Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2022/0051(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0184/2023

Předložené texty :

A9-0184/2023

Rozpravy :

PV 31/05/2023 - 13
CRE 31/05/2023 - 13

Hlasování :

PV 01/06/2023 - 6.4
CRE 01/06/2023 - 6.4
Vysvětlení hlasování
PV 24/04/2024 - 7.16
CRE 24/04/2024 - 7.16

Přijaté texty :

P9_TA(2023)0209
P9_TA(2024)0329

Přijaté texty
PDF 636kWORD 180k
Čtvrtek, 1. června 2023 - Brusel
Náležitá péče podniků v oblasti udržitelnosti
P9_TA(2023)0209A9-0184/2023

Pozměňovací návrhy(1) přijaté Evropským parlamentem dne 1. června 2023 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937 (COM(2022)0071 – C9-0050/2022 – 2022/0051(COD))(2)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 1
(1)  Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv zakotvených v Listině základních práv EU. Činnost Unie na mezinárodní scéně by se měla řídit těmito základními hodnotami, které byly inspirací pro její vlastní založení, a vycházet ze všeobecné platnosti a nedělitelnosti lidských práv a z dodržování zásad Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva. Tato činnost zahrnuje podporu udržitelného rozvoje v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti životního prostředí v rozvojových zemích.
 (1)  Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv zakotvených v Listině základních práv EU a článek 2 Smlouvy o Evropské unii. Činnost Unie na mezinárodní scéně by se měla řídit těmito základními hodnotami, které byly inspirací pro její vlastní založení, a vycházet ze všeobecné platnosti a nedělitelnosti lidských a environmentálních práv a z dodržování zásad Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva. Tato činnost zahrnuje podporu udržitelného rozvoje v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti životního prostředí v rozvojových zemích.
Pozměňovací návrh 2
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 2
(2)  Mezi priority Unie patří vysoká úroveň ochrany a zlepšování kvality životního prostředí a podpora základních evropských hodnot, jak je stanoveno ve sdělení Komise Zelená dohoda pro Evropu74. K dosažení těchto cílů se vyžaduje zapojení nejen orgánů veřejné moci, ale také soukromých subjektů, zejména společností.
 (2)  Mezi priority Unie patří vysoká úroveň ochrany a zlepšování kvality životního prostředí a podpora základních evropských hodnot, jak je stanoveno ve sdělení Komise Zelená dohoda pro Evropu74. K dosažení těchto cílů se vyžaduje zapojení nejen orgánů veřejné moci, ale také soukromých subjektů, zejména společností. Článek 191 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouvy o fungování EU) stanoví, že politika Unie v oblasti životního prostředí přispívá k zachování, ochraně a zlepšování kvality životního prostředí, ochraně lidského zdraví, uvážlivému a racionálnímu využívání přírodních zdrojů a podpoře opatření na mezinárodní úrovni určených k řešení regionálních a celosvětových problémů životního prostředí, a zejména boji proti změně klimatu.
__________________
 __________________
74 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zelená dohoda pro Evropu (COM(2019) 640 final).
 74 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zelená dohoda pro Evropu (COM(2019) 640 final).
Pozměňovací návrh 3
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 3
(3)  Ve svém sdělení Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci75 se Komise zavázala modernizovat evropské sociálně tržní hospodářství, tak aby zajistilo spravedlivou transformaci k udržitelnosti. Tato směrnice také přispěje k evropskému pilíři sociálních práv, který prosazuje práva na spravedlivé pracovní podmínky. Je součástí politik a strategií EU týkajících se podpory důstojné práce na celém světě, včetně globálních hodnotových řetězců, jak je uvedeno ve sdělení Komise o důstojné práci na celém světě76.
 (3)  Ve svém sdělení Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci75, se Komise zavázala modernizovat evropské sociálně tržní hospodářství, tak aby zajistilo spravedlivou transformaci k udržitelnosti, přičemž nikdo nezůstane opomenut. Tato směrnice také přispěje k evropskému pilíři sociálních práv, který prosazuje práva na spravedlivé pracovní podmínky. Povede také k jeho většímu zviditelnění a k tomu, že se podniky, jejichž zapojení je pro jeho účinnou realizaci zásadní, s ním snáze ztotožní. Je součástí politik a strategií EU týkajících se podpory férové a důstojné práce na celém světě, včetně globálních hodnotových řetězců, jak je uvedeno ve sdělení Komise o důstojné práci na celém světě76.
__________________
 __________________
75 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci (COM(2020) 14 final).
 75 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci (COM(2020) 14 final).
76 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru o důstojné práci na celém světě v zájmu globální spravedlivé transformace a udržitelného oživení (COM(2022) 66 final).
 76 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru o důstojné práci na celém světě v zájmu globální spravedlivé transformace a udržitelného oživení (COM(2022) 66 final).
Pozměňovací návrh 4
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4
(4)  Chování společností ve všech odvětvích hospodářství je klíčem k úspěšnému splnění cílů Unie v oblasti udržitelnosti, neboť společnosti v Unii, zejména ty velké, se spoléhají na globální hodnotové řetězce. Je rovněž v zájmu společností chránit lidská práva a životní prostředí, zejména s ohledem na rostoucí zájem spotřebitelů a investorů o tato témata. Na úrovni Unie77 i na vnitrostátní úrovni78 již existuje několik iniciativ na podporu podniků, které přispívají k hodnotově zaměřené transformaci.
 (4)  Chování mnoha společností ve všech odvětvích hospodářství je klíčem k úspěšnému splnění cílů Unie v oblasti udržitelnosti, neboť společnosti v Unii se spoléhají na globální hodnotové řetězce. Je rovněž v zájmu společností chránit lidská práva a životní prostředí, zejména s ohledem na rostoucí zájem spotřebitelů a investorů o tato témata. Na úrovni Unie77 i na vnitrostátní úrovni78 již existuje několik iniciativ na podporu podniků, které přispívají k hodnotově zaměřené transformaci, přičemž v některých státech, jako je Francie či Německo, existují závazné předpisy; to znamená, že je třeba zajistit rovné podmínky, aby nedocházelo k fragmentaci a podniky působící na jednotném trhu měly právní jistotu. Vzhledem k významu podniků jako jednoho z pilířů budování udržitelné společnosti a hospodářství je také velmi důležité, aby vznikl odpovědný a udržitelný evropský přístup ke globálním hodnotovým řetězcům.
__________________
 __________________
77 „Enterprise Models and the EU agenda“ (Podnikové modely a agenda EU), CEPS Policy Insights, č. PI2021-02, leden 2021.
 77 „Enterprise Models and the EU agenda“ (Podnikové modely a agenda EU), CEPS Policy Insights, č. PI2021-02, leden 2021.
78 Např. https://www.economie.gouv.fr/entreprises/societe-mission.
 78 Např. https://www.economie.gouv.fr/entreprises/societe-mission.
Pozměňovací návrh 5
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 5
(5)  Stávající mezinárodní normy pro odpovědné chování podniků stanoví, že společnosti by měly chránit lidská práva, a vymezují, jak by měly společnosti přistupovat k ochraně životního prostředí v rámci všech svých činností a hodnotových řetězců. Obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv79 uznávají odpovědnost společností za uplatňování náležité péče v oblasti lidských práv tím, že identifikují nepříznivé dopady svých činností na lidská práva, snaží se jim předcházet a usilují o jejich zmírnění, a za to, jak tyto dopady řeší. Tyto obecné zásady stanoví, že podniky by se měly vyvarovat porušování lidských práv a měly by se zabývat nepříznivými dopady na lidská práva, které způsobily, k nimž přispěly nebo se kterými je pojí jejich vlastní činnosti, dceřiné společnosti nebo přímé či nepřímé obchodní vztahy.
 (5)  Zavedené stávající mezinárodní normy pro odpovědné chování podniků, jako jsou obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv79 a pokyny OECD pro nadnárodní společnosti79a, které jsou objasněny v pokynech OECD pro náležitou péči na podporu odpovědného chování podniků79b, stanoví, že společnosti by měly chránit lidská práva a vymezují, jak by měly společnosti respektovat životního prostředí a přistupovat k jeho ochraně v rámci všech svých činností a hodnotových řetězců. Obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv uznávají odpovědnost společností za uplatňování náležité péče v oblasti lidských práv tím, že identifikují nepříznivé dopady svých činností na lidská práva, snaží se jim předcházet a usilují o jejich zmírnění, a za to, jak tyto dopady řeší. Tyto obecné zásady stanoví, že podniky by se měly vyvarovat porušování lidských práv a měly by se zabývat nepříznivými dopady na lidská práva, které způsobily, k nimž přispěly nebo se kterými je pojí jejich vlastní činnosti, dceřiné společnosti nebo přímé či nepřímé obchodní vztahy.
__________________
 __________________
79 Obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv: provádění rámcového programu OSN „Chránit, respektovat a napravovat“, 2011, dostupné na adrese: https://www.ohchr.org/documents/publications/guidingprinciplesbusinesshr_en.pdf.
 79 Obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv: provádění rámcového programu OSN „Chránit, respektovat a napravovat“, 2011, dostupné na adrese: https://www.ohchr.org/documents/publications/guidingprinciplesbusinesshr_en.pdf.
79a Pokyny OECD pro nadnárodní společnosti, aktualizované vydání z roku 2011, k dispozici na adrese http://mneguidelines.oecd.org/guidelines/.https://mneguidelines.oecd.org/mneguidelines/.
79b Pokyny OECD pro odpovědné chování podniků, 2018, a odvětvové pokyny, k dispozici na adrese https://www.oecd.org/investment/due-diligence-guidance-for-responsible-business-conduct.htm.
Pozměňovací návrh 6
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 6
(6)  Koncepce náležité péče v oblasti lidských práv byla upřesněna a dále rozvinuta v pokynech OECD pro nadnárodní společnosti80, které rozšířily uplatňování náležité péče také na oblasti životního prostředí a správy a řízení. Pokyny OECD pro odpovědné chování podniků a odvětvové pokyny81 představují mezinárodně uznávané rámce, které stanoví praktické kroky náležité péče s cílem pomoci společnostem identifikovat skutečné a potenciální dopady jejich činností, hodnotových řetězců a jiných obchodních vztahů, předcházet jim, zmírňovat je a přebírat odpovědnost za jejich řešení. Koncepce náležité péče je rovněž zakotvena v doporučeních tripartitní deklarace Mezinárodní organizace práce (MOP) o principech týkajících se nadnárodních společností a sociální politiky82.
 (6)  Koncepce náležité péče v oblasti lidských práv byla upřesněna a dále rozvinuta v pokynech OECD pro nadnárodní společnosti, které rozšířily uplatňování náležité péče také na oblasti životního prostředí a správy a řízení. Pokyny OECD pro odpovědné chování podniků a odvětvové pokyny představují mezinárodně uznávané rámce, které stanoví praktické kroky náležité péče s cílem pomoci společnostem identifikovat skutečné a potenciální dopady jejich činností, hodnotových řetězců a jiných obchodních vztahů, předcházet jim, zmírňovat je a přebírat odpovědnost za jejich řešení. Národní kontaktní místa vytvořená subjekty, které se připojily k pokynům OECD pro nadnárodní podniky, hrají důležitou úlohu ve snaze o to, aby podniky uplatňovaly náležitou péči, a to prostřednictvím své úlohy při prosazování těchto pokynů a svého působení jako mimosoudní mechanismy pro stížnosti. Koncepce náležité péče je rovněž zakotvena v doporučeních tripartitní deklarace Mezinárodní organizace práce (MOP) o principech týkajících se nadnárodních společností a sociální politiky82.
__________________
 __________________
80 Pokyny OECD pro nadnárodní společnosti, aktualizované vydání z roku 2011, k dispozici na adrese http://mneguidelines.oecd.org/guidelines/.https://mneguidelines.oecd.org/mneguidelines/.
81 Pokyny OECD pro odpovědné chování podniků, 2018, a odvětvové pokyny, k dispozici na adrese https://www.oecd.org/investment/due-diligence-guidance-for-responsible-business-conduct.htm.
82 Tripartitní deklarace Mezinárodní organizace práce o principech týkajících se nadnárodních společností a sociální politiky, páté vydání, 2017, k dispozici na adrese: https://www.ilo.org/empent/Publications/WCMS_094386/lang--en/index.htm.
 82 Tripartitní deklarace Mezinárodní organizace práce o principech týkajících se nadnárodních společností a sociální politiky, páté vydání, 2017, k dispozici na adrese: https://www.ilo.org/empent/Publications/WCMS_094386/lang--en/index.htm.
Pozměňovací návrh 7
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 6 a (nový)
(6a)  Všechny podniky by měly respektovat lidská práva, jak jsou zakotvena v mezinárodních úmluvách a nástrojích uvedených v příloze části I oddílu 2, a podniky spadající do oblasti působnosti této směrnice by měly mít povinnost vykonávat náležitou péči a přijímat vhodná opatření k identifikaci a odstraňování nepříznivých dopadů na lidská práva v celém svém hodnotovém řetězci. Rozsah a povaha náležité péče se může lišit v závislosti na velikosti podniku, odvětví a kontextu, v němž působí, a jeho rizikovém profilu.
Pozměňovací návrh 8
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 7
(7)  Cíle udržitelného rozvoje OSN83 přijaté všemi členskými státy OSN v roce 2015 zahrnují cíle podpory trvalého, inkluzivního a udržitelného hospodářského růstu. Unie si stanovila za cíl tyto cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje splnit. Soukromý sektor ke splnění těchto cílů přispívá.
 (7)  Cíle udržitelného rozvoje OSN83 přijaté všemi členskými státy OSN v roce 2015 zahrnují cíle podpory trvalého, inkluzivního a udržitelného hospodářského růstu. Unie si stanovila za cíl tyto cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje splnit. Soukromý sektor ke splnění těchto cílů přispívá. Za současné geopolitické situace, která vyplývá z ruské agrese na Ukrajině, energetické krize, přetrvávajících následků pandemie COVID-19 a pokusů o zachování a posílení bezpečnosti zemědělsko-potravinového řetězce, by soukromý sektor mohl pomoci podpořit trvalý, inkluzivní a udržitelný hospodářský růst a zároveň bránit vzniku nerovnováhy na vnitřním trhu.
__________________
 __________________
83 https://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/RES/70/1&Lang=E.
 83 https://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/RES/70/1&Lang=E.
Pozměňovací návrh 9
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 8
(8)  Mezinárodní dohody v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, jejímiž smluvními stranami jsou Unie a členské státy, jako je Pařížská dohoda84 a nedávný Klimatický pakt z Glasgow85, stanoví přesné způsoby řešení změny klimatu a udržení globálního oteplování pod 1,5 °C. Kromě konkrétních opatření, která se očekávají od všech smluvních stran, je pro dosažení těchto cílů za klíčovou považována role soukromého sektoru, zejména jeho investiční strategie.
 (8)  Mezinárodní dohody v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, jejímiž smluvními stranami jsou Unie a členské státy, jako je Pařížská dohoda84 a nedávný Klimatický pakt z Glasgow85, stanoví přesné způsoby řešení změny klimatu a udržení globálního oteplování pod 1,5 °C. Kromě konkrétních opatření, která se očekávají od všech smluvních stran, je pro dosažení těchto cílů za klíčovou rovněž považována role soukromého sektoru, zejména jeho investiční strategie. Ačkoli pouhá stovka podniků je zdrojem více než 70 % celosvětových emisí skleníkových plynů od roku 1988, mezi podnikovými závazky v oblasti klimatu a jejich skutečnými investicemi do boje proti změně klimatu panuje zcela zásadní nesoulad. Tato směrnice je proto důležitým legislativním nástrojem, který má zamezit šíření zavádějících tvrzení o klimatické neutralitě a zastavit „greenwashing“ a rozvoj fosilních paliv v celém světě, aby bylo dosaženo mezinárodních a evropských cílů v oblasti klimatu, které rovněž doporučuje nejnovější vědecký výzkum85.
__________________
 __________________
84 https://unfccc.int/files/essential_background/convention/application/pdf/english_paris_agreement.pdf.
 84 https://unfccc.int/files/essential_background/convention/application/pdf/english_paris_agreement.pdf.
85 Klimatický pakt z Glasgow, přijatý dne 13. listopadu 2021 na konferenci COP26 v Glasgow, https://unfccc.int/sites/default/files/resource/cma2021_L16_adv.pdf.https://unfccc.int/sites/default/files/resource/cma2021_L16_adv.pdf.
 85 Klimatický pakt z Glasgow, přijatý dne 13. listopadu 2021 na konferenci COP26 v Glasgow, https://unfccc.int/sites/default/files/resource/cma2021_L16_adv.pdf.https://unfccc.int/sites/default/files/resource/cma2021_L16_adv.pdf.
85a CDP Carbon Majors Report, 2017 Influence Map Report, Big Oil's Real Agenda on Climate Change 2022, září 2022, https://influencemap.org/report/Big-Oil-s-Agenda-on-Climate-Change-2022-19585 IEA, Net Zero by 2050, A Roadmap for the Global Energy Sector, s. 51.
Pozměňovací návrh 10
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 9
(9)  V evropském právním rámci pro klima86 se Unie rovněž právně zavázala, že se do roku 2050 stane klimaticky neutrální a do roku 2030 sníží emise alespoň o 55 %. Oba tyto závazky vyžadují, aby společnosti změnily způsob, jakým vyrábějí a nakupují. Plán Komise pro dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 203087 modeluje různé stupně snížení emisí vyžadované v různých hospodářských odvětvích, avšak podle všech scénářů je vždy třeba vykázat značné snížení, aby Unie své cíle v oblasti klimatu splnila. Plán rovněž zdůrazňuje, že „změny pravidel a postupů správy a řízení společností, včetně udržitelného financování, přimějí vlastníky a vedoucí pracovníky společností k upřednostňování cílů v oblasti udržitelnosti v jejich opatřeních a strategiích“. Ve sdělení Zelená dohoda pro Evropu z roku 201988 je uvedeno, že všechny činnosti a politiky Unie by měly vést k tomu, aby Unie pomohla dosáhnout úspěšného a spravedlivého přechodu k udržitelné budoucnosti. Stanoví rovněž, že udržitelnost by měla být dále začleněna do rámce správy a řízení společností.
 (9)  V evropském právním rámci pro klima86 se Unie rovněž právně zavázala, že se do roku 2050 stane klimaticky neutrální a do roku 2030 sníží emise alespoň o 55 %. Oba tyto závazky vyžadují, aby společnosti změnily způsob, jakým vyrábějí a nakupují. Plán Komise pro dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 203087 modeluje různé stupně snížení emisí vyžadované v různých hospodářských odvětvích, avšak podle všech scénářů je vždy třeba vykázat značné snížení, aby Unie své cíle v oblasti klimatu splnila. Plán rovněž zdůrazňuje, že „změny pravidel a postupů správy a řízení společností, včetně udržitelného financování, přimějí vlastníky a vedoucí pracovníky společností k upřednostňování cílů v oblasti udržitelnosti v jejich opatřeních a strategiích“. Všeobecný akční program Unie pro životní prostředí na období do roku 203087a, který představuje rámec pro opatření Unie v oblasti životního prostředí a klimatu, se zaměřuje na urychlení ekologické transformace na klimaticky neutrální, udržitelné, odolné a konkurenceschopné oběhové hospodářství bez toxických látek, efektivně využívající zdroje a založené na obnovitelných zdrojích energie, a to spravedlivým, rovným a inkluzivním způsobem, a na ochranu, obnovu a zlepšení stavu životního prostředí, mimo jiné zastavením a zvrácením trendu úbytku biologické rozmanitosti. Ve sdělení Zelená dohoda pro Evropu z roku 201988 je uvedeno, že všechny činnosti a politiky Unie by měly vést k tomu, aby Unie pomohla dosáhnout úspěšného a spravedlivého přechodu k udržitelné budoucnosti, při němž nikdo nezůstane opomenut. Stanoví rovněž, že udržitelnost by měla být dále začleněna do rámce správy a řízení společností.
__________________
 __________________
86 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“), PE/27/2021/REV/1 (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).
 86 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“), PE/27/2021/REV/1 (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).
87 SWD/2020/176 final.
 87 SWD/2020/176 final.
87a Všeobecný akční program Unie pro životní prostředí na období do roku 2030
88 COM/2019/640 final.
 88 COM/2019/640 final.
Pozměňovací návrh 11
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 11
(11)  Akční plán pro oběhové hospodářství91, strategie v oblasti biologické rozmanitosti92, strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“93, strategie pro chemické látky94, aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy95, průmysl 5.096, akční plán pro evropský pilíř sociálních práv97 a přezkum obchodní politiky z roku 202198 uvádějí mezi svými prvky iniciativu týkající se udržitelné správy a řízení společností.
 (11)  Akční plán pro oběhové hospodářství91, strategie v oblasti biologické rozmanitosti92, strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“93, strategie pro chemické látky94, akční plán „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“ a aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy95, průmysl 5.096, akční plán pro evropský pilíř sociálních práv97 a přezkum obchodní politiky z roku 202198 uvádějí mezi svými prvky iniciativu týkající se udržitelné správy a řízení společností. Požadavky náležité péče podle této směrnice by proto měly přispívat k zachování a obnově biologické rozmanitosti a zlepšení stavu životního prostředí, zejména ovzduší, vody a půdy. Měly by rovněž přispět k urychlení přechodu na netoxické oběhové hospodářství. Požadavky náležité péče podle této směrnice by měly rovněž přispět k dosažení cíle akčního plánu pro nulové znečištění, jímž je vytvoření prostředí bez toxických látek a ochrana zdraví a pohody lidí, zvířat a ekosystémů před riziky a negativními dopady souvisejícími s životním prostředím.
__________________
 __________________
91 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Nový akční plán pro oběhové hospodářství – Čistší a konkurenceschopnější Evropa (COM(2020) 98 final).
 91 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Nový akční plán pro oběhové hospodářství – Čistší a konkurenceschopnější Evropa (COM(2020) 98 final).
92 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti pro rok 2030 – Navrácení přírody do našeho života (COM(2020) 380 final).
 92 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti pro rok 2030 – Navrácení přírody do našeho života (COM(2020) 380 final).
93 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Nový akční plán pro oběhové hospodářství – Čistší a konkurenceschopnější Evropa (COM(2020) 381 final).
 93 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Nový akční plán pro oběhové hospodářství – Čistší a konkurenceschopnější Evropa (COM(2020) 381 final).
94 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti pro rok 2030 – Navrácení přírody do našeho života (COM(2020) 667 final).
 94 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti pro rok 2030 – Navrácení přírody do našeho života (COM(2020) 667 final).
95 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy (COM(2021) 350 final).
 95 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy (COM(2021) 350 final).
96 Průmysl 5.0, https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/industrial-research-and-innovation/industry-50_en.
 96 Průmysl 5.0, https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/industrial-research-and-innovation/industry-50_en.
97 https://op.europa.eu/webpub/empl/european-pillar-of-social-rights/cs/
 97 https://op.europa.eu/webpub/empl/european-pillar-of-social-rights/cs/
98 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Přezkum obchodní politiky – Otevřená, udržitelná a sebevědomá obchodní politika (COM(2021) 66 final).
 98 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Přezkum obchodní politiky – Otevřená, udržitelná a sebevědomá obchodní politika (COM(2021) 66 final).
Pozměňovací návrh 12
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 12
(12)  Tato směrnice je v souladu s akčním plánem EU pro lidská práva a demokracii na období 2020–202499. Tento akční plán definuje jako prioritu posílit zapojení Unie do aktivní podpory celosvětového provádění obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a dalších příslušných mezinárodních pokynů, jako jsou pokyny OECD pro nadnárodní společnosti, mimo jiné prostřednictvím prosazování příslušných standardů náležité péče.
 (12)  Tato směrnice je v souladu s akčním plánem EU pro lidská práva a demokracii na období 2020–202499. Tento akční plán definuje jako prioritu posílit zapojení Unie do aktivní podpory celosvětového provádění obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a dalších příslušných mezinárodních pokynů, jako jsou pokyny OECD pro nadnárodní společnosti, jak byly vyjasněny v příslušných podrobnějších pokynech, kterými jsou pokyny OECD pro náležitou péči na podporu odpovědného chování podniků, mimo jiné prostřednictvím prosazování příslušných standardů náležité péče.
__________________
 __________________
99 Společné sdělení Evropskému parlamentu a Radě – Akční plán EU pro lidská práva a demokracii na období 2020–2024 (JOIN(2020) 5 final).
 99 Společné sdělení Evropskému parlamentu a Radě – Akční plán EU pro lidská práva a demokracii na období 2020–2024 (JOIN(2020) 5 final).
Pozměňovací návrh 13
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 13
(13)  Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 10. března 2021 vyzývá Komisi, aby navrhla pravidla Unie pro povinnost komplexní náležité péče podniků100. V závěrech Rady o lidských právech a důstojné práci v globálních dodavatelských řetězcích ze dne 1. prosince 2020 byla Komise vyzvána, aby předložila návrh právního rámce Unie pro udržitelnou správu a řízení podniků, včetně meziodvětvových povinností náležité péče podniků v rámci globálních dodavatelských řetězců101. Evropský parlament rovněž vyzývá ve své zprávě z vlastní iniciativy o udržitelné správě a řízení společností přijaté dne 2. prosince 2020 k vyjasnění povinností členů dozorčích a správních rad podniků. Ve společném prohlášení o legislativních prioritách EU na rok 2022102 se Evropský parlament, Rada Evropské unie a Komise zavázaly, že vytvoří ekonomiku ve prospěch lidí a vylepší regulační rámec pro udržitelnou správu a řízení společností.
 (13)  Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 10. března 2021 vyzývá Komisi, aby navrhla pravidla Unie pro povinnost komplexní náležité péče podniků s důsledky až do výše občanskoprávní odpovědnosti pro ty společnosti, které způsobily škodu nebo k ní přispěly tím, že nevykonaly náležitou péči100. V závěrech Rady o lidských právech a důstojné práci v globálních dodavatelských řetězcích ze dne 1. prosince 2020 byla Komise vyzvána, aby předložila návrh právního rámce Unie pro udržitelnou správu a řízení podniků, včetně meziodvětvových povinností náležité péče podniků v rámci globálních dodavatelských řetězců101. Evropský parlament rovněž vyzývá ve své zprávě z vlastní iniciativy o udržitelné správě a řízení společností přijaté dne 2. prosince 2020 k vyjasnění povinností členů dozorčích a správních rad podniků. Ve společném prohlášení o legislativních prioritách EU na rok 2022102 se Evropský parlament, Rada Evropské unie a Komise zavázaly, že vytvoří ekonomiku ve prospěch lidí a vylepší regulační rámec pro udržitelnou správu a řízení společností.
__________________
 __________________
100 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2021 obsahující doporučení Komisi k náležité péči a odpovědnosti podniků (2020/2129(INL)), P9_TA(2021)0073, k dispozici na adrese https://oeil.secure.europarl.europa.eu/oeil/popups/ficheprocedure.do?lang=cs&reference=2020/2129(INL).
 100 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2021 obsahující doporučení Komisi k náležité péči a odpovědnosti podniků (2020/2129(INL)), P9_TA(2021)0073, k dispozici na adrese https://oeil.secure.europarl.europa.eu/oeil/popups/ficheprocedure.do?lang=cs&reference=2020/2129(INL).
101 Závěry Rady o lidských právech a důstojné práci v globálních dodavatelských řetězcích ze dne 1. prosince 2020 (13512/20).
 101 Závěry Rady o lidských právech a důstojné práci v globálních dodavatelských řetězcích ze dne 1. prosince 2020 (13512/20).
102 Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise o legislativních prioritách EU na rok 2022, k dispozici na adrese https://ec.europa.eu/info/sites/default/files/joint_declaration_2022.pdf.
 102 Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise o legislativních prioritách EU na rok 2022, k dispozici na adrese https://ec.europa.eu/info/sites/default/files/joint_declaration_2022.pdf.
Pozměňovací návrh 14
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 14
(14)  Cílem této směrnice je zajistit, aby společnosti působící na vnitřním trhu přispívaly k udržitelnému rozvoji a přechodu ekonomik a společností k udržitelnosti prostřednictvím identifikace, prevence, zmírňování, odstranění či minimalizace potenciálních nebo skutečných nepříznivých dopadů na lidská práva a životní prostředí spojených s jejich činnostmi, dceřinými společnostmi a hodnotovými řetězci.
 (14)  Cílem této směrnice je zajistit, aby společnosti působící na vnitřním trhu přispívaly k udržitelnému rozvoji a přechodu ekonomik a společností k udržitelnosti tím, že respektují lidská práva a životní prostředí prostřednictvím identifikace, prevence, zmírňování, odstranění, nápravy či minimalizace a případně prioritizace potenciálních nebo skutečných nepříznivých dopadů na lidská práva a životní prostředí spojených s jejich činnostmi, dceřinými společnostmi a hodnotovými řetězci a zajištění toho, aby osoby postižené nedodržením této povinnosti měly přístup ke spravedlnosti a právním prostředkům. Touto směrnicí by neměla být dotčena odpovědnost členských států za dodržování a ochranu lidských práv a životního prostředí podle mezinárodního práva.
Pozměňovací návrh 15
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 15
(15)  Společnosti by měly podniknout vhodné kroky k zavedení a provádění opatření náležité péče v souladu s ustanoveními této směrnice, pokud jde o jejich vlastní činnosti, dceřiné společnosti, jakož i existující přímé a nepřímé obchodní vztahy v rámci jejich hodnotových řetězců. Tato směrnice by neměla od společností vyžadovat, aby zaručovaly, že k nepříznivým dopadům za žádných okolností nikdy nedojde nebo že vždy dojde k jejich odstranění. Pokud jde například o obchodní vztahy, u nichž nepříznivý dopad vznikne v důsledku zásahu státu, nemusí být společnost schopna takových výsledků dosáhnout. Hlavními povinnostmi vyplývajícími z této směrnice by proto měly být „závazky konat“. Společnost by měla přijmout vhodná opatření, u nichž lze důvodně očekávat, že za okolností daných v konkrétním případě povedou k prevenci nebo minimalizaci nepříznivého dopadu. Je třeba vzít v úvahu specifika hodnotového řetězce společnosti, odvětví nebo zeměpisné oblasti, v níž působí její partneři v hodnotovém řetězci, schopnost společnosti ovlivňovat své přímé a nepřímé obchodní vztahy a to, zda by společnost mohla svůj vliv zvýšit.
 (15)  Společnosti by měly podniknout v rámci svých možností vhodné kroky k zavedení a provádění opatření náležité péče v souladu s ustanoveními této směrnice, pokud jde o jejich vlastní činnosti, dceřiné společnosti, jakož i přímé a nepřímé obchodní vztahy v rámci jejich hodnotových řetězců. Tato směrnice by neměla od společností vyžadovat, aby zaručovaly, že k nepříznivým dopadům za žádných okolností nikdy nedojde nebo že vždy dojde k jejich odstranění. Pokud jde například o obchodní vztahy, u nichž nepříznivý dopad vznikne v důsledku zásahu státu, nemusí být společnost schopna takových výsledků dosáhnout. Hlavními povinnostmi vyplývajícími z této směrnice by proto měly být „závazky konat“. Společnost by měla přijmout vhodná opatření, u nichž lze důvodně očekávat, že za okolností daných v konkrétním případě povedou k prevenci nebo minimalizaci nepříznivého dopadu, a která jsou přiměřená a úměrná stupni závažnosti a pravděpodobnosti nepříznivého dopadu a velikosti, zdrojům a kapacitám společnosti. Je třeba vzít v úvahu specifika hodnotového řetězce společnosti, odvětví nebo zeměpisné oblasti, v níž působí její partneři v hodnotovém řetězci, schopnost společnosti ovlivňovat své obchodní vztahy a to, zda by společnost mohla svůj vliv zvýšit.
Pozměňovací návrh 16
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16
(16)  Proces náležité péče stanovený v této směrnici by měl zahrnovat šest kroků definovaných v pokynech OECD pro náležitou péči na podporu odpovědného chování podniků, které zahrnují opatření týkající se náležité péče společností s cílem identifikovat a řešit nepříznivé dopady na lidská práva a životní prostředí. Mezi tyto kroky patří: (1) začlenění náležité péče do politik a systémů správy a řízení, 2) identifikace a posuzování nepříznivých dopadů na lidská práva a životní prostředí, 3) prevence, odstranění nebo minimalizace skutečných a potenciálních nepříznivých dopadů na lidská práva a životní prostředí, 4) posouzení účinnosti opatření, 5) komunikace, 6) zajištění nápravy.
 (16)  Proces náležité péče stanovený v této směrnici by měl zahrnovat šest kroků definovaných v pokynech OECD pro náležitou péči na podporu odpovědného chování podniků, které zahrnují opatření týkající se náležité péče společností s cílem identifikovat a řešit nepříznivé dopady na lidská práva a životní prostředí. Mezi tyto kroky patří: (1) začlenění náležité péče do politik a systémů správy a řízení, 2) identifikace a posuzování nepříznivých dopadů na lidská práva a životní prostředí, 3) prevence, odstranění nebo minimalizace skutečných a potenciálních nepříznivých dopadů na lidská práva a životní prostředí, 4) ověření, monitorování a posouzení účinnosti opatření, 5) komunikace, 6) zajištění nápravy.
Pozměňovací návrh 17
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 17
(17)  K nepříznivému dopadu na lidská práva a životní prostředí dochází v souvislosti s vlastními činnostmi, dceřinými společnostmi, výrobky a hodnotovými řetězci společností, zejména na úrovni získávání surovin, výroby nebo likvidace výrobků či odpadů. Aby měla náležitá péče smysluplný dopad, měla by se vztahovat na nepříznivé dopady na lidská práva a životní prostředí vznikající během celého životního cyklu výroby, používání a likvidace výrobků nebo poskytování služeb na úrovni vlastních činností, dceřiných společností a hodnotových řetězců.
 (17)  K nepříznivému dopadu na lidská práva a životní prostředí dochází v souvislosti s vlastními činnostmi, dceřinými společnostmi, výrobky, službami a hodnotovými řetězci společností, zejména na úrovni získávání surovin, výroby nebo likvidace výrobků či odpadů. Aby měla náležitá péče smysluplný dopad, měla by se vztahovat na nepříznivé dopady na lidská práva a životní prostředí vznikající během celého životního cyklu výroby a prodeje výrobků a nakládání se vzniklým odpadem nebo poskytování služeb na úrovni vlastních činností, dceřiných společností a hodnotových řetězců.
Pozměňovací návrh 18
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 17 a (nový)
(17a)  Negativní vliv přírodních a člověkem vyvolaných rizik má dopad na globálních hodnotové řetězce, zejména v případě kritických surovin. Krize způsobená onemocněním COVID-19 odhalila rizika ohrožující kritické hodnotové řetězce, přičemž četnost a dopad těchto otřesů se pravděpodobně zvýší, což podnítí inflaci a povede ke zvýšení makroekonomické volatility a k nejistotě na trzích a v obchodě. EU by proto měla iniciovat každoroční celounijní posuzování odolnosti společností vůči nepříznivým scénářům souvisejícím s jejich hodnotovými řetězci, které by mapovalo a posuzovalo rizika v jejich hodnotovém řetězci, včetně externalit a sociálních, environmentálních a politických rizik, a poskytovalo na ně potenciální reakce.
Pozměňovací návrh 19
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 18
(18)  Hodnotový řetězec by měl zahrnovat činnosti související s výrobou zboží nebo poskytováním služeb společností, včetně vývoje výrobku nebo služby, používání a likvidace výrobku, jakož i se souvisejícími činnostmi v rámci zavedených obchodních vztahů společnosti. Měl by zahrnovat přímé a nepřímé zavedené obchodní vztahy na začátku hodnotového řetězce, v jejichž rámci se navrhují, těží, vyrábějí, přepravují, skladují a dodávají suroviny, výrobky a části výrobků nebo se společnosti poskytují služby, které jsou nezbytné pro výkon jejích činností, jakož i vztahy na konci hodnotového řetězce včetně zavedených přímých a nepřímých obchodních vztahů, v jejichž rámci se používají nebo přijímají výrobky, části výrobků nebo služby od společnosti až do konce životnosti výrobku, mimo jiné včetně distribuce výrobku maloobchodníkům, přepravy a skladování výrobku, demontáže výrobku, jeho recyklace, kompostování nebo skládkování.
 (18)  Hodnotový řetězec by měl zahrnovat činnosti související s výrobou, distribucí a prodejem zboží nebo poskytováním služeb společností, včetně vývoje výrobku nebo služby, používání výrobku či nakládání se vzniklým odpadem, jakož i se souvisejícími činnostmi v rámci obchodních vztahů společnosti. Měl by zahrnovat činnosti obchodních vztahů společnosti související s navrhováním, těžbou, výrobou, přepravou, skladováním a dodávkami surovin, výrobků, částí výrobků, jakož i s prodejem nebo distribucí zboží nebo poskytováním nebo rozvojem služeb, včetně nakládání s odpady, přepravy a skladování, s výjimkou nakládání s odpady jednotlivých spotřebitelů.
Pozměňovací návrh 20
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 18 a (nový)
(18a)  V některých situacích, kdy jsou výrobky prodávány nebo distribuovány v rámci obchodního vztahu, mohou mít společnosti sníženou schopnost monitorovat dopady, než aby mohly podniknout přiměřené kroky k jejich prevenci nebo zmírnění. V takových situacích bude důležité, aby byly před prvním prodejem nebo distribucí a v jeho okamžiku a v návaznosti na tyto obchodní vztahy nebo v jejich probíhajících interakcích určeny skutečně nastalé a potenciální dopady a byla přijata preventivní nebo zmírňující opatření, pokud jsou tyto dopady rozumně předvídatelné nebo jsou-li oznámeny významné dopady prostřednictvím oznamovacího postupu.
Pozměňovací návrh 21
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 18 b (nový)
(18b)  Pokud společnost používá při výrobě recyklovaný materiál, může být obtížné ověřit původ druhotných surovin. V takových situacích by společnost měla přijmout vhodná opatření k tomu, aby bylo možné druhotné suroviny vysledovat až k jejich dodavateli a posoudit, zda jsou k dispozici dostatečné informace prokazující, že se skutečně jedná o recyklovaný materiál.
Pozměňovací návrh 22
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 19
(19)  Pokud jde o regulované finanční podniky poskytující půjčky, úvěry nebo jiné finanční služby, měl by být „hodnotový řetězec“ ve vztahu k poskytování těchto služeb omezen na činnosti klientů, kteří jsou příjemci těchto služeb, a jejich dceřiných společností, jejichž činnosti s dotčenou smlouvou souvisejí. Klienti, kteří jsou domácnostmi a fyzickými osobami, které nejednají v rámci profesní nebo podnikatelské činnosti, a malé a střední podniky by neměli být považováni za součást hodnotového řetězce. Činnosti společností nebo jiných právnických osob, které jsou součástí hodnotového řetězce takového klienta, by zahrnuty být neměly.
 (19)  Pokud jde o regulované finanční podniky poskytující finanční služby spojené s uzavřením smlouvy v rámci určitého hodnotového řetězce, mělo by poskytování těchto služeb zahrnovat činnosti klientů, kteří jsou jejich přímými příjemci, a činnosti jejich dceřiných společností, které s dotčenou smlouvou souvisejí. Aby se zabránilo překrývání výkonu náležité péče regulovaného finančního podniku, jsou činnosti společností nebo jiných právnických osob, které jsou součástí hodnotového řetězce daného klienta, vyloučeny z oblasti působnosti této směrnice, pokud jsou povinnosti náležité péče stanoveny v jiných právních předpisech EU. Klienti, kteří jsou domácnostmi a fyzickými osobami, které nejednají v rámci profesní nebo podnikatelské činnosti, a malé a střední podniky by neměli být považováni za součást hodnotového řetězce regulovaných finančních podniků.
Pozměňovací návrh 23
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 19 a (nový)
(19a)  Regulované finanční podniky a další společnosti by měly používat informace nad rámec informací získaných od ratingových agentur, ratingových agentur pro udržitelnost nebo administrátorů referenčních hodnot.
Pozměňovací návrh 24
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 20
(20)  Aby společnosti mohly řádně identifikovat nepříznivé dopady ve svém hodnotovém řetězci a aby mohly uplatňovat přiměřený pákový efekt, měly by být povinnosti náležité péče v této směrnici omezeny na zavedené obchodní vztahy. Pro účely této směrnice by se zavedenými obchodními vztahy měly rozumět takové přímé a nepřímé obchodní vztahy, které vzhledem ke své intenzitě a trvání jsou trvalé nebo se očekává, že budou trvalé, a které nepředstavují zanedbatelnou nebo doplňkovou část hodnotového řetězce. Povaha obchodních vztahů jakožto „zavedených“ by měla být opakovaně posuzována, a to pravidelně a nejméně jednou za 12 měsíců. Je-li přímý obchodní vztah společnosti zavedený, měly by být za zavedené považovány rovněž všechny související nepřímé obchodní vztahy této společnosti.
 vypouští se
Pozměňovací návrh 25
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 21
(21)  Podle této směrnice by se povinnost postupovat s náležitou péčí měla vztahovat na společnosti ze zemí EU, které měly v účetním období předcházejícím poslednímu účetnímu období v průměru více než 500 zaměstnanců a celosvětový čistý obrat vyšší než 150 milionů EUR. Pokud jde o společnosti, které tato kritéria nesplňují, ale které měly v účetním období předcházejícím poslednímu účetnímu období v průměru více než 250 zaměstnanců a celosvětový čistý obrat vyšší než 40 milionů EUR a které působí v jednom nebo více odvětvích s velkým dopadem, měla by se náležitá péče začít uplatňovat dva roky po skončení lhůty k provedení této směrnice ve vnitrostátním právu, což společnostem zajistí více času k adaptaci. V zájmu zajištění přiměřené zátěže by společnosti působící v těchto odvětvích s velkým dopadem měly mít povinnost dodržovat konkrétněji cílenou náležitou péči zaměřenou na závažné nepříznivé dopady. Do počtu zaměstnanců uživatelské společnosti by měli být zahrnuti zaměstnanci agentur práce, včetně těch, kteří byli vysláni podle čl. 1 odst. 3 písm. c) směrnice 96/71/ES ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957103. Vyslaní pracovníci podle čl. 1 odst. 3 písm. a) a b) směrnice 96/71/ES ve znění směrnice (EU) 2018/957 by měli být zahrnuti pouze do počtu zaměstnanců vysílající společnosti.
 (21)  Podle této směrnice by se povinnost postupovat s náležitou péčí měla vztahovat na společnosti ze zemí EU, které měly v účetním období předcházejícím poslednímu účetnímu období v průměru více než 250 zaměstnanců a celosvětový čistý obrat vyšší než 40 milionů EUR nebo společnosti, které jsou nejvyšší mateřskou společností skupiny, která měla v posledním účetním období, za které byla sestavena roční účetní závěrka, 500 zaměstnanců a čistý celosvětový obrat přesahující 150 milionů. Výpočet prahových hodnot by měl zahrnovat počet zaměstnanců a obrat poboček společnosti, které jsou jinými provozovnami než ústředím, které jsou na ní právně závislé, a jsou tudíž považovány za součást společnosti v souladu s právními předpisy EU a vnitrostátními právními předpisy. Do počtu zaměstnanců uživatelské společnosti by měli být zahrnuti zaměstnanci agentur práce a jiní pracovníci v nestandardních formách zaměstnání, včetně těch, kteří byli vysláni podle čl. 1 odst. 3 písm. c) směrnice 96/71/ES ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957103. Vyslaní pracovníci podle čl. 1 odst. 3 písm. a) a b) směrnice 96/71/ES ve znění směrnice (EU) 2018/957 by měli být zahrnuti pouze do počtu zaměstnanců vysílající společnosti.
__________________
 __________________
103 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957 ze dne 28. června 2018, kterou se mění směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. L 173, 9.7.2018, s. 16).
 103 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957 ze dne 28. června 2018, kterou se mění směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. L 173, 9.7.2018, s. 16).
Pozměňovací návrh 26
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 22
(22)  S cílem zohlednit prioritní oblasti mezinárodních opatření zaměřených na řešení otázek lidských práv a životního prostředí by výběr odvětví s velkým dopadem pro účely této směrnice měl být založen na stávajících odvětvových pokynech OECD pro náležitou péči. Za odvětví s velkým dopadem by pro účely této směrnice měla být považována tato odvětví: výroba textilií, usní a souvisejících výrobků (včetně obuvi), velkoobchod s textilem, oděvy a obuví; zemědělství, lesnictví, rybolov (včetně akvakultury), výroba potravinářských výrobků a velkoobchod se zemědělskými surovinami, živými zvířaty, dřevem, potravinami a nápoji; těžba nerostných surovin bez ohledu na místo jejich těžby (včetně ropy, zemního plynu, uhlí, lignitu, kovů a kovových rud, jakož i všech ostatních nekovových nerostů a produktů lomů), výroba výrobků ze základních kovů, ostatních nekovových minerálních výrobků a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení) a velkoobchod s nerostnými surovinami, základními minerálními výrobky a meziprodukty (včetně kovů a kovových rud, stavebních materiálů, paliv, chemických látek a jiných meziproduktů). Finanční sektor by vzhledem ke své specifické povaze, zejména pokud jde o hodnotový řetězec a nabízené služby, neměl být zařazen mezi odvětví s velkým dopadem, která jsou předmětem této směrnice, i když se na něj vztahují odvětvové pokyny OECD. Zároveň by v tomto odvětví mělo být zajištěno širší pokrytí skutečných a potenciálních nepříznivých dopadů tím, že budou do oblasti působnosti zahrnuty i velmi velké společnosti, které jsou regulovanými finančními podniky, a to i v případě, že nemají právní formu s ručením omezeným.
 (22)  S cílem zohlednit prioritní oblasti mezinárodních opatření zaměřených na řešení otázek lidských práv a životního prostředí by Komise měla vypracovat odvětvové pokyny na základě stávajících odvětvových pokynů OECD pro náležitou péči, a to mimo jiné pro tato odvětví: výroba textilií, oděvů, usní a souvisejících výrobků (včetně obuvi), velkoobchod a maloobchod s textilem, oděvy a obuví; zemědělství, lesnictví, rybolov (včetně akvakultury), výroba potravinářských výrobků, prodej potravin a nápojů a reklama na ně a velkoobchod se zemědělskými surovinami, živými zvířaty, živočišnými produkty, dřevem, potravinami a nápoji; energetika, těžba nerostných surovin bez ohledu na místo jejich těžby (včetně ropy, zemního plynu, uhlí, lignitu, kovů a kovových rud, jakož i všech ostatních nekovových nerostů a produktů lomů), jejich přeprava a nakládání s nimi, výroba výrobků ze základních kovů, ostatních nekovových minerálních výrobků a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení), velkoobchod s nerostnými surovinami, základními minerálními výrobky a meziprodukty (včetně kovů a kovových rud, stavebních materiálů, paliv, chemických látek a jiných meziproduktů), výstavba a související činnosti, poskytování finančních služeb investičních služeb a činností a dalších finančních služeb; výroba, poskytování a distribuce informačních a komunikačních technologií nebo souvisejících služeb, včetně hardwaru, softwarových řešení včetně umělé inteligence, sledování, rozpoznávání obličeje, ukládání nebo zpracování dat, telekomunikačních služeb, webových a cloudových služeb, včetně sociálních médií a sítí, zasílání zpráv, elektronického obchodování, doručování, mobility a dalších služeb platforem.
Pozměňovací návrh 27
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 23
(23)  Aby bylo možné plně dosáhnout cílů této směrnice týkajících se lidských práv a nepříznivých dopadů na životní prostředí, pokud jde o činnost společností, dceřiné společnosti a hodnotové řetězce, měly by do její působnosti spadat i společnosti ze třetích zemí s významnou činností v EU. Konkrétně by se směrnice měla vztahovat na společnosti ze třetích zemí, které v účetním období předcházejícím poslednímu účetnímu období dosáhly v Unii čistého obratu přes 150 milionů EUR, nebo které v účetním období předcházejícím poslednímu účetnímu období dosáhly v jednom nebo více odvětvích s velkým dopadem čistého obratu přes 40 milionů EUR, avšak méně než 150 milionů EUR; to platí pro uvedené společnosti po dvou letech od skončení lhůty k provedení této směrnice ve vnitrostátním právu.
 (23)  Aby bylo možné plně dosáhnout cílů této směrnice týkajících se lidských práv a nepříznivých dopadů na životní prostředí, pokud jde o činnost společností a jejich dceřiných společností a jejich hodnotové řetězce, měly by do její působnosti spadat i společnosti ze třetích zemí s významnou činností v EU. Konkrétně by se směrnice měla vztahovat na společnosti ze třetích zemí, které v účetním období předcházejícím poslednímu účetnímu období dosáhly v Unii čistého obratu přes 40 milionů EUR, nebo společnosti, které jsou nejvyšší mateřskou společností skupiny, která měla v posledním účetním období, za které byla sestavena roční účetní závěrka, 500 zaměstnanců a čistý celosvětový obrat nejméně 40 milionů. Výpočet čistého obratu by měl zahrnovat obrat dosažený společnostmi ze třetích zemí, pokud s těmito společnostmi uzavřela společnost nebo její dceřiné společnosti v Unii vertikální dohodu výměnou za licenční poplatky.
Pozměňovací návrh 28
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 25
(25)  V zájmu dosažení smysluplného přispění k přechodu k udržitelnosti by měla být podle této směrnice prováděna náležitá péče s ohledem na nepříznivý dopad na lidská práva chráněných osob v důsledku porušení některého z práv a zákazů zakotvených v mezinárodních úmluvách uvedených v příloze této směrnice. Aby bylo zajištěno komplexní pokrytí lidských práv, mělo by být porušení zákazu nebo práva, které není výslovně uvedeno ve zmíněné příloze a které přímo poškozuje právní zájem chráněný uvedenými úmluvami, chápáno jako součást nepříznivého dopadu na lidská práva, na něž se vztahuje tato směrnice, za předpokladu, že dotčená společnost mohla přiměřeně určit riziko takového porušení a přijmout veškerá vhodná opatření za účelem splnění povinností náležité péče podle této směrnice s přihlédnutím ke všem relevantním okolnostem své činnosti, jako je odvětvový a provozní kontext. Náležitá péče by měla dále zahrnovat nepříznivé dopady na životní prostředí vyplývající z porušení některého ze zákazů a povinností podle mezinárodních úmluv o životním prostředí uvedených v příloze této směrnice.
 (25)  V zájmu dosažení smysluplného přispění k přechodu k udržitelnosti by měla být podle této směrnice prováděna náležitá péče s ohledem na nepříznivý dopad na lidská práva chráněných osob v důsledku jakéhokoli jednání, které jednotlivci nebo skupině znemožňuje nebo omezuje požívání práv nebo ochrany zaručené zákazy, které jsou zakotveny v mezinárodních úmluvách a nástrojích uvedených v příloze této směrnice a v pozdější judikatuře a práci smluvních orgánů souvisejících s těmito úmluvami včetně odborových, pracovních a sociálních práv. Aby bylo zajištěno komplexní pokrytí lidských práv, měl by být negativní účinek na právo, který není výslovně uveden ve zmíněné příloze a který přímo poškozuje právní zájem chráněný uvedenými úmluvami a nástroji, chápán jako součást nepříznivého dopadu na lidská práva, na něž se vztahuje tato směrnice, za předpokladu, že dotčená společnost mohla přiměřeně určit riziko takového porušení a přijmout veškerá vhodná opatření za účelem splnění povinností náležité péče podle této směrnice s přihlédnutím ke všem relevantním okolnostem své činnosti, jako je odvětvový a provozní kontext. Náležitá péče by měla dále zahrnovat nepříznivé dopady na životní prostředí vyplývající z porušení některého ze zákazů a povinností uvedených v příloze této směrnice.
Pozměňovací návrh 29
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 25 a (nový)
(25a)  Tato směrnice by měla stanovit zvláštní opatření v případě nepříznivých systémových státem podporovaných dopadů vyplývajících z opatření, politik, předpisů nebo institucionalizovaných postupů, o nichž rozhodly a které provádějí a prosazují vnitrostátní nebo místní orgány jednotlivých států nebo které jsou prováděny s jejich aktivní podporou.
Pozměňovací návrh 30
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 25 b (nový)
(25b)  Společnosti by rovněž měly využívat svého vlivu k tomu, aby přispívaly k odpovídající životní úrovni v hodnotových řetězcích. Tím se rozumí důstojná mzda pro zaměstnance a důstojný příjem pro osoby samostatně výdělečně činné a drobné zemědělce, kteří se živí svou prací a produkcí a musí sami uspokojovat své potřeby i potřeby svých rodin.
Pozměňovací návrh 31
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 25 c (nový)
(25c)  Tato směrnice se hlásí k přístupu „jedno zdraví“, jak s ním pracuje Světová zdravotnická organizace, tedy k integrovanému a sjednocujícímu přístupu, jehož cílem je udržitelná rovnováha a optimalizace zdraví lidí, zvířat a ekosystémů. Podle tohoto přístupu je zdraví lidí, domácích a volně žijících zvířat, rostlin a širšího prostředí včetně ekosystémů úzce propojeno a vzájemně na sobě závisí. Je proto vhodné stanovit, že náležitá péče v oblasti životního prostředí by měla zahrnovat prevenci zhoršování stavu životního prostředí, které má nepříznivé účinky na zdraví, například v podobě epidemií, a respektovat právo na čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí. S ohledem na závazek skupiny G7 uznat rychlý nárůst antimikrobiální rezistence (AMR) v celosvětovém měřítku je nezbytné podporovat obezřetné a odpovědné používání antibiotik v humánních a veterinárních léčivých přípravcích.
Pozměňovací návrh 32
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 25 d (nový)
(25d)  Nepříznivé dopady na lidská práva a životní prostředí mohou být vzájemně provázány nebo mohou být zesíleny faktory, jako je korupce a úplatkářství, a proto jsou součástí pokynů OECD pro nadnárodní společnosti. Proto může být nezbytné, aby společnosti při provádění náležité péče v oblasti lidských práv a životního prostředí přihlížely také k těmto faktorům.
Pozměňovací návrh 33
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 26
(26)  Společnosti mají k dispozici pokyny, které ilustrují, jak mohou jejich činnosti ovlivnit lidská práva a jaké chování společností je v souladu s mezinárodně uznávanými lidskými právy zakázáno. Tyto pokyny jsou obsaženy například v rámci pro podávání zpráv obecných zásad OSN104 a ve výkladové příručce obecných zásad OSN105. Na základě příslušných mezinárodních pokynů a norem by Komise měla být schopna vydat dodatečné pokyny, které budou společnostem sloužit jako praktický nástroj.
 (26)  Společnosti by měly mít k dispozici pokyny, které ilustrují, jak mohou jejich činnosti ovlivnit lidská práva a jaké chování společností je v souladu s mezinárodně uznávanými lidskými právy zakázáno. Tyto pokyny jsou obsaženy například v rámci pro podávání zpráv obecných zásad OSN104 a ve výkladové příručce obecných zásad OSN105 a měly by být pro společnosti snadno dostupné. Na základě příslušných mezinárodních pokynů a norem by proto Komise měla být schopna vydat dodatečné pokyny, které budou společnostem sloužit jako praktický nástroj.
__________________
 __________________
104 https://www.ungpreporting.org/wp-content/uploads/UNGPReportingFramework_withguidance2017.pdf.
 104 https://www.ungpreporting.org/wp-content/uploads/UNGPReportingFramework_withguidance2017.pdf.
105 https://www.ohchr.org/Documents/Issues/Business/RtRInterpretativeGuide.pdf.https://www.ohchr.org/Documents/Issues/Business/RtRInterpretativeGuide.pdf.
 105 https://www.ohchr.org/Documents/Issues/Business/RtRInterpretativeGuide.pdf.https://www.ohchr.org/Documents/Issues/Business/RtRInterpretativeGuide.pdf.
Pozměňovací návrh 34
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 27
(27)  Za účelem provádění náležité péče v oblasti lidských práv a ochrany životního prostředí, pokud jde o jejich činnost, jejich dceřiné společnosti a jejich hodnotové řetězce, by společnosti, na něž se vztahuje tato směrnice, měly začlenit náležitou péči do podnikových politik, zajistit identifikaci, prevenci, zmírňování, odstranění a minimalizaci rozsahu potenciálních a skutečných nepříznivých dopadů na lidská práva a životní prostředí, zavést a udržovat postup pro podávání stížností, monitorovat účinnost přijatých opatření v souladu s požadavky stanovenými v této směrnici a veřejně o své náležité péči informovat. V zájmu zajištění jasnosti pro potřeby společností by v této směrnici měly být jasně odlišeny zejména kroky směřující k prevenci a zmírňování potenciálních nepříznivých dopadů a odstranění skutečných nepříznivých dopadů nebo jejich minimalizaci, není-li odstranění možné.
 (27)  Za účelem provádění náležité péče v oblasti lidských práv a ochrany životního prostředí, pokud jde o jejich činnost, jejich dceřiné společnosti a jejich hodnotové řetězce, by společnosti, na něž se vztahuje tato směrnice, měly začlenit náležitou péči do podnikových politik, zajistit identifikaci, případně prioritizaci, prevenci, zmírňování, nápravu, odstranění a minimalizaci rozsahu potenciálních a skutečných nepříznivých dopadů na lidská práva a životní prostředí, zavést a udržovat mechanismus pro oznamování a pro mimosoudní stížnosti nebo se na takovém mechanismu podílet, monitorovat účinnost jimi přijatých opatření v souladu s požadavky stanovenými v této směrnici a veřejně o své náležité péči informovat a spolupracovat v celém procesu s dotčenými zúčastněnými stranami. V zájmu zajištění jasnosti pro potřeby společností by v této směrnici měly být jasně odlišeny zejména kroky směřující k prevenci a zmírňování potenciálních nepříznivých dopadů a odstranění skutečných nepříznivých dopadů nebo minimalizaci jejich rozsahu, není-li odstranění možné.
Pozměňovací návrh 35
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 28
(28)  Aby se zajistilo, že náležitá péče bude součástí podnikových politik společností a že bude v souladu s příslušným mezinárodním rámcem, měly by společnosti začlenit náležitou péči do všech svých podnikových politik a zavést politiku náležité péče. Politika náležité péče by měla obsahovat popis přístupu společnosti k náležité péči, a to i v dlouhodobém horizontu, kodex chování popisující pravidla a zásady, jimiž se mají řídit členové orgánů a zaměstnanci společnosti a její dceřiné společnosti, popis postupů zavedených za účelem provádění náležité péče, včetně opatření přijatých k ověření souladu s kodexem chování a k rozšíření jeho uplatňování na zavedené obchodní vztahy. Kodex chování by se měl vztahovat na všechny příslušné podnikové funkce a operace, včetně rozhodnutí o zadávání zakázek a nákupu. Společnosti by zároveň měly svou politiku náležité péče každoročně aktualizovat.
 (28)  Aby se zajistilo, že náležitá péče bude součástí podnikových politik společností a že bude v souladu s příslušným mezinárodním rámcem, měly by společnosti začlenit náležitou péči do všech svých příslušných podnikových politik na všech úrovních spolupráci a zavést politiku náležité péče s krátkodobými, střednědobými a dlouhodobými opatřeními a cíli. Politika náležité péče by měla obsahovat popis přístupu společnosti k náležité péči, kodex chování definující pravidla, zásady a opatření, jež mají být ve vhodných případech uplatňovány v celé společnosti a v jejích dceřiných společnostech ve vztahu ke všem podnikovým činnostem; popis postupů a vhodných opatření zavedených za účelem provádění náležité péče v souladu s články 7 a 8 v hodnotovém řetězci, včetně příslušných opatření přijatých k začlenění náležité péče do vlastního obchodního modelu, zaměstnaneckých a nákupních postupů se subjekty, s nimiž má společnost obchodní vztah, a opatření přijatých k monitorování a ověřování činností v oblasti náležité péče, a adekvátní postupy, které zamezí přenášení nákladů na postup náležité péče na obchodní partnery ve slabším postavení. Kodex chování by se měl vztahovat na všechny příslušné podnikové funkce a operace, včetně rozhodnutí o postupu stanovování cen a rozhodování o nákupu, například v oblasti obchodování a zadávání veřejných zakázek. Společnosti by zároveň měly svou politiku náležité péče aktualizovat, kdykoli dojde k významným změnám.
Pozměňovací návrh 36
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 28 a (nový)
(28a)  Mateřské společnosti by měly mít možnost provádět činnosti, které mohou přispět k náležité péči jejich dceřiných podniků, pokud dceřiný podnik poskytuje mateřské společnosti veškeré relevantní a nezbytné informace a spolupracuje s ní, dodržuje zásady náležité péče své mateřské společnosti, mateřský podnik odpovídajícím způsobem upraví svou politiku náležité péče tak, aby zajistil, že povinnosti stanovené v čl. 5 odst. 1 jsou ve vztahu k dceřinému podniku splněny, dceřiný podnik začlení náležitou péči do všech svých politik a systémů řízení rizik v souladu s článkem 5, v případě potřeby dceřiný podnik nadále přijímá vhodná opatření v souladu s články 7 a 8 a nadále plní své povinnosti podle článků 8a, 8b a 8d, pokud mateřská společnost provádí konkrétní kroky jménem dceřiného podniku, mateřská společnost i dceřiná společnost o tom jasně a transparentně informují příslušné zúčastněné strany a veřejnost a dceřiný podnik začleňuje klima do svých politik a systémů řízení rizik v souladu s článkem 15. Aby bylo zajištěno, že dceřiné společnosti ponesou příslušnou odpovědnost, měla by odpovědnost stanovená v článku 22 této směrnice zůstat na úrovni subjektu, aniž jsou dotčeny právní předpisy členských států o společné a nerozdílné odpovědnosti.
Pozměňovací návrh 37
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 28 b (nový)
(28b)  V oblastech postižených konflikty a vysoce rizikových oblastech jsou společnosti vystaveny zvýšenému riziku, že se budou podílet na závažném porušování lidských práv. V těchto oblastech by proto společnosti měly vykonávat náležitou péči ve zvýšené míře a s ohledem na daný konflikt s cílem řešit tato zvýšená rizika a zajistit, aby neusnadňovaly, nefinancovaly, nezhoršovaly nebo jinak negativně neovlivňovaly konflikt ani nepřispívaly k porušování mezinárodního práva v oblasti lidských práv nebo mezinárodního humanitárního práva v oblastech postižených konfliktem nebo vysoce rizikových oblastech. Zvýšená náležitá péče zahrnuje doplnění standardní náležité péče o důkladnou analýzu konfliktů, která je založena na přiměřeném a citlivém zapojení zúčastněných stran a usiluje o pochopení základních příčin a spouštěních faktorů a porozumění stranám, které konflikt vedou, a dopadu obchodních činností společnosti na konflikt. V situacích ozbrojeného konfliktu nebo vojenské okupace by společnosti měly dodržovat povinnosti a standardy stanovené v normách mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního trestního práva. Společnosti by se měly řídit pokyny příslušných mezinárodních orgánů, včetně Mezinárodního výboru Červeného kříže a Rozvojového programu OSN.
Pozměňovací návrh 38
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 28 c (nový)
(28c)  Způsoby, jakými společnost nepříznivě působí, mohou být rozdílné. Společnost může nepříznivý dopad sama způsobit, pokud její činnost sama o sobě postačuje k tomu, aby vznikl nepříznivý dopad. Společnost však může k nepříznivému dopadu pouze přispívat, pokud její činnost má v kombinaci s činností dalších subjektů určitý dopad nebo způsobuje, že jiný subjekt má nepříznivý dopad, nebo k tomu napomáhají či podněcují. Musí se přitom jednat o podstatný příspěvek, což znamená, že k menším a zanedbatelným příspěvkům se nepřihlíží. Posuzování podstatné povahy příspěvku a toho, zda činnosti společnosti mohly způsobit, že jiný subjekt způsobil nepříznivý dopad, nebo k tomu napomáhat či podněcovat, může vyžadovat posouzení více faktorů. Lze vzít v úvahu několik faktorů, včetně toho, do jaké míry může společnost podněcovat nebo motivovat jiný subjekt k vytváření nepříznivému dopadu, tj. do jaké míry činnost zvýšila riziko vzniku dopadu, do jaké míry společnost mohla nebo měla vědět o nepříznivém dopadu nebo možném nepříznivém dopadu, tj. míra předvídatelnosti, a do jaké míry činnosti společnosti skutečně nepříznivý dopad zmírnily nebo snížily riziko, že k němu dojde. Pouhá existence obchodního vztahu nebo činností, které vytvářejí obecné podmínky, za nichž nohou nepříznivé dopady nastat, sama od sebe nepředstavuje vztah ve smyslu příspěvku. Činnost by měla podstatně zvýšit riziko nepříznivého dopadu. Společnost může být také přímo spojena s dopadem, pokud existuje vztah mezi nepříznivým dopadem a výrobky, službami nebo operacemi společnosti prostřednictvím jiného obchodního vztahu a pokud společnost tento dopad nezpůsobila ani k němu nepřispěla. Určujícím rysem přímého propojení není přímý obchodní vztah. Přímá vazba by rovněž neměla znamenat, že se odpovědnost přesouvá ze subjektu, který má nepříznivý dopad, na podnik, s nímž má vazbu.
Pozměňovací návrh 39
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 29
(29)  Aby společnosti splnily povinnosti náležité péče, musí přijmout vhodná opatření, pokud jde o identifikaci, prevenci a odstranění nepříznivých dopadů. „Vhodnými opatřeními“ se rozumí opatření, která mohou dosáhnout cílů náležité péče, jsou úměrná stupni závažnosti a pravděpodobnosti nepříznivého dopadu a daná společnost je schopna je přiměřeně schopna provést s přihlédnutím k okolnostem daného případu, včetně charakteristik daného hospodářského odvětví a konkrétního obchodního vztahu a vlivu dané společnosti na tento vztah, a k potřebě určit priority opatření. V této souvislosti by v souladu s mezinárodními rámci měl vliv společnosti na obchodní vztah zahrnovat na jedné straně její schopnost přesvědčit obchodního partnera, aby přijal opatření k odstranění nepříznivých dopadů nebo jejich předcházení (například prostřednictvím ověření vlastnictví nebo faktické kontroly, tržní síly, požadavků předběžného výběru, propojení obchodních pobídek s lidskými právy a environmentální výkonností), a na druhé straně míru vlivu nebo pákového efektu, které by společnost mohla přiměřeně uplatňovat, například prostřednictvím spolupráce s dotyčným obchodním partnerem nebo prostřednictvím spolupráce s jinou společností, která je přímým obchodním partnerem v obchodním vztahu souvisejícím s nepříznivým dopadem.
 (29)  Aby společnosti splnily povinnosti náležité péče, musí přijmout vhodná opatření, pokud jde o identifikaci, prevenci a odstranění nepříznivých dopadů, které způsobily nebo k nimž přispěly nebo k nimž mají přímý vztah. „Vhodnými opatřeními“ je třeba rozumět opatření, která mohou dosáhnout cílů náležité péče a účinně řešit nepříznivý dopad zjištěný podle článku 6, a to způsobem přiměřeným stupni závažnosti a pravděpodobnosti nepříznivého dopadu a velikosti, zdrojům a kapacitám společnosti, s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu, včetně povahy nepříznivého dopadu, vlastností hospodářského odvětví, povahy konkrétních činností společnosti, výrobků, služeb a konkrétního obchodního vztahu. Pro účely článků 7 a 8 by se v případech, kdy společnost způsobila nebo mohla způsobit dopad, měla vhodnými opatřeními rozumět opatření, jejichž cílem je dopadu zabránit nebo jej zmírnit a napravit škody jím způsobené. Pro účely článků 7 a 8 by v případech, kdy společnost přispěla nebo mohla přispět k dopadu, měla být vhodná opatření chápána jako opatření, jejichž cílem je zabránit tomuto příspěvku nebo jej zmírnit, a to s využitím nebo zvýšením vlivu společnosti na ostatní odpovědné strany s cílem zabránit dopadu nebo jej zmírnit a přispět k nápravě škod způsobených dopadem v rozsahu tohoto příspěvku. Pro účely článků 7 a 8 by v případech, kdy činnost, výrobky nebo služby společnosti jsou nebo mohou být přímo spojeny s dopadem prostřednictvím jejích vztahů s jinými subjekty, měla být vhodná opatření chápána jako opatření, jejichž cílem je využít nebo zvýšit vliv společnosti na odpovědné strany s cílem zabránit dopadu nebo jej zmírnit a zvážit využití jejího vlivu na odpovědné strany s cílem umožnit nápravu případných škod způsobených dopadem.
Pozměňovací návrh 40
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 30
(30)  V rámci povinností náležité péče stanovených touto směrnicí by společnost měla identifikovat skutečné nebo potenciální nepříznivé dopady na lidská práva a životní prostředí. Aby mohla být identifikace nepříznivých dopadů komplexní, měla by se zakládat na kvantitativních a kvalitativních informacích. Pokud jde například o nepříznivé dopady na životní prostředí, společnost by měla získat informace o výchozích podmínkách v rizikovějších lokalitách nebo zařízeních v hodnotových řetězcích. Identifikace nepříznivých dopadů by měla zahrnovat dynamické a pravidelné posuzování kontextu lidských práv a životního prostředí: před zahájením nové činnosti, uzavřením nového vztahu, před zásadními rozhodnutími nebo změnami provozu, v reakci na změny v provozním prostředí nebo v očekávání těchto změn a pravidelně, nejméně jednou za 12 měsíců, v průběhu celé doby trvání činnosti nebo vztahu. Regulované finanční podniky poskytující půjčky, úvěry nebo jiné finanční služby by měly identifikovat nepříznivé dopady pouze při uzavření smlouvy. Při určování nepříznivých dopadů by společnosti měly rovněž identifikovat a posoudit dopad obchodního modelu a strategií obchodního vztahu, včetně obchodních a cenových praktik a postupů při zadávání zakázek. Pokud společnost nemůže všem nepříznivým dopadům současně předejít, odstranit je nebo je minimalizovat, měla by být schopna určit prioritu svých činností za předpokladu, že přijme taková opatření, která má s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem přiměřeně k dispozici.
 (30)  V rámci povinností náležité péče stanovených touto směrnicí by společnost měla identifikovat a vyhodnocovat skutečné nebo potenciální nepříznivé dopady na lidská práva a životní prostředí. Aby identifikace a vyhodnocování nepříznivých dopadů mohly být úplné, měly by se zakládat na přiměřeném zapojení zúčastněných stran a na kvantitativních a kvalitativních informacích. Pokud jde například o nepříznivé dopady na životní prostředí, společnost by měla získat informace o výchozích podmínkách v rizikovějších lokalitách nebo zařízeních v hodnotových řetězcích. Identifikace a vyhodnocování nepříznivých dopadů by měly zahrnovat průběžné dynamické posuzování kontextu lidských práv a životního prostředí, mimo jiné před zahájením nové činnosti, uzavřením nového vztahu, před zásadními rozhodnutími nebo změnami provozu, v reakci na změny v provozním prostředí nebo v očekávání těchto změn. Regulované finanční podniky poskytující finanční služby by měly identifikovat nepříznivé dopady při uzavření smlouvy a před následnými finančními operacemi, a pokud obdrží oznámení o možných rizicích prostřednictvím postupů uvedených v článku 9, také v průběhu poskytování služby. Při určování a vyhodnocování nepříznivých dopadů by společnosti měly rovněž identifikovat a posuzovat dopad obchodního modelu a strategií obchodního vztahu, včetně obchodních a cenových praktik a postupů při zadávání zakázek.
Pozměňovací návrh 41
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 30 a (nový)
(30a)  Pokud společnost nemůže současně zabránit všem zjištěným a posouzeným nepříznivým dopadům, ukončit je nebo je zmírnit, mělo by jí být umožněno stanovit pořadí, v jakém bude přijímat vhodná opatření na základě závažnosti a pravděpodobnosti nepříznivého dopadu a s přihlédnutím k rizikovým faktorům, a to vypracováním, prováděním a pravidelným přezkumem strategie stanovování priorit. V souladu s příslušným mezinárodním rámcem by měla být závažnost nepříznivého dopadu posouzena na základě rozsahu, rozsahu a nenapravitelné povahy nepříznivého dopadu s přihlédnutím k jeho závažnosti, včetně počtu osob, které jsou nebo mohou být poškozeny, rozsahu, v jakém je nebo může být životní prostředí poškozeno nebo jinak ovlivněno, jeho nezvratnosti a omezení schopnosti vrátit postižené jednotlivce nebo životní prostředí do situace rovnocenné jejich situaci před dopadem. Jakmile jsou vyřešeny nejzávažnější a nejpravděpodobnější nepříznivé dopady, měla byt společnost řešit nepříznivé dopady s menší mírou závažnosti a pravděpodobnosti.
Pozměňovací návrh 42
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 30 b (nový)
(30b)  Společnosti by měly upřednostňovat dopady na základě jejich závažnosti a pravděpodobnosti. Míra pákového efektu, který má společnost na obchodní vztah, není pro její rozhodnutí o prioritách nebo postupy stanovení priorit relevantní. Míra pákového efektu však může ovlivnit opatření, která se společnost rozhodne přijmout s cílem účinně zmírnit dopady spojené s obchodními partnery nebo jim předcházet.
Pozměňovací návrh 43
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 31
(31)  Aby se předešlo nepřiměřené zátěži pro menší společnosti působící v odvětvích s velkým dopadem, na něž se vztahuje tato směrnice, měly by mít tyto společnosti povinnost identifikovat pouze ty skutečné nebo potenciální závažné nepříznivé dopady, které jsou pro příslušné odvětví relevantní.
 vypouští se
Pozměňovací návrh 44
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 32
(32)  V souladu s mezinárodními normami by prevence, zmírňování, odstranění i minimalizace nepříznivých dopadů měly zohledňovat zájmy těch, kterých se nepříznivé dopady dotýkají. Aby bylo možné trvale spolupracovat s obchodním partnerem v hodnotovém řetězci namísto rozvázání obchodních vztahů (ukončení spolupráce) a případného zhoršení nepříznivých dopadů, měla by tato směrnice zajistit, aby ukončení spolupráce bylo krajním opatřením v souladu s politikou Unie nulové tolerance k dětské práci. Ukončení obchodního vztahu, v němž byla zjištěna dětská práce, by mohlo dítě vystavit ještě závažnějším nepříznivým dopadům na lidská práva. To by proto mělo být zohledněno při rozhodování o přijetí vhodných opatření.
 (32)  V souladu s mezinárodními normami by prevence, zmírňování, odstranění i minimalizace nepříznivých dopadů měly zohledňovat zájmy těch, kterých se nepříznivé dopady dotýkají. Aby bylo možné trvale spolupracovat s obchodním partnerem v hodnotovém řetězci namísto rozvázání obchodních vztahů (ukončení spolupráce) a případného zhoršení nepříznivých dopadů, měla by tato směrnice zajistit, aby ukončení spolupráce bylo krajním opatřením, a to v souladu s politikou Unie nulové tolerance k dětské práci, Strategií Unie pro práva dítěte a cílem vyhlášeným Organizací spojených národů úplně odstranit dětskou práci na celém světě do roku 2025. Ukončení obchodního vztahu, v němž byla zjištěna dětská práce, by mohlo dítě vystavit ještě závažnějším nepříznivým dopadům na lidská práva. Stejně tak by závažnější dopady v oblasti lidských práv mohly pocítit i ženy pracující za nejistých pracovních podmínek, což by jen zvýšilo jejich zranitelnost. To by proto mělo být zohledněno při rozhodování o přijetí vhodných opatření a mělo by se zabránit ukončení spolupráce, pokud by dopad ukončení spolupráce byl větší než nepříznivý dopad, kterému se společnost snaží zabránit nebo jej zmírnit. V situacích státem uložené nucené práce, kdy nepříznivý dopad organizují politické orgány, není nerušené ukončení spolupráce s postiženými osobami ani zmírnění dopadů možné. Tato směrnice by měla zajistit, aby společnosti v případě, že se jedná o státem uloženou nucenou práci, ukončily obchodní vztah. Odpovědné ukončení spolupráce by mělo rovněž zohlednit možné nepříznivé dopady na ty, kteří jsou závislí na výrobku nebo jsou postiženi narušením dodavatelských řetězců.
Pozměňovací návrh 45
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 34
(34)  Za účelem splnění povinnosti prevence a zmírňování dopadů podle této směrnice by společnosti měly být povinny přijmout v relevantních případech následující opatření. Je-li to vzhledem ke složitosti preventivních opatření nezbytné, měly by společnosti vypracovat a provádět plán preventivních opatření. Společnosti by měly usilovat o získání smluvních záruk od přímého partnera, s nímž mají zavedený obchodní vztah, že zajistí dodržování kodexu chování nebo plánu preventivních opatření, a to i tím, že si od svých partnerů vyžádají odpovídající smluvní záruky v rozsahu, v jakém jsou činnosti těchto partnerů součástí hodnotového řetězce společností. Smluvní záruky by měla doplňovat vhodná opatření k ověření jejich dodržování. Aby byla zajištěna komplexní prevence skutečných a potenciálních nepříznivých dopadů, měly by společnosti rovněž provádět investice, jejichž cílem je předcházet nepříznivým dopadům, poskytovat cílenou a přiměřenou podporu malým a středním podnikům, s nimiž mají zavedený obchodní vztah, jako je financování – například prostřednictvím přímého financování, nízkoúročených půjček, záruk nepřerušení dodávek a pomoci při zajišťování financování s cílem podpořit provádění kodexu chování nebo plánu preventivních opatření – anebo poskytovat technickou pomoc, například formou odborné přípravy a modernizace systémů řízení, a spolupracovat s jinými společnostmi.
 (34)  Za účelem splnění povinnosti prevence a zmírňování dopadů podle této směrnice by společnosti měly být povinny přijmout v relevantních případech vhodná opatření. Je-li to vzhledem ke složitosti preventivních opatření nezbytné, měly by společnosti vypracovat a provádět plán preventivních opatření. Společnosti by rovněž měly zvážit možnost, že s obchodním partnerem, s nímž mají přímý obchodní vztah, uzavřou smluvní ustanovení, v nichž se tento obchodní partner zaváže, že bude dodržovat kodex chování a v případě potřeby plán preventivních opatření. Partneři, s nimiž má společnost obchodní vztahy, mohou být požádáni, aby si od svých partnerů vyžádali odpovídající smluvní ustanovení v rozsahu, v jakém jsou činnosti těchto partnerů součástí hodnotového řetězce společností.
Pozměňovací návrh 46
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 34 a (nový)
(34a)  Smluvní ustanovení by neměla vést k přenosu odpovědnosti za provádění náležité péče v souladu s touto směrnicí ani by neměla zakládat odpovědnost, pokud náležitá péče není uplatněna. Smluvní ustanovení by dále měla být podle daných okolností férová, přiměřená a nediskriminační a měla by odrážet společnou odpovědnost stran za provádění náležité péče v rámci probíhající spolupráce. Společnosti posoudí, zda lze důvodně očekávat, že jejich obchodní partner bude tato ustanovení dodržovat. Často dochází k tomu, že kupující jednostranně uloží dodavateli smluvní podmínky, jejichž porušení může vést k jednostranným krokům kupujícího, jako je ukončení smlouvy nebo odstoupení od smlouvy. Taková jednostranná opatření nejsou v rámci náležité péče vhodná a pravděpodobně by sama o sobě vedla k nepříznivým dopadům. V případech, kdy porušení těchto smluvních ustanovení vede k možnému nepříznivému dopadu, by společnost měla nejprve přijmout vhodná opatření k prevenci těchto dopadů nebo k jejich odpovídajícímu zmírnění, místo aby zvažovala ukončení nebo pozastavení smlouvy v souladu s platnými právními předpisy. Aby byla zajištěna komplexní prevence skutečných a potenciálních nepříznivých dopadů, měly by společnosti rovněž provádět investice, jejichž cílem je předcházet nepříznivým dopadům, poskytovat cílenou a přiměřenou finanční a administrativní podporu malým a středním podnikům, s nimiž mají obchodní vztah, jako je financování – například prostřednictvím přímého financování, nízkoúročených půjček, záruk nepřerušení dodávek a pomoci při zajišťování financování s cílem podpořit provádění kodexu chování nebo plánu preventivních opatření – anebo poskytovat technickou pomoc, například formou odborné přípravy a modernizace systémů řízení, a spolupracovat s jinými společnostmi.
Pozměňovací návrh 47
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 35
(35)  Aby byla zohledněna celá škála možností společnosti v případech, kdy nebylo možné potenciální dopady řešit pomocí popsaných preventivních nebo minimalizačních opatření, měla by tato směrnice rovněž odkazovat na možnost společnosti usilovat o uzavření smlouvy s nepřímým obchodním partnerem s cílem dosáhnout souladu s kodexem chování společnosti nebo plánem preventivních opatření a přijmout vhodná opatření k ověření souladu nepřímého obchodního vztahu se smlouvou.
 vypouští se
Pozměňovací návrh 48
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 36
(36)  Aby bylo zajištěno, že prevence a zmírňování potenciálních nepříznivých dopadů jsou účinné, měly by společnosti upřednostňovat zapojení v rámci obchodních vztahů v hodnotovém řetězci namísto ukončení obchodního vztahu, které by mělo být až poslední možností po neúspěšném pokusu o prevenci a zmírnění potenciálních nepříznivých dopadů. Směrnice by však měla rovněž v případech, kdy by nebylo možné řešit možné nepříznivé dopady prostřednictvím popsaných preventivních nebo zmírňujících opatření, odkazovat na povinnost společností zdržet se navázání nových nebo rozšiřování stávajících vztahů s dotyčným partnerem a v případech, kdy k tomu právo, jimiž se řídí jejich vztahy, je opravňovat, buď dočasně pozastavit obchodní vztahy s dotyčným partnerem a zároveň usilovat o prevenci a minimalizaci, pokud lze důvodně očekávat, že toto úsilí bude v krátkodobém horizontu úspěšné; nebo s ohledem na dotčené činnosti obchodní vztah ukončit, pokud je potenciální nepříznivý dopad závažný. Aby společnosti mohly tuto povinnost splnit, měly by členské státy umožnit, aby smlouvy, které se řídí jejich právem, mohly stanovit možnost ukončení obchodního vztahu. Předcházení nepříznivým dopadům na úrovni nepřímých obchodních vztahů může vyžadovat spolupráci s jinou společností, například se společností, která má přímý smluvní vztah s dodavatelem. V některých případech by taková spolupráce mohla být jediným realistickým způsobem, jak předcházet nepříznivým dopadům, zejména pokud partner v rámci nepřímého obchodního vztahu není připraven uzavřít se společností smlouvu. V těchto případech by společnost měla spolupracovat se subjektem, který může nejúčinněji předcházet nepříznivým dopadům na úrovni nepřímého obchodního vztahu nebo je zmírnit, při dodržení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže.
 (36)  Aby bylo zajištěno, že prevence a zmírňování potenciálních nepříznivých dopadů jsou účinné, měly by společnosti upřednostňovat zapojení v rámci obchodních vztahů v hodnotovém řetězci namísto ukončení obchodního vztahu, které by mělo být až poslední možností po neúspěšném pokusu o prevenci a zmírnění potenciálních nepříznivých dopadů. V případech, kdy by potenciální nepříznivé dopady, které společnost způsobila nebo k nimž přispěla, nebylo možné řešit pomocí popsaných preventivních nebo zmírňujících opatření a neexistuje žádná reálná vyhlídka na změnu, měla by směrnice rovněž odkazovat na povinnost společností zdržet se navazování nových nebo rozšiřování stávajících vztahů s dotyčným partnerem, a pokud je k tomu právo, kterým se řídí jejich vztahy, opravňuje, postupem odpovědného ukončení spolupráce a pouze v krajním případě dočasně pozastavit obchodní vztahy s dotyčným partnerem a současně usilovat o prevenci a zmírnění dopadů, nebo ukončit obchodní vztah s ohledem na dotčené činnosti z důvodu závažnosti potenciálního nepříznivého dopadu, nebo pokud podmínky dočasného pozastavení nejsou splněny. Aby společnosti mohly tuto povinnost splnit, měly by členské státy umožnit, aby smlouvy, které se řídí jejich právem, mohly stanovit možnost ukončení nebo pozastavení obchodního vztahu. Při rozhodování o ukončení nebo pozastavení obchodního vztahu by společnost měla posoudit, zda by nepříznivé dopady tohoto rozhodnutí byly závažnější než nepříznivý dopad, kterému má být zabráněno nebo který má být zmírněn. Pokud společnosti obchodní vztahy dočasně pozastaví nebo ukončí, měly by přijmout opatření k prevenci, zmírnění nebo ukončení dopadů pozastavení nebo ukončení obchodního vztahu, poskytnout obchodnímu partnerovi přiměřené oznámení a toto rozhodnutí průběžně přezkoumávat. Předcházení nepříznivým dopadům na úrovni nepřímých obchodních vztahů může vyžadovat spolupráci s jinou společností, například se společností, která má přímý smluvní vztah s dodavatelem. V některých případech by taková spolupráce mohla být jediným realistickým způsobem, jak předcházet nepříznivým dopadům, zejména pokud partner v rámci nepřímého obchodního vztahu není připraven uzavřít se společností smlouvu. V těchto případech by společnost měla spolupracovat se subjektem, který může nejúčinněji předcházet nepříznivým dopadům na úrovni nepřímého obchodního vztahu nebo je zmírnit, při dodržení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže.
Pozměňovací návrh 49
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 37
(37)  Pokud jde o přímé a nepřímé obchodní vztahy, spolupráce a programy v rámci daného odvětví a vícestranné iniciativy mohou pomoci vytvořit další pákový efekt pro identifikaci, zmírňování a prevenci nepříznivých dopadů. Společnosti by proto měly mít možnost se na tyto iniciativy spoléhat a podpořit tak plnění svých povinností náležité péče stanovených v této směrnici v rozsahu, v jakém jsou tyto programy a iniciativy na podporu plnění těchto povinností vhodné. Společnosti by mohly z vlastního podnětu posoudit soulad těchto programů a iniciativ s povinnostmi vyplývajícími z této směrnice. S cílem zajistit dostupnost úplných informací o těchto iniciativách by směrnice měla rovněž odkazovat na možnosti Komise a členských států usnadnit šíření informací o těchto programech nebo iniciativách a jejich výsledcích. Komise může ve spolupráci s členskými státy vydat pokyny pro posuzování vhodnosti programů v daném odvětví a vícestranných iniciativ.
 (37)  Programy v rámci daného odvětví a vícestranné iniciativy mohou pomoci vytvořit další pákový efekt pro identifikaci, zmírňování a prevenci nepříznivých dopadů. Společnosti by proto měly mít možnost účastnit se těchto iniciativ na podporu aspektů své náležité péče, včetně koordinace společného pákového efektu, dosažení účinnosti, rozšíření osvědčených postupů a získávání odborných znalostí relevantních pro konkrétní odvětví, zeměpisné oblasti, komodity nebo rizika. Význam iniciativ je široký a zahrnuje iniciativy, které podporují, monitorují, hodnotí, certifikují nebo ověřují aspekty náležité péče společnosti nebo náležité péče prováděné jejími dceřinými společnostmi nebo obchodními vztahy. Tyto iniciativy mohou být rozvíjeny vládami, průmyslovými sdruženími, seskupeními zainteresovaných organizací, sociálními partnery nebo organizacemi občanské společnosti a zahrnují monitorovací organizace, globální rámcové dohody, odvětvové dialogy a iniciativy, které certifikují některé aspekty náležité péče. S cílem zajistit dostupnost úplných informací o těchto iniciativách by směrnice měla rovněž odkazovat na možnosti Komise a členských států usnadnit šíření informací o těchto programech nebo iniciativách a jejich výsledcích. Komise by ve spolupráci s členskými státy, OECD a příslušnými zúčastněnými stranami měla vydat pokyny pro posuzování přesného rozsahu, souladu s touto směrnicí a věrohodnosti programů v daném odvětví a vícestranných iniciativ. Společnosti, které se účastní odvětvových nebo vícestranných iniciativ nebo využívají pro aspekty své náležité péče ověřování třetí stranou, by měly nadále podléhat sankcím a nést odpovědnost za porušení této směrnice a za způsobenou újmu. Pokud mají být minimální normy pro externí ověřovatele přijaty prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle této směrnice, měly by být vypracovány v úzké konzultaci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami a přezkoumávány s ohledem na jejich vhodnost v souladu s cíli této směrnice. Externí ověřovatelé by měli podléhat dohledu příslušných orgánů a v případě potřeby podléhat sankcím v souladu s vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy EU.
Pozměňovací návrh 50
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 38
(38)  Pokud společnost zjistí skutečné nepříznivé dopady na lidská práva nebo na životní prostředí, měla by v rámci povinností náležité péče podle této směrnice přijmout vhodná opatření k jejich odstranění. Lze očekávat, že společnost je schopna odstranit skutečné nepříznivé dopady ve svých vlastních činnostech a v dceřiných společnostech. Je však třeba vyjasnit, že pokud jde o zavedené obchodní vztahy, v nichž nelze nepříznivé dopady odstranit, měly by společnosti rozsah těchto dopadů minimalizovat. Minimalizace rozsahu nepříznivých dopadů by měla vyžadovat výsledky, které se co nejvíce blíží odstranění nepříznivého dopadu. S cílem zajistit společnostem právní jasnost a jistotu by tato směrnice měla definovat, jaká opatření by společnosti měly být povinny přijmout k odstranění skutečných nepříznivých dopadů na lidská práva a životní prostředí a minimalizaci jejich rozsahu, je-li to v závislosti na okolnostech relevantní.
 (38)  Pokud společnost zjistí skutečné nepříznivé dopady na lidská práva a na životní prostředí, měla by v rámci povinností náležité péče podle této směrnice přijmout vhodná opatření k jejich odstranění. Lze očekávat, že společnost je schopna odstranit skutečné nepříznivé dopady ve svých vlastních činnostech a v dceřiných společnostech. Je však třeba vyjasnit, že pokud nelze nepříznivé dopady odstranit, měly by společnosti rozsah těchto dopadů zmírnit a zároveň usilovat o ukončení nepříznivých dopadů a provádět plán nápravných opatření vypracovaný po konzultaci s dotčenými zúčastněnými stranami. Minimalizace rozsahu nepříznivých dopadů by měla vyžadovat výsledky, které se co nejvíce blíží odstranění nepříznivého dopadu. S cílem zajistit společnostem právní jasnost a jistotu by tato směrnice měla definovat, jaká opatření by společnosti měly být povinny přijmout k odstranění skutečných nepříznivých dopadů na lidská práva a životní prostředí a minimalizaci jejich rozsahu, je-li to v závislosti na okolnostech relevantní.
Pozměňovací návrh 51
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 39
(39)  Za účelem splnění povinnosti odstranit skutečné nepříznivé dopady a minimalizovat jejich rozsah podle této směrnice by se od společností mělo vyžadovat, aby v relevantních případech přijaly následující opatření. Měly by nepříznivý dopad neutralizovat nebo minimalizovat jeho rozsah přijetím opatření, které je přiměřené významu a rozsahu nepříznivého dopadu a tomu, do jaké míry se na nepříznivém dopadu podílí činnost společnosti. Je-li to nezbytné vzhledem k tomu, že nepříznivý dopad nelze okamžitě odstranit, měly by společnosti vypracovat a provést plán nápravných opatření s přiměřenými a jasně vymezenými lhůtami pro opatření a kvalitativními a kvantitativními ukazateli pro měření zlepšení. Společnosti by rovněž měly usilovat o získání smluvních záruk od přímého obchodního partnera, s nímž mají zavedený obchodní vztah, že zajistí dodržování kodexu chování společnosti a případně plánu preventivních opatření, a to i tím, že si od svých partnerů vyžádají odpovídající smluvní záruky, pokud jsou jejich činnosti součástí hodnotového řetězce společnosti. Smluvní záruky by měla doplňovat vhodná opatření k ověření jejich dodržování. V neposlední řadě by společnosti měly rovněž provádět investice, jejichž cílem je odstranit nepříznivý dopad nebo minimalizovat jeho rozsah, poskytovat cílenou a přiměřenou podporu malým a středním podnikům, s nimiž mají zavedený obchodní vztah, spolupracovat s jinými subjekty, případně i s cílem zvýšit schopnost společnosti nepříznivý dopad odstranit.
 (39)  Za účelem splnění povinnosti odstranit skutečné nepříznivé dopady a zmírňovat jejich rozsah podle této směrnice by se od společností mělo vyžadovat, aby v relevantních případech přijaly následující opatření. Měly by nepříznivý dopad neutralizovat nebo vhodným způsobem zmírňovat tím, že postižené osoby, skupiny a komunity nebo prostředí uvedou zpět do stavu, který co nejvíce odpovídá jejich stavu před nepříznivým dopadem. Je-li to nezbytné vzhledem k tomu, že nepříznivý dopad nelze okamžitě odstranit, měly by společnosti vypracovat a provést plán nápravných opatření s přiměřenými a jasně vymezenými lhůtami pro provedení vhodných opatření a s kvalitativními a kvantitativními ukazateli pro měření zlepšení. Společnosti by mohly rovněž prostřednictvím smluvních ustanovení s partnerem, se kterým mají obchodní vztah, stanovit, že partner je povinen zajistit dodržování kodexu chování a případně provede plán nápravných opatření. Partnery, s nimiž má společnost obchodní vztah, lze požádat, aby se svými partnery uzavřeli odpovídající přiměřená, nediskriminační a spravedlivá smluvní ustanovení v rozsahu, v jakém jsou činnosti těchto partnerů součástí hodnotového řetězce společnosti. Smluvní ustanovení by měla být doplněna vhodnými opatřeními na podporu provádění náležité péče, jak je uvedeno v této směrnici. Smluvní ustanovení by dále měla být spravedlivá, přiměřená a nediskriminační a měla by odrážet společné úkoly stran při provádění náležité péče v rámci probíhající spolupráce s důrazem na přijetí vhodných opatření k ukončení nepříznivých dopadů. Společnosti posoudí, zda lze důvodně očekávat, že jejich obchodní partner bude tato ustanovení dodržovat. Často dochází k tomu, že kupující jednostranně uloží dodavateli smluvní podmínky, jejichž porušení může vést k jednostranným krokům kupujícího, jako je ukončení smlouvy nebo odstoupení od smlouvy. Taková jednostranná opatření nejsou v rámci náležité péče vhodná a pravděpodobně by sama o sobě vedla k nepříznivým dopadům. V případech, kdy porušení těchto smluvních ustanovení vede k možnému nepříznivému dopadu, by společnost měla nejprve přijmout vhodná opatření k prevenci těchto dopadů nebo k jejich odpovídajícímu zmírnění, místo aby zvažovala ukončení nebo pozastavení smlouvy v souladu s platnými právními předpisy. V neposlední řadě by společnosti měly rovněž provádět investice, jejichž cílem je odstranit nepříznivý dopad nebo omezovat jeho rozsah, poskytovat cílenou a přiměřenou podporu malým a středním podnikům, s nimiž mají obchodní vztah, spolupracovat s jinými subjekty, případně i s cílem zvýšit schopnost společnosti nepříznivý dopad odstranit.
Pozměňovací návrh 52
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 40
(40)  Aby byla zohledněna celá škála možností společnosti v případech, kdy nebylo možné skutečné dopady řešit pomocí popsaných opatření, měla by tato směrnice rovněž odkazovat na možnost společnosti usilovat o uzavření smlouvy s nepřímým obchodním partnerem s cílem dosáhnout souladu s kodexem chování společnosti nebo plánem nápravných opatření a přijmout vhodná opatření k ověření souladu nepřímého obchodního vztahu se smlouvou.
 vypouští se
Pozměňovací návrh 53
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 41
(41)  Aby bylo zajištěno, že odstranění nebo minimalizace skutečných nepříznivých dopadů jsou účinné, měly by společnosti upřednostňovat zapojení v rámci obchodních vztahů v hodnotovém řetězci namísto ukončení obchodního vztahu, které by mělo být až poslední možností po neúspěšném pokusu o odstranění nebo minimalizaci skutečných nepříznivých dopadů. Tato směrnice by však rovněž v případech, kdy by pomocí popsaných opatření nebylo možné skutečné nepříznivé dopady odstranit nebo odpovídajícím způsobem zmírnit, měla odkazovat na povinnost společností zdržet se navazování nových nebo rozšiřování stávajících vztahů s dotyčným partnerem, a pokud jsou k tomu oprávněny právem, kterým se řídí jejich vztahy, buď dočasně pozastavit obchodní vztahy s dotyčným partnerem a současně usilovat o odstranění nepříznivého dopadu nebo minimalizaci jeho rozsahu, nebo je-li potenciální nepříznivý dopad považován za závažný, obchodní vztah v souvislosti s dotčenými činnostmi ukončit. Aby společnosti mohly tuto povinnost splnit, měly by členské státy umožnit, aby smlouvy, které se řídí jejich právem, mohly stanovit možnost ukončení obchodního vztahu.
 (41)  Aby bylo zajištěno, že odstranění nebo minimalizace skutečných nepříznivých dopadů jsou účinné, měly by společnosti upřednostňovat zapojení v rámci obchodních vztahů v hodnotovém řetězci namísto ukončení obchodního vztahu, které by mělo být až poslední možností po neúspěšném pokusu o odstranění nebo minimalizaci skutečných nepříznivých dopadů. V případech, kdy by skutečné nepříznivé dopady, které společnost způsobila nebo k nimž přispěla, nebylo možné ukončit nebo adekvátně zmírnit pomocí popsaných opatření a neexistuje žádná reálná vyhlídka na změnu, měla by směrnice rovněž odkazovat na povinnost společností zdržet se navazování nových nebo rozšiřování stávajících vztahů s dotyčným partnerem, a pokud je k tomu právo, kterým se řídí jejich vztahy, opravňuje, postupem odpovědného ukončení spolupráce a pouze v krajním případě dočasně pozastavit obchodní vztahy s dotyčným partnerem a současně usilovat o ukončení a zmírnění nepříznivého dopadu, nebo ukončit obchodní vztah s ohledem na dotčené činnosti z důvodu závažnosti skutečného nepříznivého dopadu, nebo pokud podmínky dočasného pozastavení nejsou splněny. Aby společnosti mohly tuto povinnost splnit, měly by členské státy umožnit, aby smlouvy, které se řídí jejich právem, mohly stanovit možnost ukončení nebo pozastavení obchodního vztahu. Při rozhodování o ukončení nebo pozastavení obchodního vztahu by společnost měla posoudit, zda by nepříznivé dopady tohoto rozhodnutí byly závažnější než nepříznivý dopad, který má být ukončen nebo zmírněn. Pokud společnosti obchodní vztahy dočasně pozastaví nebo ukončí, měly by přijmout opatření k prevenci, zmírnění nebo ukončení dopadů pozastavení nebo ukončení obchodního vztahu, poskytnout obchodnímu partnerovi přiměřené oznámení a toto rozhodnutí průběžně přezkoumávat.
Pozměňovací návrh 54
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 41 a (nový)
(41a)  Pokud společnost způsobila skutečný nepříznivý dopad nebo k němu přispěla, měla by přijmout vhodná opatření k jeho nápravě. Cílem nápravných opatření je navrátit postižené osoby a skupiny či komunity nebo životní prostředí do situace, která je rovnocenná nebo co nejbližší jejich situaci před dopadem, a tato opatření by měla být vyvíjena s ohledem na potřeby a názory dotčených zúčastněných stran. Mohou zahrnovat kompenzace, restituce, rehabilitaci, veřejnou omluvu, obnovení pracovního poměru nebo spolupráci s vyšetřovacím orgánem v dobré víře. V určitých situacích může být nezbytným způsobem, jak tuto obnovu zajistit, finanční náhrada. Je-li společnost přímo spojena s nepříznivým dopadem, mělo by jí být umožněno dobrovolně se účastnit nápravných opatření, je-li to vhodné, a zvážit využití svého vlivu na odpovědné strany, aby bylo možné napravit škodu způsobenou dopadem. Členské státy by měly zajistit, aby zúčastněné strany postižené nepříznivým dopadem neměly povinnost usilovat o nápravu před podáním žaloby k soudu.
Pozměňovací návrh 55
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 42
(42)  Společnosti by měly osobám a organizacím poskytnout možnost podávat stížnosti přímo jim v případě oprávněných obav týkajících se skutečných nebo potenciálních nepříznivých dopadů na lidská práva a životní prostředí. Organizace, které by mohly takové stížnosti podávat, by měly zahrnovat odborové svazy a další zástupce pracovníků v daném hodnotovém řetězci a organizace občanské společnosti působící v oblastech souvisejících s daným hodnotovým řetězcem, pokud mají informace o potenciálním nebo skutečném nepříznivém dopadu. Společnosti by měly zavést postup pro vyřizování těchto stížností a informovat pracovníky, odborové svazy a v případě potřeby další zástupce pracovníků o těchto postupech. Využití mechanismu pro stížnosti a nápravu by nemělo stěžovateli bránit v tom, aby využil soudní ochrany. V souladu s mezinárodními normami by stěžovatelé měli být oprávněni požadovat od společnosti přijetí vhodných následných opatření v návaznosti na stížnost a možnost setkat se se zástupci společnosti na vhodné úrovni, aby projednali potenciální nebo skutečné závažné nepříznivé dopady, které jsou předmětem stížnosti. Tento přístup by neměl vést k nepřiměřenému množství kontaktování společností.
 (42)  Společnosti by měly zajistit veřejně dostupné účinné mechanismy pro oznamování a mimosoudní stížnosti na operační úrovni, které osoby a organizacemi mohou využívat k oznamování a podávání stížností a požadování nápravy v případě oprávněných obav týkajících se skutečných nebo potenciálních nepříznivých dopadů na lidská práva a životní prostředí v hodnotovém řetězci. Mezi osoby a organizace, které by mohly takové stížnosti podat, by měly patřit osoby, které jsou dotčeny nebo mají oprávněné důvody se domnívat, že by mohly být dotčeny, a jejich legitimní zástupci, odbory a další zástupci zaměstnanců zastupující osoby pracující v daném hodnotovém řetězci a důvěryhodné a zkušené organizace, jejichž účel zahrnuje ochranu životního prostředí. Organizace, které by mohly takové stížnosti podávat, by měly zahrnovat odborové svazy a další zástupce pracovníků v daném hodnotovém řetězci a organizace občanské společnosti působící v oblastech souvisejících s daným hodnotovým řetězcem, pokud mají informace o potenciálním nebo skutečném nepříznivém dopadu, a právnické a fyzické osoby hájící lidská práva a životní prostředí. Společnosti by měly zavést postup pro vyřizování těchto oznámení a stížností a informovat pracovníky, odborové svazy a v případě potřeby další zástupce pracovníků o těchto postupech. Společnosti by měly poskytnout možnost podávat oznámení a stížnosti prostřednictvím dohod o spolupráci včetně odvětvových iniciativ s jinými společnostmi nebo organizacemi, účastí v mechanismech pro podávání stížností více zúčastněných stran nebo připojením se ke globální rámcové dohodě. Předložení oznámení nebo stížnosti by nemělo být podmínkou ani překážkou toho, aby osoba, která je předkládá, měla přístup k řízení o odůvodněných obavách nebo k soudním či jiným mimosoudním mechanismům, jako jsou vnitrostátní kontaktní místa OECD, pokud existují. V souladu s mezinárodními standardy by osoby podávající stížnosti nebo oznámení, pokud je nepředloží anonymně, měly mít právo včas obdržet od společnosti vhodná následná opatření a osoby podávající stížnosti by měly být oprávněny spolupracovat se zástupci společnosti na vhodné úrovni s cílem projednat potenciální nebo skutečné nepříznivé dopady, které jsou předmětem stížnosti, poskytnout jim odůvodnění, zda byla stížnost považována za opodstatněnou nebo neopodstatněnou, a poskytnout informace o přijatých krocích a opatřeních a požádat o nápravu nebo o příspěvek k nápravě. Tento přístup by neměl vést k nepřiměřenému množství kontaktování společností. Společnosti by rovněž měly být odpovědné za to, aby všechny osoby podávající stížnosti nebo oznámení byly chráněny před možnými odvetnými opatřeními, mimo jiné zajištěním anonymity nebo důvěrnosti v rámci postupu oznamování a stížností v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Postup pro oznamování a mimosoudní stížnosti by měl být legitimní, přístupný, předvídatelný, spravedlivý, transparentní, slučitelný s právy, genderově a kulturně citlivý, založený na angažovanosti a dialogu a přizpůsobitelný, jak je stanoveno v kritériích účinnosti pro mimosoudní mechanismy pro stížnosti v zásadě 31 obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a ve všeobecném komentáři Výboru OSN pro práva dítěte č. 16. Společnosti by měly zvyšovat povědomí dotčených zúčastněných stran o existenci, cílech a postupech oznamování a mechanismů pro stížnosti v úředním jazyce nebo jazycích státu, v němž působí, včetně způsobu přístupu k nim, rozhodnutí a opravných prostředků týkajících se společnosti a způsobu, jakým je společnost provádí. Pracovníci a jejich zástupci by rovněž měli být náležitě chráněni, přičemž mimosoudním nápravným opatřením by neměla být dotčena podpora kolektivního vyjednávání a uznávání odborů a v žádném případě by neměla být oslabena úloha legitimních odborů nebo zástupců zaměstnanců při řešení pracovněprávních sporů.
Pozměňovací návrh 56
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 43
(43)  Společnosti by měly sledovat provádění a účinnost svých opatření náležité péče. Měly by provádět pravidelné posouzení svých vlastních činností, činností svých dceřiných společností, a jsou-li spojeny s hodnotovými řetězci společnosti, také činností v rámci svých zavedených obchodních vztahů za účelem monitorování účinnosti identifikace, prevence, zmírňování, odstranění a minimalizace rozsahu nepříznivých dopadů na lidská práva a nepříznivých dopadů na životní prostředí. Takovým posouzením by se mělo ověřit, zda jsou nepříznivé dopady řádně identifikovány, zda jsou prováděna opatření náležité péče a zda bylo nepříznivým dopadům skutečně zabráněno nebo byly odstraněny. Aby se zajistilo, že tato posouzení budou aktuální, měla by být prováděna alespoň jednou za 12 měsíců a měla by být průběžně revidována, existují-li oprávněné důvody se domnívat, že by mohla vzniknout nová významná rizika nepříznivého dopadu.
 (43)  Společnosti by měly soustavně ověřovat provádění a účinnost opatření přijatých v souladu s touto směrnicí a monitorovat jejich přiměřenost. Měly by provádět pravidelné posouzení svých vlastních činností, produktů a služeb, jakož i činností, produktů a služeb svých dceřiných společností, a jsou-li spojeny s hodnotovými řetězci společnosti, také činností v rámci svých zavedených obchodních vztahů za účelem monitorování účinnosti identifikace, prevence, zmírňování, odstranění, minimalizace rozsahu a nápravy nepříznivých dopadů na lidská práva a nepříznivých dopadů na životní prostředí. Takovým posouzením by se mělo ověřit, zda jsou nepříznivé dopady řádně identifikovány, zda jsou prováděna opatření náležité péče a zda bylo nepříznivým dopadům skutečně zabráněno nebo byly odstraněny. Aby se zajistilo, že tato posouzení budou aktuální, měla by být prováděna průběžně a vždy, kdy dojde k významné změně, a měly být průběžně revidována, existují-li oprávněné důvody se domnívat, že by mohla vzniknout nová významná rizika nepříznivého dopadu. Společnosti by měly uchovávat dokumentaci prokazující splnění tohoto požadavku po dobu 10 let.
Pozměňovací návrh 57
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 44
(44)  Stejně jako v případě stávajících mezinárodních norem stanovených obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv a rámce OECD je součástí náležité péče požadavek externě sdělovat relevantní informace o politikách, postupech a činnostech v oblasti náležité péče prováděných za účelem identifikace a řešení skutečných nebo potenciálních nepříznivých dopadů, včetně zjištění a výsledků těchto činností. Návrh na změnu směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, stanoví pro společnosti, na něž se vztahuje tato směrnice, příslušné povinnosti týkající se podávání zpráv. Aby se zabránilo zdvojení povinností týkajících se podávání zpráv, neměla by tato směrnice zavádět žádné nové povinnosti podávat zprávy nad rámec povinností podle směrnice 2013/34/EU pro společnosti, na něž se uvedená směrnice vztahuje, ani standardy pro podávání zpráv, které by podle ní měly být vypracovány. Pokud jde o společnosti, které spadají do oblasti působnosti této směrnice, ale nespadají do oblasti působnosti směrnice 2013/34/EU, měly by za účelem splnění své oznamovací povinnosti v rámci náležité péče podle této směrnice na svých internetových stránkách každoročně zveřejňovat výkaz v jazyce obvyklém v dané oblasti mezinárodního obchodu.
 (44)  Stejně jako v případě stávajících mezinárodních norem stanovených obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv a rámce OECD je součástí náležité péče požadavek externě sdělovat relevantní informace o politikách, postupech a činnostech v oblasti náležité péče prováděných za účelem identifikace a řešení skutečných nebo potenciálních nepříznivých dopadů, včetně zjištění a výsledků těchto činností. Návrh na změnu směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, stanoví pro společnosti, na něž se vztahuje tato směrnice a nařízení (EU) 2019/2088 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, příslušné povinnosti týkající se podávání zpráv. Aby se zabránilo zdvojení povinností týkajících se podávání zpráv, neměla by tato směrnice zavádět žádné nové povinnosti podávat zprávy nad rámec povinností podle směrnice 2013/34/EU pro společnosti, na něž se uvedená směrnice vztahuje, ani standardy pro podávání zpráv, které by podle ní měly být vypracovány, ani by neměla tato směrnice zavádět žádné nové povinnosti v oblasti podávání zpráv nad rámec povinnost stanovených nařízením (EU) 2019/2088. Pokud jde o společnosti, které spadají do oblasti působnosti této směrnice, ale nespadají do oblasti působnosti směrnice 2013/34/EU, měly by za účelem splnění své oznamovací povinnosti v rámci náležité péče podle této směrnice na svých internetových stránkách každoročně zveřejňovat výkaz odpovídající těmto požadavkům v jednom z úředních jazyků Unie.
Pozměňovací návrh 58
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 44 a (nový)
(44a)  Požadavky na společnosti, které spadají do oblasti působnosti této směrnice a zároveň podléhají požadavkům na podávání zpráv podle článků 19a, 29a a 40a směrnice 2013/34/EU, a měly by proto podávat zprávy o svých postupech náležité péče, jak je stanoveno v článcích 19a, 29a a 40a směrnice 2013/34/EU, by měly být chápány jako požadavek, aby společnosti popsaly, jak uplatňují náležitou péči, jak je stanoveno v této směrnici. Při plnění požadavků směrnice 2013/34/EU na podávání zpráv o opatřeních přijatých k identifikaci potenciálních nebo skutečných nepříznivých dopadů je třeba, aby společnosti vysvětlily, zda stanovily pořadí, v jakém přijaly příslušná opatření, jak tento přístup uplatnily a proč bylo nutné stanovit priority. Při plnění požadavků směrnice 2013/34/EU na podávání zpráv o opatřeních přijatých společností za účelem prevence, zmírnění, nápravy nebo ukončení skutečných nebo potenciálních nepříznivých dopadů a výsledku těchto opatření by společnost měla rovněž zveřejnit počet případů, kdy se rozhodla ukončit činnost, důvod tohoto ukončení a umístění dotčených obchodních vztahů, aniž by odhalila jejich totožnost.
Pozměňovací návrh 59
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 44 b (nový)
(44b)  Cílem této směrnice není požadovat, aby společnosti zveřejňovaly duševní kapitál, duševní vlastnictví, know-how nebo výsledky inovací, které by mohly být považovány za obchodní tajemství ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943. Požadavky na podávání zpráv stanovenými v této směrnici by proto neměla být dotčena směrnice (EU) 2016/943. Směrnice by se měla použít, aniž je dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES.
Pozměňovací návrh 60
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 44 c (nový)
(44c)  Společnosti by měly přijmout vhodná opatření k zajištění smysluplné spolupráce s dotčenými zúčastněnými stranami, která umožní skutečnou interakci a dialog v rámci jejich procesu náležité péče. Spolupráce by měla zahrnovat informování dotčených zúčastněných stran a konzultace s nimi a měla by být komplexní, strukturální, účinná, včasná a kulturně citlivá a zohledňovat rovnost žen a mužů. Existují situace, kdy nebude možné smysluplně spolupracovat s dotčenými zúčastněnými stranami nebo kdy je spolupráce s dalšími odbornými názory užitečná pro to, aby společnost mohla splnit požadavky této směrnice, zejména v souvislosti s rozhodnutími o stanovení rozsahu působnosti a stanovení priorit. . V těchto případech by se společnosti měly zapojit do smysluplné spolupráce s dalšími příslušnými zúčastněnými stranami, jako jsou organizace občanské společnosti nebo právnické či fyzické osoby hájící lidská práva nebo životní prostředí, s cílem získat věrohodný přehled o potenciálních nebo skutečných nepříznivých dopadech. Konzultace by měly probíhat soustavně a společnosti by měly dotčeným zúčastněným stranám poskytovat úplné, cílené a relevantní informace. Dotčené zúčastněné strany by měly mít právo požadovat dodatečné písemné informace, které by společnost měla poskytnout v přiměřené lhůtě a ve vhodném a komplexním formátu. Pokud je taková žádost zamítnuta, dotčené zúčastněné strany by měly mít právo na písemné odůvodnění. Informování dotčených zúčastněných stran a konzultace s nimi by měly náležitě zohledňovat překážky zapojení, zajistit, aby zúčastněné strany nebyly terčem odvetných opatření, mimo jiné tím, že bude zachována důvěrnost a anonymita, a zvláštní pozornost by měla být věnována potřebám zranitelných zúčastněných stran a překrývajícím se slabým místům a prolínajícím se faktorům, mimo jiné zajištěním přístupu zohledňujícího rovnost žen a mužů a plného dodržování Deklarace OSN o právech původních obyvatel. Společnosti by měly zástupce svých zaměstnanců informovat o strategii náležité péče a jejím provádění v souladu se stávajícími právními předpisy EU a aniž jsou dotčena jejich platná práva na informace, konzultace a účast, a zejména práva, na něž se vztahují příslušné právní předpisy EU v oblasti zaměstnanosti a sociálních práv, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES106a, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/38/ES107a a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/86/ES108a. Konzultace se zúčastněnými stranami by měla být považována za relevantní v situacích, kdy lze důvodně předpokládat, že potenciální a skutečné dopady nebo opatření stanovená v článcích 4 až 10 ovlivní práva nebo zájmy zúčastněných stran, nebo pokud dotčené zúčastněné strany požádaly o informace, konzultace nebo dialog.
__________________
1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství – Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o zastupování zaměstnanců (Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 29).
1b Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/38/ES ze dne 6. května 2009 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství (Úř. věst. L 122, 16.5.2009, s. 28).
1c Směrnice Rady 2001/86/ES ze dne 8. října 2001, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců (Úř. věst. L 294, 10.11.2001, s. 22).
Pozměňovací návrh 61
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 44 d (nový)
(44d)  Strategické žaloby proti účasti veřejnosti jsou zvláštní formou obtěžování vedeného proti fyzickým nebo právnickým osobám s cílem zamezit vystupování v otázkách veřejného zájmu nebo je penalizovat. Členské státy by měly poskytnout nezbytné záruky pro řešení těchto zjevně neopodstatněných nároků nebo zneužívajících soudních řízení proti účasti veřejnosti v souladu s vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy EU.
Pozměňovací návrh 62
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 45
(45)  Aby se usnadnilo dodržování požadavků náležité péče ze strany společností prostřednictvím jejich hodnotového řetězce a aby se omezilo přesouvání zátěže spojené s dodržováním předpisů na obchodní partnery z řad malých a středních podniků, měla by Komise poskytnout pokyny ohledně vzorových smluvních doložek.
 (45)  S cílem poskytnout společnostem nástroje, které jim pomohou plnit jejich požadavky na náležitou péči v rámci jejich hodnotového řetězce, by Komise měla po konzultaci s členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami poskytnout pokyny ohledně vzorových smluvních doložek, které mohou společnosti dobrovolně používat jako nástroj, který jim pomůže plnit jejich povinnosti podle článků 7 a 8. Tato smluvní ustanovení by měla přinejmenším stanovit jednak jasné rozdělení úkolů mezi smluvní strany v rámci probíhající spolupráce, a jednak to, že nemohou vést k přenesení odpovědnosti za provádění náležité péče a že v případě porušení těchto ustanovení by se společnosti měly vyhnout ukončení těchto doložek tím, že nejprve přijmou vhodná opatření v souladu s články 7 a 8 této směrnice. Pokyny by měly dále vyjasnit, že pouhé zahrnutí smluvních záruk nemůže samo o sobě splňovat normy náležité péče stanovené v této směrnici. Tyto standardy by měly být splněny pouze tehdy, pokud jsou povinnosti náležité péče uloženy jiným osobám pečlivým způsobem, který zajišťuje účinné plnění těchto povinností a zahrnuje opatření odpovídající okolnostem, jako je monitorování, finanční a nefinanční pomoc a odpovědné nákupní postupy.
Pozměňovací návrh 63
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 46
(46)  Za účelem poskytování podpory a praktických nástrojů společnostem nebo orgánům členských států ohledně toho, jak by společnosti měly plnit své povinnosti náležité péče, by Komise měla mít možnost vydávat pokyny, včetně pokynů pro konkrétní odvětví nebo konkrétní nepříznivé dopady, a opírat se přitom o příslušné mezinárodní pokyny a normy a konzultace s členskými státy a zúčastněnými stranami, Agenturou Evropské unie pro základní práva, Evropskou agenturou pro životní prostředí a případně s mezinárodními subjekty s odbornými znalostmi v oblasti náležité péče.
 (46)  Za účelem poskytnutí podpory a praktických nástrojů společnostem nebo orgánům členských států, pokud jde o to, jak by společnosti měly plnit své povinnosti náležité péče, použije Komise jako reference příslušné mezinárodní pokyny a normy a po konzultaci s členskými státy, evropskými mezioborovými a odvětvovými sociálními partnery a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami, včetně organizací občanské společnosti, Agenturou Evropské unie pro základní práva, Evropskou agenturou pro životní prostředí, Evropským orgánem pro pracovní záležitosti, Evropskou službou pro vnější činnost, Evropskou radou pro inovace a Výkonnou agenturou pro malé a střední podniky (EISMEA), Evropský úřad pro bezpečnost potravin a případně OECD a další mezinárodní subjekty s odbornými znalostmi v oblasti náležité péče by měly vydat jasné a snadno srozumitelné pokyny, včetně obecných a odvětvových pokynů, s cílem usnadnit dodržování předpisů praktickým způsobem.
Pozměňovací návrh 64
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 46 a (nový)
(46a)  S cílem podpořit společnosti při plnění jejich povinností náležité péče v celém jejich hodnotovém řetězci by Evropská komise měla provádět další výzkum digitálních nástrojů a propagovat je.
Pozměňovací návrh 65
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 47
(47)  Ačkoli malé a střední podniky nejsou do oblasti působnosti této směrnice zahrnuty, mohly by být jejími ustanoveními ovlivněny jako dodavatelé nebo subdodavatelé společností, které do oblasti působnosti této směrnice spadají. Cílem je nicméně zmírnit finanční nebo administrativní zátěž malých a středních podniků, z nichž mnohé se už nyní potýkají s dopady celosvětové hospodářské a zdravotní krize. S cílem podpořit malé a střední podniky by členské státy měly jednotlivě nebo společně zřídit a provozovat specializované internetové stránky, portály nebo platformy a rovněž by mohly finančně podporovat malé a střední podniky a pomáhat jim při budování kapacit. Tato podpora by měla být rovněž zpřístupněna a v případě potřeby přizpůsobena a rozšířena i pro hospodářské subjekty na začátku hodnotového řetězce ve třetích zemích. Společnosti, jejichž obchodním partnerem je malý nebo střední podnik, se rovněž vybízejí, aby tyto podniky podporovaly v dodržování opatření náležité péče v případě, že by takové požadavky ohrozily životaschopnost daného malého nebo středního podniku, a aby vůči malým a středním podnikům uplatňovaly spravedlivé, odpovídající, nediskriminační a přiměřené požadavky.
 (47)  Ačkoli malé a střední podniky nejsou do oblasti působnosti této směrnice zahrnuty, mohly by být jejími ustanoveními ovlivněny jako dodavatelé nebo subdodavatelé společností, které do oblasti působnosti této směrnice spadají. Cílem je nicméně zmírnit finanční nebo administrativní zátěž malých a středních podniků, z nichž mnohé se už nyní potýkají s dopady celosvětové hospodářské a zdravotní krize. S cílem podpořit malé a střední podniky by členské státy měly za podpory Komise jednotlivě nebo společně zřídit a provozovat specializované a uživatelsky vstřícné internetové stránky, portály nebo platformy a měly by finančně podporovat malé a střední podniky a pomáhat jim při budování kapacit. Tato podpora by měla být rovněž zpřístupněna a v případě potřeby přizpůsobena a rozšířena i pro hospodářské subjekty na začátku hodnotového řetězce ve třetích zemích. Společnosti, jejichž obchodním partnerem je malý nebo střední podnik, se rovněž vybízejí, aby tyto podniky podporovaly v dodržování opatření náležité péče a aby vůči malým a středním podnikům uplatňovaly spravedlivé, odpovídající, nediskriminační a přiměřené požadavky. Malé a střední podniky by rovněž měly mít možnost uplatňovat tuto směrnici na dobrovolném základě a za tímto účelem by měly být podporovány prostřednictvím vhodných opatření a nástrojů a měly by dostávat pobídky.
Pozměňovací návrh 66
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 48
(48)  Za účelem doplnění podpory malých a středních podniků ze strany členských států může Komise vycházet ze stávajících nástrojů, projektů a dalších opatření EU, které pomáhají s prováděním náležité péče v Unii a ve třetích zemích. Může zavést nová podpůrná opatření, která podpoří společnosti, včetně malých a středních podniků, pokud jde o požadavky náležité péče, a to včetně střediska pro sledování transparentnosti hodnotového řetězce a usnadnění společných iniciativ zúčastněných stran.
 (48)  Za účelem doplnění podpory společností, včetně malých a středních podniků, ze strany členských států při uplatňování směrnice by Komise měla vycházet ze stávajících nástrojů, projektů a dalších opatření EU, které pomáhají s prováděním náležité péče v Unii a ve třetích zemích. Měla by zavést nová podpůrná opatření, která podpoří společnosti, včetně malých a středních podniků, pokud jde o požadavky náležité péče, a to včetně střediska pro sledování transparentnosti hodnotového řetězce a usnadnění společných iniciativ zúčastněných stran.
Pozměňovací návrh 67
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 49
(49)  Komise a členské státy by měly nadále spolupracovat se třetími zeměmi s cílem podpořit hospodářské subjekty na začátku hodnotového řetězce při budování kapacit pro účinnou prevenci a zmírňování nepříznivých dopadů jejich činností a obchodních vztahů na lidská práva a životní prostředí, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována výzvám, jimž čelí drobní zemědělci. Měly by využívat nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci určené na pomoc vládám třetích zemí a hospodářským subjektům ze třetích zemí na začátku hodnotového řetězce, které se zaměří na nepříznivé dopady jejich činností a obchodních vztahů na začátku hodnotového řetězce na lidská práva a životní prostředí. To by mohlo zahrnovat spolupráci na řešení základních příčin nepříznivých dopadů na lidská práva a životní prostředí s vládami partnerských zemí, místním soukromým sektorem a zúčastněnými stranami.
 (49)  Komise a členské státy by měly nadále spolupracovat se třetími zeměmi s cílem podpořit hospodářské subjekty na začátku hodnotového řetězce při budování kapacit pro účinnou prevenci a zmírňování nepříznivých dopadů jejich činností a obchodních vztahů na lidská práva a životní prostředí, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována výzvám, jimž čelí drobní zemědělci. Měly by využívat nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, včetně dohod o volném obchodu, určené na pomoc vládám třetích zemí a hospodářským subjektům ze třetích zemí na začátku hodnotového řetězce, které se zaměří na nepříznivé dopady jejich činností a obchodních vztahů na začátku hodnotového řetězce na lidská práva a životní prostředí. To by mohlo zahrnovat spolupráci na řešení základních příčin nepříznivých dopadů na lidská práva a životní prostředí s vládami partnerských zemí, místním soukromým sektorem a zúčastněnými stranami.
Pozměňovací návrh 68
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 50
(50)  Aby se zajistilo, že tato směrnice účinně přispěje k boji proti změně klimatu, měly by společnosti přijmout plán zajišťující, že obchodní model a strategie dané společnosti budou slučitelné s přechodem na udržitelné hospodářství a s omezením globálního oteplování na 1,5 °C v souladu s Pařížskou dohodou. V případě, že změna klimatu je nebo měla být identifikována jako hlavní riziko pro činnosti společnosti nebo jako jejich hlavní dopad, měla by společnost zahrnout do svého plánu cíle snížení emisí.
 (50)  Aby se zajistilo, že tato směrnice účinně přispěje k boji proti změně klimatu, měly by společnosti po konzultaci se zúčastněnými stranami přijmout a provádět plán přechodu v souladu s požadavky na podávání zpráv uvedenými v článku 19a směrnice (EU) 2022/2464 (CSRD) s cílem zajistit, aby obchodní model a strategie společnosti byly v souladu s cíli přechodu na udržitelné hospodářství a s omezením globálního oteplování na 1,5 °C v souladu s Pařížskou dohodou, jakož i s cílem dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2021/1119 (evropský právní rámec pro klima), a s klimatickým cílem pro rok 2030. Plán by měl zohledňovat hodnotový řetězec a zahrnovat časově vymezené cíle související s jejich cíli v oblasti klimatu pro emisní kategorie 1, 2 a případně 3, případně včetně absolutních cílů snížení emisí skleníkových plynů, případně i emisí methanu, pro rok 2030 a v pětiletých krocích až do roku 2050 na základě přesvědčivých vědeckých důkazů, s výjimkou případů, kdy společnost může prokázat, že její provoz a hodnotový řetězec nezpůsobují emise, a že tyto cíle snižování emisí by proto nebyly vhodné. Plány by měly obsahovat prováděcí opatření k dosažení cílů společnosti v oblasti klimatu a vycházet z přesvědčivých, tj. nezávisle ověřených vědeckých důkazů, které jsou v souladu s omezením globálního oteplování na 1,5 °C, jak je definuje Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), a s přihlédnutím k doporučením Evropské vědecké poradní rady pro změnu klimatu.
Pozměňovací návrh 69
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 51
(51)  Aby se zajistilo, že tento plán snižování emisí bude řádně prováděn a zakotven ve finančních pobídkách členů orgánů společností, měl by být řádně zohledněn při stanovování pohyblivé složky odměny členů orgánů společností, pokud je pohyblivá složka odměny vázána na jejich přínos k obchodní strategii společnosti, dlouhodobým zájmům a udržitelnosti.
 (51)  Plány transformace by měly obsahovat jasné povinnosti pro členy orgánů společnosti, aby zajistily, že rizika a dopady pro životní prostředí a klima rizika budou zohledněny ve strategii společnosti. S cílem zvýšit finanční pobídky členů správních orgánů by společnosti s průměrným počtem více než 1000 zaměstnanců měly mít relevantní a účinnou politiku, která zajistí, aby část pohyblivé složky odměny členů orgánů společnosti byla vázána na dosažení cílů plánu přechodu společnosti pro boj proti změně klimatu.
Pozměňovací návrh 70
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 53
(53)  Aby se zajistilo sledování správného provádění povinností společností týkajících se náležité péče a řádné prosazování této směrnice, měly by členské státy určit jeden nebo více vnitrostátních orgánů dohledu. Tyto orgány dohledu by měly být veřejného charakteru, měly by být nezávislé na společnostech spadajících do oblasti působnosti této směrnice nebo jiných tržních zájmech a neměly by být ve střetu zájmů. Členské státy by měly zajistit vhodné financování příslušného orgánu v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Měly by být oprávněny provádět šetření z vlastního podnětu nebo na základě stížností či opodstatněných obav vznesených podle této směrnice. Pokud existují příslušné orgány podle odvětvových právních předpisů, mohly by členské státy určit tyto orgány jako odpovědné za uplatňování této směrnice v oblastech jejich působnosti. Mohly by určit orgány pro dohled nad regulovanými finančními podniky také jako orgány dohledu pro účely této směrnice.
 (53)  Aby se zajistilo sledování správného provádění povinností společností týkajících se náležité péče a řádné prosazování této směrnice, měly by členské státy určit jeden nebo více vnitrostátních orgánů dohledu. Tyto orgány dohledu by měly být veřejného charakteru, měly by být nezávislé na společnostech spadajících do oblasti působnosti této směrnice nebo jiných tržních zájmech a neměly by být ve střetu zájmů. Členské státy by měly zajistit vhodné financování příslušného orgánu v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Měly by být oprávněny provádět šetření, která mohou zahrnovat inspekce na místě a pohovory s příslušnými zúčastněnými stranami, a to z vlastního podnětu, nebo na základě stížností či opodstatněných obav vznesených podle této směrnice. Pokud existují příslušné orgány podle odvětvových právních předpisů, mohly by členské státy určit tyto orgány jako odpovědné za uplatňování této směrnice v oblastech jejich působnosti. Mohly by určit orgány pro dohled nad regulovanými finančními podniky také jako orgány dohledu pro účely této směrnice. Členské státy by při určování orgánů pro dohled a vymezování postupů, které tyto orgány používají, měly zajistit koordinaci a komplementaritu s dalšími procesy dostupnými v rámci jiných mezinárodních nástrojů, jako je mimosoudní mechanismus pro stížnosti provozovaný národními kontaktními místy.
Pozměňovací návrh 71
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 54
(54)  V zájmu zajištění účinného prosazování vnitrostátních opatření, kterými se provádí tato směrnice, by členské státy měly stanovit odrazující, přiměřené a účinné sankce za jejich porušení. Aby byl tento sankční režim účinný, měly by správní sankce ukládané vnitrostátními orgány dohledu zahrnovat peněžité sankce. Pokud právní systém členského státu nestanoví správní sankce podle této směrnice, měla by být pravidla týkající se správních sankcí uplatňována tak, aby sankce byla iniciována příslušným orgánem dohledu a uložena soudním orgánem. Je proto nezbytné, aby tyto členské státy zajistily, aby uplatňování pravidel a sankcí mělo stejný účinek jako správní sankce uložené příslušnými orgány dohledu.
 (54)  V zájmu zajištění účinného prosazování vnitrostátních opatření, kterými se provádí tato směrnice, by členské státy měly stanovit odrazující, přiměřené a účinné sankce za jejich porušení. Aby byl tento režim sankcí účinný, měly by správní sankce ukládané vnitrostátními orgány dohledu zahrnovat peněžité sankce, veřejné prohlášení uvádějící, že společnost je odpovědná za porušení a povahu porušení, povinnosti přijmout opatření, včetně ukončení jednání představujícího porušení a zdržet se jakéhokoli opakování tohoto jednání, a pozastavení volného oběhu výrobků nebo jejich vývozu. Pokud právní systém členského státu nestanoví správní sankce podle této směrnice, měla by být pravidla týkající se správních sankcí uplatňována tak, aby sankce byla iniciována příslušným orgánem dohledu a uložena soudním orgánem. Je proto nezbytné, aby tyto členské státy zajistily, aby uplatňování pravidel a sankcí mělo stejný účinek jako správní sankce uložené příslušnými orgány dohledu.
Pozměňovací návrh 72
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 54 a (nový)
(54a)  Aby se zabránilo umělému snížení možných správních pokut v důsledku toho, že nejvyšší mateřská společnost přesune svůj čistý celosvětový obrat na třetí subjekty, měly by členské státy zajistit, aby v případě společností uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b) a čl. 2 odst. 2 písm. b) byly správní peněžité sankce vypočteny s ohledem na konsolidovaný obrat vykázaný touto společností.
Pozměňovací návrh 73
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 54 b (nový)
(54b)  Podle čl. 18 odst. 2 směrnice 2014/24/EU, čl. 36 odst. 2 směrnice 2014/25/EU a čl. 30 odst. 3 směrnice 2014/23/EU jsou členské státy povinny přijmout vhodná opatření k zajištění dodržování povinností podle práva Unie, pokud jde o zadávání veřejných zakázek a koncesní smlouvy. Komise by proto měla posoudit, zda je důležité přezkoumat tyto směrnice, aby se dále upřesnily požadavky a opatření, které mají členské státy přijmout s cílem zajistit dodržování povinností udržitelnost a náležité péče podle této směrnice v průběhu celého procesu zadávání zakázek a udělování koncesí, od výběru až po plnění zakázky.
Pozměňovací návrh 74
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 56
(56)  S cílem zajistit účinné odškodnění obětí nepříznivých dopadů by členské státy měly mít povinnost stanovit pravidla upravující občanskoprávní odpovědnost společností za škody vzniklé v důsledku nedodržení postupu náležité péče. Společnost by měla nést odpovědnost za škody, pokud nesplnila povinnosti předcházet a zmírňovat potenciální nepříznivé dopady nebo odstranit skutečné dopady a minimalizovat jejich rozsah, a v důsledku tohoto nesplnění došlo k nepříznivému dopadu, u něhož se měla provést vhodná opatření k jeho identifikaci, prevenci, zmírnění či odstranění nebo minimalizaci jeho rozsahu a který vedl ke vzniku škody.
 (56)  S cílem zajistit účinné odškodnění obětí nepříznivých dopadů by členské státy měly mít povinnost stanovit pravidla upravující občanskoprávní odpovědnost společností za škody vzniklé v důsledku nedodržení postupu náležité péče. Společnost by měla nést odpovědnost za škody, pokud nesplnila povinnosti předcházet a zmírňovat potenciální nepříznivé dopady nebo odstranit skutečné dopady a zmírnit je, nebo zajistit nápravu, a v důsledku tohoto nesplnění společnost způsobila nepříznivý dopad, u něhož se měla provést vhodná opatření k jeho identifikaci, určení priorit, prevenci, zmírnění, nápravě či odstranění, nápravě nebo minimalizaci jeho rozsahu a který vedl ke vzniku škody, nebo k takovému nepříznivému dopadu přispěla. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby v případě, že neexistuje právní nástupce, mohly být mateřské společnosti činěny odpovědnými za svou dceřinou společnost, pokud dceřiná společnost spadá do oblasti působnosti této směrnice nebo byla v době vzniku dopadu zrušena mateřskou společností nebo se úmyslně sama zrušila, aby se vyhnula odpovědnosti, a to bez ohledu na jakoukoli spolupráci s mateřskou společností při provádění náležité péče.
Pozměňovací návrh 75
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 57
(57)  Pokud jde o škody vzniklé na úrovni zavedených nepřímých obchodních vztahů, odpovědnost společnosti by měla podléhat zvláštním podmínkám. Společnost by neměla nést odpovědnost, pokud provedla konkrétní opatření náležité péče. Neměla by však být zbavena odpovědnosti provedením takových opatření v případě, kdy nebylo přiměřeně možné očekávat, že fakticky přijatá opatření, včetně ověřování souladu, by postačovala k prevenci, zmírnění či odstranění nepříznivého dopadu nebo minimalizaci jeho rozsahu. Při posuzování existence a rozsahu odpovědnosti je navíc třeba náležitě zohlednit snahu společnosti provést veškerá nápravná opatření, která jí uložil orgán dohledu, pokud se tato snaha přímo vztahuje k předmětné škodě, veškeré vynaložené investice a veškerou cílenou pomoc, kterou společnost poskytla, a dále veškerou spolupráci s jinými subjekty při řešení nepříznivých dopadů v jejích hodnotových řetězcích.
 (57)  Při posuzování existence a rozsahu odpovědnosti by měla být náležitě zohledněna snaha společnosti přijmout nápravná opatření, včetně těch, která jí uložil orgán dohledu, pokud se tato snaha přímo vztahuje k předmětné škodě, veškeré vynaložené investice a veškerou cílenou pomoc, kterou společnost poskytla, a dále veškerou spolupráci s dotčenými zúčastněnými stranami a jinými subjekty při řešení nepříznivých dopadů v jejích hodnotových řetězcích.
Pozměňovací návrh 76
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 57 a (nový)
(57a)  Kromě toho by pro stanovení potenciální odpovědnosti v souladu s článkem 22 měla být zvážena možnost, aby společnost v případě potřeby určila své priority. Za předpokladu, že určení priorit bylo provedeno věrně s ohledem na závažnost a pravděpodobnost nepříznivého dopadu, neměla by být společnost činěna odpovědnou, pokud nepříznivý dopad vyplývá z činnosti nebo operace, která nebyla oprávněně upřednostněna.
Pozměňovací návrh 77
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 58
(58)  Režim odpovědnosti neupravuje, kdo by měl prokázat, zda bylo jednání společnosti za daných okolností přiměřené, a proto je tato otázka ponechána na vnitrostátním právu.
 (58)  Režim odpovědnosti neupravuje, kdo by měl prokázat, zda bylo jednání společnosti za daných okolností přiměřené, členské státy však mohou ve svém vnitrostátním právu stanovit, že pokud navrhovatel poskytne důkazy prima facie odůvodňující pravděpodobnost odpovědnosti odpůrce, je odpůrce považován za odpovědného, ledaže může prokázat, že splnil své povinnosti podle této směrnice.
Pozměňovací návrh 78
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 59
(59)  Pokud jde o pravidla občanskoprávní odpovědnosti, občanskoprávní odpovědností společnosti za škody vzniklé v důsledku toho, že neprovedla dostatečně náležitou péči, by neměla být dotčena občanskoprávní odpovědnost jejích dceřiných společností ani příslušná občanskoprávní odpovědnost přímých a nepřímých obchodních partnerů v hodnotovém řetězci. Pravidly občanskoprávní odpovědnosti podle této směrnice rovněž nejsou dotčena pravidla Unie nebo členských států týkající se občanskoprávní odpovědnosti v souvislosti s nepříznivými dopady na lidská práva nebo nepříznivými dopady na životní prostředí, která stanoví odpovědnost v situacích, na něž se tato směrnice nevztahuje, nebo která odpovědnost stanoví přísněji.
 (59)  Pokud jde o pravidla občanskoprávní odpovědnosti, občanskoprávní odpovědností společnosti za škody, které způsobila nebo k nimž přispěla v důsledku toho, že neprovedla dostatečně náležitou péči, by neměla být dotčena občanskoprávní odpovědnost jejích dceřiných společností ani příslušná občanskoprávní odpovědnost přímých a nepřímých obchodních partnerů v hodnotovém řetězci. Pravidla občanskoprávní odpovědnosti podle této směrnice by rovněž neměla omezovat odpovědnost společností podle unijních nebo vnitrostátních právních systémů, včetně pravidel o společné a nerozdílné odpovědnosti.
Pozměňovací návrh 79
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 59 a (nový)
(59a)  Právo na účinnou právní ochranu je mezinárodně uznávaným lidským právem zakotveným v článku 8 Všeobecné deklarace lidských práv, v čl. 9 odst. 3 Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí a v čl. 2 odst. 3 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a je rovněž základním právem Unie ve smyslu článku 47 Listiny. Zpoždění a obtíže v přístupu k důkazům, jakož i genderová nerovnost, zeměpisná poloha, zranitelnost a marginalizace mohou pro dotčené osoby představovat hlavní praktické a procesní překážky, které jim brání v přístupu k účinné právní ochraně, aniž by se musely obávat odvetných opatření. Členské státy by proto měly zajistit, aby oběti měly přístup k účinné právní ochraně a aby jim náklady a délka řízení nebránily v přístupu k soudům. Tato opatření mohou mít například podobu veřejného financování, včetně strukturální podpory pro oběti skutečných a potenciálních nepříznivých dopadů, omezení příslušných soudních nebo správních poplatků nebo poskytnutí přístupu k právní pomoci.
Pozměňovací návrh 80
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 59 b (nový)
(59b)  Pověřené odbory, organizace občanské společnosti nebo jiné relevantní subjekty jednající ve veřejném zájmu, jako jsou vnitrostátní instituce pro lidská práva nebo veřejný ochránce práv, by měly mít možnost podávat u svých soudů žaloby jménem oběti nebo skupiny obětí nepříznivých dopadů a v řízení by měly mít práva a povinnosti žalující strany, aniž by tím bylo dotčeno stávající vnitrostátní právo.
Pozměňovací návrh 81
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 59 c (nový)
(59c)  Promlčecí lhůty pro uplatnění nároků na náhradu škody z občanskoprávní odpovědnosti by měly být nejméně deset let. Při stanovení počátku plynutí těchto promlčecích lhůt by členské státy měly zvážit zohlednění okamžiku, kdy dopad způsobující škodu skončil a kdy dotčená oběť věděla nebo lze rozumně očekávat, že věděla, že škoda, kterou utrpěla, byla způsobena nepříznivým dopadem.
Pozměňovací návrh 82
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 65 a (nový)
(65a)  Obránci lidských práv a práv v oblasti životního prostředí jsou v první linii důsledků nepříznivých dopadů na životní prostředí a lidská práva na celém světě a v EU, a jsou ohrožováni, zastrašováni, pronásledováni, obtěžováni či dokonce vražděni. Společnosti by je proto neměly vystavovat žádnému druhu násilí.
Pozměňovací návrh 83
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 69
(69)  Touto směrnicí nejsou dotčeny povinnosti v oblasti lidských práv, ochrany životního prostředí a změny klimatu vyplývající z jiných legislativních aktů Unie. Jsou-li ustanovení této směrnice v rozporu s ustanovením jiného legislativního aktu Unie, který sleduje stejné cíle a stanoví širší nebo konkrétnější povinnosti, ustanovení tohoto jiného legislativního aktu Unie by měla mít v rozsahu příslušného rozporu přednost a použijí se na tyto konkrétní povinnosti.
 (69)  Touto směrnicí nejsou dotčeny povinnosti v oblasti lidských práv, ochrany životního prostředí a změny klimatu vyplývající z jiných legislativních aktů Unie. Jsou-li ustanovení této směrnice v rozporu s ustanovením jiného legislativního aktu Unie, který sleduje stejné cíle a stanoví širší nebo konkrétnější povinnosti, ustanovení tohoto jiného legislativního aktu Unie by měla mít v rozsahu příslušného rozporu přednost a použijí se na tyto konkrétní povinnosti v případech, kdy se povinnosti stanovené v jiném právním aktu vztahují na konkrétnější odvětví nebo předmět. Takové akty zahrnují mimo jiné stávající i budoucí právní předpisy EU týkající se dřeva a odlesňování, vysílání pracovníků a nucené práce.
Pozměňovací návrh 84
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 70
(70)  Komise by měla posoudit a podat zprávu o tom, zda by na seznam odvětví s velkým dopadem, na něž se vztahuje tato směrnice, měla být doplněna nová odvětví s cílem uvést jej do souladu s pokyny Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj nebo s ohledem na jasné důkazy o pracovním vykořisťování, porušování lidských práv nebo nových environmentálních hrozbách, zda by měl být seznam příslušných mezinárodních úmluv uvedených v této směrnici změněn, zejména s ohledem na mezinárodní vývoj, nebo zda by ustanovení o náležité péči podle této směrnice měla být rozšířena na nepříznivé dopady na klima.
 (70)  Komise by měla posoudit a podat zprávu, zda by měla být oblast působnosti směrnice omezena, zejména pro některá odvětví, s cílem uvést ji do souladu s pokyny Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj nebo s ohledem na jasné údaje či důkazy o pracovním vykořisťování, porušování lidských práv nebo nových environmentálních hrozbách, včetně údajů od EBRD, MOP nebo FRA.
Pozměňovací návrh 85
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. a
a)  povinností společností ohledně skutečných a potenciálních nepříznivých dopadů na lidská práva a nepříznivých dopadů na životní prostředí souvisejících s jejich vlastními činnostmi, činnostmi jejich dceřiných společností a s činnostmi subjektů v hodnotovém řetězci, s nimiž má společnost zavedený obchodní vztah, a
 a)  povinností společností ohledně skutečných a potenciálních nepříznivých dopadů na lidská práva a nepříznivých dopadů na životní prostředí, které způsobily, přispěly k nim nebo s nimiž jsou přímo spojeny, souvisejících s jejich vlastními činnostmi a činnostmi jejich dceřiných společností a s činnostmi subjektů v jejich hodnotovém řetězci, s nimiž má společnost obchodní vztah, a
Pozměňovací návrh 86
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. b
b)  odpovědnosti za porušení výše uvedených povinností.
 b)  odpovědnosti za porušení výše uvedených povinností, která vedla ke vzniku škody;
Pozměňovací návrh 87
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – pododstavec 2
Povaha obchodních vztahů jakožto „zavedených“ musí být pravidelně opětovně posuzována, a to pravidelně a nejméně jednou za 12 měsíců.
 vypouští se
Pozměňovací návrh 88
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 2
2.  Tato směrnice nesmí být důvodem pro snížení úrovně ochrany lidských práv, životního prostředí nebo klimatu stanovené právními předpisy členských států v době přijetí této směrnice.
 2.  Tato směrnice nesmí být důvodem pro snížení úrovně ochrany lidských práv, včetně zaměstnaneckých a sociálních práv, jak je stanoveno ve stávajících právních předpisech Unie a vnitrostátních právních předpisech, životního prostředí nebo klimatu stanovené členskými státy nebo platnými kolektivními smlouvami v době přijetí této směrnice.
Pozměňovací návrh 89
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – písm. a
a)  společnost měla v posledním účetním období, za které byla sestavena roční účetní závěrka, v průměru více než 500 zaměstnanců a měla čistý celosvětový obrat vyšší než 150 milionů EUR;
 a)  společnost měla v posledním účetním období, za které byla sestavena roční účetní závěrka, v průměru více než 250 zaměstnanců a měla čistý celosvětový obrat vyšší než 40 milionů EUR;
Pozměňovací návrh 90
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – písm. b – návětí
b)  společnost nedosáhla prahových hodnot podle písmene a), avšak v posledním účetním období, za které byla sestavena roční účetní závěrka, měla v průměru více než 250 zaměstnanců a čistý celosvětový obrat vyšší než 40 milionů EUR za předpokladu, že alespoň 50 % tohoto čistého obratu společnost dosáhla v jednom nebo více z těchto odvětví:
 b)  společnost nedosáhla prahových hodnot podle písmene a), ale je nejvyšší mateřskou společností skupiny, která měla 500 zaměstnanců a v posledním účetním období, za které byla sestavena roční účetní závěrka, čistý celosvětový obrat vyšší než 150 milionů EUR.
Pozměňovací návrh 91
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – písm. b – bod i
i)  výroba textilií, usní a souvisejících výrobků (včetně obuvi), velkoobchod s textilem, oděvy a obuví;
 vypouští se
Pozměňovací návrh 92
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – písm. b – bod ii
ii)  zemědělství, lesnictví, rybolov (včetně akvakultury), výroba potravinářských výrobků a velkoobchod se zemědělskými surovinami, živými zvířaty, dřevem, potravinami a nápoji;
 vypouští se
Pozměňovací návrh 93
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – písm. b – bod iii
iii)  těžba nerostných surovin bez ohledu na místo jejich těžby (včetně ropy, zemního plynu, uhlí, lignitu, kovů a kovových rud, jakož i všech ostatních nekovových nerostů a produktů lomů), výroba výrobků ze základních kovů, ostatních nekovových minerálních výrobků a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení) a velkoobchod s nerostnými surovinami, základními minerálními výrobky a meziprodukty (včetně kovů a kovových rud, stavebních materiálů, paliv, chemických látek a jiných meziproduktů).
 vypouští se
Pozměňovací návrh 94
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. a
a)  vytvořily v Unii v účetním období předcházejícím poslednímu účetnímu období čistý obrat vyšší než 150 milionů EUR;
 a)  společnost vytvořila čistý celosvětový obrat vyšší než 150 milionů EUR za předpokladu, že v Unii bylo v účetním období předcházejícím poslednímu účetnímu období vytvořeno nejméně 40 milionů EUR, včetně obratu vytvořeného třetími společnostmi, s nimiž společnost nebo její dceřiné společnosti uzavřely v Unii vertikální dohodu výměnou za licenční poplatky;
Pozměňovací návrh 95
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. b
b)  vytvořily v Unii v účetním období předcházejícím poslednímu účetnímu období čistý obrat vyšší než 40 milionů EUR, avšak nejvýše 150 milionů EUR za předpokladu, že alespoň 50 % tohoto čistého celosvětového obratu bylo dosaženo v jednom nebo více odvětvích uvedených v odst. 1 písm. b).
 b)  společnost nedosáhla prahových hodnot uvedených v písmenu a), ale je nejvyšší mateřskou společností skupiny s 500 zaměstnanci a čistým celosvětovým obratem vyšším než 150 milionů a nejméně 40 milionů EUR v Unii v posledním účetním období, za které byla sestavena roční účetní závěrka, včetně obratu dosaženého třetími společnostmi, s nimiž společnost nebo její dceřiné společnosti uzavřely v Unii vertikální dohodu výměnou za licenční poplatky.
Pozměňovací návrh 96
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 3
3.  Pro účely odstavce 1 se počet zaměstnanců na částečný úvazek vypočítá na základě ekvivalentu plného pracovního úvazku. Zaměstnanci agentur práce se zahrnou do výpočtu počtu zaměstnanců stejným způsobem, jako by po stejnou dobu byli přímými zaměstnanci společnosti.
 3.  Pro účely odstavce 1 se počet zaměstnanců na částečný úvazek vypočítá na základě ekvivalentu plného pracovního úvazku. Zaměstnanci agentur práce a další zaměstnanci v nestandardních formách zaměstnání se zahrnou do výpočtu počtu zaměstnanců stejným způsobem, jako by po stejnou dobu byli přímými zaměstnanci společnosti.
Pozměňovací návrh 97
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – návětí
Pro účely této směrnice se použijí následující definice:
 1.   Pro účely této směrnice se použijí následující definice:
Pozměňovací návrh 98
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – písm. a – bod i
i)  právnická osoba, která má jednu z právních forem uvedených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU110;
 i)  právnická osoba, která má jednu z právních forem uvedených v příloze I a příloze II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU110;
__________________
 __________________
110 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).
 110 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).
Pozměňovací návrh 99
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – písm. a – bod iii
iii)  právnická osoba, která má jednu z právních forem uvedených v příloze II směrnice 2013/34/EU, tvořená výlučně podniky, které mají jednu z právních forem uvedených v bodech i) a ii);
 vypouští se
Pozměňovací návrh 100
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – písm. a – bod iv – odrážka 8
—  institucí penzijního pojištění provozující penzijní plány, které jsou považovány za systémy sociálního zabezpečení, na které se vztahují nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004119 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009120, jakož i jakákoli právnická osoba zřízená za účelem investování těchto plánů,
 vypouští se
__________________
119 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1).
120 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 284, 30.10.2009, s. 1).
Pozměňovací návrh 101
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – písm. a – bod iv – odrážka 9
—  alternativním investičním fondem spravovaným správcem alternativních investičních fondů ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice 2011/61/EU nebo alternativním investičním fondem podléhajícím dohledu podle příslušných vnitrostátních právních předpisů,
 vypouští se
Pozměňovací návrh 102
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – písm. a – bod iv – odrážka 10
—  subjektem kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice 2009/65/ES,
 vypouští se
Pozměňovací návrh 103
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – písm. a a (nové)
aa)  „společností, do níž je investováno“ se rozumí společnost, do níž investuje institucionální investor nebo správce aktiv a kterou nelze považovat za ovládaný podnik;
Pozměňovací návrh 104
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – písm. a b (nové)
ab)  „institucionálním investorem“ se rozumí subjekt ve smyslu čl. 2 písm. e) směrnice 2007/36/ES v působnosti článku 2 této směrnice;
Pozměňovací návrh 105
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – písm. a c (nové)
ac)  „správcem aktiv“ se rozumí subjekt ve smyslu čl. 2 písm. f) směrnice 2007/36/ES v působnosti článku 2 této směrnice;
Pozměňovací návrh 106
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – písm. b
b)  „nepříznivým dopadem na životní prostředí“ se rozumí nepříznivý dopad na životní prostředí vyplývající z porušení některého ze zákazů a povinností podle mezinárodních úmluv o životním prostředí uvedených v části II přílohy;
 b)  „nepříznivým dopadem na životní prostředí“ se rozumí nepříznivý dopad na životní prostředí vyplývající z nesplnění povinností v souladu s příslušnými ustanoveními nástrojů uvedených v části I bodech 18 a 19 přílohy a v části II přílohy, případně s přihlédnutím k vnitrostátním právním předpisům a opatřením spojeným s těmito ustanoveními, které se týkají mezinárodních textů uvedených v části I bodech 18 a 19přílohy a části II přílohy;
Pozměňovací návrh 107
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – písm. c
c)  „nepříznivým dopadem na lidská práva“ se rozumí nepříznivý dopad na chráněné osoby vyplývající z porušení některého z práv nebo zákazů uvedených v části I oddíle 1 přílohy, jak je zakotveno v mezinárodních úmluvách uvedených v části I oddíle 2 přílohy;
 c)  „nepříznivým dopadem na lidská práva“ se rozumí jakýkoli nepříznivý dopad na osoby vyplývající z jakéhokoli jednání, které potlačuje nebo omezuje možnost jednotlivce nebo skupiny požívat práva nebo být chráněn zákazy zakotvenými v mezinárodních úmluvách a nástrojích uvedených v části I oddíle 1 přílohy a v části I oddíle 2 přílohy;
Pozměňovací návrh 108
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – písm. c a (nové)
ca)  „nepříznivým dopadem“ se rozumí jakýkoli potenciální nebo skutečný nepříznivý dopad na lidská práva nebo nepříznivý dopad na životní prostředí;
Pozměňovací návrh 109
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – písm. d
d)  „dceřinou společností“ se rozumí právnická osoba, jejímž prostřednictvím se vykonává činnost „ovládaného podniku“ ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. f) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES128;
 d)  „dceřinou společností“ se rozumí právnická osoba ve smyslu čl. 2 bodu 10) směrnice 2013/34/EU a právnická osoba, jejímž prostřednictvím se vykonává činnost „ovládaného podniku“ ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. f) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES128;
__________________
 __________________
128 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na transparentnost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38).
 128 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na transparentnost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38).
Pozměňovací návrh 110
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – písm. e – návětí
e)  „obchodním vztahem“ se rozumí vztah s dodavatelem, subdodavatelem nebo jakoukoli jinou právnickou osobou (dále jen „partner“),
 e)  „obchodním vztahem“ se rozumí přímý nebo nepřímý vztah společnosti s dodavatelem, subdodavatelem nebo jinou osobou v jejím hodnotovém řetězci,
Pozměňovací návrh 111
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – písm. e – bod i
i)  s níž má společnost obchodní dohodu nebo které společnost poskytuje financování, pojištění nebo zajištění, nebo
 i)  s níž má společnost obchodní dohodu nebo které společnost poskytuje finanční služby;
Pozměňovací návrh 112
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – písm. e – bod ii
ii)  která pro společnost nebo jejím jménem vykonává obchodní činnost související s výrobky nebo službami společnosti;
 ii)  která vykonává činnosti související s výrobky nebo službami společnosti;
Pozměňovací návrh 113
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – písm. f
f)  „zavedeným obchodním vztahem“ se rozumí přímý nebo nepřímý obchodní vztah, který vzhledem ke své intenzitě nebo trvání je trvalý nebo se očekává, že bude trvalý, a který nepředstavuje zanedbatelnou nebo pouze doplňkovou část hodnotového řetězce;
 vypouští se
Pozměňovací návrh 114
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – písm. g
g)  „hodnotovým řetězcem“ se rozumí činnosti související s výrobou zboží nebo poskytováním služeb ze strany společnosti, včetně vývoje výrobku nebo služby a používání a likvidace výrobku, jakož i související činnosti v rámci zavedených obchodních vztahů společnosti v předcházející či následující fázi dodavatelského a odběratelského řetězce. Pokud jde o společnosti ve smyslu písm. a) bodu iv), „hodnotový řetězec“ ve vztahu k poskytování těchto specifických služeb zahrnuje pouze činnosti klientů, kteří jsou příjemci takové půjčky, úvěru a jiných finančních služeb, a dalších společností patřících do stejné skupiny, jejichž činnost souvisí s dotčenou smlouvou. Hodnotový řetězec těchto regulovaných finančních podniků nezahrnuje malé a střední podniky, které jsou příjemcem půjčky, úvěru, financování, pojištění nebo zajištění od těchto subjektů;
 g)  „hodnotovým řetězcem“ se rozumí:
Pozměňovací návrhy 115 a 422cp2
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – písm. g – bod i (nový)
i)  činnosti související s produkcí, projektováním, získáváním zdrojů, těžbou, výrobou, přepravou, skladováním a dodávkami surovin, výrobků nebo částí výrobku společnosti a s vývojem výrobku společnosti nebo vývojem či poskytováním služby a subjekty zapojené do těchto činností a
Pozměňovací návrh 116
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – písm. g – bod ii (nový)
ii)  činnosti související s prodejem, distribucí, přepravou, skladováním a nakládáním s odpadem z výrobků společnosti s poskytováním služeb a subjekty podílející se na tomto prodeji, distribuci, přepravě, skladování a nakládání s odpadem, s výjimkou nakládání s odpadem z výrobku jednotlivými spotřebiteli.
Pozměňovací návrh 117
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – písm. g – pododstavec 1 a (nový)
Pokud jde o společnosti ve smyslu písm. a) bodu iv), „hodnotový řetězec“ ve vztahu k poskytování těchto specifických služeb zahrnuje činnosti klientů, kteří jsou přímými příjemci takových finančních služeb poskytovaných finančními podniky podle bodu iv) a dalších společností patřících do stejné skupiny, jejichž činnost souvisí s dotčenou smlouvou. Hodnotový řetězec regulovaných finančních podniků ve smyslu písm. a) až iv) nezahrnuje domácnosti a fyzické osoby ani malé a střední podniky;
Pozměňovací návrh 118
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – písm. h
h)  „ověřováním nezávislou třetí stranou“ se rozumí ověřování, zda společnost nebo části jejího hodnotového řetězce dodržují požadavky v oblasti lidských práv a životního prostředí vyplývající z ustanovení této směrnice, prováděné auditorem, který je na společnosti nezávislý, bez jakéhokoli střetu zájmů, má zkušenosti a odbornou způsobilost v záležitostech životního prostředí a lidských práv a odpovídá za kvalitu a spolehlivost auditu;
 h)  „ověřováním nezávislou třetí stranou“ se rozumí ověřování aspektů náležité péče společnosti nebo částí jejího hodnotového řetězce vyplývajících z ustanovení této směrnice prováděné buď auditorem nebo auditorskou společností, která je schválena v souladu s článkem 3 směrnice 2006/43/ES nebo akreditována v členském státě pro provádění certifikace, nebo nezávislým poskytovatelem ověřovacích služeb ve smyslu čl. 2 bodu 23 směrnice 2006/43/ES akreditovaným v členském státě v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 pro konkrétní činnost posuzování shody uvedenou v čl. 14 odst. 4a, nebo nezávislou třetí stranou, která je v členském státě akreditována pro provádění osvědčení a která je na společnosti nezávislá, bez jakéhokoli střetu zájmů, prokázala zkušenosti, odborné znalosti a způsobilost v záležitostech životního prostředí, klimatu a lidských práv a odpovídá za kvalitu a spolehlivost auditu nebo posouzení a splňuje minimální standardy stanovené v aktu v přenesené pravomoci, jak je popsáno v čl. 14 odst. 4a;
Pozměňovací návrh 119
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – písm. j
j)  „iniciativou odvětví“ se rozumí kombinace dobrovolných postupů, nástrojů a mechanismů náležité péče v hodnotovém řetězci, včetně ověřování nezávislými třetími stranami, vyvinuté a kontrolované vládami, průmyslovými sdruženími nebo seskupeními zainteresovaných organizací;
 j)  „iniciativou odvětví nebo iniciativou zahrnující více zúčastněných stran“ se rozumí iniciativa, jíž se společnosti účastní a která poskytuje normy, postupy, nástroje nebo mechanismy za účelem podpory, monitorování, hodnocení, certifikace nebo ověřování aspektů jejich náležité péče nebo náležité péče prováděné jejich dceřinými společnostmi nebo obchodními vztahy. Tyto iniciativy mohou být vyvinuté a kontrolované vládami, průmyslovými sdruženími, seskupeními zainteresovaných organizací nebo organizacemi občanské společnosti;
Pozměňovací návrh 120
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – písm. l
l)  „závažným nepříznivým dopadem“ se rozumí nepříznivý dopad na životní prostředí nebo nepříznivý dopad na lidská práva, který je svou povahou obzvláště významný nebo který postihuje velký počet osob či velkou oblast životního prostředí nebo který je nevratný či obzvláště obtížně napravitelný v důsledku opatření nezbytných k obnovení stavu, který existoval před tímto dopadem;
 vypouští se
Pozměňovací návrh 121
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – písm. n
n)  „zúčastněnými stranami“ se rozumí zaměstnanci společnosti, zaměstnanci jejích dceřiných společností a další osoby, skupiny, komunity nebo subjekty, jejichž práva nebo zájmy jsou nebo by mohly být dotčeny výrobky, službami nebo činnostmi této společnosti, jejích dceřiných společností a jejích obchodních vztahů;
 n)  „dotčenými zúčastněnými stranami“ se rozumí osoby, skupiny nebo komunity, které mají práva nebo oprávněné zájmy, jež jsou dotčeny nebo by mohly být dotčeny nepříznivými dopady vyplývajícími z činností nebo akcí společnosti nebo z činností či činností subjektů v jejím hodnotovém řetězci, a legitimní zástupci těchto osob nebo skupin, včetně pracovníků a jejich zástupců a odborů společnosti, jejích dceřiných společností a v celém jejím hodnotovém řetězci, nebo v případech, kdy neexistují žádné osoby, skupiny nebo komunity dotčené nepříznivým dopadem na životní prostředí, důvěryhodné a zkušené organizace, jejichž účel zahrnuje ochranu životního prostředí;
Pozměňovací návrh 122
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – písm. n a (nové)
na)  „zranitelnými zúčastněnými stranami“ se rozumí dotčené zúčastněné strany, které se nacházejí v marginalizovaných a prekérních situacích v důsledku specifických souvislostí nebo vzájemně se ovlivňujících faktorů, mezi něž patří mimo jiné jejich pohlaví, gender, věk, rasa, etnický původ, třída, kasta, vzdělání, domorodý původ, migrační status, zdravotní postižení, jakož i sociální a ekonomické postavení, a zahrnují zúčastněné strany žijící v oblastech postižených konflikty a a vysoce rizikových oblastech, které jsou příčinou různorodých a často nepřiměřených nepříznivých dopadů a vytvářejí diskriminaci a další překážku účasti a přístupu ke spravedlnosti;
Pozměňovací návrh 123
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – písm. q
q)  „vhodnými opatřeními“ se rozumí opatření, která mohou dosáhnout cílů náležité péče, jsou úměrná stupni závažnosti a pravděpodobnosti nepříznivého dopadu a která je daná společnost přiměřeně schopna provést s přihlédnutím k okolnostem daného případu, včetně charakteristik daného hospodářského odvětví a konkrétního obchodního vztahu a vlivu dané společnosti na tento vztah a k potřebě určit priority opatření.
 q)  „vhodnými opatřeními“ se rozumí opatření, která mohou dosáhnout cílů náležité péče a účinně řešit nepříznivý dopad identifikovaný podle článku 6 přiměřeným způsobem a jsou úměrná stupni závažnosti a pravděpodobnosti nepříznivého dopadu a přiměřená a úměrná velikosti, zdrojům a kapacitám společnosti. Při tom se zohlední okolnosti daného případu, včetně povahy nepříznivého dopadu, charakteristik daného hospodářského odvětví, povahy konkrétních činností společnosti, výrobků a služeb a konkrétního obchodního vztahu;
Pozměňovací návrh 124
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – písm. q a (nové)
qa)  „pákovým efektem“ se rozumí schopnost dosáhnout změny postupů subjektu, který nepříznivý dopad způsobuje nebo k němu přispívá;
Pozměňovací návrh 125
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – písm. q b (nové)
qb)  „způsobením nepříznivého dopadu“ se rozumí, že činnosti společnosti samy o sobě postačují k tomu, aby vedly k nepříznivému dopadu;
Pozměňovací návrh 126
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – písm. q c (nové)
qc)  „podílem na nepříznivém dopadu“ se rozumí, že vlastní činnosti společnosti ve spojení s činnostmi dalších subjektů způsobují dopad nebo že činnosti společnosti přivodí, že jiný subjekt způsobí nepříznivý dopad, nebo k tomu napomáhají či podněcují. Musí se jednat o podstatný podíl, což znamená, že se nepatří menší a zanedbatelný podíl. Posuzování podstatné povahy podílu a toho, zda činnosti společnosti mohly způsobit, že jiný subjekt způsobil nepříznivý dopad, nebo k tomu napomáhat či podněcovat, může vyžadovat posouzení více faktorů. Zohledněny mohou být tyto faktory:
–  do jaké míry může společnost podněcovat nebo motivovat jiné subjekty k činnosti, která má nepříznivý dopad, tj. do jaké míry tato činnost zvýšila riziko vzniku dopadu,
–  do jaké míry společnost mohla nebo měla vědět o nepříznivém dopadu nebo potenciálním nepříznivém dopadu, tj. stupeň předvídatelnosti,
–  do jaké míry činnost společnosti ve skutečnosti zmírnila nepříznivý dopad nebo snížila riziko vzniku takového dopadu.
Pouhá existence obchodního vztahu nebo činností, které vytvářejí obecné podmínky, jež dávají vzniknout nepříznivým dopadům, sama o sobě nepředstavuje vztah ve smyslu podílu. Daná činnost by měla podstatně zvýšit riziko nepříznivého dopadu.
Pozměňovací návrh 127
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – písm. q d (nové)
qd)  „přímou spojitostí s nepříznivým dopadem“ se rozumí, že existuje vztah mezi nepříznivým dopadem a výrobky, službami nebo operacemi společnosti prostřednictvím jiného obchodního vztahu, přičemž společnost tento dopad nezpůsobila ani na něm nemá podíl. Přímá spojitost není vymezena přímým obchodním vztahem. Přímá spojitost rovněž neznamená, že se odpovědnost přesouvá z obchodního vztahu způsobujícího nepříznivý dopad na společnost, na níž má vazbu;
Pozměňovací návrh 128
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – písm. q e (nové)
qe)  „založeným na posouzení rizika“ se rozumí přiměřený pravděpodobnosti a závažnosti potenciálních nepříznivých dopadů;
Pozměňovací návrh 129
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – písm. q f (nové)
qf)  „rizikovými faktory“ se rozumí rizikové faktory na úrovni společnosti, rizikové faktory obchodního modelu, faktory zeměpisného rizika, faktory rizika výrobků a služeb a odvětvové rizikové faktory;
Pozměňovací návrh 130
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – písm. q g (nové)
qg)  „závažností nepříznivého dopadu“ se rozumí míra, rozsah a nenapravitelnost nepříznivého dopadu s ohledem na vážnost nepříznivého dopadu, včetně počtu osob, které jsou nebo budou zasaženy, rozsahu, v němž je nebo může být poškozeno nebo jinak ovlivněno životní prostředí, jeho nevratnost a omezení schopnosti vrátit dotčené osoby nebo životní prostředí do stavu odpovídajícího jejich stavu před nepříznivým dopadem.
Pozměňovací návrh 131
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 a (nový)
1a.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 28 za účelem změny přílohy s cílem zajistit, aby byla nadále v souladu s cíli Unie v oblasti lidských práv a životního prostředí.
Pozměňovací návrh 132
Návrh směrnice
Článek 3 a (nový)
Článek 3a
Doložka o jednotném trhu
1.  Komise a členské státy koordinují svou činnost během provádění této směrnice a následně v zájmu plné úrovně harmonizace mezi členskými státy s cílem zajistit rovné podmínky pro společnosti a zabránit roztříštěnosti jednotného trhu.
2.  Komise šest let po vstupu této směrnice v platnost posoudí, zda jsou nezbytné změny v úrovni harmonizace této směrnice, aby byly zajištěny rovné podmínky pro společnosti na jednotném trhu, včetně toho, zda by se ustanovení této směrnice mohla změnit na nařízení.
Pozměňovací návrh 133
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 1 – návětí
1.  Členské státy zajistí, aby společnosti uplatňovaly náležitou péči v oblasti lidských práv a životního prostředí, jak je stanoveno v článcích 5 až 11 (dále jen „náležitá péče“), prováděním těchto opatření:
 1.  Členské státy zajistí, aby společnosti uplatňovaly náležitou péči v oblasti lidských práv a životního prostředí na základě posouzení rizik, jak je stanoveno v článcích 5 až 11 (dále jen „náležitá péče“), prováděním těchto opatření:
Pozměňovací návrh 134
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 1 – písm. c a (nové)
ca)  v případě potřeby stanovením priorit potenciálních a skutečných nepříznivých dopadů v souladu s článkem 8b;
Pozměňovací návrh 135
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 1 – písm. c b (nové)
cb)  nápravou skutečných nepříznivých dopadů v souladu s článkem 8c;
Pozměňovací návrh 136
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 1 – písm. d
d)  zavedením a udržováním postupu pro podávání stížností v souladu s článkem 9;
 d)  zavedením nebo účastí v mechanismu oznamování a mimosoudním mechanismu vyřizování stížností v souladu s článkem 9;
Pozměňovací návrh 137
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 1 – písm. e
e)  monitorováním účinnosti své politiky a opatření náležité péče v souladu s článkem 10;
 e)  monitorováním a ověřováním účinnosti své politiky a opatření náležité péče v souladu s článkem 10;
Pozměňovací návrh 138
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 1 – písm. f a (nové)
fa)  konzultováním a smysluplným zapojením dotčených zúčastněných stran v souladu s článkem 8d.
Pozměňovací návrh 139
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 2 a (nový)
2a.  Společnosti uchovávají dokumentaci prokazující dodržování této směrnice po dobu nejméně 10 let.
Pozměňovací návrh 140
Návrh směrnice
Článek 4 a (nový)
Článek 4a
Podpora náležitá péče na úrovni skupiny
1.  Členské státy zajistí, aby mateřské společnosti mohly provádět činnosti, které mohou přispět k tomu, aby jejich dceřiné společnosti spadající do oblasti působnosti této směrnice plnily své povinnosti stanovené v článcích 5 až 11 a v článku 15. Tím není dotčena občanskoprávní odpovědnost dceřiných společností podle článku 22.
2.  Mateřská společnost může provádět činnosti, které přispívají ke splnění povinností náležité péče ze strany dceřiné společnosti v souladu s odstavcem 1, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
a)  dceřiná společnost poskytne své mateřské společnosti veškeré relevantní a nezbytné informace a spolupracuje s ní;
b)  dceřiná společnost dodržuje politiku náležité péče své mateřské společnosti;
c)  mateřská společnost odpovídajícím způsobem upraví svou politiku náležité péče tak, aby bylo zajištěno splnění povinností stanovených v čl. 5 odst. 1 ve vztahu k dceřiné společnosti;
d)  dceřiná společnost začlení náležitou péči do všech svých politik a systémů řízení rizik v souladu s článkem 5;
e)  v případě potřeby dceřiná společnost nadále přijímá vhodná opatření v souladu s články 7 a 8 a nadále plní své povinnosti podle článků 8a, 8b a 8d;
f)  pokud mateřská společnost provádí konkrétní činnosti jménem dceřiné společnosti, jak mateřská společnost, tak dceřiná společnost o tom jasně a transparentně informují příslušné zúčastněné strany a veřejnost;
g)  dceřiná společnost začlení klima do všech svých politik a systémů řízení rizik v souladu s článkem 15.
Pozměňovací návrh 141
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 1 – návětí
1.  Členské státy zajistí, aby společnosti začlenily náležitou péči do všech svých podnikových politik a zavedly politiku náležité péče. Politika náležité péče musí obsahovat všechny tyto prvky:
 1.  Členské státy zajistí, aby společnosti začlenily náležitou péči do svých příslušných podnikových politik a zavedly politiku náležité péče. Politika náležité péče musí obsahovat všechny tyto prvky:
Pozměňovací návrh 142
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 1 – písm. -a (nové)
-a)  popis potenciálních nebo skutečných nepříznivých dopadů zjištěných podnikem v souladu s článkem 6;
Pozměňovací návrh 143
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 1 – písm. a
a)  popis přístupu společnosti k náležité péči, a to i v dlouhodobém horizontu;
 a)  popis přístupu společnosti k náležité péči, a to i v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu;
Pozměňovací návrh 144
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 1 – písm. b
b)  kodex chování popisující pravidla a zásady, jimiž se mají zaměstnanci a dceřiné společnosti dané společnosti řídit;
 b)  kodex chování, který stanoví pravidla a zásady a opatření, jež je třeba v příslušných případech dodržovat a provádět v celé společnosti a jejích dceřiných společnostech při všech činnostech. Kodex chování má zajistit, aby společnost dodržovala lidská práva a životní prostředí, a musí být v souladu se základními hodnotami Unie;
Pozměňovací návrh 145
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 1 – písm. c
c)  popis postupů zavedených za účelem provádění náležité péče, včetně opatření přijatých k ověření souladu s kodexem chování a k rozšíření jeho uplatňování na zavedené obchodní vztahy.
 c)  popis postupů a vhodných opatření zavedených za účelem provádění náležité péče v souladu s články 7 a 8 v hodnotovém řetězci, včetně příslušných opatření přijatých k začlenění náležité péče do vlastního obchodního modelu, zaměstnaneckých a nákupních postupů se subjekty, s nimiž má společnost obchodní vztah, a opatření přijatých k monitorování a ověřování činností v oblasti náležité péče.
Pozměňovací návrh 146
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 2
2.  Členské státy zajistí, aby společnosti svou politiku náležité péče aktualizovaly každý rok.
 2.  Členské státy zajistí, aby společnosti svou politiku náležité péče průběžně přezkoumávaly a aktualizovaly, pokud dojde k významným změnám.
Pozměňovací návrh 147
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 2 a (nový)
2a.  Společnosti provádějí politiku v oblasti náležité péče, která je přiměřená a úměrná pravděpodobnosti a závažnosti nepříznivých dopadů, které může jejich činnost mít, nebo závažnosti nepříznivých dopadů, které jejich činnost skutečně má, a jejich konkrétním okolnostem a rizikovým faktorům, zejména pokud jde o odvětví a místo jejich činnosti, velikost a délku jejich dodavatelského řetězce, velikost společnosti, její kapacitu, zdroje a pákový efekt.
Pozměňovací návrh 148
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 2 b (nový)
2b.  Pokud společnosti působí v oblastech ozbrojeného konfliktu nebo v křehkých oblastech po konfliktu, v okupovaných nebo anektovaných oblastech, jakož i v oblastech, kde je slabá nebo neexistující správa a není tam zajištěna bezpečnost, jako jsou zhroucené státy, členské státy zajistí, aby dodržovaly své závazky podle mezinárodního humanitárního práva a prováděly zvýšenou hloubkovou kontrolu svých operací a obchodních vztahů s ohledem na konflikt tím, že do své náležité péče začlení analýzu konfliktů založenou na smysluplném zapojení zúčastněných stran a zohledňující konflikt, jeho hlavní příčiny, spouštěče, strany, které jej vedou, a dopad činnosti společnosti na tento konflikt.
Pozměňovací návrh 149
Návrh směrnice
Čl. 6 – název
Identifikace skutečných a potenciálních nepříznivých dopadů
 Identifikace a posuzování skutečných a potenciálních nepříznivých dopadů
Pozměňovací návrh 150
Návrh směrnice
Čl. 6 – odst. 1
1.  Členské státy zajistí, aby společnosti přijaly vhodná opatření k identifikaci skutečných a potenciálních nepříznivých dopadů na lidská práva a nepříznivých dopadů na životní prostředí vyplývajících z jejich vlastních činností nebo činností jejich dceřiných společností, a pokud souvisejí s jejich hodnotovými řetězci, z jejich zavedených obchodních vztahů v souladu s odstavci 2, 3 a 4.
 1.  Členské státy zajistí, aby společnosti přijaly vhodná opatření k identifikaci a hodnocení skutečných a potenciálních nepříznivých dopadů na lidská práva a životní prostředí vyplývajících z jejich vlastních činností, výrobků a služeb nebo činností, výrobků a služeb jejich dceřiných společností, a činností, výrobků a služeb, které souvisejí s jejich hodnotovými řetězci, a ke zjištění toho, zda tyto nepříznivé dopady způsobují, přispívají k nim nebo s nimi mají přímou souvislost.
Pozměňovací návrh 151
Návrh směrnice
Čl. 6 – odst. 2
2.  Odchylně od odstavce 1 jsou společnosti uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. b) a čl. 2 odst. 2 písm. b) povinny identifikovat pouze skutečné a potenciální závažné nepříznivé dopady relevantní pro příslušné odvětví uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. b).
 2.  Členské státy zajistí, aby v rámci svého postupu náležité péče společnosti:
a)  identifikovaly oblasti, v nichž je výskyt nepříznivých dopadů nejpravděpodobnější a kde budou tyto dopady nejzávažnější, včetně zmapování jednotlivých rizikovějších operací, dceřiných společností a obchodních vztahů, na které je třeba se s ohledem na příslušné rizikové faktory zaměřit přednostně; a dále
b)  provedly hloubkové posouzení prioritních činností, dceřiných společností a obchodních vztahů s cílem určit povahu a rozsah konkrétních skutečných a potenciálních nepříznivých dopadů.
Pozměňovací návrh 152
Návrh směrnice
Čl. 6 – odst. 2 a (nový)
2a.  Při určování jednotlivých rizikovějších obchodních vztahů zahrnují příslušné rizikové faktory na úrovni společnosti otázku, zda je obchodní vztah navázán se společností, na kterou se vztahuje tato směrnice.
Pozměňovací návrh 153
Návrh směrnice
Čl. 6 – odst. 3
3.  Pokud společnosti uvedené v čl. 3 písm. a) bodu iv) poskytují úvěry, půjčky nebo jiné finanční služby, identifikace skutečných a potenciálních nepříznivých dopadů na lidská práva a nepříznivých dopadů na životní prostředí se provede pouze před poskytnutím této služby.
 3.  Pokud společnosti uvedené v čl. 3 písm. a) bodu iv) poskytují finanční služby, identifikace skutečných a potenciálních nepříznivých dopadů na lidská práva a nepříznivých dopadů na životní prostředí se provede před poskytnutím této služby a před následnými finančními operacemi a v případě oznámení možných rizik prostřednictvím postupů uvedených v článku 9 během poskytování služby.
Pozměňovací návrh 154
Návrh směrnice
Čl. 6 – odst. 4
4.  Členské státy zajistí, aby pro účely identifikace nepříznivých dopadů uvedených v odstavci 1 – v příslušných případech na základě kvantitativních a kvalitativních informací – byly společnosti oprávněny využít vhodné zdroje, včetně nezávislých zpráv a informací shromážděných postupem pro podávání stížností stanoveným v článku 9. Pokud je to relevantní, společnosti rovněž budou vést konzultace se skupinami, které mohou být případně dotčeny, včetně pracovníků a dalších příslušných zúčastněných stran, s cílem shromáždit informace o skutečných nebo potenciálních nepříznivých dopadech.
 4.  Členské státy zajistí, aby pro účely identifikace a posuzování nepříznivých dopadů, v příslušných případech na základě kvantitativních a kvalitativních informací, včetně příslušných rozčleněných dat, které může společnost rozumně získat, využívaly společnosti vhodné metody a zdroje, včetně veřejných zpráv, nezávislých zpráv a informací shromážděných prostřednictvím oznamování a mimosoudního mechanismu pro podávání stížností stanoveného v článku 9. Společnosti rovněž v souladu s článkem 8d smysluplně zapojují potenciálně dotčené zúčastněné strany, včetně pracovníků a dalších příslušných zúčastněných stran, s cílem shromáždit informace o skutečných nebo potenciálních nepříznivých dopadech a tyto dopady identifikovat a posoudit.
Pozměňovací návrh 155
Návrh směrnice
Čl. 6 – odst. 4 a (nový)
4a.  V případě, že nejsou k dispozici všechny nezbytné informace týkající se jejího hodnotového řetězce, vysvětlí společnost úsilí vynaložené na získání nezbytných informací o jejím hodnotovém řetězci, důvody, proč nebylo možné všechny nezbytné informace získat, a své plány, jak obdržet potřebné informace v budoucnosti.
Pozměňovací návrh 156
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 1
1.  Členské státy zajistí, aby společnosti přijaly vhodná opatření s cílem předcházet potenciálním nepříznivým dopadům na lidská práva a nepříznivým dopadům na životní prostředí, které byly nebo měly být identifikovány podle článku 6, v souladu s odstavci 2, 3, 4 a 5 tohoto článku, nebo v případě, že jejich předcházení není možné nebo není možné v dané chvíli, tyto dopady odpovídajícím způsobem zmírnit.
 1.  Členské státy zajistí, aby společnosti přijaly vhodná opatření s cílem předcházet potenciálním nepříznivým dopadům na lidská práva a nepříznivým dopadům na životní prostředí, které byly nebo měly být identifikovány podle článku 6, v souladu s tímto článkem, nebo v případě, že jejich předcházení není možné nebo není možné v dané chvíli nebo pokud selhalo, tyto dopady odpovídajícím způsobem zmírnit.
Pozměňovací návrh 157
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 1 a (nový)
1a.  Pro účely tohoto článku se v případech, kdy společnost může způsobit potenciální nepříznivý dopad, vhodnými opatřeními rozumí opatření, jejichž cílem je zabránit potenciálnímu nepříznivému dopadu nebo jej zmírnit. V případech, kdy společnost může přispět k nepříznivému dopadu, se vhodnými opatřeními rozumí opatření, jejichž cílem je zabránit nebo zmírnit přispění k takovému dopadu, a to s využitím nebo zvýšením vlivu společnosti na ostatní odpovědné strany, aby se zabránilo potenciálnímu nepříznivému dopadu nebo aby se tento dopad zmírnil. V případech, kdy může být provoz, výrobky nebo služby společnosti přímo spojen s nepříznivým dopadem prostřednictvím jejích obchodních vztahů s jinými subjekty, se vhodnými opatřeními rozumí opatření, jejichž cílem je využít nebo zvýšit vliv společnosti na odpovědné strany a snažit se potenciálnímu nepříznivému dopadu zabránit nebo jej zmírnit a ovlivnit subjekt, který tento nepříznivý dopad způsobuje.
Pozměňovací návrh 158
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 1 b (nový)
1b.  Pro účely tohoto článku se předpokládá, že finanční podniky jsou přímo spojeny s nepříznivým dopadem v jejich hodnotovém řetězci, aniž by jej způsobily nebo k němu přispívaly.
Pozměňovací návrh 159
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 2 – návětí
2.  Společnosti jsou povinny v příslušných případech přijmout tato opatření:
 2.  Společnosti jsou povinny přijmout vhodná opatření, zahrnující v příslušných případech tato opatření:
Pozměňovací návrh 160
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 2 – písm. a
a)  je-li to vzhledem k povaze nebo složitosti opatření požadovaných pro prevenci nezbytné, vypracovat a zavést plán preventivních opatření s přiměřenými a jasně vymezenými lhůtami pro opatření a kvalitativními a kvantitativními ukazateli pro měření zlepšení. Plán preventivních opatření bude vypracován po poradě s dotčenými zúčastněnými stranami;
 a)  je-li to vzhledem k povaze nebo složitosti opatření požadovaných pro prevenci nezbytné, vypracovat a zavést plán preventivních opatření s přiměřeným a jasně vymezeným harmonogramem pro provádění vhodných opatření a kroků a kvalitativními a kvantitativními ukazateli pro měření zlepšení. Preventivní akční plán se uplatní a přesně přizpůsobí kontextu činnosti společností a daného hodnotového řetězce. Vypracování a provádění plánu klimatické transformace podle článku 15 se považuje za vhodné opatření k prevenci nepříznivých dopadů na životní prostředí souvisejících se zmírňováním změny klimatu podle odstavce 1 tohoto článku;
Pozměňovací návrh 161
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 2 – písm. b
b)  získat od obchodního partnera, s nímž mají přímý obchodní vztah, smluvní záruky, že zajistí dodržování kodexu chování společnosti a v případě potřeby také plánu preventivních opatření, a to i s tím, že si od svých partnerů vyžádají odpovídající smluvní záruky v rozsahu, v jakém jsou činnosti těchto partnerů součástí hodnotového řetězce společnosti (vzájemně navazující smlouvy). Po získání takových smluvních záruk se použije odstavec 4;
 b)  zvážit zavedení smluvních ustanovení s obchodním partnerem, s nímž mají přímý obchodní vztah, že zajistí dodržování kodexu chování společnosti a v případě potřeby také plánu preventivních opatření. Partnery, s nimiž má společnost obchodní vztah, lze požádat, aby se svými partnery uzavřeli odpovídající přiměřená, nediskriminační a spravedlivá smluvní ustanovení v rozsahu, v jakém jsou činnosti těchto partnerů součástí hodnotového řetězce společnosti (vzájemně navazující smlouvy). Po získání takových smluvních záruk se použije odstavec 4;
Pozměňovací návrh 162
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 2 – písm. c
c)  provést nezbytné investice, například do řídicích nebo výrobních procesů a infrastruktur, aby bylo dosaženo souladu s odstavcem 1;
 c)  provést nezbytné úpravy, zlepšení, zrušení investic nebo investice do vlastních činností společnosti, například do řízení, výroby nebo jiných provozních procesů, zařízení, výrobků a sledovatelnosti výrobků, projektů, služeb a dovedností;
Pozměňovací návrh 163
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 2 – písm. c a (nové)
ca)  přizpůsobit obchodní modely a strategie, včetně nákupních postupů, včetně těch, které přispívají k důstojným mzdám a příjmům pro jejich dodavatele, s cílem předcházet potenciálním nepříznivým dopadům a rozvíjet a využívat nákupní politiky, které nepovzbuzují potenciální nepříznivé dopady na lidská práva nebo životní prostředí;
Pozměňovací návrh 164
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 2 – písm. d
d)  poskytovat cílenou a přiměřenou podporu malým a středním podnikům, s nimiž má společnost zavedené obchodní vztahy, pokud by dodržování kodexu chování nebo použití plánu preventivních opatření ohrozilo životaschopnost takového malého či středního podniku;
 d)  poskytovat cílenou a přiměřenou finanční a administrativní podporu malým a středním podnikům, s nimiž má společnost obchodní vztah;
Pozměňovací návrh 165
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 2 – písm. d a (nové)
da)  navazovat obchodní vztah založený na očekávání společnosti, pokud jde o předcházení potenciálním nepříznivým dopadům a jejich zmírňování, včetně poskytování nebo umožnění přístupu k budování kapacit, vedení, administrativní a finanční podpoře, jako jsou půjčky nebo financování, s přihlédnutím ke zdrojům, znalostem a omezením obchodního partnera;
Pozměňovací návrh 166
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 2 – písm. e
e)  v souladu s právem Unie, včetně práva hospodářské soutěže, spolupracovat s jinými subjekty, mimo jiné v příslušných případech s cílem zvýšit schopnost společnosti odstranit nepříznivý dopad, zejména pokud žádné jiné opatření není vhodné nebo účinné.
 e)  v souladu s právem Unie, včetně práva hospodářské soutěže, spolupracovat s jinými subjekty, mimo jiné s cílem zvýšit schopnost společnosti odstranit nepříznivý dopad, zejména pokud žádné jiné opatření není vhodné nebo účinné.
Pozměňovací návrh 167
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 2 – písm. e a (nové)
ea)  existuje-li přímá souvislost s dopady, k nimž dochází v obchodních vztazích s jinými společnostmi působícími v Unii, mohou vhodná opatření zahrnovat oznámení příslušnému orgánu dohledu, přičemž je třeba i nadále vyvíjet přiměřené úsilí o prevenci nebo zmírnění dopadu.
Pozměňovací návrh 168
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 2 a (nový)
2a.  Při distribuci nebo prodeji výrobku nebo poskytování služby přijmou společnosti vhodná opatření k zajištění toho, aby složení, design a uvádění výrobku nebo služby na trh byly v souladu s právem Unie a nevedly k nepříznivým dopadům, ať už individuálním nebo kolektivním. V tomto ohledu je třeba věnovat zvláštní pozornost možnému nepříznivému dopadu na děti.
Pozměňovací návrh 169
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 3
3.  Pokud jde o potenciální nepříznivé dopady, kterým nelze předejít nebo je odpovídajícím způsobem zmírnit pomocí opatření uvedených v odstavci 2, společnost může usilovat o uzavření smlouvy s partnerem, s nímž má nepřímý vztah, s cílem dosáhnout souladu s kodexem chování společnosti nebo s plánem preventivních opatření. Při uzavření takové smlouvy se použije odstavec 4.
 vypouští se
Pozměňovací návrh 170
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 4 – pododstavec 1
Smluvní záruky nebo smlouvu musí doplňovat vhodná opatření k ověření jejich dodržování. Pro účely ověření dodržování může společnost odkázat na vhodné iniciativy odvětví nebo ověřování nezávislou třetí stranou.
 Smluvní ustanovení musí doplňovat opatření k podpoře provádění náležité péče.
Pozměňovací návrh 171
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 4 – pododstavec 2
Jsou-li smluvní záruky získány nebo je-li smlouva uzavřena s malým nebo středním podnikem, musí být použité podmínky spravedlivé, přiměřené a nediskriminační. Pokud jsou opatření k ověření dodržování prováděna ve vztahu k malým a středním podnikům, nese náklady na ověřování nezávislou třetí stranou společnost.
 Jsou-li zavedena ustanovení, včetně smluvních, nebo je-li uzavřena smlouva na základě smluvního vztahu, musí být použité podmínky spravedlivé, přiměřené a nediskriminační. Pokud jsou opatření k ověření dodržování prováděna ve vztahu k malým a středním podnikům, nese náklady na ověřování nezávislou třetí stranou společnost. Na žádost malého a středního podniku hradí náklady v plné výši nebo je sdílejí se společností. Malé a střední podniky mohou sdílet výsledky ověřování, která se jich týkají, s více společnostmi.
Smluvní ustanovení požadovaná v souladu s odstavcem 2 nesmí vést k přenosu odpovědnosti za provádění náležité péče v souladu s touto směrnicí ani k odpovědnosti, pokud k provádění náležité péče nedojde.
Při požadování takových smluvních ustanovení společnosti posoudí, zda lze důvodně očekávat, že jejich obchodní partner bude tato ustanovení dodržovat.
Pozměňovací návrh 172
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 5 – pododstavec 1 – návětí
Pokud jde o potenciální nepříznivé dopady ve smyslu odstavce 1, kterým nelze předejít nebo je odpovídajícím způsobem zmírnit pomocí opatření uvedených v odstavcích 2, 3 a 4, společnost je povinna zdržet se uzavírání nových nebo rozšiřování stávajících vztahů s partnerem, v souvislosti s nímž nebo v jehož hodnotovém řetězci došlo k výskytu dopadu, a pokud to umožňuje právo, kterým se řídí jejich vztahy, podnikne tyto kroky:
 Pokud jde o potenciální nepříznivé dopady ve smyslu odstavce 1, jež společnost způsobila nebo k nim přispěla a kterým nelze předejít nebo je odpovídajícím způsobem zmírnit, a pokud neexistuje odůvodněná naděje na změnu, společnost je povinna zdržet se uzavírání nových nebo rozšiřování stávajících vztahů s partnerem, v souvislosti s nímž nebo v jehož hodnotovém řetězci došlo k výskytu dopadu, a pokud to umožňuje právo, kterým se řídí jejich vztahy, podnikne jako poslední možnost, v souladu s odpovědným odchodem ze škodlivých obchodních vztahů, tyto kroky:
Pozměňovací návrh 173
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 5 – pododstavec 1 – písm. a
a)  dočasně pozastaví obchodní vztahy s dotyčným partnerem a zároveň bude usilovat o prevenci a minimalizaci dopadů, pokud existuje důvodné očekávání, že toto úsilí bude v krátkodobém horizontu úspěšné;
 a)  dočasně pozastaví obchodní vztahy s dotyčným partnerem a zároveň bude usilovat o prevenci a zmírnění dopadů;
Pozměňovací návrh 174
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 5 – pododstavec 1 – písm. b
b)  je-li potenciální nepříznivý dopad závažný, ukončí obchodní vztah v souvislosti s dotčenými činnostmi.
 b)  ukončí obchodní vztah v souvislosti s dotčenými činnostmi, kvůli závažnosti potenciálního nepříznivého dopadu, nebo pokud nejsou splněny podmínky pro dočasné pozastavení podle písmene a).
Pozměňovací návrh 175
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 5 – pododstavec 1 a (nový)
Před dočasným pozastavením nebo ukončením obchodních vztahů jsou společnosti povinny nejprve posoudit, zda by nepříznivé dopady takového postupu byly větší než nepříznivé dopady, kterým má být zabráněno nebo které mají být zmírněny. V takovém případě mohou společnosti od dočasného pozastavení nebo ukončení obchodních vztahů upustit. Pokud společnosti obchodní vztahy dočasně pozastaví nebo ukončí, přijmou opatření k prevenci, zmírnění nebo ukončení dopadů pozastavení nebo ukončení obchodního vztahu, poskytnou obchodnímu partnerovi přiměřené oznámení a toto rozhodnutí průběžně přezkoumávají.
Pozměňovací návrh 176
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 5 – pododstavec 2
Členské státy zajistí, aby smlouvy, které se řídí jejich právem, mohly stanovit možnost ukončit obchodní vztah.
 Členské státy zajistí, aby smlouvy, které se řídí jejich právem, mohly stanovit možnost pozastavit nebo ukončit obchodní vztah, s výjimkou smluv, které jsou strany ze zákona povinny uzavřít. Společnosti se mohou obrátit na orgány dohledu, aby obdržely pokyny ohledně postupu, který je třeba přijmout.
Pozměňovací návrh 177
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 6
6.  Odchylně od odst. 5 písm. b), pokud společnosti uvedené v čl. 3 písm. a) bodu iv) poskytují úvěry, půjčky nebo jiné finanční služby, nejsou povinny smlouvu o úvěru, půjčce nebo jiných finančních službách ukončit, pokud lze důvodně předpokládat, že tím dojde k podstatné újmě subjektu, jemuž je služba poskytována.
 6.  Odchylně od odst. 5 prvního pododstavce písm. b), pokud společnosti uvedené v čl. 3 písm. a) bodu iv) poskytují finanční služby subjektům, které způsobují potenciální nepříznivé dopady ve smyslu odstavce 1 nebo k nim přispívají, nejsou povinny smlouvu o finančních službách ukončit, pokud je to nezbytně nutné, aby se zabránilo úpadku subjektu, jemuž je služba poskytována. Vedle odstavce 5 druhého pododstavce lze rozhodnutí ukončit smlouvu o finanční službě odchylně od odst. 5 písm. b) přijmout v krajním případě pouze tehdy, pokud snahy o využití pákového efektu ze strany společností uvedených v čl. 3 písm. a) bodu iv) nepřiměly v konečném důsledku subjekt, kterému je tato služba poskytována, aby zabránil potenciálním nepříznivým dopadům nebo je přiměřeně zmírnil.
Pozměňovací návrh 178
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 1
1.  Členské státy zajistí, aby společnosti přijaly vhodná opatření k odstranění skutečných nepříznivých dopadů, které byly nebo měly být identifikovány podle článku 6, v souladu s odstavci 2 až 6 tohoto článku.
 1.  Členské státy zajistí, aby společnosti přijaly vhodná opatření k odstranění skutečných nepříznivých dopadů, které byly nebo měly být identifikovány podle článku 6, v souladu s tímto článkem.
Pozměňovací návrh 179
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 2
2.  Pokud nepříznivý dopad nelze odstranit, členské státy zajistí, aby společnosti minimalizovaly rozsah tohoto dopadu.
 2.  Pokud nepříznivý dopad nelze okamžitě odstranit, členské státy zajistí, aby společnosti rozsah tohoto dopadu přiměřeně zmírnily a zároveň pokračovaly v úsilí o ukončení nepříznivého dopadu.
Pozměňovací návrh 180
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 2 a (nový)
2a.  Pro účely tohoto článku se v případech, kdy společnost způsobila skutečný nepříznivý dopad, vhodnými opatřeními rozumí opatření, jejichž cílem je zmírnit rozsah skutečného nepříznivého dopadu a napravit škody. V případech, kdy společnost přispěla ke skutečnému nepříznivému dopadu, se vhodnými opatřeními rozumí opatření, jejichž cílem je zmírnit příspěvek k dopadu, a to s využitím nebo zvýšením vlivu společnosti na ostatní odpovědné strany, aby zmírnila potenciální nepříznivý dopad a přispěla k nápravě škod v rozsahu tohoto příspěvku. V případech, kdy jsou činnost, výrobky nebo služby společnosti přímo spojeny s nepříznivým dopadem prostřednictvím jejích vztahů s jinými subjekty, se vhodnými opatřeními rozumí opatření, jejichž cílem je využít nebo zvýšit vliv společnosti na odpovědné strany s cílem zmírnit potenciální nepříznivý dopad. Společnost, která je přímo spojena s nepříznivým dopadem, zváží využití svého vlivu na odpovědné strany, aby umožnila nápravu škod způsobených dopadem.
Pozměňovací návrh 181
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 2 b (nový)
2b.  Pro účely tohoto článku se předpokládá, že finanční podniky jsou přímo spojeny s nepříznivým dopadem v jejich hodnotovém řetězci, aniž by jej způsobily nebo k němu přispívaly.
Pozměňovací návrh 182
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 3 – návětí
3.  Společnosti jsou povinny v příslušných případech přijmout tato opatření:
 3.  Společnosti jsou povinny přijmout vhodná opatření, zahrnující v příslušných případech tato opatření:
Pozměňovací návrh 183
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 3 – písm. a
a)  neutralizovat nepříznivý dopad nebo minimalizovat jeho rozsah, včetně vyplacení náhrady škody postiženým osobám a finanční náhrady postiženým komunitám. Opatření musí být přiměřené významu a rozsahu nepříznivého dopadu a tomu, jaký podíl má na nepříznivém dopadu činnost společnosti;
 a)  v souladu s článkem 8c neutralizovat nepříznivý dopad nebo odpovídajícím způsobem zmírnit jeho rozsah tím, že se dotčené osoby nebo životní prostředí vrátí do situace, která je rovnocenná nebo co nejbližší jejich situaci před nepříznivým dopadem. Opatření musí být přiměřené a úměrné významu a rozsahu nepříznivého dopadu a tomu, jaký podíl má na nepříznivém dopadu činnost společnosti a jaké jsou její zdroje a vliv;
Pozměňovací návrh 184
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 3 – písm. b
b)  je-li to nezbytné vzhledem k tomu, že nepříznivý dopad nelze okamžitě odstranit, vypracovat a provést plán nápravných opatření s přiměřenými a jasně vymezenými lhůtami pro opatření a kvalitativními a kvantitativními ukazateli pro měření zlepšení. V příslušných případech se plán nápravných opatření vypracuje po poradě se zúčastněnými stranami;
 b)  je-li to nezbytné vzhledem k tomu, že nepříznivý dopad nelze okamžitě odstranit, vypracovat a provést plán nápravných opatření s přiměřenými a jasně vymezenými lhůtami pro provádění vhodných opatření a kroků a kvalitativními a kvantitativními ukazateli pro měření zlepšení. Preventivní akční plán se uplatní a přesně přizpůsobí kontextu činnosti společností a daného hodnotového řetězce. Společnosti mohou vypracovat své plány ve spolupráci s odvětvovými iniciativami. Vypracování a provádění plánu klimatické transformace podle článku 15 se považuje za vhodné opatření ke zmírnění nepříznivých dopadů na životní prostředí souvisejících se zmírňováním změny klimatu podle odstavce 1 a 2 tohoto článku.
Pozměňovací návrh 185
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 3 – písm. c
c)  získat od přímého partnera, s nímž mají zavedený obchodní vztah, smluvní záruky, že zajistí dodržování kodexu chování a v případě potřeby také plánu nápravných opatření, a to i s tím, že si od svých partnerů vyžádají odpovídající smluvní záruky v rozsahu, v jakém jsou součástí hodnotového řetězce (vzájemně navazující smlouvy). Po získání těchto smluvních záruk se použije odstavec 5.
 c)  rozhodnout se zavést smluvní ustanovení s obchodním partnerem, s nímž má obchodní vztah tím, že zajistí dodržování kodexu chování společnosti a v případě potřeby také plánu nápravných opatření. Partnery, s nimiž má společnost obchodní vztah, lze požádat, aby se svými partnery uzavřeli odpovídající přiměřená, nediskriminační a spravedlivá smluvní ustanovení v rozsahu, v jakém jsou součástí hodnotového řetězce společnosti. Po získání těchto smluvních záruk se použije odstavec 5.
Pozměňovací návrh 186
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 3 – písm. d
d)  provést nezbytné investice, například do řídicích nebo výrobních procesů a infrastruktur, aby bylo dosaženo souladu s odstavci 1, 2 a 3;
 d)  provést nezbytné úpravy, zlepšení, zrušení investic nebo investice do vlastních činností společnosti, například do řízení, výroby nebo jiných provozních procesů, zařízení, výrobků a sledovatelnosti výrobků, projektů, služeb a dovedností;
Pozměňovací návrh 187
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 3 – písm. d a (nové)
da)  přizpůsobit obchodní modely a strategie, včetně nákupních postupů, včetně těch, které přispívají k důstojným mzdám a příjmům pro jejich dodavatele, s cílem zastavit nebo zmírnit skutečné nepříznivé dopady a rozvíjet a využívat nákupní politiky, které nepovzbuzují skutečné nepříznivé dopady na lidská práva nebo životní prostředí;
Pozměňovací návrh 188
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 3 – písm. e
e)  poskytovat cílenou a přiměřenou podporu malým a středním podnikům, s nimiž má společnost zavedený obchodní vztah, pokud by dodržování kodexu chování nebo použití plánu nápravných opatření ohrozilo životaschopnost takového malého či středního podniku;
 e)  poskytovat cílenou a přiměřenou finanční a administrativní podporu malým a středním podnikům, s nimiž má společnost obchodní vztah;
Pozměňovací návrh 189
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 3 – písm. e a (nové)
ea)  navazovat obchodní vztah založený na očekávání společnosti, pokud jde o ukončování a zmírňování skutečných nepříznivých dopadů, včetně poskytování nebo umožnění přístupu k budování kapacit, vedení, administrativní a finanční podpoře, jako jsou půjčky nebo financování, s přihlédnutím ke zdrojům, znalostem a omezením obchodního partnera;
Pozměňovací návrh 190
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 3 – písm. f a (nové)
fa)  existuje-li přímá souvislost s dopady, k nimž dochází v obchodních vztazích s jinými společnostmi působícími v Unii, mohou vhodná opatření zahrnovat oznámení příslušnému orgánu dohledu, přičemž je třeba i nadále vyvíjet přiměřené úsilí o ukončení nebo zmírnění dopadu.
Pozměňovací návrh 191
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 3 a (nový)
3a.  Při distribuci nebo prodeji výrobku nebo poskytování služby přijmou společnosti vhodná opatření k zajištění toho, aby složení, design a uvádění výrobku nebo služby na trh byly v souladu s právem Unie a nevedly k nepříznivým dopadům, ať už individuálním nebo kolektivním. V tomto ohledu je třeba věnovat zvláštní pozornost možnému nepříznivému dopadu na děti.
Pozměňovací návrh 192
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 4
4.  Pokud jde o skutečné nepříznivé dopady, které nelze odstranit nebo odpovídajícím způsobem zmírnit pomocí opatření uvedených v odstavci 3, společnost může usilovat o uzavření smlouvy s partnerem, s nímž má nepřímý vztah, s cílem dosáhnout souladu s kodexem chování společnosti nebo s plánem nápravných opatření. Při uzavření takové smlouvy se použije odstavec 5.
 vypouští se
Pozměňovací návrh 193
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 5 – pododstavec 1
Smluvní záruky nebo smlouvu musí doplňovat vhodná opatření k ověření jejich dodržování. Pro účely ověření dodržování může společnost odkázat na vhodné iniciativy odvětví nebo ověřování nezávislou třetí stranou.
 Smluvní ustanovení musí doplňovat opatření podporující provádění náležité péče.
Pozměňovací návrh 194
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 5 – pododstavec 2
Jsou-li smluvní záruky získány nebo je-li smlouva uzavřena s malým nebo středním podnikem, musí být použité podmínky spravedlivé, přiměřené a nediskriminační. Pokud jsou opatření k ověření dodržování prováděna ve vztahu k malým a středním podnikům, nese náklady na ověřování nezávislou třetí stranou společnost.
 Jsou-li zavedena ustanovení, včetně smluvních, nebo je-li uzavřena smlouva na základě smluvního vztahu, musí být použité podmínky spravedlivé, přiměřené a nediskriminační. Pokud jsou opatření k ověření dodržování prováděna ve vztahu k malým a středním podnikům, nese náklady na ověřování nezávislou třetí stranou společnost. Malé a střední podniky mohou sdílet výsledky ověřování, která se jich týkají, s více společnostmi.
Pozměňovací návrh 195
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 5 – pododstavec 2 a (nový)
Smluvní ustanovení požadovaná v souladu s odstavcem 3 nesmí vést k přenosu odpovědnosti za provádění náležité péče v souladu s touto směrnicí ani k odpovědnosti, pokud k provádění náležité péče nedojde.
Pozměňovací návrh 196
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 5 – pododstavec 2 b (nový)
Při požadování takových smluvních ustanovení společnosti posoudí, zda lze důvodně očekávat, že jejich obchodní partner bude tato ustanovení dodržovat.
Pozměňovací návrh 197
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 6 – pododstavec 1 – návětí
Pokud jde o skutečné nepříznivé dopady ve smyslu odstavce 1, které není možné odstranit nebo jejichž rozsah nelze minimalizovat pomocí opatření uvedených v odstavcích 3, 4 a 5, společnost je povinna zdržet se uzavírání nových nebo rozšiřování stávajících vztahů s partnerem, v souvislosti s nímž nebo v jehož hodnotovém řetězci došlo k výskytu dopadu, a pokud to umožňuje právo, kterým se řídí jejich vztahy, podnikne jeden z těchto kroků:
 Pokud jde o skutečné nepříznivé dopady ve smyslu odstavce 1, jež společnost způsobila nebo k nimž přispěla a které nešlo ukončit nebo jejichž rozsah nebylo možné zmírnit, a pokud neexistuje odůvodněná naděje na změnu, společnost je povinna zdržet se uzavírání nových nebo rozšiřování stávajících vztahů s partnerem, v souvislosti s nímž nebo v jehož hodnotovém řetězci došlo k výskytu dopadu, a pokud to umožňuje právo, kterým se řídí jejich vztahy, podnikne jako poslední možnost, v souladu s odpovědným odchodem ze škodlivých obchodních vztahů, některý z těchto kroků:
Pozměňovací návrh 198
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 6 – pododstavec 1 – písm. a
a)  dočasně pozastaví obchodní vztahy s dotyčným partnerem a zároveň bude usilovat o odstranění nepříznivého dopadu nebo minimalizaci jeho rozsahu, nebo
 a)  dočasně pozastaví obchodní vztahy s dotyčným partnerem a zároveň bude usilovat o prevenci a zmírnění dopadů;
Pozměňovací návrh 199
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 6 – pododstavec 1 – písm. b
b)  je-li potenciální nepříznivý dopad závažný, obchodní vztah v souvislosti s dotčenými činnostmi ukončí.
 b)  ukončí obchodní vztah v souvislosti s dotčenými činnostmi, kvůli závažnosti skutečného nepříznivého dopadu, nebo pokud nejsou splněny podmínky pro dočasné pozastavení podle písmene a).
Pozměňovací návrh 200
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 6 – pododstavec 1 a (nový)
Před dočasným pozastavením nebo ukončením obchodních vztahů jsou společnosti povinny nejprve posoudit, zda by nepříznivé dopady takového postupu byly větší než nepříznivé dopady, které mají být ukončeny nebo zmírněny. V takovém případě mohou společnosti od dočasného pozastavení nebo ukončení obchodních vztahů upustit. Pokud společnosti obchodní vztahy dočasně pozastaví nebo ukončí, přijmou opatření k prevenci, zmírnění nebo ukončení dopadů pozastavení nebo ukončení obchodního vztahu, poskytnou obchodnímu partnerovi přiměřené oznámení a toto rozhodnutí průběžně přezkoumávají.
Pozměňovací návrh 201
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 6 – pododstavec 2
Členské státy zajistí, aby smlouvy, které se řídí jejich právem, mohly stanovit možnost ukončit obchodní vztah.
 Členské státy zajistí, aby smlouvy, které se řídí jejich právem, mohly stanovit možnost pozastavit nebo ukončit obchodní vztah, s výjimkou smluv, které jsou strany ze zákona povinny uzavřít. Společnosti se mohou obrátit na orgány dohledu, aby obdržely pokyny ohledně postupu, který je třeba přijmout.
Pozměňovací návrh 202
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 7
7.  Odchylně od odst. 6 písm. b), pokud společnosti uvedené v čl. 3 písm. a) bodu iv) poskytují úvěry, půjčky nebo jiné finanční služby, nejsou povinny smlouvu o úvěru, půjčce nebo jiných finančních službách ukončit, pokud lze důvodně předpokládat, že tím dojde k podstatné újmě subjektu, jemuž je služba poskytována.
 7.  Odchylně od odst. 6 písm. b), pokud společnosti uvedené v čl. 3 písm. a) bodu iv) poskytují finanční služby subjektům, které způsobují skutečné nepříznivé dopady ve smyslu odstavce 1 nebo k nim přispívají, nejsou povinny smlouvu o finančních službách ukončit, pokud je to nezbytně nutné, aby se zabránilo úpadku subjektu, jemuž je služba poskytována. Vedle odstavce 6 druhého pododstavce lze rozhodnutí ukončit smlouvu o finanční službě odchylně od odst. 6 písm. b) přijmout v krajním případě pouze tehdy, pokud snahy o využití pákového efektu ze strany společností uvedených v čl. 3 písm. a) bodu iv) nepřiměly v konečném důsledku subjekt, kterému je tato služba poskytována, aby skutečně nepříznivé dopady zastavil nebo minimalizoval jejich rozsah.
Pozměňovací návrh 203
Návrh směrnice
Článek 8 a (nový)
Článek 8 a
Vhodná opatření institucionálních investorů a správců aktiv s cílem přimět společnosti, do nichž investovali, k zastavení skutečných nepříznivých dopadů, které způsobují
1.  Členské státy zajistí, aby institucionální investoři a správci aktiv přijali vhodná opatření, jak je popsáno v odstavci 3 tohoto článku, s cílem přimět společnosti, do nichž investovali, aby ukončily skutečné nepříznivé dopady, které byly nebo měly být identifikovány podle článku 6.
2.  Pokud nepříznivý dopad nelze ukončit, členské státy zajistí, aby institucionální investoři a správci aktiv motivovali společnosti, do nichž investovali, k minimalizaci rozsahu tohoto nepříznivého dopadu.
3.  Institucionální investoři a správci aktiv jsou případně povinni spolupracovat se společností, do níž investovali, a vykonávat hlasovací práva v souladu s čl. 3g odst. 1 písm. a) směrnice 2007/36/ES [SRD2] s cílem přimět vedoucí orgán společnosti, do níž investovali, k tomu, aby ukončila nebo minimalizovala rozsah skutečného nepříznivého dopadu. Opatření, která má učinit společnost, do níž bylo investováno, musejí být přiměřená významu a rozsahu nepříznivého dopadu a tomu, jaký podíl má činnost této společnosti na daném nepříznivém dopadu. Obdobně musejí být opatření požadovaná od institucionálních investorů a správců aktiv přiměřená a úměrná a musejí náležitě zohledňovat míru kontroly, kterou mají nad společností, do níž investovali.
Pozměňovací návrh 204
Návrh směrnice
Článek 8 b (nový)
Článek 8 b
Stanovení hierarchie závažnosti skutečných a potenciálních nepříznivých dopadů
1.  V případech, kdy není možné všem zjištěným nepříznivým dopadům předejít, ukončit je nebo je zmírnit najednou prostřednictvím vhodných opatření uvedených v článcích 7 a 8, mohou společnosti stanovit pořadí, v němž budou přijímat vhodná opatření na základě pravděpodobnosti a závažnosti nepříznivých dopadů.
2.  Společnosti jsou povinny přijmout vhodná opatření podle odstavce 1 podle závažnosti a pravděpodobnosti dopadů a s přihlédnutím k rizikovým faktorům.
3.  Jakmile jsou nejzávažnější a nejpravděpodobnější nepříznivé dopady vyřešeny v souladu s články 7 nebo 8 v přiměřené lhůtě, řeší společnost méně závažné a méně pravděpodobné nepříznivé dopady.
Pozměňovací návrh 205
Návrh směrnice
Článek 8 c (nový)
Článek 8 c
Náprava skutečných nepříznivých dopadů
1.  Členské státy zajistí, aby v případě, že společnost způsobila nepříznivý dopad nebo k němu přispěla, přijala vhodná opatření k nápravě tohoto nepříznivého dopadu a případné újmy, kterou způsobila lidem nebo životnímu prostředí, nebo aby k této nápravě přispěla. Náprava může být navržena na základě mimosoudního postupu pro podávání stížností stanoveného v článku 9.
2.  Cílem těchto nápravných opatření je navrátit postižené osoby a skupiny či komunity nebo životní prostředí do situace, která je rovnocenná nebo co nejbližší jejich situaci před dopadem. Mohou zahrnovat kompenzaci, navrácení, rehabilitaci, veřejnou omluvu, návrat do původního stavu nebo příspěvek k vyšetřování. Společnosti zabrání vzniku další újmy.
3.  Členské státy zajistí, aby jednotné kontaktní místo určené podle článku 14a působilo jako kontaktní místo pro mediaci náležité péče s cílem pomáhat společnostem a zúčastněným stranám při hledání nápravných řešení. Při plnění těchto povinností je jednotné kontaktní místo nestranné, předvídatelné a spravedlivé.
4.  Pokud je společnost přímo spojena s nepříznivým dopadem, členské státy podporují její dobrovolnou účast na případných nápravných opatřeních a vybízejí společnosti, aby zvážily využití svého vlivu na odpovědné strany a umožnily nápravu škod způsobených tímto dopadem.
Pozměňovací návrh 206
Návrh směrnice
Článek 8 d (nový)
Článek 8 d
Smysluplná spolupráce s dotčenými zúčastněnými stranami
1.  Členské státy zajistí, aby společnosti přijaly vhodná opatření k zajištění smysluplné spolupráce s dotčenými zúčastněnými stranami, která umožní skutečnou interakci a dialog v rámci jejich procesu náležité péče. Za tímto účelem zahrnuje smysluplná spolupráce informování dotčených zúčastněných stran a konzultace s nimi a musí být komplexní, strukturální, účinná, včasná a kulturně citlivá a zohledňovat rovnost žen a mužů.
2.  Není-li možné smysluplně spolupracovat s dotčenými zúčastněnými stranami nebo je-li zahrnutí dalších odborných názorů užitečné k tomu, aby společnost mohla plně dodržovat požadavky této směrnice, zejména v souvislosti s rozhodnutími o rozsahu působnosti a stanovení priorit podle článku 6, společnosti smysluplně spolupracují s ostatními příslušnými zúčastněnými stranami, jako jsou organizace občanské společnosti nebo právnické či fyzické osoby hájící lidská práva nebo životní prostředí, s cílem získat důvěryhodný přehled o potenciálních nebo skutečných nepříznivých dopadech, aby mohly splnit požadavky této směrnice.
3.  Společnosti dotčeným zúčastněným stranám případně poskytnou komplexní, cílené a relevantní informace o svém hodnotovém řetězci a svých skutečných nebo potenciálních nepříznivých dopadech na životní prostředí, lidská práva a řádnou správu věcí veřejných.
4.  Dotčené zúčastněné strany si mohou vyžádat dodatečné písemné informace, které společnost poskytne v přiměřené časové lhůtě a ve vhodném a srozumitelném formátu. Aniž je dotčena směrnice (EU) 2016/943, pokud společnost žádost o dodatečné informace odmítne, má dotčená zúčastněná strana právo na písemné odůvodnění tohoto odmítnutí. Členské státy zajistí, aby orgány dohledu nebo soudní orgány byly oprávněny nařídit zpřístupnění informací.
5.  Společnosti vytvoří vhodný rámec pro konzultace s dotčenými zúčastněnými stranami. Společnosti se mohou rozhodnout určit různé dotčené zúčastněné strany a konzultovat s nimi v závislosti na daném kontextu nebo nepříznivém dopadu. Společnosti při přípravě politiky v oblasti náležité péče podle článku 5, při určování nepříznivých dopadů v souladu s článkem 6, při přípravě akčních plánů nebo ukončování obchodního vztahu v souladu s články 7 a 8, při stanovování priorit nepříznivých dopadů v souladu s článkem 8b, při přípravě nápravných opatření v souladu s článkem 8c, při zavádění oznamovacího nebo mimosoudního mechanismu pro stížnosti v souladu s článkem 9 a při plnění svých povinností v souladu s článkem 10 zejména informují pracovníky a zástupce zaměstnanců, jakož i další příslušné zúčastněné strany a konzultující s nimi.
6.  Společnosti své pracovníky a jejich zástupce informují o své politice náležité péče a jejím provádění a touto spoluprací nejsou dotčeny stávající právní předpisy Unie a členských států v oblasti pracovních a sociálních práv ani platné kolektivní smlouvy.
7.  Při informování dotčených zúčastněných stran a konzultacích s nimi určí společnosti překážky bránící vzájemné spolupráci, zaměří se na ně a zajistí, aby účastníci nebyli předmětem odvety nebo odplaty, a to i zachováním důvěrnosti nebo anonymity. Společnosti musí věnovat zvláštní pozornost potřebám zranitelných zúčastněných stran, a překrývajícím se zranitelným místům a vzájemně se ovlivňujícím faktorům, zajistit přístup zohledňující rovnost pohlaví a plně respektovat Deklaraci OSN o právech původních obyvatel.
Pozměňovací návrh 207
Návrh směrnice
Čl. 9 – název
Postup pro podávání stížností
 Oznamování a mimosoudní mechanismus pro podávání stížností
Pozměňovací návrh 208
Návrh směrnice
Čl. 9 – odst. 1
1.  Členské státy zajistí, aby společnosti umožnily osobám a organizacím uvedeným v odstavci 2 podávat stížnosti, pokud mají oprávněné obavy týkající se skutečných nebo potenciálních nepříznivých dopadů na lidská práva nebo nepříznivých dopadů na životní prostředí, pokud jde o jejich vlastní činnosti, činnosti jejich dceřiných společností a jejich hodnotové řetězce.
 1.  Členské státy zajistí, aby společnosti poskytly veřejně dostupné a účinné mechanismy pro oznamování a mimosoudní podávání stížností na provozní úrovni, které mohou osoby a organizace uvedené v odstavci 2 využít k oznamování nebo podávání stížností a k požadování nápravy, pokud mají oprávněné informace nebo obavy týkající se skutečných nebo potenciálních nepříznivých dopadů na lidská práva nebo životní prostředí, pokud jde o vlastní činnosti společností, činnosti jejich dceřiných společností a jejich hodnotové řetězce. Členské státy zajistí, aby takovouto možnost podávat oznámení a stížnosti společnosti poskytovaly prostřednictvím dohod o spolupráci, včetně odvětvových iniciativ, s jinými společnostmi nebo organizacemi, účastí na mechanismech sdružujících více zúčastněných stran nebo přistoupením ke globální rámcové dohodě.
Pozměňovací návrh 209
Návrh směrnice
Čl. 9 – odst. 2 – návětí
2)  Členské státy zajistí, aby stížnosti mohly podávat:
 2)  Členské státy zajistí, aby stížnosti mohly podávat:
Pozměňovací návrh 210
Návrh směrnice
Čl. 9 – odst. 2 – písm. a
a)  osoby, které jsou nepříznivým dopadem dotčeny nebo mají oprávněné důvody se domnívat, že by jím mohly být ovlivněny;
 a)  osoby, které jsou nepříznivým dopadem dotčeny nebo mají oprávněné důvody se domnívat, že by jím mohly být ovlivněny, a legitimní zástupci těchto osob, nebo v případech, kdy neexistují žádné osoby, skupiny nebo komunity postižené nepříznivým dopadem na životní prostředí, důvěryhodné a zkušené organizace, které se zaměřují na ochranu životního prostředí,
Pozměňovací návrh 211
Návrh směrnice
Čl. 9 – odst. 2 – písm. c
c)  organizace občanské společnosti působící v oblastech souvisejících s dotčeným hodnotovým řetězcem.
 vypouští se
Pozměňovací návrh 212
Návrh směrnice
Čl. 9 – odst. 2 a (nový)
2a.  Členské státy zajistí, aby oznámení mohly podávat osoby a organizace uvedené v odst. 2 písm. a) a b) a dále, pokud se na ně nevztahují uvedená písmena, také:
a)  právnické nebo fyzické osoby hájící lidská práva nebo životní prostředí;
b)  organizace občanské společnosti působící v oblastech souvisejících s dotčeným hodnotovým řetězcem.
Pozměňovací návrh 213
Návrh směrnice
Čl. 9 – odst. 3
3.  Členské státy zajistí, aby společnosti zavedly postup pro vyřizování stížností uvedených v odstavci 1, včetně postupu v případě, kdy společnost považuje stížnost za neopodstatněnou, a aby o těchto postupech informovaly příslušné pracovníky a odborové svazy. Členské státy zajistí, aby v případě, že je stížnost opodstatněná, byl nepříznivý dopad, který je předmětem stížnosti, považován za identifikovaný ve smyslu článku 6.
 3.  Členské státy zajistí, aby společnosti zavedly postup pro vyřizování oznámení a stížností uvedených v odstavci 1, včetně postupu v případě, kdy společnost považuje oznámení nebo stížnost za neopodstatněné, a informovaly o těchto postupech příslušné dotčené zúčastněné strany a případně jejich zástupce a další příslušné osoby nebo organizace, na něž se vztahují odstavce 2 a 2a. Členské státy zajistí, aby v případě, že je oznámení nebo stížnost opodstatněné, byl nepříznivý dopad, který je předmětem oznámení nebo stížnosti, považován za identifikovaný ve smyslu článku 6.
Pozměňovací návrh 214
Návrh směrnice
Čl. 9 – odst. 3 a (nový)
3a.  Členské státy zajistí, aby v případě, že společnosti zřizují mechanismy oznamování a stížností nebo se jich účastní, byly tyto mechanismy legitimní, přístupné, předvídatelné, spravedlivé, transparentní, slučitelné s lidskými právy, genderově a kulturně citlivé a založené na zapojení a dialogu. Mechanismy pro oznamování a stížnosti musí být navrženy a provozovány způsobem, který vychází z hledisek zúčastněných stran a je přizpůsoben potřebám osob, které mohou být nepříznivými dopady nejzranitelnější. Společnosti přijmou a zavedou politiky a postupy pro zachování nezávislosti mechanismu pro oznamování a stížnosti.
Pozměňovací návrh 215
Návrh směrnice
Čl. 9 – odst. 3 b (nový)
3b.  Společnosti přijmou opatření, aby zajistily, že se osoby podávající oznámení nebo stížnosti nestanou obětí odvety nebo odplaty, a to i tím, že zajistí, aby oznámení a stížnosti mohly být podávány anonymně nebo důvěrně v souladu s vnitrostátními právními předpisy, a za tímto účelem přijmou a provádějí příslušné politiky. Je-li třeba sdílet některé informace, musí být tyto informace sdíleny způsobem, který neohrozí bezpečnost zúčastněných stran, včetně toho, že se nezveřejní jejich totožnost.
Pozměňovací návrh 216
Návrh směrnice
Čl. 9 – odst. 3 c (nový)
3c.  Členské státy zajistí, aby osoby, které podají stížnosti podle odstavce 2, pokud je nepodají anonymně, měly právo obdržet včasné a vhodné následné informace od společnosti, u níž podaly podle odstavce 1 stížnost, a měly rovněž právo:
a)  dostat odůvodnění toho, zda byla stížnost považována za opodstatněnou nebo neopodstatněnou, a informace o přijatých krocích a opatřeních;
b)  spolupracovat se zástupci společnosti na příslušné úrovni s cílem projednat potenciální nebo skutečné nepříznivé dopady, které jsou předmětem dané stížnosti;
c)  požadovat, aby společnosti v souladu s článkem 8c napravily skutečné nepříznivé dopady nebo přispěly k jejich nápravě.
Pozměňovací návrh 217
Návrh směrnice
Čl. 9 – odst. 4 – návětí
4.  Členské státy zajistí, aby stěžovatelé byli oprávněni
 4.  Členské státy zajistí, aby osoby podávající oznámení podle odstavce 2a, pokud tak neučiní anonymně, měly právo obdržet včasné a vhodné následné informace od společnosti, u níž podaly oznámení podle odstavce 1.
Pozměňovací návrh 218
Návrh směrnice
Čl. 9 – odst. 4 – písm. a
a)  požadovat od společnosti, u které podali stížnost podle odstavce 1, odpovídající následná opatření a
 vypouští se
Pozměňovací návrh 219
Návrh směrnice
Čl. 9 – odst. 4 – písm. b
b)  setkat se se zástupci společnosti na vhodné úrovni za účelem projednání potenciálních nebo skutečných závažných nepříznivých dopadů, které jsou předmětem stížnosti.
 vypouští se
Pozměňovací návrh 220
Návrh směrnice
Čl. 9 – odst. 4 a (nový)
4a.  Členské státy zajistí, aby orgány dohledu byly zmocněny vydávat pokyny pro společnosti a další příslušné subjekty odpovědné za vypracování a správu mechanismů pro oznamování a stížnosti, a to i pokud jde o jejich soulad s kritérii stanovenými v tomto článku, v souladu s příslušnými mezinárodními normami.
Pozměňovací návrh 221
Návrh směrnice
Čl. 9 – odst. 4 b (nový)
4b.  Předložení oznámení nebo stížnosti podle tohoto článku není podmínkou pro to, aby osoby, které je předkládají, měly přístup k řízení o opodstatněných obavách podle článku 19 nebo k soudním či jiným mimosoudním mechanismům, jako jsou vnitrostátní kontaktní místa OECD, pokud existují, ani tomu nebrání.
Pozměňovací návrh 222
Návrh směrnice
Čl. 10 – název
Monitorování
 Monitorování a ověřování
Pozměňovací návrh 223
Návrh směrnice
Čl. 10 – odst. 1
Členské státy zajistí, aby společnosti prováděly pravidelné posouzení svých vlastních činností a opatření, činností a opatření svých dceřiných společností, a jsou-li spojeny s hodnotovými řetězci společnosti, činností a opatření v rámci svých zavedených obchodních vztahů za účelem monitorování účinnosti identifikace, prevence, zmírňování, odstranění a minimalizace rozsahu nepříznivých dopadů na lidská práva a nepříznivých dopadů na životní prostředí. Tato posouzení se ve vhodných případech musí zakládat na kvalitativních a kvantitativních ukazatelích a musí být prováděna nejméně jednou za 12 měsíců a také vždy, když existují oprávněné důvody se domnívat, že mohou vzniknout významná nová rizika výskytu těchto nepříznivých dopadů. Politika náležité péče se musí aktualizovat v souladu s výsledkem těchto posouzení.
 Členské státy zajistí, aby společnosti průběžně ověřovaly provádění a sledovaly přiměřenost a účinnost svých opatření přijatých v souladu s touto směrnicí. Monitorování a ověřování se ve vhodných případech musí zakládat na kvalitativních a kvantitativních ukazatelích a provádí se nepřetržitě s přihlédnutím k povaze, závažnosti a pravděpodobnosti dotyčných nepříznivých dopadů a kdykoli existují oprávněné důvody se domnívat, že mohou vzniknout nová rizika výskytu těchto nepříznivých dopadů. V případě potřeby se politika náležité péče, plán preventivních opatření a plán nápravných opatření přezkoumají a aktualizují v souladu s výsledkem těchto posouzení.
Pozměňovací návrh 224
Návrh směrnice
Čl. 11 – odst. 1
Členské státy zajistí, aby společnosti, na něž se nevztahují požadavky na podávání zpráv podle článků 19a a 29a směrnice 2013/34/EU, podávaly zprávy o záležitostech, na něž se vztahuje tato směrnice, a to tak, že na svých internetových stránkách každoročně zveřejní výkaz v jazyce obvyklém v dané oblasti mezinárodního obchodu. Uvedený výkaz musí být zveřejněn do 30. dubna každého roku a musí pokrývat předchozí kalendářní rok.
 1.  Členské státy zajistí, aby společnosti, na něž se nevztahují požadavky na podávání zpráv podle článků 19a, 29a a 40a směrnice 2013/34/EU, podávaly zprávy o záležitostech, na něž se vztahuje tato směrnice, a to tak, že na svých internetových stránkách každoročně zveřejní výkaz v alespoň jednom z úředních jazyků Unie. Tento výkaz se zveřejní nejpozději dvanáct měsíců po rozvahovém dni rozpočtového roku, za který je výkaz vypracován. V případě společností ze zemí mimo EU bude výkaz obsahovat informace o způsobu, jak kontaktovat zplnomocněného zástupce společnosti, jak je definován v článku 16.
Pozměňovací návrh 225
Návrh směrnice
Čl. 11 – odst. 2
Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 28 týkající se obsahu a kritérií pro podávání zpráv podle odstavce 1, v nichž upřesní informace o popisu náležité péče, potenciálních a skutečných nepříznivých dopadech a opatřeních přijatých v souvislosti s nimi.
 2.  Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 28 týkající se obsahu a kritérií pro podávání zpráv podle odstavce 1, zajistí, aby byly v souladu s požadavky na zveřejňování informací pro účely náležité péče uvedenými v článku 40b směrnice 2013/34/EU, a upřesní informace o popisu náležité péče, potenciálních a skutečných nepříznivých dopadech a opatřeních přijatých v souvislosti s nimi. Tyto zprávy by měly být dostatečně podrobné, aby se z nich dalo prokázat, že byly splněny povinnosti vyplývající z této směrnice.
Při přijímání aktů v přenesené pravomoci Komise zajistí, aby nedocházelo ke zdvojování požadavků na podávání zpráv pro společnosti uvedené v čl. 3 písm. a) bodu iv), na něž se vztahují požadavky na podávání zpráv a které zohledňují hlavní nepříznivé dopady podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088, při současném zachování minimálních povinností stanovených v této směrnici.
V případě společností, které nemají internetové stránky, vyčlení členské státy internetové stránky na zveřejnění ročního výkazu dotčených společností.
Pozměňovací návrh 226
Návrh směrnice
Článek 11 a (nový)
Článek 11a
Přístupnost informací v jednotném evropském přístupovém místě
1.  Členské státy zajistí, aby společnosti při zveřejňování ročních výkazů vypracovaných podle čl. 11 odst. 1 této směrnice předkládaly tyto informace současně orgánu shromažďujícímu informace, jenž je uveden v odstavci 3 tohoto článku, a to za účelem jejich dostupnosti v jednotném evropském přístupovém místě, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XX/XXXX [nařízení o jednotném evropském přístupovém místě]1a.
Tyto informace musí splňovat všechny následující požadavky:
a)  informace se vypracují ve formátu, ze kterého lze získat údaje, ve smyslu čl. 2 bodu 3 nařízení (EU) XX/XXXX [nařízení o jednotném evropském přístupovém místě] 1bnebo, vyžaduje-li to právo Unie, ve strojově čitelném formátu ve smyslu čl. 2 bodu 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU)2019/10241c;
b)  k informacím se připojí všechna tato metadata:
i)  všechny názvy společnosti, které se informace týkají;
ii)  identifikátor právnické osoby společnosti podle čl. 7 odst. 4 nařízení (EU) XX/XXXX [nařízení o jednotném evropském přístupovém místě];
iii)  velikost společnosti podle kategorií uvedených v čl. 7 odst. 4 nařízení (EU) XX/XXXX [nařízení o jednotném evropském přístupovém místě];
iv)  druh informací klasifikovaných podle čl. 7 odst. 4 nařízení (EU) XX/XXXX [nařízení o jednotném evropském přístupovém místě];
v)  v příslušných případech konkrétní období, po které mají být informace v jednotném evropském přístupovém místě zveřejněny.
2.  Pro účely odst. 1 písm. b) bodu ii) členské státy zajistí, aby společnosti získaly identifikační kód právnické osoby podle čl. 7 odst. 4 nařízení (EU) XX/XXXX [nařízení o jednotném evropském přístupovém místě].
3.  Do ... [1 den před tím, než začne platit povinnost společností předkládat orgánu shromažďujícímu informace] pro účely zpřístupnění informací uvedených v odstavci 1 v jednotném evropském přístupovém místě členské státy určí jeden z úředně určených mechanismů uvedených v čl. 21 bodu 2 směrnice 2004/109/ES jako orgán shromažďující informace ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) XX/XXXX [nařízení o jednotném evropském přístupovém místě] a oznámí to orgánu ESMA.
4.  Pro účely zajištění účinného shromažďování a správy údajů předkládaných v souladu s odst. 1 písm. a) a b) je Komisi svěřena pravomoc přijímat prováděcí opatření k upřesnění:
a)  všechna ostatní metadata, která mají doprovázet informace;
b)  strukturování údajů v informacích;
c)  zda je vyžadován strojově čitelný formát a jaký strojově čitelný formát má být použit.
__________________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XX/XXXX, kterým se zřizuje jednotné evropské přístupové místo poskytující centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím týkajícím se finančních služeb, kapitálových trhů a udržitelnosti (Úř. věst. L [...], [...], s. [...]).
1b Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56).
1c Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73).
Pozměňovací návrh 227
Návrh směrnice
Čl. 12 – odst. 1
S cílem podpořit společnosti a usnadnit jim dodržování čl. 7 odst. 2 písm. b) a čl. 8 odst. 3 písm. c) přijme Komise pokyny týkající se dobrovolných vzorových smluvních ustanovení.
 S cílem podpořit společnosti a usnadnit jim dodržování čl. 7 odst. 2 písm. b) a čl. 8 odst. 3 písm. c) přijme Komise po konzultaci s členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami do data použitelnosti této směrnice pokyny týkající se dobrovolných vzorových smluvních doložek, přizpůsobené odvětví a velikosti společností. Tyto vzorové smluvní doložky stanoví minimálně:
Pozměňovací návrh 228
Návrh směrnice
Čl. 12 – odst. 1 – písm. a (nové)
a)  jasné rozdělení úkolů mezi obě smluvní strany v rámci probíhající spolupráce a to, že smluvní doložky nesmí vést k přenesení odpovědnosti za provádění náležité péče; a dále
Pozměňovací návrh 229
Návrh směrnice
Čl. 12 – odst. 1 – písm. b (nové)
b)  aniž jsou dotčeny čl. 7 odst. 5 a čl. 8 odst. 6, společnosti v případě porušení smluvních doložek nejprve přijmou vhodná opatření v souladu s čl. 7 odst. 4 a čl. 8 odst. 5 a vyvarují se ukončení těchto doložek.
Pozměňovací návrh 230
Návrh směrnice
Čl. 13 – odst. 1
Za účelem poskytování podpory společnostem nebo orgánům členských států ohledně toho, jak by společnosti měly plnit své povinnosti náležité péče, může Komise po poradě s členskými státy a zúčastněnými stranami, Agenturou Evropské unie pro základní práva, Evropskou agenturou pro životní prostředí a v příslušných případech s mezinárodními subjekty s odbornými znalostmi v oblasti náležité péče vydat pokyny, včetně pokynů pro konkrétní odvětví nebo konkrétní nepříznivé dopady.
 1.  Za účelem poskytování podpory společnostem nebo orgánům členských států ohledně toho, jak by společnosti měly plnit své povinnosti náležité péče, a to i v souvislosti s právy a ochranou, jak jsou zakotveny v příloze, může Komise po poradě s členskými státy, evropskými mezioborovými a odvětvovými sociálními partnery a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami, Agenturou Evropské unie pro základní práva, Evropskou agenturou pro životní prostředí, Evropským orgánem pro pracovní záležitosti, Evropskou službou pro vnější činnost, Evropskou radou pro inovace a Výkonnou agenturou pro malé a střední podniky (EISMEA), Evropským úřadem pro bezpečnost potravin a případně OECD a dalšími mezinárodními subjekty, které mají odborné znalosti v oblasti náležité péče, vydat jasné a snadno srozumitelné pokyny, včetně obecných pokynů a pokynů pro jednotlivá odvětví, s cílem usnadnit dodržování předpisů praktickým způsobem.
Pozměňovací návrh 231
Návrh směrnice
Čl. 13 – odst. 1 a (nový)
1a.  Za účelem poskytnutí podpory společnostem nebo orgánům členských států ohledně toho, jak by společnosti měly plnit své povinnosti náležité péče, musí uvedené pokyny obsahovat:
a)  informace o provádění norem v oblasti lidských práv a životního prostředí platných pro podniky na základě pokynů OECD pro nadnárodní společnosti, jak jsou objasněny v pokynech OECD pro náležitou péči na podporu odpovědného chování podniků, jakož i v obecných zásadách OSN v oblasti podnikání a lidských práv;
b)  seznamy rizikových faktorů a doprovodné pokyny, včetně rizikových faktorů na úrovni podniku, geografických rizikových faktorů a odvětvových rizikových faktorů;
c)  pokyny specifické pro jednotlivá odvětví v souladu se stávajícími nebo budoucími pokyny OECD, zejména pro následující odvětví:
i)  výroba, velkoobchod a maloobchod s textilem, oděvy, kožešinami, usní a souvisejícími výrobky (včetně obuvi),
ii)  zemědělství, zásobování vodou, hospodaření s půdou a zdroji, včetně ochrany přírody, lesnictví, rybolov (včetně akvakultury), gumárenský průmysl, výroba potravin, uvádění na trh a reklamy na potraviny a nápoje, velkoobchod se zemědělskými surovinami, živými zvířaty, živými zvířaty, živočišnými produkty, dřevem, potravinami a nápoji a nakládání s odpady,
iii)  dolování a dobývání, těžba, rafinace a přeprava nerostných surovin a manipulace s nimi bez ohledu na to, kde jsou těženy (včetně surové ropy, zemního plynu, uhlí, lignitu, kovů a kovových rud, jakož i všech ostatních nekovových nerostů a lomu), výroba základních kovových produktů, jiných nekovových minerálních výrobků a kovových konstrukcí (kromě strojů a zařízení) a velkoobchod s nerostnými zdroji, základními a meziprodukty nerostných surovin (včetně kovů a kovových rud, stavebních materiálů, paliv, chemických látek a dalších meziproduktů), stavebnictví, energetiky,
iv)  poskytování finančních služeb, investičních služeb a činností a jiných finančních služeb;
d)  informace o tom, jak provádět zvýšenou náležitou péči citlivou vůči konfliktům v oblastech zasažených konfliktem;
e)  informace o tom, jak sdílet zdroje a informace mezi společnostmi a jinými právnickými osobami pro účely prevence, zmírňování a nápravy nepříznivých dopadů v souladu s právními předpisy v oblasti hospodářské soutěže;
f)  informace o tom, jak zohlednit specifické potřeby malých a středních podniků;
g)  informace o zavedení mechanismu pro oznamování a mimosoudní stížnosti,
h)  informace o odpovědném ukončení spolupráce a posouzení a dynamický seznam situací, kdy jsou nepříznivé dopady systémově podporované státem;
i)  praktické pokyny, jak identifikovat dotčené zúčastněné strany a spolupracovat s nimi;
j)  informace o usnadnění přístupu ke spravedlnosti pro oběti ze strany členských států a o předcházení odvetným krokům dotčených zúčastněných stran;
k)  praktické pokyny pro vypracování a provádění strategií stanovení priorit, včetně praktických pokynů týkajících se toho, jak lze proporcionalitu a stanovení priorit, pokud jde o dopady, odvětví a zeměpisné oblasti, uplatnit na povinnosti náležité péče v závislosti na velikosti a odvětví společnosti;
l)  informace o zodpovědných nákupních postupech;
m)  informace o náležité péči zohledňující rovnost žen a mužů a kulturně reagující na tuto problematiku a o opatřeních, která by společnosti měly přijmout k řešení problémů, jimž čelí drobní zemědělci, včetně přístupu k příjmu z živobytí;
n)  informace o tom, jak podpořit bezpečné participativní shromažďování nezávislých údajů o porušování lidských práv a škodách na životním prostředí a jak přijmout nezbytná opatření pro zvážení údajů;
o)  informace pro exportní úvěrové agentury Unie s cílem pomoci finančním prostředkům a vývozním úvěrům Unie a členských států fungovat v souladu se zásadami této směrnice.
Pozměňovací návrh 232
Návrh směrnice
Čl. 13 – odst. 1 b (nový)
1b.  Pokyny musí být k dispozici nejpozději do ... [1 rok přede dnem vstupu povinností společností podle této směrnice v platnost] bezplatně a snadno přístupným formátem, včetně digitálního, a ve všech úředních jazycích Unie. Komise pravidelně přezkoumává relevantnost svých pokynů a přizpůsobuje je, a to i novým osvědčeným postupům.
Pozměňovací návrh 233
Návrh směrnice
Čl. 13 – odst. 1 c (nový)
1c.  Evropská komise pravidelně aktualizuje a zveřejňuje informační přehledy o jednotlivých zemích s cílem poskytnout aktuální informace o mezinárodních úmluvách a smlouvách ratifikovaných jednotlivými obchodními partnery Unie. Komise shromažďuje a zveřejňuje obchodní a celní údaje o původu surovin a meziproduktů a konečných produktů a zveřejňuje informace o potenciálních nebo skutečných nepříznivých dopadech na lidská práva, životní prostředí a řádnou správu, které jsou spojeny s určitými zeměmi nebo regiony, určitými odvětvími nebo jejich částmi a určitými produkty.
Pozměňovací návrh 234
Návrh směrnice
Čl. 14 – odst. 1
1.  Členské státy jednotlivě nebo společně zřídí a budou provozovat specializované internetové stránky, platformy nebo portály za účelem poskytování informací a podpory společnostem a partnerům, s nimiž mají společnosti ve svých hodnotových řetězcích zavedené obchodní vztahy, s cílem podpořit jejich snahu o plnění povinností vyplývajících z této směrnice. V tomto ohledu je třeba věnovat zvláštní pozornost malým a středním podnikům, které se nacházejí v hodnotových řetězcích společností.
 1.  Před vstupem této směrnice v platnost členské státy s podporou Komise vypracují a zavedou opatření a sady nástrojů s cílem poskytovat informace, poradenství a podporu společnostem a partnerům, s nimiž udržují obchodní vztahy ve svých hodnotových řetězcích, v jejich úsilí o plnění povinností vyplývajících z této směrnice a zřídí a provozují jednotlivě nebo společně určené uživatelsky vstřícné internetové stránky, platformy nebo portály. Tyto informace, poradenství a podpora musí být praktické a přizpůsobené konkrétním potřebám zejména malých a středních podniků. Členské státy rovněž zajistí, aby společnosti měly k dispozici školení o tom, jak provádět hloubkovou kontrolu. Členské státy přitom zajistí doplňkovost a soudržnost s podobnými opatřeními, která již existují, jako jsou informace a podpora poskytovaná národními kontaktními místy OECD.
Pozměňovací návrh 235
Návrh směrnice
Čl. 14 – odst. 1 a (nový)
1a.  Komise zřídí specializovaný digitální portál, který společnostem umožní bezplatný přístup ke všem šablonám a informacím týkajícím se všech požadavků na podávání zpráv vyplývajících z této směrnice a jiných legislativních nástrojů Unie specifických pro konkrétní společnost na základě její velikosti, odvětví, produktu a služby, expozice rizikům atd., jakož i přístup k informacím o financování a příležitostech k nabídkovým řízením, aby mohly provádět a plnit své povinnosti náležité péče a těžit z nich.
Pozměňovací návrh 236
Návrh směrnice
Čl. 14 – odst. 1 b (nový)
1b.  Členské státy poskytují zúčastněným stranám a jejich zástupcům informace a podporu, aby se mohli angažovat s náležitou péčí za účelem rozvoje svých kapacit, a poskytují jim informace a pomoc s cílem usnadnit jim přístup ke spravedlnosti. To zahrnuje právní poradenství a zřizování a provozování jednotlivých nebo společně specializovaných internetových stránek, platforem nebo portálů. Členské státy mohou rovněž poskytnout zúčastněným stranám finanční podporu za účelem zvýšení jejich informovanosti a usnadnění přístupu k právům, která jim poskytuje tato směrnice, jakož i podpory a ochrany dotčených zúčastněných stran v souvislosti s možnými nebo skutečnými nepříznivými dopady v souvislosti s obchodní činností.
Pozměňovací návrh 237
Návrh směrnice
Čl. 14 – odst. 2
2.  Aniž jsou dotčena platná pravidla státní podpory, mohou členské státy malým a středním podnikům poskytovat finanční podporu.
 2.  Aniž jsou dotčena platná pravidla státní podpory, členské státy případně poskytnou malým a středním podnikům finanční a jinou podporu.
Pozměňovací návrh 238
Návrh směrnice
Čl. 14 – odst. 3
3.  Komise může doplnit podpůrná opatření členských států vycházející ze stávajících opatření Unie na podporu náležité péče v Unii a ve třetích zemích a může navrhnout nová opatření, včetně usnadnění společných iniciativ zúčastněných stran, s cílem pomoci společnostem při plnění jejich povinností.
 3.  Komise zřídí poradce pro náležitou péči v rámci sítě Enterprise Europe Network a doplní podpůrná opatření členských států vycházející ze stávajících opatření Unie na podporu náležité péče v Unii a ve třetích zemích, a to i za účelem zajištění soudržnosti, a může navrhnout nová opatření, včetně usnadnění společných iniciativ zúčastněných stran s cílem pomoci společnostem plnit jejich povinnosti.
Pozměňovací návrh 239
Návrh směrnice
Čl. 14 – odst. 3 a (nový)
3a.  Komise a členské státy zajistí, aby nástroje Unie pro spolupráci a obchod podporovaly rozvoj příznivého prostředí ve třetích zemích, jakož i rozvoj a posilování mechanismů spolupráce a partnerství se třetími zeměmi, a to na základě stávajících nástrojů, s cílem řešit základní příčiny nepříznivých dopadů na lidská práva a životní prostředí a budovat schopnost hospodářských subjektů třetích zemí respektovat životní prostředí a lidská práva.
Pozměňovací návrh 240
Návrh směrnice
Čl. 14 – odst. 4
4.  Společnosti se mohou spolehnout na programy v daném odvětví a vícestranné iniciativy na podporu plnění svých povinností uvedených v článcích 5 až 11 této směrnice v rozsahu, v jakém jsou tyto programy a iniciativy pro podporu plnění těchto povinností vhodné. Komise a členské státy mohou usnadnit šíření informací ohledně těchto programů nebo iniciativ a o jejich výsledcích. Komise může ve spolupráci s členskými státy vydat pokyny pro posuzování vhodnosti programů v daném odvětví a vícestranných iniciativ.
 4.  Aniž jsou dotčeny články 18, 19 a 22, mohou se společnosti účastnit iniciativ průmyslu a mnohostranných iniciativ s cílem podpořit provádění aspektů jejich povinností náležité péče uvedených v článcích 5 až 11 této směrnice v rozsahu, v jakém jsou tyto iniciativy vhodné pro podporu plnění příslušných povinností. Mohou být obzvláště vhodná pro podporu zjišťování rizik v celém odvětví, poskytnutí nástrojů pro zmírnění specifických rizik, koordinaci využívání pákového efektu společností s cílem umožnit nápravu a poskytnutí přístupu k mechanismu pro stížnosti. Komise ve spolupráci s členskými státy, OECD, Úřadem vysokého komisaře OSN pro lidská práva a příslušnými zúčastněnými stranami:
Pozměňovací návrh 241
Návrh směrnice
Čl. 14 – odst. 4 – písm. a (nové)
a)  vydává pokyny a metodiku pro posuzování oblasti působnosti, souladu s touto směrnicí a důvěryhodnosti, a to i pokud jde o transparentnost, správu, mechanismy dohledu a odpovědnost zúčastněných společností, jednotlivých průmyslových iniciativ a iniciativ mnoha zúčastněných stran, a to na základě metodiky OECD pro posuzování souladu;
Pozměňovací návrh 242
Návrh směrnice
Čl. 14 – odst. 4 – písm. b (nové)
b)  zřídit centralizovanou a veřejnou digitální platformu pro podniky, vlády a další zúčastněné strany pro bezplatný přístup k nezávislému posouzení třetí stranou, pokud jde o rozsah, sladění a důvěryhodnost jednotlivých průmyslových a mnohostranných iniciativ, s využitím metodiky vypracované Komisí podle písmene a). Nezávislá hodnocení třetí stranou mohou provádět členské státy, OECD nebo jiní nezávislí externí posuzovatelé;
Pozměňovací návrh 243
Návrh směrnice
Čl. 14 – odst. 4 – písm. c (nové)
c)  usnadnit šíření dalších relevantních informací o rozsahu, sladění a důvěryhodnosti průmyslových iniciativ a iniciativ mnoha zúčastněných stran a jejich výsledků. Členské státy podporují rozvoj vhodných průmyslových iniciativ nebo iniciativ se zapojením mnoha zúčastněných stran na podporu podniků v konkrétních odvětvích nebo v konkrétních otázkách, které s sebou nesou závažná rizika pro udržitelnost, ale takové iniciativy postrádají.
Pozměňovací návrh 244
Návrh směrnice
Čl. 14 – odst. 4 a (nový)
4a.  Aniž jsou dotčeny články 18, 19 a 22, mohou společnosti použít nezávislé ověřování třetí stranou na podporu provádění aspektů svých povinností náležité péče uvedených v článcích 5 až 11 této směrnice v rozsahu, v jakém je toto ověření vhodné pro podporu plnění příslušných povinností. Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 28, kterým stanoví minimální normy, včetně norem transparentnosti, pro nezávislé ověřování třetí stranou.
Pozměňovací návrh 245
Návrh směrnice
Čl. 14 – odst. 4 b (nový)
4b.  Příslušné zúčastněné strany mohou předkládat oznámení a stížnosti podle článku 9 prostřednictvím iniciativ průmyslu a mnoha zúčastněných stran, jichž se společnost účastní.
Pozměňovací návrh 246
Návrh směrnice
Článek 14 a (nový)
Článek 14a
Jednotná asistenční služba
1.  Každý členský stát určí jednu nebo více vnitrostátních kontaktních míst pro náležitou péči podniků v oblasti udržitelnosti. Členské státy mohou tuto úlohu svěřit stávajícímu orgánu, například národním kontaktním místům, pokud existují, ale zajistí, aby jednotná kontaktní místa byla funkčně nezávislá na úkolech a úloze dozorových úřadů.
2.  Společnosti mohou požádat o další pokyny a získat další podporu a informace o tom, jak nejlépe plnit své povinnosti náležité péče prostřednictvím tohoto kontaktního místa, včetně úlohy odvětví založeného na spolupráci a iniciativ mnoha zúčastněných stran při podpoře a pomoci společnostem při plnění konkrétních aspektů jejich povinností náležité péče.
3.  Jednotná kontaktní místa mohou rovněž spolupracovat s cílem zajistit přeshraniční spolupráci a v příslušných případech členské státy zajistí, aby jednotná kontaktní místa koordinovala svou činnost s dalšími prováděcími orgány nebo jinými příslušnými mezinárodními nástroji, jako jsou národní kontaktní místa OECD.
Pozměňovací návrh 247
Návrh směrnice
Čl. 15 – odst. 1
1.  Členské státy zajistí, aby společnosti uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. a) a čl. 2 odst. 2 písm. a) přijaly plán zajišťující, že obchodní model a strategie dané společnosti budou slučitelné s přechodem na udržitelné hospodářství a s omezením globálního oteplování na 1,5 °C v souladu s Pařížskou dohodou. Tento plán zejména na základě informací, které má společnost přiměřeně k dispozici, identifikuje, do jaké míry představuje změna klimatu riziko pro činnosti společnosti nebo do jaké míry ji činnosti společnosti ovlivňují.
 1.  Členské státy zajistí, aby společnosti uvedené v článku 2 vypracovaly a prováděly plán přechodu v souladu s požadavky na podávání zpráv uvedenými v článku 19a nařízení (EU) 2021/0104 (CSRD) s cílem zajistit, aby obchodní model a strategie společnosti byly v souladu s cíli přechodu na udržitelné hospodářství a s omezením globálního oteplování na 1,5 °C v souladu s Pařížskou dohodou a s cílem dosáhnout klimatické neutrality stanoveným v nařízení (EU) 2021/1119 (evropský právní rámec pro klima), pokud jde o její činnost v Unii, včetně jejího cíle klimatické neutrality do roku 2050 a cíle v oblasti klimatu do roku 2030. Tento plán obsahuje popis:
Pozměňovací návrh 248
Návrh směrnice
Čl. 15 – odst. 1 – písm. a (nové)
a)  odolnost obchodního modelu a strategie společnosti vůči rizikům souvisejícím s klimatickými otázkami;
Pozměňovací návrh 249
Návrh směrnice
Čl. 15 – odst. 1 – písm. b (nové)
b)  příležitosti pro společnost související s klimatickými otázkami;
Pozměňovací návrh 250
Návrh směrnice
Čl. 15 – odst. 1 – písm. c (nové)
c)  případně identifikaci a vysvětlení dekarbonizačních pák v rámci činností a hodnotového řetězce společnosti, včetně expozice společnosti činnostem spojeným s uhlím, ropou a plynem, jak je uvedeno v čl. 19a odst. 2 písm. a) bodu iii) a čl. 29a odst. 2 písm. a) bodu iii) směrnice 2013/34/EU;
Pozměňovací návrh 251
Návrh směrnice
Čl. 15 – odst. 1 – písm. d (nové)
d)  způsob, jakým obchodní model a strategie společnosti zohledňují zájmy dotčených zúčastněných stran společnosti a dopady společnosti na změnu klimatu;
Pozměňovací návrh 252
Návrh směrnice
Čl. 15 – odst. 1 – písm. e (nové)
e)  jak byla strategie společnosti prováděna a jak bude prováděna s ohledem na otázky klimatu, včetně souvisejících finančních a investičních plánů;
Pozměňovací návrh 253
Návrh směrnice
Čl. 15 – odst. 1 – písm. f (nové)
f)  časově vymezené cíle týkající se změny klimatu stanovené společností pro emise rámce 1, 2 a případně 3 emise, případně včetně absolutních cílů snížení emisí skleníkových plynů pro rok 2030 a v pětiletých krocích až do roku 2050 na základě přesvědčivých vědeckých důkazů, a popis pokroku, kterého společnost dosáhla při plnění těchto cílů;
Pozměňovací návrh 254
Návrh směrnice
Čl. 15 – odst. 1 – písm. g (nové)
g)  popis úlohy správních, řídících a dozorčích orgánů s ohledem na otázky klimatu.
Pozměňovací návrh 255
Návrh směrnice
Čl. 15 – odst. 2
2.  Členské státy zajistí, aby v případě, že změna klimatu je nebo měla být identifikována jako hlavní riziko pro činnosti společnosti nebo jako jejich hlavní dopad, společnost zahrnula do svého plánu cíle snížení emisí.
 vypouští se
Pozměňovací návrh 256
Návrh směrnice
Čl. 15 – odst. 3
3.  Členské státy zajistí, aby společnosti při stanovování pohyblivé složky odměny řádně zohlednily plnění povinností uvedených v odstavcích 1 a 2, pokud je pohyblivá složka odměny spojena s podílem člena orgánu společnosti na obchodní strategii společnosti a jejích dlouhodobých zájmech a udržitelnosti.
 3.  Členské státy zajistí, aby členové orgánů společnosti byli odpovědní za dohled nad plněním povinností stanovených v tomto článku a aby společnosti s průměrným počtem více než 1000 zaměstnanců zavedly relevantní a účinnou politiku, která zajistí, aby část jakékoli pohyblivé složky odměny členů orgánů společnosti byla spojena s plánem přechodu společnosti uvedeným v tomto článku. Tuto politiku schvaluje výroční valná hromada.
Pozměňovací návrh 257
Návrh směrnice
Čl. 17 – odst. 1
1.  Každý členský stát určí jeden nebo více orgánů dohledu pro dohled nad dodržováním povinností stanovených ve vnitrostátních předpisech přijatých podle článků 6 až 11 a čl. 15 odst. 1 a 2 (dále jen „orgán dohledu“).
 1.  Každý členský stát určí jeden nebo více orgánů dohledu pro dohled nad dodržováním povinností stanovených ve vnitrostátních předpisech přijatých podle této směrnice (dále jen „orgán dohledu“).
Pozměňovací návrh 258
Návrh směrnice
Čl. 17 – odst. 6
6.  Do data uvedeného v čl. 30 odst. 1 písm. a) sdělí členské státy Komisi názvy a kontaktní údaje orgánů dohledu určených podle tohoto článku, jakož i jejich příslušné pravomoci, pokud je orgánů dohledu určeno více. O veškerých změnách těchto údajů budou Komisi informovat.
 6.  Do data uvedeného v čl. 30 odst. 1 písm. a) sdělí členské státy Komisi názvy a kontaktní údaje orgánů dohledu a případně příslušné pravomoci těchto orgánů určených podle tohoto článku, jakož i jejich příslušné pravomoci, pokud existuje několik určených dozorových úřadů. O veškerých změnách těchto údajů budou Komisi informovat.
Pozměňovací návrh 259
Návrh směrnice
Čl. 17 – odst. 7
7.  Komise zveřejní seznam orgánů dohledu, a to rovněž na svých internetových stránkách. Komise bude tento seznam pravidelně aktualizovat na základě informací obdržených od členských států.
 7.  Komise zveřejní, a to i na svých internetových stránkách, seznam orgánů dozoru, a pokud má členský stát více dozorových úřadů, seznam příslušných pravomocí těchto orgánů. Komise bude tento seznam pravidelně aktualizovat na základě informací obdržených od členských států.
Pozměňovací návrh 260
Návrh směrnice
Čl. 17 – odst. 8
8.  Členské státy zaručí nezávislost orgánů dohledu a zajistí, aby tyto orgány, jakož i všechny osoby, které pro ně pracují nebo pracovaly, a auditoři nebo odborníci jednající jejich jménem, vykonávali své pravomoci nestranně a transparentně a řádně dodržovali povinnost zachovávat profesní tajemství. Členské státy zejména zajistí, aby tento orgán byl právně a funkčně nezávislý na společnostech spadajících do oblasti působnosti této směrnice nebo jiných tržních zájmech, aby jeho zaměstnanci a osoby odpovědné za jeho řízení nebyli ve střetu zájmů, byly jim uloženy požadavky na zachování důvěrnosti a aby se zdrželi jakéhokoli jednání neslučitelného se svými povinnostmi.
 8.  Členské státy zaručí nezávislost orgánů dozoru a zajistí, aby ony samy a všechny osoby, které pro ně pracují nebo pracovaly, a osoby jednající jejich jménem vykonávaly své pravomoci nestranně, transparentně a s náležitým ohledem na služební tajemství. Členské státy zejména zajistí, aby tento orgán byl právně a funkčně nezávislý na společnostech spadajících do oblasti působnosti této směrnice nebo jiných tržních zájmech, aby jeho zaměstnanci a osoby odpovědné za jeho řízení nebyli ve střetu zájmů, byly jim uloženy požadavky na zachování důvěrnosti a aby se zdrželi jakéhokoli jednání neslučitelného se svými povinnostmi.
Pozměňovací návrh 261
Návrh směrnice
Čl. 17 – odst. 8 a (nový)
8a.  Členské státy zajistí, aby orgány dohledu zveřejnily a zpřístupnily na internetových stránkách výroční zprávu s podrobným popisem svých minulých činností, budoucího pracovního plánu a priorit a nejzávažnějších případů nesouladu.
Pozměňovací návrh 262
Návrh směrnice
Čl. 17 – odst. 8 b (nový)
8b.  Členské státy zajistí, aby orgány dohledu uznaly úlohu prováděcích subjektů jiných příslušných mezinárodních nástrojů, jako jsou národní kontaktní místa OECD. Komise může po konzultaci s příslušnými mezinárodními subjekty vypracovat pokyny pro koordinaci mezi orgány dohledu a těmito prováděcími subjekty.
Pozměňovací návrh 263
Návrh směrnice
Čl. 18 – odst. 1
1.  Členské státy zajistí, aby orgány dohledu měly odpovídající pravomoci a zdroje k plnění úkolů, které jim ukládá tato směrnice, včetně pravomoci požadovat informace a provádět šetření týkající se plnění povinností stanovených v této směrnici.
 1.  Členské státy zajistí, aby orgány dozoru byly nezávislé a nestranné a měly odpovídající pravomoci, zdroje a odborné znalosti k plnění úkolů, které jim ukládá tato směrnice, včetně pravomoci požadovat, aby společnosti poskytovaly informace a prováděly šetření, což může případně zahrnovat inspekce na místě a slyšení příslušných zúčastněných stran v souvislosti s plněním povinností stanovených v této směrnici.
Pozměňovací návrh 264
Návrh směrnice
Čl. 18 – odst. 4 – pododstavec 2
Přijetí nápravných opatření nebrání uložení správních sankcí nebo uplatnění občanskoprávní odpovědnosti v případě náhrady škody v souladu s články 20 a 22.
 Přijetí nápravných opatření nebrání uložení správních sankcí nebo uplatnění občanskoprávní odpovědnosti v případě náhrady škody, a to i v souladu s články 20 a 22.
Pozměňovací návrh 265
Návrh směrnice
Čl. 18 – odst. 5 – písm. b
b)  ukládat peněžité sankce v souladu s článkem 20;
 b)  ukládat sankce v souladu s článkem 20;
Pozměňovací návrh 266
Návrh směrnice
Čl. 18 – odst. 5 – písm. c
c)  přijímat předběžná opatření, aby se zabránilo riziku vzniku vážné a nenapravitelné újmy.
 c)  přijímat předběžná opatření, aby se zabránilo riziku vzniku vážné nebo nenapravitelné újmy.
Pozměňovací návrh 267
Návrh směrnice
Čl. 18 – odst. 5 – písm. c a (nové)
ca)  posoudit platnost strategií stanovení priorit, jak je stanoveno v článku 8b, a nařídit přezkum, pokud požadavky na tyto strategie nebyly splněny.
Pozměňovací návrh 268
Návrh směrnice
Čl. 18 – odst. 7
7.  Členské státy zajistí, aby každá fyzická či právnická osoba měla právo na účinnou soudní ochranu proti právně závaznému rozhodnutí orgánu dohledu, které se jí týká.
 7.  Členské státy zajistí, aby každá fyzická nebo právnická osoba měla právo na účinný soudní opravný prostředek proti právně závaznému rozhodnutí orgánu dozoru, které se jí týká, v souladu s vnitrostátním právem a aniž jsou dotčena pravidla členských států týkající se práva společností na opravný prostředek a jiných příslušných záruk.
Pozměňovací návrh 269
Návrh směrnice
Čl. 18 – odst. 7 a (nový)
7a.  Orgány dohledu zveřejní a pravidelně aktualizují seznam všech společností spadajících do jejich pravomoci, na něž se vztahuje tato směrnice, jenž neobsahuje osobní údaje ve smyslu čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679. V seznamech společností, na něž se vztahuje tato směrnice, se případně uvedou odkazy na přístup k prohlášením společností o náležité péči.
Pozměňovací návrh 270
Návrh směrnice
Čl. 18 – odst. 7 b (nový)
7b.  Členské státy zajistí, aby orgány dohledu vedly záznamy o šetřeních uvedených v odstavci 1, přičemž uvedou zejména jejich povahu a výsledek a zaznamenávají rovněž oznámení o nápravných opatřeních vydaná podle odstavce 5.
Pozměňovací návrh 271
Návrh směrnice
Čl. 18 – odst. 7 c (nový)
7c.  Rozhodnutími orgánů dohledu o tom, zda společnost dodržuje tuto směrnici, není dotčena občanskoprávní odpovědnost společnosti podle článku 22. V souvislosti s probíhajícím řízením týkajícím se občanskoprávní odpovědnosti a na žádost soudu sdílejí orgány dohledu veškeré informace, které mají o dané společnosti k dispozici, se soudem, u něhož má být řízení zahájené podle článku 22 projednáno.
Pozměňovací návrh 272
Návrh směrnice
Čl. 19 – odst. 1 a (nový)
1a.  Členské státy zajistí, aby v případě, že o to osoby sdělující opodstatněné obavy požádají, přijal orgán dohledu nezbytná opatření k náležité ochraně totožnosti této osoby a jejích osobních informací, které by v případě zveřejnění byly pro tuto osobu škodlivé.
Pozměňovací návrh 273
Návrh směrnice
Čl. 19 – odst. 2
2.  Pokud daná opodstatněná obava spadá do pravomoci jiného orgánu dohledu, předá ji přijímající orgán dohledu příslušnému orgánu dohledu.
 2.  Pokud daná opodstatněná obava spadá do pravomoci jiného orgánu dohledu, předá ji přijímající orgán dohledu příslušnému orgánu dohledu a osobu, která opodstatněnou obavu podle odstavce 1 vznesla, o tom informuje.
Pozměňovací návrh 274
Návrh směrnice
Čl. 19 – odst. 3
3.  Členské státy zajistí, aby orgány dohledu posuzovaly opodstatněné obavy a v příslušných případech vykonávaly své pravomoci podle článku 18.
 3.  Členské státy zajistí, aby orgány dohledu posuzovaly opodstatněné obavy a v příslušných případech v přiměřené lhůtě vykonávaly své pravomoci podle článku 18.
Pozměňovací návrh 275
Návrh směrnice
Čl. 19 – odst. 4
4.  Orgán dohledu co nejdříve a v souladu s příslušnými ustanoveními vnitrostátního práva a v souladu s právem Unie informuje osobu uvedenou v odstavci 1 o výsledku posouzení jejích opodstatněných obav a poskytne své odůvodnění.
 4.  Orgán dohledu co nejdříve a v souladu s příslušnými ustanoveními vnitrostátního práva a v souladu s právem Unie informuje osobu uvedenou v odstavci 1 o výsledku posouzení jejích opodstatněných obav a o svém rozhodnutí vyhovět žádosti o přijetí opatření nebo ji zamítnout a poskytne své odůvodnění, jakož i popis dalších kroků a opatření, které přijme. Orgány dohledu mohou povolit, aby osoba, která podala žádost vyjadřující obavy, poskytla dodatečné informace.
Pozměňovací návrh 276
Návrh směrnice
Čl. 19 – odst. 4 a (nový)
4a.  Členské státy zajistí, aby orgány dohledu zavedly snadno dostupné kanály pro přijímání žádostí vyjadřujících obavy. Postupy pro předkládání žádostí vyjadřujících opodstatněné obavy musí být spravedlivé, nestranné, včasné a bezplatné. Členské státy zajistí, aby byly veřejnosti poskytnuty praktické informace o přístupu ke správním a soudním opravným prostředkům.
Pozměňovací návrh 277
Návrh směrnice
Čl. 19 – odst. 5
5.  Členské státy zajistí, aby osoby, které sdělují opodstatněné obavy podle tohoto článku a které mají v souladu s vnitrostátním právem na dané záležitosti oprávněný zájem, měly přístup k soudu nebo jinému nezávislému a nestrannému orgánu veřejné moci, který je kompetentní přezkoumávat procesní a hmotněprávní zákonnost rozhodnutí, jednání nebo nečinnosti orgánu dohledu.
 5.  Členské státy zajistí, aby osoby, které sdělují opodstatněné obavy podle tohoto článku, měly přístup k soudu nebo jinému nezávislému a nestrannému orgánu veřejné moci, který je kompetentní přezkoumávat procesní a hmotněprávní zákonnost rozhodnutí, jednání nebo nečinnosti orgánu dohledu.
Pozměňovací návrh 278
Návrh směrnice
Čl. 20 – odst. 2
2.  Při rozhodování o tom, zda uložit sankce, a případném určování jejich povahy a odpovídající úrovně se náležitě zohlední snaha společnosti splnit veškerá nápravná opatření, která jí uložil příslušný orgán dohledu, veškeré vynaložené investice a veškerá cílená pomoc, kterou společnost poskytla podle článků 7 a 8, jakož i případná spolupráce s jinými subjekty při řešení nepříznivých dopadů v jejích hodnotových řetězcích.
 2.  Při rozhodování o tom, zda uložit sankce, a případném určování jejich povahy a odpovídající úrovně se náležitě zohlední:
Pozměňovací návrh 279
Návrh směrnice
Čl. 20 – odst. 2 – písm. a (nové)
a)  snaha společnosti splnit veškerá nápravná opatření, která jí uložil příslušný orgán dohledu;
Pozměňovací návrh 280
Návrh směrnice
Čl. 20 – odst. 2 – písm. b (nové)
b)  veškeré vynaložené investice a veškerá cílená pomoc, kterou společnost poskytla podle článků 7 a 8;
Pozměňovací návrh 281
Návrh směrnice
Čl. 20 – odst. 2 – písm. c (nové)
c)  veškerá spolupráce s jinými subjekty při řešení nepříznivých dopadů v hodnotových řetězcích společnosti;
Pozměňovací návrh 282
Návrh směrnice
Čl. 20 – odst. 2 – písm. d (nové)
d)  závažnost a doba trvání porušení ze strany společnosti nebo závažnost dopadů, k nimž došlo;
Pozměňovací návrh 283
Návrh směrnice
Čl. 20 – odst. 2 – písm. e (nové)
e)  rozsah, v jakém byla rozhodnutí o stanovení priorit přiměřená, důvěryhodná a přijatá v dobré víře;
Pozměňovací návrh 284
Návrh směrnice
Čl. 20 – odst. 2 – písm. f (nové)
f)  veškerá předchozí porušení vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice ze strany společnosti;
Pozměňovací návrh 285
Návrh směrnice
Čl. 20 – odst. 2 – písm. g (nové)
g)  získané finanční výhody nebo nerealizované ztráty společnosti z důvodu porušení předpisů, pokud jsou dostupné příslušné údaje;
Pozměňovací návrh 286
Návrh směrnice
Čl. 20 – odst. 2 – písm. h (nové)
h)  sankce uložené za podobné porušení v jiných členských státech;
Pozměňovací návrh 287
Návrh směrnice
Čl. 20 – odst. 2 – písm. i (nové)
i)  zda se společnost účinně vypořádala se stížnostmi nebo návrhy, které předložili jednotlivci nebo dotčené zúčastněné strany, a to i v souladu s článkem 9;
Pozměňovací návrh 288
Návrh směrnice
Čl. 20 – odst. 2 – písm. j (nové)
j)  jakákoli jiná přitěžující nebo polehčující okolnost vztahující se na okolnosti daného případu.
Pozměňovací návrh 289
Návrh směrnice
Čl. 20 – odst. 2 a (nový)
2a.  Stanoví se alespoň tato opatření a sankce:
a)  peněžité sankce;
b)  veřejné oznámení, v němž je uvedeno, že společnost je odpovědná za porušení předpisů a povaha daného porušení;
c)  povinnost jednat, včetně ukončení jednání, které představuje porušení, a zdržet se jakéhokoli opakování tohoto jednání;
d)  zastavení volného oběhu nebo vývozu výrobků.
Pozměňovací návrh 290
Návrh směrnice
Čl. 20 – odst. 3
3.  Jsou-li uloženy peněžité sankce, musí být založeny na obratu společnosti.
 3.  Jsou-li uloženy peněžité sankce, musí být založeny na čistém celosvětovém obratu společnosti. Maximální limit peněžitých sankcí činí alespoň 5 % čistého celosvětového obratu společnosti v účetním období předcházejícím rozhodnutí o peněžitých sankcích.
Pozměňovací návrh 291
Návrh směrnice
Čl. 20 – odst. 3 – pododstavec 1 a (nový)
Členské státy zajistí, aby v případě společností uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b) a čl. 2 odst. 2 písm. b) byly správní peněžité sankce vypočítány s ohledem na konsolidovaný obrat vykázaný touto společností.
Pozměňovací návrh 292
Návrh směrnice
Čl. 20 – odst. 3 a (nový)
3a.  Členské státy stanoví pravidla, aby společnosti založené v souladu s právními předpisy třetí země podle čl. 2 odst. 2 byly vyloučeny z postupů zadávání veřejných zakázek, pokud nejmenují zplnomocněného zástupce podle článku 16.
Pozměňovací návrh 293
Návrh směrnice
Čl. 20 – odst. 4
4.  Členské státy zajistí, aby jakékoli rozhodnutí orgánů dohledu, jehož součástí jsou sankce za porušení ustanovení této směrnice, bylo zveřejněno.
 4.  Členské státy vedou záznamy o uložených sankcích a zajistí, aby jakékoli rozhodnutí orgánů dohledu, jehož součástí jsou sankce za porušení ustanovení této směrnice, bylo zveřejněno. Zveřejněné rozhodnutí nesmí obsahovat žádné osobní údaje ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) 2016/679.
Pozměňovací návrh 294
Návrh směrnice
Čl. 21 – odst. 1 – pododstavec 1
Komise zřídí evropskou síť orgánů dohledu složenou ze zástupců orgánů dohledu. Tato síť usnadní spolupráci orgánů dohledu a koordinaci a sladění regulačních, vyšetřovacích, sankčních a dohledových postupů orgánů dohledu a případně sdílení informací mezi nimi.
 Komise zřídí evropskou síť orgánů dohledu složenou ze zástupců orgánů dohledu. Tato síť usnadní spolupráci orgánů dohledu a koordinaci a sladění regulačních, vyšetřovacích, sankčních a dohledových postupů orgánů dohledu a případně sdílení informací mezi nimi a zajišťuje pravidelné zveřejňování informací o činnosti sítě.
Pozměňovací návrh 295
Návrh směrnice
Čl. 21 – odst. 1 – pododstavec 2
Komise může vyzvat agentury Unie, které mají příslušné odborné znalosti v oblastech, na něž se vztahuje tato směrnice, aby se k evropské síti orgánů dohledu připojily.
 Komise vyzve Agenturu Evropské unie pro základní práva, Evropskou agenturu pro životní prostředí, Evropský orgán pro pracovní záležitosti, Výkonnou agenturu Evropské rady pro inovace a pro malé a střední podniky a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a další agentury Unie, které mají příslušné odborné znalosti v oblastech, na něž se vztahuje tato směrnice, aby se k evropské síti orgánů dohledu připojily.
Pozměňovací návrh 296
Návrh směrnice
Čl. 21 – odst. 2 a (nový)
2a.  Členské státy spolupracují se sítí s cílem identifikovat společnosti v jejich jurisdikci, zejména poskytováním všech nezbytných informací k posouzení, zda mimoevropská společnost splňuje kritéria stanovená v článku 2.
Pozměňovací návrh 297
Návrh směrnice
Čl. 21 – odst. 8 a (nový)
8a.  Evropská síť orgánů dohledu zveřejní rejstřík společností mimo EU, v němž uvede, zda dodržují předpisy.
Pozměňovací návrh 298
Návrh směrnice
Čl. 22 – odst. 1 – písm. a
a)  nesplnily povinnosti stanovené v článcích 7 a 8 a
 a)  nesplnily povinnosti stanovené v této směrnici a
Pozměňovací návrh 299
Návrh směrnice
Čl. 22 – odst. 1 – písm. b
b)  v důsledku tohoto nesplnění došlo ke vzniku nepříznivého dopadu, u něhož se měla provést vhodná opatření stanovená v článcích 7 a 8 k jeho identifikaci, prevenci, zmírnění či odstranění nebo minimalizaci jeho rozsahu a který vedl ke vzniku škody.
 b)  v důsledku tohoto nesplnění společnost způsobila vznik skutečného nepříznivého dopadu, u něhož se měla provést vhodná opatření stanovená v této směrnici k jeho identifikaci, upřednostnění, prevenci, zmírnění, odstranění, nápravě nebo minimalizaci jeho rozsahu a který vedl ke vzniku škody, nebo ke vzniku nepříznivého dopadu přispěla.
Pozměňovací návrh 300
Návrh směrnice
Čl. 22 – odst. 2 – pododstavec 1
Bez ohledu na odstavec 1 členské státy zajistí, aby v případě, že společnost přijala opatření uvedená v čl. 7 odst. 2 písm. b) a čl. 7 odst. 4 nebo čl. 8 odst. 3 písm. c) a čl. 8 odst. 5, nenesla odpovědnost za škody způsobené nepříznivým dopadem činností nepřímého partnera, s nímž má zavedený obchodní vztah, ledaže za okolností daného případu nebylo možné důvodně očekávat, že fakticky přijatá opatření, včetně opatření k ověření jejich dodržování, by postačovala k prevenci, zmírnění či odstranění nepříznivého dopadu nebo minimalizaci jeho rozsahu.
 vypouští se
Pozměňovací návrh 301
Návrh směrnice
Čl. 22 – odst. 2 – pododstavec 2
Při posuzování existence a rozsahu odpovědnosti podle tohoto odstavce se náležitě zohlední snaha společnosti provést veškerá nápravná opatření, která jí uložil orgán dohledu, pokud se tato snaha přímo vztahuje k předmětné škodě, veškeré vynaložené investice a veškerá cílená pomoc, kterou společnost poskytla podle článků 7 a 8, a dále veškerá spolupráce s jinými subjekty při řešení nepříznivých dopadů v jejích hodnotových řetězcích.
 Při posuzování existence a rozsahu odpovědnosti se náležitě zohlední míra snahy společnosti provést veškerá nápravná opatření včetně těch, která jí uložil orgán dohledu, pokud se tato snaha přímo vztahuje k předmětné škodě, veškeré vynaložené investice a veškerá cílená pomoc, kterou společnost poskytla podle článků 7 a 8, a dále veškerá spolupráce s jinými subjekty a dotčenými zúčastněnými stranami při řešení nepříznivých dopadů v jejích hodnotových řetězcích.
Pozměňovací návrh 302
Návrh směrnice
Čl. 22 – odst. 2 a (nový)
2a.  Členské státy musí zajistit, aby:
a)  promlčecí lhůta pro podání žaloby o náhradu škody činila nejméně deset let a byla zavedena opatření k zajištění toho, aby náklady řízení nebyly pro žalobce nepřiměřeně nákladné na to, aby se mohli domáhat spravedlnosti;
b)  se žalobci mohli domáhat opatření na zdržení se jednání, včetně zkráceného řízení. Tato opatření mají podobu konečného nebo předběžného opatření k zastavení činnosti, která může být v rozporu s touto směrnicí, nebo k dosažení souladu s jedním z opatření této směrnice;
c)  byla zavedena opatření k zajištění toho, aby pověřené odbory, organizace občanské společnosti nebo jiné příslušné subjekty jednající ve veřejném zájmu mohly podat žalobu k soudu jménem oběti nebo skupiny obětí nepříznivých dopadů a aby tyto subjekty měly práva a povinnosti žalující strany v řízení, aniž jsou dotčeny stávající vnitrostátní právní předpisy;
d)  v případě podání žaloby, kdy žalobce uvede skutečnosti dokládající pravděpodobnost odpovědnosti společnosti podle této směrnice a dále uvede, že společnost má k dispozici další důkazy, mohly soudy nařídit, aby společnost tyto důkazy zveřejnila v souladu s vnitrostátním procesním právem, s výhradou unijních a vnitrostátních pravidel o důvěrnosti a proporcionalitě.
Pozměňovací návrh 303
Návrh směrnice
Čl. 22 – odst. 2 b (nový)
2b.  Společnosti, které se podílejí na průmyslových iniciativách nebo iniciativách zahrnujících více zúčastněných stran nebo používají ověřovací nebo smluvní doložky třetí strany na podporu provádění konkrétních aspektů svých povinností náležité péče, mohou být i nadále činěny odpovědnými v souladu s tímto článkem.
Pozměňovací návrh 304
Návrh směrnice
Čl. 22 – odst. 3
3.  Občanskoprávní odpovědností společnosti za škody vzniklé na základě tohoto ustanovení není dotčena občanskoprávní odpovědnost jejích dceřiných společností ani přímých či nepřímých obchodních partnerů v hodnotovém řetězci.
 3.  Občanskoprávní odpovědností společnosti za škody vzniklé na základě tohoto ustanovení není dotčena občanskoprávní odpovědnost jejích dceřiných společností ani přímých či nepřímých obchodních partnerů v hodnotovém řetězci. V případech, kdy dceřiná společnost spadá do oblasti působnosti této směrnice a byla zrušena mateřskou společností nebo úmyslně sama ukončila svou činnost, aby se vyhnula odpovědnosti, může být odpovědnost přičtena mateřské společnosti v případě, že neexistuje právní nástupce.
Pozměňovací návrh 305
Návrh směrnice
Čl. 22 – odst. 4
4.  Pravidly občanskoprávní odpovědnosti podle této směrnice nejsou dotčena pravidla Unie nebo členských států týkající se občanskoprávní odpovědnosti v souvislosti s nepříznivými dopady na lidská práva nebo nepříznivými dopady na životní prostředí, která stanoví odpovědnost v situacích, na něž se tato směrnice nevztahuje, nebo která odpovědnost stanoví přísněji než tato směrnice.
 4.  Pravidla občanskoprávní odpovědnosti podle této směrnice neomezují odpovědnost společností podle unijních nebo vnitrostátních právních systémů, včetně pravidel týkajících se společné a nerozdílné odpovědnosti.
Pozměňovací návrh 306
Návrh směrnice
Čl. 24 – název
Veřejná podpora
 Veřejná podpora, zadávání veřejných zakázek a veřejné koncese
Pozměňovací návrh 307
Návrh směrnice
Čl. 24 – odst. 1
Členské státy zajistí, aby společnosti žádající o veřejnou podporu potvrdily, že jim nebyly uloženy žádné sankce za neplnění povinností vyplývajících z této směrnice.
 Členské státy zajistí, aby (ne)plnění povinností vyplývajících z této směrnice nebo jejich dobrovolné provádění bylo považováno za jeden z environmentálních a sociálních aspektů, které je třeba zohlednit v souladu s pravidly platnými pro poskytování veřejné podpory nebo udělování veřejných zakázek a koncesí.
Pozměňovací návrhy 391 a 405
Návrh směrnice
Článek 26
Článek 26
 vypouští se
Zavedení náležité péče a dohled nad ní
1.  Členské státy zajistí, aby členové orgánů společností uvedených v čl. 2 odst. 1 byli odpovědní za zavedení opatření náležité péče uvedených v článku 4, zejména politiky náležité péče uvedené v článku 5, a dohled nad nimi, a to s náležitým přihlédnutím k relevantním podnětům zúčastněných stran a organizací občanské společnosti. V tomto ohledu podávají členové orgánů společností zprávy správní radě.
2.  Členské státy zajistí, aby členové orgánů společností podnikli kroky k přizpůsobení podnikové strategie tak, aby zohledňovala skutečné a potenciální nepříznivé dopady identifikované podle článku 6 a veškerá opatření přijatá podle článků 7 až 9.
Pozměňovací návrh 308
Návrh směrnice
Čl. 28 – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 11 je Komisi svěřena na dobu neurčitou.
 2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 2, článku 11 a čl. 14 odst. 4a je svěřena Komisi na dobu pěti let od ... [den vstupu této směrnice v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 309
Návrh směrnice
Čl. 28 – odst. 3
3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 11 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
 3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 2 a článku 11 nebo čl. 14 odst. 4a kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 310
Návrh směrnice
Čl. 28 – odst. 6
6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 11 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
 6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 2, článku 11 nebo čl. 14 odst. 4a vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Pozměňovací návrh 311
Návrh směrnice
Čl. 29 – název
Přezkum
 Přezkum a podávání zpráv
Pozměňovací návrh 312
Návrh směrnice
Čl. 29 – odst. 1 – návětí
Nejpozději do … [Úřad pro publikace: vložte prosím datum = 7 let ode dne vstupu této směrnice v platnost] předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění této směrnice. Zpráva vyhodnotí účinnost této směrnice při dosahování jejích cílů a posoudí tyto otázky:
 1.   Nejpozději do … [Úřad pro publikace: vložte prosím datum = 6 let ode dne vstupu této směrnice v platnost] a poté každé 3 roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě komplexní zprávu o provádění této směrnice. Zpráva vyhodnotí účinnost této směrnice při dosahování jejích cílů, zejména pokud jde o její účinnost při předcházení potenciálním nepříznivým dopadům, ukončení skutečných nepříznivých dopadů nebo minimalizaci jejich rozsahu v celosvětovém měřítku, odvodí doporučení pro opatření a případně bude obsahovat také legislativní návrh. Ve zprávě se posoudí zejména tyto otázky:
Pozměňovací návrh 313
Návrh směrnice
Čl. 29 – odst. 1 – písm. -a (nové)
-a)  dopad této směrnice na malé a střední podniky spolu s popisem a posouzením účinnosti různých opatření a nástrojů na podporu malých a středních podniků ze strany Komise a členských států;
Pozměňovací návrh 314
Návrh směrnice
Čl. 29 – odst. 1 – písm. -a a (nové)
-aa)  posouzení počtu malých a středních podniků, které dobrovolně uplatňují pravidla pro udržitelnost podniků a náležitou péči v souladu s touto směrnicí;
Pozměňovací návrh 315
Návrh směrnice
Čl. 29 – odst. 1 – písm. -a b (nové)
-ab)  účinnost této směrnice při dosahování jejích cílů, včetně souvisejících nepřímých nákladů a hospodářských, sociálních a environmentálních přínosů a také dopadů na konkurenceschopnost společností Evropské unie;
Pozměňovací návrh 316
Návrh směrnice
Čl. 29 – odst. 1 – písm. a
a)  zda je třeba snížit prahové hodnoty týkající se počtu zaměstnanců a čistého obratu stanovené v čl. 2 odst. 1;
 a)  zda je třeba snížit prahové hodnoty týkající se počtu zaměstnanců a čistého obratu stanovené v článku 2, zejména u některých odvětví, zda jsou způsoby výpočtu prahových hodnot vhodné a zda je třeba odstranit významné mezery, aby se směrnice vztahovala na všechny příslušné právní formy hospodářských subjektů a složité podnikové struktury;
Pozměňovací návrh 317
Návrh směrnice
Čl. 29 – odst. 1 – písm. a a (nové)
aa)  účinnost donucovacích mechanismů zavedených na vnitrostátní úrovni a zejména sankcí a postupů týkajících se občanskoprávní odpovědnosti;
Pozměňovací návrh 318
Návrh směrnice
Čl. 29 – odst. 1 – písm. a b (nové)
ab)  sbližování a rozdíly mezi vnitrostátními právními předpisy členských států, kterými se provádí tato směrnice;
Pozměňovací návrh 319
Návrh směrnice
Čl. 29 – odst. 1 – písm. b
b)  zda je třeba změnit seznam odvětví v čl. 2 odst. 1 písm. b), a to i s cílem uvést jej do souladu s pokyny Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj;
 vypouští se
Pozměňovací návrh 320
Návrh směrnice
Čl. 29 – odst. 1 – písm. c
c)  zda je třeba změnit přílohu, a to i s ohledem na mezinárodní vývoj;
 vypouští se
Pozměňovací návrh 321
Návrh směrnice
Čl. 29 – odst. 1 – písm. d
d)  zda je třeba rozšířit články 4 až 14 o nepříznivé dopady na klima.
 d)  zda je třeba rozšířit články 4 až 14 o další nepříznivé dopad, zejména tak, aby zahrnovaly také nepříznivé dopady na řádnou správu.
Pozměňovací návrh 322
Návrh směrnice
Čl. 29 – odst. 1 – písm. d a (nové)
da)  zda je třeba vypracovat rozsáhlý plán udržitelnosti, který se bude zabývat jinými dopady na životní prostředí než dopady na klima;
Pozměňovací návrh 323
Návrh směrnice
Čl. 29 – odst. 1 – písm. d b (nové)
db)  zda by definice „hodnotového řetězce“, pokud jde o regulované finanční podniky, měla být rozšířena na širší okruh společností;
Pozměňovací návrh 324
Návrh směrnice
Čl. 29 – odst. 1 a (nový)
1a.   Komise každý rok zahajuje a koordinuje posuzování odolnosti společností vůči nepříznivým scénářům souvisejícím s jejich hodnotovými řetězci v rámci celé Unie. Své posouzení poskytne Komise Evropskému parlamentu a Radě.
Pozměňovací návrh 325
Návrh směrnice
Čl. 30 – odst. 1 – pododstavec 2 – návětí
Tyto předpisy budou používat následovně:
 Tyto předpisy budou používat od ... [Úř. věst.: vložte 3 roky ode dne vstupu této směrnice v platnost], pokud jde o společnosti uvedené v čl. 2 odst. 1, které měly v průměru více než 1 000 zaměstnanců a měly čistý celosvětový obrat v posledním účetním období vyšší než 150 milionů EUR nebo které byly nejvyšší mateřskou společností skupiny, která má takový počet zaměstnanců a vytvořila takový obrat, a společnosti uvedené v čl. 2 odst. 2, které v účetním období předcházejícím minulému účetnímu období v Unii vytvořily čistý obrat přesahující 150 milionů EUR nebo které byly nejvyšší mateřskou společností skupiny, která vytvořila takový obrat.
Tato ustanovení budou používat od ... [Úř. věst.: vložte 4 roky ode dne vstupu této směrnice v platnost], pokud jde o společnosti uvedené v čl. 2 odst. 1, které měly v posledním účetním období v průměru více než 500 zaměstnanců a měly čistý celosvětový obrat vyšší než 150 milionů EUR nebo byly nejvyšší mateřskou společností skupiny, která má takový počet zaměstnanců a vytvořila takový obrat.
Tato ustanovení budou používat od ... [Úř. věst.: vložte 4 roky ode dne vstupu této směrnice v platnost], pokud jde o společnosti uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. a), které měly v průměru více než 250 zaměstnanců a měly čistý celosvětový obrat vyšší než 40 milionů EUR, a společnosti uvedené v čl. 2 odst. 2, které v účetním období předcházejícím poslednímu účetnímu období dosáhly čistého obratu v Unii více než 40 milionů EUR a ve světě 150 milionů EUR nebo byly nejvyšší mateřskou společností skupiny, která vytvořila takový obrat.
Odchylně od čtvrtého pododstavce tohoto odstavce se společnosti uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. a), které měly v posledním účetním období v průměru více než 250 zaměstnanců a čistý celosvětový obrat vyšší než 40 milionů EUR, avšak nejvýše 150 milionů EUR, mohou rozhodnout, že nesplní povinnosti podle této směrnice do [Úř. věst.: vložte 5 let ode dne vstupu této směrnice v platnost]. V takových případech společnost informuje orgán dohledu a poskytne stručné prohlášení o tom, proč tomu tak je.
Pozměňovací návrh 326
Návrh směrnice
Čl. 30 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. a
a)  od … [Úřední věstník vloží: dva roky od vstupu této směrnice v platnost], pokud jde o společnosti uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. a) a čl. 2 odst. 2 písm. a);
 vypouští se
Pozměňovací návrh 327
Návrh směrnice
Čl. 30 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. b
b)  od … [Úřední věstník vloží: čtyři roky od vstupu této směrnice v platnost], pokud jde o společnosti uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. b) a čl. 2 odst. 2 písm. b).
 vypouští se
Pozměňovací návrh 328
Návrh směrnice
Příloha I – část I – dílčí nadpis 1 – název
1.  Porušování práv a zákazů obsažených v mezinárodních úmluvách o lidských právech
 1.  Práva a zákazy obsažené v mezinárodních úmluvách o lidských právech
Pozměňovací návrh 329
Návrh směrnice
Příloha I – část I – dílčí nadpis 1 – bod 1
1.  Porušení práva obyvatel nakládat s přírodním bohatstvím a zákazu zbavení národa prostředků k životní existenci v souladu s článkem 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech;
 1.  Právo obyvatel nakládat s přírodním bohatstvím a zákaz zbavení národa prostředků k životní existenci v souladu s článkem 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech;
Pozměňovací návrh 330
Návrh směrnice
Příloha I – část I – dílčí nadpis 1 – bod 2
2.  porušení práva na život a bezpečnost v souladu s článkem 3 Všeobecné deklarace lidských práv;
 2.  právo na život a bezpečnost v souladu s článkem 3 Všeobecné deklarace lidských práv;
Pozměňovací návrh 331
Návrh směrnice
Příloha I – část I – dílčí nadpis 1 – bod 3
3.  porušení zákazu mučení nebo krutého, nelidského či ponižujícího zacházení v souladu s článkem 5 Všeobecné deklarace lidských práv;
 3.  zákaz mučení nebo krutého, nelidského či ponižujícího zacházení v souladu s článkem 5 Všeobecné deklarace lidských práv;
Pozměňovací návrh 332
Návrh směrnice
Příloha I – část I – dílčí nadpis 1 – bod 4
4.  porušení práva na svobodu a bezpečnost v souladu s článkem 9 Všeobecné deklarace lidských práv;
 4.  právo na svobodu a bezpečnost v souladu s článkem 9 Všeobecné deklarace lidských práv;
Pozměňovací návrh 333
Návrh směrnice
Příloha I – část I – dílčí nadpis 1 – bod 5
5.  porušení zákazu svévolného nebo nezákonného zasahování do soukromého života, rodiny, domova nebo korespondence osoby a útoků na její pověst v souladu s článkem 17 Všeobecné deklarace lidských práv;
 5.  zákaz svévolného nebo nezákonného zasahování do soukromého života, rodiny, domova nebo korespondence osoby a útoků na její pověst v souladu s článkem 17 Všeobecné deklarace lidských práv;
Pozměňovací návrh 334
Návrh směrnice
Příloha I – část I – dílčí nadpis 1 – bod 6
6.  porušení zákazu zasahovat do svobody myšlení, svědomí a náboženství v souladu s článkem 18 Všeobecné deklarace lidských práv;
 6.  zákaz zasahovat do svobody myšlení, svědomí a náboženství v souladu s článkem 18 Všeobecné deklarace lidských práv;
Pozměňovací návrh 335
Návrh směrnice
Příloha I – část I – dílčí nadpis 1 – bod 7
7.  porušení práva na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky, včetně spravedlivé mzdy, slušného života, bezpečných a zdravotně nezávadných pracovních podmínek a rozumného vymezení pracovních hodin v souladu s článkem 7 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech;
 7.  právo na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky, včetně odměny, která zajišťuje slušný život, bezpečných a zdravotně nezávadných pracovních podmínek a rozumného vymezení pracovních hodin. To zahrnuje právo na slušný život pro zaměstnance, osoby samostatně výdělečně činné a drobné zemědělce v souladu s článkem 7 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a čl. 23 odst. 3 Všeobecné deklarace lidských práv;
Pozměňovací návrh 336
Návrh směrnice
Příloha I – část I – dílčí nadpis 1 – bod 7 a (nový)
7a.  právo každého na přiměřenou životní úroveň pro sebe a svou rodinu, včetně dostatečné výživy, šatstva a bydlení, a na neustálé zlepšování životních podmínek v souladu s článkem 11 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a článkem 25 Všeobecné deklarace lidských práv;
Pozměňovací návrh 337
Návrh směrnice
Příloha I – část I – dílčí nadpis 1 – bod 8
8.  porušení zákazu omezit přístup pracovníků k odpovídajícímu bydlení, pokud je pracovní síla ubytována v ubytovacím zařízení poskytovaném společností, a k dostatečné výživě, šatstvu, vodě a hygienickým zařízením na pracovišti v souladu s článkem 11 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech;
 8.  zákaz omezit přístup pracovníků k odpovídajícímu bydlení, pokud je pracovní síla ubytována v ubytovacím zařízení poskytovaném společností, a k dostatečné výživě, šatstvu, vodě a hygienickým zařízením na pracovišti v souladu s článkem 11 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech;
Pozměňovací návrh 338
Návrh směrnice
Příloha I – část I – dílčí nadpis 1 – bod 9
9.  porušení práva dítěte na prvořadé zohlednění jeho nejlepšího zájmu ve všech rozhodnutích a činnostech týkajících se dětí v souladu s článkem 3 Úmluvy o právech dítěte; porušení práva dítěte plně rozvinout svůj potenciál v souladu s článkem 6 Úmluvy o právech dítěte; porušení práva dítěte na dosažení nejvýše dosažitelné úrovně zdravotního stavu v souladu s článkem 24 Úmluvy o právech dítěte; porušení práva na sociální zabezpečení a přiměřenou životní úroveň v souladu s články 26 a 27 Úmluvy o právech dítěte; porušení práva na vzdělání v souladu s článkem 28 Úmluvy o právech dítěte; porušení práva dítěte na ochranu před všemi formami sexuálního vykořisťování a sexuálního zneužívání a na ochranu před únosem, prodejem nebo neoprávněným přemístěním na jiné místo v jeho zemi nebo mimo ni za účelem vykořisťování v souladu s články 34 a 35 Úmluvy o právech dítěte;
 9.  právo dítěte na prvořadé zohlednění jeho nejlepšího zájmu ve všech rozhodnutích a činnostech týkajících se dětí v souladu s článkem 3 Úmluvy o právech dítěte; právo dítěte plně rozvinout svůj potenciál v souladu s článkem 6 Úmluvy o právech dítěte; právo dítěte na dosažení nejvýše dosažitelné úrovně zdravotního stavu v souladu s článkem 24 Úmluvy o právech dítěte; právo na sociální zabezpečení a přiměřenou životní úroveň v souladu s články 26 a 27 Úmluvy o právech dítěte; právo na vzdělání v souladu s článkem 28 Úmluvy o právech dítěte; právo dítěte na ochranu před všemi formami sexuálního vykořisťování a sexuálního zneužívání a na ochranu před únosem, prodejem nebo neoprávněným přemístěním na jiné místo v jeho zemi nebo mimo ni za účelem vykořisťování v souladu s články 34 a 35 Úmluvy o právech dítěte;
Pozměňovací návrh 339
Návrh směrnice
Příloha I – část I – dílčí nadpis 1 – bod 10
10.  porušení zákazu zaměstnání dítěte, které nedosáhlo věku, kdy končí povinná školní docházka, a v žádném případě mladšího než 15 let, s výjimkou případů, kdy tak stanoví právo místa zaměstnání, v souladu s čl. 2 odst. 4 a články 4 až 8 Úmluvy Mezinárodní organizace práce o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání z roku 1973 (č. 138);
 10.  zákaz zaměstnání dítěte, které nedosáhlo věku, kdy končí povinná školní docházka, a v žádném případě mladšího než 15 let, s výjimkou případů, kdy tak stanoví právo místa zaměstnání, v souladu s čl. 2 odst. 4 a články 4 až 8 Úmluvy Mezinárodní organizace práce o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání z roku 1973 (č. 138);
Pozměňovací návrh 340
Návrh směrnice
Příloha I – část I – dílčí nadpis 1 – bod 11 – návětí
11.  porušení zákazu dětské práce podle článku 32 Úmluvy o právech dítěte, včetně nejhorších forem dětské práce (osoby mladší 18 let) v souladu s článkem 3 Úmluvy Mezinárodní organizace práce o zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské práce z roku 1999 (č. 182). To zahrnuje:
 11.  zákaz dětské práce podle článku 32 Úmluvy o právech dítěte, včetně nejhorších forem dětské práce (osoby mladší 18 let) v souladu s článkem 3 Úmluvy Mezinárodní organizace práce o zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské práce z roku 1999 (č. 182). To zahrnuje:
Pozměňovací návrh 341
Návrh směrnice
Příloha I – část I – dílčí nadpis 1 – bod 12
12.  porušení zákazu nucené práce; to zahrnuje každou práci nebo službu, která se na kterékoli osobě vymáhá pod pohrůžkou jakéhokoli trestu a ke které se řečená osoba nenabídla dobrovolně, například v důsledku dlužního otroctví nebo obchodování s lidmi; nucená práce nezahrnuje žádnou práci nebo službu, která je v souladu s čl. 2 odst. 2 Úmluvy Mezinárodní organizace práce o nucené nebo povinné práci z roku 1930 (č. 29) nebo s čl. 8 odst. 3 písm. b) a c) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech;
 12.  zákaz nucené práce; to zahrnuje každou práci nebo službu, která se na kterékoli osobě vymáhá pod pohrůžkou jakéhokoli trestu a ke které se řečená osoba nenabídla dobrovolně, například v důsledku dlužního otroctví nebo obchodování s lidmi; nucená práce nezahrnuje žádnou práci nebo službu, která je v souladu s čl. 2 odst. 2 Úmluvy Mezinárodní organizace práce o nucené nebo povinné práci z roku 1930 (č. 29) nebo s čl. 8 odst. 3 písm. b) a c) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech;
Pozměňovací návrh 342
Návrh směrnice
Příloha I – část I – dílčí nadpis 1 – bod 13
13.  porušení zákazu všech forem otroctví, praktik podobných otroctví, nevolnictví nebo jiných forem dominance nebo útlaku na pracovišti, jako je extrémní ekonomické nebo sexuální vykořisťování a ponižování, v souladu s článkem 4 Všeobecné deklarace lidských práv a článkem 8 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech;
 13.  zákaz všech forem otroctví, praktik podobných otroctví, nevolnictví nebo jiných forem dominance nebo útlaku na pracovišti, jako je extrémní ekonomické nebo sexuální vykořisťování a ponižování, v souladu s článkem 4 Všeobecné deklarace lidských práv a článkem 8 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech;
Pozměňovací návrh 343
Návrh směrnice
Příloha I – část I – dílčí nadpis 1 – bod 14
14.  porušení zákazu obchodování s lidmi v souladu s článkem 3 Protokolu o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, doplňujícího Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (Palermský protokol);
 14.  zákaz obchodování s lidmi v souladu s článkem 3 Protokolu o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, doplňujícího Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (Palermský protokol);
Pozměňovací návrh 344
Návrh směrnice
Příloha I – část I – dílčí nadpis 1 – bod 15 – návětí
15.  porušení práva na svobodu sdružování a shromažďování, práva organizovat se a kolektivně vyjednávat v souladu s článkem 20 Všeobecné deklarace lidských práv, články 21 a 22 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, článkem 8 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Úmluvou Mezinárodní organizace práce o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat z roku 1948 (č. 87) a Úmluvou Mezinárodní organizace práce o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat z roku 1949 (č. 98), včetně těchto práv:
 15.  právo na svobodu sdružování a shromažďování, právo organizovat se a kolektivně vyjednávat v souladu s článkem 20 Všeobecné deklarace lidských práv, články 21 a 22 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, článkem 8 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Úmluvou Mezinárodní organizace práce o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat z roku 1948 (č. 87) a Úmluvou Mezinárodní organizace práce o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat z roku 1949 (č. 98), včetně těchto práv:
Pozměňovací návrh 345
Návrh směrnice
Příloha I – část I – dílčí nadpis 1 – bod 16
16.  porušení zákazu nerovného zacházení v zaměstnání, pokud to není odůvodněno požadavky zaměstnání v souladu s články 2 a 3 Úmluvy Mezinárodní organizace práce o stejném odměňování z roku 1951 (č. 100), článkem 1 a 2 Úmluvy Mezinárodní organizace práce o diskriminaci (zaměstnání a povolání) z roku 1958 (č. 111) a článkem 7 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech; nerovné zacházení zahrnuje zejména vyplácení nerovných odměn za práci stejné hodnoty;
 16.  zákaz nerovného zacházení v zaměstnání, pokud to není odůvodněno požadavky zaměstnání v souladu s články 2 a 3 Úmluvy Mezinárodní organizace práce o stejném odměňování z roku 1951 (č. 100), článkem 1 a 2 Úmluvy Mezinárodní organizace práce o diskriminaci (zaměstnání a povolání) z roku 1958 (č. 111) a článkem 7 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech; nerovné zacházení zahrnuje zejména vyplácení nerovných odměn za práci stejné hodnoty;
Pozměňovací návrh 346
Návrh směrnice
Příloha I – část I – dílčí nadpis 1 – bod 17
17.  porušení povinnosti poskytovat přiměřenou mzdu zajišťující slušný život v souladu s článkem 7 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech;
 17.  povinnost poskytovat přiměřenou mzdu zajišťující slušný život v souladu s článkem 7 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech;
Pozměňovací návrh 347
Návrh směrnice
Příloha I – část I – dílčí nadpis 1 – bod 18 – návětí
18.  porušení zákazu způsobovat jakoukoli měřitelnou degradaci životního prostředí, jako je znečištění půdy, vody nebo ovzduší, škodlivé emise nebo nadměrná spotřeba vody nebo jiný dopad na přírodní zdroje, který
 18.  zákaz způsobovat jakoukoli degradaci životního prostředí, jako je znečištění půdy, vody nebo ovzduší, škodlivé emise nebo nadměrná spotřeba vody nebo jiný dopad na přírodní zdroje, který
Pozměňovací návrh 348
Návrh směrnice
Příloha I – část I – dílčí nadpis 1 – bod 18 – písm. a
a)  poškozuje přírodní zdroje pro uchovávání a produkci potravin, nebo
 a)  poškozuje přírodní zdroje pro uchovávání a produkci potravin a krmiv, nebo
Pozměňovací návrh 349
Návrh směrnice
Příloha I – část I – dílčí nadpis 1 – bod 18 – písm. d a (nové)
da)  zhoršuje zdraví, například způsobí epidemie, s přihlédnutím k přístupu „jedno zdraví“ nebo
Pozměňovací návrh 350
Návrh směrnice
Příloha I – část I – dílčí nadpis 1 – bod 18 – písm. e
e)  ovlivňuje ekologickou integritu, například odlesňováním,
 e)  ovlivňuje ekologickou integritu, například odlesňováním, v souladu s článkem 3 Všeobecné deklarace lidských práv, článkem 5 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a článkem 12 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech,
Pozměňovací návrh 351
Návrh směrnice
Příloha I – část I – dílčí nadpis 1 – bod 19
19.  porušení zákazu nezákonně vyvlastnit nebo zabírat půdu, lesy a vody při získávání, rozvoji nebo jiném využívání půdy, lesů a vod, a to i odlesňováním, jejichž využívání zajišťuje obživu osob, v souladu s článkem 11 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech;
 19.  zákaz nezákonně vyvlastnit nebo zabírat půdu, lesy a vody při získávání, rozvoji nebo jiném využívání půdy, lesů a vod, a to i odlesňováním, jejichž využívání zajišťuje obživu osob, v souladu s článkem 11 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech;
Pozměňovací návrh 352
Návrh směrnice
Příloha I – část I – dílčí nadpis 1 – bod 19 a (nový)
19a.  práva původních obyvatel na sebeurčení v souladu s článkem 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, článkem 1 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a článkem 5 Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace a jejich právo poskytnout, změnit, odepřít nebo odvolat svůj svobodný, předchozí a informovaný souhlas s intervencemi, rozhodnutími a činnostmi, které mohou mít vliv na jejich půdu, území, zdroje a práva, v souladu s článkem 27 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a článkem 15 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a články 2 a 5 Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace;
Pozměňovací návrh 353
Návrh směrnice
Příloha I – část I – dílčí nadpis 1 – bod 20
20.  porušení práva původních obyvatel na půdu, území a zdroje, které tradičně vlastnili, obývali nebo jinak využívali či získávali, v souladu s článkem 25, čl. 26 odst. 1 a 2, článkem 27 a čl. 29 odst. 2 Deklarace Organizace spojených národů o právech původních obyvatel;
 20.  porušení práva původních obyvatel na půdu, území a zdroje, které tradičně vlastnili, obývali nebo jinak využívali či získávali, v souladu s články 1 a 27 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a články 1, 2 a 15 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a článkem 5 Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace;
Pozměňovací návrh 354
Návrh směrnice
Příloha I – část I – dílčí nadpis 1 – bod 21
21.  porušení zákazu nebo práva, na něž se nevztahují body 1 až 20 výše, ale které jsou zahrnuty v úmluvách o lidských právech uvedených v oddíle 2 této části, které přímo poškozuje právní zájem chráněný uvedenými úmluvami, za předpokladu, že dotčená společnost mohla přiměřeně stanovit riziko takového porušení a přijmout vhodná opatření ke splnění povinností uvedených v článku 4 této směrnice s přihlédnutím ke všem relevantním okolnostem své činnosti, jako je odvětví a provozní souvislosti.
 21.  porušení zákazu nebo práva, na něž se nevztahují body 1 až 20 výše, ale které jsou zahrnuty v úmluvách o lidských právech uvedených v oddíle 2 této části, pokud existuje předvídatelné riziko, že by takový zákaz nebo právo mohly být dotčeny.
Pozměňovací návrh 355
Návrh směrnice
Příloha I – část I – dílčí nadpis 2 – název
2.  Úmluvy o lidských právech a základních svobodách
 2.  Úmluvy a nástroje v oblasti lidských práv a základních svobod
Pozměňovací návrh 356
Návrh směrnice
Příloha I – část I – dílčí nadpis 2 – odrážka 11
—  Deklarace o právech příslušníků národnostních, etnických, náboženských a jazykových menšin,
 —  Deklarace Organizace spojených národů o právech příslušníků národnostních, etnických, náboženských a jazykových menšin;
Pozměňovací návrh 357
Návrh směrnice
Příloha I – část I – dílčí nadpis 2 – odrážka11 a (nová)
—  Deklarace Organizace spojených národů o právech rolníků a jiných osob pracujících ve venkovských oblastech;
Pozměňovací návrh 358
Návrh směrnice
Příloha I – část I – dílčí nadpis 2 – odrážka12 a (nový)
—  Úmluva Organizace spojených národů proti korupci z roku 2003;
Pozměňovací návrh 359
Návrh směrnice
Příloha I – část I – dílčí nadpis 2 – odrážka12 b (nové)
—  Úmluva OECD o boji proti podplácení z roku 1997;
Pozměňovací návrh 360
Návrh směrnice
Příloha I – část I – dílčí nadpis 2 – odrážka14 a (nový)
—  Úmluva Mezinárodní organizace práce o domorodém a kmenovém obyvatelstvu z roku 1989 (č. 169);
Pozměňovací návrh 361
Návrh směrnice
Příloha I – část I – dílčí nadpis 2 – odrážka 15 – pododrážka 5 a (nová)
—  Úmluva MOP o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci z roku 1981 (č. 155)
Pozměňovací návrh 362
Návrh směrnice
Příloha I – část I – dílčí nadpis 2 – odrážka 15 – pododrážka 5 b (nová)
—  Podpůrný rámec MOP pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2006 (č. 187)
Pozměňovací návrh 363
Návrh směrnice
Příloha I – část I – dílčí nadpis 2 – odrážka 15 a (nová)
—  Nástroje mezinárodního humanitárního práva stanovené v Ženevských úmluvách a dodatkových protokolech
Pozměňovací návrh 364
Návrh směrnice
Příloha I – část I – dílčí nadpis 2 – odrážka 15 b (nová)
—  Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí
Pozměňovací návrh 365
Návrh směrnice
Příloha I – část II – název
Porušování mezinárodně uznávaných cílů a zákazů obsažených v úmluvách o životním prostředí
 Cíle a zákazy Unie a mezinárodně uznávané cíle a zákazy obsažené v úmluvách o životním prostředí a klimatu a v právních předpisech Unie
Pozměňovací návrh 366
Návrh směrnice
Příloha I – část II – bod - 1 (nový)
-1.  povinnost určit nepříznivý dopad na jednu z těchto environmentálních kategorií, předcházet mu, zmírnit jej nebo jej ukončit:
a)  změna klimatu;
b)  ztráta biologické rozmanitosti;
c)  znečištění ovzduší, vody a půdy;
d)  degradace půdních, mořských a sladkovodních ekosystémů;
e)  odlesňování;
f)  nadměrná spotřeba materiálu, vody, energie a dalších přírodních zdrojů;
g)  škodlivá produkce odpadů, včetně nebezpečných látek, a špatné nakládání s nimi;
Pozměňovací návrh 367
Návrh směrnice
Příloha I – část II – bod 1
1.  Porušení povinnosti přijmout nezbytná opatření vztahující se k využívání biologických zdrojů, která by omezila nepříznivé dopady na biologickou rozmanitost na nejmenší možnou míru nebo by umožnila se jim vyhnout, v souladu s čl. 10 písm. b) Úmluvy o biologické rozmanitosti z roku 1992 a [s přihlédnutím k možným změnám v návaznosti na Úmluvu Organizace spojených národů o biologické rozmanitosti z roku 2020], včetně povinností vyplývajících z Cartagenského protokolu o vývoji, přepravě, využívání, přenosu a uvolňování všech živých modifikovaných organismů a nakládání s nimi a z Nagojského protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání k Úmluvě o biologické rozmanitosti ze dne 12. října 2014;
 vypouští se
Pozměňovací návrh 368
Návrh směrnice
Příloha I – část II – bod 2
2.  porušení zákazu dovozu nebo vývozu jakéhokoli exempláře uvedeného v příloze Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) ze dne 3. března 1973 bez povolení podle článků III, IV a V;
 2.  zákaz dovozu nebo vývozu jakéhokoli exempláře uvedeného v příloze Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) ze dne 3. března 1973 bez povolení podle článků III, IV a V;
Pozměňovací návrh 369
Návrh směrnice
Příloha I – část II – bod 3
3.  porušení zákazu výroby výrobků s přidanou rtutí podle čl. 4 odst. 1 a části I přílohy A Minamatské úmluvy o rtuti ze dne 10. října 2013 (dále jen „Minamatská úmluva“);
 3.  zákaz výroby výrobků s přidanou rtutí podle čl. 4 odst. 1 a části I přílohy A Minamatské úmluvy o rtuti ze dne 10. října 2013 (dále jen „Minamatská úmluva“);
Pozměňovací návrh 370
Návrh směrnice
Příloha I – část II – bod 4
4.  porušení zákazu používání rtuti a sloučenin rtuti ve výrobních procesech ve smyslu čl. 5 odst. 2 a části I přílohy B Minamatské úmluvy po termínu ukončení uvedeném v úmluvě pro jednotlivé výrobky a procesy;
 4.  zákaz používání rtuti a sloučenin rtuti ve výrobních procesech ve smyslu čl. 5 odst. 2 a části I přílohy B Minamatské úmluvy po termínu ukončení uvedeném v úmluvě pro jednotlivé výrobky a procesy;
Pozměňovací návrh 371
Návrh směrnice
Příloha I – část II – bod 5
5.  porušení zákazu nakládání s odpady obsahujícími rtuť v rozporu s ustanoveními čl. 11 odst. 3 Minamatské úmluvy;
 5.  zákaz nakládání s odpady obsahujícími rtuť v rozporu s ustanoveními čl. 11 odst. 3 Minamatské úmluvy;
Pozměňovací návrh 372
Návrh směrnice
Příloha I – část II – bod 6
6.  porušení zákazu výroby a použití chemických látek podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a přílohy A Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečišťujících látkách ze dne 22. května 2001 ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 ze dne 20. června 2019 o perzistentních organických znečišťujících látkách (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 45);
 6.  zákaz výroby a použití chemických látek podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a přílohy A Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečišťujících látkách ze dne 22. května 2001 ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 ze dne 20. června 2019 o perzistentních organických znečišťujících látkách (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 45);
Pozměňovací návrh 373
Návrh směrnice
Příloha I – část II – bod 7
7.  porušení zákazu nakládání s odpady, jejich shromažďování, skladování a odstranění způsobem, který není šetrný k životnímu prostředí, v souladu s předpisy platnými v příslušné jurisdikci podle ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. d) bodů i) a ii) Stockholmské úmluvy;
 7.  zákaz nakládání s odpady, jejich shromažďování, skladování a odstranění způsobem, který není šetrný k životnímu prostředí, v souladu s předpisy platnými v příslušné jurisdikci podle ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. d) bodů i) a ii) Stockholmské úmluvy;
Pozměňovací návrh 374
Návrh směrnice
Příloha I – část II – bod 8
8.  porušení zákazu dovozu chemické látky uvedené v příloze III Úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu (UNEP/FAO) přijaté dne 10. září 1998, jak uvede dovážející smluvní strana úmluvy v souladu s postupem předchozího souhlasu (PIC);
 vypouští se
Pozměňovací návrh 375
Návrh směrnice
Příloha I – část II – bod 9
9.  porušení zákazu výroby a spotřeby konkrétních látek, které poškozují ozonovou vrstvu (tj. chlorfluoruhlovodíky, halony, tetrachlormethan, methylchloroform, bromchlormethan, methylbromid, hydrobromfluoruhlovodíky a hydrochlorfluoruhlovodíky) po ukončení jejich výroby a používání podle Vídeňské úmluvy na ochranu ozonové vrstvy a jejího Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu;
 9.  zákaz výroby a spotřeby konkrétních látek, které poškozují ozonovou vrstvu (tj. chlorfluoruhlovodíky, halony, tetrachlormethan, methylchloroform, bromchlormethan, methylbromid, hydrobromfluoruhlovodíky a hydrochlorfluoruhlovodíky) po ukončení jejich výroby a používání podle Vídeňské úmluvy na ochranu ozonové vrstvy a jejího Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu;
Pozměňovací návrh 376
Návrh směrnice
Příloha I – část II – bod 10 – návětí
10.  porušení zákazu vývozu nebezpečných odpadů ve smyslu čl. 1 odst. 1 a jiných odpadů ve smyslu čl. 1 odst. 2 Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování ze dne 22. března 1989 (dále jen „Basilejská úmluva“) a ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů (Úř. věst. L 190, 12.7.2006, s. 1) (nařízení (ES) č. 1013/2006), naposledy pozměněného nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/2174 ze dne 19. října 2020 (Úř. věst. L 433, 22.12.2020, s. 11)
 10.  zákaz vývozu nebezpečných odpadů ve smyslu čl. 1 odst. 1 a jiných odpadů ve smyslu čl. 1 odst. 2 Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování ze dne 22. března 1989 (dále jen „Basilejská úmluva“) a ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů (Úř. věst. L 190, 12.7.2006, s. 1) (nařízení (ES) č. 1013/2006), naposledy pozměněného nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/2174 ze dne 19. října 2020 (Úř. věst. L 433, 22.12.2020, s. 11)
Pozměňovací návrh 377
Návrh směrnice
Příloha I – část II – bod 12 a (nový)
12a.  povinnost dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů vykládaná v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. a), čl. 4 odst. 1, čl. 4 odst. 2 a čl. 5 odst. 1 Pařížské dohody podle rámce OSN pro změnu klimatu, evropského právního rámce pro klima a celosvětového závazku týkajícího se metanu;
Pozměňovací návrh 378
Návrh směrnice
Příloha I – část II – bod 12 b (nový)
12b.  povinnost přijmout veškerá opatření v souladu s Úmluvou OSN o mořském právu (UNCLOS), která jsou nezbytná k prevenci, snižování a omezování znečištění mořského prostředí z jakéhokoli zdroje, přičemž za tímto účelem použijí nejlepší proveditelné prostředky, které mají k dispozici a jsou v souladu s jejich schopnostmi, podle čl. 194 odst. 1 úmluvy UNCLOS, včetně čl. 194 odst. 3 písm. a), čl. 194 odst. 3 písm. b), čl. 194 odst. 3 písm. c) a čl. 194 odst. 3 písm. d) úmluvy UNCLOS;
Pozměňovací návrh 379
Návrh směrnice
Příloha I – část II – bod 12 c (nový)
12c.  práva na přístup k informacím, účast veřejnosti na rozhodování a přístup k právní ochraně v záležitostech životního prostředí v souladu zejména s články 4, 6 a 9 Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva);
Pozměňovací návrh 380
Návrh směrnice
Příloha I – část II – bod 12 d (nový)
12d.  povinnost zajistit, aby osoby, skupiny a organizace, které podporují a brání lidská práva v záležitostech životního prostředí týkajících se hodnotového řetězce společností, byly schopny jednat bez hrozeb, omezení a nejistoty a nebyly za svou účast žádným způsobem trestány, pronásledovány nebo obtěžovány v souladu s čl. 3 odst. 8 Aarhuské úmluvy;
Pozměňovací návrh 381
Návrh směrnice
Příloha I – část II – bod 12 e (nový)
12e.  povinnost přijmout veškerá vhodná opatření k předcházení, kontrole a omezení veškerých přeshraničních vlivů na vody překračující hranice států v souladu s Úmluvou o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer z roku 1992.

(1)* Odkazem na „cp“ v názvech přijatých pozměňovacích návrhů se rozumí odpovídající část těchto pozměňovacích návrhů.
(2) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A9-0184/2023).

Poslední aktualizace: 3. října 2023Právní upozornění - Ochrana soukromí