(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2021)0568),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 91 odst. 1 písm. d), čl. 192 odst. 1 a čl. 194 odst. 1 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9‑0324/2021),

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Účetního dvora ze dne 15. prosince 2022(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 9. prosince 2021(2),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 27. dubna 2022(3),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušnými výbory podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 8. února 2023 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 a 40 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanoviska Rozpočtového výboru, Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro regionální rozvoj,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A9‑0157/2022),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(4);

2.  bere na vědomí prohlášení Komise, která jsou přílohou tohoto usnesení;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 17, 18.1.2023, s. 9. (2) Úř. věst. C 152, 6.4.2022, s. 158. (3) Úř. věst. C 301, 5.8.2022, s. 70. (4) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 22. června 2022 (Úř. věst. C 32, 27.1.2023, s. 250).

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2023/955.)

Prohlášení Komise k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/955(1), kterým se zřizuje Sociální fond pro klimatická opatření a mění nařízení (EU) 2021/1060

Definice energetické chudoby

Komise hodlá v rámci jednání týkajících se přepracování směrnice o energetické účinnosti představit cílenou změnu nařízení, kterým se zřizuje Sociální fond pro klimatická opatření, spočívající v aktualizaci definice energetické chudoby v souladu s dohodou, jíž bylo dosaženo ohledně definice energetické chudoby v přepracovaném znění směrnice o energetické účinnosti.

Ochrana rozpočtu Unie

Body 30 až 33 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne 16. prosince 2020 o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů, vyžadují, aby Komise zpřístupnila integrované a interoperabilní informace a monitorovací systém, včetně jednotného nástroje pro vytěžování údajů a hodnocení rizik, za účelem vyhodnocování a analýzy požadovaných údajů pro účely obecného užití členskými státy. Kromě toho se všechny tři orgány dohodly na loajální spolupráci v průběhu legislativního postupu souvisejícího s příslušnými základními právními akty s cílem zajistit opatření navazující na závěry Evropské rady z července 2020, pokud jde o tento prvek.

Komise se domnívá, že dohoda dosažená spolunormotvůrci o používání jednotného nástroje pro vytěžování dat a o shromažďování a analýze údajů o skutečných vlastnících příjemců finančních prostředků nestačí k posílení ochrany rozpočtu Unie proti podvodům a nesrovnalostem a k zajištění účinných kontrol střetů zájmů, nesrovnalostí, otázek dvojího financování a zneužívání finančních prostředků k trestné činnosti. Přístup, na němž se shodli spolunormotvůrci v nařízení, kterým se zřizuje Sociální fond pro klimatická opatření, proto náležitě neodráží žádoucí ambice a ducha interinstitucionální dohody.

Systém vnitřní kontroly členského státu

Komise se domnívá, že dohoda dosažená spolunormotvůrci v rámci „Přílohy III – Klíčové požadavky na kontrolní systém členského státu“ nařízení, kterým se zřizuje Sociální fond pro klimatická opatření, týkající se možnosti členských států určit více než jeden orgán, jemuž může být svěřena odpovědnost podepisovat prohlášení řídícího subjektu přiložené k žádostem o platbu, by mohla vést k neefektivnosti a rozmělnění odpovědností, jakož i k nejasnostem ohledně úloh orgánů.

(1) Úř. věst. L 130, 16.5.2023, s. 1.