Evropský parlament,

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 15. května 2019 nazvané „EU a Střední Asie: Nové příležitosti pro silnější partnerství“ (JOIN(2019)0009),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 17. června 2019 o nové strategii EU pro Střední Asii,

–  s ohledem na společné prohlášení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 19. září 2018 nazvané „Propojení Evropy a Asie – Základní prvky strategie EU“ (JOIN(2018)0031),

–  s ohledem na memorandum o porozumění o spolupráci mezi Evropskou unií a Republikou Uzbekistán v oblasti energetiky, které bylo podepsáno dne 24. ledna 2011 a obnoveno v únoru 2017,

–  s ohledem na společný program Evropské unie a Rady Evropy nazvaný „Program na podporu právního státu ve Střední Asii“ (2020–2023), který byl podepsán dne 28. listopadu 2019,

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 1. prosince 2021 nazvané „Global Gateway“ (JOIN(2021)0030),

–  s ohledem na výsledky 18. zasedání ministrů zahraničních věcí EU a Střední Asie konaného dne 17. listopadu 2022 v Samarkandu, které se zaměřovalo na hledání řešení společných výzev,

–  s ohledem na společné tiskové prohlášení hlav států Střední Asie a předsedy Evropské rady vydané po prvním regionálním setkání na vysoké úrovni, které se konalo dne 27. října 2022 v Astaně,

–  s ohledem na prohlášení mluvčí Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 4. července 2022 o nejnovějším vývoji v Uzbekistánu,

–  s ohledem na společné tiskové prohlášení prezidenta Republiky Uzbekistán Šavkata Mirzijojeva a předsedy Evropské rady Charlese Michela ze dne 28. října 2022,

–  s ohledem na Dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Uzbekistán na straně druhé(1),

–  s ohledem na 18. schůzi podvýboru Dohody o partnerství a spolupráci mezi EU a Uzbekistánem pro spravedlnost a vnitřní věci, lidská práva a související otázky, která se konala dne 29. března 2022,

–  s ohledem na prohlášení, které dne 15. března 2023 vydal v Taškentu vysoký komisař OSN pro lidská práva,

–  s ohledem na závěrečné připomínky k šesté pravidelné zprávě o Uzbekistánu Výboru OSN pro odstranění diskriminace žen ze dne 1. března 2022, na třetí pravidelnou zprávu o Uzbekistánu Výboru OSN pro hospodářská, sociální a kulturní práva z února 2022 a pátou pravidelnou zprávu o Uzbekistánu Výboru OSN pro práva dítěte ze září 2022,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte z roku 1989,

–  s ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro lidská práva k páté pravidelné zprávě o Uzbekistánu ze dne 1. května 2020 ohledně Mezinárodního paktu o občanských a politických právech,

–  s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1984,

–  s ohledem na zprávu zvláštní zpravodajky OSN pro podporu a ochranu lidských práv a základních svobod v rámci boje proti terorismu po oficiální návštěvě Uzbekistánu uskutečněné ve dnech 29. listopadu až 7. prosince 2021, která byla zveřejněna dne 25. února 2022,

–  s ohledem na národní strategii Uzbekistánu pro boj proti extremismu a terorismu na období 2021–2026,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu volební pozorovatelské mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě / Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (OBSE/ODIHR) o prezidentských volbách konaných dne 24. října 2021, která byla zveřejněna dne 22. dubna 2022,

–  s ohledem na prohlášení o předběžných zjištěních a závěrech omezené pozorovatelské mise OBSE/ODIHR pro referendum v Republice Uzbekistán zveřejněné dne 1. května 2023,

–  s ohledem na své doporučení ze dne 26. března 2019 Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k nové komplexní dohodě mezi EU a Uzbekistánem(2),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Uzbekistánu,

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0227/2023),

A.  vzhledem k tomu, že Uzbekistán hraje ve Střední Asii, která je regionem strategického zájmu EU, klíčovou úlohu, pokud jde o bezpečnost, konektivitu, energetickou diverzifikaci, řešení konfliktů a obranu mnohostranného mezinárodního řádu založeného na pravidlech;

B.  vzhledem k tomu, že jednání o posílené dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a Uzbekistánem, která modernizuje stávající dohodu o partnerství a spolupráci podepsanou v roce 1999, byla formálně zahájena dne 23. listopadu 2018 a úspěšně uzavřena dne 6. července 2022; vzhledem k tomu, že aby mohla posílená dohoda o partnerství a spolupráci vstoupit v platnost, je zapotřebí souhlas Parlamentu;

C.  vzhledem k tomu, že uzbecká vláda usiluje o dosažení rovnováhy mezi hospodářským růstem a ochranou životního prostředí; vzhledem k tomu, že hlášené environmentální obavy se týkají degradace půdy, zasolování půdy, snížené kvality vody a vodní eroze;

D.  vzhledem k tomu, že EU vyčlenila na první čtyři roky (2021–2024) svého sedmiletého víceletého orientačního programu na období 2021–2027 76 milionů EUR pro Uzbekistán, přičemž dalších 7 milionů EUR bylo vyčleněno na podporu lidských práv a organizací občanské společnosti;

E.  vzhledem k tomu, že Střední Asie čelí jedné z celosvětově nejzávažnějších krizí v oblasti dodávek vody, která vážně omezila dosažení cílů udržitelného rozvoje v tomto regionu; vzhledem k tomu, že pouze více než polovina obyvatel Uzbekistánu má přístup k nezávadné pitné vodě, přičemž venkovské oblasti mají výrazně nižší zabezpečení dodávek vody než městské oblasti; vzhledem k tomu, že zemědělství, a zejména intenzivní odvětví bavlny, spotřebovává v Uzbekistánu více než 90 % vody; vzhledem k tomu, že se očekává, že objem vody v řekách Syrdarja a Amudarja, které v Uzbekistánu zajišťují velkou část dodávek vody, se do roku 2050 sníží až o 15 %;

F.  vzhledem k tomu, že od zhroucení Sovětského svazu a jeho katastrofální zemědělské politiky a jednotného systému hospodaření s vodou je bezpečnost a stabilita regionu Střední Asie značně ohrožována spory o vodu; konstatuje, že změna klimatu ve Střední Asii má dopad na vodní zdroje a intenzivní lidská činnost vede k nadměrnému využívání vody; vzhledem k tomu, že nedbalé a špatné hospodaření s vodou a znečištění řek klíčových pro zavlažování bavlníkových polí, které začalo za sovětského režimu a z velké části pokračuje i v moderní době a které zahrnuje šest zemí regionu, vedlo k téměř úplnému zmizení Aralského jezera a řady vedlejších jezer a způsobuje zranitelnému obyvatelstvu této oblasti katastrofální zdravotní, ekologické a sociální problémy; vzhledem k tomu, že časté konflikty týkající se vody a politická nestabilita omezují jednotné plánování a účinné rozdělování vody z příhraničních řek, což vede k neúčinnému využívání vodních zdrojů v regionu;

G.  vzhledem k tomu, že EU v rámci Zelené dohody pro Evropu přispěla více než 5,2 milionu EUR do svěřeneckého fondu OSN se zapojením většího počtu partnerů pro lidskou bezpečnost v oblasti Aralského jezera; vzhledem k tomu, že se EU zavázala vysadit v roce 2022 více než 27 000 stromů ve spolupráci s uzbeckou vládou, která se snaží rekultivovat půdu pouště Aralkum;

H.  vzhledem k tomu, že dne 1. července 2022 vypukly v Karakalpakstánské republice protesty poté, co byly zveřejněny navrhované změny uzbecké ústavy, které by zrušily její status svrchované republiky v rámci Uzbekistánu a její právo se odtrhnout; vzhledem k tomu, že při následných tvrdých zásazích ze strany orgánů státní moci bylo zabito nejméně 21 osob a více než 270 osob bylo zraněno, přičemž někteří zatčení uváděli, že byli mučeni a bylo s nimi špatně zacházeno; vzhledem k tomu, že skupiny a aktivisté pro lidská práva informovali, že bezpečnostní síly použily neospravedlnitelnou smrtící sílu a další nepřiměřené prostředky k rozptýlení převážně pokojných demonstrantů; vzhledem k tomu, že po protestech bylo zadrženo 516 osob, včetně novinářů, přičemž někteří z nich byli drženi celé týdny v izolaci; vzhledem k tomu, že dne 13. ledna 2023 bylo za účast na nepokojích odsouzeno 22 osob a že Dauletmurat Tažimuratov, právník obviněný z organizování nepokojů, byl odsouzen k 16 letům odnětí svobody; vzhledem k tomu, že dne 17. března 2023 skončilo druhé soudní řízení s dalšími 39 osobami obviněnými z účasti na protestech a že těmto osobám byly uděleny dlouhé tresty odnětí svobody, a to až na 11 let;

I.  vzhledem k tomu, že uzbecká vláda veřejně tvrdí, že v Uzbekistánu v současné době působí více než 10 000 organizací občanské společnosti, zatímco skupiny pro občanská práva uvádějí, že většina těchto organizací jsou ve skutečnosti nevládními organizacemi organizovanými vládou;

J.  vzhledem k tomu, že hospodářské a politické reformy provedené pod vedením prezidenta Šavkata Mirzijojeva vedou k postupnému zlepšování situace v zemi, je však třeba vyvíjet další úsilí, zejména slíbenou revizi trestního zákoníku a nový kodex pro nevládní organizace; vzhledem k tomu, že organizace Freedom House zařadila Uzbekistán ve svém žebříčku svobody ve světě za rok 2023 a svobody na internetu za rok 2022 mezi „nesvobodné“ země a ve světovém indexu svobody tisku organizace Reportéři bez hranic se Uzbekistán v roce 2023 umístil na 137. místě ze 180 zemí, oproti 133. místu v roce 2022; vzhledem k tomu, že v indexu vnímání korupce, který připravuje organizace Transparency International, se Uzbekistán v roce 2022 umístil na 126. místě ze 180 zemí;

K.  vzhledem k tomu, že OBSE uvedla, že v prezidentských volbách v roce 2021 chyběla skutečná soutěž a smysluplné zapojení kandidátů a občanů, a zjistila významné procesní nesrovnalosti;

L.  vzhledem k tomu, že Senát Oliy Majlis stanovil 30. duben 2023 jako datum referenda o ústavních reformách poté, co bylo odloženo v důsledku krize v Karakalpakstánu v roce 2022; vzhledem k tomu, že změny předložené k hlasování v referendu se týkají přibližně dvou třetin ústavy; vzhledem k tomu, že změny zahrnují ustanovení, které by prezidentovi umožnilo setrvat ve funkci další dvě sedmiletá funkční období; vzhledem k tomu, že podle ústřední volební komise byla účast v referendu 84,5 % a 90,2 % hlasů bylo pro novou ústavu;

M.  vzhledem k tomu, že omezená mise OBSE/ODIHR pro pozorování referenda ve svých předběžných zjištěních a závěrech dospěla k tomu, že „referendum bylo uskutečněno jako pokračování širších reforem prováděných v posledních letech, proběhlo však v prostředí bez skutečného politického pluralismu a soutěže“ a že „je třeba dále podporovat alternativní názory, poskytovat příležitosti nezávislé občanské společnosti a dodržovat základní svobody, které jsou i nadále omezovány“; vzhledem k tomu, že podle prohlášení OBSE/ODIHR o předběžných zjištěních a závěrech „pozorovatelé poukázali na rozsáhlé zneužívání administrativních zdrojů“;

N.  vzhledem k tomu, že v kontextu rostoucího čínského vlivu v regionu rozšiřuje Uzbekistán v posledních letech hospodářskou spoluprácis Čínou; vzhledem k tomu, že železniční projekt Čína-Kyrgyzstán-Uzbekistán by z Uzbekistánu učinil bránu do jižní Asie a propojil by oba regiony, přičemž by se vyhnul Tálibanéme kontrolovanému Afghánistánu, a zároveň by sloužil jako klíčová součást projektu „Jedno pásmo, jedna cesta“;

O.  vzhledem k tomu, že jsou v Uzbekistánu i nadále hlášeny závažné problémy v oblasti lidských práv, včetně případů mučení nebo krutého, nelidského či ponižujícího trestání, a to navzdory tomu, že jsou tyto praktiky zákonem zakázány; vzhledem k tomu, že mezi další hlášené obavy v oblasti porušování lidských práv patří svévolné zatýkání nebo zadržování, zatýkání a věznění politických vězňů, problémy s nezávislostí soudnictví, korupce, omezování svobody shromažďování, sdělovacích prostředků a projevu, a to i na internetu; vzhledem k tomu, že pomluva a urážka, včetně urážky prezidenta, jsou i nadále trestnými činy, a to navzdory příslibu prezidenta Mirzijojeva, že oba tyto trestné činy budou v roce 2020 dekriminalizovány; vzhledem k tomu, že bloger Sobirjon Babanijazov byl odsouzen ke třem letům odnětí svobody za urážku prezidenta na internetu;

P.  vzhledem k tomu, že Uzbekistán v poslední době stále častěji vězní novináře a blogery, včetně Otabeka Sattorije, nezávislého blogera, investigativního novináře a aktivisty, který byl uvězněn na šest let a šest měsíců za zveřejnění informací o korupci; vzhledem k tomu, že v rozhodnutí pracovní skupiny OSN pro svévolné zadržování z listopadu 2022 bylo uvedeno, že zadržení Sattorije je v rozporu s mezinárodním právem; vzhledem k tomu, že mezi další novináře a blogery odsouzené za podávání zpráv nebo vyjadřování názorů patří Miraziz Bazarov, bloger zatčený v dubnu 2021 a odsouzený na tři roky omezení svobodného pohybu na základě obvinění z pomluvy, jelikož uplatňoval své právo na svobodu vyjadřování, Fazilchoja Arifchojajev, bloger zatčený v červnu 2021 a odsouzený k sedmi letům a šesti měsícům za to, že na sociálních médiích sdílel příspěvky o náboženských otázkách a komentoval je, a Lolagul Kallychanová, zakladatelka internetových stránek Makana.uz, která byla zatčena v červenci 2022 a odsouzena k osmi letům omezení svobodného pohybu za údajnou účast na protestech v Karalpakstánu; vzhledem k tomu, že Valijon Kalonov, kritik vlády, který vyzval k bojkotu prezidentských voleb v roce 2021, je zadržován v psychiatrické léčebně v oblasti Samarkand od okamžiku, kdy soud rozhodl, že by měl podstoupit povinnou psychiatrickou léčbu;

Q.  vzhledem k tomu, že v březnu 2020 vyjádřil Výbor OSN pro lidská práva, který sleduje dodržování Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, znepokojení nad „neustávajícími zprávami o mučení a špatném zacházení, včetně sexuálního násilí a znásilňování, ze strany vězeňské služby a pracovníků donucovacích orgánů vůči osobám zbaveným osobní svobody, včetně osob zadržovaných na základě zjevně politicky motivovaných obvinění“;

R.  vzhledem k tomu, že v lednu 2020 Výbor OSN pro lidská práva proti mučení uvedl, že „nadále běžně dochází k mučení a špatnému zacházení, a to z podnětu nebo se souhlasem příslušníků státních donucovacích, vyšetřovacích a vězeňských orgánů, zejména za účelem získání přiznání nebo informací, které mohou být použity v trestním řízení“; vzhledem k tomu, že sliby prezidenta Mirzijojeva, že se bude zabývat základními příčinami mučení ve státních věznicích, vedly k přijetí některých pozitivních opatření, jako jsou právní předpisy, které stanoví, že důkazy získané mučením nejsou u soudu přípustné; vzhledem k tomu, že tyto právní záruky nejsou důsledně uplatňovány a že orgány případy mučení obvykle řádně nevyšetřují; vzhledem k tomu, že zadržované osoby často nepodávají stížnosti ze strachu z odvetných opatření;

S.  vzhledem k tomu, že muslimové, kteří praktikují svou víru mimo státní kontrolu, jsou i nadále terčem útoků ze strany orgánů a jsou nepravdivě obviňováni z náboženského extremismu; konstatuje, že například Bobirjon Tuchtamurodov byl odsouzen k více než pěti letům odnětí svobody za členství v zakázané náboženské organizaci a další muslimové, včetně Oybeka Chamidova, Chasana Abdirachimova a Alimarda Sultonova, byli uvězněni na základě obvinění z trestných činů souvisejících s extremismem;

T.  vzhledem k tomu, že napravování minulých pochybení vůči jednotlivcům, kteří byli vězněni nezákonně a v rozporu s jejich právy, v Uzbekistánu ještě neskončilo; vzhledem k tomu, že ačkoli Uzbekistán v posledních letech propouští desítky bývalých vězňů svědomí, nepřijaly orgány žádná opatření k rehabilitaci těchto osob, které jsou podle zákona i nadále odsouzeny za trestné činy, ani k nápravě újmy, která jim byla způsobena dlouhým vězněním, mučením a týráním, kterými byli mnozí vystaveni, izolací od rodiny a přátel a ztrátou práce;

U.  vzhledem k tomu, že Uzbekistán přijal v červenci 2021 národní strategii boje proti extremismu a terorismu na období 2021–2026; vzhledem k tomu, že deklarovaným cílem strategie je účinná a koordinovaná státní politika boje proti extremismu a terorismu a zajištění národní bezpečnosti a práv a svobody občanů; vzhledem k tomu, že po převzetí Afghánistánu Tálibánem se zvýšily obavy Uzbekistánu z možného přelévání terorismu z Afghánistánu do sousedních středoasijských zemí, zejména ze strany Islámského státu v provincii Chorásán, ale i ze Svazu islámského džihádu, Islámského hnutí Uzbekistánu a organizací Katibat al-Imam al-Bukhariho a Jamaat Ansarullah; vzhledem k tomu, že Uzbekistán je i nadále aktivním účastníkem diplomatické platformy C5 + 1 a související spolupráce v oblasti boje proti terorismu a násilnému extremismu;

V.  vzhledem k tomu, že nedávný průzkum provedený uzbeckým výzkumným institutem pro rodinu a ženy zjistil, že každá třetí žena se setkala s týráním od svého manžela a každá čtvrtá od své tchýně; vzhledem k tomu, že lidé se obrací na soudy pouze v 7 % případů domácího násilí; vzhledem k tomu, že většina obětí domácího násilí nemá přístup k právní podpoře kvůli finanční závislosti na manželovi; vzhledem k tomu, že obětem domácího násilí se nedostává dostatečná pomoc v krizových situacích, není k dispozici dostatek azylových domů, financování horkých linek a vyškolení sociální pracovníci a psychologové; vzhledem k tomu, že vražda ženy spáchaná manželem nebo jinými příbuznými je běžným důsledkem beztrestnosti domácího násilí, ačkoli nejsou k dispozici žádné oficiální statistiky; vzhledem k tomu, že dětské sňatky jsou v některých venkovských oblastech Uzbekistánu stále rozšířeny a poškozují práva žen v zemi tím, že omezují jejich vzdělávací a pracovní příležitosti;

W.  vzhledem k tomu, že podle článku 120 trestního zákoníku Uzbekistánu je konsensuální pohlavní styk mezi muži trestným činem, za který lze uložit trest odnětí svobody až na tři roky; vzhledem k tomu, že tento zákon nejen porušuje lidská práva homosexuálů a bisexuálů, ale dále marginalizuje širší komunitu LGBTIQ osob, jelikož vytváří nepřátelské a diskriminační prostředí, brání jim v přístupu k základním právům a službám a ztěžuje jim svobodný a otevřený život;

X.  vzhledem k tomu, že Uzbekistán trpěl v zimě 2022–2023 závažným a bezprecedentním nedostatkem energie, takže velká část země neměla vytápění a elektřinu, což snížilo důvěru veřejnosti ve státní správu;

Y.  vzhledem k tomu, že Výbor Evropského parlamentu pro zahraniční věci navštívil Uzbekistán ve dnech 23. a 24. února 2022; vzhledem k tomu, že jeho delegace ve Výborech pro parlamentní spolupráci EU-Kazachstán, EU-Kyrgyzstán, EU-Uzbekistán a EU-Tádžikistán a pro vztahy s Turkmenistánem a Mongolskem Uzbekistán pravidelně navštěvuje;

Z.  vzhledem k tomu, že Uzbekistán v roce 2018 vystoupil z Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti vedené Ruskem; vzhledem k tomu, že poté, co Rusko zahájilo nevyprovokovanou, neodůvodněnou a nezákonnou útočnou válku proti Ukrajině, zaujal Uzbekistán neutrální postoj a vyzval k mírovému řešení konfliktu; vzhledem k tomu, že dne 17. března 2022 bývalý uzbecký ministr zahraničních věcí Abdulaziz Kamilov prohlásil, že Uzbekistán neuzná separatistické státy Doněck a Luhansk na Ukrajině;

Vztahy mezi EU a Uzbekistánem

1.  vítá dokončení jednání o posílené dohodě o partnerství a spolupráci mezi EU a Uzbekistánem, která vytváří nový, moderní a ambiciózní rámec pro prohlubování dvoustranných vztahů; opakuje, že dohoda klade velký důraz na sdílené hodnoty, demokracii a právní stát, lidská práva a základní svobody, jakož i na udržitelný rozvoj; konstatuje, že rovněž vytváří základ pro posílenou spolupráci v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky, včetně otázek, jako je regionální stabilita, digitální propojenost, mezinárodní spolupráce a předcházení konfliktům; zdůrazňuje význam intenzivnější spolupráce mezi EU a Uzbekistánem, zejména s ohledem na nedávné geopolitické události, jako je nezákonná útočná válka Ruska proti Ukrajině;

2.  vyzývá k urychlenému dokončení nezbytných právních a technických procesů a k podpisu posílené dohody o partnerství a spolupráci, což by Parlamentu otevřelo cestu k uplatňování jeho výsad, pokud jde o ratifikaci dohody; zdůrazňuje význam úzkého zapojení Parlamentu do sledování provádění všech částí posílené dohody o partnerství a spolupráci, jakmile vstoupí v platnost;

3.  bere na vědomí ambiciózní reformy plánované v rámci rozvojové strategie Nového Uzbekistánu na období 2022–2026, jejichž cílem je dosáhnout v zemi skutečné změny, pokud jde o socioekonomický rozvoj, účinnou správu, nezávislejší soudnictví a dodržování lidských práv a základních svobod; vítá opatření ke zlepšení protikorupčního systému a vyzývá orgány, aby ve svém úsilí v tomto ohledu nadále pokračovaly a zintenzivnily je, a to s přihlédnutím k závěrům druhého mezinárodního fóra pro boj proti korupci konaného v Taškentu; vyzývá, aby byly do programu reforem začleněny záruky zaměřené na svobodu náboženského vyznání a tisku, včetně přístupu ke svobodnému a otevřenému internetu a sdělovacím prostředkům; zdůrazňuje, že ústavní reforma je příležitostí k posílení právního státu a k tomu, aby tyto reformy získaly pevný právní základ; vyzývá uzbecké orgány, aby v tomto procesu pokračovaly na základě konzultací s občany, občanskou společností a se zúčastněnými stranami, včetně Benátské komise Rady Evropy, a to na základě mezinárodních norem a osvědčených postupů;

4.  bere na vědomí výsledky ústavního referenda, které se konalo v Uzbekistánu dne 30. dubna 2023 a jež vedlo ke schválení nové ústavy, jejímž cílem je významně změnit právní rámec v této zemi; je však znepokojen ustanoveními, která prezidentovi umožňují prodloužit funkční období; vyjadřuje politování nad tím, že vláda změnila délku funkčního období netransparentním a nedemokratickým způsobem, a naléhavě ji vyzývá, aby dodržovala zásady demokracie a právního státu; zdůrazňuje, že proces demokratizace Uzbekistánu by měl být urychlen;

5.  vítá skutečnost, že OBSE/ODIHR vyslaly dne 28. března 2023 omezenou misi k pozorování referenda s cílem posoudit způsob, jakým bylo referendum vedeno; vyzývá uzbecké orgány, aby pečlivě zohlednily zjištění a závěry omezené mise k pozorování referenda a provedly doporučení závěrečné zprávy volební pozorovatelské mise ODIHR z roku 2021, včetně revize legislativních a administrativních požadavků na registraci politických stran a jasného oddělení státu a stran spolu s účinnými sankcemi proti zneužívání administrativních zdrojů; vyzývá orgány, aby dále reformovaly volební právní rámec s cílem umožnit v budoucích volbách účast všech demokratických kandidátů a vytvořit skutečné pluralitní politické prostředí;

Regionální spolupráce, mezinárodní vztahy a globální výzvy

6.  domnívá se, že Střední Asie je pro EU regionem strategického zájmu, pokud jde o bezpečnost, konektivitu, diverzifikaci energetiky, řešení konfliktů a obranu mnohostranného mezinárodního řádu založeného na pravidlech; konstatuje, že Uzbekistán má jedinečné postavení k tomu, aby se stal hybnou silou regionální spolupráce, která by Střední Asii pomohla stát se odolnějším, lépe prosperujícím a více propojeným hospodářským a politickým prostorem; vítá zapojení Uzbekistánu do platformy C5 + 1; vybízí EU, aby zintenzivnila své politické, hospodářské a bezpečnostní vztahy se Střední Asií v souladu s jejím geostrategickým významem i s hodnotami v oblasti demokracie, lidských práv a právního státu, na nichž je založena vnější činnost EU;

7.  zdůrazňuje velký potenciál vzájemně prospěšné spolupráce v oblasti udržitelné a digitální konektivity, zejména prostřednictvím iniciativy Global Gateway v oblasti energetiky, vodohospodářství a bezpečnosti, ale také prostřednictvím mnohostranného přístupu k diverzifikaci obchodních tras, podpoře větších soukromých investic, posílení spolupráce v oblasti vědy a techniky, zdravotní péče, průmyslové výroby, budování kapacit a poskytování odborné přípravy a vzdělávání a podpory mezilidských kontaktů; v tomto ohledu zdůrazňuje význam programů EU v oblasti spolupráce a dialogu jako je Správa hranic ve Střední Asii, Akční program pro boj proti drogám ve Střední Asii a Prosazování práva ve Střední Asii, které mají zásadní význam pro spolupráci v těchto oblastech politiky;

8.  domnívá se, že strategii EU pro Střední Asii z roku 2019 je třeba dále aktualizovat, aby odrážela důsledky řady nedávných geopolitických krizí, včetně nezákonné agrese Ruska proti Ukrajině, převzetí Afghánistánu Tálibánem, globální ambice Číny a politické změny v sousedních zemích;

9.  je si vědom toho, že útočná válka Ruska proti Ukrajině a její důsledky představují pro Uzbekistán a další středoasijské státy, které tradičně udržují úzké vztahy s Ruskem, jak výzvy, tak příležitosti; vyjadřuje politování nad tím, že Uzbekistán ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu neodsoudil, a vybízí orgány, aby tak v souladu s mezinárodním společenstvím jasně učinily; vítá prohlášení bývalého ministra zahraničních věcí Kamilova ze dne 17. března 2022, v němž žádal o okamžité ukončení nepřátelských akcí na Ukrajině a zároveň uznal nezávislost, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny; zároveň konstatuje, že uzbecké orgány neuznaly nezávislost tzv. Doněcké a Luhanské republiky; vyjadřuje politování nad tím, že se Uzbekistán zdržel hlasování o rezolucích Valného shromáždění OSN o Ukrajině, a to zejména o rezolucích ze dne 2. března 2022, 24. března 2022 a 23. února 2023, které požadovaly ukončení ruské ofenzivy a okamžité stažení z Ukrajiny; vyjadřuje politování nad tím, že se Uzbekistán dne 7. dubna 2022 postavil proti vyhoštění Ruska z Rady OSN pro lidská práva; vyjadřuje politování nad přítomností uzbeckého prezidenta na vojenské přehlídce v Moskvě dne 9. května 2023;

10.  bere na vědomí závazek politického vedení Uzbekistánu, že nepovolí obcházení sankcí uvalených na Rusko, a vyjadřuje naději, že tento závazek dodrží; vyzývá Komisi, aby zajistila, že jedenáctý balíček sankcí vůči Rusku se bude zabývat obcházením sankcí přes Střední Asii, a poukazuje na prudký nárůst obchodu mezi zeměmi tohoto regionu a Ruskou federací od loňského roku, což ukazuje na to, že by se mohlo jednat o oblast, v níž dochází k překládce zboží a technologií, na které se vztahují sankce, směrem do Ruska a Běloruska; vyzývá EU, aby v této věci úzce spolupracovala s příslušnými orgány;

11.  vítá skutečnost, že vláda a obyvatelé Uzbekistánu poskytují Ukrajině více potravin a lékařské pomoci, a vyzývá je, aby Ukrajině i nadále poskytovaly pomoc v reakci na ruskou útočnou válku; s ohledem na ruské odvody a zásahy proti základním svobodám vítá pozitivní úlohu Uzbekistánu při přijímání velkého počtu ruských občanů prchajících z Ruska z různých politických důvodů; vítá prohlášení uzbeckého velvyslanectví v Moskvě, že jakákoli forma účasti na vojenských aktivitách na cizím území je považována za žoldnéřskou činnost - toto prohlášení bylo vydáno v reakci na výzvy, aby se někteří uzbečtí občané pobývající v Rusku připojili k probíhající nevyprovokované ruské invazi na Ukrajinu;

12.  uznává uzbecké zásady zahraniční politiky, které spočívají v neúčasti ve vojenských aliancích, odmítání nasazovat jednotky za svými hranicemi nebo umisťovat na svém území vojenské základny a v nevměšování se do vnitřních záležitostí cizích zemí; oceňuje úlohu Uzbekistánu na mnohostranných platformách, včetně jeho důležitých iniciativ v rámci OSN a dalších mezinárodních organizací zaměřených na řešení současných regionálních a globálních otázek;

13.  vítá národní strategii Uzbekistánu pro boj proti extremismu a terorismu na období 2021–2026 a vyzývá EU a členské státy, aby zkoumaly možnosti užší spolupráce v boji proti terorismu, zejména při zajišťování toho, aby se terorismus nepřeléval z Afghánistánu do širšího regionu;

14.  uznává, že regionální angažovanost je v současném geopolitickém a bezpečnostním kontextu velmi problematická, zejména pokud jde o celosvětové neuznávání vlády Tálibánu v Afghánistánu a dopad mezinárodních sankcí na hospodářské plány a iniciativy v oblasti konektivity;

15.  bere na vědomí dlouhodobé a blízké vztahy Uzbekistánu s Afghánistánem, které pokračují i po převzetí moci Tálibánem; oceňuje úsilí Uzbekistánu o zmírnění vážné humanitární krize v zemi poskytováním elektřiny a humanitární pomoci zejména afghánským ženám a dívkám a skutečnost, že v říjnu 2021 zřídil v Termezu, v blízkosti uzbecko-afghánské hranice, regionální centrum vysokého komisaře OSN pro uprchlíky pro humanitární logistiku;

16.  vyzývá Uzbekistán, aby svých kontaktů s Tálibánem využíval konstruktivně a trval na dodržování práv a lidskosti žen a dívek a obecněji na dodržování lidských práv a základních svobod všech Afghánců, včetně menšin a lidí se zdravotním postižením, což jsou základní podmínky pro větší mezinárodní spolupráci s Afghánistánem, mimo jiné prostřednictvím konektivity, s cílem podpořit lidská práva a předcházet dopadům regionální radikalizace a migrace vyvolané konflikty; znovu důrazně odsuzuje rozhodnutí Tálibánu zakázat ženám a dívkám účast na středoškolském a vysokoškolském vzdělávání a zakázat zaměstnávání žen v nevládních organizacích a v Organizaci spojených národů; vyjadřuje politování nad tím, že osoby se zdravotním postižením nadále čelí diskriminaci, omezeným službám a chybějícímu legislativnímu nebo institucionálnímu rámci, který by zajistil dodržování jejich základních práv v Afghánistánu;

17.  oceňuje Uzbekistán za to, že od roku 2019 poskytuje útočiště uprchlíkům z Afghánistánu a každý rok pořádá mezinárodní zasedání o Afghánistánu, kterého se účastní široká škála aktérů a jež poskytuje fórum pro konstruktivní diskuse o regionální stabilitě; konstatuje však, že Uzbekistán není signatářem Úmluvy Organizace spojených národů o uprchlících z roku 1951, což ztěžuje dlouhodobé řešení pro Afghánce v Uzbekistánu; naléhavě vyzývá uzbeckou vládu, aby tuto úmluvu podepsala a ratifikovala a umožňovala více afghánským uprchlíkům hledat útočiště v Uzbekistánu nebo touto zemí projíždět;

18.  vítá spolupráci mezi EU a Uzbekistánem při poskytování podpory UNICEF dětem, mladým lidem a rodinám, které byly nuceny uprchnout z Afghánistánu, mimo jiné prostřednictvím inkluzivního vzdělávání, sociálních služeb a právní pomoci; vyzývá členské státy a ESVČ, aby spolupracovaly s Uzbekistánem při pomoci ženám, které se snaží uprchnout z Afghánistánu;

19.  vítá dohodu ze dne 27. ledna 2023 mezi Uzbekistánem a Kyrgyzstánem o vymezení hranic mezi oběma zeměmi, která urovnává nedořešené otázky mezi oběma stranami a završuje proces, který trval tři desetiletí; vítá rovněž podpis prohlášení o komplexním strategickém partnerství mezi oběma zeměmi; vítá skutečnost, že tyto dohody rovněž přispějí k prohloubení dalších dvoustranných vztahů a spolupráce, a to i v oblasti obchodu a energetiky; vítá rovněž dohodu ze dne 22. prosince 2022 mezi Uzbekistánem a Kazachstánem o vymezení kazašsko-uzbecké státní hranice, která je výsledkem 19 let jednání;

20.  oceňuje Uzbekistán, že se mu podařilo vyřešit složité otázky týkající se využívání vody, vymezení hranic a hraničních sporů se svými sousedy, jako je Tádžikistán; uznává zásadní úlohu Uzbekistánu při prohlubování vazeb se sousedními zeměmi, včetně Kazachstánu, prostřednictvím řady projektů v oblasti konektivity; zdůrazňuje význam regionální stability a naléhavě vyzývá všechny strany, aby se zapojily do konstruktivního dialogu s cílem řešit případné konflikty mírovým a diplomatickým způsobem;20. oceňuje, že uzbecká vláda přijala strategii rozvoje vodohospodářského odvětví na období 2020–2030, a vítá její úsilí o mobilizaci mezinárodní podpory k řešení následků vysychání a zasolování Aralského jezera a zhroucení celého jeho ekosystému; vybízí k další regionální a celosvětové spolupráci s cílem nalézt možná řešení, jako je nedávno ohlášený projekt summitu o aralské kultuře, který spojí místní a mezinárodní společenství a podpoří udržitelné zemědělství; vítá skutečnost, že EU a další organizace jsou zapojeny do zlepšování environmentální a socioekonomické situace v oblasti Aralského jezera;

21.  vítá rostoucí úlohu Uzbekistánu v regionální diplomacii v oblasti vody a vyzývá Komisi a ESVČ, aby byly Uzbekistánu nápomocny v jeho spolupráci se sousedními zeměmi, zejména s Kazachstánem a Kyrgyzstánem, a aby Uzbekistánu a jeho příslušným sousedům poskytly technickou a finanční pomoc potřebnou k obnově zhroucených ekosystémů Aralského jezera a jeho povodí zvýšením průtoku vody s cílem snížit slanost, zlepšit zavlažovací kanály a pomoci mimo jiné při zavádění plodin vyžadujících méně vody a méně toxických produktů; zdůrazňuje, že je důležité zlepšit regionální vztahy v souvislosti s vodou, neboť výzkum ukázal, že vodohospodářská krize ve Střední Asii není způsobena nedostatkem celkových vodních zdrojů, ale postupy přidělování vody; zdůrazňuje skutečnost, že pro dosažení dlouhodobé stability regionu a splnění cílů udržitelného rozvoje má zásadní význam vyřešení konfliktů, a to i pokud jde o distribuci vody;

Lidská práva a základní svobody, právní stát a občanská společnost

22.  odsuzuje represe a násilí vůči Karakalpakům a vyjadřuje politování nad ztrátami na životech během protestů v Karakalpakstánské republice ve dnech 1. a 2. července 2022; naléhavě vyzývá orgány Uzbekistánu, aby se zdržely používání nepřiměřené síly vůči pokojným demonstrantům a aby zavedly skutečně nezávislé, nestranné a účinné vyšetřování, včetně případů úmrtí a vážných zranění, k nimž došlo, a opatření přijatých bezpečnostními silami, včetně zbraní, které použily; bere na vědomí úsilí uzbeckých orgánů o zpřístupnění těchto soudních řízení veřejnosti a sdělovacím prostředkům, zdůrazňuje však význam transparentních soudních řízení založených na respektování práv obžalovaných a dodržování osvědčených mezinárodních postupů; vítá závazek uzbeckých orgánů zachovat stávající ústavní status Karakalpakstánu;

23.  připomíná význam práva občanů na svobodu shromažďování, na svobodu sdružování a na svobodu projevu; vyzývá k nezávislému vyšetření všech obvinění z mučení a špatného zacházení, o nichž během soudních řízení souvisejících s protesty informovali obžalovaní a aktivisté a právník Dauletmurat Tažimuratov, jakož i ze smrti Polata Šamšetova, který zemřel několik dní poté, co byl odsouzen; vyzývá uzbecké orgány, aby zajistily, že zadržované osoby a vězni budou drženi v podmínkách, které respektují jejich lidskou důstojnost; vyzývá k tomu, aby byla zvrácena obvinění z plánování za účelem uchopení moci narušením ústavního pořádku, neboť demonstranti požadovali dodržování ústavy; vyjadřuje politování nad tím, že karakalpakčtí protestující byli obviněni a odsouzeni k dlouhým trestům odnětí svobody; a vyzývá k propuštění všech politických vězňů, včetně těch, kteří byli zatčeni během protestů v Karakalpakstánu, a tisíců dalších osob ve vězení na základě politicky motivovaných obvinění;

24.  vyjadřuje znepokojení nad zprávami o přeshraničních represích ze strany Uzbekistánu namířených proti Karakalpacké diaspoře po protestech v červenci 2022, neboť aktivisté z jejich řad byli zatčeni v jiných zemích nebo z nich byli násilně deportováni;

25.  zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou může hrát občanská společnost při podpoře účinných a inkluzivních reforem a řádné správy věcí veřejných; vyjadřuje politování nad významnými překážkami bránícími registraci nevládních organizací, neboť několika nezávislým organizacím občanské společnosti byla registrace opakovaně odepřena z důvodů, které se zdají být politicky motivované; vyjadřuje politování nad povinnostmi, které nevládním organizacím, které jsou příjemci finančních prostředků ze zahraničí, ukládá nařízení o koordinaci mezi nevládními organizacemi a veřejnými orgány při provádění mezinárodních grantových projektů, které bylo schváleno vyhláškou vlády Uzbekistánu č. 328 ze dne 13. června 2022, což zmenšuje prostor pro činnost občanské společnosti a brání výkonu svobody sdružování; zdůrazňuje, že překážka registrace nevládních organizací může mít rovněž dopad na obchodní vztahy mezi EU a Uzbekistánem, neboť právní předpisy EU a členských států týkající se náležité péče mohou vyžadovat monitorovací kapacitu nevládních organizací;

26.  vyzývá uzbeckou vládu, aby umožnila nezávislým organizacím na ochranu lidských práv, včetně mezinárodních lidskoprávních skupin, zaregistrovat se v zemi a vykonávat svou činnost bez neoprávněného zasahování státu a přijmout kodex nevládních organizací v souladu s mezinárodními normami;

27.  vyzývá uzbecké orgány, aby i nadále pokračovaly v dodržování zásad týkajících se postavení vnitrostátních institucí na podporu a ochranu lidských práv (tzv. Pařížské zásady);

28.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad nedostatečnými výsledky Uzbekistánu, pokud jde o demokracii, svobodu sdělovacích prostředků, lidská práva a právní stát, o nichž informovaly mezinárodní organizace pro lidská práva; vyjadřuje politování nad tím, že opozičním stranám není prakticky dovoleno fungovat v zemi a že etnické a náboženské menšiny jsou často nedostatečně zastoupeny ve státních strukturách a jsou diskriminovány; vyzývá uzbeckou vládu, aby respektovala svobodu sdružování jak pro nevládní organizace, tak pro politické strany; vyjadřuje politování nad tím, že navzdory určitým zlepšením v boji proti korupci jsou úplatkářství, nepotismus a vydírání stále rozšířeny v celé veřejné správě;

29.  vyzývá uzbeckou vládu, aby obnovila reformu trestního zákoníku v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv a s doporučeními smluvních orgánů OSN, zejména aby změnila články týkající se příliš širokých definic trestných činů proti státu a extremismu, zrušila články umožňující svévolné prodlužování trestů politických vězňů, dekriminalizovala „pomluvu“ a „urážku“, včetně kritiky prezidenta na internetu a změnila definici mučení v souladu s Úmluvou OSN proti mučení a Mezinárodním paktem o občanských a politických právech; vyjadřuje politování nad nedostatečnou podmíněností lidskými právy a zdůrazňuje, že financování EU by mělo být podmíněno zlepšením situace v oblasti lidských práv;

30.  zdůrazňuje, že je důležité posílit úlohu a práci uzbeckého parlamentu Oliy Majlis s cílem zlepšit parlamentní dohled; vyzývá ke zlepšení meziparlamentní spolupráce mezi Evropským parlamentem, zejména Výborem pro parlamentní spolupráci, a uzbeckým parlamentem v otázkách společného zájmu, jako je zlepšení demokracie, právního státu a dodržování lidských práv a základních svobod;

31.  odsuzuje údajné pokračující mučení, kruté a nelidské zacházení ve vazbě a věznicích v Uzbekistánu a vyzývá k důslednému uplatňování právních záruk a k řádnému vyšetřování všech zpráv o mučení;

32.  vítá pokrok, jehož bylo dosaženo na cestě k ratifikaci Opčního protokolu k Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání a vybízí orgány, aby tento proces co nejdříve dokončily;

33.  vyjadřuje politování nad nedostatečnou pluralitou sdělovacích prostředků v Uzbekistánu; vyzývá k zajištění finanční udržitelnosti a nezávislosti sdělovacích prostředků s cílem odstranit politický vliv; vyzývá k větší transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků s cílem posílit nezávislost a pluralitu sdělovacích prostředků; konstatuje, že je třeba posílit odolnost uzbeckých sdělovacích prostředků vůči propagandě a dezinformacím podporou uzbeckých jazykových médií a digitálních vzdělávacích programů, včetně poskytování informací o obecném nařízení EU o ochraně osobních údajů a aktu o digitálních službách;

34.  odsuzuje veškeré hrozby namířené proti novinářům a bloggerům a vyzývá orgány, aby zajistily dodržování práv novinářů, nezávislých bloggerů, tvůrců obsahu a obránců lidských práv a jejich ochranu před násilným obtěžováním, neopodstatněným zadržováním, nátlakem, vyhrožováním namířeným proti nim a jejich rodinám a před mučením a aby vyšetřily veškeré útoky proti nim;

35.  odsuzuje nedávné zatčení a pronásledování novinářů obviněných z účasti na protestech v červenci 2022 a odsouzení Dauletmurata Tajimuratova; vyzývá k propuštění novinářů, nezávislých bloggerů, kritiků vlády a obránců lidských práv, včetně těch z Karakalpakstánu, kteří byli stíháni za svou práci; v této souvislosti bere na vědomí konkrétní případy bloggerů Otobeka Sattoriva, Miraziza Bazarova a Fazilji Arifhojajeva, novináře Karakalpaka Lolagula Kallykhanova a dalších osob, včetně Sobirjona Babanijaazova a Valijona Kalonova;

36.  důrazně odsuzuje návrh kodexu informací předložený uzbeckou agenturou pro informace a hromadné komunikace, který byl zveřejněn v polovině prosince 2022 a který, pokud bude přijat, představuje vážnou hrozbu pro svobodu projevu a lidská práva v zemi a vyzývá k jeho stažení; připomíná orgánům, že je důležité prosazovat svobodu projevu online i offline, svobodu shromažďování, svobodu sdružování a nezávislost sdělovacích prostředků;

37.  zdůrazňuje, že je důležité zdržet se omezování nebo blokování internetových stránek a vyzývá vládu, aby zajistila, aby veškerá omezení byla omezena výhradně na případy, kdy je toto omezení v souladu s mezinárodními normami, je založeno na objektivních a transparentních kritériích definovaných v právních předpisech a je specifické pro daný obsah, přičemž je třeba zajistit, aby byla veřejnost řádně informována;

38.  vyzývá vládu, aby chránila právo na svobodu náboženského vyznání a pozměnila zákon o náboženství z roku 2021 v souladu s doporučeními vydanými bývalým zvláštním zpravodajem OSN pro svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení ve zprávě ze dne 29. března 2023, v níž se konstatuje, že definice extremismu a terorismu jsou vágní a příliš široké, což vede ke svévolnému zadržování a nepřiměřeným omezením práva na svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení; doporučuje, aby související právní předpisy byly navrženy úzce a přesně; vyjadřuje politování nad náboženským pronásledováním a vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění Bobirjona Tukhtamurodova, Oybka Khamidova, Khasana Abdirakhimova a Alimarda Sultonova; naléhavě vyzývá uzbecké orgány, aby chránily osoby konvertující ke křesťanství, kterým hrozí, že budou čelit fyzickým útokům, únosům a nuceným sňatkům ze strany svých rodin a společenství;

39.  naléhavě vyzývá uzbecké orgány, aby přijaly opatření k rehabilitaci obětí neoprávněného zadržování a k nápravě škod, které jim byly způsobeny, a to i zrušením jejich odsouzení, uznání a odškodnění za utrpěnou újmu a poskytnutím pomoci, jako je lékařská a psychologická péče;

40.  konstatuje, že navzdory přijetí předchozích zákonů, včetně zákona o ochraně žen před obtěžováním a násilím z roku 2019, je genderově podmíněné násilí páchané na ženách stále velmi rozšířené; vítá zákon o genderově podmíněném násilí, který se vztahuje i na domácí násilí a sexuální zneužívání nezletilých osob, přijatý uzbeckým Senátem dne 6. dubna 2023 a podepsaný prezidentem Mirzijojevem dne 11. dubna 2023, jako významný krok k úplné kriminalizaci domácího násilí v souladu s mezinárodními normami; uznává v tomto ohledu roky, kdy uzbecké aktivistky bojující za práva žen prosazovaly své zájmy; vyzývá k tomu, aby orgány ve všech regionech Uzbekistánu účinně prováděly a prosazovaly všechny zákony týkající se genderově podmíněného násilí;

41.  vyzývá orgány, aby pokračovaly v přijímání opatření s cílem uvést Uzbekistán plně do souladu s jeho závazky vyplývajícími z Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen, jak je uvedeno v závěrečných připomínkách k šesté pravidelné zprávě Uzbekistánu vypracované Výborem OSN pro odstranění diskriminace žen; vyzývá uzbecké orgány, aby při řešení těchto otázek pokračovaly ve spolupráci s místními a mezinárodními organizacemi občanské společnosti a partnery; očekává, že uzbecké orgány budou prosazovat rovnost žen a mužů v odvětví vzdělávání, na pracovišti a v celé veřejné správě;

42.  zdůrazňuje, že aktivní účast žen na veřejném a politickém životě, zejména na úrovni vyšších úředníků a na úrovni rozhodování, by měla být usnadněna komplexními právními, institucionálními a vzdělávacími iniciativami a že politické strany by měly být povzbuzovány k tomu, aby ženám usnadnily politický pokrok, více zviditelnily ženy během volebních kampaní a začlenily genderové otázky do svých platforem;

43.  vybízí orgány, aby zvýšily úsilí o zastavení dětských sňatků v Uzbekistánu, a vyzývá uzbeckou vládu, aby se více snažila ukončit tuto praxi v zemi a chránit práva dívek a chlapců, včetně práva dívek a žen na vzdělání; očekává, že uzbecké orgány zajistí všem studentům v Uzbekistánu rovné příležitosti a přístup ke vzdělání bez ohledu na jejich zázemí nebo sociálně-ekonomický status;

44.  co nejdůrazněji odsuzuje skutečnost, že konsensuální sexuální vztahy mezi muži stejného pohlaví jsou i nadále kriminalizovány, a je hluboce znepokojen výskytem zastrašování, obtěžování, násilí a stigmatizace LGBTIQ osob v zemi; naléhavě vyzývá uzbecké orgány, aby dekriminalizovaly sexuální chování osob stejného pohlaví zrušením článku 120 trestního zákoníku v souladu s Mezinárodním paktem o občanských a politických právech, aby zajistily bezpečnost, soukromí a nediskriminaci LGBTIQ osob v Uzbekistánu a aby přijaly komplexní antidiskriminační zákon, který bude zahrnovat sexuální orientaci a genderovou identitu jako chráněné důvody; vyzývá vládu, aby revidovala plány nového zákona navrženého v srpnu 2022, který by vyžadoval povinné lékařské vyšetření tzv. „nebezpečných skupin“, konkrétně mužů, kteří mají pohlavní styk s muži, sexuálními pracovníky a uživateli drog, za účelem testování na HIV;

Odvětvová spolupráce

45.  vítá závazek Uzbekistánu snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů a vybízí tuto zemi jako předního výrobce elektřiny ve Střední Asii, aby upřednostňovala udržitelná energetická řešení, která budou mít dlouhodobý přínos pro tento region; vybízí Uzbekistán, aby pokračoval ve svých programech ekologické transformace a zintenzivnila je, a to v souladu s Pařížskou dohodou o změně klimatu, kterou Uzbekistán podepsal;

46.  bere na vědomí potenciál přírodních zdrojů Uzbekistánu pro energetickou diverzifikaci EU v rámci udržitelných partnerství a zároveň uznává klíčovou úlohu EU při financování odvětvových reforem Uzbekistánu, zlepšování jeho energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů; domnívá se, že na základě memoranda o porozumění mezi EU a Uzbekistánem a dvoustranných konzultací usilují obě strany o zvýšení své energetické a environmentální bezpečnosti; vyjadřuje v tomto ohledu politování nad výhodami poskytnutými ruským státním společnostem a ruským politickým zasvěceným osobám, které mají prospěch z plynárenského odvětví v Uzbekistánu, a nad ruskými pokusy získat politické výhody prostřednictvím dodávek plynu;

47.  vyzývá Komisi a ESVČ, aby zvýšily úsilí přispívající k rozvoji obnovitelných zdrojů energie v Uzbekistánu v souladu s cíli udržitelného rozvoje a s cílem předcházet budoucím krizím v důsledku nedostatku fosilních paliv; vítá úspěšné projekty Rozvojového programu OSN, které vytvořily energeticky účinné a nízkouhlíkové bydlení v Uzbekistánu, které přestálo energetickou krizi, a vyzývá uzbecké orgány, aby přispěly k rozšíření tohoto úsilí a rozšířily je i na stávající domovní a bytový fond;

48.  vyzývá Komisi, aby dokončila studii o udržitelných dopravních koridorech spojujících Evropu se Střední Asií, která byla zahájena na konci roku 2021 a je prováděna Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a jejímž cílem je určit nejudržitelnější dopravní koridory a navrhnout klíčová opatření pro rozvoj koridorů;

49.  oceňuje program ERASMUS+ a akční plán pro mládež v rámci vnější činnosti EU a zdůrazňuje význam mezilidských kontaktů, zejména mezi mladými lidmi během jejich vzdělávání, a vyzývá EU a Uzbekistán, aby vyvinuly větší úsilí a podporovaly rozšiřování těchto kontaktů a výměn mezi EU a Uzbekistánem ve prospěch obou stran;

Obchodní vztahy

50.  vítá úspěšné dokončení jednání o dohodě o posíleném partnerství a spolupráci mezi EU a Uzbekistánem a očekává, že tato dohoda přispěje k dalšímu začlenění Uzbekistánu do mnohostranného obchodního systému, upevní mechanismy tržního hospodářství a zvýší důvěru zahraničních investorů; domnívá se, že tato dohoda zajistí lepší právní prostředí pro hospodářské subjekty v oblasti, jako je obchod se zbožím a službami, státní podniky, zadávání veřejných zakázek a práva duševního vlastnictví; připomíná, že právní stát, řádná správa věcí veřejných, uplatňování společných hodnot a zásad demokracie a dodržování základních svobod a lidských a sociálních práv jsou základem dohody o posíleném partnerství a spolupráci mezi EU a Uzbekistánem, která formuje jejich dvoustranné vztahy;

51.  oceňuje úsilí Uzbekistánu o uplatňování norem Mezinárodní organizace práce (MOP), zejména pokud jde o odstranění dětské a nucené práce v odvětví bavlny; zdůrazňuje, že v tomto ohledu je nutné neustále vyvíjet další úsilí; naléhavě vyzývá uzbeckou vládu, aby pracovala na zajištění spravedlivých mezd pro pracovníky v odvětví bavlny; bere na vědomí přijetí nového zákoníku práce Uzbekistánu, který vstoupil v platnost dne 30. dubna 2023 a zavádí novinky v pracovněprávních vztazích a řešení sporů; naléhavě vyzývá uzbeckou vládu, aby zajistila větší transparentnost údajů o dětské práci pro všechny zúčastněné strany a umožnila registraci nevládních organizací zabývajících se otázkou nucené práce, dětské práce a vykořisťování; vyzývá Uzbekistán, aby s cílem zajistit transparentnost a odpovědnost a upevnit pokrok ve všech segmentech odvětví bavlny zavedl širší reformy, které by upevnily postavení občanské společnosti a vedly k vytvoření účinných institucí;

52.  uznává rostoucí strategický význam Střední Asie a klíčovou úlohu Uzbekistánu v oblasti regionální spolupráce a propojení, zejména v rámci iniciativy Global Gateway; domnívá se, že v rámci politiky Komise spočívající v otevřené strategické autonomii dojde ke zvýšení odolnosti dodavatelského řetězce vytvořením sítě důvěryhodných zainteresovaných stran založené na udržitelné a vzájemně prospěšné hospodářské činnosti a na pravidelné diplomatické výměně;

53.  zdůrazňuje, že by EU a Uzbekistán měly v souladu s jednáními v rámci WTO o stanovení pravidel a kritérií pro propojení obchodu, klimatu a životního prostředí využívat svou hospodářskou a obchodní spolupráci k aktivní diverzifikaci průmyslových odvětví Uzbekistánu, aby zajistily podporu urychleného přechodu na energii z obnovitelných zdrojů, ke zvýšení úsilí o zajištění energetické účinnosti podle Pařížské dohody, k dosažení většího propojení trhů s energií ve Střední Asii s trhy sousedních zemí a také k zajištění součinnosti mezi nejrůznějšími strategiemi energetické politiky a infrastrukturními projekty v tomto regionu; připomíná, že by to mělo být přínosem pro občany tím, že se zabrání energetické chudobě a zaručí spravedlivý přechod k nulovým emisím do roku 2050, a k tomuto datu tak vznikne středoasijský klimaticky neutrální region;

54.  je si vědom výzev, kterým Uzbekistán čelí s ohledem na současnou geopolitickou situaci, kdy se vláda snaží diverzifikovat svou hospodářskou a obchodní závislost na Rusku a podpořit hlubší spolupráci se svými evropskými partnery;

55.  zdůrazňuje, že konektivita a spolupráce v regionu by měly uceleným a komplexním způsobem podporovat znovu zahájené úsilí v rámci platformy mezi EU a Střední Asií pro spolupráci v oblasti životního prostředí a vody; v této souvislosti poukazuje na význam zásad sociální a environmentální udržitelnosti při těžbě přírodních zdrojů či jejich zpracování; opakuje, že investování příjmů z přírodních zdrojů má proto zásadní význam z hlediska socioekonomického rozvoje Uzbekistánu a zajištění odolnosti země a jejích sousedů vůči budoucím globálním a regionálním výzvám tím, že umožní provádění Agendy OSN 2030, která obsahuje 17 cílů udržitelného rozvoje; domnívá se, že to má zásadní význam pro vytvoření udržitelného oběhového hospodářství v zemi a regionu;

56.  zdůrazňuje, že Uzbekistán hraje rovněž klíčovou úlohu, pokud jde o regionální bezpečnost a hospodářskou stabilitu, zejména o boj proti nedovolenému přistěhovalectví, organizované trestné činnosti, terorismu a korupci;

57.  upozorňuje na potenciální rizika možné pomoci Rusku ze strany Uzbekistánu při obcházení obchodních sankcí uvalených ze strany EU; vyzývá k pečlivému sledování dané situace;

58.  znovu poukazuje na význam členství Uzbekistánu ve všeobecném systému preferencí plus (GSP+), což přispívá k hospodářskému růstu a přináší velmi pozitivní výsledky (v roce 2021 došlo k 34% zvýšení vývozu do EU); uznává, že přijetí Uzbekistánu jako země zvýhodněné v rámci režimu GSP+ odráží uznání reforem provedených uzbeckou vládou; konstatuje, že navzdory pokroku, kterého Uzbekistán v posledních letech dosáhl, přetrvává řada obav ohledně účinného uplatňování 27 hlavních mezinárodních úmluv; znovu opakuje, že je nutné tyto úmluvy účinně uplatňovat a plnit oznamovací povinnosti v rámci systému GSP+; vyzývá Komisi, aby podporovala a pozorně sledovala účinné uplatňování všech 27 základních mezinárodních úmluv v rámci systému GSP+, které se týkají lidských a pracovních práv, regulace v oblasti životního prostředí a zásad řádné správy věcí veřejných; vyzývá ke spolupráci s Uzbekistánem s cílem vytvořit účinné a spolehlivé celní postupy, které by přispěly k digitalizaci a ke zjednodušení administrativy, což bude mít pozitivní vliv na zvýšení obchodních toků;

59.  zdůrazňuje, že navzdory pokroku při odstraňování nucené práce jsou v Uzbekistánu i nadále závažným problémem špatné pracovní podmínky, nízké mzdy, nedodržování veškerých práv pracovníků a neuznání svobody sdružování, včetně práva zakládat nezávislé odborové svazy;

60.  konstatuje, že Uzbekistán může hrát důležitou úlohu při diverzifikaci regionálních a globálních dodavatelských řetězců dodávajících nerostné suroviny a kovy domácím, regionálním a mezinárodním průmyslovým odvětvím, včetně průmyslu EU, tím, že zajistí partnerství a vzájemnou technickou spolupráci coby kritéria a podporu ekologické transformace;

61.  poukazuje na to, že vzhledem k neexistenci přímého přístupu k námořním přístavům má pro obchod a propojení Uzbekistánu s trhy potenciálních obchodních partnerů zásadní význam rozvoj infrastruktury a logistických koridorů, zejména rozvoj transkaspické mezinárodní dopravní trasy; konstatuje, že obchodní toky zvýší účinné a udržitelné vazby a sítě mezi Evropou a Střední Asií založené na prioritních dopravních koridorech, včetně letecké, námořní a pozemní dopravy, a také digitální, energetické a mezilidské sítě;

62.  vítá vytvoření první nezávislé odborové organizace v Uzbekistánu v odvětví bavlny; vyzývá uzbecké orgány, aby v souladu s úmluvami MOP, které Uzbekistán ratifikoval, prosazovaly vytvoření nezávislých alternativních odborových organizací ve všech odvětvích uzbecké ekonomiky;

63.  žádá uzbecké orgány, aby ratifikovaly úmluvu MOP č. 155 o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci;

64.  vyzývá ke spolupráci a podpoře zeleného rozvoje ze strany EU a k dalšímu prozkoumání potenciálu Uzbekistánu při budování obchodních a hospodářských vztahů s EU.

o
o   o

65.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a prezidentovi, vládě a parlamentu Republiky Uzbekistán.

(1) Úř. věst. L 229, 31.8.1999, s. 3. (2) Úř. věst. C 108, 26.3.2021, s. 126.