Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2022 o tvrdých zásazích čínské vlády vůči pokojným demonstracím v Čínské lidové republice (2022/2992(RSP))

P9_TA(2022)0445 RC-B9-0563/2022

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Číně, zejména na usnesení ze dne 9. června 2022 o situaci v oblasti lidských práv v Sin-ťiangu, včetně sin-ťiangských policejních spisů(1), ze dne 20. ledna 2022 o porušování základních svobod v Hongkongu(2), ze dne 16. září 2021 o nové strategii EU-Čína(3), ze dne 20. května 2021 o odvetných čínských sankcích proti subjektům EU, poslancům Evropského parlamentu a poslancům vnitrostátních parlamentů(4), ze dne 21. ledna 2021 o zásahu proti demokratické opozici v Hongkongu(5), ze dne 12. září 2018 o situaci v oblasti vztahů mezi EU a Čínou(6) a ze dne 16. prosince 2015 o vztazích mezi EU a Čínou(7),

–  s ohledem na summit EU-Čína, který se konal dne 1. dubna 2022,

–  s ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro lidská práva týkající se Zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky Hongkong a Zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky Macao v souvislosti s jejich prováděním Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, přijatého dne 27. července 2022,

–  s ohledem na společné čínsko-britské prohlášení z roku 1984 a na společné čínsko-portugalské prohlášení z roku 1987,

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 12. března 2019 nazvané „EU-Čína – Strategický výhled“ (JOIN(2019)0005),

–  s ohledem na Sacharovovu cenu za rok 2019, udělenou ujgurskému ekonomovi Ilhamovi Tohtimu, který pokojně bojuje za práva čínské ujgurské menšiny,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady EU ze dne 5. prosince 2022 o prodloužení platnosti opatření přijatých podle nařízení Rady (EU) 2020/1998 ze dne 7. prosince 2020 o omezujících opatřeních proti závažnému porušování a zneužívání lidských práv(8),

–  s ohledem na vyjádření předsedy Rady Charlese Michela po setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem dne 1. prosince 2022,

–  s ohledem na tiskovou zprávu Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 2. prosince 2022 nazvanou „EU-USA: Konzultace mezi náměstkyní ministra zahraničí USA Wendy Shermanovou a generálním tajemníkem Evropské služby pro vnější činnost Stefanem Sanninem“,

–  s ohledem na 11. strategický dialog EU a Číny ze dne 28. září 2021 mezi místopředsedou Komise, vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepem Borrellem a čínským státním radou / ministrem zahraničních věcí Wang Iem,

–  s ohledem na článek 35 Ústavy Čínské lidové republiky, který stanoví, že občané Čínské lidové republiky musí požívat svobody projevu, tisku, shromažďování a sdružování a práv organizovat pochody a demonstrace a účastnit se jich,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech ze dne 16. prosince 1966, který Čína podepsala v roce 1998, ale nikdy neratifikovala,

–  s ohledem na akční plán EU pro lidská práva a demokracii na období 2020–2024 a na obecné zásady EU týkající se ochránců lidských práv,

–  s ohledem na zprávu Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva o Sin-ťiangu zveřejněnou dne 31. srpna 2022,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že ústředním bodem vztahů EU s Čínou by mělo být prosazování a dodržování lidských práv, demokracie a právního státu, a to v souladu se závazkem EU prosazovat tyto hodnoty ve své vnější činnosti a se závazkem Číny dodržovat tyto hodnoty ve vlastní rozvojové a mezinárodní spolupráci;

B.  vzhledem k tomu, že Čína uplatňuje od roku 2020 velmi přísnou politiku nulové tolerance onemocnění COVID-19, která zahrnuje hromadné testování a dlouhodobá omezení volného pohybu osob ad hoc, jež vážně omezují svobody a práva lidí;

C.  vzhledem k tomu, že tato závažná omezení vedla k častým a vleklým omezením volného pohybu, k rozsáhlým systematickým požadavkům na testování a ukládání karantény a k nepřiměřeným a závažným omezením svobody pohybu uvnitř Číny; vzhledem k tomu, že tato omezení v Čínské lidové republice rovněž vedla k nedostatku základního zboží, včetně potravin, k omezení přístupu ke zdravotní péči a ke zvýšení nezaměstnanosti mladých lidí;

D.  vzhledem k tomu, že ve dnech a týdnech před vypuknutím rozšířených protestů eskalovalo napětí v některých továrnách, jako jsou továrny Foxconn, z nichž velký počet pracovníků uprchl poté, co uvnitř výrobních závodů vypuklo onemocnění COVID-19, ve snaze vyhnout se radikálnímu úplnému uzavření továren a na protest proti opakovanému nevyplacení bonusů během omezení volného pohybu osob; vzhledem k tomu, že protesty v továrnách přerostly v násilné střety a na sociálních médiích lze vidět, jak policie bije pracovníky;

E.  vzhledem k tomu, že v důsledku přísného prosazování omezení volného pohybu osob byly někdy uzavřeny celé budovy, včetně nouzových východů; vzhledem k tomu, že dne 24. listopadu 2022 v obytné budově ve městě Urumči v Sin-ťiangu, kde byl již více než 100 dní soustavně omezen volný pohyb osob, vypukl požár, při němž přišlo o život nejméně deset osob; vzhledem k tomu, že místní zdroje a četné příspěvky na sociálních médiích naznačují mnohem vyšší počet úmrtí(9), a to až 40 obětí; vzhledem k tomu, že obyvatelé této budovy byli údajně ve svých bytech zamčeni a hasiči měli zpoždění, pravděpodobně kvůli omezením vyhlášeným v rámci politiky nulové tolerance onemocnění COVID-19;

F.  vzhledem k tomu, že dne 26. listopadu 2022, poprvé od protestů na náměstí Nebeského klidu v roce 1989, vyšli lidé v Pekingu, Šanghaji a dalších velkých čínských městech a obcích a podle dostupných údajů i na více než 100 univerzitách do ulic, aby protestovali proti čínské politice nulové tolerance onemocnění COVID-19 a odsoudili autoritářskou vládu Komunistické strany Číny; vzhledem k tomu, že demonstranti rychle začali používat prázdný list papíru jako symbol hněvu nad potlačováním svobody projevu;

G.  vzhledem k tomu, že policie poté, co se zpočátku chovala zdrženlivě, začala v několika městech davy rychle rozhánět a ve velké míře zatýkat; vzhledem k tomu, že například v Šanghaji policie použila k rozptýlení asi 300 shromážděných demonstrantů pepřový sprej; vzhledem k tomu, že ve snaze potlačit kritiku byly příspěvky o protestech okamžitě odstraňovány z čínských platforem sociálních médií; vzhledem k tomu, že čínské státní sdělovací prostředky dosud o protestech jednoduše mlčí;

H.  vzhledem k tomu, že někteří demonstranti vyzývají prezidenta Si Ťin-pchinga k odstoupení, což pro současné vedení země představuje bezprecedentní výzvu;

I.  vzhledem k tomu, že v popředí protestů stojí ženy; vzhledem k tomu, že situace práv žen se v Číně v posledních letech zhoršuje; vzhledem k tomu, že podle studií zvyšují omezení volného pohybu osob riziko genderově podmíněného domácího násilí;

J.  vzhledem k tomu, že existují zprávy o rozsáhlé policejní přítomnosti na demonstracích a o zásazích, které vedly k řadě zatčení pokojných demonstrantů; vzhledem k tomu, že podle různých lidskoprávních organizací zasahovaly orgány i do práva demonstrantů na právní zastoupení a místní orgány varovaly některé právníky, že se těmito případy nemají zabývat;

K.  vzhledem k tomu, že článek 35 Ústavy Čínské lidové republiky stanoví, že „občané Čínské lidové republiky požívají svobody projevu, tisku, shromažďování a sdružování a práv organizovat pochody a demonstrace a účastnit se jich“; vzhledem k tomu, že svobody zakotvené v tomto článku jsou neustále porušovány;

L.  vzhledem k tomu, že od okamžiku, kdy se v březnu 2013 ujal moci prezident Si Ťin-pching, se situace v oblasti lidských práv v Číně drasticky zhoršila; vzhledem k tomu, že čínská vláda svůj nepřátelský postoj vůči lidským právům a zásadám právnímu státu stupňuje; vzhledem k tomu, že Čína rozšířila nezákonné hromadné sledování a monitorování občanů;

M.  vzhledem k tomu, že čínské orgány v posledních letech, zejména od vypuknutí onemocnění COVID-19, zpřísnily cenzuru internetu; vzhledem k tomu, že čínské orgány a policie vytvořily jeden z nejsofistikovanějších sledovacích systémů na světě, když získaly přístup k výkonnému softwaru a technologiím pro rozpoznávání obličeje, a to s cílem všeobecně výrazně omezit základní svobody, či dokonce masivně porušovat lidská práva; vzhledem k tomu, že existují obavy, že v důsledku těchto technologií hromadného sledování a rozpoznávání obličeje bude moci bezpečnostní aparát stíhat demonstranty v pozdější době;

N.  vzhledem k tomu, že podle nejnovějších zpráv vyhlásily čínské orgány v souvislosti s nedávnými protesty nejvyšší, mimořádný stupeň cenzury sdělovacích prostředků; vzhledem k tomu, že aktivní a významnou úlohu hrají při šíření obsahu v celé zemi platformy sociálních médií; vzhledem k tomu, že bezpečnostní síly rovněž zastavovaly občany na ulici, kontrolovaly jejich elektronická zařízení a nutily je odstranit některé aplikace, obsah a fotografie související s protesty; vzhledem k tomu, že po vypuknutí protestů začaly čínské orgány ve snaze o identifikaci, zastrašování a obtěžování osob, které se údajně organizují a účastní protestů, okamžitě ve velkém měřítku sledovat aplikace pro zasílání zpráv, sociální média a údaje mobilních telefonů, které považují za podezřelé, stejně jako používání virtuálních soukromých sítí;

O.  vzhledem k tomu, že v posledních letech rozbily čínské orgány skupiny občanské společnosti a uvěznily mnoho nezávislých aktivistů, takže pořádání rozsáhlejších protestů je velmi obtížné; vzhledem k tomu, že v posledních měsících došlo v Číně, ale i v kruzích čínských státních příslušníků mimo zemi ke sporadickým protestům v reakci na politiku týkající se onemocnění COVID-19, hospodářské problémy, cenzuru a rozšíření pravomocí prezidenta Sia;

P.  vzhledem k tomu, že Čína prostřednictvím různých aktivit – od špionáže, kybernetických útoků, fyzických útoků či vydávání červených oznámení Interpolu až po „zahraniční policejní stanice“ na území EU – vykonává represi a sledování i za svými hranicemi;

Q.  vzhledem k tomu, že studenti, aby se nemohli účastnit organizovaných protestů, byli v rámci celostátně koordinovaného přesunu posláni z univerzit domů o měsíc dříve;

R.  vzhledem k tomu, že někteří čínští diplomaté se zapojili do násilí a hrozeb namířených proti čínským studentům a oponentům v zahraničí a požadují po nich, aby „nepřekrucovali a nediskreditovali čínskou politiku prevence a kontroly epidemie“;

S.  vzhledem k tomu, že Čína nepřestává systematicky pronásledovat Ujgury a další etnické menšiny, obránce lidských práv, sociální aktivisty, náboženské skupiny, novináře a demonstranty proti nespravedlnostem a stupňuje represe zaměřené na všechny nesouhlasné a opoziční hlasy; vzhledem k tomu, že ztráty na životech při požáru v Urumči představují další tragédii, která postihla obyvatele Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, jejichž lidská práva jsou závažně potlačována;

1.  důrazně odsuzuje reakci čínské vlády na pokojné demonstrace a pronásledování pokojných demonstrantů v celé Čínské lidové republice; vyjadřuje soustrast obětem požáru v Urumči a jejich rodinným příslušníkům a vyjadřuje solidaritu s nimi; vyzývá čínskou vládu, aby byla transparentní, pokud jde o počet obětí a okolnosti, za nichž zemřely; vyzývá k rychlému, účinnému a důkladnému vyšetření požáru v Urumči;

2.  vyjadřuje svou solidaritu s čínským lidem v jeho boji za základní svobody; odsuzuje pronásledování pokojných demonstrantů; naléhavě vyzývá všechny policejní síly, aby jednaly v souladu s mezinárodními standardy, včetně základních zásad OSN pro použití síly a střelných zbraní příslušníky donucovacích orgánů;

3.  vyjadřuje vážné znepokojení nad porušováním lidských práv v Číně, a to i v souvislosti s její politikou nulové tolerance k onemocnění COVID-19;

4.  konstatuje, že všechny oběti požáru v Urumči jsou příslušníky ujgurské etnické menšiny(10), čímž se prohlubuje utrpení této etnické skupiny, která se v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang stala obětí systematického porušování lidských práv, jež podle Evropského parlamentu představuje zločiny proti lidskosti znamená vážné riziko genocidy(11);

5.  co nejdůrazněji odsuzuje skutečnost, že v Číně je výrazně omezena svoboda projevu, svoboda shromažďování a svoboda tisku a sociálních médií; vyzývá čínskou vládu, aby zajistila svobodu projevu, sdružování, shromažďování, tisku a sdělovacích prostředků, jak je zakotvena v čínské ústavě a mezinárodním právu v oblasti lidských práv;

6.  důrazně odsuzuje násilný útok na zahraničního novináře, který o protestech podával zprávy, a jeho zadržení; připomíná, že svoboda tisku patří mezi hlavní zásady a základní pilíře každé demokracie; vyzývá Čínu k zajištění toho, aby všichni novináři mohli svobodně a bez překážek nebo strachu z odvetných opatření vykonávat svou práci, jak stanoví čínské právo; zdůrazňuje, že by měla být zajištěna svoboda tisku a sdělovacích prostředků; naléhavě vyzývá čínské orgány, aby přestaly zasahovat do činnosti právníků, obránců lidských práv a dalších osob, kteří otevřeně vyjadřují znepokojení nad zacházením s demonstranty nebo kteří hájí právo na pokojný protest, a aby je přestaly pronásledovat a zastrašovat;

7.  naléhavě vyzývá Čínu, aby okamžitě ukončila potlačování demonstrací a zastrašování pokojných demonstrantů a zaručila všem základní práva; vyzývá čínské orgány, aby okamžitě propustily všechny demonstranty, kteří byli protiprávně zadrženi; požaduje, aby byly veškeré nedávno shromážděné údaje o pokojných demonstrantech vymazány a nebyly použity v žádných budoucích případech; žádá, aby rodinní příslušníci všech osob zbavených osobní svobody byli informováni o místě jejich pobytu a o obviněních, která proti nim byla vznesena;

8.  je si vědom toho, že nastavení opatření pro boj proti pandemii COVID-19 tak, aby bylo dosaženo správné rovnováhy mezi ochranou veřejného zdraví a ochranou práv a svobod, představuje výzvu; připomíná význam přiměřenosti; bere na vědomí nedávné zrušení některých nejpřísnějších omezení, která Čína v souvislosti s onemocněním COVID-19 zavedla;

9.  konstatuje, že protestní hnutí spojilo lidi z velmi odlišného prostředí a probíhalo v celé zemi; zdůrazňuje, že v souvislosti s požárem v Sin-ťiangu vyjadřovali solidaritu s oběťmi i lidé jiného etnika, což je pozoruhodné, neboť čínští Chanové doposud na strašný osud, kterému Ujguři čelí v posledních šesti letech, nijak výrazně nereagovali;

10.  vyzývá čínské orgány na celostátní i místní úrovni, aby ukončily represe vůči Ujgurům, a připomíná, že Ujguři v regionu byli mimo jiné podrobeni intenzivnímu sledování, nucené práci, nedobrovolným sterilizacím a opatřením pro snížení porodnosti, což naplňuje znaky zločinů proti lidskosti a představuje vážné riziko genocidy; vítá v tomto ohledu skutečnost, že Komise navrhla zákaz uvádění výrobků vyrobených za použití nucené práce na trh EU;

11.  důrazně odsuzuje rozsáhlé využívání hromadného sledování a současnou cenzuru sociálních sítí; naléhavě vyzývá čínské orgány, aby ukončily toto porušování základních práv na soukromí a svobodu projevu a upustily od manipulace s informacemi na sociálních sítích;

12.  odsuzuje skutečnost, že čínské technologické společnosti TikTok a Tencent spolupracují s čínskou vládou na shromažďování důkazů o totožnosti demonstrantů s cílem umožnit jejich zatčení a cenzurují internet; vyzývá evropské penzijní fondy, aby se zbavily podílů v čínských společnostech, které podkopávají lidská práva;

13.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, jak se během protestů zachovala společnost Apple Inc. v Číně, neboť ta se, když na svých zařízeních v Číně vyřadila z činnosti funkci AirDrop, fakticky spolčila s čínskou komunistickou stranou a pomáhala jí potlačovat šíření záznamů z pokojných protestů proti omezení volného pohybu osob; konstatuje, že funkce AirDrop předtím demonstrantům umožňovala sdílet záznamy a organizovat protesty, aniž by museli využívat bezdrátové sítě, které jsou pod neustálým dohledem a kontrolou čínské komunistické strany; zdůrazňuje, že skutečnost, že čínská komunistická strana může držet společnosti jako rukojmí a ony pak umožňují nelítostné porušování lidských práv, by měla být pro západní vlády varovným signálem a vyburcovat je k tomu, aby předložily právní předpisy, které by motivovaly západní společnosti k většímu úsilí o přemístění výroby z Číny;

14.  opětovně vyjadřuje své znepokojení nad tím, že čínské orgány neumožnily vysoké komisařce OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové, aby se během své návštěvy Číny setkala bez jakýchkoli omezení se zástupci nezávislých organizací občanské společnosti a obránci lidských práv; znovu vyzývá čínské orgány, aby svobodný, smysluplný a neomezený přístup umožnily rovněž nezávislým novinářům, mezinárodním pozorovatelům a vyšetřovacím orgánům, zejména držitelům mandátu zvláštního postupu působícím v rámci Rady OSN pro lidská práva a zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva; podporuje výzvu 50 odborníků OSN na lidská práva, aby byl v rámci Rady OSN pro lidská práva zřízen zvláštní mandát ke sledování situace v oblasti lidských práv v celé Číně a podávání zpráv o ní; vyzývá EU a její členské státy, aby nadále spolupracovaly s podobně smýšlejícími partnery na vytvoření vyšetřovacího mechanismu v rámci Rady OSN pro lidská práva, který by monitoroval, hodnotil a zveřejňoval případy závažného porušování lidských práv v Číně;

15.  naléhavě vyzývá EU a členské státy, aby poskytovaly ochranu a podporu aktivistům vystupujícím na podporu lidských práv a demokracie v Číně, zejména tím, že se budou obracet na místní a celostátní orgány a budou plně uplatňovat obecné zásady EU týkající se ochránců lidských práv a další příslušné politiky EU, včetně nového akčního plánu EU pro lidská práva a demokracii; vítá pokračování zavedeného dvoustranného dialogu mezi EU a USA o Číně, zejména prohlášení, že „Spojené státy a Evropská unie nebyly nikdy více sladěny s našimi strategickými výhledy“;

16.  vyzývá EU a další mezinárodní organizace, aby sledovaly a posuzovaly, zda jsou reakce Číny na tyto protesty v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv a s jejími závazky vyplývajícími z mezinárodního práva v oblasti lidských práv; zdůrazňuje, že je důležité, aby delegace EU v Pekingu nadále sledovala zadržování pokojných demonstrantů a veškeré soudní procesy s osobami, které jsou stíhány za výkon svého práva na svobodu pokojného shromažďování a projevu, a aby v plném rozsahu uplatňovala obecné zásady EU týkající se ochránců lidských práv a další příslušné politiky EU;

17.  vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele Josepa Borrella, aby v návaznosti na nedávná jednání Evropské rady učinil konkrétní kroky a zintenzivnil diskuse na úrovni ministrů zahraničních věcí členských států; vyzývá ESVČ a Komisi, aby v rámci Pracovní skupiny pro Asii-Oceánii zahájily stálou diskusi o Číně; vítá rozhodnutí prodloužit sankce v reakci na porušování lidských práv v Sin-ťiangu do 8. prosince 2023; opakuje svou výzvu k zavedení dalších sankcí EU zaměřených na čínské státní činitele a subjekty odpovědné za zločiny proti lidskosti; vybízí orgány členských států EU, aby zvážily stíhání čínských státních činitelů, u nichž se má za to, že jsou odpovědni za zločiny proti lidskosti, na základě zásady univerzální jurisdikce;

18.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad nedávnými odhaleními ohledně zahraničních policejních stanic, které Čína zřídila v řadě členských států EU a po celém světě; vyzývá Komisi, Radu a vnitrostátní donucovací orgány, aby bezodkladně zajistily náležitou koordinaci úsilí s cílem objasnit tyto praktiky, přijmout vhodná opatření a ukončit činnost všech čínských policejních stanic zřízených v zahraničí; vyzývá EU a její členské státy, aby ve spolupráci s podobně smýšlejícími partnery odhalily a uzavřely veškeré cesty, které pro Čínu představují možnost provádět represe mimo své území, zejména proti členům své diaspory;

19.  naléhavě vyzývá členské státy, aby vypověděly všechny své extradiční dohody s Čínou a Hongkongem; dále naléhavě vyzývá členské státy, aby při spolupráci v rámci mezinárodních fór, jako je Interpol a Úřad OSN pro drogy a kriminalitu, postupovaly obezřetně; dále vyzývá členské státy, aby řádně zajistily bezpečnost čínských uprchlíků, kteří spadají do jejich jurisdikce, s cílem zabránit tomu, aby byli zajati, „přesvědčeni, aby se vrátili “, nebo vylákáni do země mimo EU, z níž by mohli být snadno navráceni do Číny;

20.  vyzývá všechny členy mezinárodního společenství a všechny zúčastněné strany, aby se při jednání s Čínskou lidovou republikou zabývaly otázkou svobody projevu; vítá skutečnost, že předseda Evropské rady Charles Michel nadnesl otázku protestů při jednání se Si Ťin-pchingem; vyzývá k bezpodmínečné připravenosti k obnovení dialogu o lidských právech mezi EU a Čínou, který se nekoná déle než tři roky; poznamenává rovněž, že všichni evropští lídři by měli čínským orgánům jasně sdělit, že EU je odhodlána reagovat na eskalaci represí namířených proti demonstrantům tím, že tuto otázku projedná v rámci mezinárodních organizací, a případně uložit další sankce, bude-li to nutné;

21.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, vysokému komisaři OSN pro lidská práva, vládě a parlamentu Čínské lidové republiky a všem velvyslancům Čínské lidové republiky v členských státech EU.

(1) Přijaté texty, P9_TA(2022)0237. (2) Úř. věst. C 336, 2.9.2022, s. 2. (3) Úř. věst. C 117, 11.3.2022, s. 40. (4) Úř. věst. C 15, 12.1.2022, s. 170. (5) Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 242. (6) Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 103. (7) Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 92. (8) Úř. věst. L 410 I, 7.12.2020, s. 1. (9) https://edition.cnn.com/2022/12/01/china/china-protests-urumqi-fire-deaths-covid-dst-intl-hnk/index.html. (10) https://www.rfa.org/english/news/uyghur/urumqi-fire-12022022172846.html. (11) Texts adopted, P9_TA(2022)0237.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2022 o tvrdých zásazích vojenské junty vůči pokojným demonstracím v Čadu (2022/2993(RSP))

P9_TA(2022)0446 RC-B9-0575/2022

Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2021 o situaci v Čadu(1) a ze dne 16. září 2020 o bezpečnostní spolupráci mezi EU a Afrikou v oblasti Sahelu, západní Afriky a Afrického rohu(2),

–  s ohledem na prohlášení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 20. dubna 2021 o smrti prezidenta Idrisse Débyho Itna,

–  s ohledem na prohlášení delegace Evropské unie v Čadu ze dne 19. října 2022,

–  s ohledem na prohlášení o Čadu, které dne 20. dubna 2021 vydal mluvčí generálního tajemníka OSN,

–  s ohledem na zprávu o vyšetřovací misi Rady Africké unie pro mír a bezpečnost v Čadu, která proběhla ve dnech 29. dubna až 6. května 2021,

–  s ohledem na mnohonárodnostní smíšené jednotky vyslané proti Boko Haram na základě mandátu Rady Africké unie pro mír a bezpečnost a s podporou afrického mírového projektu EU;

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2359 (2017) o vyslání společné síly skupiny G5 Sahel (FC-G5S),

–  s ohledem na společné prohlášení o bezpečnosti, stabilitě a rozvoji Sahelu, které dne 28. dubna 2020 vydala Evropská rada a členské státy skupiny G5 Sahel,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 16. dubna 2021 o integrované strategii Evropské unie pro oblast Sahelu, které potvrdily význam pevného a dlouhodobého partnerství mezi EU a Sahelem,

–  s ohledem na národní orientační program pro Čad na období 2014–2020 vypracovaný v rámci Evropského rozvojového fondu,

–  s ohledem na ústavu Čadu,

–  s ohledem na Dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy (AKT) na straně jedné a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000(3) (dohoda z Cotonou),

–  s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů, která byla přijata dne 27. června 1981 a vstoupila v platnost dne 21. října 1986,

–  s ohledem na Africkou chartu pro demokracii, volby a správu věcí veřejných ze dne 30. ledna 2007,

–  s ohledem na chartu Čadu pro přechodné období,

–  s ohledem na Index globálního terorismu pro rok 2019,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–  s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že po smrti prezidenta Idrisse Débyho Itna v dubnu 2021 se do čela Čadu postavil jeho syn Mahamat Idriss Déby Itno; vzhledem k tomu, že předtím Prozatímní vojenská rada pozastavila platnost ústavy a rozpustila vládu a parlament;

B.  vzhledem k tomu, že Prozatímní vojenská rada oficiálně přislíbila, že do 18 měsíců od převzetí moci uspořádá demokratické volby; vzhledem k tomu, že dne 1. října 2022 národní dialog přijal formální opatření a oznámil, že volby budou odloženy o další dva roky; vzhledem k podmínkám Africké unie, včetně odmítnutí jakéhokoli prodloužení původního 18měsíčního harmonogramu pro předání moci civilní vládě a dodržování lidských práv a základních svobod;

C.  vzhledem k tomu, že byl ustaven národní dialog, aby zahájil proces předání moci; vzhledem k tomu, že se tohoto procesu neúčastnily všechny opoziční skupiny; vzhledem k tomu, že dialog byl ukončen doporučením, aby byl proces předání moci odložen a aby v budoucích volbách nebyli vyloučeni žádní kandidáti, zejména současný prezident;

D.  vzhledem k tomu, že čadské organizace občanské společnosti vypracovaly prozatímní plán pro ukončení krize; vzhledem k tomu, že některé z nich doporučily, aby mezinárodní pomoc měla formu stabilizačního mechanismu, který by usiloval o obnovu ústavního pořádku a podporu plánu předání moci;

E.  vzhledem k tomu, že ve dnech od 13. března do 8. srpna 2022 vláda Čadu svolala do Dohá 53 politických vojenských hnutí k jednáním o mírové dohodě, přičemž skutečných je jen šest z nich;

F.  vzhledem k tomu, že Prozatímní vojenská rada svolala do Ndžameny více než 1 300 delegátů, kteří byli z velké většiny přímo jmenováni vládou, k účasti na tzv. národním inkluzivním a svrchovaném dialogu;

G.  vzhledem k tomu, že obě iniciativy byly bojkotovány nejdůležitějšími politickými stranami, organizacemi občanské společnosti a skutečnými politicko-vojenskými skupinami;

H.  vzhledem k tomu, že dne 20. října 2022 v celém Čadu demonstrovaly tisíce lidí za okamžitý návrat k zásadám demokracie; vzhledem k tomu, že ministr pro veřejnou bezpečnost v očekávání protestů zakázal dne 19. října 2022 všechny demonstrace v zemi; vzhledem k tomu, že policie během celostátního masového zásahu používala proti pokojným demonstrantům ostrou munici a slzný plyn;

I.  vzhledem k tomu, že orgány rovněž oznámily pozastavení činnosti sedmi politických uskupení; vzhledem k tomu, že kromě toho ohlásily, že celostátně bude zakázána i činnost hlavních opozičních skupin a občanského hnutí „Wakit Tamma“; vzhledem k tomu, že v několika městech a čtvrtích byl omezen přístup k internetu;

J.  vzhledem k tomu, že zpravodaj Sébastien Touzé na schůzi Výboru OSN proti mučení dne 4. listopadu 2022 uvedl, že v souvislosti s protivládními protesty podle odhadů zemřelo 50 až 150 osob, 150 až 184 osob zmizelo, 1 369 osob bylo zatčeno a 600 až 1 100 osob bylo převezeno do věznice s vysokou ostrahou Koro Toro, která se nachází v poušti asi 600 kilometrů od hlavního města;

K.  vzhledem k tomu, že 400 zadržených bylo odsouzeno ve čtyřdenním procesu bez přítomnosti obhájců; vzhledem k tomu, že dne 5. prosince 2022 bylo 262 zadržených demonstrantů odsouzeno až k tříletým trestům odnětí svobody, 80 zadrženým byl vyměřen podmíněný trest a 59 osob bylo zproštěno obžaloby;

L.  vzhledem k tomu, že řízení byla netransparentní a nebyly o nich zveřejňovány žádné informace; vzhledem k tomu, že demonstrantům byl odepřen přístup ke spravedlnosti; vzhledem k tomu, že čadská advokátní komora tato řízení označila za „parodii spravedlnosti“ a proti rozhodnutí soudu se odvolala, což znamená, že právníci tyto procesy bojkotovali;

M.  vzhledem k tomu, že Výbor OSN proti mučení při pozorování situace dospěl k závěru, že násilí ve vězeních, včetně násilí páchaného na zadržených osobách zaměstnanci věznic, je alarmující, a vyzval státní orgány, aby vyšetřily všechna úmrtí zadržovaných osob a všechna obvinění z mučení a špatného zacházení, jehož se měl dopustit vězeňský personál;

N.  vzhledem k tomu, že se bezpečnostní situace v sahelském regionu v posledních letech výrazně zhoršila a vážně ohrožuje regionální i mezinárodní bezpečnost; vzhledem k tomu, že je zde velmi rozšířeno porušování lidských práv a hromadné zabíjení a že situaci ještě více destabilizuje zvyšující se nedostatek potravin, korupce, extrémní chudoba a povodně; vzhledem k tomu, že Sahel v roce 2019 dosáhl světového prvenství v nejrychlejším nárůstu násilných extremistických aktivit;

O.  vzhledem k tomu, že EU se v integrované strategii pro oblast Sahelu, kterou přijala Rada dne 16. dubna 2021, zavázala, že bude v tomto regionu podporovat klíčové momenty pro demokracii, že bude věnovat zvláštní politickou pozornost snahám v oblasti správy věcí veřejných a právního státu a nadále požadovat, aby mezinárodní bezpečnostní síly získaly důležitější úlohu při posilování důvěry mezi státem a jeho občany;

P.  vzhledem k tomu, že Čad podle OSN přijal více než 577 000 uprchlíků, mimo jiné z Dárfúru, Středoafrické republiky, Nigérie a Kamerunu, a že kromě toho se na jeho území nachází 381 000 vnitřně vysídlených osob; vzhledem k tomu, že stabilita Čadu má klíčový význam pro Sahel a severní a východní Afriku;

Q.  vzhledem k tomu, že Čad se nachází ve strategicky důležitém regionu, a vzhledem k tomu, že leží blízko regionálních militantských bašt, a proto čelí vážným bezpečnostním problémům, především v okolí Čadského jezera, kde operuje Islámský stát v provincii Západní Afrika, Boko Haram a islamistické militantní skupiny se základnou v Nigérii; vzhledem k tomu, že Čad jako člen společné síly skupiny G5 Sahel a mnohonárodnostní smíšené jednotky hraje zásadní úlohu při udržování míru v tomto regionu;

1.  vyjadřuje politování nad násilnými a represivními zásahy proti prodemokratickým demonstrantům během protestů v říjnu 2022, které si vyžádaly mrtvé, a hluboce lituje všech obětí na životech; znovu odsuzuje vojenský puč, který dne 20. dubna 2021 provedla Prozatímní vojenská rada, následné pozastavení platnosti čadské ústavy a rozpuštění parlamentu a vlády;

2.  odsuzuje Čad za omezování základního práva demonstrovat a používání násilí vůči demonstrantům a občanské společnosti; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že tato vládní opatření ohrožují probíhající demokratizační proces; naléhavě vyzývá k tomu, aby orgány plně dodržovaly národní a mezinárodní závazky své země, zejména svobodu sdružování a shromažďování a právo na fyzickou nedotknutelnost;

3.  žádá, aby OSN a Africká unie zahájily nezávislé a nestranné vyšetřování ohlášených případů násilí, včetně zpráv o mučení v čadských věznicích, jehož cílem bude stíhat pachatele těchto násilných činů na jednotlivcích a občanské společnosti; vyzývá k tomu, aby osoby odpovědné za násilí a zabíjení byly pohnány k odpovědnosti, a naléhavě vyzývá čadské orgány, aby zajistily, že příslušníci čadské armády, četnictva a policie budou vyškoleni v kodexu chování OSN pro příslušníky donucovacích orgánů a v základních zásadách pro použití síly a střelných zbraní příslušníky donucovacích orgánů a že budou tato pravidla dodržovat;

4.  odsuzuje stíhání prodemokratických demonstrantů v hromadných soudních procesech, při nichž nebyly dodržovány mezinárodní normy pro transparentnost a obžalovaní neměli přístup ke spravedlnosti; vyzývá ke zrušení rozsudků a k propuštění demonstrantů;

5.  důrazně vyzývá vládu, aby zajistila, že všechny osoby, proti nimž bylo po protestech konaných dne 20. října 2022 vzneseno obvinění, budou mít plný přístup k právní ochraně; zdůrazňuje, že EU bude velmi pozorně sledovat pokračování soudních řízení a že jejich výsledek také zásadním způsobem ovlivní budoucí vztahy mezi EU a Čadem;

6.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že režim nedodržel svůj závazek k přechodu k demokracii; znovu připomíná, že je důležité urychleně obnovit ústavní pořádek a včas zahájit transformaci pod civilním vedením, která zaručí dodržování lidských práv a základních svobod, a připomíná, že pro zaručení důvěryhodnosti a legitimity probíhajícího procesu má zásadní význam smysluplné zapojení všech občanských a politických subjektů;

7.  naléhavě vyzývá k tomu, aby byly co nejdříve uspořádány nové transparentní, inkluzivní a důvěryhodné parlamentní a prezidentské volby, které budou plně respektovat čadskou ústavu a mezinárodní volební standardy, a aby při nich byla zajištěna plná účast opozičních stran; v této souvislosti poukazuje na význam nezávislé a transparentní vnitrostátní volební komise a spolupráce s mezinárodními partnery; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že vládnoucí orgány nerespektují jasné pokyny Rady Africké unie pro mír a bezpečnost, které jsou založené na Africké chartě pro demokracii, volby a správu věcí veřejných, ani nedodržují veřejný závazek Prozatímní vojenské rady, že její vedoucí představitelé nebudou kandidovat v nadcházejících volbách;

8.  připomíná, že skutečná demokratická transformace a reforma musí proběhnout pod vedením občanů a že do nich musí být plně a aktivně zapojeny organizace občanské společnosti, opoziční strany, ženy, mladí lidé a svobodný tisk, a to bez násilí, zastrašování či jakéhokoli omezování;

9.  vyjadřuje politování nad pokračujícím násilím a teroristickými útoky, k nimž v Čadu stále dochází; znovu opakuje, že je znepokojen vleklou krizí v Čadu a nestabilní bezpečnostní situací na severu země, a důrazně odsuzuje opakované porušování lidských práv a mezinárodního a humanitárního práva;

10.  vyzývá vládu, aby usilovala o podporu vnitrostátních a mezinárodních mediátorů, Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, Africké unie, zvláštního zástupce EU pro oblast Sahelu, Hospodářského společenství států střední Afriky a dalších mezinárodních organizací s cílem překonat současnou patovou situaci a pokročit v národním dialogu a přechodu k demokracii;

11.  je mimořádně znepokojen přetrvávající vysokou mírou korupce a beztrestnosti v Čadu; konstatuje, že pokud země neukončí beztrestnost porušování lidských práv, přispěje tak k jejich dalšímu porušování a k oslabení důvěry veřejnosti ve státní instituce;

12.  vyzývá Komisi, Evropskou službu pro vnější činnost a členské státy, aby intenzivněji podporovaly nezávislé nevládní organizace, obránce lidských práv a nezávislé sdělovací prostředky působící v Čadu, a to i ve formě finanční pomoci a podpory osob, které potřebují ochranu;

13.  naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby na tyto problémy v oblasti lidských práv upozornily čadské orgány a aby Čadu po celé přechodné období poskytovaly technickou podporu a zvážily zahájení postupu podle článku 96 dohody z Cotonou, který může v krajním případě vést k pozastavení rozvojové spolupráce EU s Čadem, dokud nebude obnoven legitimní ústavní pořádek;

14.  připomíná, že změna klimatu, nedostatek potravin, růst počtu obyvatel, využívání přírodních zdrojů, chudoba a nedostatek příležitostí ve vzdělávání a v ekonomice jsou hlavními příčinami nestability, násilí a náboru teroristů v celé oblasti Sahelu; zdůrazňuje, že k zajištění trvalého a udržitelného rozvoje v celém regionu je nezbytná koordinace bezpečnostní, rozvojové a humanitární pomoci a podpory demokracie;

15.  konstatuje, že regionální spolupráce a iniciativy, včetně Africké unie a skupiny G5 Sahel, jsou klíčem k podpoře africké strategie, jejímž cílem je vyřešit terorismus a nestabilitu v oblasti Sahelu; zdůrazňuje, že podporuje Evropský mírový nástroj a jeho spolupráci s regionální mnohonárodnostní smíšenou jednotkou;

16.  vítá regionalizaci společné bezpečnostní a obranné politiky v oblasti Sahelu, jejímž cílem je posílit regionální přístup činnosti EU v tomto regionu, aby se podpořila přeshraniční spolupráce v oblasti Sahelu a mezi strukturami regionální spolupráce a aby se posílily vnitrostátní kapacity zemí skupiny G5 Sahel; vyzývá EU a její členské státy, aby urychleně provedly návrh iniciativy týmu Evropa pro Čad, který se týká správy věcí veřejných, demokratizace, míru a bezpečnosti;

17.  vyzývá EU, její členské státy a mezinárodní společenství, aby urychleně reagovaly na humanitární krizi, která vyplývá z lidskoprávní situace v Čadu, a aby Čadu poskytly pomoc, kterou potřebuje k rychlému řešení naléhavých potřeb souvisejících s ochranou vnitřně vysídlených osob a uprchlíků;

18.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Africké unii a jejím institucím a vládě a Národnímu shromáždění Čadu.

(1) Úř. věst. C 15, 12.1.2022, s. 166. (2) Úř. věst. C 385, 22.9.2021, s. 24. (3) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2022 o případu obránce lidských práv Abdulhádího al-Chawádži v Bahrajnu (2022/2994(RSP))

P9_TA(2022)0447 RC-B9-0558/2022

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Bahrajnu,

–  s ohledem na zprávu bahrajnské nezávislé vyšetřovací komise (BICI) z listopadu 2011,

–  s ohledem na prohlášení zvláštní zpravodajky OSN pro obránce lidských práv ze dne 22. září 2022 o uvězněném obránci lidských práv Abdulhádím al-Chawádžovi,

–  s ohledem na vystoupení Dánska na 51. zasedání Rady pro lidská práva, na němž vyzvalo k propuštění obránce lidských práv Abdulhádího al-Chawádži, a na poslední prohlášení dánského ministerstva zahraničních věcí, zejména na prohlášení ze dne 29. září 2022 a 7. listopadu 2022,

–  s ohledem na Dohodu o spolupráci podepsanou dne 10. února 2022 mezi EU a Bahrajnem,

–  s ohledem na společné sdělení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise ze dne 18. května 2022 s názvem „Strategické partnerství se zeměmi Perského zálivu (JOIN(2022)0013) a na závěry Rady ze dne 20. června 2022 o tomto tématu,

–  s ohledem na obecné zásady Evropské unie týkající se obránců lidských práv, trestu smrti, mučení, svobody projevu, dialogu o lidských právech s třetími zeměmi a svobody projevu online a offline,

–  s ohledem na všeobecný pravidelný přezkum ze strany OSN týkající se Bahrajnu ze dne 7. listopadu 2022,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/821 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí režim Unie pro kontrolu vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití (přepracované znění)(1) (dále jen „nařízení o zboží dvojího užití“), a na předchozí přepracovaná nařízení, zejména na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1232/2011 ze dne 16. listopadu 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 428/2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití(2),

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání a Arabskou chartu lidských práv, které Bahrajn ratifikoval,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–  s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že obránce lidských práv, dánský a bahrajnský občan, spoluzakladatel bahrajnského Centra pro lidská práva a Střediska pro lidská práva v Perském zálivu a vítěz ceny Martina Ennalse za rok 2022 Abdulhádí al-Chawádža, který si odpykává doživotní trest odnětí svobody za to, že se během protestů požadujících demokratické reformy v rámci lidového povstání v Bahrajnu v roce 2011 ujal vedoucí úlohy, dovršil v současné době jedenáctý rok odnětí svobody;

B.  vzhledem k tomu, že po svém zatčení byl Abdulhádí al-Chawádža bit, mučen a odsouzen v rámci nespravedlivého trestního řízení, které nebylo v souladu s bahrajnským trestním právem ani s minimálními mezinárodními normami týkajícími se spravedlivého procesu; vzhledem k tomu, že al-Chawádža byl odsouzen za vykonstruovaná obvinění týkající se „financování terorismu a účasti na něm za účelem svržení vlády a špionáže ve prospěch cizí země“;

C.  vzhledem k tomu, že v červenci 2012 dospěla pracovní skupina OSN pro svévolné zadržování k závěru, že k zatčení Abdulhádího al-Chawádži došlo svévolně, neboť bylo výsledkem toho, že uplatnil své základní právo na svobodu projevu, pokojné shromažďování a sdružování, a vyzvala k jeho propuštění;

D.  vzhledem k tomu, že Abdulhádí al-Chawádža čelí v rámci řady dalších samostatných soudních řízení opakovanému soudnímu obtěžování; vzhledem k tomu, že dne 28. listopadu 2022 odsoudil Druhý nižší trestní soud v Bahrajnu Abdulhádího al-Chawádžu na základě dalších obvinění z údajného rozbití židle ve vězení a údajné ústní urážky policisty za to, že mu odmítl umožnit telefonní hovor s jeho rodinou; vzhledem k tomu, že Abdulhádímu al-Chawádžovi bylo navzdory soudnímu příkazu podepsanému předsedou Druhého nižšího trestního soudu, kterým bylo generálnímu tajemníkovi generálního ředitelství pro reformu a rehabilitaci nařízeno, aby obviněnému poskytl přístup k plné moci, odepřeno právo účastnit se soudního jednání a právo na právní zastoupení; vzhledem k tomu, že se jednalo o porušení práva tohoto obránce lidských práv na spravedlivý proces a právní poradenství;

E.  vzhledem k tomu, že Abdulhádí al-Chawádža je občanem Dánského království a je od roku 2011 nucen žít odděleně od své rodiny;

F.  vzhledem k tomu, že v přímém důsledku svého uvěznění, mučení a zbavení přístupu k lékařské péči trpí Abdulhádí al-Chawádža řadou chronických a degenerativních zdravotních problémů, včetně extrémní bolesti zad a zhoršení zraku, a potřebuje naléhavou lékařskou pomoc; vzhledem k tomu, že několik hladovek, které al-Chawádža držel na protest proti špatnému zacházení, vedlo ke zhoršení jeho zdravotního stavu; vzhledem k tomu, že vězeňské orgány mu odmítají poskytnout odpovídající lékařskou péči;

G.  vzhledem k tomu, že načasování těchto nových obvinění navazuje na rozsáhlé obhajování případu Abdulhádího al-Chawádži jak na úrovni OSN, tak na úrovni EU, včetně toho, že se na tento případ upozorňovalo v září 2022 ve výroční zprávě generálního tajemníka OSN o represáliích, v říjnu 2022 v rámci dialogu o lidských právech mezi EU a Bahrajnem a v listopadu 2022 ve všeobecném pravidelném přezkumu Bahrajnu ze strany OSN; vzhledem k tomu, že se dánská vláda už více než deset let spoléhá na soukromou diplomacii s bahrajnskou vládou, aby zajistila propuštění al-Chawádži, aniž by bylo její žádosti vyhověno;

H.  vzhledem k tomu, že bahrajnská vláda i nadále tvrdě zasahuje do práva na svobodu projevu, sdružování a pokojného shromažďování; vzhledem k tomu, že obránci lidských práv, právníci, novináři a političtí aktivisté jsou silně pronásledováni a setkávají se se zadržováním, hrozbou vězení nebo mučení, zastrašováním, zákazem cestování a odebíráním občanství; vzhledem k tomu, že bahrajnské orgány obránce lidských práv a politické aktivisty zatýkají, zadržují, vyslýchají a stíhají;

I.  vzhledem k tomu, že Abdulhádí al-Chawádža je jedním z několika obránců lidských práv, kteří jsou v Bahrajnu dlouhodobě svévolně vězněni; vzhledem k tomu, že mezi další politické vězně, kteří jsou v Bahrajnu vězněni, patří vysoce postavení vůdci politické opozice, aktivisté, blogeři a obránci lidských práv, kteří byli za svou úlohu v prodemokratických protestech v roce 2011 odsouzeni k doživotnímu vězení; vzhledem k tomu, že v květnu 2013 byl zatčen obránce lidských práv Nádží Fatíl, který byl v květnu 2014 odsouzen k 15 letům odnětí svobody; vzhledem k tomu, že Nádží Fatíl byl mučen, držen v izolaci, bylo mu zakázáno přijímat telefonní hovory a návštěvy své rodiny a právníka a že byl držen v samovazbě; vzhledem k tomu, že v srpnu 2010 byl zatčen obránce lidských práv dr. Abduldžalíl as-Sinkís, který byl v období od února do března 2011 krátce na 21 dnů propuštěn, dne 17. března 2011 znovu zatčen a v červnu 2011 odsouzen k doživotnímu vězení; vzhledem k tomu, že bahrajnští obránci lidských práv a jejich rodinní příslušníci čelí pronásledování, zastrašování a stíhání; vzhledem k tomu, že někteří z nich odešli do exilu a mnozí byli svévolně zbaveni občanství; vzhledem k tomu, že dne 9. června 2020 byl z vězení propuštěn jeden z nejvýznačnějších bahrajnských obránců lidských práv Nabíl Radžab, který si má odpykat zbytek svého pětiletého trestu odnětí svobody podle zákona o alternativních trestech;

J.  vzhledem k tomu, že podle zpráv bahrajnské orgány zintenzivnily represe proti činnosti na internetu a v sociálních médiích a stíhají kritiky za jejich pokojný projev; vzhledem k tomu, že se ve zprávách uvádí, že pandemie onemocnění COVID-19 byla použita jako záminka k dalšímu omezování svobody projevu v Bahrajnském království;

K.  vzhledem k tomu, že v Bahrajnu čeká v současné době na výkon trestu smrti 26 osob a všem bezprostředně hrozí poprava, neboť vyčerpaly všechny opravné prostředky;

L.  vzhledem k tomu, že podle deníku Guardian a organizace Amnesty International se digitální sledování v Bahrajnu v posledních letech výrazně rozšířilo, přičemž dochází k zachycování textových zpráv, hloubkové kontrole balíčků, sledování sociálních médií a monitorování telefonních hovorů prostřednictvím softwaru Pegasus společnosti NSO; vzhledem k tomu, že evropské společnosti patří mezi ty, které bahrajnským orgánům dodaly technologie odposlechu; vzhledem k tomu, že Bahrajn používá sledovací technologie k zachycení komunikace lidskoprávních aktivistů, což následně vede k jejich zatčení;

M.  vzhledem k tomu, že v rámci revize nařízení (ES) č. 428/2009 z roku 2011 byly zavedeny kontroly vývozu sledovacích technologií; vzhledem k tomu, že v roce 2021 bylo přijato přepracované znění tohoto nařízení za účelem dalšího posílení těchto opatření;

N.  vzhledem k tomu, že Evropská unie a Bahrajn uspořádaly dne 27. října 2022 v Manámě svůj šestý dialog o lidských právech; vzhledem k tomu, že dialog o lidských právech zahrnuje širokou škálu témat, jako jsou svoboda projevu a sdružování, právní stát, včetně práva na spravedlivý proces a trestu smrti, práva žen a rovnost žen a mužů, pracovní práva a svoboda náboženského vyznání nebo přesvědčení;

1.  naléhavě vyzývá Bahrajn, aby okamžitě a bezpodmínečně propustil Abdulhádího al-Chawádže; zdůrazňuje, že všichni jeho vězni svědomí by měli být propuštěni, včetně dr. Abd al-Džalíla as-Sinkíse, Nadžiho Fatíla, Abdulvahába Husajna, Alího Hadžího, šejcha Alího Salmana a Hasana Mšajmy, kteří byli zadrženi a odsouzeni za pouhé uplatňování svého práva na svobodu projevu; vyzývá ke stažení všech obvinění, která byla proti nim vznesena; vítá, že v roce 2020 byl na základě zákona o alternativních formách trestu propuštěn Nabíl Radžáb, naléhavě však žádá bahrajnské orgány, aby zrušily zákaz cestování, který mu byl uložen;

2.  vyjadřuje své zděšení nad zacházením s Abdulhádím al-Chawádžou a dalšími politickými vězni; znovu důrazně odsuzuje soudní pronásledování, zastrašování, mučení a nedostatek řádného procesu, kterému on sám a další političtí vězni i jejich rodiny i nadále čelí; požaduje, aby bahrajnské orgány dodržovaly své závazky vyplývající z Úmluvy OSN proti mučení a aby ukončily používání mučení a jiného špatného zacházení, jakož i využívání jakýchkoli výpovědí vynucených mučením jako důkazu v soudním řízení; vyzývá bahrajnské orgány, aby bojovaly proti kultuře beztrestnosti a vyšetřily veškerá obvinění z mučení, pohnaly pachatele k odpovědnosti a zajistily účinné mechanismy, které obětem umožní domoci se spravedlnosti a nápravy, a to i v případě Abdulhádího al-Chawádže;

3.  vyzývá bahrajnské orgány, aby zaručily spravedlivý a řádný proces a dodržování práv zadržovaných osob, včetně práv Abdulhádího al-Chawádže; vyzývá Bahrajn, aby zajistil plné uplatňování základních zásad zacházení s vězni; zdůrazňuje, že práva vězňů musí být vždy zaručena, včetně možnosti obdržet řádnou lékařskou péči a mít plnohodnotný přístup k rodinným příslušníkům a právníkům, které si sami vyberou; vyzývá Bahrajn, aby přezkoumal nezávislost a účinnost interních orgánů monitorujících porušování práv ze strany bezpečnostního a vězeňského personálu, včetně jeho veřejného ochránce práv, zvláštního útvaru pro vyšetřování a komise pro práva vězňů a zadržovaných osob;

4.  vyzývá Bahrajn, aby obnovil bahrajnské občanství téměř 300 osobám, které byly tohoto občanství zbaveny;

5.  vyjadřuje své nejhlubší znepokojení nad tím, že bahrajnské orgány i nadále porušují a omezují práva a svobody obyvatel, především právo jednotlivců na pokojný protest, svobodu slova a digitální svobodu online a offline; vyzývá bahrajnské orgány, aby zaručily bezpečný prostor pro organizace občanské společnosti a nezávislé sdělovací prostředky a aby zajistily, že bude možné vykonávat právo na svobodu projevu; odsuzuje skutečnost, že Bahrajn opakovaně používá protiteroristické zákony k omezování svobody projevu;

6.  vyjadřuje politování nad tím, že bylo v roce 2017 zrušeno faktické sedmileté moratorium na výkon trestu smrti; připomíná, že důrazně odmítá trest smrti; opakuje svou výzvu Jeho Výsosti šejchovi Hamádovi bin Ísovi al-Chalífovi, aby znovu zavedl moratorium na popravy s cílem zrušit trest smrti a aby okamžitě propustil Mohameda Ramadána, Husejna Alího Músu, Máhere Abbáse Júsefa al-Chabbáze, Salmána Ísu Alího Salmána, Husejna Abdulláha Chalíla Ibráhíma, Mohameda Rádhího Abdulláha Hasana, Saída Ahmeda Fuáda Abbáse Ísu Ahmeda al-Abara, Husejna Alího Mahdího Džásíma Mohameda, Husejna Ibráhíma Alího Husejna Marzúqa, Músu Abdulláha Músu Džafa´ara, Husejna Abdulláha Marhúna Rašída a Zuhajra Ibráhíma Džásíma Abdulláha;

7.  žádá bahrajnskou vládu, aby v plném rozsahu spolupracovala s orgány OSN, aby rozšířila stálé pozvání k návštěvě Bahrajnu na všechny zástupce zvláštních postupů Rady OSN pro lidská práva a aby s nimi proaktivně spolupracovala; vyzývá bahrajnskou vládu, aby umožnila činitelům EU, nezávislým pozorovatelům a lidskoprávním skupinám navštívit bahrajnské věznice;

8.  vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrella, Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a všechny činitele EU, kteří navštěvují Bahrajn, jakož i členské státy EU, a zejména vládu Dánska, aby i nadále upozorňovali na případ Abdulhádího al-Chawádže a všech dalších obránců lidských práv v zemi, a to jak veřejně, tak soukromě, a aby požadovali jejich bezpodmínečné propuštění;

9.  naléhavě vyzývá všechny činitele EU a zástupce členských států EU, aby při své návštěvě Bahrajnu navštívili také věznice a setkali se s obránci lidských práv a výslovně požádali o návštěvu Abdulhádího al-Chawádže, Nádžího Fatíla a dr. Abd al-Džalíla as-Sinkíse; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že rodině Abdulhádího al-Chawádže byla v posledních dvou letech povolena pouze jedna návštěva; naléhavě proto vyzývá Bahrajn, aby u všech vězňů dodržoval právo na návštěvu rodiny;

10.  vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele, ESVČ, Radu a členské státy, aby systematicky vyjadřovali své znepokojení nad porušováním lidských práv v Bahrajnu a upozorňovaly na tyto případy, a to bilaterálně i na všech mezinárodních fórech, včetně Rady OSN pro lidská práva, jakož i v souvislosti s dohodou o spolupráci mezi EU a Bahrajnem;

11.  vyzývá delegaci EU v Rijádu a všechny diplomatické mise členských států pokrývající Bahrajn, aby se zúčastnily budoucích slyšení týkajících se Abdulhádího al-Chawádže a sledovaly vývoj těchto slyšení;

12.  vyzývá EU a členské státy, aby posílily svou ochranu a podporu poskytované obráncům lidských práv a vězňům svědomí v Bahrajnu, a to i prostřednictvím grantů na mimořádnou pomoc;

13.  důrazně odsuzuje skutečnost, že proti bahrajnským obráncům lidských práv jsou používány sledovací technologie; vyzývá EU a její členské státy, aby důsledně prosazovaly aktualizované nařízení o zboží dvojího užití, které komplexně zahrnuje technologie používané pro sledování, a aby společnostem bránily ve vývozu, prodeji, aktualizaci nebo udržování sledovacích technologií, které mohou být použity k potlačení pokojných opozičních hlasů v Bahrajnu; vyjadřuje politování nad tím, že bylo zjištěno, že evropské společnosti porušují lidská práva prodejem technologií dvojího užití;

14.  vybízí Evropskou unii a její členské státy, aby zintenzivnily dialog s Bahrajnem o lidských právech; domnívá se, že propuštění Abdulhádího al-Chawádže a všech dalších obránců lidských práv by bylo důležitým krokem ke zlepšení vztahů mezi EU a Bahrajnem;

15.  co nejdůrazněji odsuzuje veškerý nepatřičný vliv na činnost Evropského parlamentu, ať už přímo ze strany zahraničních zemí nebo nepřímo prostřednictvím nevládních organizací kontrolovaných vládou; naléhavě vyzývá všechny orgány a instituce EU, aby dále posílily rejstřík transparentnosti přijetím přísnějších pravidel a zřídily nezávislou etickou komisi pro všechny orgány a instituce EU; připomíná doporučení obsažená v jeho usnesení ze dne 9. března 2022 o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací(3), zejména o tom, jak zajistit silnější reakci EU na zahraniční vměšování do demokratických procesů EU; vyzývá ESVČ, aby vypracovala studii o výskytu nepřátelských státních činitelů a jejich vlivu v evropských orgánech a institucích, analytických střediscích, na univerzitách, v náboženských organizacích a mediálních institucích;

16.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, vládě a parlamentu Království Bahrajnu a členům Rady pro spolupráci v Perském zálivu.

(1) Úř. věst. L 206, 11.6.2021, s. 1. (2) Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 26. (3) Úř. věst. C 347, 9.9.2022, s. 61.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2022 o podezření na korupci ze strany Kataru a širší potřebě transparentnosti a odpovědnosti v evropských orgánech a institucích (2022/3012(RSP))

P9_TA(2022)0448 RC-B9-0581/2022

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 27. dubna 2021 o uzavření interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o povinném rejstříku transparentnosti(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. září 2021 o posílení transparentnosti a integrity v orgánech EU zřízením nezávislého orgánu EU pro etiku(2),

–  s ohledem na právní princip presumpce neviny,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2022 o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací(3),

–  s ohledem na články 10 a 11 jednacího řádu,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že belgické federální státní zastupitelství zahájilo vyšetřování pro podezření z praní peněz, korupce a účasti na zločinném spolčení; vzhledem k tomu, že od 9. prosince 2022 bylo zatčeno několik osob a proběhly prohlídky bytů a kanceláří několika současných i bývalých poslanců a pracovníků Evropského parlamentu;

B.  vzhledem k tomu, že několik podezřelých již bylo obviněno z praní peněz, korupce a účasti na zločinném spolčení; vzhledem k tomu, že v bytech podezřelých nalezla policie značné množství peněz;

C.  vzhledem k tomu, že důvěra v integritu Parlamentu a v právní stát má zásadní význam pro fungování evropské demokracie; vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit, aby se demokratické procesy nedostávaly do područí soukromých zájmů a aby byla plně respektována práva občanů;

D.  vzhledem k tomu, že schopnost zástupců zájmových skupin ovlivňovat rozhodování v Parlamentu prostřednictvím argumentů je zásadní součástí evropské demokracie; na druhou stranu je však nepřijatelné uplatňovat vliv nepřiměřenými prostředky, úplatky a jinou trestnou činností;

E.  vzhledem k tomu, že Parlament vyjádřil svůj postoj v usnesení ze dne 16. září 2021, v němž vyzval k vytvoření orgánu pro etiku, jenž bude disponovat silným mandátem;

F.  vzhledem k tomu, že směrnice (EU) 2019/1937(4) chrání osoby, které za určitých okolností přímo a veřejně odhalí protiprávní jednání;

G.  vzhledem k tomu, že ústředním prvkem etického rámce a transparentnosti orgánů a institucí EU je rejstřík transparentnosti;

H.  vzhledem k tomu, že nevládní organizace Fight Impunity dosud nebyla do rejstříku řádně zanesena;

1.  je šokován a velmi znepokojen korupcí, praním peněz a účastí na zločinném spolčení, jichž se údajně dopustili současní a bývalí poslanci a zaměstnanci Evropského parlamentu výměnou za vliv na rozhodování Parlamentu; podporuje plnou spolupráci Parlamentu na probíhajícím trestním vyšetřování; se znepokojením konstatuje, že interní monitorovací a výstražné mechanismy orgánů a institucí EU dramaticky selhaly při odhalování probíhající korupce;

2.  co nejostřeji odsuzuje údajné snahy Kataru ovlivňovat současné a bývalé poslance a zaměstnance Evropského parlamentu korupčními činy, které představují závažné zahraniční vměšování do demokratických procesů EU;

3.  zdůrazňuje, že závažnost a rozsah současného vyšetřování vyžaduje, aby Parlament a orgány a instituce EU reagovaly v naprosté jednotě a s neochvějným odhodláním;

4.  ostře odsuzuje rozhodnutí výborů Parlamentu a pléna ohledně Kataru, včetně usnesení ze dne 24. listopadu 2022 o situaci v oblasti lidských práv v souvislosti s mistrovstvím světa FIFA v Kataru, byla pravděpodobně upravena pod tlakem korupce a nepatřičného ovlivňování; vyjadřuje politování nad tím, že tato situace vedla k nedostatečné snaze o obranu lidských práv tisíců migrujících pracovníků, kteří zemřeli na staveništích, a stovek tisíc osob, jejichž základní práva jsou v Kataru pošlapána;

5.  vyzývá k vytvoření zvláštního výboru, jehož úkolem by bylo odhalit nedostatky v pravidlech Evropského parlamentu týkajících se transparentnosti, integrity a korupce a předložit návrhy potřebných reforem, přičemž by vycházel z činnosti Výboru pro ústavní záležitosti a z osvědčených postupů v jiných parlamentech;

6.  zavazuje se, že až bude znám výsledek trestního vyšetřování a případného soudního procesu, zřídí vyšetřovací komisi podle článku 226 Smlouvy o fungování Evropské unie s cílem prošetřit případy korupce a nevhodného jednání ze strany třetích zemí, které se snaží koupit vliv v Evropském parlamentu;

7.  je znepokojen možnými střety zájmů v důsledku vedlejších pracovních aktivit poslanců, zejména pokud působí jako manažeři, ve správních radách nebo v poradních orgánech či jako konzultanti bank, nadnárodních společností nebo veřejně obchodovaných společností;

8.  vítá odvolání Evy Kailisové z funkce místopředsedkyně podle článku 21 jednacího řádu;

9.  žádá, aby byl jmenován zvláštní místopředseda pro integritu a boj proti korupci a zahraničnímu vměšování v Parlamentu;

10.  vyzývá Komisi, aby v souladu s usnesením Parlamentu ze dne 16. září 2021 co nejdříve předložila návrh na zřízení orgánu pro etiku;

11.  navrhuje zavést lhůtu, po kterou nebudou moci poslanci EP po skončení mandátu přijímat určité pracovní nabídky, aby se zabránilo negativním dopadům tzv. fenoménu otáčivých dveří;

12.  vyzývá k důkladnému zhodnocení a zlepšení srozumitelnosti legislativních činností poslanců, zejména zveřejňováním legislativních stop navrhovaných textů a pozměňovacích návrhů;

13.  zavazuje se, že zajistí plnou transparentnost vedlejších příjmů poslanců EP v přesné výši a zakáže veškeré externí financování asistentů poslanců a zaměstnanců skupin; zavazuje se, že na úrovni EU zavede zákaz darů ze třetích zemí poslancům a politickým stranám s cílem odstranit právní mezery, které existují v členských státech; žádá Komisi, aby v této věci urychleně předložila návrh;

14.  důrazně žádá, aby byla v souladu s článkem 123 jednacího řádu pozastavena platnost průkazů, které opravňují osoby zastupující katarské zájmy ke vstupu do Parlamentu, dokud vyšetřování neposkytne relevantní informace a objasnění;

15.  domnívá se, že rejstřík transparentnosti EU je třeba posílit navýšením rozpočtu a zvýšením počtu zaměstnanců, aby mohl důkladněji ověřovat informace poskytnuté žadateli a zapsanými subjekty; domnívá se rovněž, že působnost rejstříku by měla být rozšířena i na zástupce třetích zemí;

16.  zdůrazňuje, že podmínkou pro další existenci „skupin přátelství“ v Parlamentu je jejich náležitá regulace a monitorování; pověřuje kvestory, aby provedli stávající pravidla a vytvořili přístupný a průběžně aktualizovaný rejstřík skupin přátelství a deklarací;

17.  žádá, aby byl rejstřík transparentnosti povinný;

18.  žádá, aby se rejstřík transparentnosti vztahoval i na bývalé poslance EP;

19.  vyzývá orgány EU, aby urychleně přijaly opatření k zavedení praxe minimálních „čekacích lhůt po skončení funkce“ pro vyšší úředníky EU a bývalé poslance EP, aby se zabránilo fenoménu „otáčivých dveří“;

20.  doporučuje, aby byl novelizován služební řád, zejména jeho článek 22c, s cílem uvést jej do souladu s normami směrnice o ochraně oznamovatelů; vyzývá předsednictvo, aby zatím okamžitě revidovalo vnitřní pravidla Parlamentu provádějící čl. 22 písm. c) služebního řádu a uvedla je do souladu s ochrannými opatřeními stanovenými ve směrnici o oznamovatelích;

21.  poukazuje na to, že v boji proti korupci hrají důležitou úlohu Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), Agentura EU pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust), Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF); vyzývá k dalšímu posílení kapacit EPPO a OLAF a k dalšímu rozvoji jejich spolupráce; vyzývá k přijetí společných protikorupčních pravidel pro poslance a zaměstnance unijních institucí;

22.  je přesvědčen, že další záruky proti korupci by poskytlo, kdyby poslanci museli na začátku a na konci mandátu podávat majetková přiznání, tak jak je tomu v mnoha členských státech; je přesvědčen, že do majetkových přiznání by směli nahlížet pouze příslušné orgány, pokud potřebují v případě důvodného podezření ověřit, zda deklarovaný majetek odpovídá deklarovaným příjmům, což by podstatně ztížilo užívání nezákonných výnosů;

23.  pozastavuje veškerou práci na legislativních návrzích týkajících se Kataru, zejména pokud jde o uvolnění vízového režimu, dohodu o letecké dopravě mezi EU a Katarem a plánované návštěvy, dokud nebudou vznesená obvinění potvrzena nebo vyvrácena;

24.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a vládě a Poradnímu shromáždění Kataru.

(1) Úř. věst. C 506, 15.12.2021, s. 127. (2) Úř. věst. C 117, 11.3.2022, s. 159. (3) Úř. věst. C 347, 9.9.2022, s. 61. (4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2022 o 90. výročí hladomoru na Ukrajině: uznání masového zabíjení hladem za genocidu (2022/3001(RSP))

P9_TA(2022)0449 RC-B9-0559/2022

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Ukrajině a Rusku, zejména na usnesení ze dne 23. října 2008 o připomenutí památky úmyslně vyvolaného Velkého hladomoru na Ukrajině v letech 1932–1933(1),

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia, Všeobecnou deklaraci lidských práv a další smlouvy a nástroje OSN týkající se lidských práv,

–  s ohledem na společná prohlášení k výročím Holodomoru na Ukrajině přijatá na plenárních zasedáních Valného shromáždění OSN,

–  s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu,

–  s ohledem na usnesení ukrajinského parlamentu (Nejvyšší rada) z roku 2003, která prohlásila úmyslně vyvolaný hladomor za genocidu, na ukrajinský zákon ze dne 28. listopadu 2006 o Holodomoru na Ukrajině z let 1932–1933 a na výzvu Nejvyšší rady Ukrajiny ze dne 16. listopadu 2022 adresovanou parlamentům po celém světě ohledně uznání Holodomoru z let 1932–1933 za genocidu ukrajinského lidu,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Úmluva OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia považuje za trestný čin kterýkoli z následujících činů, páchaných s úmyslem částečně nebo úplně zničit národní, etnickou, rasovou či náboženskou skupinu: usmrcení příslušníků takové skupiny, způsobení těžké fyzické nebo duševní újmy příslušníkům takové skupiny, úmyslné uvedení určité skupiny do takových životních podmínek, které mají přivodit její úplné nebo částečné fyzické zničení, opatření, která mají v určité skupině bránit rození dětí, a násilné převádění dětí z jedné skupiny do jiné;

B.  vzhledem k tomu, že Holodomor z let 1932–1933, za který zaplatily životem miliony Ukrajinců, byl cynicky naplánován a krutě vykonán sovětským režimem s cílem prosadit sovětskou politiku kolektivizace zemědělství a potlačit ukrajinský lid a jeho národní identitu; vzhledem k tomu, že podobné kruté metody použil sovětský režim i v jiných částech Sovětského svazu, zejména v Kazachstánu, Bělorusku, na severním Kavkaze a jinde; vzhledem k tomu, že k potlačování ukrajinské identity docházelo také nastolením vlády teroru vůči nositelům ukrajinské kulturní identity;

C.  vzhledem k tomu, že z důkazů vyplývá, že sovětský režim úmyslně zabavil sklizeň obilí a uzavřel hranice, aby zabránil Ukrajincům v útěku před vyhladověním; vzhledem k tomu, že Sovětský svaz v letech 1932 a 1933 vyvážel z území Ukrajiny obilí, zatímco lidé na Ukrajině hladověli; vzhledem k tomu, že zabíjení převážně venkovských Ukrajinců bylo často doprovázeno propagandou, která z hladomoru obviňovala rolníky;

D.  vzhledem k tomu, že pokračující ruská útočná válka proti Ukrajině, ničení její energetické a zemědělské infrastruktury, blokování vývozu ukrajinského obilí a skutečnost, že Rusko miliony tun obilí ukradlo, oživily obavy z rozsáhlého, úmyslně vyvolaného hladomoru, zejména na globálním Jihu, který je závislý na cenově dostupném ukrajinském obilí;

E.  vzhledem k tomu, že sovětské zločiny nebyly mezinárodním společenstvím jasně právně a morálně zhodnoceny; vzhledem k tomu, že ospravedlňování a glorifikace totalitního sovětského režimu a oživení Stalinova kultu v Rusku vedly až k tomu, že se současné Rusko stalo státem podporujícím terorismus a využívajícím teroristické prostředky, a k tomu, že se dnes opakují hrůzné zločiny proti ukrajinskému lidu, jako je pokračující „chladomor“, tedy situace, kdy se Rusko cíleným ničením ukrajinské civilní energetické infrastruktury během zimy snaží o to, aby Ukrajinci umírali mrazem;

F.  vzhledem k tomu, že do prosince 2022 uznaly parlamenty nebo jiné zastupitelské státní orgány více než 20 zemí Holodomor za genocidu nebo zločin proti ukrajinskému lidu a proti lidskosti;

G.  vzhledem k tomu, že v roce 2022 a 2023 si připomínáme 90. výročí Holodomoru;

1.  uznává Holodomor, úmyslně vyvolaný hladomor na Ukrajině v letech 1932–1933 způsobený záměrnou politikou sovětského režimu, za genocidu ukrajinského lidu, neboť byl spáchán se záměrem zničit skupinu lidí úmyslným nastolením takových životních podmínek, které měly vést k jejímu fyzickému zničení;

2.  připomíná všechny oběti Holodomoru a vyjadřuje solidaritu s ukrajinským lidem, který trpěl v této tragédii, zejména se zbylými přeživšími tohoto hladomoru a jejich rodinami; ctí památku těch, kteří zemřeli v důsledku těchto zločinů spáchaných totalitním sovětským režimem;

3.  důrazně odsuzuje tyto genocidní činy totalitního sovětského režimu, které vedly k úmrtí milionů Ukrajinců a významně poškodily základy ukrajinské společnosti;

4.  vyzývá všechny země, zejména Ruskou federaci a další země, které vznikly po rozpadu Sovětského svazu, aby otevřely své archivy s dokumenty o úmyslně vyvolaném hladomoru na Ukrajině v letech 1932–1933;

5.  vyzývá všechny země a mezinárodní organizace, které ještě neuznaly Holodomor za genocidu, aby tak učinily; vyzývá Ruskou federaci jako hlavního nástupce Sovětského svazu, aby oficiálně uznala Holodomor a omluvila se za tyto zločiny;

6.  vyzývá členské státy EU a třetí země, aby podporovaly informovanost o těchto událostech a dalších zločinech spáchaných sovětským režimem tím, že historické poznatky o nich začlení do vzdělávacích a výzkumných programů ve snaze zabránit podobným tragédiím v budoucnu;

7.  vyjadřuje politování nad skutečností, že 90. výročí Holodomoru na Ukrajině probíhá v době, kdy Rusko pokračuje ve své válečné agresi proti Ukrajině, porušuje svrchovanost a územní celistvost této země a snaží se zlikvidovat Ukrajinu jako národní stát a zničit identitu a kulturu jejího lidu; dále odsuzuje skutečnost, že ruská útočná válka proti Ukrajině způsobila celosvětovou potravinovou krizi, kdy Rusko ničí a rabuje ukrajinské sklady obilí a nadále Ukrajině ztěžuje vývoz obilovin do nejchudších zemí;

8.  odsuzuje manipulaci současného ruského režimu s historickou pamětí za účelem přežití režimu; v této souvislosti znovu odsuzuje skutečnost, že ruské orgány násilně uzavřely organizace pro lidská a občanská práva Mezinárodní Memorial a Středisko pro lidská práva Memorial, což je akt, který podtrhl revizionistickou ideologii současného ruského režimu; vyzývá EU a její členské státy, veřejné a soukromé instituce a celou občanskou společnost, aby aktivně odsoudily a odmítly veškeré pokusy o zkreslování historických faktů nebo manipulaci veřejného mínění v Evropě prostřednictvím nepravdivého výkladu dějin, který vzniká a šíří se na podporu ideologie a přežití zločineckých režimů; vyzývá všechny orgány EU a členské státy, aby podporovaly akademickou obec a občanskou společnost při dokumentaci, výzkumu a vzdělávání týkajících se politických represí a totalitních zločinů v Sovětském svazu;

9.  co nejdůrazněji odsuzuje všechny formy totalitarismu; vyjadřuje politování nad tím, že zločiny sovětského totalitního režimu nejsou dosud zhodnoceny z právního hlediska, jejich pachatelé nebyli postaveni před soud a mezinárodní společenství tyto zločiny nikdy jednoznačně neodsoudilo; požaduje komplexní, historické a právní posouzení sovětského režimu a transparentní veřejnou diskusi o jeho zločinech, což je nanejvýš důležité pro budování společné evropské historie a paměti, a tím i pro posílení odolnosti našich společností vůči moderním hrozbám pro demokracii; opakuje, že posouzení sovětského režimu a transparentní veřejná diskuse o jeho zločinech je nejdůležitější pro Rusko samotné, aby se zvýšila informovanost veřejnosti, vybudovala odolnost proti dezinformacím a zkresleným výkladům historie a zabránilo opakování podobných zločinů;

10.  pověřuje příslušné útvary Evropského parlamentu, aby toto usnesení okamžitě přeložily do ruštiny a ukrajinštiny;

11.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Nejvyšší radě Ukrajiny, prezidentovi a vládě Ukrajiny, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, prezidentovi, vládě a parlamentu Ruské federace, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, generálnímu tajemníkovi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a generálnímu tajemníkovi Rady Evropy.

(1) Úř. věst. C 15 E, 21.1.2010, s. 78.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2022 k navýšení víceletého finančního rámce na období 2021–2027: odolný rozpočet EU připravený na nové výzvy (2022/2046(INI))

P9_TA(2022)0450 A9-0281/2022

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 311, 312 a 323 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027(1) (dále jen „nařízení o VFR“), a na společná prohlášení, na nichž se v této souvislosti dohodly Parlament, Rada a Komise(2), jakož i na související jednostranná prohlášení(3),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom(4),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů(5) (dále jen „interinstitucionální dohoda“),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(7)(dále jen „finanční nařízení“),

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2023, přijatý dne 23. listopadu 2022(8),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. května 2022 o finančních pravidlech pro souhrnný rozpočet Evropské unie (COM(2022)0223),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 22. dubna 2022, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 2018/1046, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (COM(2022)0184),

–  s ohledem na interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv ze dne 13. prosince 2017(9) a na sdělení Komise ze dne 4. března 2021 o Akčním plánu pro evropský pilíř sociálních práv,

–  s ohledem na své usnesení ze dne středa 19. října 2022 týkající se postoje Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2023(10),

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a Výboru pro rozpočtovou kontrolu přijatou dne 8. září 2022 a schválenou na dílčím zasedání Parlamentu ve dnech 12.–15. září 2022,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2022 o návrhu přezkumu víceletého finančního rámce za rok 2021(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. června 2022 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 3/2022 na rozpočtový rok 2022 – financování nákladů na přijetí osob prchajících z Ukrajiny(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2022 o sociálních a hospodářských důsledcích ruské války na Ukrajině pro EU – posílení akceschopnosti EU(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2021 o přezkumu finančního nařízení s ohledem na vstup víceletého finančního rámce na období 2021–2027 v platnost(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. října 2021 týkající se postoje Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2022(15),

–  s ohledem na svůj postoj ze dne 16. prosince 2020 k návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027(16),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. července 2020 o závěrech mimořádného zasedání Evropské rady konaného ve dnech 17.–21. července 2020(17),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. října 2019 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 a vlastních zdrojích: čas naplnit očekávání občanů(18),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. listopadu 2018 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 – postoj Parlamentu ohledně uzavření dohody(19),

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 24. června 2022,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 31. května 2022,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 25. března 2022,

–  s ohledem na Versailleské prohlášení přijaté ze dne 11. března 2022 po neformálním zasedání hlav států a předsedů vlád,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. října 2022 nazvané „Pracovní program Komise na rok 2023“ (COM(2022)0548),

–  s ohledem na zprávu Světové banky, ukrajinské vlády a Komise ze srpna 2022 nazvanou „Rychlá analýza škod a potřeb Ukrajiny“,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. května 2022 o pomoci Ukrajině a její obnově (COM(2022)0233),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

–  s ohledem na návrhy Konference o budoucnosti Evropy ze dne 9. května 2022,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora 09/2022 nazvanou „Výdaje v rozpočtu EU na období 2014–2020 související s klimatem – Nejsou tak vysoké, jak jsou vykázány“,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora 22/2021 nazvanou „Udržitelné financování: jsou zapotřebí důslednější opatření EU, aby se finanční prostředky přesměrovaly k udržitelným investicím“,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora 10/2021 nazvanou „Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do rozpočtu EU: čas změnit slova v činy“,

–  s ohledem na cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů,

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro ústavní záležitosti,

–  s ohledem na postoj ve formě pozměňovacích návrhů Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

–  s ohledem na dopisy Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0281/2022),

A.  vzhledem k tomu, že článek 311 Smlouvy o fungování EU stanoví, že Unie si zajistí prostředky nezbytné pro dosažení svých cílů a pro úspěšné provádění svých politik; vzhledem k tomu, že víceletý finanční rámec (VFR) stanoví rozpočtové priority Unie na sedm let a poskytuje finanční zdroje na její politiky, programy a potřeby; vzhledem k tomu, že VFR je omezen stropem vlastních zdrojů;

B.  vzhledem k tomu, že od přijetí stávajícího víceletého finančního rámce (VFR) v prosinci 2020 se politické, hospodářské a sociální souvislosti změnily k nepoznání, počínaje nebývalým rozsahem a dramatickými důsledky pandemie COVID-19, která ještě neskončila;

C.  vzhledem k tomu, že nevyprovokovaná a neodůvodněná ruská invaze na Ukrajinu vedla k závažné humanitární krizi a na celém světě vyvolala obrovský hospodářský a sociální otřes s nejistou dobou trvání; vzhledem k tomu, že hlavy států a předsedové vlád označili válku za „totální zvrat v evropských dějinách“ a Komise prohlásila, že „nepředvídané potřeby vzniklé v důsledku války v Evropě značně přesahují prostředky dostupné v současném víceletém finančním rámci“, což vyžaduje nové finanční zdroje;

D.  vzhledem k tomu, že Unie a její obyvatelé podporují Ukrajinu od samého začátku války, projevují solidaritu s Ukrajinci v jejich boji za obranu demokracie a proti autoritářství, poskytují útočiště více než osmi milionům Ukrajinců a udělili dočasnou ochranu čtyřem milionům lidí z Ukrajiny; vzhledem k tomu, že členské státy a evropské finanční instituce poskytly Ukrajině pomoc ve výši více než 19 miliard EUR; vzhledem k tomu, že kromě humanitární a vojenské pomoci Unie podporuje Ukrajinu v oblasti zdravotnictví, energetiky a zemědělství a usnadňuje obchod, zejména vytvořením koridorů solidarity s cílem pomoci Ukrajině vyvážet zemědělské zboží; vzhledem k tomu, že pro zajištění základních služeb a zachování základní infrastruktury v zemi bude zapotřebí další pomoc;

E.  vzhledem k tomu, že 21,9 % obyvatel EU je vystaveno riziku chudoby a sociálního vyloučení; vzhledem k tomu, že energetická chudoba se v důsledku ruské invaze na Ukrajinu pravděpodobně ještě zhorší; vzhledem k tomu, že kombinace rostoucích cen energie a prudké inflace má na svědomí krizi životních nákladů, ohrožuje přežití podniků, zejména malých a středních podniků, a způsobuje, že se více lidí propadá do chudoby;

F.  vzhledem k tomu, že lidé oprávněně očekávají, že Unie se svým rozpočtem bude rychle a účinně reagovat na vyvíjející se potřeby a zajistí jim potřebnou podporu, zejména v době krize;

G.  vzhledem k tomu, že rozpočet EU hraje a musí i nadále hrát ústřední úlohu při plnění politických priorit Unie, včetně úspěšné ekologické a digitální transformace pro všechny, vytvoření podmínek pro klimatickou neutralitu do roku 2050, podpory inkluzivního a sociálního oživení, podpory udržitelného a inkluzivního růstu, posílení konkurenceschopnosti, inovací, strategické autonomie a energetické bezpečnosti a nezávislosti, poskytování podpory zranitelným skupinám obyvatelstva a malým a středním podnikům, podpory udržitelného rozvoje, který nikoho neopomíjí a který zajišťuje soudržnost a vzestupnou konvergenci, zajištění silnější evropské zdravotní unie po krizi způsobené onemocněním COVID-19, zabezpečení a prosazování právního státu, hodnot EU, základních práv a genderové rovnosti v Unii i ve třetích zemích, přispívání k lepším příležitostem pro všechny a zajištění silnější Unie pro občany, která je schopna dostát svým celosvětovým povinnostem a řešit krize v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti a jejich dopady;

H.  vzhledem k tomu, že Evropská komise ve svém pracovním programu na rok 2023 stanovila řadu nových politických iniciativ s potenciálně významnými rozpočtovými důsledky, zejména navrhovanou Evropskou vodíkovou banku, balíček úlev pro malé a střední podniky a Fond pro evropskou suverenitu;

I.  vzhledem k tomu, že kombinovaný účinek četných krizí, nízkých stropů VFR a těžkopádných postupů, kterými se řídí přezkum nebo revize VFR, vedl k přijetí celé „plejády“ nástrojů ad hoc mimo rozpočet EU a k většímu využívání vnějších účelově vázaných příjmů, které nepodléhají rozpočtovému procesu, zejména v případě nástroje NextGenerationEU (NGEU); vzhledem k tomu, že pouze rozpočtový proces vyžaduje plné zapojení Parlamentu a zajišťuje, aby mohl vykonávat nad rozpočtem kontrolu; vzhledem k tomu, že obě složky rozpočtového orgánu by měly hrát rovnocennou úlohu, jak je stanoveno ve Smlouvě o fungování EU; vzhledem k tomu, že Parlament by měl hrát v tomto novém rozpočtovém prostředí vždy řádnou úlohu s cílem zajistit demokratickou odpovědnost a transparentnost během zbývajícího období stávajícího VFR;

J.  vzhledem k tomu, že interinstitucionální dohoda stanoví zvláštní opatření pro spolupráci a dialog v rozpočtových záležitostech mezi Parlamentem, Radou a Komisí; vzhledem k tomu, že je třeba uskutečnit další kroky ke zlepšení transparentnosti, odpovědnosti a dostupnosti informací o všech výdajích na podporu tvorby politik EU;

K.  vzhledem k tomu, že Komise v souladu se svým jednostranným prohlášením, které je součástí dohody z prosince 2020 o VFR na období 2021–2027, do svého pracovního programu na rok 2023 zahrnula závazek, že provede přezkum VFR ve druhém čtvrtletí roku 2023, který může zahrnovat i revizi;

L.  vzhledem k tomu, že postoj Parlamentu k vlastním zdrojům bude stanoven v nadcházejícím usnesení;

Nové výzvy a otřesy odhalující nedostatky stávajícího VFR

1.  vyzývá Komisi, aby navrhla revizi stávajícího VFR, která se zaměří především na řešení důsledků války proti Ukrajině a poskytne Unii odpovídající flexibilitu, aby mohla reagovat na krize;

2.  zdůrazňuje, že evropské instituce se shodují na tom, že v návaznosti na nevyprovokovanou a neodůvodněnou invazi na Ukrajinu by EU měla Ukrajině poskytnout co největší humanitární, sociální, hospodářskou a finanční pomoc a zároveň by měla řešit závažné hospodářské a sociální důsledky krize v rámci Unie a poskytnout nezbytnou podporu všem, kteří byli krizí zasaženi; v této souvislosti poukazuje na společné cíle Unie, kterými jsou plnění Zelené dohody pro Evropu a realizace digitální transformace a evropského pilíře sociálních práv, posílení spolupráce a koordinace v oblasti obrany, zlepšení její strategické autonomie a energetické nezávislosti, snížení energetické chudoby, zajištění globálního potravinového zabezpečení a řešení problémů způsobených vysokou inflací;

3.  zdůrazňuje, že silná Unie založená solidaritě a spolupráci, která je schopná čelit stávajícím výzvám a zmírňovat dopad krize životních nákladů na lidi a podniky, vyžaduje celounijní řešení, která zajistí rovné podmínky pro všechny členské státy, pokud jde o jejich schopnost podporovat občany a podniky, čímž se zachová integrita vnitřního trhu a zabrání se jeho roztříštěnosti nebo narušení; v této souvislosti zdůrazňuje význam přeshraničních projektů, které jsou zásadní pro budování svrchované, strategické a autonomní Unie;

4.  zdůrazňuje, že v krátkodobém horizontu je třeba poskytovat rozsáhlou humanitární pomoc Ukrajině a finanční podporu členským státům, které přijímají osoby prchající před konfliktem a pomáhají jim se usadit, s cílem řešit dopad války proti Ukrajině; připomíná, že příslušným programům nebyly poskytnuty prostředky, které tato bezprecedentní situace vyžaduje; kromě toho se domnívá, že Unie by měla v dlouhodobém horizontu hrát vedoucí úlohu při rekonstrukci Ukrajiny po skončení války, a to na základě přístupu „obnovy k lepšímu“, a zajišťovat řádnou správu věcí veřejných, dodržování zásad právního státu a řádné finanční řízení; vyzývá Komisi, aby posoudila úlohu, kterou by měl v mezinárodním úsilí o obnovu hrát rozpočet EU;

5.  vítá rozhodnutí udělit Ukrajině a Moldavsku status kandidátské země; zdůrazňuje, že toto rozhodnutí zahrnuje dlouhodobý finanční a rozpočtový závazek a koordinovaný politický přístup k podpoře rekonstrukce, oživení a nezbytných reforem specifických pro každou zemi, jako tomu bylo v případě ostatních kandidátských zemí;

6.  vyjadřuje politování nad tím, že zásadní nové politické iniciativy předložené od přijetí stávajícího VFR přinesly návrhy buď na přesun finančních prostředků z dohodnutých programů, politik a cílů EU, nebo v jejich rámci na jiný účel; domnívá se, že opakovaná přerozdělení prostředků nejsou schůdným způsobem financování priorit Unie a představují de facto změnu dohodnutého VFR;

7.  poukazuje na rozsáhlé využívání zvláštních nástrojů v prvních dvou letech VFR; konstatuje, že nástroj pružnosti byl v roce 2022 uvolněn na výdaje okruhu 6 („Sousedství a svět“), a v roce 2023 má být uvolněn na významné výdaje v rámci tohoto okruhu a v rámci okruhů 2b („Odolnost a hodnoty“) a 5 („Bezpečnost a obrana“); poukazuje na to, že podle návrhu týkajícího se obrany z července 2022(20) mají být v roce 2024 prostřednictvím zvláštních nástrojů uvolněny další prostředky;

8.  zdůrazňuje, že rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech byla v roce 2021 téměř vyčerpána a v roce 2022 byla plně využita poté, co z ní byla poskytnuta humanitární pomoc a podpora členským státům na zvládání přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem; poukazuje na to, že rozšíření oblasti působnosti Fondu solidarity Evropské unie (EUSF) tak, aby zahrnoval mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví, spolu se zvýšeným rozsahem a četností přírodních katastrof, humanitární krizí na Ukrajině a následným přílivem velkého počtu uprchlíků do EU, vystavilo tento fond mimořádnému tlaku; dále očekává, že značnou finanční podporu, a to i z rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech, bude třeba poskytnout na řešení dramatických dopadů bezprecedentních přírodních požárů, k nimž došlo v létě 2022 a které následovaly po rozsáhlých povodních a přírodních požárech v létě 2021;

9.  připomíná, že VFR se každoročně zvyšuje na základě 2% deflátoru uplatňovaného na ceny roku 2018; zdůrazňuje, že prudce rostoucí ceny energií a extrémní volatilita trhu s energií, které byly způsobeny zejména rozhodnutím Ruska omezit dodávky plynu, jsou zdrojem prudce rostoucí inflace, což má závažné dopady na všechny obyvatele a podniky; je hluboce znepokojen tím, že tak neočekávaně vysoká míra inflace staví VFR pod silný tlak, dále snižuje jeho kupní sílu i jeho operační a administrativní kapacitu v situaci, kdy jeho celková úroveň vyjádřená jako podíl na hrubém národním důchodu EU je již nižší než úrovně předchozích VFR; zdůrazňuje, že to v praxi znamená, že lze financovat méně projektů a akcí Unie, což má negativní vliv na příjemce a na schopnost Unie plnit společné politické cíle;

10.  dále připomíná, že navzdory požadavku Parlamentu, aby se na Nástroj Evropské unie na podporu oživení nevztahovaly stropy, jsou náklady na refinancování spláceny v rámci stropů VFR, což vytváří další tlak na VFR a ohrožuje financování již dohodnutých programů, zejména v souvislosti s rostoucími úrokovými sazbami a výpůjčními náklady nástroje NGEU; poukazuje v této souvislosti na nediskreční navýšení prostředků v položce nástroje EURI o 280 milionů EUR v přijatém rozpočtu na rozpočtový rok 2023 ve srovnání s návrhem rozpočtu předloženým Komisí, čímž se ubírá z nástroje jediného rozpětí a snižuje se schopnost rozpočtu reagovat na nově vznikající potřeby;

11.  konstatuje, že stále trvá požadavek, aby rozpočet EU sloužil jako záruka pro dodatečnou makrofinanční pomoc, zejména pro země přímo postižené válkou; vítá zásadní podporu Unie poskytovanou prostřednictvím makrofinanční pomoci; zdůrazňuje, že v případě selhání nebo odebrání vnitrostátních záruk rozpočet EU v konečném důsledku ručí za všechny úvěry makrofinanční pomoci, a proto nese významné a ze své podstaty nepředvídatelné podmíněné závazky;

12.  zdůrazňuje proto, že stávající VFR narazil již necelé dva roky po svém přijetí na své limity, přičemž tuto situaci ještě zhoršily nepředvídatelné události roku 2022; poukazuje na skutečnost, že VFR, ať již jde o jeho velikost, strukturu nebo pravidla, jednoduše není uzpůsoben k tomu, aby mohl rychle a účinně reagovat na četné krize tohoto rozsahu či odpovídajícím způsobem financovat nové společné politické ambice EU a rychlou realizaci nezbytných celounijuních řešení; je velmi znepokojen tím, že současný VFR neponechává Unii dostatečné prostředky k tomu, aby mohla reagovat na případné budoucí krize a potřeby a plnit svou strategickou úlohu na mezinárodní scéně;

13.  vyvozuje tudíž, že VFR musí být mimo vší pochybnost okamžitě revidován a že přístup „jednání jako za obvyklé situace“ nebude v žádném případě stačit k řešení velké řady výzev, jimž čelíme, a mohl by tak oslabit důvěru v Unii;

Řešení mezer ve financování – větší finanční kapacita s větší transparentností a demokratickou odpovědností

14.  vyzývá proto Komisi, aby nejen provedla hloubkový přezkum fungování stávajícího VFR, ale aby rovněž co nejdříve, nejpozději však v prvním čtvrtletí roku 2023 přistoupila k legislativnímu návrhu na komplexní a ambiciózní revizi nařízení o VFR a jeho přílohy; zdůrazňuje, že revize VFR nesmí vést k žádnému snížení předem přidělených vnitrostátních přídělů nebo finančních prostředků na programy EU;

15.  je pevně přesvědčen o tom, že se revize musí zabývat prudce rostoucími potřebami a vyčerpáním prostředků, jež jsou v rámci VFR k dispozici, aby mohla Unie přinášet nezbytná řešení; dále trvá na tom, že revize musí řešit nejzávažnější nedostatky ve fungování VFR, poskytnout nové finanční prostředky na nové politické priority a vybavit Unii nezbytnými nástroji, aby mohla účinně čelit nadcházejícím výzvám a krizím;

16.  zdůrazňuje, že VFR je třeba navýšit, aby byl zajištěn silnější a pružnější rozpočet EU, který bude splňovat nejvyšší standardy transparentnosti a demokratické odpovědnosti; žádá proto, aby byly navýšeny stropy VFR a posílena a přepracována rozpočtová flexibilita;

17.  je připraven zapojit se do plnohodnotných jednání s Radou a Komisí o revizi VFR, která by vycházela z dosavadní praxe a z interinstitucionální dohody, v níž se orgány zavázaly k tomu, že budou usilovat o stanovení konkrétních opatření pro spolupráci a dialog v průběhu celého postupu vedoucího k přijetí zásadní revize VFR;

18.  trvá na tom, že zásada jednotnosti, podle níž jsou v rozpočtu uvedeny všechny položky příjmů a výdajů Unie, je jak požadavkem Smlouvy, tak základním předpokladem odpovědnosti, demokratické legitimity a transparentnosti veřejných financí EU; zdůrazňuje, že je třeba výrazně posílit parlamentní kontrolu nad veškerými výdaji EU, včetně mimorozpočtových nástrojů, fondů a společných výpůjčních a úvěrových operací; opakuje, že všechny nové nástroje by měly spadat do oblasti působnosti rozpočtového orgánu;

19.  v této souvislosti zdůrazňuje, že revize VFR by měla jít ruku v ruce s pokračující revizí finančního nařízení, která by měla přímo zapracovat nezbytné změny pravidel pro sestavování a plnění rozpočtu EU; domnívá se proto, že je nezbytné rozšířit rozsah navrhované cílené revize finančního nařízení, aby bylo možné zabývat se veškerými relevantními aspekty;

20.  zdůrazňuje význam horizontálních zásad, které tvoří základ VFR a všech souvisejících politik EU, zejména pokud jde o plnění cílů Unie v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti a prosazování rovnosti žen a mužů; trvá na tom, že revize musí tyto zásady zachovat jako ústřední prvek VFR a naplnit závazek Unie zajistit spravedlivé, odolné, udržitelné a sociálně spravedlivé oživení pro všechny, včetně provádění revidovaného rámce pro cíle Unie v oblasti klimatu, energetiky a životního prostředí do roku 2030, aby bylo do roku 2050 dosaženo klimatické neutrality EU;

21.  znovu potvrzuje svůj dlouhodobý postoj, že nové politické iniciativy, cíle nebo úkoly financované z rozpočtu EU musí být financovány novými finančními prostředky, a nikoli přerozdělením prostředků na úkor zavedených a existujících programů nebo politik Unie, které již byly normotvůrcem schváleny;

Okruh 1: Jednotný trh, inovace a digitální agenda

22.  vyzývá ke zvýšení stropu okruhu 1, neboť příslušná rozpětí nejsou dostatečná k uspokojení větších potřeb a Parlament nesouhlasí s tím, aby byly schválené příděly na programy využívány k financování nových iniciativ;

23.  zdůrazňuje, že mnohé politické ambice, které byly nedávno formulovány, zejména v oblasti energetiky a strategické a průmyslové autonomie, jakož i nové politické iniciativy, jež byly předloženy od ledna 2021 (akt o čipech, bezpečná konektivita, Úřad pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví, Nový evropský Bauhaus), by měly zahrnovat dodatečné výdaje v rámci okruhu 1;

24.  zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou hrají finanční prostředky z programů Horizont Evropa a Digitální Evropa, Programu pro jednotný trh a Nástroje pro propojení Evropy při stimulaci inovací, podpoře podniků a rozvoji ekologické a digitální transformace;

25.  se zájmem očekává návrh Komise o novém Fondu pro evropskou suverenitu, jenž má zajistit strategickou autonomii Unie a snížit závislost na třetích zemích v klíčových odvětvích; domnívá se, že je nezbytné, aby návrh reagoval na skutečné potřeby, vycházel z jasného posouzení nákladů a investičních mezer a zajistil nové finanční prostředky; trvá na tom, že by každý nový fond tohoto druhu měl být zřízen řádným legislativním postupem a začleněn do VFR, čímž by se zajistil plný dohled ze strany Parlamentu; domnívá se, že by stropy VFR měly být upraveny tak, aby odpovídaly potřebám tohoto fondu;

Okruh 2a: Soudržnost

26.  požaduje, aby dohodnuté financování v rámci okruhu 2a nebylo zpochybňováno a aby bylo zachováno k zamýšlenému účelu; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda je jeho výše dostatečná, aby bylo možné reagovat na nové potřeby v oblasti politiky soudržnosti;

27.  zdůrazňuje, že dočasná a krátkodobá flexibilita zavedená do fondů politiky soudržnosti prostřednictvím série návrhů Akce v rámci politiky soudržnosti na podporu uprchlíků v Evropě (CARE) pomohla členským státům rychle řešit dopady války proti Ukrajině, a to po vzoru investičních iniciativ pro reakci na koronavirus (CRII a CRII+), které EU umožnily jednat na začátku pandemie COVID-19;

28.  vítá ambici Unie zvýšit své úsilí v boji proti znepokojivé míře dětské chudoby a přispět k jejímu vymýcení prostřednictvím nedávno vytvořené evropské záruky pro děti; varuje však, že současné krize zkomplikovaly a dále zkomplikují současnou horšící se situaci dětí žijících v chudobě nebo ohrožených chudobou a budou mít dlouhodobé důsledky; opakuje svou výzvu k urychlenému navýšení finančních prostředků pro evropskou záruku pro děti s vyčleněným rozpočtem ve výši nejméně 20 miliard EUR na období 2021–2027 a trvá na tom, aby byly tyto prostředky začleněny do revidovaného VFR a posíleného ESF+; dále vyzývá Komisi, aby zpřístupnila veškeré možné zdroje pro účinné provádění záruky pro děti, mj. ESF+, nástroj ReactEU a Nástroj pro oživení a odolnost, a vyzývá členské státy, aby je plně využily;

29.  zdůrazňuje, že ačkoli jsou opatření v reakci na krize nezbytná a užitečná, není politika soudržnosti nástrojem reakce na krize; je znepokojen tím, že politika soudržnosti je stále více využívána k posílení dalších politik a k nápravě nedostatků v rozpočtové flexibilitě nebo mechanismech reakce na krize ve VFR; je toho názoru, že dostatečnou flexibilitu zajišťuje stávající možnost převodů z fondů politiky soudržnosti do jiných programů až do výše 5 % původního přídělu;

30.  zdůrazňuje, že revize VFR nesmí vést k žádnému snižování předem přidělených vnitrostátních přídělů; zdůrazňuje, že dohoda o VFR na období 2021–2027 a o balíčku politiky soudržnosti byla přijata pozdě, což spolu s krizí způsobené onemocněním COVID-19 vedlo k pomalému zahájení procesu plánování a k narušení projektů, nikoli však kvůli politice samotné; vyzývá Komisi, aby zvýšila úsilí o zjednodušení administrativy; zdůrazňuje, že opožděný začátek nijak nezpochybňuje klíčovou úlohu a přidanou hodnotu politiky soudržnosti jakožto základní investiční politiky Unie a nástroje konvergence;

Okruh 2b: Odolnost a hodnoty

31.  požaduje, aby byla rozpočtová položka určená na splácení výpůjčních nákladů evropského nástroje na podporu oživení odstraněna z okruhu 2b a umístěna mimo okruhy a aby byly tyto náklady započítány nad rámec stropů VFR;

32.  vyjadřuje politování nad skutečností, že náklady na výpůjčky a splácení dluhu v rámci evropského nástroje na podporu oživení byly zahrnuty jako rozpočtová položka do okruhu 2b na období 2021–2027 vedle stěžejních programů, jako jsou Erasmus+, EU pro zdraví, Kreativní Evropa a Občané, rovnost, práva a hodnoty;

33.  zdůrazňuje, že úrokové náklady a splácení dluhu závisí na vývoji trhu, nejsou diskrečními výdaji, neřídí se logikou výdajových stropů a neměly by nikdy soupeřit s výdajovými programy; připomíná, že jakákoli aktivace nástroje pro mimořádnou podporu závisí rovněž na disponibilitě nepřiděleného rozpětí v rámci stropu tohoto okruhu; se znepokojením konstatuje, že prudce rostoucí úrokové sazby mají dopad na státní emitenty; varuje, že náklady na financování se v nedávné době výrazně zvýšily kvůli náročným podmínkám na trhu a že existuje značná nejistota, pokud jde o dlouhodobé úrokové sazby; trvá proto na tom, že současný stav představuje významná rizika pro výdaje programů a schopnost VFR reagovat na nové potřeby;

34.  zdůrazňuje zásadní význam programu EU pro zdraví a programů Unie v oblasti vzdělávání, kultury, mládeže a hodnot, pokud jde o podporu příslušných odvětví po pandemii a boj proti dezinformacím; zdůrazňuje, že Evropský sociální fond plus je jedním z klíčových hybatelů při posilování sociálního rozměru Unie; vyjadřuje politování nad skutečností, že program Erasmus+, který má poměrně stabilní meziroční poptávku, ve stávajícím VFR výrazně odsouvá prostředky do pozdější fáze;

Okruh 3: Přírodní zdroje a životní prostředí

35.  požaduje, aby byl strop okruhu 3 co nejdříve upraven tak, aby plně odpovídal potřebám Sociálního fondu pro klimatická opatření, přičemž dohodnuté financování v rámci okruhu 3 by nemělo být zpochybňováno a mělo by být zachováno k zamýšlenému účelu;

36.  opakuje svůj postoj, že Sociální fond pro klimatická opatření musí být plně začleněn do rozpočtu EU a do VFR, aniž by to mělo negativní dopad na jiné programy a fondy v rámci tohoto okruhu, přičemž je nutné mít na paměti význam potravinového zabezpečení a plnění Zelené dohody pro Evropu; připomíná druhé složce rozpočtového orgánu její povinnost respektovat jednotnost rozpočtu;

37.  zdůrazňuje význam společné zemědělské politiky (SZP), pokud jde o poskytování spolehlivé podpory zemědělcům za účelem většího potravinového zabezpečení; připomíná, že schopnost zemědělců odolávat při plnění tohoto cíle inflačnímu tlaku a zvýšeným cenám vstupů je ovlivněna odchylkami v platbách SZP; zdůrazňuje, že obzvláště zranitelní jsou drobní a mladí zemědělci, jichž se dotýkají omezené investiční příležitosti; zdůrazňuje klíčovou úlohu programu LIFE při podpoře opatření v oblasti klimatu, ochrany přírody a ochrany životního prostředí;

Okruh 4: Migrace a správa hranic

38.  vyzývá k navýšení stropu okruhu 4 tak, aby odrážel současný stav a skutečné potřeby financování politik a programů v oblasti migrace a správy hranic Unie;

39.  zdůrazňuje, že válka proti Ukrajině a následné rozhodnutí zahájit uplatňování směrnice o dočasné ochraně budou vyžadovat dlouhodobější finanční závazek na podporu členských států, což povede k neočekávaným požadavkům na Azylový, migrační a integrační fond (AMIF) a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (BMVI) a vytvoří další povinnosti pro decentralizované agentury v okruhu 4; vyjadřuje dále znepokojení nad tím, že řada návrhů Komise na prodloužení mandátu agentur narušuje finanční krytí nástroje BMVI;

Okruh 5: Bezpečnost a obrana

40.  vyzývá k navýšení stropu okruhu 5;

41.  vyzývá k urychlené revizi VFR s cílem navýšit prostředky pro nástroje EU v oblasti obrany, jako je Evropský obranný fond, vojenská mobilita a budoucí mechanismy společného zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany EU, konkrétně akt o posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek a Evropský program investic do obrany, za předpokladu, že posílí technologickou a průmyslovou základnu obrany EU a zajistí evropskou přidanou hodnotu;

42.  s ohledem na velmi odlišný geopolitický kontext bere na vědomí návrh aktu o posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek na období 2022–2024, který předložila Komise, a její záměr předložit pro navazující období návrh Evropského programu investic do obrany s cílem zavést společné zadávání veřejných zakázek a řízení životního cyklu vojenských kapacit; upozorňuje, že v rámci stropu okruhu 5 nelze nezbytné výdaje na posílení spolupráce a investic v oblasti obrany pokrýt; zdůrazňuje, že v neustále se měnícím bezpečnostním prostředí je třeba investovat do posílení bezpečnostní politiky a financovat technologické inovace;

Okruh 6: Sousedství a svět

43.  vyzývá k navýšení stropu okruhu 6, aby byly plně pokryty současné a předpokládané budoucí potřeby v rámci vnější činnosti Unie a vytvořena dostatečná kapacita pro reakci na krize a nové potřeby;

44.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že již před válkou proti Ukrajině byly finanční prostředky dostupné v rámci okruhu 6 absolutně nedostačující, přičemž tlak na tento okruh se od té doby výrazně zvýšil; zdůrazňuje, že do rozpočtu VFR ani do rozpočtu Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa nebylo zahrnuto pokračování financování potřeb uprchlíků ze Sýrie, Iráku a dalších zemí, na které tudíž měly být vyhrazeny nové prostředky s odpovídajícím navýšením stropu okruhu 6, a nemělo být pouze provedeno přerozdělení;

45.  bere na vědomí rychlé zhoršení mezinárodní situace od počátku VFR, a to jak v sousedních zemích, tak i v dalších státech, v důsledku potravinové, energetické, klimatické a hospodářské krize, která dramaticky zvýšila tlak na okruh 6; konstatuje, že kromě opakovaného využívání nástroje pružnosti byla velmi rychle vyčerpána i rezerva Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, která byla využívána – zejména k poskytování makrofinanční pomoci – nad rámec svého hlavního účelu, jímž je reagovat na nové výzvy a priority; domnívá se, že vzhledem k velkému množství globálních výzev má posílení reakce na krize zásadní význam;

46.  zdůrazňuje, že humanitární pomoc v rámci okruhu 6 se dostala na hranice svých možností a bylo nutné ji opakovaně posilovat; trvá na tom, že navýšení finančních prostředků na humanitární pomoc a pilíř rychlé reakce Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa je klíčové, pokud má Unie nejen poskytovat pomoc Ukrajině, ale také zajišťovat podporu potřebným komunitám a regionům a plnit své ambice být hlavním humanitárním dárcem; zdůrazňuje, že dodatečné potřeby na Ukrajině nesmí vést k odklonu finančních prostředků od jiných zeměpisných regionů, které je potřebují, zejména ve východním a jižním sousedství, nebo od tematických priorit;

47.  zdůrazňuje, že je důležité poskytnout Ukrajině další podporu prostřednictvím makrofinanční pomoci; upozorňuje, že u úvěrů Ukrajině je zapotřebí mnohem vyšší míry tvorby rezerv, než je standardních 9 %, a to z důvodu zvýšeného rizika selhání; bere v této souvislosti na vědomí návrhy Komise ze dne 9. listopadu 2022(21); zdůrazňuje, že cestou vpřed je přechod od přístupu ad hoc ke strukturálnímu přístupu;

48.  zdůrazňuje, že rozhodnutí udělit Ukrajině a Moldavsku status kandidátské země bude znamenat, že podpora nebude poskytována z Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, ale z předvstupního nástroje (NPP), což si může vyžádat revizi příslušného právního základu; trvá na tom, že podporu ostatních kandidátských zemí, zejména zemí západního Balkánu, je třeba zachovat na současné úrovni;

49.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že Unie dodrží své mezinárodní závazky v oblasti klimatu, a zejména aby poskytla finanční prostředky na mezinárodní financování opatření v oblasti klimatu a na příslušné programy v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa;

Okruh 7 – Evropská veřejná správa

50.  zdůrazňuje, že výdaje okruhu 7 musí být stanoveny na takové úrovni, která zaručí účinnou a efektivní správu EU;

51.  trvá na tom, aby byly orgánům, institucím a jiným subjektům Unie přiděleny dostatečné prostředky, které zajistí účinné provádění a prosazování všech právních předpisů a politik Unie v souladu s vyvíjejícími se úkoly; připomíná, že je důležité, aby byly orgánům, institucím a jiným subjektům Unie poskytnuty dostatečné zdroje na posílený rámec kybernetické bezpečnosti;

52.  vyzývá k urychlenému přijetí cílené revize finančního nařízení, pokud jde o nakládání s úroky z prodlení v případě opožděného splacení zrušených nebo snížených pokut za porušení pravidel hospodářské soutěže, aby se zabránilo tlaku na výdaje v okruhu 7; upozorňuje, že Parlament svůj postoj již přijal a je připraven k jednání; vybízí Radu, aby k tomuto návrhu přistupovala jako k prioritnímu a jednání s Parlamentem zahájila;

Prostředky na platby

53.  připomíná, že prostředky na platby pocházejí přímo ze závazků, a že tudíž jakékoli zvýšení stropu pro závazky v jednotlivých okruzích bude muset být doprovázeno úměrným zvýšením stropu pro platby ve stejném roce nebo v následujících letech;

54.  bere na vědomí zpoždění při provádění programů a vyzývá Komisi, aby v rámci přezkumu provedla analýzu rizik, pokud jde o potenciální dopad na strop pro platby, a aby v rámci revize VFR předložila nezbytné návrhy s cílem zabránit krizi plateb, která by vážně postihla příjemce prostředků z rozpočtu EU;

55.  dále varuje před tím, aby byly jako náhrady za prostředky v rámci VFR využívány vnější účelově vázané příjmy, které podléhají výkyvům trhu, a před rizikem, které to může představovat pro vyplácení plateb;

Vlastní zdroje

56.  poukazuje na to, že VFR a vlastní zdroje jsou vzájemně propojeny; v této souvislosti poukazuje na potřebu udržitelných a odolných příjmů pro rozpočet EU; připomíná, že v právně závazné interinstitucionální dohodě se Parlament, Rada a Komise zavázaly k vypracování plánu na zavedení dostatečných nových vlastních zdrojů, které by pokryly alespoň splácení dluhu NGEU;

57.  opakuje svůj dlouhodobý názor, že reforma vlastních zdrojů je nezbytná pro lepší sladění příjmové strany rozpočtu EU s širšími politickými prioritami EU; očekává proto, že rozsah, koncepce a složení nových vlastních zdrojů nejen zajistí dodatečné příjmové toky, ale také pomůže řešit naléhavé politické otázky v hospodářském prostředí poznamenaném inflací a vysokými cenami energií;

58.  vyzývá Radu, aby urychleně pokročila s návrhy nových vlastních zdrojů z prosince 2021; zdůrazňuje, že v souladu s plánem mají být dne 1. ledna 2023 zavedeny nové vlastní zdroje pocházející z návrhů na reformu systému obchodování s emisemi a mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích; zdůrazňuje, že k témuž datu má být zaveden také nový vlastní zdroj založený na prvním pilíři inkluzivního rámce OECD/G20;

59.  se zájmem očekává návrhy Komise na druhou sadu nových vlastních zdrojů, které mají být předloženy ve třetím čtvrtletí roku 2023; vyjadřuje přesvědčení, že rychlá a rozhodná opatření k provedení reformy vlastních zdrojů zajistí zejména silný úvěrový rating EU, který je vzhledem k četným problémům i nadále podmínkou sine qua non; dále vyzývá Komisi, aby vzhledem ke zvýšeným potřebám financování uvažovala nad rámec interinstitucionální dohody a prozkoumala nutnost dalších nových, inovativních a skutečně vlastních zdrojů;

Flexibilita a schopnost rozpočtu EU reagovat na krize: od reakcí ad hoc k systémové a dlouhodobé připravenosti

60.  zdůrazňuje, že rozpočet EU musí být dostatečně flexibilní a musí mít dostatek rozpočtového „prostoru“, aby mohl reagovat na krize a přizpůsobovat se vznikajícím a rostoucím potřebám; zdůrazňuje, že je třeba přepracovat nástroje pro reakci na krize a nástroje pružnosti, aby se zajistilo, že budou odpovídat požadovanému rozsahu, budou moci být rychle aktivovány a zůstanou plně v pravomoci obou složek rozpočtového orgánu;

61.  domnívá se, že prudký nárůst inflace a jeho řetězové dopady na kupní sílu rozpočtu EU ještě více omezily potřebný prostor a měly dopad na programy, které financuje; vyzývá Komisi, aby posoudila prostor pro zavedení dočasného mechanismu úprav s cílem odchýlit se v případě inflačních šoků od 2% automatického deflátoru;

62.  trvá na tom, že prostředky, jejichž přidělení na závazky bylo zrušeno, by měly zůstat v rozpočtu a měly by být rozpočtovým orgánem přiděleny prostřednictvím ročního rozpočtového procesu; zdůrazňuje, že je třeba provést odpovídající změny ve finančním nařízení; poukazuje na to, že samotná míra rušení závazků v oblasti výzkumu byla v rané fázi stávajícího VFR značná; zdůrazňuje, že větší rozpočtové flexibility bude dosaženo zachováním zrušených závazků v rozpočtu;

63.  připomíná, že stropy VFR se nevtahují na zvláštní nástroje, které tak mají určitou míru flexibility a schopnost reagovat na krize a uvolňují se pouze na základě rozhodnutí rozpočtového orgánu; poukazuje na rozsáhlé využívání zvláštních nástrojů v prvních dvou letech VFR;

64.  domnívá se, že zvláštní nástroje jsou omezeny jak nedostatkem zdrojů, tak nepružností způsobu, jakým byly navrženy, což omezuje jejich schopnost účinně reagovat na krize; zdůrazňuje proto, že revize je pro rozšíření potenciálu stávajících ustanovení o flexibilitě naprosto nezbytná; lituje rozhodnutí sloučit v současném VFR rezervu na pomoc při mimořádných událostech (EAR) s FSEU, neboť toto sloučení vedlo ke značným slabinám a přibližně o polovinu snížilo celkové dostupné finanční prostředky;

65.  vyzývá ke zvýšení ročních prostředků nástroje pružnosti z 915 milionů EUR na 2 miliardy EUR; dále žádá, aby rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech byla rozdělena do dvou složek – rezervy na pomoc při mimořádných událostech a fondu FSEU – a aby roční prostředky této rezervy byly u každé složky zvýšeny z 1,2 miliardy EUR na celkově 1 miliardu EUR v cenách z roku 2018; domnívá se, že se tak získají dodatečné zdroje pro řešení současných a nových potřeb, zejména v kontextu rostoucího počtu stále extrémnějších klimatických jevů a vzhledem ke světové humanitární situaci;

66.  požaduje, aby byl zrušen roční strop prostředků na závazky a na platby pro využití nástroje jediného rozpětí;

67.  dále zdůrazňuje, že na jednotlivé zvláštní nástroje se vztahují různá pravidla pro přenos prostředků, a vyzývá k harmonizaci těchto pravidel tak, aby částky všech zvláštních nástrojů mohly být využity až do roku n+3, což by vytvořilo další flexibilitu; trvá na tom, aby propadlé částky po roce n+3 byly znovu dány k dispozici v rámci nástroje pružnosti nebo nástroje jediného rozpětí;

68.  trvá na tom, že kromě posílení stávajících zvláštních nástrojů je nezbytné vytvořit další zvláštní stálý nástroj nad rámec stropů VFR, aby se rozpočet EU mohl lépe přizpůsobit krizím a jejich sociálním a hospodářským dopadům a rychle na ně reagovat; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby v případě potřeby bylo možné tento společný krizový nástroj účinně a rychle aktivovat;

69.  zdůrazňuje, že politika soudržnosti je jednou z klíčových priorit Unie, má dlouhodobé investiční cíle spojené se strategickou agendou EU, zejména se Zelenou dohodou pro Evropu a Digitální agendou, a neměla by být využívána k doplnění finančních prostředků na jiné politiky;

Posouzení nových prvků stávajícího VFR a příprava podmínek pro VFR po roce 2027 na podporu odolnějšího rozpočtu EU

70.  poukazuje na to, že stávající VFR a interinstitucionální dohoda obsahují řadu nových prvků, které nejsou v předchozích programových obdobích a které by měly být důkladně prozkoumány v rámci přezkumu a revize v polovině období;

71.  domnívá se, že nová struktura VFR s okruhy seskupujícími výdaje podle skupin politik je jednodušší a usnadňuje rozpočtové řízení v rámci Komise; domnívá se, že nomenklatura – se sníženým počtem rozpočtových položek a někdy jedinou položkou zahrnující rozsáhlý výdajový program, jako je tomu v případě Azylového, migračního a integračního fondu a nástroje pro správu hranic a víza – postrádá nezbytnou podrobnost a transparentnost a výrazně omezuje řádný dohled a rozhodování rozpočtového orgánu; očekává, že Komise před začátkem nového VFR přezkoumá změny ve struktuře a nomenklatuře;

72.  vítá pozitivní dopad nařízení o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu EU a domnívá se, že toto nařízení již účinně zafungovalo jako nástroj k odrazování od porušování zásad právního státu při využívání finančních prostředků EU; podtrhuje jasnou vazbu mezi dodržováním zásad právního státu a účinným plněním rozpočtu EU a vyzývá Komisi, aby zajistila důrazné prosazování nařízení o podmíněnosti; konstatuje, že cílem jakéhokoli rozšíření VFR na období 2021–2027 by mělo být posílení ochrany právního státu a finančních zájmů Unie; mimoto trvá na povinnosti dodržovat při plnění rozpočtu EU Listinu základních práv Evropské unie;

73.  opakuje, že je třeba zvýšit transparentnost výdajů EU, a žádá, aby byla zavedena povinná jednotná interoperabilní databáze, která by umožnila sledování přímých a konečných příjemců finančních prostředků EU ve strojově čitelném formátu a tudíž poskytla jasný přehled o všech příjemcích finančních prostředků EU; vítá návrh Komise na přepracování finančního nařízení ze dne 16. května 2022 jako vhodný výchozí bod pro vytvoření interoperabilního digitálního systému pro účely auditu a kontroly; konstatuje, že Komise navrhla, aby tyto změny nabyly účinku ve VFR na období po roce 2027; zdůrazňuje však, že je proveditelný a žádoucí ambicióznější přechod; dále zdůrazňuje, že je nutné usnadnit přístup veřejnosti k informacím;

74.  připomíná cíle související s klimatem a biologickou rozmanitostí, které jsou stanoveny v interinstitucionální dohodě; připomíná Komisi, že jí z interinstitucionální dohody vyplývá povinnost hodnotit pravidelně pokrok v úsilí o zohledňování oblasti klimatu a přezkoumat, zda bylo cílů dosaženo nebo zda se na jejich splnění pracuje; vyzývá Komisi, aby sledovala uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ a aby v případě potřeby přijala nezbytná nápravná opatření;

75.  zdůrazňuje, že je třeba výrazně zlepšit metodiky zohledňování otázek klimatu a biologické rozmanitosti a zajistit skutečnou adicionalitu výdajů v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti, pokud jsou započítány do plnění příslušných minimálních výdajových cílů v souladu s návrhy Evropského účetního dvora a Parlamentu;

76.  očekává ve stávajícím i nadcházejícím VFR ambicióznější finanční závazky v souladu s celosvětovým závazkem EU, pokud jde o řešení změny klimatu a zastavení úbytku biologické rozmanitosti; očekává, že veškeré závazky a přísliby týkající se mezinárodního financování opatření v oblasti klimatu budou plně naplánovány v souladu s globálními jednáními; vyzývá Komisi, aby zajistila splnění cílů týkajících se zohledňování biologické rozmanitosti, které byly dohodnuty na rok 2026 a rok 2027; žádá Komisi, aby posoudila, jak lze cíle v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti lépe začlenit do VFR po roce 2027 s cílem zajistit, aby Unie plnila své závazky;

77.  opakuje, že programy by měly být prováděny způsobem, který při plnění jejich cílů podporuje rovnost žen a mužů; vítá v tomto ohledu práci Komise na nové klasifikaci pro měření dopadu výdajů Unie na rovnost žen a mužů; domnívá se, že tato klasifikace by měla přesně a komplexně zachytit dopad programů na rovnost žen a mužů; žádá, aby byla klasifikace rozšířena na všechny programy VFR a aby byla lépe začleněna do rámce VFR; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba systematicky shromažďovat a analyzovat údaje rozčleněné podle pohlaví; očekává, že veškeré podávání zpráv týkajících se rovnosti žen a mužů bude založeno na objemech, a nikoli na počtu opatření;

78.  vyzývá Komisi, aby sledovala provádění cílů udržitelného rozvoje OSN ve všech příslušných programech VFR podle interinstitucionální dohody a aby proto vypracovala důkladnou metodiku pro sledování výdajů souvisejících s cíli udržitelného rozvoje a sociálních výdajů v rámci rozpočtu EU;

79.  připomíná, že stávající VFR doplnil nástroj NGEU, tedy bezprecedentní nástroj na podporu oživení po pandemii; domnívá se, že tento nástroj byl dosud úspěšný a měl by být plně uplatňován;

80.  domnívá se, že Unie hraje stále důležitější úlohu při poskytování podpory na ochranu zaměstnanosti a kompenzace příjmů v krizových situacích a při zajišťování spravedlivého přechodu na uhlíkově neutrální společnost; v této souvislosti podtrhuje, že nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) sehrál významnou roli, jelikož podpořil režimy dočasné práce a pracovníků v členských státech a zmírňování rizik nezaměstnanosti; vyzývá Komisi, aby posoudila dopad nástroje SURE i to, jak jej bude možné využít pro budoucí opatření Unie v kontextu sociálních krizí;

81.  poukazuje na to, že mnohé z nedávných potřebných výdajů v oblastech, jako je hospodářské a sociální oživení, reforma politiky související se změnou klimatu a financování spojené s krizí na Ukrajině, se neřídí tradiční logikou střednědobé předvídatelnosti investic; domnívá se, že výdaje na Sociální fond pro klimatická opatření a obranu, reakce na krize a zásahy při mimořádných událostech jsou případy, kdy jsou opatření EU naprosto opodstatněná; očekává, že tento trend směrem k rozmanitějšímu výdajovému prostředí bude pokračovat, neboť spolupráce EU se rozšiřuje a prohlubuje; zdůrazňuje proto, že je VFR třeba řádně koncipovat a přizpůsobit tak, aby návrh rozpočtu EU umožnil Unii ujmout se nových úkolů a funkcí, aniž by byly zdroje odčerpávány od dohodnutých programů a priorit;

82.  zdůrazňuje, že mnoho slabin a nedostatků stávajícího VFR je nedílnou součástí jeho logiky a koncepce, kde se rozhodování o struktuře a částkách řídí předvídatelností výdajů, která omezuje flexibilitu;

83.  vyjadřuje politování nad postupným snižováním rozpočtu EU jako procentního podílu hrubého národního důchodu EU a nad nadměrným důrazem na zastřešení celkových výdajů na přibližně 1 % hrubého národního důchodu EU; domnívá se, že to je důvod, proč Unie neplní své dohodnuté cíle a proč již není schopna reagovat na krize a vznikající potřeby a zároveň zajistit demokratickou odpovědnost;

84.  trvá na tom, aby byl nástupce současného VFR koncipován tak, aby plně a pružně řešil celou škálu politických priorit a potřeb v oblasti výdajů a zajistil odolnost v případě krizí; domnívá se, že zvýšení stropu pro vlastní zdroje by vytvořilo rozpočtový „prostor“ umožňující reagovat na krize a vznikající potřeby a zároveň by zaručilo předvídatelnost výdajů; vyzývá proto Komisi, aby v rámci dlouhodobějších úvah o rozpočtu EU po roce 2027 s ohledem na vyvíjející se potřeby v oblasti výdajů přezkoumala celou strukturu VFR, včetně délky programových období;

85.  kritizuje skutečnost, že po nezbytném zavedení nástrojů NGEU a SURE navrhla Komise opakovaně využití mimorozpočtových nástrojů, zejména podle článku 122 Smlouvy o fungování EU, které nevyžadují dohled Parlamentu, čímž je oslabena transparentnost a odpovědnost za veřejné výdaje; v tomto ohledu se domnívá, že důležitým krokem ke zvýšení transparentnosti a odpovědnosti bude každoroční plenární rozprava v Parlamentu o všech finančních prostředcích EU, včetně mimorozpočtových nástrojů;

86.  má v úmyslu velmi pečlivě sledovat provádění dohody o rozpočtové kontrole nových návrhů na základě článku 122 Smlouvy o fungování EU, což byla součást dohody o VFR; připomíná, že tyto návrhy mají často významné rozpočtové důsledky, které mohou mít dopad na vývoj výdajů EU; je odhodlán zajistit odpovídající úlohu a zapojení Parlamentu v tomto procesu jako rovnocenné složky rozpočtového orgánu;

87.  zdůrazňuje, že tendence více využívat vnější účelově vázané příjmy není za stávajících pravidel uspokojivým řešením, neboť oslabuje úlohu rozpočtového orgánu (Parlamentu a Rady), a tedy i demokratickou kontrolu, a snižuje transparentnost financí EU; požaduje právně správná řešení, která umožní cílené, jednorázové nebo na potřebách založené navýšení, jež mají stejné výhody jako účelově vázané příjmy (tj. nezapočítávají se do stropů), ale zároveň podléhají plné kontrole ze strany rozpočtového orgánu; připomíná svůj závazek dodržovat zásadu univerzálnosti;

88.  zdůrazňuje, že probíhající revize finančního nařízení by měla upravit pravidla, jimiž se řídí rozpočtové nástroje, současným okolnostem, kdy jsou vnější účelově vázané příjmy, výpůjční a úvěrové operace, svěřenské fondy a nástroje podle článku 122 Smlouvy o fungování EU využívány častěji, přestože často obchází metodu Společenství a tedy i kontrolu rozpočtového orgánu, čímž se snižuje sledovatelnost finančních prostředků a odpovědnost;

89.  poukazuje zejména na prohlášení o přehodnocení vnějších účelově vázaných příjmů a ustanovení o výpůjčkách a úvěrech ve finančním nařízení, které bylo dohodnuto v rámci jednání o VFR; domnívá se, že vnější účelově vázané příjmy, jakož i aktiva a závazky spojené s výpůjčními a úvěrovými operacemi, by měly tvořit nedílnou součást rozpočtu EU a měly by být přijaty rozpočtovým orgánem jako součást tohoto rozpočtu;

90.  opakuje svůj dlouhodobý požadavek, aby byly všechny nástroje EU pokrývající výdaje na úrovni EU, včetně svěřenských fondů, plně začleněny do rozpočtu v souladu se Smlouvou, čímž se zajistí transparentnost, plná demokratická kontrola a ochrana veřejných financí a finančních zájmů EU; zdůrazňuje, že začlenění takových nástrojů do rozpočtu EU nesmí vést k omezení financování jiných politik a programů EU;

91.  v této souvislosti poukazuje na důležité příklady, kterými jsou Modernizační fond a Inovační fond (Klimatický investiční fond); žádá Komisi, aby navrhla jejich plné začlenění do VFR po roce 2027 s příslušnou téměř automatickou úpravou stropů;

92.  zdůrazňuje, že požadavek jednomyslnosti při přijímání nařízení o VFR brání přijetí nezbytných rozhodnutí v průběhu procesu revize; vyzývá Komisi, aby stavěla na závěrech Konference o budoucnosti Evropy týkajících se rozpočtu; domnívá se, že v souladu s návrhy této konference by se na přijetí nařízení o VFR a rozhodnutí o vlastních zdrojích měl vztahovat řádný legislativní postup, aby Parlament získal plné rozpočtové pravomoci, které mají vnitrostátní parlamenty; domnívá se, že podoba VFR by měla být utvářena procesem zdola nahoru založeným na rozsáhlém zapojení zúčastněných stran;

93.  připomíná, že ustanovení čl. 312 odst. 2 Smlouvy o fungování EU (tzv. „passerelle“) umožňuje přijetí nařízení o VFR kvalifikovanou většinou, a vyzývá Evropskou radu, aby aktivovala uplatnění tohoto článku, a urychlila tak rozhodování;

o
o   o

94.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11. (2) Úř. věst. C 444 I, 22.12.2020, s. 1 (3) Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 252. (4) Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1. (5) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28. (6) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1. (7) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1. (8) Přijaté texty, P9_TA(2022)0403. (9) Úř. věst. C 428, 13.12.2017, s. 10. (10) Přijaté texty, P9_TA(2022)0366. (11) Přijaté texty, P9_TA(2022)0309. (12) Přijaté texty, P9_TA(2022)0254. (13) Přijaté texty, P9_TA(2022)0219. (14) Úř. věst. C 224, 8.6.2022, s. 37. (15) Úř. věst. C 184, 5.5.2022, s. 179 (16) Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 240. (17) Úř. věst. C 371, 15.9.2021, s. 110. (18) Úř. věst. C 202, 28.5.2021, s. 31. (19) Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 179. (20) Návrh nařízení ze dne 19. července 2022, kterým se stanoví akt o posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek (COM(2022)0349). (21) COM(2022)0595, COM(2022)0596, COM(2022)0597.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2022 o výsledcích jednání Petičního výboru v průběhu roku 2021 (2022/2024(INI))

P9_TA(2022)0451 A9-0271/2022

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o jednáních Petičního výboru,

–  s ohledem na články 10 a 11 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na články 20, 24 a 227 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), jež odrážejí význam, který Smlouva přisuzuje právu občanů a obyvatel EU na předložení svých obav Parlamentu,

–  s ohledem na článek 228 Smlouvy o fungování EU o úloze a funkcích evropského veřejného ochránce práv,

–  s ohledem na článek 44 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) o petičním právu k Evropskému parlamentu,

–  s ohledem na ustanovení Smlouvy o fungování EU týkající se řízení o nesplnění povinnosti, zejména na články 258 a 260 této smlouvy,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2022 o zapojení občanů: petiční právo, právo obracet se na evropského veřejného ochránce práv a evropská občanská iniciativa(1),

–  s ohledem na článek 54 a čl. 227 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Petičního výboru (A9-0271/2022),

A.  vzhledem k tomu, že účelem výroční zprávy o výsledcích jednání Petičního výboru je předložit analýzu petic obdržených v roce 2021 a vztahů s ostatními orgány a podat věrný obraz cílů dosažených v roce 2021;

B.  vzhledem k tomu, že v roce 2021 obdržel Parlament 1392 petic, což odpovídá přibližně polovině počtu petic obdržených v roce 2013 (2 891) a v roce 2014 (2 715), kdy celkový počet obdržených petic dosáhl vrcholu; vzhledem k tomu, že počet petic podaných v roce 2021 rovněž představuje pokles o 11,5 % ve srovnání s 1 573 peticemi podanými v roce 2020 a mírný nárůst o 2,5 % ve srovnání s 1 357 peticemi podanými v roce 2019;

C.  vzhledem k tomu, že v roce 2021 činil počet uživatelů, kteří podpořili jednu nebo více petic na internetovém portálu Parlamentu pro předkládání petic, 209 272, což představuje velmi výrazný nárůst oproti 48 882 uživatelům zaznamenaným v roce 2020; vzhledem k tomu, že v roce 2021 vzrostl i počet kliknutí na podporu petic, jenž dosáhl celkové výše 217 876 kliknutí (oproti 55 129 v roce 2020); vzhledem k tomu, že petice č. 0549/2021, kterou předložila Adriana Muresanová s 22 735 podpisy, ve věci údajně špatných bezpečnostních podmínek na parkovištích nákladních a užitkových vozidel v evropské silniční síti je peticí, u které byl v roce 2021 zaznamenán rekordní počet podpisů;

D.  vzhledem k tomu, že velké množství petic vyjadřujících obavy občanů v souvislosti s veřejným zdravím a sociálně-ekonomickými krizovými situacemi, očkováním a zavedením digitálního certifikátu EU COVID, které vyplývají z přetrvávající pandemie COVID-19, významně přispělo k nárůstu počtu petic zaregistrovaných v roce 2021 na toto téma ve srovnání s předchozím rokem; vzhledem k tomu, že 17,3 % petic obdržených v roce 2021 souviselo s pandemií COVID-19;

E.  vzhledem k tomu, že počet petic obdržených v roce 2021, v nichž se požadovalo důsledné dodržování právních předpisů EU v oblasti životního prostředí a účinná a rychlá opatření v souladu se zásadou předběžné opatrnosti s cílem chránit ekosystémy a stanoviště s významem pro Unii, se výrazně zvýšil a dosáhl celkem 327 (23,5 %);

F.  vzhledem k tomu, že vysoký počet petic podaných v roce 2021 ukazuje, že i ve druhém roce pandemie občané výrazně důvěřovali Parlamentu a rozhodli se obracet se svými obavami a stížnostmi přímo na své volené zástupce na úrovni EU, které považovali za zdroj rozhodování; vzhledem k tomu, že Parlament musí učinit vše, co je v jeho silách, aby této důvěře dostál;

G.  vzhledem k tomu, že celkový počet petic je však v poměru k celkovému počtu obyvatel EU i nadále nízký, což ukazuje, že je třeba udělat více pro zvýšení informovanosti občanů o jejich petičním právu, lépe propagovat tento nástroj a zvyšovat zeměpisné zastoupení petic předkládaných podle jednotlivých členských států nebo zvýšit povědomí o potenciální užitečnosti petic jako prostředku k upozornění orgánů EU a členských států na záležitosti, které se občanů přímo týkají a znepokojují je; vzhledem k tomu, že občané při výkonu svého petičního práva očekávají od orgánů EU rychlou odpověď a přidanou hodnotu při hledání řešení jejich problémů; vzhledem k tomu, že nečinnost na úrovni Unie při zajišťování plné ochrany práv občanů podle práva EU pravděpodobně povede k nespokojenosti s Unií;

H.  vzhledem k tomu, že kritéria přípustnosti petic jsou stanovena v článku 227 Smlouvy o fungování EU a v článku 226 jednacího řádu Parlamentu a vyžadují, aby petice předkládal občan EU nebo fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se statutárním sídlem v některém členském státě, ať už samostatně či společně s dalšími občany nebo osobami ve věcech, které spadají do oblastí činnosti EU a které se předkladatelů přímo dotýkají, přičemž výklad posledně uvedené podmínky je velmi široký;

I.  vzhledem k tomu, že z 1 392 petic předložených v roce 2021 jich bylo 368 prohlášeno za nepřípustné a 17 jich bylo staženo; vzhledem k tomu, že relativně vysoké procento (26,5 %) nepřípustných petic v roce 2021 ukazuje, že stále panuje nedostatečné pochopení rozsahu a omezení oblastí působnosti Unie; vzhledem k tomu, že k nápravě této situace je třeba podporovat a zlepšovat komunikaci s občany;

J.   vzhledem k tomu, že každá petice je pečlivě, účinně a transparentně posouzena a prověřena;

K.   vzhledem k tomu, že předkladateli jsou obvykle občané, kteří se zasazují o základní práva a o zlepšování a budoucí prosperitu našich společností; vzhledem k tomu, že zkušenosti těchto občanů, pokud jde o způsob vyřizování jejich petic, mají velký vliv na jejich vnímání evropských orgánů a dodržování petičního práva zakotveného v právu EU;

L.  vzhledem k tomu, že petiční právo k Evropskému parlamentu je jedním ze základních práv občanů EU stanovených ve Smlouvách a v Listině; vzhledem k tomu, že petiční právo poskytuje občanům a obyvatelům EU otevřený, demokratický a transparentní mechanismus, který jim umožňuje obracet se přímo na své volené zástupce; vzhledem k tomu, že je proto nezbytné zlepšit respektování tohoto práva a jeho provádění včas, aby se občané mohli aktivněji a účinněji podílet na životě Unie; vzhledem k tomu, že petice představují způsob, kterým mohou občané EU upozorňovat na neprovedení právních předpisů EU ve vnitrostátním právu a pomáhat odhalovat jejich porušování;

M.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament je jediným orgánem EU přímo voleným občany EU; vzhledem k tomu, že petiční právo nabízí Parlamentu, jakož i dalším orgánům EU, zejména Komisi vzhledem k její úloze zajišťovat řádné uplatňování práva EU v celé Unii, příležitost zlepšit jejich reakci na stížnosti a obavy týkající se dodržování základních práv EU a soulad s právními předpisy EU v členských státech; vzhledem k tomu, že petice jsou proto užitečným zdrojem informací o případech nesprávného uplatňování nebo porušení práva EU, a umožňují tak Parlamentu a dalším orgánům EU posuzovat provádění a uplatňování práva EU, nedostatky a mezery v současném právu EU a jeho dopad na práva občanů a obyvatelů EU; vzhledem k tomu, že předložené petice by měly orgánům EU ukazovat oblasti, v nichž je pro provedení a uplatňování práva EU zapotřebí značného úsilí a opatření na úrovni EU;

N.  vzhledem k tomu, že Parlament je v mezinárodním měřítku již dlouho čelným představitelem rozvoje petičního postupu a má nejotevřenější a nejtransparentnější petiční postup v Evropě, který umožňuje značnému počtu předkladatelů petic plně se podílet na jeho činnosti;

O.   vzhledem k tomu, že právě Petiční výbor může občanům nejlépe ukázat, co pro ně Evropská unie dělá a jaká řešení je možné nalézt na evropské, vnitrostátní a místní úrovni;

P.  vzhledem k tomu, že Petiční výbor pečlivě zkoumá a zpracovává každou petici předloženou Parlamentu; vzhledem k tomu, že každý předkladatel petice má právo na to, aby jeho petice byla projednána nestranně a spravedlivě v plném souladu s právem na řádnou správu zakotveným v článku 41 Listiny; vzhledem k tomu, že každý předkladatel má právo obdržet odpověď – ve svém jazyce nebo v jazyce, který byl použit v petici, – v níž je informován o rozhodnutí o přípustnosti a následných opatřeních, které výbor přijme v přiměřené lhůtě; vzhledem k tomu, že každý předkladatel má právo požádat, aby bylo projednávání jeho petice znovu otevřeno, pokud dojde k jakémukoli novému relevantnímu vývoji;

Q.  vzhledem k tomu, že Parlament již uznal, že odmítnutí Komise jednat v otázkách nadnesených v jednotlivých peticích představuje porušení stávajících ustanovení Smluv EU týkajících se petičního práva, protože toto právo se neomezuje na otázky strategického významu nebo otázky odrážející strukturální problémy; vzhledem k tomu, že Komise stále uplatňuje svůj strategický přístup k vyřizování petic na základě svého sdělení z roku 2017 nazvaného „Právo EU: lepší výsledky díky lepšímu uplatňování“(2), a to navzdory požadavku Parlamentu, aby jej Komise včas revidovala;

R.   vzhledem k tomu, že Komise neposkytuje Petičnímu výboru komplexní informace o legislativních a nelegislativních opatřeních přijatých v návaznosti na obdržené petice, ani o řízeních o nesplnění povinnosti v souvislosti s peticemi; vzhledem k tomu, že neexistuje žádný veřejný rejstřík, který by propojoval petice se všemi následnými opatřeními, která byla v souvislosti s nimi přijata;

S.  vzhledem k tomu, že činnost Petičního výboru vychází ze vstupů, které obdrží od předkladatelů; vzhledem k tomu, že informace, které předkladatelé petic uvádějí ve svých peticích a na schůzích výborů, mají spolu s hodnocením Komise a odpověďmi členských států a dalších orgánů pro práci výboru zásadní význam; vzhledem k tomu, že přípustné petice jsou rovněž cenným příspěvkem k činnosti ostatních parlamentních výborů, protože je Petiční výbor postupuje jiným výborům k vyjádření stanoviska nebo pro informaci; vzhledem k tomu, že petice jsou tedy pro legislativní proces velmi důležité, protože poskytují ostatním parlamentním výborům užitečné a přímé informace pro jejich legislativní práci v rámci jejich příslušných oblastí působnosti;

T.  vzhledem k tomu, že Petiční výbor přikládá posuzování petic a jejich veřejnému projednávání na svých schůzích mimořádný význam; vzhledem k tomu, že předkladatelé mají právo své petice představit a v diskusích často sami vystupují, čímž aktivně přispívají k činnosti výboru; vzhledem k tomu, že v roce 2021 uspořádal Petiční výbor 12 schůzí výboru, na nichž se projednalo 159 petic se 113 předkladateli, kteří se účastnili distančně, přičemž většina z nich se aktivně zapojila a na schůzi vystoupila; vzhledem k tomu, že mírně vyšší počet petic projednávaných na schůzích v roce 2021 ve srovnání s rokem 2020 lze vysvětlit nárůstem časových úseků vyhrazených pro schůze výboru, avšak vždy s omezením tlumočnických služeb v důsledku preventivních opatření Parlamentu v souvislosti s přetrvávající pandemií;

U.  vzhledem k tomu, že hlavní problémy, na něž se upozorňovalo v peticích podaných v roce 2021, se týkaly základních práv (zejména dopadu mimořádných opatření spojených s onemocněním COVID-19 na právní stát a demokracii, přístup ke vzdělání během uzavírání škol a distanční výuky, svobodu pohybu a právo na práci, jakož i práva LGBTIQ+ v Unii), zdraví (zejména otázky související s přístupem ke zdravotní péči, krizí v oblasti veřejného zdraví v důsledku přetrvávající pandemie, ochranou zdraví občanů včetně politiky očkování, používání, provádění a uplatňování digitálního certifikátu EU COVID v členských státech a údajným rozdílným zacházením s očkovanými a neočkovanými osobami), životního prostředí (otázky týkající se převážně těžebních činností a jejich dopadu na životní prostředí, nelegální těžby dřeva, násilí vůči oznamovatelům porušování ochrany životního prostředí, možného zlepšení soužití lidí a velkých šelem, nelegálního nakládání s odpady, jaderné bezpečnosti, znečištění ovzduší, větrných elektráren, vadných slídových tvárnic a zhoršování stavu přírodních ekosystémů), menšinových práv a diskriminace (včetně práv národnostních či jazykových menšin), vzdělávání (zejména otázky související s diskriminačním přístupem ke vzdělání nebo spornými vnitrostátními reformami zákona o vzdělávání), nedostatečné bezpečnosti na parkovištích pro kamiony, situace studentů z EU ve Spojeném království po vystoupení Spojeného království z programu Erasmus+ a zaměstnanosti (zejména otázky týkající se vnitrostátního zacházení s pracovními smlouvami) a mnoha dalších oblastí činnosti;

V.   vzhledem k tomu, že Petiční výbor při přijímání svého pořadu jednání věnuje pozornost peticím a tématům s velkým významem pro diskusi na úrovni EU a potřebě zachovat spravedlivé zeměpisné pokrytí témat podle obdržených petic;

W.  vzhledem k tomu, že 78,6 % (1 094) petic obdržených v roce 2021 bylo podáno prostřednictvím internetového portálu Parlamentu pro předkládání petic, což je mírný pokles oproti 79,7 % (1 254 petic) v roce 2020, čímž se potvrzuje, že tento portál se stal pro občany zdaleka nejpoužívanějším kanálem pro předkládání petic Parlamentu;

X.  vzhledem k tomu, že v roce 2021 bylo plně dosaženo nejdůležitějšího cíle internetového portálu pro předkládání petic (portál PETI), neboť portál byl on-line a funkční po více než 99,9 % času; vzhledem k tomu, že všechny petice byly připraveny a zveřejněny včas, do několika dnů od jejich přijetí, a že všechny interní i externí žádosti o podporu týkající se používání a obsahu portálu PETI byly úspěšně, včas a ve všech jazycích zodpovězeny; vzhledem k tomu, že byla nasazena verze 2.4 internetového portálu pro předkládání petic a byl vznesen požadavek na spuštění chatovacího robota využívajícího umělou inteligenci pro portál pro předkládání petic;

Y.  vzhledem k tomu, že v roce 2021 uskutečnil Petiční výbor jednu zjišťovací misi; vzhledem k tomu, že druhá zjišťovací mise plánovaná na prosinec byla odložena v důsledku rozhodnutí přijatého s ohledem na nárůst šíření onemocnění COVID-19 a s cílem minimalizovat zdravotní rizika pro poslance a zaměstnance Parlamentu;

Z.  vzhledem k tomu, že podle jednacího řádu je Petiční výbor odpovědný za vztahy s evropským veřejným ochráncem práv, který šetří stížnosti ohledně nesprávného úředního postupu v orgánech a institucích EU; vzhledem k tomu, že současná evropská veřejná ochránkyně práv Emily O’Reillyová předložila Petičnímu výboru svou výroční zprávu za rok 2020 na schůzi výboru konané dne 14. července 2021;

AA.  vzhledem k tomu, že v práci Petičního výboru hraje zásadní úlohu Komise jakožto strážkyně Smluv a informace poskytované předkladateli petic jsou užitečné při odhalování možných případů porušení nebo nesprávného uplatňování evropského práva;

AB.  vzhledem k tomu, že Petiční výbor je členem Evropské sítě veřejných ochránců práv, která zahrnuje rovněž evropského veřejného ochránce práv, veřejné ochránce práv na vnitrostátní a regionální úrovni a obdobné orgány členských států, kandidátských zemí a dalších zemí Evropského hospodářského prostoru a jejímž cílem je podporovat výměnu informací o právu a politikách EU a sdílet osvědčené postupy;

AC.  vzhledem k tomu, že zlepšení účasti občanů a zajištění plné ochrany práv občanů vyplývajících z práva EU jsou klíčovými prvky pro přiblížení EU jejím občanům; vzhledem k tomu, že Petiční výbor přijal zprávu o zapojení občanů: petiční právo, právo obracet se na evropského veřejného ochránce práv a evropská občanská iniciativa(3), zaměřující se na způsoby zvyšování informovanosti občanů o jejich právech, komunikační kampaně upozorňující na stávající způsoby účasti, užší spolupráci s dalšími orgány a parlamentními výbory a občanskou angažovanost mladých lidí, v níž dospěl k závěru, že Komise musí revidovat svůj stávající strategický přístup k vyřizování petic, protože to vede mimo jiné k tomu, že problémy týkající se závažného porušování práva EU, které poškozují ochranu práv občanů, zůstávají nevyřešeny; vzhledem k tomu, že Petiční výbor pokládá evropskou občanskou iniciativu za velmi důležitý nástroj participativní demokracie, který by měl být posílen, aby umožnil občanům aktivněji a přímočařeji se zapojit do utváření politik a právních předpisů Unie;

1.  zdůrazňuje zásadní úlohu Petičního výboru při ochraně a prosazování práv občanů a obyvatel EU tím, že zajišťuje včasné, účinné, přiměřené a nediskriminační posouzení obav a stížností předkladatelů petic a informuje je o přijatých opatřeních a dosaženém pokroku v souvislosti s jejich peticemi, jakož i o jejich řešení prostřednictvím otevřeného, demokratického a transparentního petičního procesu;

2.  připomíná, že v roce 2021 byly značné rozdíly v počtu petic předložených Petičnímu výboru z 27 členských států, přičemž většina petic se týkala Španělska (17 %), následovalo Německo (9,7 %), Itálie (9,2 %), Řecko (5,9 %), Rumunsko (4,1 %), Polsko (4 %) a Francie (2,6 %); poukazuje na to, že počet petic týkajících se zbývajících členských států byl nižší než 2 % na jeden členský stát;

3.   zdůrazňuje, že předkladatelé petic se často obracejí na Petiční výbor s tématy, která jsou pro ně urgentní; zdůrazňuje, že v takových situacích má opožděné vyřízení petic pro předkladatele malý význam; domnívá se, že by Petiční výbor měl přijmout opatření k výraznému snížení počtu otevřených petic; vyzývá Petiční výbor, aby přezkoumal své pracovní metody s cílem zajistit, aby všechny petice byly vyřizovány na základě konzistentního a transparentního souboru kritérií, která zaručí včasný a účinný postup;

4.   zastává názor, že Petiční výbor je stejně dostupný občanům a obyvatelům ve všech 27 členských státech a že vyřizování petic by mělo být geograficky vyvážené; v tomto ohledu se domnívá, že by Parlament měl zintenzivnit své úsilí na podporu úlohy a činnosti Petičního výboru a zvýšit informovanost všech občanů EU o možnosti podávat petice Parlamentu; zdůrazňuje, že Petiční výbor se při přijímání svého programu schůzí, slyšení a pracovních cest musí řídit svými pokyny a objektivními kritérii, jako je příspěvek vybraných petic k současné diskusi v EU a jejich vyvážené zeměpisné pokrytí podle obdržených petic; zdůrazňuje, že cílem činnosti výboru musí být vždy reakce na záležitost, která se předkladatele přímo dotýká; v této souvislosti připomíná samotný evropský rozměr Petičního výboru, jehož úlohou je zabývat se peticemi týkajícími se záležitostí spadajících do působnosti Evropské unie, jak je zakotveno ve Smlouvě o fungování EU; domnívá se proto, že Petiční výbor má zvláštní odpovědnost za prosazování tohoto evropského rozměru ve vztahu k předkladatelům petic a vůči vnějšímu světu a že všichni jeho členové by se při své činnosti a úvahách měli vždy řídit evropskou institucionální odpovědností, a nikoli vnitrostátními politickými zájmy; připomíná, že dohody mezi politickými skupinami zastoupenými v Petičním výboru jsou zásadní pro zajištění vyvážené a srozumitelné odpovědi předkladatelům petic;

5.  opětovně zdůrazňuje, že je důležité, aby neustále probíhala veřejná diskuse o oblastech činnosti Unie s cílem zajistit, aby byli občané správně informováni o rozsahu pravomocí Unie a o různých úrovních rozhodování; požaduje proto rozsáhlejší informační kampaně s aktivním zapojením komunikačních služeb na evropské i vnitrostátní úrovni, které by pomohly zvýšit informovanost občanů o jejich petičním právu a o rozsahu působnosti Unie a pravomocí Petičního výboru s cílem snížit počet nepřípustných petic a lépe reagovat na obavy občanů; zdůrazňuje, že je třeba vyvinout další úsilí ke zvýšení informovanosti o petičním právu v těch členských státech EU, z nichž je předkládáno poměrně méně petic;

6.   považuje za nanejvýš důležité, aby Komise revidovala svůj strategický přístup k vyřizování petic, který je v současné době založen na jejím sdělení z roku 2017 s názvem „Právo EU: lepší výsledky díky lepšímu uplatňování“ s cílem přijmout jasná pravidla a stanovit správní postup pro vyřizování přípustných petic, čímž se zajistí přijetí odpovídajících následných opatření, a to i v souvislosti s otázkami vznesenými v jednotlivých peticích, které často upozorňují na případy porušování práva EU, jež se týkají velkého počtu občanů nebo poukazují na další údajná porušení práva EU týkající se stejného tématu v rámci probíhajících řízení o nesplnění povinnosti;

7.  poukazuje na to, že petice představují pro Parlament a ostatní orgány EU jedinečnou možnost přímého spojení a pravidelného dialogu s občany EU, zejména v případech, kdy jsou postiženi nesprávným uplatňováním nebo porušováním právních předpisů EU nebo nedostatky a mezerami ve stávajících právních předpisech EU; zdůrazňuje, že je třeba, aby se posílila spolupráce mezi orgány, institucemi a jinými subjekty EU a vnitrostátními, regionálními a místními orgány při šetřeních týkajících se dopadu a provádění a dodržování právních předpisů EU; je přesvědčen, že tato spolupráce má zásadní význam pro projednávání a řešení výhrad občanů k uplatňování práva EU a pro jeho účinnost a přispívá k posílení demokratické legitimity a odpovědnosti Unie; vyzývá proto k aktivnější účasti zástupců členských států na schůzích výboru a k rychlejší a detailnější odezvě na žádosti o objasnění nebo o informace, které Petiční výbor zasílá vnitrostátním orgánům;

8.   žádá, aby byl vytvořen interinstitucionální nástroj IT pro jednotné kontaktní místo mezi Komisí a Parlamentem, v rámci něhož by byly veřejně sdíleny informace o všech následných opatřeních přijatých v souvislosti s peticemi, včetně informací o projektu EU Pilot a řízeních o nesplnění povinnosti, legislativní návrhy, záznamy ze schůzí výborů, během nichž jsou petice projednávány, odpovědi vnitrostátních orgánů a stálých výborů EP a informace o veškerých dalších souvisejících nelegislativních opatření;

9.  připomíná, že petice významně přispívají k úloze Komise jakožto strážkyně Smluv tím, že poskytují občanům další příležitost, jak oznamovat údajná porušení práva EU; zdůrazňuje, že pro úspěšné vyřizování petic má zásadní význam strukturovanější a posílená spolupráce mezi Petičním výborem a Komisí prostřednictvím včasných a podrobných odpovědí Komise, které vycházejí z důkladného prozkoumání otázek vznesených v peticích; zdůrazňuje, že Komise by měla být aktivněji zapojena, aby mohla podávat přesné odpovědi na žádosti a stížnosti obsažené v peticích; opakuje svou výzvu Komisi, aby Petičnímu výboru pravidelně poskytovala aktuální informace o vývoji a aktuálním stavu řízení o nesplnění povinnosti, která byla zahájena na základě obdržených petic, a aby zajistila, že Petiční výbor získá přístup k příslušným dokumentům Komise, které se týkají řízení o nesplnění povinnosti a postupů v rámci projektu EU Pilot; vyjadřuje v této souvislosti politování nad tím, že v komunikaci s Petičním výborem chybí systematická návazná opatření; domnívá se, že dalším krokem vpřed, který by mohl zajistit transparentní a účinné zpracování petic by mohla být interinstitucionální dohoda mezi Parlamentem a Komisí o vyřizování petic;

10.   připomíná, že databáze e-Peti je důležitým interním nástrojem, který umožňuje členům Petičního výboru přístup ke všem nezbytným informacím, aby mohli sledovat aktuální stav každé jednotlivé petice a mohli v případě probíhajícího vyřizování petic nebo jejich uzavření přijímat informovaná rozhodnutí; za tímto účelem by databáze e-Peti měla být pravidelně aktualizována a pokud možno provázána se seznamem porušení povinností vypracovaným Komisí;

11.  zdůrazňuje, že větší pozornost by měla být věnována přijetí evropského legislativního aktu, který by zakotvil uznání práv osob LGBTIQ+;

12.  vyzývá Komisi, aby rychleji prováděla posouzení toho, zda vnitrostátní orgány, pokud tak již neučinily, přijímají nezbytná opatření s cílem účinně reagovat na obavy občanů vyjádřené v jejich peticích v případech, kdy dojde k nedodržování práva EU, neboť takováto situace poškozuje plnou ochranu práv občanů a obyvatel v EU, a aby v případě potřeby zahájila řízení o nesplnění povinnosti; je pevně přesvědčen, že rychlá reakce Komise na porušování práva EU má zásadní význam pro to, aby se zabránilo situaci, kdy by se tato porušení stala systémovými;

13.   vyzývá Komisi, aby zlepšila svůj systém shromažďování informací o peticích a aby do své výroční zprávy o kontrole uplatňování práva EU zahrnula přímý odkaz na petice, který se mimo jiné jasně zaměří na souvislost mezi peticemi, řízeními o nesplnění povinnosti, legislativními akty EU nebo jakýmkoli jiným právním aktem EU;

14.   poukazuje na to, že je třeba zabránit jakékoli nejednotnosti nebo nedostatečné homogenitě při zpracovávání petic, aby tak bylo zaručeno řádné uplatňování petičního práva;

15.   zdůrazňuje, že petice mohou být rovněž považovány za strategický nástroj k zahájení legislativních iniciativ Evropského parlamentu podle článku 225 Smlouvy o fungování EU, a mohou tak přispívat k řešení veškerých nedostatků ve stávajících právních předpisech EU, které poškozují práva občanů;

16.  připomíná, že pro důkladné a komplexní zpracování petic je nezbytná spolupráce s dalšími parlamentními výbory; konstatuje, že v roce 2021 bylo 82 petic zasláno dalším parlamentním výborům s žádostí o jejich stanovisko a 548 petic jim bylo zasláno pro informaci; vítá skutečnost, že Petiční výbor obdržel od jiných výborů 46 stanovisek a 176 prohlášení o zohlednění petic v rámci jejich činnosti; konstatuje, že veřejná slyšení pořádaná společně s dalšími parlamentními výbory usnadňují důkladné posouzení petic; připomíná, že předkladatelé petic jsou informováni o rozhodnutích, na jejichž základě jsou po ostatních výborech žádána stanoviska ke zpracování jejich petic; vyzývá parlamentní výbory, aby zintenzivnily své úsilí a k posuzování petic aktivně přispívaly tím, že budou prokazovat své odborné znalosti, a umožnily tak Parlamentu rychleji a uceleněji reagovat na obavy občanů;

17.  je přesvědčen, že petiční síť je užitečným nástrojem pro usnadnění opatření navazujících na petice v rámci parlamentní a legislativní činnosti; je toho názoru, že tato síť by měla posílit dialog a spolupráci s Komisí a dalšími orgány EU; věří, že pravidelné schůze petiční sítě jsou klíčové pro to, aby se více zviditelnila činnost Petičního výboru a posílila spolupráce s ostatními parlamentními výbory prostřednictvím výměny informací a sdílení osvědčených postupů mezi členy sítě;

18.  zdůrazňuje, že Petiční výbor vyjádřil během rozšířených časových úseků vyhrazených v roce 2021 pro schůze výboru v rámci přizpůsobení se situaci způsobené pandemií COVID-19 svůj postoj k důležitým otázkám vzneseným v peticích, když mimo jiné přijal dne 9. listopadu 2021 zprávu o jednáních Petičního výboru v roce 2020(4), dne 26. ledna 2021 zprávu o činnosti evropského veřejného ochránce práv v roce 2019(5) a dne 2. prosince 2021 zprávu o činnosti evropského veřejného ochránce práv v roce 2020(6), dne 27. ledna 2021 zprávu o zapojení občanů: petiční právo, právo obrátit se na evropského veřejného ochránce práv a evropská občanská iniciativa(7)a dne 27. května 2021 stanovisko ke zprávě Komise o právním státu za rok 2020(8); oceňuje velmi dobrou práci sekretariátu Petičního výboru v době složitých pracovních podmínek;

19.  poukazuje na velký počet petic týkajících se onemocnění COVID-19, které Petiční výbor v roce 2021 prošetřoval a na něž odpověděl; zdůrazňuje, že většina těchto petic požadovala ochranu zdraví občanů před následky viru, včetně otázek týkajících se politiky očkování a údajné diskriminace mezi očkovanými a neočkovanými osobami, jakož i posouzení zvládání zdravotní krize v členských státech;

20.   vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Komise nezveřejnila veškeré podrobnosti smluv podepsaných s farmaceutickými společnostmi o očkovacích látkách proti onemocnění COVID-19, což je v rozporu s právem občanů na informace; je vážně znepokojen nesprávným úředním postupem Komise v souvislosti s tím, že odmítla poskytnout veřejnosti přístup k dokumentům týkajícím se 1,5 milionu zdravotnických roušek, které Komise zakoupila v rané fázi pandemie COVID-19 a které nesplňovaly požadované normy kvality(9);

21.  všímá si, že oblastí, která předkladatele petic v roce 2021 nejvíce znepokojovala, byla spolu s oblastí životního prostředí a základními právy oblast zdraví, a konstatuje, že hlavním tématem práce Petičního výboru byly zdravotní otázky související s pandemií COVID-19; zdůrazňuje, že Petiční výbor věnuje pozornost důsledkům onemocnění COVID-19 z hlediska politiky vnitřního trhu (zejména otázkám týkajícím se vnitrostátních cestovních omezení a jejich dopadu na volný pohyb osob v rámci EU a mimo ni); v tomto ohledu poukazuje na veřejné slyšení, které Petiční výbor uspořádal společně s Výborem pro dopravu a cestovní ruch dne 14. července 2021 nazvanou „Jak zlepšit práva cestujících v letecké dopravě během krize COVID-19?“ s ohledem na nařízení (ES) č. 261/2004, a to s cílem posoudit, jak účinně bylo během pandemie COVID-19 uplatňováno nařízení o náhradách v letecké dopravě(10) a zda byl právní rámec EU týkající se práv cestujících přiměřený pro řešení takové krize;

22.   upozorňuje na velký počet petic upozorňujících na údajné porušování Listiny; poukazuje na omezený výsledek výše uvedených petic z důvodu účinného omezení oblasti působnosti Listiny, jak je uvedeno v jejím článku 51; domnívá se, že očekávání většiny předkladatelů petic v souvislosti s právy, jež jim uděluje Listina, jsou vysoká a přesahují jejich současnou působnost uplatňování; opakuje svou výzvu, aby se zvážilo rozšíření výkladu článku 51 nad rámec práva Unie nebo jeho úplné vypuštění, jak bylo uvedeno v předchozích usneseních(11);

23.  upozorňuje na značný počet petic projednávaných v souvislosti s různými aspekty ochrany práv duhových rodin v EU, zejména pokud jde o různé přístupy k volnému pohybu a vzájemné uznávání práv LGBTIQ+ rodin v EU; připomíná seminář o právech LGBTI+ osob v EU, který Petiční výbor uspořádal dne 22. března 2021 s cílem projednat situaci LGBTI+ osob, posoudit novou strategii pro rovnost LGBTIQ osob předloženou Komisí a řešit problém, který představují překážky volného pohybu duhových rodin; upozorňuje na zprávu Petičního výboru ze dne 15. července 2021 o právech LGBTIQ osob v EU(12), v níž vyzývá Komisi, aby přijala konkrétní opatření k zajištění ochrany rodin LGBTIQ+ v souladu s rozsudky Soudního dvora Evropské unie ve věcech Coman a Hamilton, Maruko, Römer a Hay(13) a rozsudkem Evropského soudu pro lidská práva ve věci Taddeucci a McCall(14);

24.  poukazuje na to, že na pořadu jednání Petičního výboru se i nadále vyskytují petice týkající se práv národnostních menšin, zejména petice ve věci diskriminačních praktik týkajících se jejich práva na vzdělání v mateřském jazyce, jazykových nebo kulturních práv a dalších práv, jako je právo na vlastnictví, jak je popsáno v peticích týkajících se případů konfiskace a restituce půdy v některých členských státech;

25.  konstatuje, že otázky životního prostředí byly i v roce 2021 předmětem vážných obav předkladatelů petic; vyjadřuje politování nad tím, že předpisy v oblasti životního prostředí nejsou v členských státech vždy správně uplatňována, jak je popsáno v mnoha peticích, v nichž byly podány stížnosti na znečištění ovzduší, stav ochrany velkých šelem a jejich dopad na lidskou činnost, nezákonná těžba dřeva, útoky na ekologické aktivisty, nezákonné nakládání s plastovým odpadem, zhoršování stavu přírodních ekosystémů, jaderná bezpečnost a změna biologické rozmanitosti, přičemž tuto situaci rovněž potvrzuje projekt EU Pilot a řízení o nesplnění povinnosti zahájená Komisí; poukazuje na důležitou práci Petičního výboru, který upozorňuje na dopady těžební činnosti na životní prostředí, o čemž svědčí množství petic, které na toto téma obdržel; upozorňuje na veřejné slyšení ze dne 2. prosince 2021 o environmentálních a sociálních dopadech těžební činnosti v EU, které uspořádal Petiční výbor společně s Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin s cílem získat vědecké poznatky o různých souvisejících aspektech, včetně právních předpisů týkajících se těžby, bezpečnostních norem, sociálních a environmentálních důsledků těžby, environmentálního občanství, účasti veřejnosti a transparentnosti v těžebním odvětví; zdůrazňuje, že Komise by měla přednostně prošetřovat případy nesprávného provedení a uplatňování právních předpisů EU v oblasti životního prostředí, aby tak účinně řešila obavy předkladatelů petic; navrhuje, aby členské státy v rámci procesu schvalování projektů, které mají dopad na životní prostředí, upřednostňovaly uplatňování zásady předběžné opatrnosti a zásady „neškodit“;

26.   zdůrazňuje, že nezákonné praktiky, které byly v peticích odsouzeny, jako je ukládání odpadu na nelegálních skládkách, nezákonná těžba dřeva a nezákonný obchod se dřevem, ničení ekosystémů nebo nezákonné zabíjení druhů chráněných podle směrnice EU o ochraně přírodních stanovišť a obchodování s nimi, jsou závažným porušením práva EU a představují trestnou činnost proti životnímu prostředí; v této souvislosti zdůrazňuje, že by Komise měla posílit nástroje pro boj proti trestné činnosti proti životnímu prostředí na úrovni EU s cílem účinně vyšetřovat a stíhat tyto trestné činy a postavit pachatele před soud;

27.  upozorňuje na společné slyšení Petičního výboru a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin ze dne 25. února 2021 o plastech a nakládání s odpady v oběhovém hospodářství, které se zaměřilo na provádění stávajícího legislativního rámce pro plastový odpad, zabývalo se hlavními problémy, s nimiž se členské státy setkávají, a rovněž zdůraznilo příležitosti, které legislativní rámec poskytuje s cílem snížit dopad plastů na životní prostředí v celé Evropě;

28.  zdůrazňuje, že je důležité naplnit očekávání občanů EU, pokud jde o ochranu životního prostředí, a zejména přijmout opatření v oblasti vodohospodářské politiky s cílem snížit znečištění a nebezpečná rezidua chemických látek; v této souvislosti poukazuje na usnesení ze dne 23. března 2021 o reziduích chemických látek v Baltském moři na základě petic č. 1328/2019 a 0406/2020(15); vyzývá Komisi, aby zajistila, že otázka munice odhozené v evropských mořích bude zahrnuta do horizontálních programů s cílem umožnit předkládání projektů týkajících se regionů postižených stejným problémem a usnadnit výměnu zkušeností a osvědčených postupů;

29.  naléhavě vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy zajistila správné provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí;

30.   upozorňuje na společné slyšení Petičního výboru a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova ze dne 16. června 2021 o spravedlivém a rovném zacházení se zemědělci v celé Evropské unii, které se zaměřilo na reformu společné zemědělské politiky, nová pravidla EU pro přímé platby a rozvoj venkova po roce 2022;

31.  připomíná, že Unie musí občanům zaručit právo aktivně se podílet na demokratickém fungování Evropské unie v kterémkoli z jejích úředních jazyků, aby se zabránilo jakékoli formě diskriminace a podpořila se mnohojazyčnost; vybízí v tomto smyslu orgány EU, aby využívaly co nejvíce úředních jazyků a aby důsledně prováděly své politiky v oblasti mnohojazyčnosti;

32.  zdůrazňuje práci Petičního výboru v souvislosti s peticemi týkajícími se údajně špatných bezpečnostních podmínek na parkovištích pro nákladní a užitková vozidla na evropských silnicích, a to v souvislosti s útoky na dopravce na parkovištích pro nákladní vozidla; v této souvislosti poukazuje na návrh usnesení přijatý Petičním výborem dne 6. října 2021 o bezpečnosti parkovišť pro nákladní vozidla v EU(16); naléhavě vyzývá Komisi a Radu, aby přijaly nezbytná opatření k navázání a rozvoji policejní spolupráce, do níž budou zapojeny příslušné orgány všech členských států a jejímž cílem bude prevence, odhalování a vyšetřování trestných činů na silnicích a parkovištích; vybízí Komisi, aby v návaznosti na toto usnesení přijala konkrétní opatření a posílila monitorování bezpečnostních podmínek na parkovištích pro nákladní vozidla;

33.  zdůrazňuje, že Petiční výbor významně přispívá k ochraně práv osob se zdravotním postižením, jak dokládá vyřízení několika petic týkajících tohoto citlivého tématu; v této souvislosti poukazuje na usnesení Parlamentu ze dne 7. října 2021 o ochraně osob se zdravotním postižením prostřednictvím petic: získané poznatky(17), které Petiční výbor přijal dne 14. července 2021; připomíná seminář ze dne 9. listopadu 2021 s názvem „Práva osob se zdravotním postižením – provádění závěrečných připomínek Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením z roku 2015 ze strany EU a strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením na období 2021–2030“, který uspořádal Petiční výbor a jenž se zaměřil na provádění úmluvy a na to, jak je tato problematika pojímána a řešena zejména prostřednictvím strategií pro pomoc osobám se zdravotním postižením;

34.  vítá zvláštní ochrannou roli, kterou Petiční výbor v EU zastává v rámci Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením; upozorňuje na důležitou probíhající činnost výboru spojenou s peticemi, které se týkají problematiky zdravotního postižení; konstatuje, že počet petic týkajících se problematiky zdravotního postižení v roce 2021 oproti předchozímu roku poklesl; zdůrazňuje, že mezi hlavní výzvy, jimž čelí osoby se zdravotním postižením, patří i nadále přístup a mobilita ve veřejných prostorech, diskriminace, začleňování a přístup ke vzdělání a zaměstnání;

35.  připomíná, že vztahy s evropským veřejným ochráncem práv jsou jednou z oblastí odpovědnosti, jež jednací řád Parlamentu svěřil Petičnímu výboru; vítá konstruktivní spolupráci Parlamentu s Úřadem evropského veřejného ochránce práv a také jeho zapojení do Evropské sítě veřejných ochránců práv; za důležité považuje pravidelné příspěvky veřejné ochránkyně práv k činnosti Petičního výboru během celého roku; je pevně přesvědčen, že orgány, instituce a jiné subjekty Unie musí zajistit, aby kroky navazující na doporučení veřejné ochránkyně práv byly prováděny uceleně a účinně; důrazně podporuje práci veřejné ochránkyně práv na zachování přístupu veřejnosti k dokumentům EU, což v roce 2021 zahrnovalo 214 žádostí o informace; znovu vyzývá Komisi, aby předložila návrh na revizi nařízení (ES) č. 1049/2001, jak bylo schváleno v předchozích usneseních; zdůrazňuje, že každá taková revize musí zvýšit transparentnost a odpovědnost podporou řádné správní praxe(18);

36.  zdůrazňuje, že evropská občanská iniciativa (EOI) je důležitým nástrojem pro aktivní občanství a zapojení veřejnosti; vítá diskusi na řadě setkání i petice neúspěšných evropských občanských iniciativ, díky nimž získali občané příležitost vyjádřit své myšlenky a vést konstruktivní debatu a usnadnila se účast občanů EU na demokratickém procesu Unie; bere na vědomí vysoký počet nově předložených EOI registrovaných Komisí v roce 2021, což ukazuje, že občané využívají příležitosti, kterou skýtají participativní nástroje, k tomu, aby se vyslovili k procesům vytváření politik a právních předpisů; vyzývá Komisi, aby se lépe zapojila do spolupráce s občany a na úspěšné evropské občanské iniciativy odpovídajícím způsobem navázala;

37.   zdůrazňuje, že by mělo být zaručeno další úsilí v oblasti komunikace, aby se zvýšila viditelnost činností Petičního výboru ve všech členských státech EU, zejména viditelnost jeho oficiálních pracovních cest;

38.  zdůrazňuje, že internetový portál pro předkládání petic je zásadním nástrojem pro zajištění hladkého, účinného a transparentního předkládání petic; vítá v tomto ohledu zlepšení v oblasti ochrany údajů a bezpečnostních funkcí, díky nimž se stal portál pro občany uživatelsky vstřícnějším a bezpečnějším; zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v úsilí o to, aby měli občané k portálu lepší přístup a byli s ním obeznámeni, a to i pokud jde o osoby se zdravotním postižením; domnívá se, že petiční internetový portál musí poskytovat stručný popis všech participativních nástrojů EU podaný srozumitelným a jednoduchým jazykem, aby si tak uživatelé mohli vybrat ten nejvhodnější kanál a snížil se počet nepřípustných petic; podporuje vytvoření jednotného digitálního portálu, na němž budou mít občané přístup ke všem postupům pro předkládání petic a kde o těchto postupech naleznou veškeré informace;

39.  konstatuje, že ačkoli počet osob, které vyjadřují podporu jedné nebo více peticím, jednoznačně roste, mnoho předkladatelů stále uvádí, že kroky, které je třeba učinit k vyjádření podpory petici na internetovém portálu Parlamentu pro předkládání petic, jsou složité;

40.  pověřuje svou předsedkyni, aby předal toto usnesení a zprávu Petičního výboru Radě, Komisi, evropské veřejné ochránkyni práv, vládám a parlamentům členských států, jejich petičním výborům a vnitrostátním veřejným ochráncům práv nebo obdobným příslušným orgánům.

(1) Úř. věst. C 347, 9.9.2022, s. 110. (2) Úř. věst. C 18, 19.1.2017, s. 10. (3) Přijata Parlamentem dne 9. března 2022 jako usnesení (Úř. věst. C 347, 9.9.2022, s. 110). (4) Přijato Parlamentem jako usnesení ze dne 16. prosince 2021 (Úř. věst. C 251, 30.6.2022, s. 96). (5) Přijato Parlamentem jako usnesení ze dne 11. března 2021 o činnosti evropského veřejného ochránce práv – výroční zpráva za rok 2019 (Úř. věst. C 474, 24.11.2021, s. 82). (6) Přijato Parlamentem jako usnesení ze dne 16. února 2022 o výroční zprávě týkající se činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2020 (Úř. věst. C 342, 6.9.2022, s. 58). (7) Přijato Parlamentem jako usnesení ze dne 9. března 2022 (Úř. věst. C 347, 9.9.2022, s. 110). (8) Stanovisko PE689.805 v rámci postupu 2021/2025(INI), přijaté Parlamentem jako usnesení dne 24. června 2021 (Úř. věst. C 81, 18.2.2022, s. 27). (9) Evropský veřejný ochránce práv ve věci 790/2021/MIG. (10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů (Úř. věst. L 46, 17.2.2004, s. 1). (11) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. února 2014 o stavu dodržování základních práv v Evropské unii (v roce 2012) (Úř. věst. C 285, 29.8.2017, s. 112). (12) Přijato Parlamentem jako usnesení ze dne 14. září 2021 (Úř. věst. C 117, 11.3.2022, s. 2). (13) Rozsudek ze dne 5. června 2018, Coman, C-673/16, ECLI:EU:C:218:385; rozsudek ze dne 1. dubna 2008, Maruko, C-267/06, ECLI:EU:C:2008:179; rozsudek ze dne 10. května 2011, Römer, C-147/08, ECLI:EU:C:2011:286; rozsudek ze dne 7. února 2014, Hay, C-267/12, EU:C:2013:823. (14) Taddeucci a McCall v. Itálie, č. 51361/09. (15) Přijato Parlamentem jako usnesení ze dne 27. dubna 2021 (Úř. věst. C 506, 15.12.2021, s. 9). (16) Přijato Parlamentem jako usnesení ze dne 25. listopadu 2021 (Úř. věst. C 224, 8.6.2022, s. 95). (17) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. října 2021 o ochraně osob se zdravotním postižením prostřednictvím petic: získané poznatky (petice č. 2582/2013, 2551/2014, 0074/2015, 0098/2015, 1140/2015, 1305/2015, 1394/2015, 0172/2016, 0857/2016, 1056/2016, 1147/2016, 0535/2017, 1077/2017, 0356/2018, 0367/2018, 0371/2018, 0530/2018, 0724/2018, 0808/2018, 0959/2018, 0756/2019, 0758/2019, 0954/2019, 1124/2019, 1170/2019, 1262/2019, 0294/2020, 0470/2020, 0527/2020, 0608/2020, 0768/2020, 0988/2020, 1052/2020, 1139/2020, 1205/2020, 1299/2020, 0103/2021 a další) (Úř. věst. C 132, 24.3.2022, s. 129). (18) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2021 o jednáních Petičního výboru v roce 2020 (Úř. věst. C 251, 30.6.2022, s. 96).