Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, zejména na články 9, 10, čl. 15 odst. 3 a čl. 17 odst. 3 této smlouvy, a s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, zejména na článek 298 této smlouvy,

–  s ohledem na dopis předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové Radě ze dne 18. března 2022, včetně opatření Komise navazujících na nelegislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. září 2021 o posílení transparentnosti a integrity v orgánech EU zřízením nezávislého orgánu EU pro etiku,

–  s ohledem na pověřovací dopis, který dne 1. prosince 2019 předala předsedkyně Komise kandidátce nominované na funkci místopředsedkyně Komise pro hodnoty a transparentnost Věře Jourové,

–  s ohledem na politické směry pro příští Evropskou komisi na období 2019–2024, které dne 16. července 2019 představila Ursula von der Leyenová jako kandidátka na předsedkyni Evropské komise,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2022 o podezření na korupci ze strany Kataru a širší potřebě transparentnosti a odpovědnosti v evropských orgánech a institucích(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. září 2021 o posílení transparentnosti a integrity v orgánech EU zřízením nezávislého orgánu EU pro etiku(2),

–  s ohledem na kodex chování poslanců Evropského parlamentu,

–  s ohledem na svůj jednací řád, zejména na články 2, 10, 11 a čl. 176 odst. 1, články 1 až 3, čl. 4 odst. 6, články 5 a 6 přílohy I a na přílohu II,

–  s ohledem na nařízení (EHS) č. 31, (ESAE) č. 11, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii(3);

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že předsedkyně Komise se ve svých politických směrech v červenci 2019 zavázala zřídit orgán pro etiku; vzhledem k tomu, že místopředsedkyně Komise pro hodnoty a transparentnost přijala stejný závazek ve svém pověřovacím dopise; vzhledem k tomu, že Parlament již vyjádřil podporu takovému orgánu; vzhledem k tomu, že Komise přesto stále nepředložila návrh interinstitucionální dohody o zřízení nezávislého orgánu pro etiku;

B.  vzhledem k tomu, že nedávná odhalení korupce oprávněně zvýšila veřejnou a politickou kontrolu stávajících standardů a postupů v Parlamentu a dalších orgánech; vzhledem k tomu, že nezávislost, transparentnost a odpovědnost veřejných orgánů a jejich volených zástupců, komisařů a úředníků má mimořádný význam pro posílení důvěry občanů, která je nezbytná pro legitimní fungování demokratických institucí;

C.  vzhledem k tomu, že v rámci orgánů již etické normy existují, ale jsou velmi roztříštěné a založené výhradně na samoregulačním přístupu; vzhledem k tomu, že vytvoření nezávislého orgánu pro etiku by mohlo přispět k posílení důvěry v orgány EU a v jejich demokratickou legitimitu;

D.  vzhledem k tomu, že Meroniho doktrína, kterou vypracoval Soudní dvůr Evropské unie, umožňuje, aby orgány EU přenášely určité pravomoci na vnější subjekty, včetně pravomocí, které dosud nejsou vykonávány;

1.  znovu vyjadřuje své zděšení nad oznámenými případy korupce v Evropském parlamentu, které důrazně odsuzuje, a prohlašuje, že zastává vůči korupci v jakékoli podobě nebo formě politiku nulové tolerance;

2.  opakuje, že podporuje zřízení nezávislého orgánu pro etiku, jak uvedl ve svém usnesení ze dne 16. září 2021, s cílem obnovit důvěru občanů v orgány EU;

3.  naléhavě vyzývá Komisi, aby do konce března 2023 předložila návrh na zřízení nezávislého orgánu pro etiku pro Evropský parlament a Komisi, který by byl otevřený účasti všech orgánů a agentur EU, a aby ještě před letní přestávkou dokončila jednání o jeho struktuře, řízení, názvu, složení a pravomocích, jakož i o jakýchkoli dalších otázkách, které mohou vyvstat;

4.  trvá na tom, že je třeba jasně rozlišovat mezi trestnými činy, porušováním institucionálních pravidel a neetickým chováním; připomíná, že nezávislý orgán pro etiku by měl pracovat na vytvoření společné definice střetu zájmů pro orgány EU na základě nejvyšších standardů;

5.  domnívá se, že by nový orgán EU pro etiku měl být pověřen souborem dohodnutých úkolů poskytovat poradenství ohledně případů a navrhovat pravidla pro komisaře, poslance Evropského parlamentu a zaměstnance zúčastněných orgánů před zahájením funkčního období či služby, v jejich průběhu a v některých případech i po jejich skončení v souladu s platnými pravidly; domnívá se, že v zájmu zajištění důsledného uplatňování etických norem a předvídatelnosti by poskytnuté poradenství mělo být pro nezávislý orgán EU pro etiku závazné při přijímání postoje v téže záležitosti;

6.  připomíná, že by tento orgán měl mít právo zahájit vyšetřování sám a provádět šetření na místě a na základě záznamů za použití informací, které shromáždil nebo obdržel od třetích stran; připomíná, že by tento orgán měl mít rovněž možnost kontrolovat pravdivost prohlášení o finančních zájmech a majetku;

7.  zdůrazňuje, že v případu Katargate byly jako nástroj zahraničního vměšování do evropské demokracie údajně použity nevládní organizace; naléhavě vyzývá k přezkumu stávajících předpisů s cílem zvýšit transparentnost a odpovědnost zástupců zájmových skupin při jejich kontaktech s poslanci;

8.  připomíná, že jeho návrh počítá s devítičlenným orgánem složeným z odborníků na etiku;

9.  zdůrazňuje, že je důležité, aby orgán chránil oznamovatele, zejména evropské úředníky, aby mohli beze strachu z odvetných opatření vyjadřovat své obavy ohledně možného porušení pravidel; doporučuje, aby byl novelizován služební řád, zejména jeho článek 22c, s cílem uvést jej do souladu s normami směrnice o ochraně oznamovatelů(4); znovu vyzývá předsednictvo, aby mezitím neprodleně revidovalo vnitřní pravidla Parlamentu provádějící článek 22c služebního řádu a uvedlo je do souladu s ochrannými opatřeními stanovenými ve směrnici o oznamovatelích;

10.  doporučuje, aby měl nezávislý orgán pro etiku možnost spolupracovat a vyměňovat si informace s příslušnými institucemi EU, jako je Evropský úřad pro boj proti podvodům, Úřad evropského veřejného žalobce, evropský veřejný ochránce práv a Evropský účetní dvůr, a to v rámci jejich příslušných mandátů;

11.  doporučuje, aby všechny orgány a instituce EU přijaly harmonizovaná a přiměřená přechodná období po skončení funkce a aby je účinněji prosazovaly; uznává, že fenomén „otáčivých dveří“ se vztahuje i na nevládní organizace, a naléhavě vyzývá k další analýze střetů zájmů v tomto ohledu; požaduje, aby v zájmu omezení možných střetů zájmů bylo poslancům Evropského parlamentu zakázáno vykonávat placené vedlejší zaměstnání nebo činnosti jménem organizací nebo jednotlivců, na které se vztahuje rejstřík transparentnosti;

12.  navrhuje neprodleně posílit a plně využívat sankční postupy v Evropském parlamentu a zároveň usilovat o zřízení nezávislého orgánu pro etiku; poukazuje v této souvislosti na nedávné připomínky evropské veřejné ochránkyně práv týkající se poradního výboru Parlamentu; zdůrazňuje, že evropská veřejná ochránkyně práv navrhuje posílit nezávislost tohoto výboru a zároveň mu udělit pravomoc aktivně sledovat, vyšetřovat a zajišťovat dodržování etických pravidel, zejména kodexu chování, a poskytnout mu dostatečné zdroje;

13.  zavazuje se jednat co nejrychleji v souladu se zásadou loajální spolupráce s cílem dokončit jednání do léta; vyzývá Konferenci předsedů, aby jmenovala své vyjednavače a zaslala dopis k zahájení jednání s Komisí a dalšími orgány, institucemi a jinými subjekty, které se chtějí připojit;

14.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Přijaté texty, P9_TA(2022)0448. (2) Úř. věst. C 117, 11.3.2022, s. 159. (3) Úř. věst. P 045, 14.6.1962, s. 1385. (4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).