Evropský parlament,

–  s ohledem na svá nedávná usnesení o situaci v Náhorním Karabachu, Arménii a Ázerbájdžánu, zejména na usnesení ze dne 19. ledna 2023 o humanitárních důsledcích blokády Náhorního Karabachu(1), ze dne 10. března 2022 o ničení kulturního dědictví v Náhorním Karabachu(2) a ze dne 20. května 2021 o válečných zajatcích po posledním konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem(3),

–  s ohledem na příslušné dokumenty a mezinárodní dohody, mimo jiné na Chartu OSN, Helsinský závěrečný akt ze dne 1. srpna 1975 a deklaraci z Almaty ze dne 21. prosince 1991,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, Mezinárodní úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace, Ženevské úmluvy a jejich následné protokoly, Římský statut Mezinárodního trestního soudu, Evropskou úmluvu o lidských právech, Úmluvu UNESCO o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví ze dne 16. listopadu 1972 a Deklaraci UNESCO týkající se úmyslného ničení kulturního dědictví ze dne 17. října 2003,

–  s ohledem na základní zásady Minské skupiny Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) z roku 2009,

–  s ohledem na třístranné prohlášení ze dne 9. listopadu 2020, které podepsali vedoucí představitelé Ruska, Arménie a Ázerbájdžánu,

–  s ohledem na společné prohlášení předsedy Výboru pro zahraniční věci, předsedkyně delegace pro vztahy s jižním Kavkazem a jejich stálých zpravodajů pro Arménii a Ázerbájdžán ze dne 19. září 2023 o útoku Ázerbájdžánu na Náhorní Karabach,

–  s ohledem na prohlášení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 19. září 2023 o vojenské eskalaci ze strany Ázerbájdžánu a jeho prohlášení ze dne 21. září 2023 o vývoji v Náhorním Karabachu a na projev vysokého představitele ze dne 21. září 2023 v Radě bezpečnosti OSN o Náhorním Karabachu,

–  s ohledem na prohlášení mluvčí Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 29. září 2023 o vysídlení lidí z Náhorního Karabachu,

–  s ohledem na výzvu generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese ze dne 19. září 2023 k okamžitému zastavení nepřátelských akcí a na připomínky vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volkera Türka ze dne 26. září 2023,

–  s ohledem na nařízení Mezinárodního soudního dvora ze dne 22. února 2023 a ze dne 6. července 2023 o žádosti o zavedení prozatímních opatření za účelem uplatňování Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace (Arménie v. Ázerbájdžán),

–  s ohledem na Haagskou úmluvu o ochraně kulturních statků za ozbrojeného konfliktu z roku 1954, jejímiž smluvními stranami jsou Arménie a Ázerbájdžán, na její první protokol, který se vztahuje na okupovaná území, a na její druhý protokol o zvýšené ochraně kulturních statků,

–  s ohledem na prohlášení spolupředsedů Minské skupiny OBSE ze dne 11. listopadu 2021, v němž znovu zdůraznili význam ochrany historických a kulturních památek v regionu,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu komise expertů Rady bezpečnosti OSN zřízené podle rezoluce Rady bezpečnosti č. 780 (1992),

–  s ohledem na zprávu Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti Rady Evropy o Ázerbájdžánu ze dne 29. března 2023 a s ohledem na memorandum komisaře Rady Evropy pro lidská práva ze dne 21. října 2021 o humanitárních důsledcích a důsledcích pro lidská práva po vypuknutí nepřátelských akcí mezi Arménií a Ázerbájdžánem v roce 2020 kvůli Náhornímu Karabachu,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že konflikt v Náhorním Karabachu je z různých historických a geopolitických důvodů složitý; vzhledem k tomu, že dne 19. září 2023 zahájil Ázerbájdžán předem naplánovaný a neodůvodněný vojenský útok proti Náhornímu Karabachu, který si vyžádal značné ztráty na životech; vzhledem k tomu, že dne 20. září 2023 bylo dohodnuto příměří, ale není zaručena bezpečnost civilistů zůstávajících v Náhorním Karabachu; vzhledem k tomu, že existují zprávy, že během vojenské operace Ázerbájdžánu proti Náhornímu Karabachu byly zabity a zraněny stovky arménských civilistů; vzhledem k tomu, že se hovoří o pohřešovaných osobách; vzhledem k tomu, že v dohodě o příměří s Ázerbájdžánem faktické orgány Náhorního Karabachu souhlasily s rozpuštěním svých civilních institucí a s odzbrojením jednotek sebeobrany, odevzdáním všech zbraní a stažením ze všech bojových pozic a vojenských stanovišť; vzhledem k tomu, že se i přesto opakovaně objevují zprávy o porušování příměří;

B.  vzhledem k tomu, že tento útok představuje hrubé porušení lidských práv i mezinárodního práva a jasné porušení třístranného prohlášení o příměří ze dne 9. listopadu 2020 a závazků, které Ázerbájdžán přijal v rámci svých jednání, která zprostředkovala EU; vzhledem k tomu, že dne 22. května 2023 vyjádřil premiér Arménie Nikol Pašinjan, že jeho země je připravena uznat v rámci mírového procesu mezi oběma zeměmi územní celistvost Ázerbájdžánu, včetně Náhorního Karabachu, výměnou za bezpečnostní záruky pro arménské obyvatelstvo v regionu;

C.  vzhledem k tomu, že od ázerbájdžánské ofenzivy podniknuté dne 19. září 2023 bylo více než 100 000 Arménů z Náhorního Karabachu nuceno uprchnout do Arménie; vzhledem k tomu, že v důsledku toho byl Náhorní Karabach téměř zcela zbaven arménského obyvatelstva, které zde žije po staletí; vzhledem k tomu, že ázerbájdžánská vláda uvedla, že zaručí práva civilního obyvatelstva, včetně práv na vzdělání, kulturních a náboženských práv a práva volit v obecních volbách; vzhledem k tomu, že ázerbájdžánské sliby o dodržování práv místního obyvatelstva nepovažovali arménští obyvatelé Náhorního Karabachu za důvěryhodné a obávají se represí nebo ztráty svobody používat svůj jazyk a praktikovat své náboženství a zvyky; vzhledem k tomu, že existují věrohodné zprávy o rabování, ničení, násilí a zatýkání, kterých se dopustily ázerbájdžánské jednotky od začátku ofenzivy; vzhledem k tomu, že Ázerbájdžán od 19. září 2023 zatkl několik současných i bývalých úředníků z Náhorního Karabachu;

D.  vzhledem k tomu, že Rada bezpečnosti OSN popisuje etnické čistky jako vytváření etnicky homogenní oblasti za použití síly nebo zastrašování k odstranění osob jiné etnické nebo náboženské skupiny z dané oblasti a že tyto čistky jsou v rozporu s mezinárodním právem; vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné zastavit a zvrátit probíhající nucený odchod místního arménského obyvatelstva, který naplňuje skutkovou podstatu etnických čistek, a zajistit podmínky pro jeho bezpečný návrat do Náhorního Karabachu; vzhledem k tomu, že Arméni z Národního Karabachu mají právo na důstojný a bezpečný život ve svých domovech; vzhledem k tomu, že ázerbájdžánské orgány oznámily registraci všech arménských obyvatel Náhorního Karabachu;

E.  vzhledem k tomu, že Ázerbájdžán i Arménie jsou vázány mezinárodním humanitárním právem; vzhledem k tomu, že třetí Ženevská úmluva chrání válečné zajatce před veškerými formami mučení a krutého zacházení; vzhledem k tomu, že takovéto činy spáchané během ozbrojeného konfliktu představují válečné zločiny; vzhledem k tomu, že čtvrtá Ženevská úmluva chrání civilisty v mezinárodních ozbrojených konfliktech a stanoví, že nezákonné zadržování, úmyslné zabíjení a nelidské a ponižující zacházení s chráněnou osobou představují válečné zločiny;

F.  vzhledem k tomu, že před tímto vojenským útokem Ázerbájdžán ode dne 12. prosince 2022 po dobu devíti měsíců blokoval Lačinský koridor, který je jedinou pozemní spojnicí mezi převážně Armény obývanou oblastí Náhorního Karabachu a Arménií, více než 100 000 Arménů žijících v Náhorním Karabachu připravil o svobodu pohybu a přístup k potravinám, lékům, hygienickým produktům a jinému zboží, na tomto koridoru také v dubnu 2023 zřídil kontrolní místo, což je v rozporu s třístranným prohlášením z listopadu 2020, kolem Náhorního Karabachu a podél hranice s Arménií posiloval vojenskou přítomnost a jeho vedoucí představitelé používali agresivní a štvavou rétoriku;

G.  vzhledem k tomu, že na základě třístranného prohlášení ze dne 9. listopadu 2020, které ukončilo 44denní válku, měl Lačinský koridor zůstat pod kontrolou ruských mírových sil a Ázerbájdžán měl zaručit bezpečnost osob, vozidel a nákladu pohybujících se v Lačinském koridoru oběma směry; vzhledem k tomu, že ruské tzv. mírové síly nejednaly v souladu se svým mandátem a nepřijaly žádná opatření, když Ázerbájdžán zablokoval Lačinský koridor, ani když zřídil kontrolní místo, a nereagovaly ani na jeho poslední vojenský útok; vzhledem k tomu, že Ázerbájdžán udržováním blokády Lačinského koridoru porušuje své mezinárodní závazky vyplývající z třístranného prohlášení o příměří z listopadu 2020;

H.  vzhledem k tomu, že těchto více než devět měsíců organizovaného vyhladovění a izolace postihlo zejména zranitelné skupiny obyvatel Náhorního Karabachu, jako jsou děti, starší lidé a osoby se zdravotním postižením a chronickými zdravotními problémy; vzhledem k tomu, že to vedlo mimo jiné k nárůstu potratů a předčasných porodů, protože těhotné ženy neměly přístup k řádné výživě a prenatální péči; vzhledem k tomu, že Ázerbájdžán rovněž přerušil dodávky plynu a elektřiny do regionu, což výrazně ovlivnilo životní podmínky v regionu, včetně fungování zdravotnických a vzdělávacích zařízení; vzhledem k tomu, že kvůli blokádě neměla zdravotnická zařízení v Náhorním Karabachu dostatečnou kapacitu, aby mohla ošetřit lidi zraněné při ázerbájdžánském útoku;

I.  vzhledem k tomu, že Mezinárodní soudní dvůr ve svém nařízení ze dne 22. února 2023 (Arménie v. Ázerbájdžán) stanovil, že Ázerbájdžán musí umožnit volný průjezd Lačinským koridorem a přijmout veškerá opatření, která má k dispozici, k zajištění nerušeného pohybu osob, vozidel a nákladu Lačinským koridorem v obou směrech;

J.  vzhledem k tomu, že dne 28. září 2023 byl faktický prezident Náhorního Karabachu Samvel Šahramanjan donucen podepsat dekret, kterým od 1. ledna 2024 rozpustil veškeré struktury a instituce této samozvané republiky, takže samozvaná Republika Náhorní Karabach přestala existovat;

K.  vzhledem k tomu, že EU poskytla Mezinárodnímu výboru Červeného kříže 5 milionů EUR na humanitární pomoc; vzhledem k tomu, že tyto finanční prostředky pomohou osobám vysídleným z Náhorního Karabachu do Arménie a zranitelným osobám v Náhorním Karabachu; vzhledem k tomu, že arménská vláda požádala EU o pomoc při řešení přílivu uprchlíků z Náhorního Karabachu;

L.  vzhledem k tomu, že předseda Evropské rady se zasadil o jednu ze tří částí mírových jednání mezi Arménií a Ázerbájdžánem;

M.  vzhledem k tomu, že v Náhorním Karabachu se nachází řada kostelů, mešit, kamenných křížů a hřbitovů; vzhledem k tomu, že poté, co Ázerbájdžán během války v roce 2020 způsobil značné úmyslné škody na arménském kulturním dědictví, uvedl Mezinárodní soudní dvůr ve svém nařízení ze dne 7. prosince 2021(4), že Ázerbájdžán musí „přijmout veškerá nezbytná opatření k prevenci a trestání vandalismu a znesvěcování arménského kulturního dědictví, mimo jiné kostelů a jiných míst pro konání bohoslužeb, památek, pamětihodností, hřbitovů a artefaktů“;

N.  vzhledem k tomu, že další státy, např. Turecko, poskytly Ázerbájdžánu politickou, diplomatickou a vojenskou podporu, čímž se konflikt dále vyostřil; vzhledem k tomu, že podle bodu 9 dohody o příměří v Náhorním Karabachu z roku 2020 měla Arménie zaručit bezpečnost dopravního spojení mezi hlavní částí ázerbájdžánského území a jeho exklávou Nachičevan, tedy spojení, které prosazují Ázerbájdžán a Turecko pod názvem „Zangezurský koridor“ a které představitelé obou těchto zemí používají způsobem, jenž ohrožuje svrchovanost Arménie;

O.  vzhledem k tomu, že v posledních letech ázerbájdžánské vedení několikrát učinilo iredentistická prohlášení týkající se svrchovaného území Arménie; vzhledem k tomu, že v uplynulých dvou letech ázerbájdžánská armáda několikrát obsadila různé části svrchovaného území Arménie a bombardovala civilní cíle na území Arménie;

P.  vzhledem k tomu, že předchozí varování Parlamentu ohledně této situace nevedla k žádné významné změně politiky EU vůči Ázerbájdžánu; vzhledem k tomu, že třicet let diplomatického a mírového úsilí ze strany OBSE, EU a jiných mezinárodních aktérů nedokázalo odradit Ázerbájdžán od použití vojenské síly;

1.  co nejdůrazněji odsuzuje předem naplánovaný a bezdůvodný vojenský útok Ázerbájdžánu proti Arménům v Náhorním Karabachu a vyzývá k okamžitému a úplnému ukončení násilí vůči obyvatelům, kteří zůstali v tomto regionu; zdůrazňuje, že Ázerbájdžán byl na cestě k obnovení své kontroly nad Náhorním Karabachem skrze diplomatická jednání a že tento útok je v rozporu s jeho deklarovanými záměry usilovat o udržitelný mír s Arménií a podrývá probíhající mírová jednání mezi oběma zeměmi;

2.  zdůrazňuje, že tento útok představuje hrubé porušení mezinárodního práva a lidských práv a jasné porušení třístranného prohlášení o příměří ze dne 9. listopadu 2020 a závazků, které Ázerbájdžán přijal při jednáních zprostředkovaných EU; připomíná, že k útoku došlo v situaci závažné humanitární krize v Náhorním Karabachu, která vznikla v důsledku toho, že Ázerbájdžán již devět měsíců blokuje Lačinský koridor, což je v rozporu se závazky Baku a s právně závaznými nařízeními Mezinárodního soudního dvora; připomíná Ázerbájdžánu, že použití donucovacích praktik k vystěhování civilního obyvatelstva z určitého území může představovat zločin proti lidskosti a porušení Úmluvy OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia;

3.  vyjadřuje politování nad ztrátami na životech a zraněními v důsledku nedávného útoku Ázerbájdžánu, mimo jiné po výbuchu ve skladu pohonných hmot dne 25. září 2023; vyjadřuje solidaritu s Armény v Náhorním Karabachu, kteří byli nuceni opustit své domovy a půdu zděděnou po předcích; domnívá se, že současná situace naplňuje skutkovou podstatu etnických čistek, a důrazně odsuzuje hrozby a násilné činy ázerbájdžánských jednotek vůči obyvatelstvu Náhorního Karabachu; vyjadřuje uznání arménským orgánům za jejich úsilí o poskytnutí pomoci a přístřeší uprchlíkům; vyzývá orgány EU a členské státy, aby okamžitě nabídly Arménii veškerou nezbytnou pomoc při řešení přílivu uprchlíků z Náhorního Karabachu a následné humanitární krize;

4.  vyzývá EU a její členské státy, aby přijaly cílené sankce proti jednotlivcům v ázerbájdžánské vládě, kteří jsou odpovědní za četná porušení příměří a porušování lidských práv v Náhorním Karabachu; vyzývá k vyšetření případů zneužití síly ze strany ázerbájdžánských jednotek, které by mohly naplňovat skutkovou podstatu válečných zločinů;

5.  připomíná Ázerbájdžánu, že nese plnou odpovědnost za bezpečnost a dobré životní podmínky všech lidí v Náhorním Karabachu a musí být pohnán k odpovědnosti; požaduje, aby Ázerbájdžán zajistil bezpečnost a ochranu obyvatel Náhorního Karabachu, přičemž by měl dodržovat Chartu OSN a všechny příslušné mezinárodní úmluvy, zásady mezinárodního humanitárního práva a lidských práv, své mezinárodní závazky a zásady OBSE; vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby umožnily bezpečný návrat arménského obyvatelstva do Náhorního Karabachu, nabídly pevné záruky ochrany jejich práv a zdržely se veškeré štvavé rétoriky, která by mohla podněcovat k diskriminaci Arménů; připomíná ázerbájdžánským orgánům, že právo na návrat domů je jedním ze základních principů mezinárodního práva v oblasti lidských práv; vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby se co nejdříve skutečně zapojily do komplexního a transparentního dialogu s Armény z Náhorního Karabachu s cílem zajistit dodržování jejich práv a zaručit jejich bezpečnost, včetně práva na důstojný a bezpečný život ve vlastních domovech a pozemkových a vlastnických práv, aby si tito lidé mohli zachovat svou jedinečnou identitu a plně požívat svých občanských, kulturních, sociálních a náboženských práv; vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby úzce konzultovaly s Radou Evropy, OSN, OBSE a dalšími mezinárodními organizacemi osvědčené postupy pro zaručení práv etnických Arménů, a zdůrazňuje, že je to obzvláště důležité vzhledem k tomu, jak katastrofálně si v minulosti Ázerbájdžán vedl v řešení otázek lidských práv;

6.  požaduje okamžité zrušení blokády Lačinského koridoru, aby bylo možné zajistit dodávky humanitární pomoci potřebným v Náhorním Karabachu, a vyzývá k tomu, aby byl tento koridor zcela uvolněn, neboť pro Armény z Náhorního Karabachu představuje fyzickou spojnici s jejich zemí, majetkem, kulturou a dědictvím; naléhavě vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby vynaložily veškeré úsilí k zajištění toho, aby Arméni, kteří odešli, měli přístup ke všem potřebným informacím o tom, jak obnovit svůj pobyt v Náhorním Karabachu a plně požívat všech ostatních práv na majetek, sociální dávky, vzdělání a podobně, pokud se rozhodnou pro návrat;

7.  vyzývá EU a její členské státy, aby se urychleně zasadily o zajištění mezinárodních záruk zajišťujících bezpečnost a dobré životní podmínky Arménů, kteří i nadále žijí v Náhorním Karabachu, a o okamžité obnovení plného přístupu humanitární pomoci do regionu; vyzývá EU a její členské státy, aby posílily svou přítomnost na místě a výrazně navýšily humanitární pomoc poskytovanou lidem vysídleným z Náhorního Karabachu do Arménie nebo žijícím v Náhorním Karabachu; vyjadřuje zklamání nad tím, jak byla organizována a vedena první mise OSN v Náhorním Karabachu po 30 letech; vyzývá k zajištění mezinárodní přítomnosti v Náhorním Karabachu pod záštitou Organizace spojených národů s cílem monitorovat situaci na místě a poskytovat obyvatelům Náhorního Karabachu transparentnost a pocit bezpečí a jistoty, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována humanitárním potřebám, humanitární ochraně a ochraně památek kulturního a historického dědictví; vyzývá k urychlenému nahrazení ruských mírových sil mírovou misí OSN, která by působila v Náhorním Karabachu a podél mezinárodní hranice mezi Arménií a Ázerbájdžánem a jejímž cílem by bylo účinně zajišťovat bezpečnost a ochranu arménského obyvatelstva Náhorního Karabachu;

8.  vyjadřuje vážné obavy nad osudem kulturního, náboženského a historického dědictví v Náhorním Karabachu po masivním exodu Arménů z Náhorního Karabachu; naléhavě vyzývá Ázerbájdžán, aby s ohledem na ničení kulturního, náboženského a historického dědictví, jehož jsme od počátku konfliktu v Náhorním Karabachu svědky, se zdržel dalšího poškozování tohoto dědictví, zanedbávání péče o něj či překrucování fakt o jeho původu, a vyzývá jej, aby místo toho usiloval o zachování, ochranu a podporu této bohaté rozmanitosti v souladu s nařízením Mezinárodního soudního dvora ze dne 7. prosince 2021; požaduje ochranu arménského kulturního, historického a náboženského dědictví v Náhorním Karabachu v souladu s normami UNESCO a mezinárodními závazky Ázerbájdžánu; trvá na tom, aby Ázerbájdžán povolil misi UNESCO do Náhorního Karabachu a umožnil jí nezbytný přístup k památkám kulturního dědictví, aby bylo možné zaznamenat jejich současný stav a provést soupis;

9.  požaduje ochranu majetku těch členů arménské komunity, kteří byli nuceni opustit území, a vyzývá Ázerbájdžán, aby propustil všechny obyvatele Náhorního Karabachu, kteří byli zatčeni od 19. září 2023, včetně bývalých úředníků z regionu, a zavázal se k široké amnestii pro ně i pro všechny ostatní, kteří byli zatčeni před 19. zářím 2023 a po něm;

10.  znovu odsuzuje vojenské vpády Ázerbájdžánu na mezinárodně uznané území Arménie; opakuje svůj požadavek na stažení ázerbájdžánských jednotek z celého svrchovaného území Arménie; odmítá iredentistická a štvavá prohlášení ázerbájdžánského prezidenta a dalších ázerbájdžánských představitelů, která ohrožují územní celistvost a svrchovanost Arménie, včetně těch, která souvisejí s tzv. Zangezurským koridorem, a vyjadřuje nad nimi vážné znepokojení; varuje Ázerbájdžán před jakýmkoli možným vojenským avanturismem vůči Arménii; odsuzuje zapojení Turecka do vyzbrojování Ázerbájdžánu a jeho plnou podporu ázerbájdžánských ofenziv v letech 2020 a 2023 a vyzývá Turecko, aby svého spojence Ázerbájdžán od nezodpovědného jednání tohoto druhu odrazovalo; odsuzuje podporu, kterou Ázerbájdžánu během této krize poskytují jiné země, a vyzývá k ukončení této podpory, aby se zabránilo další eskalaci; varuje, že Ázerbájdžán by si v případě, že mezinárodní společenství nebude dostatečně vyvíjet úsilí o jeho odstrašení, mohl dodat odvahu k dalším krokům;

11.  vyzývá ke komplexnímu přehodnocení vztahů EU s Ázerbájdžánem s ohledem na nedávný vývoj a zhoršující se situaci v oblasti lidských práv v této zemi; lituje, že předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová označila Ázerbájdžán za „důvěryhodného dodavatele energie“; vyzývá Komisi, aby urychleně přehodnotila „strategické partnerství“ s Ázerbájdžánem v oblasti energetiky, neboť Ázerbájdžán opakovaně porušuje své mezinárodní závazky, včetně těch, které přijal v rámci rozhovorů zprostředkovaných EU, a závazných ustanovení mezinárodního práva; konstatuje, že s ohledem na útok Ázerbájdžánu proti Arménii, ke kterému došlo v září 2022, a na neodůvodněné použití síly proti obyvatelstvu Náhorního Karabachu a jeho násilné vysídlení v září 2023, jakož i na znepokojivou situaci v oblasti lidských práv v zemi, je rozvoj takového „strategického partnerství“ neslučitelný s cíli zahraniční politiky EU vymezenými v článku 21 Smlouvy o Evropské unii; je přesvědčen, že z morálního hlediska je nepřijatelné, aby EU vyjednávala o budoucí dohodě o partnerství se zemí, která bezostyšně porušuje zásady mezinárodního práva i své mezinárodní závazky, a není tudíž spolehlivým ani důvěryhodným partnerem; naléhavě proto vyzývá vysokého představitele a Evropskou službu pro vnější činnost, aby pozastavili jednání o obnovené dohodě o partnerství, dokud Ázerbájdžán neprokáže, že je skutečně připraven respektovat práva a bezpečnostní zájmy arménských obyvatel Náhorního Karabachu; vyzývá EU a její členské státy, aby zvážily pozastavení platnosti dohody o zjednodušení vízového režimu s Ázerbájdžánem a snížení úrovně spolupráce s touto zemí v jiných oblastech, bude-li Ázerbájdžán i nadále ignorovat své závazky; považuje za nepřijatelná veškerá vyjádření a výhrůžky, které ázerbájdžánské orgány, včetně velvyslance Ázerbájdžánu při EU, adresovaly poslancům Evropského parlamentu;

12.  žádá snížení závislosti EU na vývozu plynu z Ázerbájdžánu; je vážně znepokojen tím, že Ázerbájdžán dováží ruský plyn a že Rusko má významný podíl na výrobě a přepravě ázerbájdžánského plynu do EU, což je v rozporu s cílem EU oslabit schopnost Ruska pokračovat v útočné válce proti Ukrajině tím, že EU sníží ruské příjmy z vývozu ropy a zemního plynu do EU; vyzývá Komisi, aby prošetřila podezření, že Ázerbájdžán ve skutečnosti vyváží do EU ruský plyn; vyzývá k pozastavení veškerého dovozu ropy a plynu z Ázerbájdžánu do EU v případě vojenské agrese proti arménské územní celistvosti nebo významných hybridních útoků proti arménskému ústavnímu pořádku a demokratickým institucím; vyzývá s ohledem na nedávnou invazi Ázerbájdžánu do Náhorního Karabachu k pozastavení memoranda o porozumění o strategickém partnerství v oblasti energetiky mezi Evropskou unií a Ázerbájdžánem;

13.  odsuzuje nečinnost ruských „mírových sil“ a celkovou úlohu Ruska, které po desetiletí tento konflikt podněcovalo a využívalo jej k vlastním politickým ziskům;

14.  odsuzuje tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana za využívání ozbrojeného konfliktu v Náhorním Karabachu k prosazování imperialistického programu a za nabádání k dalším útokům proti svrchovanosti Arménie; naléhavě vyzývá Turecko, aby zaujalo konstruktivní a odpovědný přístup k územní celistvosti Arménie a podpořilo mír v regionu;

15.  vyjadřuje uznání arménskému premiérovi Nikolu Pašinjanovi za jeho odhodlání usilovat o mír; opakuje, že EU je odhodlána podporovat svrchovanost, demokracii a územní celistvost Arménie; důrazně odsuzuje rostoucí hybridní pokusy Ruska o destabilizaci politické situace v Arménii; vítá skutečnost, že Arménie ratifikovala Římský statut Mezinárodního trestního soudu; domnívá se, že EU musí využít příležitosti potenciálního geopolitického vakua, poskytnout Arménii ambiciózní plán spolupráce prostřednictvím modernizace stávající komplexní a posílené dohody o partnerství, která by Arménii pevněji ukotvila ve společenství západních demokracií a pomohla jí uvolňovat vztahy s jejími sousedy, zejména s Tureckem;

16.  vyzývá EU, aby vyhověla žádosti Arménie o podporu prostřednictvím Evropského mírového nástroje, pokud Arménie přehodnotí své členství v současných vojenských aliancích; vyzývá EU, aby podstatně zvýšila svou humanitární a finanční pomoc Arménii, která se musí vypořádat s příchodem desítek tisíc uprchlíků; vyzývá EU, aby vzhledem k přerušení vzdělávání tisíců etnických Arménů pomohla zřídit a financovat stipendia pro evakuované žáky a studenty, aby mohli pokračovat ve studiu;

17.  opětovně zdůrazňuje, že podporuje svrchovanost a územní celistvost Ázerbájdžánu i Arménie; vyzývá Ázerbájdžán, aby znovu potvrdil svůj jednoznačný závazek respektovat územní celistvost Arménie; je přesvědčen, že skutečný dialog mezi Ázerbájdžánem, Arménií a zástupci Arménů z Náhorního Karabachu je jedinou udržitelnou cestou vpřed, a vyzývá EU a její členské státy, aby toto úsilí podpořily; podporuje probíhající mírové rozhovory mezi Arménií a Ázerbájdžánem, které byly vážně narušeny nedávnou vojenskou operací proti Náhornímu Karabachu; zdůrazňuje potřebu komplexní mírové dohody mezi Arménií a Ázerbájdžánem, která musí zahrnovat vzájemné uznání územní celistvosti, záruky práv a bezpečnosti arménského obyvatelstva Náhorního Karabachu a propuštění vězňů; zdůrazňuje, že předpokladem stability v sousedství je důstojný a trvalý mír v regionu, který zachovává svrchovanost, nezávislost a územní celistvost obou zemí;

18.  vyzývá civilní misi EU v Arménii (EUMA), aby pozorně sledovala vývoj bezpečnostní situace na místě, podávala Parlamentu transparentní zprávy a aktivně přispívala k úsilí o vyřešení konfliktu; vyzývá EU a její členské státy, aby posílily mandát mise EUMA, zvýšily její personální kapacitu, prodloužily její trvání a rovněž rozmístily pozorovatele podél hranice s Tureckem; vyjadřuje politování nad tím, že Ázerbájdžán nikdy nepovolil rozmístění mise EUMA na svém území, a vyzývá Ázerbájdžán, aby umožnil přítomnost mise EUMA na své straně hranice a v Náhorním Karabachu;

19.  vyjadřuje hlubokou nespokojenost se skutečností, že Komise a Rada nevěnovaly pozornost pravidelnému varování Parlamentu ohledně situace v Náhorním Karabachu a rizika jejího katastrofického vyústění; vyjadřuje politování nad tím, že činnost EU dosud nepřinesla vůbec žádné pozitivní výsledky; požaduje, aby ESVČ přehodnotila své působení na jižním Kavkaze a nahradila přidělené zaměstnance; vyjadřuje politování nad pomalou reakcí orgánů EU vzhledem k tomu, že vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku vydal prohlášení až dva dny poté, co Ázerbájdžán zahájil svůj útok na Náhorní Karabach;

20.  vyjadřuje politování nad skutečností, že poslanci Evropského parlamentu přijali a nenahlásili cesty do Ázerbájdžánu, návštěvy oblasti Náhorního Karabachu a pobyty v luxusních hotelech, které uspořádali a zaplatili ázerbájdžánští úředníci; opakuje svou výzvu k zavedení přísnějších pravidel pro cesty úředníků, které hradí cizí země a subjekty; vyjadřuje politování nad skutečností, že tento závazek nebyl proveden prostřednictvím rozhodnutí ze dne 13. září 2023 o změnách jednacího řádu Parlamentu s cílem posílit integritu, nezávislost a odpovědnost; vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti, aby navrhl revizi jednacího řádu Parlamentu s cílem zavést zákaz toho, aby poslanci Evropského parlamentu přijímali cesty a ubytování placené třetími stranami, včetně úředníků ze zemí mimo EU a zástupců korporátních zájmů;

21.  vyzývá EU a její členské státy, aby urychleně přehodnotily diplomatickou a bezpečnostní architekturu EU a rozložení geopolitických sil v širším regionu jižního Kavkazu s ohledem na nové skutečnosti na místě a na zájmy zemí, jako je Rusko, Turecko a Írán, a aby rovněž vypracovaly strategii, která by reagovala na rostoucí sklon autokratických režimů upřednostňovat násilné vojenské operace před diplomatickým úsilím;

22.  odsuzuje rozhodnutí maďarské vlády zablokovat společné prohlášení všech členských států EU odsuzující vojenskou operaci Ázerbájdžánu proti arménskému obyvatelstvu Náhorního Karabachu; naléhavě vyzývá Radu, aby se sjednotila, pokud jde o podporu aktivnějšího zapojení EU do ochrany lidských práv a prosazování míru mezi Ázerbájdžánem a Arménií;

23.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, prezidentovi, vládě a parlamentu Ázerbájdžánské republiky, prezidentovi, vládě a parlamentu Arménské republiky, generální ředitelce UNESCO, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, OSN a Radě Evropy.

(1) Úř. věst. C 214, 16.6.2023, s. 104. (2) Úř. věst. C 347, 9.9.2022, s. 198. (3) Úř. věst. C 15, 12.1.2022, s. 156. (4) Nařízení Mezinárodního soudního dvora ze dne 7. prosince 2021 o žádosti o zavedení prozatímních opatření za účelem uplatňování Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace (Arménie v. Ázerbájdžán).