Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. listopadu 2022 nazvané „Zajištění dostupnosti a cenové dostupnosti hnojiv“ (COM(2022)0590),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2022 o potřebě naléhavého akčního plánu EU s cílem zajistit potravinové zabezpečení v EU i mimo ni s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2021 o strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2021 o novém akčním plánu pro oběhové hospodářství(3),

–  s ohledem na sdělení Komise o dočasném krizovém rámci pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině(4),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. března 2022 o zajištění potravinového zabezpečení a posílení odolnosti potravinových systémů (COM(2022)0133),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. července 2022 nazvané „Bezpečná zima díky úsporám plynu“ (COM(2022)0360),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ (COM(2020)0381),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013(5),

–  s ohledem na nařízení (EU) 2022/1854 ze dne 6. října 2022 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009 ze dne 5. června 2019, kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU na trh a kterým se mění nařízení (ES) č. 1069/2009 a (ES) č. 1107/2009 a zrušuje nařízení (ES) č. 2003/2003(7),

–  s ohledem na směrnici Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů(8) (dále jen „směrnice o dusičnanech“),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 4. ledna 2023 nazvaný „Hybné síly potravinového zabezpečení“ (SWD(2023)0004),

–  s ohledem na publikaci Společného výzkumného střediska nazvanou „Technické návrhy pro bezpečné používání zpracovaného hnoje nad prahovou hodnotou stanovenou směrnicí o dusičnanech (91/676/EHS) pro nitrátově zranitelné oblasti“(9),

–  s ohledem na otázku předloženou Komisi týkající se sdělení Komise o zajištění dostupnosti a cenové dostupnosti hnojiv (O-000001/2023 – B9‑0010/2023),

–  s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova,

A.  vzhledem k tomu, že hnojiva a hospodaření s živinami mají zásadní význam pro zajištění dostatečné a kvalitní produkce potravin a hrají klíčovou roli ve vztahu k celosvětovému potravinovému zabezpečení; vzhledem k tomu, že dnešní nedostatek hnojiv může ovlivnit budoucí úrodu;

B.  vzhledem k tomu, že výroba minerálních hnojiv a náklady na ně do značné míry závisí na dostupnosti a cenové dostupnosti zemního plynu a současně se podílí až 2,1 % na celosvětových emisích skleníkových plynů(10); vzhledem k tomu, že výroba složek hnojiv, jako je dusík a amoniak, vyžaduje obrovské množství zemního plynu; vzhledem k tomu, že plyn představuje přibližně 80 % nákladů na výrobu hnojiv;

C.  vzhledem k tomu, že v EU byly překročeny meze planety pro biogeochemické toky pro koloběh dusíku (3,3krát) a fosforu (2krát)(11);

D.  vzhledem k tomu, že celosvětová krize v oblasti minerálních hnojiv a energií zapříčiněná nezákonnou invazí Ruské federace na Ukrajinu dne 24. února 2022 ohrožuje celosvětové potravinové zabezpečení a zvyšuje ceny potravin, což může mít značný dopad na nejzranitelnější skupiny obyvatel na celém světě, které jsou silně závislé na přístupu k cenově dostupným a výživným potravinám;

E.  vzhledem k tomu, že v minulosti velký podíl zemního plynu používaného k výrobě hnojiv v EU pocházel z Ruské federace; vzhledem k tomu, že Ruská federace je hlavním světovým dodavatelem hnojiv a jejich hlavních složek; vzhledem k tomu, že Rusko zneužívá své dominantní postavení v oblasti dodávek plynu a hnojiv jako politické zbraně; vzhledem k tomu, že pokračující vysoká míra používání minerálních hnojiv může přiživovat ruské válečné úsilí a podpořit další autokratické režimy;

F.  vzhledem k tomu, že inflace má velký dopad na evropské zemědělství, zejména proto, že vážně zatěžuje současný rozpočet společné zemědělské politiky (SZP);

G.  vzhledem k tomu, že velký počet evropských výrobců minerálních hnojiv omezil své provozy nebo zcela zastavil výrobu, a to zejména v důsledku růstu nákladů na zemní plyn, ale také kvůli zdanění a konkurenci z méně byrokratických zemí, což vedlo k nedostatkům, zvýšení cen hnojiv a nižším výnosům v důsledku toho, že zemědělci nemají přístup k hnojivům, která potřebují ke splnění svých požadavků na výrobu, a v konečném důsledku k dopadu na dostupnost a cenovou dostupnost potravin;

H.  vzhledem k tomu, že největší světoví výrobci hnojiv dosahují rekordních zisků(12);

I.  vzhledem k tomu, že zemědělci nyní stojí před otázkou, nakolik mohou riskovat při rozhodování o osevu a produkci, nebo dokonce před rozhodnutím úplně zastavit zemědělskou činnost, neboť ceny hnojiv jsou velmi nestabilní a v posledních dvou letech vzrostly na úroveň, jaká v Evropě dosud nebyla zaznamenána, což má dopad na výši příjmů zemědělců, a dokonce i na hospodaření zemědělských podniků; vzhledem k tomu, že dostupnost surovin pro výrobu hnojiv není zaručena, což může způsobit nedostatky pro zemědělské podniky během vegetačního období;

J.  vzhledem k tomu, že zvýšení nákladů na zemědělské vstupy bylo v posledních dvou letech hlavním faktorem vysokých cen potravinových komodit; vzhledem k tomu, že v současnosti očekávané budoucí ceny obilovin pro sklizeň v roce 2023 možná neodrážejí aktuální vstupní náklady a v důsledku toho mohou být výnosy nižší než výrobní náklady; vzhledem k tomu, že v některých členských státech, zejména v těch, které se nacházejí v blízkosti války na Ukrajině, prodejní cena již nepokrývá výrobní náklady; vzhledem k tomu, že vlivem investic do hnojiv v době, kdy jejich ceny zůstávají vysoké, čelí zemědělci riziku v důsledku možnosti, že ceny hnojiv v krátkodobém horizontu výrazně klesnou;

K.  vzhledem k tomu, že kvůli zvýšeným požadavkům na likviditu a kvůli volatilitě trhu s hnojivy není mnoho malých obchodníků schopno riskovat vstup na trh, což snižuje konkurenceschopnost; vzhledem k tomu, že Komise by měla přijmout opatření ke zmírnění tohoto rizika, aby umožnila větší hospodářskou soutěž;

L.  vzhledem k tomu, že ve strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy je stanoven cíl snížit ztráty živin alespoň o 50 % a zároveň zajistit, aby nedošlo ke zhoršení úrodnosti půdy; vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 20. října 2021 o této strategii tento cíl uvítal a rovněž trval na tom, že je třeba zajistit, aby nedocházelo ke zhoršení úrodnosti půdy; vzhledem k tomu, že při dosažení tohoto cíle se sníží používání hnojiv do roku 2030 nejméně o 20 %;

M.  vzhledem k tomu, že současná krize v dostupnosti minerálních hnojiv zdůrazňuje zásadní roli, kterou v rovnováze evropského zemědělství hrají hospodářská zvířata, pokud jde o zachování rostlinné výroby, jelikož nahrazují a doplňují minerální hnojiva; vzhledem k tomu, že i nadále existuje mnoho zdrojů organických živin, které se v současné době nevyužívají v plné míře, jako je například statkový hnůj, digestát, hmyzí trus a kaly z čistíren odpadních vod; vzhledem k tomu, že zpracování organických živin na organická hnojiva může hrát důležitou roli při dosahování cílů strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a cílů Unie v oblasti klimatu;

N.  vzhledem k tomu, že podle kombinovaného ukazatele sucha (CDI) zahrnujícího prvních 10 dnů srpna 2022 platily na 47 % území Evropy podmínky pro zveřejnění výstrahy před silným suchem a na 17 % území platil stav pohotovosti; vzhledem k tomu, že v regionech postižených suchem na jaře 2022 se podmínky zhoršily nejvíce(13);

O.  vzhledem k tomu, že používání zpětného získávání dusíku ze statkových hnojiv (RENURE) jako součásti systémů hospodaření se statkovými hnojivy umožňuje pokrok směrem k oběhovému hospodářství a účinnějšímu využívání zdrojů v potravinovém systému EU;

P.  vzhledem k tomu, že Společné výzkumné středisko vypracovalo kritéria pro bezpečné používání zpracovaného hnoje nad prahovou hodnotu pro zóny ohrožené dusičnany stanovenou směrnicí o dusičnanech;

1.  zdůrazňuje zvýšení cen dusíkatých hnojiv o 149 % oznámené v září 2022 a vítá sdělení Komise o hnojivech a její ambice zajistit dostupnost a cenovou dostupnost hnojiv s přiměřenými cenami s cílem zajistit odolnost zemědělského odvětví EU;

2.  zdůrazňuje, že dostupnost všech druhů hnojiv a jejich výroba jsou zásadní pro zásobování občanů EU potravinami a pro celosvětové potravinové zabezpečení, jakož i pro zajištění úrodnosti půdy a zabránění jejímu vyčerpání; upozorňuje, že výroba hnojiv je rovněž nezbytná pro výrobu AdBlue pro odvětví dopravy a CO2 pro potravinářský průmysl; je znepokojen nebývalým nárůstem cen dusíkatých hnojiv, k němuž přispěly i vysoké ceny zemního plynu a narušený přístup k jeho dodávkám, a zdůrazňuje, že to může mít významný dopad na náklady zemědělské výroby a konkurenceschopnost zemědělského odvětví EU;

3.  zdůrazňuje, že omezená dostupnost hnojiv v roce 2022 vedla k vyčerpání zásob zbytkových hnojiv v půdě, což by mohlo mít významný dopad na evropskou produkci potravin v roce 2023;

4.  domnívá se, že opatření navržená Komisí v jejím sdělení jsou dobrým začátkem, zejména jako okamžitá reakce na krizi v oblasti hnojiv, ale stále zdaleka nepostačují k řešení narušení trhu s hnojivy a zajištění dlouhodobé strategické autonomie, pokud jde o hnojiva; vyzývá Komisi, aby vypracovala dlouhodobou strategii EU pro hnojiva a do června 2023 předložila dlouhodobou strategii EU pro udržitelné půdní živiny; vyzývá k urychlenému přijetí komplexních opatření s cílem vyhnout se novým závislostem na dovezených hnojivech nebo na dovozech energií a energonositelů a k zajištění celosvětového potravinového zabezpečení podporou udržitelné produkce potravin, která respektuje životní prostředí a je přizpůsobena změně klimatu a současně zohlední regionální, evropskou a celosvětovou hospodářskou a sociální situaci;

5.  zdůrazňuje, že je třeba najít dlouhodobá řešení na úrovni EU, zejména s cílem zabránit jakémukoli hospodářskému narušení mezi zemědělskými odvětvími členských států;

6.  připomíná, že i krátkodobá nedostupnost nebo cenová nedostupnost hnojiv může ohrozit včasné pěstování plodin, což bude mít negativní dopad na příjmy zemědělců; dále připomíná, že to může přispět k nedostatečnému zajištění potravin;

7.  zdůrazňuje dopad zvýšení vstupních nákladů na zemědělství EU a zdůrazňuje, že zemědělci z jiných regionů, jako je Rusko a Jižní Amerika, mají přístup ke hnojivům za výrazně nižší náklady, což oslabuje konkurenceschopnost zemědělců v EU;

Krátkodobá opatření

8.  vyzývá členské státy a Komisi, aby zvážily využití zemědělské rezervy na rozpočtový rok 2023 k poskytnutí okamžité pomoci zemědělcům v souvislosti s exponenciálně rostoucími náklady na hnojiva a následným zvýšením výrobních nákladů;

9.  zdůrazňuje, že využívání krizové rezervy není dostatečnou finanční reakcí na řešení těchto výzev a že k řešení současné krize je zapotřebí důraznější reakce; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily podporu zemědělcům, dokud se trh nestabilizuje a nebudou k dispozici alternativy k minerálním hnojivům; konstatuje, že postupné snižování rozpočtu SZP spolu s inflačními tlaky dále snižuje životaschopnost zemědělců v EU;

10.  vyzývá členské státy, aby v této souvislosti ve svých vnitrostátních plánech pro stav nouze upřednostnily trvalý a nepřerušovaný přístup k zemnímu plynu a elektřině za dostupné ceny pro výrobu hnojiv a souvisejícího AdBlue a CO2 v zájmu zajištění dlouhodobého potravinového zabezpečení, konkurenceschopnosti na globálním trhu a fungování dopravního odvětví;

11.  obává se, že podpora zemědělců a výrobců hnojiv prostřednictvím dočasného krizového rámce pro státní podporu může představovat riziko opětovné nacionalizace, roztříštěnosti a soupeření mezi různými trhy a mezi jednotlivými zemědělci; zdůrazňuje, že je třeba upřednostňovat společná opatření, a podtrhuje potřebu rovných podmínek a spravedlivé distribuce dodávek po celé Unii;

12.  v této souvislosti připomíná, že přezkum víceletého finančního rámce v polovině období umožní posílit rozpočet SZP a zohlednit závažný dopad inflace na vstupní náklady a příjmy zemědělských podniků; vybízí EU, aby hledala alternativní zdroje financování mimo SZP, vypracovala příslušná opatření k zajištění dostupnosti jako takové a cenové dostupnosti hnojiv v EU a zmírnila hospodářský dopad nedostatku hnojiv;

13.  připomíná členským státům možnost vypracovat v rámci svých strategických plánů SZP ekoschémata na podporu organického hnojení nebo většího rozvoje optimální úrovně pH půdy, které by vyžadovaly využívat méně hnojiv a přinesly by maximální využití omezených zásob, nebo odvětvové intervence v ostatních odvětvích, které mohou kromě jiného zahrnovat opatření na podporu rozvoje alternativ k minerálnímu hnojení, na podporu společných a kooperativních přístupů ke scénářům nedostatku a na uplatňování inovací a technologií s cílem omezit používání hnojiv;

14.  uznává a v různé míře podporuje úlohu zemědělsko-potravinářských družstev vzhledem k jejich logistické, organizační a ekonomické schopnosti podporovat místní projekty výroby hnojiv, a to jak odpadu z chovu hospodářských zvířat, tak alternativ k hnojivům z fosilních paliv;

15.  vyzývá Komisi, aby podporovala členské státy při hledání řešení pro účinné využívání strategických plánů SZP k tomu, aby pomohla řešit situaci v oblasti hnojiv; vyzývá členské státy, aby v nezbytných případech zrevidovaly své vnitrostátní strategické plány SZP s cílem odstranit mezery a zároveň optimalizovat a snížit používání hnojiv a ztráty živin, pobízet k nahrazování a doplňování minerálních hnojiv živinami organického původu a urychlit vhodná opatření v oblasti hnojiv s cílem zabezpečit úrodnost půdy a optimální výnosy a současně zabránit úniku uhlíku v regionech, které mají méně přísné normy v oblasti produkce; zdůrazňuje, že tyto revize by měly být prováděny včas s podmínkou, že se nesníží množství a kvalita produkce, a neměly by být považovány za změnu jejich národních strategických plánů SZP, která je povolena pouze jednou ročně; zdůrazňuje jasné přínosy, které může v této souvislosti přinést střídání plodin s luštěninami jako opatření pro hnojení, a to vzhledem k jejich schopnosti vázání dusičnanů, a tím se sníží množství používaných hnojiv; vyzývá Komisi, aby zajistila, že všechny členské státy nabízí svým zemědělcům možnost využívat meziplodiny v rámci dobrého zemědělského a environmentálního stavu v SZP;

16.  vybízí členské státy, aby plně využily potenciál nedávno přijatého nařízení (EU) 2019/1009, které reviduje pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU na trh a umožňuje otevření jednotného trhu EU pro organická hnojiva a hnojiva na bázi biologického odpadu tím, že jim poskytne přístup k označení CE;

17.  vyzývá Komisi, aby aktualizovala definici statkových hnojiv v právních předpisech Unie a jasně rozlišovala mezi zpracovanými a nezpracovanými statkovými hnojivy s cílem řádně je regulovat s ohledem na jejich rozdílné složení a rizika, pokud jde o znečištění;

18.  vyzývá Komisi, aby shromáždila vědecké důkazy o účincích fermentovaného hnoje a dalších zpracovaných organických živin z hlediska přínosů pro klima a rizika znečištění vody; vyzývá Komisi, aby využila přínosů pro životní prostředí plynoucích z používání fermentovaných statkových hnojiv a dalších zpracovaných organických živin, bude-li to vědecky prokázáno, a to tím, že bude podporovat jejich používání a případně upraví příslušné právní předpisy;

19.  vyjadřuje politování nad tím, že sdělení nemá za cíl usnadnit používání organických alternativ chemických hnojiv, jako je „RENURE“, digestát z biologického odpadu získávaný anaerobní digescí statkových hnojiv a jakákoli jiný účinný a ověřený nástroj, který lze použít jak v zemědělství, tak v živočišné výrobě, a vyzývá k tomu, aby za tímto účelem byla pozměněna příloha III směrnice o dusičnanech a zároveň byly nadále dodržovány zásady účinnosti a bezpečnosti; s ohledem na současnou krizi vyzývá k tomu, aby byla mezitím uplatňována dočasná výjimka, neboť produkty RENURE a digestát mají potenciál nahradit chemická hnojiva, aniž by to vedlo k dalším emisím, ztrátám dusíku nebo produkci statkových hnojiv; vyzývá proto Komisi, aby bez dalšího odkladu a nejpozději ve svém nadcházejícím integrovaném akčním plánu pro hospodaření s živinami (INMAP) navrhla legislativní opatření pro provádění legálních a bezpečných kritérií vypracovaných Společným výzkumným střediskem s cílem umožnit bezpečné využívání RENURE nad prahové hodnoty stanovené pro oblasti ohrožené dusičnany ve směrnici o dusičnanech;

20.  konstatuje, že používání hmyzího trusu jako hnojiva může hrát důležitou úlohu při plnění požadavků na živiny v půdě; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby motivovala k využívání hmyzího trusu tím, že co nejdříve odstraní zbytečnou legislativní a administrativní zátěž;

21.  zdůrazňuje, že jakékoli zpoždění při uznávání opětovného použití živin ze zpracovaného hnoje za stejných podmínek jako chemická hnojiva by prodloužilo nerovné podmínky pro hnojivé výrobky s rovnocennými vlastnostmi;

22.  vyzývá Komisi a Radu, aby rozšířily dočasné pozastavení dovozních cel na všechna minerální hnojiva, s výjimkou hnojiv ruského nebo běloruského původu, aby se zvýšila dostupnost hnojiv pro zemědělce, a což bude mít stabilizační účinek na ceny, a aby se evropský trh stal dynamičtějším díky zlepšení logistiky a snížení administrativní zátěže; zdůrazňuje, že EU by neměla nahradit jednu závislost druhou, tentokrát na dovážených hnojivech, ani by neměla ohrozit přechod na nízkouhlíkovou výrobu hnojiv v Evropě, což by vedlo k výraznému nárůstu emisí CO2 na celém světě a bránilo plnění cílů Pařížské dohody v oblasti klimatu;

23.  vyzývá k vytvoření podpůrného mechanismu pro obchodníky s cílem řídit riziko nákupu volně ložených hnojiv; konstatuje, že je třeba zajistit, aby obchodníci mohli vstupovat na trh se sníženým rizikem prostřednictvím systému forwardových nákupů, který je ochrání před vznikem neudržitelné míry zadlužení;

24.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise nepředložila posouzení dopadů týkající se důsledků snížení ztrát živin do roku 2030 alespoň o 50 %, a vyzývá k okamžitému přijetí opatření k nápravě;

25.  vyzývá Komisi, aby posoudila možnost stanovit pravidla pro zavedení mechanismu společného nákupu hnojiv na úrovni EU;

26.  vyzývá Komisi a Radu, aby zlepšily fungování evropského trhu s hnojivy tím, že omezí jeho logistická úzká místa a zajistí rovnováhu, zejména pokud jde o dovoz, snížení administrativní zátěže při dovozu hnojiv a obchodu a usnadnění nákupů a skladování mimo sezonu ze strany distributorů a zemědělců;

27.  uznává zvýšenou potřebu likvidity obchodníků a nutnost zpřístupnit financování prostřednictvím Evropské centrální banky s cílem usnadnit půjčky a forwardový nákup hnojiv;

28.  vyzývá Komisi, aby vytvořila strategická spojenectví se spolehlivými partnery s cílem usnadnit získávání hnojiv ve střednědobém horizontu;

29.  zdůrazňuje, že manipulace s trhem má dopad na dodávky hnojiv a může ovlivnit smluvní nákup obilí a krmiv v předstihu, a tudíž vede k dalšímu růstu cen potravin pro spotřebitele;

Střednědobá až dlouhodobá opatření

30.  bere na vědomí skutečnost, že vstupní suroviny pro minerální hnojiva, zemní plyn, fosfor a draslík pocházejí z velké části ze zemí mimo EU, často z autokratických režimů, a soběstačnost, pokud jde o minerální hnojiva, není v krátkodobém ani dlouhodobém horizontu reálná; vyzývá proto k většímu zaměření na střednědobá a dlouhodobá opatření, včetně investic a nových obchodních modelů, která sníží nebo odstraní potenciálně škodlivé závislosti na dovozu a zejména zabrání vytváření nových takových závislostí, zvýší strategickou autonomii EU v oblasti hnojiv, zejména prostřednictvím dekarbonizace a zavedení obnovitelných zdrojů energie používaných k výrobě ekologických hnojiv, poskytnutí lepšího přístupu k organickým hnojivům a živinám z recyklovaných odpadů a zvýšení oběhového charakteru zemědělství, čímž se posílí odolnost zemědělského odvětví EU;

31.  konstatuje, že nový mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) má významný cíl zabránit úniku uhlíku, který by měl být kombinován s dalšími cíli EU, jako je zajišťování potravin;

32.  vyzývá k okamžitým opatřením, včetně zajištění řádných předpisů a financování, s cílem umožnit stávajícímu odvětví výroby hnojiv v EU účinně a naléhavě dekarbonizovat výrobní procesy, a ukončit tak závislost na zemním plynu a zároveň dodávat zemědělcům v EU obnovitelná a nízkouhlíková hnojiva bez fosilních surovin;

33.  konstatuje, že ruský plyn používaný při výrobě hnojiv přispívá k financování války na Ukrajině; žádá proto, aby byly co nejdříve přiděleny dostatečné zdroje na ukončení závislosti na tomto plynu;

34.  zdůrazňuje, že je třeba urychlit proces dekarbonizace a zvyšování udržitelnosti a odolnosti odvětví dusíkatých hnojiv prostřednictvím využívání nízkouhlíkových a obnovitelných energií a recyklovaných živin bez fosilních surovin k výrobě hnojiv, včetně dusíku z kompostování hnoje, s cílem snížit závislost na zemním plynu; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby předložila nové návrhy na podporu zavádění malých a středních zařízení na výrobu bioplynu za účelem výroby hnojiv a energie v celé Evropě a se strategickým regionálním zaměřením s cílem podpořit zemědělce při vytváření udržitelného hodnotového řetězce EU, který sníží závislost EU na třetích zemích; konstatuje, že nárůst počtu provozoven pro anaerobní vyhnívání kalů v zemědělství, jejichž hlavním strategickým účelem je výroba biomethanu a digestátu, by neměl probíhat výlučně na úkor financování SZP;

35.  vyzývá Komisi, aby navrhla střednědobá a dlouhodobá politická opatření, která umožní používání produktů RENURE, a to tím, že je klasifikuje jako náhražku chemických hnojiv na základě vědeckých kritérií jako příležitost pro zemědělce snížit svou závislost na chemických hnojivech a zvýšit oběhovost v zemědělských podnicích prostřednictvím zhodnocení reziduí, jako je hnůj;

36.  bere na vědomí potenciál evropské větrné energie na moři pro výrobu elektřiny k výrobě vodíku a amoniaku; vyzývá Komisi, aby prozkoumala proveditelnost integrovaného modelu výroby amoniaku jako udržitelného paliva pro námořní dopravu i jako udržitelného zdroje hnojiv;

37.  vyzývá Komisi, aby předložila posouzení dopadů, které by komplexně analyzovalo dodávky živin do zemědělství EU z minerálních, organominerálních a organických hnojiv, se zaměřením na zajištění dlouhodobého cíle soběstačnosti v zásobování živinami;

38.  zdůrazňuje, že je třeba vytvořit terminály na zkapalněný zemní plyn, které obstojí i v budoucnu, s cílem usnadnit manipulaci s vodíkem i amoniakem;

39.  zdůrazňuje, že je třeba zlepšit hnojení a účinnost využívání živin ze strany zemědělců pobídkami k udržitelnosti a optimalizaci, zejména prostřednictvím přístupu k na míru uzpůsobenému technickému poradenství, digitalizaci, inovacím, preciznímu zemědělství a nástrojům pro hospodaření s živinami, které umožní zlepšit zemědělské postupy, jakož i upřednostnit a podporovat agroekologické postupy; trvá na tom, že k dosažení tohoto cíle je třeba vynaložit finanční úsilí;

40.  je si vědom pokroku, jehož bylo dosaženo při nahrazování umělých hnojiv rozvinutými, moderními agroekologickými metodami používanými v každodenním zemědělství v inovativních podnicích; vyzývá k šíření těchto postupů prostřednictvím poradenských služeb, výměn mezi zemědělci a školami;

41.  vyzývá k většímu zaměření na oběhové hospodářství a agroekologii, a tudíž k většímu zaměření výzkumu v rámci výzkumných programů EU na vývoj inovací, včetně urychlení používání RENURE a podpory opětovného vyhledávání, šíření a sdílení agroekologických poznatků, metod a inovací, a to s cílem vyvinout nová hnojiva nebo jiné alternativy a podporovat precizní zemědělství;

42.  vyzývá Komisi, aby shromažďovala a sdílela informace a zkušenosti členských států o postupech, jako je optimalizace používání hnojiv, recyklace živin a používání alternativních živin, a současně rovněž zohledňovala překážky při rozšiřování jejich používání, jimž tyto alternativy čelí, a aby podrobně rozvedla, jak lze tyto obtíže překonat; vybízí k zavedení a rozšíření nástroje pro udržitelnost zemědělských podniků na úrovni členských států s cílem poskytovat zemědělcům v EU individualizované a věcně správné poradenství v oblasti hospodaření s živinami, včetně požadavků na hnojiva; v tomto ohledu podporuje zavádění digitálních nástrojů na podporu rozhodování, zejména v kolektivních a družstevních zařízeních, s cílem překonat omezení vyplývající z malé velikosti zemědělských podniků;

43.  bere na vědomí významnou příležitost ke snížení kolektivní závislosti Unie na chemických hnojivech prostřednictvím účinnějšího využívání organických statkových hnojiv produkovaných hospodářskými zvířaty, plodin, které vážou dusík, jako je jetel, a metod hospodaření s živinami; vyzývá Komisi, aby finančně podporovala využívání a rozvoj těchto opatření;

44.  uznává, že organická statková hnojiva produkovaná hospodářskými zvířaty jsou zásadní složkou přechodu na udržitelnější potravinové systémy a hrají klíčovou úlohu v mnoha systémech ekologického zemědělství;

45.  naléhavě vyzývá Komisi, aby diverzifikovala zdroje hnojiv a identifikovala nová a udržitelně rozšířila stávající ložiska nerostných surovin v EU s cílem snížit závislost na zahraničních trzích a stimulovat větší soběstačnost; zdůrazňuje, že EU musí v dlouhodobém horizontu rozvíjet dodávky organických hnojiv a agroekologických technik, aby se snížila závislost na dusíkatých hnojivech;

46.  vyzývá k urychlenému přijetí právních předpisů o nových technikách šlechtění rostlin, včetně zejména nových genomických technik, které zvýší výnosy plodin, aniž by se zvýšila potřeba hnojiv; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly výzkum a vývoj nových technik šlechtění rostlin, včetně nových genomických technik;

47.  vyzývá Komisi, aby provedla přezkum všech nevyužívaných kapacit pro výrobu hnojiv v EU a určila, kde může být možná další výrobní kapacita;

48.  podporuje výrobu zelených hnojiv s využitím místních zdrojů a energie z obnovitelných zdrojů, jako je zelený amoniak;

49.  aniž by byl ohrožen cíl potravinového zabezpečení, podporuje využívání luštěnin k udržení a zlepšení kvality půdy a vyzývá k většímu pěstování luštěnin na úrovni EU s cílem zvýšit biologickou rozmanitost a vázat dusík; vyzývá Komisi, aby v příhodné době představila evropskou strategii pro bílkoviny se silným důrazem na luštěniny, která umožní zlepšit zemědělské postupy;

50.  zdůrazňuje, že je třeba podporovat rozbory půdy a stopových prvků na úrovni zemědělských podniků; zdůrazňuje, že tyto znalosti umožňují zemědělcům plánovat účinnější hnojení, pěstování a hospodaření s půdou a jsou základem pro udržitelný program střídání plodin; vyzývá Komisi, aby zavedla iniciativu „provádění rozboru půdy zdarma“, jak bylo oznámeno ve strategii EU pro půdu do roku 2030, a aby poskytla technickou a finanční podporu v podobě ekoschématu nebo opatření v rámci druhého pilíře;

51.  zdůrazňuje význam střídání plodin pro úrodnost půdy;

52.  zdůrazňuje, že je třeba poskytnout další finanční podporu zemědělcům při využívání vápna, jetele a vícedruhových směsí travin s cílem pomoci řešit naši kolektivní závislost na hnojivech a splnit cíle strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“;

53.  vybízí k většímu využívání biostimulantů k optimalizaci hnojení zlepšením absorpce a účinnosti živin, k posílení tolerance plodin vůči abiotickému stresu v důsledku dopadů změny klimatu, jako je sucho a extrémní teploty, a ke zlepšení jejich výkonnosti; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby investovala do odborných znalostí a počtu odborníků, které má Evropský úřad pro bezpečnost potravin k dispozici, a aby urychlila posuzování a schvalování nových biostimulantů;

54.  uznává, že ekologické zemědělství je méně vystaveno zvyšování cen, avšak dokud nedojde k přechodu na používání udržitelných typů hnojiv, musí mít odvětví hnojiv v EU přístup k potřebným dováženým produktům, včetně plynu, aby mohla být hnojiva vyráběna v EU a aby se zajistilo, že nebudou ohroženy vyhlídky na sklizeň v EU; vyzývá Komisi, aby urychlila opatření stanovená v jejím sdělení, jež se zabývají riziky a zranitelnými místy zjištěnými prostřednictvím evropského mechanismu připravenosti a reakce na krize v oblasti potravinového zabezpečení;

55.  vybízí navíc k využívání kompostu a dalším změnám půdy s cílem zlepšit její zdraví a hnojení a zároveň přispět k boji proti suchu, a to s ohledem na vlastnosti těchto produktů, pokud jde o zadržování vody;

56.  konstatuje, že oxid dusný představuje významnou část zemědělských emisí EU, a vyzývá proto k používání a upřednostňování hnojiv bez emisí oxidu dusného;

57.  vítá oznámení Komise o integrovaném plánu hospodaření s živinami (INMAP); zasazuje se o uznání významu vyvážené výživy plodin pro zdravou půdu a produkci potravin a nestranného hledání alternativních vedlejších toků a zdrojů energie bohatých na živiny a podpory využívání veškerého bezpečného biologického odpadu a vedlejších produktů živočišného původu; zdůrazňuje, že integrovaný plán by se měl zaměřit na zlepšení účinnosti využívání živin, podpořit vývoj zelených hnojiv a optimalizovat využívání minerálních a organických hnojiv prostřednictvím precizního zemědělství, plánování hospodaření s živinami a lepšího skladování a přepravy, přičemž by neměl zemědělcům ukládat zbytečnou dodatečnou zátěž, a měl by plně respektovat omezení stanovená právními předpisy a přijímat opatření proti antimikrobiální rezistenci;

58.  konstatuje, že lidský odpad v současné době představují jeden z hlavních neuzavřených cyklů v koloběhu živin, neboť živiny z odpadních vod se většinou nevracejí do zemědělské půdy; vyzývá Komisi, aby dále podporovala techniky, které pomáhají získávat živiny z kalů z čistíren odpadních vod, včetně zavedení kritérií, kdy odpad přestává být odpadem, pro materiály, které mohou být získány z čistíren odpadních vod, a vypracování kritérií pro jejich bezpečné použití v zemědělské půdě;

59.  vyzývá k tomu, aby se přítomnost hospodářských zvířat na většině území stala dlouhodobým cílem zemědělských politik; domnívá se, že jednotnější dostupnost organických hnojiv by měla být součástí strategie EU pro zemědělství;

60.  vyzývá k analýze možnosti rozšíření regionální flexibility v rámci směrnice o dusičnanech s ohledem na cíl snížení znečištění; vyzývá Komisi, aby zvážila přijetí pravidel pro vyrovnanou bilanci dusíku na zemědělský podnik a výjimky z limitu 170 kg dusíku na hektar a rok pro organická hnojiva a rovnocenné výrobky s ohledem na odlišné podmínky v jednotlivých členských státech a regionech s příznivými klimatickými podmínkami, jakož i s ohledem na účinné používání hnojiv, optimalizaci hnojení, využívání biologického odpadu a druhotných zdrojů živin a používání biostimulantů;

61.  vyjadřuje znepokojení nad nedostatečnou transparentností trhu s hnojivy a podporuje další opatření ke zlepšení transparentnosti a informovanosti veřejnosti, jak na unijní, tak na celosvětové úrovni, na tomto trhu a v oblasti surovin používaných k výrobě hnojiv; vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala nadměrné zisky světových výrobců hnojiv a případně prošetřila kartelové dohody a dominantní postavení na trhu, prozkoumala možnosti zdanění neočekávaných zisků a předložila v tomto ohledu návrhy na boj proti nekalé hospodářské soutěži; vyzývá Komisi, aby zřídila středisko pro sledování trhu, které by sledovalo mezinárodní a domácí dodávky a zásoby hnojiv a omezilo dopad spekulací na trh;

62.  bere na vědomí skutečnost, že podíl energie a hnojiv na celkových vstupních nákladech v členských státech EU v jednotlivých letech činí 8 %, respektive 6 % (medián), avšak mezi jednotlivými zeměmi a roky existují v podílech na nákladech značné rozdíly(14); domnívá se proto, že je třeba včas a vhodně urychlit proces vnější konvergence s cílem posílit postavení zemědělců v členských státech, kde tento proces ještě není dokončen, aby bylo možné čelit současným výzvám;

63.  vyzývá Komisi, aby připravila globální strategii zaměřenou na omezení dominantní úlohy Ruské federace na světových trzích s hnojivy a potravinami, zejména v bezprostředním sousedství EU, a zdůraznila, že je třeba, aby se svět stal nezávislým na ruském vývozu, a vytvářela příležitosti pro obnovitelná, nefosilní a nízkouhlíková hnojiva a potraviny v sousedství EU a ve světě;

64.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zohlednila studie dopadu provedené Společným výzkumným střediskem, které varují před negativními dopady na výrobu a potravinové zabezpečení, které by omezení používání hnojiv mohlo mít v krátkodobém horizontu, pokud by pro zemědělce neexistovaly schůdné komerční alternativy;

o
o   o

65.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Komisi a Radě.

(1) Úř. věst. C 361, 20.9.2022, s. 2. (2) Úř. věst. C 184, 5.5.2022, s. 2. (3) Úř. věst. C 465, 17.11.2021, s. 11. (4) Úř. věst. C 426, 9.11.2022, s. 1. (5) Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1. (6) Úř. věst. L 261 I, 7.10.2022, s. 1. (7) Úř. věst. L 170, 25.6.2019, s. 1. (8) Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1. (9) Huygens, D., Orveillon, G., Lugato, E., Tavazzi, S., Comero, S., Jones, A., Gawlik, B. a Saveyn, H., Technical proposals for the safe use of processed manure above the threshold established for Nitrate Vulnerable Zones by the Nitrates Directive (91/676/EEC) (Technické návrhy pro bezpečné používání zpracovaného hnoje nad prahovou hodnotou stanovenou směrnicí o dusičnanech (91/676/EHS) pro nitrátově zranitelné oblasti), Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2020. (10) https://www.nature.com/articles/s41598-022-18773-w. (11) https://commission.europa.eu/publications/analysis-main-drivers-food-security_en, s. 26. (12) https://grain.org/system/articles/pdfs/000/006/903/original/The%20Fertiliser%20Trap%20English%20-%20Embargoed%208th%20November%202022.pdf?1667838216. (13) https://edo.jrc.ec.europa.eu/documents/news/GDO-EDODroughtNews202208_Europe.pdf. (14) https://commission.europa.eu/publications/analysis-main-drivers-food-security_en.