– s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že v Svazijsku, jež je poslední absolutní monarchií v Africe, jsou lidská práva a základní svobody omezovány a politické strany jsou tam zakázané;
B. vzhledem k tomu, že dne 21. ledna 2023 byl Thulani Maseko – přední právník v oblasti lidských práv a odborových svazů a předseda svazijské prodemokratické organizace „Multi-Stakeholder Forum“, jenž byl proslulý svým úsilím o prosazování demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných a lidských práv – zabit ve svém domě, a to jen několik hodin poté, co král Mswati III pronesl hrozby vůči členům prodemokratického hnutí ve Svazijsku;
C. vzhledem k tomu, že poté, co v roce 2021 začaly protesty žádající demokratické reformy, králova vláda zahájila brutální zásahy proti aktivismu v oblasti lidských práv a mstila se využívajíc svévolné zadržování, obtěžování, vyhrožování a únosy, odpojování internetu a zákazy protestů; vzhledem k tomu, že bezpečnostní síly zabily několik desítek lidí; vzhledem k tomu, že údajně byli k potlačování rostoucího disentu najati žoldnéři;
D. vzhledem k tomu, že poslanci svazijského parlamentu Mthandeni Dube a Mduduzi Bacede Mabuza jsou od července 2021 ve vězení;
E. vzhledem k tomu, že bezpečnostní síly systematicky zastrašují odboráře a porušují základní práva pracovníků; vzhledem k tomu, že svazijské orgány zadržely a údajně mučily vedoucí studentských organizací; vzhledem k tomu, že mezi další problémy v oblasti lidských práv v Svazijsku patří beztrestnost bezpečnostních sil a diskriminace žen a menšin;
1. důrazně odsuzuje vraždu Thulaniho Maseka;
2. vyzývá k rychlému, nezávislému, nestrannému, transparentnímu a důkladnému vyšetření útoků na další prodemokratické aktivisty a obránce lidských práv, jakož i udávaného najímání žoldnéřů na pomoc bezpečnostním silám při potlačování opozice, přičemž toto vyšetření by mělo proběhnout pod záštitou Africké komise pro lidská práva a práva národů a OSN;
3. odsuzuje rozsáhlé porušování lidských práv v Svazijsku a vyzývá k okamžitému propuštění všech politických vězňů, zejména poslanců Mthandeni Dubeho a Mduduzi Bacede Mabuzy, a k okamžitému ukončení pronásledování obránců lidských práv, odborářů a prodemokratických aktivistů a politiků, násilí vůči nim a nátlaku na ně;
4. naléhavě vyzývá orgány v Svazijsku, aby dodržovaly, prosazovaly a chránily lidská práva, včetně svobody projevu, sdružování a pokojného shromažďování, a aby umožnily obyvatelům Svazijska svá občanská a politická práva uplatňovat;
5. domnívá se, že věznění politiků a obránců lidských práv i zákaz odborových svazů jsou jasným porušením závazků Svazijska v rámci dohody z Cotonou; zdůrazňuje, že orgány této země musí dodržovat zásady Mezinárodní organizace práce;
6. naléhavě vyzývá orgány ve Svazijsku, aby dodržovaly své závazky a bezodkladně zahájily komplexní dialog se všemi dotčenými zúčastněnými stranami s cílem usilovat o národní usmíření, ochranu lidských práv, právní stát a demokracii, přičemž jeho konečným cílem má být trvalý mír, zprostředkovaný a podporovaný Jihoafrickým společenstvím pro rozvoj;
7. vyzývá EU, aby přezkoumala, a případně pozastavila podpůrné programy pro Svazijsko, u nichž hrozí, že finanční prostředky by mohly být použity na činnosti porušující lidská práva;
8. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Svazijskému království.
Násilí páchané na opozičních aktivistech v Rovníkové Guineji, zejména případ Julia Obamy Mefumana
127k
44k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. února 2023 o násilí páchaném na opozičních aktivistech v Rovníkové Guineji, zejména o případu Julia Obamy Mefumana (2023/2552(RSP))
– s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že v Rovníkové Guineji vládne od roku 1979 režim Teodora Obianga Nguemy, jehož dlouhé opomíjení a porušování lidských práv se projevuje barbarskými činy, jako je pronásledování stovek politických oponentů, kritiků vlády a obránců lidských práv;
B. vzhledem k tomu, že čtyři členové opozičního hnutí Rovníkové Guineje Movimiento para la Liberacion de Guinea Ecuatorial Tercera Republic (MLGE3R), konkrétně Julio Obama Mefuman a Feliciano Efa Mangue, kteří jsou státními příslušníky jak Španělska, tak Rovníkové Guineje, a dva občané Rovníkové Guineje žijící ve Španělsku, Martín Obiang Ondo Mbasogo a Bienvenido Ndong Ono, byli koncem roku 2019 uneseni v Jižním Súdánu a v prezidentském letadle Teodora Obianga dopraveni do Rovníkové Guineje;
C. vzhledem k tomu, že Obamovi Mefumanovi a Efovi Manguemu byla odepřena konzulární pomoc, byli souzeni bez záruk spravedlivého procesu a v březnu 2020 byli v Rovníkové Guineji odsouzeni k 60 a 90 letům odnětí svobody na základě obvinění z terorismu a z účasti na údajném pokusu o státní převrat proti prezidentu Obiangovi v roce 2017; vzhledem k tomu, že oba byli údajně opakovaně mučeni;
D. vzhledem k tomu, že Obama Mefuman zemřel dne 15. ledna 2023 v Mongomu;
1. důrazně odsuzuje smrt španělského státního příslušníka Obamy Mefumana ve vazbě a klade jeho smrt za vinu diktátorskému režimu v Rovníkové Guineji; žádá, aby bylo jeho tělo repatriováno a aby byli tři zbývající členové hnutí MLGE3R propuštěni; naléhavě vyzývá Rovníkovou Guineu, aby plně spolupracovala se španělskými soudními orgány;
2. vyjadřuje politování nad systematickým a organizovaným politickým pronásledováním a represemi diktátorského Obiangova režimu vůči politickým oponentům v zemi i v zahraničí; důrazně odsuzuje barbarské represe obránců lidských práv v zemi a nedostatek demokratického prostoru pro politické oponenty a kritiky vlády, což se projevuje svévolným zadržováním, obtěžováním, únosy, nucenými přesuny, mučením, vraždami a tresty smrti;
3. požaduje okamžité a bezpodmínečné ukončení pronásledování členů demokratické opozice a propuštění politických vězňů;
4. vyzývá orgány Rovníkové Guineje, aby urychleně začaly dodržovat mezinárodní právo v oblasti lidských práv a zajistily, aby všichni zadržovaní byli chráněni před mučením a špatným zacházením, byli drženi v humánních podmínkách, souzeni ve spravedlivých soudních řízeních a mohli se setkávat se svými rodinami a právníky;
5. naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby ve svých vztazích s vládou Rovníkové Guineje co nejdůrazněji požadovaly ukončení veškerého politického pronásledování a represí a zahájení nezávislého mezinárodního vyšetřování smrti Obamy Mefumana a širší situace politických vězňů a obránců lidských práv; dále vyzývá k pozastavení jakékoli vojenské, policejní a bezpečnostní spolupráce a zdůrazňuje, že jakákoli spolupráce s režimem musí být podmíněna dodržováním lidských práv a demokratickou otevřeností;
6. vyzývá EU, aby uvalila sankce na členy režimu, kteří se dopustili porušování lidských práv;
7. je mimořádně znepokojen exteritoriálními kroky vlády Rovníkové Guineje, mimo jiné útoky a únosy politických disidentů, kteří jsou státními příslušníky nebo rezidenty třetích zemí, a to i EU; naléhavě vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost, Europol, Eurojust a Komisi, aby úzce spolupracovaly s vyšetřovacími a soudními orgány členských států s cílem posílit ochranu občanů EU a osob, které mají v EU bydliště;
8. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, Europolu, Eurojustu, vládám a parlamentům členských států, Africké unii, Společenství portugalsky mluvících zemí, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů a vládě Rovníkové Guineje.
Nedávné zhoršení nelidských podmínek věznění Alexeje Navalného a dalších politických vězňů v Rusku
124k
43k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. února 2023 o nelidských podmínkách věznění Alexeje Navalného (2023/2553(RSP))
– s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že prominentní ruský politik a laureát Sacharovovy ceny za rok 2021 Alexej Navalnyj, kterého kremelský režim otrávil nervovou látkou novičok, je ode dne 17. ledna 2021 zadržován a v současné době vězněn v trestanecké kolonii;
B. vzhledem k tomu, že od svého zatčení je Navalnyj předmětem špatného zacházení, včetně mučení, svévolného trestání a psychického nátlaku; vzhledem k tomu, že Navalného v posledních osmi měsících nikdo nenavštívil;
C. vzhledem k tomu, že v březnu nebo v dubnu 2023 má proběhnout soud s Navalným na základě nového obvinění, za které mu hrozí další trest odnětí svobody v délce až 35 let;
D. vzhledem k tomu, že od začátku útočné války proti Ukrajině ruské orgány vystupňovaly útisk politické opozice a občanské společnosti;
E. vzhledem k tomu, že chování Kremlu vůči politickým oponentům a politickým vězňům, včetně Navalného, stejně jako jeho válka proti Ukrajině a tažení proti demokraticky smýšlejícím občanům Ruska odhaluje jeho brutální povahu;
1. stojí při Alexeji Navalném a všech dalších statečných ruských politických vězních v jejich boji za demokracii v Rusku;
2. požaduje propuštění Navalného a všech dalších politických vězňů v Rusku, včetně Dmitrije Ivanova, Vladimíra Kara-Murzy, Ioanna Kurmojarova, Viktorie Petrovové, Marie Ponomarenkové, Alexandry Skočilenkové, Dmitrije Talantova, Alexeje Gorinova, Ilji Jašina a dalších, kteří jsou stíháni pouze za své spojení s Navalným, za to, že vystupují proti útočné válce na Ukrajině, nebo na základě čl. 207 odst. 3 ruského trestního zákoníku;
3. požaduje, aby do doby, než budou propuštěni, byly dány podmínky, za nichž je Navalnyj spolu s ostatními vězni zadržován, do souladu s mezinárodními povinnostmi Ruska, zejména pokud jde o přístup Navalného k lékařům podle svého výběru a k lékařskému ošetření v civilní nemocnici, o jeho právo na přesun do vazebního zařízení s přístupem ke svým právním zástupcům, a o možnost komunikace s rodinou;
4. znovu vyzývá orgány EU, aby i nadále sledovaly situaci v oblasti lidských práv v Rusku; naléhavě požaduje, aby EU podporovala ruskou občanskou společnost; naléhavě vyzývá členské státy, aby poskytly pomoc ruským obráncům lidských práv, prodemokratickým aktivistům a nezávislým novinářům jak v Rusku, tak i mimo něj;
5. zdůrazňuje, že jak Ukrajina, tak i demokracie v Rusku musí zvítězit, a že obě tato vítězství budou vítězstvím i pro Alexeje Navalného; vyzývá EU a celé demokratické společenství, aby si vypracovaly jasnou strategii, která by pomohla dosáhnout obou těchto vítězství, což by bylo jasným signálem potvrzujícím naši solidaritu s Alexejem Navalným a se všemi ostatními, kteří bojují za demokratickou budoucnost Ruska;
6. zdůrazňuje, že Putin musí za zločiny proti vlastnímu lidu stanout před soudem;
7. naléhavě vyzývá Radu, aby přijala restriktivní opatření proti osobám odpovědným za svévolné stíhání protiválečných demonstrantů a za jejich mučení;
8. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a ruským orgánům.
Přechodná ustanovení pro některé zdravotnické prostředky a diagnostické
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. února 2023 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2017/745 a (EU) 2017/746, pokud jde o přechodná ustanovení pro některé zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro (COM(2023)0010 – C9-0003/2023 – 2023/0005(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2023)0010),
– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 a čl. 168 odst. 4 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterým Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0003/2023),
— s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 24. ledna 2023(1),
– po konzultaci s Výborem regionů,
– s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 1. února 2023 zavázal schválit tento postoj podle čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 59 a 163 jednacího řádu,
1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;
2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;
3. pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. února 2023 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/..., kterým se mění nařízení (EU) 2017/745 a (EU) 2017/746, pokud jde o přechodná ustanovení pro některé zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2023/607.)
Strategie EU na podporu konkurenceschopnosti průmyslu, obchodu a kvalitních pracovních míst
181k
60k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. února 2023 o strategii EU na podporu konkurenceschopnosti průmyslu, obchodu a kvalitních pracovních míst (2023/2513(RSP))
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 o „Zelené dohodě pro Evropu“ (COM(2019)0640),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřená na malé a střední podniky“ (COM(2020)0103),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ (COM(2020)0102),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2020 nazvané „Nový akční plán pro oběhové hospodářství – Čistší a konkurenceschopnější Evropa“ (COM(2020)0098),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. července 2020 nazvané „Vodíková strategie pro klimaticky neutrální Evropu“ (COM(2020)0301),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. září 2020 nazvané „Unie kapitálových trhů pro občany a podniky – nový akční plán“ (COM(2020)0590),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. května 2021 nazvané „Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: Budování silnějšího jednotného trhu k oživení hospodářství EU“ (COM(2021)0350),
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 5. května 2021 nazvaný „Strategické závislosti a kapacity“ (SWD(2021)0352),
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 5. května 2021 nazvaný „Výroční zpráva o jednotném trhu za rok 2021“ (SWD(2021)0351),
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 5. května 2021 nazvaný „Směrem ke konkurenceschopnému a ekologickému evropskému ocelářství“ (SWD(2021)0353),
– s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2022 nazvané „Provádění aktualizované nové průmyslové strategie pro Evropu: sladění výdajů s politikou“(1),
– s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2481 ze dne 14. prosince 2022, kterým se zavádí politický program Digitální dekáda 2030(2),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. února 2023 nazvané „Průmyslový plán Zelené dohody pro věk s nulovými čistými emisemi“ (COM(2023)0062),
– s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2022 nazvané „Sociální a hospodářské důsledky ruské války na Ukrajině pro EU – posílení akceschopnosti EU“(3),
– s ohledem na své usnesení ze dne 5. října 2022 o reakci EU na zvyšování cen energií v Evropě(4),
– s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2020 o nové průmyslové strategii pro Evropu(5),
– s ohledem na závěry ze zasedání Rady ze dne 21. listopadu 2018 o strategii pro budoucnost průmyslové politiky EU,
– s ohledem na závěry Rady ze dne 27. května 2019 o strategii pro průmyslovou politiku EU: vize pro rok 2030,
– s ohledem na závěry Rady ze dne 16. listopadu 2020 o oživení podporujícím přechod k dynamičtějšímu, odolnějšímu a konkurenceschopnějšímu průmyslu EU,
– s ohledem na závěry Rady ze dne 17. prosince 2020 o zajištění oběhového a ekologického oživení,
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že průmyslová strategie EU by měla evropskému průmyslu umožnit, aby podporoval ekologickou a digitální transformaci a současně chránil svou otevřenou strategickou autonomii, zachoval svou konkurenceschopnost na světovém trhu, udržel v Evropě vysokou úroveň zaměstnanosti a kvalitní pracovní místa a posílil svou schopnost inovovat a vyrábět v Evropě;
B. vzhledem k tomu, že v měnícím se geopolitickém světě je zásadně důležité posílit konkurenceschopnost evropského průmyslu, snížit evropskou závislost na třetích zemích, pokud jde o kritické a strategické suroviny, výrobky a technologie, a zajistit cenově dostupné, čisté a bezpečné energie pro evropský průmysl;
C. vzhledem k tomu, že celosvětový zápas o budoucí podobu výroby technologií pro čistou energii se zrychluje, což je vyvoláno masivními veřejnými zásahy světových mocností, jako je zákon USA o snižování inflace;
D. vzhledem k tomu, že posílení otevřené strategické autonomie EU vyžaduje kombinaci různých řešení, včetně snížení spotřeby energie a materiálů, posílení výrobních kapacit EU, investic do strategických odvětví a výzkumu a vývoje a diverzifikace dodavatelů prostřednictvím odvětvových partnerství a aliancí a obchodních a technologických rad s partnerskými zeměmi;
E. vzhledem k tomu, že průmyslová strategie Unie by také měla zajišťovat správné fungování jednotného trhu, bránit narušení trhu a vytvářet rovné podmínky v rámci EU i mimo ni; vzhledem k tomu, že je také zapotřebí pečlivý dohled nad jednotným trhem a jeho prosazování s cílem poskytnout společnostem EU konkurenční výhodu a být v čele celosvětového přechodu ke klimaticky neutrálnímu oběhovému hospodářství účinně využívajícímu zdroje;
F. vzhledem k tomu, že ne všechny členské státy mají stejný fiskální prostor pro státní podporu; vzhledem k tomu, že nekoordinovaná reakce Evropské unie a členských států, které mají různý fiskální prostor pro státní podporu, by mohla způsobit vážné riziko roztříštěnosti jednotného trhu; vzhledem k tomu, že velkou většinu státní podpory schválené na základě dočasného krizového rámce oznámily pouze dva členské státy;
G. vzhledem k tomu, že plán Komise uznává, že má-li EU reagovat na současné výzvy, měla by poskytnout rychlejší přístup k dostatečnému financování s využitím soukromého financování, státní podpory, fondů EU a nového evropského fondu suverenity, který by mohl podpořit evropskou průmyslovou strategii;
H. vzhledem k tomu, že by měl Parlament v každém rozpočtovém prostředí vždy hrát úlohu rozpočtového orgánu s cílem zajistit demokratickou odpovědnost a transparentnost během zbývajícího období stávajícího víceletého finančního rámce (VFR);
I. vzhledem k tomu, že ruská útočná válka proti Ukrajině nám ukazuje, že mír v Evropě nelze považovat za samozřejmost; vzhledem k tomu, že její důsledky, včetně růstu cen energií a inflace, vyvolaly v Evropě bezprecedentní hospodářské otřesy a krizi způsobenou vysokými životními náklady, jejíž vývoj je velmi nejistý;
J. vzhledem k tomu, že energeticky náročný průmysl, který v Evropě zaměstnává osm milionů pracovníků, se potýká s vysokými cenami energie, přičemž ceny plynu jsou přibližně šestkrát vyšší než průměr za posledních deset let a více než čtyřikrát vyšší než ve Spojených státech;
K. vzhledem k tomu, že vzdělávání, odborná příprava a vysokoškolské vzdělávání mají globální a významný dopad na kvalitu pracovních míst a na budoucnost evropského průmyslu v kontextu otevřené strategické autonomie a ekologické a digitální transformace; vzhledem k tomu, že vysokoškolská komunita hraje klíčovou roli v oblasti inovací a výzkumu v průmyslu;
L. vzhledem k tomu, že cílem Unie je dosáhnout v členských státech alespoň 80% míry pokrytí kolektivními smlouvami v souladu se směrnicí o přiměřených minimálních mzdách(6);
M. vzhledem k tomu, že průmysl potřebuje stabilní a předvídatelná pravidla k zajištění rovných podmínek a k boji proti nekalým praktikám uplatňovaným ve třetích zemích a v Unii; vzhledem k tomu, že by EU měla nadále podporovat otevřenou ekonomiku založenou na spravedlivé hospodářské soutěži v rámci Evropy i ve vztazích s mezinárodními partnery;
N. vzhledem k tomu, že to zahrnuje konsolidaci partnerství EU s Latinskou Amerikou a ratifikaci dohod s Chile, Novým Zélandem a Mexikem; vzhledem k tomu, že to rovněž zahrnuje ratifikaci dosud neuzavřené dvoustranné dohody s Mercosurem za předpokladu, že před ratifikací budou uspokojivě vyřešeny závazky týkající se změny klimatu, odlesňování a dalších otázek; vzhledem k tomu, že to rovněž znamená sledovat další jednání a případně uzavřít dohodu s Austrálií a usilovat o zahájení jednání o dvoustranné investiční dohodě s Tchaj-wanem, jakož i o další pokrok v našem rovnocenném partnerství s Afrikou v návaznosti na summit Evropské unie a Africké unie v roce 2022; vzhledem k tomu, že obchodní politika EU by měla usilovat o to, aby naše dohody o volném obchodu obsahovaly silné kapitoly o udržitelném rozvoji, které by zahrnovaly vymahatelné sankce pro krajní případy, přísné pracovní normy v souladu s úmluvami Mezinárodní organizace práce a závazky v oblasti životního prostředí a změny klimatu;
O. vzhledem k tomu, že EU je světovým lídrem v oblasti výzkumu a inovací, včetně průmyslových inovací, a to díky svým předním světovým institucím, technologickým společnostem a vysoce kvalifikované pracovní síle;
1. vítá sdělení Komise ze dne 1. února 2023 nazvané „Průmyslový plán Zelené dohody pro věk s nulovými čistými emisemi“; domnívá se, že evropská průmyslová strategie by měla být navržena tak, aby zajišťovala vedoucí postavení Evropy v oblasti čisté technologie a zároveň zlepšovala stávající průmyslovou základnu a podporovala její budoucí přeměnu s cílem zajistit kvalitní pracovní místa a hospodářský růst pro všechny Evropany a dosáhnout cílů Zelené dohody;
2. zdůrazňuje, že je důležité posílit výrobní kapacity EU v oblasti klíčových strategických technologií, jako jsou solární a větrná energie, tepelná čerpadla, elektrické sítě, baterie, dlouhodobé skladování energie, výroba elektrolyzérů pro obnovitelný vodík a prefabrikované udržitelné stavební materiály;
3. zdůrazňuje, že je důležité, aby Komise plně rozvíjela cesty transformace a stanovila kroky a podpůrná opatření umožňující zajistit, aby si všechna odvětví udržela svou konkurenceschopnost a zároveň snižovala své emise uhlíku s cílem přispět ke klimatickým cílům Unie a k cílům Zelené dohody;
4. žádá Komisi a Radu, aby vzaly v úvahu následující skutečnosti s cílem zajistit, aby plán dosáhl cílů otevřené strategické autonomie a ekologické a digitální transformace, byl skutečně evropský, zajišťoval konkurenceschopnost Evropy, usiloval o rozvoj průmyslové kapacity v celé Unii a chránil integritu jednotného trhu a zároveň zajišťoval, aby pracovní místa zůstávala v Evropě a aby Evropané disponovali odpovídajícími dovednostmi, které jim umožní čelit současným výzvám;
Předvídatelné a zjednodušené regulační prostředí
5. zdůrazňuje, že tyto cesty transformace musí posilovat dlouhodobou jistotu investorů a předvídatelnost regulace a sloužit jako vodítko pro budoucí politická opatření, jimiž se poté musí řídit budoucí průmyslová a investiční rozhodnutí;
6. vyzývá Komisi, aby vypracovala účinnou strategii pro redistribuci, přemisťování a relokalizaci průmyslových odvětví v Evropě, diverzifikaci dodavatelských řetězců a snižování emisí skleníkových plynů, a to s přihlédnutím k pozitivnímu efektu přelévání ve všech členských státech;
7. konstatuje, že k podpoře zavádění strategických technologií budou využity evropské normy; je přesvědčen, že evropské normy hrají velmi důležitou roli ve fungování jednotného trhu a mohou zvýšit konkurenceschopnost evropského průmyslu, snížit náklady, zlepšit bezpečnost a také zvýšit výrobní a inovační efektivitu; zdůrazňuje význam silné evropské přítomnosti v mezinárodních normalizačních orgánech;
8. vyzývá Komisi, aby svou průmyslovou strategii pro konkurenceschopnost přizpůsobila rozšiřování a komercializaci strategických technologií v Unii s cílem překlenout propast mezi inovacemi a uváděním na trh, a aby pro tyto účely zajistila rizikové financování pro technologické a demonstrační projekty v rané fázi a vytvořila počáteční hodnotové řetězce s prioritní podporou technologií s nulovými emisemi v komerčním měřítku a dalších environmentálně udržitelných výrobků;
9. vyzdvihuje potřebu zajistit rychlé povolovací postupy a předvídatelnost za účelem co nejrychlejšího vytvoření nových projektů zaměřených na využívání čistých a obnovitelných zdrojů energie a zlepšení udržitelnosti těch stávajících a zároveň snížit na minimum administrativní zátěž, v plném souladu s regulačním rámcem; v této souvislosti vybízí Komisi a členské státy, aby co nejrychleji vyřizovaly žádosti o podpůrná opatření související s plánováním, realizací a provozem těchto projektů;
10. bere na vědomí návrh aktu o kritických surovinách vypracovaný Komisi; připomíná význam bezpečného přístupu ke kritickým surovinám, jenž je předpokladem pro ekologickou a digitální transformaci, pro dosažení našich klimatických cílů, pro konkurenceschopné hodnotové řetězce v Evropě a pro posílení strategické nezávislosti; dále připomíná, že je zapotřebí budovat recyklační a stabilní sekundární trhy a zkoumat, jak je možné nahradit kritické suroviny; trvá na plném využití potenciálu domácích zdrojů v souladu s odpovídajícími normami; je pevně přesvědčen o tom, že strategické evropské projekty potřebují rychlejší a transparentnější povolovací postupy, přístup k novým finančním prostředkům a konzistentní politický rámec;
11. vyzdvihuje význam spravedlivé transformace zaměřené na zachování kvalitních pracovních míst a zaměstnanosti v Evropě prostřednictvím zvýšené konkurenceschopnosti průmyslu; vyzývá k přijetí vhodných opatření na podporu reindustrializace a k prevenci deindustrializace evropských regionů prostřednictvím strategických meziregionálních investičních projektů a rozvojových plánů pro zranitelné regiony, zejména v regionech procházejících transformací a ve venkovských a odlehlých oblastech;
12. trvá na tom, aby Komise ve svém posouzení dopadů provedla test svrchovanosti, jímž vyhodnotí potenciální dopad evropských právních předpisů a fondů na vytváření nových případů nežádoucí závislosti, zejména závislosti na netržních ekonomikách a nespolehlivých partnerech; žádá Komisi, aby v tomto ohledu rovněž prověřila stávající klíčové právní předpisy v rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů;
Energetika a závislost
13. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily dodávky energie pro příští zimu a předložily další ambiciózní plány, aby přijaly všechna nezbytná opatření k urychlení výrobních kapacit pro cenově dostupnou, bezpečnou a čistou energii pro naše průmyslová odvětví a aby zavedly další opatření pro úspory energie a vyšší energetickou účinnost; v této souvislosti vítá úmysl Komise zreformovat uspořádání trhu s elektřinou;
14. zdůrazňuje, že je důležité nastartovat trh s vodíkem a současně usilovat o dosažení čistého vodíku, k čemuž je nutno vyhodnotit roli různých typů vodíku, urychlit jeho výrobu a zbavit ji zbytečné byrokracie a bezodkladně vypracovat plán pro vytvoření potřebné infrastruktury;
15. trvá na tom, že pro usnadnění a podporu zásadních změn v celé ekonomice je důležitá předvídatelnost, jistota a dlouhodobé signály pro investory a další hospodářské subjekty;
16. zdůrazňuje, že je důležité podpořit otevřenou strategickou autonomii EU posílením jejích schopností v oblasti klíčových strategických technologií uvedených ve sdělení Komise nazvaném „Průmyslový plán Zelené dohody pro věk s nulovými čistými emisemi“, jakož i dalších technologií, které mají zásadní význam pro konkurenceschopnost evropského průmyslu, jako jsou klíčové základní technologie; vítá zahájení činnosti Evropské aliance pro solární fotovoltaický průmysl a Evropské platformy pro čisté technologie na konci roku 2022;
Regulační zátěž
17. opakuje, že je třeba snížit zbytečnou administrativní zátěž pro společnosti, zejména malé a střední podniky a začínající podniky, a přitom zachovat nejvyšší standardy pro spotřebitele, pracovníky a ochranu zdraví a životního prostředí; nadále podporuje zásadu „jeden přijmout – jeden zrušit“, aby bylo tohoto cíle dosaženo;
18. souhlasí s tím, aby Komise v rámci přípravy nové legislativy zavedla test konkurenceschopnosti, přičemž je třeba mít na paměti, že každé posouzení by mělo rovněž zohledňovat ochranu pracovníků, záruky pro pracovníky a sociální práva; domnívá se, že v zájmu dosažení politických cílů Unie by opatření navržená v rámci tohoto plánu měla ve vhodných případech a v souladu se zásadou inovace využívat právních předpisů podporujících inovace a podněcovat jejich vytváření se záměrem rychleji a intenzivněji promítnout širokou znalostní základnu Unie do inovací;
Rychlejší přístup k dostatečnému financování a Evropský fond suverenity
19. zdůrazňuje, že nové politické iniciativy, cíle a úkoly financované z rozpočtu EU, včetně celounijních i přeshraničních projektů, musí být financovány z nových finančních prostředků; zdůrazňuje, že revize VFR v polovině období je včasnou a jedinečnou příležitostí k začlenění jakýchkoli nových finančních prostředků do rozpočtu EU;
20. vyzývá Komisi, aby provedla jasné posouzení nákladů a investičních mezer, to i s přihlédnutím k protiinflačnímu zákonu USA a jeho dopadu na Unii jako celek a na jednotlivé členské státy;
21. vyzývá Komisi a členské státy, aby podmínily financování EU příslušnými požadavky ve vztahu k cílům veřejné politiky, zejména sociálními, environmentálními a finančními požadavky, dodržováním pracovních práv EU, norem a zlepšením pracovních podmínek, které by příjemci měli splňovat po dobu, kdy veřejnou podporu čerpají, a současně aby zajistily spravedlivou a otevřenou hospodářskou soutěž, rovné podmínky mezi našimi společnostmi a dodržování základních zásad, na nichž je náš jednotný trh založen;
22. zdůrazňuje, že nové geopolitické výzvy, kterým Unie čelí, ukazují, že EU musí přijmout veškerá nezbytná opatření, aby zajistila svou otevřenou strategickou autonomii, a to i v oblasti obrany;
23. zdůrazňuje, že při nadcházející revizi VFR v polovině období je třeba posílit program InvestEU v souladu s cíli Zelené dohody; připomíná význam přezkumu nařízení o Programu InvestEU(7) s cílem rozšířit kapitálovou podporu a vytvořit další prostor pro investice do strategických odvětví na podporu nejen malých a středních podniků, ale také podniků, které byly postiženy dopady ruské invaze na Ukrajinu, energetickou krizí a inflací, a těch, které by mohly být ještě více zasaženy protiinflačním zákonem USA; trvá na tom, že v zájmu zvýšení absorpční kapacity je důležité omezit byrokracii a zjednodušit procesy podávání žádostí;
24. domnívá se, že je nezbytné, aby byl návrh nového Evropského fondu suverenity na tomto posouzení založen, a odpovídal tak skutečným potřebám, mapoval stávající fondy, včetně Nástroje pro oživení a odolnost a stávajícího víceletého finančního rámce, a v co největší míře využíval stávající prostředky, které dosud nebyly využity, a aby poskytoval prostředky nové; trvá na tom, že fond nesmí být financován na úkor fondů soudržnosti nebo fondů, které již byly přiděleny;
25. zdůrazňuje, že nové vlastní zdroje jsou klíčovým faktorem, který Unii umožní provádět její politické priority; zdůrazňuje, že zavedení takových nových vlastních zdrojů by zajistilo dlouhodobě udržitelné financování rozpočtu EU, aby se zabránilo tomu, že nové priority EU budou financovány na úkor stávajících programů a politik EU; věří, že zavedením nových vlastních zdrojů, jak bylo dohodnuto v právně závazné interinstitucionální dohodě ze dne 16. prosince 2020, bude dosaženo trvalých přínosů; v této souvislosti apeluje na Komisi a členské státy zapojené do jednání o posílené spolupráci, aby učinily vše pro dosažení dohody o dani z finančních transakcí do konce června 2023; dále žádá Komisi, aby byla ještě ambicióznější a předložila návrhy na nové skutečné vlastní zdroje;
26. domnívá se, že Evropský fond suverenity by měl komplexně posílit naši otevřenou strategickou autonomii a ekologickou a digitální transformaci, že by měl být začleněn do VFR v rámci hloubkové revize stávajícího VFR a měl by rovněž mobilizovat soukromé investice;
27. dále se domnívá, že fond by měl financovat přeshraniční energetickou infrastrukturu, zabránit efektům ustrnutí v situaci závislosti na fosilních palivech a podporovat výrobu energie z obnovitelných zdrojů a energetickou účinnost, a posílit tak směřování k cílům Zelené dohody pro Evropu, jakož i kybernetickou bezpečnost, konkurenceschopnost průmyslu, oběhové hospodářství, potravinové zabezpečení a udržitelný rozvoj;
28. domnívá se, že fond by měl rovněž zvýšit evropské investice v celé Unii do klíčových strategických odvětví, mimo jiné v oblasti zdravotnictví, surovin a vesmíru; domnívá se, že tyto investice jsou klíčové pro zvýšení naší otevřené strategické autonomie a snížení naší závislosti ve strategických odvětvích;
29. domnívá se, že jedním z cílů fondu je také zabránit roztříštěnosti způsobené vnitrostátními systémy a zajistit skutečně jednotnou evropskou reakci na současnou krizi; upozorňuje na to, že postup prostřednictvím rozpočtu EU, a nikoli prostřednictvím nekoordinovaného poskytování státní podpory, přináší četné výhody; rozhodně se staví proti jakýmkoli pokusům o flexibilitu pravidel státní podpory, aniž by bylo poskytnuto evropské řešení všem členským státům, které nemají velké fiskální kapacity na to, aby se mohly spolehnout na masivní státní podporu;
30. trvá na tom, že by každý nový fond měl být zřízen řádným legislativním postupem a začleněn do VFR, aby se zajistil plný dohled ze strany Parlamentu; domnívá se, že stropy VFR by měly být upraveny tak, aby zohledňovaly všechny nové fondy, politické iniciativy, cíle nebo úkoly financované z rozpočtu EU; v této souvislosti konstatuje, že rozpočet EU je v současné době vystaven tlaku inflace;
31. vyzývá Komisi a Radu, aby posílily evropský nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) s cílem rozšířit režimy zkrácené pracovní doby, podpořit příjmy pracovníků a poskytnout pomoc pracovníkům, kteří by byli dočasně propuštěni z důvodu zvýšení cen energií;
32. zdůrazňuje, že členské státy by měly naplno využít potenciál stávajících nástrojů zelených veřejných zakázek, které umožňují v oblasti zadávání veřejných zakázek činit na všech úrovních správy inteligentní a strategická rozhodnutí a posílit průmyslovou základnu EU; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby k zadávání veřejných zakázek vydala co nejdříve strategické pokyny; naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala politická řešení na podporu větší udržitelnosti v oblasti veřejných zakázek; v této souvislosti se domnívá, že by se měla při zadávání zakázek veřejnými zadavateli více používat sociální a environmentální kritéria, neboť by to pomohlo stimulovat udržitelnou transformaci harmonizovaným a koordinovaným způsobem ve všech členských státech; vyzývá Komisi, aby důrazně prosazovala dodržování sociální doložky stávající směrnice EU o zadávání veřejných zakázek(8); připomíná, že podle platných právních předpisů EU by mělo být rovněž možné zahrnout ustanovení zajišťující soulad s kolektivními smlouvami, aniž by došlo k porušení právních předpisů Unie v oblasti veřejných zakázek;
33. je přesvědčen, že potenciál pro začlenění inovačních, sociálních a environmentálních aspektů směrnice EU o zadávání veřejných zakázek byl v EU dosud využit pouze částečně; vyzývá členské státy a Komisi, aby co nejlépe využívaly stávajících pravidel na podporu výroby a používání produktů vyrobených v EU; vyzývá k tomu, aby bylo této směrnice, včetně inovačních partnerství, využito k obnovení svrchovanosti nad základními odvětvími, k podpoře sociálně a environmentálně udržitelného hospodářství a k posílení místních podniků, a to zejména malých a středních podniků;
34. vybízí Komisi a členské státy, aby v kapitolách REPowerEU, které se v současné době připravují, věnovaly zvláštní pozornost energeticky náročným odvětvím; domnívá se, že finanční podpora na transformaci tohoto odvětví by měla být v případě potřeby posílena, aby byla zajištěna jeho konkurenceschopnost a udržitelnost v situaci vysokých cen energie;
Státní podpora
35. je hluboce přesvědčen, že silná regulace státní podpory na jednotném trhu je zásadní součástí dobrého hospodářského stavu Evropy, neboť umožňuje silnou hospodářskou soutěž za rovných, nenarušovaných podmínek;
36. zdůrazňuje, že pravidla EU v oblasti státní podpory by měla být zjednodušena a měla by poskytovat možnosti flexibility v zájmu dosažení evropských strategických cílů; v této souvislosti oceňuje přípravné práce Komise zaměřené na dočasný krizový a transformační rámec, který se vztahuje i na podniky vyrábějící strategické produkty, jako jsou průlomové technologie a čisté inovativní technologie, a na energetické účely; zdůrazňuje, že jakákoli flexibilita by měla být cílená, dočasná, přiměřená a v souladu s cíli politiky EU;
37. podporuje Komisi v její snaze navrhnout rámec pro daňové pobídky, které by nenarušovaly jednotný trh;
38. zdůrazňuje však, že nekoordinovaná pravidla státní podpory v Evropě by bránila hospodářskému oživení a ohrožovala existenci jednotného trhu; domnívá se, že kontroly státní podpory mají sloužit ke zvyšování blahobytu spotřebitelů a zachovávání rovných podmínek;
39. domnívá se, že Komise musí u každé reformy pravidel státní podpory vzít v úvahu její potenciální dopad na jednotný trh;
40. je znepokojen lhůtou, jež byla stanovena pro zpracování žádostí o vypracování důležitých projektů společného evropského zájmu, a dlouhou čekací dobou na to, než Komise svá rozhodnutí týkající se oznámení o státní podpoře učiní; vyzývá Komisi, aby reformovala a zefektivnila systém oznamování tak, aby veškerá oznámení byla učiněna nejpozději do šesti měsíců;
41. uznává přínos nařízení ES o spojování podniků(9) k řádnému fungování vnitřního trhu a vyzývá Komisi, aby i nadále prosazovala jeho hlavní zásady a vymáhala jejich dodržování; zároveň naléhavě vyzývá Komisi, aby urychlila plnění svého závazku přezkoumat své oznámení o definici relevantního trhu pro účely právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže s cílem přizpůsobit jej tak, aby odrážel zvýšenou celosvětovou hospodářskou soutěž ve vybraných klíčových strategických odvětvích;
Zvýšení kvality pracovních míst a dovedností
42. zdůrazňuje, že evropská průmyslová strategie by měla přispět k posílení evropského modelu sociálně tržního hospodářství; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité podporovat rovnost žen a mužů a rovné příležitosti;
43. vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby průmyslový plán EU mohl přispět k dosažení spravedlivé transformace a jejích cílů, včetně vytváření kvalitních pracovních míst se spravedlivými pracovními podmínkami a dobrým platem, podpory kolektivního vyjednávání a dodržování kolektivních smluv;
44. podtrhuje význam přístupu k odborné přípravě a rekvalifikaci pracovníků v odvětvích a úsecích, které musí kvůli ekologické a digitální transformaci projít zásadními změnami; zdůrazňuje, že kvalifikace a certifikované kompetence přinášejí pracovníkům přidanou hodnotu, zlepšují jejich postavení na trhu práce a mohou být převedeny při přechodu na trhu práce; vyzývá k tomu, aby veřejná politika v oblasti dovedností byla zaměřena na certifikaci a validaci kvalifikací a kompetencí;
45. vítá příspěvek plánu k zajištění vysoce kvalifikované pracovní síly pro evropský průmysl posílením relevantnosti dovedností, využitím místních paktů pro dovednosti a současně podporou rozvoje jednotných kontaktních míst a místních center pro rozvoj dovedností a jeho ambicí využít talentované pracovníky v rámci EU a posílit přeshraniční mobilitu pracovních sil a přilákat kvalifikovanou pracovní sílu ze zemí mimo EU prostřednictvím rezervoáru talentů EU; vyzývá Komisi, aby předložila plán na zvýšení atraktivity Evropy jako místa působení inženýrů a akademiků;
46. požaduje, aby plán EU pro průmysl vytvářel synergie a propojení s hlavními vzdělávacími politikami, neboť se jedná o sektor, který má velký dopad; zdůrazňuje potřebu koordinace s evropskou strategií pro univerzity s cílem podpořit spolupráci s průmyslovým ekosystémem, zejména prostřednictvím provádění strategických výzkumných a inovačních činností; zdůrazňuje význam odborného vzdělávání pro zajištění toho, aby se v průmyslu objevili kvalifikovaní pracovníci s ekologickými a digitálními dovednostmi;
47. zdůrazňuje, že je třeba, aby tento plán přispěl k dosažení cílů a úkolů pro rok 2030, jak jsou stanoveny v politickém programu Digitální dekáda, a to i prostřednictvím vytvoření přístupu k zaměstnání pro mladé lidi, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, a pro lidi s nižší úrovní dovedností;
48. upozorňuje na skutečnost, že ačkoli se účast na všeobecném vzdělávání v EU neustále zvyšuje, stále je výrazně nižší než cíl, kterým je dosáhnout do roku 2030 toho, aby se každoročně účastnilo vzdělávání 60 % dospělé populace, což je dáno také nezájmem a vnímanou nepotřebností; zdůrazňuje, že užitečným nástrojem ke zvýšení využívání odborné přípravy jsou kompenzační systémy založené na dovednostech;
Otevřený a spravedlivý obchod pro odolné dodavatelské řetězce
49. připomíná, že každé páté pracovní místo v Unii je závislé na vývozu; vyzývá Komisi, Evropskou službu pro vnější činnost a členské státy, aby podporovaly nová hospodářská partnerství s demokratickými zeměmi, aby Unie a její partneři mohli společně čelit mj. změně klimatu a důsledkům ruské agrese;
50. vyzývá Komisi, aby posoudila stávající závislosti a nalezla alternativní zdroje pro diverzifikaci evropských dodavatelských řetězců zajišťujících kritické technologie a suroviny, a zdůrazňuje, že k uspokojení průmyslových potřeb EU je nezbytné, aby byly dodavatelské řetězce lépe koordinovány a aby bylo vynakládáno společné úsilí o vytvoření řetězců, které budou odolné; bere na vědomí chystaný návrh týkající se aktu o kritických surovinách;
51. vítá nástroje přijaté během tohoto mandátu pro boj proti nekalým praktikám obchodních partnerů, zejména v oblasti zadávání veřejných zakázek a zahraničních dotací; vyzývá Komisi, aby tyto nástroje plně využívala; dále vyzývá Komisi, aby zaujala rozhodnější postoj k boji proti nekalé globální hospodářské soutěži, jež vzniká například v důsledku neodůvodněné státní podpory;
52. dále vyzývá Komisi k tomu, aby navrhla akt o „nové generaci partnerství ve světě“, který by plně využíval hospodářský a politický vliv EU na její stávající obchodní partnery k zajištění toho, aby Unie získala za vývoz a dovoz svého průmyslu co možná nejvíce a současně prosazovala své hodnoty a normy, jako jsou lidská práva či Zelená dohoda pro Evropu; vyzývá Komisi, aby využila všechny nástroje evropské obchodní politiky k podpoře prosperity Evropy hledáním a vytvářením nových obchodních partnerství a k ochraně jednotného trhu před narušením ze strany zemí mimo EU;
53. naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, že tato partnerství podpoří v EU i v partnerských zemích přechod na ekologický průmysl;
54. zdůrazňuje, že je naléhavě nutné reformovat Světovou obchodní organizaci (WTO) s cílem zajistit její účinnost, zachovat globální obchodní systém založený na pravidlech, zabránit soupeření v poskytování finanční pomoci a nekalé hospodářské soutěži a zajistit, abychom měli fungující orgán pro řešení sporů, který by prosazoval pravidla dohodnutá na mnohostranné úrovni;
55. zdůrazňuje, že je důležité, aby byla ustanovení nařízení o prověřování přímých zahraničních investic prováděna rychleji s cílem dosáhnout odolnosti a posílit strategické dodavatelské řetězce;
Zákon přijatý v USA ke snížení inflace
56. vyjadřuje znepokojení nad zákonem, který Spojené státy přijaly ke snížení inflace (IRA), neboť jeho ustanovení diskriminují společnosti z EU, a naléhavě vyzývá Komisi, aby v rámci pracovní skupiny pro zákon ke snížení inflace spolupracovala s americkou vládou na nalezení řešení, které by bylo v souladu s WTO; oceňuje však, že cílem tohoto aktu je také podporovat čistou výrobu a inovace v oblasti čistých technologií a urychlit úsilí v oblasti klimatu;
57. vyzývá Komisi a členské státy, aby urychleně posoudily potenciální dopad, který má tento protiinflační zákon USA na evropský průmysl a jeho konkurenceschopnost, a zohlednily přitom současné výzvy, pokud jde o napjaté dodavatelské řetězce a vysoké náklady na energii, dopravu a suroviny;
58. konstatuje, že některé prvky uvedeného amerického zákona a velký objem uvolněných finančních prostředků mohou představovat výzvu pro transatlantický obchod a investice;
59. vyzývá Komisi, aby spolupracovala s USA na tom, aby provádění tohoto protiinflačního zákona bylo co nejvíce slučitelné s evropskými zájmy; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby se na EU zejména vztahovaly výjimky, jež byly v protiinflačním zákoně stanoveny pro země, které se účastní spolupráce v oblasti volného obchodu, a aby evropské produkty měly nárok na daňové úlevy stejně jako produkty z USA;
60. vyzývá Komisi, aby spolupracovala s podobně smýšlejícími zeměmi a snažila se s nimi provádění protiinflačního zákona USA ovlivnit, a to především v odvětvích, která jsou pro evropské hospodářství strategická; zdůrazňuje, že EU by měla být připravena podat na protiinflační zákon USA stížnost prostřednictvím systému pro řešení sporů, pokud z posouzení vyplyne, že provádění tohoto zákona je i nadále diskriminační;
o o o
61. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Komisi, Radě, vládám a parlamentům členských států a kandidátských zemí, Agentuře EU pro základní práva, Účetnímu dvoru, Výboru regionů, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, aby je rozeslal parlamentům a radám na nižší než celostátní úrovni, Radě Evropy a Organizaci spojených národů.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii (Úř. věst. L 275, 25.10.2022, s. 33).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).
Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1).
Monitorování opatření požadovaných Parlamentem s cílem posílit integritu evropských orgánů a institucí
138k
49k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. února 2023 o monitorování opatření požadovaných Parlamentem s cílem posílit integritu evropských orgánů a institucí (2023/2571(RSP))
– s ohledem na opatření k posílení integrity, nezávislosti a odpovědnosti, která dne 8. února 2023 přijala Konference předsedů;
– s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2022 o podezření na korupci ze strany Kataru a širší potřebě transparentnosti a odpovědnosti v evropských orgánech a institucích(1),
– s ohledem na své usnesení ze dne 16. září 2021 o posílení transparentnosti a integrity v orgánech EU zřízením nezávislého orgánu EU pro etiku(2),
– s ohledem na projev předsedkyně Komise o stavu Unie v roce 2022 ze dne 14. září 2022 a na pracovní program Komise na rok 2023,
– s ohledem na své rozhodnutí ze dne 27. dubna 2021 o uzavření interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o povinném rejstříku transparentnosti(3),
– s ohledem na interinstitucionální dohodu (IID) ze dne 20. května 2021 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o povinném rejstříku transparentnosti(4),
– s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. září 2005 o přijetí statutu poslanců Evropského parlamentu (2005/684/ES, Euratom)(5),
– s ohledem na články 10 a 11 jednacího řádu a na kodex chování poslanců Evropského parlamentu,
– s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že probíhající vyšetřování vedené belgickými orgány odhalilo důvodné podezření z korupce, praní peněz a účasti na zločinném spolčení, do nějž měli být zapojeni tři současní poslanci Evropského parlamentu a jeden bývalý poslanec a další zaměstnanci, přičemž se v případě těchto činů mělo jednat o ovlivňování zejména ze strany Maroka a Kataru, ale i dalších zemí;
B. vzhledem k tomu, že dne 15. prosince 2022 Evropský parlament přijal velkou většinou své usnesení o podezření z korupce ze strany Kataru a širší potřebě transparentnosti a odpovědnosti v evropských orgánech a institucích; vzhledem k tomu, že usnesení vyzvalo k přijetí řady naléhavých opatření k posílení integrity, transparentnosti a odpovědnosti orgánů a institucí EU;
C. vzhledem k tomu, že předsedkyně Evropského parlamentu předložila návrhy na reformu etických pravidel Parlamentu, které byly přijaty na schůzi Konference předsedů počátkem ledna 2023;
D. vzhledem k tomu, že transparentnost a odpovědnost jsou předpokladem důvěry občanů v orgány a instituce EU, a že korupce tedy představuje závažný útok na evropskou demokracii; vzhledem k tomu, že nedávná odhalení vedla k většímu zájmu veřejnosti o opatření zavedená k zajištění transparentnosti, nezávislosti a odpovědnosti poslanců Evropského parlamentu a o opatření ostatních orgánů v této oblasti; vzhledem k tomu, že obvinění z korupce ze strany zahraničních zájmových skupin otřásla důvěrou veřejnosti v Evropský parlament;
E. vzhledem k tomu, že je naprosto nutné zajistit, aby nedocházelo k pronikání soukromých a vnějších zájmů do demokratických procesů a aby byla plně respektována práva občanů; vzhledem k tomu, že orgány a instituce EU a jejich úředníci musí chránit integritu demokratických zásad a hodnot EU;
F. vzhledem k tomu, že interní monitorovací a výstražné mechanismy orgánů a institucí EU dramaticky selhaly při odhalování probíhající korupce a zahraničního vměšování; vzhledem k tomu, že pokud jde o odrazování od výše uvedené trestné činnosti, ukázaly se stávající záruky a sankční mechanismy jako neúčinné;
1. znovu opakuje, že je hluboce otřesen nedávnými obviněními z korupce, která byla vznesena vůči současným a bývalým poslancům Evropského parlamentu, a opětovně potvrzuje, že vůči korupci v jakékoli formě nebo na jakékoli úrovni zastává politiku nulové tolerance; trvá na tom, že rozsah probíhajících vyšetřování vyžaduje, aby Parlament a orgány a instituce EU reagovaly v naprosté jednotě a s pevným odhodláním, interinstitucionálním a nestranným způsobem a přijetím důrazných a okamžitých opatření;
2. konstatuje, že za porušení kodexu chování poslanců nebyla nikdy uložena ani jediná finanční sankce, přestože ve výročních zprávách poradního výboru pro chování poslanců bylo zdokumentováno nejméně 26 případů porušení; pokládá za nesmírně důležité, aby stávající předpisy týkající se transparentnosti a odpovědnosti byly plně prováděny, včetně finančních trestů za porušení kodexu chování poslanců Evropského parlamentu; vyzývá k přezkumu seznamu činností poslanců, na které se vztahují sankce, aby se přispělo k lepšímu dodržování jejich povinností a závazků, včetně revize článku 176 jednacího řádu EP, s cílem vytvořit pevný a viditelný rámec, který bude vymahatelný a odrazující;
3. konstatuje, že zákony mají zásadní význam pro boj proti korupci a trestné činnosti, ale nemohou samy o sobě zabránit trestnému jednání jednotlivých poslanců, bývalých poslanců, zaměstnanců nebo úředníků Evropského parlamentu nebo jiných evropských orgánů a institucí; trvá na tom, že je třeba odhalit a odstranit veškeré mezery v pravidlech a postupech orgánů, které mohou usnadňovat protiprávní jednání;
4. konstatuje, že všechny unijní orgány již mají zavedeny mechanismy, které se zabývají transparentností a odpovědností; zdůrazňuje, že tyto stávající mechanismy a nástroje je třeba přezkoumat a případně revidovat, a to i s cílem odhalit zranitelnost vůči zahraničnímu vměšování;
5. konstatuje, že v případě poslanců a bývalých poslanců, vůči nimž je vedeno vyšetřování, byly nevládní organizace údajně využívány jako vektory zahraničního vměšování do evropské parlamentní demokracie; naléhavě vyzývá k přezkumu stávajících předpisů s cílem zvýšit transparentnost a odpovědnost nevládních organizací, zejména pokud jde o správu, rozpočet, zahraniční vliv a osoby s významnou kontrolou; zdůrazňuje, že nevládní organizace, jež jsou příjemci finančních prostředků od třetích stran, které se nemusí registrovat v rejstříku transparentnosti, musí zveřejnit zdroje svého financování tím, že poskytnou stejné informace jako všechny subjekty, které jsou v něm standardně zaregistrovány; požaduje, aby v případě, že tyto informace nebudou zveřejněny, byly veškeré veřejné finanční prostředky EU určené dané nevládní organizaci okamžitě zmrazeny; vyzývá ke komplexnímu předběžnému finančnímu prověření nevládních organizací před jejich zařazením do rejstříku transparentnosti EU, ke zveřejnění smluvních dohod mezi Evropskou komisí a nevládními organizacemi a k jasné definici nevládních organizací, které se mohou registrovat v rejstříku transparentnosti a jsou způsobilé k získání finančních prostředků EU;
6. znovu opakuje, že plně podporuje návrhy, které předložil na posílení transparentnosti, integrity a odpovědnosti, jak byly uvedeny v usnesení ze dne 15. prosince 2022;
7. konstatuje, že první návrhy zaměřené na posílení integrity, nezávislosti a odpovědnosti, které dne 8. února 2023 předložila předsedkyně Evropského parlamentu, jsou nezbytným prvním krokem k řešení naléhavé potřeby tohoto orgánu zajistit odpovědnost, transparentnost a integritu orgánů EU; konstatuje, že plán přijatý Konferencí předsedů se týká některých opatření odhlasovaných Parlamentem v prosinci 2022 a nevylučuje, že budou v rámci širšího reformního procesu zvážena i jiná opatření; zavazuje se, že dohlédne na to, aby byla přijata všechna opatření uvedená v prosincovém usnesení, a opakuje, že jeho ambicí je přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění odpovědnosti, transparentnosti a integrity orgánů a institucí EU; zavazuje se od nynějška k otevřenému a transparentnímu procesu, aby tak ukázal veřejnosti pevné odhodlání k provedení reforem a znovu získal důvěru občanů;
8. vyzývá k bezodkladnému a úplnému provedení všech opatření a požadavků přijatých v prosincovém usnesení; vyzývá k přijetí dalších a rozsáhlejších opatření, zejména pokud jde o ochranu oznamovatelů, monitorování, oznamování a dohled; vyzývá k tomu, aby jednání a přijímání rozhodnutí týkající se transparentnosti, odpovědnosti a integrity probíhala v rámci veřejných schůzí, čímž se v zásadě zajistí odpovědnost a dohled, s výjimkou případů, kdy legitimní a naléhavé obavy vyžadují důvěrnost;
9. pověřuje zvláštní výbor pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii včetně dezinformací a pro posílení bezúhonnosti, transparentnosti a odpovědnosti v Evropském parlamentu (INGE 2), aby v souladu s prosincovým usnesením vyhledal potenciální nedostatky v pravidlech Parlamentu a předložil návrhy reforem, a to na základě práce Výboru pro ústavní záležitosti a osvědčených postupů ostatních parlamentů a ve spolupráci s tímto výborem;
10. opakuje především svůj dlouhodobý požadavek, aby Komise v souladu s usnesením Parlamentu ze dne 16. září 2021 co nejdříve předložila návrh na zřízení nezávislého a efektivního orgánu EU pro etiku; vyjadřuje politování nad tím, že Komise takový návrh dosud nepředložila, přestože jej předsedkyně Komise zahrnula do pověřovacího dopisu komisařky Věry Jourové v roce 2019, jakož i nad tím, že akční plán předsedkyně Evropského parlamentu neobsahuje žádná opatření k urychlení tohoto procesu; naléhavě vyzývá Komisi, aby nejpozději do března 2023 předložila návrh na zřízení nezávislého orgánu pro etiku v souladu s usnesením Parlamentu z února 2022 o zřízení nezávislého orgánu pro etiku;
11. vyjadřuje politování nad tím, že přijatá opatření nezahrnují návrhy na věrohodnou reformu poradního výboru pro chování poslanců; zavazuje se, že provede reformu poradního výboru, která bude v souladu s jeho návrhem na zřízení nezávislého orgánu pro etiku, aby do doby, než bude tento nezávislý orgán EU pro etiku schopen převzít stávající úlohu poradního výboru, mohl výbor kontrolovat poslance z vlastního podnětu a umožnilo se komukoli vznést důvodnou stížnost, zavedly se proaktivní kontroly prohlášení poslanců o zájmech a zajistil se účinnější a transparentnější systém přísnějších sankcí vůči poslancům a bývalým poslancům;
12. doporučuje zavést dodatečné prověřování parlamentních asistentů a zaměstnanců pracujících v citlivých oblastech politiky, zejména v oblasti zahraničních věcí, bezpečnosti a obrany; je toho názoru, že zaměstnanci pracující v těchto oblastech by mohli být považováni za politicky exponované osoby podle definice uvedené ve směrnici o boji proti praní peněz; je toho názoru, že cesty placené třetími zeměmi by měly podléhat předchozímu schválení zvláštním orgánem Evropského parlamentu;
13. považuje za zásadní, aby byla okamžitě po konci mandátu poslance zavedena šestiměsíční čekací lhůta po skončení funkce (tzv. období vychladnutí), a domnívá se, že tato lhůta by měla být vymezena při zohlednění pravidel, která se uplatňují např. na bývalé komisaře, kteří se podílejí na lobbistické činnosti související s Evropským parlamentem;
14. zavazuje se, že zaručí dostatečné zdroje pro sekretariát rejstříku transparentnosti s cílem zajistit, aby údaje o lobbistických činnostech zájmových skupin, lobbistů a nevládních organizací mohly být kontrolovány z hlediska přesnosti a aby se lobbování stalo transparentnějším;
15. vyzývá k zákazu placených vedlejší činností poslanců, které by mohly vést ke střetu zájmů s jejich mandátem;
16. vítá opatření přijatá ke zvýšení transparentnosti finančních prohlášení poslanců, která vyžadují více informací o vedlejších zaměstnáních a mimopracovních činnostech poslanců, včetně přesné výše vedlejších příjmů, které vydělávají, a jmen klientů, pro něž pracují za úplatu; opakuje svou výzvu, aby byly zváženy další záruky proti korupci, jako je prohlášení o majetku poslanců na začátku a na konci každého funkčního období;
17. vyzývá k tomu, aby se také na akreditované parlamentní asistenty a zaměstnance vztahovala povinnost poslanců, kteří pracují na konkrétních zprávách nebo usneseních nebo jsou v situaci, kdy mají poslanci aktivní úlohu a jednoznačný a přímý vliv na vývoj konkrétních spisů, oznamovat veškerá plánovaná setkání s diplomatickými zástupci třetích zemí a třetími stranami, na něž se vztahuje rejstřík transparentnosti, s výjimkou zvláštních případů, jako je například situace, kdy by uvedení totožnosti jednotlivce nebo jména organizace ohrozilo ochranu života nebo nedotknutelnost jakékoli osoby; nebo pokud jiné závažné důvody veřejného zájmu vyžadují důvěrnost; nebo v případě schůzek s fyzickými osobami jednajícími výhradně vlastním jménem a nikoli ve spojení s ostatními; nebo v případě neplánovaných setkání nebo setkání čistě soukromé nebo sociální povahy;
18. konstatuje, že ve svém prosincovém usnesení Parlament vyzval k novelizaci služebního řádu, zejména jeho čl. 22 písm. c), s cílem uvést jej do souladu s normami směrnice o oznamovatelích; opakuje tuto výzvu a dále vyzývá k revizi pravidel pro oznamovatele, která se vztahují na asistenty;
19. vítá opatření, která byla přijata vůči zástupcům Kataru poté, co bylo odhaleno jejich jednání; opakuje však své hluboké znepokojení nad obviněními z úplatkářství, která byla vznesena vůči marockým orgánům, a vyzývá k zavedení stejných opatření pro zástupce Maroka; opakuje, že je odhodlán plně vyšetřit a vyřešit případy korupce zahrnující třetí země, které se snaží koupit si v Parlamentu vliv;
20. opakuje s maximálním odhodláním, že Evropský parlament by měl i nadále vystupovat proti porušování lidských práv;
21. vyjadřuje politování nad tím, že korupční skandál byl použit k zahájení pomýlené očerňující kampaně proti nevládním organizacím a k šíření dezinformací o nedostatečné transparentnosti jejich financování; znovu opakuje svou neochvějnou podporu organizacím občanské společnosti, které se zasazují o lidská práva a životní prostředí při plném dodržování pravidel transparentnosti a integrity evropských orgánů a institucí;
22. domnívá se, že stávající etický rámec pro členy Komise musí být rozšířen, aby byly odstraněny stávající legislativní mezery, jako je neexistence statutu komisařů; zdůrazňuje, že tento proces je úzce spjat s parlamentní kontrolou a dohledem; je toho názoru, že případný statut komisařů musí být vypracován řádným legislativním postupem; vyzývá Komisi, aby předložila návrh statutu komisařů jako součást balíčku týkajícího se obrany evropské demokracie;
23. vyzývá Komisi a Radu, aby spolupracovaly s Parlamentem na provádění nezbytných reforem, jejichž cílem je zajistit prevenci a připravenost, posílit transparentnost a odpovědnost orgánů a institucí EU a bojovat proti korupci;
24. podporuje naléhavé kroky k provedení všech opatření, která již Parlament schválil; vyzývá výbor INGE 2 a další odpovědné orgány Parlamentu, aby co nejdříve, nejpozději však do léta, revidovaly pravidla týkající se etiky, a vyzývá k veřejnému posouzení dosaženého pokroku do šesti měsíců;
25. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a předsednictvu Evropského parlamentu.
– s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, zejména na články 9, 10, čl. 15 odst. 3 a čl. 17 odst. 3 této smlouvy, a s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, zejména na článek 298 této smlouvy,
– s ohledem na dopis předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové Radě ze dne 18. března 2022, včetně opatření Komise navazujících na nelegislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. září 2021 o posílení transparentnosti a integrity v orgánech EU zřízením nezávislého orgánu EU pro etiku,
– s ohledem na pověřovací dopis, který dne 1. prosince 2019 předala předsedkyně Komise kandidátce nominované na funkci místopředsedkyně Komise pro hodnoty a transparentnost Věře Jourové,
– s ohledem na politické směry pro příští Evropskou komisi na období 2019–2024, které dne 16. července 2019 představila Ursula von der Leyenová jako kandidátka na předsedkyni Evropské komise,
– s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2022 o podezření na korupci ze strany Kataru a širší potřebě transparentnosti a odpovědnosti v evropských orgánech a institucích(1),
– s ohledem na své usnesení ze dne 16. září 2021 o posílení transparentnosti a integrity v orgánech EU zřízením nezávislého orgánu EU pro etiku(2),
– s ohledem na kodex chování poslanců Evropského parlamentu,
– s ohledem na svůj jednací řád, zejména na články 2, 10, 11 a čl. 176 odst. 1, články 1 až 3, čl. 4 odst. 6, články 5 a 6 přílohy I a na přílohu II,
– s ohledem na nařízení (EHS) č. 31, (ESAE) č. 11, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii(3);
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že předsedkyně Komise se ve svých politických směrech v červenci 2019 zavázala zřídit orgán pro etiku; vzhledem k tomu, že místopředsedkyně Komise pro hodnoty a transparentnost přijala stejný závazek ve svém pověřovacím dopise; vzhledem k tomu, že Parlament již vyjádřil podporu takovému orgánu; vzhledem k tomu, že Komise přesto stále nepředložila návrh interinstitucionální dohody o zřízení nezávislého orgánu pro etiku;
B. vzhledem k tomu, že nedávná odhalení korupce oprávněně zvýšila veřejnou a politickou kontrolu stávajících standardů a postupů v Parlamentu a dalších orgánech; vzhledem k tomu, že nezávislost, transparentnost a odpovědnost veřejných orgánů a jejich volených zástupců, komisařů a úředníků má mimořádný význam pro posílení důvěry občanů, která je nezbytná pro legitimní fungování demokratických institucí;
C. vzhledem k tomu, že v rámci orgánů již etické normy existují, ale jsou velmi roztříštěné a založené výhradně na samoregulačním přístupu; vzhledem k tomu, že vytvoření nezávislého orgánu pro etiku by mohlo přispět k posílení důvěry v orgány EU a v jejich demokratickou legitimitu;
D. vzhledem k tomu, že Meroniho doktrína, kterou vypracoval Soudní dvůr Evropské unie, umožňuje, aby orgány EU přenášely určité pravomoci na vnější subjekty, včetně pravomocí, které dosud nejsou vykonávány;
1. znovu vyjadřuje své zděšení nad oznámenými případy korupce v Evropském parlamentu, které důrazně odsuzuje, a prohlašuje, že zastává vůči korupci v jakékoli podobě nebo formě politiku nulové tolerance;
2. opakuje, že podporuje zřízení nezávislého orgánu pro etiku, jak uvedl ve svém usnesení ze dne 16. září 2021, s cílem obnovit důvěru občanů v orgány EU;
3. naléhavě vyzývá Komisi, aby do konce března 2023 předložila návrh na zřízení nezávislého orgánu pro etiku pro Evropský parlament a Komisi, který by byl otevřený účasti všech orgánů a agentur EU, a aby ještě před letní přestávkou dokončila jednání o jeho struktuře, řízení, názvu, složení a pravomocích, jakož i o jakýchkoli dalších otázkách, které mohou vyvstat;
4. trvá na tom, že je třeba jasně rozlišovat mezi trestnými činy, porušováním institucionálních pravidel a neetickým chováním; připomíná, že nezávislý orgán pro etiku by měl pracovat na vytvoření společné definice střetu zájmů pro orgány EU na základě nejvyšších standardů;
5. domnívá se, že by nový orgán EU pro etiku měl být pověřen souborem dohodnutých úkolů poskytovat poradenství ohledně případů a navrhovat pravidla pro komisaře, poslance Evropského parlamentu a zaměstnance zúčastněných orgánů před zahájením funkčního období či služby, v jejich průběhu a v některých případech i po jejich skončení v souladu s platnými pravidly; domnívá se, že v zájmu zajištění důsledného uplatňování etických norem a předvídatelnosti by poskytnuté poradenství mělo být pro nezávislý orgán EU pro etiku závazné při přijímání postoje v téže záležitosti;
6. připomíná, že by tento orgán měl mít právo zahájit vyšetřování sám a provádět šetření na místě a na základě záznamů za použití informací, které shromáždil nebo obdržel od třetích stran; připomíná, že by tento orgán měl mít rovněž možnost kontrolovat pravdivost prohlášení o finančních zájmech a majetku;
7. zdůrazňuje, že v případu Katargate byly jako nástroj zahraničního vměšování do evropské demokracie údajně použity nevládní organizace; naléhavě vyzývá k přezkumu stávajících předpisů s cílem zvýšit transparentnost a odpovědnost zástupců zájmových skupin při jejich kontaktech s poslanci;
8. připomíná, že jeho návrh počítá s devítičlenným orgánem složeným z odborníků na etiku;
9. zdůrazňuje, že je důležité, aby orgán chránil oznamovatele, zejména evropské úředníky, aby mohli beze strachu z odvetných opatření vyjadřovat své obavy ohledně možného porušení pravidel; doporučuje, aby byl novelizován služební řád, zejména jeho článek 22c, s cílem uvést jej do souladu s normami směrnice o ochraně oznamovatelů(4); znovu vyzývá předsednictvo, aby mezitím neprodleně revidovalo vnitřní pravidla Parlamentu provádějící článek 22c služebního řádu a uvedlo je do souladu s ochrannými opatřeními stanovenými ve směrnici o oznamovatelích;
10. doporučuje, aby měl nezávislý orgán pro etiku možnost spolupracovat a vyměňovat si informace s příslušnými institucemi EU, jako je Evropský úřad pro boj proti podvodům, Úřad evropského veřejného žalobce, evropský veřejný ochránce práv a Evropský účetní dvůr, a to v rámci jejich příslušných mandátů;
11. doporučuje, aby všechny orgány a instituce EU přijaly harmonizovaná a přiměřená přechodná období po skončení funkce a aby je účinněji prosazovaly; uznává, že fenomén „otáčivých dveří“ se vztahuje i na nevládní organizace, a naléhavě vyzývá k další analýze střetů zájmů v tomto ohledu; požaduje, aby v zájmu omezení možných střetů zájmů bylo poslancům Evropského parlamentu zakázáno vykonávat placené vedlejší zaměstnání nebo činnosti jménem organizací nebo jednotlivců, na které se vztahuje rejstřík transparentnosti;
12. navrhuje neprodleně posílit a plně využívat sankční postupy v Evropském parlamentu a zároveň usilovat o zřízení nezávislého orgánu pro etiku; poukazuje v této souvislosti na nedávné připomínky evropské veřejné ochránkyně práv týkající se poradního výboru Parlamentu; zdůrazňuje, že evropská veřejná ochránkyně práv navrhuje posílit nezávislost tohoto výboru a zároveň mu udělit pravomoc aktivně sledovat, vyšetřovat a zajišťovat dodržování etických pravidel, zejména kodexu chování, a poskytnout mu dostatečné zdroje;
13. zavazuje se jednat co nejrychleji v souladu se zásadou loajální spolupráce s cílem dokončit jednání do léta; vyzývá Konferenci předsedů, aby jmenovala své vyjednavače a zaslala dopis k zahájení jednání s Komisí a dalšími orgány, institucemi a jinými subjekty, které se chtějí připojit;
14. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).
Rok trvání ruské invaze a útočné války proti Ukrajině
150k
53k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. února 2023 o roce trvání ruské invaze a útočné války proti Ukrajině (2023/2558(RSP))
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Ukrajině a Rusku, zejména od eskalace ruské války proti Ukrajině v únoru 2022,
– s ohledem na Dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé(1), a na související prohloubenou a komplexní zónu volného obchodu mezi Evropskou unií a Ukrajinou, podepsané v roce 2014,
– s ohledem na Chartu OSN, Haagské úmluvy, Ženevské úmluvy a jejich dodatkové protokoly a na Římský statut Mezinárodního trestního soudu,
– s ohledem na žádost Ukrajiny o členství v EU ze dne 28. února 2022 a následné udělení statusu kandidátské země Evropskou radou dne 23. června 2022, k čemuž došlo na základě kladného posudku Komise a v souladu se stanovisky Evropského parlamentu,
– s ohledem na společné prohlášení z 24. vrcholné schůzky mezi EU a Ukrajinou konané dne 3. února 2023,
– s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 9. února 2023,
– s ohledem na projev ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského při jeho návštěvě Parlamentu dne 9. února 2023,
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že Rusko vede od 24. února 2022 proti Ukrajině nelegální, nevyprovokovanou a neodůvodněnou útočnou válku; vzhledem k tomu, že tato útočná válka představuje zjevné porušení Charty OSN a základních principů mezinárodního práva; vzhledem k tomu, že Ukrajina trpí pod ruskou agresí již od listopadu 2013, kdy vypukly protesty proti rozhodnutí tehdejšího prezidenta pozastavit podpis dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou; vzhledem k tomu, že kroky Ruska učiněné v uplynulém roce na Ukrajině nadále ohrožují mír a bezpečnost v Evropě i na celém světě;
B. vzhledem k tomu, že ruské síly provádějí nerozlišující útoky proti rezidenčním oblastem a civilní infrastruktuře; vzhledem k tomu, že již byly zavražděny tisíce civilistů, včetně stovek dětí, a mnoho dalších osob bylo mučeno, šikanováno, sexuálně napadeno, uneseno nebo násilně vysídleno; vzhledem k tomu, že toto nelidské chování ruských sil a jejich zástupných subjektů je v naprostém rozporu s mezinárodním humanitárním právem; vzhledem k tomu, že dne 30. září 2022 Rusko jednostranně vyhlásilo anexi Doněcké, Chersonské, Luhanské a Záporožské oblasti, tedy oblastí, které částečně okupuje, přičemž již dříve anektovalo Krymský poloostrov; vzhledem k tomu, že pokus Ruska o etnické čistky v okupovaných částech Ukrajiny zahrnují ukrutnosti páchané v masovém měřítku; vzhledem k tomu, že cílem Ruska je zničit ukrajinskou národní identitu a vymazat ukrajinskou kulturu a státnost;
C. vzhledem k tomu, že miliony Ukrajinců byly vysídleny v rámci území Ukrajiny i mimo něj a uprchly před ruskou agresí; vzhledem k tomu, že pokračující agrese Ruska vůči Ukrajině bude i nadále nutit obyvatele, aby prchali ze svých domovů; vzhledem k tomu, že ruské válečné zločiny po sobě zanechají traumatizovanou generaci ukrajinských dětí a miliony ukrajinských civilistů a vojáků, pro které bude třeba zajistit léčbu duševních poruch, deprese, úzkosti a posttraumatické stresové poruchy;
D. vzhledem k tomu, že osvobození ukrajinských území vedlo k odhalení celé řady důkazů o systematickém a rozsáhlém porušování lidských práv a o válečných zločinech spáchaných ruskými silami a jejich zástupnými subjekty, např. pokud jde o sumární popravy a pohřbívání v masových hrobech, znásilňování a další formy sexuálního násilí, mučení, používání civilistů jako lidských štítů, nucené vysídlování civilistů (včetně dětí) do Ruska, ničení ekosystémů, používání výbušných zbraní s rozsáhlými účinky, včetně nezákonné kazetové munice v hustě obydlených oblastech, a o cílené ničení civilní infrastruktury, včetně nemocnic, domů a škol;
E. vzhledem k tomu, že ženy a dívky jsou obzvláště ohroženy během humanitární krize a krize vysídlování, neboť se i nadále neúměrně často stávají oběťmi genderově podmíněného násilí;
F. vzhledem k tomu, že ruská blokáda ukrajinského vývozu obilovin v uplynulém roce ohrozila hladomorem mnoho milionů lidí na Ukrajině i mimo ni, což upomíná na událost známou jako Holodomor;
G. vzhledem k tomu, že útočná válka Ruska svědčí o jeho koloniálním přístupu k jeho sousedům; vzhledem k tomu, že dokud Rusko zůstane imperiálním státem, bude pokračovat ve svém úsilí o zachování neustále přítomné hrozby agrese na evropském kontinentu; vzhledem k tomu, že mnoho mezinárodních aktérů označilo Rusko za stát, který podporuje terorismus a využívá teroristické prostředky, na což by nyní měla navazovat konkrétní opatření;
H. vzhledem k tomu, že Ukrajina je nyní uznaným kandidátem na členství v Evropské unii a že tato země ve všech oblastech získala od EU obrovskou podporu, včetně bezprecedentní vojenské podpory; vzhledem k tomu, že od února 2022 dosáhla celková pomoc, kterou Unie, její členské státy a evropské finanční instituce přislíbily Ukrajině, nejméně 67 miliard EUR, včetně vojenské pomoci;
I. vzhledem k tomu, že se ukrajinské vládě navzdory ruské agresi a nejisté socioekonomické situaci podařilo dosáhnout určitého úspěchu, pokud jde o její pokračující decentralizaci a demokratizační reformy;
J. vzhledem k tomu, že ruská útočná válka je největším vojenským konfliktem na evropském kontinentu od konce druhé světové války, přičemž odráží zostřující se konflikt mezi autoritářstvím a demokracií;
1. opětovně zdůrazňuje svou neochvějnou podporu lidu a vůdčímu duchu Ukrajiny, stejně jako svou podporu její nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic;
2. opětovně co nejdůrazněji odsuzuje nelegální, nevyprovokovanou a neospravedlnitelnou agresivní válku Ruska proti Ukrajině, jakož i to, že se do ní zapojil běloruský režim; požaduje, aby Rusko a jeho zástupné síly ukončily své veškeré vojenské akce, zejména útoky na rezidenční oblasti a civilní infrastrukturu, a aby stáhly veškeré ozbrojené síly, zástupné síly a vojenské vybavení z celého mezinárodně uznávaného území Ukrajiny, ukončily nucené deportace ukrajinských civilistů a propustily všechny zadržované Ukrajince;
3. vzdává hold statečnému lidu Ukrajiny, právoplatnému laureátu Sacharovovy ceny za svobodu myšlení za rok 2023, který odvážně brání svou zemi a její svrchovanost, nezávislost a územní celistvost a zároveň brání svobodu, demokracii, právní stát a evropské hodnoty před brutálním režimem, který se snaží oslabit naši demokracii a podkopat a rozdělit naši Unii;
4. vyjadřuje svou nejhlubší soustrast rodinám a blízkým osobám odvážných obránců, kteří obětovali své životy za obranu Ukrajiny a jejího lidu, svobodu a demokracii; vyzývá EU a její členské státy, aby setrvale a ve větší míře podporovaly léčbu a rehabilitaci zraněných obránců Ukrajiny;
5. vyjadřuje své odhodlání přispět k tomu, aby si ukrajinský lid zachoval svého odolného ducha a aby nadále věřil v lepší budoucnost, v níž bude na Ukrajině a v Evropě obnoven mír, žádné ukrajinské území nebude Ruskem okupováno a žádný ukrajinský ani jiný občan se nebude cítit ohrožen nebo napadán za to, že si přeje žít v míru, bezpečí a prosperitě a v souladu s evropskými hodnotami a zásadami;
6. chválí solidaritu, kterou občané Unie, občanská společnost, členské státy i samotná EU projevují vůči Ukrajině a jejímu lidu; vyjadřuje podporu tomu, aby se směrnice o dočasné ochraně(2) i nadále vztahovala na osoby prchající z Ukrajiny v důsledku ruské agrese proti Ukrajině;
7. je přesvědčen, že výsledek války a postoj mezinárodního společenství budou hrát klíčovou úlohu při ovlivňování budoucích kroků jiných autoritářských režimů, které pozorně sledují průběh konfliktu;
8. zdůrazňuje, že hlavním cílem Ukrajiny je vyhrát válku proti Rusku, tedy vytlačit všechny ruské síly, jejich zástupné subjekty a spojence z mezinárodně uznávaného území Ukrajiny; domnívá se, že tohoto cíle lze dosáhnout pouze prostřednictvím soustavných, trvalých a neustále se zvyšujících dodávek všech druhů zbraní na Ukrajinu, a to bez výjimky;
9. požaduje, aby Rusko definitivně přestalo porušovat nebo ohrožovat svrchovanost, nezávislost a územní celistvost Ukrajiny i dalších sousedních zemí; zdůrazňuje, že ruská agrese se neomezuje jen na Ukrajinu, neboť má škodlivý bezpečnostní a ekonomický dopad na všechny země Východního partnerství EU, zejména pak na Moldavskou republiku, která neustále čelí ruskému politickému vydírání, bezpečnostním hrozbám a provokacím zaměřeným na destabilizaci vlády a podkopání demokracie, přičemž tyto kroky hrozí zmařením evropské cesty, na kterou se země vydala; bere na vědomí nedávné prohlášení, ve kterém prezidentka Moldavské republiky Maia Sanduová uvedla, že zemi hrozí státní převrat; vyzývá EU a její členské státy, aby nadále podporovaly Moldavskou republiku, neboť její zranitelnost by mohla oslabit odolnost Ukrajiny a ovlivnit bezpečnost Evropy; vyzývá EU a její členské státy, aby podporovaly solidaritu a spolupráci v rámci iniciativy Východního partnerství EU s využitím všech nezbytných zdrojů s cílem adekvátně reagovat na vznikající hrozby a zajistit stabilitu a prosperitu tohoto regionu;
10. zdůrazňuje, že prezident Putin, ostatní ruští vedoucí představitelé a jejich běloruští spojenci, kteří plánovali a vydali příslušné příkazy k zahájení této útočné války proti Ukrajině, musí být pohnáni k odpovědnosti; dále trvá na tom, že ti spolupachatelé, kteří pomáhají ruskému režimu, musí být pohnáni k odpovědnosti také za svou roli v ruské útočné válce;
11. opakuje svou výzvu určenou Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a členským státům, aby podpořili vyvození odpovědnosti za zločiny spáchané během ruské agrese proti Ukrajině, zejména za zločin agrese, válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a údajnou genocidu; opakuje proto svou výzvu Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli a členským státům, aby spolupracovali s Ukrajinou a mezinárodním společenstvím na zřízení zvláštního tribunálu pro vyšetřování a souzení zločinu agrese spáchaného ruskými čelnými představiteli a jejich spojenci vůči Ukrajině;
12. vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie, Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a členské státy a jejich diplomatické sbory, aby pokračovali v co nejužší a nejintenzivnější spolupráci s mezinárodními partnery na posilování jednoty mezinárodního společenství v zájmu odsouzení ruské útočné války a odporu vůči ní, stejně jako při vyvozování odpovědnosti za válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a zločin agrese; opětovně vyjadřuje svou podporu činnosti Mezinárodního trestního soudu, kterou přispívá k ukončení beztrestnosti pachatelů nejzávažnějších trestných činů, jež znepokojují mezinárodní společenství;
13. co nejdůrazněji odsuzuje používání sexuálního a genderově podmíněného násilí jako válečné zbraně a zdůrazňuje, že se jedná o válečný zločin; vyzývá EU a hostitelské země žen a dívek, které uprchly z Ukrajiny, aby zaručily přístup ke službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, a to zejména k nouzové antikoncepci, i pro oběti znásilnění, a aby podporovaly poskytování těchto služeb na Ukrajině;
14. zdůrazňuje, že je i nadále třeba poskytovat Ukrajině humanitární pomoc a řešit potřeby milionů lidí, kteří byli vysídleni z Ukrajiny na území jiného státu nebo kteří byli v rámci země vnitřně vysídleni, zejména těch, kteří patří ke zranitelným skupinám; opakuje, že pokračující nucené přemisťování a deportace ukrajinských dětí, včetně dětí z ústavů, do Ruska a jejich nucené adopce ruskými rodinami jsou v rozporu s ukrajinským i mezinárodním právem; zdůrazňuje, že násilné převádění dětí z jedné skupiny do jiné představuje trestný čin genocidy podle článku II Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia; vyzývá v této souvislosti mezinárodní společenství, aby podpořilo úsilí ukrajinských orgánů při shromažďování, dokumentaci a uchovávání důkazů o porušování lidských práv, k němuž došlo během ruské války proti Ukrajině;
15. vítá prohlášení prezidenta Zelenského, který ve svém projevu v Evropském parlamentu řekl, že „Je to naše Evropa. Jsou to naše pravidla. Náš způsob života. A pro Ukrajinu je to cesta domů.“, a plně se s tímto prohlášením ztotožňuje; znovu potvrzuje svůj závazek k členství Ukrajiny v Evropské unii; znovu vyzývá k inovativní, doplňkové a pružné interakci mezi probíhajícími pracemi na provádění platné dohody o přidružení a procesem přístupových jednání, která by umožnila postupné začlenění Ukrajiny do jednotného trhu EU a odvětvových programů, včetně přístupu k fondům EU v příslušných oblastech, aby ukrajinští občané mohli využívat výhod přistoupení v průběhu celého procesu, a nikoli až po jeho dokončení;
16. zdůrazňuje, že ruská útočná válka zásadně změnila geopolitickou situaci v Evropě, a EU by proto měla přijmout odvážná a komplexní politická, bezpečnostní a finanční rozhodnutí; v této souvislosti připomíná, že podporuje rozhodnutí Evropské rady udělit Ukrajině status kandidátské země EU; vyzývá Ukrajinu, Komisi a Radu, aby pracovaly na tom, aby přístupová jednání mohla začít již letos; domnívá se, že členství Ukrajiny v EU představuje geostrategickou investici do jednotné a silné Evropy, která tak prokáže své vedoucí postavení, odhodlání a svou vizi;
17. vítá rozhodnutí Evropské rady udělit Ukrajině status kandidátské země EU; zdůrazňuje, že přistoupení k EU se musí uskutečnit v souladu s článkem 49 Smlouvy o Evropské Unii a musí při něm být dodrženy příslušné postupy a podmínka splnění stanovených kritérií, zejména tzv. kodaňských kritérií pro členství v EU, a že toto přistoupení je procesem založeným na zásluhách, který vyžaduje přijetí a provádění příslušných reforem, zejména v oblasti demokracie, právního státu, lidských práv, tržního hospodářství a provádění acquis EU; vyzývá ukrajinskou vládu, aby i nadále posilovala místní samosprávu prostřednictvím reformy, která si získala značné národní i mezinárodní uznání, a aby úspěch této decentralizační reformy začlenila do celkové struktury procesu obnovy, oživení a rekonstrukce Ukrajiny;
18. znovu potvrzuje svou podporu poskytování vojenské pomoci Ukrajině po nezbytnou dobu; oceňuje úsilí členských států, které poskytují vojenskou pomoc, a místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který koordinuje vojenskou podporu, s cílem umožnit Ukrajině uplatňovat její legitimní právo bránit se proti ruské útočné válce; opakuje svou výzvu členským státům, aby přesto podstatně zvýšily svou vojenskou podporu a urychlily její poskytování, aby se Ukrajina mohla nejen bránit proti ruským útokům, ale také znovu získat plnou kontrolu nad celým svým mezinárodně uznaným územím; vyzývá členské státy, USA, Spojené království a Kanadu, aby urychleně splnily svůj závazek a poskytly Ukrajině moderní bojové tanky; zdůrazňuje, že je důležité, aby spojenci Ukrajiny nadále zůstali jednotní a aby spolu úzce spolupracovali, pokud jde o analýzu kritických žádostí ukrajinských orgánů o těžké zbraně a moderní systémy protivzdušné obrany; vyzývá k důkladnému posouzení toho, zda by bylo možné Ukrajině dodat západní stíhací letouny, vrtulníky a vhodné raketové systémy a podstatně jí navýšit dodávky munice;
19. vyzývá Radu, aby zachovala svou sankční politiku vůči Rusku a Bělorusku a zároveň sledovala, přezkoumávala a posilovala její účinnost a dopad; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily rychlé zavedení a důsledné vymáhání všech sankcí; vyzývá Radu, aby do konce února 2023 přijala desátý balíček sankcí, aby podstatně rozšířila oblast působnosti sankcí, a to zejména sankcí týkajících se hospodářství a energetiky tím, že zakáže dovoz ruských fosilních paliv, uranu a diamantů, a sankcí vůči osobám a subjektům, aby uvalila sankce na všechny osoby spojené s tzv. Wagnerovou skupinou a dalšími ozbrojenými skupinami, milicemi a jejich spojenci financovanými Ruskem, včetně těch, které působí na okupovaných územích Ukrajiny, a dále vyzývá k tomu, aby bylo zcela upuštěno od využívání plynovodů Nord Stream 1 a 2 s cílem ukončit financování Putinovy válečné mašinérie z peněz EU; vyzývá všechny členské státy, aby i nadále reagovaly na ruskou útočnou válku proti Ukrajině jednotně, a vyzývá všechny kandidátské země a potenciální kandidátské země EU, aby se k politice sankcí EU připojily;
20. žádá Komisi, aby vypracovala posouzení dopadu týkající se účinnosti sankcí na ruské válečné úsilí a obcházení sankcí; připomíná, že porušení omezujících opatření bylo doplněno na unijní seznam trestných činů;
21. vyzývá EU a její členské státy, aby učinily další kroky za účelem pokračující mezinárodní izolace Ruské federace, a to i s ohledem na členství Ruska v mezinárodních organizacích a subjektech, jako je Rada bezpečnosti OSN;
22. je hluboce znepokojen zprávami o tom, že několik třetích zemí spolupracuje s Ruskem, aby mu pomohlo obcházet sankce, např. že Írán a Severní Korea údajně neustále dodávají vojenské vybavení do Ruska a že čínské státem vlastněné společnosti působící v obranném průmyslu přepravují do Ruska vybavení dvojího užití, navigační vybavení, rušicí zařízení a součástky do bojových letadel, a je také znepokojen zprávami o činnosti tzv. „stínových tankerů“, a žádá Komisi, aby zaručila, že ruský plyn, na nějž jsou uvaleny evropské sankce, nebude možné vydávat za plyn dovážený ze třetích zemí, jako je Ázerbájdžán; vyzývá EU, členské státy a jejich spojence, aby posílily účinnost již uložených sankcí, bezodkladně zablokovaly veškeré pokusy o obcházení těchto sankcí a pracovaly na sekundárním sankčním mechanismu, který by odstranil veškeré stávající nedostatky; odsuzuje země, které pomáhají Rusku vyhnout se účinkům uvalených sankcí, a vyzývá EU, aby důsledně stíhala společnosti, sdružení a jednotlivce, kteří se na obcházení sankcí podílejí;
23. vyzývá Komisi a spolunormotvůrce, aby dotvořili právní režim, díky kterému bude možné zkonfiskovat ruská aktiva, která EU zmrazila, a využít je k řešení různých důsledků ruské agrese vůči Ukrajině, včetně její obnovy a odškodnění obětí ruské agrese; zdůrazňuje své přesvědčení, že jakmile válka skončí, musí Rusko zaplatit reparace, které mu byly uloženy, aby mohlo významně přispět k obnově Ukrajiny;
24. opětovně odsuzuje nedávné rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru umožnit ruským a běloruským sportovcům soutěžit na kvalifikačních závodech pro olympijské hry v Paříži 2024 pod neutrální vlajkou, což narušuje mnohostrannou izolaci těchto zemí, přičemž oba režimy tuto skutečnost budou využívat k propagandě; vyzývá členské státy a mezinárodní společenství, aby na Mezinárodní olympijský výbor vyvíjely tlak s cílem zvrátit toto rozhodnutí, které je ostudou pro mezinárodní svět sportu, a aby podobný postoj zaujaly k veškerým dalším sportovním, kulturním nebo vědeckým událostem;
25. vyzývá EU a její členské státy, aby aktivně podporovaly diplomatické úsilí Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), která navrhla vytvoření ochranné zóny jaderné bezpečnosti kolem ukrajinské jaderné elektrárny Záporoží; zdůrazňuje, že je důležité chránit integritu infrastruktury a zajistit misi agentury MAAE snadný přístup do jaderných areálů; vyzývá orgány EU a členské státy, aby zakázaly společnosti Rosatom pokračovat v investicích do kritické infrastruktury v EU a aby byla veškerá její činnost v EU zastavena;
26. vyzývá orgány EU, aby rozšířily možnosti ukrajinských volených zástupců a úředníků studovat a sledovat práci orgánů EU; vyzývá k zahájení postupů pro zřízení Akademie veřejné správy Východního partnerství;
27. vyzývá EU a její členské státy, aby strategicky a aktivně bojovaly proti hybridním hrozbám, bránily ruským zásahům do politických, volebních a jiných demokratických procesů na Ukrajině a v EU a zejména aby se postavily nepřátelskému jednání, jehož cílem je manipulace s veřejným míněním a oslabení evropské integrace; vyzývá EU a její členské státy, aby zvýšily odolnost vůči dezinformacím a rozvratným kampaním, jejichž cílem je podkopat demokratické procesy a vyvolat rozkol na Ukrajině a v EU, a aby odstranily tuto propast tím, že zajistí, aby evropské vysílací společnosti a televizní kanály neposkytovaly služby žádným ruským televizním kanálům, na které byly uvaleny sankce, ani nepřispívaly k šíření ruského dezinformačního obsahu;
28. vyzývá Valné shromáždění OSN, aby ruskou útočnou válku proti Ukrajině ponechalo na pořadu jednání svých schůzí, a vyzývá partnery EU po celém světě, aby Ukrajině nadále poskytovali politickou a humanitární podporu při obraně její nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti; vyzývá ESVČ a členské státy, aby posílily svou spolupráci se světovými lídry z jiných regionů, pokud jde o podporu Ukrajiny, a aby zintenzivnily mezinárodní tlak na ruský režim;
29. vyjadřuje vděčnost zemím, které od prvních hodin války prokázaly nebývalou jednotu, solidaritu a podporu Ukrajině a nadále v tom pokračují;
30. vyjadřuje svou solidaritu a podporu odvážnému lidu v Rusku a Bělorusku, který protestuje proti ruské útočné válce proti Ukrajině; požaduje, aby členské státy chránily Rusy a Bělorusy, kteří jsou pronásledováni za to, že vyjádřili svůj nesouhlas s válkou nebo proti ní protestovali, a také ruské a běloruské dezertéry a osoby odmítající vojenskou službu z důvodu svědomí a aby těmto osobám poskytly azyl;
31. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, prezidentovi, vládě a Nejvyšší radě Ukrajiny, Organizaci spojených národů, Mezinárodnímu olympijskému výboru a ruským a běloruským orgánům.
Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 12).
Evropská centrální banka – výroční zpráva za rok 2022
178k
57k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. února 2023 o Evropské centrální bance – výroční zpráva za rok 2022 (2022/2037(INI))
– s ohledem na výroční zprávu Evropské centrální banky (ECB) za rok 2021,
– s ohledem na reakci ECB ze dne 28. dubna 2022 na podněty, které Evropský parlament vyjádřil ve svém usnesení o výroční zprávě ECB za rok 2020,
– s ohledem na akční plán ECB v oblasti klimatu ze dne 4. července 2022 k dalšímu začleňování změny klimatu do operací měnové politiky,
– s ohledem na makroekonomické prognózy pracovníků ECB ze dne 8. září 2022 týkající se eurozóny,
– s ohledem na bleskový odhad Eurostatu ze dne 30. září 2022,
– s ohledem na výsledky zátěžového testu ECB zaměřeného na rizika plynoucí ze změny klimatu ze dne 8. července 2022,
– s ohledem na hospodářskou prognózu Komise z léta 2022,
– s ohledem na Světový ekonomický výhled Mezinárodního měnového fondu (MMF) na rok 2022,
– s ohledem na průzkum Eurobarometru z června a července 2022,
– s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2019 o genderové vyváženosti při navrhování kandidátů v oblasti hospodářských a měnových záležitostí EU(1),
– s ohledem na Pařížskou dohodu přijatou v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu,
– s ohledem na čl. 123 odst. 1, článek 125, čl. 127 odst. 1 a 2, článek 130, čl. 282 odst. 2 a čl. 284 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),
– s ohledem na měnové dialogy s prezidentkou ECB Christine Lagardeovou, které proběhly ve dnech 7. února, 20. června, 26. září a 28. listopadu 2022,
– s ohledem na schválení nástroje na ochranu transmise Radou guvernérů ECB dne 21. července 2022,
– s ohledem na měnová rozhodnutí Rady guvernérů ECB zvýšit úrokové sazby ECB přijatá v červenci, v září, v listopadu a v prosinci 2022,
– s ohledem na zprávu ECB ze dne 29. září 2022 o pokroku dosaženém během vyšetřovací fáze digitálního eura,
– s ohledem na evropský pilíř sociálních práv,
– s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2022 nazvané Sociální a hospodářské důsledky ruské války na Ukrajině pro EU – posílení akceschopnosti EU(2),
– s ohledem na články 3 a 13 Smlouvy o Evropské unii (SEU),
– s ohledem na čl. 142 odst. 1 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0022/2023),
A. vzhledem k tomu, že podle základních prognóz ECB ze září 2022 dojde k poklesu hospodářského růstu z 3,1 % v roce 2022 na 0,9 % v roce 2023 a poté dojde v roce 2024 k oživení a v základním scénáři se zvýší na 1,9 %; vzhledem k tomu, že některé základní předpoklady této prognózy jsou už zastaralé; vzhledem k tomu, že vyhlídky činnosti v eurozóně jsou v jednotlivých zemích velmi různorodé a provází je vysoká míra nejistoty související s vývojem války na Ukrajině a energetické krize, přičemž řada nezávislých prognóz předpovídá recesi;
B. vzhledem k tomu, že nevyprovokovaná, nemorální a neoprávněná útočná válka Ruska proti Ukrajině vážně narušila důvěru, způsobila prudký nárůst cen energií a potravin a ve spojení s dalšími narušeními na straně nabídky v Číně zesílila stávající tlaky v dodavatelských řetězcích;
C. vzhledem k tomu, že prvořadým cílem ECB je udržovat cenovou stabilitu, kterou definovala jako 2% inflaci ve střednědobém horizontu;
D. vzhledem k tomu, že podle prognóz ECB ze září 2022 se očekává pokles celkové inflace z 8,1 % v roce 2022 na 5,5 % v roce 2023 a na 2,3 % v roce 2024; vzhledem k tomu, že 2,3 % jsou stále mírně nad cílovou hodnotou ECB;
E. vzhledem k tomu, že podle Eurostatu činila míra nezaměstnanosti v červenci 2022 v EU 6 % a v eurozóně 6,6 %, přičemž byla v celé EU i v jednotlivých členských státech rozložena nerovnoměrně a míra nezaměstnanosti mladých lidí zůstala mnohem vyšší (14 % v EU a 14,2 % v eurozóně); vzhledem k tomu, že vysoká nezaměstnanost mladých lidí i nadále představuje závažný problém, který je v EU třeba řešit;
F. vzhledem k tomu, že ECB se v rámci svého mandátu zavázala přispívat k cílům Pařížské dohody; vzhledem k tomu, že změna klimatu může bránit účinnosti měnové politiky, ovlivňovat růst a zvyšovat ceny a makroekonomickou nestabilitu;
G. vzhledem k tomu, že fungování transmisního mechanismu měnové politiky je předpokladem pro to, aby ECB mohla plnit svůj mandát v oblasti cenové stability;
H. vzhledem k tomu, že vnější hodnota eura se ve srovnání s dolarem v posledních několika měsících výrazně zhoršila; vzhledem k tomu, že s energiemi a energetickými deriváty se obchoduje v amerických dolarech a oslabení kurzu eura vůči dolaru dále přispívá k inflaci;
I. vzhledem k tomu, že podle průzkumu Eurobarometru z června a července 2021 byla veřejná podpora pro evropskou hospodářskou a měnovou unii s jedinou měnou, eurem, nejvyšší v historii a činila 80 % v eurozóně a 72 % v celé EU;
J. vzhledem k tomu, že ECB je odpovědná Evropskému parlamentu jako orgánu zastupujícímu občany EU;
Celkový přehled
1. je hluboce znepokojen nevyprovokovanou ruskou útočnou válkou proti Ukrajině a jejími závažnými, nepředvídatelnými a dlouhodobými důsledky pro evropské hospodářství a společnost, zejména pro nejohroženější a nejzranitelnější skupiny, jako jsou malé a střední podniky a domácnosti s nižšími příjmy;
2. zdůrazňuje, že bezprecedentní krize vyžadují bezprecedentní, inovativní a odvážná rozhodnutí v oblasti měnové politiky;
3. chápe nejistotu a složité prostředí, které jsou hnací silou měnové politiky; vyjadřuje hluboké znepokojení nad historicky vysokou mírou inflace v celé eurozóně; vítá připravenost ECB přijmout v případě potřeby opatření nezbytná k zajištění finanční stability;
4. připomíná, že hlavním cílem mandátu ECB je zajišťovat cenovou stabilitu;
5. uznává, že ECB by mohla snížit ceny výrazným snížením agregátní poptávky prostřednictvím nástrojů své měnové politiky, přičemž uznává, že by se tím zvýšilo riziko nepříznivého dopadu na růst a zaměstnanost;
6. konstatuje, že současná inflace je určována převážně nabídkou, především cenami energií a potravin, které nyní ovlivňují jádrovou inflaci;
7. dále konstatuje, že na řešení inflace, která je převážně určována nabídkou, mají tradiční nástroje měnové politiky jen omezený dopad;
8. zdůrazňuje, že předpokladem pro plnění mandátu ECB je její statutární nezávislost zakotvená ve Smlouvách;
9. vítá přistoupení Chorvatské republiky k eurozóně jako dvacátého členského státu od ledna 2023;
10. konstatuje, že fiskální a měnová politika se během pandemie vzájemně posilovaly, přičemž všechny orgány EU a členské státy spolupracovaly v rámci svých mandátů, a tím zabránily opakování zkušeností z finanční krize v roce 2008, přičemž připomíná poučení z jejích příčin a reakce na ni; zdůrazňuje, že zachování cenové stability v současnosti vyžaduje ještě užší koordinaci fiskální a měnové politiky, neboť řešení otřesů na straně nabídky vyžaduje větší odolnost dodavatelských řetězců a provedení reforem v oblasti energetiky, včetně přechodu k většímu využívání obnovitelných zdrojů energie a předvídatelnějšímu investičnímu rámci; souhlasí s varováním prezidentky Lagardeové, že „je nezbytné, aby fiskální podpora sloužící k ochraně (…) domácností před dopadem vyšších cen byla dočasná a cílená. Tím se omezí riziko zvyšování inflačního tlaku, takže bude pro měnovou politiku snazší zajišťovat cenovou stabilitu, a přispěje to k zachování dlouhodobé udržitelnosti“(3);
11. vítá prohlášení prezidentky Christine Lagardeové, že současná geopolitická krize vyžaduje, abychom pokročili ve fiskální integraci EU; vítá skutečnost, že ECB dlouhodobě podporuje rychlé dokončení bankovní unie, a poukazuje na rizika způsobená vážnými zpožděními v této oblasti; bere na vědomí, že ECB podporuje vytvoření plnohodnotného evropského systému pojištění vkladů; uznává, že sdílení rizik a snižování rizik jsou vzájemně propojeny a že institucionální systémy ochrany hrají klíčovou úlohu při ochraně a stabilizaci členských institucí; vítá dosavadní pokrok při snižování objemu úvěrů v selhání;
12. vyzývá ECB, aby nadále sledovala vývoj a pravidelně zveřejňovala informace o mezinárodní úloze eura; zdůrazňuje, že posílení úlohy eura vyžaduje prohloubení a dokončení evropské hospodářské a měnové unie za účelem snížení skutečné i vnímané zranitelnosti eurozóny vůči makroekonomickým otřesům; konstatuje, že zatraktivnění eura jako rezervní měny dále posílí jeho využívání v mezinárodním měřítku a zvýší schopnost EU nezávisle rozhodovat o svých politikách, což je jeden z klíčových prvků ochrany evropské ekonomické svrchovanosti;
Měnová politika
13. je znepokojen tím, že inflace v eurozóně dosáhla rekordních hodnot, kdy průměrná inflace pro rok 2022 činí 8,4 %; zdůrazňuje, že celková inflace v říjnu 2022 vzrostla na rekordních 10,6 % a do prosince 2022 klesla na 9,2 %; zdůrazňuje, že zdaleka nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím inflaci jsou ceny energií (40,8 %), následované cenami potravin (11,8 %); konstatuje, že ECB předpovídá celkovou inflaci ve výši 6,3 % v roce 2023, 3,4 % v roce 2024 a 2,3 % v roce 2025, což s sebou nese proinflační rizika zejména v důsledku narušení dodávek energie a potravin; konstatuje, že inflace je v současné době mnohem vyšší než cílová míra inflace ECB ve výši 2 %; konstatuje, že jádrová inflace v současnosti dosahuje 5,2 %; připomíná, že hlavním cílem mandátu ECB je zajišťovat cenovou stabilitu;
14. připomíná, že přezkum strategie ECB znovu potvrdil střednědobou orientaci inflačního cílování a stanovuje symetrický inflační cíl 2 % ve střednědobém horizontu; vyzývá ECB, aby bylo její inflační cílování v tomto střednědobém horizontu důsledné, a to i v současném krizovém období; vyzývá ECB, aby definovala pojem „střednědobá orientace“;
15. bere na vědomí nedávná rozhodnutí ECB v oblasti měnové politiky zvýšit sazby v červenci o 50 bazických bodů, v září o 75 bazických bodů, v listopadu o 75 bazických bodů, v prosinci 2022 o 50 bazických bodů a v únoru 2023 o 50 bazických bodů; konstatuje, že současná úroková sazba činí 3,0 %; bere na vědomí prohlášení prezidentky Lagardeové, že ECB má v úmyslu „v průběhu několika příštích schůzí dále zvyšovat úrokové sazby, dokud inflace neklesne na cílovou úroveň“; konstatuje, že nominální úrokové sazby zůstávají pod neutrální sazbou;
16. konstatuje, že ECB má k dispozici nástroje ke snížení agregátní poptávky za účelem snížení inflace na cílovou úroveň ve střednědobém horizontu; je znepokojen důsledky těchto politických rozhodnutí pro růst a zaměstnanost, které je třeba řešit v rámci posouzení proporcionality; vyzývá ECB, aby vzhledem k vysoké míře nejistoty uvažovala o vyváženější a postupnější korekci politiky; požaduje, aby byla všechna budoucí rozhodnutí o úrokových sazbách důkladněji zdůvodňována;
17. připomíná, že příčinami nedávného výrazného růstu cen jsou z velké části ruská agrese na Ukrajině a závislost na dovozu fosilních paliv, přičemž celková inflace odráží prudký nárůst cen ropy a zemního plynu; konstatuje, že současná inflace je určována převážně nabídkou; dále konstatuje, že tradiční nástroje měnové politiky mají jen omezený vliv na řešení inflace, která je určována především cenami energií a potravin; bere na vědomí opakované přiznání ECB, že zvýšení úrokových sazeb v krátkodobém horizontu ceny energií nesníží ani nebude mít dopad na inflaci;
18. je vážně znepokojen rizikem roztříštěnosti vzhledem k rozdílům v míře inflace mezi zeměmi eurozóny, a to v rozmezí od 25,2 % v Estonsku po 6,6 % ve Francii v srpnu 2022; je přesvědčen, že to ohrožuje jednotnost měnové politiky ECB a jejího transmisního mechanismu;
19. je znepokojen tím, že „zisky v poslední době přispívají k celkové domácí inflaci více než v minulosti“, jak uvedla členka Výkonné rady Isabel Schnabelová(4); vyzývá ECB, aby pravidelně zveřejňovala údaje o podílu zisků na inflaci; konstatuje, že měnová politika není správnou reakcí na tento proinflační faktor – tj. nadměrnou tržní sílu –, který by mohly jiné politiky řešit lépe;
20. ECB musí vypracovat důvěryhodnou komunikační strategii podpořenou rychlými a konkrétními opatřeními, která by vůči evropským občanům vyslala signál, že inflace se ve střednědobém horizontu sníží; je hluboce znepokojen tím, že inflační očekávání spotřebitelů v příštích 12 měsících dosahuje 5 % a medián očekávání inflace na příští tři roky dosahuje 2,9 %, což v obou případech výrazně převyšuje cílovou úroveň(5); se znepokojením konstatuje, že to nasvědčuje tomu, že dochází ke ztrátě ukotvenosti inflačních očekávání; konstatuje, že jedním z hlavních důvodů zvýšení sazeb ze strany ECB je ovlivňování inflačních očekávání; vyzývá ECB, aby se dále zabývala úlohou inflačních očekávání a tím, jak jsou ovlivňována oznámeními a kroky ECB;
21. bere na vědomí, že mezi akademickými odborníky nepanuje shoda ohledně dopadu inflačních očekávání na skutečnou inflaci;
22. je zejména znepokojen tím, že nedávný pokles směnného kurzu eura vůči americkému dolaru se stal jedním z významných faktorů přispívajících k růstu cen energií; podotýká, že tento nedávný pokles eura vůči americkému dolaru proto přispívá k inflaci cen energií, protože energetické deriváty se obchodují v amerických dolarech;
23. konstatuje, že MMF ve svém Světovém hospodářském výhledu z roku 2022 dospěl k závěru, že rizika mzdové spirály jsou omezená; konstatuje, že odolné trhy práce a některé státy, které do určité míry vyrovnávají ztrátu kupní síly, pravděpodobně přispívají k silnému růstu mezd; vyzývá ECB, aby toto riziko velmi pečlivě sledovala;
24. je znepokojen tím, že ECB se při stanovování ratingů států s ohledem na zajištění nadále opírá o soukromé ratingové agentury; znovu vyzývá ECB, aby se přestala těmito ratingovými agenturami řídit;
25. zdůrazňuje, že pro dosažení mandátu ECB v oblasti cenové stability je zásadní rovnoměrná transmise měnové politiky; zdůrazňuje, že nadměrné rozdíly ve výnosech státních dluhopisů činí úvěrové podmínky neslučitelné s jednotnou transmisí měnové politiky; bere na vědomí rozhodnutí ECB ze dne 15. června 2022 uplatnit flexibilitu při reinvestování odkupů, které jsou splatné v rámci nouzového pandemického programu nákupu aktiv; bere na vědomí zavedení nástroje na ochranu transmise určeného k podpoře účinné transmise měnové politiky v eurozóně;
26. konstatuje, že kombinace levných cílených dlouhodobějších refinančních operací a vyšších úrokových sazeb vytvořila riziko, že evropské banky dosáhnou miliardových zisků navíc; vítá rozhodnutí, které ECB přijala na svém říjnovém zasedání, jehož účelem je zabránit této cenové arbitráži;
27. vyslovuje obavy z nedostatečné koordinace měnové politiky mezi hlavními centrálními bankami ve světě; dále se obává, že cyklus současného zvyšování sazeb po celém světě povede k nebývalému zpřísnění podmínek měnové politiky; vyzývá ECB, aby zahájila mezinárodní dialog s ostatními centrálními bankami;
Vedlejší cíle
28. připomíná, že během měnového dialogu v listopadu 2021 prezidentka ECB uvedla, že „ mezi naše sekundární cíle pochopitelně patří ekonomický rozvoj, respekt k životnímu prostředí a boj proti změně klimatu a tak podobně. Tyto cíle je samozřejmě třeba brát v úvahu, zejména pokud tyto sekundární cíle velmi jasně vyhlásí i ostatní orgány, a zejména Evropský parlament“; navrhuje využít tohoto usnesení k tomu, aby ECB sloužilo jako podnět k těmto sekundárním cílům(6);
29. připomíná, že SFEU vyžaduje, aby ECB podporovala obecné hospodářské politiky Unie, jak je stanoveno v článku 3 SEU, aniž by byl dotčen cíl cenové stability; zdůrazňuje, že cíle ECB podléhají jednoznačné hierarchii;
30. konstatuje, že měnové politiky ECB zaměřené na plnění jejího primárního mandátu podléhají hodnocení proporcionality; bere na vědomí, že hodnocení proporcionality zohledňuje dopad měnověpolitických opatření na širší ekonomiku a hospodářské politiky, kterým se věnuje tento oddíl; zdůrazňuje, že v případech, kdy ECB stojí před volbou mezi různými soubory politik, které přispívají k cenové stabilitě stejnou měrou, zvolí ty, které nejlépe podporují obecné hospodářské politiky EU(7);
31. vyzývá ECB, aby ve své výroční zprávě věnovala zvláštní kapitolu vysvětlení, jakým způsobem vykládá a plní své vedlejší cíle, a aby představila účinky své měnové politiky na obecné hospodářské politiky EU;
32. za klíčové hospodářské cíle považuje vysokou úroveň sociálně, ekologicky a ekonomicky udržitelného růstu a vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství zaměřené na plnou zaměstnanost; připomíná význam evropského pilíře sociálních práv; zdůrazňuje, že těchto cílů lze nejlépe dosáhnout, pokud volný trh funguje ve stabilním makroekonomickém prostředí založeném na předvídatelných úrovních cen;
33. poukazuje na klíčovou úlohu malých a středních podniků pro hospodářství EU a hospodářskou a sociální konvergenci a zaměstnanost při provádění souběžné (digitální a klimatické) transformace;
34. navrhuje, aby ECB v rámci posouzení proporcionality dbala na to, aby náklady na její měnové operace neúměrně nedopadaly na nižší příjmové vrstvy a nejzranitelnější skupiny, a aby posuzovala dopad svých měnových operací na tyto skupiny, přičemž by měla mít na paměti, že majetková a příjmová nerovnost má nepříznivý vliv na účinnost transmise měnové politiky(8);
35. vyzývá ECB jako nezávislý orgán, aby se při výkonu svého mandátu zdržela politicky motivovaných rozhodnutí;
Opatření proti změně klimatu
36. konstatuje, že cenová stabilita a stabilní makroekonomické prostředí jsou nezbytnými podmínkami pro podporu zelených investic a pomohly by mimo jiné vytvořit vhodné podmínky pro provádění Pařížské dohody; vyzývá ECB, aby posoudila, do jaké míry změna klimatu ovlivňuje její schopnost udržovat cenovou stabilitu;
37. připomíná, že ECB je jakožto jeden z unijních orgánů vázána závazky EU v rámci Pařížské dohody;
38. bere na vědomí rozhodnutí Rady guvernérů podniknout další kroky k začlenění aspektů změny klimatu do rámce měnové politiky Eurosystému;
39. konstatuje, že koncept tržní neutrality souvisí se zásadou „otevřeného tržního hospodářství s volnou soutěží“; respektuje nezávislost ECB, současně ji však vybízí, aby řešila selhání trhu a zajistila účinné rozdělování zdrojů v dlouhodobém horizontu a zároveň zůstala co nejvíce apolitická a respektovala zásadu neutrality trhu; konstatuje, že ECB se už v několika případech od tržní neutrality odchýlila; zdůrazňuje, že tato rozhodnutí nesmí být přijímána na úkor dosažení hlavního cíle ECB;
40. bere na vědomí oznámení ECB o dekarbonizaci svého portfolia podnikových dluhopisů prostřednictvím postupné změny jeho struktury; zdůrazňuje, že programy nákupu aktiv ECB představují nekonvenční měnovou politiku, která by se měla uplatňovat pouze za mimořádných ekonomických okolností; kromě toho zdůrazňuje, že tato držba je vedlejším produktem předchozího boje proti nízké inflaci a že investování není cílem měnové politiky;
41. dále bere na vědomí oznámení o ekologizaci rámce zajištění ECB, která pomůže snížit finanční riziko v rozvaze ECB;
42. vítá oznámení ECB o dalším zdokonalení nástrojů a schopností Eurosystému v oblasti hodnocení rizik tak, aby lépe zahrnovaly rizika související s klimatem a životním prostředím, například prostřednictvím interních systémů hodnocení úvěrů; vítá zejména spolupráci ECB s ratingovými agenturami za účelem zvýšení transparentnosti, pokud jde o způsob, jakým zahrnují rizika plynoucí ze změny klimatu do svých ratingů, a jejich ambice v oblasti požadavků na zveřejňování informací o rizicích plynoucích ze změny klimatu;
43. vítá nový akční plán ECB a její podrobný plán opatření souvisejících se změnou klimatu, jejichž cílem je lépe začlenit otázky změny klimatu do politického rámce a modelů ECB;
44. vítá zátěžový test ECB zaměřený na rizika plynoucí ze změny klimatu, který byl vypracován za účelem posouzení odolnosti bank a podniků vůči transformaci spjaté s klimatem; podotýká, že z výsledků zveřejněných 8. července 2022 vyplývá, že většina bank nemá zavedeny spolehlivé rámce pro zátěžové testování zaměřené na rizika plynoucí ze změny klimatu a chybí jim příslušné údaje; vyzývá ECB, aby poskytla praktické pokyny a omezila byrokracii; upozorňuje, že bankovní dohled by měl být založen na riziku a neměl by se řídit druhotnými hledisky; vyzývá banky, aby zvýšily své úsilí o měření a řízení rizik plynoucích ze změny klimatu;
45. poukazuje na to, že ECB dosáhla v letech 2020 až 2021 snížení emisí uhlíku o 10,7 %;
Transparentnost, odpovědnost, genderová rovnost a další aspekty
46. zdůrazňuje, že je třeba dále posílit opatření ECB v oblasti odpovědnosti a transparentnosti; konstatuje, že ECB sice rozšířila svůj soubor nástrojů a cílů nad rámec cenové stability, vývoj postupů v oblasti odpovědnosti byl však jen částečný; očekává písemné zakotvení stávajících postupů v oblasti odpovědnosti mezi ECB a Evropským parlamentem; znovu vyzývá ECB, aby posílila svou odpovědnost vůči Evropskému parlamentu;
47. vítá obsažnou a podrobnou zpětnou vazbu, kterou ECB poskytla v souvislosti s usnesením Parlamentu o výroční zprávě ECB za rok 2020; vyzývá ECB, aby ve svém odpovědném přístupu pokračovala a aby své písemné reakce na usnesení Parlamentu o výroční zprávě ECB, každoročně zveřejňovala i nadále;
48. vyzývá ECB, aby lépe informovala o postojích, které zaujímá v Basilejském výboru pro bankovní dohled, a to i písemně;
49. vítá novou komunikační politiku ECB, která zahrnuje přístupnější způsoby vysvětlování a prezentace politických rozhodnutí ECB občanům a zúčastněným stranám;
50. vítá pozornost, kterou ECB věnuje rizikům kybernetických útoků; vybízí ECB, aby v tomto úsilí nepolevovala, zejména s ohledem na geopolitický rámec;
51. vyzývá ECB, aby intenzivněji monitorovala vývoj kryptoměn a souvisejících rizik, pokud jde o kybernetickou bezpečnost, praní peněz, financování terorismu a další trestnou činnost spojenou s anonymitou, kterou kryptoaktiva poskytují; v této souvislosti bere na vědomí vstup v platnost nařízení o trzích s kryptoaktivy;
52. vyjadřuje politování nad tím, že mezi členy Výkonné rady a Rady guvernérů ECB jsou pouze dvě ženy; připomíná, že návrhy kandidátů do Výkonné rady by měly být genderově vyvážené a že Parlamentu by měly být předkládány užší seznamy; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že členské státy v poslední době namísto toho, aby předkládaly užší seznamy kandidátů, navrhují stejný počet kandidátů, jako je počet volných míst; připomíná, že Parlament se v souladu se svým usnesením o genderové vyváženosti při jmenování kandidátů v oblasti hospodářských a měnových záležitostí EU už dříve zavázal, že se nebude zabývat seznamy kandidátů, které nedodržují zásadu genderové vyváženosti; vyzývá členské státy eurozóny, aby dostály svému závazku a do svých postupů jmenování plně začlenily zásadu genderové rovnosti s cílem zajistit rovné příležitosti pro všechna pohlaví při obsazování pozic guvernérů národních centrálních bank;
53. vyjadřuje politování nad tím, že genderová nerovnováha přetrvává i v organizační struktuře ECB, zejména pokud jde o podíl žen ve vyšších řídících funkcích; konstatuje, že poslední dostupné statistiky v této oblasti pocházejí z roku 2019 a z nich vyplývá, že podíl žen na všech vedoucích pozicích v ECB vzrostl na 30,3 % a na vyšších vedoucích pozicích na 30,8 %; vítá novou strategii ECB na zlepšení genderové vyváženosti, včetně cíle zvýšit podíl žen na 40 % až 51 % do roku 2026; vyzývá ECB, aby v rámci své výroční zprávy informovala o pokroku v této oblasti;
54. Podporuje cíl ECB zvýšit zastoupení žen tím, že je bude motivovat v profesním postupu v této oblasti; vítá proto iniciativy, jako je stipendium ECB na podporu žen v ekonomice (Women in Economics Scholarship);
55. bere na vědomí pravidla pro zaměstnance ECB týkající se možného střetu zájmů a vybízí k jejich ambicióznímu uplatňování; dále bere na vědomí probíhající přezkum etického rámce ECB; upozorňuje na rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv ze dne 26. října 2022, kterým se v této souvislosti vydávají doporučení, zejména ohledně tzv. „efektu otáčivých dveří“ v ECB, a to v návaznosti na nedávný případ přechodu jednoho z hlavních ekonomů do jedné americké investiční banky(9); vyzývá ECB, aby rozšířila čekací lhůtu po skončení funkce pro vyšší platové třídy rovněž na zaměstnance v nižších platových třídách;
56. vyzývá ECB, aby vypracovala strategii pro jednání s lobbisty a zvýšila transparentnost kontaktů na úrovni zaměstnanců mimo Radu guvernérů;
57. vítá skutečnost, že v roce 2021 klesl počet padělaných eurobankovek na nejnižší úroveň od roku 2003 (12 kusů na milion); vyzývá ECB, aby v zájmu dosahování tohoto cíle posílila boj proti padělání a spolupráci s Europolem, Interpolem a Komisí; vybízí ECB, aby vytvořila systém pro kvalitnější monitorování velkých transakcí za účelem boje proti praní peněz, daňovým únikům a financování terorismu a organizované trestné činnosti, aniž by tím byly dotčeny výsady členských států;
58. vítá pokrok ECB v projektu digitálního eura i dialog s Parlamentem v této oblasti; se zájmem očekává ukončení 24měsíční fáze zkoumání projektu digitálního eura a rozhodnutí Rady guvernérů o zahájení procesu jeho zavedení, jakmile společní normotvůrci na základě připravovaného návrhu Komise vytvoří příslušný právní základ;
59. zdůrazňuje očekávané přínosy, jako jsou úspory z důvodu vyšší efektivity a větší finanční začlenění; souhlasí s ECB, že digitální euro by muselo splňovat řadu minimálních požadavků včetně robustnosti, bezpečnosti, účinnosti a ochrany soukromí; zdůrazňuje, že digitální euro by mohlo být doplňkem hotovosti jako prostředku pro placení, nesmí ji však nahrazovat;
60. vyzývá ECB, aby při navrhování digitálního eura náležitě zvážila rizika pro bankovní sektor a celkové poskytování úvěrů reálné ekonomice;
61. vyjadřuje hluboké politování nad rozhodnutím ECB zapojit společnost Amazon do testování prototypů rozhraní pro digitální euro; zdůrazňuje, že se jedná o společnost, která je v této oblasti potenciálním konkurentem, a proto by se neměla na takovém úkolu podílet, zejména proto, že za něj nedostává žádnou finanční odměnu; dále zdůrazňuje, že svěření digitální infrastruktury eura americké technologické společnosti oslabuje strategickou autonomii EU;
62. vyzývá k dalšímu zdokonalení interního rámce ECB pro whistleblowing, tak aby byl v souladu se směrnicí EU o ochraně osob, které oznámí porušení práva Unie(10);
63. navrhuje zřízení nezávislého hodnotícího úřadu po vzoru MMF, který by mohl provádět hodnocení politik ECB a posuzovat dopady různých možností politiky, aniž by byla narušena nezávislost ECB;
o o o
64. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.
Úvodní vystoupení při zahájení měnového dialogu dne 26. září 2022: https://www.ecb.europa.eu/press/key/date/2022/html/ecb.sp220926_1~0bd6fcc86c.en.html.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).
Vytvoření strategie EU pro cyklistiku
135k
47k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. února 2023 o vytvoření strategie EU pro cyklistiku (2022/2909(RSP))
– s ohledem na balíček „Fit for 55“ předložený Komisí dne 14. července 2021 o plnění Zelené dohody pro Evropu,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. května 2022 nazvané „Úspory energie v EU“ (COM(2022)0240),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. prosince 2021 nazvané „Nový rámec EU pro městskou mobilitu“ (COM(2021)0811),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. prosince 2020 nazvané „Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti“ (COM(2020)0789),
– s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/73 ze dne 17. ledna 2019 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz elektrických jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky(1),
– s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů ze dne 12. října 2016 nazvané „Plán EU pro cyklistiku“(2),
– s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 6/2020 nazvanou „Udržitelná městská mobilita v EU: bez odhodlání členských států není možné podstatné zlepšení“,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ (COM(2020)0102),
– s ohledem na své usnesení ze dne 20. ledna 2021 o přezkumu hlavních směrů pro transevropské dopravní sítě (TEN-T)(3),
– s ohledem na své usnesení ze dne 6. října 2021 o rámci politiky EU v oblasti bezpečnosti silničního provozu na období 2021–2030 – Další kroky směrem k „vizi nulových obětí na cestách“(4),
– s ohledem na projev, který dne 30. června 2022 pronesl výkonný místopředseda Komise Frans Timmermans na cyklistickém summitu v Kodani,
– s ohledem na zásadu subsidiarity, a zejména na čl. 5 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na prohlášení členských států o „cyklistice jakožto způsobu dopravy šetrném ke klimatu“, které bylo schváleno během lucemburského předsednictví EU v říjnu 2015,
– s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN, zejména na cíl č. 11 „Udržitelná města a obce“, podle něhož je cyklistika považována za prostředek k tomu, aby města a lidská sídla byla inkluzivnější, bezpečnější, odolnější a udržitelnější,
– s ohledem na prohlášení Komise ze dne 7. července 2022 v odpovědi na otázku předloženou Komisi týkající se vytvoření strategie EU pro cyklistiku (O-000025/2022 – B9-0017/2022),
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,
– s ohledem na návrh usnesení Výboru pro dopravu a cestovní ruch,
A. vzhledem k tomu, že doprava je významným zdrojem znečištění ovzduší a že udržitelné způsoby dopravy, jako je cyklistika, jsou zásadní pro splnění cílů EU v oblasti klimatu a snížení znečištění a pro naplnění jejích ambicí v rámci iniciativ EU „Úspory energie“ a REPowerEU;
B. vzhledem k tomu, že cyklistika přináší mnoho výhod, jako jsou lepší zdravotní stav, snížení dopravních zácp a hlukového znečištění, zlepšení kvality ovzduší, hospodářský růst a environmentální a sociální přínosy;
C. vzhledem k tomu, že jízdní kolo je relativně levný dopravní prostředek, který si může dovolit většina občanů a který podporuje udržitelné hospodářství;
D. vzhledem k tomu, že je k využití potenciálu cyklistiky, která je cennou alternativou pro cestování na krátké vzdálenosti, zapotřebí více bezpečné cyklistické infrastruktury;
E. vzhledem k tomu, že ekosystém cyklistiky v EU již nyní představuje více než 1 000 malých a středních podniků a 1 milion pracovních míst a do roku 2030 se může rozšířit na 2 miliony pracovních míst; vzhledem k tomu, že elektrokola představují příležitost pro růst cyklistického průmyslu, který má potenciál vytvářet zelená pracovní místa a absorbovat rekvalifikované pracovníky z jiných odvětví;
F. vzhledem k tomu, že nedostatek zabezpečených parkovacích míst a opatření proti krádežím, jakož i nedostatek vyhrazených stezek pro cyklisty jsou považovány za dvě hlavní překážky, které brání přilákání nových uživatelů a dosažení plného potenciálu cyklistiky ve městech;
1. domnívá se, že cyklistika by měla být uznána jako plnohodnotný druh dopravy; žádá Komisi, aby vypracovala zvláštní evropskou strategii pro cyklistiku s cílem zdvojnásobit do roku 2030 počet kilometrů ujetých na jízdním kole v Evropě; vyzývá Komisi, aby zajistila harmonizované shromažďování údajů o cyklistice, včetně údajů průmyslu;
2. bere na vědomí nárůst cyklistiky v reakci na pandemii COVID-19 a rostoucí ceny fosilních paliv po nezákonné útočné válce Ruska proti Ukrajině; vybízí regionální a místní orgány, aby zvážily zachování cyklistické infrastruktury, která byla zavedena v reakci na pandemii, prostřednictvím běžných procesů územního plánování a aby přijaly konkrétní opatření k řádnému začlenění cyklistiky do svých rámců městské mobility a zároveň uznaly její potenciál přispět k lepšímu propojení příměstských oblastí s centry měst, zejména prostřednictvím cyklistických dálnic;
3. s ohledem na podporu multimodality vybízí k vytváření synergií mezi cyklistickou dopravou a ostatními druhy dopravy, například zpřístupněním většího počtu míst pro jízdní kola ve vlacích a zajištěním více zabezpečených parkovacích míst pro jízdní kola na nádražích a v uzlech mobility;
4. domnívá se, že evropské politiky a podpora by měly při budování nebo modernizaci infrastruktury sítě TEN-T náležitě zohlednit umožnění cyklistické dopravy, včetně přidání stezek pro cyklisty souběžně s železničními tratěmi a vnitrozemskými vodními cestami, pokud je to v praxi možné;
5. vybízí členské státy a místní orgány, aby výrazně zvýšily investice do výstavby oddělené cyklistické infrastruktury, začlenily do svých plánů mobility cenově dostupné systémy elektrokol a sdílení jízdních kol a zohlednily cyklistiku jako důležité řešení „na poslední míli“ v městských uzlech;
6. zdůrazňuje, že plánování městské infrastruktury by mělo být rozvíjeno v souladu s právními předpisy EU o bezpečnosti silničního provozu, včetně bezpečnostních norem pro cyklistickou dopravu; vyzývá Komisi, aby urychlila práci na pokynech týkajících se kvalitativních požadavků na kvalitní a bezpečnou cyklistickou infrastrukturu stanovených ve směrnici o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury (směrnice (EU)(5); zdůrazňuje potřebu zdokonalit technologie inteligentních dopravních systémů tak, aby lépe rozpoznávaly cyklisty na silnici;
7. vyzývá Komisi, aby uznala cyklistický průmysl, včetně výroby baterií pro elektrokola a oběhového hospodářství, a zejména malé a střední podniky za legitimní partnery v rámci ekosystému mobility průmyslové strategie EU a programů a režimů financování průmyslové infrastruktury; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly projekty zaměřené na cyklistiku a související odvětví, jako jsou mimo jiné mobilita, cestovní ruch, zdraví a sport;
8. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly výrobu jízdních kol a jejich částí „Made in Europe“, a tím stimulovaly konkurenceschopnost průmyslu EU tím, že překlenou investiční mezeru, zachovají rovné podmínky na celosvětové úrovni a podpoří relokalizaci a bezpečnost dodavatelského řetězce a také podpoří kvalitní pracovní místa, vytvoří cyklistické klastry a posílí odborné vzdělávání v souvislosti s tímto odvětvím;
9. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily přístupnost cyklistiky pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace a aby zajistily cenovou dostupnost cyklistiky pro zranitelné skupiny; upozorňuje, že evropský Sociální fond pro klimatická opatření a strukturální a investiční fondy mohou pomoci těm, kteří jsou nejvíce postiženi „dopravní chudobou“, a to podporou nákupu jízdních kol nebo přístupu ke službám sdílení jízdních kol;
10. vyzývá Komisi, členské státy a regionální a místní orgány, aby prováděly vzdělávací kampaně a školení, včetně informačních kampaní, s cílem zvýšit povědomí o bezpečnosti silničního provozu a podpořit bezpečné používání jízdních kol a elektrokol; dále vyzývá Komisi, aby navrhla pokyny pro bezpečnou jízdu na kole (přilby, věková omezení, přeprava dětí atd.), a žádá, aby byla věnována zvláštní pozornost podpoře jízdy na kole u žen a starších osob, zejména prostřednictvím zvýšení bezpečnosti;
11. v této souvislosti konstatuje, že řádné prosazování a kontrola jsou zásadní pro bezpečnost uživatelů, a vyzývá k tomu, aby byl kladen důraz na prosazování stávajících pravidel s cílem zajistit harmonickou koexistenci různých druhů dopravy;
12. zdůrazňuje potenciál elektrokol pro nárůst cyklistiky; konstatuje, že pro udržení rychlého šíření a přístupu k elektrokolům je třeba, aby byla elektrokola s asistenčními systémy schopná dosáhnout rychlosti až 25 km/h řádně právně klasifikována v právních předpisech EU i členských států;
13. poukazuje na to, že při plánování bytové zástavby je třeba věnovat náležitou pozornost bezpečným a zabezpečeným parkovacím místům pro jízdní kola a nabíjecí kapacitě pro elektrokola;
14. vyzývá podniky, veřejné organizace a instituce, aby podporovaly cyklistiku prostřednictvím zvláštních pobídek, včetně programů pro zaměstnance a instalací dostatečného počtu parkovacích míst pro jízdní kola s dobíjecími stanicemi pro elektrokola, a poskytováním odpovídajícího hygienického zázemí;
15. zdůrazňuje, že cykloturistiku a cyklistiku ve venkovských oblastech je třeba podpořit urychlením rozvoje sítě EuroVelo a jejích 17 tras, zejména zajištěním silnější podpory a využitím synergií se sítí TEN-T;
16. vybízí členské státy, aby snížily sazby DPH na dodání, pronájem a opravu jízdních kol a elektrokol;
17. vyzývá Komisi, aby vyhlásila rok 2024 Evropským rokem cyklistiky;
18. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Komisi a členským státům a jejich parlamentům.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1936 ze dne 23. října 2019, kterou se mění směrnice 2008/96/ES o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 1).
Dostupnost hnojiv v EU
181k
60k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. února 2023 o sdělení Komise o zajištění dostupnosti a cenové dostupnosti hnojiv (2022/2982(RSP))
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. listopadu 2022 nazvané „Zajištění dostupnosti a cenové dostupnosti hnojiv“ (COM(2022)0590),
– s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2022 o potřebě naléhavého akčního plánu EU s cílem zajistit potravinové zabezpečení v EU i mimo ni s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu(1),
– s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2021 o strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy(2),
– s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2021 o novém akčním plánu pro oběhové hospodářství(3),
– s ohledem na sdělení Komise o dočasném krizovém rámci pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině(4),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. března 2022 o zajištění potravinového zabezpečení a posílení odolnosti potravinových systémů (COM(2022)0133),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. července 2022 nazvané „Bezpečná zima díky úsporám plynu“ (COM(2022)0360),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ (COM(2020)0381),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013(5),
– s ohledem na nařízení (EU) 2022/1854 ze dne 6. října 2022 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie(6),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009 ze dne 5. června 2019, kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU na trh a kterým se mění nařízení (ES) č. 1069/2009 a (ES) č. 1107/2009 a zrušuje nařízení (ES) č. 2003/2003(7),
– s ohledem na směrnici Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů(8) (dále jen „směrnice o dusičnanech“),
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 4. ledna 2023 nazvaný „Hybné síly potravinového zabezpečení“ (SWD(2023)0004),
– s ohledem na publikaci Společného výzkumného střediska nazvanou „Technické návrhy pro bezpečné používání zpracovaného hnoje nad prahovou hodnotou stanovenou směrnicí o dusičnanech (91/676/EHS) pro nitrátově zranitelné oblasti“(9),
– s ohledem na otázku předloženou Komisi týkající se sdělení Komise o zajištění dostupnosti a cenové dostupnosti hnojiv (O-000001/2023 – B9‑0010/2023),
– s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,
– s ohledem na návrh usnesení Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova,
A. vzhledem k tomu, že hnojiva a hospodaření s živinami mají zásadní význam pro zajištění dostatečné a kvalitní produkce potravin a hrají klíčovou roli ve vztahu k celosvětovému potravinovému zabezpečení; vzhledem k tomu, že dnešní nedostatek hnojiv může ovlivnit budoucí úrodu;
B. vzhledem k tomu, že výroba minerálních hnojiv a náklady na ně do značné míry závisí na dostupnosti a cenové dostupnosti zemního plynu a současně se podílí až 2,1 % na celosvětových emisích skleníkových plynů(10); vzhledem k tomu, že výroba složek hnojiv, jako je dusík a amoniak, vyžaduje obrovské množství zemního plynu; vzhledem k tomu, že plyn představuje přibližně 80 % nákladů na výrobu hnojiv;
C. vzhledem k tomu, že v EU byly překročeny meze planety pro biogeochemické toky pro koloběh dusíku (3,3krát) a fosforu (2krát)(11);
D. vzhledem k tomu, že celosvětová krize v oblasti minerálních hnojiv a energií zapříčiněná nezákonnou invazí Ruské federace na Ukrajinu dne 24. února 2022 ohrožuje celosvětové potravinové zabezpečení a zvyšuje ceny potravin, což může mít značný dopad na nejzranitelnější skupiny obyvatel na celém světě, které jsou silně závislé na přístupu k cenově dostupným a výživným potravinám;
E. vzhledem k tomu, že v minulosti velký podíl zemního plynu používaného k výrobě hnojiv v EU pocházel z Ruské federace; vzhledem k tomu, že Ruská federace je hlavním světovým dodavatelem hnojiv a jejich hlavních složek; vzhledem k tomu, že Rusko zneužívá své dominantní postavení v oblasti dodávek plynu a hnojiv jako politické zbraně; vzhledem k tomu, že pokračující vysoká míra používání minerálních hnojiv může přiživovat ruské válečné úsilí a podpořit další autokratické režimy;
F. vzhledem k tomu, že inflace má velký dopad na evropské zemědělství, zejména proto, že vážně zatěžuje současný rozpočet společné zemědělské politiky (SZP);
G. vzhledem k tomu, že velký počet evropských výrobců minerálních hnojiv omezil své provozy nebo zcela zastavil výrobu, a to zejména v důsledku růstu nákladů na zemní plyn, ale také kvůli zdanění a konkurenci z méně byrokratických zemí, což vedlo k nedostatkům, zvýšení cen hnojiv a nižším výnosům v důsledku toho, že zemědělci nemají přístup k hnojivům, která potřebují ke splnění svých požadavků na výrobu, a v konečném důsledku k dopadu na dostupnost a cenovou dostupnost potravin;
H. vzhledem k tomu, že největší světoví výrobci hnojiv dosahují rekordních zisků(12);
I. vzhledem k tomu, že zemědělci nyní stojí před otázkou, nakolik mohou riskovat při rozhodování o osevu a produkci, nebo dokonce před rozhodnutím úplně zastavit zemědělskou činnost, neboť ceny hnojiv jsou velmi nestabilní a v posledních dvou letech vzrostly na úroveň, jaká v Evropě dosud nebyla zaznamenána, což má dopad na výši příjmů zemědělců, a dokonce i na hospodaření zemědělských podniků; vzhledem k tomu, že dostupnost surovin pro výrobu hnojiv není zaručena, což může způsobit nedostatky pro zemědělské podniky během vegetačního období;
J. vzhledem k tomu, že zvýšení nákladů na zemědělské vstupy bylo v posledních dvou letech hlavním faktorem vysokých cen potravinových komodit; vzhledem k tomu, že v současnosti očekávané budoucí ceny obilovin pro sklizeň v roce 2023 možná neodrážejí aktuální vstupní náklady a v důsledku toho mohou být výnosy nižší než výrobní náklady; vzhledem k tomu, že v některých členských státech, zejména v těch, které se nacházejí v blízkosti války na Ukrajině, prodejní cena již nepokrývá výrobní náklady; vzhledem k tomu, že vlivem investic do hnojiv v době, kdy jejich ceny zůstávají vysoké, čelí zemědělci riziku v důsledku možnosti, že ceny hnojiv v krátkodobém horizontu výrazně klesnou;
K. vzhledem k tomu, že kvůli zvýšeným požadavkům na likviditu a kvůli volatilitě trhu s hnojivy není mnoho malých obchodníků schopno riskovat vstup na trh, což snižuje konkurenceschopnost; vzhledem k tomu, že Komise by měla přijmout opatření ke zmírnění tohoto rizika, aby umožnila větší hospodářskou soutěž;
L. vzhledem k tomu, že ve strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy je stanoven cíl snížit ztráty živin alespoň o 50 % a zároveň zajistit, aby nedošlo ke zhoršení úrodnosti půdy; vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 20. října 2021 o této strategii tento cíl uvítal a rovněž trval na tom, že je třeba zajistit, aby nedocházelo ke zhoršení úrodnosti půdy; vzhledem k tomu, že při dosažení tohoto cíle se sníží používání hnojiv do roku 2030 nejméně o 20 %;
M. vzhledem k tomu, že současná krize v dostupnosti minerálních hnojiv zdůrazňuje zásadní roli, kterou v rovnováze evropského zemědělství hrají hospodářská zvířata, pokud jde o zachování rostlinné výroby, jelikož nahrazují a doplňují minerální hnojiva; vzhledem k tomu, že i nadále existuje mnoho zdrojů organických živin, které se v současné době nevyužívají v plné míře, jako je například statkový hnůj, digestát, hmyzí trus a kaly z čistíren odpadních vod; vzhledem k tomu, že zpracování organických živin na organická hnojiva může hrát důležitou roli při dosahování cílů strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a cílů Unie v oblasti klimatu;
N. vzhledem k tomu, že podle kombinovaného ukazatele sucha (CDI) zahrnujícího prvních 10 dnů srpna 2022 platily na 47 % území Evropy podmínky pro zveřejnění výstrahy před silným suchem a na 17 % území platil stav pohotovosti; vzhledem k tomu, že v regionech postižených suchem na jaře 2022 se podmínky zhoršily nejvíce(13);
O. vzhledem k tomu, že používání zpětného získávání dusíku ze statkových hnojiv (RENURE) jako součásti systémů hospodaření se statkovými hnojivy umožňuje pokrok směrem k oběhovému hospodářství a účinnějšímu využívání zdrojů v potravinovém systému EU;
P. vzhledem k tomu, že Společné výzkumné středisko vypracovalo kritéria pro bezpečné používání zpracovaného hnoje nad prahovou hodnotu pro zóny ohrožené dusičnany stanovenou směrnicí o dusičnanech;
1. zdůrazňuje zvýšení cen dusíkatých hnojiv o 149 % oznámené v září 2022 a vítá sdělení Komise o hnojivech a její ambice zajistit dostupnost a cenovou dostupnost hnojiv s přiměřenými cenami s cílem zajistit odolnost zemědělského odvětví EU;
2. zdůrazňuje, že dostupnost všech druhů hnojiv a jejich výroba jsou zásadní pro zásobování občanů EU potravinami a pro celosvětové potravinové zabezpečení, jakož i pro zajištění úrodnosti půdy a zabránění jejímu vyčerpání; upozorňuje, že výroba hnojiv je rovněž nezbytná pro výrobu AdBlue pro odvětví dopravy a CO2 pro potravinářský průmysl; je znepokojen nebývalým nárůstem cen dusíkatých hnojiv, k němuž přispěly i vysoké ceny zemního plynu a narušený přístup k jeho dodávkám, a zdůrazňuje, že to může mít významný dopad na náklady zemědělské výroby a konkurenceschopnost zemědělského odvětví EU;
3. zdůrazňuje, že omezená dostupnost hnojiv v roce 2022 vedla k vyčerpání zásob zbytkových hnojiv v půdě, což by mohlo mít významný dopad na evropskou produkci potravin v roce 2023;
4. domnívá se, že opatření navržená Komisí v jejím sdělení jsou dobrým začátkem, zejména jako okamžitá reakce na krizi v oblasti hnojiv, ale stále zdaleka nepostačují k řešení narušení trhu s hnojivy a zajištění dlouhodobé strategické autonomie, pokud jde o hnojiva; vyzývá Komisi, aby vypracovala dlouhodobou strategii EU pro hnojiva a do června 2023 předložila dlouhodobou strategii EU pro udržitelné půdní živiny; vyzývá k urychlenému přijetí komplexních opatření s cílem vyhnout se novým závislostem na dovezených hnojivech nebo na dovozech energií a energonositelů a k zajištění celosvětového potravinového zabezpečení podporou udržitelné produkce potravin, která respektuje životní prostředí a je přizpůsobena změně klimatu a současně zohlední regionální, evropskou a celosvětovou hospodářskou a sociální situaci;
5. zdůrazňuje, že je třeba najít dlouhodobá řešení na úrovni EU, zejména s cílem zabránit jakémukoli hospodářskému narušení mezi zemědělskými odvětvími členských států;
6. připomíná, že i krátkodobá nedostupnost nebo cenová nedostupnost hnojiv může ohrozit včasné pěstování plodin, což bude mít negativní dopad na příjmy zemědělců; dále připomíná, že to může přispět k nedostatečnému zajištění potravin;
7. zdůrazňuje dopad zvýšení vstupních nákladů na zemědělství EU a zdůrazňuje, že zemědělci z jiných regionů, jako je Rusko a Jižní Amerika, mají přístup ke hnojivům za výrazně nižší náklady, což oslabuje konkurenceschopnost zemědělců v EU;
Krátkodobá opatření
8. vyzývá členské státy a Komisi, aby zvážily využití zemědělské rezervy na rozpočtový rok 2023 k poskytnutí okamžité pomoci zemědělcům v souvislosti s exponenciálně rostoucími náklady na hnojiva a následným zvýšením výrobních nákladů;
9. zdůrazňuje, že využívání krizové rezervy není dostatečnou finanční reakcí na řešení těchto výzev a že k řešení současné krize je zapotřebí důraznější reakce; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily podporu zemědělcům, dokud se trh nestabilizuje a nebudou k dispozici alternativy k minerálním hnojivům; konstatuje, že postupné snižování rozpočtu SZP spolu s inflačními tlaky dále snižuje životaschopnost zemědělců v EU;
10. vyzývá členské státy, aby v této souvislosti ve svých vnitrostátních plánech pro stav nouze upřednostnily trvalý a nepřerušovaný přístup k zemnímu plynu a elektřině za dostupné ceny pro výrobu hnojiv a souvisejícího AdBlue a CO2 v zájmu zajištění dlouhodobého potravinového zabezpečení, konkurenceschopnosti na globálním trhu a fungování dopravního odvětví;
11. obává se, že podpora zemědělců a výrobců hnojiv prostřednictvím dočasného krizového rámce pro státní podporu může představovat riziko opětovné nacionalizace, roztříštěnosti a soupeření mezi různými trhy a mezi jednotlivými zemědělci; zdůrazňuje, že je třeba upřednostňovat společná opatření, a podtrhuje potřebu rovných podmínek a spravedlivé distribuce dodávek po celé Unii;
12. v této souvislosti připomíná, že přezkum víceletého finančního rámce v polovině období umožní posílit rozpočet SZP a zohlednit závažný dopad inflace na vstupní náklady a příjmy zemědělských podniků; vybízí EU, aby hledala alternativní zdroje financování mimo SZP, vypracovala příslušná opatření k zajištění dostupnosti jako takové a cenové dostupnosti hnojiv v EU a zmírnila hospodářský dopad nedostatku hnojiv;
13. připomíná členským státům možnost vypracovat v rámci svých strategických plánů SZP ekoschémata na podporu organického hnojení nebo většího rozvoje optimální úrovně pH půdy, které by vyžadovaly využívat méně hnojiv a přinesly by maximální využití omezených zásob, nebo odvětvové intervence v ostatních odvětvích, které mohou kromě jiného zahrnovat opatření na podporu rozvoje alternativ k minerálnímu hnojení, na podporu společných a kooperativních přístupů ke scénářům nedostatku a na uplatňování inovací a technologií s cílem omezit používání hnojiv;
14. uznává a v různé míře podporuje úlohu zemědělsko-potravinářských družstev vzhledem k jejich logistické, organizační a ekonomické schopnosti podporovat místní projekty výroby hnojiv, a to jak odpadu z chovu hospodářských zvířat, tak alternativ k hnojivům z fosilních paliv;
15. vyzývá Komisi, aby podporovala členské státy při hledání řešení pro účinné využívání strategických plánů SZP k tomu, aby pomohla řešit situaci v oblasti hnojiv; vyzývá členské státy, aby v nezbytných případech zrevidovaly své vnitrostátní strategické plány SZP s cílem odstranit mezery a zároveň optimalizovat a snížit používání hnojiv a ztráty živin, pobízet k nahrazování a doplňování minerálních hnojiv živinami organického původu a urychlit vhodná opatření v oblasti hnojiv s cílem zabezpečit úrodnost půdy a optimální výnosy a současně zabránit úniku uhlíku v regionech, které mají méně přísné normy v oblasti produkce; zdůrazňuje, že tyto revize by měly být prováděny včas s podmínkou, že se nesníží množství a kvalita produkce, a neměly by být považovány za změnu jejich národních strategických plánů SZP, která je povolena pouze jednou ročně; zdůrazňuje jasné přínosy, které může v této souvislosti přinést střídání plodin s luštěninami jako opatření pro hnojení, a to vzhledem k jejich schopnosti vázání dusičnanů, a tím se sníží množství používaných hnojiv; vyzývá Komisi, aby zajistila, že všechny členské státy nabízí svým zemědělcům možnost využívat meziplodiny v rámci dobrého zemědělského a environmentálního stavu v SZP;
16. vybízí členské státy, aby plně využily potenciál nedávno přijatého nařízení (EU) 2019/1009, které reviduje pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU na trh a umožňuje otevření jednotného trhu EU pro organická hnojiva a hnojiva na bázi biologického odpadu tím, že jim poskytne přístup k označení CE;
17. vyzývá Komisi, aby aktualizovala definici statkových hnojiv v právních předpisech Unie a jasně rozlišovala mezi zpracovanými a nezpracovanými statkovými hnojivy s cílem řádně je regulovat s ohledem na jejich rozdílné složení a rizika, pokud jde o znečištění;
18. vyzývá Komisi, aby shromáždila vědecké důkazy o účincích fermentovaného hnoje a dalších zpracovaných organických živin z hlediska přínosů pro klima a rizika znečištění vody; vyzývá Komisi, aby využila přínosů pro životní prostředí plynoucích z používání fermentovaných statkových hnojiv a dalších zpracovaných organických živin, bude-li to vědecky prokázáno, a to tím, že bude podporovat jejich používání a případně upraví příslušné právní předpisy;
19. vyjadřuje politování nad tím, že sdělení nemá za cíl usnadnit používání organických alternativ chemických hnojiv, jako je „RENURE“, digestát z biologického odpadu získávaný anaerobní digescí statkových hnojiv a jakákoli jiný účinný a ověřený nástroj, který lze použít jak v zemědělství, tak v živočišné výrobě, a vyzývá k tomu, aby za tímto účelem byla pozměněna příloha III směrnice o dusičnanech a zároveň byly nadále dodržovány zásady účinnosti a bezpečnosti; s ohledem na současnou krizi vyzývá k tomu, aby byla mezitím uplatňována dočasná výjimka, neboť produkty RENURE a digestát mají potenciál nahradit chemická hnojiva, aniž by to vedlo k dalším emisím, ztrátám dusíku nebo produkci statkových hnojiv; vyzývá proto Komisi, aby bez dalšího odkladu a nejpozději ve svém nadcházejícím integrovaném akčním plánu pro hospodaření s živinami (INMAP) navrhla legislativní opatření pro provádění legálních a bezpečných kritérií vypracovaných Společným výzkumným střediskem s cílem umožnit bezpečné využívání RENURE nad prahové hodnoty stanovené pro oblasti ohrožené dusičnany ve směrnici o dusičnanech;
20. konstatuje, že používání hmyzího trusu jako hnojiva může hrát důležitou úlohu při plnění požadavků na živiny v půdě; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby motivovala k využívání hmyzího trusu tím, že co nejdříve odstraní zbytečnou legislativní a administrativní zátěž;
21. zdůrazňuje, že jakékoli zpoždění při uznávání opětovného použití živin ze zpracovaného hnoje za stejných podmínek jako chemická hnojiva by prodloužilo nerovné podmínky pro hnojivé výrobky s rovnocennými vlastnostmi;
22. vyzývá Komisi a Radu, aby rozšířily dočasné pozastavení dovozních cel na všechna minerální hnojiva, s výjimkou hnojiv ruského nebo běloruského původu, aby se zvýšila dostupnost hnojiv pro zemědělce, a což bude mít stabilizační účinek na ceny, a aby se evropský trh stal dynamičtějším díky zlepšení logistiky a snížení administrativní zátěže; zdůrazňuje, že EU by neměla nahradit jednu závislost druhou, tentokrát na dovážených hnojivech, ani by neměla ohrozit přechod na nízkouhlíkovou výrobu hnojiv v Evropě, což by vedlo k výraznému nárůstu emisí CO2 na celém světě a bránilo plnění cílů Pařížské dohody v oblasti klimatu;
23. vyzývá k vytvoření podpůrného mechanismu pro obchodníky s cílem řídit riziko nákupu volně ložených hnojiv; konstatuje, že je třeba zajistit, aby obchodníci mohli vstupovat na trh se sníženým rizikem prostřednictvím systému forwardových nákupů, který je ochrání před vznikem neudržitelné míry zadlužení;
24. vyjadřuje politování nad tím, že Komise nepředložila posouzení dopadů týkající se důsledků snížení ztrát živin do roku 2030 alespoň o 50 %, a vyzývá k okamžitému přijetí opatření k nápravě;
25. vyzývá Komisi, aby posoudila možnost stanovit pravidla pro zavedení mechanismu společného nákupu hnojiv na úrovni EU;
26. vyzývá Komisi a Radu, aby zlepšily fungování evropského trhu s hnojivy tím, že omezí jeho logistická úzká místa a zajistí rovnováhu, zejména pokud jde o dovoz, snížení administrativní zátěže při dovozu hnojiv a obchodu a usnadnění nákupů a skladování mimo sezonu ze strany distributorů a zemědělců;
27. uznává zvýšenou potřebu likvidity obchodníků a nutnost zpřístupnit financování prostřednictvím Evropské centrální banky s cílem usnadnit půjčky a forwardový nákup hnojiv;
28. vyzývá Komisi, aby vytvořila strategická spojenectví se spolehlivými partnery s cílem usnadnit získávání hnojiv ve střednědobém horizontu;
29. zdůrazňuje, že manipulace s trhem má dopad na dodávky hnojiv a může ovlivnit smluvní nákup obilí a krmiv v předstihu, a tudíž vede k dalšímu růstu cen potravin pro spotřebitele;
Střednědobá až dlouhodobá opatření
30. bere na vědomí skutečnost, že vstupní suroviny pro minerální hnojiva, zemní plyn, fosfor a draslík pocházejí z velké části ze zemí mimo EU, často z autokratických režimů, a soběstačnost, pokud jde o minerální hnojiva, není v krátkodobém ani dlouhodobém horizontu reálná; vyzývá proto k většímu zaměření na střednědobá a dlouhodobá opatření, včetně investic a nových obchodních modelů, která sníží nebo odstraní potenciálně škodlivé závislosti na dovozu a zejména zabrání vytváření nových takových závislostí, zvýší strategickou autonomii EU v oblasti hnojiv, zejména prostřednictvím dekarbonizace a zavedení obnovitelných zdrojů energie používaných k výrobě ekologických hnojiv, poskytnutí lepšího přístupu k organickým hnojivům a živinám z recyklovaných odpadů a zvýšení oběhového charakteru zemědělství, čímž se posílí odolnost zemědělského odvětví EU;
31. konstatuje, že nový mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) má významný cíl zabránit úniku uhlíku, který by měl být kombinován s dalšími cíli EU, jako je zajišťování potravin;
32. vyzývá k okamžitým opatřením, včetně zajištění řádných předpisů a financování, s cílem umožnit stávajícímu odvětví výroby hnojiv v EU účinně a naléhavě dekarbonizovat výrobní procesy, a ukončit tak závislost na zemním plynu a zároveň dodávat zemědělcům v EU obnovitelná a nízkouhlíková hnojiva bez fosilních surovin;
33. konstatuje, že ruský plyn používaný při výrobě hnojiv přispívá k financování války na Ukrajině; žádá proto, aby byly co nejdříve přiděleny dostatečné zdroje na ukončení závislosti na tomto plynu;
34. zdůrazňuje, že je třeba urychlit proces dekarbonizace a zvyšování udržitelnosti a odolnosti odvětví dusíkatých hnojiv prostřednictvím využívání nízkouhlíkových a obnovitelných energií a recyklovaných živin bez fosilních surovin k výrobě hnojiv, včetně dusíku z kompostování hnoje, s cílem snížit závislost na zemním plynu; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby předložila nové návrhy na podporu zavádění malých a středních zařízení na výrobu bioplynu za účelem výroby hnojiv a energie v celé Evropě a se strategickým regionálním zaměřením s cílem podpořit zemědělce při vytváření udržitelného hodnotového řetězce EU, který sníží závislost EU na třetích zemích; konstatuje, že nárůst počtu provozoven pro anaerobní vyhnívání kalů v zemědělství, jejichž hlavním strategickým účelem je výroba biomethanu a digestátu, by neměl probíhat výlučně na úkor financování SZP;
35. vyzývá Komisi, aby navrhla střednědobá a dlouhodobá politická opatření, která umožní používání produktů RENURE, a to tím, že je klasifikuje jako náhražku chemických hnojiv na základě vědeckých kritérií jako příležitost pro zemědělce snížit svou závislost na chemických hnojivech a zvýšit oběhovost v zemědělských podnicích prostřednictvím zhodnocení reziduí, jako je hnůj;
36. bere na vědomí potenciál evropské větrné energie na moři pro výrobu elektřiny k výrobě vodíku a amoniaku; vyzývá Komisi, aby prozkoumala proveditelnost integrovaného modelu výroby amoniaku jako udržitelného paliva pro námořní dopravu i jako udržitelného zdroje hnojiv;
37. vyzývá Komisi, aby předložila posouzení dopadů, které by komplexně analyzovalo dodávky živin do zemědělství EU z minerálních, organominerálních a organických hnojiv, se zaměřením na zajištění dlouhodobého cíle soběstačnosti v zásobování živinami;
38. zdůrazňuje, že je třeba vytvořit terminály na zkapalněný zemní plyn, které obstojí i v budoucnu, s cílem usnadnit manipulaci s vodíkem i amoniakem;
39. zdůrazňuje, že je třeba zlepšit hnojení a účinnost využívání živin ze strany zemědělců pobídkami k udržitelnosti a optimalizaci, zejména prostřednictvím přístupu k na míru uzpůsobenému technickému poradenství, digitalizaci, inovacím, preciznímu zemědělství a nástrojům pro hospodaření s živinami, které umožní zlepšit zemědělské postupy, jakož i upřednostnit a podporovat agroekologické postupy; trvá na tom, že k dosažení tohoto cíle je třeba vynaložit finanční úsilí;
40. je si vědom pokroku, jehož bylo dosaženo při nahrazování umělých hnojiv rozvinutými, moderními agroekologickými metodami používanými v každodenním zemědělství v inovativních podnicích; vyzývá k šíření těchto postupů prostřednictvím poradenských služeb, výměn mezi zemědělci a školami;
41. vyzývá k většímu zaměření na oběhové hospodářství a agroekologii, a tudíž k většímu zaměření výzkumu v rámci výzkumných programů EU na vývoj inovací, včetně urychlení používání RENURE a podpory opětovného vyhledávání, šíření a sdílení agroekologických poznatků, metod a inovací, a to s cílem vyvinout nová hnojiva nebo jiné alternativy a podporovat precizní zemědělství;
42. vyzývá Komisi, aby shromažďovala a sdílela informace a zkušenosti členských států o postupech, jako je optimalizace používání hnojiv, recyklace živin a používání alternativních živin, a současně rovněž zohledňovala překážky při rozšiřování jejich používání, jimž tyto alternativy čelí, a aby podrobně rozvedla, jak lze tyto obtíže překonat; vybízí k zavedení a rozšíření nástroje pro udržitelnost zemědělských podniků na úrovni členských států s cílem poskytovat zemědělcům v EU individualizované a věcně správné poradenství v oblasti hospodaření s živinami, včetně požadavků na hnojiva; v tomto ohledu podporuje zavádění digitálních nástrojů na podporu rozhodování, zejména v kolektivních a družstevních zařízeních, s cílem překonat omezení vyplývající z malé velikosti zemědělských podniků;
43. bere na vědomí významnou příležitost ke snížení kolektivní závislosti Unie na chemických hnojivech prostřednictvím účinnějšího využívání organických statkových hnojiv produkovaných hospodářskými zvířaty, plodin, které vážou dusík, jako je jetel, a metod hospodaření s živinami; vyzývá Komisi, aby finančně podporovala využívání a rozvoj těchto opatření;
44. uznává, že organická statková hnojiva produkovaná hospodářskými zvířaty jsou zásadní složkou přechodu na udržitelnější potravinové systémy a hrají klíčovou úlohu v mnoha systémech ekologického zemědělství;
45. naléhavě vyzývá Komisi, aby diverzifikovala zdroje hnojiv a identifikovala nová a udržitelně rozšířila stávající ložiska nerostných surovin v EU s cílem snížit závislost na zahraničních trzích a stimulovat větší soběstačnost; zdůrazňuje, že EU musí v dlouhodobém horizontu rozvíjet dodávky organických hnojiv a agroekologických technik, aby se snížila závislost na dusíkatých hnojivech;
46. vyzývá k urychlenému přijetí právních předpisů o nových technikách šlechtění rostlin, včetně zejména nových genomických technik, které zvýší výnosy plodin, aniž by se zvýšila potřeba hnojiv; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly výzkum a vývoj nových technik šlechtění rostlin, včetně nových genomických technik;
47. vyzývá Komisi, aby provedla přezkum všech nevyužívaných kapacit pro výrobu hnojiv v EU a určila, kde může být možná další výrobní kapacita;
48. podporuje výrobu zelených hnojiv s využitím místních zdrojů a energie z obnovitelných zdrojů, jako je zelený amoniak;
49. aniž by byl ohrožen cíl potravinového zabezpečení, podporuje využívání luštěnin k udržení a zlepšení kvality půdy a vyzývá k většímu pěstování luštěnin na úrovni EU s cílem zvýšit biologickou rozmanitost a vázat dusík; vyzývá Komisi, aby v příhodné době představila evropskou strategii pro bílkoviny se silným důrazem na luštěniny, která umožní zlepšit zemědělské postupy;
50. zdůrazňuje, že je třeba podporovat rozbory půdy a stopových prvků na úrovni zemědělských podniků; zdůrazňuje, že tyto znalosti umožňují zemědělcům plánovat účinnější hnojení, pěstování a hospodaření s půdou a jsou základem pro udržitelný program střídání plodin; vyzývá Komisi, aby zavedla iniciativu „provádění rozboru půdy zdarma“, jak bylo oznámeno ve strategii EU pro půdu do roku 2030, a aby poskytla technickou a finanční podporu v podobě ekoschématu nebo opatření v rámci druhého pilíře;
51. zdůrazňuje význam střídání plodin pro úrodnost půdy;
52. zdůrazňuje, že je třeba poskytnout další finanční podporu zemědělcům při využívání vápna, jetele a vícedruhových směsí travin s cílem pomoci řešit naši kolektivní závislost na hnojivech a splnit cíle strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“;
53. vybízí k většímu využívání biostimulantů k optimalizaci hnojení zlepšením absorpce a účinnosti živin, k posílení tolerance plodin vůči abiotickému stresu v důsledku dopadů změny klimatu, jako je sucho a extrémní teploty, a ke zlepšení jejich výkonnosti; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby investovala do odborných znalostí a počtu odborníků, které má Evropský úřad pro bezpečnost potravin k dispozici, a aby urychlila posuzování a schvalování nových biostimulantů;
54. uznává, že ekologické zemědělství je méně vystaveno zvyšování cen, avšak dokud nedojde k přechodu na používání udržitelných typů hnojiv, musí mít odvětví hnojiv v EU přístup k potřebným dováženým produktům, včetně plynu, aby mohla být hnojiva vyráběna v EU a aby se zajistilo, že nebudou ohroženy vyhlídky na sklizeň v EU; vyzývá Komisi, aby urychlila opatření stanovená v jejím sdělení, jež se zabývají riziky a zranitelnými místy zjištěnými prostřednictvím evropského mechanismu připravenosti a reakce na krize v oblasti potravinového zabezpečení;
55. vybízí navíc k využívání kompostu a dalším změnám půdy s cílem zlepšit její zdraví a hnojení a zároveň přispět k boji proti suchu, a to s ohledem na vlastnosti těchto produktů, pokud jde o zadržování vody;
56. konstatuje, že oxid dusný představuje významnou část zemědělských emisí EU, a vyzývá proto k používání a upřednostňování hnojiv bez emisí oxidu dusného;
57. vítá oznámení Komise o integrovaném plánu hospodaření s živinami (INMAP); zasazuje se o uznání významu vyvážené výživy plodin pro zdravou půdu a produkci potravin a nestranného hledání alternativních vedlejších toků a zdrojů energie bohatých na živiny a podpory využívání veškerého bezpečného biologického odpadu a vedlejších produktů živočišného původu; zdůrazňuje, že integrovaný plán by se měl zaměřit na zlepšení účinnosti využívání živin, podpořit vývoj zelených hnojiv a optimalizovat využívání minerálních a organických hnojiv prostřednictvím precizního zemědělství, plánování hospodaření s živinami a lepšího skladování a přepravy, přičemž by neměl zemědělcům ukládat zbytečnou dodatečnou zátěž, a měl by plně respektovat omezení stanovená právními předpisy a přijímat opatření proti antimikrobiální rezistenci;
58. konstatuje, že lidský odpad v současné době představují jeden z hlavních neuzavřených cyklů v koloběhu živin, neboť živiny z odpadních vod se většinou nevracejí do zemědělské půdy; vyzývá Komisi, aby dále podporovala techniky, které pomáhají získávat živiny z kalů z čistíren odpadních vod, včetně zavedení kritérií, kdy odpad přestává být odpadem, pro materiály, které mohou být získány z čistíren odpadních vod, a vypracování kritérií pro jejich bezpečné použití v zemědělské půdě;
59. vyzývá k tomu, aby se přítomnost hospodářských zvířat na většině území stala dlouhodobým cílem zemědělských politik; domnívá se, že jednotnější dostupnost organických hnojiv by měla být součástí strategie EU pro zemědělství;
60. vyzývá k analýze možnosti rozšíření regionální flexibility v rámci směrnice o dusičnanech s ohledem na cíl snížení znečištění; vyzývá Komisi, aby zvážila přijetí pravidel pro vyrovnanou bilanci dusíku na zemědělský podnik a výjimky z limitu 170 kg dusíku na hektar a rok pro organická hnojiva a rovnocenné výrobky s ohledem na odlišné podmínky v jednotlivých členských státech a regionech s příznivými klimatickými podmínkami, jakož i s ohledem na účinné používání hnojiv, optimalizaci hnojení, využívání biologického odpadu a druhotných zdrojů živin a používání biostimulantů;
61. vyjadřuje znepokojení nad nedostatečnou transparentností trhu s hnojivy a podporuje další opatření ke zlepšení transparentnosti a informovanosti veřejnosti, jak na unijní, tak na celosvětové úrovni, na tomto trhu a v oblasti surovin používaných k výrobě hnojiv; vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala nadměrné zisky světových výrobců hnojiv a případně prošetřila kartelové dohody a dominantní postavení na trhu, prozkoumala možnosti zdanění neočekávaných zisků a předložila v tomto ohledu návrhy na boj proti nekalé hospodářské soutěži; vyzývá Komisi, aby zřídila středisko pro sledování trhu, které by sledovalo mezinárodní a domácí dodávky a zásoby hnojiv a omezilo dopad spekulací na trh;
62. bere na vědomí skutečnost, že podíl energie a hnojiv na celkových vstupních nákladech v členských státech EU v jednotlivých letech činí 8 %, respektive 6 % (medián), avšak mezi jednotlivými zeměmi a roky existují v podílech na nákladech značné rozdíly(14); domnívá se proto, že je třeba včas a vhodně urychlit proces vnější konvergence s cílem posílit postavení zemědělců v členských státech, kde tento proces ještě není dokončen, aby bylo možné čelit současným výzvám;
63. vyzývá Komisi, aby připravila globální strategii zaměřenou na omezení dominantní úlohy Ruské federace na světových trzích s hnojivy a potravinami, zejména v bezprostředním sousedství EU, a zdůraznila, že je třeba, aby se svět stal nezávislým na ruském vývozu, a vytvářela příležitosti pro obnovitelná, nefosilní a nízkouhlíková hnojiva a potraviny v sousedství EU a ve světě;
64. naléhavě vyzývá Komisi, aby zohlednila studie dopadu provedené Společným výzkumným střediskem, které varují před negativními dopady na výrobu a potravinové zabezpečení, které by omezení používání hnojiv mohlo mít v krátkodobém horizontu, pokud by pro zemědělce neexistovaly schůdné komerční alternativy;
o o o
65. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Komisi a Radě.
Huygens, D., Orveillon, G., Lugato, E., Tavazzi, S., Comero, S., Jones, A., Gawlik, B. a Saveyn, H., Technical proposals for the safe use of processed manure above the threshold established for Nitrate Vulnerable Zones by the Nitrates Directive (91/676/EEC) (Technické návrhy pro bezpečné používání zpracovaného hnoje nad prahovou hodnotou stanovenou směrnicí o dusičnanech (91/676/EHS) pro nitrátově zranitelné oblasti), Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2020.