Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. července 2023 o politicky motivovaném znemožnění účasti ve venezuelských volbách (2023/2780(RSP))

P9_TA(2023)0288 RC-B9-0331/2023

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Venezuele,

–  s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že venezuelské volby v roce 2024 by mohly být zlomovým bodem k návratu demokracie; vzhledem k tomu, že země zažívá institucionální, hospodářskou a politickou nestabilitu; vzhledem k tomu, že více než sedm milionů lidí bylo nuceno zemi opustit;

B.  vzhledem k tomu, že veřejné informace, svoboda přesvědčení a projevu a právo na shromažďování jsou systematicky omezovány;

C.  vzhledem k tomu, že tři nejvyšší představitelé venezuelské Národní volební rady (CNE) odstoupili a zbývající dva představitelé byli nuceni odstoupit, a vzhledem k tomu, že nelegitimní Národní shromáždění jmenovalo zástupce režimu, aby vybrali nové představitele;

D.  vzhledem k tomu, že svévolné a politicky vykonstruované vyloučení kandidátů, jako je vyloučení Maríe Coriny Machadové na 15 let, a vyloučení dalších významných politických osobností, jako je Leopoldo López, Henrique Capriles a Freddy Superlano, je v rozporu s doporučeními volební pozorovatelské mise EU a vážně omezuje právo Venezuelanů vybrat si své zástupce;

E.  vzhledem k tomu, že se jedná o další snahu režimu zabrzdit volební proces a zmařit veškeré vyhlídky na návrat k demokracii, tentokrát prostřednictvím Národní volební rady;

F.  vzhledem k tomu, že Organizace amerických států, orgány OSN, USA, hlavní vedoucí představitelé v regionu a místopředseda Komise, vysoký představitel EU učinili prohlášení, v nichž tyto kroky odsoudili;

1.  důrazně odsuzuje svévolné a protiústavní rozhodnutí zabránit kandidátům, jako jsou mimo jiné María Corina Machadová, Leopoldo López, Henrique Capriles a Freddy Superlano, aby kandidovali ve volbách, a odsuzuje zasahování Madurova režimu do volebního procesu;

2.  požaduje nezávislý postup jmenování členů Národní volební rady;

3.  oceňuje úsilí opozice vůči režimu uspořádat primární volby jako demokratické řešení pro venezuelské občany, a to jak doma, tak v zahraničí; naléhavě vyzývá venezuelské orgány, aby zajistily podmínky pro konání spravedlivých, svobodných, inkluzivních a transparentních voleb;

4.  vyzývá EU, aby podpořila návrat k demokracii ve Venezuele a naléhala na venezuelský režim, aby propustil všechny politické vězně;

5.  vyjadřuje politování nad tím, že doporučení volební pozorovatelské mise EU jsou ignorována, a podporuje veškeré úsilí o jejich úplné provedení;

6.  plně podporuje vyšetřování Mezinárodního trestního soudu v souvislosti s rozsáhlými zločiny a represemi ze strany venezuelského režimu a vyzývá EU, aby podporovala vyšetřování údajných zločinů proti lidskosti, která by pohnala odpovědné osoby k odpovědnosti;

7.  zdůrazňuje, že nadcházející summit EU a Společenství latinskoamerických a karibských států je příležitostí k prosazování zásad právního státu, demokracie a lidských práv, a vyzývá všechny účastníky, aby tyto zásady dodržovali; vyzývá účastníky summitu, aby vydali prohlášení požadující bezvýhradné dodržování lidských práv, demokracie a základních svobod;

8.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, účastníkům summitu EU-Společenství latinskoamerických a karibských států, Evropsko-latinskoamerickému parlamentnímu shromáždění, Organizaci amerických států, generálnímu tajemníkovi OSN a venezuelským orgánům.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. července 2023 o Indii a situaci ve státě Manípur (2023/2781(RSP))

P9_TA(2023)0289 RC-B9-0335/2023

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že násilné střety mezi etnickými komunitami Meitei a Kuki ve státě Manípur, k nimž dochází od 3. května 2023, způsobily smrt nejméně 120 lidí, vysídlení 50 000 osob a zničení více než 1700 domů, přes 250 kostelů a několika chrámů a škol; vzhledem k tomu, že k násilí přispívá nesnášenlivost vůči náboženským menšinám a menšinám vyznávajícím určité přesvědčení, včetně křesťanů;

B.  vzhledem k tomu, že panují obavy v souvislosti s politicky motivovanými polarizujícími opatřeními, které podporují hinduistický majoritarismus, a se zvýšenou aktivitou militantních skupin;

C.  vzhledem k tomu, že zprávy o stranickém zapojení bezpečnostních sil do zabíjení prohlubují nedůvěru v orgány;

D.  vzhledem k tomu, že vláda státu Manípur vyhlásila zákaz vycházení, přičemž nařídila zastřelit bez varování každého, kdo jej neuposlechne, a zablokovala internet, což významně ztěžuje shromažďování informací a podávání zpráv médii a skupinami občanské společnosti;

E.  vzhledem k tomu, že vysoký komisař OSN pro lidská práva Indii vyzval, aby chránila práva obránců lidských práv, a vyjádřil znepokojení nad zmenšujícím se prostorem pro občanskou společnost;

1.  důrazně vyzývá indické orgány, aby přijaly veškerá nezbytná opatření a vynaložily maximální úsilí o urychlené zastavení probíhajícího etnického a náboženského násilí, o ochranu všech náboženských menšin, jako je křesťanská komunita ve státě Manípur, a zastavení další eskalace;

2.  vybízí všechny strany ke zdrženlivosti a naléhavě vyzývá politické představitele, aby upustili od štvavých prohlášení, obnovili důvěru a sehráli nestrannou úlohu při zmírňování napětí; co nejdůrazněji odsuzuje veškerou nacionalistickou rétoriku; žádá, aby kritici kroků vlády nebyli kriminalizováni;

3.  vybízí indickou ústřední vládu a všechny politické činitele a náboženské vůdce, aby přijali naléhavé kroky k obnovení klidu a k zajištění inkluzivního dialogu zahrnujícího občanskou společnost a dotčené komunity;

4.  vyzývá orgány, aby umožnily nezávislé vyšetřování násilí, bojovaly proti beztrestnosti a ukončily blokování internetu; vyzývá orgány, aby poskytovatelům humanitární pomoci, mezinárodním pozorovatelům a novinářům zajistily neomezený přístup;

5.  vyzývá ústřední vládu, aby v souladu s doporučeními uvedenými ve všeobecném pravidelném přezkumu OSN zrušila protiprávní zákon o zvláštních pravomocích ozbrojených sil a aby dodržovala základní zásady OSN pro použití síly a střelných zbraní příslušníky donucovacích orgánů;

6.  opakuje svou výzvu, aby byla lidská práva začleňována do všech oblastí partnerství mezi EU a Indií, včetně obchodu;

7.  vyzývá k posílení dialogu o lidských právech mezi EU a Indií; naléhavě vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele, Komisi a členské státy, aby Indii na nejvyšší úrovni systematicky a veřejně upozorňovali na obavy v oblasti lidských práv, zejména pokud jde o svobodu projevu a náboženského vyznání a zmenšující se prostor pro občanskou společnost, a podporuje v tomto směru delegaci EU v Dillí;

8.  vyzývá k pořádání pravidelného dialogu mezi Evropským parlamentem a indickým parlamentem;

9.  pověřuje svou předsedkyni, aby toto usnesení předala Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám členských států a indickým orgánům.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. července 2023 o potlačování sdělovacích prostředků a svobody projevu v Kyrgyzstánu (2023/2782(RSP))

P9_TA(2023)0290 RC-B9-0333/2023

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Kyrgyzstánu,

–  s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že od roku 1991, kdy Kyrgyzstán získal nezávislost, je tato země považována za nejdemokratičtější stát Střední Asie s dynamickou občanskou společností a svobodnými sdělovacími prostředky;

B.  vzhledem k tomu, že v posledních letech se demokratické normy a stav lidských práv v Kyrgyzstánu znepokojivě zhoršil; vzhledem k tomu, že na indexu organizace Reportéři bez hranic za rok 2023 Kyrgyzstán klesl o 50 míst, a zařadil se tak na 122. místo ze 180 zemí;

C.  vzhledem k tomu, že celá řada zákonů je v této zemi zneužívána k zásahům proti nezávislým sdělovacím prostředkům a k potlačování svobody projevu; vzhledem k tomu, že Rádio Azattyk bylo donuceno ukončit činnost, mediální portál Kaktus čelí trestnímu vyšetřování, investigativní novinář Bolot Temirov byl nezákonně vyhoštěn do Ruska a ředitel televizní stanice Next TV Taalajbek Dujšenbjev byl nespravedlivě odsouzen za zpravodajství o ruské válečné agresi proti Ukrajině;

D.  vzhledem k tomu, že Kyrgyzstán se stal v únoru 2023 členem Rady OSN pro lidská práva;

1.  vyzývá kyrgyzské orgány, aby v souladu s dohodou o posíleném partnerství a spolupráci mezi EU a Kyrgyzstánem dodržovaly a hájily základní svobody, zejména svobodu sdělovacích prostředků a svobodu projevu;

2.  vyzývá kyrgyzské orgány a poslance, aby zrušili a stáhli kontroverzní zákon o „nepravdivých informacích“ a přezkoumali návrhy zákonů o „zahraničních zástupcích“, „hromadných sdělovacích prostředcích“ a „ochraně dětí před škodlivými informacemi“ a tzv. „zákona o propagandě LGBTI“, které nejsou v souladu s mezinárodními závazky Kyrgyzstánu;

3.  vyzývá kyrgyzské orgány, aby okamžitě propustily všechny svévolně zadržované obránce lidských práv, pracovníky sdělovacích prostředků a novináře; v této souvislosti orgány naléhavě vyzývá, aby zrušily všechna obvinění vznesená proti Bolotu Temirovovi a Taalajbekovi Dujšenbjevovi; stejně tak žádá o stažení všech obvinění vznesených proti všem obráncům lidských práv, kteří vyzvali k transparentnosti v souvislosti s rozhodnutím vlády o přemístění nádrže Kempir-Abad do Uzbekistánu a k nimž patří např. Gulnara Džurabajevová, Klara Soronkulovová, Rita Karasartovová a Asija Sasykbajevová;

4.  naléhavě vyzývá orgány, aby přestaly vyvíjet nebývalý tlak na Rádio Azattyk a další sdělovací prostředky a aby organizacím občanské společnosti, novinářům a zaměstnancům sdělovacích prostředků zajistily bezpečné pracovní prostředí;

5.  vyjadřuje politování nad nedávným předčasným propuštěním veřejné ochránkyně práv Atyr Abdrachmatovové; domnívá se, že je mimořádně důležité, aby země plně dodržovala pařížské zásady týkající se norem pro vnitrostátní lidskoprávní instituce;

6.  vyzývá orgány EU, zejména delegaci EU v Kyrgyzstánu, aby při každém jednání s kyrgyzskými orgány dávaly najevo vážné znepokojení nad zhoršující se situací v oblasti lidských práv v této zemi;

7.  vyzývá Komisi, aby vzhledem k závazkům Kyrgyzstánu stanoveným v mezinárodních úmluvách přehodnotila výhody, které této zemi plynou ze všeobecného systému preferencí plus;

8.  vyzývá kyrgyzskou vládu, aby neobcházela sankce, které EU uvalila na Rusko kvůli jeho agresivní válce proti Ukrajině;

9.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštní zástupkyni EU pro Střední Asii, členským státům, Radě OSN pro lidská práva a kyrgyzským orgánům.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. července 2023 o přijetí návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ustavení aktu na podporu výroby munice (COM(2023)0237 – C9-0161/2023 – 2023/0140(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2023)0237),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, článek 114 a čl. 173 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0161/2023),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. června 2023(1),

—  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 7. července 2023 zavázal schválit tento postoj podle čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 a 163 jednacího řádu,

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  schvaluje společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady které je přílohou tohoto usnesení a bude zveřejněno v řadě C Úředního věstníku Evropské unie;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. července 2023 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/... o podpoře výroby munice

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2023/1525.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY U PŘÍLEŽITOSTI PŘIJETÍ NAŘÍZENÍ O PODPOŘE VÝROBY MUNICE

Evropský parlament a Rada si uvědomují, že je naléhavě třeba pomoci evropské technologické a průmyslové základně obrany (EDTIB) navýšit výrobu v kontextu výzev plynoucích z nevyprovokované a neodůvodněné útočné války Ruska proti Ukrajině, a připomínají, že nařízení o podpoře výroby munice bezprostředně reaguje na tuto naléhavou potřebu tím, že zavádí nový dočasný nástroj usnadňující průmyslové investice.

Evropský parlament a Rada zdůrazňují, že pokud jde o posílení a rozvoj EDTIB, včetně malých a středních podniků, je třeba zvažovat veškerá vhodná opatření a odstraňovat překážky a úzká místa s cílem umožnit průmyslu zvýšit výrobu v rámci hodnotových řetězců.

Evropský parlament a Rada proto vyzývají Komisi, aby ve vhodném případě zvážila co nejrychlejší předložení dalších iniciativ nutných k posílení EDTIB, včetně adekvátního financování, například v rámci Evropského programu investic do průmyslu, a návrhu právního rámce, jehož cílem bude zajistit bezpečnost dodávek a podpořit výrobu munice.

Evropský parlament a Rada se shodly, že takové iniciativy projednají neprodleně a v duchu loajální spolupráce.

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. července 2023 o doporučení k reformě pravidel Evropského parlamentu týkajících se transparentnosti, bezúhonnosti, odpovědnosti a boje proti korupci (2023/2034(INI))

P9_TA(2023)0292 A9-0215/2023

Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2016 o otevřené, efektivní a nezávislé správě Evropské unie(1) a usnesení ze dne 15. ledna 2013 obsahující doporučení Komisi o správním právu procesním Evropské unie(2);

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2017 o odpovědnosti, transparentnosti a bezúhonnosti v orgánech EU(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2022 o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2022 o podezření na korupci ze strany Kataru a širší potřebě transparentnosti a odpovědnosti v evropských orgánech a institucích(5),

–  s ohledem na opatření k posílení integrity, nezávislosti a odpovědnosti, která dne 8. února 2023 přijala Konference předsedů;

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 14. února 2023 o změně rozhodnutí ze dne 10. března 2022 zřízení zvláštního výboru pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací (INGE 2) a změně názvu výboru a jeho působnosti(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2023 o zřízení nezávislého orgánu EU pro etiku(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2023 o monitorování opatření požadovaných Parlamentem s cílem posílit integritu evropských orgánů a institucí(8),

–  s ohledem na nařízení č. 31 (EHS), 11 (ESAE), kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii(9),

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 28. září 2005 o přijetí statutu poslanců Evropského parlamentu (2005/684/ES, Euratom)(10),

–  s ohledem na články 54 a 207 jednacího řádu,

–  s ohledem na rozhodnutí předsednictva ze dne 14. června 2023 o nových pravidlech pro účast zástupců zájmových skupin na akcích konaných v prostorách Parlamentu,

–  s ohledem na zprávu zvláštního výbor pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii včetně dezinformací a pro posílení bezúhonnosti, transparentnosti a odpovědnosti v Evropském parlamentu (ING2) (A9‑0215/2023),

A.  vzhledem k tomu, že probíhající vyšetřování vedené belgickými orgány odhalilo podezření z mimořádně znepokojivého systému korupce, praní peněz a účasti na zločinném spolčení, přičemž toto vyšetřování se dosud zaměřovalo na tři poslance Evropského parlamentu, jednoho bývalého poslance a jednoho akreditovaného parlamentního asistenta; vzhledem k tomu, že tato podezření se týkají ovlivňování činnosti Parlamentu ze strany Kataru a Maroka; vzhledem k tomu, že podle některých tvrzení by do případu mohly být zapojeny i další státy, jako je Mauritánie;

B.  vzhledem k tomu, že základem evropského politického systému, který je s blížícími se volbami obzvláště zranitelný, je důvěra občanů v bezúhonnost a nezávislost evropských orgánů; vzhledem k tomu, že pokud zahraniční aktéři podkopávají důvěru občanů v instituce EU, může to ovlivnit demokratické fungování EU; vzhledem k tomu, že korupce má významné finanční dopady a je vážnou hrozbou pro demokracii, právní stát a veřejné investice;

C.  vzhledem k tomu, že pokusy o vměšování jsou rozšířeným jevem, který je třeba co nejdůrazněji potírat; vzhledem k tomu, že orgány EU musí usilovat o transparentnost, odpovědnost a bezúhonnost v zájmu posílení odolnosti demokracie v EU;

D.  vzhledem k tomu, že právo na řádnou správu zahrnuje právo každého člověka na to, aby jeho záležitosti byly orgány EU řešeny nestranně, spravedlivě a v přiměřené lhůtě; vzhledem k tomu, že při plnění svých úkolů se orgány, instituce a jiné subjekty Unie musí mít možnost opírat se o otevřenou, efektivní a nezávislou evropskou správu;

E.  vzhledem k tomu, že poslanci EP musí jednat výhradně ve veřejném zájmu a vykonávat svou práci poctivě, otevřeně, svědomitě, čestně, zodpovědně a s ohledem na dobrou pověst Parlamentu a jednat bez jakéhokoli nepatřičného ovlivňování ze strany zástupců zájmových skupin; vzhledem k tomu, že poslanci EP musí být nezávislí a uplatňovat svobodně své hlasovací právo;

F.  vzhledem k tomu, že Parlament na tato podezření z korupce, týkající se několika jeho poslanců a zaměstnanců, rychle zareagoval, přičemž také plně spolupracoval s belgickými orgány; vzhledem k tomu, že rozsah skandálu odhalil četné mezery v pravidlech Parlamentu týkajících se bezúhonnosti a transparentnosti a jejich prosazování; vzhledem k tomu, že k rychlému zavedení významných reforem vnitřních postupů a pracovních metod Parlamentu a k donucení evropských orgánů, aby zavedly mnohem přísnější regulační rámec, je zapotřebí velké odhodlání;

G.  vzhledem k tomu, že kodex chování poslanců EP v souvislosti s finančními zájmy a střety zájmů je monitorován poradním výborem pro chování poslanců, který je složen z pěti poslanců EP; vzhledem k tomu, že se ukázalo, že pracovní metody a mandát poradního výboru nejsou dostatečné; vzhledem k tomu, že za porušení kodexu chování poslanců EP nebyla nikdy uložena ani jediná finanční sankce, přestože ve výročních zprávách poradního výboru pro chování poslanců bylo zdokumentováno nejméně 26 případů porušení; vzhledem k tomu, že Konference předsedů přijala pokyny pro poslance Evropského parlamentu o interakcích se zástupci třetích zemí;

H.  vzhledem k tomu, že podezření z korupce ve vztahu ke Kataru a Maroku přesahují rámec Parlamentu a dotýkají se také jiných institucí EU, ale i několika politiků a vlivných osobností v některých členských státech, jako jsou například výzkumní pracovníci;

I.  vzhledem k tomu, že země jako Katar, Maroko, Čína, Rusko, Spojené arabské emiráty, Srbsko a Turecko do lobbingu v Bruselu výrazně investují; vzhledem k tomu, že některé extremistické organizace z Kataru a Turecka žádají o evropské finanční prostředky;

J.  vzhledem k tomu, že ze snahy o ovlivňování evropských politiků jsou podezřelé také Spojené arabské emiráty; vzhledem k tomu, že přinejmenším jednou obdržela jedna z vnitrostátních politických stran půjčku pocházející ze Spojených arabských emirátů;

K.  vzhledem k tomu, že některé cizí státy, které hledají nekonvenční způsoby zasahování do záležitostí EU, využívají nejnovější metody, které nabízí současný technologický vývoj, a uchylují se rovněž k ekonomickému a energetickému nátlaku a nezákonnému financování;

L.  vzhledem k tomu, že využívání elit zahraničními zájmovými skupinami je usnadněno neomezenými „otáčivými dveřmi“, kdy úředníci přecházejí z evropských orgánů do služeb autokratických zemí, což je spojeno s vysokým rizikem škodlivého zasahování do zájmů a hodnot EU; vzhledem k tomu, že opatření, která by omezila takovéto využívání elit, jsou nedostatečná a nebrání bývalým poslancům EP nebo bývalým vyšším úředníkům v tom, aby pracovali pro vlády nebo subjekty z vysoce rizikových zemí;

M.  vzhledem k tomu, že k vměšování do činnosti unijních a vnitrostátních orgánů dochází již po řadu let, nicméně v měsících před zahájením ruské útočné války proti Ukrajině i v jejím průběhu se rozsah, intenzita i potenciální nebezpečí tohoto vměšování výrazně zvýšily; vzhledem k tomu, že podle Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) zaujímá rozsáhlá ruská invaze na Ukrajinu dominantní postavení mezi pozorovanými činnostmi zahraniční manipulace s informacemi a vměšování;

N.  vzhledem k tomu, že zahraniční manipulace s informacemi a vměšování, a to v široké škále témat, pravidelně umožňují a znásobují diplomatické kanály Ruska a Číny; vzhledem k tomu, že Rusko systematicky pracuje na oslabování a rozdělování mezinárodní podpory Ukrajině a na rozsévání pochybností o tom, kdo je agresor, tím, že šíří lži o své agresi;

O.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 9. března 2022 označil Rusko a Čínu za hlavní zdroj zahraničního vměšování v Evropě; vzhledem k tomu, že Rusko usiluje o kontakt s politickými stranami, osobnostmi a hnutími a snaží se je v rámci orgánů EU a vnitrostátních veřejných diskusí využít k legitimizaci vlastních postojů a legitimizaci států, které s ním spolupracují, přičemž vyvíjí lobbistickou činnost s cílem dosáhnout uvolnění sankčního režimu a zmírnění důsledků své mezinárodní izolace a oslabení pravdy a objektivní reality; vzhledem k tomu, že poté, co bylo přijato usnesení označující Rusko za stát, který podporuje terorismus(11), zahájily skupiny podporované Kremlem kybernetický útok na internetové stránky Parlamentu;

P.  vzhledem k tomu, že několik politických stran zastoupených v Parlamentu se snažilo získat finanční podporu od mimoevropských subjektů, mimo jiné z Ruska; vzhledem k tomu, že podle zprávy amerických zpravodajských služeb Rusko od roku 2014 tajně poslalo stovky milionů eur zahraničním politickým stranám a kandidátům ve více než dvou desítkách zemí ve snaze utvářet politické dění za svými hranicemi; vzhledem k tomu, že síly napojené na Kreml využívaly k ovlivňování politického dění také krycí společnosti, skupiny odborníků a další prostředky; vzhledem k tomu, že na financování politických subjektů ze strany Ruska někdy dohlíželi ruští vládní činitelé a zákonodárci a bylo prováděno vládními orgány; vzhledem k tomu, že Rusko používá k ovlivňování politického dění v jiných zemích kryptoměny, hotovost i dary;

Q.  vzhledem k tomu, že krajně pravicové strany z Rakouska, Francie a Itálie podepsaly dohodu o spolupráci se stranou prezidenta Putina Jednotné Rusko a čelí obviněním sdělovacích prostředků z toho, že jsou ochotny přijímat od Ruska finance poskytované za politickými účely; vzhledem k tomu, že další evropské krajně pravicové strany ze zemí, jako je Německo, Maďarsko a Spojené království, jsou údajně také v úzkém kontaktu s Kremlem, přičemž působily jako tzv. „volební pozorovatelé“ ve volbách kontrolovaných Kremlem, například v Ruskem okupovaném Doněcku a Luhansku na východě Ukrajiny, s cílem sledovat a legitimizovat volby financované Ruskem;

R.  vzhledem k tomu, že zjištění o úzkém a pravidelném kontaktu mezi ruskými činiteli a zástupci skupiny katalánských separatistů ve Španělsku a mezi ruskými činiteli a největším soukromým dárcem kampaně pro brexit „Vote Leave“ vyžadují důkladné prošetření; vzhledem k tomu, že tyto činnosti jsou součástí širší strategie Ruska, jíž je využívat každé příležitosti k manipulaci v diskurzu v zájmu destabilizace;

S.  vzhledem k tomu, že mezi pracovníky Parlamentu se dosud vyskytují osoby se známými vazbami na ruskou státní moc; vzhledem k tomu, že taková situace vytváří do očí bijící riziko nepřátelského zahraničního vměšování; vzhledem k tomu, že dcera jednoho z nejbližších spolupracovníků prezidenta Putina pracovala v Parlamentu jako stážistka poslance EP;

T.  vzhledem k tomu, že Ázerbájdžán provádí rozsáhlé vlivové operace, jejichž terčem jsou členové Parlamentního shromáždění Rady Evropy, přičemž v této souvislosti existují i silná podezření na korupci; vzhledem k tomu, že Ázerbájdžánu se podařilo odvrátit vyšetřování svých voleb a maskovat svou situaci v oblasti lidských práv;

U.  vzhledem k tomu, že Organizace Mudžahedínů íránského lidu, kterou organizace Human Rights Watch obvinila ze zastrašování, mučení a někdy i vraždění členů íránské diaspory, používá agresivní a pochybné praktiky, mimo jiné i zatajování skutečné příslušnosti k této organizaci, aby se setkala s poslanci EP; že tato organizace uvádí, že poslanci EP jsou signatáři dopisů, které přitom nikdy nepodepsali, nebo že se podílejí na pořádání konferencí, jejichž konání nikdy nepodpořili; že organizace byla zaregistrována pod více než 45 zkratkami, jako např. „MEK“, „NCRI“, „ISJ“, „APA“, s cílem oklamat poslance EP a obejít rejstřík transparentnosti;

V.  vzhledem k tomu, že možnost zástupců zájmových skupin vyměnit si názory s osobami s rozhodovací pravomocí v Parlamentu prostřednictvím diskuse je důležitou součástí evropské demokracie; vzhledem k tomu, že je však nepřijatelné uplatňovat vliv nepřiměřenými prostředky, úplatky a jinou trestnou činností; vzhledem k tomu, že některé organizace, které se zaměřují na sociální otázky a lobbují v Parlamentu, dostávají finanční prostředky ze zemí mimo EU, včetně Ruska a krajně pravicových skupin se sídlem v USA, a mají v úmyslu ovlivňovat evropský způsob života a demokratický proces; vzhledem k tomu, že korupce veřejných představitelů podrývá demokratické zásady a mělo by k ní být přistupováno s nulovou tolerancí;

W.  vzhledem k tomu, že všechny orgány a instituce EU pověřené udržováním vztahů se třetími zeměmi a prováděním zahraniční politiky EU musí vyčlenit další zdroje a posílit své úsilí v boji proti zahraničnímu vměšování do demokratických procesů v partnerských zemích EU, a to i posílením strategické komunikace;

X.  vzhledem k tomu, že je nezbytné posílit mezi evropskými orgány či institucemi a členskými státy, v nichž se nacházejí, spolupráci v boji proti vměšování, včetně korupce; vzhledem k tomu, že tyto členské státy musí přijmout vhodné právní předpisy pro boj proti těmto jevům; vzhledem k tomu, že v této souvislosti má spolupráce mezi zpravodajskými službami, policií a soudními orgány zásadní význam a musí být posílena;

Y.  vzhledem k tomu, že v rámci orgánů EU již etické normy existují, ale jsou velmi roztříštěné a založené výhradně na samoregulačním přístupu; vzhledem k tomu, že vytvoření nezávislého orgánu pro etiku by mohlo přispět k posílení důvěry v orgány EU a v jejich demokratickou legitimitu; vzhledem k tomu, že interní monitorovací a výstražné mechanismy orgánů EU korupci a zahraniční vměšování neodhalily;

Z.  vzhledem k tomu, že interinstitucionální dohoda ze dne 20. května 2021(12), která stanovila vysoké standardy transparentního a etického zastupování zájmů v EU, posílila rejstřík transparentnosti EU; vzhledem k tomu, že rejstřík, který stále není oficiálně povinný, umožňuje, aby mnoho schůzí bylo i nadále netransparentních, a bylo zjištěno, že stále obsahuje řadu nepřesných záznamů; vzhledem k tomu, že rejstřík sice slouží ke zvýšení transparentnosti zahraničního vlivu, nemůže však zahraničnímu vlivu zcela zabránit; vzhledem k tomu, že ne všechny placené mimopracovní činnosti vedou ke střetu zájmů; vzhledem k tomu, že opatření, která nedávno zavedla interinstitucionální dohoda o rejstříku transparentnosti, vyžadují větší ambice Parlamentu při zajišťování řádného provádění, prosazování a dohledu nad všemi normami transparentnosti; vzhledem k tomu, že rejstřík nezahrnuje bývalé poslance EP ani zástupce států, které nejsou členy EU; vzhledem k tomu, že rejstřík bude přezkoumán nejpozději v červenci 2025;

AA.  vzhledem k tomu, že povinné zveřejňování informací o střetu zájmů by mohlo být potenciálním nástrojem k posílení integrity Evropského parlamentu;

AB.  vzhledem k tomu, že zejména represivní vlády po celém světě stále více používají technologie cíleného sledování proti politickým oponentům a kritikům režimu; vzhledem k tomu, že k jejich hlavním cílům typicky patří zranitelné skupiny, jako jsou obránci lidských práv, aktivisté občanské společnosti, novináři a političtí oponenti, a to i v rámci EU; vzhledem k tomu, že soubor nástrojů EU je třeba posílit a lépe přizpůsobit výzvám, které globální špionážní software a sledovací nástroje představují pro orgány EU a jednotlivce;

AC.  vzhledem k tomu, že činnost zvláštního výboru pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací (INGE 1) a jeho nástupce, zvláštního výboru pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací, a pro posílení bezúhonnosti, transparentnosti a odpovědnosti v Evropském parlamentu (INGE 2) odhalila aktéry, kteří se snaží zasahovat do evropských záležitostí, a strategie, které používají; vzhledem k tomu, že oba zvláštní výbory předložily významné komplexní návrhy, jak se vypořádat s nepřátelským vměšováním; vzhledem k tomu, že o zahraničním vměšování je třeba získat více informací, ať už se jej dopouští zahraniční činitelé, nebo zástupci zájmových skupin na úrovni EU;

AD.  vzhledem k tomu, že zahraniční vměšování by bylo snazší sledovat, pokud by se zpřísnily požadavky na transparentnost u zástupců zájmových skupin a subjektů, jako jsou lobbistické a poradenské agentury, nadace, nevládní organizace nebo expertní skupiny; vzhledem k tomu, že požadavky by neměly stigmatizovat legitimní financování ze zahraničních zdrojů;

AE.  vzhledem k tomu, že zástupci zájmových skupin, jako jsou lobbistické a poradenské agentury, nadace, nevládní organizace nebo expertní skupiny, musí podléhat pravidlům kontroly, náležité péče a transparentnosti, zejména pokud jde o financování, přičemž je třeba uplatňovat kritéria proporcionality a vyhýbat se těžkopádným postupům, zejména v případě malých subjektů a malých nevládních organizací;

AF.  vzhledem k tomu, že usnesení týkající se zemí mimo EU, včetně naléhavých usnesení přijímaných podle článku 132 a zpráv z vlastního podnětu o konkrétních zemích nebo konkrétních regionech, musí být přijímána v souladu s pokyny a oblastí působnosti Parlamentu a nikdy by neměla být nikým zneužívána ani používána pro jiné účely, než je naléhavá potřeba chránit základní práva a svobody těch, kteří v zemích mimo EU čelí bezprostřední hrozbě; vzhledem k tomu, že naléhavá usnesení musí zůstat základním nástrojem politiky Parlamentu v oblasti lidských práv;

AG.  vzhledem k tomu, že citlivá hlasování o dohodách o obchodu a spolupráci musí být předmětem zvláštní kontroly, neboť mají potenciál přitáhnout při jednáních zvláštní pozornost protistran;

Úvod

1.  co nejostřeji odsuzuje údajné snahy Kataru a Maroka o ovlivňování současných a bývalých poslanců a zaměstnanců Evropského parlamentu korupčními činy, které představují závažné zahraniční vměšování do demokratických procesů EU; znovu opakuje, že je hluboce otřesen tím, že tři poslanci EP, jeden bývalý poslanec EP a jeden akreditovaný parlamentní asistent se údajně dopustili korupce a praní peněz a podíleli se na zločinném spolčení výměnou za vliv na rozhodnutí Parlamentu, a tyto činy odsuzuje; prohlašuje, že zastává vůči korupci v jakékoli podobě nebo formě politiku nulové tolerance; zdůrazňuje, že zločinné jednání a záměry, z nichž jsou podezřelí tito vyšetřovaní poslanci a asistent EP, nejsou reprezentativní pro Parlament jako celek, neboť velká většina poslanců EP dodržuje platná pravidla a opatření zavedená k jejich vymáhání a svou funkci vykonává zcela v zájmu občanů EU;

2.  trvá na tom, že široký rozsah probíhajícího vyšetřování vyžaduje, aby Parlament a ostatní orgány EU v zájmu ochrany demokracie, transparentnosti, bezúhonnosti a odpovědnosti a s cílem bojovat proti korupci reagovaly okamžitým přijetím důrazných opatření; připomíná, že současné úsilí o další posílení stávajících pravidel, jehož cílem je zajistit prevenci a připravenost a posílit transparentnost a odpovědnost Parlamentu a všech orgánů EU a bojovat proti korupci, má mimořádný význam pro posílení důvěry občanů a zajištění řádného fungování demokratických institucí a svědčí o tom, že poslanci svůj závazek chránit a bránit evropskou demokracii myslí vážně;

3.  je odhodlán usilovat na všech úrovních o posílení pravidel a kultury bezúhonnosti, transparentnosti a odpovědnosti v Parlamentu a vyzývá k přijetí důraznějších opatření k řešení všech potenciálních střetů zájmů, včetně důkladného posouzení provádění těchto opatření; konstatuje, že má-li být zachována důvěra občanů v činnost samotných orgánů a institucí a v Unii obecně, je nezbytné, aby tyto orgány a instituce fungovaly transparentně a předcházely jakémukoli střetu zájmů; domnívá se, že je nesmírně důležité zajistit, aby stávající předpisy týkající se transparentnosti a odpovědnosti, včetně kodexu chování poslanců Evropského parlamentu, byly plně prováděny a dále posíleny;

4.  prohlašuje, že účinný boj proti tomuto druhu činů se neobejde bez solidarity mezi členskými státy a orgány EU; požaduje změnu článku 222 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) tak, aby řešil problém nepřátelského zahraničního vměšování; vyzývá členské státy, aby případně revidovaly své právní předpisy tak, aby mohly účinněji potírat nepřátelské zahraniční vměšování, a to i v případě vměšování do demokratického procesu v rámci orgánů EU;

5.  domnívá se, že pravidla týkající se poslanců EP, bývalých poslanců EP, zaměstnanců politických skupin, akreditovaných parlamentních asistentů a úředníků Parlamentu a dalších evropských orgánů by se měla inspirovat těmi nejvyššími standardy transparentnosti, bezúhonnosti a odpovědnosti; trvá na tom, že potenciální mezery v pravidlech a postupech orgánů, které usnadňují protiprávní jednání, je třeba systematicky odhalovat a důkladně odstraňovat účinnými reformami a kontrolními kapacitami; zdůrazňuje, že je třeba přezkoumat některé stávající mechanismy s cílem předcházet střetům zájmů, zvýšit transparentnost a předcházet zahraničnímu vměšování, odrazovat od něj a odhalovat je;

6.  vyzývá k urychlenému dokončení revize kodexu chování poslanců EP s cílem zavést pravidla pro oznamovatele, která budou v souladu s evropskými normami stanovenými ve směrnici o oznamovatelích; považuje za zásadní změnit článek 3 kodexu chování poslanců EP s cílem vyjasnit pravidla týkající se střetu zájmů a povinnosti poslanců tyto střety řešit; žádá, aby byl změněn článek 4 kodexu chování poslanců EP s cílem zavést další požadavky na informace v prohlášeních poslanců o finančních zájmech; opakuje, že se domnívá, že k boji proti korupci mohou přispět majetková přiznání poslanců EP podávaná před jejich mandátem a po jeho skončení, v souladu s osvědčenými postupy mnoha členských států; domnívá se, že majetková přiznání by měla být přístupná pouze příslušným orgánům, aniž jsou dotčeny vnitrostátní předpisy;

7.  vítá a plně podporuje 14 bodů, jimiž se má řídit reforma pravidel a postupů Parlamentu a které schválila Konference předsedů Parlamentu na základě návrhu předsedkyně Roberty Metsolové; vyzývá k tomu, aby byly tyto body co nejdříve převedeny do podoby konkrétních opatření; konstatuje, že tyto návrhy jsou důležitým prvním krokem v procesu vnitřní reformy Parlamentu; je odhodlán zajistit, aby ambiciózní vnitřní reformy týkající se poslanců EP zohledňovaly svobodu mandátu stanovenou v článku 2 rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. září 2005 o přijetí statutu poslanců Evropského parlamentu; domnívá se, že tato svoboda mandátu musí být v rovnováze s povinností Unie dodržovat „zásadu rovnosti svých občanů, kterým se dostává od jejích orgánů stejné pozornosti“ a se zásadami, podle nichž má „každý občan právo podílet se na demokratickém životě Unie“, „rozhodnutí jsou přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům“ a „orgány, instituce a jiné subjekty Unie jednají co nejotevřeněji“ (článek 9 a čl. 10 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „SEU“) a čl. 15 odst. 1 SFEU);

8.  připomíná, že jak vyplývá z činnosti výborů INGE 1 a INGE 2, jsou orgány EU jako celek i orgány členských států terčem zahraničního politického vměšování, pokusů o špionáž a o korupci; připomíná, že dřívější hrozby evropské demokracii v současném geopolitickém kontextu nezmizely, ale naopak se prohloubily; naléhavě vyzývá správu a poslance EP, aby byli obzvláště ostražití a aby bránili veškerým pokusům o vměšování do příprav na evropské volby v roce 2024;

9.  vyzývá ESVČ a delegace EU v zemích mimo EU, aby dále posílily své příslušné kapacity pro boj proti dezinformacím a propagandě spojené s ovlivňováním společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU (SZBP) a aby posílily také úlohu Parlamentu v SZBP; připomíná, že proaktivní strategická komunikace má zásadní význam pro boj proti nepatřičnému zahraničnímu vměšování v EU a pro jeho odstranění; v tomto ohledu zdůrazňuje význam posílení interinstitucionálních vztahů a spolupráce; poukazuje na to, že ESVČ a její delegace mají značný potenciál rovněž shromažďovat informace o geopolitických cílech EU; v této souvislosti vítá pravidelné informační schůzky ESVČ pro poslance EP, domnívá se, že stále existuje značný prostor pro zlepšení, a žádá, aby tyto schůzky probíhaly častěji a byly podrobnější;

Posílení kultury bezpečnosti v Parlamentu s cílem účinněji bojovat proti zahraničnímu vměšování

10.  zdůrazňuje, že v Parlamentu je třeba posílit bezpečnostní kulturu; připomíná, že Parlament je stejně jako všechny ostatní evropské orgány pravidelným cílem pokusů o vměšování, neboť jeho postoje mají vliv na širší svět a na průběh vnějších vztahů EU; vyzývá proto k povinnému, řádnému a pravidelnému školení v oblasti bezpečnosti, vměšování, etických norem, dodržování pravidel a bezúhonnosti pro všechny poslance a jejich kanceláře a pro všechny zaměstnance Parlamentu, aby si byli vědomi toho, že jsou potenciálními cíli zahraničních státních i nestátních subjektů; konstatuje, že tato školení by se měla rovněž věnovat digitální bezpečnosti;

11.  doporučuje, aby byli úředníci Parlamentu a zaměstnanci politických skupin podrobeni náležité bezpečnostní prověrce a aby bylo vypracováno hodnocení toho, kdy je bezpečnostní prověrka zapotřebí také pro akreditované parlamentní asistenty, kteří se zabývají zahraničními věcmi, bezpečností a obranou nebo obchodem, stejně jako je tomu v generálním sekretariátu Rady EU; vyzývá proto k vhodné spolupráci s vnitrostátními bezpečnostními službami s cílem zajistit rychlý průběh těchto bezpečnostních prověrek; žádá vnitrostátní orgány, aby v případě, že budou požádáni o udělení bezpečnostní prověrky poslancům a zaměstnancům EP, a při vedení veškerých bezpečnostních šetření týkajících se orgánů a institucí EU dodržovaly postupy a společný časový rámec;

12.  žádá, aby útvary Parlamentu, politické skupiny a kanceláře poslanců EU prozkoumaly možnosti pro provádění prověrek stážistů, akreditovaných parlamentních asistentů, zaměstnanců politických skupin, zaměstnanců Parlamentu a externích pracovníků, v rámci nichž by posoudily, zda tyto osoby nemohou podléhat mimoevropským vlivům, přičemž by tyto prověrky měly být založené na otevřených zdrojích a měly by být prováděny před zahájením výkonu práce a v případě potřeby v jejím průběhu a za použití jasně stanovených kritérií; připomíná, že tyto prověrky by měly být standardizovány, aby umožnily ověřit informace, které žadatel uvedl ve svém životopise;

13.  připomíná, že v zájmu zajištění řádného a bezpečného fungování Parlamentu jsou najímáni soukromí dodavatelé, kteří provádějí údržbu jeho budov, informačních systémů a kamer; vyzývá správu Parlamentu, aby ze smluv o poskytování těchto služeb vyloučila veškeré soukromé nebo veřejné společnosti ze zemí mimo EU, jakož i veškeré poskytovatele, kteří byli označeni kterýmkoli orgánem EU nebo členským státem za potenciální bezpečnostní riziko, pokud existuje důvod se domnívat, že mohou Parlament vystavit bezpečnostním rizikům nebo že řádně nechrání osobní údaje; vyzývá v této souvislosti k tomu, aby byla zvláštní pozornost věnována podnikům, jejichž majiteli jsou firmy ze třetích zemí nebo státy, jako je Rusko a Čína;

14.  vyzývá útvary Parlamentu, aby zavedly účinné systémy monitorování a dohledu s cílem odhalovat zahraniční vměšování a zároveň respektovaly svobodu mandátu poslanců EP a aby poslancům i zaměstnancům EP nabídly možnost nechat si prověřit svá elektronická zařízení s cílem odhalit nepřátelské sledovací nástroje;

15.  domnívá se, že je třeba přísněji kontrolovat přístup návštěvníků, včetně zástupců třetích zemí, lobbistů a nevládních organizací, do budov Parlamentu; žádá svého generálního tajemníka, aby v tomto ohledu urychleně předložil nové návrhy; vyzývá k omezení přístupu všem představitelům a lobbistům ze zemí mimo EU a z nevládních organizací, kteří svého privilegovaného přístupu zneužívají;

16.  připomíná, že pokud se návštěvníci nepohybují v prostorech vyhrazených pro návštěvy, nesmí se v prostorách Parlamentu pohybovat bez doprovodu; požaduje, aby byla v případě nedodržování těchto předpisů přísně uplatňována vhodná restriktivní opatření, kdy by například zaměstnanci či poslanecké kanceláře, kteří již tyto předpisy porušili, měli po určitou dobu zakázáno zvát si návštěvy a poskytovat jim přístup do budov; zavazuje se, že provede rozhodnutí předsednictva ohledně toho, aby byly všechny osoby starší 18 let, které navštíví Parlament, při vstupu zaevidovány v souladu s rámcem EU pro ochranu údajů a aby tato evidence obsahovala informace, jako je datum, čas, účel návštěvy, totožnost poslanců, zaměstnanců poslanců, zaměstnanců skupin nebo správních útvarů, s nimiž se setkají, jejich kontaktní údaje a jméno osoby, která za ně během návštěvy odpovídá, přičemž je možné, aby za návštěvníky společně odpovídaly různé poslanecké kanceláře; domnívá se, že tyto podmínky pro vstup by se neměly vztahovat na zaměstnance jiných orgánů a institucí, subjektů a agentur EU ani na novináře, jejichž vstup do Parlamentu upravují zvláštní pravidla; vyzývá k tomu, aby bylo důkladně posouzeno vydávání průkazů, které ke vstupu opravňují rodinné příslušníky; vyzývá k přezkumu kritérií pro vydávání průkazů na základě příslušných dokumentů; vyzývá k tomu, aby se na držitele průkazu opravňujícího ke vstupu rodinné příslušníky starší 18 let vztahoval postup evidence návštěvníků;

17.  vítá změnu pravidel pro vstup bývalých poslanců a bývalých zaměstnanců do Parlamentu, zejména návrh na zavedení nového jednodenního průkazu opravňujícího ke vstupu, který by nahradil stávající průkazy, a vyzývá Parlament, aby zvážil, zda by bývalým zaměstnancům neměl být odebrán průkaz ke vstupu, který jim byl dříve poskytnut; očekává okamžitý přezkum článku 123 jednacího řádu, po němž bude následovat změna článku 6 kodexu chování; domnívá se, že bývalí poslanci by již neměli mít právo umožnit vstup nikomu jinému; domnívá se, že stejné ustanovení by se mělo vztahovat i na bývalé zaměstnance;

18.  konstatuje, že zahraniční vměšování a další nelegitimní vliv měly někdy podobu nabídky dobře placených pozic bývalým poslancům EP; konstatuje, že orgány EU by měly řešit potenciální případy „otáčivých dveří“ mnohem přísněji, aby se předešlo střetům zájmů a zabránilo se poškození dobré pověsti Parlamentu; vyzývá k posílení záruk proti závažnému nepřátelskému vměšování, kterého se prostřednictvím „otáčivých dveří“ dopouští vysoce rizikové země mimo EU; vyzývá k tomu, aby se otázce „získávání elit“ věnovaly výroční zprávy Komise o právním státu;

19.  doporučuje, aby orgány, instituce, agentury a další subjekty EU aktivně sledovaly profesní činnost svých zaměstnanců s cílem posílit své vnitřní postupy a kontroly týkající se potenciálních situací otáčivých dveří v souladu s doporučeními Evropského účetního dvora z roku 2021(13);

20.  konstatuje, že k zajištění spolehlivé bezpečnostní struktury v Parlamentu jsou zapotřebí další investice; v této souvislosti vyzývá k provedení úplného a důkladného auditu bezpečnostních opatření Parlamentu nezávislým subjektem; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit investice do IT infrastruktury Parlamentu, domnívá se, že toto úsilí je nezbytné pro zajištění odolnosti Parlamentu vůči zahraničnímu vměšování;

21.  zdůrazňuje, že je třeba provést důkladnou kontrolu veškerých technologií používaných v orgánech a institucích EU s cílem vyloučit poskytovatele z autokratických států, zejména z Ruska a Číny;

22.  naléhavě vyzývá k přijetí dalších opatření k zajištění toho, aby jméno Parlamentu nebylo zneužíváno vnějšími subjekty k vytváření falešného obrazu legitimity, jako tomu bylo v případě falešného časopisu EU „EP Today“; vyzývá k reformě pravidel, která poslancům Parlamentu ukládají povinnost používat logo Parlamentu při pořádání akcí v prostorách Parlamentu, neboť Parlament nemá žádnou kontrolu nad obsahem těchto akcí, a tento postup tak může neúmyslně zajistit určitou legitimitu pochybným prohlášením nebo hostům;

Vztahy se zeměmi a subjekty mimo EU: oficiální mise (včetně volebních pozorovatelských misí), cesty a skupiny přátelství

23.  vyzývá ke stanovení a uplatňování objektivních kritérií, na základě nichž budou určeny země, u nichž hrozí, že se dopustí operací zahraničního vměšování, a k tomu, aby se v rámci těchto kritérií posuzovalo následující: a) existence programu pro krádeže duševního vlastnictví namířené proti Unii a jejím členským státům, b) existence právních předpisů, které nutí vnitrostátní nestátní subjekty podílet se na zpravodajské činnosti, c) soustavné porušování lidských práv, d) existence revizionistické politiky vůči stávajícímu mezinárodnímu právnímu řádu, e) prosazování autoritářské ideologie mimo vlastní území, f) odhalení vměšování nebo střetů zájmů v evropských orgánech a institucích; vyzývá k tomu, aby na základě těchto objektivních kritérií byli v rámci rejstříku transparentnosti EU monitorováni zejména registrovaní zástupci zájmových skupin ze zemí, které byly označeny za rizikové;

24.  vyzývá Komisi a Radu, aby spolupracovaly s Parlamentem jakožto spolutvůrcem právních předpisů s cílem posílit soubor nástrojů, který má k dispozici Úřad pro evropské politické strany a evropské politické nadace (APPF), a umožnit efektivní trasování původu darů až k tomu, kdo je skutečně zaplatil, čímž se zabrání využívání prostředníků k obcházení pravidel pro přijímání darů; vyzývá zejména k tomu, aby byl úřad APPF pověřen získáváním informací přímo od dárců a jejich bankovních institucí a aby byl vytvořen systém oznámení, která by finanční zpravodajské jednotky v členských státech posílaly úřadu APPF, zjistí-li podezřelou transakci;

25.  konstatuje, že úřad APPF potřebuje více personálu a zdrojů, aby se zvýšila jeho kontrolní kapacita a mohla se rozvíjet spolupráce s členskými státy při upozorňování na možné případy nezákonného financování; doporučuje, aby úřad APPF využíval údaje, které poskytují velmi velké online platformy v reklamních knihovnách, a brzy také evropský rejstřík politických reklam k odhalování nezákonného financování a vlivových kampaní;

26.  zdůrazňuje, že je důležité podporovat plnou transparentnost, pokud jde o příjmy a výdaje vnitrostátních politických stran určené na volební kampaně do Evropského parlamentu; v této souvislosti vyzývá k přijetí pravidel pro vedení politických kampaní a financování politických stran, a to i ze zemí mimo EU; domnívá se, že aby se omezilo riziko zahraničního vměšování prostřednictvím politických stran, je zapotřebí zajistit přiměřené veřejné financování politických stran, omezit soukromé financování a zakázat dary ze zemí mimo EU;

27.  zdůrazňuje, že pracovní cesty do zemí mimo EU lze využívat jako příležitost k ovlivňování poslanců EP; připomíná, že poslancům EP by měly být před každou pracovní cestou povinně poskytovány zvláštní bezpečnostní brífinky zaměřené na rizika zahraničního vměšování v konkrétní cílové zemi; domnívá se, že takové přípravné dokumenty a schůze před pracovní cestou by měly rovněž obsahovat upozornění na požadavky na bezúhonnost; zdůrazňuje, že poslance a zaměstnance Parlamentu je třeba při cestách do zemí mimo EU lépe chránit před kybernetickými a hackerskými útoky;

28.  vítá skutečnost, že Konference předsedů dne 13. dubna 2023 přijala pokyny pro vztahy se zástupci některých třetích zemí, které v některých případech omezují oficiální kontakty; v této souvislosti se domnívá, že je nanejvýš důležité zajistit provádění opatření v oblasti transparentnosti, která jsou v těchto pokynech stanovena, zejména prostřednictvím vedení záznamů o veškerém kontaktu se zástupci třetích zemí; vyzývá však k obecnějším prohlášením v případech, kdy by zveřejnění totožnosti jednotlivců nebo jmen organizací mohlo ohrozit životy nebo bezpečnost osob;

29.  zdůrazňuje, že hlavní odpovědnost za jmenování poslanců EP do funkcí a jejich vysílání na pracovní cesty nesou politické skupiny Parlamentu; navrhuje zpřísnění pravidel pro oficiální pracovní cesty prováděné jménem Parlamentu, zejména v tomto smyslu:

30.  poukazuje na význam volebních pozorovatelských misí, které poskytují důležité informace a konkrétní doporučení, pokud jde o zvyšování odolnosti volebních systémů a boj proti zahraničnímu vměšování do volebních procesů; domnívá se, že Parlament by měl zakázat, aby průběh voleb sledovali bez povolení a neoficiálně jednotliví poslanci; zdůrazňuje, že poslanci EP by se měli účastnit pouze volebních pozorovatelských misí, o nichž rozhodne Konference předsedů, která je schválí; připomíná postup skupiny pro podporu demokracie a koordinaci voleb v „případech individuálního neoficiálního pozorování voleb ze strany poslanců Evropského parlamentu“ (přijatý dne 13. prosince 2018), který umožňuje vyloučit poslance EP z oficiálních delegací Parlamentu pro sledování průběhu voleb po dobu trvání mandátu; naléhavě vyzývá správu Parlamentu, aby vůči poslancům EP, kteří se účastní neoficiálních volebních misí, a vůči těm, kteří se účastní povolených pozorovatelských misí Parlamentu, avšak důsledně nedodržují platná pravidla, přijala přísnější sankce, které by měly mít mimo jiné podobu vysokých pokut a jiných omezujících opatření; domnívá se, že volební pozorovatelské mise by se měly ještě více zaměřit na skutečné zásahy nebo pokusy o vměšování před začátkem voleb, zejména pokud k tomuto vměšování dochází on-line nebo na sociálních médiích;

31.  trvá na tom, že individuální cesty poslanců EP jsou nedílnou součástí svobodného výkonu mandátu; opakuje svou výzvu, aby byla zavedena povinná pravidla transparentnosti při cestách poslanců EP, jejichž náklady hradí třetí země a subjekty ze třetích zemí, přičemž by měly být poskytovány mimo jiné údaje, jako je jméno osoby pověřené prováděním plateb, seznam výdajů a odůvodnění pracovní cesty; připomíná, že takové cesty nesmí být považovány za oficiální delegace Parlamentu, a vyzývá poslance EP, kteří se těchto cest účastní, aby se v tomto ohledu vyhnuli veškerým nejasnostem, a dále vyzývá k tomu, aby v případě, že tak neučiní, byly zavedeny přísné sankce; domnívá se, že pracovní cesty poslance EP jakožto zpravodaje lze vždy považovat za oficiální; vyzývá k přijetí opatření k zajištění toho, aby náklady na cesty mimo EU související s tímto mandátem hradil Parlament;

32.  opakuje svou výzvu k zavedení přísnějších pravidel pro cesty úředníků, které hradí cizí země a subjekty; domnívá se, že podobná pravidla by měla být vypracována pro cesty akreditovaných parlamentních asistentů a zaměstnanců politických skupin;

33.  navrhuje snížit limit pro dary poslancům EP na 100 EUR; vybízí k přísnějšímu monitorování všech pozvání, darů a cest, které poslanci EP a zaměstnanci obdrží, pokud se týkají zemí mimo EU;

34.  domnívá se, že ve vztahu k zemím mimo EU musí dát Parlament naprostou prioritu činnosti svých oficiálních delegací; připomíná, že jakákoli činnost nebo schůze neoficiálních seskupení poslanců, která by mohla vést k záměně s oficiální činností Parlamentu, by měla být zakázána; vyzývá k zákazu skupin přátelství se zeměmi mimo EU, pro něž již existují oficiální delegace Parlamentu, přičemž uznává, že skupiny přátelství by měly i nadále v jednotlivých případech existovat pro činnosti týkající se některých nesvrchovaných území, pronásledovaných menšin nebo partnerů, pro něž oficiální delegace neexistují; zdůrazňuje, že třetí země by měly podle potřeby spolupracovat s Parlamentem prostřednictvím Výboru pro zahraniční věci, stávajících oficiálních delegací Parlamentu, dalších výborů a skupiny pro podporu demokracie a koordinaci voleb; zdůrazňuje, že výjimky by měly být mimo jiné podmíněny tím, že budou v rejstříku transparentnosti pro meziskupiny a další neformální skupiny spravovaném kvestory uložena oficiální prohlášení, v nichž budou uvedena jména všech poslanců EP a zúčastněných stran, jakož i podrobnosti o všech uskutečněných schůzích; je toho názoru, že skupiny přátelství musí veřejně deklarovat jakoukoli finanční nebo věcnou podporu, kterou obdrží, včetně přesných částek a pomoci poskytnuté třetími stranami; v této souvislosti se domnívá, že musí být změněn článek 35 jednacího řádu; trvá na tom, že je třeba změnit článek 176, a to tak, aby umožňoval účinné postihování porušení předpisů; současně zdůrazňuje, že Parlament a jeho členové musí zajistit, aby parlamentní delegace fungovaly uspokojivě, zejména pokud jde o respektování postojů Parlamentu přijatých na plenárních zasedáních; vyzývá v této souvislosti k naléhavému zefektivnění parlamentních delegací, jejich úlohy a rozsahu jejich činnosti a k tomu, aby vždy jednaly v naprostém souladu s ostatními parlamentními orgány zapojenými do určování vnější činnosti Evropské unie;

35.  vyzývá poslance EP, aby byli ostražití vůči některým subjektům, které jsou pod záminkou řešení obecných politických otázek nositeli vlivu a nehlášeného vměšování ze strany cizích zemí;

Integrita parlamentní činnosti

36.  připomíná, že naléhavá usnesení jsou důležitou součástí činnosti Parlamentu na ochranu lidských práv na celém světě; odsuzuje veškeré pokusy o jejich ovlivňování; uznává, že tato usnesení musí být vypracovávána co nejrychleji, avšak přesto navrhuje, aby byl na jejich přípravu k dispozici dostatek času s cílem zajistit náležitou ochranu před vnějším vlivem; opakuje, že je třeba přísně dodržovat jejich oblast působnosti; zdůrazňuje, že síla a dopad naléhavých usnesení Parlamentu v oblasti lidských práv by neměly být oslabovány;

37.  domnívá se, že za zahraniční vměšování nebo za pokusy o zahraniční vměšování musí nést odpovědná země následky; má v úmyslu pozastavit jakýkoli legislativní nebo nelegislativní návrh týkající se spolupráce se státními orgány takové země na dobu odpovídající závažnosti vměšování; má v úmyslu v rámci ročního rozpočtového procesu pozastavit veškeré financování z programů Unie státním orgánům takové země, ale zachovat financování organizací občanské společnosti, nezávislých sdělovacích prostředků a humanitární pomoci; domnívá se, že Výbor pro zahraniční věci by měl vyzvat velvyslance této země při EU, aby se zúčastnil výměny názorů ve Výboru pro zahraniční věci;

38.  doporučuje, aby k usnesením, o kterých Parlament hlasuje, byla vždy připojena příloha obsahující seznam osob nebo institucí, s nimiž se zpravodajové a stínoví zpravodajové setkali, s výjimkou osob, jejichž bezpečnost by byla ohrožena, pokud by byly na seznamu uvedeny; totožnost těchto osob bude sdělena orgánu k tomu určenému, který ji bude řádně střežit; doporučuje proto, aby poslanci EP, kteří vypracovávají zprávy nebo stanoviska, měli povinnost připojit seznam prokazující rozsah externích odborných znalostí a stanovisek, které zpravodaj obdržel;

39.  domnívá se, že by mělo být povinné, aby všichni poslanci EP zveřejňovali všechny plánované schůzky se třetími stranami (zástupci zájmových skupin); zdůrazňuje, že je třeba, aby byl proces zveřejňování co nejjednodušší a nejrychlejší a aby byla zachována integrita postupu; domnívá se, že článek 11 jednacího řádu by měl být změněn tak, aby zahrnoval definice „plánované schůze“ a „aktivní úlohy“; domnívá se, že povinnosti vyplývající z tohoto článku by měly být rozšířeny na všechny poslance EP; poukazuje však na to, že systém oznamování těchto schůzí by měl být aktualizován, zejména proto, že stále nezohledňuje podvýbory; žádá, aby byly do systému zahrnuty také delegace Parlamentu; domnívá se, že podobná pravidla by měla být stanovena pro schůze, jichž se účastní úředníci Parlamentu, akreditovaní parlamentní asistenti a zaměstnanci politických skupin; vyjadřuje politování nad tím, že někteří poslanci EP, kteří mají hlásit své schůzky se zástupci zájmových skupin, tak nečiní;

40.  vyzývá k mnohem přísnějšímu provádění a prosazování stávajících ustanovení interinstitucionální dohody o rejstříku transparentnosti v Parlamentu a k přísnějšímu dohledu nad dodržováním těchto ustanovení; vyzývá k tomu, aby poslanci EP a jejich kanceláře měli povinnost hlásit schůzky s diplomatickými zástupci třetích zemí, jakož i se zástupci zájmových skupin, na něž se vztahuje rejstřík transparentnosti EU, s výjimkou případů, kdy by zveřejnění totožnosti osob nebo jmen organizací ohrozilo životy nebo bezpečnost osob; zdůrazňuje, že tato prohlášení by měla být co nejjasnější a veřejnost by k nim měla mít co nejsnadnější přístup; domnívá se, že by za každé nesplnění povinnosti předložit taková prohlášení měly být uloženy sankce;

41.  trvá na tom, že musí platit povinnost hlásit účast na konferencích a jiných akcích pořádaných nebo financovaných zahraničními subjekty, včetně cizích států, soukromých společností, nevládních organizací a analytických středisek;

42.  je znepokojen skutečností, že někteří poslanci EP jsou členy politických stran, které obdržely finanční podporu od subjektů mimo EU včetně Ruska, a že jejich politické postoje byly touto podporou jednoznačně ovlivněny;

43.  opakuje, že poslanci EP, jejich zaměstnanci a zaměstnanci politických skupin by měli kriticky hodnotit pozměňovací návrhy předem napsané třetími stranami a zdržet se jejich systematického předkládání;

44.  požaduje zahájení interinstitucionálních rozhovorů s cílem přezkoumat interinstitucionální dohodu o rejstříku transparentnosti v dostatečném předstihu před termínem stanoveným na červenec 2025; požaduje přezkum interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(14) s cílem posoudit, jak lze zásadu transparentnosti a integrity začlenit mezi společné závazky a cíle legislativního procesu;

45.  důrazně trvá na potřebě transparentnosti prostřednictvím zápisu v rejstříku transparentnosti EU, pokud jde o finanční prostředky, které dostávají zástupci zájmových skupin, jako jsou nevládní organizace, analytická střediska a poradenské služby, kteří chtějí spolupracovat s Parlamentem, zejména když žádají o podporu nebo záštitu poslanců EP při pořádání setkání v prostorách Parlamentu, když jsou zváni na slyšení, výměny názorů nebo jakékoli jiné plánované akce nebo když se jménem Parlamentu účastní studií nebo výzkumu; vítá v tomto ohledu návrh na zpřísnění kontrol zástupců zájmových skupin, například stanovením pravidla, že podmínkou vystoupení na schůzích výborů je zápis v rejstříku transparentnosti; vybízí k přijetí zvláštních ustanovení pro zástupce zájmových skupin, jejichž činnost nespadá do oblasti působnosti rejstříku transparentnosti, jako jsou zástupci zemí mimo EU s diplomatickým statusem; požaduje, aby byla zvláštní pozornost věnována kritériím proporcionality a nutnosti vyhnout se těžkopádným postupům;

46.  vyzývá k posouzení, zda jsou subjekty zapsané v současné době v rejstříku transparentnosti EU vystaveny zahraničnímu vlivu a zda účinně dodržují kodex chování; požaduje, aby výroční zpráva o fungování rejstříku obsahovala kapitolu o incidentech souvisejících s rizikem zahraničního vměšování;

47.  trvá na tom, že rejstřík transparentnosti EU je třeba posílit navýšením jeho rozpočtu a zvýšením počtu zaměstnanců, aby mohl důkladněji ověřovat informace poskytnuté žadateli a zapsanými subjekty; vyzývá ke zvážení rozšíření jeho působnosti, stanovení dalších povinností pro zapsané subjekty a přijetí přísnějších opatření k řešení porušování kodexu chování;

48.  považuje za důležité, aby Parlament diskutoval o způsobech, jak zlepšit transparentnost a protikorupční opatření týkající se zástupců zájmových skupin, kteří se snaží ovlivnit legislativní návrhy nebo usnesení, včetně sjednávání schůzek s poslanci EP, jejich kancelářemi nebo zaměstnanci politických skupin; zdůrazňuje, že by to mohlo zahrnovat přísnější opatření týkající se registrace zástupců zájmových skupin v rejstříku transparentnosti;

49.  připomíná, že rejstřík transparentnosti (příloha II) vyžaduje, aby nevládní organizace uváděly své hlavní zdroje financování podle kategorií, zatímco zástupci obchodních zájmových skupin nebo jejich zprostředkovatelé tuto povinnost nemají a musí pouze poskytnout odhad ročních nákladů na lobbing; požaduje komplexní finanční prověření všech zájmových skupin, nevládních organizací a poradenských společností před jejich zapsáním do rejstříku transparentnosti a přezkum všech zástupců zájmových skupin, kteří jsou v současné době registrováni; požaduje, aby tyto organizace byly rovněž transparentní, pokud jde o složení jejich řídících orgánů, a aby prohlásily, že dodržují příslušné právní povinnosti, zejména finanční a účetní povinnosti; žádá, aby všechny poradenské agentury, které se chtějí zaregistrovat, byly transparentní ohledně struktury svých klientů; požaduje, aby byla vypracována jasná právní definice „zástupců zájmových skupin“ a „statusu nevládní organizace“, která by se vztahovala na všechny organizace, které se chtějí zapsat do rejstříku transparentnosti a získat tak možnost ucházet se o finanční prostředky EU; zdůrazňuje, že nevládní organizace, jež jsou příjemci finančních prostředků od třetích stran, které se nemusí registrovat v rejstříku transparentnosti, musí zveřejňovat zdroje svého financování a poskytovat přitom stejné informace jako všechny subjekty, které jsou v něm standardně zaregistrovány; zdůrazňuje, že opatření, která vyžadují, aby nevládní organizace zveřejňovaly všechny zdroje financování, musí zohlednit situaci nevládních organizací působících v zemích s autoritářskými a neliberálními režimy, zejména pokud by zveřejnění těchto informací mohlo ohrozit tyto organizace a jejich práci z důvodu uplatňování represivních právních předpisů, jako jsou zákony o tzv. zahraničních agentech a podobné zákony;

50.  konstatuje, že v rámci nedávného korupčního skandálu byla práce dvou nevládních organizací zneužita k financování nezákonných činností a k ovlivňování rozhodování Parlamentu jménem třetích stran;

51.  požaduje posílení kontrol a prověřování zástupců zájmových skupin a dalších příslušných zúčastněných stran úzce spolupracujících s Parlamentem nebo jinými orgány EU, s cílem odhalit nesrovnalosti, podvody nebo porušení povinností, včetně činností, které jsou v rozporu s hodnotami EU, jak jsou definovány v článku 2 SEU, nebo porušení povinností souvisejících s jejich zápisem do rejstříku transparentnosti; žádá, aby v případě, že k takovému porušení dojde, byly smlouvy pozastaveny, ukončeny nebo aby byla zkrácena doba jejich trvání a aby byly vráceny vyplacené finanční prostředky;

52.  připomíná, že současná opatření EU proti ruským televizním kanálům by měla být plně provedena, aby bylo možné účinněji čelit ruské propagandě;

53.  je znepokojen vměšováním islamistických organizací inspirovaných cizími státy;

54.  požaduje urychlené provedení zprávy INGE 1, v níž je již doporučeno, aby orgány EU reformovaly rejstřík transparentnosti, například zavedením přísnějších pravidel transparentnosti, například pro cesty, které cizí země a subjekty nabízejí úředníkům orgánů EU, zvýšením transparentnosti a odpovědnosti skupin přátelství, mapováním zahraničního financování lobbingu souvisejícího s EU a zajištěním záznamu, který umožní identifikovat finanční prostředky od zahraničních vlád; vyzývá členské státy, aby harmonizovaly zákony o zahraničním vměšování a zakázaly zahraniční dary politickým stranám a nadacím;

55.  opakuje svůj závazek zavést pro bývalé poslance EP šestiměsíční přechodné období („cooling-off period“); zdůrazňuje, že toto období by mělo začít bezprostředně po skončení jejich funkčního období; domnívá se, že dodržování tohoto přechodného období by měl sledovat budoucí orgán EU pro etiku;

56.  žádá, aby útvary Parlamentu vytvořily monitorovací systém a pravidla pro zrušení přístupu bývalých poslanců EP, pokud budou lobbovat v Parlamentu jménem vysoce rizikových zemí po skončení přechodného období, využívat znalosti získané v době svého působení ve veřejné službě v rozporu se zájmy Unie a veřejného zájmu, nebo se dokonce podílet na akcích globálního ovlivňování nebo vměšování;

57.  je přesvědčen, že poslanci EP musí být transparentnější, pokud jde o jakoukoli placenou vedlejší práci, kterou smějí vykonávat, a to uplatňováním revidovaných a přesnějších pravidel pro vykazování výše získaných vedlejších příjmů, postavení, v němž jsou příjmy získány, a klientů, jejichž jménem poslanci EP pracují za úplatu; opakuje svůj požadavek na přísnější pravidla pro poslance EP, kteří vykonávají placenou vedlejší práci, se zvláštním zaměřením na omezení činností jménem organizací nebo jednotlivců, na něž se vztahuje oblast působnosti rejstříku transparentnosti; zavazuje se zavést pro poslance EP zákaz vykonávat během jejich funkčního období placenou vedlejší práci pro vysoce rizikové státy mimo EU nebo závislé subjekty; opakovaně vyzývá k zákazu toho, aby poslanci EP vykonávali vedlejší výdělečnou činnost jménem organizací nebo subjektů, na které se vztahuje oblast působnosti rejstříku transparentnosti, s cílem předejít potenciálním střetům zájmů během výkonu jejich mandátů; domnívá se, že statut poslanců Evropského parlamentu by měl být předmětem legislativní revize se zvláštním zaměřením na vedlejší práci; je přesvědčen, že Parlament musí být v této záležitosti transparentnější; vyzývá k tomu, aby prohlášení poslanců EP o vedlejší práci podléhala institucionální kontrole a byla podložena příslušnými dokumenty, jak je tomu již v některých členských státech;

58.  požaduje prosazování pravidel zakazujících jakékoli činnosti, které podkopávají oficiální činnost Parlamentu, zejména pokud tyto činnosti zahrnují interakci se zeměmi mimo EU; konstatuje, že poslanci EP mohou svobodně zastávat funkce v organizacích se sídlem mimo EU, které nespadají do oblasti působnosti rejstříku transparentnosti, nebo pracovat pro země mimo EU či jejich jménem, s výhradou výjimek uvedených jinde v tomto usnesení, a zároveň trvá na tom, aby poslanci EP v souladu s příslušnými změnami kodexu chování uváděli výši získaných vedlejších příjmů, postavení, v němž tyto příjmy získali, a klienty, jejichž jménem pracují za úplatu;

59.  podporuje přepracování svých internetových stránek, aby veřejnost měla snazší přístup k informacím, které jsou na nich k dispozici; požaduje vytvoření uživatelsky vstřícného systému na svých internetových stránkách, který by u každého jmenovitého hlasování umožňoval filtrovat text, o němž se hlasovalo, a výsledky hlasování podle skupin a poslanců; žádá, aby byla zveřejněna legislativní stopa navrhovaných textů a pozměňovacích návrhů; připomíná svou dosavadní transparentnost a své úsilí zajistit, aby dokumenty bez ohledu na jejich nosič byly snadno přístupné všem občanům, a zdůrazňuje, že by měly být zpřístupněny v otevřeném, uživatelsky vstřícném a strojově čitelném formátu;

60.  trvá na tom, že všechny orgány EU, které se účastní třístranných jednání, by měly legislativní dokumenty přímo zpřístupnit v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení (ES) č. 1049/2001(15), ledaže by jejich zpřístupnění vážně ohrozilo rozhodovací proces; zdůrazňuje, že v nedávném rozsudku ve věci T-163/21(16) dospěl Tribunál k závěru, že přístup k legislativním dokumentům musí být co možná nejširší; vyzývá Radu, aby tento rozsudek plně respektovala; vyzývá orgány EU, aby se plně řídily rozsudkem Tribunálu ve věci T-540/15(17), pokud jde o přístup k dokumentům z třístranných jednání;

61.  je toho názoru, že dokumenty, které mají být přímo přístupné prostřednictvím veřejného rejstříku Parlamentu, by měly zahrnovat přípravné legislativní dokumenty, jako jsou dokumenty z politických a technických třístranných jednání, včetně všech verzí společného vícesloupcového dokumentu uvedeného v kodexu chování pro jednání v rámci řádného legislativního postupu;

62.  vítá rozhodnutí zavést povinné školení o oznamovatelích pro vedoucí pracovníky Parlamentu a akreditované parlamentní asistenty; požaduje důraznější opatření k posílení ochrany oznamovatelů mezi zaměstnanci a akreditovanými parlamentními asistenty, zejména změnou článku 22c nařízení č. 31 (EHS), 11 (ESAE) (dále jen „služební řád EU“) s cílem uvést jej do souladu s normami stanovenými ve směrnici (EU) 2019/1937 („směrnice o oznamovatelích“) a odpovídající revizí vnitřních pravidel Parlamentu, kterými se provádí článek 22c služebního řádu;

63.  zdůrazňuje, že kodifikace pravidel řádné správy stanovením klíčových aspektů správního postupu, jako jsou oznámení, právo být vyslechnut a právo každého na přístup ke svému spisu, by posílila transparentnost, integritu a odpovědnost orgánů EU a pozitivně k nim přispěla a snížila by náchylnost těchto orgánů ke korupci;

Spolupráce s ostatními orgány EU a s vnitrostátními orgány

64.  vítá ohlášený balíček opatření na obranu demokracie navržený Komisí, včetně směrnice, jejímž cílem je zavést společné normy transparentnosti a odpovědnosti pro služby zastupování zájmů řízené nebo placené ze zemí mimo EU, což by přispělo k řádnému fungování vnitřního trhu a ochraně demokracie v EU před skrytým vměšováním zvnějšku; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby před předložením nových doporučení a legislativních návrhů provedla řádné posouzení dopadu v souladu se závazky stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů;

65.  vítá oznámení Komise, že jako součást balíčku na obranu demokracie navrhne směrnici o transparentnosti pro zástupce zájmových skupin jednajících jménem zemí mimo EU, která by stanovila harmonizované požadavky na transparentnost pro poskytování služeb ze zemí mimo EU; dále vítá doplňující doporučení týkající se bezpečných a odolných voleb a doporučení zvýšit podporu a zapojení organizací občanské společnosti; očekává, že návrh zajistí rovné podmínky pro zastupování zájmových skupin v EU a že bude v souladu s mezinárodním právem a právem v oblasti lidských práv, zejména pokud jde o uplatňování občanských svobod;

66.  vítá plánovaný protikorupční balíček Komise, včetně návrhu na aktualizaci pravidel EU pro boj proti korupci prostřednictvím trestního práva;

67.  vítá návrh Komise na zavedení nového režimu sankcí pro boj proti závažným korupčním činům na celém světě;

68.  opakuje svou výzvu k urychlenému zřízení nezávislého orgánu EU pro etiku a zavazuje se uzavřít interinstitucionální jednání do konce roku 2023; připomíná, že každý takový orgán musí respektovat rozdělení pravomocí mezi orgány; domnívá se, že mandát tohoto orgánu by měl v jednotlivých případech zahrnovat prověřování záměru poslanců EP pracovat během jejich funkčního období nebo po skončení jejich funkčního období pro jakoukoli vládu země mimo EU nebo jakýkoli subjekt ovládaný vládou země mimo EU, a domnívá se, že tento mandát by měl mít poradní charakter; vyzývá poslance EP, aby dodržovali hodnoty a standardy Parlamentu a aby po skončení svého funkčního období nepřijímali nabídky zaměstnání od autoritářských či nedemokratických vlád ani od státních subjektů s nimi spojených;

69.  vyjadřuje politování nad zpožděním Komise, pokud jde o předložení návrhu na zřízení nezávislého interinstitucionálního orgánu EU pro etiku, a nad tím, že návrh není dostatečně ambiciózní; vyzývá orgány, aby se urychleně dohodly na podmínkách zřízení tohoto orgán s cílem zajistit větší soudržnost různých jednacích řádů a kodexů chování orgánů, pokud jde o etické povinnosti; připomíná, že je třeba vyjasnit a jasně sdělit pravidla platná pro bývalé poslance EP zapojené do lobbistických činností spadajících pod rejstřík transparentnosti; připomíná, že je třeba zajistit řádné uplatňování norem výkonu veřejné funkce stanovených v kodexu chování poslanců EP a dalších pravidel přijatých Parlamentem a jeho orgány, a to vyšetřováním porušení a navrhováním sankcí; trvá na tom, že orgán pro etiku musí být zřízen na jasném právním základě a měl by zahájit svou činnost co nejdříve; zdůrazňuje, že orgánu pro etiku by měly být uděleny náležité vyšetřovací pravomoci, včetně možnosti jednat z vlastního podnětu, a pravomoc požadovat správní dokumenty, přičemž je třeba respektovat imunitu poslanců EP a jejich svobodu mandátu a chránit příslušné procesní záruky; je toho názoru, že ačkoli je otevřen široké účasti, bude spolupracovat s Komisí s cílem zajistit, aby jednání nebyla zdržována jinými orgány;

70.  zdůrazňuje záměr Parlamentu jednostranně zajistit, aby měli poslanci EP rychlý, snadný a systematický přístup k poradenství o možných střetech zájmů od poradního výboru pro chování poslanců; zavazuje se k reformě poradního výboru; požaduje proto zpřísnění kodexu chování poslanců EP s cílem zajistit účinnější a transparentnější systém pro poslance EP a bývalé poslance EP pracující pro vnější zájmy, pokud se zjistí, že poslanci EP nedodržují pravidla a povinnosti; navrhuje, aby mohl poradní výbor rovněž hrát aktivní úlohu, včetně způsobilosti jednat z vlastního podnětu; je přesvědčen, že by poradní výbor měl mít možnost řešit stížnosti přímo;

71.  poukazuje na důležitou práci veřejného ochránce práv v tomto ohledu a domnívá se, že v budoucnu by mohla být užitečná další spolupráce mezi Parlamentem a veřejným ochráncem práv;

72.  vyzývá členské státy a všechny orgány EU, aby posílily spolupráci s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), Agenturou Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO), a zdůrazňuje, že je zejména třeba zlepšit vlastní spolupráci s těmito orgány; zdůrazňuje, že působnost (EPPO) by měla být rozšířena na celou Unii, což by usnadnilo její spolupráci s dalšími orgány a zajistilo lepší stíhání případů v zemích, které se v současné době činnosti EPPO neúčastní;

73.  zavazuje se k zavedení povinného prohlášení o neexistenci střetu zájmů pro zpravodaje a stínové zpravodaje;

74.  znovu potvrzuje, že politické rozhodnutí o střetu zájmů kandidátů na komisaře před jejich slyšeními bude i nadále demokratickou a institucionální pravomocí parlamentního Výboru pro právní záležitosti;

75.  vyzývá sekretariát rejstříku transparentnosti, aby v souladu s rozhodnutím Rady ze dne 3. června 2022 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině a k vedení nezákonné útočné války Ruska proti Ukrajině zakázal veškeré subjekty, které mají přímou či nepřímou vazbu na ruskou vládu; vyzývá k dalším úvahám o přístupu, který by se měl uplatňovat vůči subjektům spojeným s Čínskou lidovou republikou a dalšími zeměmi, které provádějí nebo podle všeho usilují o nepřátelské zahraniční vměšování do evropských záležitostí; bere na vědomí, že Konference předsedů rozhodla, že diplomaté a vládní představitelé z Číny nebudou zváni do Parlamentu; vyzývá ke změně rejstříku transparentnosti EU tak, aby stanovil sankce, kdykoli subjekt zapsaný do rejstříku přímo nebo jako zprostředkovatel zastupuje zájmy vlád, závislých subjektů nebo společností ve strategických odvětvích zemí, které údajně zasahují do demokratických procesů v EU;

76.  konstatuje, že stávající pokyny pro nevládní organizace a další zúčastněné strany, na něž se rejstřík transparentnosti nevztahuje, se ukázaly jako nedostatečné; zdůrazňuje, že před zapsáním do rejstříku transparentnosti je třeba provést důkladnou kontrolu, aby byly odhaleny všechny zdroje financování; konstatuje, že finanční prostředky z fondů EU musí být vysledovatelné od přímého příjemce po konečného příjemce, pokud jsou prostředky předávány v řetězci; požaduje revizi pokynů pro zápis do rejstříku transparentnosti tak, aby zahrnovaly požadavek na zveřejňování všech příchozích a odchozích finančních prostředků, včetně převodu finančních prostředků od jedné nevládní organizace nebo zúčastněné strany na jinou;

77.  požaduje, aby byly mezi jednotlivými členskými státy harmonizovány podmínky, jimiž se řídí uplatňování poslanecké imunity poslanců EP; vyzývá v této souvislosti k přezkumu protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie připojeného ke SEU a SFEU;

78.  je odhodlán posílit dialog a spolupráci se zpravodajskými, justičními a donucovacími orgány tří členských států, v nichž sídlí, s cílem zajistit bezpečnost a integritu Parlamentu a chránit jej před pokusy o vměšování ze strany zemí mimo EU; vyzývá za tímto účelem bezpečnostní služby členských států, aby systematicky sdílely s příslušnými evropskými orgány a bezpečnostními službami států, v nichž Parlament sídlí, veškeré informace, které mohou získat o zahraničním vměšování do demokratických procesů v Unii;

79.  vyzývá orgány EU, aby usilovaly o zpřísnění vnitřních předpisů členských států týkajících se používání, servisu a pořizování špionážního softwaru a nástrojů sledování, a provedly posouzení špionážního softwaru a nástrojů sledování, které se v současné době používají; konstatuje, že EU by měla využít stávajících regulačních opatření k tomu, aby pohnala nepřátelské mezinárodní subjekty v odvětví komerčního špionážního softwaru a technologií pro sledování k právní odpovědnosti;

80.  trvá na tom, že na základě této zprávy musí revidovat seznam činností poslanců EP podléhajících sankcím; požaduje, aby byla zavedena náležitá varování a upozornění pro poslance EP, kteří nedodržují předpisy, a aby byly po přiměřené lhůtě uloženy příslušné sankce; konstatuje zejména, že je třeba revidovat článek 176 jednacího řádu, aby bylo možné ukládat sankce za jiné trestné činy, než je narušení plenárního zasedání; zastává názor, že pokud je poslanec EP shledán vinným z úmyslného spáchání trestného činu při výkonu svých povinností, měly by být uplatněny další sankce;

81.  požaduje revizi článku 42c služebního řádu týkajícího se volna ze služebních důvodů, který umožňuje netransparentní předčasný odchod některých zaměstnanců orgánů EU do důchodu;

o
o   o

82.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 126. (2) Úř. věst. C 440, 30.12.2015, s. 17. (3) Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 120. (4) Úř. věst. C 347, 9.9.2022, s. 61. (5) Úř. věst. C 177, 17.5.2023, s. 109. (6) Přijaté texty, P9_TA(2023)0030. (7) Přijaté texty, P9_TA(2023)0055. (8) Přijaté texty, P9_TA(2023)0054. (9) Úř. věst. P 45, 14.6.1962, s. 1385. (10) Úř. věst. L 262, 7.10.2005, s. 1. (11) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. listopadu 2022 o uznání Ruské federace za stát, který podporuje terorismus (Úř. věst. C 167, 11.5.2023, s. 18). (12) Interinstitucionální dohoda ze dne 20. května 2021 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o povinném rejstříku transparentnosti (Úř. věst. L 207, 11.6.2021, s. 1). (13) Doporučení uvedená ve zprávě ze dne 27. října 2022 nazvané „Výroční zpráva o agenturách EU za rozpočtový rok 2021“. (14) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1. (15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43). (16) Rozsudek Tribunálu ze dne 25. ledna 2023, De Capitani v. Rada, T-163/21, ECLI:EU:T:2023:15. (17) Rozsudek Tribunálu ze dne 22. března 2018, Emilio de Capitani v. Evropský parlament, T-540/15, ECLI:EU:C:2018:167.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. července 2023 o potřebě opatření EU v oblasti pátracích a záchranných operací ve Středozemním moři (2023/2787(RSP))

P9_TA(2023)0293 B9-0342/2023

Evropský parlament,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na Ženevskou úmluvu z roku 1951 a na její dodatkový protokol,

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu o bezpečnosti lidského života na moři z roku 1974 (SOLAS) a Mezinárodní úmluvu o pátrání a záchraně na moři z roku 1979 v platném znění a na související rezoluce Mezinárodní námořní organizace (IMO), zejména na rezoluci MSC. 167(78) ze dne 20. května 2004 nazvanou „Pokyny pro zacházení s osobami zachráněnými na moři“,

–  s ohledem na kapitolu 5 Mezinárodní úmluvy o pátrání a záchraně na moři (úmluvy SAR) o operačních postupech,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod,

–  s ohledem na článek 1, čl. 2 odst. 1, článek 3, článek 6, článek 18, článek 19 a čl. 24 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie („dále jen Listina“),

–  s ohledem na čl. 67 odst. 1 a čl. 77 odst. 1 a 2 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 656/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se stanoví pravidla pro ostrahu vnějších námořních hranic v kontextu operativní spolupráce koordinované Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie(1),

–  s ohledem na globální pakt OSN ze dne 19. prosince 2018 o bezpečné, řízené a legální migraci,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624(2)

–  s ohledem na návrhy Komise ze dne 23. září 2020 týkající se nového paktu o azylu a migraci (COM(2020)0609),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. října 2020 nazvané „Pokyny Komise k provádění pravidel EU týkajících se definice napomáhání k nepovolenému vstupu, přechodu a pobytu a zabránění tomuto napomáhání“(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2021 o ochraně lidských práv a vnější migrační politice EU(4),

–  s ohledem na doporučení komisařky pro lidská práva Rady Evropy z června 2019 nazvané „Zachráněné životy. Zaručená práva. Odstranění nedostatků v ochraně uprchlíků a migrantů ve Středozemním moři“, na její navazující zprávu z roku 2021 nazvanou „SOS pro lidská práva – rostoucí problémy s ochranou migrantů ve Středozemním moři“ a na její poznámku o lidských právech ze září 2022 nazvanou „Za práva živých a důstojnost mrtvých – Čas skoncovat s mizením migrantů v Evropě“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2022 o zmenšujícím se prostoru pro občanskou společnost v Evropě(5),

–  s ohledem na výroční zprávu Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 11. října 2022: „Jen cesta zpět: Asistovaný návrat, opětovné začlenění a ochrana lidských práv migrantů v Libyi“,

–  s ohledem na akční plán EU pro centrální Středomoří ze dne 21. listopadu 2022,

–  s ohledem na akční plán EU pro trasy přes západní Středomoří a Atlantik ze dne 6. června 2023,

–  s ohledem na zprávu nezávislé vyšetřovací mise OSN v Libyi ze dne 20. března 2023,

–  s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva ze dne 6. července 2023 nazvanou „Šest kroků k předcházení budoucím tragédiím na moři“,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že podle údajů Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) bylo od roku 2014 ve Středomoří registrováno 27 633 pohřešovaných osob (považovaných za mrtvé); vzhledem k tomu, že počet úmrtí byl nejvyšší v centrálním Středomoří, pro nějž IOM uvádí více než 17 000 mrtvých nebo pohřešovaných osob; vzhledem k tomu, že v roce 2022 bylo registrováno 2 406 mrtvých nebo pohřešovaných osob a v roce 2023 již tento počet dosáhl 1 875 osob; připomíná, že se jedná pouze o jednu z mnoha smrtelně nebezpečných cest, kterými se lidé snaží dostat do Evropy;

B.  vzhledem k tomu, že přes Středozemní moře se do Evropy pokouší dostat i mnoho zranitelných osob, jako jsou ženy a nezletilé osoby bez doprovodu; vzhledem k tomu, že mnohým z nich hrozí, že se stanou obětí obchodování s lidmi a vykořisťování, a proto potřebují okamžitou ochranu;

C.  vzhledem k tomu, že záchrana životů je nejen projevem solidarity s lidmi v ohrožení, ale především právní povinností vyplývající jak z práva Unie, tak i z mezinárodního práva podle článku 98 Úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS), kterou ratifikovaly všechny členské státy EU i Unie jako taková a podle níž mají státy povinnost poskytnout pomoc komukoli, kdo se na moři ocitne v tísni;

D.  vzhledem k tomu, že podle čl. 19 odst. 2 písm. g) ve spojení s článkem 17 úmluvy UNCLOS má cizí loď právo na pokojné proplutí teritoriálním mořem smluvních států, avšak pokud tato loď v teritoriálních vodách nakládá nebo vykládá zboží, měnu či osoby v rozporu s celními, finančními, přistěhovaleckými nebo hygienickými právními předpisy pobřežního státu, považuje se proplutí za plavbu ohrožující mír, veřejný pořádek nebo bezpečnost pobřežního státu;

E.  vzhledem k tomu, že mezinárodní mořské a námořní právo vyžaduje, aby státy činily preventivní kroky a přijímaly opatření v oblasti včasného varování a reakce s cílem snížit riziko úmrtí na moři, což mimo jiné vyžaduje existenci přiměřených a účinných pátracích a záchranných služeb; vzhledem k tomu, že evropské lidskoprávní normy stanovují pozitivní povinnosti států, pokud jde o ochranu životů osob v jejich jurisdikci, a ukládají jim, aby přijímaly preventivní opatření, která zabrání skutečnému a bezprostřednímu ohrožení lidského života;

F.  vzhledem k tomu, že v případech, kdy centrum pro koordinaci záchranných akcí na moři, které je odpovědné za danou pátrací a záchrannou oblast, nepřevezme odpovědnost za určitou operaci, včetně případů, kdy k této situaci dochází systematicky, přechází podle pokynů IMO MSC z roku 2004 odpovědnost za osoby zachráněné na moři na centrum pro koordinaci záchranných akcí, které jako první obdrželo hlášení;

G.  vzhledem k tomu, že mezinárodní normy v oblasti námořního práva a lidských práv a stejně tak i právo Unie vyžadují, aby zachráněné osoby byly vyloděny na bezpečném místě; vzhledem k tomu, že „bezpečné místo“ je v unijním právu definováno jako místo, kde jsou záchranné operace považovány za ukončené a kde bezpečnost života zachráněných osob není ohrožena, kde lze uspokojit jejich základní lidské potřeby a z něhož lze zajistit jejich přepravu do následujícího místa určení nebo konečného místa určení, se zohledněním ochrany jejich základních práv v souladu se zásadou nenavracení;

H.  vzhledem k tomu, že všechna plavidla ve Středomoří, včetně plavidel účastnících se záchranných operací, jsou povinna dodržovat příslušné mezinárodní úmluvy a další platné předpisy;

I.  vzhledem k tomu, že v souladu s Pokyny Komise k provádění pravidel EU týkajících se definice napomáhání k nepovolenému vstupu, přechodu a pobytu a zabránění tomuto napomáhání musí „Každý, kdo se podílí na pátracích a záchranných akcích, při nich musí postupovat podle pokynů koordinačního orgánu v souladu s obecnými zásadami a platnými pravidly mezinárodního námořního práva a mezinárodního práva v oblasti lidských práv.“; dále připomíná, že „ kriminalizace nevládních organizací nebo jiných nestátních subjektů, které provádějí pátrací a záchranné operace při dodržování příslušného právního rámce, představuje porušení mezinárodního práva, a proto ji právo EU nepovoluje“;

J.  vzhledem k tomu, že od ukončení operace Mare Nostrum dne 31. října 2014 žádný stát neprovádí v centrálním Středomoří proaktivní pátrací a záchranné operace;

K.  vzhledem k tomu, že dne 20. března 2023 Rada rozhodla, že bude prodloužen mandát operace EUNAVFOR MED IRINI, která probíhá v rámci SBOP, do 31. března 2025, přičemž úkolem této operace je mimo jiné podporovat budování kapacit a výcvik libyjské pobřežní stráže a námořnictva;

L.  vzhledem k tomu, že Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (dále jen „agentura Frontex“) v současnosti provádí ve Středozemním moři operace Themis (na pomoc Itálii v centrálním Středomoří), Poseidon (na pomoc Řecku na námořní hranici s Tureckem) a Indalo (na pomoc Španělsku v západním Středomoří);

M.  vzhledem k tomu, že libyjská pobřežní stráž nadále na moři zadržuje nebo zachraňuje velký počet osob; vzhledem k tomu, že několikrát došlo k tomu, že společné centrum pro koordinaci záchranných akcí v Libyi nesplnilo své povinnosti plynoucí z mezinárodního námořního práva v plném rozsahu, pokud jde o koordinaci záchranných operací, často nereaguje na tísňová volání a brání plavidlům nevládních organizací v záchraně životů a při záchraně či zadržování osob na moři ohrožuje lidské životy; vzhledem k tomu, že Frontex předává informace o tísňových situacích na moři libyjskému centru pro koordinaci záchranných akcí na moři;

N.  vzhledem k tomu, že lidé zadržení libyjskou pobřežní stráží jsou umisťováni do detenčních zařízení, kde jsou systematicky protiprávně drženi v nelidských podmínkách a kde je na denním pořádku mučení a další formy špatného zacházení včetně znásilňování, nahodilého zabíjení a vykořisťování; vzhledem k tomu, že podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky nesplňuje Libye kritéria pro to, aby mohla být pro účely vyloďování osob zachráněných na moři považována za bezpečné místo;

O.  vzhledem k tomu, že převaděčství a obchodování s lidmi jsou odlišné jevy a uplatňují se na ně na unijní i mezinárodní úrovni různé právní normy; vzhledem k tomu, že zatímco obchodování s lidmi zahrnuje nábor, přepravu nebo přijímání osob pomocí násilných, podvodných nebo manipulativních metod za účelem jejich vykořisťování, je převaděčství migrantů podle Protokolu OSN proti pašování přistěhovalců po zemi, po moři a letecky chápáno jako zprostředkování nedovoleného vstupu na území smluvní strany osobě, která nemá státní občanství dotčené strany ani v ní nemá trvalý pobyt, s cílem přímo či nepřímo získat finanční nebo jiný hmotný prospěch;

P.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 12. dubna 2016 o situaci ve Středomoří a nutnosti uceleného přístupu EU k migraci vyjádřil názor, že má-li se předejít zvyšování počtu úmrtí migrantů, kteří se snaží přeplout Středozemní moře, je zásadně důležitá trvalá, dostatečně rozsáhlá a účinná reakce Unie v rámci pátracích a záchranných operací na moři; vzhledem k tomu, že pokud má být omezena nelegální migrace a počty úmrtí ve Středomoří, je třeba vytvořit legální a bezpečné cesty;

Q.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 18. dubna 2018 o pokroku v iniciativě globálních paktů OSN o bezpečné, řízené a legální migraci a o uprchlících vyzval k tomu, aby se zvýšily kapacity pro pátrání po osobách v tísni a pro jejich záchranu, aby všechny státy nasazovaly větší kapacity a aby byla uznána pomoc, kterou při záchranných operacích na moři i na pevnině poskytují soukromé subjekty a nevládní organizace;

R.  vzhledem k tomu, že pokud má být po vylodění migrantů, kteří byli zachráněni při pátracích a záchranných operacích, zajištěno spravedlivé rozdělení odpovědnosti na úrovni Unie, mělo by být klíčovou prioritou vytvoření silného stálého mechanismu solidarity mezi členskými státy;

1.  vyjadřuje hluboké politování a zármutek nad opakujícími se tragickými ztrátami na životech ve Středozemním moři, zejména nad ztroskotáním rybářské lodi, která se potopila dne 14. června 2023 v Jónském moři nedaleko města Pylos v řecké správní oblasti Mesénie s přibližně 750 lidmi na palubě, přičemž zachránit se podařilo 104 osob, 82 těl bylo nalezeno a ostatní se pohřešují a jsou považováni za mrtvé; vyzývá Evropskou unii a členské státy, aby se všemi prostředky pokusily identifikovat těla a pohřešované osoby a aby informovaly rodinné příslušníky; připomíná, že je třeba zajistit humánní a důstojné zacházení s přeživšími, a vyzývá členské státy, aby k relokaci těchto osob využily dobrovolný relokační mechanismus, přičemž musí přihlédnout k rodinným vazbám těchto osob a zajistit jim odpovídající péči;

2.  opakuje, že mezinárodní námořní právo zakládá povinnost poskytnout pomoc osobám v tísni, a vyzývá členské státy, aby jednotlivě nebo jako členské státy EU či na příslušných mezinárodních fórech v plném rozsahu dodržovaly příslušné normy mezinárodního a unijního práva; vyzývá všechna plavidla, která provádějí pátrací a záchranné operace, aby se řídily pokyny, které v souladu s příslušnými mezinárodními a unijními právními normami obdrží od příslušného centra pro koordinaci záchranných operací, a aby spolupracovala jak s orgány členských států, tak s agenturou Frontex s cílem zaručit bezpečnost migrantů;

3.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že ačkoli se v posledních letech podařilo zachránit velký počet osob, IOM od roku 2014 registruje ve Středomoří 27 633 pohřešovaných; vyzývá Komisi, aby vyhodnotila stávající postupy členských států při pátracích a záchranných operacích a aby okamžitě zahájila práci na nové, udržitelnější, spolehlivější a trvalejší metodice, která by nahradila současná řešení ad hoc, a žádá ji, aby členským státům poskytla materiální, finanční a operativní podporu s cílem zvýšit celkovou kapacitu pro záchranu životů na moři a koordinaci pátracích a záchranných operací;

4.  dále vyzývá členské státy a agenturu Frontex, aby podpořily proaktivní pátrací a záchranné operace tak, že na trasách, na nichž mohou přispět k záchraně životů, poskytnou dostatečné množství plavidel a vybavení speciálně určeného k pátracím a záchranným operacím a dostatečný personál; vyzývá Komisi, aby těmto iniciativám poskytovala politickou i finanční podporu; vyzývá členské státy, aby v plné míře využívaly všechna plavidla, která mohou pomáhat při pátracích a záchranných operacích, včetně plavidel nevládních organizací; domnívá se, že plavidla nevládních organizací a obchodní lodě by neměly nahrazovat členské státy a Unii, které jsou povinny provádět pátrací a záchranné akce; vyzývá ke zřízení komplexní pátrací a záchranné mise EU, kterou by prováděly příslušné orgány členských států a agentura Frontex;

5.  domnívá se, že všechny subjekty činné ve Středomoří by měly aktivně zprostředkovávat informace a ve vhodných případech předávat tísňová volání týkající se osob na moři orgánům příslušným pro pátrací a záchranné operace a ve vhodných případech všem plavidlům, která se nacházejí v blízkosti a která by se mohla okamžitě zapojit do pátracích a záchranných operací a tyto osoby dopravit do bezpečného přístavu, kde se budou moci vylodit; vybízí členské státy, aby řádně zohlednily pokyny Komise k provádění pravidel EU týkajících se definice napomáhání k nepovolenému vstupu, přechodu a pobytu a zabránění tomuto napomáhání, a umožnily tak práci všech subjektů účastnících se pátracích a záchranných operací; dále vyzývá členské státy, aby své nejbližší bezpečné přístavy ponechaly otevřené pro plavidla nevládních organizací a nekriminalizovaly ty, kteří poskytují pomoc migrantům v tísni;

6.  vyzývá Komisi, aby v zájmu posílení své koordinační úlohy v rámci kontaktní skupiny pro pátrací a záchranné akce svolávala pravidelněji schůze a spolupracovala se všemi subjekty účastnícími se pátracích a záchranných operací, včetně nevládních organizací a majitelů lodí, s cílem rozvíjet součinnost a společné postupy, aby bylo možné na námořní incidenty rychle reagovat; vyzývá Komisi, aby Parlamentu pravidelně podávala zprávy o činnosti kontaktní skupiny pro pátrací a záchranné operace;

7.  vyzývá agenturu Frontex, aby výrazně zvýšila rozsah informací, které poskytuje o svých operacích na moři, a aby zveřejňovala přesné a úplné informace o svých námořních aktivitách, současně však uznává, že Frontex má zákonnou povinnost neposkytovat „operativní informace, jejichž zveřejněním by bylo ohroženo dosažení cílů operací“; vyzývá agenturu Frontex, aby plnila své povinnosti podle nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži, jejichž součástí je i povinnost pravidelně poskytovat podrobné informace poslancům EP, jimž se ze své činnosti zodpovídá; zdůrazňuje, že je zejména třeba poskytovat podrobnější informace o dokončených operacích;

8.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala, zda jsou opatření některých členských států, která byla přijata v souladu s vnitrostátními právními předpisy s cílem zabránit záchranným lodím v přístupu do jejich teritoriálních vod bez předchozího povolení, v souladu s právem Unie, mezinárodním právem a článkem 18 Listiny ve spojení s Evropskou úmluvou o lidských právech a Ženevskou úmluvou, a aby přijala vhodná opatření, pokud dojde k závěru, že opatření členských států odporují právu Unie;

9.  opakuje, že členské státy EU by měly zajistit rychlé a nezávislé vyšetřování všech případů ztroskotání plavidel a využívat přitom odborné znalosti orgánů specializovaných na lidská práva; zdůrazňuje, že EU by měla najít způsoby, jak při vyšetřování případů ztroskotání uplatňovat zásady transparentnosti a odpovědnosti stanovené v unijních předpisech;

10.  vyzývá Komisi, aby poskytovala úplné informace a data o výši finanční podpory poskytované EU a členskými státy pohraničním a pobřežním strážím třetích zemí, včetně Libye, Turecka, Egypta, Tuniska a Maroka, a to nejen v podobě přímých finančních převodů, nýbrž také formou hmotné a technické pomoci a výcviku, a to i v rámci činností agentur EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby prověřily tvrzení, že libyjská pobřežní stráž závažně porušuje základní práva, a aby s ní ukončily spolupráci, pokud by docházelo k závažnému porušování základních práv osob zadržených na moři;

11.  vyzývá Komisi, členské státy a agenturu Frontex, aby zajistily, že k vylodění dojde pouze v bezpečném místě v souladu s příslušnými mezinárodními a unijními právními předpisy, a aby zajistily, že tímto místem bude nejbližší bezpečný přístav, který je pro vylodění k dispozici; připomíná všem subjektům, že velitelům lodí nesmí vydávat pokyny, které mohou přímo či nepřímo vést ke zbytečnému zpoždění při bezpečném vylodění zachráněných osob nebo k vylodění zachráněných osob na nebezpečném místě;

12.  opakuje, že nejlepším způsobem, jak zabránit ztrátám na životech, je vytvořit bezpečné cesty pro legální migraci, a důrazně vyzývá členské státy, aby zintenzivnily opatření pro přesídlování a aby tam, kde je to nezbytné, zřídily humanitární koridory pro vstup do Evropské unie;

13.  připomíná, že evropskou integrovanou správu hranic by měla společně provádět agentura Frontex a vnitrostátní orgány odpovědné za správu hranic, včetně pobřežní stráže v rozsahu, v němž vykonává operace v rámci ostrahy námořních hranic a jiné úkoly spojené s ochranou hranic;

14.  důrazně odsuzuje převaděče a obchodníky s lidmi, kteří vykořisťují zranitelné osoby a ohrožují životy na moři, a vyzývá ke zvýšení úsilí o rozbití jejich zločineckých sítí, stíhání pachatelů a zastavení této nezákonné činnosti;

15.  připomíná, že sdělovací prostředky a vzdělávací instituce musí již v rané fázi informovat obyvatele třetích zemí o tom, že cesta přes Středozemní moře je nebezpečná a že na ní umírají lidé; požaduje, aby byla za tímto účelem navázána s dotčenými třetími zeměmi spolupráce;

16.  konstatuje, že Parlament již dříve vyjádřil stanovisko, že pokud nemá dále stoupat počet migrantů, kteří zemřeli na cestě přes Středozemní moře, je velmi důležité, aby EU měla permanentní nástroje k rázné a účinné reakci v rámci pátracích a záchranných operací na moři; domnívá se, že řádné provádění povinností vyplývajících z mezinárodního práva pro pátrací a záchranné operace vyžaduje aktivnější a koordinovanější přístup ze strany Unie a jejích členských států; je i nadále přesvědčen, že v aktivnějším přístupu Unie k pátracím a záchranným operacím by měla hrát klíčovou úlohu agentura Frontex v úzké spolupráci s členskými státy;

17.  domnívá se, že v souladu s doporučeními Agentury pro základní práva by se Komise a členské státy měly nejprve dohodnout na výměně protokolů o pátracích a záchranných operacích a vypracovat osvědčené postupy, což by členským státům umožnilo upravit své protokoly pro tyto operace; dále se domnívá, že by Komise měla rovněž zvážit, zda by finanční prostředky EU na správu námořních hranic neměly být podmíněny používáním protokolů, které lidem ohroženým na moři zajistí včasnou pomoc;

18.  vyzývá Komisi, aby předložila návrhy, které poskytování finančních prostředků třetím zemím podmíní spoluprací na řízení migračních toků a bojem proti obchodníkům s lidmi a převaděčům migrantů;

19.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Komisi, Radě, členským státům a jejich parlamentům, agentuře Frontex, Agentuře Evropské unie pro otázky azylu, Europolu, Agentuře Evropské unie pro základní práva, Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Mezinárodní organizaci pro migraci a nevládním organizacím provádějícím pátrací a záchranné činnosti.

(1) Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 93. (2) Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1. (3) Úř. věst. C 323, 1.10.2020, s. 1. (4) Úř. věst. C 15, 12.1.2022, s. 70. (5) Úř. věst. C 347, 9.9.2022, s. 2.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. července 2023 o stavu Unie malých a středních podniků (2023/2750(RSP))

P9_TA(2023)0294 RC-B9-0346/2023

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané Nová průmyslová strategie pro Evropu (COM(2020)0102),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané Strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřená na malé a střední podniky (COM(2020)0103),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. května 2021 nazvané Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy (COM(2021)0350),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích(1) (směrnice o opožděných platbách),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2020 o nové strategii pro evropské malé a střední podniky(2),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 27. června 2023 nazvanou Výroční zpráva o evropských malých a středních podnicích 2022/2023 – přezkumu výkonnosti malých a středních podniků 2022/2023,

–  s ohledem na projev o stavu Unie z roku 2022, který přednesla předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová dne 14. září 2022 na plenárním zasedání Evropského parlamentu,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že evropské malé a střední podniky čelí značným výzvám a obtížím v důsledku pandemie COVID-19 a ruské agrese proti Ukrajině, které vedly k narušení globálních hodnotových řetězců a k přetrvávající inflaci;

B.  vzhledem k tomu, že čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii odkazuje na jednotný trh, udržitelný rozvoj a sociálně tržní hospodářství;

C.  vzhledem k tomu, že malé a střední podniky představují páteř našeho hospodářství, neboť tvoří 99 % všech podniků v EU, zaměstnávají přibližně 100 milionů lidí a vytvářejí více než polovinu evropského hrubého domácího produktu;

D.  vzhledem k tomu, že mikropodniky mají v evropských malých a středních podnicích významný podíl a velmi často se potýkají s potížemi, pokud jde o přístup k financování a získávání úplných informací o dostupných příležitostech na evropské i vnitrostátní úrovni; vzhledem k tomu, že tato kategorie podniků byla rovněž velmi těžce zasažena krizí způsobenou onemocněním COVID-19 a že si zaslouží získat větší pomoc a být lépe podporována, aniž by byla dotčena stávající definice malých a středních podniků;

E.  vzhledem k tomu, že ve společném průzkumu Evropské centrální banky a Komise v říjnu 2022 vyjadřovaly malé a střední podniky nejpesimističtější názory, pokud jde o celkový hospodářský výhled, jaké byly kdy zaznamenány; vzhledem k tomu, že pokud jde o přístup podniků k financování, malé a střední podniky rovněž zdůraznily klesající ochotu bank poskytovat úvěry, jakož i snižující se dostupnost úvěrových linek;

F.  vzhledem k tomu, že ve výroční zprávě o evropských malých a středních podnicích 2022/2023 je zdůrazněna skutečnost, že míra inflace způsobila zvýšení úrokových sazeb, což následně omezilo přístup k veřejným a soukromým financím; vzhledem k tomu, že se v téže zprávě doporučuje, aby se opatření ke zmírnění negativních dopadů inflace zaměřila na lepší přístup malých a středních podniků k financování; vzhledem k tomu, že zpráva zdůraznila nedostatek kvalifikovaných pracovníků jako překážku pro malé a střední podniky v celé EU;

G.  vzhledem k tomu, že provozní výdaje průmyslu v Evropě jsou ve srovnání s globálními konkurenty vysoké; vzhledem k tomu, že tyto výdaje jsou do značné míry způsobeny vysokými cenami energie a vysokou regulační zátěží;

H.  vzhledem k tomu, že evropská konkurenceschopnost zaostává za ostatními rozvinutými ekonomikami, což ohrožuje potenciál Evropy pro vytváření bohatství a prosperity; vzhledem k tomu, že právní předpisy EU musí náležitě vyvažovat mezi podporou růstu, podnikáním, přizpůsobením se změně klimatu a produktivitou podniků;

I.  vzhledem k tomu, že regulační zátěž by měla být výrazně snížena, včetně nákladů na dodržování předpisů způsobených nadměrnou regulací a příliš složitými správními řízeními a oznamovacími povinnostmi;

J.  vzhledem k tomu, že pouze 17 % malých a středních podniků úspěšně začlenilo digitální technologie do svého podnikání; vzhledem k tomu, že digitalizace je pro silný hospodářský růst a tvorbu pracovních míst na jednotném trhu klíčová;

K.  vzhledem k tomu, že využití zásady inovací Komisí při přípravě nových legislativních návrhů by výrazně zlepšilo tržní podmínky pro inovativní malé a střední podniky v Evropě, neboť by se tak podpořila zdravá hospodářská soutěž na jednotném trhu a urychlila se dvojí transformace Evropy;

L.  vzhledem k tomu, že předsedkyně Komise během svého projevu o stavu Unie v roce 2022 oznámila, že Komise navrhne balíček opatření na pomoc malým a středním podnikům; vzhledem k tomu, že rovněž oznámila, že směrnice o opožděných platbách bude revidována, protože není spravedlivé, aby každý čtvrtý úpadek v EU byl způsoben tím, že faktury nebyly uhrazeny včas;

M.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament, který zastupuje zájmy občanů Unie, uznává klíčovou úlohu malých a středních podniků při podpoře hospodářského růstu, vytváření pracovních míst a sociální soudržnosti;

1.  vyzývá Komisi, aby provedla celkové posouzení kumulativního účinku právních předpisů EU na malé a střední podniky v Unii s cílem navrhnout případná zjednodušení a také rámec umožňující, aby EU byla z hlediska konkurenceschopnosti a růstu nejvhodnějším místem pro zakládání malých a středních podniků;

2.  zdůrazňuje, že je třeba zabránit nadměrné byrokracii a tzv. gold-platingu a snížit regulační zátěž pro malé a střední podniky na naprosté minimum při zachování nejvyšších standardů pro spotřebitele, pracovníky, ochranu zdraví i životního prostředí;

Balíček úlev pro malé a střední podniky

3.  vyzývá k urychlenému přijetí revidované směrnice o opožděných platbách, která malým a středním podnikům poskytne solidní a předvídatelný právní rámec pro řešení opožděných plateb ve vztazích mezi podniky navzájem, jakož i ve vztazích mezi podniky a veřejnou správou a zároveň zajistí vyvážený přístup, který zachová smluvní svobodu;

4.  konstatuje, že velkou hrozbou pro přežití malých a středních podniků jsou i nadále opožděné platby, zejména v současném klimatu vysoké inflace a zvýšených nákladů na energie; zdůrazňuje, že podle odhadů je každý čtvrtý úpadek v EU způsoben tím, že nebyly zaplaceny včas příslušné faktury;

5.  podporuje zřízení střediska pro sledování opožděných plateb, jak bylo oznámeno ve strategii pro malé a střední podniky, aby se sledovaly trendy a vývoj včasnosti plateb vyplácených malým a středním podnikům a zároveň respektovaly obchodně citlivé informace; naléhavě vyzývá Komisi, aby podporovala široké využívání digitálních nástrojů, jako je elektronická fakturace a automatizované platební postupy, s cílem zvýšit transparentnost, bezpečnost a účinnost plateb;

6.  naléhavě vyzývá členské státy k zajištění toho, aby do provádění dočasného krizového a transformačního rámce byly plně zahrnuty malé a střední podniky; vyzývá Komisi, aby zajistila spravedlivou hospodářskou soutěž pro malé a střední podniky a zabránila narušení jednotného trhu v důsledku dočasně rozvolněných pravidel státní podpory; žádá Komisi, aby posoudila případnou revizi pravidel státní podpory s cílem posoudit, jak jsou chráněny zájmy malých a středních podniků;

7.  zdůrazňuje, že je třeba posoudit stávající definici malých a středních podniků, aby se usnadnil jejich přístup k rizikovému kapitálu a vytvořila se standardní definice společností se střední tržní kapitalizací; vyjadřuje politování nad tím, že v rámci přezkumu víceletého finančního rámce nebyl předložen žádný návrh na posílení části specializovaného nástroje InvestEU, která je věnována malým a středním podnikům;

8.  vítá oznámení předsedkyně Komise, jež zaznělo v jejím projevu o stavu Unie v roce 2022, že Komise připravuje v rámci balíčku na pomoc malým a středním podnikům návrh jednotného souboru daňových pravidel pro podnikání v Evropě – Podnikání v Evropě: rámec pro zdanění příjmů (BEFIT), bere na vědomí záměr Komise předložit návrh BEFIT s cílem vypracovat nový a jednotný soubor pravidel EU v oblasti daně z příjmů právnických osob dne 12. září 2023; je přesvědčen, že iniciativa BEFIT by měla představovat příležitost k řešení nákladů spojených s dodržováním daňových předpisů a ke snížení administrativní zátěže, přičemž by měla minimalizovat agresivní daňové plánování a zaručit rovné podmínky pro malé a střední podniky;

9.  konstatuje, že společnosti se potýkají s nestálým podnikatelským prostředím a rostoucím počtem daňových směrnic EU, zejména po zejména po uzavření mezinárodních dohod ze strany členských států; vyjadřuje politování nad tím, že efektivní daňová sazba pro nadnárodní podniky obvykle bývá mnohem nižší než sazba pro malé a střední podniky; je přesvědčen, že směrnice Rady (EU) 2022/2523 ze dne 14. prosince 2022 o zajištění globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin podniků a velkých vnitrostátních skupin v Unii(3) pomůže stávající rozdíly snížit;

10.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že budou splněny specifické požadavky malých a středních podniků, a to tak, že rámec BEFIT zůstane pro malé a střední podniky, zejména ty, které nevykonávají přeshraniční činnost, vždy nepovinný;

11.  bere na vědomí záměr Komise umožnit v rámci navrhovaných pravidel BEFIT malým a středním podnikům, které mají přeshraniční operace v jiných členských státech, aby fungovaly pod správou daní, kterou nejlépe znají;

Zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování

12.  konstatuje, že současné hospodářské problémy a zvyšující se úrokové sazby vedly ke zpřísnění podmínek pro malé a střední podniky, které se snaží získat přístup k financování; vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí v oblasti unie kapitálových trhů a uvolnila financování pro evropský růst;

13.  vítá práci Komise na týkajícího se nařízení o kótování, jehož cílem je zlepšit přístup na akciové trhy, zejména pro malé a střední podniky, zmírněním administrativní zátěže spojené s kótováním podniku na burze; vítá zveřejnění aktu o kótování; uznává jeho potenciál usnadnit přístup malých a středních podniků ke kapitálu a umožnit jejich rozšiřitelnost; uznává příležitost k posílení unie kapitálových trhů s cílem zvýšit investice do malých a středních podniků v celé EU a zdůrazňuje, že je v rámci projektu unie kapitálových trhů třeba upřednostnit kapitálové financování malých a středních podniků;

14.  znovu opakuje, že je důležité směrovat investice do malých a středních podniků s cílem přispět ke snížení sociálních nerovností;

15.  vyzývá k urychlení práce na evropské strategii pro vývozní úvěry pro malé a střední podniky s cílem zajistit konzistentní a účinné poskytování záruk za vývozní úvěry v celé EU;

16.  zdůrazňuje, že je třeba podporovat malé a střední podniky, které se potýkají s finančními potížemi, tím, že jim bude nabídnuta odpovídající finanční i nefinanční podpora, aby nedošlo k jejich úpadku; vyzývá členské státy, aby provedly směrnici o preventivní restrukturalizaci(4);

17.  bere na vědomí návrh Komise na strategii pro retailové investice, která má postavit do středu retailových investic zájmy spotřebitelů; opakuje, že je důležité zajistit, že se zlepší možnosti financování pro malé a střední podniky v důsledku vyšší účasti retailových investorů na kapitálových trzích, k čemuž by tato strategie měla vést;

18.  vyzývá k podpoře dvojího transformace – dekarbonizace a digitalizace, neboť malé a střední podniky jsou páteří naší ekonomiky, a tudíž základem dlouhodobé konkurenceschopnosti Evropy;

19.  připomíná nutnost rovných digitálních podmínek, které zajistí interoperabilitu a nediskriminační přístup k údajům, což by malým a středním podnikům umožnilo prosperovat ve spravedlivé evropské datové ekonomice;

20.  vyzývá k tomu, aby se usnadnilo zavádění umělé inteligence podporou vytváření aliancí malých a středních podniků pro umělou inteligenci ve strategických hodnotových řetězcích;

21.  uznává, že klimatická krize vyžaduje přechod milionů malých a středních podniků v EU na nulové čisté emise; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily své úsilí o to, aby se udržitelné financování lépe přizpůsobilo malým a středním podnikům;

22.  zdůrazňuje, že je důležité malé a střední podniky zapojit do specializovaných programů a využívání zdrojů v rámci průmyslového plánu Zelené dohody pro Evropu, zejména do vývoje čistých technologií;

23.  připomíná, že Evropská rada pro inovace (ERI) je nový a jedinečný evropský program financování, jehož cílem je poskytnout startupům z oblasti deep tech jednotné místo pro otázky financování, aby mohly rozvinout své inovace od prvotního nápadu až po produkt, který lze uvést na trh, a také společnost rozšiřovat; vítá navýšení rozpočtových prostředků ERI, jakož i rozšíření rozsahu jejích kapitálových aktivit v rámci návrhu Platformy strategických technologií pro Evropu; vybízí Komisi, aby část navrhované platformy pro strategické technologie pro Evropu vyčlenila zvlášť pro malé a střední podniky;

24.  vyzývá k dalším pobídkám na podporu účasti malých a středních podniků na výzvách k financování z programu Horizont Evropa a k zajištění toho, aby dílčí pilíř pro malé a střední podniky v rámci ERI měl flexibilitu k rychlé mobilizaci finančních prostředků a v případě potřeby ke zvýšení jejího rozpočtu;

25.  vyzývá k tomu, aby bylo v rámci Komise určeno jednotné kontaktní místo, které bude poskytovat jasné pokyny a podporu pro malé a střední podniky; vyzývá k vytvoření jednotné digitální brány, která bude sloužit jako jednotné kontaktní místo a bude sjednocovat veškerou relevantní finanční a nefinanční podporu, formy a informace pro všechny podniky včetně malých a středních; vyzývá k začlenění všech požadavků na podávání zpráv plynoucích z právních předpisů EU, jakož i požadavků vyplývajících z balíčku „Fit for-55“ do jediného nástroje pro podávání zpráv, který může být koncipován s konkrétními požadavky a snadno použitelnými klíčovými ukazateli výkonnosti pro společnosti na flexibilním základě; zdůrazňuje, že tento nástroj by měl rovněž poskytovat propojení na příležitosti v oblasti nabídkových řízení a financování EU, a umožňovat tak podnikům, aby uspěly v souběžné digitální a ekologické transformaci;

26.  vybízí členské státy, aby sdílely osvědčené postupy a vypracovaly doplňkové postupy na vnitrostátní úrovni, zejména ve prospěch mikropodniků a malých podniků;

27.  podporuje zavedení opatření ke zvýšení účasti malých a středních podniků na zadávání veřejných zakázek, včetně zjednodušených nabídkových řízení a většího využívání digitálních nástrojů pro přeshraniční zadávání veřejných zakázek;

28.  vyzývá k urychlenému odstranění překážek pro přeshraniční podnikatelskou činnost a investice v rámci EU s cílem vytvořit plnohodnotný jednotný trh pro všechny hospodářské činnosti;

29.  naléhavě žádá Komisi, aby bezodkladně jmenovala slibovaného vyslance pro malé a střední podniky; domnívá se, že vyslanec pro malé a střední podniky by měl být ústřední funkcí podřízenou předsedovi Komise, aby bylo možné dohlížet na problematiku malých a středních podniků ve všech generálních ředitelstvích; domnívá se, že jedním z hlavních úkolů vyslance pro malé a střední podniky by mělo být vytvoření rovných podmínek pro přeshraniční podnikání a řešení problému „gold-platingu“;

30.  domnívá se, že je třeba rozšířit Výbor pro kontrolu regulace a obsadit jej převážně nezávislými odborníky;

31.  vyzývá Komisi, aby aktualizovala srovnávací přehled oživení a odolnosti s cílem umožnit monitorovací systém schopný vysledovat malé a střední podniky jako příjemce; zdůrazňuje, že je důležité shromažďovat podrobné údaje pro hodnocení malých a středních podniků v konkrétních odvětvích;

32.  zdůrazňuje, že je třeba začlenit hledisko malých a středních podniků do DPH (daně z přidané hodnoty) do balíčku týkajícího se digitálního věku; vyzývá k vypracování pokynů uzpůsobených malým a středním podnikům s cílem podpořit jejich skromný přístup k výhodám jednotného trhu;

33.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zveřejnila soubor nástrojů věnovaný malým a středním podnikům, který by nastínil opatření a nástroje, které mají členské státy k dispozici na podporu malých a středních podniků během energetické krize; vybízí členské státy, aby sdílely osvědčené postupy, zejména pokud jde o fiskální politiky, které zmírňují dopad inflace a narušení hodnotových řetězců na malé a střední podniky;

Politické nástroje vhodné pro malé a střední podniky

34.  důrazně podporuje zavedení testu konkurenceschopnosti ze strany Komise v rámci přípravy nových právních předpisů; domnívá se, že tato kontrola by měla být pevně zakotvena v institucionálním rámci Komise;

35.  vyzývá k tomu, aby byla zásada inovací uplatňována a posuzována u všech nových a revidovaných právních aktů navržených Komisí s cílem podpořit inovace, které přispívají k dosažení environmentálních, sociálních a hospodářských cílů EU, a k předvídání a využití budoucího technologického pokroku; vyzývá Komisi, aby analyzovala potenciální negativní dopad nových navrhovaných právních aktů na rozvoj inovací a jejich uvádění na trh;

36.  vyzývá k uplatnění zásady „jeden přijmout – jeden zrušit“, aby se stabilizovala regulační zátěž EU na současné, i když vysoké úrovni; vyzývá Komisi, aby zvážila nejlepší postupy na vnitrostátní úrovni, včetně zvážení snížení regulační zátěže, která má dopad na malé a střední podniky, alespoň o 30 %, aby se snížil tlak na náklady a podpořila konkurenceschopnost; vybízí Komisi a členské státy, aby zjednodušily postupy a uplatňovaly zásady „pouze jednou“ a „digitalizace jako standard“, a usnadnily tak administrativní postupy pro malé a střední podniky;

37.  vyzývá k důslednému uplatňování zásady „zelenou malým a středním podnikům“ při interních jednáních a k posílení mechanismů pro zapojení malých a středních podniků s vysvětlením důvodů pro nezohlednění jejich příspěvků, je-li to řádně odůvodněno; uznává význam konzultací panelu malých a středních podniků a vyjadřuje politování nad tím, že jejich využívání je omezeno nedostatkem zdrojů;

38.  vyzývá EU a její členské státy, aby usilovaly o zlepšení přístupu ke kvalifikované pracovní síle; zdůrazňuje význam dovedností, prohlubování dovedností a rekvalifikace zaměstnanců malých a středních podniků, zejména během roku dovedností 2023; naléhavě vyzývá Komisi, aby posoudila politiky, které malým a středním podnikům umožní udržet si kvalifikovanou pracovní sílu; zdůrazňuje, že iniciativy, jako je Pakt pro dovednosti, digitální kursy, síť poradců pro udržitelnost a centra pro digitální inovace, by měly upřednostňovat technickou pomoc malým a středním podnikům a odbornou přípravu jejich zaměstnanců; žádá, aby Evropský sociální fond plus, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropská agenda dovedností odpovídajícím způsobem řešily specifické potřeby malých a středních podniků; je toho názoru, že digitální gramotnost, gramotnost v oblasti zadávání veřejných zakázek a dovednosti v oblasti finančního vzdělávání a řízení řetězce mají zásadní význam pro zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků;

39.  znovu vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh týkající se evropského průkazu sociálního zabezpečení, který by usnadnil mobilitu pracovních sil a zlepšil digitální vymáhání práv v oblasti sociálního zabezpečení s cílem poskytnout vnitrostátním orgánům a sociálním partnerům nástroj v reálném čase pro účinné vymáhání vnitrostátního práva a práva EU, včetně ověřování přenosných dokumentů A1;

40.  připomíná, že je důležité podporovat sociální dialog při navrhování a provádění politik pro malé a střední podniky v souladu s evropským pilířem sociálních práv;

41.  vyjadřuje politování nad skutečností, že se stále nepodařilo překonat rozdíly mezi muži a ženami, pokud jde o podnikání a přístup k financování mikropodniků a malých a středních podniků vedených ženami; vyzývá Komisi, aby posoudila překážky, které stále brání plnému uvolnění podnikatelského potenciálu žen, a aby posílila výměnu osvědčených postupů, a to i pokud jde o zvyšování dovedností žen a sebedůvěry v této oblasti;

42.  zdůrazňuje, že je třeba snížit administrativní zátěž a zjednodušit nábor kvalifikovaných státních příslušníků třetích zemí pro malé a střední podniky, včetně prozkoumání možnosti umožnit průmyslovým nebo podnikatelským sdružením, aby jménem svých členů z řad malých a středních podniků jednaly jako certifikovaní zaměstnavatelé;

43.  vyzývá k provádění příznivých politik na podporu přenosu rodinných malých a středních podniků a na podporu podnikatelského ducha příští generace; naléhavě vyzývá k důkladnému posouzení provádění směrnice o restrukturalizaci a insolvenci; vybízí k začlenění opatření na podporu převodu podniků do balíčku úlev pro malé a střední podniky, jako je usnadnění celoevropského barometru převodu podniků;

44.  vítá jako první krok ohlášenou snahu Komise racionalizovat a zjednodušit požadavky na podávání zpráv pro podniky a správní orgány tím, že sníží ohlašovací povinnosti o 25 %; připomíná však, že povinnosti podávání zpráv představují pouze malou část regulační zátěže, a proto jsou zapotřebí mnohem rozhodnější opatření; domnívá se, že plánované snížení povinností podávat zprávy by se mělo vztahovat jak na stávající, tak na připravované právní předpisy;

45.  domnívá se, že EU by měla podporovat jednoduché a uživatelsky vstřícné digitální nástroje, které malým a středním podnikům umožní orientaci v regulačním prostředí EU;

46.  vyzývá Komisi, aby podporovala šíření osvědčených postupů a přístup k přesným údajům na podporu bezpečných převodů a kontinuity, zejména v případě rodinných podniků, kde je mezigenerační kontinuita nesmírně důležitá;

47.  je přesvědčen, že EU musí posílit svou zásadu „zasahovat nekompromisně u zásadních otázek a ustoupit do pozadí u otázek druhořadých“, aby lépe zajistila proporcionalitu a subsidiaritu a vytvořila prosperující podnikatelské prostředí pro naše malé a střední podniky;

48.  vyzývá ke zlepšení komplexních posouzení dopadů se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky, včetně závazného testu na malé a středních podniky v rámci fáze posuzování dopadů, aby bylo možné plně posoudit hospodářský dopad legislativních návrhů na tyto podniky, včetně nákladů na dodržování předpisů; žádá, aby byl test aktualizován v průběhu celého legislativního procesu; doporučuje komplexní přezkum testu dopadů na malé a střední podniky, který by zavedl používání vhodných nástrojů k usnadnění zapojení malých a středních podniků, pravidelnou revizi posouzení dopadů a rozlišení mezi různými kategoriemi velikosti malých a středních podniků; upozorňuje na význam důkladných posouzení dopadů zohledňujících konkurenceschopnost evropských podniků;

49.  zdůrazňuje význam zavedení zjednodušených požadavků a ochranných lhůt pro malé a střední podniky v legislativních návrzích s cílem usnadnit jejich dodržování; vyzývá Komisi, aby zapojila malé a střední podniky do procesu přípravy sekundárních právních předpisů;

o
o   o

50.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 48, 23.2.2011, s. 1. (2) Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 2. (3) Úř. věst. L 328, 22.12.2022, s. 1. (4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1023 ze dne 20. června 2019 o rámcích preventivní restrukturalizace, o oddlužení a zákazech činnosti a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice (EU) 2017/1132 (směrnice o restrukturalizaci a insolvenci) (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 18).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. července 2023 o přístupu veřejnosti k dokumentům – výroční zpráva za období 2019–2021 (2022/2015(INI))

P9_TA(2023)0295 A9-0179/2023

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), zejména na články 1, 9, 10, 11 a 16 této smlouvy,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), zejména na článek 15 této smlouvy,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), zejména na články 41 a 42 této listiny,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise(1),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, který předložila Komise dne 30. dubna 2008 (COM(2008)0229),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise a který předložila Komise dne 21. března 2011 (COM(2011)0137),

–  s ohledem na svůj postoj ze dne 15. prosince 2011 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2017 o odpovědnosti, transparentnosti a integritě v orgánech EU(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. ledna 2019 o strategickém šetření veřejné ochránkyně práv OI/2/2017 týkajícím se transparentnosti legislativních jednání v přípravných orgánech Rady EU(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie(5) (dále jen „směrnice o oznamovatelích“),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2021 o přístupu veřejnosti k dokumentům (čl. 122 odst. 7) – výroční zpráva za období 2016–2018(6),

–  s ohledem na rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv ze dne 17. ledna 2022 ve věci OI/4/2021/MHZ o tom, jak Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) plní své povinnosti v oblasti základních práv a zajišťuje odpovědnost ve vztahu ke svým rozšířeným povinnostem,

–  s ohledem na zprávu pracovní skupiny pro kontrolu agentury Frontex, zřízené parlamentním Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, ze dne 14. července 2021 o zjišťovacím vyšetřování agentury Frontex týkajícím se údajného porušování základních práv;

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. září 2021 o posílení transparentnosti a integrity v orgánech EU zřízením nezávislého orgánu EU pro etiku(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. října 2021 o transparentnosti EU při vývoji, nákupu a distribuci očkovacích látek proti onemocnění COVID‑19(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2022 o výroční zprávě týkající se činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2020(9),

–  s ohledem na zprávu o konečných závěrech Konference o budoucnosti Evropy, zveřejněnou v květnu 2022,

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 18. října 2022 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž na rozpočtový rok 2020(10),

–  s ohledem na publikaci agentury Frontex ze dne 12. května 2021 nazvanou „Konsolidovaná výroční zpráva o činnosti za rok 2020“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2022 o podezření na korupci ze strany Kataru a širší potřebě transparentnosti a odpovědnosti v evropských orgánech a institucích(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2023 o monitorování opatření požadovaných Parlamentem s cílem posílit integritu evropských orgánů a institucí(12),

–  s ohledem na výroční zprávy evropské veřejné ochránkyně práv,

–  s ohledem na čl. 122 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) a Evropského soudu pro lidská práva,

–  s ohledem na rozsudek Soudního dvora ze dne 25. ledna 2023 ve věci T-163/21 De Capitani v. Rada(13) (dále jen „rozsudek De Capitani v. Rada“),

–  s ohledem na rozsudek Soudního dvora ze dne 27. listopadu 2019 ve věci T-31/18 Luisa Izuzquiza a Arne Semsrott v. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž(14) (dále jen „rozsudek ve věci T-31/18“),

–  s ohledem na zprávy Komise, Rady a Parlamentu z let 2019, 2020 a 2021 o uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství(15),

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro ústavní záležitosti,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9‑0179/2023),

A.  vzhledem k tomu, že ve Smlouvě o EU je uvedeno, že „každý občan má právo podílet se na demokratickém životě Unie“ a že „rozhodnutí jsou přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům“(16); vzhledem k tomu, že Smlouva o fungování EU stanoví, že orgány, instituce a jiné subjekty Unie musí jednat co nejotevřeněji a že občané a rezidenti musí mít právo na přístup k dokumentům(17); vzhledem k tomu, že právo na přístup k dokumentům je základním právem chráněným Listinou a Smlouvami a občané by měli mít možnost jej uplatňovat aktivně, aby mohli účinně využívat své právo na kontrolu práce a činností orgánů, institucí a jiných subjektů EU, zejména legislativního procesu; vzhledem k tomu, že Soudní dvůr opakovaně zdůraznil souvislost mezi přístupem k dokumentům a demokracií;

B.  vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1049/2001 uznává zvláštní význam ještě širšího přístupu k dokumentům, pokud orgány EU jednají v rámci své legislativní funkce; zdůrazňuje zejména potřebu přímého přístupu k legislativním dokumentům;

C.  vzhledem k tomu, že Soudní dvůr zdůrazňuje, že veřejná kontrola informací, o nichž se přijímají legislativní opatření, je předpokladem pro výkon demokratických práv(18); vzhledem k tomu, že Soudní dvůr dospěl k závěru, že otevřenost v souvislosti s těmito informacemi přispívá k posílení demokracie tím, že umožňuje občanům kontrolovat veškeré informace, které byly základem legislativního aktu; vzhledem k tomu, že Soudní dvůr uvedl, že možnost, aby se občané seznámili s důvody vedoucími k legislativním činnostem, je podmínkou pro to, aby mohli účinně uplatňovat svá demokratická práva;

D.  vzhledem k tomu, že otevřenost a řádná správa věcí veřejných v rámci fungování EU a jejího rozhodovacího procesu jsou nezbytné pro vybudování důvěry v Unii a zajistí větší legitimitu, účinnost a odpovědnost správy vůči občanům; vzhledem k tomu, že fungování EU je založeno na zastupitelské demokracii; vzhledem k tomu, že orgány, instituce a jiné subjekty EU musí usilovat o co nejvyšší standardy transparentnosti, odpovědnosti a integrity; vzhledem k tomu, že je třeba zajistit způsoby kontroly, které kombinují demokratický dohled, kontrolu a monitorování; vzhledem k tomu, že otevřenost a účast občanů a občanské společnosti na demokratickém životě Unie jsou nezbytné pro podporu řádné správy věcí veřejných v orgánech EU;

E.  vzhledem k tomu, že přístup k přesným informacím má zásadní význam pro předcházení dezinformacím a boj proti falešným zprávám;

F.  vzhledem k tomu, že ve zprávě o konečném výsledku Konference o budoucnosti Evropy vyzvalo plenární zasedání konference k zajištění lepšího přístupu občanů k činnostem EU prostřednictvím lepšího informování, vzdělávání, účasti občanů a transparentnosti; vzhledem k tomu, že rovněž vyzvalo ke zlepšení rozhodovacího procesu EU s cílem zajistit schopnost EU jednat, přičemž je třeba zohlednit zájmy všech členských států a zaručit transparentní a srozumitelný proces pro občany; vzhledem k tomu, že existuje jasný veřejný zájem na tom, aby byly legislativní dokumenty zveřejňovány, a občané tak mohli účinně uplatňovat své právo na kontrolu legislativního procesu; vzhledem k tomu, že podle čl. 16 odst. 8 Smlouvy o EU musí Rada zasedat veřejně, pokud projednává návrh legislativního aktu a hlasuje o něm; vzhledem k tomu, že označování většiny přípravných dokumentů v probíhajících legislativních postupech jako „LIMITE“ představuje nepřiměřené omezení práva občanů na přístup k legislativním dokumentům; vzhledem k tomu, že aby občané mohli své právo na přístup k dokumentům uplatňovat v plném rozsahu, měly by být všechny legislativní dokumenty, jež byly vypracovány přípravnými orgány nebo v těchto orgánech kolují, uvedeny v uživatelsky vstřícném veřejném rejstříku; vzhledem k tomu, že podle Soudního dvora musí být přístup k legislativním dokumentům co nejširší a odůvodnění odmítnutí přístupu by mělo být dobře podložené, a to i v pracovních skupinách Rady(19);

G.  vzhledem k tomu, že zásadami otevřenosti a transparentnosti by se neměl řídit jen rozhodovací proces, ale také způsob, jakým je text navržen; vzhledem k tomu, že je třeba rovněž zaručit transparentnost a přístup k dokumentům v souvislosti s prováděním politik EU na všech úrovních a s využíváním finančních prostředků EU;

H.  vzhledem k tomu, že očekávání občanů, pokud jde o transparentnost, efektivitu a odpovědnost veřejných institucí a možná technická řešení, se v posledních letech posunula; vzhledem k tomu, že v zájmu zohlednění tohoto vývoje a zvýšení odpovědnosti a efektivity může být nutné prosazovat provádění stávajících právních předpisů a judikatury Soudního dvora a Evropského soudu pro lidská práva, přijmout nová technická řešení a pokyny, jakož i opatření ke sledování pokroku;

I.  vzhledem k tomu, že k hlavním problémům, na něž upozornila evropská veřejná ochránkyně práv ve svých šetřeních ukončených v roce 2021, patřila transparentnost rozhodování, odpovědnost a odepření přístupu veřejnosti k informacím a dokumentům (29 %), po nichž následovala kultura služeb (26 %), správné využívání volného uvážení, včetně řízení o nesplnění povinnosti (18 %), dodržování procesních práv (12 %) a porušování základních práv (11 %)(20); vzhledem k tomu, že podle výroční zprávy veřejné ochránkyně práv za rok 2021 je existence efektu otáčivých dveří nadále znepokojivá;

J.  vzhledem k tomu, že ve věci 1499/2021/SF(21) veřejná ochránkyně práv zjistila, že odmítnutí Rady a Komise poskytnout veřejnosti plný přístup k dokumentům souvisejícím s legislativními jednáními představuje nesprávný úřední postup;

K.  vzhledem k tomu, že přezkum „zrychleného řízení“ pro vyřizování stížností týkajících se přístupu veřejnosti k dokumentům, který proběhl v roce 2021 z iniciativy veřejné ochránkyně práv, ukázal jak výrazné zkrácení doby zpracování stížností předložených veřejné ochránkyni práv o dvě třetiny, tak zvýšení počtu stížností týkajících se přístupu k dokumentům(22);

L.  vzhledem k tomu, že ve věci 1499/2021/SF(23) veřejná ochránkyně práv zjistila, že odmítnutí Rady poskytnout veřejnosti plný přístup k dokumentům souvisejícím s legislativními jednáními představuje nesprávný úřední postup; vzhledem k tomu, že informování veřejnosti o průběhu legislativních postupů je zákonným požadavkem; vzhledem k tomu, že včasný přístup k legislativním dokumentům je zásadní pro to, aby občané mohli uplatnit své právo na účast na demokratickém životě EU zaručené Smlouvami;

M.  vzhledem k tomu, že reakce Unie na krizi způsobenou onemocněním COVID‑19 ukázala, že Unie je schopna jednat, ale prokázala také potřebu větší transparentnosti v rámci Unie, včetně nutnosti přijetí lepší politiky boje proti dezinformacím, s cílem získat lepší a přesnější informace pro občany EU; vzhledem k tomu, že ad hoc pracovní skupina Rady pro certifikáty COVID-19 vykonávala svou práci bez dostatečné transparentnosti;

N.  vzhledem k tomu, že v prosinci 2011 přijal Parlament postoj v prvním čtení k návrhu Komise na nařízení, kterým se mění nařízení (ES) č. 1049/2001; vzhledem k tomu, že jednání o tomto nařízení se od roku 2012 zastavila; vzhledem k tomu, že od vstupu nařízení v platnost převzala EU řadu nových povinností; vzhledem k tomu, že zvýšená odpovědnost vyžaduje větší transparentnost, demokratickou kontrolu a vyvozování odpovědnosti, aby zůstala zachována věrohodnost a legitimita EU a důvěra v ni v očích občanů;

O.  vzhledem k tomu, že v rozsudku De Capitani v. Rada Soudní dvůr objasnil, že účelem nařízení (ES) č. 1049/2001 je poskytnout veřejnosti co nejširší právo na přístup, takže jakékoli výjimky odchylující se od této zásady musí být vykládány a uplatňovány přísně; vzhledem k tomu, že dále objasnil, že čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1049/2001 stanoví mimo jiné výjimku z přístupu k legislativním dokumentům, pokud by jejich zpřístupnění vážně ohrozilo rozhodovací proces dotyčného orgánu; vzhledem k tomu, že při odepření přístupu k dokumentům s odvoláním na tuto výjimku musí Rada prokázat, že zpřístupnění dotčených dokumentů by konkrétně a skutečně ohrozilo její rozhodovací proces a že riziko takového ohrožení je rozumně předvídatelné, a nikoli čistě hypotetické;

P.  vzhledem k tomu, že poté, co byl rozsudek ve věci T-131/18 rozhodnut ve prospěch agentury Frontex, nařídil Soudní dvůr dvěma osobám, aby agentuře Frontex zaplatily 23 700 EUR na úhradu právních poplatků, přičemž tuto částku později snížil na 10 520 EUR; vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv ve svém rozhodnutí ze dne 15. prosince 2022 ve spojených věcech 1261/2020 a 1361/2020(24) zjistila nesprávný úřední postup agentury Frontex, pokud jde o její nedávnou praxi týkající se přístupu k dokumentům, konkrétně její odmítnutí komunikovat emailem s osobami žádajícími o přístup k dokumentům; vzhledem k tomu, že tato praxe, kdy agentura zvyšuje technické překážky v přístupu k dokumentům a usiluje o získání nadměrných právních nákladů od stěžovatelů, má odrazující účinek na členy společnosti, kteří žádají o přístup k dokumentům agentury Frontex, a v konečném důsledku to může přispět k větší nejasnosti a netransparentnosti, či dokonce úplné nepřístupnosti dokumentů týkajících se činností agentury Frontex; vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 21. října 2021(25) a ve zprávě pracovní skupiny pro kontrolu agentury Frontex tuto agenturu vyzval, aby se zdržela vymáhání (nadměrně vysokých) nákladů na externí právníky od žadatelů v soudních řízeních na základě žádostí o přístup k informacím;

Nedávný vývoj

1.  trvá na tom, že orgány EU mají povinnost uplatňovat čl. 15 odst. 3 Smlouvy o fungování EU v souladu s demokratickými zásadami, zejména s těmi, které jsou uvedeny v čl. 10 odst. 3 Smlouvy o EU a v článku 42 Listiny; připomíná, že čl. 10 odst. 3 Smlouvy o EU uznává, že „každý občan má právo podílet se na demokratickém životě Unie“, a tím zdůrazňuje, že rozhodnutí musí být přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům; zdůrazňuje, že transparentnost a co nejširší přístup veřejnosti k dokumentům jsou zásadní pro zajištění odpovědnosti a demokratické kontroly orgánů EU a že důvěra občanů v EU přímo závisí na transparentnosti;

2.   bere na vědomí, že nejvyšší počet původních žádostí o přístup veřejnosti k dokumentům dostává Komise (7 445 v roce 2019, 8 001 v roce 2020, 8 420 v roce 2021), po ní následují Rada (2 567 v roce 2019, 2 321 v roce 2020, 2 083 v roce 2021) a Parlament (645 v roce 2019, 442 v roce 2020, 499 v roce 2021); uznává, že míra odpovědí orgánů je celkově pozitivní (v roce 2019 to bylo v případě Komise 78 %, v případě Rady 74,7 % a v případě Parlamentu 93 %); v roce 2020 byla míra odpovědí 81 % v případě Komise, 84,1 % v případě Rady a 93 % v případě Parlamentu; a v roce 2021 činily tyto míry 73,7 % v případě Komise, 83,3 % v případě Rady a 95 % v případě Parlamentu); zdůrazňuje však, že pravidelná zpoždění a neopodstatněné odmítání zpřístupnit dokumenty, a to i částečně, ohrožují právo občanů na kontrolu orgánů EU; naléhavě žádá orgány, instituce a jiné subjekty EU, aby zpřístupnily statistické údaje o zpožděních v odpovědích na žádosti o přístup; zdůrazňuje, že v případě Komise byly přezkumy původních rozhodnutí zpožděny v 85 % případů(26);

3.  je znepokojen častým využíváním výjimek uvedených v článku 4 nařízení (ES) č. 1049/2001 k odepření plného přístupu k dokumentům; opakuje, že orgán, instituce nebo jiný subjekt, který uplatňuje jednu z výjimek z přístupu k dokumentům podle tohoto článku, musí objektivně a případ od případu vyhodnotit situaci, prokázat, že riziko pro chráněný zájem je opodstatněné, předvídatelné a nikoli čistě hypotetické, a řádně odůvodnit, jak by zpřístupnění dokumentu konkrétně a skutečně tento chráněný zájem poškodilo(27); vyzývá orgány, instituce a jiné subjekty EU, aby tato hodnocení zahrnuly do svých postupů pro poskytování přístupu k dokumentům; zdůrazňuje, že je stále možné zveřejnit pouze některé části dokumentu, pokud je třeba jiné části chránit, s přihlédnutím k převažujícímu veřejnému zájmu na zpřístupnění, včetně potřeby zajistit řádnou správu věcí veřejných, účinnost a odpovědnost vůči občanům a užší zapojení občanů do rozhodovacího procesu; upozorňuje na judikaturu Soudního dvora(28), která uznává právo veřejnosti na přístup k dokumentům pracovních skupin Rady jednajících v rámci legislativního procesu; konstatuje však, že o přístup je stále třeba aktivně žádat(29); se znepokojením konstatuje, že mezi obvyklé problémy, na které narážejí osoby žádající o přístup k dokumentům, patří odmítnutí přístupu ze strany orgánů, institucí a jiných subjektů na základě nepodstatných argumentů a nesrovnalosti při vyřizování podobných žádostí o přístup k dokumentům; vyzývá orgány EU, aby vypracovaly osvědčené postupy, které umožní jednotné uplatňování a výklad ustanovení nařízení (ES) č. 1049/2001 a příslušné judikatury Soudního dvora; dále vyzývá agentury EU, aby ve své politice přístupu k dokumentům uplatňovaly nařízení (ES) č. 1049/2001(30);

4.  připomíná, že podle evropské veřejné ochránkyně práv by omezení přístupu k dokumentům, zejména k legislativním dokumentům, měla být uplatňována jen výjimečně a pouze v rozsahu, který je naprosto nutný; dále připomíná, že každé rozhodnutí o odepření přístupu veřejnosti k dokumentům se musí zakládat na jasně a striktně vymezených zákonných výjimkách, doložených racionálním a konkrétním odůvodněním, tak aby občané mohli zamítnutí přístupu pochopit a účinně využít dostupné opravné právní prostředky; je toho názoru, že by proaktivnější přístup pomohl zajistit skutečnou transparentnost a předcházet nákladným a zatěžujícím soudním sporům mezi občany a orgány;

5.  vyjadřuje politování nad tím, že přístup k poradenství poskytovanému právními službami orgánů, institucí a jiných subjektů EU je příliš omezený; zdůrazňuje, že ochrana zájmů orgánů, institucí a jiných subjektů při vyhledávání právního poradenství a při získávání upřímného, objektivního a komplexního poradenství omezením přístupu veřejnosti může být provedena pouze tehdy, je-li riziko ohrožení rozhodovacího procesu rozumně předvídatelné, a nikoli čistě hypotetické, a pokud se právní poradenství vztahuje na záležitosti zvláště citlivé povahy; bere na vědomí rozsudek Soudního dvora(31), v němž se uvádí, že nařízení (ES) č. 1049/2001 v zásadě ukládá povinnost zveřejňovat stanoviska právní služby Rady týkající se legislativního procesu; konstatuje, že podle Soudního dvora je jediným možným důvodem pro zamítnutí kvůli ochraně právního poradenství poskytovaného v rámci legislativního procesu, pokud je obsah stanoviska obzvláště citlivé povahy nebo má obzvláště široký rozsah působnosti, který přesahuje rámec legislativního procesu; souhlasí se stanoviskem Soudního dvora, že v takových případech je dotčený orgán povinen podrobně uvést důvody takového odmítnutí;

6.  s velkým znepokojením konstatuje, že Komise v roce 2021 v návaznosti na žádost o přístup veřejnosti k textovým zprávám, které si vyměnila předsedkyně Komise a výkonný ředitel farmaceutické společnosti a které se týkaly nákupu očkovacích látek proti onemocnění COVID‑19 ze strany Komise, odmítla uznat, že se na tyto textové zprávy vztahuje definice „dokumentu“ podle nařízení (ES) č. 1049/2001; konstatuje, že i kdyby Komise musela tyto textové zprávy evidovat a vyhledávat, mohla by se přesto rozhodnout, že k nim neposkytne plný přístup veřejnosti, pokud se na ně vztahují výjimky uvedené v nařízení (ES) č. 1049/2001, jako jsou obchodní zájmy; připomíná, že evidence dokumentu je důsledkem jeho existence, a nikoli podmínkou jeho existence; bere na vědomí zjištění veřejné ochránkyně práv týkající se nesprávného úředního postupu Komise v tomto případě(32); je znepokojen skutečností, že Komise nereagovala na doporučení veřejné ochránkyně práv v návaznosti na její šetření, aby znovu hledala příslušné textové zprávy; vyzývá Komisi, aby neprodleně provedla úplné vyhledávání; vyjadřuje hluboké znepokojení nad rostoucí vzdáleností mezi občany a orgány EU, kterou tato situace způsobila;

7.  vyjadřuje politování nad tím, že interní politika Komise skutečně je neevidovat textové zprávy s odůvodněním, že se jedná o povahově „krátkodobé dokumenty“ a „nejsou určeny k tomu, aby obsahovaly důležité informace týkající se politik, činností a rozhodnutí Komise“; poukazuje však na to, že v praxi se k tomuto účelu textové zprávy používají; naléhavě vyzývá Komisi, aby uvedla své interní pokyny pro evidenci dokumentů do souladu s nařízením (ES) č. 1049/2001 a textové zprávy týkající se jejích politik, činností a rozhodnutí evidovala; se zájmem konstatuje, že v několika členských státech se stalo běžnou praxí, že veřejné orgány archivují textové zprávy týkající se politik, činností a rozhodnutí v souladu s právními předpisy o přístupu k dokumentům;

8.  konstatuje, že Komise maže dokumenty, včetně zápisů z neveřejných schůzí, zpráv a interních dokumentů; vyjadřuje znepokojení nad tím, že tato praxe vedla ke zmizení důležité korespondence související s politickými rozhodnutími; vyzývá Komisi, aby zajistila standardní systematickou registraci a archivaci nesoukromé korespondence týkající se klíčových politických rozhodnutí;

9.  vyjadřuje politování nad skutečností, že je pro Parlament obtížné získat od Komise přístup k úplným a podrobným informacím o provádění a prosazování práva EU; vyjadřuje politování nad tím, že nedochází k aktivnímu zveřejňování přehledů aktuálních informací o nejnovějším dění ve všech konkrétních řízeních o nesplnění povinnosti, zejména v těch, která již probíhají dlouhou dobu, a nad nedostatkem informací o projektu EU Pilot, což je neformální dialog mezi Komisí a členskými státy o uplatňování práva EU, který předchází případnému řízení o nesplnění povinnosti; domnívá se, že tato skutečnost brání parlamentní a veřejné kontrole; vyzývá orgány EU, aby dodržovaly zásadu loajální spolupráce a aktivně tyto informace zveřejňovaly;

10.  vyjadřuje politování nad skutečností, že Komise aktivně nezveřejňuje statistiky o účinnosti politik EU, zejména těch v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, což do značné míry brání veřejné kontrole politik, jež mají významný dopad na základní práva; vyzývá Komisi, aby takovéto statistiky aktivně zveřejňovala s cílem dokázat, že dané politiky jsou nutné a přiměřené, pokud jde o dosažení jejich cílů;

11.  vyjadřuje politování nad tím, že orgány EU často uvalují na úřední dokumenty příliš vysoký stupeň utajení; opakuje svůj postoj z předchozích zpráv o přístupu k dokumentům, že je nutné stanovit jasná a jednotná pravidla pro utajení a odtajnění dokumentů a zřídit nezávislý orgán EU, který by na prosazování těchto pravidel dohlížel; vyjadřuje politování nad tím, že Komise a Rada se tímto postojem vážně nezabývaly;

12.  zdůrazňuje, že mezinárodní dohody mají závaznou platnost a dopad na právní předpisy EU, a podtrhuje, že jednání musí být ve vztahu k Parlamentu po celou dobu transparentní, včetně zajištění přístupu poslanců EP k příslušným dokumentům; připomíná, že podle článku 218 Smlouvy o fungování EU je Parlament „okamžitě a plně informován ve všech etapách tohoto postupu“;

13.  bere na vědomí skutečnost, že Rada v roce 2021 označila z celkového počtu 3 586 dokumentů, které byly zaneseny do rejstříku, 1 327 legislativních dokumentů jako „LIMITE“ a že 839 z nich bylo následně na požádání zveřejněno(33); zdůrazňuje, že nadměrné používání označení „LIMITE“ vážně komplikuje a oddaluje přístup občanů k dokumentům; vyzývá Radu, aby revidovala své pokyny pro označení dokumentů jako „LIMITE“ s cílem zajistit, aby byly dokumenty zveřejňovány proaktivně a automaticky, a aby označení „LIMITE“ používala pouze v řádně odůvodněných výjimečných případech a toto omezení pravidelně přehodnocovala; lituje skutečnosti, že Rada poskytuje dostupné informace o legislativních dokumentech v rejstříku, který je neúplný a není uživatelsky vstřícný;

14.  vyjadřuje znepokojení nad obtížemi při přístupu k dokumentům některých agentur EU, kvůli kterým nemohou občané a poslanci EP tyto agentury účinně kontrolovat; domnívá se, že pro zajištění větší transparentnosti je nezbytné zveřejňovat setkání a interakce mezi agenturami EU a třetími stranami;

15.  bere na vědomí, že agentura Frontex zřídila na zvláštních webových stránkách rejstřík dokumentů, i skutečnost, že v prvním roce od jeho spuštění v březnu 2022 do něj nahrála téměř 2 000 dokumentů; vyjadřuje však politování nad tím, že tento rejstřík obsahuje jen málo dokumentů týkajících se provádění společných operací, což je hlavní činnost agentury; zdůrazňuje, že přístup veřejnosti k dokumentům agentury Frontex je nezbytný pro porozumění její práci, a vyjadřuje politování nad tím, že v roce 2020 byl umožněn plný přístup k dokumentům jen u necelých 5 % žádostí o veřejný přístup, což brání účinné veřejné kontrole; podporuje doporučení veřejné ochránkyně práv v návaznosti na její šetření z vlastního podnětu 4/2021/MHZ, aby agentura zaujala aktivnější přístup k transparentnosti, a zajistila tak větší odpovědnost za své operace;

16.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad velkým zpožděním, k němuž došlo při udělení přístupu poslancům EP ke zprávě Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jež se týkala pochybení několika zaměstnanců agentury Frontex, včetně vrcholného vedení, v souvislosti s operativními činnostmi agentury; je znepokojen skutečností, že správní rada agentury Frontex ani úřad OLAF v návaznosti na žádosti poslanců EP a veřejné ochránkyně práv neurčily, kdo za tuto zprávu a za rozhodovací procesy týkající se jejího zveřejnění nese odpovědnost; zdůrazňuje, že rozhodnutí neposkytnout neprodleně zprávu úřadu OLAF všem poslancům EP by mohlo být v rozporu s nutností provádět demokratickou kontrolu této agentury; požaduje, aby byla zjištění nadcházejících zpráv úřadu OLAF o agentuře Frontex zpřístupněna veřejnosti a aby poslanci EP měli k těmto dalším zprávám okamžitý přístup, jakmile budou dokončeny, s cílem zajistit jejich kontrolu agentury;

17.  je hluboce znepokojen skutečností, že poslanci, bývalí poslanci a zaměstnanci Evropského parlamentu se údajně dopustili korupce a praní peněz a podíleli se na zločinném spolčení výměnou za vliv na rozhodnutí Parlamentu; připomíná význam transparentnosti a přístupu k dokumentům při prevenci a potírání korupce a při zajišťování odpovědnosti osob vykonávajících veřejné funkce; konstatuje, že vysoká úroveň transparentnosti, včetně přístupu k dokumentům, usnadňuje sledování činností souvisejících s rozhodovacím procesem a může pomoci při odhalování trestné činnosti; připomíná doporučení uvedená ve svých usneseních ze dne 15. prosince 2022 a 16. února 2023 a vyzývá k jejich rychlému a plnému provedení;

18.  vítá skutečnost, že zvláštní výbor pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii včetně dezinformací a pro posílení bezúhonnosti, transparentnosti a odpovědnosti v Evropském parlamentu (ING 2) byl pověřen nalezením možných nedostatků v pravidlech Parlamentu a předložením návrhů reforem, jejichž cílem je zvýšit důvěru veřejnosti v Parlament a současně chránit právo poslanců EP na svobodný výkon mandátu; vyzývá k urychlenému provedení závěrečných doporučení ING 2; opakuje svou výzvu k zavedení povinného požadavku, aby všichni poslanci EP, akreditovaní parlamentní asistenti i zaměstnanci zveřejňovali všechna plánovaná setkání s osobami mimo Parlament, pokud se tato setkání týkají zprávy, zprávy z vlastního podnětu nebo usnesení Evropského parlamentu;

19.  vyzývá k větší transparentnosti, pokud jde o vnitrostátní žádosti o finanční prostředky EU, komunikaci mezi Komisí a členskými státy a čerpání finančních prostředků EU;

20.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že stále není k dispozici úplný a veřejný přehled finančních prostředků EU poskytovaných zemím, které nejsou členy EU, za účelem usnadnění spolupráce v otázkách migrace; vyzývá Komisi, aby zajistila transparentnost, mimo jiné vytvořením jasného přehledu veškerých nástrojů v rozpočtu EU, jež jsou používány k financování spolupráce se zeměmi, které nejsou členy EU, v oblasti řízení migrace, včetně informací o výši, účelu a zdroji financování a podrobných informací o veškerých dalších potenciálních podpůrných opatřeních poskytovaných agenturami EU, jako je Frontex, s cílem zajistit, aby Parlament a veřejnost mohly vykonávat kontrolu nad plněním rozpočtu EU; vyzývá Komisi, aby vypracovala a uplatňovala přesnou metodiku pro sledování 10 % výdajů vyčleněných na migraci a nucené vysídlování s cílem účinně zajistit řádnou transparentnost a odpovědnost, pokud jde o tyto výdaje, jak požaduje nařízení (EU) 2021/947(34);

21.  oceňuje Soudní dvůr za to, že přenáší vynášení svých rozsudků a čtení stanovisek generálních advokátů v přímém přenosu na svých webových stránkách, což občanům umožňuje sledovat slyšení za stejných podmínek, jako kdyby byli fyzicky přítomni; vyzývá Soudní dvůr, aby vysílal v přímém přenosu i veškerá jednání;

22.  zdůrazňuje, že je důležité zvýšit transparentnost rozhodnutí přijatých v rámci řízení o nesplnění povinnosti; vyjadřuje politování nad nedostatečnou transparentností výzev a řízení o nesplnění povinnosti vedených proti členským státům; vyzývá Komisi, aby zajistila dodržování článku 218 Smlouvy o fungování EU a aby v souvislosti s řízeními o nesplnění povinnosti zveřejňovala příslušné dokumenty, např. dokumenty zasílané členským státům;

Aktuální stav v oblasti legislativy

23.  upozorňuje, že v důsledku vstupu Smlouvy o EU a Smlouvy o fungování EU v platnost se právo na přístup k dokumentům týká všech orgánů, institucí a jiných subjektů EU(35); konstatuje, že vzhledem k rozšířeným povinnostem v oblasti transparentnosti stanoveným ve Smlouvách by případná revize nařízení (ES) č. 1049/2001 neměla snížit současnou úroveň transparentnosti; zdůrazňuje, že při přizpůsobování nařízení aktuálnímu vývoji sehrává klíčovou úlohu příslušná judikatura(36); zdůrazňuje, že je třeba příslušnou judikaturu kodifikovat, dále posílit transparentnost a zajistit odpovědnost v rámci EU;

24.  připomíná, že o tom, zda se jedná o dokument konkrétního orgánu, nerozhoduje nosič dokumentu ani skutečnost, že byl zaregistrován, ale spíše to, zda se jeho obsah týká záležitostí souvisejících s politikami, činností a rozhodnutími, které spadají do oblasti působnosti tohoto orgánu;

Doporučení

25.  vítá záměr Komise zvýšit transparentnost v rámci EU na základě „standardní transparentnosti“; naléhavě žádá Komisi, aby nezvažovala žádný návrh na revizi nařízení (ES) č. 1049/2001, který by snížil standardy transparentnosti a přístupu k dokumentům; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že jednání jsou již dlouho pozastavena, a naléhavě vyzývá Radu a Komisi, aby obnovily jednání s ostatními orgány na základě návrhů Komise z let 2008 a 2011; konstatuje, že jakákoli reforma bude muset řešit klíčové otázky, jako je rozšíření oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1049/2001 na všechny orgány, instituce a jiné subjekty EU, rozsah důvodů pro odepření přístupu k dokumentům, definice „dokumentu“, test veřejného zájmu, transparentnost legislativního procesu a nesouhlas s blokovými výjimkami, a rovněž začlenit judikaturu Soudního dvora a Evropského soudu pro lidská práva a přihlédnout k novému technologickému vývoji; vyzývá orgány EU, aby konstruktivně spolupracovaly na konečném cíli, jímž je zajistit, aby občané EU mohli plně uplatňovat své právo na přístup k dokumentům, a tudíž vykonávat úlohu dohledu nad orgány, institucemi a jinými subjekty EU;

26.  vyjadřuje politování nad tím, že Parlament opakovaně odmítl poskytnout veřejnosti přístup k dokumentům, a to i poté, co úřad veřejného ochránce práv označil tuto praxi za nesprávný úřední postup, a vyzývá jej, aby šel v tomto ohledu příkladem; vyzývá k větší transparentnosti, a to i prostřednictvím lepšího přístupu k dokumentům, s cílem umožnit veřejnou kontrolu;

27.  s ohledem na nedávné skandály zdůrazňuje rizika spojená s neveřejnými schůzemi; hluboce lituje skutečnosti, že Komise, Rada a instituce a jiné subjekty EU příliš často trvají na neveřejných schůzích bez řádného odůvodnění; domnívá se, že žádosti o neveřejné schůze by měly být řádně posuzovány; požaduje vypracování jasnějších kritérií a pravidel upravujících žádosti o neveřejná jednání v orgánech EU;

28.  vyzývá Komisi, aby byla transparentnější, pokud jde o smlouvy se třetími stranami; vyzývá Komisi, aby ve srovnání se současnou praxí aktivněji zveřejňovala co nejvíce informací o nabídkových řízeních;

29.  vítá praktická doporučení veřejné ochránkyně práv ohledně toho, jak evidovat textové a rychlé zprávy zaslané nebo obdržené zaměstnanci v rámci jejich profesní činnosti(37); uznává, že textové a rychlé zprávy související s prací jsou „dokumenty“ ve smyslu nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům, a vyzývá ostatní orgány, instituce a jiné subjekty EU, aby tuto skutečnost rovněž uznaly, řídily se příslušnými doporučeními veřejné ochránkyně práv a zveřejnily opatření, která za tímto účelem přijmou; vyzývá ostatní orgány, instituce a jiné subjekty EU, aby používaly široký výklad pojmu „dokument“, což je obzvláště důležité v informační společnosti a v souvislosti s novými formami komunikace využívanými k diskusi o otázkách souvisejících s politikami, činnostmi a rozhodnutími;

30.  vítá pokyny veřejné ochránkyně práv z roku 2021 určené správě EU, které se týkají politik a postupů pro uplatňování práva veřejnosti na přístup k dokumentům s cílem zlepšit vnitřní postupy tak, aby byl tento proces snadný a otevřený občanům; veřejnosti by měly být mimo jiné poskytovány informace o tom, jak podat žádost o přístup k dokumentům, o postupu, kterým se orgány při vyřizování žádostí řídí, a o prostředcích nápravy(38); vyzývá orgány, instituce a jiné subjekty EU, aby na těchto pokynech založily své postupy pro poskytování přístupu k dokumentům;

31.  vybízí orgány, instituce a jiné subjekty EU, aby za účelem zjednodušení vyřizování žádostí poskytovaly na svých webových stránkách poradenství ohledně informací, které by měla žádost o dokumenty podle nařízení (ES) č. 1049/2001 obsahovat;

32.  zdůrazňuje, že transparentnost a plný přístup k dokumentům přechovávaných orgány musí být pravidlem a že výjimky z tohoto pravidla musí být vykládány striktně a zohledňovat převažující veřejný zájem na zveřejnění; vyzývá všechny orgány, instituce a jiné subjekty EU, aby dokumenty aktivně zveřejňovaly na svých webových stránkách a usnadnily občanům jejich vyhledávání s cílem umožnit veřejnou kontrolu; zdůrazňuje, že nedostatečné znalosti o tom, zda dokumenty skutečně existují, mohou občanům bránit ve výkonu jejich práva žádat o přístup k nim; zdůrazňuje, že zajištění toho, aby občané byli schopni porozumět legislativnímu procesu, podrobně jej sledovat a podílet se na něm, je právním požadavkem vyplývajícím ze Smluv a Listiny a základním předpokladem demokratické kontroly a demokracie jako takové; zdůrazňuje, že podle Soudního dvora(39) musí mít občané rovněž možnost podrobně sledovat rozhodovací procesy v přípravných orgánech zapojených do legislativních postupů a musí mít přístup ke všem relevantním informacím; vyzývá orgány, instituce a jiné subjekty EU, aby zavedly politiku „transparentnosti již při tvorbě dokumentů“ a aby aktivně zveřejňovaly dokumenty související s legislativními spisy, včetně dokumentů, které jsou součástí legislativních postupů nebo s nimi souvisejí, v přiměřeném časovém rámci a uživatelsky vstřícným a přístupným způsobem a aby zveřejňovaly i stížnosti na odepření přístupu; je přesvědčen o tom, že dokumenty z třístranných jednání, jako jsou pořady jednání, shrnutí výsledků, zápisy a obecné přístupy Rady, souvisejí s legislativními postupy a mělo by se s nimi zacházet jako s legislativními dokumenty; vyzývá orgány EU, aby plně dodržovaly rozsudek Soudního dvora ve věci T‑540/15(40) týkající se přístupu k dokumentům z třístranných jednání; naléhavě vyzývá orgány EU, zejména Radu, aby zlepšily svá pravidla a postupy týkající se legislativní transparentnosti, včetně přístupnosti a klasifikace legislativních dokumentů; opětovně vyzývá agenturu Frontex, aby okamžitě ukončila svou praxi, kdy požaduje, aby žadatelé hradili v soudních řízeních týkajících se žádostí o přístup k informacím náklady na externí právníky(41);

33.  vítá nové kroky v oblasti transparentnosti, které přijala Rada v roce 2020 v souladu s návrhy veřejné ochránkyně práv předložených v rámci jejích šetření týkajících se legislativní transparentnosti v Radě a transparentnosti třístranných jednání(42), jejichž cílem je rozšířit aktivní zveřejňování legislativních dokumentů, včetně zpráv o pokroku v jednáních o návrzích právních předpisů a mandátů Rady pro jednání s Evropským parlamentem, a zajistit omezené užívání označení „LIMITE“ u těchto dokumentů, včetně omezení počtu dokumentů nesoucích toto označení i jeho doby platnosti; vyjadřuje politování nad tím, že stále existují rozdíly mezi jednotlivými předsednictvími, co se týče praxe aktivního zveřejňování dokumentů; trvá na tom, že naprosto minimálním požadavkem je systematické zveřejňování mandátu k zahájení třístranných jednání a konečného postoje Rady, který potvrzuje výsledek jednání, a pokud má Rada zachovávat při legislativních jednáních stejnou transparentnost jako Parlament, měla by rovněž systematicky zaznamenávat názvy členských států, jež v Radě vyjadřují své postoje; vyzývá k vypracování trvalých závazných pokynů pro všechna předsednictví na základě iniciativy finského předsednictví;

34.  vyzývá Radu, aby aktivně zveřejňovala své kontakty s lobbisty; vyzývá Radu, aby opětovně zahájila dialog mezi členskými státy a generálním sekretariátem o opatřeních ke zlepšení soudržnosti, standardizace a jasnosti správy dokumentů uvnitř Rady; zdůrazňuje, že je nutné, aby Rada dokumenty zveřejňovala včas;

35.  vítá záměr Komise vypracovat nové interní pokyny týkající se transparentnosti a přístupu k dokumentům a vyzývá další orgány, aby se k této iniciativě připojily; vybízí Komisi, aby zajistila, že tyto pokyny budou zahrnovat politiku „transparentnosti již při tvorbě dokumentů“ a odrážet příslušnou judikaturu a doporučení veřejné ochránkyně práv z posledních let(43);

36.  vyzývá Komisi a ostatní orgány, instituce a jiné subjekty EU, aby aktivněji zveřejňovaly dokumenty a statistiky o tom, jakým způsobem vyřizují žádosti o přístup k dokumentům, neboť tyto informace by napomohly k vyhodnocení aktivního přístupu orgánů a institucí k přístupu k dokumentům;

37.  opětovně naléhavě vyzývá orgány EU, aby urychlily svou práci na vytvoření specializované a uživatelsky vstřícné společné databáze s informacemi o aktuálním stavu legislativních spisů (společná legislativní databáze), jak bylo dohodnuto v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(44) za účelem zajištění větší transparentnosti; zdůrazňuje, že dokumenty, jež byly zpřístupněny veřejnosti, by měly být uveřejňovány ve formátu, který umožňuje, aby byly vyhledatelné a strojově čitelné;

38.  vyzývá všechny orgány EU, aby zajistily, že všechny oficiální dokumenty budou systematicky poskytovány v otevřeném, uživatelsky vstřícném a strojově čitelném formátu, což je obzvláště důležité u číselných a finančních údajů, a aby zajistily stejný formát pro dokumenty zveřejněné v minulosti; vyzývá ke změně čl. 122 odst. 3 jednacího řádu s cílem zajistit, aby byly údaje poskytovány v otevřeném a strojově čitelném formátu; vyzývá všechny orgány EU, aby zvážily zvýšení počtu a rozšíření kategorií dokumentů, které přímo zpřístupňují ve svých veřejných rejstřících, a aby zlepšily dohledatelnost a přístupnost dokumentů na svých internetových stránkách; je toho názoru, že kategorie dokumentů, které mají být přímo přístupné prostřednictvím veřejného rejstříku Parlamentu, by měly zahrnovat přípravné legislativní dokumenty bez ohledu na to, zda je vypracoval Parlament sám nebo společně s jinými orgány, např. politické a technické dokumenty z třístranných jednání, včetně všech verzí společného vícesloupcového dokumentu uvedeného v kodexu pro vedení jednání v rámci řádného legislativního postupu, a to s výhradou výjimek stanovených v nařízení (ES) č. 1049/2001 a v judikatuře Tribunálu a Soudního dvora;

39.  domnívá se, že současný způsob zjišťování toho, jak poslanci EP hlasují – prostřednictvím souborů PDF zveřejněných na webových stránkách Parlamentu, které zahrnují stovky hlasování – není uživatelsky vstřícný a nepřispívá k transparentnosti; vyzývá předsednictvo Parlamentu, aby vypracovalo uživatelsky vstřícný systém, v němž by byl u každého jmenovitého hlasování viditelný text, o němž se hlasovalo, a výsledky hlasování pro každou skupinu a poslance EP; požaduje, aby byly výsledky jmenovitého hlasování, údaje o přítomnosti poslanců EP a texty, o nichž se hlasovalo, k dispozici ve strojově čitelných formátech;

40.  připomíná, že žádost o přístup k dokumentu musí být vyřízena okamžitě(45); s velkým znepokojením konstatuje, že veřejná ochránkyně práv dostává mnoho stížností občanů na extrémní zpoždění při získávání přístupu k požadovaným dokumentům; podporuje názor veřejné ochránkyně práv, že opožděný přístup fakticky znamená odepřený přístup a že je nutné zjednodušit administrativní postupy, aby se zajistilo, že občané získají přístup k dokumentům včas; vyzývá orgány, instituce a jiné subjekty EU, aby zajistily dodržování lhůt a poskytovaly o něm více údajů a aby v případě nedodržení lhůty žadatelé obdrželi vysvětlení, v němž budou uvedeny důvody, které k němu vedly; dále vyzývá Komisi, aby přijala opatření za účelem prosazení dodržování lhůt u dalších orgánů EU; zdůrazňuje, že aktivní zveřejňování dokumentů v rejstříku je nejlepší způsob, jak snížit počet žádostí o přístup k dokumentům a zabránit prodlevám;

41.  zdůrazňuje, že pandemie a změny v pracovních postupech orgánů EU měly za následek zpomalení zpracovávání žádostí o přístup k dokumentům; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby orgány zavedly mechanismy, které zajistí zachování nejvyšší úrovně transparentnosti a přístupu k dokumentům i v případě krize;

42.  se znepokojením konstatuje, že v současné době mohou občané zamítnutí žádosti o přístup k dokumentům nebo neposkytnutí včasné odpovědi v případě nedodržení lhůt napadnout pouze podáním stížnosti úřadu veřejného ochránce práv, jehož doporučení bohužel nejsou právně závazná, nebo zahájením soudního řízení proti příslušnému orgánu u Soudního dvora, což znamená mimořádně zdlouhavý a nákladný proces s nejistými výsledky a vytváří nepřiměřenou zátěž, jež občany, kteří chtějí rozhodnutí o zamítnutí (částečného) přístupu napadnout, odrazuje; zdůrazňuje, že tato situace v praxi znamená, že proti zamítavému rozhodnutí o žádosti o přístup k dokumentům neexistuje žádný účinný opravný prostředek; vyzývá orgány EU, aby přesto rychle a v plném rozsahu plnily rozhodnutí a doporučení úřadu veřejného ochránce práv; vyzývá orgány, instituce a jiné subjekty EU, aby přijaly rychlejší, přístupnější a dále zjednodušené postupy pro vyřizování stížností týkající se odepření přístupu, jakož i opatření, která zajistí, aby občané mohli v případě potřeby příslušná rozhodnutí napadnout; v této souvislosti doporučuje jmenovat vyšší úředníky nebo nezávislé odborníky, kteří budou způsobilí k tomu, aby bez zbytečného odkladu odvolání týkající se žádostí o přístup k dokumentům přezkoumali; zdůrazňuje, že vybírání příliš vysokých právních poplatků od členů občanské společnosti nepříznivě ovlivňuje jejich přístup ke spravedlnosti v souvislosti s přístupem k dokumentům, který je základním právem stanoveným v článku 42 Listiny, a oslabuje jejich právo na účinnou právní ochranu podle článku 47 Listiny;

o
o   o

43.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43. (2) Úř. věst. C 168 E, 14.6.2013, s. 159. (3) Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 120. (4) Úř. věst. C 411, 27.11.2020, s. 149. (5) Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17. (6) Úř. věst. C 465, 17.11.2021, s. 54. (7) Úř. věst. C 117, 11.3.2022, s. 159. (8) Úř. věst. C 184, 5.5.2022, s. 99. (9) Úř. věst. C 342, 6.9.2022, s. 58. (10) Úř. věst. L 45, 14.2.2023, s. 13. (11) Úř. věst. C 177, 17.5.2023, s. 109. (12) Přijaté texty, P9_TA(2023)0054. (13) Rozsudek ze dne 25. ledna 2023 ve věci De Capitani v. Rada, T-163/21, ECLI:EU:T:2023:15. (14) Rozsudek ze dne 27. listopadu 2019 Luisa Izuzquiza a Arne Semsrott v. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, T-31/18, ECLI:EU:T:2019:815. (15) Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13. (16) Čl. 10 odst. 3 Smlouvy o EU vykládaný ve smyslu 13. bodu odůvodnění preambule, čl. 1 odst. 2 a článku 9 této smlouvy. (17) Článek 15 Smlouvy o fungování EU. (18) Rozsudek Soudního dvora ze dne 1. července 2008, Švédské království a Maurizio Turco v. Rada Evropské unie, C-39/05 P a C-52/05, ECLI:EU:C:2008:374. a rozsudek Soudního dvora ze dne 17. října 2013, Rada Evropské unie v. Access Info Europe, C-280/11P, ECLI:EU:C:2013:671. (19) Rozsudek ve věci De Capitani v. Rada. (20) Evropská veřejná ochránkyně práv, „Výroční zpráva 2021“, 18. května 2022, s. 31. (21) Evropská veřejná ochránkyně práv, „Rozhodnutí týkající se odmítnutí Rady Evropské unie poskytnout veřejnosti plný přístup k dokumentům souvisejícím s jednáními o návrhu tzv. aktu o digitálních trzích“, 27. června 2022. (22) Evropská veřejná ochránkyně práv, „Výroční zpráva 2021“, 18. května 2022. (23) Evropská veřejná ochránkyně práv, „Rozhodnutí týkající se odmítnutí Rady Evropské unie poskytnout veřejnosti plný přístup k dokumentům souvisejícím s jednáními o návrhu tzv. aktu o digitálních trzích“, 27. června 2022. (24) Evropská veřejná ochránkyně práv, „Rozhodnutí o otázkách týkajících se toho, jak Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) komunikuje s občany v souvislosti se svým portálem pro přístup k dokumentům“, 15. prosince 2022. (25) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. října 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž na rozpočtový rok 2019 (Úř. věst. L 47, 25.2.2022, s. 11). (26) Evropská veřejná ochránkyně práv, „Veřejná ochránkyně práv žádá Komisi, aby urychleně řešila systematická zpoždění při zpracovávání žádostí o přístup veřejnosti k dokumentům“, 28. března 2023. (27) Rozsudek Soudního dvora ze dne 22. března 2018, Emilio De Capitani v. Evropský parlament, T-540/15, ECLI:EU:T:2018:167; rozsudek Soudního dvora ze dne 1. července 2008, Švédské království a Maurizio Turco v. Rada Evropské unie, C‑39/05 P a C‑52/05, ECLI:EU:C:2008:374. (28) Rozsudek ve věci De Capitani v. Rada. (29) Rozsudek ve věci De Capitani v. Rada. (30) Becker, M., „The European Commission Deletes Mass Amounts of Emails and Doesn’t Archive Chats“, Der Spiegel, 12. listopadu 2021. (31) Rozsudek Soudního dvora ze dne 21. dubna 2021, Laurent Pech v. Rada Evropské unie, T-252/19, ECLI:EU:T:2021:203. (32) Evropská veřejná ochránkyně práv, „Rozhodnutí o odmítnutí Evropské komise poskytnout veřejnosti přístup k textovým zprávám, které si vyměnili předsedkyně Komise a generální ředitel farmaceutické společnosti ohledně nákupu vakcíny proti covidu-19“, 16. září 2021. (33) Návrh dvacáté výroční zprávy Rady o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise. (34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1). (35) Čl. 15 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. (36) Viz například rozsudek Soudního dvora ze dne 18. července 2017, Evropská komise v. Patrick Breyer, T-213/15, ECLI:EU:C:2017:563; rozsudek Soudního dvora ze dne 1. září 2021, Andrea Homoki v. Evropská komise, T-517/19, ECLI:EU:T:2021:529; a rozsudek Soudního dvora ze dne 21. dubna 2021, Laurent Pech v. Rada Evropské unie, T-252/19, ECLI:EU:T:2021:203. (37) Evropská veřejná ochránkyně práv, „Closing note on the strategic initiative on how EU institutions, bodies, offices and agencies record text and instant messages sent/received by staff members in their professional capacity“, 13. července 2022. (38) Evropská veřejná ochránkyně práv, „A short guide for the EU administration on policies and practices to give effect to the right of public access to documents“, 27. října 2021. (39) Rozsudek ve věci De Capitani v. Rada. (40) Rozsudek Soudního dvora ze dne 22. března 2018, Emilio De Capitani v. Evropský parlament, T-540/15, ECLI:EU:T:2018:167. (41) Rozhodnutí Evropského parlamentu (EU, Euratom) 2021/1613 ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž na rozpočtový rok 2019 (Úř. věst. L 340, 24.9.2021, s. 324). (42) Evropská veřejná ochránkyně práv, „Ombudsman welcomes steps to make EU law making more accessible to the public“, 16. července 2020. (43) Viz například rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv ve věci 2142/2018/EWM o odmítnutí Evropské komise udělit přístup ke stanoviskům členských států k pokynům týkajícím se posouzení rizik pesticidů u včel; rozsudek Soudního dvora ze dne 14. září 2022 ve věci Pollinis France v. Evropská komise, T‑371/20 a T‑554/20, ECLI:EU:T:2022:556; a rozsudek Soudního dvora ze dne 22. března 2018 ve věci Emilio De Capitani v. Evropský parlament, T-540/15, ECLI:EU:T:2018:167. (44) Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1). (45) Nařízení (ES) č. 1049/2001, článek 7.