Evropský parlament,

–  s ohledem na výroční zprávu Evropské centrální banky (ECB) za rok 2021,

–  s ohledem na reakci ECB ze dne 28. dubna 2022 na podněty, které Evropský parlament vyjádřil ve svém usnesení o výroční zprávě ECB za rok 2020,

–  s ohledem na akční plán ECB v oblasti klimatu ze dne 4. července 2022 k dalšímu začleňování změny klimatu do operací měnové politiky,

–  s ohledem na makroekonomické prognózy pracovníků ECB ze dne 8. září 2022 týkající se eurozóny,

–  s ohledem na bleskový odhad Eurostatu ze dne 30. září 2022,

–  s ohledem na výsledky zátěžového testu ECB zaměřeného na rizika plynoucí ze změny klimatu ze dne 8. července 2022,

–  s ohledem na hospodářskou prognózu Komise z léta 2022,

–  s ohledem na Světový ekonomický výhled Mezinárodního měnového fondu (MMF) na rok 2022,

–  s ohledem na průzkum Eurobarometru z června a července 2022,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2019 o genderové vyváženosti při navrhování kandidátů v oblasti hospodářských a měnových záležitostí EU(1),

–  s ohledem na Pařížskou dohodu přijatou v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 1, článek 125, čl. 127 odst. 1 a 2, článek 130, čl. 282 odst. 2 a čl. 284 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na měnové dialogy s prezidentkou ECB Christine Lagardeovou, které proběhly ve dnech 7. února, 20. června, 26. září a 28. listopadu 2022,

–  s ohledem na schválení nástroje na ochranu transmise Radou guvernérů ECB dne 21. července 2022,

–  s ohledem na měnová rozhodnutí Rady guvernérů ECB zvýšit úrokové sazby ECB přijatá v červenci, v září, v listopadu a v prosinci 2022,

–  s ohledem na zprávu ECB ze dne 29. září 2022 o pokroku dosaženém během vyšetřovací fáze digitálního eura,

–  s ohledem na evropský pilíř sociálních práv,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2022 nazvané Sociální a hospodářské důsledky ruské války na Ukrajině pro EU – posílení akceschopnosti EU(2),

–  s ohledem na články 3 a 13 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na čl. 142 odst. 1 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0022/2023),

A.  vzhledem k tomu, že podle základních prognóz ECB ze září 2022 dojde k poklesu hospodářského růstu z 3,1 % v roce 2022 na 0,9 % v roce 2023 a poté dojde v roce 2024 k oživení a v základním scénáři se zvýší na 1,9 %; vzhledem k tomu, že některé základní předpoklady této prognózy jsou už zastaralé; vzhledem k tomu, že vyhlídky činnosti v eurozóně jsou v jednotlivých zemích velmi různorodé a provází je vysoká míra nejistoty související s vývojem války na Ukrajině a energetické krize, přičemž řada nezávislých prognóz předpovídá recesi;

B.  vzhledem k tomu, že nevyprovokovaná, nemorální a neoprávněná útočná válka Ruska proti Ukrajině vážně narušila důvěru, způsobila prudký nárůst cen energií a potravin a ve spojení s dalšími narušeními na straně nabídky v Číně zesílila stávající tlaky v dodavatelských řetězcích;

C.  vzhledem k tomu, že prvořadým cílem ECB je udržovat cenovou stabilitu, kterou definovala jako 2% inflaci ve střednědobém horizontu;

D.  vzhledem k tomu, že podle prognóz ECB ze září 2022 se očekává pokles celkové inflace z 8,1 % v roce 2022 na 5,5 % v roce 2023 a na 2,3 % v roce 2024; vzhledem k tomu, že 2,3 % jsou stále mírně nad cílovou hodnotou ECB;

E.  vzhledem k tomu, že podle Eurostatu činila míra nezaměstnanosti v červenci 2022 v EU 6 % a v eurozóně 6,6 %, přičemž byla v celé EU i v jednotlivých členských státech rozložena nerovnoměrně a míra nezaměstnanosti mladých lidí zůstala mnohem vyšší (14 % v EU a 14,2 % v eurozóně); vzhledem k tomu, že vysoká nezaměstnanost mladých lidí i nadále představuje závažný problém, který je v EU třeba řešit;

F.  vzhledem k tomu, že ECB se v rámci svého mandátu zavázala přispívat k cílům Pařížské dohody; vzhledem k tomu, že změna klimatu může bránit účinnosti měnové politiky, ovlivňovat růst a zvyšovat ceny a makroekonomickou nestabilitu;

G.  vzhledem k tomu, že fungování transmisního mechanismu měnové politiky je předpokladem pro to, aby ECB mohla plnit svůj mandát v oblasti cenové stability;

H.  vzhledem k tomu, že vnější hodnota eura se ve srovnání s dolarem v posledních několika měsících výrazně zhoršila; vzhledem k tomu, že s energiemi a energetickými deriváty se obchoduje v amerických dolarech a oslabení kurzu eura vůči dolaru dále přispívá k inflaci;

I.  vzhledem k tomu, že podle průzkumu Eurobarometru z června a července 2021 byla veřejná podpora pro evropskou hospodářskou a měnovou unii s jedinou měnou, eurem, nejvyšší v historii a činila 80 % v eurozóně a 72 % v celé EU;

J.  vzhledem k tomu, že ECB je odpovědná Evropskému parlamentu jako orgánu zastupujícímu občany EU;

Celkový přehled

1.  je hluboce znepokojen nevyprovokovanou ruskou útočnou válkou proti Ukrajině a jejími závažnými, nepředvídatelnými a dlouhodobými důsledky pro evropské hospodářství a společnost, zejména pro nejohroženější a nejzranitelnější skupiny, jako jsou malé a střední podniky a domácnosti s nižšími příjmy;

2.  zdůrazňuje, že bezprecedentní krize vyžadují bezprecedentní, inovativní a odvážná rozhodnutí v oblasti měnové politiky;

3.  chápe nejistotu a složité prostředí, které jsou hnací silou měnové politiky; vyjadřuje hluboké znepokojení nad historicky vysokou mírou inflace v celé eurozóně; vítá připravenost ECB přijmout v případě potřeby opatření nezbytná k zajištění finanční stability;

4.  připomíná, že hlavním cílem mandátu ECB je zajišťovat cenovou stabilitu;

5.  uznává, že ECB by mohla snížit ceny výrazným snížením agregátní poptávky prostřednictvím nástrojů své měnové politiky, přičemž uznává, že by se tím zvýšilo riziko nepříznivého dopadu na růst a zaměstnanost;

6.  konstatuje, že současná inflace je určována převážně nabídkou, především cenami energií a potravin, které nyní ovlivňují jádrovou inflaci;

7.  dále konstatuje, že na řešení inflace, která je převážně určována nabídkou, mají tradiční nástroje měnové politiky jen omezený dopad;

8.  zdůrazňuje, že předpokladem pro plnění mandátu ECB je její statutární nezávislost zakotvená ve Smlouvách;

9.  vítá přistoupení Chorvatské republiky k eurozóně jako dvacátého členského státu od ledna 2023;

10.  konstatuje, že fiskální a měnová politika se během pandemie vzájemně posilovaly, přičemž všechny orgány EU a členské státy spolupracovaly v rámci svých mandátů, a tím zabránily opakování zkušeností z finanční krize v roce 2008, přičemž připomíná poučení z jejích příčin a reakce na ni; zdůrazňuje, že zachování cenové stability v současnosti vyžaduje ještě užší koordinaci fiskální a měnové politiky, neboť řešení otřesů na straně nabídky vyžaduje větší odolnost dodavatelských řetězců a provedení reforem v oblasti energetiky, včetně přechodu k většímu využívání obnovitelných zdrojů energie a předvídatelnějšímu investičnímu rámci; souhlasí s varováním prezidentky Lagardeové, že „je nezbytné, aby fiskální podpora sloužící k ochraně (…) domácností před dopadem vyšších cen byla dočasná a cílená. Tím se omezí riziko zvyšování inflačního tlaku, takže bude pro měnovou politiku snazší zajišťovat cenovou stabilitu, a přispěje to k zachování dlouhodobé udržitelnosti“(3);

11.  vítá prohlášení prezidentky Christine Lagardeové, že současná geopolitická krize vyžaduje, abychom pokročili ve fiskální integraci EU; vítá skutečnost, že ECB dlouhodobě podporuje rychlé dokončení bankovní unie, a poukazuje na rizika způsobená vážnými zpožděními v této oblasti; bere na vědomí, že ECB podporuje vytvoření plnohodnotného evropského systému pojištění vkladů; uznává, že sdílení rizik a snižování rizik jsou vzájemně propojeny a že institucionální systémy ochrany hrají klíčovou úlohu při ochraně a stabilizaci členských institucí; vítá dosavadní pokrok při snižování objemu úvěrů v selhání;

12.  vyzývá ECB, aby nadále sledovala vývoj a pravidelně zveřejňovala informace o mezinárodní úloze eura; zdůrazňuje, že posílení úlohy eura vyžaduje prohloubení a dokončení evropské hospodářské a měnové unie za účelem snížení skutečné i vnímané zranitelnosti eurozóny vůči makroekonomickým otřesům; konstatuje, že zatraktivnění eura jako rezervní měny dále posílí jeho využívání v mezinárodním měřítku a zvýší schopnost EU nezávisle rozhodovat o svých politikách, což je jeden z klíčových prvků ochrany evropské ekonomické svrchovanosti;

Měnová politika

13.  je znepokojen tím, že inflace v eurozóně dosáhla rekordních hodnot, kdy průměrná inflace pro rok 2022 činí 8,4 %; zdůrazňuje, že celková inflace v říjnu 2022 vzrostla na rekordních 10,6 % a do prosince 2022 klesla na 9,2 %; zdůrazňuje, že zdaleka nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím inflaci jsou ceny energií (40,8 %), následované cenami potravin (11,8 %); konstatuje, že ECB předpovídá celkovou inflaci ve výši 6,3 % v roce 2023, 3,4 % v roce 2024 a 2,3 % v roce 2025, což s sebou nese proinflační rizika zejména v důsledku narušení dodávek energie a potravin; konstatuje, že inflace je v současné době mnohem vyšší než cílová míra inflace ECB ve výši 2 %; konstatuje, že jádrová inflace v současnosti dosahuje 5,2 %; připomíná, že hlavním cílem mandátu ECB je zajišťovat cenovou stabilitu;

14.  připomíná, že přezkum strategie ECB znovu potvrdil střednědobou orientaci inflačního cílování a stanovuje symetrický inflační cíl 2 % ve střednědobém horizontu; vyzývá ECB, aby bylo její inflační cílování v tomto střednědobém horizontu důsledné, a to i v současném krizovém období; vyzývá ECB, aby definovala pojem „střednědobá orientace“;

15.  bere na vědomí nedávná rozhodnutí ECB v oblasti měnové politiky zvýšit sazby v červenci o 50 bazických bodů, v září o 75 bazických bodů, v listopadu o 75 bazických bodů, v prosinci 2022 o 50 bazických bodů a v únoru 2023 o 50 bazických bodů; konstatuje, že současná úroková sazba činí 3,0 %; bere na vědomí prohlášení prezidentky Lagardeové, že ECB má v úmyslu „v průběhu několika příštích schůzí dále zvyšovat úrokové sazby, dokud inflace neklesne na cílovou úroveň“; konstatuje, že nominální úrokové sazby zůstávají pod neutrální sazbou;

16.  konstatuje, že ECB má k dispozici nástroje ke snížení agregátní poptávky za účelem snížení inflace na cílovou úroveň ve střednědobém horizontu; je znepokojen důsledky těchto politických rozhodnutí pro růst a zaměstnanost, které je třeba řešit v rámci posouzení proporcionality; vyzývá ECB, aby vzhledem k vysoké míře nejistoty uvažovala o vyváženější a postupnější korekci politiky; požaduje, aby byla všechna budoucí rozhodnutí o úrokových sazbách důkladněji zdůvodňována;

17.  připomíná, že příčinami nedávného výrazného růstu cen jsou z velké části ruská agrese na Ukrajině a závislost na dovozu fosilních paliv, přičemž celková inflace odráží prudký nárůst cen ropy a zemního plynu; konstatuje, že současná inflace je určována převážně nabídkou; dále konstatuje, že tradiční nástroje měnové politiky mají jen omezený vliv na řešení inflace, která je určována především cenami energií a potravin; bere na vědomí opakované přiznání ECB, že zvýšení úrokových sazeb v krátkodobém horizontu ceny energií nesníží ani nebude mít dopad na inflaci;

18.  je vážně znepokojen rizikem roztříštěnosti vzhledem k rozdílům v míře inflace mezi zeměmi eurozóny, a to v rozmezí od 25,2 % v Estonsku po 6,6 % ve Francii v srpnu 2022; je přesvědčen, že to ohrožuje jednotnost měnové politiky ECB a jejího transmisního mechanismu;

19.  je znepokojen tím, že „zisky v poslední době přispívají k celkové domácí inflaci více než v minulosti“, jak uvedla členka Výkonné rady Isabel Schnabelová(4); vyzývá ECB, aby pravidelně zveřejňovala údaje o podílu zisků na inflaci; konstatuje, že měnová politika není správnou reakcí na tento proinflační faktor – tj. nadměrnou tržní sílu –, který by mohly jiné politiky řešit lépe;

20.  ECB musí vypracovat důvěryhodnou komunikační strategii podpořenou rychlými a konkrétními opatřeními, která by vůči evropským občanům vyslala signál, že inflace se ve střednědobém horizontu sníží; je hluboce znepokojen tím, že inflační očekávání spotřebitelů v příštích 12 měsících dosahuje 5 % a medián očekávání inflace na příští tři roky dosahuje 2,9 %, což v obou případech výrazně převyšuje cílovou úroveň(5); se znepokojením konstatuje, že to nasvědčuje tomu, že dochází ke ztrátě ukotvenosti inflačních očekávání; konstatuje, že jedním z hlavních důvodů zvýšení sazeb ze strany ECB je ovlivňování inflačních očekávání; vyzývá ECB, aby se dále zabývala úlohou inflačních očekávání a tím, jak jsou ovlivňována oznámeními a kroky ECB;

21.  bere na vědomí, že mezi akademickými odborníky nepanuje shoda ohledně dopadu inflačních očekávání na skutečnou inflaci;

22.  je zejména znepokojen tím, že nedávný pokles směnného kurzu eura vůči americkému dolaru se stal jedním z významných faktorů přispívajících k růstu cen energií; podotýká, že tento nedávný pokles eura vůči americkému dolaru proto přispívá k inflaci cen energií, protože energetické deriváty se obchodují v amerických dolarech;

23.  konstatuje, že MMF ve svém Světovém hospodářském výhledu z roku 2022 dospěl k závěru, že rizika mzdové spirály jsou omezená; konstatuje, že odolné trhy práce a některé státy, které do určité míry vyrovnávají ztrátu kupní síly, pravděpodobně přispívají k silnému růstu mezd; vyzývá ECB, aby toto riziko velmi pečlivě sledovala;

24.  je znepokojen tím, že ECB se při stanovování ratingů států s ohledem na zajištění nadále opírá o soukromé ratingové agentury; znovu vyzývá ECB, aby se přestala těmito ratingovými agenturami řídit;

25.  zdůrazňuje, že pro dosažení mandátu ECB v oblasti cenové stability je zásadní rovnoměrná transmise měnové politiky; zdůrazňuje, že nadměrné rozdíly ve výnosech státních dluhopisů činí úvěrové podmínky neslučitelné s jednotnou transmisí měnové politiky; bere na vědomí rozhodnutí ECB ze dne 15. června 2022 uplatnit flexibilitu při reinvestování odkupů, které jsou splatné v rámci nouzového pandemického programu nákupu aktiv; bere na vědomí zavedení nástroje na ochranu transmise určeného k podpoře účinné transmise měnové politiky v eurozóně;

26.  konstatuje, že kombinace levných cílených dlouhodobějších refinančních operací a vyšších úrokových sazeb vytvořila riziko, že evropské banky dosáhnou miliardových zisků navíc; vítá rozhodnutí, které ECB přijala na svém říjnovém zasedání, jehož účelem je zabránit této cenové arbitráži;

27.  vyslovuje obavy z nedostatečné koordinace měnové politiky mezi hlavními centrálními bankami ve světě; dále se obává, že cyklus současného zvyšování sazeb po celém světě povede k nebývalému zpřísnění podmínek měnové politiky; vyzývá ECB, aby zahájila mezinárodní dialog s ostatními centrálními bankami;

Vedlejší cíle

28.  připomíná, že během měnového dialogu v listopadu 2021 prezidentka ECB uvedla, že „ mezi naše sekundární cíle pochopitelně patří ekonomický rozvoj, respekt k životnímu prostředí a boj proti změně klimatu a tak podobně. Tyto cíle je samozřejmě třeba brát v úvahu, zejména pokud tyto sekundární cíle velmi jasně vyhlásí i ostatní orgány, a zejména Evropský parlament“; navrhuje využít tohoto usnesení k tomu, aby ECB sloužilo jako podnět k těmto sekundárním cílům(6);

29.  připomíná, že SFEU vyžaduje, aby ECB podporovala obecné hospodářské politiky Unie, jak je stanoveno v článku 3 SEU, aniž by byl dotčen cíl cenové stability; zdůrazňuje, že cíle ECB podléhají jednoznačné hierarchii;

30.  konstatuje, že měnové politiky ECB zaměřené na plnění jejího primárního mandátu podléhají hodnocení proporcionality; bere na vědomí, že hodnocení proporcionality zohledňuje dopad měnověpolitických opatření na širší ekonomiku a hospodářské politiky, kterým se věnuje tento oddíl; zdůrazňuje, že v případech, kdy ECB stojí před volbou mezi různými soubory politik, které přispívají k cenové stabilitě stejnou měrou, zvolí ty, které nejlépe podporují obecné hospodářské politiky EU(7);

31.  vyzývá ECB, aby ve své výroční zprávě věnovala zvláštní kapitolu vysvětlení, jakým způsobem vykládá a plní své vedlejší cíle, a aby představila účinky své měnové politiky na obecné hospodářské politiky EU;

32.  za klíčové hospodářské cíle považuje vysokou úroveň sociálně, ekologicky a ekonomicky udržitelného růstu a vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství zaměřené na plnou zaměstnanost; připomíná význam evropského pilíře sociálních práv; zdůrazňuje, že těchto cílů lze nejlépe dosáhnout, pokud volný trh funguje ve stabilním makroekonomickém prostředí založeném na předvídatelných úrovních cen;

33.  poukazuje na klíčovou úlohu malých a středních podniků pro hospodářství EU a hospodářskou a sociální konvergenci a zaměstnanost při provádění souběžné (digitální a klimatické) transformace;

34.  navrhuje, aby ECB v rámci posouzení proporcionality dbala na to, aby náklady na její měnové operace neúměrně nedopadaly na nižší příjmové vrstvy a nejzranitelnější skupiny, a aby posuzovala dopad svých měnových operací na tyto skupiny, přičemž by měla mít na paměti, že majetková a příjmová nerovnost má nepříznivý vliv na účinnost transmise měnové politiky(8);

35.  vyzývá ECB jako nezávislý orgán, aby se při výkonu svého mandátu zdržela politicky motivovaných rozhodnutí;

Opatření proti změně klimatu

36.  konstatuje, že cenová stabilita a stabilní makroekonomické prostředí jsou nezbytnými podmínkami pro podporu zelených investic a pomohly by mimo jiné vytvořit vhodné podmínky pro provádění Pařížské dohody; vyzývá ECB, aby posoudila, do jaké míry změna klimatu ovlivňuje její schopnost udržovat cenovou stabilitu;

37.  připomíná, že ECB je jakožto jeden z unijních orgánů vázána závazky EU v rámci Pařížské dohody;

38.  bere na vědomí rozhodnutí Rady guvernérů podniknout další kroky k začlenění aspektů změny klimatu do rámce měnové politiky Eurosystému;

39.  konstatuje, že koncept tržní neutrality souvisí se zásadou „otevřeného tržního hospodářství s volnou soutěží“; respektuje nezávislost ECB, současně ji však vybízí, aby řešila selhání trhu a zajistila účinné rozdělování zdrojů v dlouhodobém horizontu a zároveň zůstala co nejvíce apolitická a respektovala zásadu neutrality trhu; konstatuje, že ECB se už v několika případech od tržní neutrality odchýlila; zdůrazňuje, že tato rozhodnutí nesmí být přijímána na úkor dosažení hlavního cíle ECB;

40.  bere na vědomí oznámení ECB o dekarbonizaci svého portfolia podnikových dluhopisů prostřednictvím postupné změny jeho struktury; zdůrazňuje, že programy nákupu aktiv ECB představují nekonvenční měnovou politiku, která by se měla uplatňovat pouze za mimořádných ekonomických okolností; kromě toho zdůrazňuje, že tato držba je vedlejším produktem předchozího boje proti nízké inflaci a že investování není cílem měnové politiky;

41.  dále bere na vědomí oznámení o ekologizaci rámce zajištění ECB, která pomůže snížit finanční riziko v rozvaze ECB;

42.  vítá oznámení ECB o dalším zdokonalení nástrojů a schopností Eurosystému v oblasti hodnocení rizik tak, aby lépe zahrnovaly rizika související s klimatem a životním prostředím, například prostřednictvím interních systémů hodnocení úvěrů; vítá zejména spolupráci ECB s ratingovými agenturami za účelem zvýšení transparentnosti, pokud jde o způsob, jakým zahrnují rizika plynoucí ze změny klimatu do svých ratingů, a jejich ambice v oblasti požadavků na zveřejňování informací o rizicích plynoucích ze změny klimatu;

43.  vítá nový akční plán ECB a její podrobný plán opatření souvisejících se změnou klimatu, jejichž cílem je lépe začlenit otázky změny klimatu do politického rámce a modelů ECB;

44.  vítá zátěžový test ECB zaměřený na rizika plynoucí ze změny klimatu, který byl vypracován za účelem posouzení odolnosti bank a podniků vůči transformaci spjaté s klimatem; podotýká, že z výsledků zveřejněných 8. července 2022 vyplývá, že většina bank nemá zavedeny spolehlivé rámce pro zátěžové testování zaměřené na rizika plynoucí ze změny klimatu a chybí jim příslušné údaje; vyzývá ECB, aby poskytla praktické pokyny a omezila byrokracii; upozorňuje, že bankovní dohled by měl být založen na riziku a neměl by se řídit druhotnými hledisky; vyzývá banky, aby zvýšily své úsilí o měření a řízení rizik plynoucích ze změny klimatu;

45.  poukazuje na to, že ECB dosáhla v letech 2020 až 2021 snížení emisí uhlíku o 10,7 %;

Transparentnost, odpovědnost, genderová rovnost a další aspekty

46.  zdůrazňuje, že je třeba dále posílit opatření ECB v oblasti odpovědnosti a transparentnosti; konstatuje, že ECB sice rozšířila svůj soubor nástrojů a cílů nad rámec cenové stability, vývoj postupů v oblasti odpovědnosti byl však jen částečný; očekává písemné zakotvení stávajících postupů v oblasti odpovědnosti mezi ECB a Evropským parlamentem; znovu vyzývá ECB, aby posílila svou odpovědnost vůči Evropskému parlamentu;

47.  vítá obsažnou a podrobnou zpětnou vazbu, kterou ECB poskytla v souvislosti s usnesením Parlamentu o výroční zprávě ECB za rok 2020; vyzývá ECB, aby ve svém odpovědném přístupu pokračovala a aby své písemné reakce na usnesení Parlamentu o výroční zprávě ECB, každoročně zveřejňovala i nadále;

48.  vyzývá ECB, aby lépe informovala o postojích, které zaujímá v Basilejském výboru pro bankovní dohled, a to i písemně;

49.  vítá novou komunikační politiku ECB, která zahrnuje přístupnější způsoby vysvětlování a prezentace politických rozhodnutí ECB občanům a zúčastněným stranám;

50.  vítá pozornost, kterou ECB věnuje rizikům kybernetických útoků; vybízí ECB, aby v tomto úsilí nepolevovala, zejména s ohledem na geopolitický rámec;

51.  vyzývá ECB, aby intenzivněji monitorovala vývoj kryptoměn a souvisejících rizik, pokud jde o kybernetickou bezpečnost, praní peněz, financování terorismu a další trestnou činnost spojenou s anonymitou, kterou kryptoaktiva poskytují; v této souvislosti bere na vědomí vstup v platnost nařízení o trzích s kryptoaktivy;

52.  vyjadřuje politování nad tím, že mezi členy Výkonné rady a Rady guvernérů ECB jsou pouze dvě ženy; připomíná, že návrhy kandidátů do Výkonné rady by měly být genderově vyvážené a že Parlamentu by měly být předkládány užší seznamy; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že členské státy v poslední době namísto toho, aby předkládaly užší seznamy kandidátů, navrhují stejný počet kandidátů, jako je počet volných míst; připomíná, že Parlament se v souladu se svým usnesením o genderové vyváženosti při jmenování kandidátů v oblasti hospodářských a měnových záležitostí EU už dříve zavázal, že se nebude zabývat seznamy kandidátů, které nedodržují zásadu genderové vyváženosti; vyzývá členské státy eurozóny, aby dostály svému závazku a do svých postupů jmenování plně začlenily zásadu genderové rovnosti s cílem zajistit rovné příležitosti pro všechna pohlaví při obsazování pozic guvernérů národních centrálních bank;

53.  vyjadřuje politování nad tím, že genderová nerovnováha přetrvává i v organizační struktuře ECB, zejména pokud jde o podíl žen ve vyšších řídících funkcích; konstatuje, že poslední dostupné statistiky v této oblasti pocházejí z roku 2019 a z nich vyplývá, že podíl žen na všech vedoucích pozicích v ECB vzrostl na 30,3 % a na vyšších vedoucích pozicích na 30,8 %; vítá novou strategii ECB na zlepšení genderové vyváženosti, včetně cíle zvýšit podíl žen na 40 % až 51 % do roku 2026; vyzývá ECB, aby v rámci své výroční zprávy informovala o pokroku v této oblasti;

54.  Podporuje cíl ECB zvýšit zastoupení žen tím, že je bude motivovat v profesním postupu v této oblasti; vítá proto iniciativy, jako je stipendium ECB na podporu žen v ekonomice (Women in Economics Scholarship);

55.  bere na vědomí pravidla pro zaměstnance ECB týkající se možného střetu zájmů a vybízí k jejich ambicióznímu uplatňování; dále bere na vědomí probíhající přezkum etického rámce ECB; upozorňuje na rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv ze dne 26. října 2022, kterým se v této souvislosti vydávají doporučení, zejména ohledně tzv. „efektu otáčivých dveří“ v ECB, a to v návaznosti na nedávný případ přechodu jednoho z hlavních ekonomů do jedné americké investiční banky(9); vyzývá ECB, aby rozšířila čekací lhůtu po skončení funkce pro vyšší platové třídy rovněž na zaměstnance v nižších platových třídách;

56.  vyzývá ECB, aby vypracovala strategii pro jednání s lobbisty a zvýšila transparentnost kontaktů na úrovni zaměstnanců mimo Radu guvernérů;

57.  vítá skutečnost, že v roce 2021 klesl počet padělaných eurobankovek na nejnižší úroveň od roku 2003 (12 kusů na milion); vyzývá ECB, aby v zájmu dosahování tohoto cíle posílila boj proti padělání a spolupráci s Europolem, Interpolem a Komisí; vybízí ECB, aby vytvořila systém pro kvalitnější monitorování velkých transakcí za účelem boje proti praní peněz, daňovým únikům a financování terorismu a organizované trestné činnosti, aniž by tím byly dotčeny výsady členských států;

58.  vítá pokrok ECB v projektu digitálního eura i dialog s Parlamentem v této oblasti; se zájmem očekává ukončení 24měsíční fáze zkoumání projektu digitálního eura a rozhodnutí Rady guvernérů o zahájení procesu jeho zavedení, jakmile společní normotvůrci na základě připravovaného návrhu Komise vytvoří příslušný právní základ;

59.  zdůrazňuje očekávané přínosy, jako jsou úspory z důvodu vyšší efektivity a větší finanční začlenění; souhlasí s ECB, že digitální euro by muselo splňovat řadu minimálních požadavků včetně robustnosti, bezpečnosti, účinnosti a ochrany soukromí; zdůrazňuje, že digitální euro by mohlo být doplňkem hotovosti jako prostředku pro placení, nesmí ji však nahrazovat;

60.  vyzývá ECB, aby při navrhování digitálního eura náležitě zvážila rizika pro bankovní sektor a celkové poskytování úvěrů reálné ekonomice;

61.  vyjadřuje hluboké politování nad rozhodnutím ECB zapojit společnost Amazon do testování prototypů rozhraní pro digitální euro; zdůrazňuje, že se jedná o společnost, která je v této oblasti potenciálním konkurentem, a proto by se neměla na takovém úkolu podílet, zejména proto, že za něj nedostává žádnou finanční odměnu; dále zdůrazňuje, že svěření digitální infrastruktury eura americké technologické společnosti oslabuje strategickou autonomii EU;

62.  vyzývá k dalšímu zdokonalení interního rámce ECB pro whistleblowing, tak aby byl v souladu se směrnicí EU o ochraně osob, které oznámí porušení práva Unie(10);

63.  navrhuje zřízení nezávislého hodnotícího úřadu po vzoru MMF, který by mohl provádět hodnocení politik ECB a posuzovat dopady různých možností politiky, aniž by byla narušena nezávislost ECB;

o
o   o

64.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 23, 21.1.2021, s. 105. (2) Úř. věst. C 479, 16.12.2022, s. 75. (3) Úvodní vystoupení při zahájení měnového dialogu dne 26. září 2022: https://www.ecb.europa.eu/press/key/date/2022/html/ecb.sp220926_1~0bd6fcc86c.en.html. (4) Projev Isabely Schnabelové na téma globalizace inflace https://www.ecb.europa.eu/press/key/date/2022/html/ecb.sp220511_1~e9ba02e127.en.html. (5) https://www.ecb.europa.eu/press/pr/date/2023/html/ecb.pr230112~6cfbeda491.en.html. (6) Strana 15 přepisu měnového dialogu z listopadu 2021: https://www.ecb.europa.eu/press/key/date/2021/html/ecb.sp211115_annex_1~d1ef2075bb.en.pdf. (7) https://www.ecb.europa.eu/press/key/date/2022/html/ecb.sp220324~61c5afb6b9.en.html. (8) https://www.bis.org/publ/othp50.htm. (9) https://www.ombudsman.europa.eu/en/decision/en/162341. (10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).