířat v zájmovém chovu a na rezoluci Rady Evropy o chovu volně žijících zvířat v zájmovém chovu,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2021 nazvané Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. února 2020 o ochraně vnitřního trhu EU a práv spotřebitelů před negativními dopady nezákonného obchodu se zvířaty v zájmovém chovu(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2016 o strategických cílech EU na 17. konferenci smluvních stran Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES), která se bude konat ve dnech 24. září až 5. října 2016 v Johannesburgu (JAR)(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2016 o akčním plánu EU pro boj proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy(4),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života (COM(2020)0380),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. února 2016 nazvané Akční plán EU pro boj proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy (COM(2016)0087) a na závěry Rady ze dne 20. června 2016 o akčním plánu EU pro boj proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi(5) a na nařízení Komise (ES) č. 865/2006 ze dne 4. května 2006 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s těmito druhy(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“)(7),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních a nepůvodních druhů(8) (nařízení o invazních nepůvodních druzích),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013 ze dne 12. června 2013 o neobchodních přesunech zvířat v zájmovém chovu a o zrušení nařízení (ES) č. 998/2003(9),

–  s ohledem na čl. 227 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Petiční výbor obdržel petice č. 0697/2020, 0744/2020 a 0786/2020, které vyjadřují obavy ohledně dobrých životních podmínek a zdravotních rizik spojených s obchodem s volně žijícími a exotickými zvířaty v EU a vyzývají k přijetí pozitivního seznamu pro celou EU, který by stanovil výčet zvířat, která je možné chovat v zájmovém chovu;

B.  vzhledem k tomu, že biologická rozmanitost je nedílnou součástí světového dědictví; vzhledem k tomu, že zásada „jedno zdraví“ odráží skutečnost, že lidské zdraví, zvířata a životní prostředí jsou vzájemně propojeny; vzhledem k tomu, že ze stávajících údajů vyplývá, že pandemie COVID-19 mohla vzniknout ze zvířecího zdroje(10), což ukazuje, že obchodu s exotickými zvířaty je třeba věnovat větší pozornost, protože souvisí se značnými zdravotními riziky pro celou populaci;

C.  vzhledem k tomu, že 70 % patogenů, které způsobují nemoci u lidí, je živočišného původu a že tyto nemoci, známé jako zoonózy, mohou být přenášeny domácími nebo volně žijícími zvířaty(11); vzhledem k tomu, že obchod s planě rostoucími rostlinami a volně žijícími živočichy zvyšuje kontakty mezi lidmi a těmito rostlinami a živočichy a je jedním z klíčových faktorů pro možný vznik vedlejších účinků, což vede k šíření virových onemocnění, včetně nových infekčních nemocí, na člověka;

D.  vzhledem k tomu, že podle odhadů je v Evropě v zájmovém chovu chováno více než 100 milionů zvířat, včetně drobných savců, ptáků, plazů, ryb a obojživelníků(12); vzhledem k tomu, že mnoho těchto druhů bylo odchyceno ve volné přírodě, čímž se jejich přirozené populace vyčerpaly;

E.  vzhledem k tomu, že volně žijící druhy živočichů mají specifické potřeby a při odchytu, přepravě a držení v zajetí velmi trpí; vzhledem k tomu, že podle nejnovějších údajů značný počet volně žijících a exotických zvířat zemře během prvního roku poté, co se dostanou do zájmového chovu, přičemž naprostá většina z nich podlehne udušení, nemocem, vyhladovění a dehydrataci během přepravy, jak uvádí i Program OSN pro životní prostředí;

F.  vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné zvýšit povědomí veřejnosti o dobrých životních podmínkách volně žijících a exotických zvířat, která mají být chována jako zvířata v zájmovém chovu, včetně výskytu znepokojivého množství zdravotních, behaviorálních a veterinárních problémů;

G.  vzhledem k tomu, že podle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) čelí každý čtvrtý druh savců a každý osmý druh ptáků vysokému riziku vyhynutí a každý třetí druh obojživelníků je ohroženým druhem; vzhledem k tomu, že dobře zdokumentované důkazy potvrzují, že obchod s exotickými zvířaty za účelem zájmového chovu je jednou z hlavních hrozeb pro přežití těchto druhů;

H.  vzhledem k tomu, že invazní cizí druhy jsou jednou z pěti hlavních příčin úbytku biologické rozmanitosti v Evropě i ve světě; vzhledem k tomu, že Komise odhaduje, že náklady na kontrolu a řízení škod způsobených invazními druhy v EU dosahují 12 miliard EUR ročně; vzhledem k tomu, že řada členských států v rozporu s právem EU stále nezavedla plně funkční systém dohledu a kontroly pro sledování invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii, což vedlo Komisi k zahájení řízení o nesplnění povinnosti proti těmto státům;

I.  vzhledem k tomu, že mnoho volně žijících a exotických zvířat, která jsou chována v zájmovém chovu, představuje vážnou hrozbu pro bezpečnost lidí v důsledku svého přirozeného chování, které se projevuje agresivními nebo dravčími rysy, jež se zhoršují stresem, jemuž jsou vystavena v zajetí;

J.  vzhledem k tomu, že vnitrostátní předpisy, které ukládají omezení pro zájmový chov exotických zvířat, se v jednotlivých členských státech značně liší a v některých případech jsou protichůdné, což členským státům velmi ztěžuje provádění soudržné politiky v této oblasti na evropské úrovni, a navíc existují mezery ve stávajících vnitrostátních právních předpisech týkajících se exotických zvířat v zájmovém chovu(13); vzhledem k tomu, že právní ustanovení mohou buď zakazovat chov některých druhů zvířat (negativní seznam neboli černá listina), nebo povolovat chov pouze některých druhů (pozitivní seznam neboli bílá listina), přičemž nejčastěji používaným systémem regulace zájmového chovu exotických zvířat je negativní seznam;

K.  vzhledem k tomu, že stávající situace udržuje existující překážky, rozbíjí jednotný trh Unie a vytváří vážné rozdíly mezi členskými státy, jejichž právní úprava stanoví pozitivní seznam, a těmi, které jej nemají; vzhledem k tomu, že i pozitivní seznamy se v některých členských státech liší, a to i v takových otázkách, jako je zařazení druhů na seznam, různé úrovně ochrany nebo rozdíly ve způsobu, jakým bylo provedeno hodnocení rizik;

L.  vzhledem k tomu, že přístup založený na negativním seznamu je ze své podstaty reaktivní a nejméně preventivní, protože každé zvíře, které není na negativním seznamu, lze chovat v zájmovém chovu, což vyžaduje, aby byl seznam poměrně dlouhý; vzhledem k tomu, že druhy, s nimiž se obchoduje, se neustále mění v závislosti na aktuálních trendech, takže každý negativní seznam je třeba pravidelně aktualizovat;

M.  vzhledem k tomu, že vědci se znepokojením upozorňují na to, že seznam EU zakázaných invazních nepůvodních druhů, který je součástí nařízení o invazních nepůvodních druzích, neodpovídá míře ohrožení, které invazní nepůvodní druhy představují pro biologickou rozmanitost EU;

N.  vzhledem k tomu, že neexistence pozitivního seznamu zvířat, která lze chovat v zájmovém chovu, v celé EU ohrožuje dobré životní podmínky a zdraví lidí i zvířat a představuje hrozbu pro biologickou rozmanitost;

O.  vzhledem k tomu, že ke zvýšení účinnosti pozitivního seznamu a zlepšení dobrých životních podmínek zvířete v zájmovém chovu, stejně jako v zájmu majitele, by bylo třeba zajistit odpovídající úroveň povědomí o odpovědném chovu zvířat v zájmovém chovu;

P.  vzhledem k tomu, že 19 členských států podpořilo dokument o postoji k novému legislativnímu rámci EU pro pozitivní seznam EU pro chov zvířat v zájmovém chovu jménem Kypru, Litvy, Lucemburska a Malty, který byl předložen na zasedání Rady pro zemědělství a rybolov dne 24. května 2022;

1.  připomíná, že nejvyšší prioritu by měla mít prevence, která je nákladově nejefektivnějším, nejhumánnějším a nejekologičtějším opatřením; zdůrazňuje, že EU musí využít příležitosti a začlenit do svých politik poznatky získané z pandemie COVID-19; upozorňuje na důležitou úlohu Komise při koordinaci a podpoře přístupu „jedno zdraví“ v EU;

2.  zdůrazňuje, že obchod s exotickými zvířaty může představovat nebezpečí nejen pro dobré životní podmínky zvířat, ale také pro lidské zdraví kvůli možnosti výskytu zoonóz, a proto musí EU přijmout soudržné právní předpisy, které zabrání těmto druhům potenciálních onemocnění, jež mohou vést k problémům v oblasti veřejného zdraví;

3.  připomíná, že obchod s exotickými planě rostoucími rostlinami a volně žijícími živočichy již prokázal, že může vést k úbytku biologické rozmanitosti, a to jak v prostředí, odkud daný druh pochází, tak v ekosystémech Unie; zdůrazňuje, že evropská obchodní politika musí zajistit, aby praktiky obchodu se zvířaty v zájmovém chovu neohrožovaly dobré životní podmínky volně žijících a exotických zvířat a nepřispívaly k úbytku biologické rozmanitosti a aby chov těchto zvířat v zájmovém chovu neohrožoval dobré životní podmínky zvířat nebo blaho jejich majitelů;

4.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že stávající právní předpisy členských států týkající se obchodu s volně žijícími a exotickými zvířaty a jejich chovu jsou roztříštěné a nejednotné a často nepokrývají celou živočišnou říši, neboť se zabývají především savci, zatímco opomíjejí velké skupiny ptáků, plazů, obojživelníků, hmyzu a okrasných ryb, které jsou v současné době hojně zastoupeny v obchodě se zvířaty určenými k zájmovému chovu, a nad tím, že v případě vypuštění mohou představovat nebezpečí pro původní druhy a ekosystémy;

5.  zdůrazňuje, že shromažďování přesných údajů ztěžují nejednotné právní předpisy; zdůrazňuje, že databáze EU určené ke sledování dovozu zvířat do členských států a obchodu se zvířaty mezi členskými státy nezaznamenávají zdroje zvířat a úmluva CITES se zabývá pouze poměrně malým podílem druhů zvířat uvedených v jejích přílohách;

6.  zdůrazňuje, že několik evropských zemí již zavedlo pozitivní seznamy založené na několika kritériích, jako jsou dobré životní podmínky zvířat, životní prostředí, lidské zdraví, požadavky na chov a ustájení či zásada předběžné opatrnosti; vítá také skutečnost, že několik dalších organizací vytváří pozitivní seznamy nebo provádí výzkum pozitivních seznamů;

7.  s politováním konstatuje, že ustanovení práva EU v současné době nepostačují k řešení dobrých životních podmínek zvířat, veřejného zdraví a bezpečnosti a rizik invazivity spojených s obchodem s volně žijícími exotickými zvířaty a jejich zájmovým chovem; zdůrazňuje, že právní rámec EU pro zdraví zvířat nebyl navržen tak, aby se zabýval obchodem s exotickými zvířaty v zájmovém chovu, a že žádný z legislativních aktů EU týkajících se dobrých životních podmínek zvířat neupravuje dobré životní podmínky zvířat v zájmovém chovu a obchodování s nimi v rámci jednotného trhu EU;

8.  poukazuje na to, že pozitivní seznam je zpravidla kratší samostatný seznam, který má preventivní povahu a poskytuje jednoznačné informace o tom, které druhy je v dané zemi povoleno chovat; zdůrazňuje, že pozitivní seznam se také mnohem snadněji aktualizuje než negativní seznam, protože všechny druhy, které nejsou na seznamu, je a priori zakázáno chovat, což přispívá ke zjednodušení právních předpisů na evropské úrovni a snížení administrativních nákladů; zdůrazňuje, že zkoumání přístupu pozitivního seznamu dokazuje jeho účinnost při omezování obchodu s volně žijícími a exotickými zvířaty a při lepší informovanosti veřejnosti(14);

9.  zvažuje výhody evropského pozitivního seznamu, který by reguloval obchod s volně žijícími a exotickými zvířaty a omezil jejich zájmový chov, jak se uvádí v peticích, které obdržel Petiční výbor; bere na vědomí výzvu některých členských států, aby byl vytvořen celoevropský pozitivní seznam za dodržení dobrých životních podmínek chovaných zvířat; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby provedla posouzení dopadu přidané hodnoty a proveditelnosti vytvoření takového seznamu, a to za použití vědecky podloženého souboru kritérií pro určení druhů vhodných pro zájmový chov, a aby provedla pečlivou analýzu různých kritérií, která jsou už uplatňována ve vnitrostátních pozitivních seznamech, za účelem stanovení nejúčinnějších kritérií, která by mohla být případně přijata pro účely pozitivního seznamu pro celou EU na základě osvědčených postupů členských států, stávajících zkušeností a získaných poznatků; vyzývá Komisi, aby v rámci důsledného a včasného provádění akčního plánu EU proti obchodování s volně žijícími a planě rostoucími druhy zahájila studii, která by tuto otázku analyzovala;

10.  zdůrazňuje, že v zájmu ochrany lidského zdraví a životního prostředí je nesmírně důležité, aby všechny členské státy neprodleně vypracovaly a prováděly účinné akční plány pro řešení problému nejčastěji se vyskytujících invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii, a zajistily zřízení plně funkčních struktur v souladu s nařízením (EU) č. 1143/2014 za účelem provádění odpovídajících kontrol zaměřených na prevenci neúmyslného i úmyslného zavlékání a šíření invazních nepůvodních druhů do Unie;

11.  bere na vědomí, že zájmový chov zvířat není regulován na úrovni EU, ale na vnitrostátní úrovni, a že některé členské státy zavedly pozitivní seznamy druhů zvířat; zdůrazňuje, že mezinárodní obchod s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami a příslušné právní předpisy, které jej regulují, by měly být založeny na vědeckých důkazech;

12.  je přesvědčen, že revize akčního plánu EU proti obchodování s volně žijícími a planě rostoucími druhy by měla vést ke zvýšení informovanosti o nezákonném obchodování a měla by mít příznivý dopad na dobré životní podmínky zvířat a exotických a volně žijících zvířat, která mohou být v EU chována v zájmovém chovu;

13.  zdůrazňuje, že zvířata zařazená na pozitivní seznam nesmí představovat zvláštní nebezpečí pro lidské zdraví, nesmějí vyžadovat náročné zacházení a musí být chována v podmínkách, které respektují jejich základní fyziologické, etologické a ekologické potřeby; zdůrazňuje, že na seznam by neměly být zařazeny žádné exotické a volně žijící druhy zvířat, u nichž existují jasné známky toho, že v případě útěku nebo vypuštění do volné přírody by byly schopny přežít a představovaly by riziko pro původní ekosystémy tím, že by po vypuštění do přírodního prostředí ovlivnily přežití samotných původních druhů, a staly se tak invazními nepůvodními druhy;

14.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 67, 8.2.2022, s. 25. (2) Úř. věst. C 294, 23.7.2021, s. 40. (3) Úř. věst. C 204, 13.6.2018, s. 136. (4) Úř. věst. C 224, 27.6.2018, s. 117. (5) Úř. věst. L 61, 3.3.1997, s. 1. (6) Úř. věst. L 166, 19.6.2006, s. 1. (7) Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1. (8) Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 35. (9) Úř. věst. L 178, 28.6.2013, s. 1. (10) Briefing, Coronavirus and the trade in wildlife (Koronavirus a obchod s planě rostoucími rostlinami a volně žijícími živočichy), Evropský parlament, Generální ředitelství pro parlamentní výzkumné služby, 4. května 2020. (11) WOAH, The “One Health” Concept (Koncepce přístupu „jedno zdraví“), 14. ledna 2013. (12) Rada EU, Position paper on a new EU legislative framework for an EU Positive List for the keeping of companion animals on behalf of Cyprus, Lithuania, Luxembourg and Malta (Stanovisko k novému legislativnímu rámci EU pro pozitivní seznam EU pro chov zvířat v zájmovém chovu jménem Kypru, Litvy, Lucemburska a Malty), 16. května 2022. (13) Jak vyplývá ze studie s názvem Analysis of national legislation related to the keeping and sale of exotic pets in Europe (Analýza vnitrostátních právních předpisů týkajících se zájmového chovu exotických zvířat a jejich prodeje za tímto účelem v Evropě), kterou v červnu 2020 zveřejnila organizace Eurogroup For Animals. (14) World Animal Protection, Think positive – An overview of national and international Positive Lists (Pozitivní přístup – přehled národních a mezinárodních pozitivních seznamů), září 2020.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2022 o situaci v oblasti lidských práv v Egyptě (2022/2962(RSP))

P9_TA(2022)0426 RC-B9-0505/2022

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Egyptě,

–  s ohledem na prohlášení mluvčího ESVČ pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o Egyptě,

–  s ohledem na evropskou politiku sousedství a na společné sdělení Komise ze dne 9. února 2021 nazvané „Obnovené partnerství se zeměmi jižního sousedství – nová agenda pro Středomoří“ (JOIN(2021)0002),

–  s ohledem na 13. meziparlamentní setkání EU–Egypt, které proběhlo dne 29. září 2022,

–  s ohledem na memorandum o porozumění mezi EU, Egyptem a Izraelem o spolupráci v oblasti obchodu, dopravy a vývozu zemního plynu do Evropské unie, podepsané v Káhiře dne 15. června 2022,

–  s ohledem na nejnovější vyjádření mluvčí vysoké komisařky OSN pro lidská práva k Egyptu,

–  s ohledem na všeobecný pravidelný přezkum Rady OSN pro lidská práva týkající se Egypta za roky 2019 a 2020,

–  s ohledem na to, že vysoká komisařka pro lidská práva dne 8. listopadu 2022 vyzvala k tomu, aby byl okamžitě propuštěn Alaa Abdel Fattah,

–  s ohledem na obecné zásady EU týkající se trestu smrti, mučení, svobody projevu, obránců lidských práv, násilí páchaného na ženách či dívkách a práv osob LGBTI,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte z roku 1989,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, Úmluvu o právech dítěte a na Arabskou chartu lidských práv, které Egypt ratifikoval,

–  s ohledem na egyptskou ústavu, zejména její článek 52 o zákazu všech forem mučení, článek 73 o svobodě shromažďování a článek 93 o závazné povaze mezinárodních norem v oblasti lidských práv,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v egyptském Šarm aš-Šajchu se konala 27. konference smluvních stran Úmluvy o změně klimatu (COP27); vzhledem k tomu, že díky této mezinárodní události se do popředí zájmu dostala represivní politika Egypta vůči legitimním nenásilným projevům egyptské občanské společnosti;

B.  vzhledem k tomu, že v roce 2021 vyhlásil Egypt „národní strategii lidských práv“ a „národní dialog“, jejichž oficiálním cílem je zlepšit situaci v této oblasti a vytvořit inkluzivnější politické prostředí; vzhledem k tomu, že v dubnu 2022 zahájil svou činnost egyptský výbor pro prezidentskou milost, který ve spolupráci s organizacemi občanské společnosti posuzuje případy vězněných osob, jejichž situace neodpovídá mezinárodním lidskoprávním normám; vzhledem k tomu, že některé závažné případy porušování lidských práv výbor ignoroval a že zatím nedošlo k výrazné změně, ačkoli od zahájení národní strategie lidských práv a egyptského národního dialogu již uplynul celý rok; vzhledem k tomu, že podvýbor pro politické záležitosti, lidská práva a demokracii – mezinárodní a regionální záležitosti, který vznikl na základě dohody o přidružení mezi Egyptem a Evropskou unií, slouží oběma stranám jako platforma pro vzájemnou diskusi o lidských právech; vzhledem k tomu, že příští zasedání podvýboru se má uskutečnit 8. prosince 2022 v Káhiře;

C.  vzhledem k tomu, že před konáním COP27 Egypt neprovedl změny v žádném z podstatných právních předpisů, pokud jde o svobodu projevu, svobodu pokojného shromažďování a sdružování a svobodu sdělovacích prostředků, a to navzdory tomu, že poskytnutí prostoru občanské společnosti je společným závazkem zakotveným v partnerských prioritách EU–Egypt a v egyptské ústavě; vzhledem k tomu, že dosud nebyl zrušen výjimečný stav vyhlášený v roce 2017; vzhledem k tomu, že v Egyptě nadále dochází k hromadným soudům a zatýkání, přičemž desítky tisíc civilistů jsou souzeny vojenskými soudy a nouzovými soudy zřízenými bezpečnostními službami; vzhledem k tomu, že zvláštní zpravodajové OSN pro právo na svobodu shromažďování a sdružování, pro obránce lidských práv a pro ochranu lidských práv v protiteroristických operacích vydali dne 8. července 2021 společné prohlášení, v němž vyjádřili znepokojení nad několika egyptskými zákony: zákonem o nevládních organizacích z roku 2019, zákonem o trestné činnosti v oblasti kybernetiky a informačních technologií z roku 2018, zákonem o teroristických subjektech z roku 2015 a zákonem o veřejných shromážděních a pokojných demonstracích z roku 2013; vzhledem k tomu, že podle Egyptské komise pro práva a svobody bylo v Egyptě mezi 1. říjnem a 14. listopadem 2022 zadrženo téměř 734 osob v 18 guvernorátech;

D.  vzhledem k tomu, že obránce lidských práv Alaa Abdel Fattah, který v posledních deseti letech strávil většinu času ve vazbě na základě nepodložených obvinění, přerušil v listopadu 2022 hladovku, kterou držel od dubna 2022, poté co se ve své cele dostal na pokraj smrti a musel být uměle vyživován; vzhledem k tomu, že při zahájení COP27 přestal rovněž přijímat tekutiny; vzhledem k tomu, že Alaa ani dnes nemá přístup k britským konzulárním pracovníkům a nesměl ho navštívit jeho právník; vzhledem k tomu, že díky mezinárodnímu tlaku ho mohli sporadicky navštěvovat rodinní příslušníci;

E.  vzhledem k tomu, že egyptská vláda vyloučila z účasti na COP27 nezávislé lidskoprávní organizace, a to prostřednictvím státem kontrolovaného registračního procesu, který filtroval skupiny kritické vůči egyptské vládě, nepřiměřených restrikcí pro pořádání pokojných demonstrací před místem konání konference a neodůvodněných průtahů při vydávání víz osobám přijíždějícím ze zahraničí; vzhledem k tomu, že některé nezávislé lidskoprávní organizace a bojovnice za lidská práva Sanaa Seifová se konference mohly zúčastnit díky pomoci, kterou poskytly mezinárodní organizace;

F.  vzhledem k tomu, že obránci lidských práv, osoby LGBTIQ+ a obránci práv koptské menšiny nadále bývají terčem šikany a zastrašování a jsou zatýkáni a vězněni, jako tomu bylo v případě Patricka George Zakiho, který má stále zakázáno vycestovat a hrozí mu proces před státním výjimečným tribunálem kvůli kritice vládní politiky vůči koptským křesťanům, a v případě Haneen Hossamové a Mawady Al Adhamové, které vystupují jako influencerky na sociálních médiích a byly v roce 2020 odsouzeny ke třem resp. dvěma rokům vězení na základě vykonstruovaných obvinění, poté co na TikToku zveřejnily videa, na kterých spontánně tančí;

G.  vzhledem k tomu, že 20. června 2022 proběhlo deváté zasedání Rady přidružení EU–Egypt a že priority partnerství 2021–2027 přijaté 19. června 2022 potvrdily závazek obou stran k podpoře demokracie, základních svobod a lidských práv, rovnosti pohlaví a rovnosti příležitostí;

H.  vzhledem k tomu, že Egypt je pro Evropskou unii dlouhodobým strategickým partnerem, který se hlásí ke stejným cílům stability, míru a prosperity ve Středomoří a na Blízkém východě a je důležitý pro stabilitu regionu; vzhledem k tomu, že EU je největším hospodářským partnerem Egypta a jeho hlavním zdrojem zahraničních investic; vzhledem k tomu, že v červnu 2022 přijaly EU a Egypt priority partnerství v mnoha oblastech, mimo jiné v oblasti bezpečnosti, boje proti terorismu a reformy justice; vzhledem k tomu, že Egypt podpořil rezoluci OSN, která odsoudila ruskou anexi ukrajinských regionů a nadále podporuje úsilí Evropské unie a mezinárodního společenství o ukončení ruské agrese vůči Ukrajině; vzhledem k tomu, že po zahájení ruské agrese vůči Ukrajině podepsal Egypt memorandum o porozumění s EU a Izraelem o omezení dovozu ruského plynu; vzhledem k tomu, že Komise poskytla Egyptu 100 milionů EUR z Nástroje pro zajišťování potravin a odolnosti na pomoc při řešení nedostatku potravin, k němuž dochází v důsledku útoku na Ukrajinu;

1.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že v Egyptě stále nejsou zaručena základní politická práva a svobody, a to i v kontextu konání konference COP27 v Šarm aš-Šajchu; lituje, že konference nevedla ke zlepšení situace v oblasti lidských práv;

2.  co nejostřeji odsuzuje cenzurní zásahy vůči egyptské občanské společnosti, její šikanování a zastrašování, kterých se státní orgány dopouští dokonce i v prostorách OSN, a stejně tak odsuzuje novou vlnu zatýkání a zadržování, k níž došlo v souvislosti s COP27; vyjadřuje svou podporu německé vládě, která dne 13. listopadu 2022 podala u egyptských orgánů stížnost nad přehnaným bezpečnostním dohledem nad účastníky konference v německém pavilónu; vyjadřuje politování nad tím, že egyptským nevládním organizacím byla odmítnuta jednorázová registrace na COP27, takže se konference mohlo zúčastnit jen několik málo z nich, a to pouze díky tomu, že jim členové mezinárodních organizací půjčili své průkazky; vyjadřuje politování nad tím, že egyptské orgány vybraly pouze ty organizace občanské společnosti, které nekritizují státní moc; zdůrazňuje, že účast na COP27 měla být jako legitimním účastníkům povolena také místním komunitám a nevládním organizacím ze Sinajského poolostrova, kde se konference konala; vyjadřuje politování nad tím, že proces vydávání povolení, který Egypt uplatňoval, byl tajný a byla při něm používána neveřejná kritéria, která vedla k vyloučení nevládních organizací kritizujících situaci v oblasti lidských práv; žádá egyptské orgány, aby proti egyptským obráncům lidských práv a aktivistům, kteří veřejně vystoupili s kritikou porušování lidských práv v Egyptě v průběhu COP27, nepřijímala žádná odvetná opatření;

3.  důrazně odsuzuje, že v Egyptě jsou nadále ve vyšetřovací vazbě nebo zcela svévolně zadržovány desetitisíce vězňů svědomí, z nichž mnozí jsou vězněni v nelidských podmínkách, kdy nemají přístup ke spravedlivému procesu ani základním právům, jak dokládá situace v egyptských politických věznicích Wadi Natroun a Badr; konstatuje, že v dubnu 2022 Egypt určitou část svých politických vězňů propustil a některé z nich omilostnil prezidentský výbor, přičemž z vyšetřovací vazby bylo propuštěno 800 až 1000 svévolně zadržovaných osob; zdůrazňuje, že podle egyptských nevládních organizací a organizace Amnesty International bylo od té doby svévolně zatčeno a drženo ve vazbě nejméně 1 953 Egypťanů;

4.  vyzývá egyptské orgány, aby okamžitě propustily nespravedlivě zadržované osoby, jako jsou mimo jiné: Mohamed „Oxygen“ Ibrahim, Mohamed Adel, Alaa Abdel Fattah a všichni tři právníci, kteří v roce 2020 získali ocenění za obhajobu lidských práv, které jim udělila Rada evropských advokátních komor, Ibrahim Metwally Hegazy, Mohamed El Baqer a Hoda Abdelmoniem a také Ezzat Ghoneim, Ahmed Amasha, Abdel Moneim Aboul Fotouh, Mohamed El Kassas, Ziad Abu El Fadl, Aisha El Shater, Mohamed Abo Houraira, Manal Agrama, Marwa Arafa, Hala Fahmy, Safaa El Korbagy, Tawfik Ghanim, Seif Thabit, Safwan Thabit, Sherif al Rouby, Anas El-Beltagy, Ahmed Douma, Mohamed Adel Fahmy, Nermin Hussein, Haneen Hossam, Mawadda el-Adham, Ismail Iskandarani, Seif Fateen, Hisham Genena, Omar Mohammed Ali, Aymen Moussa, Omar el Hout, Ahmed Moussa Abd El Khaleq a Ahmed Fayez; zdůrazňuje, že tyto ženy a muži jsou egyptští obránci lidských práv, novináři, pokojní aktivisté, politici, influenceři na sociálních sítích nebo podnikatelé, kteří odmítli prodat svůj majetek armádě; vyzývá egyptské orgány, aby zrušily zákaz cestování pro Patricka George Zakiho a Mahinour Al Masryovou;

5.  vyzývá egyptské orgány, aby okamžitě a bezpodmínečně propustily britsko-egyptského obránce lidských práv a pokojného aktivistu Alaau Abdela Fattaha, který získal ocenění od stanice Deutsche Welle a organizace Reportéři bez hranic a který v posledních deseti letech strávil většinu času ve vazbě na základě nepodložených obvinění za to, že pokojně a na legitimním základě požadoval více práv a svobod, přičemž zdaleka není jediným takovým případem, a dále egyptské orgány vyzývá, aby mu umožnily bezodkladně vycestovat do Spojeného království; zdůrazňuje, že k jeho propuštění vyzval také německý kancléř Olaf Scholz a francouzský prezident Emmanuel Macron;

6.  znovu důrazně odsuzuje, že egyptský bezpečnostní aparát běžně používá mučení; připomíná, že egyptská „revoluce z 25. ledna 2011“ začala jako veřejný protest proti beztrestnosti policie, mimo jiné v reakci na mučení a zabití bloggera Khaleda Saida; vyzývá Egypt, aby plně spolupracoval při vyšetřování, které provádí italské orgány ve věci vraždy italského doktoranda Giulia Regeniho, kterého v roce 2016 umučili příslušníci bezpečnostních složek; zejména znovu vyzývá k tomu, aby byli generál Tariq Sabir, plukovník Athar Kamel Mohamed Ibrahim, plukovník Uhsam Helmi a generál Magdi Ibrahim Abdelal Sharif informováni o soudním řízení, které je proti nim v Itálii vedeno; co nejdůrazněji odsuzuje umučení ekonoma Aymana Hadhouda, který zemřel dne 5. března 2022 poté, co se stal obětí násilného zmizení a následně byl zadržen příslušníky bezpečnostních složek za to, že kritizoval hospodářskou politiku, a vyjadřuje hluboké politování nad tím, že egyptské státní zastupitelství neprovedlo žádnou nezávislou pitvu ani věrohodné vyšetřování;

7.  vyzývá Egypt, aby propustil všech 21 novinářů, kteří jsou v současné době ve vězení za to, že dělali svou práci, jak dokládají Reportéři bez hranic a Výbor na ochranu novinářů; zdůrazňuje, že každý Egypťan má právo na přístup k informacím, které nepodléhají vládní cenzuře; bere na vědomí, že na začátku konference COP27 bylo pod tlakem přijato rozhodnutí umožnit přístup k některým internetovým stránkám nevládních organizací působících v oblasti lidských práv a nezávislých novin, jako je Medium, Mada Masr nebo Human Rights Watch; zdůrazňuje však, že tyto internetové stránky by měly být Egypťanům přístupné vždy, a to i po skončení konference;

8.  naléhavě proto žádá egyptské orgány, aby propustily všechny novináře, kteří byli v listopadu 2022 ve vazbě, jimiž jsou: Khaled Abdelwahab Radwan, Ahmed Fayez, Alaa Abdelfattah, Ismail Alexandrani, Mohamed Ibrahim (známý jako Mohamed Oxygen), Ahmed Allaam, Hamdi al-Zaeem, Tawfik Ghanem, Rabie al-Sheikh, Adallah Shusha, Khaled Sahloob, Bahaa al-Din Ibrahim Nemat Allah, Hisham Abdel Aziz, Mohamed Said Fahmy, Badr Mohamed Badr, Raouf Ebeid, Mostafa Saad, Mohamed Mostafa Moussa, Mahmoud Saad Diab a Amr Shnin;

9.  vyzývá egyptské orgány, aby učinily přítrž diskriminaci a zaručily všem Egypťanům skutečnou rovnost před zákonem i v praxi, jak je stanoveno v ústavě, bez ohledu na jejich víru nebo přesvědčení; poukazuje na dlouhodobou diskriminaci menšin, jako jsou koptští křesťané a příslušníci víry Bahá'í; vyzývá Egypt, aby přezkoumal své zákony o rouhání s cílem zajistit ochranu svobody svědomí a práv náboženských menšin;

10.  naléhavě vyzývá Egypt, aby dodržoval základní mezinárodní normy v oblasti svobody sdružování a zrušil svůj represivní zákon o nevládních organizacích 149/2019, který veškeré jejich činnosti podřizuje státní kontrole; sdílí obavy odborníků OSN na lidská práva ohledně toho, že Egypt disponuje rozmanitými právními nástroji, které využívá k tomu, aby pod záminkou boje proti terorismu omezoval svobodu sdružování, projevu a tisku a právo na pokojné shromažďování; vyzývá Egypt, aby rovněž změnil nebo zrušil zákon o trestné činnosti v oblasti kybernetiky a informačních technologií z roku 2018, zákon o teroristických subjektech z roku 2015 a zákon o veřejných shromážděních a pokojných demonstracích z roku 2013; znovu vyzývá egyptské orgány, aby uzavřely případ 173/2011 známý jako „případ financování ze zahraničí“ a zrušily veškeré zákazy cestování a zmrazení majetku uložené 31 zaměstnancům nevládních organizací působících v oblasti lidských práv;

11.  vyzývá egyptský parlament, aby urychlil přijetí ucelené právní úpravy o násilí páchaném na ženách, zejména o vraždách ze cti; vyzývá egyptské orgány, aby zopakovaly, že nesouhlasí s mrzačením ženských pohlavních orgánů, a účinně stíhaly ty, kteří jej nadále praktikují; doporučuje, aby egyptské orgány posílily spolupráci s EU při hledání nových způsobů, jak lépe chránit ženy před sexuálním zneužíváním a genderově podmíněným násilím; co nejdůrazněji odsuzuje vraždy na základě pohlaví;

12.  vyzývá egyptské orgány, aby přestaly zatýkat a pronásledovat dospělé osoby v konsenzuálním sexuálním vztahu, včetně párů stejného pohlaví nebo osob ve vztahu založeném na vyjádření genderové identity, a aby neprodleně propustily svévolně zadržované osoby LGBTIQ+, které jsou často vězněny v nelidských podmínkách;

13.  vítá nedávné právní změny, které Egypt učinil v oblasti dětské práce a sňatků dětí; vyzývá však egyptské orgány, aby dále posílily provádění zákona o sňatcích dětí a aby posílily také školní systémy a veřejné služby na ochranu dětí, které předchází zneužívání dětí a reagují na něj, s cílem poskytnout dětem dodatečnou ochranu před takovými jevy;

14.  naléhavě vyzývá Egypt, aby zrušil trest smrti a vyhlásil okamžité moratorium na jeho uplatňování; vyjadřuje politování nad tím, že Egypt se v posledních deseti letech stal jednou ze zemí, které trest smrti používají nejvíce, a to i v případě mladistvých pachatelů;

15.  znovu vyzývá všechny členské státy EU a členy delegace EU, aby se účastnili soudních procesů s egyptskými a zahraničními obránci lidských práv, novináři a odboráři a aby je navštěvovali ve vazbě;

16.  vyzývá členské státy EU, aby v rámci Rady OSN pro lidská práva podpořily mechanismus monitorování a podávání zpráv o závažném porušování lidských práv v Egyptě; připomíná, že EU by měla začlenit otázky lidských práv do všech svých jednání na vysoké úrovni s egyptskými činiteli, a to i v rámci Rady přidružení EU–Egypt; vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby zdůrazňovaly souvislost mezi demokratickým rozvojem a růstem; vyzývá OSN, aby stanovila kritéria pro hostitelské země budoucích zasedání COP a podobných konferencí OSN, pokud jde o přístup občanské společnosti a svobodu projevu;

17.  znovu vyzývá k důkladnému a komplexnímu přezkumu vztahů EU s Egyptem s ohledem na to, že Egypt dosáhl jen velmi omezeného pokroku v oblasti lidských práv a potlačuje opozici, a to i přes pokračující podporu ze strany evropských partnerů; naléhavě vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby veřejně zaujal pevný postoj k tomu, že je třeba, aby Egypt propustil politické vězně, dosáhl konkrétního pokroku v oblasti lidských práv, ukončil a prošetřil případy mučení, přestal masivně zneužívat vyšetřovací vazbu a zrušil zákazy cestování, jejichž cílem je potlačit skutečný nebo domnělý disent, a aby těmito změnami podmínil utužení vztahů EU s Egyptem a navázání lepší spolupráce mezi nimi; znovu vyzývá členské státy EU, aby zvážily přijetí cílených sankcí proti osobám, které jsou za brutální represe v zemi nejvíce odpovědné; vyzývá k větší transparentnosti všech forem finanční podpory či školení, jež Egyptu poskytuje EU, Evropská banka pro obnovu a rozvoj a Evropská investiční banka;

18.  vyzývá všechny členské státy EU, aby se plně řídily závěry Rady EU ze dne 21. srpna 2013, v nichž oznámila, že dojde k pozastavení vývozních licencí na veškeré vybavení používané k vnitřním represím, včetně sledovacích technologií, které Egypt využívá k odhalování disidentů;

19.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a vládě Egyptské arabské republiky.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2022 o situaci v oblasti lidských práv v souvislosti s mistrovstvím světa FIFA v Kataru (2022/2948(RSP))

P9_TA(2022)0427 RC-B9-0538/2022

Evropský parlament,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 20. června 2022 o strategickém partnerství se zeměmi Perského zálivu,

–  s ohledem na společné sdělení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise ze dne 18. května 2022 nazvané „Strategické partnerství s oblastí Zálivu“ (JOIN(2022)0013),

–  s ohledem na 4. kolo dialogu mezi EU a Katarem o lidských právech, které se konalo v Bruselu dne 12. září 2022,

–  s ohledem na ujednání o spolupráci mezi EU a Katarem ze dne 7. března 2018,

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu OSN o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin z 18. prosince 1990,

–  s ohledem na prohlášení Mezinárodní fotbalové federace (FIFA) ze dne 2. prosince 2010 týkající se rozhodnutí o tom, že se mistrovství světa ve fotbale bude v roce 2022 konat v Kataru,

–  s ohledem na zákony č. 17, 18 a 19, které přijala katarská vláda v roce 2020 a které se týkají volného pohybu a minimální mzdy migrujících pracovníků,

–  s ohledem na zprávu organizace Human Rights Watch ze dne 24. října 2022 nazvanou „Qatar: Security Forces Arrest, Abuse LGBT People“,

–  s ohledem na článek 285 katarského trestního zákoníku a na zákon č. 17 z roku 2002 o ochraně společenství,

–  s ohledem na Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1984,

–  s ohledem na obecné zásady EU týkající se trestu smrti,

–  s ohledem na zprávu ze dne 31. října 2022 o pokroku programu technické spolupráce mezi katarskou vládou a Mezinárodní organizací práce (MOP),

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který Katar ratifikoval dne 21. května 2018,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Kataru, zejména na usnesení ze dne čtvrtek 21. listopadu 2013 nazvané „Katar: situace migrujících pracovníků“(1),

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Katar je první zemí v regionu, v níž se pořádá mistrovství světa FIFA; vzhledem k tomu, že v roce 2010 udělila FIFA Kataru pořadatelství mistrovství světa, aniž by uplatnila zásadu náležité péče v oblasti lidských práv a životního prostředí a nebo stanovila podmínky pro ochranu migrujících pracovníků; vzhledem k tomu, že Katar vyhrál nabídkové řízení FIFA o pořádání mistrovství světa na pozadí věrohodných obvinění z podplácení a korupce, která vedla k soudnímu vyšetřování;

B.  vzhledem k tomu, že podle odhadů žije v Kataru více než 2 miliony cizích státních příslušníků, kteří tvoří téměř 94 % pracovní síly; vzhledem k tomu, že migranti jsou z velké části zaměstnáni v odvětvích stavebnictví, služeb a práce v domácnosti; vzhledem k tomu, že podle některých zpráv jsou práva pracovníků v těchto odvětvích porušována; vzhledem k tomu, že s ohledem na výše uvedené číslo má Katar nejvyšší poměr migrujících pracovníků vůči domácí populaci na světě;

C.  vzhledem k tomu, že mnoho pracovníků bylo pracovními agenturami donuceno se kvůli práci v Kataru zadlužit, že jim tyto agentury naúčtovaly nezákonné poplatky a mnoha z nich byla neprávem krácena mzda a byli vystaveni vyčerpávajícím pracovním podmínkám v extrémním teple s rizikem onemocnění, zranění a smrti;

D.  vzhledem k tomu, že tisíce migrujících pracovníků údajně zemřely a mnoho dalších jich bylo zraněno během stavebních prací, které se v souvislosti s mistrovstvím světa v Kataru uskutečnily;

E.  vzhledem k tomu, že podle MOP se některé evropské společnosti odmítly zapojit do jednání smíšených výborů zřízených jako platforma pro setkání zástupců managementu a pracovníků za účelem diskuze, prevence a řešení konfliktů na pracovištích;

F.  vzhledem k tomu, že před tím, než byly reformy v Kataru uzákoněny, podala Mezinárodní konfederace odborových svazů (ITUC) v roce 2014 u MOP stížnost na Katar kvůli nedodržování Úmluvy o nucené práci z roku 1930 a Úmluvy o inspekci práce z roku 1947; vzhledem k tomu, že podle Mezinárodní konfederace odborových svazů (ITUC) byly zákony v Kataru změněny a země v provádění těchto změn pokračuje;

G.  vzhledem k tomu, že Katar je první zemí Rady pro spolupráci v Zálivu, na jejímž území byla otevřena projektová kancelář MOP; vzhledem k tomu, že Katar uzavřel v zájmu posílení práv pracovníků řadu partnerství – s MOP, organizacemi v rámci OSN a s členskými státy EU, například memorandum o porozumění se Švédskem z ledna 2020 a s Francií z března 2022; vzhledem k tomu, že MOP zaznamenala v posledních pěti letech před konáním mistrovství světa FIFA 2022 hmatatelný pokrok, zejména v oblasti řízení migrace pracovních sil, prosazování pracovního práva a přístupu ke spravedlnosti a podpory postavení pracovníků a sociálního dialogu; vzhledem k tomu, že podle MOP dosud nemohou migrující pracovníci podle zákona vstupovat do odborových svazů a zakládat je;

H.  vzhledem k tomu, že v dřívější době potřebovali pracovníci v Kataru ke změně zaměstnání nebo k opuštění země povolení od svých zaměstnavatelů; vzhledem k tomu, že tyto požadavky představovaly nejproblematičtější rysy sponzorského systému kafala, neboť vedly k přílišné závislosti pracovníků na zaměstnavatelích, což dávalo příležitost k vykořisťování a nucené práci; vzhledem k tomu, že v důsledku těchto změn schválilo ministerstvo práce během dvou let od zavedení těchto reforem přibližně 420 000 žádostí migrujících pracovníků o změnu zaměstnání; vzhledem k tomu, že mnoho pracovníků však při odchodu ze zaměstnání a při stěhování za novým zaměstnáním stále naráží na překážky, např. na odvetná opatření ze strany svých zaměstnavatelů;

I.  vzhledem k tomu, že v březnu 2021 se stal Katar první zemí v oblasti Perského zálivu, která přijala nediskriminační minimální mzdu, jež platí pro všechny pracovníky všech národností ve všech odvětvích, včetně práce v domácnosti; vzhledem k tomu, že podle MOP se zvýšení mezd na úroveň nové hranice minimální mzdy od zavedení nových právních předpisů týkalo celkem 13 % pracovníků, tj. 280 000 osob;

J.  vzhledem k tomu, že nové právní předpisy poskytují pracovníkům v Kataru větší ochranu před tepelným stresem;

K.  vzhledem k tomu, že Katar podnikl kroky ke zlepšení přístupu pracovníků ke spravedlnosti, když pro ně vytvořil novou on-line platformu pro podávání stížností a zřídil pracovní soudy pro řešení sporů;

L.  vzhledem k tomu, že některé diskriminační praktiky týkající se zahraničních pracovníků jsou však v Kataru a dalších zemích Rady pro spolupráci v Zálivu používány i nadále, jako např. svévolné srážky ze mzdy a nevyplácení mezd či zadržování cestovních dokladů;

M.  vzhledem k tomu, že článek 285 katarského trestního zákoníku stanoví tresty za mimomanželský pohlavní styk, včetně vztahů mezi osobami stejného pohlaví, a to v podobě až sedmi let odnětí svobody; vzhledem k tomu, že k svévolnému zatýkání LGBTQ+ osob údajně dochází v souladu se zákonem č. 17 z roku 2002 o ochraně společenství, který podle organizace Human Rights Watch umožňuje vzetí do vazby na dobu až šesti měsíců, aniž by byla osoba obviněna nebo došlo k soudnímu řízení, pokud „existují oprávněné důvody se domnívat, že obžalovaný mohl spáchat trestný čin“, včetně „porušení veřejné mravnosti“, což vede k častému zneužívání osob LGBTQ+; vzhledem k tomu, že ambasador mistrovství světa poháru FIFA v Kataru veřejně šířil homofobní názory; vzhledem k tomu, že sedm fotbalových federací, mimo jiné i v Evropě, rozhodlo, že jejich hráči mohou nosit pásku v duhových barvách s nápisem „OneLove“; vzhledem k tomu, že FIFA přesto rozhodla, že hráčům, kteří si tuto pásku nasadí, může být udělena žlutá karta nebo mohou být vyloučeni, neboť se údajně jedná o politické prohlášení;

N.  vzhledem k tomu, že FIFA se v roce 2016 připojila k obecným zásadám OSN v oblasti podnikání a lidských práv, které jí ukládají nezasahovat do lidských práv a napravit negativní dopady své činnosti v oblasti lidských práv;

O.  vzhledem k tomu, že v době nejistoty a významných výzev, kterým čelí mezinárodní řád založený na pravidlech v Evropě i v oblasti Perského zálivu, a v době, kdy svět čelí důsledkům ruské útočné války proti Ukrajině, pandemie COVID-19 a naléhavé nutnosti ekologické a digitální transformace, může být silnější a strategičtější partnerství s Radou pro spolupráci v Zálivu a jejími členskými státy, včetně Kataru, pro EU značným přínosem; vzhledem k tomu, že v roce 2021 byly obnoveny diplomatické vztahy mezi Katarem a Saúdskou Arábií, Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem a Egyptem;

P.  vzhledem k tomu, že ujednání o spolupráci mezi EU a Katarem podepsané v roce 2018 poskytuje rámec pro politické a odvětvové konzultace o oblastech společného zájmu; vzhledem k tomu, že Katar je důležitým partnerem EU a jejich vzájemné vztahy zahrnují řadu důležitých oblastí; vzhledem k tomu, že Katar hraje klíčovou úlohu při provádění evropské strategie energetické bezpečnosti; vzhledem k tomu, že se výrazně zintenzivnila spolupráce mezi EU a Katarem, což vedlo k otevření delegace EU v Dohá v roce 2022; vzhledem k tomu, že Katar byl v únoru 2022 spolupředkladatelem rezoluce Valného shromáždění OSN, která vyzývá Rusko, aby se stáhlo z Ukrajiny, a hlasovalo pro rezoluce odsuzující ruskou invazi na Ukrajinu;

Q.  vzhledem k tomu, že dne 12. září 2022 se konal čtvrtý dialog o lidských právech mezi EU a Katarem; vzhledem k tomu, že tento dialog o lidských právech představuje klíčový okamžik pro zapojení do lepšího prosazování lidských práv;

1.  vyjadřuje hluboké politování nad úmrtím tisíců migrujících pracovníků a nad zraněními, která utrpěli během příprav mistrovství světa; vyjadřuje soustrast rodinám těchto pracovníků a žádá odpovědnost;

2.  naléhavě vyzývá Katar, aby plně provedl své nové právní předpisy na ochranu práv pracovníků a zrušil zbývající prvky sponzorského systému kafala, jako jsou sankce pro pracovníky za tzv. „útěk“;

3.  zdůrazňuje, že EU je odhodlána ve svých vztazích s Katarem podporovat lidská práva, včetně otázek vznesených v souvislosti s mistrovstvím světa FIFA; je znepokojen zprávami o tom, že stovky tisíc migrujících pracovníků v Kataru nadále čelí diskriminačním zákonům a praktikám; vyjadřuje politování nad tím, že volba Kataru jako pořadatele mistrovství světa poháru FIFA v roce 2010 neproběhla dostatečně transparentně a že v této souvislosti jednoznačně chybělo odpovědné posouzení rizik; opakuje svůj dlouhodobý názor, že uvnitř federace FIFA panuje rozšířená, systematická a hluboce zakořeněná korupce, a nadále se domnívá, že tato organizace vážně poškodila pověst a integritu celosvětového fotbalu, a to i přes pokusy o její reformu, například v podobě zavedení požadavků v oblasti lidských práv;

4.  naléhavě vyzývá veřejné orgány, sportovní federace a organizace, aby při udělování statusu hostitele velkých sportovních akcí i při výběru sponzorů prosazovaly hodnoty lidských práv, demokracie a právního státu; žádá, aby byla v tomto ohledu stanovena jednoznačná kritéria a přijata charta se silnými hodnotami; vyzývá k tomu, aby byla před pořádáním takovýchto významných sportovních akcí věnována zvláštní pozornost ochraně práv pracovníků, rovnosti a zákazu diskriminace a aby byla vypracována nezávislá a důvěryhodná posouzení dopadu na životní prostředí;

5.  vyzývá členské státy EU, zejména členské státy s velkými národními fotbalovými ligami, jako jsou Německo, Francie, Itálie a Španělsko, aby vyvíjely tlak na UEFA a FIFA s cílem dosáhnout toho, aby provedly zásadní reformy, včetně zavedení demokratických a transparentních postupů pro udělování práva na pořádání mistrovství světa ve fotbale a přísného uplatňování lidských práv a kritérií udržitelnosti pořadatelských zemí; vyzývá k tomu, aby se porušování základních a lidských práv, zejména zjevné systematické genderově podmíněné násilí, stalo závazným kritériem pro vyloučení z možnosti získat právo pořádat mezinárodní sportovní akce, aby byli tak sportovci a fanoušci chráněni a byl ukončen tzv. sportswashing; vyzývá k pokračování vyšetřování a následnému stíhání korupce při udělování pořadatelství mistrovství světa; vyzývá členské státy EU, aby povolily přístup k archivovaným informacím o přidělení mistrovství světa v roce 2022;

6.  uznává významný přínos migrujících pracovníků pro hospodářství Kataru a mistrovství světa FIFA 2022; naléhavě vyzývá katarské orgány, aby plně prošetřily případy úmrtí migrujících pracovníků, potvrdily úmrtí příslušných migrujících pracovníků a poskytly odškodnění rodinám v případech, kdy pracovníci zemřeli v důsledku svých pracovních podmínek; podporuje úsilí Kataru o zlepšení jejich pracovních podmínek a dodržování jejich práv, na které upozornilo mezinárodní společenství; vyzývá k plnému provedení přijatých reforem; vítá spolupráci Kataru s MOP; vyzývá Katar, aby pokračoval v jednáních s MOP o reformách; zdůrazňuje, že odpovědnost podniků, a to i evropských podniků, vyžaduje dodržování práv pracovníků a stejnou úroveň náležité péče, jaká je vyžadována v EU;

7.  uznává však, že MOP a Mezinárodní konfederace odborových svazů považují reformy provedené v Kataru za příklad pro oblast Perského zálivu;

8.  zdůrazňuje, že oběti porušování lidských práv mají k dispozici právní cesty, jak se domáhat spravedlnosti a pohnat společnosti se sídlem v EU k odpovědnosti podle platných právních předpisů některých členských států v oblasti náležité péče; bere na vědomí, že na úrovni EU probíhá práce na směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti, jež tyto právní cesty dále rozšíří; domnívá se, že příslušné společnosti nedodržely své povinnosti podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU(2) a povinnosti vyplývající z mezinárodních úmluv o ochraně lidských práv;

9.  důrazně odsuzuje účast evropských společností na jakémkoli porušování práv migrujících pracovníků během přípravy mistrovství světa FIFA v roce 2022, ať už jej způsobily, přispěly k němu nebo z něj měly prospěch, zejména v odvětví stavebnictví a financí; naléhavě vyzývá členské státy, aby je pohnaly k odpovědnosti v souladu s platnými právními předpisy a zajistily nápravu škod způsobených obětem a jejich rodinám;

10.  vítá skutečnost, že podle MOP vyplatila katarská vláda prostřednictvím Fondu na podporu a pojištění pracovníků 320 milionů USD osobám, kterým nebyla řádně vyplacena mzda; vyjadřuje však politování nad tím, že fond začal fungovat až v roce 2018, v důsledku čehož nemohly nárok na prostředky z tohoto fondu uplatnit miliony pracovníků a jejich rodin; naléhavě vyzývá Katar, aby provedl důkladný přezkum svých norem pro shromažďování údajů a vyšetřování v souvislosti s případy pracovních úrazů a úmrtí; žádá, aby byl fond rozšířen tak, aby se vztahoval na všechny oběti od zahájení prací v souvislosti s mistrovstvím světa FIFA v roce 2022, včetně všech úmrtí a dalších případů porušování lidských práv pracovníků, jako jsou krádeže mezd, zranění a veškerá nevyšetřená a neodškodněná úmrtí, v souvislosti s přípravami mistrovství světa; vyzývá FIFA, aby jako náhradu za těžké podmínky, v nichž byli pracovníci nuceni pracovat, přispěla ke komplexnímu programu odškodnění pro rodiny pracovníků;

11.  vítá reformy, které katarské orgány uskutečnily po konzultaci s Mezinárodní organizací práce s cílem řešit řízení pracovní migrace, prosazovat pracovní právo, umožnit přístup ke spravedlnosti a posílit hlas pracovníků a sociální dialog; konstatuje, že tyto změny již zlepšily pracovní a životní podmínky stovek tisíc pracovníků; vyjadřuje však politování nad tím, že řada pracovníků nemá z těchto reforem žádný užitek, neboť čelí překážkám v přístupu k těmto zlepšením a odvetným opatřením svých zaměstnavatelů; vyjadřuje rovněž znepokojení nad zdokumentovanými a opakovanými tvrzeními, že migrující pracovníci v cizí domácnosti čelí zneužívání a vykořisťování;

12.  vyzývá Katar, aby zrušil veškeré právní předpisy, které podnikům umožňují ukládat zahraničním pracovníkům náborové poplatky;

13.  vítá novou katarskou právní úpravu chránící před horkem na staveništích; vyzývá všechny země Rady pro spolupráci v Zálivu, aby přijaly podobné právní předpisy a plně je uplatňovaly;

14.  opakuje svou výzvu Kataru, aby ratifikoval Mezinárodní úmluvu OSN o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin;

15.  naléhavě vyzývá Katar, aby ve spolupráci s Mezinárodní organizací práce zajistil, aby všichni pracovníci a zaměstnavatelé mohli mít prospěch z reforem systému kafala v oblasti mobility pracovních sil, aby zjednodušil přístup ke spravedlnosti a vymáhání dlužných mezd a aby v plné míře provedl zákon upravující práva pracovníků v cizí domácnosti; v této souvislosti vítá skutečnost, že více než 420 000 pracovníků v Kataru změnilo zaměstnání a pro více než 300 000 pracovníků bylo přínosem zavedení minimální mzdy;

16.  upozorňuje na skutečnost, že právo na sdružování a právo organizovat se v odborech by mělo být uznáno pro všechny pracovníky, včetně migrantů; vyzývá katarskou vládu, aby zajistila, že pracovníci budou mít právo svobodně se sdružovat bez odvetných opatření a že jim bude umožněn bezpečný a zabezpečený přístup ke spravedlnosti, a to i tím, že budou mít možnost připojit se k národním odborům nebo takové odbory zakládat;

17.  vítá, že EU se i nadále angažuje s Katarem v otázce lidských práv, mimo jiné prostřednictvím dialogu o lidských právech mezi EU a Katarem, který by měl být zintenzívněn, a posílením institucionálního uspořádání pro spolupráci mezi EU a Katarem; zdůrazňuje, že katarský Celostátní výbor pro lidská práva navázal pravidelnou spolupráci s orgány EU a že Katar pozval zvláštního zástupce EU pro lidská práva, aby zemi navštívil; zdůrazňuje, že práva migrujících pracovníků, pracovněprávní reformy, práva žen a svoboda projevu jsou opakujícími se tématy;

18.  vyzývá členské státy a delegaci EU v Kataru, aby pozorně sledovaly sociální reformy Kataru se zvláštním důrazem na konkrétní provádění katarských právních předpisů, a to i ze strany evropských společností v Kataru, a vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby pravidelně informoval Parlament o pokroku dosaženém při provádění těchto reforem; v tomto ohledu vítá spolupráci katarského ministra práce Alího bin Samícha al-Marrího s podvýborem Parlamentu pro lidská práva v souvislosti s probíhajícími reformami a zbývajícími nedostatky, které je třeba odstranit, a bere na vědomí jeho závazek odškodnit všechny pracovníky (nebo jejich rodiny), kteří neobdrželi to, na co měli nárok;

19.  vyzývá katarské orgány, aby pokračovaly ve svém úsilí o zajištění toho, aby Celostátní výbor pro lidská práva plně uplatňoval zásady upravující status vnitrostátních institucí pro prosazování a ochranu lidských práv a aby byl tento výbor schopen vykonávat svůj mandát v plném rozsahu, účinně a nezávisle, a to mimo jiné i tím, že budou podporovat pluralitu a rozmanitost členů a zaměstnanců Výboru;

20.  vyzývá katarské orgány, aby plně prosazovaly stávající právní předpisy zakazující mučení a špatné zacházení;

21.  připomíná, že je odhodlán bojovat za celosvětové zrušení trestu smrti, a vyzývá katarské orgány, aby na něj zavedly moratorium;

22.  naléhavě vyzývá katarské orgány, aby posílily opatření k zajištění rovnosti žen a mužů, včetně zrušení pozůstatků systému poručnictví uplatňovaného na ženy, a zároveň aby posílily své úsilí o dosažení spravedlivého zastoupení žen na formálním trhu práce a ve veřejné a politické sféře, a to i v radě Šúra a ve a výkonných orgánech, zejména ve funkcích s rozhodovací pravomocí, a aby se mužům a ženám jakožto osobám v čele domácnosti dostávalo rovného zacházení; vyzývá katarské orgány, aby novelizovaly zákon o státní příslušnosti s cílem zajistit, aby katarské ženy a muži měli stejná práva, pokud jde o předávání katarské státní příslušnosti jejich dětem a zahraničním manželům a manželkám; vybízí Katar k zajištění toho, aby byly shromažďovány údaje o násilí páchaném na ženách a aby byly všechny případy násilí páchaného na ženách včetně domácího násilí řádně vyšetřeny a jejich pachatelé stíháni a aby jim byly v případě odsouzení vyměřovány náležité tresty;

23.  bere na vědomí celosvětový trend dekriminalizace konsenzuálních vztahů mezi osobami stejného pohlaví; vyzývá katarské orgány, aby zrušily článek 285 trestního zákoníku a všechny ostatní zákony používané ke kriminalizaci konsenzuálních sexuálních vztahů mezi osobami stejného pohlaví a aby zavedly právní předpisy zakazující diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové identity nebo jejich vyjádření; vyjadřuje politování nad zprávami o pronásledování osob z řad LGBTQ+ jednotkami katarské preventivní bezpečnosti, které využívají zákon č. 17 z roku 2002 o ochraně společenství, který umožňuje dočasné vzetí do vazby bez obvinění nebo soudního řízení, a to až na dobu šesti měsíců; v této souvislosti vyjadřuje své zděšení nad rozhodnutím FIFA o páskách „OneLove“;

24.  vyzývá katarské orgány, aby zajistily dodržování lidských práv všech osob, které navštíví mistrovství světa v roce 2022, včetně mezinárodních hostů a osob žijících v zemi, a to včetně jejich svobody náboženského vyznání a přesvědčení;

25.  bere na vědomí a vítá hluboké znepokojení Kataru, které tato země vyjádřila v reakci na útočnou válku Ruska proti Ukrajině; vítá důležitá rozhodnutí Kataru hlasovat pro všechny příslušné rezoluce OSN v této věci, na rozdíl od několika členů Rady pro spolupráci v Zálivu;

26.  vítá spolupráci a dialog mezi EU a Katarem, jakož i s dalšími státy Perského zálivu, který má zásadní význam pro dosažení klíčových cílů EU, mezi něž patří zejména mírové a prosperující oblasti Perského zálivu a Blízkého východu, silné hospodářské oživení, udržitelné, cenově dostupné a bezpečné dodávky energie, intenzivní spolupráce v oblasti ekologické transformace a energická reakce na celosvětové humanitární a rozvojové potřeby; vítá v tomto ohledu normalizaci vztahů mezi Katarem a jeho sousedy; oceňuje úlohu Kataru při pomoci evakuaci desítek tisíc lidí z Afghánistánu po násilném převzetí moci Tálibánem v září 2021;

27.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, vládě a parlamentu Státu Katar, Mezinárodní fotbalové federaci, Unii evropských fotbalových svazů, Mezinárodní organizaci práce a vysokému komisaři OSN pro lidská práva.

(1) Úř. věst. C 436, 24.11.2016, s. 42. (2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami (Úř. věst. L 330, 15.11.2014, s. 1).