Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2022/0277(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0264/2023

Předložené texty :

A9-0264/2023

Rozpravy :

PV 03/10/2023 - 5
CRE 03/10/2023 - 5

Hlasování :

PV 03/10/2023 - 9.6
CRE 03/10/2023 - 9.6
Vysvětlení hlasování
PV 13/03/2024 - 8.1
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P9_TA(2023)0336
P9_TA(2024)0137

Přijaté texty
PDF 536kWORD 144k
Úterý, 3. října 2023 - Štrasburk
Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků
P9_TA(2023)0336A9-0264/2023

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 3. října 2023 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společný rámec pro mediální služby na vnitřním trhu (Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků) a mění směrnice 2010/13/EU (COM(2022)0457 – C9-0309/2022 – 2022/0277(COD))(1)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1
(1)  Nezávislé mediální služby plní na vnitřním trhu jedinečnou úlohu. Představují rychle se měnící a hospodářsky významné odvětví a současně poskytují občanům i podnikům přístup k názorové pluralitě a spolehlivým zdrojům informací, čímž plní funkci „strážce veřejných zájmů“. Mediální služby jsou stále více dostupné online a přeshraničně, přičemž v jednotlivých členských státech nepodléhají stejným pravidlům a stejné úrovni ochrany.
 (1)  Nezávislé mediální služby plní jedinečnou úlohu pro demokracii, zajištění dodržování zásad právního státu a pro fungování vnitřního trhu. Jsou nezbytným faktorem v procesu utváření veřejného mínění a představují rychle se měnící a hospodářsky významné odvětví a současně poskytují občanům i podnikům přístup k názorové pluralitě a spolehlivým zdrojům informací, čímž plní funkci „strážce veřejných zájmů“. Mediální služby jsou stále více dostupné online a přeshraničně, přičemž v jednotlivých členských státech nepodléhají stejným pravidlům a stejné úrovni ochrany.
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1 a (nový)
(1a)  Zároveň jsou mediální služby vždy buď nositeli kulturních forem vyjádření, nebo samy přímo představují kulturní formu vyjádření. Tato dvojí povaha musí být respektována po celou dobu. Ustanovení čl. 167 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) vyžaduje, aby Unie ve své činnosti podle ostatních ustanovení Smluv přihlížela ke kulturním hlediskům, zejména s cílem uznávat a podporovat rozmanitost svých kultur.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2
(2)  Vzhledem k jejich jedinečné úloze je ochrana svobody a plurality sdělovacích prostředků jedním ze základních prvků dobře fungujícího vnitřního trhu mediálních služeb (neboli „vnitřního mediálního trhu“). Tento trh se od začátku nového století výrazně změnil a je stále více digitální a mezinárodní. Nabízí mnoho hospodářských příležitostí, zároveň však čelí řadě výzev. Unie by měla pomoci mediálnímu odvětví využívat těchto příležitostí v rámci vnitřního trhu a zároveň chránit hodnoty, jako je ochrana základních práv, které jsou Unii a jejím členským státům společné.
 (2)  Vzhledem k jejich jedinečné úloze a ke skutečnosti, že jsou jedním z hlavních pilířů demokracie, je třeba věnovat zvláštní pozornost ochraně svobody a plurality sdělovacích prostředků na vnitřním trhu mediálních služeb. Tento trh se od začátku nového století výrazně změnil a je stále více digitální a mezinárodní. Nabízí mnoho hospodářských příležitostí, zároveň však čelí řadě výzev. Unie by měla podporovat mediální odvětví ve využívání těchto příležitostí v rámci vnitřního trhu a zároveň chránit hodnoty, jako je ochrana základních práv, které jsou Unii a jejím členským státům společné.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3
(3)  V elektronickém mediálním prostoru občané a podniky přistupují k mediálnímu obsahu, který mají na svých osobních zařízeních bezprostředně dostupný, a konzumují jej, a to stále častěji v přeshraničním kontextu. Globální online platformy fungují jako brány k mediálnímu obsahu a jejich podnikatelské modely mají tendenci „vynechávat“ zprostředkovatele přístupu k mediálním službám a posilovat polarizující obsah a dezinformace. Tyto platformy jsou také zásadními poskytovateli online reklamy, která odklání finanční prostředky z mediálního odvětví, což má vliv na jeho finanční udržitelnost a následně i na rozmanitost nabízeného obsahu. Mediální služby jsou náročné na znalosti a kapitál, a proto vyžadují určitý rozsah, aby si zachovaly konkurenceschopnost a dařilo se jim uspět na vnitřním trhu. Za tímto účelem je obzvláště důležitá možnost nabízet služby přes hranice a získávat investice, a to i z jiných členských států nebo v nich.
 (3)  V elektronickém mediálním prostoru občané a podniky přistupují k mediálnímu obsahu a službám, které mají na svých osobních zařízeních bezprostředně dostupné, a konzumují je, a to stále častěji v přeshraničním kontextu. Globální online platformy a internetové vyhledávače fungují jako brány k mediálnímu obsahu a jejich podnikatelské modely mají příliš často tendenci „vynechávat“ zprostředkovatele přístupu k mediálním službám a posilovat polarizující obsah a dezinformace. Tyto platformy a vyhledávače jsou také zásadními poskytovateli nebo zprostředkovateli online reklamy, která odklání finanční prostředky z mediálního odvětví, což má vliv na jeho finanční udržitelnost a novinářskou práci a následně i na rozmanitost nabízených mediálních služeb. Do oblasti působnosti tohoto nařízení by proto měly být zahrnuty online platformy a internetové vyhledávače, aby byla zajištěna nezávislost a rozmanitost sdělovacích prostředků. Mediální služby jsou náročné na znalosti a kapitál, a proto jejich schopnost oslovit publikum musí zůstat konkurenceschopná a úspěšná na vnitřním trhu. Za tímto účelem je obzvláště důležitá možnost nabízet služby přes hranice a získávat investice, a to i z jiných členských států nebo v nich.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Vnitřní trh mediálních služeb však není dostatečně integrovaný. Volnému pohybu na vnitřním trhu brání řada vnitrostátních omezení. Přeshraniční působení a expanzi subjektům na mediálním trhu ztěžují zejména rozdílná vnitrostátní pravidla a přístupy týkající se plurality a redakční nezávislosti sdělovacích prostředků, nedostatečná spolupráce mezi vnitrostátními regulačními orgány nebo subjekty a neprůhledné a nespravedlivé rozdělování veřejných a soukromých hospodářských zdrojů, což rovněž vytváří nerovné podmínky v celé Unii. Integrita vnitřního trhu mediálních služeb může být rovněž narušována poskytovateli, kteří se systematicky dopouštějí dezinformací, včetně manipulace s informacemi a vměšování, a zneužívají svobody vnitřního trhu, včetně státem kontrolovaných poskytovatelů mediálních služeb financovaných některými třetími zeměmi.
 (4)  Vnitřní trh mediálních služeb však není dostatečně integrovaný. Přeshraniční působení a expanzi subjektům na mediálním trhu ztěžují zejména rozdílná vnitrostátní pravidla a přístupy týkající se plurality a redakční nezávislosti sdělovacích prostředků, nedostatečná spolupráce mezi vnitrostátními regulačními orgány nebo subjekty a neprůhledné a nespravedlivé rozdělování veřejných a soukromých hospodářských zdrojů, což rovněž vytváří nerovné podmínky v celé Unii. Integrita vnitřního trhu mediálních služeb může být rovněž narušována poskytovateli, kteří se systematicky dopouštějí dezinformací, včetně manipulace s informacemi a vměšování, a zneužívají svobody vnitřního trhu, včetně státem kontrolovaných poskytovatelů mediálních služeb financovaných některými třetími zeměmi. Dále by měly být stanoveny společné minimální normy pro vnitrostátní pravidla a přístupy k pluralitě sdělovacích prostředků a redakční nezávislosti a současně by se měly respektovat pravomoci členských států. Zavedení těchto norem je podmínkou pro fungování vnitřního trhu.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5
(5)  Kromě toho některé členské státy přijaly v reakci na výzvy týkající se plurality sdělovacích prostředků a svobody sdělovacích prostředků online regulační opatření a je pravděpodobné, že tak učiní i další členské státy, což může vést k dalšímu prohloubení rozdílů ve vnitrostátních přístupech a omezení volného pohybu na vnitřním trhu.
 (5)  Kromě toho některé členské státy přijaly v reakci na výzvy týkající se plurality sdělovacích prostředků a svobody sdělovacích prostředků online regulační opatření a je pravděpodobné, že tak budou nadále činit i další členské státy, což může vést k dalšímu prohloubení rozdílů ve vnitrostátních přístupech a omezení volného pohybu na vnitřním trhu.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5 a (nový)
(5a)  Volný a dobře fungující vnitřní trh mediálních služeb je základním pilířem funkční demokracie, neboť poskytuje příjemcům přístup k pluralitě názorů a důvěryhodným zdrojům informací. Významnější úloha on-line prostředí a jeho nové funkce radikálně změnily trh mediálních služeb a vedly k tomu, že má stále více přeshraniční povahu, a podpořily skutečně evropský trh mediálních služeb. V takovém prostředí jsou mediální služby pro spotřebitele v Unii nejen dostupné, ale také snadno přístupné bez ohledu na jejich členský stát původu. Mediální služby vytvořené pro spotřebitele v jednom členském státě dokážou oslovit mnohem více spotřebitelů, než bylo původně zamýšleno. Různé přístupy na vnitrostátní úrovni mohou narušit schopnost poskytovatelů mediálních služeb fungovat za rovných podmínek, aby mohli zpřístupňovat mediální služby, včetně novinářského a publicistického obsahu. Tyto přístupy způsobily roztříštěnost trhu a právní nejistotu a zvýšily náklady na dodržování předpisů pro poskytovatele mediálních služeb a pracovníky sdělovacích prostředků. Je proto nezbytné zavést jednotný právní rámec, který poskytovatelům mediálních služeb v celé Unii zajistí harmonizované uplatňování pravidel a zaručí, že příjemci v Unii budou mít přístup k široké škále spolehlivých zdrojů informací a ke kvalitní žurnalistice jakožto veřejným statkům, aby mohli činit informovaná rozhodnutí, a to i o stavu svých demokracií.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5 b (nový)
(5b)  Právo na svobodu projevu a informací zakotvené v článku 11 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a v článku 10 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod zahrnuje právo přijímat a rozšiřovat informace a svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků bez vměšování veřejné moci a bez ohledu na hranice. Tyto právní předpisy rovněž požadují, aby byla v evropském komunikačním prostoru nastolena rozmanitost, a vyžadují, aby členské státy chránily a podporovaly pluralitu médií. Toto nařízení proto vychází z judikatury Evropského soudu pro lidská práva a navazuje na normy, které v tomto ohledu vypracovala Rada Evropy.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
(6)  Příjemci mediálních služeb v Unii (fyzické osoby, které jsou státními příslušníky členských států nebo požívají práv, která jim přiznává právo Unie, a právnické osoby usazené v Unii) by měli mít možnost účinně využívat svobodu přijímat svobodné a pluralitní mediální služby na vnitřním trhu. Při podpoře přeshraničního toku mediálních služeb by měla být na vnitřním trhu zajištěna minimální úroveň ochrany příjemců služeb. To by bylo v souladu s právem přijímat a rozšiřovat informace podle článku 11 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Je proto nezbytné harmonizovat některé aspekty vnitrostátních předpisů týkajících se mediálních služeb. V závěrečné zprávě konference o budoucnosti Evropy občané vyzvali EU, aby dále podporovala nezávislost a pluralitu sdělovacích prostředků, zejména zavedením právních předpisů, které by se zabývaly ohrožením nezávislosti sdělovacích prostředků prostřednictvím minimálních norem platných v celé EU46.
 (6)  Příjemci mediálních služeb v Unii (fyzické osoby, které požívají práv, která jim přiznává právo Unie, a právnické osoby usazené v Unii) by měli mít možnost účinně využívat svobodu přístupu k nezávislým, svobodným a pluralitním mediálním službám na vnitřním trhu. Při podpoře přeshraničního toku mediálních služeb by měla být na vnitřním trhu zajištěna minimální úroveň ochrany příjemců služeb. Toto by bylo v souladu s právem podle článku 11 Listiny. Podle článku 22 Listiny má Unie respektovat kulturní, náboženskou a jazykovou rozmanitost. Je proto nezbytné harmonizovat některé aspekty vnitrostátních předpisů týkajících se mediálních služeb. V závěrečné zprávě konference o budoucnosti Evropy občané vyzvali EU, aby dále podporovala nezávislost a pluralitu sdělovacích prostředků, zejména zavedením právních předpisů, které by se zabývaly ohrožením nezávislosti sdělovacích prostředků prostřednictvím minimálních norem platných v celé EU46.
__________________
 __________________
46 Konference o budoucnosti Evropy – zpráva o konečném výsledku, květen 2022, zejména návrh 27 bod 1 a návrh 37 bod 4.
 46 Konference o budoucnosti Evropy – zpráva o konečném výsledku, květen 2022, zejména návrh 27 bod 1 a návrh 37 bod 4.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7
(7)  Pro účely tohoto nařízení by se definice mediální služby měla omezit na služby, jak jsou definovány ve Smlouvě, a měla by tedy zahrnovat jakoukoli formu hospodářské činnosti. Tato definice by měla vylučovat obsah vytvořený uživatelem, který je nahrán na online platformu, pokud nepředstavuje profesionální činnost, která je obvykle poskytována za úplatu (ať už finanční nebo jiné povahy). Z definice by měla být rovněž vyloučena čistě soukromá korespondence, jako jsou e-maily, a také všechny služby, jejichž hlavním účelem není poskytování audiovizuálních nebo zvukových pořadů nebo tiskových publikací, takže obsah je pouze vedlejší součástí služby a nikoli jejím hlavním účelem, jako jsou reklamy nebo informace týkající se výrobku nebo služby poskytované na internetových stránkách, které nenabízejí mediální služby. Definice mediální služby by měla zahrnovat zejména televizní nebo rozhlasové vysílání, audiovizuální mediální služby na vyžádání, zvukové podcasty nebo tiskové publikace. Z oblasti působnosti této definice by měla být vyloučena podniková komunikace a šíření informačních nebo propagačních materiálů pro veřejné nebo soukromé subjekty.
 (7)  Pro účely tohoto nařízení by se definice mediální služby měla omezit na služby, jak jsou definovány ve Smlouvě, a měla by tedy zahrnovat jakoukoli formu hospodářské činnosti, za kterou je obvykle poskytována odměna, včetně nestandardních forem zaměstnání, jako je žurnalistika vykonávaná jako samostatně výdělečná činnost nebo nezávislá žurnalistika. Tato definice by měla vylučovat obsah vytvořený uživatelem, který je nahrán na online platformu, pokud nepředstavuje profesionální činnost, která je obvykle poskytována za úplatu (ať už finanční nebo jiné povahy). Z definice by měla být rovněž vyloučena čistě soukromá korespondence, jako jsou e-maily, a také všechny služby, jejichž hlavním účelem není poskytování audiovizuálních nebo zvukových pořadů nebo tiskových publikací, takže obsah je pouze vedlejší součástí služby a nikoli jejím hlavním účelem, jako jsou reklamy nebo informace týkající se výrobku nebo služby poskytované na internetových stránkách, které nenabízejí mediální služby. Z oblasti působnosti této definice by měla být vyloučena podniková komunikace a šíření informačních nebo propagačních materiálů pro veřejné nebo soukromé subjekty.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 a (nový)
(7a)  Mediální prostředí prochází zásadními a rychlými změnami. Role sdělovacích prostředků v demokratické společnosti se sice nemění, ale sdělovací prostředky mají navíc nástroje, které usnadňují interakci a zapojení. Je důležité, aby politiky týkající se sdělovacích prostředků tento a budoucí vývoj zohledňovaly. Pojem sdělovací prostředky použitý v tomto nařízení by proto měl být vykládán široce a zahrnovat všechny subjekty, které se podílejí na tvorbě a šíření obsahu potenciálně velkému počtu lidí, které mají redakční odpovědnost nebo dohlížejí na obsah.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8
(8)  Na digitalizovaném mediálním trhu mohou pod definici poskytovatele mediálních služeb spadat poskytovatelé platforem pro sdílení videonahrávek nebo velmi velké online platformy. Obecně platí, že tito poskytovatelé plní klíčovou úlohu v uspořádání obsahu, včetně automatizovaných prostředků nebo algoritmů, nenesou však redakční odpovědnost za obsah, ke kterému poskytují přístup. Ve stále více se sbližujícím mediálním prostředí však někteří poskytovatelé platforem pro sdílení videonahrávek nebo velmi velké online platformy začali vykonávat redakční odpovědnost nad některou částí nebo částmi svých služeb. Takový subjekt by proto mohl být považován jak za poskytovatele platformy pro sdílení videonahrávek nebo za poskytovatele velmi velké online platformy, tak za poskytovatele mediálních služeb.
 (8)  Na digitalizovaném mediálním trhu mohou pod definici poskytovatele mediálních služeb spadat poskytovatelé platforem pro sdílení videonahrávek nebo velmi velké online platformy. Obecně platí, že tito poskytovatelé plní klíčovou úlohu v uspořádání obsahu, včetně automatizovaných prostředků nebo algoritmů, nenesou však redakční odpovědnost za obsah, ke kterému poskytují přístup. Ve stále více se sbližujícím mediálním prostředí však někteří poskytovatelé platforem pro sdílení videonahrávek nebo velmi velké online platformy začali vykonávat redakční odpovědnost nad některou částí nebo částmi svých služeb. Pokud tedy tyto subjekty vykonávají redakční odpovědnost nad svými službami, mohly by být považovány jak za poskytovatele platformy pro sdílení videonahrávek nebo za poskytovatele velmi velké online platformy, tak za poskytovatele mediálních služeb.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8 a (nový)
(8a)  Schopnost online platforem poskytovat přístup k mediálním službám, aniž by za něj nesly redakční odpovědnost, a možnost zacílit reklamu na uživatele jim umožňuje působit jako přímí konkurenti poskytovatelů mediálních služeb, jejichž mediální služby zprostředkovávají a distribuují. Vzhledem k přesunu ekonomické hodnoty ve prospěch online platforem by definice „měření sledovanosti“ stanovená v tomto nařízení měla být chápána tak, že zahrnuje údaje o mediálních službách konzumovaných příjemci mediálních služeb a online platforem. Tím se zajistí, aby všichni zprostředkovatelé zapojení do distribuce obsahu transparentně informovali o svých metodikách měření sledovanosti, což zadavatelům reklamy umožní činit informovaná rozhodnutí, která by měla podpořit hospodářskou soutěž.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9
(9)  Definice měření sledovanosti by měla zahrnovat systémy měření vyvinuté na základě odvětvových norem přijatých v rámci orgánů stavovské samosprávy, jako jsou např. společné odvětvové výbory, i systémy měření vyvinuté mimo tyto samoregulační přístupy. Tyto systémy měření vyvinuté mimo samoregulační přístupy využívají některé online subjekty, které měří svou sledovanost samy nebo dodávají na trh proprietární systémy měření sledovanosti, které se nemusí nutně řídit obecně uznávanými standardy v rámci odvětví. Vzhledem k významnému dopadu, který mají tyto systémy měření sledovanosti na reklamní a mediální trhy, by se na ně mělo vztahovat toto nařízení.
 (9)  Definice měření sledovanosti by měla zahrnovat systémy měření vyvinuté na základě odvětvových norem přijatých v rámci orgánů stavovské samosprávy, jako jsou např. společné odvětvové výbory, i systémy měření vyvinuté mimo tyto samoregulační přístupy. Tyto systémy měření vyvinuté mimo samoregulační přístupy využívají některé online subjekty, včetně online platforem, které měří svou sledovanost samy nebo dodávají na trh proprietární systémy měření sledovanosti, které se nemusí nutně řídit obecně uznávanými standardy v rámci odvětví. Vzhledem k významnému dopadu, který mají tyto systémy měření sledovanosti na reklamní a mediální trhy, by se na ně mělo vztahovat toto nařízení. Poskytovatelé mediálních služeb, kteří dodržují společně dohodnuté odvětvové normy, by neměli být považováni za poskytovatele proprietárních systémů měření sledovanosti.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
(10)  Reklamu zadávanou státem je třeba chápat široce, neboť zahrnuje činnosti za účelem propagace či vlastní propagace prováděné širokou škálou orgánů nebo subjektů veřejné správy, pro ně nebo z jejich pověření, včetně státní správy, regulačních orgánů nebo subjektů, jakož i státních podniků nebo jiných státem kontrolovaných subjektů v různých odvětvích, na celostátní nebo regionální úrovni, či místních samospráv územních celků s více než 1 milionem obyvatel. Definice reklamy zadávané státem by však neměla zahrnovat sdělení veřejných orgánů při mimořádných událostech, která jsou nezbytná například v případech přírodních nebo zdravotních katastrof, nehod nebo jiných nenadálých nežádoucích příhod, které mohou způsobit újmu jednotlivcům.
 (10)  Reklamu zadávanou státem je třeba chápat široce, neboť zahrnuje činnosti za účelem propagace či vlastní propagace, kam patří reklama a nákupy, prováděné širokou škálou orgánů nebo subjektů veřejné správy, pro ně nebo z jejich pověření, včetně orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, státní správy, regulačních orgánů nebo subjektů, jakož i státních podniků nebo jiných státem kontrolovaných subjektů v různých odvětvích, na celostátní, regionální nebo místní úrovni. Pro účely přidělování reklamy a nákupů ze strany státu, včetně případů přírodních nebo zdravotních katastrof, nehod nebo jiných nepředvídaných závažných příhod, které mohou způsobit újmu významné části obyvatelstva, by měla být kritéria stanovena předem ve vnitrostátních právních předpisech. Sdělení veřejných orgánů při mimořádných událostech by obecně měla být chápána jako něco jiného než reklama zadávaná státem.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
(11)  Aby bylo zajištěno, že společnost bude těžit z výhod vnitřního mediálního trhu, je nezbytné zaručit nejen základní svobody podle Smlouvy, ale také právní jistotu, kterou příjemci mediálních služeb potřebují pro využívání příslušných výhod. Tito příjemci by měli mít přístup ke kvalitním mediálním službám, které byly vytvořeny novináři a redaktory nezávislým způsobem a v souladu s novinářskými standardy, a tudíž poskytují důvěryhodné informace, včetně zpravodajství a publicistického obsahu. Z tohoto práva nevyplývá pro žádného poskytovatele mediálních služeb příslušná povinnost dodržovat normy, které nejsou výslovně stanoveny zákonem. Takové kvalitní mediální služby jsou také prevencí proti dezinformacím, včetně zahraniční manipulace s informacemi a vměšování.
 (11)  Aby bylo zajištěno, že společnost bude těžit z výhod vnitřního mediálního trhu, je nezbytné zaručit nejen základní svobody podle Smlouvy, ale také právní jistotu, kterou příjemci mediálních služeb potřebují pro využívání příslušných výhod. Příjemci mediálních služeb by měli mít přístup ke kvalitním mediálním službám, které byly vytvořeny novináři, redaktory, šéfredaktory a pracovníky sdělovacích prostředků nezávislým způsobem a v souladu s novinářskými etickými a profesními standardy, a tudíž poskytují důvěryhodné informace politického nebo společenského významu na místní, vnitrostátní nebo mezinárodní úrovni bez jakéhokoliv vměšování orgánů veřejné moci nebo bez ovlivňování obchodními zájmy. Takové kvalitní mediální služby jsou také zásadní prevencí proti dezinformacím, včetně zahraniční manipulace s informacemi a vměšování.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
(14)  Ochrana redakční nezávislosti je předpokladem výkonu činnosti poskytovatelů mediálních služeb a jejich profesní bezúhonnosti. Redakční nezávislost je zvláště důležitá pro poskytovatele mediálních služeb, kteří poskytují obsah v podobě zpravodajství a publicistiky, vzhledem k jejich společenské roli jako veřejného statku. Poskytovatelé mediálních služeb by měli mít možnost svobodně vykonávat svou hospodářskou činnost na vnitřním trhu a rovnocenně soutěžit v prostředí, kde se stále více prosazuje online tok informací přesahující hranice.
 (14)  Ochrana redakční nezávislosti je předpokladem výkonu činnosti poskytovatelů mediálních služeb a jejich profesní bezúhonnosti, zejména vzhledem k jejich společenské roli jako veřejného statku. Poskytovatelé mediálních služeb by měli mít možnost svobodně vykonávat svou hospodářskou činnost na vnitřním trhu a rovnocenně soutěžit v prostředí, kde se stále více prosazuje online tok informací přesahující hranice. Kromě toho je pro zajištění nezávislých a pluralitních sdělovacích prostředků mimořádně důležité zavést nezbytná opatření k vytvoření bezpečného prostředí, které novinářům, redaktorům, šéfredaktorům a pracovníkům sdělovacích prostředků umožní vykonávat jejich činnost. Za tímto účelem je kromě ochrany svobody sdělovacích prostředků zapotřebí i chránit svobodu uvnitř sdělovacích prostředků.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15
(15)  Členské státy zaujímají k ochraně redakční nezávislosti, která je v Unii stále více ohrožována, odlišné přístupy. Konkrétně v několika členských státech dochází k rostoucímu zasahování do redakčních rozhodnutí poskytovatelů mediálních služeb. Takové zásahy mohou být přímé nebo nepřímé, prováděné ze strany státu nebo jiných subjektů, včetně orgánů veřejné správy, volených úředních osob, státních činitelů a politiků, například za účelem získání politické výhody. Akcionáři a jiné soukromé subjekty, které mají podíl v poskytovatelích mediálních služeb, mohou v zájmu dosažení ekonomických nebo jiných výhod jednat způsobem, který překračuje nezbytnou rovnováhu mezi jejich vlastní svobodou podnikání a svobodou projevu na jedné straně a redakční svobodou projevu a právy uživatelů na informace na straně druhé. Nedávné trendy v distribuci a spotřebě sdělovacích prostředků, zejména v online prostředí, navíc přiměly členské státy k tomu, aby zvážily přijetí právních předpisů zaměřených na regulaci poskytování mediálního obsahu. Přístupy poskytovatelů mediálních služeb k zajištění redakční nezávislosti se rovněž liší. V důsledku těchto zásahů a roztříštěnosti regulace a přístupů jsou na vnitřním trhu nepříznivě ovlivněny podmínky pro výkon hospodářské činnosti poskytovatelů mediálních služeb a v konečném důsledku i kvalita mediálních služeb poskytovaných občanům a podnikům. Je proto nezbytné, aby byly zavedeny účinné ochranné mechanismy umožňující výkon redakční svobody v celé Unii, které poskytovatelům mediálních služeb umožní nezávisle vytvářet a šířit obsah přes hranice a příjemcům služeb tento obsah přijímat.
 (15)  Členské státy zaujímají k ochraně redakční nezávislosti, která je v Unii stále více ohrožována, odlišné přístupy. To, že v několika členských státech dochází k rostoucímu zasahování do redakčních rozhodnutí poskytovatelů mediálních služeb, činí jednání normotvůrců nezbytným. Takové zásahy mohou být porušením zásad právního státu a mohou být přímé nebo nepřímé, prováděné ze strany státu nebo jiných subjektů, včetně orgánů veřejné správy, volených úředních osob, státních činitelů a politiků, například za účelem získání politické výhody. Akcionáři a jiné soukromé subjekty, které mají podíl v poskytovatelích mediálních služeb, mohou v zájmu dosažení ekonomických nebo jiných výhod jednat způsobem, který překračuje nezbytnou rovnováhu mezi jejich vlastní svobodou podnikání a svobodou projevu na jedné straně a redakční svobodou projevu a právy uživatelů na informace na straně druhé. Zdá se, že je tomu tak zejména v případě, kdy z ekonomické moci vyplývá moc utvářet názory, která může ovlivňovat proces utváření veřejného mínění. Nedávné trendy v distribuci a spotřebě sdělovacích prostředků, zejména v online prostředí, navíc přiměly členské státy k tomu, aby zvážily přijetí právních předpisů zaměřených na regulaci poskytování mediálního obsahu. Přístupy poskytovatelů mediálních služeb k zajištění redakční nezávislosti se rovněž liší. V důsledku těchto zásahů a roztříštěnosti regulace a přístupů jsou na vnitřním trhu nepříznivě ovlivněny podmínky pro výkon hospodářské činnosti poskytovatelů mediálních služeb a v konečném důsledku i kvalita mediálních služeb poskytovaných občanům a podnikům. Je proto nezbytné, aby byly zavedeny účinné ochranné mechanismy umožňující výkon redakční svobody v celé Unii, které poskytovatelům mediálních služeb umožní nezávisle vytvářet a šířit mediální služby přes hranice a příjemcům služeb tyto mediální služby přijímat.
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16
(16)  Novináři a redaktoři jsou hlavními aktéry při tvorbě a poskytování důvěryhodného mediálního obsahu, zejména prostřednictvím zpravodajství nebo publicistiky. Proto je nezbytné chránit schopnost novinářů shromažďovat, ověřovat a analyzovat informace, včetně důvěrně poskytnutých informací. Zejména poskytovatelé mediálních služeb a novináři (včetně těch, kteří pracují v nestandardních formách zaměstnání, jako jsou osoby samostatně výdělečně činné) by měli mít možnost spolehnout se na důkladnou ochranu novinářských zdrojů a komunikace, včetně ochrany před nasazením sledovacích technologií, neboť bez této ochrany mohou být zdroje odrazeny od pomoci sdělovacím prostředkům při informování veřejnosti o věcech veřejného zájmu. Tím by mohla být ohrožena svoboda novinářů vykonávat hospodářskou činnost a plnit zásadní úlohu „strážce veřejných zájmů“, což by mohlo mít nepříznivý dopad na přístup ke kvalitním mediálním službám. Ochrana novinářských zdrojů přispívá k ochraně základního práva zakotveného v článku 11 Listiny.
 (16)  Novináři, redaktoři, šéfredaktoři a pracovníci sdělovacích prostředků jsou hlavními aktéry při tvorbě a poskytování důvěryhodných mediálních služeb. Proto je nezbytné chránit schopnost novinářů shromažďovat, ověřovat a analyzovat informace, včetně důvěrně poskytnutých informací, a to v offline i online prostředí. Zejména poskytovatelé mediálních služeb, pracovníci sdělovacích prostředků a novináři (včetně těch, kteří pracují v nestandardních formách zaměstnání, jako jsou osoby samostatně výdělečně činné a bloggeři) by měli mít možnost spolehnout se na co nejdůkladnější ochranu novinářských zdrojů a komunikace, včetně ochrany před svévolným vměšováním a nasazením sledovacích technologií, neboť bez této ochrany mohou být zdroje odrazeny od pomoci sdělovacím prostředkům při informování veřejnosti o věcech veřejného zájmu. Tím by mohla být ohrožena svoboda projevu novinářů a pracovníků sdělovacích prostředků a jejich schopnost vykonávat hospodářskou činnost a plnit zásadní úlohu „strážce veřejných zájmů“, což by mohlo mít nepříznivý dopad na přístup ke kvalitním mediálním službám. Ochrana novinářských zdrojů je předpokladem ochrany základního práva zakotveného v článku 11 Listiny a má zásadní význam pro zachování „hlídací“ úlohy investigativní žurnalistiky v demokratických společnostech.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16 a (nový)
(16a)  Dodržování zásad právního státu v Unii má zásadní význam pro fungování demokracií v členských státech. Nástroje Unie pro tento účel se rozšířily a kromě postupu stanoveného v článku 7 Smlouvy o Evropské unii zahrnují nové rámce, například výroční zprávu Komise o právním státu a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/20921a. Funkčnost systémů právního státu je přímo spojena se svobodnými a pluralitními sdělovacími prostředky. Svoboda a pluralita sdělovacích prostředků představují ústřední pilíř rámce Unie pro prosazování právního státu a stav svobody a plurality sdělovacích prostředků je každoročně přezkoumáván prostřednictvím výroční zprávy Komise o právním státu. Ochrana novinářských zdrojů, záruky redakční nezávislosti a důkladný systém ochrany před zneužíváním některých opatření a technologií mají zásadní význam pro udržení rámce právního státu Unie. Jednání, která ohrožují svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků, jako jsou zadržování, sankce, prohledávání, zajišťování nebo kontroly poskytovatelů mediálních služeb, vážně poškozují právní stát, a proto by měla být považována za porušení zásady právního státu, což vede ke spuštění sankčních mechanismů stanovených v článku 7 Smlouvy o Evropské unii a v nařízení (EU, Euratom) 2020/2092.
__________________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1.).
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16 b (nový)
(16b)  Metody používané ke sledování novinářů a pracovníků sdělovacích prostředků jsou různé a zahrnují odposlech elektronické komunikace a metadat, hackerské útoky na zařízení nebo software, včetně útoků „odmítnutím služby“, odposlech telefonního hovoru, použití odposlouchávacího zařízení, nahrávání videozáznamu, sledování geografické polohy prostřednictvím radiové identifikace, globálního polohového systému nebo údajů o mobilním telefonu, vytěžování dat a monitorování sociálních médií. Takové metody by mohly mít závažný dopad na právo novinářů a pracovníků sdělovacích prostředků na svobodu, ochranu jejich údajů a jejich svobodu projevu. Ochrana, kterou poskytuje toto nařízení, proto zahrnuje jak stávající formy digitálního sledování, tak budoucí technologie, které mohou vzniknout díky technologickým inovacím. Touto ochranou není dotčeno použití stávajících a budoucích právních předpisů Unie, které omezují nebo zakazují vývoj a používání konkrétních sledovacích technologií považovaných za příliš invazivní a obchodování s nimi. Špionážní software, který umožňuje plný a neomezený přístup k osobním údajům, včetně citlivých údajů, v zařízení by mohl zasáhnout do samotné podstaty práva na soukromí, a proto by v žádném případě neměl být považován za nezbytný a přiměřený podle práva Unie.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17
(17)  Ochrana novinářských zdrojů je v současné době v členských státech upravena nejednotně. Některé členské státy poskytují absolutní ochranu před nátlakem na novináře, aby zveřejňovali informace, kterými odhalí svůj zdroj v trestním či správním řízení. Jiné členské státy poskytují specifickou ochranu omezující se na soudní řízení na základě určitých trestních obvinění, zatímco jiné poskytují ochranu ve formě obecné zásady. To vede k roztříštěnosti vnitřního mediálního trhu. Novináři, kteří stále častěji pracují na přeshraničních projektech a poskytují své služby přeshraničním příjemcům, a tím i poskytovatelé mediálních služeb tak budou pravděpodobně čelit překážkám, právní nejistotě a nerovným podmínkám hospodářské soutěže. Proto je třeba ochranu novinářských zdrojů a komunikace harmonizovat a dále posílit na úrovni Unie.
 (17)  Ochrana novinářských zdrojů a komunikace je v současné době v členských státech upravena nejednotně. Některé členské státy poskytují absolutní ochranu před nátlakem na novináře, aby zveřejňovali informace, kterými odhalí svůj zdroj v trestním či správním řízení. Jiné členské státy poskytují specifickou ochranu omezující se na soudní řízení na základě určitých trestních obvinění, zatímco jiné poskytují ochranu ve formě obecné zásady. Navzdory stávajícím normám kodifikovaným Radou Evropy a ustálené judikatuře Evropského soudu pro lidská práva odhalily praktické příklady z několika členských států, že se v této záležitosti přístupy velmi liší a že novinářské zdroje nejsou v některých situacích chráněny. To vede k roztříštěnosti vnitřního mediálního trhu. Novináři, kteří stále častěji pracují na přeshraničních projektech a poskytují své služby přeshraničním příjemcům, a tím i poskytovatelé mediálních služeb tak budou pravděpodobně čelit překážkám, právní nejistotě a nerovným podmínkám hospodářské soutěže. Proto je třeba ochranu novinářských zdrojů a komunikace co možná nejkomplexněji a nejrozsáhleji posílit. Za tímto účelem toto nařízení harmonizuje normy ochrany poskytované novinářským zdrojům a komunikacím zavedením minimálních pravidel na úrovni Unie. Zásah do novinářských zdrojů musí být vždy zvážen z hlediska újmy na svobodě projevu a informací. Proti všem opatřením, která zasahují do novinářských zdrojů, by mělo být možné podat opravný prostředek k soudu. Novináři pracující na přeshraničních projektech by měli požívat nejpřísnějších norem ochrany zúčastněných členských států. Na úrovni Unie by ochrana novinářských zdrojů a sdělení by měla odpovídat minimálně ochraně poskytované v souladu s mezinárodními a evropskými normami a měla by být v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie a Evropského soudu pro lidská práva.
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17 a (nový)
(17a)  Digitální bezpečnost a důvěrnost elektronické komunikace se pro novináře a pracovníky sdělovacích prostředků staly jedním ze zásadních problémů. Vzhledem k tomu je třeba na úrovni Unie podporovat a chránit nástroje pro anonymizaci a služby šifrování mezi koncovými body používané poskytovateli mediálních služeb a jejich zaměstnanci, aby byla zajištěna stejná úroveň přístupu k těmto zařízením ve všech členských státech. Tyto nástroje se staly nezbytnými pro svobodný výkon jejich práce a jejich práva na soukromí, ochranu údajů a svobodu projevu, včetně zabezpečení jejich komunikace a ochrany důvěrnosti jejich zdrojů.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18
(18)  Veřejnoprávní sdělovací prostředky zřízené členskými státy plní na vnitřním mediálním trhu zvláštní úlohu, neboť v rámci svého poslání zajišťují občanům a podnikům přístup ke kvalitním informacím a nestrannému zpravodajství. Veřejnoprávní sdělovací prostředky však mohou být vystaveny riziku zásahů zejména vzhledem ke své institucionální blízkosti ke státu a veřejnému financování, které dostávají. Toto riziko může být zvýšeno nerovnoměrnými ochrannými mechanismy týkajícími se nezávislé správy a vyváženého zpravodajství veřejnoprávních sdělovacích prostředků v celé Unii. Tato situace může vést k neobjektivnímu nebo částečnému mediálnímu pokrytí, může narušit hospodářskou soutěž na vnitřním mediálním trhu a nepříznivě ovlivnit přístup k nezávislým a nestranným mediálním službám. Je proto nezbytné zavést právní záruky nezávislého fungování veřejnoprávních sdělovacích prostředků v celé Unii, a to na základě mezinárodních norem, které v tomto ohledu vypracovala Rada Evropy. Je rovněž třeba zaručit, aby poskytovatelé veřejnoprávních sdělovacích prostředků měli pro plnění svého poslání k dispozici dostatečné a stabilní financování, které umožní předvídatelnost jejich plánování, aniž je dotčeno uplatňování pravidel Unie pro státní podporu. O takovém financování by se mělo rozhodovat a prostředky by měly být přidělovány na víceletém základě v souladu s posláním veřejné služby poskytovatelů veřejnoprávních sdělovacích prostředků, aby se předešlo možnému nepatřičnému ovlivňování při každoročních jednáních o rozpočtu. Požadavky stanovenými v tomto nařízení není dotčena pravomoc členských států zajistit financování veřejnoprávních sdělovacích prostředků, jak je zakotveno v Protokolu č. 29 o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech, připojeném ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie.
 (18)  Veřejnoprávní sdělovací prostředky zřízené členskými státy plní na vnitřním mediálním trhu zvláštní úlohu, neboť v rámci svého úkolu zajišťují občanům a podnikům přístup k nabídce rozmanitého obsahu, včetně kvalitních informací a nestranného zpravodajství. Představují fórum pro veřejnou diskusi a prostředek k podpoře širší demokratické účasti jednotlivců. Pluralitu sdělovacích prostředků lze proto zaručit pouze náležitou rozmanitostí nabídky obsahu veřejnoprávních sdělovacích prostředků. Nezávislost veřejnoprávních sdělovacích prostředků je důležitá zejména v období voleb, aby občané měli přístup k nestranným a kvalitním informacím. Veřejnoprávní sdělovací prostředky však mohou být vystaveny riziku zásahů zejména vzhledem ke své institucionální blízkosti ke státu a veřejnému financování, které dostávají, což je může vystavit dalším slabinám ve srovnání s jinými subjekty na vnitřním mediálním trhu v rozsahu, v jakém ohrožují jejich existenci. Toto riziko může být zvýšeno nerovnoměrnými ochrannými mechanismy týkajícími se nezávislé správy a vyváženého zpravodajství veřejnoprávních sdělovacích prostředků v celé Unii. Toto riziko může také způsobit, že politicky jmenovaní vedoucí pracovníci budou vyvíjet tlak na redakční nezávislost novinářů a šéfredaktorů ve prospěch politických nebo ekonomických zájmů. Tyto situace mohou vést k neobjektivnímu nebo částečnému mediálnímu pokrytí, mohou narušit hospodářskou soutěž na vnitřním mediálním trhu a nepříznivě ovlivnit přístup k nezávislým a nestranným mediálním službám. Je proto nezbytné zavést právní záruky nezávislého fungování veřejnoprávních sdělovacích prostředků v celé Unii, a to na základě mezinárodních norem, které v tomto ohledu vypracovala Rada Evropy. Vedení poskytovatelů veřejnoprávních sdělovacích prostředků by mělo být nezávislé, nestranné a oproštěné od politických nebo ekonomických zájmů. Měla by existovat jasná pravidla pro případné střety zájmů ze strany vedení poskytovatelů veřejnoprávních sdělovacích prostředků. Osoby nebo orgány tvořící nejvyšší rozhodovací orgán v rámci poskytovatele veřejnoprávních sdělovacích prostředků by měly být jmenovány a případně propouštěny podle předvídatelných, transparentních, nediskriminačních a objektivních kritérií zajišťujících kvalifikaci osob na těchto pozicích. Je rovněž třeba zaručit, aby poskytovatelé veřejnoprávních sdělovacích prostředků měli pro plnění svého úkolu k dispozici dostatečné a stabilní financování, které umožní předvídatelnost jejich plánování, umožní jim vytvořit nabídku pro nové zájmy publika nebo nové obsahy a formy a dosáhnout technologického pokroku s cílem zachovat si konkurenceschopné postavení na vnitřním mediálním trhu. O takovém financování by se mělo rozhodovat a prostředky by měly být přidělovány na základě předvídatelných, transparentních, nestranných a nediskriminačních postupů, na víceletém základě v souladu s veřejnou službou poskytovatelů veřejnoprávních sdělovacích prostředků, aby se předešlo možnému nepatřičnému ovlivňování při každoročních jednáních o rozpočtu. Požadavky na transparentnost stanovenými v tomto nařízení není dotčena pravomoc členských států zajistit financování veřejnoprávních sdělovacích prostředků, jak je zakotveno v Protokolu č. 29 o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech, připojeném ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie (tzv. Amsterdamský protokol).
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18 a (nový)
(18a)  Poskytovatelé veřejnoprávních sdělovacích prostředků by měli ve prospěch evropského publika podporovat pluralitu sdělovacích prostředků a přispívat k posílení mediálních trhů. Měli by nabízet širokou škálu obsahu zaměřeného na různé zájmy, perspektivy a demografické skupiny, který by zahrnoval všechny segmenty společnosti včetně menšin.
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18 b (nový)
(18b)  Ustanovení čl. 5 odst. 2 by se nemělo vztahovat na poskytovatele mediálních služeb, který je součástí skupiny, jejíž cenné papíry jsou akceptovány k obchodování na regulovaném trhu kteréhokoli členského státu a jejíž celkové příjmy spojené s veřejnou službou představují méně než 10 % konsolidovaných příjmů této skupiny souvisejících s médii v době vstupu tohoto nařízení v platnost.
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19
(19)  Příjemci mediálních služeb musí s jistotou vědět, kdo vlastní zpravodajské sdělovací prostředky a kdo za nimi stojí, aby tak mohli odhalit a rozpoznat případné střety zájmů, což je předpokladem pro vytváření dobře informovaných názorů a tím i pro aktivní účast v demokracii. Tato transparentnost je také účinným nástrojem k omezení rizik narušení redakční nezávislosti. Je proto nezbytné zavést společné požadavky na informace pro všechny příslušné poskytovatele mediálních služeb v celé Unii, které by měly zahrnovat přiměřené požadavky na zveřejňování informací o vlastnictví. V této souvislosti by neměla být dotčena opatření přijatá členskými státy podle čl. 30 odst. 9 směrnice (EU) 2015/84949. Požadované informace by měli příslušní poskytovatelé zveřejňovat na svých internetových stránkách nebo na jiném snadno a přímo přístupném médiu.
 (19)  Příjemci mediálních služeb musí s jistotou vědět, kdo vlastní zpravodajské sdělovací prostředky a kdo za nimi stojí, aby tak mohli odhalit a rozpoznat případné střety zájmů, což je předpokladem pro vytváření dobře informovaných názorů a tím i pro aktivní účast v demokracii. Tato transparentnost je proto účinným nástrojem k omezení rizik narušení redakční nezávislosti. Je proto nezbytné zavést společné požadavky na informace pro poskytovatele mediálních služeb vykonávající redakční odpovědnost v celé Unii, které by měly zahrnovat přiměřené požadavky na zveřejňování informací o vlastnictví. V této souvislosti by neměla být dotčena opatření přijatá členskými státy podle čl. 30 odst. 9 směrnice (EU) 2015/84949. Požadované informace by měli příslušní poskytovatelé zveřejňovat na svých internetových stránkách nebo na jiném snadno a přímo přístupném médiu v uživatelsky vstřícném formátu. Je proto nezbytné, aby členské státy pověřily příslušný vnitrostátní regulační orgán nebo subjekt sledováním dodržování těchto požadavků na informace a vytvořením a vedením databáze vlastnictví sdělovacích prostředků. Vnitrostátní regulační orgán nebo subjekt by měl mít možnost vyžádat si a obdržet od poskytovatele mediálních služeb dodatečné informace relevantní pro svou činnost. Za účelem dalšího posílení a záruky přístupnosti a jednotnosti informací dostupných příjemcům mediálních služeb by sbor měl zřídit a vést evropskou databázi vlastnictví sdělovacích prostředků.
__________________
 __________________
49 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).
 49 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19 a (nový)
(19a)  Veřejný přístup k určitým kontaktním údajům, informacím o vlastnictví a informacím o státem zadávané reklamě a státní finanční podpoře přidělované poskytovatelům mediálních služeb je nezbytný, aby příjemci mediálních služeb mohli pochopit a kontrolovat případné střety zájmů, což současně přispívá k zachování důvěry a napomáhá to včasné a účinné dostupnosti informací pro vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty nebo sbor. Nicméně za účelem zmírnění možné administrativní zátěže by některé kategorie údajů měly být poskytovány pouze v náležitě odůvodněných případech, přiměřeným a vyváženým způsobem a s cílem zaručit právo na respektování soukromého života a ochranu osobních údajů.
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 20
(20)  Integrita sdělovacích prostředků rovněž vyžaduje proaktivní přístup k podpoře redakční nezávislosti mediálních společností, zejména prostřednictvím vnitřních ochranných mechanismů. Poskytovatelé mediálních služeb by měli přijmout přiměřená opatření, aby po dohodě mezi vlastníky a redaktory o celkové redakční koncepci zaručili redaktorům svobodu přijímat individuální rozhodnutí v rámci své profesní činnosti. Cíl chránit redaktory před nepatřičným zasahováním do rozhodování o konkrétním obsahu v rámci každodenní práce přispívá k zajištění rovných podmínek na vnitřním trhu mediálních služeb a kvality těchto služeb. Tento cíl je rovněž v souladu se základním právem přijímat a rozšiřovat informace podle článku 11 Listiny. S ohledem na tyto skutečnosti by poskytovatelé mediálních služeb měli rovněž zajistit transparentnost skutečných nebo potenciálních střetů zájmů pro příjemce svých služeb.
 (20)  Integritu sdělovacích prostředků lze podpořit prosazováním a dodržováním novinářských standardů a zajištěním redakční nezávislosti poskytovatelů mediálních služeb, zejména prostřednictvím vnitřních ochranných mechanismů s cílem zaručit, že informace jsou důvěryhodné a že ideologické zaměření je omezeno absolutním požadavkem uvádět zprávy a názory pravdivě a eticky. Poskytovatelé mediálních služeb by měli přijmout opatření, aby zaručili redaktorům a šéfredaktorům svobodu přijímat na základě zavedené redakční linie redakční rozhodnutí v rámci své profesní činnosti. Tato opatření by měla nejen posílit záruky pro svobodu sdělovacích prostředků, ale rovněž svobodu uvnitř nich. Cíl chránit redaktory a šéfredaktory před nepatřičným zasahováním do rozhodování o konkrétním obsahu v rámci každodenní práce přispívá k zajištění rovných podmínek na vnitřním trhu mediálních služeb a kvality těchto služeb. Tento cíl je rovněž v souladu se základním právem přijímat a rozšiřovat informace podle článku 11 Listiny a usnesení 1003 (1993) Rady Evropy. S ohledem na tyto skutečnosti by poskytovatelé mediálních služeb měli rovněž zajistit transparentnost a informovat o veškerých skutečných nebo potenciálních střetech zájmů příjemce svých služeb, a zajistit, že jejich vlastníci, vydavatelé a vedení se řídí nejvyššími profesními standardy a respektem k redakční integritě a nezávislosti.
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 21
(21)  V zájmu zmírnění regulační zátěže by měly být mikropodniky ve smyslu článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU50 vyňaty z požadavků týkajících se informací a vnitřních ochranných mechanismů, aby byla zaručena nezávislost jednotlivých redakčních rozhodnutí. Poskytovatelé mediálních služeb by navíc měli mít možnost přizpůsobit vnitřní ochranné mechanismy svým potřebám, zejména pokud jsou malými a středními podniky ve smyslu uvedeného článku. Doporučení, které je připojeno k tomuto nařízení51, obsahuje katalog dobrovolných vnitřních ochranných mechanismů, které mohou být v tomto ohledu přijaty v rámci mediálních společností. Toto nařízení by nemělo být vykládáno tak, že zbavuje vlastníky soukromých poskytovatelů mediálních služeb jejich výsady stanovovat strategické nebo obecné cíle a podporovat růst a finanční životaschopnost svých podniků. V tomto ohledu toto nařízení uznává, že cíl podpory redakční nezávislosti je třeba sladit s legitimními právy a zájmy soukromých vlastníků sdělovacích prostředků.
 (21)  Poskytovatelé mediálních služeb by měli přijmout vnitřní ochranné mechanismy v souladu se svou strukturou a potřebami. Doporučení, které je připojeno k tomuto nařízení51, obsahuje katalog dobrovolných vnitřních ochranných mechanismů, které by mohly být v tomto ohledu zohledněny v rámci mediálních společností. Toto nařízení by nemělo být vykládáno tak, že zbavuje vlastníky soukromých poskytovatelů mediálních služeb jejich výsady rozhodovat o složení redakčních týmů nebo o redakční koncepci, stanovovat strategické nebo obecné cíle a podporovat růst a finanční životaschopnost svých podniků. Toto nařízení by však rovněž nemělo být chápáno tak, že vlastník ani jiný manažer společnosti může neoprávněně zasahovat do práce redaktorů a šéfredaktorů, kteří pracují v souladu s její zavedenou redakční koncepcí, například tím, že jim bude vnucovat přidávání nebo odebírání obsahu před jeho zpřístupněním veřejnosti. V tomto ohledu toto nařízení uznává, že cíl zajištění a podpory redakční nezávislosti je třeba sladit s legitimními právy a zájmy soukromých vlastníků sdělovacích prostředků.
__________________
 __________________
50 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).
51 Úř. věst. C , , s.
 51 Úř. věst. C , , s.
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22
(22)  Nezávislé vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty mají klíčový význam pro řádné uplatňování práva v oblasti sdělovacích prostředků v celé Unii. Vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty uvedené v článku 30 směrnice 2010/13/EU mají nejlepší předpoklady k tomu, aby zajistily správné uplatňování požadavků týkajících se spolupráce v oblasti regulace a dobře fungujícího trhu s mediálními službami, které jsou stanoveny v kapitole III tohoto nařízení. V zájmu zajištění jednotného uplatňování tohoto nařízení a dalších právních předpisů Unie v oblasti sdělovacích prostředků je třeba zřídit na úrovni Unie nezávislý poradní orgán, který by tyto orgány nebo subjekty sdružoval a koordinoval jejich činnost. Zásadní význam pro podporu důsledného provádění této směrnice má skupina evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby (ERGA) zřízená směrnicí 2010/13/EU. Evropský sbor pro mediální služby (dále jen „sbor“) by proto měl navázat na skupinu ERGA a nahradit ji. To vyžaduje cílenou změnu směrnice 2010/13/EU spočívající ve vypuštění článku 30b, kterým se zřizuje skupina ERGA, a – v návaznosti na tuto změnu – nahrazení odkazů na skupinu ERGA a její úkoly. Změna směrnice 2010/13/EU tímto nařízením je v tomto případě odůvodněná, neboť se omezuje na ustanovení, které členské státy nemusí provést ve vnitrostátním právu, a je určena orgánům Unie.
 (22)  Nezávislé vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty mají klíčový význam pro řádné uplatňování práva v oblasti sdělovacích prostředků v celé Unii. Vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty uvedené v článku 30 směrnice 2010/13/EU mají nejlepší předpoklady k tomu, aby zajistily správné uplatňování požadavků týkajících se spolupráce v oblasti regulace a dobře fungujícího trhu s mediálními službami, které jsou stanoveny v kapitole III tohoto nařízení. V zájmu zajištění jednotného uplatňování tohoto nařízení a dalších právních předpisů Unie v oblasti sdělovacích prostředků je nezbytné, aby vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty prováděly konzultace se zástupci poskytovatelů mediálních služeb, organizací občanské společnosti, mediálními odborníky, zástupci akademické obce, sdružení odborových svazů a sdruženími novinářů. Kromě toho je třeba zřídit na úrovni Unie nezávislý poradní orgán, který by tyto orgány nebo subjekty sdružoval a koordinoval jejich činnost. Zásadní význam pro podporu důsledného provádění této směrnice má skupina evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby (ERGA) zřízená směrnicí 2010/13/EU. Evropský sbor pro mediální služby (dále jen „sbor“) by proto měl navázat na skupinu ERGA a nahradit ji. To vyžaduje cílenou změnu směrnice 2010/13/EU spočívající ve vypuštění článku 30b, kterým se zřizuje skupina ERGA, a – v návaznosti na tuto změnu – nahrazení odkazů na skupinu ERGA a její úkoly. Změna směrnice 2010/13/EU tímto nařízením je v tomto případě odůvodněná, neboť se omezuje na ustanovení, které členské státy nemusí provést ve vnitrostátním právu, a je určena orgánům Unie. Vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty by měly mít odpovídající finanční a lidské zdroje úměrné dodatečným úkolům, které jim byly svěřeny tímto nařízením, aby mohly plnit nezbytné úkoly v členských státech a umožnit nezávislé a účinné fungování sboru a uplatňování tohoto nařízení. Vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty by měly mít plnou provozní autonomii a měly by být nezávislé na jakémkoli politickém a ekonomickém vměšování. Nezávislost vnitrostátních regulačních orgánů, které se podílejí na činnosti sboru, je nezbytnou podmínkou pro účinné plnění úkolů sboru a důvěryhodnost odborné skupiny zřízené tímto nařízením.
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23
(23)  Ve sboru by měli zasedat vysocí představitelé vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů uvedených v článku 30 směrnice 2010/13/EU jmenovaní těmito orgány nebo subjekty. V případech, kdy mají členské státy několik příslušných regulačních orgánů nebo subjektů, včetně regionálních, by měl být vhodnými postupy vybrán společný zástupce a hlasovací právo by mělo být omezeno na jednoho zástupce z každého členského státu. Tím by neměla být dotčena možnost ostatních vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů účastnit se podle potřeby zasedání sboru. Sbor by měl mít rovněž možnost po dohodě s Komisí přizvat na svá zasedání odborníky a pozorovatele, zejména regulační orgány nebo subjekty z kandidátských zemí, potenciálních kandidátských zemí, zemí EHP nebo delegáty ad hoc z jiných příslušných vnitrostátních orgánů. Vzhledem k citlivosti mediálního odvětví a v souladu s praxí rozhodování v rámci skupiny ERGA, jak vyplývá z jednacího řádu, by měl sbor přijímat svá rozhodnutí dvoutřetinovou většinou hlasů.
 (23)  Ve sboru by měli zasedat vysocí představitelé vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů zřízených v souladu s požadavky stanovenými v článku 30 směrnice 2010/13/EU. V případech, kdy mají členské státy několik příslušných regulačních orgánů nebo subjektů, včetně regionálních, by měl být vhodnými postupy vybrán společný zástupce a hlasovací právo by mělo být omezeno na jednoho zástupce z každého členského státu. Tím by neměla být dotčena možnost ostatních vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů, případně společného zástupce systémů samoregulace nebo společné regulace, účastnit se podle potřeby zasedání sboru. Sbor a odborná skupina by měly mít rovněž možnost v jednotlivých případech přizvat na svá zasedání externí odborníky. Sbor by rovněž měl mít možnost po dohodě s Komisí jmenovat a přizvat na svá zasedání stálé pozorovatele, zejména regulační orgány nebo subjekty z kandidátských zemí, potenciálních kandidátských zemí, zemí EHP nebo delegáty ad hoc z jiných příslušných vnitrostátních orgánů. Vzhledem k citlivosti mediálního odvětví a v souladu s praxí rozhodování v rámci skupiny ERGA, jak vyplývá z jednacího řádu, by měl sbor přijímat svá rozhodnutí dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacími právy. Funkce a úkoly členů řídící skupiny, postupy jejich jmenování a jejich funkční období by měl stanovit jednací řád sboru. Řídící skupina by se měla skládat z předsedy, místopředsedy, odstupujícího předsedy a dvou dalších členů. Volba předsedy a dalších členů řídící skupiny by měla zohledňovat zásadu zeměpisné vyváženosti. Kromě toho by sbor měla do svého jednacího řádu zahrnout mechanismy pro předcházení a řízení střetů zájmů, pro posuzování nezávislosti vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů a pro dočasné pozastavení hlasovacích práv členů, jejichž nezávislost byla zpochybněna.
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 a (nový)
(23a)  Sbor se bude muset podle tohoto nařízení zabývat otázkami nad rámec úkolů skupiny ERGA, a to zejména otázkami souvisejícími s tiskovými publikacemi, rozhlasovým vysíláním a online sdělovacími prostředky. Je proto nezbytné zřídit odbornou skupinu tvořenou odborníky, mediálními zástupci organizací samoregulace nebo společné regulace, jako jsou sdružení novinářů, mediální či tiskové rady a zástupci občanské společnosti, aby sboru poskytovala poradenství a konzultace ohledně provádění tohoto nařízení. Složení odborné skupiny by se mělo řídit jednacím řádem sboru a mělo by odrážet stávající samoregulační mediální rámce jednotlivých členských států a různé odvětvové a zeměpisné oblasti v členských státech. Kromě zástupců členských států by v odborné skupině měly být zastoupeny obecně uznávané a zavedené evropské organizace reprezentující rozmanité zájmy mediálního odvětví. Odborná skupina by měla být součástí struktury sboru. Měla by sboru poskytovat poradenství ohledně plnění jeho úkolů. Měla by mít potřebnou autonomii k samostatnému jednání. Odborná skupina by měla mít možnost pozvat z vlastního podnětu odborníky a zástupce sdělovacích prostředků, ať už v rámci strukturovaného dialogu nebo jiným způsobem, aby jí pomohli posoudit uplatňování tohoto nařízení a přispěli k její práci na základě jejích potřeb. Odborná skupina by měla mít pravomoc vydávat z vlastního podnětu nebo na žádost Komise či Evropského parlamentu doporučení a upozorňovat sbor na možná porušení tohoto nařízení. Odborná skupina by měla svá doporučení nebo zprávy o výsledcích konzultací s příslušnými zúčastněnými stranami zveřejňovat. Tyto příspěvky odborné skupiny by měly poskytovat sboru dostatečné informace, aby na jejich základě mohl přijímat svá rozhodnutí, a zároveň by měly doplňovat stávající zavedené mechanismy v Unii, jako jsou výroční zprávy Komise právním státu nebo nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků, a přispívat k těmto mechanismům svými příspěvky. Tyto příspěvky by sboru rovněž měly umožnit řešit nevyřešené otázky. Sbor by měl tyto příspěvky zohlednit při přípravě svého ročního pracovního programu. Sbor by měl mít možnost požádat odbornou skupinu o radu, kdykoli bude potřebovat analýzu a poznatky z určité odborné oblasti. Sbor by měl s odbornou skupinou konzultovat každé stanovisko nebo rozhodnutí, které přijme a které se týká otázek mimo audiovizuální mediální odvětví.
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 24
(24)  Aniž jsou dotčeny pravomoci svěřené Komisi Smlouvami, je nezbytné, aby Komise a sbor úzce spolupracovaly. Sbor by měl zejména aktivně podporovat Komisi při plnění jejích úkolů, kterými je zajištění jednotného uplatňování tohoto nařízení a vnitrostátních předpisů, kterými se provádí směrnice 2010/13/EU. Za tímto účelem by měl sbor zejména poskytovat poradenství Komisi a být jí nápomocen v předpisových, technických nebo praktických aspektech týkajících se uplatňování práva Unie, podporovat spolupráci a účinnou výměnu informací, zkušeností a osvědčených postupů a po dohodě s Komisí nebo na její žádost vypracovávat stanoviska v případech stanovených tímto nařízením. Aby mohl sbor účinně plnit své úkoly, měl by mít možnost využívat odborné znalosti a lidské zdroje sekretariátu, který zajišťuje Komise. Sekretariát Komise by měl poskytovat správní a organizační podporu sboru a pomáhat mu při plnění jeho úkolů.
 (24)  Aniž jsou dotčeny pravomoci svěřené Komisi Smlouvami, je nezbytné, aby Komise a sbor úzce spolupracovaly. Práce sboru by měla být nezávislá na Komisi a na jakýchkoliv politických nebo ekonomických vlivech. Sbor by měl aktivně podporovat Komisi při plnění jejích úkolů, kterými je zajištění jednotného uplatňování tohoto nařízení a vnitrostátních předpisů, kterými se provádí směrnice 2010/13/EU. Za tímto účelem by měl sbor zejména poskytovat poradenství Komisi a být jí nápomocen v předpisových, technických nebo praktických aspektech týkajících se uplatňování práva Unie, podporovat spolupráci a účinnou výměnu informací, zkušeností a osvědčených postupů, z vlastního podnětu nebo na žádost Komise nebo Evropského parlamentu vypracovávat stanoviska a provádět jiné další úkoly v případech stanovených tímto nařízením. Aby mohl sbor účinně a nezávisle plnit své úkoly, měl by mít možnost využívat odborné znalosti a lidské zdroje nezávislého sekretariátu. Sekretariát by měl jednat pouze na pokyn sboru. Měly by mu být poskytnuty dostatečné rozpočtové a lidské zdroje. Sekretariát by měl poskytovat věcnou, správní a organizační podporu sboru a pomáhat mu při plnění jeho úkolů.
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 24 a (nový)
(24a)  Je důležité, aby sbor ve spolupráci s vnitrostátními regulačními orgány nebo subjekty a s přihlédnutím ke stávajícím vnitrostátním právním předpisům vydal pokyny ohledně definice mediálních služeb obecného zájmu a ohledně kritérií, rámce pro hodnocení a postupu pro určení oblasti jejich působnosti. Je důležité, aby tyto pokyny odpovídaly hodnotám Unie a stanoveným cílům obecného zájmu, jako jsou pluralita sdělovacích prostředků, svoboda projevu, přístup ke spolehlivým informacím, sociální soudržnost a kulturní rozmanitost.
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 25
(25)  Pro řádné fungování vnitřního trhu mediálních služeb je nezbytná spolupráce nezávislých regulačních orgánů pro sdělovací prostředky nebo subjektů v oblasti sdělovacích prostředků. Směrnice 2010/13/EU však nestanoví žádný strukturovaný rámec spolupráce pro vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty. Od revize rámce EU pro audiovizuální mediální služby provedené prostřednictvím směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/180852, která rozšířila její oblast působnosti na platformy pro sdílení videonahrávek, se stále více projevuje potřeba úzké spolupráce mezi vnitrostátními regulačními orgány nebo subjekty, zejména při řešení přeshraničních případů. Tato potřeba je rovněž odůvodněná vzhledem k novým výzvám v mediálním prostředí EU, které se toto nařízení snaží řešit, a to i tím, že svěřuje vnitrostátním regulačním orgánům nebo subjektům nové úkoly.
 (25)  Pro řádné fungování vnitřního trhu mediálních služeb je nezbytná spolupráce nezávislých regulačních orgánů pro sdělovací prostředky nebo subjektů v oblasti sdělovacích prostředků. Směrnice 2010/13/EU však nestanoví žádný strukturovaný rámec spolupráce pro vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty. Od revize rámce EU pro audiovizuální mediální služby provedené prostřednictvím směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/180852, která rozšířila její oblast působnosti na platformy pro sdílení videonahrávek, se stále více projevuje potřeba úzké spolupráce mezi vnitrostátními regulačními orgány nebo subjekty, zejména při řešení přeshraničních případů. Tato potřeba je rovněž odůvodněná vzhledem k novým výzvám v mediálním prostředí EU, které se toto nařízení snaží řešit, a to i tím, že svěřuje vnitrostátním regulačním orgánům nebo subjektům nové úkoly. Sbor proto by po konzultaci s Komisí měl rovněž mít možnost uzavřít ujednání o spolupráci s příslušnými institucemi, subjekty a poradními skupinami Unie, s příslušnými orgány třetích zemí a s mezinárodními organizacemi.
__________________
 __________________
52 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) s ohledem na měnící se situaci na trhu (Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 69).
 52 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) s ohledem na měnící se situaci na trhu (Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 69).
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 26
(26)  S cílem zajistit účinné prosazování právních předpisů Unie v oblasti sdělovacích prostředků, s cílem zabránit možnému obcházení platných pravidel v oblasti sdělovacích prostředků nepoctivými poskytovateli mediálních služeb a s cílem zabránit vzniku dalších překážek na vnitřním trhu mediálních služeb je nezbytné stanovit jasný, právně závazný rámec pro účinnou a účelnou spolupráci vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů.
 (26)  V roce 2020 přijala skupina ERGA memorandum o porozumění, které se skládá z dobrovolného rámce pro spolupráci s cílem posílit přeshraniční prosazování mediálních pravidel pro audiovizuální mediální služby a platformy pro sdílení videonahrávek. V návaznosti na tento dobrovolný rámec a s cílem zajistit komplexní a účinné prosazování opatření Unie pro právní předpisy v oblasti sdělovacích prostředků, s cílem zabránit možnému obcházení platných pravidel nepoctivými poskytovateli mediálních služeb a s cílem zabránit dalším překážkám poskytování mediálních služeb na vnitřním trhu je nezbytné, aby vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty účinně a účelně vzájemně spolupracovaly v rámci stanoveného právního rámce.
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 27
(27)  Vzhledem k celoevropské povaze platforem pro sdílení videonahrávek potřebují vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty zvláštní nástroj na ochranu diváků služeb platformy pro sdílení videonahrávek před určitým nezákonným a škodlivým obsahem, včetně obchodních sdělení. Zejména je třeba vytvořit mechanismus, který by umožnil kterémukoli příslušnému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu nebo subjektu, aby požádal své protějšky o přijetí nezbytných a přiměřených opatření k zajištění vymáhání povinností podle tohoto článku ze strany poskytovatelů platforem pro sdílení videonahrávek. V případě, že použití tohoto mechanismu nepovede ke smírnému řešení, může být volné poskytování služeb informační společnosti z jiného členského státu omezeno pouze v případě, že jsou splněny podmínky stanovené v článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES53 a v souladu s postupem stanoveným v tomto článku.
 (27)  Vzhledem k celoevropské působnosti platforem pro sdílení videonahrávek potřebují vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty zvláštní nástroj na ochranu příjemců služeb platformy pro sdílení videonahrávek před určitým škodlivým obsahem, včetně obchodních sdělení. Zejména – a aniž je dotčena zásada země původu – je třeba vytvořit mechanismus, který by umožnil kterémukoli příslušnému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu nebo subjektu, aby požádal své protějšky o přijetí nezbytných a přiměřených opatření k zajištění vymáhání povinností podle tohoto článku ze strany poskytovatelů platforem pro sdílení videonahrávek. V případě, že použití tohoto mechanismu nepovede ke smírnému řešení, může být volné poskytování služeb informační společnosti z jiného členského státu omezeno pouze v případě, že jsou splněny podmínky stanovené v článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES53 a v souladu s postupem stanoveným v tomto článku.
__________________
 __________________
53 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).
 53 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 28
(28)  Je nezbytné zajistit soudržnou předpisovou praxi týkající se tohoto nařízení a směrnice 2010/13/EU. Za tímto účelem a s cílem přispět k zajištění jednotného provádění právních předpisů Unie v oblasti sdělovacích prostředků může Komise v případě potřeby vydat pokyny k otázkám, na které se vztahuje toto nařízení i směrnice 2010/13/EU. Při rozhodování o vydání pokynů by Komise měla zvažovat zejména předpisové otázky, které se týkají významného počtu členských států nebo které mají přeshraniční prvek. To platí zejména pro vnitrostátní opatření přijatá podle článku 7a směrnice 2010/13/EU k náležitému zdůraznění audiovizuálních mediálních služeb obecného zájmu. Vzhledem k množství informací a rostoucímu využívání digitálních prostředků pro přístup k médiím je důležité zajistit zdůraznění obsahu obecného zájmu, aby se napomohlo dosažení rovných podmínek na vnitřním trhu a dodržování základního práva na informace podle článku 11 Listiny základních práv Evropské unie. Vzhledem k možnému dopadu vnitrostátních opatření přijatých podle článku 7a na fungování vnitřního mediálního trhu by pokyny Komise sehrály významnou úlohu pro dosažení právní jistoty v této oblasti. Bylo by rovněž užitečné poskytnout pokyny k vnitrostátním opatřením přijatým podle čl. 5 odst. 2 směrnice 2010/13/EU s cílem zajistit veřejnou dostupnost přístupných, přesných a aktuálních informací týkajících se vlastnictví sdělovacích prostředků. Při přípravě pokynů by měl být Komisi nápomocen sbor. Sbor by měl s Komisí sdílet zejména své předpisové, technické a praktické odborné znalosti týkající se oblastí a témat, na něž se příslušné pokyny vztahují.
 (28)  Je nezbytné zajistit soudržné a účinné provádění tohoto nařízení a směrnice 2010/13/EU. Za tímto účelem a s cílem přispět k zajištění jednotného provádění právních předpisů Unie v oblasti sdělovacích prostředků by Komise v případě potřeby měla vydat pokyny k otázkám, na které se vztahuje toto nařízení i směrnice 2010/13/EU. Při rozhodování o vydání pokynů by Komise měla zvažovat zejména předpisové otázky, které se týkají významného počtu členských států nebo které mají přeshraniční prvek. To platí zejména pro vnitrostátní opatření přijatá podle článku 7a směrnice 2010/13/EU k náležitému zdůraznění audiovizuálních mediálních služeb obecného zájmu. Vzhledem k množství informací a rostoucímu využívání digitálních prostředků pro přístup k médiím je důležité zajistit zdůraznění obsahu obecného zájmu, aby se napomohlo dosažení rovných podmínek na vnitřním trhu a dodržování základního práva na informace podle článku 11 Listiny základních práv Evropské unie. Vzhledem k možnému dopadu vnitrostátních opatření přijatých podle článku 7a na fungování vnitřního mediálního trhu by pokyny Komise sehrály významnou úlohu pro dosažení právní jistoty v této oblasti. Tyto pokyny by měly být vypracovány s podporou sboru a měly by respektovat pravomoci členských států v kulturních záležitostech s cílem podpořit pluralitu sdělovacích prostředků, měly by být založeny na zásadách a neměla by jimi být dotčena stávající vnitrostátní opatření v oblasti zdůraznění. Bylo by rovněž užitečné poskytnout pokyny k vnitrostátním opatřením přijatým podle čl. 5 odst. 2 směrnice 2010/13/EU s cílem zajistit veřejnou dostupnost přístupných, přesných a aktuálních informací týkajících se vlastnictví sdělovacích prostředků. Při přípravě pokynů by měl být Komisi nápomocen sbor. Sbor by měl s Komisí sdílet zejména své předpisové, technické a praktické odborné znalosti týkající se oblastí a témat, na něž se příslušné pokyny vztahují.
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 28 a (nový)
(28a)  Minimální harmonizace pravidel týkajících se omezení vlastnictví sdělovacích prostředků v celé Evropské unii je jedním ze základních způsobů zajištění spravedlivé plurality názorů, ochrany spravedlivé hospodářské soutěže mezi poskytovateli mediálních služeb na evropském mediálním trhu a zachování práva spotřebitelů na příjem rozmanitých zdrojů informací a rozmanitých názorů nestranným a pluralitním způsobem. Z tohoto důvodu by některé politicky exponované osoby, jak jsou definovány v čl. 3 bodu 9 směrnice (EU) 2015/849, jako jsou hlavy států, předsedové vlád a ministři, měly po svém jmenování ukončit obchodní vztah s poskytovatelem mediálních služeb.
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 29
(29)  V zájmu zajištění rovných podmínek při poskytování různých audiovizuálních mediálních služeb s ohledem na technologický vývoj na vnitřním trhu je nezbytné nalézt společná technická pravidla pro zařízení, která řídí nebo spravují přístup k audiovizuálním mediálním službám a jejich využívání, nebo zajišťují šíření digitálních signálů přenášejících audiovizuální obsah od zdroje k cíli. V této souvislosti je třeba zabránit tomu, aby rozdílné technické normy vytvářely překážky a dodatečné náklady pro průmysl a spotřebitele, a zároveň podpořit řešení pro plnění stávajících povinností týkajících se audiovizuálních mediálních služeb.
 (29)  V zájmu zajištění rovných podmínek při poskytování různých audiovizuálních mediálních služeb s ohledem na technologický vývoj na vnitřním trhu je nezbytné nalézt společné harmonizované evropské normy pro zařízení, která řídí nebo spravují přístup k audiovizuálním mediálním službám a jejich využívání, včetně dálkových ovladačů, nebo zařízení, která zajišťují šíření digitálních signálů přenášejících audiovizuální obsah od zdroje k cíli. V této souvislosti je třeba zabránit tomu, aby rozdílné technické normy vytvářely překážky a dodatečné náklady pro průmysl a spotřebitele, a zároveň podpořit řešení pro plnění stávajících povinností týkajících se audiovizuálních mediálních služeb.
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 30
(30)  Regulační orgány nebo subjekty uvedené v článku 30 směrnice 2010/13/EU mají specifické praktické znalosti, které jim umožňují účinně vyvažovat zájmy poskytovatelů a příjemců mediálních služeb a zároveň zajišťovat dodržování svobody projevu. To má zásadní význam zejména pro ochranu vnitřního trhu před činnostmi poskytovatelů mediálních služeb usazených mimo Unii, kteří se zaměřují na příjemce v Unii, kde mohou mimo jiné s ohledem na kontrolu, kterou nad nimi mohou vykonávat třetí země, ohrožovat veřejnou bezpečnost a obranu nebo představovat riziko jejich ohrožení. V tomto ohledu je třeba posílit koordinaci mezi vnitrostátními regulačními orgány nebo subjekty, aby společně čelily možným hrozbám pro veřejnou bezpečnost a obranu, které vyplývají z těchto mediálních služeb, a poskytnout jim právní rámec, který zajistí účelnost a možnou koordinaci vnitrostátních opatření přijatých v souladu s právními předpisy Unie v oblasti sdělovacích prostředků. Aby se zajistilo, že mediální služby pozastavené v některých členských státech podle čl. 3 odst. 3 a 5 směrnice 2010/13/EU nebudou v těchto členských státech nadále poskytovány prostřednictvím družice nebo jinými prostředky, měl by být k dispozici také mechanismus urychlené vzájemné spolupráce a pomoci, který by zaručil praktickou účinnost (effet utile) příslušných vnitrostátních opatření v souladu s právem Unie. Kromě toho je nezbytné koordinovat vnitrostátní opatření, která mohou být přijata k boji proti hrozbám pro veřejnou bezpečnost a obranu ze strany mediálních služeb usazených mimo Unii a zaměřených na příjemce v Unii, včetně možnosti, aby sbor po dohodě s Komisí vydával k těmto opatřením případná stanoviska. V tomto ohledu je třeba posoudit rizika pro veřejnou bezpečnost a obranu s ohledem na všechny důležité věcné a právní prvky na vnitrostátní i evropské úrovni. Tím není dotčena pravomoc Unie podle článku 215 Smlouvy o fungování Evropské unie.
 (30)  Regulační orgány nebo subjekty uvedené v článku 30 směrnice 2010/13/EU mají specifické praktické znalosti, které jim umožňují účinně vyvažovat zájmy poskytovatelů a příjemců mediálních služeb a zároveň zajišťovat dodržování svobody projevu a ochranu a podporu plurality sdělovacích prostředků. To má zásadní význam zejména pro ochranu vnitřního trhu před mediálními službami ze zemí mimo Unii, bez ohledu na prostředky, jimiž jsou distribuovány nebo prostřednictvím nichž je k nim přistupováno, které se zaměřují na příjemce v Unii nebo je zde oslovují, kde mohou mimo jiné s ohledem na kontrolu, kterou nad nimi mohou vykonávat třetí země, obsahovat veřejnou provokaci ke spáchání teroristického trestného činu podle směrnice (EU) 2017/541 nebo vážně a závažně ohrožují veřejnou bezpečnost a obranu nebo představují riziko jejich ohrožení. Na poskytovatele mediálních služeb usazené mimo Unii, kteří chtějí využít volný pohyb mediálních služeb pro své mediální nabídky jako jednu z výhod vnitřního trhu Unie, by se měly vztahovat stejné podmínky a požadavky jako na poskytovatele mediálních služeb usazené v Unii. V tomto ohledu je třeba posílit koordinaci mezi vnitrostátními regulačními orgány nebo subjekty, aby společně čelily možným hrozbám pro veřejnou bezpečnost a obranu, které vyplývají z těchto mediálních služeb, a poskytnout jim právní rámec, který zajistí účelnost a možnou koordinaci vnitrostátních opatření přijatých v souladu s právními předpisy Unie v oblasti sdělovacích prostředků. Aby se zajistilo, že ty samé mediální služby pozastavené v některých členských státech podle čl. 3 odst. 3 a 5 směrnice 2010/13/EU nebudou v těchto členských státech nadále poskytovány prostřednictvím družice nebo jinými prostředky, měl by být k dispozici také mechanismus urychlené vzájemné spolupráce a pomoci, který by zaručil praktickou účinnost (effet utile) příslušných vnitrostátních opatření v souladu s právem Unie. Kromě toho je nezbytné koordinovat vnitrostátní opatření, která mohou být přijata k boji proti hrozbám pro veřejnou bezpečnost a obranu ze strany mediálních služeb ze zemí mimo Unii a zaměřených na příjemce v Unii, včetně možnosti, aby sbor z vlastního podnětu nebo na žádost příslušného vnitrostátního regulačního orgánu nebo subjektu vydával k těmto opatřením případná stanoviska. V tomto ohledu je třeba posoudit rizika pro veřejnou bezpečnost a obranu s ohledem na všechny důležité věcné a právní prvky na vnitrostátní i evropské úrovni. Tím není dotčena pravomoc Unie podle článku 215 Smlouvy o fungování Evropské unie.
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 31
(31)  Velmi velké online platformy slouží mnoha uživatelům jako brána pro přístup k mediálním službám. Poskytovatelé mediálních služeb, kteří nesou redakční odpovědnost za svůj obsah, plní důležitou úlohu při šíření informací a při uplatňování svobody informací online. Očekává se od nich, že při výkonu této redakční odpovědnosti budou jednat svědomitě a poskytovat informace, které jsou důvěryhodné a dodržují základní práva, a to v souladu s regulačními nebo samoregulačními požadavky, které se na ně v členských státech vztahují. Proto i s ohledem na svobodu informací uživatelů, mají-li poskytovatelé velmi velkých online platforem za to, že obsah poskytovaný těmito poskytovateli mediálních služeb není slučitelný s jejich podmínkami, aniž by zároveň přispíval k systémovému riziku uvedenému v článku 26 nařízení (EU) 2022/XXX [akt o digitálních službách], měli by náležitě zohlednit svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků v souladu s nařízením (EU) 2022/XXX [akt o digitálních službách] a co nejdříve poskytnout potřebná vysvětlení poskytovatelům mediálních služeb jakožto svým obchodním uživatelům v odůvodnění podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/115054. Aby se minimalizoval dopad jakéhokoli omezení tohoto obsahu na svobodu informací uživatelů, měly by se velmi velké online platformy snažit předložit odůvodnění předtím, než omezení nabude účinnosti, aniž by byly dotčeny jejich povinnosti podle nařízení (EU) 2022/XXX [akt o digitálních službách]. Toto nařízení by zejména nemělo bránit poskytovateli velmi velké online platformy, aby v souladu s právem Unie, konkrétně podle nařízení (EU) 2022/XXX [akt o digitálních službách], přijal urychleně opatření buď proti nezákonnému obsahu šířenému prostřednictvím jeho služby, nebo za účelem zmírnění systémových rizik, která šíření určitého obsahu prostřednictvím jeho služby představuje.
 (31)  Velmi velké online platformy slouží mnoha uživatelům jako brána pro přístup k mediálním službám. Poskytovatelé mediálních služeb, kteří nesou redakční odpovědnost za svůj obsah, plní klíčovou úlohu při šíření informací a přístupu k nim a při uplatňování svobody informací online. Očekává se od nich, že při výkonu této redakční odpovědnosti budou jednat svědomitě a poskytovat informace, které jsou důvěryhodné a dodržují základní práva, a to v souladu s regulačními požadavky a mechanismy samoregulace nebo společné regulace, které se na ně v členských státech vztahují. Současně poskytovatelé velmi velkých online platforem by rovněž měli zohlednit právo uživatelů na svobodu projevu a informací, svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků. Poskytovatelé velmi velkých online platforem by měli odpovídajícím způsobem přispívat k pluralitě sdělovacích prostředků dodržováním svobody poskytovatelů mediálních služeb vykonávat své činnosti bez omezení. Proto i s ohledem na svobodu informací uživatelů, mají-li poskytovatelé velmi velkých online platforem za to, že obsah poskytovaný těmito poskytovateli mediálních služeb není slučitelný s jejich podmínkami, aniž by zároveň přispíval k systémovému riziku uvedenému v článku 34 nařízení (EU) 2022/2065, měli by náležitě dodržovat svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků a co nejdříve poskytnout potřebná vysvětlení poskytovatelům mediálních služeb jakožto svým obchodním uživatelům v odůvodnění uvedeném v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/115054 a nařízení (EU) 2022/2065. Aby se minimalizoval dopad jakéhokoli pozastavení nebo omezení na svobodu informací uživatelů, měly by velmi velké online platformy poskytnout poskytovateli mediálních služeb možnost odpovědět na odůvodnění do 24 hodin předtím, než omezení nebo pozastavení nabude účinnosti. Toto nařízení by zejména nemělo bránit poskytovateli velmi velké online platformy, aby v souladu s právem Unie, konkrétně podle nařízení (EU) 2022/2065, přijal urychleně opatření buď proti nezákonnému obsahu šířenému prostřednictvím jeho služby, nebo za účelem zmírnění systémových rizik, která šíření určitého obsahu prostřednictvím jeho služby představuje. V případě, že poskytovatel velmi velké online platformy chce i nadále provádět pozastavení nebo omezení, měl by příslušný regulační orgán nebo subjekt nebo subjekt samoregulačního nebo společného regulačního mechanismu rozhodnout, zda je zamýšlené pozastavení nebo omezení odůvodněné s ohledem na konkrétní doložky ve všeobecných obchodních podmínkách a zejména s ohledem na základní svobody.
__________________
 __________________
54 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 57).
 54 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 57).
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 32
(32)  S ohledem na očekávaný příznivý dopad na svobodu poskytování služeb a svobodu projevu je dále odůvodněné, aby v případech, kdy poskytovatelé mediálních služeb dodržují určité regulační nebo samoregulační normy, byly jejich stížnosti proti rozhodnutím poskytovatelů velmi velkých online platforem vyřizovány přednostně a bez zbytečného odkladu.
 (32)  S ohledem na očekávaný příznivý dopad na svobodu poskytování služeb a svobodu projevu je dále odůvodněné, aby v případech, kdy poskytovatelé mediálních služeb dodržují určité regulační nebo samoregulační normy, byly jejich stížnosti proti rozhodnutím poskytovatelů velmi velkých online platforem, a v příslušných případech stížnosti podané jejich zastupujícími subjekty v souladu s nařízením (EU) 2022/2065, proti rozhodnutím poskytovatelů velmi velkých online platforem vyřizovány přednostně a v každém případě nejpozději 24 hodin po předložení.
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 33
(33)  Za tímto účelem by poskytovatelé velmi velkých online platforem měli na svém online rozhraní nabízet funkci, která by poskytovatelům mediálních služeb umožnila prohlásit, že splňují určité požadavky, a zároveň by si měli ponechat možnost toto jejich vlastní prohlášení nepřijmout, pokud se domnívají, že příslušné podmínky splněny nejsou. Poskytovatelé velmi velkých online platforem mohou vycházet z informací týkajících se dodržování těchto požadavků, jako je např. strojově čitelný standard iniciativy Journalism Trust Initiative nebo jiné příslušné kodexy chování. Účinné provádění této funkce mohou usnadňovat pokyny Komise, včetně pokynů týkajících se způsobů zapojení příslušných organizací občanské společnosti do přezkumu prohlášení, případných konzultací s regulačním orgánem země usazení či řešení případného zneužití této funkce.
 (33)  Za tímto účelem by poskytovatelé velmi velkých online platforem měli na svém online rozhraní nabízet funkci, která by poskytovatelům mediálních služeb umožnila prohlásit, že splňují určité požadavky, a zároveň by si měli ponechat možnost toto jejich vlastní prohlášení potvrdit – například vnitrostátními regulačními orgány nebo subjekty mechanismu samoregulace či společné regulace –, pokud se domnívají, že příslušné podmínky splněny nejsou. Na základě takového potvrzení by měli být poskytovatelé mediálních služeb považováni za uznané poskytovatele mediálních služeb. Mělo by být také možné předložit záležitost sboru, který by měl být schopen vydat doporučení k těmto záležitostem. Poskytovatelé velmi velkých online platforem mohou vycházet z informací týkajících se dodržování těchto požadavků, jako je např. strojově čitelný standard iniciativy Journalism Trust Initiative, která vznikla pod záštitou Evropského výboru pro normalizaci, nebo jiné příslušné kodexy chování. Tento mechanismus by neměl odrazovat velmi velké online platformy od přistoupení k závazku č. 22 Kodexu zásad boje proti dezinformacím EU nebo přijetí opatření na podporu viditelnosti, dohledatelnosti a zvýraznění mediálních služeb v jejich systémech pro doporučování, které poskytují poskytovatelé mediálních služeb, kteří prokazatelně dodržují profesionální a etické standardy žurnalistiky. Jako reference by mohla sloužit certifikace podle norem ISO pro profesionální a etickou žurnalistiku, např. iniciativa Journalism Trust Initiative. Účinné provádění této funkce mohou usnadňovat pokyny vydané Komisí po konzultaci se sborem, včetně pokynů týkajících se způsobů zapojení příslušných organizací občanské společnosti do přezkumu prohlášení, případných konzultací s regulačním orgánem země usazení či řešení případného zneužití této funkce.
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 34
(34)  Toto nařízení uznává význam samoregulačních mechanismů v souvislosti s poskytováním mediálních služeb na velmi velkých online platformách. Představují druh dobrovolných iniciativ, například ve formě kodexů chování, které umožňují poskytovatelům mediálních služeb nebo jejich zástupcům přijmout mezi sebou a pro sebe společné pokyny, včetně etických norem, opravy chyb nebo vyřizování stížností. Spolehlivá, inkluzivní a široce uznávaná samoregulace sdělovacích prostředků představuje účinnou záruku kvality a profesionality mediálních služeb a je klíčem k ochraně redakční integrity.
 (34)  Toto nařízení uznává význam společných regulačních a samoregulačních mechanismů, které jsou právně uznány v příslušném mediálním odvětví v jednom nebo více členských státech, v souvislosti s poskytováním mediálních služeb na velmi velkých online platformách nebo ve velmi velkých internetových vyhledávačích. Představují druh dobrovolných iniciativ, například ve formě kodexů chování, které umožňují poskytovatelům mediálních služeb nebo jejich zástupcům přijmout mezi sebou a pro sebe společné pokyny, včetně etických norem, opravy chyb nebo vyřizování stížností. Spolehlivá, inkluzivní a široce akceptovaná společná regulace a samoregulace sdělovacích prostředků představuje účinnou záruku kvality a profesionality mediálních služeb a je klíčem k ochraně redakční integrity.
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 35
(35)  Poskytovatelé velmi velkých online platforem by měli navázat spolupráci s poskytovateli mediálních služeb, kteří dodržují standardy důvěryhodnosti a transparentnosti a kteří se domnívají, že poskytovatelé velmi velkých online platforem často bez dostatečného odůvodnění omezují jejich obsah, aby našli smírné řešení, jak ukončit neoprávněná omezení a v budoucnu se jim vyhnout. Poskytovatelé velmi velkých online platforem by se měli těchto výměn účastnit v dobré víře a věnovat zvláštní pozornost ochraně svobody sdělovacích prostředků a svobody informací.
 (35)  Poskytovatelé velmi velkých online platforem by měli navázat spolupráci s poskytovateli mediálních služeb, kteří dodržují standardy důvěryhodnosti a transparentnosti a kteří se domnívají, že poskytovatelé velmi velkých online platforem často bez dostatečného odůvodnění omezují jejich obsah, aby našli smírné řešení, jak ukončit neoprávněná omezení a v budoucnu se jim vyhnout. Poskytovatelé velmi velkých online platforem by se měli těchto výměn účastnit v dobré víře a věnovat zvláštní pozornost ochraně svobody sdělovacích prostředků a svobody informací. Pokud se poskytovateli velmi velké online platformy a poskytovateli mediálních služeb nepodaří nalézt smírné řešení, měl by mít poskytovatel mediálních služeb možnost podat stížnost u certifikovaného orgánu pro mimosoudní řešení sporů v souladu s nařízením (EU) 2022/2065.
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 35 a (nový)
(35a)  Ve smyslu tohoto nařízení by povinnosti týkající se omezení obsahu neměly bránit velmi velkým online platformám v boji proti dezinformacím nebo ochraně nezletilých osob. V této souvislosti by se povinnosti neměly vztahovat na případy snižování pořadí, označování obsahu nebo oslabování jeho viditelnosti (například rozmazávání obrázků), pokud jsou v souladu s kodexem zásad boje proti dezinformacím a dalšími příslušnými právními předpisy Unie. Současně je třeba uznat, že služby, které působí jako neziskové, například online encyklopedie a vzdělávací a vědecké databáze, by neměly být považovány za velmi velké online platformy pro účely článku 17.
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 36
(36)  V návaznosti na užitečnou úlohu, kterou skupina ERGA plní při sledování dodržování předpisů ze strany signatářů evropského kodexu zásad boje proti dezinformacím, by sbor měl alespoň jednou ročně uspořádat strukturovaný dialog mezi poskytovateli velmi velkých online platforem, zástupci poskytovatelů mediálních služeb a zástupci občanské společnosti s cílem podpořit přístup k různým nabídkám nezávislých sdělovacích prostředků na velmi velkých online platformách, diskutovat o zkušenostech a osvědčených postupech souvisejících s uplatňováním příslušných ustanovení tohoto nařízení a sledovat dodržování samoregulačních iniciativ zaměřených na ochranu společnosti před škodlivým obsahem, včetně iniciativ zaměřených na boj proti dezinformacím. Při posuzování systémových a nově se objevujících otázek v celé Unii může Komise případně zkoumat zprávy o výsledcích těchto strukturovaných dialogů podle nařízení (EU) 2022/XXX [akt o digitálních službách] a může za tímto účelem požádat sbor o podporu.
 (36)  V návaznosti na užitečnou úlohu, kterou skupina ERGA plní při sledování dodržování předpisů ze strany signatářů evropského kodexu zásad boje proti dezinformacím, by sbor měl ve spolupráci s odbornou skupinou alespoň jednou ročně uspořádat strukturovaný dialog mezi poskytovateli velmi velkých online platforem, poskytovateli velmi velkých internetových vyhledávačů, zástupci poskytovatelů mediálních služeb a zástupci občanské společnosti, včetně zástupců ověřujících organizací, s cílem podpořit přístup k různým nabídkám nezávislých sdělovacích prostředků na velmi velkých online platformách a ve velmi velkých internetových vyhledávačích, diskutovat o zkušenostech a osvědčených postupech souvisejících s uplatňováním příslušných ustanovení tohoto nařízení, sledovat dodržování samoregulačních iniciativ zaměřených na ochranu společnosti před škodlivým obsahem, včetně iniciativ zaměřených na boj proti dezinformacím, a posoudit možné negativní dopady, které by takové iniciativy nebo politiky moderování obsahu mohly mít na svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků. Při posuzování systémových a nově se objevujících otázek v celé Unii může Komise případně zkoumat zprávy o výsledcích těchto strukturovaných dialogů podle nařízení (EU) 2022/2065 a může za tímto účelem požádat sbor a jeho odbornou skupinu o podporu.
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 37
(37)  Příjemci audiovizuálních mediálních služeb by měli mít možnost účinně volit audiovizuální obsah, který chtějí sledovat, podle svých preferencí. Jejich svoboda v této oblasti však může být omezena obchodní praxí uplatňovanou v mediálním odvětví, konkrétně dohodami o upřednostňování obsahu mezi výrobci zařízení nebo poskytovateli uživatelských rozhraní, která řídí nebo spravují přístup k audiovizuálním mediálním službám, jako jsou připojené televizory, a poskytovateli mediálních služeb. Stanovení priorit může být prováděno například na domovské obrazovce zařízení, prostřednictvím hardwarových prvků nebo softwarových zkratek, aplikací a vyhledávacích polí, jež mají dopad na chování příjemců, kteří mohou být nepřiměřeně motivováni k výběru určitých nabídek audiovizuálních sdělovacích prostředků před jinými. Příjemci služeb by měli mít možnost jednoduchým a uživatelsky přívětivým způsobem změnit výchozí nastavení zařízení nebo uživatelského rozhraní, které řídí nebo spravuje přístup k audiovizuálním mediálním službám a jejich využívání, aniž by byla dotčena opatření k zajištění náležitého zdůraznění audiovizuálních mediálních služeb obecného zájmu, kterými se provádí článek 7a směrnice 2010/13/ES, přijatá s ohledem na legitimní veřejné politiky.
 (37)  Uživatelé audio- a audiovizuálních mediálních služeb by měli mít možnost účinně volit audio- a audiovizuální obsah, který chtějí poslouchat nebo sledovat, podle svých preferencí. Jejich svoboda v této oblasti však může být omezena obchodní praxí uplatňovanou v mediálním odvětví, konkrétně dohodami o upřednostňování obsahu mezi výrobci zařízení nebo poskytovateli uživatelských rozhraní, která řídí nebo spravují přístup k audio- nebo audiovizuálním mediálním službám, jako jsou připojené televizory nebo audiosystémy automobilů, a poskytovateli mediálních služeb. Stanovení priorit může být prováděno například na domovské obrazovce zařízení, prostřednictvím hardwarových prvků, včetně dálkových ovladačů, nebo softwarových zkratek, aplikací a vyhledávacích polí, jež mají dopad na chování uživatelů, kteří mohou být nepřiměřeně motivováni k výběru určitých nabídek audio- nebo audiovizuálních sdělovacích prostředků před jinými. Uživatelé audio- nebo audiovizuálních mediálních služeb by měli mít možnost jednoduchým a uživatelsky přívětivým způsobem změnit nastavení a výchozí zobrazení, včetně konfigurace audiovizuálních mediálních služeb nebo aplikací, které uživatelům k těmto službám umožňují přístup, na uživatelském rozhraní nebo zařízeních, která řídí nebo spravují přístup k audiovizuálním mediálním službám a jejich využívání, aniž by byla dotčena opatření k zajištění náležitého zdůraznění audiovizuálních mediálních služeb obecného zájmu, zejména opatření, kterými se provádí článek 7a a 7b směrnice 2010/13/EU, přijatá s ohledem na legitimní veřejné politiky.
Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 37 a (nový)
(37a)  Uživatelé mediálních služeb se stále častěji potýkají s obtížemi při zjišťování totožnosti toho, kdo nese redakční odpovědnost za mediální služby, které využívají, zejména pokud k nim přistupují prostřednictvím hybridních zařízení, uživatelských rozhraní nebo online platforem. Bez jednoznačného uvedení redakční odpovědnosti za mediální obsah nebo služby, například nesprávným přiřazením nebo odstraněním loga, ochranné známky nebo jiných charakteristických znaků, jsou uživatelé mediálních služeb zbavováni schopnosti porozumět přijímaným informacím a posoudit je. Uživatelé mediálních služeb by proto měli mít možnost snadno identifikovat poskytovatele mediálních služeb, který nese redakční odpovědnost za danou mediální službu, na všech zařízeních a uživatelských rozhraních, která kontrolují nebo spravují přístup k mediálním službám a jejich používání.
Pozměňovací návrh 52
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 37 b (nový)
(37b)  Audiovizuální mediální služby podléhají různým povinnostem, aby splňovaly cíle veřejné politiky, jako je podpora kulturní rozmanitosti a pluralitního mediálního prostředí. Je proto důležité, aby zařízení byla navržena tak, aby zajišťovala spravedlivý přístup k audiovizuálním mediálním službám v celé jejich různorodosti, a to z pohledu diváků i poskytovatelů mediálních služeb. V tomto ohledu je třeba věnovat zvláštní pozornost dopadu rozhodnutí výrobců zařízení, pokud jde o konstrukci dálkových ovladačů. Na dálkových ovladačích k televizím by proto měly být standardem číselná tlačítka, aby se zabránilo tomu, že uživatelé budou neopodstatněně závislí na uživatelských rozhraních navržených výrobci zařízení.
Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 38
(38)  Různá legislativní, předpisová nebo správní opatření mohou nepříznivě ovlivnit působení poskytovatelů mediálních služeb na vnitřním trhu. Patří mezi ně například pravidla, která omezují vlastnictví mediálních společností jinými společnostmi působícími v mediálním odvětví nebo společnostmi působícími v jiných odvětvích; zahrnují také rozhodnutí týkající se udělování licencí, povolení nebo předchozího oznámení poskytovatelům mediálních služeb. V zájmu zmírnění jejich možného nepříznivého dopadu na fungování vnitřního trhu mediálních služeb a posílení právní jistoty je důležité, aby tato opatření byla v souladu se zásadami objektivního odůvodnění, transparentnosti, nediskriminace a proporcionality.
 (38)  Různá legislativní, předpisová nebo správní opatření mohou nepříznivě ovlivnit pluralitu sdělovacích prostředků a redakční nezávislost poskytovatelů mediálních služeb, pokud jde o poskytování nebo působení jejich mediálních služeb na vnitřním trhu. Taková opatření mohou mít různou podobu, například pravidla, která omezují vlastnictví mediálních společností jinými společnostmi působícími v mediálním odvětví nebo společnostmi působícími v jiných odvětvích. Zahrnují také rozhodnutí týkající se udělování licencí, jako je odnětí nebo zabránění obnovení licencí nebo jakékoli neoprávněné blokování nebo omezování jejich možnosti vysílat, tisknout nebo jinak šířit obsah, povolení nebo předchozí oznámení poskytovatelům mediálních služeb. V zájmu zmírnění jejich možného nepříznivého dopadu na pluralitu sdělovacích prostředků a redakční nezávislost a na fungování vnitřního trhu mediálních služeb a posílení právní jistoty je důležité, aby tato opatření co nejméně narušovala činnost poskytovatelů mediálních služeb a byla v souladu se zásadami objektivního odůvodnění, transparentnosti, nediskriminace a proporcionality. O všech opatřeních, která negativně ovlivňují pluralitu sdělovacích prostředků, redakční nezávislost nebo činnost poskytovatelů mediálních služeb, včetně těch, která souvisejí s prováděním právních aktů Unie, jako je směrnice 2010/13/EU, by měli být poskytovatelé mediálních služeb informováni v dostatečném předstihu před jejich přijetím, aby se předešlo případným narušením a aby poskytovatelé mediálních služeb měli dostatek času na posouzení dopadu těchto opatření na pluralitu sdělovacích prostředků a redakční svobodu. Požadavek na informování o těchto opatřeních nemá za cíl ovlivnit vnitrostátní opatření, kterými se provádí směrnice 2010/13/EU, pokud nemají vliv na pluralitu sdělovacích prostředků a redakční nezávislost, vnitrostátní opatření přijatá podle článku 167 Smlouvy o fungování EU, vnitrostátní opatření přijatá za účelem podpory evropských děl nebo vnitrostátní opatření, která se jinak řídí pravidly státní podpory.
Pozměňovací návrh 54
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 39
(39)  Klíčový význam má také to, že sbor je oprávněn vydat na žádost Komise stanovisko v případě, že vnitrostátní opatření mohou ovlivnit fungování vnitřního trhu mediálních služeb. Tak je tomu například v případě, kdy je vnitrostátní správní opatření určeno poskytovateli mediálních služeb, který poskytuje své služby ve více než jednom členském státě, nebo pokud má dotčený poskytovatel mediálních služeb významný vliv na utváření veřejného mínění v daném členském státě.
 (39)  Klíčový význam má také to, že sbor je oprávněn vydat z vlastního podnětu nebo na žádost Komise nebo Evropského parlamentu stanovisko v případě, že vnitrostátní opatření mohou ovlivnit fungování vnitřního trhu mediálních služeb nebo mít dopad na pluralitu sdělovacích prostředků a redakční nezávislost. Tak je tomu například v případě, kdy je vnitrostátní správní opatření určeno poskytovateli mediálních služeb, který poskytuje své služby ve více než jednom členském státě, nebo pokud má dotčený poskytovatel mediálních služeb významný vliv na utváření veřejného mínění v daném členském státě. Poskytovatel mediálních služeb jednotlivě a přímo dotčený opatřením by měl mít možnost požádat sbor, aby k tomuto opatření vypracoval stanovisko.
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 40
(40)  Sdělovací prostředky hrají rozhodující úlohu při utváření veřejného mínění a pomáhají občanům účastnit se demokratických procesů. Proto by členské státy měly ve svých právních systémech stanovit pravidla a postupy, které zajistí posouzení spojování na mediálním trhu, jež by mohla mít významný dopad na pluralitu nebo redakční nezávislost sdělovacích prostředků. Tato pravidla a postupy mohou mít dopad na volné poskytování mediálních služeb na vnitřním trhu a musí být řádně formulovány a musí být rovněž transparentní, objektivní, přiměřené a nediskriminační. Spojováním na mediálním trhu, na která se tato pravidla vztahují, by se měla rozumět taková spojení, v jejichž důsledku by jeden subjekt mohl ovládat mediální služby, které mají významný vliv na utváření veřejného mínění na daném mediálním trhu, v rámci určitého mediálního pododvětví nebo v různých mediálních odvětvích v jednom nebo více členských státech, nebo v nich získat významný podíl. Důležitým kritériem, které je třeba vzít v úvahu, je omezení konkurenčních názorů na daném trhu v důsledku spojení.
 (40)  Sdělovací prostředky hrají rozhodující úlohu při utváření veřejného mínění a umožňují občanům mít přístup k relevantním informacím, aby se mohli účastnit demokratických procesů. Proto by členské státy měly ve svém vnitrostátním právu stanovit pravidla a postupy, které umožní posouzení kvality spojování na mediálním trhu, jež by mohla mít dopad na pluralitu nebo redakční nezávislost sdělovacích prostředků. Tato pravidla a postupy mohou mít dopad na volné poskytování mediálních služeb na vnitřním trhu a musí být řádně formulovány a musí být rovněž transparentní, objektivní, přiměřené a nediskriminační. Spojováním na mediálním trhu, na která se tato pravidla vztahují, by se měla rozumět taková spojení, v jejichž důsledku by jeden subjekt mohl ovládat mediální služby, které mají významný vliv na utváření veřejného mínění, včetně spojení, jež zahrnují velmi velké online platformy nabízející obsah poskytovaný poskytovateli mediálních služeb, které ovládají přístup k obsahu poskytovatelů mediálních služeb a zviditelnění tohoto obsahu, na daném mediálním trhu, v rámci určitého mediálního pododvětví nebo v různých mediálních odvětvích v jednom nebo více členských státech, nebo v nich získat významný podíl. Důležitým kritériem, které je třeba vzít v úvahu, je omezení konkurenčních názorů na daném trhu v důsledku spojení. Kromě toho hrají místní a regionální aktéři na mediálním trhu klíčovou úlohu při utváření veřejného mínění. Proto je nutné zohlednit udržitelnost silného, pluralitního a dobře financovaného místního a regionálního mediálního ekosystému, zejména při posuzování spojování na mediálním trhu. Je proto zásadní stanovit taková pravidla a postupy, aby se zabránilo střetům zájmů mezi spojování vlastnictví sdělovacích prostředků a politickou mocí, které poškozují volnou hospodářskou soutěž, rovné podmínky a pluralitu sdělovacích prostředků.
Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 41
(41)  Na posuzování dopadu spojování na mediálním trhu na pluralitu a redakční nezávislost sdělovacích prostředků by se měly podílet vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty, které mají zvláštní odborné znalosti v oblasti plurality sdělovacích prostředků, pokud nejsou samy určenými orgány nebo subjekty. V zájmu posílení právní jistoty a zajištění toho, aby pravidla a postupy byly skutečně zaměřeny na ochranu plurality a redakční nezávislosti sdělovacích prostředků, je nezbytné, aby byla předem stanovena objektivní, nediskriminační a přiměřená kritéria pro oznamování a posuzování dopadu spojování na mediálním trhu na pluralitu a redakční nezávislost sdělovacích prostředků.
 (41)  Na posuzování dopadu spojování na mediálním trhu na pluralitu a redakční nezávislost sdělovacích prostředků by se měly významným způsobem podílet vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty, nebo případně samoregulační subjekty, které mají zvláštní odborné znalosti v oblasti plurality sdělovacích prostředků, pokud nejsou samy určenými orgány nebo subjekty. V zájmu posílení právní jistoty a zajištění toho, aby pravidla a postupy byly skutečně zaměřeny na ochranu plurality a redakční nezávislosti sdělovacích prostředků, je nezbytné, aby byly předem stanoveny přiměřené lhůty, objektivní, nediskriminační a přiměřená kritéria pro oznamování a posuzování dopadu spojování na mediálním trhu na pluralitu nebo redakční nezávislost sdělovacích prostředků.
Pozměňovací návrh 57
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 42
(42)  Pokud spojování na mediálním trhu představuje spojování spadající do oblasti působnosti nařízení Rady (ES) č. 139/200455, nemělo by mít uplatňování tohoto nařízení nebo jakýchkoli pravidel a postupů přijatých členskými státy na základě tohoto nařízení vliv na uplatňování čl. 21 odst. 4 nařízení (ES) č. 139/2004. Veškerá opatření přijatá určenými nebo zúčastněnými vnitrostátními regulačními orgány nebo subjekty na základě jimi provedených posouzení dopadu spojování na mediálním trhu na pluralitu a redakční nezávislost sdělovacích prostředků by proto měla být zaměřena na ochranu oprávněných zájmů ve smyslu čl. 21 odst. 4 třetího pododstavce nařízení (ES) č. 139/2004 a měla by být v souladu s obecnými zásadami a dalšími ustanoveními práva Unie.
 (42)  Pokud spojování na mediálním trhu představuje spojování spadající do oblasti působnosti nařízení Rady (ES) č. 139/200455, nemělo by mít uplatňování tohoto nařízení nebo jakýchkoli pravidel a postupů přijatých členskými státy na základě tohoto nařízení vliv na uplatňování čl. 21 odst. 4 nařízení (ES) č. 139/2004. Veškerá opatření přijatá určenými nebo zúčastněnými vnitrostátními regulačními orgány nebo subjekty na základě jimi provedených posouzení spojování na mediálním trhu, která by mohla mít dopad na pluralitu a redakční nezávislost sdělovacích prostředků by proto měla být zaměřena na ochranu oprávněných zájmů ve smyslu čl. 21 odst. 4 třetího pododstavce nařízení (ES) č. 139/2004 a měla by být v souladu s obecnými zásadami a dalšími ustanoveními práva Unie.
__________________
 __________________
55 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování) (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1).
 55 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování) (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1).
Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 43
(43)  Sbor by měl být oprávněn vydávat stanoviska k návrhům rozhodnutí nebo stanovisek určených nebo zúčastněných vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů, pokud oznamovaná spojení mohou ovlivnit fungování vnitřního mediálního trhu. Tak by tomu bylo například tehdy, kdy se taková spojení týkají alespoň jednoho podniku usazeného v jiném členském státě nebo působícího ve více než jednom členském státě nebo by vedla k tomu, že by poskytovatelé mediálních služeb získali významný vliv na utváření veřejného mínění na daném mediálním trhu. Pokud navíc příslušné vnitrostátní orgány nebo subjekty neposuzovaly dopady spojení na pluralitu a redakční nezávislost sdělovacích prostředků nebo pokud vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty nekonzultovaly dané spojení na mediálním trhu se sborem, ale má se za to, že toto spojení na mediálním trhu může ovlivnit fungování vnitřního trhu mediálních služeb, měl by být sbor schopen na žádost Komise vydat stanovisko. Komise si v každém případě ponechává možnost vydávat vlastní stanoviska v návaznosti na stanoviska vypracovaná sborem.
 (43)  Sbor by měl být oprávněn vydávat stanoviska k návrhům rozhodnutí nebo stanovisek určených nebo zúčastněných vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů, pokud oznamovaná spojení mohou ovlivnit fungování vnitřního mediálního trhu. Tak by tomu bylo například tehdy, kdy se taková spojení týkají alespoň jednoho podniku usazeného v jiném členském státě nebo působícího ve více než jednom členském státě nebo by vedla k tomu, že by poskytovatelé mediálních služeb získali významný vliv na utváření veřejného mínění na daném mediálním trhu. Pokud navíc příslušné vnitrostátní orgány nebo subjekty neposuzovaly dopady spojení na pluralitu a redakční nezávislost sdělovacích prostředků nebo pokud vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty nekonzultovaly dané spojení na mediálním trhu se sborem, ale má se za to, že toto spojení na mediálním trhu může ovlivnit fungování vnitřního trhu mediálních služeb, měl by být sbor schopen z vlastního podnětu nebo na žádost Komise vydat stanovisko. Komise si v každém případě ponechává možnost vydávat vlastní stanoviska v návaznosti na stanoviska vypracovaná sborem.
Pozměňovací návrh 59
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 44
(44)  S cílem zajistit pluralitní mediální trhy by vnitrostátní orgány nebo subjekty a sbor měly zohlednit určitý soubor kritérií. Zejména je třeba zvážit dopad na pluralitu sdělovacích prostředků, včetně vlivu na utváření veřejného mínění, s přihlédnutím k online prostředí. Současně by se mělo zvážit, zda by na daném trhu (trzích) po příslušném spojení nadále existovaly jiné sdělovací prostředky, které by poskytovaly odlišný a alternativní obsah. Posouzení záruk redakční nezávislosti by mělo zahrnovat zkoumání možných rizik nepatřičného vměšování budoucího vlastníka, vedení nebo řídící struktury do jednotlivých redakčních rozhodnutí převzatého nebo sloučeného subjektu. V úvahu je třeba vzít také stávající nebo plánované vnitřní ochranné mechanismy, jejichž cílem je zachovat nezávislost jednotlivých redakčních rozhodnutí v rámci dotčených mediálních podniků. Při posuzování možných dopadů je třeba rovněž zvážit dopady daného spojení na hospodářskou udržitelnost subjektu nebo subjektů, které jsou předmětem spojení, a zda by v případě, že by nedošlo ke spojení, byly ekonomicky udržitelné v tom smyslu, že by byly schopny ve střednědobém horizontu nadále poskytovat a dále rozvíjet finančně životaschopné, dostatečně vybavené a technologicky přizpůsobené kvalitní mediální služby na trhu.
 (44)  S cílem zajistit pluralitní mediální trhy by vnitrostátní orgány nebo subjekty a sbor měly zohlednit určitý soubor kritérií. Zejména je třeba zvážit dopad na pluralitu sdělovacích prostředků, včetně vlivu na utváření veřejného mínění, s přihlédnutím k online prostředí. Současně by se mělo zvážit, zda by na daném trhu (trzích) po příslušném spojení nadále existovaly jiné sdělovací prostředky, které by poskytovaly odlišný a alternativní obsah. Posouzení záruk redakční nezávislosti by mělo zahrnovat zkoumání možných rizik nepatřičného vměšování budoucího vlastníka, vedení nebo řídící struktury do redakčních rozhodnutí převzatého nebo sloučeného subjektu. V úvahu je třeba vzít také stávající nebo plánované vnitřní ochranné mechanismy, jejichž cílem je zachovat nezávislost redakčních rozhodnutí v rámci dotčených mediálních podniků. Kromě toho by měly být při určování celkového prostředí pro sdělovací prostředky a dopadů daného spojení na mediálním trhu na pluralitu sdělovacích prostředků a redakční nezávislost zohledněny výsledky výročních zpráv Komise o právním státu předložené v kapitolách o svobodě tisku, a posouzení rizik prováděné každoročně v rámci sledování sdělovacích prostředků. Při posuzování možných dopadů je třeba rovněž zvážit dopady daného spojení na hospodářskou udržitelnost subjektu nebo subjektů, které jsou předmětem spojení, a zda by v případě, že by nedošlo ke spojení, byly ekonomicky udržitelné v tom smyslu, že by byly schopny ve střednědobém horizontu nadále poskytovat a dále rozvíjet finančně životaschopné, dostatečně vybavené a technologicky přizpůsobené kvalitní mediální služby na trhu.
Pozměňovací návrh 60
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 45
(45)  Měření sledovanosti má přímý dopad na přidělování a ceny reklamy, která představuje pro mediální odvětví jeden z klíčových zdrojů příjmů. Jedná se o klíčový nástroj pro vyhodnocení výkonnosti mediálního obsahu a získání lepší představy o preferencích cílových skupin za účelem plánování budoucí výroby obsahu. Účastníci mediálního trhu, zejména poskytovatelé mediálních služeb a zadavatelé reklamy, by proto měli mít možnost využívat objektivní údaje o sledovanosti, které vycházejí z transparentních, nestranných a ověřitelných řešení měření sledovanosti. Někteří noví účastníci, kteří se objevili v mediálním ekosystému, však poskytují vlastní služby měření, aniž zpřístupňují informace o svých metodikách. To by mohlo vést k informační asymetrii mezi účastníky mediálního trhu a k možným narušením trhu, jež oslabují rovnost příležitostí poskytovatelů mediálních služeb na trhu.
 (45)  Měření sledovanosti má přímý dopad na přidělování a ceny reklamy, která představuje pro mediální odvětví jeden z klíčových zdrojů příjmů. Jedná se o klíčový nástroj pro vyhodnocení výkonnosti mediálního obsahu a získání lepší představy o preferencích cílových skupin za účelem plánování budoucí výroby obsahu. Účastníci mediálního trhu, zejména poskytovatelé mediálních služeb a zadavatelé reklamy, by proto měli mít možnost využívat objektivní a porovnatelné údaje o sledovanosti, které vycházejí z transparentních, nestranných a ověřitelných řešení měření sledovanosti. Taková řešení by měla být v souladu s předpisy Unie pro ochranu údajů a soukromí. Někteří noví účastníci, kteří se objevili v mediálním ekosystému, jako jsou velmi velké online platformy, však poskytují proprietární služby měření, aniž zpřístupňují informace o svých metodikách. To by mohlo vést k údajům o publiku, které nejsou srovnatelné, k informační asymetrii mezi účastníky mediálního trhu a k možným narušením trhu, jež oslabují rovnost příležitostí poskytovatelů mediálních služeb na trhu.
Pozměňovací návrh 61
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 46
(46)  V zájmu lepší ověřitelnosti a spolehlivosti metodik měření sledovanosti, zejména online, by měly být stanoveny povinnosti transparentnosti pro poskytovatele systémů měření sledovanosti, kteří se neřídí odvětvovými měřítky dohodnutými v rámci příslušných samoregulačních orgánů. V rámci těchto povinností by tyto subjekty měly na požádání a v rámci možností poskytnout zadavatelům reklamy a poskytovatelům mediálních služeb nebo stranám jednajícím v jejich zastoupení informace popisující metodiky používané pro měření sledovanosti. Tyto informace by mohly spočívat v poskytnutí takových náležitostí, jako je velikost měřeného vzorku, definice měřených ukazatelů, metriky, metody měření a chybovost, jakož i období měření. Povinnostmi uloženými podle tohoto nařízení nejsou dotčeny žádné povinnosti, které se na poskytovatele služeb měření sledovanosti vztahují podle nařízení (EU) 2019/1150 nebo nařízení (EU) 2022/XX [akt o digitálních trzích], včetně povinností týkajících se řazení nebo zvýhodňování vlastních služeb.
 (46)  V zájmu lepší ověřitelnosti, srovnatelnosti a spolehlivosti metodik měření sledovanosti, zejména online, by měly být stanoveny povinnosti transparentnosti pro poskytovatele systémů měření sledovanosti, kteří se neřídí odvětvovými měřítky dohodnutými v rámci příslušných samoregulačních orgánů. V zásadě platí, že by měření sledovatelnosti mělo být prováděno v souladu s obecně uznávanými samoregulačními mechanismy v odvětví. V rámci těchto povinností by tyto subjekty měly na požádání a v rámci možností poskytnout zadavatelům reklamy a poskytovatelům mediálních služeb nebo stranám jednajícím v jejich zastoupení informace popisující metodiky používané pro měření sledovanosti. Tyto informace by mohly spočívat v poskytnutí takových náležitostí, jako je velikost měřeného vzorku, definice měřených ukazatelů, metriky, metody měření a chybovost, období měření a rozsah měření. Navíc by poskytovatelé proprietárních systémů měření sledovanosti měli předat poskytovatelům mediálních služeb porovnatelné anonymizované údaje v podobě, která je v odvětví obvyklá, včetně nerozčleněných údajů. Tyto údaje by měly být přinejmenším tak podrobné, jako údaje, které se poskytují v rámci uznaných samoregulačních mechanismů. Povinnostmi uloženými podle tohoto nařízení není dotčeno právo diváků na ochranu osobních údajů, které se jich týkají, jak stanoví článek 8 Listiny a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/6791a ani žádné povinnosti, které se na poskytovatele služeb měření sledovanosti vztahují podle nařízení (EU) 2019/1150 nebo (EU) 2022/1925, včetně povinností týkajících se řazení nebo zvýhodňování vlastních služeb, ani ochrana obchodního tajemství podniků ve smyslu článku 2 směrnice (EU) 2016/943.
__________________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
Pozměňovací návrh 62
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 47
(47)  K náležitému uplatňování tohoto nařízení mohou přispět kodexy chování vypracované buď poskytovateli systémů měření sledovanosti, nebo organizacemi či sdruženími, které je zastupují, a proto by měly být podporovány. Samoregulace již byla použita k podpoře vysokých standardů kvality v oblasti měření sledovanosti. Její další rozvoj by mohl být považován za účinný nástroj, který by odvětví umožnil dohodnout se na praktických řešeních potřebných k zajištění souladu systémů měření sledovanosti a jejich metodik se zásadami transparentnosti, nestrannosti, inkluzivity, proporcionality, nediskriminace a ověřitelnosti. Při vypracovávání těchto kodexů chování by se po konzultaci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami, zejména s poskytovateli mediálních služeb, mohlo přihlédnout zejména k rostoucí digitalizaci mediálního odvětví a k cíli dosáhnout rovných podmínek pro všechny účastníky mediálního trhu.
 (47)  K náležitému uplatňování tohoto nařízení mohou přispět kodexy chování vypracované buď poskytovateli systémů měření sledovanosti, nebo organizacemi či sdruženími, které je zastupují, spolu s poskytovateli mediálních služeb, organizacemi, které je zastupují, online platformami a jinými příslušnými stranami, a proto by měly být podporovány. Samoregulační mechanismy široce uznávané v odvětví sdělovacích prostředků již byly použity k podpoře vysokých standardů kvality v oblasti měření sledovanosti. Navíc jsou tyto samoregulační mechanismy, tzv. joint industry committees, vhodné k zajištění nestranného měření sledovanosti a k poskytování porovnatelných údajů z měření sledovanosti. Nejednotné využívání těchto mechanismů v jednotlivých členských státech by mohlo mít negativní dopad na reklamu. Přijetí takových mechanismů by proto mělo být podporováno na vnitrostátní úrovni. Další rozvoj samoregulačních mechanismů, i s pomocí vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů, by mohl být považován za účinný nástroj, který by odvětví umožnil dohodnout se na praktických řešeních potřebných k zajištění souladu systémů měření sledovanosti a jejich metodik se zásadami transparentnosti, nestrannosti, inkluzivity, proporcionality, nediskriminace, srovnatelnosti a ověřitelnosti. Při vypracovávání těchto kodexů chování by se po konzultaci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami, zejména s poskytovateli mediálních služeb, mohlo přihlédnout zejména k rostoucí digitalizaci mediálního odvětví a k cíli dosáhnout rovných podmínek pro všechny účastníky mediálního trhu.
Pozměňovací návrh 63
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 48
(48)  Reklama zadávaná státem je pro mnoho poskytovatelů mediálních služeb důležitým zdrojem příjmů a přispívá k jejich hospodářské udržitelnosti. V zájmu zajištění rovných příležitostí na vnitřním trhu musí být přístup k této reklamě udělen bez rozdílu každému poskytovateli mediálních služeb z kteréhokoli členského státu, který může odpovídajícím způsobem oslovit relevantní část nebo celé relevantní skupiny veřejnosti. Zadávání reklamy státem navíc může způsobit, že poskytovatelé mediálních služeb budou vystaveni nepatřičnému vlivu státu, který oslabí svobodu poskytování služeb a základní práva. Neprůhledné a neobjektivní zadávání reklamy státem je proto mocným nástrojem k ovlivňování nebo „ovládnutí“ poskytovatelů mediálních služeb. Přidělování a transparentnost zadávání reklamy státem jsou v některých ohledech regulovány prostřednictvím roztříštěného rámce opatření pro jednotlivé sdělovací prostředky a obecných zákonů o veřejných zakázkách, které však nemusejí pokrývat všechny výdaje státu na reklamu a poskytovat dostatečnou ochranu proti přednostnímu nebo neobjektivnímu přidělování. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU56 se zejména nevztahuje na veřejné zakázky na služby týkající se pořízení, tvorby, produkce nebo koprodukce programového materiálu určeného pro audiovizuální mediální služby nebo rozhlasové mediální služby Pravidla pro zadávání reklamy státem v jednotlivých sdělovacích prostředcích, pokud jsou přijata, se v jednotlivých členských státech značně liší.
 (48)  Veřejné prostředky na reklamu a nákupy zadávané státem jsou pro mnoho poskytovatelů mediálních služeb, poskytovatelů online platforem a poskytovatelů internetových vyhledávačů důležitým zdrojem příjmů a přispívají k jejich hospodářské udržitelnosti. V zájmu zajištění rovných příležitostí na vnitřním trhu musí být přístup k těmto finančním prostředkům udělen bez rozdílu každému poskytovateli mediálních služeb, poskytovateli online platforem a poskytovateli internetových vyhledávačů z kteréhokoli členského státu, který může odpovídajícím způsobem oslovit relevantní část nebo celé relevantní skupiny veřejnosti. Veřejné prostředky pro účely zadávání reklamy a nákupu státem od subjektů spojených se státem, jako jsou státní společnosti, zejména v podobě financování nebo nákupu zboží či služeb, navíc mohou způsobit, že poskytovatelé mediálních služeb budou vystaveni nepatřičnému vlivu státu nebo parciálním zájmům, což oslabí svobodu poskytování služeb a základní práva. Neprůhledné a neobjektivní přidělování veřejných prostředků pro účely zadávání reklamy a nákupy ze strany státu je proto mocným nástrojem k ovlivňování redakční svobody poskytovatelů mediálních služeb, k „ovládnutí“ poskytovatelů mediálních služeb nebo ke skrytému dotování či financování politicky ovládaných poskytovatelů mediálních služeb s cílem získat nespravedlivé politické nebo obchodní výhody či příznivé zpravodajství. Z tohoto důvodu by za účelem řešení takových situací neměly státní prostředky přidělené na reklamu zadávanou státem ze strany orgánu veřejné moci nebo státem kontrolovaného nebo státního podniku jedinému poskytovateli mediálních služeb, jedinému poskytovateli online platformy nebo jedinému poskytovateli internetového vyhledávače překročit 15 % celkové částky přidělené na státní reklamu uvedeným orgánem veřejné moci nebo státem kontrolovaným či vlastněným podnikem všem poskytovatelům mediálních služeb působícím na vnitrostátní úrovni. Přidělování a transparentnost veřejných prostředků pro účely zadávání reklamy a nákupů ze strany státu jsou v některých ohledech regulovány prostřednictvím roztříštěného rámce opatření pro jednotlivé sdělovací prostředky a obecných zákonů o veřejných zakázkách, které neposkytují dostatečnou ochranu proti přednostnímu nebo neobjektivnímu přidělování. To může způsobit informační asymetrii, zvýšit rizika pro účastníky mediálního trhu a mít negativní dopad na přeshraniční hospodářskou činnost. Například směřování veřejných prostředků do provládních sdělovacích prostředků nebo za příznivé mediální pokrytí prostřednictvím veřejných výdajů narušuje hospodářskou soutěž a odrazuje od investic na vnitřním trhu a poškozuje to spravedlivou hospodářskou soutěž v rámci ekosystému mediálního trhu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU56 se zejména nevztahuje na veřejné zakázky na služby týkající se pořízení, tvorby, produkce nebo koprodukce programového materiálu určeného pro audiovizuální mediální služby nebo rozhlasové mediální služby Pravidla pro veřejné prostředky pro účely zadávání reklamy a nákupy státem v jednotlivých sdělovacích prostředcích, pokud jsou přijata, se v jednotlivých členských státech značně liší.
__________________
 __________________
56 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).
 56 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).
Pozměňovací návrh 64
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 49
(49)  Aby byla zajištěna nenarušená hospodářská soutěž mezi poskytovateli mediálních služeb a aby se zabránilo riziku skrytých dotací a nepatřičného politického ovlivňování sdělovacích prostředků, je třeba stanovit společné požadavky na transparentnost, objektivitu, proporcionalitu a nediskriminaci při zadávání reklamy státem a přidělování státních prostředků poskytovatelům mediálních služeb za účelem nákupu jiného zboží nebo služeb než reklamy zadávané státem, včetně požadavku na zveřejňování informací o příjemcích státních výdajů na reklamu a o vynaložených částkách. Je důležité, aby členské státy zveřejňovaly nezbytné informace týkající se zadávání reklamy státem v elektronickém formátu, který je snadno zobrazitelný, přístupný a který lze snadno stáhnout, a to v souladu s unijními a vnitrostátními pravidly o obchodním tajemství. Tímto nařízením není dotčeno uplatňování pravidel státní podpory, která jsou uplatňována individuálně.
 (49)  Aby byla zajištěna nenarušená hospodářská soutěž mezi poskytovateli mediálních služeb a aby se zabránilo riziku skrytých dotací a nepatřičného politického ovlivňování sdělovacích prostředků, je třeba stanovit společné požadavky na transparentnost, objektivitu, proporcionalitu a nediskriminaci při přidělování veřejných prostředků pro účely zadávání reklamy a nákupy ze strany státu poskytovatelům mediálních služeb, poskytovatelům online platforem nebo poskytovatelům internetových vyhledávačů v souladu s nařízením (EU) 2022/2065, včetně požadavku na zveřejňování informací o příjemcích veřejných prostředků pro účely zadávání reklamy a nákupy ze strany státu a o vynaložených částkách. Je tedy nezbytné, aby vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty sledovaly přidělování veřejných prostředků pro účely státem zadávané reklamy a nákupů poskytovatelům mediálních služeb, poskytovatelům online platforem a poskytovatelům internetových vyhledávačů a podávaly o tom zprávy. Pokud o to vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty požádají, měly by jim orgány veřejné moci a subjekty napojené na stát poskytnout dodatečné informace nezbytné k posouzení správnosti zveřejněných informací a uplatňování kritérií a postupů používaných pro tyto státní veřejné prostředky. Je důležité, aby Unie a členské státy zveřejňovaly nezbytné informace týkající se veřejných prostředků pro účely státem zadávané reklamy a nákupů v elektronickém formátu, který je snadno zobrazitelný, přístupný a který lze snadno stáhnout, a to v souladu s unijními a vnitrostátními pravidly o obchodním tajemství. Kromě toho je nutné vytvořit snadno srozumitelné a veřejně dostupné zprávy, aby bylo možné shromažďovat veškeré informace týkající se přidělování veřejných prostředků na státem zadávanou reklamu nebo nákupy od poskytovatelů mediálních služeb, poskytovatelů online platforem a poskytovatelů internetových vyhledávačů. Tyto zprávy by měly poskytovat roční přehled o celkové výši veřejných prostředků pro účely státem zadávané reklamy a nákupů od státních subjektů, včetně nákupů ze třetích zemí, přidělených jednotlivým poskytovatelům mediálních služeb, poskytovatelům online platforem a poskytovatelům internetových vyhledávačů. Sbor by měl vnitrostátním regulačním orgánům nebo subjektům poskytnout pokyny pro podávání zpráv o přidělování veřejných prostředků pro účely státem zadávané reklamy a nákupů. Tímto nařízením není dotčeno uplatňování pravidel státní podpory, která jsou uplatňována individuálně.
Pozměňovací návrh 65
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 49 a (nový)
(49a)  Sdělení veřejných orgánů při mimořádných událostech jsou nezbytnou formou informování široké veřejnosti o rizicích v případě přírodní nebo zdravotní katastrofy, nehod, jiných nepředvídaných závažných příhod, které by mohly způsobit újmu významné části obyvatelstva. Mimořádné situace mají potenciál vytvořit nová nebo posílit stávající zranitelná místa v mediálním odvětví. V této souvislosti by přidělování státních prostředků na přenos tísňových zpráv mohlo učinit poskytovatele mediálních služeb zranitelnými vůči nepatřičnému vlivu státu na úkor základních práv a svobody poskytovat služby. Mimořádné situace mají čím dál častěji přeshraniční rozměr, avšak pravidla pro přidělování státních prostředků se v jednotlivých členských státech liší, což vede k roztříštěnosti a právní nejistotě na vnitřním mediálním trhu. Proto by se toto přidělování prostředků poskytovatelům mediálních služeb, poskytovatelům online platforem a poskytovatelům internetových vyhledávačů mělo řídit stejnými harmonizovanými pravidly jako přidělování veřejných prostředků pro účely reklamy a nákupu. Nicméně vzhledem k naléhavosti přijetí opatření během krizového období by se měla použít zvláštní ustanovení umožňující státním orgánům, státem vlastněným nebo státem ovládaným společnostem a subjektům plnit oznamovací povinnosti po skončení krizové situace.
Pozměňovací návrh 66
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 50
(50)  Rizika ohrožující fungování a odolnost vnitřního mediálního trhu by měla být pravidelně sledována v rámci úsilí o zlepšení fungování vnitřního trhu mediálních služeb. Cílem tohoto sledování by mělo být poskytování podrobných údajů a kvalitativních hodnocení odolnosti vnitřního trhu mediálních služeb, včetně míry koncentrace trhu na vnitrostátní a regionální úrovni a rizik zahraniční manipulace s informacemi a vměšování. Mělo by být prováděno nezávisle na základě důkladného seznamu klíčových ukazatelů výkonnosti, který vypracuje a pravidelně aktualizuje Komise po konzultaci se sborem. Vzhledem k rychle se vyvíjející povaze rizik a technologického vývoje na vnitřním mediálním trhu by sledování mělo zahrnovat výhledové studie, jako např. zátěžové testy, s cílem posoudit budoucí odolnost vnitřního mediálního trhu, upozornit na slabá místa v oblasti plurality a redakční nezávislosti sdělovacích prostředků a napomoci úsilí o zlepšení správy, kvality údajů a řízení rizik. Sledování by se mělo týkat zejména úrovně přeshraniční činnosti a investic, spolupráce v oblasti regulace a sbližování právních předpisů v oblasti sdělovacích prostředků, překážek v poskytování mediálních služeb, a to i v digitálním prostředí, jakož i transparentnosti a spravedlivého rozdělování hospodářských zdrojů na vnitřním mediálním trhu. Mělo by rovněž zohlednit i širší trendy na vnitřním mediálním trhu a na vnitrostátních mediálních trzích, jakož i vnitrostátní právní předpisy, které mají vliv na poskytovatele mediálních služeb. Kromě toho by sledování mělo nabídnout přehled o opatřeních přijatých poskytovateli mediálních služeb s cílem zaručit nezávislost jednotlivých redakčních rozhodnutí, včetně opatření navržených v přiloženém doporučení. V zájmu zajištění nejvyšších standardů by měl být do tohoto sledování řádně zapojen sbor, který sdružuje subjekty se specializovanými znalostmi mediálního trhu.
 (50)  Rizika ohrožující fungování a odolnost vnitřního mediálního trhu, včetně rizik manipulace s informacemi a vměšování, by měla být pravidelně sledována v rámci úsilí o zlepšení fungování vnitřního trhu mediálních služeb. Cílem tohoto sledování by mělo být poskytování podrobných údajů a kvalitativních hodnocení odolnosti vnitřního trhu mediálních služeb, včetně míry existujících spojení na mediálním trhu na vnitrostátní a regionální úrovni a rizik, která taková spojení představují pro redakční nezávislost a pluralitu sdělovacích prostředků. Aby měli účastníci trhu jasno a aby bylo možné sledovat fungování vnitřního trhu a zároveň posoudit dopad na redakční nezávislost a pluralitu sdělovacích prostředků v Unii, je nezbytné, aby Komise poskytla objektivní přehled o stávajících spojeních na mediálním trhu, a to z hlediska jejich příspěvku ke struktuře mediálního trhu i z hlediska rozmanitosti vlastnictví médií a jejich vlivu na utváření veřejného mínění v jednotlivých členských státech. Takové sledování by mělo být prováděno nezávisle na základě důkladného seznamu klíčových ukazatelů výkonnosti, který vypracuje a pravidelně aktualizuje Komise po konzultaci se sborem. Kromě toho by Komise měla za účelem usnadnění účinného uplatňování tohoto nařízení zavést uživatelsky přívětivý mechanismus upozorňování, který by poskytovatelům mediálních služeb a všem příslušným zúčastněným stranám umožnil hlásit jakékoli problémy, s nimiž se setkají, nebo jakákoli odhalená rizika týkající se uplatňování tohoto nařízení. Takový mechanismus Komisi pomůže rychleji identifikovat a řešit případná porušení tohoto nařízení. Vzhledem k rychle se vyvíjející povaze rizik a technologického vývoje na vnitřním mediálním trhu by sledování mělo zahrnovat výhledové studie, jako např. zátěžové testy, s cílem posoudit budoucí odolnost vnitřního mediálního trhu, upozornit na slabá místa v oblasti plurality a redakční nezávislosti sdělovacích prostředků a napomoci úsilí o zlepšení správy, kvality údajů a řízení rizik. Sledování by se mělo týkat zejména spolupráce v oblasti regulace a sbližování právních předpisů v oblasti sdělovacích prostředků, překážek v poskytování mediálních služeb, včetně postavení poskytovatelů mediálních služeb v digitálním prostředí, dodržování povinností ze strany poskytovatelů velmi velkých online platforem a poskytovatelů velmi velkých internetových vyhledávačů a transparentnosti a spravedlivého rozdělování hospodářských zdrojů na vnitřním mediálním trhu. Mělo by rovněž zohlednit i širší trendy na vnitřním mediálním trhu a na vnitrostátních mediálních trzích, jakož i vnitrostátní právní předpisy, které mají vliv na poskytovatele mediálních služeb. Kromě toho by sledování mělo nabídnout přehled o opatřeních přijatých poskytovateli mediálních služeb s cílem zaručit nezávislost redakčních rozhodnutí, včetně opatření navržených v přiloženém doporučení. V zájmu zajištění nejvyšších standardů by měl být do tohoto sledování řádně zapojen sbor, který sdružuje subjekty se specializovanými znalostmi mediálního trhu. Toto sledování by mělo zohlednit i výsledky stávajícího sledování sdělovacích prostředků ve všech členských státech, sledování uvedené v akčním plánu pro sdělovací prostředky a audiovizuální oblast, který byl stanoven ve sdělení Komise ze dne 3. prosince 2020 nazvaném „Evropská média v digitálním desetiletí“: Akční plán na podporu oživení a transformace“, a zjištění vyplývající z výroční zprávy Komise o právním státu.
Pozměňovací návrh 67
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 50 a (nový)
(50a)  Je důležité, aby Evropské středisko pro svobodu tisku a sdělovacích prostředků v Lipsku a Středisko pro pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků v Evropském univerzitním institutu ve Florencii byly uznány jako instituce s příslušnou odborností v oblasti svobody a plurality sdělovacích prostředků. Je rovněž důležité, aby evropské nástroje, například středisko Euromedia pro sledování vlastnictví sdělovacích prostředků, byly zohledňovány při řešení vlastnictví sdělovacích prostředků v Evropě.
Pozměňovací návrh 68
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 51
(51)  Za účelem přípravy podmínek pro řádné provádění tohoto nařízení by se jeho ustanovení týkající se nezávislých orgánů pro sdělovací prostředky, sboru a požadovaných změn směrnice 2010/13/EU (články 7 až 12 a článek 27 tohoto nařízení) měla použít 3 měsíce po vstupu tohoto aktu v platnost, přičemž všechna ostatní ustanovení tohoto nařízení se použijí 6 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost. To je nutné zejména proto, aby mohl být sbor zřízen včas, a bylo tak zajištěno úspěšné provádění nařízení.
 (51)  Komise by měla být schopna přijmout nezbytná opatření ke sledování účinného provádění a dodržování povinností stanovených v tomto nařízení. Za účelem přípravy podmínek pro řádné provádění tohoto nařízení by se jeho ustanovení týkající se nezávislých orgánů pro sdělovací prostředky, sboru a požadovaných změn směrnice 2010/13/EU (články 7 až 12 a článek 27 tohoto nařízení) měla použít 3 měsíce po vstupu tohoto aktu v platnost, přičemž všechna ostatní ustanovení tohoto nařízení se použijí 6 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost. To je nutné zejména proto, aby mohl být sbor zřízen včas, a bylo tak zajištěno úspěšné provádění nařízení.
Pozměňovací návrh 69
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1
1.  Toto nařízení stanoví společná pravidla pro řádné fungování vnitřního trhu s mediálními službami, včetně zřízení Evropského sboru pro mediální služby, při zachování kvality mediálních služeb.
 1.  Toto nařízení stanoví společná pravidla pro řádné fungování vnitřního trhu s mediálními službami, včetně zřízení Evropského sboru pro mediální služby (dále jen „sbor“), a společné základní zásady, které mají sloužit jako minimální standardy, při zajištění nezávislosti mediálních služeb.
Pozměňovací návrh 70
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 2 – návětí
2.  Tímto nařízením nejsou dotčena pravidla stanovená:
 2.  Toto nařízení nemá vliv na:
Pozměňovací návrh 71
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 2 – písm. a a (nové)
aa)  pravidla hospodářské soutěže, včetně těch stanovených v nařízení (ES) č. 139/2004;
Pozměňovací návrh 72
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 2 – písm. a b (nové)
ab)  směrnici 2001/29/ES;
Pozměňovací návrh 73
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 2 – písm. a c (nové)
ac)   směrnici 2019/789/EU;
Pozměňovací návrh 74
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 2 – písm. b a (nové)
ba)  pravidla stanovená směrnicí 2010/13/EU;
Pozměňovací návrh 75
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 2 – písm. d
d)  nařízením (EU) 2022/XXX [akt o digitálních službách];
 d)  pravidla stanovená nařízením (EU) 2022/2065;
Pozměňovací návrh 76
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 2 – písm. e
e)  nařízením (EU) 2022/XXX [akt o digitálních trzích];
 e)  pravidla stanovená nařízením (EU) 2022/1925;
Pozměňovací návrh 77
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 2 – písm. f a (nové)
fa)  pravidla stanovená směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/19371a;
__________________
1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).
Pozměňovací návrh 78
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 2 – písm. f b (nové)
fb)  směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) xxx/XXX o ochraně osob, které se podílejí na účasti veřejnosti, před zjevně neopodstatněnými nebo zneužívajícími soudními řízeními („strategickými žalobami proti účasti veřejnosti“).
Pozměňovací návrh 79
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 3
3.  Tímto nařízením není dotčena možnost členských států přijímat podrobnější pravidla v oblastech, na které se vztahuje kapitola II a oddíl 5 kapitoly III, pokud jsou tato pravidla v souladu s právem Unie.
 3.  Tímto nařízením není dotčena možnost členských států přijímat podrobnější nebo přísnější pravidla v oblastech, na které se vztahuje kapitola II, oddíl 5 kapitoly III a článek 24, pokud jsou tato pravidla v souladu s právem Unie.
Pozměňovací návrh 80
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 1
1)  „mediální službou“ služba ve smyslu článků 56 a 57 Smlouvy, jejímž hlavním účelem nebo hlavním účelem její oddělitelné části je poskytování pořadů nebo tiskových publikací široké veřejnosti jakýmikoli prostředky za účelem informování, zábavy nebo vzdělávání, za kterou nenese redakční odpovědnost poskytovatel mediálních služeb;
 1)  „mediální službou“ služba ve smyslu článků 56 a 57 Smlouvy, jejímž hlavním účelem nebo hlavním účelem její oddělitelné části je poskytování pořadů nebo tiskových publikací nebo úryvků z nich široké veřejnosti jakýmikoli prostředky za účelem informování, zábavy nebo vzdělávání, za kterou nenese redakční odpovědnost poskytovatel mediálních služeb;
Pozměňovací návrh 81
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 2
2)  „poskytovatelem mediálních služeb“ fyzická nebo právnická osoba, jejíž profesní činností je poskytování mediálních služeb a která má redakční odpovědnost za výběr obsahu mediální služby a určuje způsob její organizace;
 2)  „poskytovatelem mediálních služeb“ fyzická nebo právnická osoba, jejíž profesní činností, bez ohledu na to, zda je v případě fyzické osoby vykonávána ve standardní nebo nestandardní formě zaměstnání, je poskytování mediálních služeb a která má redakční odpovědnost za výběr obsahu mediální služby a určuje způsob její organizace;
Pozměňovací návrh 82
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 3
3)  „poskytovatelem veřejnoprávních sdělovacích prostředků“ poskytovatel mediálních služeb, který je podle vnitrostátního práva pověřen posláním veřejné služby nebo který za účelem plnění takového poslání čerpá vnitrostátní veřejné finanční prostředky;
 3)  „poskytovatelem veřejnoprávních sdělovacích prostředků“ poskytovatel mediálních služeb, který je podle vnitrostátního práva pověřen veřejnou službou nebo který za účelem plnění takového úkolu čerpá vnitrostátní veřejné finanční prostředky;
Pozměňovací návrh 83
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 7
7)  „redaktorem“ fyzická osoba nebo několik fyzických osob případně sdružených v určitém subjektu, bez ohledu na jeho právní formu, postavení a složení, která přijímá (které přijímají) redakční rozhodnutí v rámci poskytovatele mediálních služeb nebo na ně dohlíží;
 7)  „šéfredaktorem“ fyzická osoba nebo několik fyzických osob případně sdružených v určitém subjektu, bez ohledu na jeho právní formu, postavení a složení, která přijímá (které přijímají) redakční rozhodnutí v rámci poskytovatele mediálních služeb nebo na ně dohlíží;
Pozměňovací návrh 84
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 8
8)  „redakčním rozhodnutím“ rozhodnutí, které je pravidelně přijímáno za účelem výkonu redakční odpovědnosti a je spojeno s každodenním provozem poskytovatele mediálních služeb;
 8)  „redakčním rozhodnutím“ rozhodnutí, které je pravidelně přijímáno za účelem výkonu redakční odpovědnosti poskytovatele mediálních služeb;
Pozměňovací návrh 85
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 9
9)  „redakční odpovědností“ provádění účinné kontroly výběru pořadů nebo tiskových publikací i jejich uspořádání pro účely poskytování mediální služby, a to bez ohledu na existenci odpovědnosti podle vnitrostátního práva za poskytovanou službu;
 9)  „redakční odpovědností“ provádění účinné kontroly výběru pořadů nebo obsahu tiskových publikací i jejich uspořádání pro účely poskytování mediální služby, a to bez ohledu na existenci odpovědnosti podle vnitrostátního práva za poskytovanou službu;
Pozměňovací návrh 86
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 9 a (nový)
9a)  „online platformou“ online platforma ve smyslu čl. 3 písm. i) nařízení (EU) č. 2022/2065;
Pozměňovací návrh 87
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 9 b (nový)
9b)  „internetovým vyhledávačem“ internetový vyhledávač ve smyslu čl. 3 bodu 5 nařízení (EU) 2022/2065;
Pozměňovací návrh 88
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 10
10)  „poskytovatelem velmi velké online platformy“ poskytovatel online platformy, která byla označena za velmi velkou online platformu podle čl. 25 odst. 4 nařízení (EU) 2022/XXX [akt o digitálních službách];
 10)  „poskytovatelem velmi velké online platformy“ poskytovatel online platformy, která byla označena za velmi velkou online platformu podle čl. 33 odst. 4 nařízení (EU) 2022/2065;
Pozměňovací návrh 89
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 10 a (nový)
10a)  „poskytovatelem velmi velkého internetového vyhledávače“ poskytovatel internetového vyhledávače, který byl určen jako velmi velký internetový vyhledávač podle čl. 33 odst. 4 nařízení (EU) 2022/2065;
Pozměňovací návrh 90
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 12
12)  „vnitrostátním regulačním orgánem nebo subjektem“ orgán nebo subjekt určený členskými státy podle článku 30 směrnice 2010/13/EU;
 (Netýká se českého znění.)
Pozměňovací návrh 91
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 12 a (nový)
12a)  „uživatelským rozhraním“ služba, která poskytuje přehled o mediálních službách od jednoho nebo několika poskytovatelů mediálních služeb a která umožňuje výběr mediálních služeb nebo aplikací, které v zásadě slouží k poskytování přístupu k mediálním službám a k řízení nebo správě přístupu k mediálním službám a jejich používání;
Pozměňovací návrh 92
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 13
13)  „spojením na mediálním trhu“ spojení ve smyslu článku 3 nařízení (ES) č. 139/2004, které zahrnuje alespoň jednoho poskytovatele mediálních služeb;
 13)  „spojením na mediálním trhu“ spojení ve smyslu článku 3 nařízení (ES) č. 139/2004, které zahrnuje alespoň jednoho účastníka mediálního hodnotového řetězce;
Pozměňovací návrh 93
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 13 a (nový)
13a)  „pluralitou sdělovacích prostředků“ široká škála hlasů, analýz a názorů ve veřejném diskurzu, včetně menšinových postojů a názorů šířených neomezeně poskytovateli mediálních služeb, které jsou v rukou mnoha různých a vždy na sobě nezávislých vlastníků napříč různými mediálními kanály a žánry, a uznání koexistence soukromých/komerčních poskytovatelů mediálních služeb a poskytovatelů veřejnoprávních sdělovacích prostředků;
Pozměňovací návrh 94
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 14
14)  „měřením sledovanosti“ činnost spočívající ve shromažďování, výkladu nebo jiném zpracování údajů o počtu a charakteristikách uživatelů mediálních služeb pro účely rozhodování o přidělování reklamy nebo o cenách nebo o souvisejícím plánování, výrobě nebo distribuci obsahu;
 14)  „měřením sledovanosti“ činnost spočívající ve shromažďování, výkladu nebo jiném zpracování údajů o počtu a charakteristikách uživatelů mediálních služeb a uživatelů online platforem pro účely rozhodování o přidělování reklamy, o cenách, nákupech a prodejích nebo o plánování nebo distribuci mediálních služeb;
Pozměňovací návrh 95
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 14 a (nový)
14a)  „proprietárním měřením sledovanosti“ měření sledovanosti, které se neřídí odvětvovými normami, na nichž se dohodly samoregulační mechanismy zahrnující poskytovatele mediálních služeb;
Pozměňovací návrh 96
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 15
15)  „zadáváním reklamy státem“ umístění, zveřejnění nebo šíření sdělení pro účely propagace či vlastní propagace prostřednictvím jakékoli mediální služby, obvykle za úplatu nebo jinou protihodnotu, jakýmkoli celostátním nebo regionálním orgánem veřejné správy, jako jsou celostátní, federální nebo regionální vládní instituce, regulační orgány nebo subjekty, jakož i státní podniky nebo jiné státem kontrolované subjekty na celostátní nebo regionální úrovni, nebo jakoukoli místní samosprávou územního celku s více než 1 milionem obyvatel, nebo pro tento orgán či v jeho zastoupení;
 15)  „zadáváním reklamy státem“ umístění, propagace, zveřejnění nebo šíření sdělení pro účely propagace či vlastní propagace prostřednictvím jakékoli mediální služby, online platformy nebo internetového vyhledávače, obvykle za úplatu nebo jinou protihodnotu, jakýmkoli unijním, celostátním nebo regionálním orgánem veřejné správy, jako jsou orgány, instituce a jiné subjekty Unie, celostátní, federální nebo regionální vládní instituce, regulační orgány nebo subjekty, jakož i státní podniky nebo jiné státem kontrolované subjekty na celostátní nebo regionální úrovni, nebo jakoukoli místní samosprávou;
Pozměňovací návrh 97
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 15 a (nový)
15a)  „nouzovými zprávami orgánů veřejné moci“ umístění, zveřejnění nebo šíření informací v jakékoli mediální službě, které orgán veřejné moci považuje za nezbytné v případě přírodních nebo zdravotních katastrof, nehod, jiných náhlých incidentů nebo kritických situací, které mohou způsobit újmu jednotlivcům;
Pozměňovací návrh 98
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 16
16)  „špionážním softwarem“ jakýkoli produkt s digitálními prvky účelově navržený tak, aby zneužíval zranitelnosti jiných produktů s digitálními prvky a umožňoval skryté sledování fyzických nebo právnických osob prostřednictvím monitorování, získávání, shromažďování nebo analyzování údajů z těchto produktů nebo údajů o fyzických nebo právnických osobách, které tyto produkty používají, zejména formou tajného nahrávání hovorů nebo jiným využíváním mikrofonu zařízení koncového uživatele, natáčením fyzických osob, počítačů nebo jejich okolí, kopírováním zpráv, fotografováním, sledováním aktivity při prohlížení webových stránek, sledováním zeměpisné polohy, shromažďováním jiných údajů ze snímačů nebo sledováním činností na více zařízeních koncového uživatele, aniž by o tom byla dotčená fyzická nebo právnická osoba konkrétním způsobem informována a aniž by k tomu dala výslovný konkrétní souhlas;
 16)  „sledovacími technologiemi“ digitální nebo mechanický nástroj či výrobek, který umožňuje získávat informace zachycováním, sledováním, získáváním, shromažďováním nebo analýzou údajů, aniž by o tom byla dotčená fyzická nebo právnická osoba konkrétním způsobem informována a aniž by k tomu dala výslovný konkrétní souhlas, v souladu s podmínkami pro udělení souhlasu stanovenými v článku 7 nařízení EU 2016/679;
Pozměňovací návrh 99
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 16 a (nový)
16a)  „špionážním softwarem“ jakákoli sledovací technologie s vysokou mírou narušení, která vyplývá zejména z rozsáhlého přístupu, který může nabídnout k zařízením a jejich funkcím, obvykle navržená tak, aby zneužívala zranitelnosti produktů s digitálními prvky a umožňovala rozsáhlé skryté sledování fyzických nebo právnických osob, a to i zpětně prostřednictvím monitorování, získávání, shromažďování nebo analyzování údajů z těchto produktů nebo údajů o fyzických nebo právnických osobách, které tyto produkty používají, a to i neselektivním způsobem, aniž by o tom byla dotčená fyzická nebo právnická osoba konkrétním způsobem informována a aniž by k tomu dala výslovný konkrétní souhlas v souladu s článkem 7 nařízení EU 2016/679;
Pozměňovací návrh 100
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 17 – písm. a
a)  terorismus;
 a)  terorismus ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541;
Pozměňovací návrh 101
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 17 a (nový)
17a)  „mediální gramotností“ dovednosti, znalosti a porozumění, které občanům umožňují využívat sdělovací prostředky účinně a bezpečně a které se neomezují na poznávání nástrojů a technologií, ale usilují o to, aby občané získali dovednosti kritického myšlení, které jsou nezbytné pro úsudek, analýzu složitých skutečností a rozpoznání rozdílu mezi názorem a skutečností.
Pozměňovací návrh 102
Návrh nařízení
Kapitola II – název
Práva a povinnosti poskytovatelů a příjemců mediálních služeb
 Práva příjemců mediálních služeb, práva poskytovatelů mediálních služeb a záruky nezávislého fungování poskytovatelů veřejnoprávních sdělovacích prostředků
Pozměňovací návrh 103
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1
Příjemci mediálních služeb v Unii mají právo přijímat pluralitní zpravodajský a publicistický obsah, který je vytvářen způsobem, který zajišťuje dodržování redakční svobody poskytovatelů mediálních služeb a je přínosem pro veřejný diskurz.
 Členské státy v souladu s článkem 11 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) zajistí, aby příjemci mediálních služeb měli přístup k pluralitním mediálním službám vytvářeným redakčně nezávislými poskytovateli mediálních služeb bez vměšování státu, s cílem zajistit svobodný a demokratický diskurz. Členské státy vytvoří potřebné rámcové podmínky s cílem zaručit tato práva a zajistit, zachovat a podporovat pluralitu sdělovacích prostředků.
Pozměňovací návrh 104
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1
1.  Poskytovatelé mediálních služeb mají právo vykonávat svou hospodářskou činnost na vnitřním trhu bez omezení kromě těch, která jsou povolena právem Unie.
 (Netýká se českého znění.)
Pozměňovací návrh 105
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2 – návětí
2.  Členské státy dodržují skutečnou redakční svobodu poskytovatelů mediálních služeb. Členské státy a jejich vnitrostátní regulační orgány a subjekty:
 2.  Unie, členské státy a soukromé subjekty dodržují skutečnou redakční svobodu a nezávislost poskytovatelů mediálních služeb. Členské státy a jejich vnitrostátní regulační orgány a subjekty, orgány, instituce a jiné subjekty Unie a soukromé subjekty:
Pozměňovací návrh 106
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2 – písm. a
a)  nezasahují do redakční politiky a rozhodnutí poskytovatelů mediálních služeb ani se je nesnaží jakýmkoli způsobem přímo či nepřímo ovlivňovat;
 a)  nezasahují do redakční politiky a redakčních rozhodnutí poskytovatelů mediálních služeb ani se je nesnaží jakýmkoli způsobem přímo či nepřímo ovlivňovat;
Pozměňovací návrh 107
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2 – písm. a a (nové)
aa)  neukládají poskytovatelům mediálních služeb nebo jejich zaměstnancům povinnost zveřejnit veškeré informace související s redakčním zpracováním, včetně informací o jejich zdrojích, nebo tyto informace šířit;
Pozměňovací návrh 108
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2 – písm. b
b)  nezadržují, nepodrobují omezujícím opatřením, neodposlouchávají, nesledují, neprohlíží a nezajišťují ani nekontrolují poskytovatele mediálních služeb nebo případně jejich rodinné příslušníky, jejich zaměstnance nebo jejich rodinné příslušníky ani jejich podnikové či soukromé prostory na základě toho, že odmítají poskytnout informace o svých zdrojích, ledaže je to odůvodněno převažujícím požadavkem veřejného zájmu v souladu s čl. 52 odst. 1 Listiny a je to v souladu s ostatními právními předpisy Unie;
 b)  nezadržují, nepodrobují omezujícím opatřením, neprohlíží a nezajišťují ani nekontrolují poskytovatele mediálních služeb, jejich zaměstnance nebo případně jejich rodinné příslušníky, nebo jakoukoli jinou osobu patřící do jejich profesní sítě vztahů, včetně příležitostných kontaktů, ani jejich podnikové či soukromé prostory, pokud by takové jednání mohlo vést k porušení jejich práva vykonávat svou profesní činnost a zejména pokud by takové jednání mohlo vést k přístupu k novinářským zdrojům;
Pozměňovací návrh 109
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2 – písm. b a (nové)
ba)  nepřistupují k šifrovaným datům obsahu v jakémkoli zařízení nebo stroji používaném poskytovateli mediálních služeb nebo případně jejich rodinnými příslušníky nebo jejich zaměstnanci nebo jejich rodinami nebo případně jakoukoli jinou osobou patřící do jejich profesní nebo soukromé sítě vztahů, včetně příležitostných kontaktů;
Pozměňovací návrh 110
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2 – písm. c
c)  nenasadí špionážní software do kteréhokoli zařízení nebo počítače používaného poskytovateli mediálních služeb nebo případně jejich rodinnými příslušníky nebo jejich zaměstnanci či jejich rodinnými příslušníky, ledaže je nasazení v jednotlivých případech odůvodněno důvody národní bezpečnosti a je v souladu s čl. 52 odst. 1 Listiny a dalšími právními předpisy Unie, nebo k nasazení dojde v rámci vyšetřování závažných trestných činů některé z výše uvedených osob, je stanoveno vnitrostátním právem a je v souladu s čl. 52 odst. 1 Listiny a ostatním právem Unie, přičemž opatření přijatá podle písmene b) by byla nepřiměřená a nedostatečná k získání požadovaných informací.
 c)  nezavedou opatření pro sledování nebo sledovací technologie nebo nedají soukromým subjektům pokyny k používání takových technologií v kterémkoli zařízení nebo počítači používaném poskytovateli mediálních služeb nebo případně jejich rodinnými příslušníky nebo jejich zaměstnanci či jejich rodinnými příslušníky nebo případně jakýmkoli jiným subjektem patřícím do jejich profesní sítě, včetně příležitostných kontaktů.
Pozměňovací návrh 111
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2 – písm. c a (nové)
ca)  nezavedou špionážní software nebo podobnou rušivou technologii nebo nedají soukromým subjektům pokyny k používání takového špionážního softwaru nebo technologie v kterémkoli zařízení nebo počítači používaném poskytovateli mediálních služeb nebo případně jejich rodinnými příslušníky nebo jejich zaměstnanci či jejich rodinnými příslušníky nebo případně jakýmkoli jiným subjektem patřícím do jejich profesní sítě, včetně příležitostných kontaktů.
Pozměňovací návrh 112
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2 – písm. c b (nové)
cb)  nepověří třetí stranu provedením kteréhokoli z opatření uvedených v písm. b) až ca).
Pozměňovací návrh 113
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2 a (nový)
2a.  Odchylně od odst. 2 písm. b) mohou členské státy, včetně svých vnitrostátních regulačních orgánů a subjektů, orgány, instituce a jiné subjekty Unie a soukromé subjekty provést opatření uvedená v tomto odstavci, pokud by jiná právní opatření nebyla vhodná a dostatečná k získání požadovaných informací a pokud toto opatření:
a)  nesouvisí s profesní činností poskytovatele mediální služby a jeho zaměstnanců;
b)  nevede k přístupu k novinářským zdrojům;
c)  je stanoveno vnitrostátními právními předpisy;
d)  je odůvodněno v jednotlivých případech pro účely prevence, vyšetřování nebo stíhání závažného trestného činu;
e)  je v souladu s čl. 52 odst. 1 Listiny a dalšími příslušnými právními předpisy Unie;
f)  je přiměřené vzhledem k legitimnímu cíli, který sleduje; a
g)  je nařízeno ex ante nezávislým a nestranným soudním orgánem, přičemž jsou zajištěna účinná, známá a dostupná nápravná opatření v souladu s článkem 47 Listiny a v souladu s ostatními právními předpisy Unie.
Při provádění opatření uvedených v čl. 2 odst. b) členské státy a jejich vnitrostátní regulační orgány a subjekty, orgány, instituce a jiné subjekty Unie a soukromé subjekty nezískávají údaje související s profesní činností poskytovatelů mediálních služeb a jejich zaměstnanců, zejména údaje, které poskytují přístup k novinářským zdrojům.
Pozměňovací návrh 114
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2 b (nový)
2b.  Odchylně od odst. 2 písm. ba) a c) mohou členské státy, včetně svých vnitrostátních regulačních orgánů a subjektů, orgány, instituce a jiné subjekty Unie a soukromé subjekty provést opatření uvedená v tomto odstavci, pokud by opatření uvedená v odst. 2 písm. b) nebyla vhodná a dostatečná k získání požadovaných informací a pokud toto opatření:
a)  splňuje podmínky uvedené v odst. 2a písm. a), b), c), e), f) a g);
b)  se týká pouze vyšetřování nebo stíhání závažného trestného činu, za nějž lze v dotčeném členském státě uložit trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené s odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně 5 let;
c)  je použito jako poslední možnost; a d) podléhá pravidelnému přezkumu nezávislým a nestranným soudním orgánem.
Pozměňovací návrh 115
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2 c (nový)
2c.  Odchylně od odst. 2 písm. ca) mohou členské státy, včetně svých vnitrostátních regulačních orgánů a subjektů, orgány, instituce a jiné subjekty Unie a soukromé subjekty provést opatření uvedená v tomto odstavci, pokud by opatření uvedená v odst. 2 písm. ba) nebo c) nebyla vhodná a dostatečná k získání požadovaných informací a pokud toto opatření splňuje podmínky uvedené v odst. 2a písm. a), b), c), e), f) a g); a odst. 2b písm. b), c) a d).
Pozměňovací návrh 116
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2 d (nový)
2d.  Provádění opatření uvedených v odst. 2 písm. ba), c) a ca) podléhá následné kontrole prostřednictvím soudního přezkumu nebo jiného nezávislého kontrolního mechanismu. Členské státy informují osoby, na které se zaměřují opatření uvedená v odst. 2 písm. b) až c), a osoby, k jejichž údajům nebo komunikaci byl v důsledku těchto opatření získán přístup, a o délce a rozsahu zpracování těchto údajů a způsobu, jakým byly údaje zpracovány. Členské státy zajistí osobám přímo nebo nepřímo dotčeným uplatněním těchto opatření přístup k nápravě prostřednictvím nezávislého orgánu. Členské státy zveřejní počet schválených a zamítnutých žádostí o uplatnění těchto opatření. Záruky stanovené v tomto odstavci se vztahují také na fyzické osoby v nestandardních formách zaměstnání, jako jsou osoby samostatně výdělečně činné, které vykonávají činnosti ve stejné oblasti jako poskytovatelé mediálních služeb a jejich zaměstnanci.
Pozměňovací návrh 117
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 3
3.  Aniž je dotčeno právo na účinnou soudní ochranu, zaručené každé fyzické a právnické osobě, členské státy určí nezávislý orgán nebo subjekt, který bude vyřizovat stížnosti podané poskytovateli mediálních služeb nebo případně jejich rodinnými příslušníky jejich, zaměstnanci nebo rodinnými příslušníky s ohledem na porušení odst. 2 písm. b) a c). Poskytovatelé mediálních služeb mají právo požádat tento orgán nebo subjekt, aby do tří měsíců od podání žádosti vydal stanovisko týkající se souladu s odst. 2 písm. b) a c).
 3.  Aniž je dotčeno právo na účinnou soudní ochranu, zaručené každé fyzické a právnické osobě, členské státy určí strukturálně a funkčně nezávislý orgán nebo subjekt, jako je veřejný ochránce práv, který bude vyřizovat stížnosti podané poskytovateli mediálních služeb nebo jejich rodinnými příslušníky, zaměstnanci poskytovatelů mediálních služeb nebo jejich rodinnými příslušníky nebo jakoukoli jinou osobou, která je s nimi profesně nebo soukromě spojena, s ohledem na porušení odst. 2 písm. aa), b), ba), c), ca) a cb). Poskytovatelé mediálních služeb mají právo požádat tento orgán nebo subjekt, aby do tří měsíců od podání žádosti vydal stanovisko týkající se souladu s odst. 2 písm. aa), b), ba), c), ca) a cb).
Pozměňovací návrh 118
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 1
1.  Poskytovatelé veřejnoprávních sdělovacích prostředků poskytují svým příjemcům pluralitu informací a názorů nestranným způsobem v souladu s posláním veřejné služby.
 1.  Členské státy prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů a svých opatření zajistí, aby poskytovatelé veřejnoprávních sdělovacích prostředků měli plnou autonomii a redakční nezávislost na vládních, politických, hospodářských nebo soukromých zájmech, aby mohli při výkonu své veřejné služby poskytovat svým příjemcům pluralitu informací a názorů nestranným způsobem.
Pozměňovací návrh 119
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 2 – pododstavec 1
Vedoucí pracovníci a členové správní rady poskytovatelů veřejnoprávních sdělovacích prostředků jsou jmenováni transparentním, otevřeným a nediskriminačním postupem a na základě transparentních, objektivních, nediskriminačních a přiměřených kritérií předem stanovených vnitrostátními právními předpisy.
 Členské státy prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů a svých činností zajistí, dodržování zásad nezávislosti, odpovědnosti, účinnosti, transparentnosti a otevřenosti při jmenování vedoucích struktur veřejnoprávních sdělovacích prostředků. Obzvlášť vedoucí pracovníci a členové správní rady poskytovatelů veřejnoprávních sdělovacích prostředků jsou jmenováni transparentním, otevřeným a nediskriminačním postupem a na základě transparentních, objektivních, nediskriminačních a přiměřených kritérií předem stanovených vnitrostátními právními předpisy.
Pozměňovací návrh 120
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 2 – pododstavec 2
Délka jejich funkčního období je stanovena vnitrostátními právními předpisy a je přiměřená a dostatečná k zajištění účinné nezávislosti poskytovatele veřejnoprávních sdělovacích prostředků. Před koncem funkčního období mohou být odvoláni pouze výjimečně, pokud přestanou splňovat zákonem předepsané podmínky pro výkon své funkce, které jsou předem stanoveny vnitrostátními právními předpisy, nebo z konkrétních důvodů protiprávního jednání nebo závažného pochybení, které jsou předem stanoveny vnitrostátními právními předpisy.
 Délka jejich funkčního období je stanovena vnitrostátními právními předpisy, odpovídá jejich úkolům a je přiměřená a dostatečná k zajištění účinné nezávislosti poskytovatele veřejnoprávních sdělovacích prostředků. Před koncem funkčního období mohou být odvoláni pouze za mimořádných okolností, pokud přestanou splňovat zákonem předepsané podmínky pro výkon své funkce, které jsou předem stanoveny vnitrostátními právními předpisy, nebo z konkrétních důvodů protiprávního jednání nebo závažného pochybení, které jsou předem stanoveny vnitrostátními právními předpisy.
Pozměňovací návrh 121
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 2 – pododstavec 3
Rozhodnutí o odvolání z funkce musí být řádně odůvodněno, musí být předem oznámeno dotčené osobě a musí zahrnovat možnost soudního přezkumu. Důvody propuštění se zveřejní.
 Rozhodnutí o odvolání z funkce musí být řádně odůvodněno na základě předem daného kritéria stanoveného vnitrostátními právními předpisy, musí být předem oznámeno dotčené osobě a musí zahrnovat možnost soudního přezkumu. Důvody propuštění se zveřejní.
Pozměňovací návrh 122
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 3
3.  Členské státy zajistí, aby poskytovatelé veřejnoprávních sdělovacích prostředků měli k dispozici přiměřené a stabilní finanční zdroje pro plnění svého poslání veřejné služby. Tyto zdroje musí být takové, aby byla ochráněna redakční nezávislost.
 3.  Členské státy zajistí, aby poskytovatelé veřejnoprávních sdělovacích prostředků měli k dispozici přiměřené, udržitelné a předvídatelné finanční zdroje pro výkon své veřejné služby a pro dosažení jejích cílů. Tyto zdroje a postup, jímž se přidělují, jsou založeny na předem stanovených transparentních kritériích a musí být takové, aby byla ochráněna redakční nezávislost a aby zároveň umožňovaly vytvoření nabídky mediálních služeb pro nové zájmy publika nebo nového obsahu a mediálních forem i technický pokrok.
Pozměňovací návrh 123
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 3 a (nový)
3a.  Členské státy jmenují nezávislý orgán nebo zavedou nezávislé postupy pro určení finančních potřeb přiměřených pro poskytovatele veřejnoprávních sdělovacích prostředků v souladu s odstavcem 3. Členské státy zajistí, aby byl zaručen nezávislý soudní přezkum.
Postup jmenování nezávislého orgánu podle prvního pododstavce nebo zavedené postupy uvedené v prvním pododstavci musí být předvídatelné, transparentní, nezávislé, nestranné a nediskriminační a musí vycházet z objektivních a přiměřených kritérií předem stanovených vnitrostátními právními předpisy.
Pozměňovací návrh 124
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 4
4.  Členské státy určí jeden nebo více nezávislých orgánů nebo subjektů, které budou sledovat dodržování odstavců 1 až 3.
 4.  Členské státy zavedou mechanismy nebo určí jeden nebo více nezávislých orgánů nebo subjektů, které budou sledovat uplatňování odstavců 1 až 3. Takové mechanismy, orgány nebo subjekty jsou nezávislé na vlivu vlády. V případě pochybností nebo v návaznosti na zjištění týkající se nedodržování nebo částečného dodržování tohoto článku vydají nezávislé orgány nebo subjekty stanovisko, jímž informují sbor. Zjištění se zpřístupní veřejnosti.
Pozměňovací návrh 125
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – návětí
1.  Poskytovatelé mediálních služeb poskytující zpravodajský a publicistický obsah musí příjemcům svých služeb snadno a přímo zpřístupnit tyto informace:
 1.  Poskytovatelé mediálních služeb v souladu s unijními a vnitrostátními právními předpisy musí příjemcům svých služeb přímo, trvale a snadno zpřístupnit tyto informace:
Pozměňovací návrh 126
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – písm. a
a)  oficiální název a kontaktní údaje;
 a)  oficiální název (názvy) a kontaktní a registrační údaje;
Pozměňovací návrh 127
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – písm. c
c)  jména jejich skutečných vlastníků ve smyslu čl. 3 bodu 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849.
 c)  jména jejich skutečných vlastníků, jak jsou definováni v čl. 3 bodu 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849;
Pozměňovací návrh 128
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – písm. c a (nové)
ca)  zda a do jaké míry je jejich přímým, nepřímým nebo skutečným vlastníkem vláda, státní instituce, státní podnik nebo jiný veřejný subjekt;
Pozměňovací návrh 129
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – písm. c b (nové)
cb)  jméno a profesní kontaktní údaje fyzické osoby, která nese redakční odpovědnost v souladu s právem příslušného členského státu, s uvedením části mediální služby, za kterou každá osoba odpovídá, pokud je uvedeno jméno a profesní kontaktní údaje více než jedné osoby;
Pozměňovací návrh 130
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – písm. c c (nové)
cc)  podrobnosti o vlastnické struktuře a o tom, jak jsou propojeni se svými mateřskými a sesterskými společnostmi a jejich dceřinými společnostmi;
Pozměňovací návrh 131
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – písm. c d (nové)
cd)  státní reklamu a státní finanční podporu, která jim byla přidělena;
Pozměňovací návrh 132
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 a (nový)
1a.  Poskytovatelé mediálních služeb udržují informace zpřístupněné podle odstavce 1 aktuální.
Pozměňovací návrh 133
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 b (nový)
1b.  Poskytovatelé mediálních služeb poskytnou informace uvedené v odstavci 1 vnitrostátním databázím vlastnictví sdělovacích prostředků uvedeným v odstavci 2b. Dojde-li ke změně informací uvedených v odstavci 1, dodají poskytovatelé mediálních služeb aktualizované informace do vnitrostátních databází vlastnictví sdělovacích prostředků ve lhůtě 30 dnů od změny.
Pozměňovací návrh 134
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 c (nový)
1c.  V řádně odůvodněných případech a na požádání zpřístupní poskytovatelé mediálních služeb v souladu s unijními a vnitrostátními právními předpisy vnitrostátním regulačním orgánům nebo subjektům, sboru nebo případně jakékoli straně s oprávněným zájmem obchodní a finanční zájmy nebo činnosti svých přímých, nepřímých a skutečných vlastníků v jiných podnicích, včetně jejich vazeb na politicky exponované osoby, jak jsou definovány v čl. 3 bodu 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849, a na osoby, o nichž je známo, že jsou blízkými spolupracovníky podle definice v čl. 3 bodu 11 uvedené směrnice.
Pozměňovací návrh 135
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 d (nový)
1d.  Informace poskytnuté podle odstavců 1 a 2a musí dodržovat dotčená základní práva, jako je respektování soukromého a rodinného života skutečných majitelů. Tyto informace musí být nezbytné a přiměřené a musí být zaměřeny na sledování cíle obecného zájmu.
Pozměňovací návrh 136
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 e (nový)
1e.  Vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty se pověří vytvořením vnitrostátních databází vlastnictví sdělovacích prostředků, aby mohly sledovat dodržování povinnosti stanovené v odstavci 1. Tyto databáze musí být veřejně přístupné a musí být v souladu s příslušnými právními předpisy Unie.
Na žádost vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů jim poskytovatelé mediálních služeb poskytnou dodatečné informace pro účely posouzení přesnosti informací poskytnutých podle odstavců 1 a 2a.
Pozměňovací návrh 137
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 f (nový)
1f.  Vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty čtvrtletně předkládají informace poskytnuté podle odstavce 1 Evropské databázi vlastníků sdělovacích prostředků uvedené v čl. 12 odst. 1 písm. fa).
Pozměňovací návrh 138
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 2 – návětí
2.  Aniž jsou dotčeny vnitrostátní ústavněprávní předpisy, které jsou v souladu s Listinou, přijmou poskytovatelé mediálních služeb poskytující zpravodajský a publicistický obsah opatření, která považují za vhodná k ochraně nezávislosti jednotlivých redakčních rozhodnutí. Cílem těchto opatření je zejména:
 2.  Aniž jsou dotčeny vnitrostátní ústavněprávní předpisy, které jsou v souladu s Listinou, přijmou poskytovatelé mediálních služeb opatření, která považují za vhodná k ochraně nezávislosti redakčních rozhodnutí. Cílem těchto opatření je zejména:
Pozměňovací návrh 139
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 2 – písm. a
a)  zaručit, že redaktoři mohou při výkonu své profesní činnosti přijímat individuální redakční rozhodnutí a
 a)  zaručit, že redaktoři a šéfredaktoři mohou při výkonu své profesní činnosti přijímat redakční rozhodnutí v souladu s redakční koncepcí poskytovatele mediálních služeb a
Pozměňovací návrh 140
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 2 – písm. b
b)  zajistit zveřejnění jakéhokoli skutečného nebo potenciálního střetu zájmů jakékoli strany, která má podíl v poskytovatelích mediálních služeb a která může mít dopad na poskytování zpravodajského a publicistického obsahu.
 b)  zajistit zveřejnění jakéhokoli skutečného nebo potenciálního střetu zájmů a jakýchkoliv pokusů o vměšování do redakčních rozhodnutí poskytovatelů mediálních služeb.
Pozměňovací návrh 141
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 2 a (nový)
2a.  Poskytovatelé mediálních služeb, kteří přijímají veřejné prostředky od třetích zemí pro účely reklamy nebo nákupu, každoročně předloží zprávu vnitrostátnímu regulačnímu orgánu nebo subjektu. Tyto zprávy zahrnují alespoň následující údaje:
a)  oficiální názvy subjektů poskytujících veřejné prostředky,
b)  celkovou roční výši poskytnutých veřejných prostředků.
Vnitrostátní regulační orgán nebo subjekt informace oznámené v souladu s prvním pododstavcem zveřejní.
Pozměňovací návrh 142
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 3
3.  Povinnosti podle tohoto článku se nevztahují na poskytovatele mediálních služeb, kteří jsou mikropodniky ve smyslu článku 3 směrnice 2013/34/EU.
 vypouští se
Pozměňovací návrh 143
Návrh nařízení
Článek 6 a (nový)
Článek 6a
Omezení vlastnictví sdělovacích prostředků
1.  Fyzické osoby pověřené těmito významnými veřejnými funkcemi nesmějí být skutečnými vlastníky ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 22 nařízení (EU) XXXX/XXX [o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, COD 2021/0239] žádné tiskové publikace ani audiovizuální mediální služby po dobu svého funkčního období:
a)  v členském státě:
i)  hlavy států, předsedové vlád nebo ministři;
b)  na úrovni Unie:
i)  předseda Evropské rady, předseda Komise nebo členové Komise;
c)  ve třetí zemi:
i)  funkce rovnocenné těm, které jsou uvedeny v písm. a) bodu i);
2.  Je-li osoba pověřena významnou veřejnou funkcí podle odstavce 1 tohoto článku, ukončí činnost poskytovatele mediálních služeb nebo ukončí obchodní vztah s poskytovatelem mediálních služeb, který umožňuje vykonávat vliv na poskytovatele mediálních služeb, bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů poté, co se stala politicky exponovanou osobou ve smyslu čl. 3 bodu 9) směrnicí (EU) 2015/849.
Pozměňovací návrh 144
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 2 a (nový)
2a.  Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty měly právní subjektivitu odlišnou od vlády a aby byli na vládě a jiném veřejném či soukromém subjektu funkčně nezávislí.
Pozměňovací návrh 145
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 3
3.  Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty měly k plnění svých úkolů podle tohoto nařízení odpovídající finanční, lidské a technické zdroje.
 3.  Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty měly k plnění svých úkolů podle tohoto nařízení odpovídající finanční, lidské a technické zdroje a odborné znalosti. Členské státy úměrně navýší finanční, lidské a technické zdroje přidělené vnitrostátním regulačním orgánům nebo subjektům s cílem zohlednit dodatečné úkoly, které jim byly svěřeny tímto nařízením.
Pozměňovací návrh 146
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 4 – pododstavec 1
Vnitrostátním regulačním orgánům nebo subjektům jsou za účelem plnění úkolů podle tohoto nařízení případně uděleny příslušné pravomoci provádět šetření s ohledem na jednání fyzických nebo právnických osob, na které se vztahuje kapitola III.
 Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty zpřístupnily nebo poskytly veškeré poznatky a informace, které jsou za účelem plnění úkolů podle tohoto nařízení nezbytné, zejména s ohledem na fyzické nebo právnické osoby, na které se vztahuje kapitola III.
Pozměňovací návrh 147
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 4 – pododstavec 2
Tyto pravomoci zahrnují zejména pravomoc požádat tyto osoby, aby v rozumné lhůtě poskytly informace, které jsou přiměřené a nezbytné za účelem plnění úkolů podle kapitoly III; žádost může být určena také jakékoli jiné osobě, která může mít potřebné informace k dispozici za účelem souvisejícím s její obchodní činností, podnikáním nebo povoláním.
 Na žádost vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů jim fyzické nebo právnické osoby, na které se vztahuje kapitola III, poskytnou v rozumné lhůtě informace, které jsou přiměřené a nezbytné za účelem plnění úkolů stanovených v kapitole III. Na žádost vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů jim poskytne informace potřebné pro plnění úkolů stanovených v kapitole III každá jiná fyzická nebo právnická osoba, která by mohla mít potřebné informace k dispozici za účelem souvisejícím s její obchodní činností, podnikáním nebo povoláním.
Pozměňovací návrh 148
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 4 a (nový)
4a.  Vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty vedou pravidelné konzultace se zástupci mediálního odvětví. Vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty každoročně vydávají a zveřejňují zprávy o výsledcích těchto konzultací.
Pozměňovací návrh 149
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 4 b (nový)
4b.  Členské státy pověří vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty vytvořením a vedením specializovaných online databází vlastnictví sdělovacích prostředků obsahujících informace uvedené v čl. 6 odst. 1, a to i na regionální nebo místní úrovni. Veřejnost musí mít k těmto databázím snadný, rychlý a účinný a bezplatný přístup. Vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty vypracovávají pravidelné zprávy o vlastnictví mediálních služeb spadajících do pravomoci dotčeného členského státu.
Pozměňovací návrh 150
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1
1.  Zřizuje se Evropský sbor pro mediální služby (dále jen „sbor“).
 1.  Zřizuje se Evropský sbor pro mediální služby (dále jen „sbor“). Sbor je institucí Unie a má právní subjektivitu.
Pozměňovací návrh 151
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1 a (nový)
1a.  Sbor je při plnění svých funkcí plně nezávislý.
Pozměňovací návrh 152
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2 a (nový)
2a.  Sbor má k dispozici sekretariát a poradenství mu poskytuje odborná skupina zřízená podle článku 11a.
Pozměňovací návrh 153
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2 b (nový)
2b.  Sboru a sekretariátu jsou poskytnuty lidské a finanční zdroje potřebné pro plnění jejich úkolů.
Pozměňovací návrh 154
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2 c (nový)
2c.  Rozpočet sboru a sekretariátu je uveden v samostatné rozpočtové položce v rámci příslušného okruhu oddílu III rozpočtu Unie.
Pozměňovací návrh 155
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 1
Sbor jedná při plnění svých úkolů nebo výkonu svých pravomocí zcela nezávisle. Při plnění svých úkolů nebo výkonu svých pravomocí sbor zejména nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od žádné vlády, instituce, osoby nebo orgánu. Tím nejsou dotčeny pravomoci Komise nebo vnitrostátních regulačních orgánů či subjektů v souladu s tímto nařízením.
 Sbor jedná při plnění svých úkolů nebo výkonu svých pravomocí zcela nezávisle. Při plnění svých úkolů nebo výkonu svých pravomocí sbor zejména nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od žádné vlády, vnitrostátní agentury či orgánu, osoby nebo od orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie. Tím nejsou dotčeny pravomoci Komise nebo vnitrostátních regulačních orgánů či subjektů v souladu s tímto nařízením. Rovněž tím není dotčena možnost ostatních vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů samoregulace nebo společné regulace účastnit se podle potřeby zasedání sboru.
Pozměňovací návrh 156
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 4
4.  Sbor zastupuje jeho předseda. Předsedu volí sbor ze svých členů dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem. Funkční období předsedy je dvouleté.
 4.  Sbor zastupuje jeho předseda. Sbor má řídící skupinu. Řídící skupina se skládá ze členů volených z řad členů sboru. Řídící skupina se skládá z předsedy, místopředsedy, odstupujícího předsedy a dvou dalších členů. Předseda a ostatní členové řídící skupiny jsou voleni dvoutřetinovou většinou hlasů členů sboru s hlasovacím právem. Funkční období předsedy je dvouleté.
Pozměňovací návrh 157
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 5
5.  Komise do sboru jmenuje svého zástupce. Zástupce Komise se účastní všech činností a schůzí sboru a nemá hlasovací právo. Předseda sboru informuje Komisi o probíhajících a plánovaných činnostech sboru. Sbor konzultuje s Komisí přípravu svého pracovního programu a hlavních cílů.
 5.  Komise do sboru jmenuje svého zástupce. Zástupce Komise se může účastnit činností a schůzí sboru a nemá hlasovací právo. Předseda sboru informuje Komisi a Evropský parlament o probíhajících a plánovaných činnostech sboru, a zejména o pracovním programu a hlavních cílech.
Pozměňovací návrh 158
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 6
6.  Sbor může po dohodě s Komisí přizvat na svá zasedání odborníky a pozorovatele.
 6.  Sbor může přizvat na svá zasedání odborníky a se souhlasem Komise pozorovatele nebo je může přizvat k ad hoc účasti na své práci.
Pozměňovací návrh 159
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 8
8.  Sbor přijímá svůj jednací řád dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem po dohodě s Komisí.
 8.  Sbor přijímá svůj jednací řád dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem. Před přijetím jednacího řádu poskytne sbor Komisi příležitost předložit připomínky. Sbor stanoví ve svém jednacím řádu praktická opatření pro předcházení a řízení střetu zájmů a informuje Evropský parlament o jednacím řádu, který přijal, nebo o jakýchkoliv podstatných změnách, které v jednacím řádu provede.
Pozměňovací návrh 160
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 1
1.  Sbor má k dispozici sekretariát, jehož služby poskytuje Komise.
 1.  Sboru je nápomocný oddělený a nezávislý sekretariát. Sekretariát přijímá pokyny pouze od sboru.
Pozměňovací návrh 161
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 3
3.  Sekretariát zajišťuje správní a organizační podporu činnosti sboru. Sekretariát je rovněž nápomocen sboru při plnění jeho úkolů.
 3.  Sekretariát zajišťuje správní a organizační podporu činnosti sboru. Sekretariát je rovněž věcně nápomocen sboru při plnění jeho úkolů.
Pozměňovací návrh 162
Návrh nařízení
Článek 11a (nový)
Článek 11a
Odborná skupina sboru
1.   Zřizuje se odborná skupina. Odbornou skupinu tvoří zástupci mediálního odvětví mimo audiovizuální mediální odvětví. Zástupci odborné skupiny jsou jmenováni transparentním, objektivním a nediskriminačním způsobem.
2.   Odborná skupina se skládá z jednoho nebo více zástupců mediálních odvětví každého členského státu, evropských sdružení nebo evropských organizací s odbornými znalostmi v oblasti sdělovacích prostředků mimo audiovizuální mediální odvětví nebo z jedné nebo více fyzických osob s odbornými znalostmi v oblasti sdělovacích prostředků mimo audiovizuální mediální odvětví. Podrobnosti o úplném složení odborné skupiny se stanoví v jednacím řádu sboru.
3.   Odborná skupina poskytuje nezávislé odborné poznatky, pomoc a poradenství sboru při plnění jeho úkolů v otázkách souvisejících se svobodou a pluralitou sdělovacích prostředků.
4.   Odborná skupina může vypracovat doporučení z vlastní iniciativy nebo na žádost sboru, Komise či Evropského parlamentu týkající se pracovního programu sboru a účinného a jednotného uplatňování kapitoly 3 tohoto nařízení. Odborná skupina svá doporučení zveřejní.
5.   Při řešení záležitostí nad rámec audiovizuálního mediálního odvětví nebo souvisejících s tiskem sbor konzultuje odbornou skupinu.
Pozměňovací návrh 163
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1 – návětí
Aniž jsou dotčeny pravomoci svěřené Komisi Smlouvami, podporuje sbor účinné a jednotné uplatňování tohoto nařízení a vnitrostátních předpisů provádějících směrnici 2010/13/EU v celé Unii. Sbor:
 Sbor podporuje účinné a jednotné uplatňování tohoto nařízení a vnitrostátních předpisů provádějících směrnici 2010/13/EU v celé Unii. Sbor:
Pozměňovací návrh 164
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1 – písm. a
a)  podporuje Komisi prostřednictvím technických odborných znalostí při zajišťování správného uplatňování tohoto nařízení a jednotného provádění směrnice 2010/13/EU ve všech členských státech, aniž jsou dotčeny úkoly vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů;
 a)  podporuje Komisi prostřednictvím svých odborných znalostí při zajišťování správného uplatňování tohoto nařízení a jednotného provádění směrnice 2010/13/EU ve všech členských státech, aniž jsou dotčeny úkoly vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů;
Pozměňovací návrh 165
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1 – písm. c
c)  na žádost Komise jí poskytuje poradenství ohledně regulačních, technických nebo praktických aspektů souvisejících s důsledným uplatňováním tohoto nařízení a prováděním směrnice 2010/13/EU, jakož i ohledně všech dalších záležitostí týkajících se mediálních služeb, které spadají do její pravomoci. Jestliže Komise žádá sbor o poradenství nebo stanovisko, může uvést určitou lhůtu s přihlédnutím k naléhavosti dané záležitosti;
 c)  z vlastního podnětu nebo na žádost Komise jí poskytuje poradenství ohledně regulačních, technických nebo praktických aspektů souvisejících s důsledným uplatňováním tohoto nařízení a prováděním směrnice 2010/13/EU, jakož i ohledně všech dalších záležitostí týkajících se mediálních služeb, které spadají do její pravomoci; Jestliže Komise žádá sbor o poradenství nebo stanovisko, může uvést určitou lhůtu, do které má sbor na žádost Komise odpovědět, a to s přihlédnutím k naléhavosti dané záležitosti;
Pozměňovací návrh 166
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1 – písm. d
d)  na žádost Komise poskytuje stanoviska k technickým a věcným otázkám, které vyvstanou v souvislosti s čl. 2 odst. 5 písm. c), čl. 3 odst. 2 a 3, čl. 4 odst. 4 písm. c) a čl. 28a odst. 7 směrnice 2010/13/EU;
 d)  z vlastního podnětu nebo na žádost Komise poskytuje stanoviska k technickým a věcným otázkám, které vyvstanou v souvislosti s čl. 2 odst. 5 písm. c), čl. 3 odst. 2 a 3, čl. 4 odst. 4 písm. c) a čl. 28a odst. 7 směrnice 2010/13/EU;
Pozměňovací návrh 167
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1 – písm. e – návětí
e)  po dohodě s Komisí vypracovává stanoviska týkající se:
 e)  vypracovává stanoviska týkající se:
Pozměňovací návrh 168
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1 – písm. f – návětí
f)  na žádost Komise vypracovává stanoviska týkající se:
 f)  z vlastního podnětu nebo na žádost Komise vypracovává stanoviska týkající se:
Pozměňovací návrh 169
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1 – písm. f – bod i
i)  vnitrostátních opatření, která mohou ovlivnit fungování vnitřního trhu mediálních služeb v souladu s čl. 20 odst. 4 tohoto nařízení;
 i)  vnitrostátních opatření, která mohou ovlivnit fungování vnitřního trhu mediálních nebo která mají dopad na pluralitu sdělovacích prostředků či redakční nezávislost poskytovatelů mediálních služeb v souladu s čl. 20 odst. 4 tohoto nařízení;
Pozměňovací návrh 170
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1 – písm. f – bod i a (nový)
ia)  faktorů, které je třeba zohlednit při uplatňování kritérií pro posuzování dopadu spojování na mediálním trhu v souladu s čl. 21 odst. 3 tohoto nařízení;
Pozměňovací návrh 171
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1 – písm. f – bod ii
ii)  spojování na mediálním trhu, která mohou ovlivnit fungování vnitřního trhu mediálních služeb v souladu s čl. 22 odst. 1 tohoto nařízení;
 ii)  spojování na mediálním trhu, která mohou ovlivnit fungování vnitřního trhu mediálních služeb nebo která mají dopad na pluralitu médií a redakční nezávislost poskytovatelů mediálních služeb v souladu s čl. 22 odst. 1 tohoto nařízení;
Pozměňovací návrh 172
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1 – písm. f a (nové)
fa)  zřizuje a spravuje Evropskou databázi vlastnictví sdělovacích prostředků, která shromažďuje informace poskytované vnitrostátními regulačními orgány a subjekty podle článku 6 tohoto nařízení;
Pozměňovací návrh 173
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1 – písm. g
g)  v souladu s čl. 21 odst. 5 tohoto nařízení vypracovává stanoviska k návrhům vnitrostátních stanovisek nebo rozhodnutí, v nichž posuzuje dopady spojování na mediálním trhu, která podléhají oznamovací povinnosti, na pluralitu a redakční nezávislost sdělovacích prostředků, pokud tato spojení mohou ovlivnit fungování vnitřního trhu;
 g)  v souladu s čl. 21 odst. 5 tohoto nařízení vypracovává stanoviska k návrhům vnitrostátních stanovisek nebo rozhodnutí, v nichž posuzuje dopady spojování na mediálním trhu, která podléhají oznamovací povinnosti;
Pozměňovací návrh 174
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1 – písm. h – bod ii
ii)  faktorů, které je třeba zohlednit při uplatňování kritérií pro posuzování dopadu spojování na mediálním trhu v souladu s čl. 21 odst. 3 tohoto nařízení;
 ii)  faktorů, které je třeba zohlednit při uplatňování kritérií pro posuzování dopadu spojování na mediálním trhu na pluralitu sdělovacích prostředků a redakční nezávislost v souladu s čl. 21 odst. 3 tohoto nařízení;
Pozměňovací návrh 175
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1 – písm. i
i)  na žádost alespoň jednoho z dotčených orgánů působí jako zprostředkovatel v případě sporů mezi vnitrostátními regulačními orgány nebo subjekty v souladu s čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení;
 i)  na žádost alespoň jednoho z dotčených orgánů nebo subjektů působí jako zprostředkovatel v případě sporů mezi vnitrostátními regulačními orgány nebo subjekty v souladu s čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení;
Pozměňovací návrh 176
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1 – písm. j
j)  podporuje spolupráci v oblasti technických norem týkajících se digitálních signálů a návrhu zařízení nebo uživatelských rozhraní v souladu s čl. 15 odst. 4 tohoto nařízení;
 j)  podporuje spolupráci v oblasti norem harmonizovaných na evropské úrovni a týkajících se digitálních signálů a návrhu zařízení nebo uživatelských rozhraní v souladu s čl. 15 odst. 4 tohoto nařízení;
Pozměňovací návrh 177
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1 – písm. k
k)  koordinuje vnitrostátní opatření týkající se šíření obsahu nebo přístupu k obsahu poskytovatelů mediálních služeb usazených mimo Unii, kteří se zaměřují na příjemce v Unii, pokud jejich činnost závažným a hrubým způsobem ohrožuje veřejnou bezpečnost a obranu, nebo představuje závažné a značné riziko jejich ohrožení, v souladu s čl. 16 odst. 1 tohoto nařízení;
 k)  koordinuje vnitrostátní opatření týkající se šíření obsahu nebo přístupu k obsahu poskytovatelů mediálních služeb usazených mimo Unii, kteří se zaměřují na příjemce v Unii, v souladu s čl. 16 odst. 1 tohoto nařízení;
Pozměňovací návrh 178
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1 – písm. l
l)  pořádá strukturovaný dialog mezi poskytovateli velmi velkých online platforem, zástupci poskytovatelů mediálních služeb a občanské společnosti a podává Komisi zprávu o jeho výsledcích v souladu s článkem 18 tohoto nařízení;
 l)  se zapojením odborné skupiny pořádá strukturovaný dialog mezi poskytovateli velmi velkých online platforem, poskytovateli velmi velkých internetových vyhledávačů, zástupci poskytovatelů mediálních služeb a občanské společnosti a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami a podává Komisi a Evropskému parlamentu zprávu o jeho výsledcích v souladu s článkem 18 tohoto nařízení;
Pozměňovací návrh 179
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1 – písm. m a (nové)
ma)  vypracovává v konzultaci s poskytovateli mediálních služeb a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami, pokyny a doporučení ke kritériím a metodikám pro rozdělování veřejných prostředků na státem zadávanou reklamu a nákupy v souladu s článkem 24;
Pozměňovací návrh 180
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1 – písm. m b (nové)
mb)  podporuje Komisi v provádění sledování podle článku 25;
Pozměňovací návrh 181
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1 – písm. m c (nové)
mc)  podporuje vytváření a používání účinných opatření a nástrojů k posílení mediální gramotnosti, včetně tvorby osvědčených postupů pro vnitrostátní orgány a subjekty, poskytovatele mediálních služeb, online platformy a internetové vyhledávače;
Pozměňovací návrh 182
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1 – písm. m d (nové)
md)  vypracovává podrobnou výroční zprávu a následná opatření týkající se jeho činností a úkolů stanovených v tomto odstavci a předkládá je Evropskému parlamentu.
Pozměňovací návrh 183
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1 a (nový)
Pokud je to zapotřebí pro dosažení cílů stanovených v tomto nařízení a pro plnění jeho úkolů může sbor, aniž jsou dotčeny pravomoci členských států a orgánů Unie, v koordinaci s Komisí spolupracovat s příslušnými orgány, institucemi a jinými subjekty a poradními orgány Unie a s příslušnými orgány třetích zemí a mezinárodními organizacemi. Za tímto účelem může sbor po předchozím schválení Komisí stanovit pracovní ujednání.
Pozměňovací návrh 184
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1
1.  Vnitrostátní regulační orgán nebo subjekt může kdykoli požádat (dále jen „žádající orgán“) o spolupráci nebo vzájemnou pomoc jeden nebo více vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů (dále jen „dožádané orgány“) za účelem výměny informací nebo přijetí opatření důležitých pro jednotné a účinné uplatňování tohoto nařízení nebo vnitrostátních opatření, kterými se provádí směrnice 2010/13/EU.
 1.  Vnitrostátní regulační orgán nebo subjekt může kdykoli požádat (dále jen „žádající orgán“) o spolupráci, včetně výměny informací vzájemné pomoci jeden nebo více vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů (dále jen „dožádané orgány“) za účelem účinného uplatňování tohoto nařízení nebo vnitrostátních opatření, kterými se provádí směrnice 2010/13/EU.
Pozměňovací návrh 185
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 2
2.  Pokud se vnitrostátní regulační orgán nebo subjekt domnívá, že existuje závažné a značné riziko ohrožující fungování vnitřního trhu mediálních služeb nebo závažné a značné riziko ohrožující veřejnou bezpečnost a obranu, může požádat jiné vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty o urychlenou spolupráci nebo vzájemnou pomoc, přičemž musí zajistit dodržování základních práv, zejména svobody projevu.
 2.  Pokud se příslušný vnitrostátní regulační orgán nebo subjekt domnívá, že obsah představuje veřejné podněcování ke spáchání teroristických trestných činů, jak je uvedeno v článku 5 směrnice (EU) 2017/541, nebo představuje závažné a značné riziko ohrožující veřejnou bezpečnost, jakož i zachování národní bezpečnosti a obranu, může požádat jiné příslušné vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty o urychlenou spolupráci nebo vzájemnou pomoc, přičemž musí zajistit dodržování základních práv, zejména svobody projevu.
Pozměňovací návrh 186
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 3
3.  Žádosti o spolupráci nebo vzájemnou pomoc, včetně urychlené spolupráce nebo vzájemné pomoci, musí obsahovat všechny nezbytné informace, včetně účelu a důvodů.
 3.  Žádosti o spolupráci, jako je výměna informací a vzájemná pomoc, musí obsahovat všechny nezbytné informace týkající se žádosti, včetně účelu a důvodů.
Pozměňovací návrh 187
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 4 – pododstavec 1 – písm. b a (nové)
ba)  žádost nebyla řádně odůvodněná a přiměřená.
Pozměňovací návrh 188
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 4 – pododstavec 2
Dožádaný orgán uvede důvody pro případné odmítnutí vyřízení žádosti.
 Dožádaný orgán uvede důvody pro případné odmítnutí vyřízení žádosti. Pokud dožádaný orgán odmítne vyřídit žádost podle prvního pododstavce písm. a), uvede pokud možno orgán, který je příslušný pro předmět žádosti nebo pro opatření, o jejichž přijetí byl požádán.
Pozměňovací návrh 189
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 5
5.  Dožádaný orgán informuje žádající orgán o dosažených výsledcích nebo o průběhu opatření přijatých v reakci na žádost.
 5.  Dožádaný orgán bez zbytečného odkladu informuje žádající orgán o dosažených výsledcích nebo o průběhu opatření přijatých v reakci na žádost.
Pozměňovací návrh 190
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 6
6.  Dožádaný orgán učiní vše, co je v jeho silách, aby žádost vyřešil a odpověděl na ni bez zbytečného odkladu. Dožádaný orgán poskytne průběžné výsledky do 14 kalendářních dnů od obdržení žádosti a následně pravidelně informuje o průběhu vyřizování žádosti. V případě žádostí o urychlenou spolupráci nebo vzájemnou pomoc dožádaný orgán žádost řeší a odpoví na ni do 14 kalendářních dnů.
 6.  Dožádaný orgán učiní vše, co je v jeho silách, aby žádost vyřešil a odpověděl na ni bez zbytečného odkladu. Další podrobnosti o postupu strukturované spolupráce, včetně práv a povinností stran, lhůt, které je třeba dodržet, a průběžných výsledků se stanoví v jednacím řádu sboru. V případě žádostí o urychlenou spolupráci nebo vzájemnou pomoc dožádaný orgán žádost řeší a odpoví na ni do 14 kalendářních dnů.
Pozměňovací návrh 191
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 7
7.  Pokud žádající orgán nepovažuje opatření přijatá dožádaným orgánem za dostačující způsob řešení jeho žádosti a odpověď, informuje o tom bez zbytečného odkladu dožádaný orgán a vysvětlí důvody svého postoje. Pokud dožádaný orgán s tímto postojem nesouhlasí nebo pokud dožádaný orgán nereaguje, může kterýkoli z těchto orgánů věc postoupit sboru. Do 14 kalendářních dnů od obdržení tohoto předložení věci k přezkoumání vydá sbor po dohodě s Komisí stanovisko k dané věci, včetně doporučených opatření. Dožádaný orgán učiní vše, co je v jeho silách, aby zohlednil stanovisko sboru.
 7.  Pokud žádající orgán nepovažuje opatření přijatá dožádaným orgánem za dostačující způsob řešení jeho žádosti a odpověď, informuje o tom bez zbytečného odkladu dožádaný orgán a vysvětlí důvody svého postoje. Pokud dožádaný orgán s tímto postojem nesouhlasí nebo pokud dožádaný orgán nereaguje, může kterýkoli z těchto orgánů věc postoupit sboru. Po obdržení takového předložení věci k projednání a ve lhůtě stanovené v jednacím řádu sboru přezkoumání vydá sbor po konzultaci s Komisí, pokud to považuje za relevantní, stanovisko k dané věci, včetně doporučených opatření. Dožádaný orgán učiní vše, co je v jeho silách, aby zohlednil stanovisko sboru.
Pozměňovací návrh 192
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 2
2.  Dožádaný vnitrostátní orgán nebo subjekt bez zbytečného odkladu a do 30 kalendářních dnů informuje žádající vnitrostátní orgán nebo subjekt o opatřeních, které přijal nebo plánuje přijmout podle odstavce 1.
 2.  Dožádaný vnitrostátní orgán nebo subjekt bez zbytečného odkladu a v maximální lhůtě stanovené v jednacím řádu sboru informuje žádající vnitrostátní orgán nebo subjekt o opatřeních, která přijal nebo plánuje přijmout podle odstavce 1, nebo odůvodní, proč opatření přijata nebyla.
Pozměňovací návrh 193
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 3
3.  V případě neshody mezi žádajícím vnitrostátním orgánem nebo subjektem a dožádaným orgánem nebo subjektem ohledně opatření přijatých podle odstavce 1 může kterýkoli z těchto orgánů nebo subjektů předložit věc sboru ke zprostředkování za účelem nalezení smírného řešení.
 3.  V případě neshody mezi žádajícím vnitrostátním orgánem nebo subjektem a dožádaným orgánem nebo subjektem ohledně přijatých nebo plánovaných opatření nebo odmítnutí přijetí opatření podle odstavce 1 může kterýkoli z těchto orgánů nebo subjektů předložit věc sboru ke zprostředkování za účelem nalezení smírného řešení.
Pozměňovací návrh 194
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 4
4.  Pokud se po zprostředkování sborem nepodaří smírné řešení nalézt, může žádající vnitrostátní orgán nebo subjekt nebo dožádaný vnitrostátní orgán nebo subjekt požádat sbor o vydání stanoviska k dané záležitosti. Sbor ve svém stanovisku posoudí, zda dožádaný orgán nebo subjekt vyhověl žádosti uvedené v odstavci 1. Pokud má sbor za to, že dožádaný orgán žádosti nevyhověl, doporučí opatření, jejichž cílem je žádosti vyhovět. Sbor vydá své stanovisko po dohodě s Komisí bez zbytečného odkladu.
 4.  Pokud se po zprostředkování sborem nepodaří smírné řešení nalézt, může žádající vnitrostátní orgán nebo subjekt nebo dožádaný vnitrostátní orgán nebo subjekt požádat sbor o vydání stanoviska k dané záležitosti. Sbor ve svém stanovisku posoudí, zda dožádaný orgán nebo subjekt vyhověl žádosti uvedené v odstavci 1. Pokud má sbor za to, že dožádaný orgán nebo subjekt žádosti nevyhověl, doporučí opatření, jejichž cílem je žádosti vyhovět. Sbor vydá své stanovisko, v příslušných případech po konzultaci s Komisí, bez zbytečného odkladu.
Pozměňovací návrh 195
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 5
5.  Dožádaný vnitrostátní orgán nebo subjekt bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 kalendářních dnů od obdržení stanoviska uvedeného v odstavci 4, informuje sbor, Komisi a žádající orgán nebo subjekt o opatřeních, které přijal nebo má v plánu přijmout v souvislosti se stanoviskem.
 5.  Po obdržení stanoviska uvedeného v odstavci 4 dožádaný vnitrostátní orgán nebo subjekt bez zbytečného odkladu a v maximální lhůtě upřesněné v jednacím řádu sboru informuje sbor, žádající orgán nebo subjekt a případně Komisi o opatřeních, která přijal nebo má v plánu přijmout v souvislosti se stanoviskem.
Pozměňovací návrh 196
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 1
1.  Sbor podporuje výměnu osvědčených postupů mezi vnitrostátními regulačními orgány nebo subjekty, v případě potřeby konzultuje se zúčastněnými stranami a úzce spolupracuje s Komisí v otázkách předpisových, technických nebo praktických hledisek souvisejících s jednotným a účinným uplatňováním tohoto nařízení a vnitrostátních předpisů, kterými se provádí směrnice 2010/13/EU.
 1.  Sbor podporuje výměnu osvědčených postupů mezi vnitrostátními regulačními orgány nebo subjekty, v případě potřeby konzultuje se zúčastněnými stranami a spolupracuje s Komisí v otázkách předpisových, technických nebo praktických hledisek souvisejících s jednotným a účinným uplatňováním tohoto nařízení a vnitrostátních předpisů, kterými se provádí směrnice 2010/13/EU.
Pozměňovací návrh 197
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 2 – písm. b
b)  zpřístupnění informací o vlastnické struktuře poskytovatelů mediálních služeb podle čl. 5 odst. 2 směrnice 2010/13/EU.
 b)  zpřístupnění informací o vlastnické struktuře poskytovatelů mediálních služeb podle čl. 5 odst. 2 směrnice 2010/13/EU a článku 6 tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 198
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 3
3.  Komise může vydat stanovisko k jakékoli záležitosti týkající se uplatňování tohoto nařízení a vnitrostátních předpisů, kterými se provádí směrnice 2010/13/EU. Sbor je v tomto ohledu Komisi na požádání nápomocen.
 3.  Komise, které je nápomocen sbor, může vydat stanovisko k jakékoli záležitosti týkající se uplatňování tohoto nařízení a vnitrostátních předpisů, kterými se provádí směrnice 2010/13/EU.
Pozměňovací návrh 199
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 4
4.  Sbor podporuje spolupráci mezi poskytovateli mediálních služeb, normalizačními orgány nebo jinými příslušnými zúčastněnými stranami s cílem usnadnit vývoj technických norem týkajících se digitálních signálů nebo návrhu zařízení nebo uživatelských rozhraní, která řídí nebo spravují přístup k audiovizuálním mediálním službám a jejich využívání.
 4.  Sbor podporuje spolupráci mezi poskytovateli mediálních služeb, normalizačními orgány nebo jinými příslušnými zúčastněnými stranami s cílem podpořit vývoj harmonizovaných evropských norem týkajících se digitálních signálů nebo návrhu zařízení, včetně jejich dálkového ovládání nebo uživatelských rozhraní.
Pozměňovací návrh 200
Návrh nařízení
Čl. 16 – nadpis
Koordinace opatření týkajících se poskytovatelů mediálních služeb usazených mimo Unii
 Koordinace opatření týkajících se mediálních služeb pocházejících ze zemí mimo Unii
Pozměňovací návrh 201
Návrh nařízení
Čl. 16 – odst. 1
1.  Sbor koordinuje opatření vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů týkající se šíření mediálních služeb poskytovaných poskytovateli mediálních služeb usazenými mimo Unii, kteří se zaměřují na příjemce v Unii, nebo přístupu k nim, pokud tyto mediální služby, mimo jiné s ohledem na kontrolu, kterou nad nimi mohou vykonávat třetí země, závažným a hrubým způsobem porušují veřejnou bezpečnost a obranu, nebo představují závažné a značné riziko jejich ohrožení.
 1.  Sbor koordinuje opatření vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů týkající se šíření mediálních služeb poskytovaných poskytovateli mediálních služeb usazenými mimo Unii, kteří se, bez ohledu na prostředky a způsob distribuce nebo na prostředky, jimiž k nim lze získat přístup, zaměřují na nebo oslovují příjemce v Unii, nebo přístupu k těmto službám, pokud tyto mediální služby, mimo jiné s ohledem na kontrolu, kterou nad nimi mohou vykonávat třetí země:
Pozměňovací návrh 202
Návrh nařízení
Čl. 16 – odst. 1 – písm. a (nové)
a)  obsahují veřejné podněcování ke spáchání teroristického trestného činu, jak je stanoveno v článku 5 směrnice (EU) 2017/541;
Pozměňovací návrh 203
Návrh nařízení
Čl. 16 – odst. 1 – písm. b (nové)
b)  zjevně, závažně a značně ohrožují veřejnou bezpečnost, včetně zachování národní bezpečnosti a obrany, nebo pro ni představují závažné a značné riziko.
Pozměňovací návrh 204
Návrh nařízení
Čl. 16 – odst. 2
2.  Sbor může po dohodě s Komisí vydávat stanoviska k náležitým vnitrostátním opatřením podle odstavce 1. Všechny příslušné vnitrostátní orgány, včetně vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů, učiní vše, co je v jejich silách, aby zohlednily stanoviska sboru.
 2.  Sbor může v souladu se svým jednacím řádem vydávat stanoviska k náležitým vnitrostátním opatřením podle odstavce 1. Všechny příslušné vnitrostátní orgány, včetně vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů, učiní vše, co je v jejich silách, aby zohlednily stanoviska sboru. Tyto orgány a subjekty uvedou důvody, proč odmítají stanoviska sboru zohlednit.
Pozměňovací návrh 205
Návrh nařízení
Čl. 16 – odst. 2 a (nový)
2a.  Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty, které rozhodují o přijetí opatření proti poskytovateli mediálních služeb usazenému v zemi mimo Unii, měly případně k dispozici právní základ, který zohledňuje alespoň:
a)  rozhodnutí, které vůči tomuto poskytovateli přijal vnitrostátní regulační orgán nebo subjekt jiného členského státu;
b)  stanovisko sboru týkající se tohoto poskytovatele a přijaté na základě stanoveném v tomto článku;
c)  jakékoliv posouzení toho, jak jsou mediální služby daného poskytovatele přijímány na území Unie.
Pozměňovací návrh 206
Návrh nařízení
Čl. 16 – odst. 2 b (nový)
2b.  Sbor vypracuje soubor pokynů ohledně poskytovatelů mediálních služeb usazených mimo Unii. Pokud příslušné orgány nebo subjekty členského státu proti takovému poskytovateli zakročí, učiní vše pro to, aby zohlednily pokyny vypracované sborem.
Pozměňovací návrh 207
Návrh nařízení
Čl. 16 – odst. 2 c (nový)
2c.  Pokud poskytovatel mediálních služeb usazený mimo Unii spadá do územní pravomoci členského státu podle čl. 2 odst. 4 směrnice 2010/13/EU, může regulační orgán nebo subjekt jiného členského státu vedle jakýchkoliv stanovisek vydaných sborem podle odstavce 2 tohoto článku požádat příslušné orgány nebo subjekty členského státu, pod jehož územní pravomoc poskytovatel mediálních služeb spadá, aby přijal příslušná opatření proti tomuto poskytovateli, pokud usoudí, že poskytovatel mediálních služeb zjevným, závažným a hrubým způsobem porušil čl. 6 odst. 1 písm. b) směrnice 2010/13/EU nebo poškodil veřejnou bezpečnost, včetně zajištění národní bezpečnosti a obrany, nebo představuje závažné riziko jejího poškození.
Pozměňovací návrh 208
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 1 – návětí
1.  Poskytovatelé velmi velkých online platforem poskytnou funkci, která umožní příjemci jejich služeb prohlásit, že:
 1.  Poskytovatelé velmi velkých online platforem zajistí, že rozhodnutí týkající se moderování obsahu a jiná další opatření, která podniknou, nebudou mít negativní dopad na svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků. Zajistí, že jimi prováděné moderování obsahu a postupy sledování budou mít k dispozici dostatečné lidské zdroje k pokrytí všech jazyků a zeměpisných oblastí Unie. Poskytnou funkci, která umožní příjemcům jejich služeb prohlásit:
Pozměňovací návrh 209
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 1 – písm. a
a)  je poskytovatelem mediálních služeb ve smyslu čl. 2 bodu 2;
 a)  že jsou poskytovateli mediálních služeb ve smyslu čl. 2 bodu 2 a plní povinnosti stanovené v čl. 6 odst. 1;
Pozměňovací návrh 210
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 1 – písm. b
b)  je redakčně nezávislý na členských státech a třetích zemích a
 b)  že jsou redakčně nezávislí na všech orgánech, institucích a jiných subjektech Unie a na členských státech a třetích zemích a funkčně nezávislí na soukromých subjektech, jejichž korporátní účel nesouvisí s vytvářením nebo šířením mediálních služeb;
Pozměňovací návrh 211
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 1 – písm. c
c)  podléhá regulačním požadavkům na výkon redakční odpovědnosti v jednom nebo více členských státech nebo uplatňuje mechanismus společné regulace nebo samoregulace, který upravuje redakční normy a který je široce uznáván a přijímán v příslušném mediálním odvětví v jednom nebo více členských státech.
 c)  že podléhají regulačním požadavkům na výkon redakční odpovědnosti a dohledu ze strany příslušného vnitrostátního regulačního orgánu nebo subjektu v jednom nebo více členských státech nebo že dodržují mechanismus společné regulace nebo samoregulace, který upravuje redakční normy, který je transparentní a právně uznávaný a uznáván a široce přijímán v příslušném mediálním odvětví v jednom nebo více členských státech
Pozměňovací návrh 212
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 1 – písm. c a (nové)
ca)  že neposkytují obsah vytvořený systémem umělé inteligence, aniž by takový obsah podléhal lidskému dohledu a redakční kontrole;
Pozměňovací návrh 213
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 1 – písm. c b (nové)
cb)  své jméno a jméno svého výkonného ředitele, své profesní kontaktní údaje včetně e-mailové adresy a telefonního čísla a místo svého usazení;
Pozměňovací návrh 214
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 1 – písm. c c (nové)
cc)  informace o příslušném vnitrostátním regulačním orgánu nebo subjektu nebo zástupci mechanismu společné regulace nebo samoregulace, jemuž podléhají.
Pozměňovací návrh 215
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 1 a (nový)
1a.  Poskytovatelé velmi velkých online platforem zajistí, aby funkce uvedená v odstavci 1 umožňovala veřejný a snadný přístup k informacím, které jsou podle tohoto odstavce uváděny, s výjimkou informací uvedených v odst. 1 písm. cb).
Pozměňovací návrh 216
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 1 b (nový)
1b.  Poskytovatelé velmi velkých online platforem potvrdí přijetí prohlášení předložených podle odstavce 1. V potvrzení uvedou, zda prohlášení akceptují, či nikoli. Potvrzení o přijetí neprodleně sdělí dotčenému poskytovateli mediálních služeb, příslušnému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu nebo subjektu nebo zástupci dotčeného mechanismu společné regulace nebo samoregulace. V potvrzení o přijetí poskytovatelé velmi velkých online platforem uvedou příslušnou kontaktní osobu nebo subjekt, jehož prostřednictvím může poskytovatel mediálních služeb přímo a rychle komunikovat s poskytovatelem velmi velké online platformy. Pokud poskytovatel velmi velké online platformy přijme prohlášení předložené poskytovatelem mediálních služeb podle odstavce 1, považuje se tento poskytovatel mediálních služeb za uznaného poskytovatele mediálních služeb.
Pozměňovací návrh 217
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 1 c (nový)
1c.  Na žádost poskytovatele velmi velké online platformy, který nepřijal prohlášení předložené podle odst. 1 písm. c) z důvodu důvodných pochybností o povaze tohoto prohlášení, příslušný vnitrostátní regulační orgán nebo subjekt nebo zástupce příslušného mechanismu společné regulace nebo samoregulace potvrdí povahu tohoto prohlášení nebo je prohlásí za neplatné. Pokud příslušný vnitrostátní regulační orgán nebo subjekt nebo zástupce příslušného mechanismu společné regulace nebo samoregulace potvrdí povahu tohoto prohlášení, považuje se poskytovatel mediálních služeb za uznaného poskytovatele mediálních služeb.
Pozměňovací návrh 218
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 1 d (nový)
1d.  Na žádost poskytovatele mediálních služeb, který má za to, že poskytovatel velmi velké online platformy neoprávněně zrušil platnost jeho prohlášení předložené podle odstavce 1, příslušný vnitrostátní orgán nebo subjekt nebo zástupce příslušného mechanismu společné regulace nebo samoregulace věc objasní. Pokud se poskytovatel velmi velké online platformy rozhodne, že vysvětlení poskytnuté příslušným vnitrostátním orgánem nebo subjektem nebo zástupcem příslušného mechanismu společné regulace nebo samoregulace neakceptuje, může se poskytovatel mediálních služeb proti tomuto rozhodnutí odvolat k příslušnému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu nebo subjektu. Příslušný vnitrostátní regulační orgán nebo subjekt o této záležitosti rozhodne bez zbytečného odkladu. Sbor vydá doporučení. Pokud příslušný vnitrostátní regulační orgán nebo subjekt prohlášení potvrdí, považuje se poskytovatel mediálních služeb za uznaného poskytovatele mediálních služeb.
Pozměňovací návrh 219
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 1 e (nový)
1e.  Pokud poskytovatel velmi velké online platformy často pozastavoval nebo omezoval podle odstavce 2 poskytování svých online zprostředkovatelských služeb ve vztahu k mediální službě poskytované poskytovatelem mediálních služeb na základě porušení svých podmínek, může tento poskytovatel velmi velké online platformy zrušit platnost prohlášení předloženého poskytovatelem mediálních služeb podle odstavce 1. Poskytovatel velmi velké online platformy informuje dohlížející nebo regulační subjekt a sbor, že zrušil platnost tohoto prohlášení.
Pozměňovací návrh 220
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 2
2.  Pokud se poskytovatel velmi velké online platformy rozhodne pozastavit poskytování svých online zprostředkovatelských služeb v souvislosti s obsahem poskytovaným poskytovatelem mediálních služeb, který předložil prohlášení podle odstavce 1 tohoto článku, z důvodu, že předmětný obsah není slučitelný s jeho podmínkami, aniž by tento obsah přispíval k některému ze systémových rizik podle článku 26 nařízení (EU) 2022/XXX [akt o digitálních službách], přijme veškerá možná opatření v rozsahu, který je v souladu s jeho povinnostmi vyplývajícími z práva Unie, včetně nařízení (EU) 2022/XXX [akt o digitálních službách], aby dotčenému poskytovateli mediálních služeb sdělil odůvodnění připojené k tomuto rozhodnutí, jak to vyžaduje čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2019/1150, a to předtím, než pozastavení nabude účinku.
 2.  Pokud se poskytovatel velmi velké online platformy rozhodne pozastavit nebo omezit poskytování svých online zprostředkovatelských služeb v souvislosti s mediální službou poskytovanou uznaným poskytovatelem mediálních služeb, protože tato mediální služba není slučitelná s jeho podmínkami, musí, aniž jsou dotčena zmírňující opatření v souvislosti s některým ze systémových rizik podle článku 34 nařízení (EU) 2022/2065, sdělit dotčenému uznanému poskytovateli mediálních služeb odůvodnění připojené k tomuto rozhodnutí s uvedením konkrétního ustanovení podmínek, s nímž je mediální služba neslučitelná, jak to vyžaduje čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2019/1150 a čl. 17 odst. 3 nařízení (EU) 2022/2065.
Poskytovatel velmi velké online platformy dá uznanému poskytovateli mediálních služeb příležitost reagovat na důvody svého rozhodnutí do 24 hodin předtím, než pozastavení nebo omezení nabude účinku.
Pozměňovací návrh 221
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 2 a (nový)
2a.  Pokud po uplynutí lhůty 24 hodin uvedené v odst. 2 druhém pododstavci a po řádném zvážení odpovědi uznaného poskytovatele mediálních služeb má poskytovatel velmi velké online platformy za to, že dotčená mediální služba není slučitelná s jeho podmínkami, může případ postoupit příslušnému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu nebo subjektu nebo subjektu příslušného mechanismu samoregulace nebo společné regulace. Příslušný vnitrostátní regulační orgán nebo subjekt nebo zástupce příslušného mechanismu samoregulace nebo společné regulace neprodleně rozhodne, zda je zamýšlené pozastavení nebo omezení oprávněné s ohledem na konkrétní ustanovení podmínek poskytovatele velmi velké online platformy, přičemž zohlední základní svobody.
Pozměňovací návrh 222
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 3
3.  Poskytovatelé velmi velkých online platforem přijmou veškerá nezbytná technická a organizační opatření, aby zajistili, že stížnosti podle článku 11 nařízení (EU) 2019/1150 podané poskytovateli mediálních služeb, kteří předložili prohlášení podle odstavce 1 tohoto článku, budou vyřízeny a rozhodnuty přednostně a bez zbytečného odkladu.
 3.  Poskytovatelé velmi velkých online platforem přijmou veškerá nezbytná technická a organizační opatření, aby zajistili, že stížnosti podle článku 11 nařízení (EU) 2019/1150 nebo článku 20 nařízení (EU) 2022/2065 podané poskytovateli mediálních služeb budou vyřízeny a rozhodnuty přednostně a v každém případě nejpozději do 24 hodin od podání stížnosti. Poskytovatele mediálních služeb může v postupu pro vyřizování stížností zastupovat jiný subjekt.
Pozměňovací návrh 223
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 4
4.  Pokud se poskytovatel mediálních služeb, který předložil prohlášení podle odstavce 1, domnívá, že poskytovatel velmi velké online platformy často omezuje nebo pozastavuje poskytování svých služeb v souvislosti s obsahem poskytovaným poskytovatelem mediálních služeb bez dostatečného důvodu, zahájí poskytovatel velmi velké online platformy s poskytovatelem mediálních služeb na jeho žádost v dobré víře smysluplný a účinný dialog, jehož cílem je nalézt smírné řešení, které zajistí ukončení neodůvodněných omezení nebo pozastavení, a v budoucnu jim předcházet. Poskytovatel mediálních služeb může výsledek těchto jednání oznámit sboru.
 4.  Pokud se uznaný poskytovatel mediálních služeb domnívá, že poskytovatel velmi velké online platformy často omezuje nebo pozastavuje poskytování svých služeb v souvislosti s obsahem nebo službou poskytovanými poskytovatelem mediálních služeb bez dostatečného důvodu a způsobem, který podrývá svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků, zahájí poskytovatel velmi velké online platformy s poskytovatelem mediálních služeb na jeho žádost v dobré víře smysluplnou a účinnou konzultaci, jejímž cílem je nalézt smírné řešení v rozumném časovém rámci, které zabrání neodůvodněnému ukončení nebo pozastavení poskytování služeb v budoucnu. Poskytovatel mediálních služeb může výsledek těchto konzultací oznámit sboru a vnitrostátnímu koordinátorovi digitálních služeb podle nařízení (EU) 2022/2065. Pokud není možné najít smírné řešení, může poskytovatel mediálních služeb podat v souladu s článkem 21 nařízení 2022/2065 stížnost u certifikovaného orgánu pro mimosoudní řešení sporů.
Pozměňovací návrh 224
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 5 – písm. a
a)  počtu případů, kdy uložili jakékoli omezení nebo pozastavení z důvodu, že obsah poskytovaný poskytovatelem mediálních služeb, který předložil prohlášení podle odstavce 1 tohoto článku, není slučitelný s jejich podmínkami a
 a)  počtu případů, v nichž zahájili postup pro pozastavení nebo omezení poskytování online zprostředkovatelské služby podle odstavce 2;
Pozměňovací návrh 225
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 5 – písm. b
b)  důvodech pro uložení těchto omezení.
 b)  důvodech pro uložení těchto pozastavení nebo omezení, včetně konkrétního ustanovení podmínek, s nímž nebyl poskytovatel mediálních služeb v souladu;
Pozměňovací návrh 226
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 5 – písm. b a (nové)
ba)  počtu případů, kdy odmítli přijmout prohlášení podaná poskytovatelem mediální služby podle odstavce 1 a důvody pro zamítnutí tohoto přijetí.
Pozměňovací návrh 227
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 6
6.  S cílem usnadnit důsledné a účinné provádění tohoto článku může Komise vydat pokyny, kterými stanoví formu a náležitosti prohlášení uvedeného v odstavci 1.
 6.  S cílem usnadnit důsledné a účinné provádění tohoto článku vydá Komise po konzultaci se sborem pokyny, kterými stanoví formu a náležitosti prohlášení uvedeného v odstavci 1.
Pozměňovací návrh 228
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 6 a (nový)
6a.  Tímto článkem není dotčeno právo poskytovatelů mediálních služeb na účinnou soudní ochranu.
Pozměňovací návrh 229
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 1
1.  Sbor pravidelně pořádá strukturovaný dialog mezi poskytovateli velmi velkých online platforem, zástupci poskytovatelů mediálních služeb a zástupci občanské společnosti s cílem vést diskusi o zkušenostech a osvědčených postupech souvisejících s uplatňováním článku 17 tohoto nařízení, podporovat přístup k rozmanitým nabídkám nezávislých sdělovacích prostředků na velmi velkých online platformách a sledovat dodržování samoregulačních iniciativ zaměřených na ochranu společnosti před škodlivým obsahem, včetně dezinformací a zahraniční manipulace s informacemi a vměšování.
 1.  Sbor se zapojením odborné skupiny pravidelně pořádá strukturovaný dialog mezi poskytovateli velmi velkých online platforem, poskytovateli velmi velkých internetových vyhledávačů, zástupci poskytovatelů mediálních služeb a zástupci občanské společnosti s cílem vést diskusi o zkušenostech a osvědčených postupech souvisejících s uplatňováním článku 17 tohoto nařízení s cílem:
Pozměňovací návrh 230
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 1 – písm. a (nové)
a)  podporovat přístup k rozmanité nabídce nezávislých sdělovacích prostředků na velmi velkých online platformách a velmi velkých internetových vyhledávačích,
Pozměňovací návrh 231
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 1 – písm. b (nové)
b)  sledovat dodržování samoregulačních iniciativ zaměřených na ochranu společnosti před škodlivým obsahem, včetně dezinformací, zahraniční manipulace s informacemi a zahraničního vměšování,
Pozměňovací návrh 232
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 1 – písm. c (nové)
c)  prozkoumat potenciální a skutečný dopad návrhu a fungování velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů, návrhu a fungování jejich příslušných systémů pro doporučování a postupů pro moderování obsahu a rozhodnutí poskytovatelů velmi velkých online platforem a poskytovatelů velmi velkých internetových vyhledávačů na svobodu a pluralitu médií.
Pozměňovací návrh 233
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 2
2.  Sbor podá Komisi zprávu o výsledcích dialogu.
 2.  Sbor předloží zprávu o výsledcích dialogu Komisi, Evropskému parlamentu a Radě. Tyto výsledky se zveřejní.
Pozměňovací návrh 234
Návrh nařízení
Čl. 19 – nadpis
Právo na přizpůsobení nabídky audiovizuálních sdělovacích prostředků
 Právo na přizpůsobení nabídky audio- a audiovizuálních sdělovacích prostředků
Pozměňovací návrh 235
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 1
1.  Uživatelé mají právo snadno změnit výchozí nastavení jakéhokoli zařízení nebo uživatelského rozhraní, které řídí nebo spravuje přístup k audiovizuálním mediálním službám a jejich využívání, aby si mohli nabídku audiovizuálních sdělovacích prostředků přizpůsobit podle svých zájmů nebo preferencí v souladu s právními předpisy. Tímto ustanovením nejsou dotčena vnitrostátní opatření, kterými se provádí článek 7a směrnice 2010/13/EU.
 1.  Uživatelé mají právo snadno změnit uspořádání audiovizuálních mediálních služeb nebo aplikací, které jim zajišťujíc přístup k těmto službám, a to na uživatelském rozhraní nebo na zařízení, včetně dálkového ovladače, které řídí nebo spravuje přístup k audiovizuálním mediálním službám a jejich využívání, aby si mohli nabídku audio- nebo audiovizuálních sdělovacích prostředků přizpůsobit podle svých zájmů nebo preferencí v souladu s právními předpisy. Tímto ustanovením nejsou dotčena vnitrostátní opatření, kterými se provádí článek 7a a 7b směrnice 2010/13/EU.
Pozměňovací návrh 236
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 2
2.  Při uvádění zařízení a uživatelských rozhraní uvedených v odstavci 1 na trh výrobci a vývojáři zajistí, aby obsahovala funkci, která uživatelům umožní volně a snadno měnit výchozí nastavení, jež řídí nebo spravuje přístup k nabízeným audiovizuálním mediálním službám a jejich využívání.
 2.  Každá osoba, která uvádí zařízení, včetně dálkových ovládání, a uživatelská rozhraní uvedená v odstavci 1 na trh, zajistí, aby obsahovala funkci, která uživatelům umožní kdykoli volně a snadno měnit nastavení a výchozí uspořádání, včetně konfigurace audiovizuálních mediálních služeb nebo aplikací umožňujících uživatelům přístup k těmto službám, jež řídí nebo spravuje přístup k nabízeným audiovizuálním mediálním službám a jejich využívání. Pravidla stanovená v článku 25 nařízení (EU) 2022/2065 se použijí obdobně.
Pozměňovací návrh 237
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 2 a (nový)
2a.  Každá osoba provozující zařízení uvedená v odstavci 2 nebo uživatelská rozhraní zajistí, aby totožnost poskytovatele mediálních služeb, s redakční odpovědností za mediální službu, byla konzistentně a jasně viditelná a rozpoznatelná, pokud tuto informaci poskytl příslušný poskytovatel mediálních služeb.
Pozměňovací návrh 238
Návrh nařízení
Čl. 20 – odst. 1
1.  Každé legislativní, regulační nebo správní opatření přijaté členským státem, které může mít vliv na působení poskytovatelů mediálních služeb na vnitřním trhu, musí být řádně podložené a přiměřené. Tato opatření musí být odůvodněná, transparentní, objektivní a nediskriminační.
 1.  Každé legislativní, regulační nebo správní opatření přijaté členským státem, které může mít vliv na pluralitu sdělovacích prostředků a redakční nezávislost poskytovatelů mediálních služeb, pokud jde o poskytování nebo provozování jejich mediálních služeb na vnitřním trhu, musí být řádně podložené a přiměřené. Tato opatření musí být odůvodněná, transparentní, objektivní a nediskriminační.
Pozměňovací návrh 239
Návrh nařízení
Čl. 20 – odst. 2
2.  Každý vnitrostátní postup použitý pro účely přípravy nebo přijetí některého regulačního nebo správního opatření uvedeného v odstavci 1 podléhá předem jasně stanoveným lhůtám.
 2.  Každý vnitrostátní postup použitý pro účely přípravy nebo přijetí některého regulačního nebo správního opatření uvedeného v odstavci 1 podléhá předem jasně stanoveným lhůtám. Tyto lhůty musí být dostatečně dlouhé, aby se zajistilo, že taková opatření a jejich důsledky mohou být řádně zváženy a že poskytovatelé mediálních služeb, kterých se přímo týkají, k nim mohou poskytnout zpětnou vazbu.
Pozměňovací návrh 240
Návrh nařízení
Čl. 20 – odst. 3
3.  Aniž je dotčeno právo na účinnou soudní ochranu a současně s tímto právem, má každý poskytovatel mediálních služeb, na kterého se vztahuje některé správní nebo regulační opatření uvedené v odstavci 1, které se jej týká konkrétně a přímo, právo odvolat se proti tomuto opatření k některému odvolacímu orgánu. Tento orgán je nezávislý na zúčastněných stranách a na jakémkoli vnějším zásahu nebo politickém tlaku, které by mohly ohrozit jeho nezávislé posouzení předložených záležitostí. Má odpovídající odborné znalosti, které mu umožňují účinně vykonávat jeho funkce.
 3.  Aniž je dotčeno právo na účinnou soudní ochranu a současně s tímto právem, má každý poskytovatel mediálních služeb, na kterého se vztahuje některé správní nebo regulační opatření uvedené v odstavci 1, které se jej týká konkrétně a přímo, právo odvolat se proti tomuto opatření k některému odvolacímu orgánu, který může být příslušným soudem. Tento orgán je nezávislý na zúčastněných stranách a na jakémkoli vnějším zásahu nebo politickém tlaku, které by mohly ohrozit jeho nezávislé posouzení předložených záležitostí. Má odpovídající odborné znalosti a finanční prostředky, které mu umožňují účinně vykonávat jeho funkce a vyřizovat všechna odvolání včas. Tyto odvolací orgány mohou zohlednit stanoviska vydaná sborem v dané věci.
Pozměňovací návrh 241
Návrh nařízení
Čl. 20 – odst. 4
4.  Pokud je pravděpodobné, že některé vnitrostátní legislativní, regulační nebo správní opatření bude mít vliv na fungování vnitřního trhu mediálních služeb, vypracuje sbor na žádost Komise stanovisko. V návaznosti na stanovisko sboru, aniž jsou dotčeny její pravomoci podle Smluv, může Komise vydat k této záležitosti vlastní stanovisko. Stanoviska sboru a případně Komise se zveřejňují.
 4.  Pokud je pravděpodobné, že některé vnitrostátní legislativní, regulační nebo správní opatření bude mít vliv na fungování vnitřního trhu mediálních služeb nebo dopad na pluralitu sdělovacích prostředků či redakční nezávislost, vypracuje sbor z vlastní iniciativy nebo na žádost Komise nebo Evropského parlamentu stanovisko. V návaznosti na stanovisko sboru, aniž jsou dotčeny její pravomoci podle Smluv, vydá Komise k této záležitosti vlastní stanovisko. Stanoviska sboru a případně Komise se zveřejňují.
Pozměňovací návrh 242
Návrh nařízení
Čl. 20 – odst. 5
5.  Pokud vnitrostátní orgán nebo subjekt přijme opatření, které se konkrétně a přímo dotýká některého poskytovatele mediálních služeb a které by mohlo ovlivnit fungování vnitřního trhu mediálních služeb, sdělí na žádost sboru a případně Komise bez zbytečného odkladu a elektronickými prostředky veškeré příslušné informace, včetně shrnutí skutečností týkajících se daného opatření, důvodů, na nichž vnitrostátní orgán nebo subjekt své opatření zakládá, a případně stanovisek ostatních dotčených orgánů.
 5.  Pokud vnitrostátní orgán nebo subjekt přijme opatření, které se přímo dotýká některého poskytovatele mediálních služeb a které by mohlo ovlivnit pluralitu sdělovacích prostředků a redakční nezávislost nebo fungování vnitřního trhu mediálních služeb, sdělí na žádost sboru a případně Komise bez zbytečného odkladu a elektronickými prostředky veškeré příslušné informace, včetně shrnutí skutečností týkajících se daného opatření, důvodů, na nichž vnitrostátní orgán nebo subjekt své opatření zakládá, a případně stanovisek ostatních dotčených orgánů nebo subjektů. Na žádost poskytovatele mediálních služeb, kterého se přímo dotýká opatření přijaté členským státem, vydá sbor stanovisko k dotčenému opatření.
Pozměňovací návrh 243
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 1 – pododstavec 1 – návětí
Členské státy stanoví ve svých vnitrostátních právních řádech hmotněprávní a procesní pravidla, která zajistí posouzení spojování na mediálním trhu, jež by mohla mít významný dopad na pluralitu a redakční nezávislost sdělovacích prostředků. Tato pravidla:
 Členské státy stanoví ve svém vnitrostátním právu hmotněprávní a procesní pravidla, která zajistí posouzení spojování na mediálním trhu, jež by mohla mít dopad na pluralitu a redakční nezávislost sdělovacích prostředků. Tato pravidla:
Pozměňovací návrh 244
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. b
b)  požadují, aby strany spojení na mediálním trhu, které by mohlo mít významný dopad na pluralitu a redakční nezávislost sdělovacích prostředků, toto spojení předem oznámily příslušným vnitrostátním orgánům nebo subjektům;
 b)  požadovat, aby strany spojení na mediálním trhu, které by mohlo mít dopad na pluralitu a redakční nezávislost sdělovacích prostředků, toto spojení předem oznámily příslušným vnitrostátním orgánům nebo subjektům;
Pozměňovací návrh 245
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. c
c)  určují vnitrostátní regulační orgán nebo subjekt odpovědný za posouzení dopadu oznamovaného spojení na pluralitu a redakční nezávislost sdělovacích prostředků nebo zajišťují zapojení vnitrostátního regulačního orgánu nebo subjektu do tohoto posouzení;
 c)  určují vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty odpovědné za posouzení dopadu oznamovaného spojení na mediálním trhu na pluralitu a redakční nezávislost sdělovacích prostředků nebo zajišťují jejich významné zapojení do takového posouzení nebo vyžadují, aby konzultovaly vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty členského státu, které by mohly přispět k posouzení spojení na mediálním trhu;
Pozměňovací návrh 246
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. d
d)  předem stanovují objektivní, nediskriminační a přiměřená kritéria pro oznamování spojení na mediálním trhu, která by mohla mít významný dopad na pluralitu a redakční nezávislost sdělovacích prostředků, a pro posuzování dopadu spojování na mediálním trhu na pluralitu a redakční nezávislost sdělovacích prostředků.
 d)  předem stanovují objektivní, nediskriminační a přiměřená kritéria pro oznamování spojení a posuzování dopadu spojování na mediálním trhu na pluralitu a redakční nezávislost sdělovacích prostředků;
Pozměňovací návrh 247
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. d a (nové)
da)  předem stanovují přiměřenou lhůtu, v níž má vnitrostátní regulační orgán nebo subjekt provádějící posouzení dokončit posouzení, přičemž zohlední dobu potřebnou pro zapojení sboru, Komise nebo obou v souladu s odstavci 4 a 5;
Pozměňovací návrh 248
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. d b (nové)
db)  upřesní důsledky nedokončení posouzení do konce lhůty uvedené v písmeni da).
Pozměňovací návrh 249
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 2 – návětí
2.  Při posuzování podle odstavce 1 se berou v úvahu tyto prvky:
 2.  Při posuzování podle odstavce 1 se berou v úvahu zejména tyto prvky:
Pozměňovací návrh 250
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 2 – písm. a
a)  dopad spojení na pluralitu sdělovacích prostředků, včetně jeho účinků na utváření veřejného mínění a na rozmanitost mediálních subjektů na trhu, s přihlédnutím k online prostředí a k zájmům, vazbám nebo činnostem stran v jiných sdělovacích prostředcích nebo v jiných podnicích mimo odvětví sdělovacích prostředků;
 a)  dopad spojení na pluralitu sdělovacích prostředků na unijní, vnitrostátní a regionální úrovni, včetně jeho zeměpisného dosahu a účinků na utváření veřejného mínění a na rozmanitost mediálních subjektů a obsahu na trhu, s přihlédnutím k online prostředí a k zájmům, vazbám nebo činnostem stran v jiných sdělovacích prostředcích nebo v jiných podnicích mimo odvětví sdělovacích prostředků;
Pozměňovací návrh 251
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 2 – písm. b
b)  záruky redakční nezávislosti, včetně dopadu spojení na fungování redakčních týmů a existence opatření poskytovatelů mediálních služeb přijatých s cílem zaručit nezávislost jednotlivých redakčních rozhodnutí;
 b)  záruky redakční nezávislosti, včetně dopadu spojení na fungování redakčních týmů a existence opatření poskytovatelů mediálních služeb přijatých s cílem zaručit etické a profesní normy a nezávislost redakčních rozhodnutí;
Pozměňovací návrh 252
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 2 – písm. c a (nové)
ca)  výsledky posouzení rizik provedeného v rámci výroční zprávy Komise o právním státu a nástroje pro sledování plurality sdělovacích prostředků s cílem identifikovat, analyzovat a posoudit rizika pro svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků v členských státech.
Pozměňovací návrh 253
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 3
3.  Komise může za pomoci sboru vydat pokyny týkající se faktorů, které mají být zohledněny při uplatňování kritérií pro posuzování dopadu spojování na mediálním trhu na pluralitu a redakční nezávislost sdělovacích prostředků ze strany vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů.
 3.  Komise po konzultaci se sborem vydá pokyny, které mají vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty zohlednit při posuzování dopadu spojování na mediálním trhu na pluralitu a redakční nezávislost sdělovacích prostředků.
Pozměňovací návrh 254
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 4
4.  vnitrostátní regulační orgán nebo subjekt předem konzultuje se sborem každé stanovisko nebo rozhodnutí, které hodlá přijmout a které posuzuje dopady spojování na mediálním trhu, jež podléhá oznamovací povinnosti, na pluralitu a redakční nezávislost sdělovacích prostředků, pokud toto spojení může ovlivnit fungování vnitřního trhu.
 4.  Vnitrostátní regulační orgán nebo subjekt informuje sbor před provedením posouzení uvedeného v odst. 1 prvním pododstavci a konzultuje se sborem před vydáním každé stanovisko nebo před každým rozhodnutím, které hodlá přijmout v souvislosti s dopady spojování na trhu, jež podléhá oznamovací povinnosti, na pluralitu a redakční nezávislost sdělovacích prostředků nebo pokud toto spojení může ovlivnit fungování vnitřního trhu.
Pozměňovací návrh 255
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 5
5.  Do 14 kalendářních dnů od přijetí konzultace uvedené v odstavci 4 vypracuje sbor stanovisko k návrhu vnitrostátního stanoviska nebo rozhodnutí, které mu bylo předloženo, s přihlédnutím k prvkům uvedeným v odstavci 2, a předá toto stanovisko konzultujícímu orgánu a Komisi.
 5.  Do 14 kalendářních dnů od přijetí konzultace uvedené v odstavci 4 vypracuje sbor stanovisko k návrhu vnitrostátního stanoviska nebo rozhodnutí, které mu bylo předloženo, s přihlédnutím k prvkům uvedeným v odstavci 2, a předá toto stanovisko konzultujícímu orgánu nebo subjektu a Komisi.
Pozměňovací návrh 256
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 6
6.  Vnitrostátní regulační orgán nebo subjekt uvedený v odstavci 4 stanovisko uvedené v odstavci 5 v nejvyšší míře zohlední. Pokud se tento orgán stanoviskem zcela nebo zčásti neřídí, předloží sboru a Komisi do 30 kalendářních dnů od obdržení stanoviska příslušné zdůvodnění svého postoje. Aniž jsou dotčeny její pravomoci podle Smluv, může Komise vydat k této záležitosti vlastní stanovisko.
 6.  Vnitrostátní regulační orgán nebo subjekt uvedený v odstavci 4 stanovisko uvedené v odstavci 5 v nejvyšší míře zohlední. Pokud se tento orgán stanoviskem zcela nebo zčásti neřídí, předloží sboru a Komisi do 30 kalendářních dnů od obdržení stanoviska příslušné zdůvodnění svého postoje. Aniž jsou dotčeny její pravomoci podle Smluv, může Komise vydat k této záležitosti vlastní stanovisko. Příslušný vnitrostátní regulační orgán nebo subjekt do čtyř týdnů od obdržení takového stanoviska odůvodní Komisi, proč se jím plně nebo částečně neřídil.
Pozměňovací návrh 257
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 6 a (nový)
6a.  Vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty mohou od subjektů spojení na mediálním trhu požadovat, aby se zavázaly k zajištění plurality sdělovacích prostředků a redakční nezávislosti na základě prvků uvedených v odstavci 2.
Pozměňovací návrh 258
Návrh nařízení
Čl. 22 – odst. 1
1.  Pokud není provedeno posouzení nebo konzultace podle článku 21, vypracuje sbor na žádost Komise stanovisko k dopadu spojování na mediálním trhu na pluralitu a redakční nezávislost sdělovacích prostředků, pokud je pravděpodobné, že spojení na mediálním trhu ovlivní fungování vnitřního trhu mediálních služeb. Sbor založí své stanovisko na prvcích uvedených v čl. 21 odst. 2. Sbor může Komisi upozornit na spojování na mediálním trhu, která by mohla ovlivnit fungování vnitřního trhu mediálních služeb.
 1.  Pokud není provedeno posouzení nebo konzultace podle článku 21, vypracuje sbor z vlastního podnětu nebo na žádost Komise stanovisko k dopadu spojování na mediálním trhu na pluralitu a redakční nezávislost sdělovacích prostředků, pokud je na základě vlastního předběžného posouzení nebo předběžného posouzení Komise pravděpodobné, že toto spojení na mediálním trhu ovlivní fungování vnitřního trhu mediálních služeb. Sbor založí své stanovisko na prvcích uvedených v čl. 21 odst. 2. Sbor Komisi upozorní na taková spojování na mediálním trhu.
Pozměňovací návrh 259
Návrh nařízení
Čl. 22 – odst. 2
2.  V návaznosti na stanovisko sboru, aniž jsou dotčeny její pravomoci podle Smluv, může Komise vydat k této záležitosti vlastní stanovisko.
 2.  V návaznosti na stanovisko sboru, aniž jsou dotčeny její pravomoci podle Smluv, vydá Komise k této záležitosti vlastní stanovisko. Příslušný vnitrostátní regulační orgán nebo subjekt do čtyř týdnů od obdržení takového stanoviska odůvodní Komisi, proč se jím plně nebo částečně neřídil.
Pozměňovací návrh 260
Návrh nařízení
Čl. 22 – odst. 3
3.  Stanoviska sboru a případně Komise se zveřejňují.
 3.  Stanoviska sboru a Komise se zveřejňují.
Pozměňovací návrh 261
Návrh nařízení
Článek 22 a (nový)
Článek 22a
Akty v přenesené pravomoci
1.   Za podmínek stanovených v tomto článku je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci.
2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v tomto nařízení je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne ... [Úřad pro publikace: vložte prosím datum = 6 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].
3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v tomto nařízení kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle tohoto nařízení vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o jeden měsíc.
Pozměňovací návrh 262
Návrh nařízení
Čl. 23 – odst. 1
1.  Systémy a metodiky měření sledovanosti jsou v souladu se zásadami transparentnosti, nestrannosti, inkluzivity, proporcionality, nediskriminace a ověřitelnosti.
 1.  Systémy a metodiky měření sledovanosti jsou v souladu se zásadami transparentnosti, nestrannosti, inkluzivity, proporcionality, nediskriminace, srovnatelnosti a ověřitelnosti. Měření sledovanosti se provádí v souladu se samoregulačními mechanismy, které byly společně dohodnuty a jsou obecně uznávané v mediálním odvětví.
Pozměňovací návrh 263
Návrh nařízení
Čl. 23 – odst. 2
2.  Aniž je dotčena ochrana obchodního tajemství podniků, poskytnou poskytovatelé proprietárních systémů měření sledovanosti poskytovatelům mediálních služeb a zadavatelům reklamy, jakož i třetím stranám, které mají zmocnění poskytovatelů mediálních služeb a zadavatelů reklamy, bez zbytečného odkladu a bezplatně přesné, podrobné, úplné, srozumitelné a aktuální informace o metodice, kterou jejich systémy měření sledovanosti používají. Tímto ustanovením nejsou dotčena pravidla Unie pro ochranu údajů a soukromí.
 2.  Aniž je dotčena ochrana obchodního tajemství definovaná v čl. 2 odst. 1 směrnice (EU) 2016/943, poskytnou poskytovatelé proprietárních systémů měření sledovanosti poskytovatelům mediálních služeb a zadavatelům reklamy, jakož i třetím stranám, které mají zmocnění poskytovatelů mediálních služeb a zadavatelů reklamy, bez zbytečného odkladu a bezplatně přesné, podrobné, úplné, srozumitelné a aktuální informace o metodice, kterou jejich systémy měření sledovanosti používají. Poskytovatelé proprietárních systémů měření sledovanosti poskytují bezplatně každému poskytovateli mediálních služeb měření sledovanosti jeho obsahu a služeb. Nezávislý orgán jednou ročně provede audit metodiky používané proprietárními systémy měření sledovanosti a uplatňování této metodiky. Tímto ustanovením nejsou dotčena pravidla Unie pro ochranu údajů a soukromí.
Pozměňovací návrh 264
Návrh nařízení
Čl. 23 – odst. 2 a (nový)
2a.  Údaje o měření sledovanosti poskytované poskytovatelům mediálních služeb jsou stejně podrobné jako informace poskytované samoregulačními mechanismy odvětví, včetně neagregovaných údajů.
Pozměňovací návrh 265
Návrh nařízení
Čl. 23 – odst. 3
3.  Vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty podporují vypracování kodexů chování poskytovatelů systémů měření sledovanosti spolu s poskytovateli mediálních služeb, jejich zastupujícími organizacemi a dalšími zúčastněnými stranami, které mají přispět k dodržování zásad uvedených v odstavci 1, včetně podpory nezávislých a transparentních auditů.
 3.  Poskytovatelé systémů měření sledovanosti vypracují spolu s poskytovateli mediálních služeb, jejich zastupujícími organizacemi, online platformami a dalšími zúčastněnými stranami za podpory vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů kodexy chování, které mají přispět k dodržování zásad uvedených v odstavci 1, včetně podpory nezávislých a transparentních auditů. Tyto kodexy chování zajistí pravidelné, transparentní a nezávislé sledování a vyhodnocování toho, jak je dosahováno souladu se zásadami uvedenými v odstavci 1. Při vypracovávání kodexů chování se zvláštní pozornost věnuje malým sdělovacím prostředkům, aby bylo zajištěno řádné měření jejich sledovanosti.
Pozměňovací návrh 266
Návrh nařízení
Čl. 23 – odst. 4
4.  Komise může za pomoci sboru vydat pokyny k praktickému uplatňování odstavců 1, 2 a 3 tohoto článku.
 4.  Komise za pomoci sboru vydá pokyny k praktickému uplatňování odstavců 1, 2 a 3 tohoto článku s přihlédnutím ke kodexům chování uvedeným v odstavci 3.
Pozměňovací návrh 267
Návrh nařízení
Čl. 23 – odst. 5
5.  Sbor podporuje výměnu osvědčených postupů týkajících se zavádění systémů měření sledovanosti prostřednictvím pravidelného dialogu mezi zástupci vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů, zástupci poskytovatelů systémů měření sledovanosti a dalšími zúčastněnými stranami.
 5.  Sbor podporuje výměnu osvědčených postupů týkajících se zavádění systémů měření sledovanosti prostřednictvím pravidelného dialogu mezi zástupci vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů, zástupci poskytovatelů systémů měření sledovanosti, poskytovatelů mediálních služeb a dalšími zúčastněnými stranami.
Pozměňovací návrh 268
Návrh nařízení
Čl. 23 – odst. 5 a (nový)
5a.  Povinnostmi stanovenými v tomto článku není dotčeno právo diváků na ochranu osobních údajů, které se jich týkají, jak je stanoveno v článku 8 Listiny základních práv Evropské unie a v nařízení (EU) 2016/679.
Pozměňovací návrh 269
Návrh nařízení
Čl. 24 – nadpis
Zadávání reklamy státem
 Přidělování veřejných prostředků na státem zadávanou reklamu a nákupy
Pozměňovací návrh 270
Návrh nařízení
Čl. 24 – odst. 1
1.  Veřejné prostředky nebo jakékoli jiné plnění či výhody, které orgány veřejné moci poskytují poskytovatelům mediálních služeb pro účely reklamy, se poskytují podle transparentních, objektivních, přiměřených a nediskriminačních kritérií a prostřednictvím otevřených, přiměřených a nediskriminačních postupů. Tímto článkem nejsou dotčena pravidla pro zadávání veřejných zakázek.
 1.  Veřejné prostředky nebo jakékoli jiné plnění či výhody, které orgány veřejné moci přidělují poskytovatelům mediálních služeb, poskytovatelům online platforem a poskytovatelům internetových vyhledávačů pro účely reklamy a nákupů, se poskytují podle transparentních, objektivních, přiměřených a nediskriminačních kritérií a prostřednictvím otevřených, přiměřených a nediskriminačních postupů. Tyto veřejné prostředky přidělené pro účely reklamy jednotnému poskytovateli mediálních služeb, včetně poskytovatele online platformy nebo poskytovatele internetového vyhledávače, nepřekročí 15 % celkového rozpočtu přiděleného orgánem veřejné moci všem poskytovatelům mediálních služeb, kteří působí na vnitrostátní úrovni. Tímto článkem nejsou dotčena pravidla pro zadávání veřejných zakázek ani uplatňování pravidel pro státní podporu.
Pozměňovací návrh 271
Návrh nařízení
Čl. 24 – odst. 1 a (nový)
1a.  Orgány veřejné moci zajistí, aby kritéria a postupy používané při určování přidělování veřejných prostředků pro účely státem zadávané reklamy a nákupů poskytovatelům mediálních služeb, online platformám a internetovým vyhledávačům podle odstavce 1 byly předem zpřístupněny veřejnosti elektronickými a uživatelsky přívětivými prostředky. Vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty konzultují vypracování metodiky těchto kritérií a postupů se sborem a vnitrostátními zúčastněnými stranami v oblasti sdělovacích prostředků.
Pozměňovací návrh 272
Návrh nařízení
Čl. 24 – odst. 2 – návětí
2.  Orgány veřejné moci, včetně vnitrostátních, federálních nebo regionálních vládních institucí, regulačních orgánů nebo subjektů, jakož i státní podniky nebo jiné státem kontrolované subjekty na celostátní nebo regionální úrovni nebo místní samosprávy územních celků s více než 1 milionem obyvatel, zveřejní přesné, úplné, srozumitelné, podrobné a roční informace o svých výdajích na reklamu, přidělených poskytovatelům mediálních služeb, které obsahují alespoň tyto údaje:
 2.  Orgány veřejné moci, včetně těch na unijní, vnitrostátní, federální, regionální nebo místní úrovni, vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů, jakož i státní podniky nebo jiné státem kontrolované subjekty na unijní, celostátní, regionální nebo místní úrovni, elektronickými a uživatelsky vstřícnými prostředky zveřejní přesné, úplné, srozumitelné, podrobné a roční informace o svých výdajích na reklamu a nákupy, přidělených poskytovatelům mediálních služeb, poskytovatelům online platforem a poskytovatelům internetových vyhledávačů, které obsahují alespoň tyto údaje:
Pozměňovací návrh 273
Návrh nařízení
Čl. 24 – odst. 2 – písm. a
a)  oficiální názvy poskytovatelů mediálních služeb, u kterých byly zakoupeny reklamní služby;
 a)  oficiální názvy poskytovatelů mediálních služeb, poskytovatelů online platforem nebo poskytovatelů internetových vyhledávačů, u kterých byly získány reklamní služby nákupy;
Pozměňovací návrh 274
Návrh nařízení
Čl. 24 – odst. 2 – písm. a a (nové)
aa)  stručné odůvodnění kritérií a postupů uplatněných na přidělování veřejných prostředků pro účely státem zadávané reklamy a nákupů poskytovatelům mediálních služeb, poskytovatelům online platforem a poskytovatelům internetových vyhledávačů;
Pozměňovací návrh 275
Návrh nařízení
Čl. 24 – odst. 2 – písm. b
b)  celkové roční výdaje a částky vynaložené na jednotlivé poskytovatele mediálních služeb.
 b)  celkové roční výdaje a částky vynaložené na jednotlivé poskytovatele mediálních služeb, poskytovatele online platformy nebo poskytovatele internetového vyhledávače;
Pozměňovací návrh 276
Návrh nařízení
Čl. 24 – odst. 2 – písm. b a (nové)
ba)  státní reklama a státní finanční podpora přidělená poskytovatelům mediálních služeb, poskytovatelům online platforem nebo poskytovatelům internetových vyhledávačů;
Pozměňovací návrh 277
Návrh nařízení
Čl. 24 – odst. 2 – písm. b b (nové)
bb)  údaje o příjmech ze smluv se státními orgány, které obdržely společnosti patřící do stejného podnikatelského seskupení jako poskytovatel mediálních služeb;
Pozměňovací návrh 278
Návrh nařízení
Čl. 24 – odst. 3
3.  Vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty sledují zadávání reklamy státem na mediálních trzích. Za účelem posouzení přesnosti informací o reklamě zadávané státem zveřejněných podle odstavce 2 si mohou vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty vyžádat od subjektů uvedených v odstavci 2 další informace, včetně informací o uplatňování kritérií uvedených v odstavci 1.
 3.  Vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty sledují přidělování státního financování na mediálních trzích a poskytovatelům online platforem a poskytovatelům internetových vyhledávačů. Za účelem posouzení přesnosti informací o výdajích státu zveřejněných podle odstavce 2 si mohou vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty vyžádat od subjektů uvedených v odstavci 2 další informace, včetně podrobnějších informací o uplatňování kritérií a postupů uvedených v odstavci 1.
Pozměňovací návrh 279
Návrh nařízení
Čl. 24 – odst. 3 a (nový)
3a.  Vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty monitorující přidělování státních výdajů předkládají podrobnou a srozumitelnou výroční zprávu o přidělování státních výdajů poskytovatelům mediálních služeb, poskytovatelům online platforem a poskytovatelům internetových vyhledávačů na základě podrobností stanovených v odstavci 2. Výroční zprávy se zveřejní snadno přístupným způsobem.
Pozměňovací návrh 280
Návrh nařízení
Čl. 24 – odst. 3 b (nový)
3b.  Přidělení státních výdajů poskytovatelům mediálních služeb, poskytovatelům online platforem a poskytovatelům internetových vyhledávačů za účelem vydávání tísňových zpráv veřejnými orgány podléhá požadavkům stanoveným v odstavci 2 a 3, jakmile nouzová situace skončila. Takové přidělení musí splňovat požadavky stanovené v odstavci 1.
Pozměňovací návrh 281
Návrh nařízení
Čl. 25 – odst. 1
1.  Komise zajistí nezávislé sledování vnitřního trhu mediálních služeb, včetně rizik a pokroku v jeho fungování a odolnosti. Výsledky sledování jsou předkládána ke konzultaci sboru.
 1.  Komise po konzultaci se sborem zajistí nezávislé a průběžné sledování vnitřního trhu mediálních služeb, včetně jeho fungování a odolnosti, rizik pro něj a jeho pokroku v oblasti svobody a plurality sdělovacích prostředků. Komise může tohoto sledování zapojit evropské subjekty s příslušnou odborností v oblasti svobody a plurality sdělovacích prostředků.
Pozměňovací návrh 282
Návrh nařízení
Čl. 25 – odst. 2 a (nový)
2a.  Komise při sledování podle odstavce 1 zohlední zprávy, hodnocení a doporučení sboru, příspěvky občanské společnosti, výsledky nástroje pro sledování plurality sdělovacích prostředků a zjištění vyplývající z výročních zpráv o právním státu.
Pozměňovací návrh 283
Návrh nařízení
Čl. 25 – odst. 3 – návětí
3.  Sledování zahrnuje:
 3.  Sledování zejména:
Pozměňovací návrh 284
Návrh nařízení
Čl. 25 – odst. 3 – písm. a
a)  podrobnou analýzu odolnosti mediálních trhů všech členských států, včetně míry koncentrace sdělovacích prostředků a rizik manipulace a zasahování do informací ze zahraničí;
 a)  zohlední podrobnou analýzu odolnosti mediálních trhů všech členských států, včetně přehledu míry koncentrace sdělovacích prostředků a rizik, která tato koncentrace představuje pro pluralitu sdělovacích prostředků a redakční nezávislost poskytovatelů mediálních služeb, včetně manipulace a zasahování do informací;
Pozměňovací návrh 285
Návrh nařízení
Čl. 25 – odst. 3 – písm. b
b)  přehled a výhledové hodnocení odolnosti vnitřního trhu mediálních služeb jako celku;
 b)  zahrnuje přehled a výhledové hodnocení odolnosti vnitřního trhu mediálních služeb jako celku, a to i pokud jde o míru koncentrace trhu;
Pozměňovací návrh 286
Návrh nařízení
Čl. 25 – odst. 3 – písm. b a (nové)
ba)  zahrnuje průběžné a podrobné posouzení provádění článků 3, 4 a 7;
Pozměňovací návrh 287
Návrh nařízení
Čl. 25 – odst. 3 – písm. c
c)  přehled opatření přijatých poskytovateli mediálních služeb s cílem zaručit nezávislost jednotlivých redakčních rozhodnutí.
 c)  zahrnuje přehled opatření přijatých poskytovateli mediálních služeb s cílem zaručit nezávislost redakčních rozhodnutí;
Pozměňovací návrh 288
Návrh nařízení
Čl. 25 – odst. 3 – písm. c a (nové)
ca)  zahrnuje podrobné posouzení přidělování veřejných prostředků na státem zadanou reklamu a nákupy;
Pozměňovací návrh 289
Návrh nařízení
Čl. 25 – odst. 3 – písm. c b (nové)
cb)  zahrnuje přehled vnitrostátních opatření s dopadem na pluralitu sdělovacích prostředků a redakční nezávislost poskytovatelů mediálních služeb s přihlédnutím k jejich politické nezávislosti a přístupnosti;
Pozměňovací návrh 290
Návrh nařízení
Čl. 25 – odst. 3 – písm. c c (nové)
cc)  zahrnuje přehled provádění a dopadu funkcí velmi velkých online platforem pro uznané poskytovatele mediálních služeb, jak je uvedeno v článku 17;
Pozměňovací návrh 291
Návrh nařízení
Čl. 25 – odst. 3 – písm. c d (nové)
cd)  posoudí nezávislost vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů.
Pozměňovací návrh 292
Návrh nařízení
Čl. 25 – odst. 3 a (nový)
3a.  Komise zřídí snadno použitelný a veřejně přístupný varovný mechanismus pro odhalování rizik týkajících se použití tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 293
Návrh nařízení
Čl. 25 – odst. 4
4.  Sledování se provádí každoročně a jeho výsledky se zveřejňují.
 4.  Sledování se provádí každoročně. Výsledky sledování se každoročně předkládají Evropskému parlamentu a zveřejňují se
Pozměňovací návrh 294
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 1
1.  Nejpozději do ... [čtyři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každé čtyři roky Komise toto nařízení zhodnotí a podá zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.
 1.  Do ... [dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každé dva roky Komise zhodnotí provádění tohoto nařízení a podá zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru o svých zjištěních a opatřeních, která mají být v jejich návaznosti přijata.
Pozměňovací návrh 295
Návrh nařízení
Čl. 28 – odst. 2 – pododstavec 2
Články 7 až 12 a 27 se však použijí od ... [tři měsíce po vstupu v platnost] a čl. 19 odst. 2 se použije od ... [48 měsíců po vstupu v platnost].
 Články 7 až 12 a 27 se však použijí od ... [tři měsíce po vstupu v platnost] a článek 19 se použije od ... [24 měsíců po vstupu v platnost].

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A9-0264/2023).

Poslední aktualizace: 11. ledna 2024Právní upozornění - Ochrana soukromí