Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 167 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením ze dne 13. prosince 2006,

–  s ohledem na Marrákešskou smlouvu ze dne 27. června 2013 o usnadnění přístupu k publikovaným dílům osobám nevidomým, osobám se zrakovým postižením nebo osobám s jinými poruchami čtení,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti(1),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/84/ES ze dne 27. září 2001 o právu na opětný prodej ve prospěch autora originálu uměleckého díla(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/115/ES ze dne 12. prosince 2006 o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s autorským právem(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/28/EU ze dne 25. října 2012 o některých povolených způsobech užití osiřelých děl(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1563 ze dne 13. září 2017 o přeshraniční výměně formátově přístupných rozmnoženin některých děl a jiných předmětů chráněných autorským právem a právy s ním souvisejícími mezi Unií a třetími zeměmi ve prospěch osob nevidomých, osob se zrakovým postižením nebo osob s jinými poruchami čtení(5),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1564 ze dne 13. září 2017 o některých povolených způsobech užití některých děl a jiných předmětů chráněných autorským právem a právy s ním souvisejícími ve prospěch osob nevidomých, osob se zrakovým postižením nebo osob s jinými poruchami čtení a o změně směrnice 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti(6),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb(7),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1128 ze dne 14. června 2017 o přeshraniční přenositelnosti on-line služeb poskytujících obsah v rámci vnitřního trhu(8),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES(9),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013(10),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/818 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2021–2027) a zrušuje nařízení (EU) č. 1295/2013(11),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 ze dne 14. září 2022 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví a o změně směrnic (EU) 2019/1937 a (EU) 2020/1828 (nařízení o digitálních trzích)(12),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách)(13),

–  s ohledem na Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2021 o umělé inteligenci ve vzdělávání, kultuře a audiovizuálním odvětví(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2010 o sdělení s názvem „Europeana – další postup“(15),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. září 2007 o i2010: směrem k evropské digitální knihovně(16),

–  s ohledem na usnesení Rady ze dne 12. února 2001 o používání vnitrostátních systémů pevných cen knih(17),

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A9-0257/2023),

A.  vzhledem k tomu, že knihy hrají v naší společnosti zásadní úlohu coby nedocenitelný zdroj znalostí, vzdělání, kultury, informací a zábavy a jako nezbytný prostředek zachování a šíření hodnot, kulturní a jazykové rozmanitosti a kulturního dědictví EU;

B.  vzhledem k tomu, že knihy zlepšují slovní zásobu a jazykové dovednosti, pomáhají lidem pochopit a vyjádřit složité myšlenky a podporují kritické myšlení, zvídavost, analytické dovednosti, demokratickou účast a sociální začleňování;

C.  vzhledem k tomu, že knihy rovněž hrají v životě člověka od útlého věku mimořádně důležitou úlohu, neboť přispívají ke kognitivnímu, emocionálnímu a sociálnímu rozvoji dětí;

D.  vzhledem k tomu, že evropské knižní odvětví je jedním z největších kulturních a tvůrčích odvětví v Evropě, v němž se každoročně vydává přibližně 600 000 knižních titulů, a odhaduje se, že celý jeho hodnotový řetězec zaměstnává v EU více než půl milionu lidí;

E.  vzhledem k tomu, že celý hodnotový řetězec knižního odvětví je závislý na rovnováze mezi jeho různými aktéry, jako jsou autoři, vydavatelé, distributoři, tiskárny, překladatelé, knihkupci, knihovny, a nakonec čtenáři; vzhledem k tomu, že má každý aktér zásadní úlohu a jakékoli opatření, které má negativní dopad na jednoho z nich, má dopad na celý řetězec;

F.  vzhledem k tomu, že autoři jsou tvůrčím zdrojem všech knih a představují páteř tohoto odvětví;

G.  vzhledem k tomu, že evropští vydavatelé, z nichž převážná většina jsou malé a střední podniky, nebo dokonce mikropodniky, hrají klíčovou úlohu při zajišťování kulturní rozmanitosti a svobody projevu, čímž umožňují, aby byla slyšet pluralita názorů;

H.  vzhledem k tomu, že tvorba knihy vyžaduje, aby vydavatelé prováděli konzistentní a riskantní dlouhodobé investice s cílem zajistit širokou škálu tvůrčích děl;

I.  vzhledem k tomu, že schopnost evropského knižního odvětví poskytovat veřejnosti širokou škálu knih závisí na účinném rámci v oblasti autorského práva, který umožňuje každé části hodnotového řetězce odměňovat tvorbu a investovat do nových knih;

J.  vzhledem k tomu, že knižní odvětví hraje zásadní úlohu v podpoře svobody projevu, kterou lze uplatňovat pouze zajištěním svobody, nezávislosti, redakční plurality a odpovědnosti autorů v rámci vydavatelského odvětví;

K.  vzhledem k tomu, že vliv a regulační tlak, jejž vyvíjejí vlády některých členských států na knižní odvětví, jakož i fenomén autocenzury autorů mají negativní dopad na kulturní rozmanitost a svobodu projevu,což je v rozporu s hodnotami EU;

L.  vzhledem k tomu, že tištěné knihy, elektronické knihy a audioknihy jsou různými možnostmi na trhu, které se vzájemně doplňují;

M.  vzhledem k tomu, že tištěné knihy představují přibližně 85 %(18) prodeje knih na evropském trhu, upřednostňují je zejména mladí čtenáři a ukázalo se, že jsou prospěšnější pro rozvoj dětí;

N.  vzhledem k tomu, že knihkupectví a knihovny, zejména v rámci místních komunit, slouží jako brány pro šíření čtení, znalostí a kultury a hrají klíčovou úlohu při podpoře sociálního a digitálního začleňování;

O.  vzhledem k tomu, že útočná válka Ruska proti Ukrajině, následný nárůst nákladů pro toto odvětví, rostoucí inflace a krize v oblasti papíru představují pro knižní odvětví značné výzvy a brzdí jeho konkurenceschopnost;

P.  vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 měla na evropské knižní odvětví významný dopad, což vedlo k různým důsledkům v členských státech a v různých částech hodnotového řetězce; vzhledem k tomu, že dané odvětví však v tomto ohledu prokázalo odolnost, zejména v těch členských státech, které nabídly odpovídající a cílenou podporu;

Q.  vzhledem k tomu, že mnoho knih vydávaných v EU není evropským čtenářům k dispozici v důsledku jazykové a zeměpisné roztříštěnosti trhu EU, a zejména nedostatku překladů z jiných jazyků než z angličtiny, včetně méně používaných jazyků;

R.  vzhledem k tomu, že v důsledku popularity sociálních médií, digitálních platforem a aplikací dochází k neustálému poklesu čtení, když tyto média, platformy a aplikace v mnoha případech nahradily čtení jako volnočasovou aktivitu;

S.  vzhledem k tomu, že podíl knih produkovaných ve formátech přístupných pro osoby se zdravotním postižením neustále roste, ale stále zůstává nedostatečný;

T.  vzhledem k tomu, že dostupnost digitálních knih nabízí příležitost ke zlepšení přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením, což vyžaduje odpovídající investice do produkce různých formátů a rozvoje příslušných dovedností;

U.  vzhledem k tomu, že nedostatečná interoperabilita formátů elektronických knih posiluje postavení dominantních subjektů na trhu a zároveň omezuje výběr pro spotřebitele a jejich ochranu;

V.  vzhledem k tomu, že brexit významně ovlivnil dodavatelský řetězec evropského knižního trhu tím, že narušil dovoz a vývoz a vedl ke zvýšení cen knih a nákladů na dopravu a cla, což mělo negativní dopad na šíření evropského obsahu;

W.  vzhledem k tomu, že brexit měl rovněž nepříznivý dopad na rozvoj tolik potřebných dovedností ve vydavatelském odvětví tím, že omezil studentské výměny mezi Spojeným královstvím, Irskem a dalšími evropskými zeměmi ve vysoce uznávaných publikačních programech;

X.  vzhledem k tomu, že současný nedostatek papíru a inkoustu komplikuje výrobu knih;

Y.  vzhledem k tomu, že mnoho dětských knih je tištěno v Asii v důsledku nedostatečné výrobní kapacity v Evropě;

Z.  vzhledem k tomu, že nařízení o odlesňování(19) bude vyžadovat, aby výrobci tiskáren a papíru shromažďovali a předávali údaje o zdrojích dřeva použitého k výrobě papíru pro knihy, neboť ty není možné vysledovat po jejich přeměně na papír;

AA.  vzhledem k tomu, že pevné ceny knih v některých členských státech slouží jako nástroj ochrany jejich kulturní politiky a mohou pomoci zajistit redakční pluralitu, širokou nabídku knih a rozmanitou místní síť nezávislých knihkupců, zejména s ohledem na růst prodejů on-line;

Společenský význam přístupu ke knihám

1.  vyzývá všechny členské státy, aby uznaly knihy za zásadní zboží a přijaly na vnitrostátní úrovni opatření na další podporu čtení od útlého věku;

2.  zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout rovnováhy v knižním ekosystému tím, že budou zachovány specifické úlohy různých aktérů v hodnotovém řetězci, jako jsou autoři, vydavatelé, tiskárny, distributoři, překladatelé, knihkupci a knihovny;

3.  zdůrazňuje hodnotu knih jako nástrojů na podporu rozmanitosti a začlenění skupin ohrožených marginalizací do společnosti, a to zejména osob bez digitálních dovedností, osob se zdravotním postižením a menšin;

4.  v této souvislosti vyzývá členské státy, aby co nejdříve provedly evropský akt o přístupnosti(20)a přijaly opatření k zajištění dostupnosti knih ve formátech, které jsou přístupné pro osoby se zdravotním postižením, v zájmu kulturního, sociálního a profesního začleňování;

5.  připomíná, že evropský akt přístupnosti jde ruku v ruce s Marrákešskou smlouvou, která byla provedena do právních předpisů EU prostřednictvím směrnice (EU) 2017/1564 a nařízení (EU) 2017/1563, a zdůrazňuje proto, že při zpřístupňování knih je třeba zabránit zdvojování činností a nekalé hospodářské soutěži;

6.  zdůrazňuje, že vzhledem k velkému počtu titulů dostupných na trhu a technickým problémům souvisejícím s přístupností nebudou do roku 2025 k dispozici všechny elektronické knihy;

7.  vyzývá proto členské státy, aby zajistily, že budou k dispozici odpovídající zdroje na pokrytí vysokých nákladů, a připomíná, že je třeba dodržovat výjimky stanovené v Evropském aktu přístupnosti, zejména pro malé a mikrovydavatele, a zajistit, aby požadavek na zpřístupnění elektronických knih nevedl ke zmenšování nabídky knih na trhu;

8.  vyzývá členské státy, aby tomuto odvětví, zejména malým a středním podnikům a mikropodnikům, poskytovaly odpovídající finanční a strukturální podporu a zároveň financovaly výzkum a inovace zaměřené na zvyšování dostupnosti;

9.  vyzývá Komisi, aby ve svém přezkumu programu Kreativní Evropa na období 2021–2027 v polovině období zavedla měřitelné cíle pro využívání finančních prostředků ke zlepšení přístupnosti knih pro osoby se zdravotním postižením;

Podpora a propagace lepšího šíření evropských knih

10.  vyzývá Komisi a členské státy, aby navýšily rozpočet programu Kreativní Evropa na období 2028–2034, zejména tím, že vyčlení více prostředků na knižní odvětví, a aby rozšířily podporu tohoto odvětví prostřednictvím programu Horizont Evropa na období 2028–2034;

11.  naléhavě vyzývá členské státy, aby podporovaly různorodá díla s významnou kulturní a společenskou hodnotou tím, že zvýší rozpočet knihoven, aby ty mohly rozšířit škálu svých knih a sbírek a uspokojovat potřeby svých komunit; dále naléhavě vyzývá členské státy, aby podporovaly místní knihkupectví a chránily investiční kapacitu vydavatelů;

12.  zdůrazňuje, že je třeba podporovat vznik a překlady evropských knih, především posílením veřejného financování na vnitrostátní i evropské úrovni, aby se zlepšilo šíření, viditelnost a rozmanitost překládaných knih;

13.  vyzývá v této souvislosti Komisi a členské státy, aby podporovaly kulturní rozmanitost podporou překladu knih do regionálních, menšinových a méně používaných jazyků;

14.  zdůrazňuje, že je třeba podporovat překlad evropských knih literatury faktu, zejména prostřednictvím programu Kreativní Evropa, který to v současné době neumožňuje;

15.  zdůrazňuje význam mobility a výměn pro autory a překladatele s cílem usnadnit jejich tvůrčí práci a zlepšit jejich příležitosti k získávání nových profesních zkušeností v zahraničí;

16.  vítá novou iniciativu v oblasti mobility „Kultura hýbe Evropou“, která je součástí programu Kreativní Evropa a nabízí granty na mobilitu umělcům a kulturním pracovníkům, zejména literárním překladatelům;

17.  vyzývá v této souvislosti Komisi, aby prozkoumala možnost dalšího rozšíření této iniciativy na další zástupce knižního odvětví;

18.  připomíná, že schopnost knižního odvětví udržovat rozmanitou síť knihkupců a trh založený na inovacích závisí na řádném vzdělávání a odborné přípravě, jež lidem umožní rozvíjet kariéru v knižním odvětví;

19.  zdůrazňuje skutečnost, že Komise vyhlásila rok 2023 Evropským rokem dovedností, a v této souvislosti vyzývá členské státy, aby podporovaly programy vzdělávání a odborné přípravy zaměřené na různé aktéry v knižním odvětví;

20.  zdůrazňuje význam Ceny Evropské unie za literaturu, která vyzdvihuje kreativitu a rozmanitost současné beletrie EU, podporuje šíření literárních děl z EU a pomáhá většímu zájmu o literární díla pocházející z jiných členských států;

21.  podporuje další propagaci a širší dosah této ceny v členských státech, mimo jiné vytvořením kategorie evropských dětských knih;

22.  zdůrazňuje pozitivní úlohu, kterou hrají influenceři při inovativní propagaci knih na sociálních médiích, čímž podporují četbu a evropskou kulturu v mladších generacích;

Na cestě k inkluzivní kultuře čtení

23.  vyzývá k přijetí dalších iniciativ na podporu čtení v členských státech, jako je zavedení „kulturních poukázek“, zejména pro mladé lidi a marginalizované skupiny, jelikož by tyto poukázky mohly usnadnit nákup knih;

24.  vybízí členské státy, aby vypracovaly integrovanou vnitrostátní politiku na podporu dovedností v oblasti gramotnosti, a to i prostřednictvím spolupráce mezi knižními a vzdělávacími odvětvími, a vyzývá Eurostat, aby poskytoval aktuální a srovnatelné údaje o čtenářských zvyklostech, zejména u dětí;

25.  vyzývá k větší podpoře zejména dětských knih, které by měly být podporovány zavedením „programu první knihy“ nebo podobných iniciativ na vnitrostátní úrovni na podporu čtení;

26.  zdůrazňuje význam čtení v raném dětství, zejména tištěných knih, pro rozvoj kognitivních dovedností a gramotnosti dětí;

27.  v této souvislosti zdůrazňuje úlohu školních knihoven a vyškolených knihovníků při poskytování poradenství, usnadňování přístupu ke znalostem a podpoře čtenářských návyků;

28.  vítá skutečnost, že Komise uspořádala první den evropských autorů s cílem podpořit čtení knih u mladších generací, a vyjadřuje přání podílet se na pokračování a posilování této iniciativy s cílem zaručit její dlouhodobý vliv;

29.  vyzývá členské státy, aby vytvořily síť „velvyslanců pro čtení“ sestávající z uznávaných a vlivných osobností sloužících jako vzor, které by sdílely své nadšení a vášeň s cílem šířit čtení;

30.  zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou hraje Europeana, evropská platforma pro digitalizované kulturní dědictví; vyzývá v této souvislosti k většímu úsilí o další rozvoj, financování a propagaci této platformy;

31.  zdůrazňuje úlohu knihoven a knihkupectví jako bezpečných a vstřícných prostorů, v nichž je respektována široká škála názorů a kde jsou čtenářské a kulturní činnosti uváděny do života; vyjadřuje politování nad veškerými útoky na ně;

32.  zdůrazňuje společenskou úlohu knihoven jako míst, kde se občané setkávají s autory a vyměňují si názory, zejména v malých městech a méně rozvinutých regionech; vyzývá členské státy, aby knihovnám přidělovaly odpovídající finanční prostředky, a zdůrazňuje význam spolupráce mezi veřejnými knihovnami v celé Evropě;

33.  zdůrazňuje, že nezávislé knihkupectví jsou základními kameny místních komunit, nabízejí diferencované zkušenosti zákazníků a často podporují začínající a místní autory;

34.  vyzývá proto Komisi, aby vytvořila označení pro nezávislá knihkupectví v EU s cílem zviditelnit místní knihkupectví a podpořit rozmanitost evropských knih;

35.  zdůrazňuje pozitivní úlohu knižních veletrhů při propagaci čtení a autorů, podpoře oběhu evropských knih a sdílení osvědčených postupů v tomto odvětví;

36.  se znepokojením bere na vědomí rostoucí trendy k cenzuře v některých členských státech a připomíná, že knižní odvětví hraje významnou úlohu při ochraně svobody projevu a boji proti dezinformacím, zejména tím, že zajišťuje, aby autoři, včetně těch, kteří pocházejí z různého a marginalizovaného prostředí, měli přístup k podpoře a vzdělávacím příležitostem;

37.  vítá různé iniciativy na podporu Ukrajiny zahájené od začátku války, zejména ty, jejichž cílem je zajistit dětem přístup ke knihám, usnadnit integraci uprchlíků a chránit ukrajinskou kulturu;

38.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že na podporu ukrajinského knižního odvětví, včetně umělců a autorů, budou po dobu války a obnovy země i nadále poskytovány dostatečné finanční prostředky;

39.  zdůrazňuje úlohu programu Kreativní Evropa při financování některých z těchto projektů, jako je iniciativa Tales of EUkraine;

Výzvy pro budoucí růst knižního odvětví

40.  vyzývá Komisi a členské státy, aby toto odvětví podporovaly v jeho ekologické transformaci, zejména prostřednictvím finančních pobídek, výzkumu a spolupráce mezi všemi subjekty v dodavatelském řetězci, se zahrnutím využívání surovin, udržitelných obalů a přepravy, jež jsou potřebné pro výrobu a distribuci tištěných knih;

41.  zdůrazňuje převládající povahu knižního odvětví založenou na papíru a vyzývá Komisi, aby tuto skutečnost zohlednila při navrhování a provádění politik ekologické transformace;

42.  vítá úsilí odvětví o ekologičtější a udržitelnější výrobu tištěných knih prostřednictvím využívání certifikovaného a recyklovaného papíru, jakož i různé s tím související iniciativy, jako jsou kalkulačky uhlíkové stopy a ekoznačky, které spotřebitelům pomáhají pochopit a minimalizovat jejich dopad na životní prostředí;

43.  vyzývá Komisi, aby vytvořila značku „Vytištěno v Evropě“;

44.  vyzývá členské státy a zúčastněné strany v knižním odvětví, aby vypracovaly plány pro prevenci vzniku a likvidaci přebytečných a vadných knih v rámci ekologické transformace tohoto odvětví, mimo jiné podporou programů pro tisk na vyžádání a omezením ničení (drcení) knih, zejména v souvislosti s obnovou sbírek;

45.  vyzývá Komisi a členské státy, aby sledovaly výrobu papíru a inkoustů a podporovaly rozvoj průmyslových kapacit evropského knižního odvětví s cílem snížit emise uhlíku prostřednictvím tisku knih v Evropě, včetně knih pro děti a mládež;

46.  vyzývá Komisi, aby stanovila jasné pokyny pro provádění nařízení o odlesňování s přihlédnutím ke specifické povaze a složitosti řetězce knižního odvětví s cílem zajistit, aby povinnosti různých aktérů zůstaly přiměřené a proveditelné;

47.  bere na vědomí využívání umělé inteligence v odvětví, jako je automatizovaná analýza textů, označování metadat, dohledatelnost on-line a profesionální nástroje pro automatizaci překladů;

48.  zdůrazňuje význam transparentnosti související s odbornou přípravou v oblasti umělé inteligence, včetně shromažďování údajů a jejich zdrojů;

49.  vybízí členské státy a Komisi, aby podporovaly odbornou přípravu osob zapojených do knižního odvětví s cílem vybavit je znalostmi a dovednostmi nezbytnými k úspěšnému přizpůsobení se změnám souvisejícím s umělou inteligencí;

50.  vyzývá Komisi, aby podporovala výzkumné a inovační projekty v oblasti využívání umělé inteligence s cílem zvýšit účinnost tohoto odvětví, zejména pokud jde o environmentální udržitelnost a dostupnost, například prostřednictvím programu Horizont Evropa;

51.  vyzývá Komisi, aby podporovala vnitrostátní iniciativy v oblasti sdílení a normalizace údajů a aby shromažďovala údaje o evropském knižním odvětví jako celku s cílem lépe porozumět výzvám, kterým toto odvětví čelí, a dále je podpořit a optimalizovat výrobu, distribuci a úsilí o udržitelnost;

52.  zdůrazňuje, že je důležité shromažďovat údaje od vydavatelů, aby bylo možné zobrazovat původ všech částí knihy v celém výrobním řetězci, včetně informací o místě původu a osvědčení o původu použitých materiálů;

53.  vyzývá členské státy, aby zajistily důstojné pracovní podmínky pro zaměstnance v knižním odvětví, včetně spravedlivé odměny pro překladatele a autory;

54.  konstatuje, že ačkoli ženy tvoří většinu zaměstnanců v knižním odvětví, jsou stále nedostatečně zastoupeny na vedoucích pozicích;

55.  vyzývá k tomu, aby se na knihy v členských státech vztahovala nulová sazba DPH, a to bez ohledu na jejich formát nebo přístup k nim, s cílem podpořit znalostní ekonomiku, podpořit čtení a podpořit jeho celoživotní přínosy;

56.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž a transparentnost vlastnictví vydavatelství na knižním trhu s cílem zaručit spotřebitelům možnost volby a kulturní rozmanitost; zdůrazňuje nekalé praktiky některých dominantních subjektů v online prostředí, které zneužívají svého postavení na úkor ostatních účastníků hodnotového řetězce;

57.  zdůrazňuje úlohu, kterou hrají bezplatné nebo nízké poplatky za doručení nabízené některými dominantními on-line platformami s cílem přilákat spotřebitele, a dopad, který to má na spravedlivou hospodářskou soutěž, zejména pokud jde o nezávislé knihkupectví;

58.  požaduje interoperabilitu elektronických knih napříč zařízeními, neboť spotřebitelé by měli mít možnost získat elektronické knihy od jakéhokoli dodavatele bez ohledu na své čtecí zařízení, mít přístup k jakékoli elektronické knize v jakémkoli formátu a být schopni ji v jakémkoli formátu číst, ukládat a přenášet;

59.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zahrnula interoperabilitu formátů elektronických knih a zařízení pro jejich čtení do oblasti působnosti nařízení o digitálních trzích;

60.  vyzývá Komisi a členské státy, aby sledovaly účinné provádění aktu o digitálních trzích dominantními účastníky on-line trhu a jejich dodržování povinností;

o
o   o

61.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 167, 22.6.2001, s. 10. (2) Úř. věst. L 272, 13.10.2001, s. 32. (3) Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 28. (4) Úř. věst. L 299, 27.10.2012, s. 5. (5) Úř. věst. L 242, 20.9.2017, s. 1. (6) Úř. věst. L 242, 20.9.2017, s. 6. (7) Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70. (8) Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 1. (9) Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 92. (10) Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1. (11) Úř. věst. L 189, 28.5.2021, s. 34. (12) Úř. věst. L 265, 12.10.2022, s. 1. (13) Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1. (14) Úř. věst. C 15, 12.1.2022, s. 28. (15) Úř. věst. C 81 E, 15.3.2011, s. 16. (16) Úř. věst. C 219 E, 28.8.2008, s. 296. (17) Úř. věst. C 73, 6.3.2001, s. 5. (18) Evropská statistika knižních trhů 2021–2022, Federace evropských vydavatelů (European Book Market Statistics 2021-2022, Federation of European Publishers.). (19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1115 ze dne 31. května 2023 o dodávání na trh Unie a vývozu z Unie určitých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů a o zrušení nařízení (EU) č. 995/2010 (Úř. věst. L 150, 9.6.2023, s. 206). (20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70).