(Řádný legislativní postup – přepracování)

[Pozměňovací návrh 1, pokud není určeno jinak]

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A9-0033/2023). (2) * Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučnou kurzívou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 194 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(2),

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU(4) byla několikrát významně pozměněna. Vzhledem k novým změnám by uvedená směrnice měla být z důvodu přehlednosti přepracována.

(2)  Podle Pařížské dohody přijaté v prosinci 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) se její smluvní strany dohodly, že udrží nárůst průměrné globální teploty výrazně pod úrovní 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, a budou usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí. Smluvní strany Klimatického paktu z Glasgow v listopadu 2021 znovu potvrdily, že udržení nárůstu průměrné globální teploty na úrovni 1,5 °C oproti období před industrializací by výrazně snížilo rizika a dopady změny klimatu, a zavázaly se, že do konce roku 2022 posílí své cíle pro rok 2030. Dosažení cílů Pařížské dohody je jádrem sdělení Komise Zelená dohoda pro Evropu ze dne 11. prosince 2019(5). Unie se v aktualizovaném vnitrostátně stanoveném příspěvku předloženém sekretariátu UNFCCC dne 17. prosince 2020 zavázala snížit do roku 2030 v rámci Unie celohospodářské čisté emise skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990.

(3)  Jak bylo oznámeno v Zelené dohodě pro Evropu, Komise dne 14. října 2020 představila iniciativu „renovační vlna“(6). Součástí iniciativy je akční plán obsahující konkrétní regulační, finanční a podpůrná opatření s cílem do roku 2030 alespoň zdvojnásobit roční míru energetických renovací budov a podpořit rozsáhlé renovace více než 35 milionů budov a vytvoření až 160 000 pracovních míst ve stavebnictví. Revize směrnice o energetické náročnosti budov je nezbytná jako jeden z prostředků k dosažení cílů iniciativy „renovační vlna“. Přispěje rovněž k realizaci iniciativy Nový evropský Bauhaus a evropské mise „Klimaticky neutrální a inteligentní města“ a měla by sledovat cestu, kterou Nový evropský Bauhaus vytyčil jako předchozí fáze renovační vlny. Iniciativa Nový evropský Bauhaus má za cíl rozvíjet inkluzivnější společnost, která podporuje blaho všech po vzoru historického Bauhausu, jenž přispěl k sociálnímu začlenění a blahu občanů, zejména dělnických komunit. Zprostředkováním školení, sítí a vydáváním pokynů pro architekty, umělce, studenty, inženýry a projektanty podle zásad udržitelnosti, estetiky a inkluze může iniciativa Nový evropský Bauhaus umožnit místním orgánům rozvíjet inovativní a kulturní řešení při vytváření udržitelnějšího zastavěného prostředí. Členské státy by měly podporovat projekty iniciativ Nového evropského Bauhausu, které obohacují kulturní a zastavěnou krajinu regionů v celé Evropě a pomáhají městským částem a komunitám dosáhnout cílů Unie v oblasti klimatu.

(4)   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119(7), „evropský právní rámec pro klima“, zakotvuje v právu Unie cíl dosáhnout nejpozději do roku 2050 v celém hospodářství klimatické neutrality a stanoví závazek Unie dosáhnout domácího snížení čistých emisí skleníkových plynů (emisí po odečtení pohlcení) do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990.

(5)   Cílem legislativního balíčku Komise „Fit for 55“ oznámeného v pracovním programu Evropské komise na rok 2021 je tyto cíle realizovat. Zahrnuje řadu oblastí politiky, včetně energetické účinnosti, energie z obnovitelných zdrojů, využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví, zdanění energie, sdílení úsilí, obchodování s emisemi a infrastruktury pro alternativní paliva. Nedílnou součástí tohoto balíčku je revize směrnice 2010/31/EU. Sdělení Komise ze dne 18. května 2022 nazvané Plán REPowerEU přezkoumalo klíčová ustanovení legislativního balíčku „Fit for 55“ s ohledem na nejnovější geopolitické souvislosti, které vyžadují revidovaný politický rámec s novými legislativními návrhy a cílenými doporučeními k aktualizaci cílů, zejména zvýšením ambicí, pokud jde o energetickou účinnost a úspory energie a posílení energetické nezávislosti, při současném odklonu od fosilních paliv. Toto sdělení rovněž vyzvalo členské státy, aby zvážily daňová opatření, která by motivovala k úsporám energie a snižovala spotřebu fosilních paliv, včetně daňových odpočtů spojených s úsporami energie.

(5a)  Revize směrnice o energetické náročnosti budov by měla být v souladu s dalšími návrhy, které jsou součástí legislativního balíčku „Fit for 55“, jako jsou navrhované revize směrnic Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES(8), 2012/27/EU(9), (EU) 2014/94/EU(10) a 2018/2001(11).

(5b)  Renovace památek by měla být vždy prováděna v souladu s vnitrostátními předpisy o památkové péči, mezinárodními standardy památkové péče, včetně Benátské charty o zachování a restaurování památek a sídel z roku 1964, a s původní architekturou dotčených památek.

(5c)  Pro budovy, které mají historickou nebo architektonickou hodnotu, ale nejsou úředně chráněné, by členské státy měly stanovit kritéria pro použití nejvyšší třídy energetické náročnosti, která je technicky, funkčně a ekonomicky proveditelná při zachování charakteru budovy.

(6)  Podíl budov na konečné spotřebě energie v Unii činí 40 % a jejich podíl na emisích skleníkových plynů spojených se spotřebou energie činí 36 %, přičemž 75 % budov v Unii je stále energeticky neúčinných. Největší podíl na vytápění budov má zemní plyn, který představuje přibližně 42 % energie spotřebované na vytápění prostor v sektoru bydlení. Druhým nejdůležitějším fosilním palivem pro vytápění je ropa, která představuje 14 %, a uhlí, které představuje přibližně 3 %. Snížení spotřeby energie v souladu se zásadou „energetické účinnosti v první řadě“ ▌prováděné v souladu s doporučením Komise (EU) 2021/1749(12) a využívání energie z obnovitelných zdrojů v sektoru budov proto představují důležitá opatření nutná ke snižování emisí skleníkových plynů a energetické chudoby v Unii. Snížená spotřeba energie a zvýšené využívání energie z obnovitelných zdrojů zejména solární energie, také plní klíčovou úlohu při snižování celkové energetické závislosti Unie na fosilních palivech a především na dovozu, podpoře zabezpečování zásobování energií v souladu s cíli stanovenými v plánu REPowerEU integrovat energetický systém, přispívat k účinnosti systému, podporovat technologický vývoj a vytvářet příležitosti pro zaměstnanost a regionální rozvoj, zejména na ostrovech, ve venkovských oblastech a v obcích, které nejsou napojeny na sítě.

(6a)  Zlepšování energetické účinnosti a snižování energetické náročnosti budov prostřednictvím rozsáhlé renovace má obrovský přínos v oblasti sociální, hospodářské i v oblasti životního prostředí. Energetická účinnost je navíc nejbezpečnější a nákladově nejefektivnější metodou, jak snížit závislost Unie na dovozu energie a zmírnit nepříznivý dopad vysokých cen energie. Investicím do energetické účinnosti by měla být přiznána vysoká priorita na soukromé i veřejné úrovni.

(6b)  Aby se zajistilo, že všichni občané budou mít prospěch z nižší energetické náročnosti budov a s tím spojených výhod pro kvalitu bydlení, životní prostředí, hospodářství a zdraví, měl by být na podporu renovací budov zaveden vhodný regulační, finanční a poradenský rámec. Zvláštní pozornost by měla být věnována zranitelným domácnostem a domácnostem se středními příjmy, protože ty často žijí v energeticky nejnáročnějších budovách, a to jak v městských, tak ve venkovských oblastech.

(6c)  Zavedení minimálních norem energetické náročnosti doprovázené sociálními a finančními zárukami má zlepšit kvalitu života nejzranitelnějších domácností a nejchudších občanů.

(6d)  Ve venkovských oblastech v celé Unii se nachází potenciál pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, která pomáhá snižovat emise skleníkových plynů a je nákladově efektivní metodou napájení a vytápění oblastí, které nejsou pokryty rozvodnou sítí, přičemž snižuje závislost na dovozu a uzamčení infrastruktury a přispívá ke zmírnění změny klimatu a zlepšování kvality ovzduší.

(7)  Budovy a stavební díly a materiály jsou odpovědné za emise skleníkových plynů před svou životností, v jejím průběhu i po jejím skončení. ▌Emise z budov za celý životní cyklus by se proto měly postupně zohledňovat v souladu s metodikou Unie, kterou stanoví Komise, počínaje novými a poté renovovanými budovami, pro které by členské státy měly stanovit cíle snížení emisí skleníkových plynů za celý životní cyklus v souladu s touto metodikou Unie. Budovy jsou významnými zdroji materiálu, ve kterých jsou zdroje uloženy po mnoho desetiletí, a koncepční možnosti do značné míry ovlivňují emise za celý životní cyklus, a to jak u nových budov, tak u renovací. Náročnost budov během celého životního cyklu by se měla zohledňovat nejen u nové výstavby, ale také u renovací, a to začleněním politik a cílů snižování emisí skleníkových plynů za celý životní cyklus do plánů renovace budov členských států.

(7a)  Měla by být vytvořena vazba na zásady oběhového hospodářství a vedoucí úlohu Nového evropského Bauhausu, iniciativy, jejímž cílem je podpořit větší oběhovost v zastavěném prostředí tím, že se případně prosazují renovace a adaptivní opětovné využití před demolicí a novostavbou.

(7b)  Zavedení požadavků na emise během celého životního cyklu podpoří průmyslové inovace a tvorbu hodnot, například prostřednictvím většího využívání oběhových a přirozených materiálů.

(7c)  Je zásadně důležité podporovat a zahrnovat používání udržitelnějších stavebních materiálů, zejména biologických a nerostných materiálů, jakož i jednoduchých pasivních nízkotechnologických a místně testovaných stavebních technik s cílem podpořit a propagovat využívání a výzkum materiálových technologií, které přispívají k co nejlepší izolaci a strukturální podpoře budov. S ohledem na klimatickou krizi a zvýšenou pravděpodobnost letních vln veder je třeba věnovat zvláštní pozornost ochraně budov před teplem.

(8)   Minimalizace emisí skleníkových plynů z budov za celý životní cyklus vyžaduje účinné využívání zdrojů, dostatečnost, oběhovost a přeměnu částí fondu budov na ▌úložiště uhlíku.

(8a)  Skutečnost, že budovy jsou odpovědné za emise skleníkových plynů ještě před svou provozní životností, je důsledkem uhlíku, který je už obsažen ve všech stavebních materiálech. Větší využívání udržitelně a místně získaných stavebních materiálů z přírodních zdrojů v souladu se zásadami iniciativy Nový evropský Bauhaus a vnitřního trhu má potenciál nahradit materiály s vyšší uhlíkovou náročností a ukládat uhlík v zastavěném prostředí pomocí materiálů na bázi dřeva.

(8b)  Politiky dostatečnosti jsou opatření a každodenní postupy, které zamezují poptávce po energii, materiálech, půdě, vodě a dalších přírodních zdrojích v průběhu životního cyklu budov a zboží a zároveň přispívají k zajištění blahobytu pro všechny v mezích možnosti naší planety. Zásady oběhového hospodářství se vyhýbají lineárnímu využívání materiálů a zboží tím, že uplatňují některé zásady dostatečnosti na úrovni výrobků a stavebních materiálů. Opatření k využití a prodloužení životnosti druhotných materiálů jsou zásadní pro zajištění toho, aby stavebnictví v Unii přispělo svým dílem k dosažení cíle klimatické neutrality.

(8c)  Začlenění zelené infrastruktury, jako jsou zelené střechy a stěny, do územního plánování a navrhování infrastruktury může být účinným nástrojem pro přizpůsobení se změně klimatu a snížení škodlivých dopadů změny klimatu v městských oblastech. Členské státy by měly podporovat instalaci ploch pokrytých vegetací, které pomáhají zadržovat a udržet dešťovou vodu, čímž snižují odtok vody z měst a zlepšují hospodaření s dešťovou vodou. Zelená infrastruktura také snižuje „efekt městských tepelných ostrovů“ a ochlazuje budovy a jejich okolí během léta a vln veder.

(9)   Potenciál globálního oteplování během celého životního cyklu ukazuje celkový příspěvek budovy k emisím, které vedou ke změně klimatu. Spojuje emise skleníkových plynů obsažené ve stavebních výrobcích s přímými a nepřímými emisemi z fáze používání. Požadavek na výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu nových budov proto představuje první krok k tomu, aby se více zohledňovala náročnost budov během celého životního cyklu a oběhové hospodářství. Tento výpočet by měl být založen na harmonizovaném rámci na úrovni Unie. Komise by měla poskytnout jasnou definici přístupu založeného na životním cyklu. Členské státy by měly přijmout plán na snížení potenciálu globálního oteplování budov během jejich životního cyklu.

(9a)  V souladu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“ a v zájmu dosažení vyšší úrovně dostatečnosti a účinného využívání zdrojů by členské státy měly minimalizovat počet neobydlených budov. Měly by podporovat rozsáhlé renovace a využívání těchto budov prostřednictvím zvláštních administrativních a finančních opatření, pokud jsou nákladově efektivní, a výstavbu, rekonstrukci a úpravy budov, které vedou ke snížení potenciálu globálního oteplování během životního cyklu budovy. Kromě toho by měla být významná část nové výstavby realizována na brownfieldech.

(9b)   Pravidla oběhového hospodářství pro stavební materiály jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011(13) spolu s rámcem stanoveným ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES(14). V nadcházející revizi těchto legislativních aktů by měly být stanoveny a konsolidovány definice, metodiky a osvědčené přístupy, aby byl zajištěn jasný a soudržný regulační rámec pro stavební materiály.

(10)   Budovy jsou odpovědné přibližně za polovinu primárních emisí jemných částic (PM2,5) v EU, které způsobují předčasná úmrtí a onemocnění. Snižování energetické náročnosti a využívání přírodních řešení a udržitelných materiálů v budovách současně může a mělo by snížit emise znečišťujících látek v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284(15).

(10a)  Řízení poptávky po energii je důležitým nástrojem, který umožňuje Unii ovlivňovat světový trh s energií, a v důsledku toho i krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé zabezpečování zásobování energií.

(11)  Opatření k dalšímu snižování energetické náročnosti budov by měla brát v úvahu klimatické podmínky, včetně přizpůsobování se změně klimatu prostřednictvím zelené infrastruktury, místní podmínky i kvalitu vnitřního prostředí, dostatečnost a oběhovost a úspory energie, čímž se podpoří udržitelnější, inkluzivnější a inovativnější způsoby života s cílem přizpůsobit se novým potřebám. Tato opatření by měla být prováděna způsobem, který maximalizuje vedlejší přínos jiných požadavků a cílů týkajících se budov, např. požadavků na přístupnost, požární a seismickou bezpečnost, bezpečnost otopných systémů a elektrických instalací a plánované využití budovy. Tyto vedlejší přínosy by měly být vyčísleny v penězích, aby bylo možné realisticky vypočítat nákladově optimální úrovně dalšího snižování energetické náročnosti. Kromě toho by měly zajišťovat zlepšení situace zranitelných domácností a osob žijících v sociálním bydlení.

(11a)   Členské státy by měly zajistit, aby certifikáty energetické náročnosti přesně odrážely klimatickou náročnost budov.

(12)  Energetická náročnost budov by měla být vypočtena na základě metody, která se může doplnit na vnitrostátní, regionální a místní úrovni. Kromě tepelných vlastností zahrnuje další faktory, které hrají stále důležitější úlohu, např. zařízení pro vytápění a klimatizaci, využití energie z obnovitelných zdrojů, systémy automatizace a kontroly budov, rekuperace tepla z odpadních vod, větrání a chlazení, rekuperace energie, hydronické vyrovnávání, inteligentní řešení, prvky pasivního vytápění a chlazení, stínění, kvalita vnitřního prostředí, odpovídající denní světlo a návrh budovy. Metoda výpočtu energetické náročnosti by neměla být založena pouze na ročním období, ve kterém je nutno vytápět nebo používat klimatizaci, ale měla by pokrývat roční energetickou náročnost budovy. Tato metoda by měla zohlednit stávající evropské normy. Tato metoda by měla zajistit zachycení skutečných provozních podmínek a umožnit použití změřené energie k ověření správnosti a v zájmu srovnatelnosti a měla by být založena na hodinových nebo kratších než hodinových intervalech. Metoda by také měla umožnit ověření předpokladů, z nichž výpočty vycházejí, včetně tepelných vlastností, významnosti, účinnosti systému a konfigurace ovládacích prvků, a to na místě, na dálku či na počítači v realizované budově. Za účelem podpory využívání energie z obnovitelných zdrojů na místě, včetně střešních solárních panelů v souladu s Evropskou iniciativou pro solární střechy, – a mimo společný obecný rámec – by měly členské státy přijmout nezbytná opatření, aby byly v metodě výpočtu uznány a zohledněny přínosy maximalizace využívání energie z obnovitelných zdrojů na místě, a to i pro jiná použití (jako jsou dobíjecí stanice pro elektrická vozidla) s přihlédnutím k současné a budoucí kapacitě sítě.

(13)  Členské státy by měly stanovit minimální požadavky na energetickou náročnost budov a prvků budov za účelem dosažení nákladově optimální rovnováhy mezi investicemi a náklady na energii uspořenými během životního cyklu budovy, aniž je tím dotčeno právo členských států stanovit minimální požadavky, které povedou k větší energetické účinnosti než nákladově optimální úrovně účinnosti. Měla by být stanovena možnost pravidelného přezkoumávání minimálních požadavků na energetickou náročnost budov ze strany členských států s ohledem na technický pokrok.

(14)   Dvě třetiny energie používané k vytápění a chlazení budov stále pocházejí z fosilních paliv. Aby bylo možné dosáhnout nulových emisí, je obzvláště naléhavé ukončit využívání fosilních paliv při vytápění a chlazení. Členské státy by proto měly ve svých plánech renovace budov uvést své vnitrostátní politiky a opatření k postupnému ukončení využívání fosilních paliv při vytápění a chlazení a od vstupu této směrnice v platnost by neměly být poskytovány finanční pobídky na instalaci kotlů na fosilní paliva. Členské státy by měly zavést opatření, která zajistí, aby od data provedení této směrnice nebylo povoleno používání otopných soustav na fosilní paliva v nových budovách a budovách, které procházejí větší renovací, rozsáhlou renovací nebo renovací otopné soustavy, a postupně ukončit používání otopných soustav na fosilní paliva ve všech budovách do roku 2035, a pokud to nebude proveditelné, což bude Komisi doloženo, nejpozději do roku 2040. Tím se rovněž sníží závislost Unie na dovozu ze třetích zemí, náklady občanů na energie i jejich zranitelnost vůči výkyvům cen a zastaví se překračování mezních hodnot znečištění ovzduší.

(14a)  Renovace otopných soustav zahrnuje výměnu nebo renovaci topného generátoru a může zahrnovat i další prvky otopné soustavy, jako jsou čerpací zařízení, izolace potrubí, regulátory nebo koncové jednotky, jako např. radiátory nebo jednotky fancoil. Navzdory vlivu jednotlivých prvků na celkovou účinnost systému by jejich výměna nebo renovace bez zahrnutí topného generátoru neměla být považována za renovaci otopné soustavy, protože tyto prvky jsou nezávislé na použitém zdroji energie. Renovace otopné soustavy je příležitostí k podpoře dekarbonizace vytápění v celé Unii.

(14b)  Účinné využívání odpadního tepla ze systémů teplé vody v domácnostech představuje významnou příležitost k úsporám energie. Ohřev vody má největší podíl na spotřebě energie v nových budovách a toto teplo se obvykle vyplýtvá a není opětovně využíváno. S vědomím, že většina spotřebované teplé vody pochází ze sprch, by sběr tepla ze sprchových odtoků v budovách mohl být jednoduchým a nákladově efektivním způsobem, jak uspořit konečnou spotřebu energie a související emise CO2 a methanu z výroby teplé vody v domácnostech.

(14c)  V zájmu dosažení nákladově efektivní dekarbonizace odvětví vytápění by členské státy měly zajistit rovné podmínky pro dostupné technologie a podporovat řešení využívající více vektorů, a to zohledněním bezpečnosti dodávek, nákladové efektivnosti a flexibility.

(15)  Požadavky na energetickou náročnost technických systémů budov by se měly vztahovat na celé systémy instalované v budovách, a nikoli na náročnost samostatných součástí, které spadají do oblasti působnosti nařízení týkajících se konkrétních výrobků v rámci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES(16). Při stanovování požadavků na energetickou náročnost technických systémů budovy by členské státy měly ve vhodných případech, a je-li to možné, použít harmonizované nástroje, zejména zkušební metody, metody výpočtu a třídy energetické účinnosti zavedené na základě opatření, kterými se provádí směrnice 2009/125/ES ▌ a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369(17), s cílem zajistit soudržnost se souvisejícími iniciativami a v možné míře minimalizovat potenciální roztříštění trhu.

(16)  Touto směrnicí nejsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Pojem „pobídka“ použitý v této směrnici by proto neměl být vykládán v tom smyslu, že představuje státní podporu.

(17)  Komise by měla stanovit srovnávací metodický rámec pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost. Přezkum tohoto rámce by měl umožnit výpočet energetické i emisní náročnosti a měl by zohlednit peněžně vyjádřitelné environmentální, sociální a zdravotní externality. Členské státy by měly tento rámec použít ke srovnání výsledků s minimálními požadavky na energetickou náročnost, které přijaly. Pokud by došlo k výrazným nesrovnalostem mezi vypočtenými nákladově optimálními úrovněmi minimálních požadavků na energetickou náročnost a platnými minimálními požadavky na energetickou náročnost, tedy k 15 % překročení, měly by členské státy tento rozdíl odůvodnit nebo připravit odpovídající kroky ke snížení těchto nesrovnalostí. Odhadovaný ekonomický životní cyklus budovy nebo prvku budovy by měly určit členské státy, a to s přihlédnutím ke stávající praxi a ke zkušenostem z určování typických ekonomických životních cyklů. Výsledky tohoto srovnání a údaje použité k jejich dosažení by měly být pravidelně oznamovány Komisi. Tyto zprávy by měly Komisi umožnit posoudit pokrok členských států při dosahování nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost a podat o něm zprávu. Při uplatňování srovnávací metody by členské státy měly vzít v úvahu, že opatření v oblasti energetické účinnosti na úrovni budov nezahrnují opatření, která vyžadují používání fosilních paliv v nových budovách, a současně musí zohledňovat řadu možností, dodávky obnovitelné energie na místě, včetně zejména tepelných čerpadel a solárních technologií, prostřednictvím vlastní spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, společné vlastní spotřeby, sdílení energie nebo dodávky obnovitelné energie poskytované energetickým společenstvím, energie z obnovitelných zdrojů a energie z opětovného využití odpadu z účinného systému ústředního vytápění a chlazení. Diskontní sazba použitá pro výpočet nákladově optimální úrovně energetické náročnosti pro makroekonomický i finanční výhled by neměla překročit roční sazbu 3 %. Metoda optimalizace a makroekonomický výpočet globálních nákladů by měly zahrnovat environmentální a zdravotní externality spotřeby energie a makroekonomické přínosy pro celé hospodářství, například pokud jde o tvorbu pracovních míst a HDP.

(18)  Větší renovace stávajících budov bez ohledu na jejich velikost představují příležitost k přijetí opatření ke snížení energetické náročnosti, která budou efektivní z hlediska nákladů. Z důvodu nákladové efektivnosti by mělo být možné omezit minimální požadavky na energetickou náročnost na ty renovované části, které jsou pro energetickou náročnost budovy nejdůležitější, přičemž by měly zahrnovat otopné a chladicí soustavy. Členské státy by měly mít možnost si zvolit, zda definují „větší renovaci“ na základě procentního podílu plochy obvodového pláště nebo na základě hodnoty budovy. Pokud se členské státy rozhodnou definovat větší renovaci na základě hodnoty budovy, lze použít například hodnotu stanovenou pojistně matematickou metodou nebo stávající hodnotu založenou na nákladech na rekonstrukci, s vyloučením hodnoty pozemku, na němž budova stojí.

(18a)  Pro zajištění důstojného bydlení pro všechny je nutné vymezit zranitelné oblasti nebo městské části spojené s energetickou chudobou způsobem, který umožní přesnější odhalování méně rozvinutých mikrooblastí, a to jak venkovských, tak městských, ležících uvnitř rozvinutějších oblastí. To by přispělo k identifikaci a lokalizaci nejzranitelnějších sociálních sektorů a osob trpících energetickou chudobou a domácností, které jsou vystaveny vysokým nákladům na energii a nemají prostředky na renovaci budov, které užívají, což by pomohlo v boji proti sociálním nerovnostem, které mohou vyplynout z uplatňování jednotlivých opatření v oblasti klimatu. Neefektivní bydlení je navíc systémovou příčinou energetické chudoby, kdy 50 milionů lidí v Unii žije v energetické chudobě a nemůže dostatečně svítit, vytápět nebo chladit své domovy, a více než 20 % chudých domácností v Unii žije v obydlí, které je napadeno plísní, je vlhké nebo postižené hnilobou.

(19)   Zvýšené ambice Unie v oblasti klimatu a energetiky vyžadují novou vizi pro budovy: budovu s nulovými emisemi, jejíž velmi nízká spotřeba energie je – je-li to technicky proveditelné – plně pokryta energií z obnovitelných zdrojů. Všechny nové budovy by měly být budovami s nulovými emisemi a všechny stávající budovy by měly být transformovány na budovy s nulovými emisemi do roku 2050. Při stanovení cílových lhůt by členské státy měly zohlednit časový plán transformace energetiky a sociální náklady.

(20)   Existují různé možnosti, jak pokrýt energetické potřeby účinné budovy energií z obnovitelných zdrojů: obnovitelné zdroje energie na místě, jako je solární tepelná energie, geotermální energie, fotovoltaická solární energie, tepelná čerpadla, vodní energie a biomasa, energie z obnovitelných zdrojů poskytovaná společenstvími pro obnovitelné zdroje nebo občanskými energetickými společenstvími a ústřední vytápění a chlazení založené na obnovitelných zdrojích nebo na využití odpadního tepla z odpadní vody, teplé užitkové vody nebo vzduchu a energie z obnovitelných zdrojů dodávané z energetických sítí.

(20a)   Se zvýšenou elektrifikací vytápění a zvýšením výroby energie z obnovitelných zdrojů je nutná energetická účinnost budov, aby se zabránilo nadměrnému tlaku na kapacitu sítě a překročení výrobní kapacity k řízení špiček poptávky po elektřině. Energetická účinnost budov podpoří síť a sníží potřeby výrobní kapacity. To zahrnuje řešení sezónnosti poptávky po vytápění, která je v mnoha členských státech hlavní součástí poptávky v energetickém systému v době špičky.

(20b)  Komise by měla posoudit kapacitu sítě, která je nezbytná pro integraci energie z obnovitelných zdrojů a elektrického vytápění a určit zbývající překážky pro usnadnění rozvoje vlastní spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, zejména ve zranitelných domácnostech.

(21)   Nezbytná dekarbonizace fondu budov v Unii vyžaduje rozsáhlou energetickou renovaci: téměř 75 % budov v tomto fondu není podle současných stavebních norem energeticky účinných a 85–95 % budov, které dnes existují, bude v roce 2050 nadále stát. Vážená roční míra energetických renovací je však trvale nízká a činí přibližně 1 %. Při současném tempu by dekarbonizace sektoru budov vyžadovala staletí. Klíčovým cílem této směrnice je proto zahájení a podpora renovace budov tak, aby se současná míra renovace alespoň ztrojnásobila, včetně přechodu na bezemisní otopné soustavy. Podpora renovací na úrovni oblastních obvodů, včetně renovací průmyslového nebo sériového typu, přináší výhody v podobě stimulace rozsahu a rozsahu renovací budov a povede k rychlejší a levnější dekarbonizaci fondu budov.

(22)   Základním regulačním nástrojem pro zahájení rozsáhlé renovace stávajících budov jsou minimální normy energetické náročnosti, jelikož řeší hlavní překážky bránící renovaci, jako jsou rozdělené pobídky a struktury spoluvlastnictví, jež nelze odstranit ekonomickými pobídkami. Zavedení minimálních norem energetické náročnosti by mělo vést k postupnému ukončení používání energeticky nejnáročnějších budov a k neustálému zlepšování vnitrostátního fondu budov, což přispěje k dlouhodobému cíli dekarbonizace fondu budov do roku 2050.

(23)  Minimální normy energetické náročnosti stanovené na úrovni Unie by měly být zaměřeny na renovaci budov s nejvyšším potenciálem z hlediska dekarbonizace, zmírnění energetické chudoby a rozšířených sociálních a hospodářských přínosů, a zejména na energeticky nejnáročnější budovy, které je třeba renovovat přednostně.

(23a)  Komise by měla zveřejnit souhrnnou zprávu o stavu a pokroku fondu budov Unie na místní, regionální a celostátní úrovni, zejména pokud jde o energeticky nejnáročnější budovy, aby bylo možné vhodně zaměřit úsilí a investice.

(24)  Minimální normy energetické náročnosti by měly vytvořit cestu, podpořenou finančními mechanismy, pro postupné zvyšování tříd energetické náročnosti budov, zejména s ohledem na venkovské a odlehlé oblasti. Při přezkumu této směrnice by Komise měla posoudit, zda je třeba zavést další závazné minimální normy energetické náročnosti s cílem dosáhnout do roku 2050 dekarbonizovaného fondu budov.

(24a)   Tato směrnice by měla být v souladu se základními zásadami majetkového a nájemního práva členských států.

(25)  Zavedení minimálních norem energetické náročnosti by měl doprovázet podpůrný rámec zahrnující technickou pomoc a finanční opatření, jakož i politiky zaměřené na zlepšení dovedností pracovníků v odvětví stavebnictví a renovací. Minimální normy energetické náročnosti stanovené na vnitrostátní úrovni nepředstavují „normy Unie“ ve smyslu pravidel státní podpory, zatímco celounijní minimální normy energetické náročnosti by se mohly za takové „normy Unie“ považovat. V souladu s revidovanými pravidly státní podpory mohou členské státy poskytovat státní podporu na renovaci budov za účelem splnění celounijních norem energetické náročnosti, tj. za účelem dosažení určité třídy energetické náročnosti, a to do doby, než se tyto celounijní normy stanou závaznými. Jakmile budou tyto normy závazné, mohou členské státy nadále poskytovat státní podporu na renovaci budov a ucelených částí budov, na něž se vztahují celounijní normy energetické náročnosti, pokud bude cílem renovace vyšší standard, než je stanovená minimální třída energetické náročnosti.

(26)  Taxonomie EU klasifikuje environmentálně udržitelné hospodářské činnosti v celé ekonomice, včetně sektoru budov. Podle aktu v přenesené pravomoci týkajícího se taxonomie EU v oblasti klimatu se renovace budov považuje za udržitelnou činnost, pokud dosáhne alespoň 30% úspor energie, splňuje minimální požadavky na energetickou náročnost při větší renovaci stávajících budov nebo sestává z jednotlivých opatření souvisejících s energetickou náročností budov, jako je instalace, údržba nebo opravy zařízení pro zvýšení energetické účinnosti nebo nástrojů a zařízení pro měření, regulaci a kontrolu energetické náročnosti budov, pokud tato jednotlivá opatření splňují stanovená kritéria. Renovace budov za účelem splnění celounijních minimálních norem energetické náročnosti je obvykle v souladu s kritérii taxonomie EU týkajícími se činností v oblasti renovace budov.

(27)  Celounijní minimální normy energetické náročnosti by měly vycházet z harmonizovaných tříd energetické náročnosti. Vymezením nejnižší třídy energetické náročnosti G jako nejnáročnějších 15 % vnitrostátního fondu budov každého členského státu zajišťuje harmonizace tříd energetické náročnosti podobné úsilí ze strany všech členských států, zatímco definice nejlepší třídy energetické náročnosti A zajišťuje sbližování harmonizované stupnice tříd energetické náročnosti k dosažení společné vize budov s nulovými emisemi.

(28)  Minimální požadavky na energetickou náročnost stávajících budov a prvků budov již byly obsaženy v předpisech předcházejících této směrnici a měly by platit i nadále. Zatímco nově zavedené minimální normy energetické náročnosti stanoví minimální úroveň, pokud jde o energetickou náročnost stávajících budov, a zajišťují, aby probíhala renovace energeticky neúčinných budov, minimální požadavky na energetickou náročnost stávajících budov a prvků budov zajišťují nezbytný rozsah prováděných renovací.

(28a)  Je naléhavě nutné snížit závislost budov na fosilních palivech a urychlit úsilí o dekarbonizaci a elektrifikaci spotřeby energie v těchto budovách. Aby bylo možné později nákladově efektivně instalovat solární technologie, měly by být všechny nové budovy „připraveny na výrobu solární energie“, tj. měly by být navrženy tak, aby optimalizovaly potenciál pro výrobu solární energie na základě intenzity slunečního záření v dané lokalitě, a umožnit tak úspěšnou instalaci solárních technologií bez nákladných stavebních zásahů. Kromě toho by členské státy měly zajistit zavádění vhodných zařízení na výrobu solární energie na nových obytných i jiných než obytných budovách a na stávajících jiných než obytných budovách. Rozsáhlé zavádění solární energie na budovy by významně přispělo k účinnější ochraně spotřebitelů před rostoucími a kolísavými cenami fosilních paliv, snížilo by vystavení zranitelných domácností vysokým nákladům na energii a vedlo by k širším hospodářským a společenským přínosům a přínosům pro životní prostředí. V zájmu účinného využití potenciálu zařízení na výrobu solární energie na budovách by členské státy měly definovat kritéria pro zavádění zařízení na výrobu solární energie na budovách a možné výjimky z jejich zavádění v souladu s vyhodnoceným technickým a ekonomickým potenciálem zařízení na výrobu solární energie a charakteristikami budov, na něž se tato povinnost vztahuje.

(28b)  Tato směrnice by měla plně zohlednit sdělení Komise ze dne 18. května 2022 nazvané Strategie EU pro solární energii, a zejména její Evropskou iniciativu pro solární střechy. Solární fotovoltaické a solární termální technologie by měly být zaváděny rychle, aby byly prospěšné jak z hlediska klimatu, tak z hlediska finančních nákladů občanů a podniků. Členské státy by měly zavést robustní podpůrné rámce pro střešní systémy, a to i v kombinaci se skladováním energie a tepelnými čerpadly, a to na základě předvídatelné doby návratnosti, která by měla být kratší než 10 let. Členské státy by měly přednostně provádět opatření, která jsou k dispozici, s využitím dostupných finančních prostředků Unie, zejména nových kapitol plánu REPowerEU ve svých plánech na podporu oživení a odolnosti. Komise by měla každoročně sledovat pokrok při provádění této Evropské iniciativy pro solární střechy spolu s Evropským parlamentem, členskými státy a zúčastněnými stranami v tomto odvětví.

(29)  V zájmu dosažení vysoce energeticky účinného a dekarbonizovaného fondu budov a transformace stávajících budov na budovy s nulovými emisemi do roku 2050 by měly členské státy vypracovat vnitrostátní plány renovace budov, které nahradí dlouhodobé strategie renovací a stanou se pro členské státy ještě silnějším a plně funkčním nástrojem plánování, s výraznějším zaměřením na financování a zajištění toho, aby byli k dispozici náležitě kvalifikovaní pracovníci pro provádění renovací budov, jakož i na řešení energetické chudoby, zajištění elektrické a požární bezpečnosti a snížení energetické náročnosti energeticky nejnáročnějších budov. V plánech renovace budov by měly členské státy stanovit své vlastní vnitrostátní cíle v oblasti renovace budov. V souladu s čl. 21 písm. b) bodem 7 nařízení (EU) 2018/1999 a se základními podmínkami stanovenými v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060(18) by členské státy měly poskytnout přehled finančních opatření, jakož i přehled investičních potřeb a správních zdrojů pro provádění plánů renovace budov. Členské státy by měly za účelem financování provádění svých plánů renovace budov zvážit využití fondů a mechanismů financování Unie, zejména Nástroje pro oživení a odolnost zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241(19), strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a Sociálního fondu pro klimatická opatření zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… [nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Sociální fond pro klimatická opatření (COM(2021)0568](20).

(29a)  Aby bylo zajištěno, že pracovní síla Unie je plně připravena aktivně usilovat o dosažení cílů Unie v oblasti klimatu, měly by členské státy usilovat o snížení rozdílů mezi ženami a muži ve stavebnictví, a to i prostřednictvím svých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu.

(30)  Vnitrostátní plány renovace budov by měly být založeny na harmonizovaném vzoru, aby byla zajištěna jejich srovnatelnost. V zájmu zajištění požadovaných ambicí by Komise měla návrhy plánů posoudit a vydat doporučení členským státům.

(31)  Vnitrostátní plány renovace budov by měly být úzce propojeny s integrovanými vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu podle nařízení (EU) 2018/1999 a pokrok při dosahování vnitrostátních cílů a příspěvek plánů renovace budov k vnitrostátním a unijním cílům by měly být vykazovány v rámci dvouletých zpráv podle nařízení (EU) 2018/1999. Vzhledem k naléhavosti rozšíření renovací na základě solidních vnitrostátních plánů by datum pro předložení prvního vnitrostátního plánu renovace budov mělo být stanoveno co nejdříve.

(32)  Postupné rozsáhlé renovace mohou být řešením▌ vysokých počátečních nákladů a nepříjemností pro obyvatele, které mohou vyvstat v případě renovací prováděných najednou, a mohou umožnit méně rušivá a nákladově efektivnější renovační opatření. Tyto postupné rozsáhlé renovace je však třeba pečlivě naplánovat, aby nedocházelo k tomu, že jedna fáze renovace znemožňuje nezbytné následné fáze. Jednofázová rozsáhlá renovace může být nákladově efektivnější a může mít za následek možnosti s nižším uhlíkovým rozpočtem pro dosažení plně dekarbonizovaného fondu budov Unie s nulovými emisemi. Jednofázové rozsáhlé renovace i postupné rozsáhlé renovace jsou platnými možnostmi rozsáhlých renovací, protože při určování nejvhodnějších řešení pro dekarbonizaci je třeba vzít v úvahu různé faktory, jako je nákladová efektivnost, výsledný uhlíkový rozpočet, využití budovy, délka renovace, stávající stav budovy, rozsah renovací a primární energetické zdroje budovy. Pasy pro renovaci budov poskytují jasný plán pro postupné rozsáhlé renovace a pomáhají vlastníkům a investorům naplánovat co nejlepší načasování a rozsah zásahů. Proto by měly být pasy pro renovaci budov podporovány a poskytovány jako dobrovolný nástroj pro vlastníky budov ve všech členských státech. Členské státy by měly zajistit, aby pasy pro renovaci budov nepředstavovaly pro zúčastněné strany nepřiměřenou zátěž a aby byly doprovázeny přiměřenou finanční podporou pro zranitelné domácnosti, zejména pokud je obydlí jejich jedinou obytnou nemovitostí.

(32a)   Dlouhodobé smlouvy jsou důležitým nástrojem, který stimuluje postupné renovace. Členské státy by měly zavést mechanismy, které umožní uzavírání dlouhodobých smluv v různých fázích renovace po etapách. Jakmile budou v různých fázích renovace k dispozici nové a účinnější pobídky, měl by být přístup k těmto novým pobídkám zajištěn tím, že se příjemcům umožní přejít k novým pobídkám.

(33)  Pojem „rozsáhlá renovace“ dosud nebyl v právu Unie definován. V zájmu dosažení dlouhodobé vize pro budovy by měla být rozsáhlá renovace definována jako renovace, která transformuje budovy na budovy s nulovými emisemi; v první fázi jako renovace, která transformuje budovy na budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Tato definice slouží ke zlepšení energetické náročnosti budov. Rozsáhlá renovace pro účely zlepšení energetické náročnosti představuje jedinečnou příležitost k řešení dalších aspektů, jako jsou kvalita vnitřního prostředí, životní podmínky zranitelných domácností, dostatečnost a oběhovost, zvýšení klimatické odolnosti, zlepšování environmentálních a zdravotních norem, odolnost vůči rizikům katastrof včetně seismické odolnosti, požární a elektrická bezpečnost, odstraňování nebezpečných látek včetně azbestu a přístupnost pro osoby se zdravotním postižením a posilování propadů uhlíku, jako např. prostřednictvím ploch pokrytých vegetací.

(33a)  Norma pro rozsáhlé renovace, bude-li doprovázena odpovídající podporou a informacemi, včetně technické pomoci a odborné přípravy, může být způsobem, jak dosáhnout vyššího snížení emisí. Místní tvůrci politik plní podpůrnou roli při navrhování trhu energetických renovací prostřednictvím místních předpisů, podpory postupného ukončování neúčinných otopných a chladicích soustav, řízení postupů zadávání veřejných zakázek a rozvoje partnerství veřejného a soukromého sektoru. Provedení renovací musí splňovat vysoké standardy, aby se účinně snížily emise a zabránilo se mezerám ve výkonnosti, které mohou ve střednědobém horizontu ztížit dosažení cílů.

(34)   Za účelem podpory rozsáhlých a postupných rozsáhlých renovací, což je jedním z cílů iniciativy „renovační vlna“, by měly členské státy na rozsáhlé renovace vyčlenit nejvyšší možnou míru finanční a administrativní podpory na energeticky nejnáročnější budovy s jednou bytovou jednotkou.

(35)   Členské státy by měly podporovat modernizaci v oblasti energetické náročnosti stávajících budov, jež přispívá k dosažení zdravé kvality vnitřního prostředí a jež zahrnuje zdravé a cenově dostupné obytné prostory, odstraňování azbestu a dalších škodlivých látek, přičemž by měly bránit nezákonnému odstraňování škodlivých látek a usnadňovat dodržování stávajících legislativních aktů, jako jsou směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/148/ES(21) a (EU) 2016/2284(22).

(35a)   Přístupy založené na integrovaných oblastních obvodech či městských částech umožňují celkové koncepce renovací budov, které jsou prostorově propojeny, jako jsou bytové bloky. Takové přístupy k renovaci nabízejí více řešení ve větším měřítku. Integrované plány renovací mohou nabídnout komplexnější přístup, který řeší ekosystém širší obce, jako jsou potřeby dopravy a vhodné udržitelné zdroje energie, včetně obnovitelných zdrojů energie v místě a v blízkém okolí nebo ústředního vytápění a chlazení. Tyto plány umožňují zvýšit nákladovou efektivnost potřebných prací, zlepšit propojení mezi jednotlivými druhy dopravy a zohlednit stávající infrastrukturu za účelem optimalizace systému i zachování kulturního dědictví. Tato směrnice by proto měla podporovat širší využívání integrovaných a participativních přístupů a přístupů založených na oblastních obvodech, které umožňují synergie a potenciální úspory energie, které by zůstaly nevyužity, pokud by se zaměřovaly výhradně na jednotlivé budovy. Integrované plány renovace mohou také vést k přínosům, jako je zlepšení kvality ovzduší, snížení emisí na úrovni oblastních obvodů a rozsáhlé zmírnění energetické chudoby. Oblastní obvody by měly být zřizovány místními orgány v souladu s místními potřebami.

(35b)  Za účelem podpory reprodukování a replikovatelnost úspěšných projektů renovace budov by měly členské státy v souladu s iniciativou Nový evropský Bauhaus, zejména s jejím cílem udržitelnosti, zavést vnitrostátní průmyslové politiky pro velkovýrobu místně přizpůsobitelných montovaných stavebních prvků pro renovaci budov, které plní různé funkce, včetně estetické či izolační a funkce výroby energie a izolační a zelené infrastruktury. Měly by také podporovat biologickou rozmanitost, vodní hospodářství, dostupnost a mobilitu.

(35c)  Členské státy by měly vytvořit vnitrostátní režimy inspekcí elektrických instalací s ohledem na skutečnost, že vysoký podíl domácích a náhodných požárů v domácnostech má zdroj elektrické energie, a s cílem zajistit, aby elektrická instalace byla bezpečná a připravená na nová použití s cílem dosáhnout budov s nulovými emisemi.

(35d)   Hlediska vazby mezi vodou a energií jsou obzvláště důležitá pro řešení vzájemné závislosti mezi spotřebou energie a vody a rostoucího tlaku na oba zdroje. K úsporám energie může výrazně přispět účinné hospodaření s vodou a její opětovné využívání, což bude mít přínosy v oblasti klimatu, ale také hospodářské a sociální přínosy.

(36)  Očekává se, že klíčovou úlohu v rámci dekarbonizace a účinnosti elektroenergetické soustavy budou hrát elektrická vozidla, a to prostřednictvím služeb flexibility, vyrovnávání a skladování, zejména prostřednictvím rozvoje inteligentního dobíjení a agregace. Tento potenciál elektrických vozidel, pokud jde o integraci do elektroenergetické soustavy a příspěvek k účinnosti soustavy a další absorpci elektřiny z obnovitelných zdrojů, by měl být plně využit, a to i prostřednictvím instalace veřejné dobíjecí infrastruktury na parkovacích místech. Dobíjení je v souvislosti s budovami obzvláště důležité, neboť zde parkují elektrická vozidla pravidelně a dlouho. Pomalé inteligentní a obousměrné dobíjení je hospodárné a instalace dobíjecích stanic v soukromých prostorách může zajistit skladování energie pro související budovu. V kombinaci s údaji poskytovanými inteligentními měřiči a údaji vytvořenými vozidlem by dobíjecí infrastruktura pro elektrická vozidla mohla rovněž poskytnout flexibilní řešení a integraci služeb inteligentního a obousměrného dobíjení a služeb integrace systému obecně. Elektrická vozidla, která jsou schopna obousměrného dobíjení, zvyšují kapacitu budov a elektroenergetické soustavy pro vyrovnávání dodávek a poptávky po elektřině, zejména v době špičky a za nižší náklady, a umožňují uživatelům aktivně poskytovat tyto služby za odpovídající odměnu.

(37)  V kombinaci se zvýšeným podílem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů produkují elektrická vozidla méně emisí skleníkových plynů. Elektrická vozidla tvoří významnou součást přechodu na čistou energii, jenž je založen na opatřeních v zájmu energetické účinnosti, alternativních palivech, energii z obnovitelných zdrojů a inovativních řešeních v oblasti řízení energetické flexibility. Stavební předpisy lze účinně využít ke stanovení cílených požadavků na podporu zavádění infrastruktury pro dobíjení na parkovištích obytných i jiných než obytných budov. Členské státy by měly odstranit překážky, jako je zajištění připojení k síti a kapacita úzkých míst, rozdělené pobídky a administrativní komplikace, jimž jednotliví vlastníci čelí při snaze nainstalovat dobíjecí stanice na svých parkovacích místech.

(38)  Potřebné podmínky pro případnou rychlou instalaci dobíjecích stanic zajišťuje kabeláž. Díky již připravené infrastruktuře se sníží náklady na instalaci dobíjecích stanic pro jednotlivé vlastníky, a uživatelé elektrických vozidel tak budou mít přístup k dobíjecím stanicím. Stanovení požadavků na elektromobilitu na úrovni Unie ohledně předběžného vybavení parkovacích míst a instalace dobíjecích stanic je účinným způsobem, jak podpořit používání elektrických vozidel v blízké budoucnosti a současně umožnit ve střednědobém až dlouhodobém horizontu další rozvoj s nižšími náklady. ▌ Členské státy by měly zajistit přístupnost dobíjecích stanic pro osoby se zdravotním postižením.

(39)  Inteligentní dobíjení a obousměrné nabíjení umožňují integraci energetického systému budov. Dobíjecí stanice na místech, kde elektrická vozidla obvykle parkují delší dobu, například tam, kde lidé parkují z důvodu bydliště nebo zaměstnání, mají velký význam pro integraci energetického systému, a proto je třeba zajistit funkce inteligentního dobíjení. Vzhledem k tomu, že obousměrné nabíjení napomáhá dalšímu pronikání elektřiny z obnovitelných zdrojů do dopravy pomocí vozových parků elektrických vozidel a do elektroenergetické soustavy obecně a přispívá k vyrovnávání odběrových špiček, čímž snižuje potřebu dodávek energie ve špičkách, a tím i celkové náklady soustavy, měla by být i tato funkce zpřístupněna, a to i proto, že umožňuje majitelům elektrických vozidel, aby za přiměřenou odměnu tyto funkce zpřístupnili a aktivně se zapojili do energetické soustavy v souladu s právem vyrábět, sdílet, skladovat nebo prodávat energii, kterou sami vyrábí.

(40)  Podpora zelené mobility je klíčovou součástí Zelené dohody pro Evropu a budovy mohou hrát důležitou úlohu při zajišťování nezbytné infrastruktury, a to nejen pro dobíjení elektrických vozidel, ale také pro jízdní kola. Přechod k aktivní mobilitě, jako je jízda na kole, může výrazně snížit emise skleníkových plynů z dopravy. S nárůstem prodeje elektricky poháněných jízdních kol a dalších typů vozidel kategorie L a s cílem usnadnit pozdější instalaci dobíjecích stanic by měla být v nových obytných budovách vyžadována kabeláž pro tato vozidla, a pokud je to technicky a ekonomicky proveditelné, měla by být v obytných budovách procházejících větší renovací vyžadována kabeláž či instalace rozvodů. Jak je stanoveno v plánu dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2030, zvýšení podílu čisté a účinné soukromé a veřejné dopravy, jako je jízda na kole, výrazně sníží znečištění z dopravy a přinese významné výhody jednotlivým občanům a komunitám. Nedostatek parkovacích míst pro jízdní kola je hlavní překážkou pro rozšíření cyklistiky, a to pokud jde o obytné i jiné než obytné budovy. Požadavky Unie a vnitrostátní stavební předpisy mohou účinně podpořit přechod na čistší mobilitu stanovením požadavků na minimální počet parkovacích míst pro jízdní kola a budování parkovacích míst pro jízdní kola a související infrastruktury v oblastech, kde jsou jízdní kola méně využívána, může vést k jejich většímu využívání. Požadavek na zajištění parkovacích míst pro jízdní kola by neměl být závislý na dostupnosti a nabídce parkovacích míst pro automobily, která mohou být za určitých okolností nedostupná, ani by s nimi neměl být nutně spojen. Požadavky na minimální počet parkovacích míst ve stavebních předpisech by měly být nahrazeny požadavky na maximální počet parkovacích míst, zejména v oblastech, které jsou již dobře obsluhovány veřejnou dopravou a možnostmi stavební mobility. Členské státy by měly podporovat místní orgány při vypracovávání a provádění plánů udržitelné městské mobility se zvláštním zaměřením na integraci politik bydlení s udržitelnou mobilitou a územním plánováním, čímž by byla zajištěna a upřednostňována dostupnost všech nových významných měst prostřednictvím aktivní mobility a veřejné dopravy.

(40a)  Bude rovněž zapotřebí technická podpora pro budování kapacit místních orgánů prostřednictvím školení a seminářů, například v oblasti navrhování veřejných zakázek zohledňujících údaje za celý životní cyklus a provádění monitorování uhlíku během celého životního cyklu.

(40b)  Při provádění požadavků na elektromobilitu podle této směrnice by členské státy měly zohlednit zejména hospodářskou situaci zranitelných domácností a zranitelných mikropodniků a malých podniků a měly by mít možnost instalaci příslušné infrastruktury odpovídajícím způsobem přizpůsobit.

(41)  Programy pro jednotný digitální trh a energetickou unii by měly být sladěny a měly by sloužit společným cílům. Digitalizace energetického systému rychle mění energetické prostředí, od integrace obnovitelných zdrojů energie po inteligentní sítě a budovy připravené na inteligentní řešení. Z hlediska digitalizace sektoru budov jsou důležité cíle Unie v oblasti konektivity a ambice na zavedení vysokokapacitních komunikačních sítí pro inteligentní domácnosti a dobře propojené komunity. Měly by být k dispozici cílené pobídky, které podpoří systémy připravené na inteligentní řešení a digitální řešení v zastavěném prostředí. Vznikly by tak nové příležitosti k energetickým úsporám, neboť spotřebitelé získají přesnější informace o svých spotřebních zvyklostech a provozovatelé systému budou moci síť účinněji řídit.

(42)  V zájmu usnadnění konkurenceschopného a inovativního trhu s inteligentními službami týkajícími se budov, které přispívají k účinnému využívání energie a integraci energie z obnovitelných zdrojů v budovách, a za účelem podpory investic do renovací by měly členské státy zajistit přímý přístup zúčastněných stran k údajům systémů budov. Aby se zabránilo nadměrným administrativním nákladům pro třetí strany, usnadňují členské státy plnou interoperabilitu služeb a výměny údajů v rámci Unie.

(43)  Pro měření schopnosti budov využívat informační a komunikační technologie a elektronické systémy pro účely přizpůsobení provozu budov potřebám uživatelů a sítě a pro zvýšení energetické účinnosti a celkové hospodárnosti budov by měl být používán ukazatel připravenosti pro chytrá řešení. Ukazatel připravenosti pro chytrá řešení by měl zvýšit povědomí vlastníků a uživatelů budov o hodnotě automatizace budov a elektronického monitorování technických systémů budov a měl by uživatelům budovy poskytnout jistotu, pokud jde o skutečné úspory plynoucí z těchto nových rozšířených funkcí. Ukazatel připravenosti pro chytrá řešení je obzvláště přínosný v případě velkých budov s vysokou spotřebou energie. U jiných budov by mělo být využívání tohoto systému pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení pro členské státy nepovinné.

(44)  Zásadní význam pro splnění cílů v oblasti energetické účinnosti do roku 2030 a 2050 a pro snížení počtu lidí žijících v energetické chudobě má přístup k dostatečným grantům a dostatečnému financování. Byly zavedeny nebo přizpůsobeny finanční nástroje Unie a další opatření s cílem podpořit snížení energetické náročnosti budov a odstranit energetickou chudobu. Mezi nejnovější iniciativy ke zvýšení dostupnosti financování na úrovni Unie patří mimo jiné stěžejní složka „Renovace“ v rámci Nástroje pro oživení a odolnost ▌ a Sociální fond pro klimatická opatření a plán REPowerEU. Energetické renovace může v rámci víceletého finančního rámce na období 2021–2027 podpořit několik dalších klíčových programů EU, včetně fondů politiky soudržnosti a Fondu InvestEU zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523(23). Z rámcových programů pro výzkum a inovace Unie investuje do grantů či půjček s cílem prosadit nejlepší technologie a zlepšit energetickou náročnost budov, mimo jiné prostřednictvím partnerství s průmyslem a členskými státy, jako je Evropské partnerství pro přechod na čistou energii a partnerství „Built4People“. V souladu s nařízením (EU) 2021/1119 a by Komise měla vytvořit odvětvová partnerství pro transformaci energetiky v rámci odvětví stavebnictví tím, že propojí klíčové zúčastněné strany.

(45)  Finanční nástroje Unie by měly být využívány s cílem zajistit praktický účinek cílů této směrnice, aniž by tím však byla nahrazena vnitrostátní opatření. Měly by být vzhledem k rozsahu potřebných renovací využívány zejména pro poskytování vhodných a inovačních prostředků financování s cílem podnítit investice do snížení energetické náročnosti budov. Mohly by hrát důležitou úlohu při vytváření celostátních, regionálních a místních fondů, nástrojů nebo mechanismů v oblasti energetické účinnosti, které poskytnou tyto možnosti financování vlastníkům soukromého majetku, malým a středním podnikům a společnostem poskytujícím služby energetické účinnosti.

(46)   Ústřední úlohu ve vnitrostátních plánech renovace budov by měly hrát finanční mechanismy, granty a dotace Unie, pobídky a mobilizace finančních institucí pro energetické renovace budov přizpůsobené potřebám jednotlivých vlastníků a nájemců budov a členské státy by je měly aktivně podporovat. Tato opatření by měla prosazovat energeticky účinné hypotéky doplněné sociálními zárukami na certifikované energeticky účinné renovace budov, podporovat investice ze strany orgánů veřejné moci do energeticky účinného fondu budov, například prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru nebo smluv o energetické náročnosti, či snižování vnímané rizikovosti investic. Finanční plány by měly poskytovat významný příspěvek na rozsáhlé renovace, zejména energeticky nejnáročnějších budov, aby byly finančně zajímavé, a měly by být navrženy tak, aby umožňovaly přístup skupinám, které mají potíže získat běžné financování.

(46a)  Členské státy by měly poskytnout záruky finančním institucím za účelem podpory cílených finančních produktů, grantů a dotací na snížení energetické náročnosti budov, v nichž bydlí zranitelné domácnosti, a také majitelům energeticky nejnáročnějších budov s větším počtem bytových jednotek a budov ve venkovských oblastech a dalším skupinám, které mají potíže s přístupem k finančním prostředkům nebo se získáním tradičních hypoték. Členské státy by měly zajistit, aby tyto skupiny mohly využívat nákladově neutrální renovační programy, například prostřednictvím plně dotovaných renovačních programů nebo kombinací grantů, smluv o energetických službách a systémů vyúčtování. Je třeba zřídit zvláštní nástroj pro renovace („úvěr EU na renovaci“) na úrovni Unie, který by majitelům domů umožnil přístup k dlouhodobým výpůjčním nákladům Unie na rozsáhlé renovace.

(46b)   Financování plní klíčovou úlohu při dosahování cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030. Za účelem zmenšení investiční mezery, jakož i zlepšení financování a zvýšení energetické účinnosti a zavádění obnovitelných zdrojů energie v budovách je třeba nákladově efektivněji využívat stávající možnosti financování, jakož i vyvíjet a zavádět inovativní mechanismy financování na podporu investic do renovací budov a pomáhat vlastníkům domů v rámci vnitrostátních iniciativ. Ústřední úlohu ve vnitrostátních plánech renovace budov by měly hrát finanční mechanismy, pobídky a mobilizace soukromých investic finančních institucí do renovací budov zaměřených na energetickou účinnost. Finanční instituce by měly více šířit informace o svých finančních produktech, aby seznámily vlastníky, nájemníky a uživatele budov s finančními službami zaměřenými na snížení energetické náročnosti budov. Finanční instituce, včetně úvěrových institucí a dalších účastníků finančního trhu, kteří investují do produktů krytých nemovitostmi, jakož i regulační orgány by měly mít přístup k informacím o energetické náročnosti budov. Na tyto instituce by se měly vztahovat normy hypotečního portfolia.

(46c)  Zelené hypoteční úvěry a zelené retailové úvěry mohou významně přispět k transformaci hospodářství a snížení emisí uhlíku. Členské státy by měly upravit příslušné právní předpisy a vypracovat podpůrná opatření s cílem usnadnit využívání zelených hypotečních úvěrů a zelených retailových úvěrů, jakož i systematické shromažďování údajů.

(46d)  Členské státy by měly upřednostnit přidělení části Evropského sociálního fondu na technickou odbornou přípravu pracovníků v oblasti energetické účinnosti v odvětví stavebnictví a renovací. Členské státy zřídí registry svých odborníků v oblasti stavebního hodnotového řetězce s podrobnými údaji o dostupnosti dovedností a kvalifikovaných odborníků na trhu. Tyto registry by měly být veřejně přístupné a pravidelně aktualizované.

(46e)   Přínosy finančního plánu s průběžným splácením (typu „pay as you save“) ve střednědobém horizontu po splacení úvěru znamenají pro majitele domácností čistý přínos v podobě ročních úspor nákladů na energie a zvýšení hodnoty nemovitosti.

(47)   Financování samo o sobě nenaplní potřeby v oblasti renovací. ▌ K vytvoření vhodného podpůrného rámce a odstranění překážek bránících renovacím je nutné zavést dostupné a transparentní nástroje pro poradenství a pomoc, jako jsou nezávislá jednotná kontaktní místa, která zajišťují bezplatné integrované služby nebo zprostředkovatele energetických renovací a poradenství, jakož i provádět další opatření a iniciativy, například ty, jež jsou uvedeny v iniciativě Komise pro inteligentní financování inteligentních budov. Je třeba uznat zásadní význam místních aktérů, jako jsou obecní úřady, energetické agentury a společenství pro obnovitelné zdroje a občanská energetická společenství, při zajišťování vnitrostátních potřeb v oblasti renovací. Důležitou úlohu hrají i další opatření zaměřená na spolupráci, jako jsou partnerství veřejného a soukromého sektoru, která by členské státy měly aktivně prosazovat a podporovat. Kromě financování a technické podpory by členské státy měly do svých vnitrostátních plánů renovace budov zahrnout přístupy k renovaci budov a vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů na úrovni městských částí a oblastních obvodů a aktivně je podporovat. Místní iniciativy, jako jsou renovační programy vedené občanskými iniciativami na úrovni městských částí nebo obcí, by měly být rovněž finančně a technicky podporovány, neboť tyto iniciativy zvyšují zapojení občanů do transformace energetiky, zachovávají místní sociální vzorce, poskytují úsporu z rozsahu a nabízejí řešení odpovídající místním podmínkám a potřebám.

(47a)   Přístup k důvěryhodnému poradenství a informacím zvyšuje důvěru a usnadňuje proces zvyšování energetické účinnosti stávajících budov, zejména pro soukromé občany. V tomto ohledu by při propojování potenciálních projektů s účastníky trhu, včetně občanů, veřejných orgánů a tvůrců projektů, zejména projektů menšího rozsahu, jakož i při poskytování poradenství ohledně povolovacích postupů, podpoře přístupu k financování renovací budov a pomoci při šíření informací o podmínkách, mohla hrát důležitou úlohu jednotná kontaktní místa. Jednotná kontaktní místa provozovaná na místní úrovni by rovněž mohla pomoci zajistit koordinaci nabídky a poptávky. Mohou pomoci vlastníkům a správcům budov s projekty renovací a přispět k začlenění jednotlivých projektů do širší strategie měst. Mohou rovněž pomoci upřednostnit energeticky nejnáročnější budovy tím, že stanoví harmonogramy a poskytnou cílenou podporu různým částem fondu budov na základě let výstavby. Jednotná kontaktní místa jsou také důležitá, aby byli občané motivováni k zahájení projektů renovace tím, že poskytují poradenství a možnosti průzkumu, usnadňují vyhledávání dodavatelů, pomáhají při orientaci ve výběrových řízeních a cenových nabídkách a poskytují podporu během renovace. K vytvoření a rozvoji jednotných kontaktních míst a mobilizaci správných odborných znalostí je nezbytná zvýšená technická pomoc.

(48)   Energeticky neúčinné budovy často úzce souvisí s energetickou chudobou a sociálními problémy. Zranitelné domácnosti jsou obzvláště vystaveny rostoucím cenám energie, neboť na energetické produkty vynakládají větší část svého rozpočtu. Snížením nadměrných účtů za energii může renovace budov vyvést lidi z energetické chudoby a také jí předcházet. Renovace budov zároveň nejsou zadarmo a je nezbytné zajistit, aby byl sociální dopad nákladů na renovace budov, zejména pokud jde o zranitelné domácnosti, omezený. Renovační vlna by neměla nikoho opomíjet a měla by být využita jako příležitost ke zlepšení situace zranitelných domácností a osob žijících v sociálním bydlení a měl by být zajištěn spravedlivý přechod ke klimatické neutralitě Finanční pobídky a další politická opatření by se proto měly přednostně zaměřit na zranitelné domácnosti ▌a osoby žijící v sociálním bydlení a členské státy by měly ve svých vnitrostátních plánech renovace budov stanovit opatření, která mají být přijata s cílem zabránit vystěhovávání z důvodu renovací, jako jsou například opatření na snížení cen nájemného a stanovení stropů nájemného. Návrh Komise na doporučení Rady k zajištění spravedlivého přechodu ke klimatické neutralitě poskytuje společný rámec a společné chápání komplexních politik a investic potřebných k tomu, aby tento přechod byl spravedlivý.

(48a)  Energetická chudoba neúměrně postihuje ženy v celé Unii, a proto by členské státy měly věnovat nezbytnou podporu na zmírnění energetické chudoby žen. Členské státy by měly vynaložit větší úsilí, aby do svých vnitrostátních plánů renovace budov zahrnuly údaje členěné podle pohlaví, a lépe tak zacílily politiky a opatření.

(49)  Aby mohli potenciální kupující nebo nájemci od samého počátku přihlížet k energetické náročnosti budov, měly by mít budovy nebo ucelené části budov, které jsou nabízeny k prodeji nebo pronájmu, certifikát energetické náročnosti a třída a ukazatel energetické náročnosti by měly být uvedeny ve všech inzerátech a reklamách. Potenciálnímu kupujícímu nebo nájemci budovy nebo ucelené části budovy by prostřednictvím certifikátu energetické náročnosti měly být poskytnuty správné informace o energetické náročnosti budovy a praktické rady ohledně zlepšení této náročnosti. Certifikát energetické náročnosti by také měl poskytnout informace o její spotřebě primární energie a konečné spotřebě energie, energetických potřebách, výrobě energie z obnovitelných zdrojů, emisích skleníkových plynů, kvalitě vnitřního prostředí, jakož i doporučení ke snížení energetické náročnosti a potenciálu globálního oteplování během životního cyklu.

(49a)   Při zvažování podpůrných politik pro minimální normy energetické náročnosti by měla být zvláštní pozornost věnována zranitelným domácnostem, zejména těm, jejichž jistota vlastnictví by mohla být ohrožena, nebo těm, které jsou vystaveny vysokým nákladům na energii a nemají prostředky na renovaci budovy, kterou obývají. Členské státy by měly poskytnout záruky na vnitrostátní úrovni, například ve formě mechanismů sociální podpory.

(49b)   Transformace energetiky představuje příležitost ke zlepšení přístupu ke kvalitnějšímu bydlení, pokud budou náklady na renovaci co nejvíce vyváženy úsporami energie a bude zajištěna bezpečnost pronájmu. Může také pomoci vymanit domácnosti z energetické a dopravní chudoby, pokud budou poskytnuty dotace a veřejné finanční prostředky těm, kteří mají omezený přístup k úvěrům za tržní cenu. U veřejných bytů a pronajatých budov jsou rovněž nezbytné participativní modely, aby nájemci mohli spolupracovat s bytovými společnostmi, pronajímateli a sdruženími vlastníků na rozsahu a nákladech renovací. Může pomoci vyvážit náklady a posílit jistotu zaměstnání. Měly by být vytvořeny příležitosti k budování kapacit pro místní poskytovatele bydlení za účelem lepšího využívání participativních modelů a koordinovanějšího přístupu napříč odvětvími na vnitrostátní, regionální a místní úrovni.

(50)  Monitorování fondu budov je usnadněno dostupností údajů shromažďovaných pomocí digitálních nástrojů, čímž se snižují administrativní náklady. Proto by měly být zřízeny vnitrostátní databáze energetické náročnosti budov a informace v nich obsažené by měly být předávány středisku EU pro sledování fondu budov.

(51)  Budovy užívané orgány veřejné moci a budovy často navštěvované veřejností by měly být příkladem zohlednění environmentálních a energetických hledisek, a proto by tyto budovy měly být předmětem pravidelné energetické certifikace. Ke zvyšování informovanosti veřejnosti o energetické náročnosti by mělo přispět vystavení těchto certifikátů energetické náročnosti na viditelném místě, zejména v budovách určité velikosti, které jsou užívány orgány veřejné moci nebo které jsou často navštěvovány veřejností, jako jsou radnice, školy, obchody a nákupní střediska, supermarkety, restaurace, divadla, banky a hotely.

(51a)   Komise by měla vypracovat technické pokyny pro renovace týkající se budov historického dědictví a historických center, aby zajistila splnění ekologických ambicí a zachování kulturního dědictví. Vytvoření vnitrostátních plánů renovace budov musí zajistit strukturované a trvalé konzultace s organizacemi zatupujícími subjekty působící ve stavebnictví, a to i s ohledem na historické budovy.

(51b)  Stávající výjimky pro kulturní dědictví a dočasné budovy by měly být zachovány pro památkově chráněné budovy a budovy kulturního dědictví, a zároveň by měla být vyvíjena a vyzkoušena nová inovativní řešení. Výjimka by měla být rovněž stanovena pro budovy kulturního dědictví, u nichž probíhá proces udělení úřední ochrany, jakož i pro jiné budovy, které vyžadují náležitou památkovou péči jako součást vymezeného prostředí nebo vzhledem ke své zvláštní architektonické a historické hodnotě, pokud byl tento proces zahájen před vstupem této směrnice v platnost. Technická pomoc má zásadní význam pro posílení renovace veřejných budov, včetně finanční podpory na replikaci a rozšíření pilotních a demonstračních projektů, a to na základě zkušeností získaných v souvislosti s financováním inteligentních měst z programu Horizont 2020. Členské státy by měly přezkoumat své stávající vnitrostátní postupy pro klasifikaci budov jako kulturního dědictví a historických budov, aby bylo možné tento status udělit včas do dne provedení této směrnice.

(52)  V posledních letech vzrostlo množství klimatizačních systémů v evropských zemích. To způsobuje značné problémy v dobách nejvyššího zatížení, zvyšuje náklady na elektřinu a narušuje energetickou rovnováhu. Prioritou by měly být strategie, které zlepšují tepelné vlastnosti budov během letního období. Pozornost by proto měla být zaměřena na opatření, která zabraňují přehřátí, jako je zastínění a dostatečná tepelná kapacita konstrukce budovy, a na další rozvoj a používání technik pasivního chlazení, zejména těch, jež zlepšují vnitřní environmentální mikroklimatické podmínky a mikroklimatické podmínky v okolí budov.

(53)  Pravidelná údržba a inspekce otopných soustav, elektrické instalace, hasicího systému a ventilačních a klimatizačních systémů kvalifikovanými pracovníky přispívá k udržování jejich správného provozu v souladu se specifikacemi výrobku, a tím zajišťuje optimální výkon z hlediska environmentálního, bezpečnostního a energetického. Nezávislé posouzení celých otopných soustav, elektrické instalace, hasicího systému a ventilačních a klimatizačních systémů by mělo být prováděno v pravidelných intervalech během jejich životního cyklu, a zejména před jejich výměnou nebo modernizací. V zájmu minimalizace administrativní zátěže vlastníků a nájemců by členské státy měly usilovat o to, aby byly v co největší možné míře kombinovány inspekce a certifikace.

(54)  Společný přístup k certifikaci energetické náročnosti budov, pasům pro renovaci budov, ukazatelům připravenosti pro chytrá řešení a inspekci otopných soustav, ventilačních a klimatizačních systémů, elektrické instalace a klimatizačních systémů prováděné kvalifikovanými nebo certifikovanými odborníky, jejichž nezávislost je zaručena na základě objektivních kritérií, přispěje k rovným podmínkám v úsilí členských států o úspory energie v sektoru budov a zavede pro potenciální vlastníky nebo uživatele průhlednost na trhu nemovitostí v Unii. V každém členském státě by měl být stanoven nezávislý kontrolní mechanismus, aby byla zajištěna kvalita certifikátů energetické náročnosti, pasů pro renovaci budov, ukazatelů připravenosti pro chytrá řešení a inspekce tepelných vlastností otopných soustav a klimatizačních kontrolních systémů budov v celé Unii.

(55)  Vzhledem k tomu, že místní a regionální orgány mají zásadní význam pro úspěšné provádění této směrnice, měly by být v případě potřeby a v souladu s platnými vnitrostátními předpisy konzultovány v otázce plánování, přípravy programů pro poskytování informací, odborné přípravy, zvyšování povědomí a provádění této směrnice na celostátní nebo regionální úrovni a měly by být do těchto činností zapojeny. Tyto konzultace mohou rovněž sloužit k podpoře poskytování příslušných pokynů projektantům a stavebním inspektorům na místní úrovni za účelem provádění nezbytných úkolů. Členské státy by měly dále architektům a projektantům umožnit, aby při plánování, projektování, výstavbě a renovaci průmyslových nebo obytných oblastí řádně posoudili optimální kombinaci zlepšení v oblasti energetické účinnosti, používání energie z obnovitelných zdrojů a ústředního vytápění a chlazení, a měly by je k těmto činnostem pobízet, a to i prostřednictvím 3D modelování a simulačních technologií. Do veřejné konzultace o vnitrostátních plánech renovace budov by se navíc měli zapojit i další socioekonomičtí partneři, včetně odborových organizací a bytových družstev, vlastníků budov, majitelů pozemků a stavebního průmyslu, subjektů, jejichž činnost se zaměřuje na zranitelné domácnosti a lidi bez domova, a dalších partnerů občanské společnosti, jako jsou organizace nájemníků a spotřebitelů, a navázat víceúrovňový dialog.

(56)  Pro úspěšné provádění této směrnice mají zásadní význam osoby zajišťující instalaci a stavbu. Proto by dostatečný počet osob zajišťujících instalaci a stavbu měl díky odborné přípravě a dalším opatřením mít odpovídající schopnosti v otázkách instalace a integrace potřebných technologií v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů.

(57)  V zájmu podpory cíle snížit energetickou náročnost budov by měla být do 31. prosince 2026 na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o přizpůsobení některých částí společného obecného rámce stanoveného v příloze I technickému pokroku, údaje týkající se vypracování srovnávacího metodického rámce pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost, úpravu prahových hodnot pro budovy s nulovými emisemi a metody výpočtu potenciálu globálního oteplování během životního cyklu, minimální normy kvality vnitřního prostředí, stanovení společného evropského rámce pro pasy pro renovaci budov a systém Unie pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení. Zvláště je důležité, aby Komise během přípravných prací vedla vhodné konzultace, včetně konzultací s odborníky, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(24). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(58)   V zájmu zajištění účinného provádění ustanovení této směrnice podporuje Komise členské státy prostřednictvím různých nástrojů, jako je Nástroj pro technickou podporu(25), který poskytuje individuálně uzpůsobené odborné poradenství za účelem navrhování a realizace reforem, včetně těch, jejichž cílem je zvýšit roční míru energetických renovací obytných a jiných než obytných budov do roku 2030 a podpořit rozsáhlé energetické renovace. Technická podpora se týká například posílení správní kapacity, podpory rozvoje a provádění politik a sdílení příslušných osvědčených postupů.

(59)  Jelikož cílů této směrnice, totiž snížení energetické náročnosti budov a snížení emisí skleníkových plynů z budov, nemůže být z důvodu složitosti odvětví budov a neschopnosti vnitrostátních trhů s nemovitostmi odpovídajícím způsobem řešit problémy energetické náročnosti uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale může jich být spíše – z důvodu rozsahu a účinků opatření – lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku tato směrnice nepřesahuje to, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(60)  Právním základem této iniciativy je čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, který zmocňuje Unii k přijetí opatření nezbytných pro dosažení cílů Unie v oblasti energetické politiky. Návrh přispívá k cílům energetické politiky Unie uvedeným v čl. 194 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, zejména ke zlepšení energetické náročnosti budov a snížení jejich emisí skleníkových plynů, což přispívá k ochraně a zlepšování životního prostředí.

(61)  V souladu s bodem 44 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů by měly členské státy jak pro sebe, tak i v zájmu Unie sestavit vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a měly by tyto tabulky zveřejnit. Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o prováděcích opatřeních o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. Pokud jde o tuto směrnici, považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné, zejména v návaznosti na rozsudek Evropského soudního dvora ve věci Komise v. Belgie (věc C-543/17).

(62)  Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by se měla omezovat na ustanovení, která v porovnání s předchozí směrnicí představují podstatnou změnu. Povinnost provést ve vnitrostátním právu nezměněná ustanovení totiž vyplývá z předchozí směrnice.

(63)  Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení ve vnitrostátním právu a dnů použitelnosti směrnic uvedených v části B přílohy VIII,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Předmět

1.  Tato směrnice podporuje snižování energetické náročnosti budov a snižování emisí skleníkových plynů z budov v Unii za účelem dosažení fondu budov s nulovými emisemi do roku 2050 a s ohledem na vnější klimatické podmínky, místní podmínky, požadavky na kvalitu vnitřního prostředí a příspěvek fondu budov k odezvě na straně poptávky za účelem zlepšení účinnosti a nákladové efektivnosti energetického systému.

2.  V této směrnici jsou stanoveny požadavky pro:

a)  společný obecný rámec metody výpočtu celkové energetické náročnosti budov a ucelených částí budov;

b)  uplatnění minimálních požadavků na energetickou náročnost nových budov a nových ucelených částí budov;

c)  uplatnění minimálních požadavků na energetickou náročnost:

i)  stávajících budov a ucelených částí budov, které jsou předmětem větší renovace;

ii)  prvků budov, jež jsou součástí obvodového pláště budovy a jež mají významný dopad na energetickou náročnost obvodového pláště, pokud jsou namontovány dodatečně nebo nahrazeny;

iii)  technických systémů budovy při jejich instalaci, nahrazení nebo modernizaci;

d)  uplatnění minimálních norem energetické náročnosti na stávající budovy a stávající ucelené části budov, v souladu s články 3 a 9;

da)  harmonizovaný rámec pro hodnocení potenciálu globálního oteplování během životního cyklu;

db)  solární energii v budovách;

dc)  postupné ukončování používání fosilních paliv v budovách;

e)  pasy pro renovaci budov;

f)  vnitrostátní plány renovace budov;

g)  infrastrukturu udržitelné mobility v budovách a v jejich okolí a

h)  inteligentní budovy;

ha)   řešení založená na přírodě, která posilují dobré využití a přizpůsobení veřejného prostoru v okolí budov pomocí prvků, jako jsou dřevěné materiály, zelené střechy a fasády a řešení inspirovaná přírodou a založená na přírodě, která mohou současně poskytovat environmentální, sociální a ekonomické výhody a pomáhat budovat odolnost;

i)  certifikaci energetické náročnosti budov nebo ucelených částí budov;

j)  pravidelnou inspekci otopných soustav a ventilačních a klimatizačních systémů v budovách;

k)  nezávislé systémy kontroly certifikátů energetické náročnosti, pasů pro renovaci budov, ukazatelů připravenosti pro chytrá řešení a inspekčních zpráv;

ka)   kvalitu vnitřního prostředí budov.

3.  Požadavky stanovené touto směrnicí jsou minimálními požadavky a nebrání členským státům v přijetí nebo zavedení přísnějších opatření. Taková opatření musí být slučitelná se Smlouvou o fungování EU. Oznamují se Komisi.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1)  budovou zastřešená stavba se stěnami, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí;

2)  „budovou s nulovými emisemi“ budova s velmi nízkou energetickou náročností stanovenou v souladu s přílohami I a III, která přispívá k optimalizaci energetického systému prostřednictvím odezvy na straně poptávky, přičemž veškeré velmi nízké zbytkové množství spotřeby požadované energie plně pokryta energií z

a)   obnovitelných zdrojů vyrobenou na místě;

b)  obnovitelných zdrojů vyrobenou v blízkém okolí a dodávanou prostřednictvím sítě v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001 [pozměněné směrnice o energii z obnovitelných zdrojů];

c)  od společenství pro obnovitelné zdroje ve smyslu směrnice (EU) 2018/2001 [pozměněné směrnice o energii z obnovitelných zdrojů] nebo

d)  obnovitelných zdrojů a odpadního tepla ze soustavy ústředního vytápění a chlazení ve smyslu směrnice (EU) …/… [přepracované znění směrnice o energetické účinnosti] v souladu s požadavky stanovenými v příloze III;

3)  „budovou s téměř nulovou spotřebou energie“ budova s velmi nízkou energetickou náročností stanovenou v souladu s přílohou I, jež nemůže být horší než nákladově optimální úroveň za rok 2023 oznámená členskými státy v souladu s čl. 6 odst. 2, přičemž téměř nulová či nízká spotřeba požadované energie v této budově je ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, včetně energie z obnovitelných zdrojů vyráběné v místě či v jeho okolí;

3a)   „energeticky nejnáročnější budovou“ budova odpovídající třídám energetické náročnosti E, F nebo G;

3b)   „pasivním systémem“ konstrukční princip nebo prvek budovy, který udržuje nebo zlepšuje energetickou náročnost nebo jeden či více parametrů vnitřního prostředí bez použití jakéhokoli zdroje energie;

4)  „minimálními normami energetické náročnosti“ pravidla, která vyžadují, aby stávající budovy splňovaly požadavek na energetickou náročnost v rámci rozsáhlého plánu renovací fondu budov nebo v rozhodném okamžiku na trhu (prodej nebo pronájem), v určitou dobu nebo do určitého data, a to v souladu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“, což vede k zahájení renovací stávajících budov;

4a)  „energetickou účinností v první řadě“ energetická účinnost v první řadě ve smyslu čl. 2 bodu 18 nařízení (EU) 2018/1999;

5)  „veřejnými orgány“ veřejné orgány ve smyslu čl. 2 bodu 10 směrnice (EU) …/… [přepracované směrnice o energetické účinnosti];

6)  „technickým systémem budovy“ technické zařízení budovy nebo její ucelené části určené k vytápění prostor, chlazení prostor, větrání, přípravě teplé vody, zabudovanému osvětlení, automatizaci a kontrole budov, elektricky ovládanému slunečnímu zastínění, elektrické instalaci, dobíjení pro elektrická vozidla, výrobě energie z obnovitelných zdrojů na místě a jejímu skladování nebo kombinace těchto systémů, včetně systémů, které využívají energii z obnovitelných zdrojů;

6a)   „odezvou na straně poptávky“ schopnost aktivních zákazníků reagovat na vnější signály a dynamicky upravovat výrobu a spotřebu energie, a to individuálně nebo prostřednictvím agregace, v závislosti na čase, kterou mohou zajistit inteligentní decentralizované zdroje energie, včetně řízení poptávky, skladování energie a distribuované výroby energie z obnovitelných zdrojů, s cílem podpořit spolehlivější, udržitelnější a účinnější energetický systém;

6b)  „chladicím systémem“ kombinace pasivních a aktivních součástí, které jsou potřebné pro úpravu vnitřního ovzduší, při níž je snižována teplota;

6c)  „elektrickou instalací“ systém složený z pevných součástí, včetně rozvaděčů, elektrických kabelů, uzemňovacích systémů, zásuvek, vypínačů a svítidel, jehož účelem je rozvádět elektrickou energii v budově do všech míst použití nebo přenášet elektřinu vyrobenou na místě;

6d)  „účinností systému“ výběr energeticky účinných řešení, která umožňují nákladově efektivní dekarbonizaci, dodatečnou flexibilitu a účinné využívání zdrojů;

6e)  „ventilačním systémem“ kombinace součástí potřebných k zajištění obnovy vnitřního ovzduší venkovním vzduchem;

7)  „systémem automatizace a kontroly budov“ systém sestávající ze všech produktů, softwaru a inženýrských služeb, které mohou podporovat energeticky účinný, hospodárný a bezpečný provoz technických systémů budovy pomocí automatického ovládání a usnadněním jejich manuálního řízení;

8)  „energetickou náročností budovy“ vypočítané nebo změřené množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s typickým užíváním budovy, což mimo jiné zahrnuje energii používanou pro vytápění, chlazení, větrání, teplou vodu, osvětlení a technické systémy budovy;

9)  „primární energií“ energie z obnovitelných a neobnovitelných zdrojů, která neprošla žádným procesem přeměny nebo transformace;

9a)  „konečnou energií“ energie z obnovitelných nebo neobnovitelných zdrojů, která prošla procesem přeměny nebo transformace, aby byla připravena ke spotřebě a dodávce koncovým uživatelům;

9b)  „změřeným“ měřený příslušným zařízením, jako je měřicí systém, měřič příkonu, zařízení pro měření a monitorování spotřeby nebo elektroměr;

10)  „faktorem primární energie z neobnovitelných zdrojů“ primární energie z neobnovitelných zdrojů pro daný energetický nosič, včetně dodané energie a vypočtených režijních nákladů dodávek energie do míst použití, vydělená dodanou energií;

11)  „faktorem primární energie z obnovitelných zdrojů“ obnovitelná primární energie ze zdroje energie na místě, blízkého nebo vzdáleného zdroje energie, která je dodávána prostřednictvím daného energetického nosiče, včetně dodané energie a vypočtených režijních nákladů dodávek energie do míst použití, vydělená dodanou energií;

12)  „celkovým faktorem primární energie“ vážený součet faktorů primární energie z obnovitelných a neobnovitelných zdrojů pro daný energetický nosič;

13)  „energií z obnovitelných zdrojů“ nebo „obnovitelnou energií“energie z obnovitelných nefosilních zdrojů ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2018/2001;

14)  „obvodovým pláštěm budovy“ integrované prvky budovy, které oddělují její interiér od vnějšího prostředí;

15)  „ucelenou částí budovy“ oddíl, podlaží nebo byt v rámci budovy, jež jsou určeny k samostatnému používání nebo byly za tímto účelem upraveny;

16)  „prvkem budovy“ technický systém budovy nebo prvek obvodového pláště budovy;

17)  „bytovou jednotkou“ fyzický prostor sestávající z místnosti nebo souboru místností ve stálé budově nebo strukturálně oddělené části budovy, které jsou určeny k celoročnímu bydlení jedné soukromé domácnosti za účelem rozvoje základních životních funkcí jejích členů;

18)  „pasem pro renovaci budovy“ dokument, který poskytuje individualizovaný plán rozsáhlé renovace konkrétní budovy v co největším počtu fází, jež přemění budovu na budovu s nulovými emisemi nejpozději do roku 2050;

19)  „rozsáhlou renovací“ renovace v souladu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“ a snahou o snížení emisí skleníkových plynů za celý životní cyklus vzniklých během renovace, která se zaměřuje na základní součásti budovy, jako je zateplení stěn, zateplení střechy, zateplení podlah v přízemí domů, výměna vnějších truhlářských prvků, ventilačního a otopného systému / otopné soustavy a řešení tepelných mostů, za účelem zajištění nezbytné tepelné pohody obyvatel v létě i v zimě, nebo renovace, která vede ke snížení potřeby primární energie o nejméně 60 % u energeticky nejnáročnějších budov, u nichž není technicky ani ekonomicky možné dosáhnout standardu budovy s nulovými emisemi, a která transformuje budovu nebo ucelenou část budovy;

a)  před 1. lednem 2027 na budovu s téměř nulovou spotřebou energie;

b)  od 1. ledna 2027 na budovu s nulovými emisemi;

20)  „postupnou rozsáhlou renovací“ rozsáhlá renovace prováděná v co největším počtu fází, při níž jsou dodrženy fáze stanovené v pasu pro renovaci budovy v souladu s článkem 10, která může zahrnovat využití smluv o energetických službách;

21)  „větší renovací“ renovace budovy, přičemž při níž v závislosti na volbě členského státu:

a)  celkové náklady na renovaci obvodového pláště budovy nebo technických systémů budovy jsou vyšší než 25 % hodnoty budovy bez hodnoty pozemku, na němž budova stojí nebo

b)  renovace probíhá u více než 25 % plochy obvodového pláště budovy;

▌

22)  „provozními emisemi skleníkových plynů“ emise skleníkových plynů spojené se spotřebou energie technických systémů budovy během užívání a provozu budovy;

23)  „emisemi skleníkových plynů za celý životní cyklus“ kombinované emise skleníkových plynů spojené s budovou ve všech fázích jejího životního cyklu, se zvážením přínosů opětovného použití a recyklace při skončení životnosti, od „vzniku“ (těžba surovin používaných při stavbě budovy) přes výrobu a zpracování materiálů a provozní fázi budovy až po „skončení životnosti“ (demontáž budovy a opětovné použití, recyklace, jiné využití a likvidace materiálů);

24)  „potenciálem globálního oteplování během životního cyklu“ ukazatel, který vyčísluje příspěvek budovy k potenciálu globálního oteplování během celého jejího životního cyklu;

25)  „rozdělenými pobídkami“ rozdělené pobídky ve smyslu čl. 2 bodu 52 [přepracované směrnice o energetické účinnosti];

26)  „energetickou chudobou“ energetická chudoba ve smyslu čl. 2 bodu 49 [přepracované směrnice o energetické účinnosti];

27)  „zranitelnými domácnostmi“ domácnosti trpící nebo ohrožené energetickou chudobou nebo domácnosti, včetně domácností s nižšími středními příjmy, které jsou obzvláště vystaveny vysokým nákladům na energii a nemají prostředky na renovaci budovy, kterou užívají;

28)  „evropskou normou nebo normou EN“ norma přijatá Evropským výborem pro normalizaci, Evropským výborem pro normalizaci v elektrotechnice nebo Evropským ústavem pro telekomunikační normy a zpřístupněná veřejnosti;

29)  „certifikátem energetické náročnosti“ certifikát uznaný členským státem nebo právnickou osobou jím určenou, který udává energetickou a klimatickou náročnost budovy nebo ucelené části budovy, vypočtenou podle metody přijaté v souladu s článkem 4;

30)  „kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ současná výroba tepelné energie a elektrické nebo mechanické energie v jednom procesu;

31)  „nákladově optimální úrovní“ úroveň energetické náročnosti, která vede k nejnižším nákladům v průběhu odhadovaného ekonomického životního cyklu a která byla stanovena na základě metodiky nákladově optimálních nákladů, přičemž:

a)  nejnižší náklady se určují s ohledem na:

i)  kategorii a využití dotčené budovy;

ii)  investiční náklady v oblasti energií na základě oficiálních prognóz;

iii)  náklady na údržbu a provoz, včetně nákladů na energie, s přihlédnutím k nákladům na povolenky na emise skleníkových plynů;

iv)  environmentální a zdravotní externality využívání energie;

v)  případně příjmy z vyrobené energie na místě;

vi)  a případně náklady na nakládání s odpady; ▌

via)   sociální externality renovací, výstavby a demolicí budov včetně úprav zastavěných ploch;

b)  odhadovaný ekonomický životní cyklus určují jednotlivé členské státy a označuje se jím zbývající odhadovaný ekonomický životní cyklus budov, kdy jsou požadavky na energetickou náročnost stanoveny pro budovu jako celek, nebo odhadovaný životní cyklus prvku budovy, kdy jsou požadavky na energetickou náročnost stanoveny pro prvky budovy.

Nákladově optimální úroveň se pohybuje v rozmezí úrovní náročnosti, v nichž je analýza nákladů a přínosů vypočítaná pro odhadovaný ekonomický životní cyklus pozitivní;

32)  „dobíjecí stanicí“ dobíjecí bod ve smyslu čl. 2 bodu 41 [nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva];

32a)  „kabeláží“ veškerá opatření, která jsou nezbytná pro instalaci dobíjecích stanic, včetně přenosu dat, kabelových tras, prostoru pro transformátory a elektroměry a případné revize elektrického rozvaděče;

33)  „izolovanou mikrosoustavou“ každá soustava se spotřebou nižší než 500 GWh v roce 2022, která nemá žádné propojení s jinými soustavami;

34)  „inteligentním dobíjením“ inteligentní nabíjení ve smyslu čl. 2 bodu 14l směrnice (EU) 2018/2001 [pozměněné směrnice o energii z obnovitelných zdrojů];

35)  „obousměrným nabíjením“ obousměrné nabíjení ve smyslu čl. 2 bodu 14n směrnice (EU) 2018/2001 [pozměněné směrnice o energii z obnovitelných zdrojů];

35a)   „digitálně propojenou dobíjecí stanicí“ dobíjecí bod, který může odesílat a přijímat informace v reálném čase, může komunikovat obousměrně jak s elektrickou sítí, tak s elektrickým vozidlem a který lze dálkově monitorovat a řídit, včetně zahájení a ukončení procesu dobíjení a měření toků elektřiny;

36)  „normami hypotečního portfolia“ mechanismy, které vyžadují, aby poskytovatelé hypotečních úvěrů, včetně bank, investorů a dalších příslušných finančních institucí, jako jsou koneční držitelé hypoték uložených ve zvláštních účelových jednotkách, sekuritizační společnosti a další zprostředkující subjekty, stanovili plán postupu zlepšení mediánu energetické náročnosti portfolia budov, na něž se vztahují jejich hypotéky, do roku 2030 a 2050, aby zajistili spolehlivá, průkazná a cenově dostupná řešení pro své klienty v souladu s ambicemi Unie v oblasti dekarbonizace a vnitrostátními plány renovace budov a příslušnými energetickými cíli v oblasti spotřeby energie v budovách, a to na základě definice udržitelných hospodářských činností v taxonomii EU a v souladu s certifikáty energetické náročnosti a potenciálem globálního oteplování během životního cyklu v souladu s touto směrnicí;

36a)   „finančním plánem s průběžným splácením (typu „pay as you save“)“ úvěrový program určený výhradně na snížení energetické náročnosti, u něhož roční splátky úvěru nepřesahují peněžní ekvivalent ročních úspor energie, s přihlédnutím k indexaci nákladů na energii a refinancování úvěru;

36b)   „referenční hodnotou energetické náročnosti budov“ informační platforma pro zveřejňování informací o energetické náročnosti a roční spotřebě jednotlivých budov a budov s více bytovými jednotkami v průběhu času, ve srovnání s podobnými budovami nebo s modelovými simulacemi referenční budovy postavené podle konkrétní normy, jako jsou např. minimální normy energetické náročnosti, a s využitím rozsahu tříd energetické náročnosti;

37)  „digitálním deníkem budov“ společné úložiště všech příslušných údajů o budovách, včetně údajů týkajících se energetické náročnosti, jako jsou certifikáty energetické náročnosti, pasy pro renovaci budov a ukazatele připravenosti pro chytrá řešení, stejně jako údajů o potenciálu globálního oteplování během životního cyklu a kvalitě vnitřního prostředí, které usnadňuje informované rozhodování a sdílení informací v rámci odvětví stavebnictví, mezi vlastníky a uživateli budov, finančními institucemi a orgány veřejné moci;

38)  „klimatizačním systémem“ kombinace prvků, které jsou potřebné pro vnitřní úpravu vzduchu, při níž je teplota regulována nebo může být snižována;

39)  „otopnou soustavou“ kombinace prvků, které jsou potřebné pro vnitřní úpravu vzduchu, při níž je zvyšována teplota;

40)  „zdrojem tepla“ část otopné soustavy, která vytváří užitečné teplo pro použití uvedená v příloze I pomocí jednoho nebo více z následujících procesů:

a)  spalování paliv, například v kotli;

b)  Jouleův jev, k němuž dochází v topných tělesech systému elektrického odporového ohřevu;

c)  získávání tepla z okolního vzduchu, z odváděného vzduchu z ventilace, z vody nebo ze zemního zdroje tepelným čerpadlem;

40a)   „tepelným čerpadlem“ stroj, přístroj nebo zařízení, které přenáší teplo ze zdroje, jako je vzduch, voda nebo země, do jímačů, jako jsou budovy nebo průmyslové provozy, za účelem vytápění, chlazení nebo přípravy teplé vody;

41)  „smlouvou o energetických službách“ smlouva o energetických službách ve smyslu čl. 2 bodu 29 směrnice (EU) …/… [přepracované směrnice o energetické účinnosti];

42)  „kotlem“ kombinovaná tepelná jednotka, která se skládá z kotlového tělesa a hořáku, konstruovaná tak, že teplo vzniklé spalováním je předáváno tekutině;

43)  „jmenovitým výkonem“ největší tepelný výkon, vyjádřený v kW, stanovený a zaručený výrobcem, kterého lze dosáhnout při trvalém provozu a při účinnosti uvedené výrobcem;

44)  „ústředním vytápěním“ nebo „ústředním chlazením“ distribuce tepelné energie ve formě páry, teplé vody nebo chlazených kapalin z ústředního zdroje výroby prostřednictvím sítě do více budov či míst za účelem použití k vytápění nebo chlazení prostoru nebo procesu;

44a)  „integrovaným oblastním obvodem“ oblast vybraná na základě analýzy fondu budov, která zohledňuje potenciál pro opatření v oblasti energetické účinnosti specifický pro danou oblast prostřednictvím jasných a měřitelných cílů a která vytváří vzory plánů renovací pro podobné typy budov na základě odpovídající analýzy místních podmínek účely rychlé a vzájemně koordinované transformace budov účinně využívající zdroje, jakož i další aspekty, jako je sociální struktura, hospodářské a environmentální podmínky a infrastruktura zásobování budov energií;

45)  „užitnou podlahovou plochou“ plocha podlahy budovy potřebná jako parametr pro vyčíslení zvláštních podmínek užívání, jež jsou vyjádřeny na jednotku podlahové plochy, a pro použití zjednodušení a pravidel zónování a (pře)rozdělení s přihlédnutím k vnitrostátním, evropským a mezinárodně normám;

45a)   „odpadním teplem“ teplo nevyhnutelně vznikající jako vedlejší produkt v průmyslových zařízeních nebo zařízeních na výrobu elektřiny nebo v terciárním sektoru, kde byl nebo bude použit proces kombinované výroby tepla a elektřiny nebo kde není kombinovaná výroba tepla a elektřiny proveditelná, jež by se bez přístupu do soustavy ústředního vytápění nebo chlazení bez užitku rozptýlily do vzduchu nebo vody;

46)  „referenční podlahovou plochou“ podlahová plocha používaná jako referenční velikost pro posouzení energetické náročnosti budovy, vypočtená jako součet užitných podlahových ploch prostor v rámci obvodového pláště budovy specifikovaných pro posouzení energetické náročnosti;

47)  „posuzovací hranicí“ hranice, na níž se měří nebo počítá dodaná a vydaná energie;

48)  „na místě“ prostory a pozemky, na nichž se budova nachází, a samotná budova;

49)  „energií z obnovitelných zdrojů vyrobenou v blízkém okolí“ energie z obnovitelných zdrojů vyrobená v rámci místního nebo oblastního obvodu posuzované budovy, která splňuje všechny tyto podmínky:

a)  lze ji distribuovat a používat pouze v rámci tohoto místního nebo oblastního obvodu prostřednictvím vyhrazené distribuční soustavy;

b)  je pro ni možné vypočíst zvláštní primární energetický faktor platný pouze pro energii z obnovitelných zdrojů vyrobenou v rámci tohoto místního nebo oblastního obvodu a

c)  lze ji použít na místě v posuzované budově prostřednictvím zvláštního připojení ke zdroji výroby energie, které vyžaduje zvláštní zařízení pro bezpečné dodávky a měření energie pro vlastní potřebu posuzované budovy;

50)  „službami souvisejícími s energetickou náročností budov“ služby, jako je vytápění, chlazení, větrání, příprava teplé vody, osvětlení a další služby, u nichž se spotřeba energie zohledňuje v rámci energetické náročnosti budov;

51)  „energetickými potřebami“ energie, kterou je nutno dodat do prostoru s požadovaným stavem vnitřního prostředí nebo z něj extrahovat, aby byly zachovány zamýšlené podmínky v tomto prostoru během daného časového období, přičemž se zohlední přenosové ztráty a ztráty způsobené větráním, stejně jako solární a vnitřní zisky podle norem EN, bez ohledu na jakoukoli neefektivnost technických systémů budovy;

52)  „spotřebou energie“ energetický vstup technického systému budovy, který zajišťuje službu související s energetickou náročností budov, určený k uspokojení energetické potřeby;

53)  „používanou pro vlastní potřebu“ část energie z obnovitelných zdrojů vyrobené na místě nebo v blízkém okolí, kterou využívají současně technické systémy na místě pro účely služeb souvisejících s energetickou náročností budov;

54)  „jinými způsoby využití na místě“ energie používaná na místě pro jiné účely než služby související s energetickou náročností budov, přičemž se může jednat o zařízení, různé a doplňkové zatížení, domácí systémy bateriových úložišť energie nebo dobíjecí stanice pro elektromobily;

55)  „intervalem výpočtu“ samostatný časový interval používaný pro výpočet energetické náročnosti;

56)  „dodanou energií“ energie, vyjádřená podle energetického nosiče, která je dodána do technických systémů budov přes posuzovací hranici s cílem pokrýt příslušná použití nebo výrobu vydané energie;

57)  „vydanou energií“ podíl energie z obnovitelných zdrojů, vyjádřený podle energetického nosiče a primárního energetického faktoru, který je vyveden do energetické sítě namísto toho, aby byl použit na místě pro vlastní potřebu nebo pro účely jiných způsobů využití na místě;

57a)   „druhotným materiálem“ materiál získaný z předchozího použití nebo z odpadu, který nahrazuje původní materiál ve smyslu definice v rámcové stavební normě EN 15643;

57b)  „parkovacím místem pro jízdní kola“ vyhrazené místo pro nejméně jedno jízdní kolo, které umožňuje bezpečné a snadné umístění různých typů jízdních kol a které může být osvětlené a chráněné před povětrnostními vlivy;

57c)  „fyzicky sousedícím“ parkoviště, které je určeno pro obyvatele, návštěvníky nebo pracovníky budovy a které se nachází na pozemku budovy nebo v její bezprostřední blízkosti;

57d)   „oběhovostí“ snížení potřeby těžby původních materiálů snižováním poptávky po nových materiálech, prostřednictvím oprav, opětovného použití, změnou účelu a recyklace použitých materiálů a prostřednictvím prodloužení životnosti výrobků a budov;

57e)  „dostatečností“ minimalizace nároků na energii, materiály, půdu, vodu a další přírodní zdroje v průběhu životního cyklu budov a zboží;

57f)   „kusovníkem“ záznam o druhu, zdroji a množství stavebních výrobků a materiálů, které se používají k výstavbě nebo renovaci budovy a které ovlivňují tepelné vlastnosti, technickou účinnost systému v souladu s přílohou I, jakož i požární odolnost a kvalitu vnitřního prostředí;

57g)  „kvalitou vnitřního prostředí“ soubor parametrů budovy zahrnující kvalitu vnitřního ovzduší, tepelnou pohodu, osvětlení a akustiku, které ovlivňují zdraví a pohodu jejích uživatelů;

57h)  „zdravým vnitřním prostředím“ vnitřní prostředí budovy, které optimalizuje zdraví, pohodlí a pohodu uživatelů v souladu se specifickými úrovněmi vlastností, včetně těch, které se týkají denního světla, kvality vnitřního ovzduší a tepelné pohody, jako je zmírnění přehřívání, a zlepšení akustické kvality.

Článek 3

Vnitrostátní plán renovace budov

1.  Každý členský stát vytvoří vnitrostátní plán renovace budov k zajištění renovace vnitrostátního fondu obytných a jiných než obytných budov, veřejných i soukromých, a to tak, aby nejpozději v roce 2050 disponoval energeticky vysoce účinným fondem budov bez emisí uhlíku, a s cílem transformovat stávající budovy na budovy s nulovými emisemi.

Každý plán renovace budov je v souladu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“ a zahrnuje:

a)  přehled vnitrostátního fondu budov pro různé typy budov, včetně jejich podílu na fondu budov, zejména budov, které jsou úředně chráněné jako součást vymezeného prostředí nebo z důvodu své zvláštní architektonické nebo historické hodnoty, období výstavby a klimatická pásma každého členského státu vycházející podle potřeby ze statistického vzorku, energetické referenční srovnávání a referenční srovnávání potenciálu globálního oteplování během životního cyklu a vnitrostátní databáze pro certifikáty energetické náročnosti v souladu s článkem 19, přehled překážek trhu a selhání trhu, podíl zranitelných domácností a přehled kapacit v odvětví stavebnictví, energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů, jakož i dostupnost jednotných kontaktních míst v souladu s článkem 15a této směrnice a čl. 21 odst. 2a směrnice (EU) …/… [přepracované směrnice o energetické účinnosti];

aa)  přehled prováděných a plánovaných politik, včetně politik podle paktu pro dovednosti stanoveného ve sdělení Komise ze dne 1. července 2020 nazvané Evropská agenda dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost, s cílem zvýšit dostupnost kvalifikovaných odborníků v odvětvích stavebnictví, energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie, investice do rozvoje potřebných dovedností, včetně prohlubování dovedností nebo rekvalifikace a cílených programů odborné přípravy a vzdělávání, a to jak pro veřejné, tak pro soukromé zúčastněné strany, na základě kvantitativního a kvalitativního posouzení s využitím klíčových ukazatelů výkonnosti uvedených v příloze II, aby byly dosaženy cíle v souladu s touto směrnicí a naplněny výsledné potřeby trhu v oblasti kvalifikovaných odborníků v odvětví stavebnictví a renovací;

b)  plán s vnitrostátně stanovenými cíli a měřitelnými ukazateli pokroku a konkrétními harmonogramy pro všechny stávající budovy k dosažení vyšších tříd energetické náročnosti do roku 2030, 2040 a 2050 s ohledem na cíl klimatické neutrality do roku 2050, jehož cílem je zajistit do roku 2050 energeticky vysoce účinný vnitrostátní fond budov bez emisí uhlíku a transformaci stávajících budov na budovy s nulovými emisemi;

c)  přehled prováděných a plánovaných politik a opatření, včetně doby jejich trvání, v souladu s prováděním plánu podle písmene b) tohoto pododstavce, včetně opatření stanovených v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu oznámených Komisi podle článku 3 nařízení (EU) 2018/1999, se zvláštním zaměřením na zranitelné domácnosti a osoby žijící v sociálním bydlení;

d)  podrobný plán investičních potřeb pro účely provádění plánu renovace budov do roku 2050, veřejných a soukromých finančních zdrojů a opatření a správních zdrojů pro renovaci budov, včetně zdrojů, které jsou uvedeny ve vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu oznámených Komisi podle článku 3 nařízení (EU) 2018/1999;

da)  plán snižování energetické chudoby a úspor energie dosažených ve zranitelných domácnostech a u osob žijících v sociálním bydlení, který obsahuje vnitrostátně stanovené cíle a přehled prováděných a plánovaných politik a finančních opatření na podporu odstraňování energetické chudoby.

1a.   Plán uvedený v odst. 1 druhém pododstavci písm. b) zahrnuje:

a)   vnitrostátní cíle a emise za celý životní cyklus pro různé typologie budov, které mají být stanoveny na základě globálního hodnocení pro roky 2025, 2030, 2035 a 2040 v souladu s mechanismem postupného navyšování cílů stanovených v Pařížské dohodě, a plán energetické náročnosti za celý životní cyklus v souladu s úsilím o udržení nárůstu průměrné globální teploty pod hranicí 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí do roku 2050, jakož i orientační vnitrostátní cíle zaměřené na dosažení rozsáhlé renovace nejméně 35 milionů ucelených částí budov do roku 2030, aby se podpořilo dosažení roční míry energetických renovací ve výši 3 % nebo více pro období do roku 2050;

b)  odhadovanou dostupnost stavebních materiálů, materiálů pro renovaci, včetně montovaných stavebních prvků, jako jsou stavební prvky s izolací, integrovaná fotovoltaika, materiály s recyklovaným obsahem, druhotné stavební materiály a případně místní udržitelné materiály, jakož i vnitrostátní cíle pro oběhové využití materiálů, recyklovaný obsah a druhotné materiály v souladu s nařízením (EU) č. 305/2011(26) [a jejich dostatečnost pro každé pětileté období;

c)   spotřebu primární energie a konečnou spotřebu energie vnitrostátního fondu budov a snižování jeho provozních emisí skleníkových plynů;

d)   konkrétní časové harmonogramy, podle nichž má být u budov do roku 2030 a poté každých pět let dosaženo vyšších tříd energetické náročnosti, než jsou třídy uvedené v čl. 9 odst. 1, a to v souladu s postupem transformace vnitrostátního fondu budov na budovy s nulovými emisemi;

e)  přehled nákladově efektivního potenciálu, dostupnosti a očekávané výroby a spotřeby energie z obnovitelných zdrojů používané pro vytápění a chlazení v budovách, rozdělený podle technologií a paliv;

f)  vnitrostátní cíle týkající se výstavby a renovace soustav ústředního vytápění a chlazení v souladu s komplexním posouzením vytápění a chlazení podle článku 23 směrnice (EU) …/… [přepracované směrnice o energetické účinnosti];

g)  postup s vyčíslenými cílovými hodnotami pro zavádění solární energie a tepelných čerpadel v budovách v souladu s článkem 9a;

h)   vnitrostátní plány postupného ukončení používání fosilních paliv v budovách s ohledem na záměr plánovaného ukončení používání fosilních paliv do roku 2035, a pokud to nebude proveditelné, což bude Komisi doloženo, nejpozději do roku 2040;

i)   fakticky podložený odhad očekávaných úspor energie, snížení emisí skleníkových plynů a širších přínosů, včetně kvality vnitřního prostředí, jež mohou vycházet z přístupu založeného na integrovaných oblastních obvodech;

j)   odhady týkající se příspěvku plánu renovace budov k dosažení závazného vnitrostátního cíle členského státu pro emise skleníkových plynů v souladu s nařízením (EU) …/… [revidovaným nařízením o „sdílení úsilí“], cílů Unie v oblasti energetické účinnosti v souladu se směrnicí (EU) …/… [přepracovanou směrnicí o energetické účinnosti], cílů Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, včetně ▌ cíle týkajícího se podílu energie z obnovitelných zdrojů ve stavebnictví v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001 [pozměněnou směrnicí o energii z obnovitelných zdrojů], a klimatického cíle Unie pro rok 2030 a cíle klimatické neutrality Unie do roku 2050 v souladu s nařízením (EU) 2021/1119;

2.  Jednou za pět let vypracuje každý členský stát podle vzoru v příloze II návrh plánu renovace budov a předloží jej Komisi. Každý členský stát předloží návrh plánu renovace budov spolu s návrhem integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu podle článku 9 nařízení (EU) 2018/1999 a komplexním posouzením vytápění a chlazení podle článku 23 směrnice (EU) …/… [přepracované směrnice o energetické účinnosti] a – pokud členský stát předloží návrh aktualizace – v rámci návrhu aktualizace tohoto plánu podle článku 14 ▌ nařízení (EU) 2018/1999. Odchylně od čl. 9 odst. 1 a čl. 14 odst. 1 uvedeného nařízení předloží členské státy Komisi první návrh plánu renovace budov do 30. června 2024, a to po samostatné konzultaci podle odstavce 3 tohoto článku.

3.  Na podporu vývoje svého plánu renovace budov zapojí každý členský stát regionální a místní orgány do přípravy plánů renovace budov s cílem usnadnit začlenění místních akčních plánů nebo investic a před tím, než návrh plánu předloží Komisi, uspořádá o svém návrhu plánu renovace budov veřejnou konzultaci. Do veřejné konzultace jsou zapojeny zejména místní a regionální orgány a další socioekonomičtí partneři, včetně občanské společnosti a subjektů pracujících se zranitelnými domácnostmi. Veřejná konzultace zahrnuje předběžné a následné hodnocení plánu renovace budov a zahrnuje možnosti týkající se návrhu veřejných politik, programů, pobídek, jakož i sociálních záruk, které mohou zahrnovat záruky uvedené v článku 15, s cílem zajistit přístupnost, pohodlí a cenovou dostupnost řešení renovace. Každý členský stát přiloží k návrhu plánu renovace budov shrnutí výsledků svých veřejných konzultací. Každý členský stát náležitě zohlední názory zúčastněných stran vyjádřené v předběžném a následném hodnocení a vysvětlí, jak se tyto názory promítly do jeho konečného plánu renovace budov.

4.  Komise posoudí návrhy vnitrostátních plánů renovace budov, zejména zda:

a)  úroveň ambicí vnitrostátně stanovených cílů je dostatečná a v souladu s vnitrostátními závazky v oblasti klimatu a energetiky uvedenými v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu;

b)  politiky a opatření jsou dostatečné k dosažení vnitrostátně stanovených cílů;

c)  přidělené rozpočtové a správní zdroje jsou dostatečné pro provádění plánu;

ca)   podmínky pro fungování systémů financování renovací jsou vhodné pro dosažení vnitrostátního cíle zmírnění energetické chudoby a pro úspěšné začlenění spotřebitelů trpících energetickou chudobou a zranitelných domácností;

cb)  plán zohledňuje cíle směrnice 2008/50/ES(27) a zajišťuje soulad s platnými právními předpisy a ochranu životního prostředí a lidského zdraví;

cc)  plán prioritně řeší energeticky nejnáročnější budovy, které jsou užívány pro obytné účely;

d)  veřejná konzultace podle odstavce 3 byla dostatečně inkluzivní; ▌

e)  plán splňuje požadavky podle odstavce 1 a je vyhotoven v souladu se vzorem v příloze II;

ea)   vnitrostátní a místní orgány potřebují technickou pomoc za účelem usnadnění provádění těchto plánů;

eb)  plán zajišťuje dostatek kvalifikovaných pracovníků a účinné iniciativy v oblasti kvalifikace a odborné přípravy.

Po konzultaci s výborem zřízeným podle článku 30 může Komise vydat pro jednotlivé členské státy doporučení v souladu s čl. 9 odst. 2 a článkem 34 nařízení (EU) 2018/1999.

Pokud jde o první návrh plánu renovace budov, může Komise vydat doporučení pro jednotlivé členské státy nejpozději šest měsíců poté, co členský stát tento plán předložil.

5.  Při každé revizi členský stát veškerá doporučení Komise náležitě zohlední ve svém konečném plánu renovace budov. Pokud se dotčený členský stát doporučením nebo jeho podstatnou částí nezabývá, poskytne Komisi odůvodnění a své důvody zveřejní.

6.  Jednou za pět let předloží každý členský stát svůj plán renovace budov vypracovaný podle vzoru v příloze II Komisi. Každý členský stát předloží plán renovace budov společně se svým integrovaným vnitrostátním plánem v oblasti energetiky a klimatu podle článku 3 nařízení (EU) 2018/1999 a – pokud členský stát předloží aktualizaci – v rámci aktualizace tohoto plánu podle článku 14 uvedeného nařízení. Odchylně od čl. 3 odst. 1 a čl. 14 odst. 2 uvedeného nařízení předloží členské státy Komisi první návrh plánu renovace budov do 30. června 2024 a konečné plány renovace budov do 30. června 2025.

7.  Každý členský stát přiloží ke svému ▌ konečnému plánu renovace budov podrobnosti provádění své nejaktuálnější dlouhodobé strategie renovací nebo plánu renovace budov.

8.  Každý členský stát zahrne do svých integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu v souladu s články 17 a 21 nařízení (EU) 2018/1999 informace o provádění vnitrostátních cílů uvedených v odst. 1 písm. b) tohoto článku a příspěvku plánu renovace budov k dosažení závazného vnitrostátního cíle členského státu pro emise skleníkových plynů v souladu s nařízením (EU) …/… [revidovaným nařízením o „sdílení úsilí“], cílů Unie v oblasti energetické účinnosti v souladu se směrnicí (EU) …/… [přepracovanou směrnicí o energetické účinnosti], cílů Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, včetně orientačního cíle týkajícího se podílu energie z obnovitelných zdrojů ve stavebnictví v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001 [pozměněnou směrnicí o energii z obnovitelných zdrojů], a klimatického cíle Unie pro rok 2030 a cíle klimatické neutrality Unie do roku 2050 v souladu s nařízením (EU) 2021/1119.

Článek 3a

Přístupy k renovaci budov založené na integrovaných oblastních obvodech

1.  Členské státy mohou pověřit regionální a místní orgány, aby určily integrované oblastní obvody za účelem zavedení integrovaných programů renovací na úrovni oblastních obvodů. Integrované programy renovací se zabývají sociální strukturou, energetikou, mobilitou, zelenou infrastrukturou, nakládáním s odpady a čištěním vod a řízením a dalšími aspekty územního plánování, které je třeba řešit na úrovni oblastních obvodů, a zohledňují místní a regionální zdroje, oběhovost a dostatečnost.

2.  Integrované programy renovací zohlední komplexní posouzení vytápění a chlazení podle čl. 14 odst. 1 směrnice 2012/27/EU, rekonstrukci nebo výstavbu účinných otopných a chladicích soustav podle článku 24 směrnice (EU) …/… [přepracované směrnice o energetické účinnosti], požadované infrastruktury, stejně jako zařízení a infrastruktury společenství pro obnovitelné zdroje. Členské státy zváží optimalizaci energetického systému na úrovni oblastních obvodů v souladu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“ a zároveň podpoří odezvu na straně poptávky.

3.  Členské státy provádějí integrované plány mobility na místní úrovni a plány udržitelné městské mobility, které jsou v souladu s integrovanými programy renovací a zahrnují plánování a zavádění veřejné dopravy s dalšími prostředky aktivní a sdílené mobility, jakož i související infrastrukturu pro provoz, dobíjení, skladování a parkování.

4.  Jednotná kontaktní místa zřízená podle článku 15a mohou sloužit jako zdroj informací při rozhodování o návrhu integrovaných programů renovací za účelem oživení a zacílení podpory komunit.

Článek 4

Přijetí metody výpočtu energetické náročnosti budov

Členské státy použijí metodu výpočtu energetické náročnosti budov podle společného obecného rámce stanoveného v příloze I. Uvedená metoda se přijme na celostátní nebo regionální úrovni.

Článek 5

Stanovení minimálních požadavků na energetickou náročnost

1.  Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby minimální požadavky na energetickou náročnost budov nebo ucelených částí budov byly stanoveny za účelem dosažení alespoň nákladově optimálních úrovní a vyšších referenčních hodnot, jako jsou požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie a požadavky na budovy s nulovými emisemi. Energetická náročnost se vypočítá podle metody uvedené v článku 4. Nákladově optimální úrovně se vypočtou v souladu se srovnávacím metodickým rámcem uvedeným v článku 6.

Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby byly stanoveny minimální požadavky na energetickou náročnost a povinnosti renovace pro všechny prvky budovy, ▌jež mají významný dopad na energetickou náročnost budovy, pokud jsou nahrazeny nebo namontovány dodatečně, s cílem dosáhnout alespoň nákladově optimálních úrovní a vyšších referenčních hodnot, jako jsou požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie a požadavky na budovy s nulovými emisemi. Energetická náročnost prvků budovy se vypočítá metodou uvedenou v článku 4.

Při stanovování požadavků mohou členské státy rozlišovat mezi novými a stávajícími budovami a mezi různými kategoriemi budov.

V těchto požadavcích je třeba brát v úvahu podmínky zdravého mikroklimatu vnitřního prostředí založené na optimální kvalitě vnitřního prostředí, aby se zamezilo nepříznivým účinkům, např. nedostatečnému větrání, a také místní podmínky a určené využití i stáří budovy.

Členské státy pravidelně přezkoumávají své minimální požadavky na energetickou náročnost nejméně jednou za pět let a v případě potřeby je aktualizují, aby odrážely technický pokrok v sektoru budov, výsledky výpočtu nákladově optimálních úrovní podle článku 6 a aktualizované vnitrostátní cíle a politiky v oblasti energetiky a klimatu

1a.   Členské státy mohou přijmout přechodný minimální požadavek na energetickou náročnost, včetně dosažení minimální úrovně účinnosti obvodového pláště budovy, maximální spotřeby energie na kWh/m2/rok, připravenosti k provozu nízkoteplotního vytápění, tepelných čerpadel nebo flexibilního elektrického vytápění prostor a minimální kapacity odezvy na straně poptávky.

2.  Členské státy se mohou rozhodnut nestanovovat nebo neuplatňovat požadavky uvedené v odstavci 1 na budovy úředně chráněné jako součást určeného prostředí nebo z důvodu jejich zvláštní architektonické či historické hodnoty, pokud by mohlo dodržení některých minimálních požadavků na energetickou náročnost nepřijatelným způsobem změnit jejich charakter nebo vzhled. Členské státy zajistí, aby renovace památek probíhala v souladu s vnitrostátními pravidly památkové péče, mezinárodními normami památkové péče a původní architekturou dotčených památek. [pozm. návrh. 6]

3.  Členské státy se mohou rozhodnout, že nestanoví nebo nebudou uplatňovat požadavky uvedené v odstavci 1 u těchto kategorií budov:

a)  budovy užívané jako místa bohoslužeb a pro náboženské účely;

b)  dočasné budovy s dobou užívání dva roky nebo méně, průmyslové provozy, dílenské provozovny, sklady a neobytné provozní budovy s velmi nízkou spotřebou energie a požadavky na vytápění a chlazení, stanice napájecí/rozvodné infrastruktury, jako jsou transformační stanice, rozvodné stanice, stanice pro úpravu tlaku, železniční stavby a také neobytné zemědělské budovy používané odvětvím, na které se vztahuje celostátní odvětvová dohoda o energetické náročnosti;

c)  obytné budovy, které jsou užívány nebo určeny k užívání buď kratšímu než čtyři měsíce v roce, nebo případně k využívání na omezenou část roku, a jejichž odhadovaná spotřeba energie je nižší než 25 % ze spotřeby, k níž by došlo při celoročním užívání;

d)  samostatně stojící budovy s celkovou užitnou podlahovou plochou menší než 50 m2;

Článek 6

Výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost

1.  Komise je zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci podle článku 29, kterými doplní tuto směrnici stanovením srovnávacího metodického rámce pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost budov a prvků budov. Do 30. června 2024 Komise přezkoumá srovnávací metodický rámec pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost ve stávajících budovách, u kterých probíhá větší renovace, a pro jednotlivé prvky budov, které jsou v souladu s vnitrostátními přístupy stanovenými ve vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu předložených Komisi podle článku 14 nařízení (EU) 2018/1999.

Srovnávací metodický rámec se stanoví v souladu s přílohou VII a rozlišuje mezi novými a stávajícími budovami a mezi různými kategoriemi budov.

2.  Členské státy vypočítají nákladově optimální úrovně minimálních požadavků na energetickou náročnost za použití srovnávacího metodického rámce vypracovaného v souladu s odstavcem 1, s přihlédnutím k potenciálu globálního oteplování během životního cyklu, a příslušnými parametry, jako jsou klimatické podmínky a praktická dostupnost energetické infrastruktury, a srovnají výsledky tohoto výpočtu s platnými minimálními požadavky na energetickou náročnost.

▌

2a.  V každé zprávě členské státy řádně zohlední zejména vliv změn cen energie, stavebních materiálů a nákladů na pracovní sílu ve srovnání s předchozí zprávou, aby případně upravily nákladově optimální úrovně. Členské státy opraví své výpočty o případné rozdíly mezi skutečnými tržními cenami a dočasnou regulací cen a opatřeními přímé podpory příjmů a zajistí, aby při výpočtech byly použity tříleté průměry cen energie z předchozích let i očekávané budoucí ceny.

3.  Pokud ze srovnání provedeného podle odstavce 2 vyplývá, že platné minimální požadavky na energetickou náročnost jsou o více než 15 % méně energeticky účinné než nákladově optimální úrovně minimálních požadavků na energetickou náročnost, dotčené členské upraví platné minimální požadavky na energetickou náročnost do 12 měsíců od zpřístupnění výsledků tohoto srovnání.

4.  Komise zveřejní zprávu o pokroku členských států při dosahování nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost. Členské státy podávají zprávy Komisi a využívají šablonu uvedenou v příloze III nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 244/2012(28).

Článek 7

Nové budovy

1.  Členské státy zajistí, aby od následujících dat byly nové budovy budovami s nulovými emisemi v souladu s přílohou III:

a)  od 1. ledna 2026 nové budovy užívané, provozované nebo vlastněné orgány veřejné moci a

b)  od 1. ledna 2028 všechny nové budovy;

Dokud se nepoužijí požadavky podle prvního pododstavce, členské státy zajistí, aby všechny nové budovy byly alespoň budovami s téměř nulovou spotřebou energie a aby splňovaly minimální požadavky na energetickou náročnost stanovené v souladu s článkem 5.

2.  Členské státy zajistí výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu v souladu s přílohou III a jeho zveřejnění prostřednictvím certifikátu energetické náročnosti budovy ▌od 1. ledna 2027 pro všechny nové budovy.

2a.  Do 31. prosince 2025 přijme Komise akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29, kterým doplní tuto směrnici stanovením harmonizovaného rámce EU pro výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu, který bude vypracován na základě inkluzivního procesu zúčastněných stran a bude vycházet z rámce pro udržitelné budovy Level(s) a normy EN 15978.

2b.  Do 1. ledna 2027 členské státy v zájmu zajištění snížení emisí skleníkových plynů zveřejní plán obsahující podrobné informace o zavedení mezních hodnot celkového souhrnného potenciálu globálního oteplování během životního cyklu všech nových budov a stanoví cíle pro nové budovy od roku 2030, v nichž se odráží postupný sestupný trend, jakož i maximální požadavky podrobně specifikované pro různá klimatická pásma a typologie budov.

Při stanovování maximálních mezních hodnot celkového souhrnného potenciálu globálního oteplování během životního cyklu určí členské státy vhodné referenční hodnoty na základě údajů vykazovaných pro příslušné typy budov v souladu s požadavky uvedenými v odstavci 2.

Komise vydává pokyny, sdílí poznatky o stávajících vnitrostátních politikách a nabízí členským státům na základě jejich žádosti technickou podporu za účelem stanovení vhodných vnitrostátních referenčních hodnot.

Tyto maximální mezní hodnoty jsou postupně snižovány v souladu s cíli Unie dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality.

3.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29, jež doplní tuto směrnici s cílem přizpůsobit přílohu III technickému pokroku a inovacím, a dosáhnout tak klimatické neutrality, stanovit upravené maximální prahové hodnoty energetické náročnosti v příloze III pro renovované budovy a následně snížit maximální prahové hodnoty energetické náročnosti s ohledem na nákladovou optimálnost v případě budov s nulovými emisemi.

4.  Členské státy do … [24 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost] zajistí, aby nové budovy měly optimální úroveň kvality vnitřního prostředí, včetně kvality ovzduší a tepelné pohody, vysokou schopnost zmírňovat změnu klimatu a přizpůsobovat se jí mimo jiné prostřednictvím zelené infrastruktury, aby dodržovaly normy požární bezpečnosti a bezpečnostního osvětlení, zmírňovaly rizika spojená s intenzivní seizmickou aktivitou a přiznaly prioritu přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením. Členské státy se rovněž zabývají pohlcováním uhlíku souvisejícím s ukládáním uhlíku v budovách nebo na budovách.

4a.  Členské státy zavedou opatření, která zajistí, aby od … [den provedení této směrnice] nebylo v nových budovách povoleno používání otopných soustav na fosilní paliva. Hybridní otopné soustavy, kotle certifikované pro provoz na obnovitelná paliva a jiné technické systémy budov, které nevyužívají výhradně fosilní paliva a které splňují požadavky stanovené v čl. 11 odst. 1, se pro účely tohoto odstavce nepovažují za otopné soustavy na fosilní paliva.

4b.  Do 1. ledna 2025 přijme Komise akt v přenesené pravomoci, kterým doplní tuto směrnici a stanoví prahové hodnoty pro nově postavené budovy s nulovými emisemi pro účely přílohy III této směrnice, včetně stanovení metodiky výpočtu podle typu budovy a klimatického pásma na základě přílohy A klíčových evropských norem pro energetickou náročnost budov v souladu s přílohou I této směrnice. Členské státy oznámí Komisi své příslušné vnitrostátní hodnoty, včetně popisu metodiky výpočtu pro jednotlivé typy budov a klimatická pásma na základě přílohy A klíčových evropských norem pro energetickou náročnost budov v souladu s přílohou I této směrnice.

Článek 7a

Nový Evropský Bauhaus

1.  Členské státy zajistí, aby stavební investoři realizující projekty renovace budov byli informováni o cílech a možnostech zapojení do iniciativy Nový evropský Bauhaus, když žádají o poradenství, financování a stavební povolení.

2.  Členské státy zmocní místní orgány k vypracování specializovaných podpůrných opatření pro referenční budovy podle přílohy VII této směrnice, které obohacují kulturní krajinu a jsou udržitelné a inkluzivní v souladu s iniciativou Nový evropský Bauhaus. Tyto nástroje mohou zahrnovat finanční plány pro renovace, které budou představovat názornou ukázku toho, jak lze jednotlivé budovy nebo celé městské části přeměnit na budovy a oblastní obvody s nulovými emisemi, a to cenově dostupným, udržitelným a sociálně inkluzivním způsobem, a zároveň maximalizovat širší přínosy prostřednictvím participativního přístupu vycházejícího „zdola“.

3.  Členské státy zavedou vnitrostátní průmyslové plány pro zvýšení dostupnosti místně přizpůsobitelných montovaných stavebních prvků pro renovaci budov, které plní různé funkce, včetně estetické či izolační a funkce výroby energie, a pro zelené infrastruktury a podporují biologickou rozmanitost, vodní hospodářství, přístupnost a mobilitu.

Článek 8

Stávající budovy

1.  Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby se u budov, u kterých probíhá větší renovace, snížila energetická náročnost budovy nebo jejích renovovaných částí s cílem splnit minimální požadavky na energetickou náročnost stanovené podle článku 5, pokud je to technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné.

Tyto požadavky se použijí pro renovovanou budovu nebo ucelenou část budovy jako celek. Navíc či alternativně lze požadavky použít na renovované prvky budov.

2.  Členské státy dále přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby energetická náročnost prvku budovy, jenž je součástí obvodového pláště budovy a má významný dopad na energetickou náročnost obvodového pláště budovy, splňovala v případě jeho dodatečné montáže nebo nahrazení minimální požadavky na energetickou náročnost, pokud je to technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné.

2a.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby při dodatečné montáži nebo nahrazení technického systému budovy byla energetická náročnost systému optimalizována v souladu s článkem 11.

2b.  Členské státy zajistí, aby se potenciál globálního oteplování během životního cyklu částí a ucelených částí budov, které procházejí větší renovací, vypočítával na základě už dostupných informací o dodávaných materiálech, nebo pokud to není technicky nebo ekonomicky proveditelné, pomocí referenčních hodnot.

3.  Členské státy zajistí, aby v souvislosti s budovami podstupujícími větší renovace bylo podporováno zavádění vysoce účinných alternativních systémů, pokud je to technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné. Členské státy v souvislosti s budovami podstupujícími větší renovace zajistí zavedení prvků pasivního vytápění a chlazení, norem kvality zdravého vnitřního prostředí, vysokou schopnost zmírňovat změnu klimatu a přizpůsobovat se jí mimo jiné prostřednictvím zelených infrastruktur, odstraňování a ukládání uhlíku, dodržování norem požární bezpečnosti, zmírňování rizik spojených s intenzivní seizmickou aktivitou a odstraňování nebezpečných látek včetně azbestu. Členské státy v souvislosti s budovami podstupujícími větší renovace a v souvislosti s budovami podstupujícími renovace, které zahrnují společně užívané prostory, jako jsou vstupy, schodiště, výtahy a parkoviště, jakož i sociální zařízení, zajistí přístupnost pro osoby se zdravotním postižením.

3a.  Členské státy podporují využívání digitálních technologií pro analýzu, simulaci a řízení budov, a to i s ohledem na í rozsáhlé renovace.

3b.  Členské státy zavedou opatření, která zajistí, aby od … [den provedení této směrnice] v budovách, které procházejí větší renovací, rozsáhlou renovací nebo renovací otopné soustavy nebylo povoleno používání otopných soustav na fosilní paliva. Hybridní otopné soustavy, kotle certifikované pro provoz na obnovitelná paliva a jiné technické systémy budov, které nevyužívají výhradně fosilní paliva a které splňují požadavky stanovené v čl. 11 odst. 1, se pro účely tohoto odstavce nepovažují za otopné soustavy na fosilní paliva.

Členské státy zajistí, aby při renovacích zahrnujících výměnu technických systémů budov založených na fosilních palivech byly upřednostňovány zranitelné domácnosti a osoby žijící v sociálním bydlení.

3c.   Do 1. ledna 2027 přijmou členské státy zvláštní správní a finanční opatření na podporu rozsáhlé renovace energeticky nejnáročnějších budov s více bytovými jednotkami.

Článek 9

Minimální normy energetické náročnosti

1.  Členské státy zajistí, aby všechny budovy splňovaly minimální normy energetické náročnosti, počínaje energeticky nejnáročnějšími budovami.

1a.  Členské státy zajistí, aby:

a)  budovy a ucelené části budov ve vlastnictví veřejných orgánů, včetně orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, a budovy a ucelené části budov pronajaté těmito subjekty po… [den vstupu této směrnice v platnost], dosáhly nejpozději

i)  od 1. ledna 2027 alespoň třídy energetické náročnosti E; a [pozm. návrh. 20cp1]

ii)  od 1. ledna 2030 alespoň třídy energetické náročnosti D;

b)  jiné než obytné budovy a ucelené části budov uvedené v písmenu a) dosáhly nejpozději

i)  od 1. ledna 2027 alespoň třídy energetické náročnosti E a

ii)  od 1. ledna 2030 alespoň třídy energetické náročnosti D;

c)  obytné budovy a ucelené části budov dosáhly nejpozději

i)  od 1. ledna 2030 alespoň třídy energetické náročnosti E; a

ii)  od 1. ledna 2033 alespoň třídy energetické náročnosti D.

Členské státy ve svém plánu podle čl. 3 odst. 1 písm. b) stanoví lineární trajektorii pro postupné dosažení vyšších tříd energetické náročnosti budov uvedených v tomto odstavci ▌ do roku 2040 a 2050, a to v souladu s postupem transformace vnitrostátního fondu budov na budovy s nulovými emisemi a dosažení cíle klimatické neutrality.

1b.  Členské státy mohou z povinnosti uvedené v odst. 1a písm. a) vyjmout sociální bydlení ve veřejném vlastnictví, pokud tyto renovace nejsou nákladově neutrální nebo by vedly ke zvýšení nájemného pro osoby žijící v sociálním bydlení nad rámec ekonomických úspor na platbách za energie.[pozm. návrh. 35]

1c.  Komise může na základě odůvodněné žádosti členského státu zahrnuté do vnitrostátního plánu renovace budov nebo jeho následné změny povolit členskému státu upravit minimální normy energetické náročnosti pro obytné budovy a ucelené části budov uvedené v odst. 1a písm. c) pro určité části nebo konkrétní dílčí segmenty svého fondu budov z důvodů ekonomické a technické proveditelnosti a dostupnosti kvalifikované pracovní síly. Členské státy, které hodlají upravit své minimální normy energetické náročnosti, oznámí Komisi zamýšlená opatření a lineární snížení energetické náročnosti a předloží zprávu o pokroku při dosahování rovnocenného snížení energetické náročnosti obytných budov v rámci svých integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu podle čl. 3 odst. 8. Členské státy při uplatňování jakýchkoli úprav minimálních norem energetické náročnosti neudělí nepřiměřenou výjimku nájemním bytům ve srovnání s jinými segmenty budov. [pozm. návrh. 36]

1d.  Úprava minimálních standardů energetické náročnosti uvedená v odstavcích 1b a 1c se vztahuje maximálně na 22 % všech obytných budov uvedených v odst. 1a písm. c) a nepoužije se po 1. lednu 2037. [pozm. návrh. 37]

2.  Kromě minimálních norem energetické náročnosti stanovených podle odstavce 1 stanoví každý členský stát ▌ minimální normy energetické náročnosti pro renovaci všech ostatních stávajících budov.

▌ Minimální normy energetické náročnosti ▌ jsou navrženy s ohledem na vnitrostátní plán a cíle pro roky ▌ 2040 a 2050 obsažené v plánu renovace budov členského státu a na transformaci vnitrostátního fondu budov na budovy s nulovými emisemi do roku 2050.

3.  V souladu s článkem 15 členské státy podporují dodržování minimálních norem energetické náročnosti prostřednictvím všech těchto opatření:

a)  vhodných finančních opatření, včetně grantů, zejména těch, která se zaměřují na zranitelné domácnosti, domácnosti se středními příjmy a osoby žijící v sociálním bydlení v souladu s článkem 22 směrnice (EU)…/… [přepracované směrnice o energetické účinnosti];

b)  poskytování technické pomoci, mimo jiné informačních služeb, administrativní podpory a integrovaných služeb renovací prostřednictvím jednotných kontaktních míst, se zvláštním zaměřením na zranitelné domácnosti a osoby žijící v sociálním bydlení v souladu s článkem 22 směrnice (EU) …/… [přepracované směrnice o energetické účinnosti]; [pozm. návrh. 39]

c)  navržení integrovaných systémů veřejného a soukromého financování, které poskytují pobídky pro rozsáhlé a postupné rozsáhlé renovace podle článku 15; [pozm. návrh. 40]

d)  odstranění jiných než ekonomických překážek, včetně rozdělených pobídek; ▌

e)  monitorování sociálních dopadů, zejména na nejzranitelnější domácnosti; [pozm. návrh. 42]

ea)   stanovení rámce pro zajištění dostatečného počtu kvalifikované pracovní síly, která umožní včasné provedení minimálních norem energetické náročnosti v souladu s vnitrostátními plány renovace budov, a to i prostřednictvím strategie usnadňující odborné vzdělávání mladých lidí a rekvalifikaci pracovníků a vytváření atraktivnějších pracovních příležitostí. [pozm. návrh. 41]

4.  Pokud je budova renovována tak, aby splňovala minimální normu energetické náročnosti, členské státy zajistí soulad s minimálními požadavky na energetickou náročnost prvků budov podle článku 5 a v případě větší renovace s minimálními požadavky na energetickou náročnost stávajících budov podle článku 8.

4a.  Členské státy podporují skladování energie z obnovitelných zdrojů s cílem umožnit vlastní spotřebu energie z obnovitelných zdrojů a snížit volatilitu, a rovněž podporují nákladově efektivní a včasnou výměnu topných těles a případnou následnou optimalizaci souvisejících technických systémů budov a poskytují pro ně pobídky. [pozm. návrh. 43]

5.  Členské státy se mohou rozhodnout, že nebudou uplatňovat minimální normy energetické náročnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 u těchto kategorií budov:

a)  budovy úředně chráněné jako součást vymezeného prostředí nebo vzhledem k jejich zvláštní architektonické nebo historické hodnotě nebo jiné budovy kulturního dědictví, pokud by splnění norem nepřijatelně změnilo jejich charakter nebo vzhled, nebo pokud jejich renovace není technicky nebo ekonomicky proveditelná; [pozm. návrh. 29/rev]

b)  budovy užívané jako místa bohoslužeb a pro náboženské účely;

c)  dočasné budovy s dobou užívání dva roky nebo méně, průmyslové provozy, dílenské provozovny, sklady a neobytné stanice napájecí/rozvodné infrastruktury, jako jsou transformační stanice, rozvodné stanice, stanice pro úpravu tlaku, železniční stavby, jakož i servisní budovy s velmi nízkou spotřebou energie a vytápění nebo chlazení a neobytné zemědělské budovy používané odvětvím, na které se vztahuje celostátní odvětvová dohoda o energetické náročnosti; [pozm. návrh. 44]

d)  obytné budovy, které jsou užívány nebo určeny k užívání buď kratšímu než čtyři měsíce v roce, nebo případně k využívání na omezenou část roku, a jejichž odhadovaná spotřeba energie je nižší než 25 % ze spotřeby, k níž by došlo při celoročním užívání;

e)  samostatně stojící budovy s celkovou užitnou podlahovou plochou menší než 50 m2;

6.  Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění provádění minimálních norem energetické náročnosti uvedených v odstavcích 1 a 2, včetně vhodných monitorovacích mechanismů a sankcí. Členské státy poskytnou vhodné rámce finanční podpory a sociální záruky v souladu s článkem 15, aby byly splněny minimální normy energetické náročnosti.

Opatření rámce finanční podpory jsou dostatečná, účinná, transparentní a nediskriminační, podporují provádění podstatných snížení energetické náročnosti budov, kde zlepšení není jinak ekonomicky proveditelné, a zahrnují cílená opatření na podporu zranitelných domácností. Opatření mohou zahrnovat zřízení fondu na renovace za účelem zlepšování energetické náročnosti budov, který by sloužil jako pákový efekt pro zvýšení soukromých a veřejných investic do projektů zlepšujících energetickou náročnost budov, včetně energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie v budovách nebo jejich složkách.

Komise případně v rámci víceletého finančního rámce na období 2028–2034 předloží legislativní návrhy na posílení stávajících finančních nástrojů Unie na podporu provádění této směrnice a navrhne další. [pozm. návrh. 22cp2]

6a.   Do 31. prosince 2027 a poté každé dva roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku při zlepšování energetické účinnosti a energetické náročnosti budov. Zpráva zejména sleduje a hodnotí účinnost stávajících finančních opatření a předkládá další nástroje k usnadnění spravedlivé transformace, včetně odpovídajících finančních prostředků, na úrovni Unie, členských států nebo na místní úrovni s cílem zajistit spravedlivou transformaci a zmírnit veškeré negativní socioekonomické dopady, zejména v nejvíce postižených regionech a komunitách. [pozm. návrh. 54]

Článek 9a

Solární energie v budovách

1.  Do … [24 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost], členské státy zajistí, že všechny nové budovy budou navrženy tak, aby optimalizovaly svůj potenciál pro výrobu solární energie na základě slunečního záření lokality, a umožnily tak následné nákladově efektivní instalace solárních technologií.

2.  Členské státy prostřednictvím informačních opatření a zjednodušených povolovacích režimů podporují zavádění vhodných zařízení na výrobu solární energie ve všech budovách, které procházejí větší renovací nebo rozsáhlou renovací, v kombinaci s renovací obvodového pláště budovy, výměnou technických systémů budovy, zařízení pro skladování elektřiny, infrastrukturou pro dobíjení elektrických vozidel, technologií tepelných čerpadel a systémů automatizace a kontroly budov.

3.  Členské státy zajistí umístění vhodných zařízení na výrobu solární energie, pokud je to technicky vhodné a ekonomicky a funkčně proveditelné, takto:

a)  do … [24 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost] na všech nových veřejných a nových jiných než obytných budovách;

b)  do 31. prosince 2026 na všech stávajících veřejných a jiných než obytných budovách;

c)  do 31. prosince 2028 na všech nových obytných budovách a střešních parkovištích;

d)  do 31. prosince 2032 na všech budovách, které procházejí větší renovací.

4.  Členské státy stanoví a zveřejní kritéria na vnitrostátní úrovni pro praktické provádění lhůt stanovených v odstavci 3 a pro možné výjimky pro konkrétní typy budov v souladu s vyhodnoceným technickým a ekonomickým potenciálem zařízení na výrobu solární energie a charakteristikami budov, na něž se tato povinnost vztahuje.

5.  Umístění vhodných zařízení na výrobu solární energie na všech nových obytných budovách a zastřešených parkovištích a na všech budovách, které procházejí větší renovací, jak je uvedeno v odst. 3 písm. c) a d), se případně kombinuje s izolací podkroví a střechy s ohledem na fungování budovy. Umístění vhodných zařízení na výrobu solární energie podle odstavce 3 se kombinuje s povolovacím řízením pro instalaci zařízení na výrobu solární energie do umělých staveb ve smyslu článku 16c směrnice (EU) 2018/2001 (pozměněné směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů ve znění návrhu COM(2022)0222). U solárních zařízení o výkonu nižším než 50 kW povolí členské státy postup prostého oznámení stanovený v článku 17 směrnice (EU) 2018/2001.

6.  Členské státy ve svých vnitrostátních plánech renovace budov v souladu s článkem 3 stanoví postup s vyčíslenými cílovými hodnotami pro svůj vnitrostátní příspěvek k zavádění solární energie a tepelných čerpadel v budovách.

7.  Členské státy zajistí, aby jejich regulační rámce poskytovaly nezbytné administrativní, technické a finanční kapacity a pobídky pro zavádění solární energie v budovách, a to i v kombinaci s technickými systémy budov, jako jsou domácí systémy bateriových úložišť energie, tepelná čerpadla pro vlastní spotřebu nebo velká tepelná čerpadla rozvádějící teplo prostřednictvím soustavy ústředního vytápění. Členské státy zajistí rovné regulační podmínky pro všechny solární a topné technologie.

8.  Členské státy zajistí, aby zástupci vnitrostátních regulačních orgánů, provozovatelů distribučních soustav, společenství pro obnovitelné zdroje, organizací spotřebitelů, poskytovatelů skladovacích služeb a dalších zúčastněných stran posoudili potřebu dodatečných opatření týkajících se distribuční soustavy s ohledem na dosažení cílů tohoto článku. Toto posouzení zahrnuje požadované připojení a pořízení flexibilní distribuované výroby energie v souladu s ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943(29) a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944(30), zejména s ohledem na nezbytné rovné podmínky a spravedlivou odměnu pro aktivní zákazníky a energetická společenství.

9.  Členské státy podporují opatření k zajištění požární bezpečnosti solárních zařízení v budovách, a to i v kombinaci s technickými systémy budov, jako jsou domácí systémy bateriových úložišť energie nebo tepelná čerpadla pro vlastní spotřebu.

Článek 10

Pasy pro renovaci budov

1.  Do 31. prosince 2023 Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29, jež doplní tuto směrnici stanovením společného evropského rámce pro pasy pro renovaci budov, a to na základě kritérií uvedených v odstavci 3 tohoto článku.

2.  Do 31. prosince 2024 členské státy zavedou systém pasů pro renovaci budov, kterým se provádí společný rámec stanovený v souladu s odstavcem 1.

2a.   Členské státy zajistí, aby pasy pro renovaci budov byly finančně podporovány jako součást vnitrostátních plánů renovace budov, aby nevytvářely překážky zejména pro vlastníky domů, jejichž jedinou nemovitostí je obydlí, v němž žijí. Členské státy zajistí, aby byly k dispozici pasy pro renovaci budov s náležitou finanční podporou pro zranitelné domácnosti, které chtějí své budovy zcela nebo částečně renovovat.

3.  Pas pro renovaci budovy splňuje všechny následující požadavky:

a)  vydává jej kvalifikovaný a certifikovaný odborník po provedení návštěvy na místě, a to v digitální podobě vhodné pro tisk;

b)  zahrnuje komplexní plán renovace, který uvádí maximální počet vzájemně navazujících fází renovace, v souladu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“ s cílem transformovat budovu nejpozději do roku 2050 na budovu s nulovými emisemi a uvádí, jak dosáhnout minimálních standardů energetické náročnosti, a popisuje opatření ke snížení emisí skleníkových plynů během celého životního cyklu v procesu renovace;

c)  uvádí očekávané přínosy, pokud jde o úspory energie, úspory nákladů na energii a snížení ▌emisí skleníkových plynů za celý životní cyklus s uvedením fází renovace, které mají vést k příslušným zlepšením;

ca)   obsahuje informace o možném připojení k účinné síti ústředního vytápění, podílu individuální nebo kolektivní výroby a vlastní spotřeby obnovitelné energie;

cb)   obsahuje informace o rozsahu odhadovaných nákladů pro každou doporučenou fázi renovace, jakož i odhadované náklady na jednofázovou rozsáhlou renovaci jako referenční scénář;

cc)   zahrnuje soupis materiálů, informace o oběhovosti stavebních výrobků, jakož i širší přínosy týkající se zdraví, pohodlí, kvality vnitřního prostředí, bezpečnosti, jako je požární, elektrická a seizmická bezpečnost, a lepší schopnosti budovy přizpůsobit se změně klimatu;

d)  obsahuje informace o možné finanční a technické podpoře a aktualizované kontaktní údaje nejbližšího jednotného kontaktního místa podle článku 15a;

da)  obsahuje informace o všech větších renovacích budovy podle čl. 8 odst. 1 a o každé dodatečné montáži nebo nahrazení některého prvku budovy, který je součástí obvodového pláště budovy a má významný vliv na energetickou náročnost obvodového pláště budovy podle čl. 8 odst. 2.

Pas pro renovaci budov může v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi obsahovat další informace zohledňující složení domácnosti a veškeré plánované renovace, včetně těch, které se netýkají energie.

3a.   Členské státy usnadní začlenění pasů pro renovaci budov do digitálního deníku budovy a shromažďují technické a právní informace se základními údaji pro vlastníky nemovitostí, aby mohli plánovat a provádět rozsáhlé a postupné rozsáhlé renovace.

Článek 11

Technické systémy budov

1.  Pro účely optimalizace využívání energie technickými systémy budovy stanoví členské státy s využitím energeticky úsporných technologií systémové požadavky na celkovou energetickou náročnost, řádnou instalaci a odpovídající dimenzování, seřízení, kontrolu a případně na hydraulické vyvažování technických systémů budov, které jsou instalovány v nových nebo stávajících budovách. Při stanovování požadavků berou členské státy v úvahu konstrukční podmínky a typické či průměrné provozní podmínky a zajistí, že budou používána zařízení, která splňují kritéria pro nejvyšší dostupné třídy energetické účinnosti v souladu s příslušnými právními akty Unie o označování energetickými štítky, s přihlédnutím k účinnosti systému a zásadě „energetická účinnost v první řadě“.

Stanoví se systémové požadavky na nové technické systémy budovy, jejich výměnu a modernizaci a použijí se, pokud je to technicky, ekonomicky a funkčně proveditelné.

Členské státy stanoví požadavky týkající se emisí skleníkových plynů zdrojů tepla nebo druhu paliva používaného zdroji tepla za předpokladu, že tyto požadavky jsou technologicky neutrální a v souladu s cílem postupného ukončení používání fosilních paliv při vytápění a chlazení. Členské státy zajistí, aby požadavky, které stanoví pro technické systémy budov, dosahovaly alespoň nejnovějších nákladově optimálních úrovní a aby při dimenzování přihlížely k příslušným normám ekonomické a environmentální optimalizace.

Členské státy zajistí, aby výměna zastaralých a neúčinných technických systémů budov, pokud je to technicky a ekonomicky proveditelné, byla součástí postupů stanovených v pasu pro renovaci budov v souladu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“.

2.  Členské státy vyžadují, aby byly nové budovy ▌ vybaveny samoregulačními zařízeními, jež individuálně regulují teplotu v každé místnosti nebo v odůvodněných případech v samostatné vytápěné nebo chlazené zóně ucelené části budovy, a případně hydraulickým vyvažováním. Ve stávajících budovách se instalace takových samoregulačních zařízení a případně hydraulického vyvažování vyžaduje v technicky a ekonomicky proveditelných případech při výměně zdrojů tepla nebo chlazení.

3.  Členské státy vyžadují instalaci měřicích a kontrolních zařízení pro monitorování a regulaci kvality životního prostředí na úrovni příslušné ucelené části, a pokud je to technicky a ekonomicky proveditelné, v těchto budovách:

a)  v budovách s nulovými emisemi;

b)  v nových budovách;

c)   ve stávajících budovách procházejících větší renovací;

d)  v jiných než obytných budovách s otopnou soustavou, chladicím systémem nebo kombinovaným systémem pro vytápění a chlazení prostor o jmenovitém výkonu vyšším než 70 kW;

e)  ve veřejných budovách a budovách poskytujících sociální služby obecného zájmu, jako je vzdělávání, zdravotnictví a sociální pomoc.

Při posuzování ekonomické proveditelnosti zařízení podle prvního pododstavce členské státy zohlední rovněž jeho měřitelné přínosy pro zdraví.

Členské státy zajistí, aby údaje o kvalitě vnitřního prostředí a další příslušné údaje shromážděné prostřednictvím měřicích a kontrolních zařízení byly interoperabilní s digitálními deníky budovy podle čl. 19 odst. 6 a v souladu s unijními a vnitrostátními pravidly na ochranu údajů.

4.  Členské státy zajistí, aby při instalaci nebo změně technického systému budovy byla snížena celková energetická náročnost a ▌případně i potenciál globálního oteplování během životního cyklu celého systému a aby bylo toto snížení případně doloženo údaji o náročnosti při užívání. Výsledky se zdokumentují v digitálním deníku budovy a tato dokumentace je předána vlastníkovi a nájemci budovy tak, aby zůstala k dispozici a mohla být použita pro ověření souladu s minimálními požadavky stanovenými podle odstavce 1 a za účelem vydání certifikátů energetické náročnosti.

Členské státy mohou přijmout nové pobídky a poskytnout nové financování na podporu přechodu od otopných a chladicích soustav využívajících fosilní paliva k soustavám, které nevyužívají fosilní paliva, doplněné o investice do bydlení za účelem zvýšení energetické účinnosti.

4a.   Členské státy stanoví požadavky, které zajistí, aby byly jiné než obytné budovy vybaveny systémy automatizace a kontroly budov, pokud je to technicky a ekonomicky proveditelné:

a)  do 31. prosince 2024 v jiných než obytných budovách s otopnou soustavou, chladicím systémem nebo kombinovaným systémem pro vytápění a větrání prostor o jmenovitém výkonu vyšším než 290 kW;

b)  do 31. prosince 2029 v jiných než obytných budovách s otopnou soustavou, chladicím systémem nebo kombinovaným systémem pro vytápění a větrání prostor o jmenovitém výkonu vyšším než 70 kW.

Členské státy vymezí jednoznačné parametry pro stanovení ekonomické proveditelnosti vybavení jiných než obytných budov systémy automatizace a kontroly budov.

4b.   Systémy automatizace a řízení budov uvedené v odstavci 4a jsou schopné:

a)   nepřetržitě monitorovat, registrovat, analyzovat spotřebu energie a umožňovat její regulaci;

b)   referenčně srovnávat energetickou účinnost budovy, zjišťovat ztráty účinnosti technických systémů budovy a informovat osobu odpovědnou za zařízení nebo technickou správu budovy o možnostech zlepšení energetické účinnosti;

c)   umožňovat komunikaci s připojenými technickými systémy budovy a jinými spotřebiči v budově, jakož i interoperabilitu s technickými systémy budovy, které zahrnují různé typy chráněných technologií a zařízení od různých výrobců;

d)  účinně monitorovat kvalitu vnitřního prostředí za účelem zajištění zdraví a bezpečnosti uživatelů.

4c.   Členské státy stanoví požadavky s cílem zajistit, aby od 1. ledna 2025, pokud je to technicky a ekonomicky proveditelné, byly nové obytné budovy a obytné budovy procházející větší renovací s otopnou soustavou, chladicím systémem nebo kombinovaným systémem pro vytápění, chlazení a větrání prostor o jmenovitém výkonu vyšším než 70 kW vybaveny:

a)   funkčním nepřetržitým elektronickým monitorováním systémů v budově na příslušné úrovni budovy a ucelené části, které měří účinnost a informují vlastníky nebo správce budov v případě významných změn a v případě, že je nutná údržba systému;

b)   účinnými řídicími a vyrovnávacími funkcemi za účelem zajištění optimální výroby, distribuce, skladování a využívání energie;

c)  odezva na straně poptávky;

d)  účinným systémem sledování kvality vnitřního prostředí s cílem zajistit zdraví a bezpečnost nájemníků.

4d.  Kromě požadavků uvedených v odstavci 4c. jsou obytné budovy s užitnou podlahovou plochou větší než 1 000 m2 vybaveny také funkcemi, které současně umožňují:

a)  referenčně srovnávat energetickou účinnost budovy, zjišťovat ztráty účinnosti technických systémů budovy a informovat osobu odpovědnou za zařízení nebo technickou správu budovy o možnostech zlepšení energetické účinnosti;

b)  komunikovat s připojenými technickými systémy budovy a dalšími zařízeními v budově, jakož i interoperabilitu s technickými systémy budovy, které zahrnují různé typy proprietárních technologií a zařízení od různých výrobců.

4e.  Členské státy vyžadují, aby byly jiné než obytné budovy vybaveny automatickým ovládáním osvětlení, pokud je to technicky a ekonomicky proveditelné. Systémy automatického ovládání osvětlení současně umožňují:

a)   zónové ovládání vnitřního osvětlení s automatickou detekcí obsazenosti;

b)   zónové automatické stmívání výkonu osvětlení v závislosti na úrovni denního světla;

c)   nepřetržité monitorování, registrování a detekci poruch;

d)   kontrolu ze strany koncových uživatelů;

e)   komunikaci s příslušnými připojenými technickými systémy budovy uvnitř budovy.

Článek 11a

Kvalita vnitřního prostředí

1.  Členské státy stanoví požadavky na provádění odpovídajících norem kvality vnitřního prostředí v budovách za účelem zachování zdravého mikroklimatu vnitřního prostředí.

2.  Do … [24 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost] stanoví členské státy požadavky podle měřitelných ukazatelů založených na ukazatelích rámce pro udržitelné budovy Level(s).

Ukazatele kvality vnitřního prostředí se měří uvnitř budovy a zahrnují alespoň:

a)  hladinu oxidu uhličitého;

b)  teplotu a tepelnou pohodu;

c)  relativní vlhkost vzduchu;

d)  úroveň osvětlení denním světlem nebo přiměřenou úroveň denního světla;

e)  míru větrání při výměnách vzduchu za hodinu;

f)  akustický komfort vnitřního prostředí, např. kontrola doby dozvuku a hladiny hluku z okolního prostředí a srozumitelnost řeči.

Emise částic z vnitřních zdrojů a cílové limity znečišťujících látek z vnitřních zdrojů, pokud jde o těkavé organické sloučeniny klasifikované jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci podle nařízení (ES) č. 1272/2008(31), včetně formaldehydu, se uvádějí na základě dostupných údajů na úrovni výrobků nebo přímého měření, je-li k dispozici, příslušných zdrojů ve vztahu k vnitřnímu prostředí budovy.

3.  Komise má pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 za účelem doplnění této směrnice stanovením metodického rámce pro výpočet norem kvality vnitřního prostředí.

4.  Členské státy zajistí, aby nové budovy a budovy, které procházejí větší renovací, splňovaly příslušné normy kvality vnitřního prostředí.

Článek 12

Infrastruktura pro udržitelnou mobilitu

1.  Pokud jde o nové jiné než obytné budovy a jiné než obytné budovy procházející větší renovací, kdy tato renovace zahrnuje parkoviště nebo elektroinstalaci budovy s více než pěti parkovacími místy, kde se parkoviště nachází uvnitř budovy, fyzicky s budovou sousedí nebo s ní zřetelně souvisí, zajistí členské státy instalaci:

a)  ▌nejméně jedné dobíjecí stanice na každých pět parkovacích míst;

b)  ▌kabeláže pro každé parkovací místo, aby byla v pozdější fázi umožněna instalace dobíjecích stanic pro elektrická vozidla a elektricky poháněná jízdní kola a další typy vozidel kategorie L a

c)   ▌parkovacích míst pro jízdní kola odpovídajících alespoň 15 % celkové uživatelské kapacity jiné než obytné budovy, přičemž se zohlední prostor potřebný i pro jízdní kola větších rozměrů, než jsou standardní jízdní kola.

Členské státy zajistí, aby byla kabeláž dimenzována tak, aby umožňovala současné a účinné využití předpokládaného počtu dobíjecích stanic a případně podporovala instalaci systému řízení zátěže nebo dobíjení, pokud je to technicky a ekonomicky proveditelné a odůvodnitelné.

Odchylně od prvního pododstavce písm. a) členské státy u nových kancelářských budov a kancelářských budov procházejících větší renovací, jež mají více než pět parkovacích míst, zajistí instalaci nejméně jedné dobíjecí stanice na každá dvě parkovací místa.

2.  Pokud jde o všechny jiné než obytné budovy s více než dvaceti parkovacími místy, a pokud je to technicky a ekonomicky proveditelné, s deseti parkovacími místy, členské státy zajistí do 1. ledna 2027 instalaci nejméně jedné dobíjecí stanice na každých deset parkovacích míst a ▌instalaci parkovacích míst pro jízdní kola, která odpovídají alespoň 15 % celkové uživatelské kapacity, s prostorem i pro jízdní kola větších rozměrů, než jsou standardní jízdní kola. V případě budov vlastněných nebo užívaných orgány veřejné moci členské státy do 1. ledna 2033 zajistí kabeláž pro nejméně každé druhé parkovací místo.

3.  Členské státy mohou na základě posouzení místních orgánů a s přihlédnutím k místním charakteristikám, včetně demografických, zeměpisných a klimatických podmínek, upravit požadavky na počet parkovacích míst pro jízdní kola v souladu s odstavci 1 a 2, pokud jde o zvláštní kategorie jiných než obytných budov▌.

4.  Pokud jde o nové obytné budovy a obytné budovy procházející větší renovací, kdy tato renovace zahrnuje parkoviště nebo elektroinstalaci budovy s více než pěti parkovacími místy, kde se parkoviště nachází uvnitř budovy, fyzicky s budovou sousedí nebo s ní zřetelně souvisí, zajistí členské státy instalaci:

a)  u nových obytných budov kabeláž pro každé parkovací místo a u obytných budov, které procházejí větší renovací, kabeláž, nebo pokud to není technicky a ekonomicky proveditelné, instalaci rozvodů pro každé parkovací místo, aby byla v pozdější fázi umožněna instalace dobíjecích stanic pro elektrická vozidla a kola s elektrickým pohonem a další typy vozidel kategorie L; členské státy zajistí, aby byla kabeláž dimenzována tak, aby umožňovala současné využití dobíjecích stanic na všech parkovacích místech;

aa)  nejméně jedné dobíjecí stanice;

b)  nejméně dvě parkovací místa pro jízdní kola na každou bytovou jednotku v nových obytných budovách;

ba)  nejméně dvě parkovací místa pro jízdní kola na každou bytovou jednotku v obytných budovách procházejících větší renovací, pokud je to technologicky a ekonomicky proveditelné;

bb)  u nových obytných budov s nejméně třemi bytovými jednotkami, kde nejsou parkovací místa, nejméně dvě parkovací místa pro jízdní kola na každou bytovou jednotku, pokud je to technologicky a ekonomicky proveditelné.

Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy na základě posouzení místních orgánů a s přihlédnutím k místním charakteristikám, včetně demografických, zeměpisných a klimatických podmínek, upravit požadavky na počet parkovacích míst pro jízdní kola.

5.  Členské státy se mohou rozhodnout nepoužít odstavce 1, 2 a 4 na konkrétní kategorie budov v případě, že požadovaná kabeláž by závisela na izolovaných mikrosoustavách nebo se budovy nacházejí v nejvzdálenějších regionech ve smyslu článku 349 Smlouvy o fungování EU, pokud by to mělo za důsledek zásadní problémy pro provoz místní energetické soustavy a ohrožení stability místní sítě.

5a.  Na základě odůvodněné žádosti členského státu může Komise rozhodnout, že tomuto členskému státu umožní upravit požadavky uvedené v odstavcích 1 a 2 pro určité kategorie budov, pokud:

a)  je budova ve vlastnictví a v užívání mikropodniku či malého nebo středního podniku ve smyslu článku 2 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES(32) nebo

b)  budovy jsou užívány pouze dočasně podle článku 9.

5b.   Členské státy mohou upravit požadavky na počet parkovacích míst v souladu s odstavci 1 a 4 pro zvláštní kategorie obytných a nebytových budov, pokud by splnění požadavků stanovených v odstavcích 1, 2 a 4 vedlo k nepřiměřeným nákladům, bylo by ekonomicky neproveditelné nebo neodůvodnitelné nebo pokud místní podmínky neodůvodňují splnění těchto požadavků. [pozm. návrh. 5]

6.  Členské státy zajistí, aby dobíjecí stanice uvedené v odstavcích 1, 2 a 4 tohoto článku byly schopny inteligentního dobíjení a případně obousměrného nabíjení a aby byly provozovány na základě nechráněných a nediskriminačních komunikačních protokolů a norem interoperabilním způsobem a v souladu se všemi právními normami a protokoly uvedenými v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 19 odst. 6 a 7 nařízení (EU) …/… [nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva].

7.  Členské státy zajistí, aby provozovatelé veřejně nepřístupných dobíjecích stanic v příslušných případech provozovali tyto stanice v souladu s čl. 5 odst. 4 nařízení (EU) …/… [nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva].

8.  Aniž je dotčeno právo členských států upravující majetkové a nájemní poměry, stanoví členské státy opatření na podporu, zjednodušení, harmonizaci a urychlení postupu instalace dobíjecích stanic v nových i stávajících obytných i jiných než obytných budovách, zejména v případě společenství vlastníků, a odstraní regulační překážky, mj. v případě povolovacích a schvalovacích postupů ze strany veřejných orgánů nebo provozovatelů sítí, a umožní „právo na připojení“ pro každého v Unii. Členské státy odstraní překážky bránící instalaci dobíjecích stanic v obytných budovách s parkovacími místy, zejména nutnost získat souhlas pronajímatele nebo spoluvlastníků pro soukromou dobíjecí stanici pro vlastní potřebu. Žádost nájemců nebo spoluvlastníků o instalaci dobíjecího zařízení na parkovací místo může být zamítnuta, pokud k tomu existují závažné a oprávněné důvody.

Členské státy zajistí, aby doba mezi podáním žádosti o dobíjecí stanici v budově nájemcem nebo vlastníkem a její instalací byla přiměřená a v žádném případě nepřesáhla šest měsíců.

Do 1. ledna 2025 Komise zveřejní pokyny upřesňující normy a protokol, které mají být doporučeny vnitrostátním a místním orgánům veřejné správy pro požární bezpečnost na zastřešených parkovištích.

Členské státy zajistí dostupnost technické pomoci pro vlastníky a nájemce budov, kteří si přejí instalovat dobíjecí stanice a zřizovat parkovací místa pro jízdní kola.

Pokud jde o stávající obytné budovy s více než třemi parkovacími místy, zavedou členské státy opatření, která zajistí instalaci kabeláže pro parkovací místa v počtu, který odpovídá podílu bateriových elektrických lehkých vozidel registrovaných na jejich území.

8a.  Pro vlastníky a nájemce budov, kteří nemají možnost instalovat dobíjecí stanici v místě svého bydliště, zavedou členské státy opatření, která jim umožní požadovat instalaci veřejně přístupné dobíjecí stanice v blízkosti svého bydliště v souladu s cíli nařízení (EU) …/… [nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva]. Členské státy zavedou opatření, která zajistí, aby počet instalovaných veřejně přístupných dobíjecích stanic odpovídal počtu žádostí přijatých ve stejných oblastech.

9.  Členské státy zajistí soudržnost politik pro budovy, aktivní mobilitu a zelenou mobilitu, ochranu klimatu, energie, biologickou rozmanitost a pro územní plánování.

Aby byla zajištěna účinná kombinace soukromé elektromobility, aktivní mobility a veřejné dopravy, členské státy podporují místní orgány při vypracovávání a provádění plánů udržitelné městské mobility se zvláštním zaměřením na integraci politik bydlení s udržitelnou mobilitou a územním plánováním.

Článek 13

Připravenost budov pro chytrá řešení

1.  Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 týkající se nepovinného společného systému Unie pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení. Hodnocení vychází z posouzení schopností budovy nebo její ucelené části přizpůsobit svůj provoz potřebám uživatelů, zejména pokud jde o kvalitu vnitřního prostředí a sítě a zlepšovat svoji energetickou účinnost a snižovat celkovou náročnost.

V souladu s přílohou IV nepovinný společný systém Unie pro hodnocení připravenosti pro chytrá řešení stanoví:

a)  definici ukazatele připravenosti pro chytrá řešení; ▌

b)  metodiku jeho výpočtu.

2.  Do 31. prosince 2024 Komise ▌ přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29, kterým se mění tato směrnice tím, že se ke stejnému datu požaduje povinné uplatňování společného systému Unie pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení v souladu s přílohou IV ve vztahu k jiným než obytným budovám s otopnou soustavou, klimatizačními systémy a kombinovaným systémem pro vytápění, klimatizaci a větrání prostor o jmenovitém výkonu vyšším než 290 kW. Od 1. ledna 2030 se společný systém Unie vztahuje na jiné než obytné budovy o jmenovitém výkonu 70 kW.

3.  Komise po konzultaci příslušných zúčastněných subjektů přijme prováděcí akt, který podrobně stanoví technické parametry pro účinné provádění systému uvedeného v odstavci 1, včetně časového harmonogramu nezávazné testovací fáze na vnitrostátní úrovni, a vyjasní doplňkový vztah systému k certifikátům energetické náročnosti uvedeným v článku 16.

Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 30 odst. 3.

4.  Do 31. prosince 2024 přijme Komise po konzultaci příslušných zúčastněných subjektů ▌ prováděcí akt, kterým podrobně stanoví technické parametry pro účinné provádění systému uvedeného v odstavci 2 ve vztahu k jiným než obytným budovám s otopnou soustavou, klimatizačními systémy či kombinovaným systémem pro vytápění, klimatizaci a větrání prostor o jmenovitém výkonu vyšším než 290 kW.

Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 30 odst. 3.

Článek 14

Výměna údajů

1.  Členské státy zajistí, aby vlastníci, nájemci a správci budov měli přímý přístup k údajům svých systémů budov, včetně technických údajů systémů budov. Na základě jejich souhlasu se přístup nebo údaje poskytnou třetí straně v souladu s platnou smluvní dohodou. Členské státy nařídí používání mezinárodních norem a formátů pro řízení dat, která jsou předmětem výměny, a usnadňují plnou interoperabilitu služeb a výměny údajů v rámci Unie v souladu s odstavcem 5. Agregované a anonymizované údaje systémů budov se zveřejní.

Pro účely této směrnice zahrnují údaje systémů budov příslušné nezpracované údaje týkající se energetické náročnosti prvků budov, energetické náročnosti služeb týkajících se budov, odhadované životnosti otopných soustav, čidel, systémů automatizace a kontroly budov, měřičů a dobíjecích stanic pro elektromobilitu a jsou propojeny s digitálním deníkem budovy. Zpracované i nezpracované údaje se pro účely tohoto článku považují za přijatelné, pokud splňují požadavky stanovené v prvním pododstavci.

1a.   Členské státy zajistí, aby místní orgány měly přístup k údajům o energetické náročnosti budov na svém území, které jsou nezbytné pro usnadnění vypracování plánů vytápění a chlazení, a aby zahrnovaly provozní geografické informační systémy a související databáze v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679(33). Členské státy zajistí, aby místní orgány měly nezbytné zdroje pro správu údajů a informací.

2.  Při stanovování pravidel pro správu a výměnu údajů členské státy, nebo pokud tak členský stát stanovil, určené příslušné orgány dodržují harmonizovaná pravidla Unie uvedená v prováděcích aktech, jak je stanoveno v odstavci 5, a platný právní rámec Unie. Pravidla pro přístup a případné poplatky nesmí představovat překážku ani diskriminaci vůči třetím stranám v přístupu k údajům systémů budovy.

3.  Vlastníkovi, nájemci nebo správci budovy nejsou za přístup k jejich údajům nebo za žádost o zpřístupnění jejich údajů třetí straně účtovány žádné dodatečné náklady v souladu s platnou smluvní dohodou. Členské státy odpovídají za stanovení příslušných poplatků za přístup k údajům pro jiné způsobilé strany, jako jsou finanční instituce, agregátoři, dodavatelé energie, poskytovatelé energetických služeb a národní statistické úřady nebo jiné vnitrostátní orgány odpovědné za rozvoj, tvorbu a šíření evropské statistiky. Členské státy nebo – v relevantních případech – určené příslušné orgány zajistí, aby poplatky účtované regulovanými subjekty, které poskytují datové služby, byly přiměřené a řádně odůvodněné. Členské státy podporují sdílení údajů systémů budov.

4.  Pravidla pro přístup k údajům a uchovávání údajů pro účely této směrnice jsou v souladu s příslušným právem Unie. Zpracování osobních údajů v rámci této směrnice se provádí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679.

4a.  Do 31. prosince 2023 přijme Komise akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29, kterým doplní tuto směrnici stanovením požadavků na interoperabilitu a nediskriminačních a transparentních postupů pro přístup k údajům uvedeným v tomto článku.

5.  Do 31. prosince 2023 přijme Komise prováděcí akty, jimiž upřesní požadavky na interoperabilitu a nediskriminační a transparentní postupy pro přístup k údajům uvedeným v tomto článku.

Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 30 odst. 2.

Komise vydá konzultační strategii, v níž vymezí cíle konzultace, cílové zúčastněné strany a konzultační činnosti pro vypracování prováděcích aktů.

Článek 15

Finanční pobídky, dovednosti a překážky trhu

1.  Členské státy zajistí odpovídající financování a podpůrná opatření v kombinaci s dalšími nástroji Unie, jako je Nástroj pro oživení a odolnost, Sociální fond pro klimatická opatření a fondy politiky soudržnosti. Vyčlení příslušné částky v rámci provádění programů Unie a vnitrostátních systémů financování renovací a vyčlení odpovídající finanční prostředky na řešení překážek na trhu a stimulování nezbytných investic do energetických renovací v souladu s vnitrostátním plánem renovace budov a za účelem transformace fondu budov na budovy s nulovými emisemi do roku 2050, a to i prostřednictvím podpory a zjednodušení využívání partnerství soukromého a veřejného sektoru.

Členské státy zajistí, aby žádosti a postupy pro financování byly jednoduché a optimalizované s cílem usnadnit domácnostem přístup k financování.

1a.  Veřejné financování řeší počáteční náklady domácností spojené s renovací. Členské státy usnadní přístup k dostupným bankovním úvěrům, účelovým úvěrovým linkám nebo renovacím plně financovaným z veřejných zdrojů.

Finanční pobídky ve formě grantů nebo záruk zohledňují při přidělování finanční podpory příjmové parametry, aby bylo zajištěno, že se budou přednostně zaměřovat na zranitelné domácnosti a osoby žijící v sociálním bydlení v souladu s článkem 22 směrnice (EU) …/… [přepracované směrnice o energetické účinnosti]. Členské státy vytvoří účelové režimy pro renovace zaměřené na energetickou účinnost, zejména finanční opatření, a zajistí, aby každý vnitrostátní program finanční podpory obsahoval vyhrazené částky určené pro zranitelné domácnosti, které odpovídají jejich potřebám. Členské státy mohou využívat vnitrostátní fondy energetické účinnosti k financování účelových režimů a programů podle článku 28 směrnice (EU) …/… [přepracované směrnice o energetické účinnosti].

2.  Členské státy přijmou vhodná regulační opatření k odstranění jiných než ekonomických překážek bránících renovaci budov. Pokud jde o budovy s více než jednou ucelenou částí, mohou tato opatření zahrnovat odstranění požadavků na jednomyslnost ve strukturách spoluvlastnictví, úpravu mandátu a odpovědnosti správců budov při realizaci projektů energetické renovace nebo umožnění toho, aby struktury spoluvlastnictví byly přímými příjemci finanční podpory, jako jsou úvěry nebo granty.

3.  Členské státy využívají nákladově co nejefektivnějším způsobem vnitrostátní financování a financování dostupné na úrovni Unie, zejména Nástroj pro oživení a odolnost, Sociální fond pro klimatická opatření, fondy politiky soudržnosti, InvestEU, výnosy z dražeb emisních povolenek podle směrnice 2003/87/ES [pozměněné směrnice o systému ETS] a další zdroje veřejného financování. Tyto zdroje financování musí být využívány v souladu s plánem postupu dosažení fondu budov s nulovými emisemi do roku 2050.

4.  Na podporu mobilizace investic členské státy zajistí, aby byly účinně zavedeny podpůrné finanční nástroje, zejména úvěry na energetickou účinnost a hypotéky na renovace budov, smlouvy o energetických službách, finanční plány s průběžným splácením (typu „pay as you save“), daňové pobídky, včetně snížených daňových sazeb na renovační práce a materiály, systémů financování z daní a z účtů, záručních fondů, norem hypotečního portfolia, ekonomických nástrojů pro poskytování pobídek k uplatňování opatření v oblasti dostatečnosti a oběhovosti, fondů zaměřených na rozsáhlé renovace a fondů zaměřených na renovace s významnou minimální prahovou hodnotou cílených úspor energie a cíleného snížení emisí skleníkových plynů během celého životního cyklu.

Členské státy zajistí, aby informace o dostupném financování a finančních nástrojích byly zpřístupněny veřejnosti snadno přístupným a transparentním způsobem, a to i v digitální podobě.

Členské státy a příslušné finanční orgány přezkoumají platné právní předpisy a vypracují podpůrná opatření s cílem usnadnit využívání úvěrů na renovaci a hypoték na energetickou účinnost a rozvoj inovativních úvěrových produktů určených k financování rozsáhlé renovace a postupné rozsáhlé renovace v souladu s fázemi v pasech pro renovaci budov. Komise a Evropská investiční banka zajistí přístup k financování za příznivých podmínek a usnadní zavádění finančních nástrojů a inovativních finančních plánů, jako je úvěr EU na renovaci nebo evropský záruční fond pro renovace budov. Umožnění financování a finanční nástroje rovněž nasměrují investice do energeticky účinného veřejného fondu budov v souladu s pokyny Eurostatu k zaznamenávání smluv o energetických službách na účtech vládních institucí.

4a.  Do … [12 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost] přijme Komise akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29, kterým doplní tuto směrnice s cílem zajistit, aby normy hypotečního portfolia účinně motivovaly finanční instituce ke zvyšování objemu úvěrů poskytovaných na renovace, stanovit podpůrná opatření pro finanční instituce a nezbytné záruky proti případnému kontraproduktivnímu chování při poskytování úvěrů, jako je omezování nebo odmítání přístupu k úvěrům domácnostem žijícím v obydlích s nízkou energetickou náročností nebo omezování hypotečních úvěrů spotřebitelům, kteří si pořizují bydlení s vysokou energetickou náročností.

5.  Členské státy usnadňují agregaci projektů, aby umožnily přístup investorů a souborná řešení pro potenciální klienty. Členské státy přijmou opatření, která zajistí, aby úvěrové produkty v oblasti energetické účinnosti a přístupnosti určené na renovace budov byly finančními institucemi nabízeny široce a nediskriminačně a aby byly pro spotřebitele viditelné a přístupné. Členské státy zajistí, aby banky a další finanční instituce a investoři dostávali informace o možnostech účasti na financování zlepšení energetické náročnosti budov. ▌

6.  Členské státy sledují dostupnost dovedností a kvalifikovaných odborníků v souladu s článkem 3 a vyvíjejí opatření a financování na podporu programů vzdělávání a odborné přípravy, včetně programů v oblasti digitálních technologií, s cílem usnadnit změnu profesní kvalifikace pracovníků a vytváření pracovních příležitostí, aby byl zajištěn dostatečný počet pracovníků s patřičnou úrovní dovedností odpovídajících potřebám v sektoru budov. Členské státy zavedou opatření na podporu účasti v těchto programech, zejména mikropodniků a malých a středních podniků, s náležitým přihlédnutím ke genderovému rozměru. Přístup k těmto programům a změnu profesní kvalifikace pracovníků mohou usnadnit jednotná kontaktní místa zřízená podle článku 15a.

7.  Komise vypracuje společné normy Unie pro inovativní finanční plány, zejména finanční plány s průběžným splácením, které stanoví povinné minimální požadavky pro veřejné a soukromé subjekty.

8.  Komise je ▌členským státům nápomocna při sestavování vnitrostátních nebo regionálních programů finanční podpory zaměřených na snížení energetické náročnosti a snižování emisí skleníkových plynů z budov, zejména stávajících budov, např. tím, že podporuje výměnu osvědčených postupů mezi odpovědnými vnitrostátními nebo regionálními orgány či subjekty. V zájmu zajištění rovných podmínek a maximálního využití dostupného investičního potenciálu členské státy zajistí, aby tyto programy byly vyvíjeny způsobem, který je přístupný organizacím s nižšími administrativními, finančními a organizačními kapacitami, jako jsou mikropodniky a malé a střední podniky, energetická společenství, občanské iniciativy, místním orgány a energetické agentury. Členské státy poskytují podporu místním iniciativám, jako jsou renovační programy vedené občanskými iniciativami a programy obnovitelného vytápění a chlazení na úrovni městských částí nebo obcí.

8a.  Členské státy poskytnou vhodné financování, podpůrná opatření a další nástroje pro provádění výsledků výzkumu a vývoje v oblasti energeticky účinných stavebních systémů a materiálů, včetně výroby, zejména mikropodniky a malými a středními podniky.

9.  Členské státy zajistí provázanost svých finančních opatření v oblasti snižování energetické náročnosti a snižování emisí skleníkových plynů při renovacích budov se zamýšlenými a již dosaženými úsporami energie a zlepšeními stanovenými podle jednoho či více z těchto kritérií:

a)   energetická náročnost a emise skleníkových plynů zařízení či materiálu použitých k renovaci; v tomto případě má být zařízení či materiál použitý k renovaci instalován osobami s příslušnou úrovní certifikace či kvalifikace a musí splňovat alespoň minimální požadavky nebo vyšší referenční hodnoty na nižší energetickou náročnost budov;

b)  standardní hodnoty výpočtu úspor energie a emisí skleníkových plynů v budovách;

c)  zlepšení dosažené takovou renovací porovnáním certifikátů energetické náročnosti vydaných před renovací a po ní;

d)  výsledky energetického auditu;

e)  výsledky jiné relevantní, transparentní a přiměřené metody, která prokazuje snížení energetické náročnosti, včetně porovnání spotřeby energie před a po renovaci pomocí inteligentních měřicích systémů.

Požadavky stanovené v tomto odstavci se nevztahují na financování určené pro zranitelné domácnosti.

10.  Nejpozději od 1. ledna 2024 členské státy neposkytují finanční pobídky na instalaci ▌ kotlů, které využívají fosilní paliva ▌.

11.  Členské státy podněcují rozsáhlé renovace a významné programy, které se zabývají vysokým počtem budov, zejména energeticky nejnáročnějších budov, a to i prostřednictvím integrovaných programů renovací na úrovni oblastních obvodů, a vedou k celkovému snížení spotřeby primární energie alespoň o 60 %, prostřednictvím navyšované finanční, fiskální, administrativní a technické podpory podle dosažené úrovně účinnosti, přičemž vyšší finanční účast je vyhrazena pro rozsáhlou renovaci nebo pro skupiny uvedené v odstavci 1a.

11a.  Členské státy doplní podporu finančních pobídek politikami a opatřeními, které zabrání vystěhování z důvodu renovace.▌

13.  Při poskytování finančních pobídek, jež jsou určeny vlastníkům budov nebo jejich ucelených částí na renovaci pronajímaných budov nebo jejich ucelených částí, členské státy zajistí, aby z finančních pobídek měli prospěch jak vlastníci, tak nájemci. Členské státy zavedou účinné sociální záruky na ochranu zejména zranitelných domácností, mimo jiné poskytováním podpory nájemného nebo stanovením stropů pro zvýšení nájemného nebo zavedením finančního plánu s průběžným splácením („pay as you save“) pro zvyšování nájemného, který zajistí, aby zvýšení nájemného nepřesáhlo úspory nákladů na energii dosažené díky úsporám energie při renovaci.

13a.  Členské státy přijmou vhodná opatření k odstranění regulačních, zákonných a administrativních překážek bránících rozšiřování bytových družstev, včetně neziskových družstev. Členské státy zajistí, aby tato bytová družstva a integrované obvody měly nárok na finanční pobídky. Komise usnadní výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy při vytváření provozního statusu neziskových bytových družstev a poskytne pokyny k opatřením na zefektivnění jejich zavádění.

Článek 15a

Jednotná kontaktní místa pro energetickou účinnost v budovách

1.   Členské státy zajistí, aby byly zřízeny nástroje technické pomoci – mimo jiné prostřednictvím inkluzivních jednotných kontaktních míst pro energetickou účinnost budov – zaměřené na všechny subjekty zapojené do renovací budov, včetně vlastníků bytů a domů a správních, finančních a hospodářských subjektů, včetně mikropodniků a malých a středních podniků. Členské státy zajistí, aby byly nástroje technické pomoci rovnoměrně dostupné na celém jejich území v závislosti na hustotě obyvatelstva, a to zřízením alespoň jednoho kontaktního místa v každém regionu a v každém případě na 45 000 obyvatel.

Komise spolupracuje s Evropskou investiční bankou, členskými státy a regiony s cílem usnadnit fungování a kontinuitu financování jednotných kontaktních míst pro energetickou účinnost budov nejméně do 31. prosince 2029.

2.  Členské státy spolupracují s příslušnými regionálními a místními orgány i soukromými zúčastněnými stranami za účelem zřízení jednotných kontaktních míst pro energetickou účinnost budov na vnitrostátní, regionální a místní úrovni. Členské státy mohou určit jednotná kontaktní místa zřízená podle čl. 21 odst. 2a směrnice (EU) …/… [přepracované směrnice o energetické účinnosti] jako jednotná kontaktní místa pro účely tohoto článku.

Jednotná kontaktní místa pro energetickou účinnost budov jsou nezávislé veřejné subjekty, které jsou meziodvětvové a mezioborové a poskytují své služby uživatelům bezplatně. Poskytují poradenství v oblasti energetické účinnosti budov přizpůsobené na míru různým cílovým skupinám a mohou doplňovat integrované programy renovací na úrovni oblastních obvodů. Jednotná kontaktní místa mohou spolupracovat se soukromými subjekty, které poskytují a podporují služby důležité pro energetickou renovaci, jako jsou řešení financování a provádění energetických renovací, a případně propojují potenciální projekty, zejména projekty menšího rozsahu, s účastníky trhu.

S cílem usnadnit zřizování jednotných kontaktních míst pro energetickou účinnost budov a jejich poskytování přezkoumají členské státy svá pravidla pro zadávání veřejných zakázek pro nabídková řízení v rámci renovací budov zaměřených na energetickou účinnost.

Jednotná kontaktní místa podporují místně vypracované projekty poskytováním technického, administrativního a finančního poradenství a pomoci, např.:

a)  poskytováním právní pomoci, posílené ochrany pro překonání rozdělení pobídek v soukromých nájemních domech, zjednodušených informací o technické podpoře, na míru šité finanční pomoci a dostupných možností financování, zejména grantových a dotačních programů, a řešení pro domácnosti, mikropodniky a malé a střední podniky a veřejné orgány;

b)  propojováním potenciálních projektů, zejména projektů menšího rozsahu, s účastníky trhu;

c)  poskytováním poradenství ohledně chování v oblasti spotřeby energie s cílem aktivně zapojit spotřebitele a poskytnout jim přístup k cenově dostupným nabídkám energie;

d)  poskytováním informací a přístupu k programům odborné přípravy a vzdělávání, mimo jiné místním orgánům a sociálním službám, s cílem poskytovat technickou pomoc, zajistit větší počet odborníků v oblasti energetické účinnosti a změnit kvalifikaci a prohlubovat dovednosti odborníků tak, aby odpovídali potřebám trhu;

e)  shromažďováním a předkládáním agregovaných typových dat z projektů v oblasti energetické účinnosti zprostředkovaných jednotnými kontaktními místy Komisi, která je zveřejní ve zprávě do … [den provedení této směrnice] a poté každé dva roky za účelem výměny znalostí a posílení přeshraniční spolupráce mezi členskými státy s cílem propagovat příklady osvědčených postupů u různých typů budov, bydlení a podniků;

f)  podporou činností zaměřených na zvyšování povědomí, včetně informací o pobídkách pro regulaci kvality vnitřního prostředí a instalaci nezbytných zařízení během větších renovací;

g)  poskytováním a rozvojem komplexní podpory všem domácnostem, se zvláštním zřetelem na zranitelné domácnosti a osoby žijící v sociálním bydlení, jakož i na osoby se zdravotními problémy souvisejícími s energeticky nejnáročnějšími budovami, a také akreditovaným společnostem a montážním firmám poskytujícím služby v oblasti renovace přizpůsobené různým typům bydlení a místní oblastní působnosti, a poskytováním podpory zahrnující různé fáze projektu renovace, zejména s cílem usnadnit provádění minimálních norem energetické náročnosti stanovených v článku 9;

h)  poskytováním informací o přístupnosti, dostupnosti vlastní spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, společenstvích pro obnovitelné zdroje a dalších alternativách k vytápění a chlazení z fosilních zdrojů v budovách a informací o materiálech a řešeních v oblasti energetické účinnosti, skladování energie a technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro budovy;

i)  podporou spolupráce s příslušnými místními zúčastněnými stranami a občany při hodnocení dopadu minimálních norem energetické náročnosti na cenovou dostupnost a kvalitu bydlení.

Členské státy spolupracují s místními a regionálními orgány s cílem podpořit spolupráci mezi veřejnými subjekty, energetickými agenturami a komunitními iniciativami a podporovat, rozvíjet a rozšiřovat jednotná kontaktní místa prostřednictvím integrovaného procesu. Komise poskytne členským státům pokyny pro vytvoření těchto jednotných kontaktních míst s cílem zavést v celé Unii harmonizovaný přístup.

Článek 16

Certifikáty energetické náročnosti

1.  ▌ Certifikát energetické náročnosti musí obsahovat energetickou náročnost budovy vyjádřenou číselným ukazatelem spotřeby primární a konečné energie v kWh/(m².r), potenciál globálního oteplování během životního cyklu vyjádřený číselným ukazatelem emisí skleníkových plynů za celý životní cyklus v kgCO2eq/m² a referenční hodnoty, jako jsou minimální požadavky na energetickou náročnost, minimální normy energetické náročnosti, požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie a požadavky na budovy s nulovými emisemi,, a umožňovat tak vlastníkům nebo nájemcům budovy nebo ucelené části budovy porovnání a posouzení její energetické náročnosti. Certifikát energetické náročnosti obsahuje další číselné ukazatele, zejména celkovou roční spotřebu energie (kWh/rok), roční potřebu energie na vytápění, chlazení, větrání a teplou vodu, spotřebu energie na metr čtvereční za rok (kWh/m²/rok), roční spotřebu primární energie z neobnovitelných zdrojů v kWh/(m².r) a konečnou energii pro vytápění, chlazení, přípravu teplé vody v domácnostech, větrání, vestavěné osvětlení a další služby v budově a může zahrnovat dodatečné požadavky na účinnost a bezpečnost spotřebičů.

2.  ▌ Do 31. prosince 2025 se certifikát energetické náročnosti vyhotovuje v souladu se vzorem stanoveným v příloze V.

Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy, které revidovaly svůj systém certifikace energetické náročnosti budov v období od 1. ledna 2019 do … [den vstupu této směrnice v platnost], tento systém nadále používat k dosažení souladu s čl. 9 odst. 1 a mohou určit své energeticky nejnáročnější budovy na základě údajů ze svého fondu budov v období od 1. ledna 2019 do … [den vstupu této směrnice v platnost] jako referenční hodnoty, přičemž zrenovují alespoň stejný počet nebo stejnou užitnou plochu budov energeticky nejnáročnějších budov určených v čl. 9 odst. 1a nebo stejnou úroveň snížení energetické náročnosti. Pokud členský stát využívá výjimku stanovenou v druhém pododstavci, aktualizuje do 1. ledna 2030 své třídy energetické náročnosti v souladu s prvním pododstavcem na základě energetické náročnosti svého vnitrostátního fondu budov v období od 1. ledna 2019 do … [den vstupu této směrnice v platnost].

Podle prvního pododstavce tohoto odstavce uvedou členské státy třídu energetické náročnosti budovy na uzavřené stupnici ▌výhradně s použitím písmen od A do G. Písmeno A odpovídá budovám s nulovými emisemi podle definice v čl. 2 bodu 2. Členské státy mohou stanovit třídu energetické náročnosti A+ pro budovy, které splňují všechny tyto podmínky:

a)  splňuje vysoké normy účinnosti a její energetické potřeby na vytápění, chlazení, větrání a teplou vodu nepřesahují 15 kWh/m²/rok;

b)  vyšší výrobu kWh energie z obnovitelných zdrojů na místě na základě měsíčního průměru;

c)  je uhlíkově pozitivní, pokud jde o potenciál globálního oteplování během životního cyklu budovy, včetně stavebních materiálů a energetických zařízení během výroby, instalace, používání, údržby a demolice.

Písmeno G odpovídá 15 % energeticky nejnáročnějších budov ve vnitrostátním fondu budov v době zavedení stupnice. Členské státy zajistí, aby pokud jde o zbývající třídy energetické náročnosti (A až F), byly ukazatele energetické náročnosti pro jednotlivé třídy rovnoměrně rozděleny do pásem. Členské státy zajistí společnou vizuální identitu certifikátů energetické náročnosti na svém území.

2a.  Členské státy mohou financovat zavádění certifikátů energetické náročnosti jako opatření podle článku 8 směrnice (EU) …/… [přepracované směrnice o energetické účinnosti].

2b.   Členské státy sestaví na základě certifikátů energetické náročnosti registr energeticky nejnáročnějších budov s cílem zaměřit se na integrované programy renovací na úrovni oblastních obvodů v souladu s cíli EU v oblasti klimatu.

3.  Členské státy zajistí kvalitu, spolehlivost a finanční dostupnost certifikátů energetické náročnosti. Zajistí, aby certifikáty energetické náročnosti byly cenově dostupné a pro zranitelné domácnosti zdarma a aby je vydávali nezávislí odborníci po návštěvě na místě. Certifikáty energetické náročnosti jsou jasné a snadno srozumitelné a jsou k dispozici ve strojově čitelném formátu a splňují požadavky přílohy V.

4.  Certifikát energetické náročnosti obsahuje doporučení na snížení energetické náročnosti na nákladově optimální úroveň a snížení emisí skleníkových plynů během celého životního cyklu, zlepšení kvality vnitřního prostředí budovy nebo ucelené části budovy a doporučení ke zlepšení úrovně připravenosti budov pro chytrá řešení podle článku 13, pokud již budova nebo ucelená část budovy nesplňuje příslušnou normu pro budovy s nulovými emisemi.

Doporučení obsažená v certifikátu energetické náročnosti zahrnují:

a)  opatření přijatá v souvislosti s větší renovací obvodového pláště budovy nebo technických systémů budovy a

b)  opatření přijatá v souvislosti s jednotlivými prvky budov nezávisle na větší renovaci obvodového pláště budovy nebo technických systémů budovy.

5.  Doporučení obsažená v certifikátu energetické náročnosti musí být pro konkrétní budovu technicky proveditelná a uvádět odhad úspor energie a snížení provozních emisí skleníkových plynů během očekávané životnosti budovy a zlepšení ukazatelů kvality vnitřního prostředí. Mohou udávat odhad rozsahu období návratnosti nebo nákladů a výnosů po dobu jejího ekonomického životního cyklu a informace o dostupných finančních pobídkách, správní a technické pomoci spolu s finančními přínosy, které jsou obecně spojeny s dosažením referenčních hodnot. Certifikát energetické náročnosti obsahuje příslušná doporučení, jakmile vstoupí v platnost příslušné mechanismy podávání zpráv a cíle stanovené v článcích 7, 8 a 11a.

6.  Doporučení zahrnují posouzení zbývající životnosti otopných soustav a klimatizačních systémů a posouzení toho, zda lze otopnou soustavu a systém pro ohřev vody nebo klimatizační systém přizpůsobit tak, aby fungovaly při účinnějším nastavení teploty, jako v případě nízkoteplotních zářičů pro teplovodní otopné soustavy, včetně požadovaného návrhu tepelného výkonu a požadavků na teplotu/průtok.

6a.   V doporučeních se uvedou možné alternativy pro případnou výměnu technických systémů budov pro vytápění a chlazení v souladu s cíli v oblasti klimatu pro roky 2030 a 2050, které budou vhodné pro daný typ budovy a budou zohledňovat místní a systémové okolnosti.

7.  Certifikát energetické náročnosti poskytne údaje o tom, kde vlastník nebo nájemce může získat podrobnější informace, včetně optimální úrovně nákladů doporučení uvedených v certifikátu energetické náročnosti a kontaktní údaje a adresu nejbližšího jednotného kontaktního místa zřízeného podle článku 15a. Posouzení optimální úrovně nákladů je založeno na souboru standardních podmínek podle článku 6, jako je posouzení úspor energie a základních cen energie a předběžný odhad nákladů. Obsahuje dále informace o krocích, které je nutné podniknout k provedení doporučení, a o případné dostupné finanční podpoře. Majiteli nebo nájemci mohou být poskytnuty i další informace o souvisejících tématech, jako jsou energetické audity nebo pobídky finanční či jiné povahy a možnosti financování, nebo poradenství ohledně toho, jak zvýšit klimatickou odolnost budovy, a bezpečnosti instalovaných elektrických spotřebičů.

8.  Certifikace ucelených částí budov může být založena na:

a)  společné certifikaci celé budovy nebo

b)  posouzení jiné srovnatelné ucelené části budovy s totožnými energetickými charakteristikami ve stejné budově.

9.  Certifikace rodinných domů může být založena na posouzení jiné srovnatelné budovy podobné konstrukce a velikosti a s podobnými vlastnostmi skutečné energetické náročnosti, pokud tuto srovnatelnost může zaručit odborník, který certifikát energetické náročnosti vydal.

9a.  Komise po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami a po přezkumu stávajících metodik a nástrojů vypracuje evropský systém certifikace pro měřiče energetické účinnosti. Tento systém certifikace mohou členské státy využít k podpoře používání certifikovaných technologií měření energetické účinnosti a k posílení certifikátů energetické náročnosti měřením v reálném čase.

10.  Platnost certifikátu energetické náročnosti nesmí překročit pět let. U budov s třídou energetické náročnosti A+, A, B nebo C stanovenou v souladu s odstavcem 2 však platnost certifikátu energetické náročnosti nepřekročí deset let.

11.  Členské státy stanoví zjednodušené postupy pro aktualizaci certifikátu energetické náročnosti, pokud se modernizují pouze jednotlivé prvky (jednotlivá nebo samostatná opatření), a to za účelem snížení nákladů na vydávání aktualizovaného certifikátu.

Členské státy stanoví zjednodušené postupy pro aktualizaci certifikátu energetické náročnosti, pokud se zavádí opatření uvedená v pasu pro renovaci budovy, a to za účelem snížení nákladů na vydávání aktualizovaného certifikátu, nebo pokud se používá systém digitálního dvojčete budovy a údaje o náročnosti budovy lze aktualizovat.

Článek 17

Vydávání certifikátů energetické náročnosti

1.  Členské státy zajistí, aby byl digitální certifikát energetické náročnosti vydán pro:

a)  budovy nebo ucelené části budov při výstavbě, po větší renovaci, při prodeji nebo pronájmu novému nájemci nebo při obnovení nájemní smlouvy nebo při refinancování hypotéky;

b)  budovy, které vlastní nebo užívají veřejné orgány.

Požadavek na vydání certifikátu energetické náročnosti v případě dotčené budovy nebo ucelené části budovy se neuplatní, je-li k dispozici certifikát vydaný podle směrnice 2010/31/EU nebo podle této směrnice a je-li tento certifikát platný. Členské státy zajistí, aby zranitelné domácnosti získaly finanční podporu na vydávání certifikátů energetické náročnosti.

2.  Členské státy vyžadují, aby při výstavbě budov nebo ucelených částí budov, při jejich větší renovaci, prodeji nebo pronájmu ▌ nebo při obnovení nájemní smlouvy nebo refinancování hypotéky byl potenciálnímu nájemci nebo kupujícímu předložen certifikát energetické náročnosti a aby kupujícímu nebo nájemci byl certifikát energetické náročnosti předán.

3.  Dochází-li k prodeji či pronájmu budovy před její výstavbou nebo větší renovací, mohou členské státy odchylně od odstavců 1 a 2 požadovat, aby prodávající předložil posouzení budoucí energetické náročnosti této budovy; v tomto případě se certifikát energetické náročnosti vydá nejpozději bezprostředně poté, co byla výstavba dané budovy dokončena nebo budova byla renovována, a odráží skutečný stav.

4.  Členské státy vyžadují, aby budovy nebo ucelené části budov, které jsou nabízeny k prodeji nebo pronájmu, měly platný certifikát energetické náročnosti a aby ukazatel energetické náročnosti a třída energetické náročnosti obsažené v certifikátu energetické náročnosti dané budovy nebo ucelené části budovy byly uvedeny v online i offline reklamách, včetně reklam na internetových portálech pro vyhledávání nemovitostí.

Členské státy provádějí namátkové nebo jiné kontroly, aby zajistily dodržování těchto požadavků.

5.  Ustanovení tohoto článku se provádějí v souladu s platnými vnitrostátními pravidly týkajícími se spoluvlastnictví či společného vlastnictví.

6.  O případných účincích těchto certifikátů energetické náročnosti v rámci soudního řízení, dojde-li k němu, se rozhoduje v souladu s vnitrostátními pravidly.

7.  Členské státy zajistí, aby byly všechny vydané certifikáty energetické náročnosti nahrány do databáze energetické náročnosti budov uvedené v článku 19. Nahrává se úplný certifikát energetické náročnosti, včetně všech nezbytných údajů pro výpočet energetické náročnosti budovy.

Článek 18

Vystavení certifikátů energetické náročnosti

1.  Členské státy zajistí, aby tam, kde jinou než obytnou budovu nebo budovu, pro kterou byl vydán certifikát energetické náročnosti podle čl. 17 odst. 1, užívají orgány veřejné moci a často ji navštěvuje veřejnost, byl certifikát energetické náročnosti vystaven na nápadném místě dobře viditelném veřejnosti.

2.  Členské státy vyžadují, aby tam, kde celkovou užitnou podlahovou plochu budovy, pro kterou byl vydán certifikát energetické náročnosti podle čl. 17 odst. 1, větší než 500 m2 často navštěvuje veřejnost, byl certifikát energetické náročnosti vystaven na nápadném místě dobře viditelném veřejnosti.

3.  Ustanovení odstavců 1 and 2 s sebou nenesou povinnost vystavit doporučení obsažená v daném certifikátu energetické náročnosti.

Článek 19

Databáze energetické náročnosti budov

1.  Každý členský stát zřídí vnitrostátní databázi energetické náročnosti budov, jež umožňuje shromažďovat údaje o energetické náročnosti jednotlivých budov a o celkové energetické náročnosti vnitrostátního fondu budov.

Databáze je interoperabilní s dalšími příslušnými online platformami a veřejnými službami a umožňuje shromažďování údajů ze všech relevantních zdrojů týkajících se certifikátů energetické náročnosti, inspekcí, pasů pro renovaci budov, ukazatele připravenosti pro chytrá řešení, referenčních hodnot energetické náročnosti budov a vypočtené nebo změřené spotřeby energie dotčených budov. Za účelem rozšíření této databáze lze rovněž shromažďovat údaje o typech budov a referenčních hodnotách energetické náročnosti budov. Lze rovněž shromažďovat a uchovávat údaje o provozních i obsažených emisích budov a o celkovém potenciálu globálního oteplování během životního cyklu za použití měření na základě rámce Level(s).

2.  Agregovaná a anonymizovaná data o fondu budov se zveřejňují v souladu s unijními a vnitrostátními pravidly pro ochranu údajů. Uložená data jsou strojově čitelná a přístupná prostřednictvím vhodného digitálního rozhraní. Členské státy zajistí snadný a bezplatný přístup k úplnému certifikátu energetické náročnosti pro vlastníky, nájemce a správce budov, pro certifikované odborníky a ▌ finanční instituce, pokud jde o budovy vystavené expozici vůči obytným nebo komerčním nemovitostem, které byly zařazeny do jejich investičního portfolia. U budov nabízených k pronájmu nebo prodeji zajistí členské státy přístup k úplnému certifikátu energetické náročnosti pro potenciální nájemce nebo kupující, kteří jsou k tomu oprávněni vlastníkem budovy.

3.  Členské státy zveřejní informace o podílu budov ve vnitrostátním fondu budov, na něž se vztahují certifikáty energetické náročnosti, a agregované nebo anonymizované údaje o energetické náročnosti, spotřebě energie a potenciálu globálního oteplování během životního cyklu dotčených budov. Veřejné informace se aktualizují nejméně dvakrát ročně. Členské státy na žádost zpřístupní anonymizované nebo agregované informace veřejnosti a výzkumným institucím, jako jsou národní statistické úřady.

4.  Alespoň jednou ročně členské státy zajistí předání informací obsažených ve vnitrostátní databázi středisku pro sledování fondu budov.

5.  Komise do 30. června 2024 přijme prováděcí akt za účelem stanovení společného vzoru pro předávání informací středisku pro sledování fondu budov s možností neustálé aktualizace v reálném čase.

Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 30 odst. 3.

6.  Za účelem zajištění soudržnosti a konzistentnosti informací členské státy zajistí, aby vnitrostátní databáze energetické náročnosti budov byla interoperabilní a propojena s dalšími správními databázemi obsahujícími informace o budovách, jako je vnitrostátní katastr budov a digitální deníky budov.

6a.   Do 31. prosince 2024 Komise přijme prováděcí akty na podporu účinného fungování digitálních deníků budovy tím, že stanoví společný vzor pro:

a)  standardizovaný přístup ke shromažďování, správě a interoperabilitě údajů a jeho právní rámec;

b)  propojení stávajících databází.

Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 30 odst. 2.

6b.  Do … [24 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost] a poté každé dva roky zveřejní Komise souhrnnou zprávu o situaci a pokroku v oblasti fondu budov Unie na místní, regionální a vnitrostátní úrovni. Členské státy využijí souhrnnou zprávu k tomu, aby se zaměřily na renovace klastrů budov s nízkou energetickou účinností jako na jeden z prostředků snižování energetické chudoby.

Článek 20

Inspekce

1.  Členské státy stanoví opatření potřebná k zajištění pravidelných inspekcí otopných soustav a ventilačních a klimatizačních systémů o jmenovitém výkonu vyšším než 70 kW. Jmenovitý výkon systému (soustavy) vychází ze součtu jmenovitého výkonu zdrojů tepla a chladu.

2.  Členské státy mohou zavést samostatné systémy pro inspekce obytných a jiných než obytných systémů (soustav).

3.  Členské státy mohou stanovit různou četnost inspekcí v závislosti na typu a jmenovitém výkonu systému (soustavy), přičemž zohlední náklady na inspekci systému (soustavy) a odhadované úspory nákladů na energie, které mohou z inspekce vyplynout. Inspekce systémů (soustav) se provádějí nejméně jednou za pět let. U systémů (soustav) se zdrojem o jmenovitém výkonu vyšším než 290 kW a systémů, které vypouštějí oxid uhelnatý se z důvodů bezpečnosti inspekce provádějí nejméně jednou za dva roky.

4.  Inspekce zahrnuje posouzení tepelného a klimatizačního zdroje nebo zdrojů, oběhových čerpadel, ventilátorů, prvků ventilačních systémů, všech rozvodných systémů vzduchu a vody, případně systémů pro hydraulické vyvažování a řídicího systému. Členské státy mohou rozhodnout, že do systémů inspekcí zahrnou jakékoli další systémy budov uvedené v příloze I.

Součástí inspekce je posouzení účinnosti a dimenzování tepelného a klimatizačního zdroje nebo zdrojů a jeho (jejich) hlavních prvků vzhledem k požadavkům na budovu a zohlednění schopností soustavy (systému) optimalizovat výkon v typických či průměrných provozních podmínkách za použití dostupných energeticky úsporných technologií a v měnících se podmínkách vyplývajících z rozličných použití. V rámci inspekce se v příslušných případech posoudí, zda je proveditelné, aby systém (soustava) fungoval(a) s odlišným a účinnějším nastavením teploty, například při nízké teplotě u teplovodních otopných soustav, a to i prostřednictvím návrhu tepelného výkonu a požadavků na teplotu/průtok, přičemž je zajištěn bezpečný provoz tohoto systému (této soustavy). Inspekce rovněž posoudí připravenost technických systémů budov na práci s obnovitelnými a případně na provoz při nízkých teplotách.

Systém inspekcí zahrnuje posouzení dimenzování ventilačního systému vzhledem k požadavkům na danou budovu a zohlednění schopností ventilačního systému optimalizovat výkon v typických či průměrných provozních podmínkách.

Pokud nejsou v soustavě (systému) nebo ohledně požadavků na budovu po inspekci provedené v souladu s tímto článkem provedeny žádné změny, členské státy se mohou rozhodnout, že nebudou vyžadovat opakované posouzení dimenzování hlavních prvků nebo posouzení provozu s odlišnými teplotami.

Členské státy zajistí, aby v rámci stávajících systémů inspekcí bezpečnosti elektrických instalací a zařízení bylo provedeno posouzení energetické účinnosti elektrických instalací v jiných než obytných budovách s náležitým ohledem na dostupnou normu pro jejich optimální návrh, dimenzování, řízení a monitorování.

5.  Technické systémy budov, na něž se výslovně vztahuje dohodnuté kritérium energetické náročnosti nebo smluvní ujednání o dohodnuté míře zvýšení energetické účinnosti, jako jsou smlouvy o energetických službách, nebo které provozuje provozovatel služby či sítě, a které jsou tudíž předmětem systémových opatření pro sledování výkonu, jsou osvobozeny od požadavků stanovených v odstavci 1 za předpokladu, že celkový dopad takového přístupu je rovnocenný dopadu opatření podle odstavce 1.

6.  ▌Členské státy přijmou opatření s cílem zajistit, aby uživatelům bylo poskytnuto poradenství o výměně zdrojů, dalších změnách soustavy (systému) a alternativních řešeních pro posouzení ▌ účinnosti a vhodného dimenzování těchto soustav a systémů.

▌

9.  Budovy, které splňují požadavky uvedené v čl. 11 odst. 4b nebo 4c, jsou osvobozeny od požadavků stanovených v odstavci 1 tohoto článku.

10.  Členské státy zavedou systémy inspekcí▌, včetně digitálních nástrojů pro zařízení průmyslových rozměrů, a kontrolní seznamy s cílem ověřit soulad s požadavky na způsobilost stanovenými v čl. 11 odst. 4b a 4c a osvědčit, že dodané stavební a renovační práce splňují navrženou energetickou náročnost a jsou v souladu s minimálními požadavky na energetickou náročnost, provozní emise skleníkových plynů, kvalitu vnitřního prostředí a požární bezpečnost stanovenými ve stavebních předpisech nebo rovnocenných vnitrostátních předpisech.

11.  Členské státy zahrnou jako přílohu k plánu renovace budov uvedenému v článku 3 souhrnnou analýzu systémů inspekcí a jejich výsledků.

Článek 21

Zprávy o inspekcích otopných soustav a ventilačních a klimatizačních systémů

1.  Po každé inspekci otopné soustavy, ventilačního nebo klimatizačního systému nebo systému automatizace a kontroly budov se vydává inspekční zpráva. Inspekční zpráva obsahuje výsledky inspekce provedené podle článku 20 a obsahuje doporučení týkající se snížení energetické náročnosti, které je optimální vzhledem k vynaloženým nákladům, a bezpečnosti soustavy či systému, u nichž byla inspekce provedena.

Tato doporučení mohou být založena na srovnání energetické náročnosti systému, u něhož byla provedena inspekce, s energetickou náročností nejlepšího dostupného proveditelného systému využívajícího technologie pro úsporu energie a systému podobného typu, jehož všechny příslušné prvky dosahují úrovně energetické náročnosti, již vyžadují platné právní předpisy.

2.  Inspekční zpráva se předá vlastníku či nájemci budovy.

2a.  V případě technických systémů budov poháněných fosilními palivy doporučení stanoví alternativní systémy založené na obnovitelných zdrojích energie nebo pro případnou zbytkovou poptávku připojení k účinným soustavám ústředního vytápění a chlazení. Doporučení zohlední ekonomickou životnost stávajícího zařízení.

3.  Inspekční zpráva se nahraje do vnitrostátní databáze energetické náročnosti budov podle článku 19.

Článek 22

Nezávislí odborníci

1.  Členské státy zajistí, aby certifikace energetické náročnosti budovy, zřízení pasů pro renovaci budov, posouzení připravenosti pro chytrá řešení, inspekce otopných soustav a klimatizačních systémů byly prováděny nezávislým způsobem kvalifikovanými nebo certifikovanými společnostmi a odborníky, kteří používají zkušební zařízení certifikované v souladu s normami EN, působícími jako osoby samostatně výdělečně činné nebo jako zaměstnanci veřejných orgánů nebo soukromých podniků.

Odborníci musí být certifikováni v souladu s článkem 26 směrnice (EU) …/… [přepracované směrnice o energetické účinnosti] s ohledem na jejich způsobilost.

2.  Členské státy zpřístupní veřejnosti informace o odborné přípravě a o certifikacích. Členské státy zajistí, aby byly veřejnosti zpřístupněny buď pravidelně aktualizované seznamy kvalifikovaných nebo certifikovaných odborníků, nebo pravidelně aktualizované seznamy certifikovaných společností poskytujících služby takovýchto odborníků.

Článek 23

Certifikace stavebních odborníků

1.  Do … [datum stanovené v čl. 26 odst. 4 [přepracované směrnice o energetické účinnosti]] členské státy vypracují vnitrostátní akční plán zaměřený na zajištění dostatečné a přiměřeně kvalifikované pracovní síly a na zajištění odpovídající úrovně způsobilosti stavebních odborníků a stavebních společností provádějících integrované renovační práce v souladu se stanovenými cíli a měřitelnými ukazateli pokroku podle čl. 3 odst. 1 této směrnice a s článkem 26 [přepracované směrnice o energetické účinnosti].

1a.  Členské státy zajistí, aby k dosažení dostatečného počtu odborníků v souladu s odstavcem 1 byl k dispozici dostatek programů odborné přípravy pro získání kvalifikace a certifikace pro integrované práce, včetně nejnovějších inovativních řešení. Členské státy zavedou opatření na podporu účasti na těchto programech, zejména pro mikropodniky, malé a střední podniky a osoby samostatně výdělečně činné.

2.  Je-li to vhodné a proveditelné, členské státy zajistí, aby existovaly systémy certifikace nebo rovnocenné kvalifikační systémy pro poskytovatele integrovaných renovačních prací, například stavební společnosti, pokud se na ně nevztahuje čl. 18 odst. 3 směrnice (EU) 2018/2001 [pozměněné směrnice o energii z obnovitelných zdrojů] nebo článek 26 směrnice (EU)…/… [přepracované směrnice o energetické účinnosti].

Článek 24

Nezávislý kontrolní systém

1.  Členské státy zajistí, aby byly v souladu s přílohou VI zavedeny nezávislé kontrolní systémy certifikátů energetické náročnosti a aby byl zavedeny nezávislé kontrolní systémy pasů pro renovaci budov, ukazatelů připravenosti pro chytrá řešení a zpráv o inspekci otopných soustav a klimatizačních systémů. Členské státy mohou zavést oddělené systémy pro kontrolu certifikátů energetické náročnosti, pasů pro renovaci budov, ukazatelů připravenosti pro chytrá řešení a zpráv o inspekcích otopných soustav a klimatizačních systémů.

2.  Členské státy mohou přenést odpovědnost za provádění nezávislých kontrolních systémů.

Pokud se tak členské státy rozhodnou, zajistí, aby nezávislé kontrolní systémy byly prováděny v souladu s přílohou VI.

3.  Členské státy vyžadují, aby certifikáty energetické náročnosti, pasy pro renovaci budov, ukazatele připravenosti pro chytrá řešení a inspekční zprávy uvedené v odstavci 1 byly na požádání zpřístupněny příslušným orgánům nebo subjektům.

Článek 25

Přezkum

Komise, které je nápomocen výbor uvedený v článku 30, přezkoumá nejpozději do konce roku 2027 tuto směrnici z hlediska zkušeností získaných během jejího uplatňování a z hlediska dosaženého pokroku, a v případě potřeby předloží návrhy.

V rámci tohoto přezkumu Komise:

a)   posoudí, zda uplatňování této směrnice v kombinaci s dalšími legislativními nástroji, jež řeší energetickou účinnost budov a emise skleníkových plynů z nich, zejména prostřednictvím stanovení ceny uhlíku, přináší dostatečný pokrok k dosažení plně dekarbonizovaného fondu budov s nulovými emisemi do roku 2050, nebo zda je třeba zavést další závazná opatření na úrovni Unie, zejména povinné minimální normy energetické náročnosti pro celý fond budov;

b)  posoudí vhodný právní nástroj, úroveň a časový plán cílů snížení potenciálu globálního oteplování během životního cyklu fondu budov Unie na základě harmonizovaného rámce podle čl. 1 odst. 2 písm. da);

c)  určí, jak ve všech opatřeních na úrovni Unie zohlednit holistický přístup na všech územních úrovních, včetně krajinné architektury, urbanismu, infrastruktury a návrhu, a podpořit tak udržitelné zastavěné prostředí.

Komise ▌posoudí, jak ▌členské státy ▌v politice Unie v oblasti budov a energetické účinnosti uplatňovaly přístupy na úrovni okresů či městských částí a zároveň zajistí, aby každá budova splňovala minimální požadavky energetické náročnosti, včetně toho, jak lze tyto přístupy využít ke splnění norem Unie prostřednictvím integrovaných programů renovací zahrnujících namísto jednotlivých budov vícero budov v určitém územním kontextu

Článek 26

Informace

1.  Členské státy průběžně připravují a provádějí informační kampaně a kampaně na zvyšování povědomí, aby podnítily zájem a podporu veřejnosti týkající se zlepšení energetické účinnosti budov a dosahování cílů této směrnice. Přijmou nezbytná opatření k informování vlastníků a nájemců budov nebo ucelených částí budov a všech příslušných účastníků trhu, včetně místních a regionálních orgánů a energetických společenství, o různých metodách a praktických postupech ke snižování energetické náročnosti, jako jsou služby v oblasti hospodaření s energií, smlouvy o energetických službách a jednotná kontaktní místa zřízená podle článku 15a. Členské státy zejména přijmou nezbytná opatření k poskytování individualizovaných informací zranitelným domácnostem. Tyto informace se rovněž předávají prostřednictvím místních orgánů a organizací občanské společnosti.

Členské státy informují vlastníky, nájemce a správce budov o různých metodách a postupech, které slouží ke snížení energetické a emisní náročnosti a ke zvýšení požární, elektrické a seismické bezpečnosti budovy.

2.  Členské státy zejména poskytnou vlastníkům nebo nájemcům budov informace o certifikátech energetické náročnosti, zejména o jejich účelu a cílech, o nákladově optimálních opatřeních a případně o finančních nástrojích pro účely snížení energetické náročnosti budovy a o nahrazení kotlů na fosilní paliva udržitelnějšími alternativami. Členské státy poskytnou informace prostřednictvím přístupných a transparentních nástrojů pro poradenství, jako je poradenství v oblasti renovací a jednotná kontaktní místa zřízená podle článku 15a, přičemž zvláštní pozornost je věnována zranitelným domácnostem.

Komise je členským státům na jejich žádost nápomocna při vedení informačních kampaní pro účely odstavce 1 a prvního pododstavce tohoto odstavce, které mohou být předmětem programů Unie.

3.  Členské státy zajistí dostupnost pokynů a odborné přípravy, včetně genderového hlediska, pro subjekty odpovědné za provádění této směrnice. Tyto pokyny a odborná příprava se zaměřují na význam snižování energetické náročnosti a umožňují úvahy o optimální kombinaci zlepšení v oblasti energetické účinnosti, o snižování emisí skleníkových plynů, o využívání energie z obnovitelných zdrojů a využívání ústředního vytápění a chlazení při plánování, projektování, výstavbě a renovaci průmyslových či obytných oblastí. Tyto pokyny a odborná příprava rovněž řeší strukturální zlepšení, přizpůsobování se změně klimatu, požární bezpečnost, rizika spojená s intenzivní seismickou aktivitou, odstraňování nebezpečných látek včetně azbestu, emise látek znečišťujících ovzduší (včetně jemných částic), kvalitu vnitřního prostředí a přístupnost pro osoby se zdravotním postižením. Členské státy usilují o přidělení finančních prostředků na vzdělávání místních a regionálních orgánů, společenství pro obnovitelné zdroje a občanských energetických společenství, která prosazují zlepšení energetické náročnosti, energetickou účinnost, obnovitelné zdroje energie a snižování emisí skleníkových plynů na úrovni městských částí, a to zejména ve vztahu ke zranitelným domácnostem.

4.  Komise průběžně zlepšuje své informační služby, zejména internetové stránky, jež byly vytvořeny jakožto evropský portál pro energetickou účinnost v budovách určených občanům, odborníkům a orgánům, aby tak členským státům napomohla v jejich úsilí v oblasti informovanosti a zvyšování povědomí. Informace uvedené na těchto internetových stránkách by mohly zahrnovat odkazy na příslušné právo Unie i na příslušné vnitrostátní, regionální a místní ▌ předpisy, odkazy na internetové stránky EUROPA obsahující národní akční plány energetické účinnosti, odkazy na dostupné finanční nástroje, jakož i příklady osvědčených postupů na celostátní, regionální a místní úrovni, včetně jednotných kontaktních míst zřízených podle článku 15a. Pokud jde o Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti a Fond pro spravedlivou transformaci, Sociální fond pro klimatická opatření a Nástroj pro oživení a odolnost, Komise pokračuje ve svých informačních službách a dále je posiluje, a to s cílem usnadnit používání dostupných finančních prostředků tím, že zúčastněným subjektům, včetně celostátních, regionálních a místních orgánů, poskytne pomoc a informace, a to i prostřednictvím nástroje evropské energetické pomoci na místní úrovni ve spolupráci s Evropskou investiční bankou, pokud jde o možnosti financování, s přihlédnutím k nejnovějším změnám regulačního rámce.

Článek 27

Konzultace

S cílem usnadnit účinné provádění této směrnice konzultují členské státy zúčastněné subjekty včetně místních a regionálních orgánů, v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy a s konkrétní situací. Tyto konzultace jsou zejména významné pro použití článku 26.

Článek 28

Přizpůsobení přílohy I technickému pokroku

Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29, kterým:

a)  se mění tato směrnice přizpůsobením b bodů 4 a 5 přílohy I technickému pokroku a

b)   doplňuje tato směrnice o pokyny pro členské státy týkající se posuzování energetické náročnosti průhledných prvků budov, které tvoří součást obvodového pláště budovy.

Článek 29

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 6, 7, 10, 11a, 13, čl. 14 odst. 4a, 15 a 28 je Komisi svěřena na dobu neurčitou od … [den vstupu této směrnice v platnost].

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 6, 7, 10, 11a, 13, čl. 14 odst. 4a, 15 a 28 kdykoli zrušit Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 6, 7, 10, 11a, 13, čl. 14 odst. 4a, 15 a 28 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 30

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

▌

Článek 32

Provedení ve vnitrostátním právu

1.  Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s články 1 až 3, 5 až 26, 29 a 32 a s přílohami I až III a V až IX do … [24 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost]. Znění těchto předpisů spolu se srovnávací tabulkou neprodleně sdělí Komisi.

Opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnici zrušenou touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 33

Zrušení

Směrnice 2010/31/EU, ve znění aktů uvedených v části A přílohy VIII, se zrušuje s účinkem ode dne […], aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v části B přílohy VIII ve vnitrostátním právu a dat jejich použitelnosti.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IX.

Článek 34

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Články 4, 27, 28, 30, 31 a 33 až 35 a příloha IV se použijí od ... [první den po dnu provedení / 24 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost plus 1 den].

Článek 35

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V … dne

Za Evropský parlament Za Radu

předsedkyně předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA I

Společný obecný rámec pro výpočet energetické náročnosti budov

(uvedený v článku 4)

1.  Energetická náročnost budovy je určena na základě vypočtené či změřené spotřeby energie a odráží typickou spotřebu energie pro vytápění prostor, chlazení prostor, přípravu teplé vody, větrání, zabudované osvětlení a jiné technické systémy budov. Členské státy zajistí, aby typická spotřeba energie reprezentovala skutečné provozní podmínky u jednotlivých příslušných typologií a odrážela chování typického uživatele. Typická spotřeba energie a chování typických uživatelů vychází ▌ z dostupných vnitrostátních statistik, stavebních předpisů a změřených údajů.

Je-li základem pro výpočet energetické náročnosti budov změřená spotřeba energie, je metodika výpočtu schopna určit vliv chování uživatelů a místního klimatu, který se ve výsledku výpočtu neodrazí. Změřená energie, která má být použita pro účely výpočtu energetické náročnosti budov, vyžaduje odečty alespoň v hodinových intervalech a musí rozlišovat mezi energetickými nosiči.

Členské státy mohou použít změřenou spotřebu energie za typických provozních podmínek, aby ověřily správnost vypočtené spotřeby energie a umožnily srovnání mezi vypočtenou a skutečnou náročností. Změřená spotřeba energie pro účely ověřování a srovnávání může vycházet z měsíčních odečtů.

Energetická náročnost budovy musí být vyjádřena číselným ukazatelem spotřeby primární energie na jednotku referenční podlahové plochy za rok v kWh/(m2.r) pro účely certifikace energetické náročnosti a souladu s minimálními požadavky na energetickou náročnost. Použijí se číselné ukazatele konečné spotřeby energie na jednotku referenční podlahové plochy za rok v kWh/(m².rok) a energetických potřeb podle normy ISO 52000 v kWh/(m².rok). Metodika používaná pro stanovení energetické náročnosti budovy musí být transparentní a otevřená inovacím a odrážet osvědčené postupy, zejména na základě dodatečných ukazatelů.

Členské státy popíší svou vnitrostátní metodiku výpočtu vycházející z přílohy A u hlavních evropských norem týkajících se energetické náročnosti budov, totiž EN ISO 52000-1, EN ISO 52003-1, EN ISO 52010-1, EN ISO 52016-1, EN ISO 52018-1, EN 16798-1, EN 52120-1 a EN 17423 nebo nahrazujících dokumentů. Toto ustanovení nepředstavuje právní kodifikaci těchto norem.

Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby v případě, že jsou budovy zásobovány ze soustavy ústředního vytápění nebo chlazení, byly přínosy tohoto zásobování uznány a zohledněny v metodice výpočtu – zejména podíl obnovitelné energie – prostřednictvím individuálně certifikovaných nebo uznaných primárních energetických faktorů.

2.  Energetické potřeby a spotřeba energie týkající se vytápění prostor, chlazení prostor, přípravy teplé vody, větrání, osvětlení a dalších technických systémů budovy se vypočítají za použití hodinových nebo kratších než hodinových intervalů, aby se zohlednily různé podmínky, které významně ovlivňují provoz a náročnost systému a podmínky vnitřního prostředí, k dosažení optimální úrovně nákladů, zdravého vnitřního prostředí ▌a komfortu stanovených členskými státy na vnitrostátní nebo regionální úrovni. Výpočet zahrnuje odhad teplotní odezvy budovy a její schopnosti zajistit flexibilitu energetické sítě.

Pokud specifické předpisy pro výrobky spojené se spotřebou energie přijaté podle nařízení 2009/125/ES obsahují specifické požadavky na informace o výrobku pro účely výpočtu energetické náročnosti a potenciálu globálního oteplování během životního cyklu podle této směrnice, nevyžadují vnitrostátní metody výpočtu dodatečné informace.

Výpočet primární energie je založen na dynamických a výhledových primárních energetických faktorech (rozlišujících neobnovitelné, obnovitelné a celkové zdroje energie) pro jednotlivé energetické nosiče, jež musí být uznány vnitrostátními orgány, a s přihlédnutím k očekávané skladbě zdrojů energie na základě vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu. Tyto primární energetické faktory mohou být založeny na vnitrostátních, regionálních či místních informacích. Primární energetické faktory mohou být stanoveny na ročním, sezónním, měsíčním, denním nebo hodinovém základě nebo na konkrétnějších informacích dostupných pro jednotlivé dálkové soustavy.

Jejich výběr a zdroje údajů se vykazují podle normy EN 17423 nebo nahrazujícího dokumentu. Členské státy si zvolí primární energetický faktor odrážející skladbu zdrojů elektrické energie v dané zemi ▌. Při vymezování těchto faktorů členské státy zajistí, aby cílem byla optimální energetická náročnost obvodového pláště budovy.

3.  Členské státy pro účely vyjádření energetické náročnosti určité budovy vymezí další číselné ukazatele celkové spotřeby primární energie z neobnovitelných a obnovitelných zdrojů a provozních a obsažených emisí skleníkových plynů vyprodukovaných v kgCO2eq/(m2.r) během očekávané životnosti budovy.

3a.  Při výpočtech primárních energetických faktorů za účelem výpočtu energetické náročnosti budov mohou členské státy zohlednit dodávané obnovitelné zdroje energie a obnovitelné zdroje energie vyráběné a využívané na místě.

4.  Metoda musí být stanovena s ohledem na alespoň tato hlediska:

a)  následující skutečné tepelné vlastnosti budovy včetně jejích vnitřních příček:

i)  tepelná kapacita;

ii)  izolace;

iii)  pasivní vytápění;

iv)  prvky chlazení;

v)  tepelné mosty;

b)  zařízení pro vytápění a zásobování teplou vodou, včetně jejich izolačních vlastností;

ba)   kapacita instalovaných obnovitelných zdrojů energie na místě, obousměrné infrastruktury pro dobíjení elektrických vozidel, systémů odezvy na straně poptávky a skladování;

c)  klimatizační zařízení;

d)  přirozené a nucené větrání, které může zahrnovat průvzdušnost, ale také rekuperaci tepla;

e)  zabudované zařízení pro osvětlení (zejména v nebytovém sektoru);

f)  konstrukci, umístění a orientaci budov, včetně vnějšího klimatu;

g)  pasivní solární systémy a protisluneční ochranu;

h)  vnitřní mikroklimatické podmínky, včetně návrhových hodnot vnitřního prostředí;

i)  vnitřní spotřebu energie;

ia)   systémy automatizace a kontroly budov a jejich schopnosti monitorovat, řídit a optimalizovat energetickou náročnost;

ib)   účinnost elektrické instalace (IEC EN 60364–8–1).

5.  Bere se v úvahu příznivý vliv těchto hledisek:

a)  místní podmínky slunečního osvitu, aktivní solární systémy a jiné otopné soustavy a elektrické systémy využívající energii z obnovitelných zdrojů;

b)  elektřina vyráběná formou kombinované výroby tepla a elektřiny;

c)  ústřední nebo blokové otopné a chladicí soustavy;

d)  denní osvětlení;

da)   schopnost odezvy na straně poptávky (EN 50491-12-1).

6.  Pro účely tohoto výpočtu by budovy měly být vhodně rozděleny do následujících kategorií:

a)  rodinné domy různých typů;

b)  bytové domy;

c)  administrativní budovy;

d)  budovy pro vzdělávání;

e)  nemocnice;

f)  hotely a restaurace;

g)  sportovní zařízení;

h)  budovy pro velkoobchod a maloobchod;

i)  jiné druhy budov spotřebovávajících energii.

PŘÍLOHA II

Vzor vnitrostátních plánů renovace budov

(uvedená v článku 3)

PŘÍLOHA III

Požadavky na nové a renovované budovy s nulovými emisemi a výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu

(uvedené v čl. 2 bodu 2 a v článku 7)

I.  Požadavky na budovy s nulovými emisemi

Celková roční spotřeba primární energie v nové budově s nulovými emisemi splňuje maximální prahové hodnoty uvedené v tabulce níže.

Členské státy se mohou rozhodnout zařadit vnitřní regiony do různých klimatických pásem na základě údajů Eurostatu o klimatických podmínkách, pokud to odpovídá níže uvedené tabulce.

*Poznámka: prahová hodnota by měla být nižší než prahová hodnota pro celkovou spotřebu primární energie stanovená na úrovni členského státu pro jiné typy budov s nebytovými prostory s téměř nulovou spotřebou energie, než jsou kanceláře.

Celková roční spotřeba primární energie v nové nebo renovované budově s nulovými emisemi je ročně nebo sezónně plně pokryta:

–  energií z obnovitelných zdrojů vyrobenou nebo skladováno na místě a splňující kritéria článku 7 směrnice (EU) 2018/2001 [pozměněná směrnice o energii z obnovitelných zdrojů],

–  energií pro vlastní spotřebu a připojenou vlastní spotřebu ve smyslu směrnice (EU) 2018/2001 [pozměněná směrnice o energii z obnovitelných zdrojů] nebo z místního sdílení výroby energie z obnovitelných zdrojů, a to i prostřednictvím třetí strany na trhu, nebo poskytnutou společenstvím pro obnovitelné zdroje ve smyslu článku 22 směrnice (EU) 2018/2001 [pozměněná směrnice o energii z obnovitelných zdrojů] nebo

–  energií z obnovitelných zdrojů ze soustavy ústředního vytápění a chlazení nebo z odpadního tepla▌.

Budova s nulovými emisemi nezpůsobuje na místě uhlíkové emise z fosilních paliv.

Pouze v případech, kdy z důvodu povahy budovy nebo nedostatečného přístupu ke společenstvím pro obnovitelné zdroje nebo energii z obnovitelných zdrojů ze soustav ústředního vytápění a chlazení nebo k odpadnímu teplu není technicky nebo ekonomicky proveditelné úplně splnit požadavky podle prvního pododstavce, může být zbývající podíl nebo celková roční spotřeba primární energie pokryta rovněž obnovitelnou energií ze sítě, což je doloženo smlouvami o nákupu elektřiny a smlouvami o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů pro vytápění a chlazení, jak je uvedeno ve směrnici 2018/2001 [pozměněná směrnice o energii z obnovitelných zdrojů], nebo energií z obnovitelných zdrojů z účinné soustavy ústředního vytápění a chlazení v souladu s čl. 24 odst. 1 směrnice (EU) …/… [přepracované znění směrnice o energetické účinnosti]. Komise vydá pokyny k uplatňování a ověřování těchto kritérií se zvláštním důrazem na technickou a ekonomickou proveditelnost. [pozm. návrh. 67]

II.  Výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu nových budov podle čl. 7 odst. 2

Pro výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu nových budov podle čl. 7 odst. 2 se tento potenciál uvádí jako číselný ukazatel pro každou fázi životního cyklu vyjádřený jako kgCO2e/m² (užitné podlahové plochy) zprůměrovaný za jeden rok referenčního období studie v délce 50 let. Výběr údajů, definice scénářů a výpočty se provedou v souladu s normou EN 15978 (EN 15978:2011. Udržitelnost stavebních prací. Posouzení environmentální výkonnosti budov. Metoda výpočtu). Rozsah stavebních prvků a technického vybavení odpovídá definicím uvedeným ve společném rámci EU Level(s) pro ukazatel 1.2. Existuje-li vnitrostátní nástroj pro výpočet nebo je-li vyžadován pro zveřejnění informací nebo pro získání stavebních povolení, lze tento nástroj použít k poskytnutí požadovaného zveřejnění. Jiné nástroje pro výpočet lze použít, pokud splňují minimální kritéria stanovená ve společném rámci EU Level(s). Jsou-li k dispozici, použijí se údaje týkající se konkrétních stavebních výrobků a technických systémů budov, stejně jako z environmentálních prohlášení o produktu a vypočítané v souladu s [revidovaným nařízením o stavebních výrobcích].

PŘÍLOHA IV

SPOLEČNÝ OBECNÝ RÁMEC PRO HODNOCENÍ PŘIPRAVENOSTI BUDOV PRO CHYTRÁ ŘEŠENÍ

1.  Komise stanoví definici ukazatele připravenosti pro chytrá řešení a metodiku jeho výpočtu, s cílem hodnotit schopnosti budovy nebo její ucelené části přizpůsobit svůj provoz potřebám uživatelů a sítě a zlepšovat svoji energetickou účinnost a snižovat celkovou náročnost.

Ukazatel připravenosti pro chytrá řešení zahrnuje prvky zlepšené úspory energie, referenční srovnávání a prvky flexibility, rozšířené funkce a schopnosti vyplývající ze vzájemně více propojených a inteligentních zařízení.

Metodika zohledňuje existenci digitálního dvojčete budovy, které umožňuje lepší průběžné vykazování a řízení spotřeby energie v budově.

Metodika zohlední prvky jako inteligentní měřiče, systémy automatizace a kontroly budov, samoregulační zařízení pro regulaci vnitřní teploty vzduchu, zabudované domácí spotřebiče, dobíjecí stanice pro elektrická vozidla, skladování energie a podrobně popsané funkce a interoperabilitu těchto prvků, jakož i vnitřní prostředí, úroveň energetické účinnosti a náročnosti a flexibilitu, kterou umožňují.

2.  Metodika stojí na těchto klíčových funkcích souvisejících s budovou a jejími technickými systémy:

a)  schopnost zachovat míru energetické náročnosti a energeticky účinný provoz budovy přizpůsobením spotřeby energie například využíváním energie z obnovitelných zdrojů;

b)  schopnost přizpůsobovat svůj provozní mód v reakci na potřeby uživatelů s náležitým zohledněním uživatelské vstřícnosti, zachování zdravého vnitřního prostředí a schopnosti podávat zprávy o využívání energie a

c)  flexibilita, pokud jde o celkovou energetickou náročnost budovy▌, včetně její schopnosti umožnit účast na aktivní i pasivní a implicitní i explicitní reakci na potřeby a prostřednictvím ukládání a dodávání energie zpět do sítě, například flexibilitou a schopností přesouvat zatížení a skladováním energie;

ca)   schopnost zlepšit svou energetickou účinnost a celkovou výkonnost využíváním energeticky úsporných technologií.

3.  Metodika může dále zohledňovat:

a)  interoperabilitu mezi systémy (inteligentní měřiče, systémy automatizace a kontroly budov, zabudované domácí spotřebiče, samoregulační zařízení pro regulaci vnitřní teploty vzduchu v budově a senzory kvality vnitřního vzduchu a ventilace) a

b)  příznivý vliv stávajících komunikačních sítí, zejména existenci fyzické infrastruktury uvnitř budovy připravené pro vysokorychlostní připojení, jako je například dobrovolné označení „připraveno na širokopásmové připojení“, a existenci přístupového bodu u více bytových budov v souladu s článkem 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/61/EU▌.

4.  Metodika nemá negativní dopad na stávající vnitrostátní režimy certifikace energetické náročnosti a vychází ze souvisejících iniciativ na vnitrostátní úrovni při současném zohlednění zásady vlastnictví uživatelem, ochrany údajů, soukromí a bezpečnosti v souladu s příslušnými právními předpisy Unie v oblasti ochrany údajů a soukromí, jakož i nejlepších dostupných technik pro kybernetickou bezpečnost.

5.  Metodika stanoví nejvhodnější formát parametru ukazatele připravenosti pro chytrá řešení a musí být jednoduchá, transparentní a snadno pochopitelná pro spotřebitele, vlastníky, investory a účastníky trhu reagující na poptávku.

PŘÍLOHA V

Vzor certifikátů energetické náročnosti

(uvedený v článku 16)

1.  Na přední straně certifikátu energetické náročnosti se uvádějí alespoň tyto prvky:

a)  třída energetické náročnosti;

b)  vypočtená roční spotřeba primární energie v kWh/(m² rok);

c)  vypočtená roční spotřeba primární energie v kWh nebo MWh;

d)  vypočtená roční konečná spotřeba energie v kWh/(m² rok);

e)  vypočtená roční konečná spotřeba energie v kWh nebo MWh;

f)  výroba energie z obnovitelných zdrojů v kWh nebo MWh;

g)  energie z obnovitelných zdrojů v % spotřeby energie;

h)  provozní emise skleníkových plynů (kgCO2/(m² za rok));

i)  třída emisí skleníkových plynů (v příslušných případech);

ia)  vypočtená energetická potřeba v souladu s normami EN v kWh/(m² r) a roční konečná spotřeba energie v kWh nebo MWh;

ib)  předpokládaná zbývající ekonomická životnost systémů a zařízení pro vytápění a/nebo chlazení prostor a vody;

ic)  jednoznačný údaj o tom, zda stávající budova nebo obydlí mohou flexibilně využívat energii.

2.  Kromě toho obsahuje certifikát energetické náročnosti tyto ukazatele:

a)  spotřeba energie, špičkové zatížení, velikost zdroje nebo soustavy (systému), hlavní energetický nosič a hlavní typ prvku pro každé využití: vytápění, chlazení, teplá voda v domácnostech, větrání a vestavěné osvětlení;

b)  energie z obnovitelných zdrojů vyrobená na místě, hlavní energetický nosič a druh obnovitelného zdroje energie;

c)  údaj ano/ne, zda byl pro budovu proveden výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu;

d)  hodnota potenciálu globálního oteplování během životního cyklu (je-li k dispozici);

e)  informace o pohlcování uhlíku v souvislosti s dočasným ukládáním uhlíku v budovách nebo na nich;

e)  údaj ano/ne, zda je pro budovu k dispozici pas pro renovaci;

f)  průměrná hodnota U pro neprůhledné prvky obvodového pláště budovy;

g)  průměrná hodnota U pro průhledné prvky obvodového pláště budovy;

h)  typ nejběžnějšího průhledného prvku (např. dvojité zasklené okno);

i)  výsledky analýzy rizika přehřátí (jsou-li k dispozici);

j)  přítomnost pevných čidel, která sledují úroveň kvality vnitřního prostředí;

k)  přítomnost pevných ovládacích prvků, které reagují na úroveň kvality vnitřního prostředí;

l)  počet a typ dobíjecích stanic pro elektrická vozidla;

m)  přítomnost, typ a velikost systémů pro uchovávání energie;

n)  proveditelnost přizpůsobení otopné soustavy a přípravy teplé vody tak, aby fungovala při účinnějším nastavení teploty;

o)  proveditelnost přizpůsobení klimatizačního systému tak, aby fungoval při účinnějším nastavení teploty;

p)  změřená spotřeba energie;

pa)   údaj ano/ne, zda je systém rozvodu tepla uvnitř budovy navržen tak, aby fungoval při nízkých teplotách;

pb)   přítomnost připojení k soustavě ústředního vytápění a chlazení, včetně budoucího vývoje okolních energetických sítí během následujících pěti let;

pc)   místní faktory primární energie a související faktory uhlíkových emisí připojené místní sítě ústředního vytápění a chlazení;

q)  provozní emise jemných částic (PM2,5) a ukazatele výkonnosti pro hlavní kategorie kvality vnitřního prostředí, jakmile se použijí příslušná ustanovení;

qa)  údaj ano/ne, zda má budova možnost odezvy na straně poptávky;

qb)  kontaktní údaje nejbližšího jednotného kontaktního místa pro poradenství v oblasti renovací.

Certifikát energetické náročnosti obsahuje následující propojení s jinými iniciativami, pokud se uplatňuje následující:

a)  údaj ano/ne, zda bylo pro budovu provedeno posouzení připravenosti pro chytrá řešení;

b)  hodnota posouzení připravenosti pro chytrá řešení (je-li k dispozici), včetně hodnoty podpůrných technologií pro úsporu energie;

c)  údaj ano/ne, zda je pro budovu k dispozici digitální deník budovy.

Osoby se zdravotním postižením mají rovný přístup k informacím uvedeným v certifikátech energetické náročnosti.

2a.   Certifikát energetické náročnosti obsahuje zvláštní oddíl o financování, seznam dostupných možností financování a seskupení ukazatelů, které jsou nejrelevantnější pro finanční instituce, poskytovatele hypoték, národní podpůrné banky a další příslušné instituce poskytující přístup k financování.

PŘÍLOHA VI

Nezávislé kontrolní systémy pro certifikáty energetické náročnosti

1.  Definice kvality certifikátů energetické náročnosti

Členské státy poskytnou jasnou definici toho, co se považuje za platný certifikát energetické náročnosti.

Definice platného certifikátu energetické náročnosti zajistí:

a)  kontrolu platnosti vstupních údajů (včetně kontrol na místě) o budově použitých k vydání certifikátu energetické náročnosti a výsledků uvedených v certifikátu;

b)  platnost výpočtů;

c)  maximální odchylku energetické náročnosti budovy, vyjádřenou pokud možno číselným ukazatelem spotřeby primární energie (kWh/(m² rok));

d)  minimální počet prvků, které se liší od výchozích nebo standardních hodnot.

Členské státy mohou do definice platného certifikátu energetické náročnosti zahrnout další prvky, jako je maximální odchylka pro specifické hodnoty vstupních údajů.

2.  Kvalita kontrolního systému certifikátů energetické náročnosti

Členské státy stanoví jasnou definici kvalitativních cílů a úrovně statistické věrohodnosti, jichž by měl rámec pro certifikáty energetické náročnosti dosahovat. Nezávislý kontrolní systém zajistí alespoň 90 % platně vydaných certifikátů energetické náročnosti se statistickou věrohodností ve výši 95 % za hodnocené období, které nesmí překročit jeden rok.

Úroveň kvality a věrohodnosti se měří pomocí náhodného výběru vzorků a zohledňuje všechny prvky uvedené v definici platného certifikátu energetické náročnosti. Členské státy si vyžádají ověření třetí stranou u hodnocení alespoň 25 % náhodného vzorku, pokud byly nezávislé kontrolní systémy delegovány nevládním subjektům.

Platnost vstupních údajů se ověřuje pomocí informací poskytnutých nezávislým odborníkem. Tyto informace mohou zahrnovat certifikáty výrobků, specifikace nebo plány budov, které obsahují údaje o náročnosti různých prvků z certifikátu energetické náročnosti.

Platnost vstupních údajů se ověřuje během návštěv na místě u alespoň 10 % certifikátů energetické náročnosti, které jsou součástí náhodného výběru vzorků použitého k hodnocení celkové kvality systému.

Kromě minimálního náhodného výběru vzorků k určení celkové úrovně kvality mohou členské státy použít různé strategie, jejichž účelem je konkrétně odkrýt a zacílit špatnou kvalitu certifikátů energetické náročnosti s cílem zlepšit celkovou kvalitu systému. Takto zacílenou analýzu nelze použít jako základ k měření celkové kvality systému.

Členské státy zavedou preventivní a reaktivní opatření k zajištění kvality celkového rámce pro certifikáty energetické náročnosti. Tato opatření mohou zahrnovat doplňující odbornou přípravu pro nezávislé odborníky, zacílený výběr vzorků, povinnost opětovně předložit certifikáty energetické náročnosti, přiměřené pokuty a dočasné nebo trvalé zákazy pro odborníky.

Pokud se informace přidávají do databáze, musí mít vnitrostátní orgány možnost pro účely monitorování a ověřování určit původce daného doplnění.

3.  Dostupnost certifikátů energetické náročnosti

Nezávislý kontrolní systém ověří dostupnost certifikátů energetické náročnosti pro potenciální kupující nebo nájemce, aby se zajistilo, že mohou zvážit energetickou náročnost budovy při svém rozhodování o koupi nebo nájmu.

Nezávislý kontrolní systém ověří viditelnost ukazatele a třídy energetické náročnosti v reklamních médiích.

4.  Zpracování typologií budov

Nezávislý kontrolní systém zohledňuje rozdílné typologie budov, zejména ty typologie budov, které jsou na trhu s nemovitostmi nejrozšířenější, jako jsou obytné budovy pro jednu nebo více rodin, kancelářské budovy nebo budovy pro maloobchod.

5.  Zveřejňování

Členské státy pravidelně zveřejňují ve vnitrostátní databázi certifikátů energetické náročnosti alespoň tyto informace týkající se systému kvality:

a)  definici kvality certifikátů energetické náročnosti;

b)  kvalitativní cíle režimu certifikátů energetické náročnosti;

c)  výsledky posouzení kvality, včetně počtu hodnocených certifikátů a relativního významu vzhledem k celkovému počtu vydaných certifikátů v daném období (podle typologie);

d)  pohotovostní opatření pro zlepšení celkové kvality certifikátů energetické náročnosti.

PŘÍLOHA VII

Srovnávací metodický rámec pro stanovení nákladově optimálních úrovní požadavků na energetickou náročnost budov a prvků budov

Srovnávací metodický rámec členským státům umožní stanovit energetickou náročnost a výkonnost z hlediska emisí u budov a prvků budov, jakož i ekonomické aspekty opatření vztahujících se k energetické náročnosti a výkonnosti z hlediska emisí, a vytvořit mezi nimi spojitosti s cílem určit nákladově optimální úroveň pro dosažení cílů snížení emisí do roku 2030 a klimatické neutrality, jakož i fondu budov s nulovými emisemi nejpozději do roku 2050.

Srovnávací metodický rámec je doplněn obecnými pokyny, jež určují způsob použití uvedeného rámce ve výpočtech nákladově optimálních úrovní náročnosti.

Srovnávací metodický rámec umožňuje zohlednění struktur spotřeby, vnějších klimatických podmínek a jejich budoucích změn podle nejlepších dostupných vědeckých poznatků o klimatu, investičních nákladů, kategorie budovy, nákladů na údržbu a provoz (včetně nákladů na energie a souvisejících úspor), případně výnosů z vyvezené energie, environmentálních, hospodářských a zdravotních externalit spotřeby energie, sociálních externalit renovací budov, výstavby, demolice nebo úpravy obytných oblastí a případně nákladů na nakládání s odpady a také technologického vývoje. Měl by být založen na příslušných evropských normách souvisejících s touto směrnicí.

Pokud jde o obecnější externality nižší energetické náročnosti budovy na životní prostředí, hospodářství a zdraví, zahrnují alespoň tyto faktory:

–  snížení emisí skleníkových plynů z budov;

–  snížení znečištění z budov a jeho účinků na úrovni budov a na místní úrovni, zlepšení kvality ovzduší;

–  zlepšení životní úrovně a produktivity díky lepší kvalitě vnitřního prostředí, což vede k lepším životním a pracovním podmínkám;

–  snížení nákladů na systémy zdravotní péče a sociálního zabezpečení;

–  integraci budov do energetické sítě prostřednictvím flexibility sítě, včetně využívání inteligentních dobíjecích stanic pro elektrická vozidla;

–  zvýšení bezpečnosti dodávek prostřednictvím vyšší energetické náročnosti a zavádění solárních technologií v budovách;

–  snížení negativních externalit, jako je eliminace nákladů na emise uhlíku, eliminace dopadů změny klimatu a škod (zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně);

–  dopad na stanovení cen uhlíku, včetně výše, volatility a citlivosti;

–  stimulaci místních, regionálních a národních ekonomik, včetně vytváření pracovních míst na místní úrovni, se zvláštním zaměřením na mikropodniky, malé a střední podniky v odvětví stavebnictví a renovací.

Externality v oblasti životního prostředí, energetiky, hospodářství a zdraví se vypočítají od zprávy, která má být předložena v roce 2025.

Komise rovněž poskytne:

–  obecné pokyny doprovázející srovnávací metodický rámec; uvedené obecné pokyny budou sloužit k tomu, aby umožnily členským státům podniknout níže uvedené kroky,

–  informace o odhadovaném dlouhodobém vývoji cen energií a emisí skleníkových plynů, jakož i o volatilitě a citlivosti.

Energetická a emisní náročnost se posuzuje podle metodiky výpočtu založené na této směrnici. Pro účely použití srovnávacího metodického rámce členskými státy se na úrovni členských států stanoví obecné podmínky vyjádřené prostřednictvím parametrů. Komise vydá členským státům doporučení týkající se nákladově optimálních úrovní a jejich souladu s klimatickými trajektoriemi.

Srovnávací metodický rámec od členských států vyžaduje, aby:

–  určily referenční budovy charakteristické svojí funkčností a zeměpisnou polohou, jež jsou zároveň typické pro tuto funkčnost a polohu, a to včetně vnějších a vnitřních klimatických podmínek. Mezi referenčními budovami jsou budovy obytné i jiné než obytné, nové i již existující,

–  určily opatření pro energetickou účinnost, jež mají být u referenčních budov hodnocena. Může se jednat o opatření pro jednotlivé budovy jako celek, pro jednotlivé prvky budovy nebo pro kombinace prvků budov,

–  vyhodnotily potřebu finální a primární energie a výsledných emisí referenčních budov, u nichž se uplatňují stanovená opatření pro energetickou účinnost,

–  vypočítaly n náklady (tj. čistou současnou hodnotu) na opatření pro energetickou účinnost (uvedená v druhé odrážce) během předpokládaného ekonomického životního cyklu, použitá v případě referenčních budov (uvedených v první odrážce), a to za použití zásad srovnávacího metodického rámce.

–  vypočítaly celkové náklady z finančního a makroekonomického hlediska.

Výpočtem nákladů na opatření pro energetickou účinnost během předpokládaného ekonomického životního cyklu členské státy hodnotí nákladovou efektivnost různých úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost. Díky tomu bude možno stanovit nákladově optimální úrovně požadavků na energetickou náročnost.

PŘÍLOHA VIII

Část A

Zrušená směrnice

a seznam jejích následných změn

(uvedené v článku 33)

Část B

Lhůty pro provedení do vnitrostátního práva a data použitelnosti

(uvedené v článku 33)

PŘÍLOHA IX

(1) Úř. věst. C […], […], s. […]. (2) Úř. věst. C […], […], s. […]. (3) Postoj Evropského parlamentu a Rady ze dne ... (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne ... (4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13). (5) Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019)0640 final. (6) Renovační vlna pro Evropu – ekologické budovy, nová pracovní místa, lepší životní úroveň (COM(2020)0662 final). (7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1). (8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32). (9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1). (10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1). (11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82). (12) Doporučení Komise (EU) 2021/1749 ze dne 28. září 2021 k Zásadám „energetická účinnost v první řadě“: od principů k praxi. Pokyny k uplatňování zásady při rozhodování v odvětví energetiky i mimo něj“ (Úř. věst. L 350, 4.10.2021, s. 9). (13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5). (14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3). (15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1). (16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10). (17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 1). (18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159). (19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17). (20) Nařízení (EU) …/… [nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Sociální fond pro klimatická opatření (COM(2021)0568)]. (21) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/148/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci (Úř. věst. L 330, 16.12.2009, s. 28). (22) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1). (23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30). (24) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1. (25) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 ze dne 10. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro technickou podporu (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 1). (26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5). (27) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (Úř. věst. L 152, 11.6.2008, s. 1). (28) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 244/2012 ze dne 16. ledna 2012, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov stanovením srovnávacího metodického rámce pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost budov a prvků budov (Úř. věst. L 81, 21.3.2012, s. 18). (29) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 54). (30) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125). (31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31. 12. 2008, s. 1). (32) Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36). (33) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).