Choisissez la langue de votre document :
- bg - български
- es - español
- cs - čeština
- da - dansk
- de - Deutsch
- et - eesti keel
- el - ελληνικά
- en - English
- fr - français
- ga - Gaeilge
- hr - hrvatski
- it - italiano
- lv - latviešu valoda
- lt - lietuvių kalba
- hu - magyar
- mt - Malti
- nl - Nederlands
- pl - polski
- pt - português
- ro - română
- sk - slovenčina
- sl - slovenščina
- fi - suomi
- sv - svenska
|
 Žádost o ochranu imunity, které požívá Stefano Maullu |
| |||||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na žádost Stefana Maullua o ochranu výsad a imunit, kterých požívá Stefano Maullu, v rámci trestního řízení probíhajícího u obecného soudu v Benátkách, Itálie, předloženou dne 17. března 2023 a oznámenou na plenárním zasedání dne 29. března 2023, – poté, co Stefano Maullu dostal možnost vyjádřit se v souladu s čl. 9. odst. 6 jednacího řádu, – s ohledem na články 8 a 9 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, – s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 21. října 2008, 19. března 2010, 6. září 2011, 17. ledna 2013 a 19. prosince 2019(1), – s ohledem na čl. 5 odst. 2 a články 7 a 9 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A9‑0318/2023), A. vzhledem k tomu, že Stefano Maullu, jenž byl od 13. července 2015 do 1. července 2019 poslancem Evropského parlamentu zvoleným v Itálii, požádal o ochranu své poslanecké imunity v souvislosti s trestním řízením probíhajícím u obecného soudu v Benátkách za to, že měl porušit čest a prestiž nejvyššího státního zástupce u odvolacího soudu v Brescii podle čl. 595 odst. 1, 2 a 3 italského trestního zákoníku a článku 13 italského zákona č. 47 ze dne 8. února 1948; B. vzhledem k tomu, že toto řízení je založeno na prohlášeních Stefana Maullua, která byla zveřejněna v italských novinách dne 5. dubna 2018; vzhledem k tomu, že tato prohlášení obsahovala připomínku k rozhovoru o střelných zbraních, který poskytl nejvyšší státní zástupce u odvolacího soudu v Brescii jinému italskému deníku; vzhledem k tomu, že tato připomínka zahrnovala obvinění, která dotčená osoba vnímá jako urážlivá; C. vzhledem k tomu, že podle čl. 5 odst. 2 jednacího řádu není poslanecká imunita osobní výsadou poslance, ale zárukou nezávislosti Parlamentu jako celku a jeho poslanců, a vzhledem k tomu, že účelem poslanecké imunity je chránit Parlament a jeho poslance před soudním řízením týkajícím se činností vykonávaných při výkonu parlamentní funkce, které nelze oddělit od této funkce; D. vzhledem k tomu, že prohlášení učiněné poslancem mimo Evropský parlament může představovat názor vyjádřený při výkonu jeho funkce ve smyslu článku 8 protokolu č. 7, jen pokud má jeho povaha a obsah přímou a zjevnou souvislost s výkonem funkce tohoto poslance v Evropském parlamentu; E. vzhledem k tomu, že v tomto případě se údajný trestný čin netýká vyjádřených názorů nebo hlasování Stefana Maullua při výkonu funkce poslance Evropského parlamentu ve smyslu článku 8 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie; F. vzhledem k tomu, že článek 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie se vztahuje pouze na poslance Evropského parlamentu; vzhledem k tomu, že Stefano Maullu byl poslancem Evropského parlamentu do 1. července 2019; vzhledem k tomu, že ztráta postavení poslance Evropského parlamentu je spojená se ztrátou imunity, která je podle článku 9 protokolu č. 7 omezena na tento mandát(2); 1. rozhodl, že neochrání výsady a imunity, kterých požívá Stefano Maullu; 2. pověřuje svou předsedkyni, aby ihned předala toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru příslušným orgánům Italské republiky a Stefanu Maulluovi.
| ||||||||||||
| Žádost, aby byl Patryk Jaki zbaven imunity |
| |||||||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na žádost, aby byl Patryk Jaki zbaven imunity, kterou dne 13. prosince 2022 předložil XIV. trestní úsek obvodního soudu ve Varšavě-Mokotów v souvislosti s trestním řízením zahájeným na základě soukromé žaloby, a která byla oznámena Parlamentu na plenárním zasedání dne 13. února 2023, – s ohledem na to, že Patryk Jaki byl vyslechnut v souladu s čl. 9. odst. 6 jednacího řádu, – s ohledem na články 8 a 9 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 Aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, – s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 21. října 2008, 19. března 2010, 6. září 2011, 17. ledna 2013 a 19. prosince 2019(1), – s ohledem na čl. 105 odst. 2 a článek 108 Ústavy Polské republiky a na čl. 7b odst. 1 a na čl. 7c odst. 1 polského zákona ze dne 9. května 1996 o výkonu mandátu poslance a senátora Polské republiky, – s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A9‑0345/2023), A. vzhledem k tomu, že dne 13. prosince 2022 podal soudce XIV. trestního úseku obvodního soudu ve Varšavě-Mokotów žádost, aby byl Patryk Jaki, zvolený v Polsku, zbaven poslanecké imunity, a to na základě žádosti soukromé osoby ve věci sdělení zveřejněného na twitterovém účtu strany Právo a spravedlnost, jež mělo údajně obsah podněcující k národnostní, etnické, rasové a náboženské nenávisti; vzhledem k tomu, že dne 17. listopadu 2021 podal u obvodního soudu ve Varšavě-Mokotów obžalobu zástupce soukromého žalobce; vzhledem k tomu, že zástupce rovněž požádal soud o to, aby byla Evropskému parlamentu podána žádost o souhlas se zahájením trestního stíhání proti Patrykovi Jakimu; B. vzhledem k tomu, že tuto žádost o zbavení poslanecké imunity předložil justiční orgán v souladu s čl. 9 odst. 12 jednacího řádu Parlamentu; upozorňuje však na skutečnost, že podle čl. 9 odst. 1 jednacího řádu Parlamentu musí žádost o zbavení imunity podat „příslušný orgán členského státu“, přičemž uvedené dva pojmy nejsou totožné; vzhledem k tomu, že význam pojmu „příslušný orgán členského státu“ je určen platnými vnitrostátními zákony; vzhledem k tomu, že v případě Polska je třeba odkázat na ustanovení čl. 7b odst. 1 polského zákona ze dne 9. května 1996 o výkonu mandátu poslance a senátora Polské republiky, který stanoví, že žádost o povolení zahájit trestní stíhání proti poslanci nebo senátorovi v případě trestného činu, na který se vztahuje trestní stíhání, se podává prostřednictvím nejvyššího státního zástupce; vzhledem k tomu, že v tomto případě byla žádost podána nejvyššímu státnímu zástupci, který ji však vrátil z důvodu, že „soukromá žaloba“ zahrnuje i „subsidiární žalobu“ a že předložení žádosti o zbavení poslanecké imunity spadá do pravomoci soudu, u kterého byla podána žaloba; C. vzhledem k tomu, že zástupce náhradního žalobce požádal soud o povolení zahájit trestní stíhání proti Patrykovi Jakimu mimo jiné pro trestný čin, na který se vztahuje čl. 256 odst. 2 polského trestního zákoníku; D. vzhledem k tomu, že dne 17. října 2018 byl na sociálních médiích na twitterovém účtu strany Právo a spravedlnost v rámci obecních voleb, které se konaly v Polsku dne 21. října 2018, zveřejněn volební spot s názvem „Bezpieczny samorząd“ (bezpečná obec); vzhledem k tomu, že na jeho šíření se podílel mimo jiné Patryk Jaki; vzhledem k tomu, že post údajně vyzýval k nenávisti vůči muslimským přistěhovalcům; E. vzhledem k tomu, že Patryk Jaki je jednou ze skupiny osob, které se nacházejí v podobné situaci, kdy bylo proti nim vzneseno obvinění v souvislosti s dotčenými údajnými trestnými činy, přičemž jediný rozdíl spočívá v tom, že Patryk Jaki v současné době požívá imunity poslance Evropského parlamentu; vzhledem k tomu, že je proto třeba mít na paměti, že Patryk Jaki není jedinou osobou, která může být v daném případě obviněna; F. vzhledem k tomu, že Patryk Jaki byl ve volbách konaných dne 26. května 2019 zvolen do Evropského parlamentu; G. vzhledem k tomu, že údajný trestný čin se netýká názorů nebo hlasování Patryka Jakiho při výkonu jeho funkce poslance Evropského parlamentu ve smyslu článku 8 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie; vzhledem k tomu, že v tomto případě se žádost o zbavení imunity týká činností lokálního charakteru, ke kterým došlo před nabytím statusu, a tudíž i imunity poslance Evropského parlamentu; H. vzhledem k tomu, že účelem poslanecké imunity je chránit Parlament a jeho poslance před soudními řízeními v souvislosti s činností, kterou vykonávají v rámci plnění svých parlamentních povinností a která nemůže být od těchto povinností oddělena; I. vzhledem k tomu, že článek 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie stanoví, že členové Evropského parlamentu požívají na území vlastního státu imunit přiznávaných členům parlamentu tohoto státu; J. vzhledem k tomu, že v souladu s čl. 105 odst. 2 a článkem 108 Ústavy Polské republiky ze dne 2. dubna 1997 a s čl. 7 odst. 1, 2 a 4, čl. 7b odst. 1 a čl. 7c odst. 1 zákona ze dne 9. května 1996 o výkonu funkce poslance a senátora(2) nemůže být poslanec vyslechnut jako podezřelý a nemůže být trestně odpovědný bez souhlasu Evropského parlamentu; K. vzhledem k tomu, že na jedné straně Evropský parlament nelze považovat za soud a že na straně druhé poslanec nemůže být v rámci řízení o zbavení imunity považován za „obžalovaného“(3); L. vzhledem k tomu, že Parlament v tomto případě nenalezl žádný důkaz fumus persecutionis, tedy skutečností nasvědčujících tomu, že řízení může být vedeno s úmyslem poškodit politickou činnost poslance, a tím i Evropského parlamentu; 1. rozhodl, že se Patryk Jaki zbavuje imunity; 2. pověřuje svou předsedkyni, aby ihned předala toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru příslušným orgánům Polské republiky a Patrykovi Jakimu.
| ||||||||||||||
| Žádost, aby byla Beata Kempová zbavena imunity |
| |||||||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na žádost, aby byla Beata Kempová zbavena imunity, kterou dne 13. prosince 2022 předložil XIV. trestní úsek obvodního soudu ve Varšavě-Mokotów v souvislosti s trestním řízením zahájeným na základě soukromé žaloby, a která byla oznámena Parlamentu na plenárním zasedání dne 13. února 2023, – poté, co Beata Kempová dostala možnost vyjádřit se v souladu s čl. 9. odst. 6 jednacího řádu, – s ohledem na články 8 a 9 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, – s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 21. října 2008, 19. března 2010, 6. září 2011, 17. ledna 2013 a 19. prosince 2019(1), – s ohledem na čl. 105 odst. 2 a článek 108 Ústavy Polské republiky a na čl. 7b odst. 1 a čl. 7c odst. 1 polského zákona ze dne 9. května 1996 o výkonu mandátu poslance a senátora Polské republiky, – s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A9‑0346/2023), A. vzhledem k tomu, že dne 13. prosince 2022 podal soudce XIV. trestního úseku obvodního soudu ve Varšavě-Mokotów žádost, aby byla Beata Kempová, zvolená v Polsku, zbavena poslanecké imunity, a to na základě žádosti soukromé osoby ve věci sdělení zveřejněného na twitterovém účtu strany Právo a spravedlnost, jež mělo údajně obsah podněcující k národnostní, etnické, rasové a náboženské nenávisti; vzhledem k tomu, že dne 17. listopadu 2021 podal u obvodního soudu ve Varšavě-Mokotów žalobu zástupce soukromého žalobce; vzhledem k tomu, že zástupce rovněž požádal soud o to, aby byla Evropskému parlamentu podána žádost o souhlas se zahájením trestního stíhání proti Beatě Kempové; B. vzhledem k tomu, že tuto žádost o zbavení poslanecké imunity předložil justiční orgán v souladu s čl. 9 odst. 12 jednacího řádu Parlamentu; upozorňuje však na skutečnost, že podle čl. 9 odst. 1 jednacího řádu Parlamentu musí žádost o zbavení imunity podat „příslušný orgán členského státu“, přičemž uvedené dva pojmy nejsou totožné; vzhledem k tomu, že význam pojmu „příslušný orgán členského státu“ je určen platnými vnitrostátními zákony a v případě Polska je třeba odkázat na ustanovení čl. 7b odst. 1 polského zákona ze dne 9. května 1996 o výkonu mandátu poslance a senátora Polské republiky, který stanoví, že žádost o povolení zahájit trestní stíhání proti poslanci nebo senátorovi v případě trestného činu, na který se vztahuje trestní stíhání, se podává prostřednictvím nejvyššího státního zástupce; vzhledem k tomu, že v tomto případě byla žádost podána nejvyššímu státnímu zástupci, který ji však vrátil z důvodu, že „soukromá žaloba“ zahrnuje i „subsidiární žalobu“ a že předložení žádosti o zbavení poslanecké imunity spadá do pravomoci soudu, u kterého byla podána žaloba; C. vzhledem k tomu, že zástupce subsidiárního žalobce požádal soud o povolení zahájit trestní stíhání Beaty Kempové mimo jiné pro trestný čin, na který se vztahuje čl. 256 odst. 2 polského trestního zákoníku; D. vzhledem k tomu, že dne 17. října 2018 byl na sociálních médiích na twitterovém účtu strany Právo a spravedlnost v rámci obecních voleb, které se konaly v Polsku dne 21. října 2018, zveřejněn volební spot s názvem „Bezpieczny samorząd“ (bezpečná obec); vzhledem k tomu, že na jeho šíření se podílela mimo jiné Beata Kempová; vzhledem k tomu, že post údajně vyzýval k nenávisti vůči muslimským přistěhovalcům; E. vzhledem k tomu, že Beata Kempová je jednou ze skupiny osob, které se nacházejí v podobné situaci, kdy bylo proti nim vzneseno obvinění v souvislosti s dotčeným údajným trestným činem, přičemž jediný rozdíl spočívá v tom, že paní Kempová v současné době požívá imunity poslankyně Evropského parlamentu; vzhledem k tomu, že je proto třeba mít na paměti, že Beata Kempová není jedinou osobou, která může být v daném případě obviněna; F. vzhledem k tomu, že Beata Kempová byla ve volbách konaných dne 26. května 2019 zvolena do Evropského parlamentu; G. vzhledem k tomu, že údajný trestný čin se netýká názorů nebo hlasování Beaty Kempové při výkonu její funkce poslankyně Evropského parlamentu ve smyslu článku 8 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie; vzhledem k tomu, že v tomto případě se žádost o zbavení imunity týká činností lokálního charakteru, ke kterým došlo před nabytím statusu, a tudíž i imunity poslankyně Evropského parlamentu; H. vzhledem k tomu, že účelem poslanecké imunity je chránit Parlament a jeho poslance před soudními řízeními v souvislosti s činností, kterou vykonávají v rámci plnění svých parlamentních povinností a která nemůže být od těchto povinností oddělena; I. vzhledem k tomu, že článek 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie stanoví, že členové Evropského parlamentu požívají na území vlastního státu imunit přiznávaných členům parlamentu tohoto státu; J. vzhledem k tomu, že v souladu s čl. 105 odst. 2 a článkem 108 Ústavy Polské republiky ze dne 2. dubna 1997 a s čl. 7 odst. 1, 2 a 4, čl. 7b odst. 1 a čl. 7c odst. 1 zákona ze dne 9. května 1996 o výkonu funkce poslance a senátora(2) nemůže být poslanec vyslechnut jako podezřelý a nemůže být trestně odpovědný bez souhlasu Evropského parlamentu; K. vzhledem k tomu, že na jedné straně Evropský parlament nelze považovat za soud a že na straně druhé poslanec nemůže být v rámci řízení o zbavení imunity považován za „obžalovaného“(3); L. vzhledem k tomu, že Parlament v tomto případě nenalezl žádný důkaz fumus persecutionis, tedy skutečností nasvědčujících tomu, že řízení může být vedeno s úmyslem poškodit politickou činnost poslance, a tím i Evropského parlamentu; 1. rozhodl, že se Beata Kempová zbavuje imunity; 2. pověřuje svou předsedkyni, aby ihned předala toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru příslušným orgánům Polské republiky a Beatě Kempové.
| ||||||||||||||
| Žádost, aby byla Beata Mazureková zbavena imunity |
| |||||||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na žádost, aby byla Beata Mazureková zbavena imunity, kterou dne 13. prosince 2022 předložil XIV. trestní úsek obvodního soudu ve Varšavě-Mokotów v souvislosti s trestním řízením zahájeným na základě soukromé žaloby a která byla oznámena Parlamentu na plenárním zasedání dne 13. února 2023, – s ohledem na skutečnost, že Beata Mazureková nevyužila svého práva vyjádřit se v souladu s čl. 9 odst. 6 jednacího řádu, – s ohledem na články 8 a 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 Aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, – s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 21. října 2008, 19. března 2010, 6. září 2011, 17. ledna 2013 a 19. prosince 2019(1), – s ohledem na čl. 105 odst. 2 a článek 108 Ústavy Polské republiky a na čl. 7b odst. 1 a na čl. 7c odst. 1 polského zákona ze dne 9. května 1996 o výkonu mandátu poslance a senátora Polské republiky, – s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A9‑0347/2023), A. vzhledem k tomu, že dne 13. prosince 2022 podal soudce XIV. trestního úseku obvodního soudu ve Varšavě-Mokotów žádost, aby byla Beata Mazureková, zvolená v Polsku, zbavena poslanecké imunity, a to na základě žádosti soukromé osoby ve věci sdělení zveřejněného na twitterovém účtu strany Právo a spravedlnost, jež mělo údajně obsah podněcující k národnostní, etnické, rasové a náboženské nenávisti; vzhledem k tomu, že dne 17. listopadu 2021 podal u obvodního soudu ve Varšavě-Mokotów obžalobu zástupce soukromého žalobce; vzhledem k tomu, že zástupce rovněž požádal soud o to, aby byla Evropskému parlamentu podána žádost o souhlas se zahájením trestního stíhání Beaty Mazurekové; B. vzhledem k tomu, že tuto žádost o zbavení poslanecké imunity předložil justiční orgán v souladu s čl. 9 odst. 12 jednacího řádu Parlamentu; upozorňuje však na skutečnost, že podle čl. 9 odst. 1 jednacího řádu Parlamentu musí žádost o zbavení imunity podat „příslušný orgán členského státu“, přičemž uvedené dva pojmy nejsou totožné; vzhledem k tomu, že význam pojmu „příslušný orgán členského státu“ je určen platnými vnitrostátními zákony; vzhledem k tomu, že v případě Polska je třeba odkázat na ustanovení čl. 7b odst. 1 polského zákona ze dne 9. května 1996 o výkonu mandátu poslance a senátora Polské republiky, který stanoví, že žádost o souhlas se zahájením trestního stíhání poslance nebo senátora v případě trestného činu, na který se vztahuje trestní stíhání, se podává prostřednictvím nejvyššího státního zástupce; vzhledem k tomu, že v tomto případě byla žádost podána nejvyššímu státnímu zástupci, který ji však vrátil z důvodu, že „soukromá žaloba“ zahrnuje i „subsidiární žalobu“ a že předložení žádosti o zbavení poslanecké imunity spadá do pravomoci soudu, u kterého byla podána žaloba; C. vzhledem k tomu, že zástupce náhradního žalobce požádal soud o souhlas se zahájením trestního stíhání Beaty Mazurekové mimo jiné pro trestný čin, na který se vztahuje čl. 256 odst. 2 polského trestního zákoníku; D. vzhledem k tomu, že dne 17. října 2018 byl na sociálních médiích na twitterovém účtu strany Právo a spravedlnost v rámci obecních voleb, které se konaly v Polsku dne 21. října 2018, zveřejněn volební spot s názvem „Bezpieczny samorząd“ (bezpečná obec); vzhledem k tomu, že na jeho šíření se podílela mimo jiné Beata Mazureková; vzhledem k tomu, že post údajně vyzýval k nenávisti vůči muslimským přistěhovalcům; E. vzhledem k tomu, že Beata Mazureková je jednou ze skupiny osob, které se nacházejí v podobné situaci, kdy bylo proti nim vzneseno obvinění v souvislosti s dotčeným údajným trestným činem, přičemž jediný rozdíl spočívá v tom, že paní Mazureková v současné době požívá imunity poslankyně Evropského parlamentu; vzhledem k tomu, že je proto třeba mít na paměti, že Beata Mazureková není jedinou osobou, proti které může být v daném případě vzneseno obvinění; F. vzhledem k tomu, že Beata Mazureková byla ve volbách konaných dne 26. května 2019 zvolena do Evropského parlamentu; G. vzhledem k tomu, že údajný trestný čin se netýká názorů nebo hlasování Beaty Mazurekové při výkonu její funkce poslankyně Evropského parlamentu ve smyslu článku 8 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie; vzhledem k tomu, že v tomto případě se žádost o zbavení imunity týká činností lokálního charakteru, ke kterým došlo před nabytím statusu, a tudíž i imunity poslankyně Evropského parlamentu; H. vzhledem k tomu, že účelem poslanecké imunity je chránit Parlament a jeho poslance před soudními řízeními v souvislosti s činností, kterou vykonávají v rámci plnění svých parlamentních povinností a která nemůže být od těchto povinností oddělena; I. vzhledem k tomu, že článek 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie stanoví, že členové Evropského parlamentu požívají na území vlastního státu imunit přiznávaných členům parlamentu tohoto státu; J. vzhledem k tomu, že v souladu s čl. 105 odst. 2 a článkem 108 Ústavy Polské republiky ze dne 2. dubna 1997 a s čl. 7 odst. 1, 2 a 4, čl. 7b odst. 1 a čl. 7c odst. 1 zákona ze dne 9. května 1996 o výkonu funkce poslance a senátora(2) nemůže být poslanec vyslechnut jako podezřelý a nemůže být trestně odpovědný bez souhlasu Evropského parlamentu; K. vzhledem k tomu, že na jedné straně Evropský parlament nelze považovat za soud a že na straně druhé poslanec nemůže být v rámci řízení o zbavení imunity považován za „obžalovaného“(3); L. vzhledem k tomu, že Parlament v tomto případě nenalezl žádný důkaz fumus persecutionis, tedy skutečností nasvědčujících tomu, že řízení může být vedeno s úmyslem poškodit politickou činnost poslance, a tím i Evropského parlamentu; 1. rozhodl, že se Beata Mazureková zbavuje imunity; 2. pověřuje svou předsedkyni, aby ihned předala toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru příslušným orgánům Polské republiky a Beatě Mazurekové.
| ||||||||||||||
| Žádost, aby byl Tomasz Piotr Poręba zbaven imunity |
| |||||||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na žádost, aby byl Tomasz Piotr Poręba zbaven imunity, kterou dne 13. prosince 2022 předložil XIV. trestní úsek obvodního soudu ve Varšavě-Mokotów v souvislosti s trestním řízením zahájeným na základě soukromé žaloby, a která byla oznámena Parlamentu na plenárním zasedání dne 13. února 2023, – s ohledem na skutečnost, že Tomasz Piotr Poręba nevyužil svého práva vyjádřit se v souladu s čl. 9 odst. 6 jednacího řádu, – s ohledem na články 8 a 9 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, – s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 21. října 2008, 19. března 2010, 6. září 2011, 17. ledna 2013 a 19. prosince 2019(1), – s ohledem na čl. 105 odst. 2 a článek 108 Ústavy Polské republiky a na čl. 7b odst. 1 a na čl. 7c odst. 1 polského zákona ze dne 9. května 1996 o výkonu mandátu poslance a senátora Polské republiky, – s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A9‑0348/2023), A. vzhledem k tomu, že dne 13. prosince 2022 podal soudce XIV. trestního úseku obvodního soudu ve Varšavě-Mokotów žádost, aby byl Tomasz Piotr Poręba, zvolený v Polsku, zbaven poslanecké imunity, a to na základě žádosti soukromé osoby ve věci sdělení zveřejněného na twitterovém účtu strany Právo a spravedlnost, jež mělo údajně obsah podněcující k národnostní, etnické, rasové a náboženské nenávisti; vzhledem k tomu, že dne 17. listopadu 2021 podal u obvodního soudu ve Varšavě-Mokotów obžalobu zástupce soukromého žalobce; vzhledem k tomu, že zástupce rovněž požádal soud o to, aby byla Evropskému parlamentu podána žádost o souhlas se zahájením trestního stíhání proti Tomaszi Piotru Porębovi; B. vzhledem k tomu, že tuto žádost o zbavení poslanecké imunity předložil justiční orgán v souladu s čl. 9 odst. 12 jednacího řádu Parlamentu; upozorňuje však na skutečnost, že podle čl. 9 odst. 1 jednacího řádu Parlamentu musí žádost o zbavení imunity podat „příslušný orgán členského státu“, přičemž uvedené dva pojmy nejsou totožné; vzhledem k tomu, že význam pojmu „příslušný orgán členského státu“ je určen platnými vnitrostátními zákony; vzhledem k tomu, že v případě Polska je třeba odkázat na ustanovení čl. 7b odst. 1 polského zákona ze dne 9. května 1996 o výkonu mandátu poslance a senátora Polské republiky, který stanoví, že žádost o povolení zahájit trestní stíhání proti poslanci nebo senátorovi v případě trestného činu, na který se vztahuje trestní stíhání, se podává prostřednictvím nejvyššího státního zástupce; vzhledem k tomu, že v tomto případě byla žádost podána nejvyššímu státnímu zástupci, který ji však vrátil z důvodu, že „soukromá žaloba“ zahrnuje i „subsidiární žalobu“ a že předložení žádosti o zbavení poslanecké imunity spadá do pravomoci soudu, u kterého byla podána žaloba; C. vzhledem k tomu, že zástupce náhradního žalobce požádal soud o povolení zahájit trestní stíhání Tomasze Piotra Poręby mimo jiné pro trestný čin, na který se vztahuje čl. 256 odst. 2 polského trestního zákoníku; D. vzhledem k tomu, že dne 17. října 2018 byl na sociálních médiích na twitterovém účtu strany Právo a spravedlnost v rámci obecních voleb, které se konaly v Polsku dne 21. října 2018, zveřejněn volební spot s názvem „Bezpieczny samorząd“ (bezpečná obec); vzhledem k tomu, že na jeho šíření se podílel mimo jiné Tomasz Piotr Poręba; vzhledem k tomu, že post údajně vyzýval k nenávisti vůči muslimským přistěhovalcům; E. vzhledem k tomu, že Tomasz Piotr Poręba je jednou ze skupiny osob, které se nacházejí v podobné situaci, kdy bylo proti nim vzneseno obvinění v souvislosti s dotčeným údajným trestným činem, přičemž jediný rozdíl spočívá v tom, že Tomasz Poręba v současné době požívá imunity poslance Evropského parlamentu; vzhledem k tomu, že je proto třeba mít na paměti, že Tomasz Piotr Poręba není jedinou osobou, která může být v daném případě obviněna; F. vzhledem k tomu, že Tomasz Piotr Poręba byl ve volbách do konaných v roce 2009 zvolen do Evropského parlamentu; G. vzhledem k tomu, že údajný trestný čin se netýká názorů nebo hlasování Tomasz Piotr Poręba při výkonu jeho funkce poslance Evropského parlamentu ve smyslu článku 8 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, nýbrž se týká jeho činností místního charakteru; H. vzhledem k tomu, že účelem poslanecké imunity je chránit Parlament a jeho poslance před soudními řízeními v souvislosti s činností, kterou vykonávají v rámci plnění svých parlamentních povinností a která nemůže být od těchto povinností oddělena; I. vzhledem k tomu, že článek 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie stanoví, že členové Evropského parlamentu požívají na území vlastního státu imunit přiznávaných členům parlamentu tohoto státu; J. vzhledem k tomu, že v souladu s čl. 105 odst. 2 a článkem 108 Ústavy Polské republiky ze dne 2. dubna 1997 a s čl. 7 odst. 1, 2 a 4, čl. 7b odst. 1 a čl. 7c odst. 1 zákona ze dne 9. května 1996 o výkonu funkce poslance a senátora(2) nemůže být poslanec vyslechnut jako podezřelý a nemůže být trestně odpovědný bez souhlasu Evropského parlamentu; K. vzhledem k tomu, že na jedné straně Evropský parlament nelze považovat za soud a že na straně druhé poslanec nemůže být v rámci řízení o zbavení imunity považován za „obžalovaného“(3); L. vzhledem k tomu, že Parlament v tomto případě nenalezl žádný důkaz fumus persecutionis, tedy skutečností nasvědčujících tomu, že řízení může být vedeno s úmyslem poškodit politickou činnost poslance, a tím i Evropského parlamentu; 1. rozhodl, že se Tomasz Piotr Poręba zbavuje imunity; 2. pověřuje svou předsedkyni, aby ihned předala toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru příslušným orgánům Polské republiky a Tomaszi Piotru Porębovi.
| ||||||||||||||
| Jmenování člena Účetního dvora – Tony Murphy |
| ||||||
(Konzultace) Evropský parlament, – s ohledem na čl. 286 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C9‑0334/2023), – s ohledem na článek 129 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9‑0294/2023), A. vzhledem k tomu, že dopisem ze dne 8. září 2023 Rada konzultovala s Parlamentem návrh, aby byl Tony Murphy jmenován členem Účetního dvora; B. vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu zhodnotil kvalifikaci navrhovaného Tonyho Murphyho, zejména s ohledem na podmínky uvedené v čl. 286 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie; vzhledem k tomu, že v rámci tohoto hodnocení Tony Murphy výboru postoupil svůj životopis i odpovědi na písemný dotazník, který mu byl zaslán; C. vzhledem k tomu, že výbor dne 12. října 2023 uspořádal slyšení, během kterého Tony Murphy učinil předběžné prohlášení a poté odpověděl na otázky členů výboru; 1. vydává kladné stanovisko k návrhu Rady, aby byl Tony Murphy jmenován členem Účetního dvora; 2. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto rozhodnutí Radě a pro informaci Účetnímu dvoru, jakož i ostatním orgánům a institucím Evropské unie a kontrolním institucím členských států. | |||||||
| Jmenování členky Účetního dvora – Bettina Michelle Jakobsenová |
| ||||||
(Konzultace) Evropský parlament, – s ohledem na čl. 286 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C9‑0332/2023), – s ohledem na článek 129 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9‑0292/2023), A. vzhledem k tomu, že dopisem ze dne 8. září 2023 Rada konzultovala s Parlamentem návrh, aby byla Bettina Michelle Jakobsenová jmenována členkou Účetního dvora; B. vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu zhodnotil kvalifikaci navrhované Bettiny Michelle Jakobsenové, zejména s ohledem na podmínky uvedené v čl. 286 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie; vzhledem k tomu, že v rámci tohoto hodnocení Bettina Michelle Jakobsenová výboru postoupila svůj životopis i odpovědi na písemný dotazník, který jí byl zaslán; C. vzhledem k tomu, že výbor dne 12. října 2023 uspořádal slyšení, během kterého Bettina Michelle Jakobsenová učinila předběžné prohlášení a poté odpověděla na otázky členů výboru; 1. vydává kladné stanovisko k návrhu Rady, aby byla Bettina Michelle Jakobsenová jmenována členkou Účetního dvora; 2. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto rozhodnutí Radě a pro informaci Účetnímu dvoru, jakož i ostatním orgánům a institucím Evropské unie a kontrolním institucím členských států. | |||||||
| Jmenování člena Účetního dvora – Alejandro Blanco Fernández |
| ||||||
(Konzultace) Evropský parlament, – s ohledem na čl. 286 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C9‑0333/2023), – s ohledem na článek 129 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9‑0293/2023), A. vzhledem k tomu, že dopisem ze dne 8. září 2023 Rada konzultovala s Parlamentem návrh, aby byl Alejandro Blanco Fernández jmenován členem Účetního dvora; B. vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu zhodnotil kvalifikaci navrhovaného Alejandra Blanco Fernándeze, zejména s ohledem na podmínky uvedené v čl. 286 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie; vzhledem k tomu, že v rámci tohoto hodnocení Alejandro Blanco Fernández výboru postoupil svůj životopis i odpovědi na písemný dotazník, který mu byl zaslán; C. vzhledem k tomu, že výbor dne 12. října 2023 uspořádal slyšení, během kterého Alejandro Blanco Fernández učinil předběžné prohlášení a poté odpověděl na otázky členů výboru; 1. vydává kladné stanovisko k návrhu Rady, aby byl Alejandro Blanco Fernández jmenován členem Účetního dvora; 2. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto rozhodnutí Radě a pro informaci Účetnímu dvoru, jakož i ostatním orgánům a institucím Evropské unie a kontrolním institucím členských států. | |||||||
| Akt o datech |
| ||||||||||||||||
| |||||||||||||||||
(Řádný legislativní postup: první čtení) Evropský parlament, – s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2022)0068), – s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9‑0051/2022), – s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, – s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 5. září 2022(1), – s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 15. června 2022(2), – s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 30. června 2022(3), – s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 14. července 2023 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, – s ohledem na článek 59 jednacího řádu, – s ohledem na stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, – s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A9‑0031/2023), 1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(4); 2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; 3. pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 9. listopadu 2023 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/... o harmonizovaných pravidlech pro spravedlivý přístup k datům a jejich využívání a o změně nařízení (EU) 2017/2394 a směrnice (EU) 2020/1828 (nařízení o datech)
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2023/2854.)
| |||||||||||||||||
| Změna některých nařízení, pokud jde o zřízení a fungování jednotného evropského přístupového místa |
| ||||||||||||
| |||||||||||||
(Řádný legislativní postup: první čtení) Evropský parlament, – s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2021)0725), – s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0436/2021), – s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, – s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 7. června 2022(1), – s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 23. března 2022(2), – s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 28. června 2023 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, – s ohledem na články 57 a 59 jednacího řádu, – s ohledem na stanoviska Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, – s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0024/2023), 1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; 2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; 3. pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 9. listopadu 2023 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/..., kterým se mění některá nařízení, pokud jde o zřízení a fungování jednotného evropského přístupového místa
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2023/2869.)
| |||||||||||||
| Jednotné evropské přístupové místo: přístup k informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti |
| ||||||||||||
| |||||||||||||
(Řádný legislativní postup: první čtení) Evropský parlament, – s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2021)0723), – s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9‑0434/2021), – s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, – s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 7. června 2022(1), – s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 23. března 2022(2), – s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 28. června 2023 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, – s ohledem na články 57 a 59 jednacího řádu, – s ohledem na stanoviska Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, – s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0026/2023), 1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; 2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; 3. pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 9. listopadu 2023 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/..., kterým se zřizuje jednotné evropské přístupové místo poskytující centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2023/2859.)
| |||||||||||||
| Změna některých směrnic, pokud jde o zřízení a fungování jednotného evropského přístupového místa |
| ||||||||||||
| |||||||||||||
(Řádný legislativní postup: první čtení) Evropský parlament, – s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2021)0724), – s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9‑0437/2021), – s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, – s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 7. června 2022(1), – s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 23. března 2022(2), – s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 28. června 2023 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, – s ohledem na články 57 a 59 jednacího řádu, – s ohledem na stanoviska Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, – s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0023/2023), 1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; 2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; 3. pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 9. listopadu 2023 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/..., kterou se mění některé směrnice, pokud jde o zřízení a fungování jednotného evropského přístupového místa
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici (EU) 2023/2864.)
| |||||||||||||
| Disciplína při vypořádání, přeshraniční poskytování služeb, spolupráce v oblasti dohledu, poskytování bankovních doplňkových služeb a požadavky na centrální depozitáře cenných papírů ze třetích zemí |
| ||||||||||||
| |||||||||||||
(Řádný legislativní postup: první čtení) Evropský parlament, – s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2022)0120), – s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9‑0118/2022), – s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, – s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 28. července 2022(1), – s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. července 2022(2), – s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 12. července 2023 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, – s ohledem na článek 59 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9‑0047/2023), 1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; 2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; 3. pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 9. listopadu 2023 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/..., kterým se mění nařízení (EU) č. 909/2014, pokud jde o disciplínu při vypořádání, přeshraniční poskytování služeb, spolupráci v oblasti dohledu, poskytování bankovních doplňkových služeb a požadavky na centrální depozitáře cenných papírů ze třetích zemí, a mění nařízení (EU) č. 236/2012
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2023/2845).
| |||||||||||||
| Environmentální hospodářské účty: nové moduly |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
(Řádný legislativní postup: první čtení)
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Ochranná a donucovací opatření v oblasti upravené předpisy Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku |
| ||||||||||
| |||||||||||
(Řádný legislativní postup: první čtení) Evropský parlament, – s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2023)0108), – s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9‑0039/2023), – s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, – s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 15. června 2023(1), – s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 11. října 2023 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, – s ohledem na článek 59 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A9‑0279/2023), 1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; 2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; 3. pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 9. listopadu 2023 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/..., kterým se mění nařízení (EU) 2019/833, kterým se stanoví ochranná a donucovací opatření v oblasti upravené předpisy Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2023/2857).
| |||||||||||
| Odpadní elektrická a elektronická zařízení (OEEZ) |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
(Řádný legislativní postup: první čtení)
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Dohoda o partnerství mezi EU a Madagaskarem v oblasti udržitelného rybolovu a její prováděcí protokol (2023–2027) |
| ||||||
(Souhlas) Evropský parlament, – s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (09525/2023), – s ohledem na Dohodu mezi Evropskou unií a Madagaskarskou republikou o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu (09007/2023), – s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 43 odst. 2 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C9‑0223/2023), – s ohledem na čl. 105 odst. 1 a 4 a čl. 114 odst. 7 jednacího řádu, – s ohledem na stanoviska Výboru pro rozvoj a Rozpočtového výboru, – s ohledem na doporučení Výboru pro rybolov (A9‑0299/2023), 1. uděluje souhlas s uzavřením dohody; 2. pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Madagaskarské republiky. | |||||||
| Schvalování typu motorových vozidel a motorů z hlediska jejich emisí a životnosti baterie (Euro 7) |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
(Řádný legislativní postup: první čtení)
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Systém vlastních zdrojů Evropské unie |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
(Zvláštní legislativní postup – konzultace) Evropský parlament, – s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2021)0570) a pozměněný návrh (COM(2023)0331), – s ohledem na čl. 311 třetí pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie a článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C9‑0211/2023), – s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (dále jen „interinstitucionální dohoda z 16. prosince 2020“)(1), – s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 16. září 2020 o návrhu rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie(2), – s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 23. listopadu 2022 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053 o systému vlastních zdrojů Evropské unie (COM(2021)0570 – C9-0034/2022 – 2021/0430(CNS))(3), – s ohledem na své usnesení ze dne 10. května 2023 o vlastních zdrojích: nový začátek pro finance EU, nový začátek pro Evropu(4), – s ohledem na článek 82 jednacího řádu, – s ohledem na dopis Výboru pro ústavní záležitosti, – s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9‑0295/2023), 1. schvaluje pozměněný návrh Komise; 2. vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie a článkem 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii změnila odpovídajícím způsobem; 3. vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem; 4. vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise; 5. pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Posílení práva na účast: legitimita a odolnost volebních procesů v neliberálních politických systémech a autoritářských režimech |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, a zejména na čl. 21 odst. 3 této deklarace, – s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a na obecnou připomínku č. 25 o právu podílet se na veřejných záležitostech, hlasovacích právech a právu na rovný přístup k veřejné službě, – s ohledem na článek 3 prvního protokolu Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, – s ohledem na čl. 5 písm. c) Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace, – s ohledem na čl. 7 písm. a) Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen, – s ohledem na Deklaraci zásad OSN pro mezinárodní volební pozorovatelské mise, – s ohledem na Deklaraci globálních zásad nestranného sledování a monitorování voleb občanskými organizacemi, kterou schválilo několik sítí pro monitorování voleb, včetně Globální sítě domácích volebních pozorovatelů, – s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. dubna 2000 o pomocných a pozorovatelských volebních misích EU (COM(2000)0191), – s ohledem na pokyny OSN pro státy týkající se účinného uplatňování práva podílet se na veřejných záležitostech, – s ohledem na společné sdělení Komise a místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 25. března 2020 nazvané „Akční plán EU pro lidská práva a demokracii na období 2020–2024“ (JOIN(2020)0005), – s ohledem na článek 118 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0323/2023), A. vzhledem k tomu, že právo občanů podílet se na správě věcí veřejných, které zahrnuje právo volit, kandidovat a být volen ve svobodných, transparentních, ověřitelných, pravidelných a skutečných demokratických volbách, je základním mezinárodně uznávaným lidským právem; B. vzhledem k tomu, že článek 21 Všeobecné deklarace lidských práv stanoví, že každý má právo účastnit se vlády své země a že základem vlády musí být vůle lidu vyjádřená v pravidelných, skutečných a všeobecných volbách; vzhledem k tomu, že to potvrzuje i článek 25 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech; C. vzhledem k tomu, že čl. 5 písm. c) Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace stanoví, že státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, se zavazují zakázat a odstranit rasovou diskriminaci ve všech jejích formách a zaručit každému, bez ohledu na rasu, barvu pleti nebo národnostní či etnický původ, právo na rovné zacházení před zákonem, požívání politických práv, zejména práva účastnit se voleb, volit a kandidovat ve volbách; vzhledem k tomu, že některé sociální skupiny, např. menšiny, osoby se zdravotním postižením, nerezidenti a bezdomovci, však čelí dalším výzvám a diskriminaci; D. vzhledem k tomu, že podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva je právo účastnit se svobodných a spravedlivých voleb neoddělitelně spjato s dalšími základními právy; vzhledem k tomu, že skutečně vykonávat právo volit a být volen je možné pouze v atmosféře, v níž všichni dodržují a požívají občanská, politická, hospodářská, sociální a kulturní práva, včetně práva na rovnost a nediskriminaci, vzdělání, svobodu přesvědčení a projevu, svobodu pokojného shromažďování a sdružování, svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení, bezpečnost a účinnou právní ochranu; vzhledem k tomu, že mají-li být zaručeny svobodné a spravedlivé volby, je naprosto nezbytné zajistit účast žen; E. vzhledem k tomu, že tradiční liberální demokracie na celém světě čelí znepokojivým trendům zhoršování svých demokratických struktur, které vedou k úpadku demokracie a autokratizaci, jak dokládá nárůst antiliberálních tendencí, klesající míra účasti ve volbách, rostoucí rozčarování z hlavních politických stran a vedení a růst extremistických stran; vzhledem k tomu, že nárůst nenávistných projevů podporovaných těmito extremistickými stranami a zaměřených na zranitelné komunity, včetně etnických menšin a migrantů, vytváří atmosféru násilí a znemožňuje existenci podmínek, které by lidem umožnily uplatňovat své právo na politickou účast; vzhledem k tomu, že již tak znepokojivé tendence k narušení základních zásad mezinárodního řádu založeného na pravidlech jsou v současnosti výrazně zhoršovány nezákonnou, nevyprovokovanou a neoprávněnou útočnou válkou Ruska proti Ukrajině; F. vzhledem k tomu, že skutečně demokratické volby jsou nepostradatelným aspektem inkluzivní a odpovědné správy věcí veřejných, neboť orgánům poskytují mandát od občanů; G. vzhledem k tomu, že podle organizace Freedom House žije 80 % lidí v nesvobodných či částečně svobodných zemích, což omezuje jejich základní lidská práva; vzhledem k tomu, že více než třetina světové populace žije v autoritářském režimu; H. vzhledem k tomu, že právo účastnit se skutečných voleb je v autokratických a neliberálních režimech omezováno mimo jiné vytvářením právních a administrativních překážek, které znemožňují zohlednění vůle občanů, zmenšováním prostoru pro občanskou společnost, zastrašováním voličů a konáním zinscenovaných voleb za účelem upevnění moci těchto režimů; vzhledem k tomu, že takové volby nejsou svobodné, transparentní, ověřitelné, pluralistické ani spravedlivé, postrádají skutečnou politickou soutěž a nepřiměřeně omezují právo volit, kandidovat a být volen; vzhledem k tomu, že svévolné a politicky vykonstruované vylučování opozičních kandidátů je nástroj, který autokratické režimy tradičně používají k zasahování do průběhu voleb; I. vzhledem k tomu, že autokratické a neliberální režimy stále častěji vytvářejí narativ, který jejich nedemokratické volby prezentuje jako skutečné, aby tak získaly mezinárodní a domácí legitimitu, což je kvůli nedemokratickému průběhu voleb neoprávněné; vzhledem k tomu, že tato legitimita je poté na vnitrostátní úrovni využívána k posilování povolnosti obyvatelstva a podpory režimu a jeho práva vládnout a zároveň k omezování a delegitimizaci případné protirežimní opozice; J. vzhledem k tomu, že EU by měla věnovat náležitou pozornost výběru místa pro sledování voleb, aby se vyhnula tomu, že bude považována za legitimizující sílu, která podporuje výsledky nedemokratických voleb; K. vzhledem k tomu, že oslabení nezávislosti soudnictví a právního státu a celkový úpadek demokracie v autokratických a neliberálních režimech umožňují legitimizační strategie těchto režimů, mj. odstraněním účinných kontrol prosazování represivních zákonů, kontrolou sdělovacích prostředků a nepřátelským vměšováním do digitálních komunikačních kanálů; L. vzhledem k tomu, že svoboda a pluralita sdělovacích prostředků jsou základními složkami práva na svobodu projevu a informace a předpokladem demokratické, svobodné a participativní společnosti; vzhledem k tomu, že transparentnost vlastnictví a financování sdělovacích prostředků a záruky, které zajistí pluralitu sdělovacích prostředků a zabrání riziku koncentrace moci sdělovacích prostředků, provozovatelů platforem a zprostředkovatelů internetových služeb, jsou nepostradatelné pro to, aby sdělovací prostředky plnily svou úlohu; vzhledem k tomu, že je zásadní, aby občané měli přístup k nezávislým a spolehlivým informacím; vzhledem k tomu, že šíření nepravdivých informací, propagandy a dezinformací vytváří atmosféru globálního skepticismu, který ohrožuje svobodu informací a demokratickou diskusi; M. vzhledem k tomu, že autokratické a neliberální režimy vyvíjejí nové způsoby a strategie pro zdánlivé dodržování volebních předpisů, aniž by se musely plně podrobit mezinárodním normám pro sledování voleb, kterých se však otevřeně nevzdávají; vzhledem k tomu, že tyto strategie zahrnují provádění domácích a mezinárodních pozorovatelských činností, které nejsou v souladu s mezinárodními normami, jako je využívání falešných volebních pozorovatelů, kteří přispívají k usměrňování povolební diskuse ve prospěch autokratických a neliberálních režimů; vzhledem k tomu, že občané žijící v těchto režimech mají omezené příležitosti ke sledování voleb, a pokud tak učiní, režimy udělají vše, co je v jejich silách, aby pozorovatele zdiskreditovaly nebo jejich úsilí zmařily; N. vzhledem k tomu, že autokratické a neliberální režimy jednají stále organizovanějším způsobem, aby si navzájem zajistily mezinárodní legitimitu svých zinscenovaných voleb prostřednictvím fingované mezinárodní pozorovatelské činnosti; vzhledem k tomu, že tyto režimy přispívají k oslabování globální důvěry v demokratické instituce tím, že nerušeně napodobují, rozvíjejí a šíří podvodné praktiky; vzhledem k tomu, že autokratické a neliberální režimy rovněž využívají mezinárodní instituce k vlastnímu prospěchu, mimo jiné k prosazování konkurenčních norem v rámci institucí globální správy a k legitimizaci zmanipulovaných voleb; O. vzhledem k tomu, že cílem volebních pozorovatelských misí EU je posílit důvěru ve volby, odrazovat od podvodů a poskytovat informované a věcné posouzení volebního procesu; P. vzhledem k tomu, že v posledních letech se zintenzivnila závažnost a rozsah útoků, včetně obtěžování, pomluv, hrozeb, porušování práv, vyhoštění, fyzického násilí a dokonce zabíjení nestranných volebních pozorovatelů, což je nutí vykonávat svou důležitou práci v prostředí nejistoty a nedostatku bezpečí; vzhledem k tomu, že EU považuje volební pozorovatele za obránce lidských práv; Q. vzhledem k tomu, že napětí mezi demokraciemi a autoritářskými režimy je stále více geopolitické povahy; vzhledem k tomu, že tento trend vyžaduje, aby EU povýšila svoji starost o demokracii na nejvyšší politickou úroveň, zejména budováním strategičtějších aliancí pro demokracii a tím, že bude považovat podporu a obranu demokracie za rozhodující zájem a za zásadní prvek svých geoekonomických a obchodních strategií, a aby nalezla inovativní způsoby, jak podpořit občanské hlasy schopné vyjadřovat se proti autokraciím a jejich strategiím získávání legitimity; R. vzhledem k tomu, že EU by měla zaujmout systematický přístup k právu na účast, mimo jiné tím, že prokáže svou silnou vazbu na lidská práva, demokracii a právní stát a že bude důsledně řešit volební nedostatky, a to i v případech, kdy k nim dojde v blízkých partnerských zemích; vzhledem k tomu, že EU by se měla zaměřit nejen na samotné volební procesy, ale také na okolní kontext a základní příčiny autoritářské legitimity; vzhledem k tomu, že evropští aktéři by neměli přispívat k legitimizaci vůdců neliberálních a autokratických režimů; 1. doporučuje Radě a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku:
2. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto doporučení Radě a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Účinnost sankcí EU vůči Rusku |
| |||||||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na svá předchozí usnesení o Rusku a Ukrajině, zejména od vystupňování útočné války Ruska proti Ukrajině v únoru 2022, – s ohledem na Chartu Organizace spojených národů, – s ohledem na 11 postupně přijatých balíčků sankcí vůči Rusku, které EU přijala od února 2022, – s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2022/2332 ze dne 28. listopadu 2022, kterým se porušování omezujících opatření Unie určuje jako oblast trestné činnosti splňující kritéria stanovená v čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie(1), – s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci ze dne 7. července 2023 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o vymezení trestných činů a sankcí za porušení omezujících opatření Unie, – s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že od 24. února 2022, kdy Rusko opětovně zahájilo nevyprovokovanou, neoprávněnou a nezákonnou útočnou válku proti Ukrajině, se geopolitická situace v Evropě zásadně změnila; vzhledem k tomu, že ruské vojenské síly provádí útoky na obytné oblasti a civilní infrastrukturu, při kterých nerozlišují cíle, zabily tisíce ukrajinských civilistů, násilně deportovaly a nezákonně vězní ukrajinské občany v Rusku a na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny a páchají teroristické činy po celé zemi; B. vzhledem k tomu, že od plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 uvalila EU na Rusko 11 balíčků sankcí, jejichž cílem je oslabit jeho ekonomickou základnu, a tak omezit jeho schopnost vést válku, a to včetně omezujících opatření proti téměř 1800 osobám a subjektům odpovědným za válku na Ukrajině nebo do této války zapojeným, zákazů dovozu celé řady zboží a služeb z Ruska, např. ropy a surovin, a zákazu vývozu zbraní, vojenského vybavení a zboží dvojího užití do Ruska; vzhledem k tomu, že tyto sankce také zahrnují zákaz veškerých transakcí s ruskou centrální bankou, vyloučení klíčových ruských bank ze systému předávání finančních transakcí SWIFT a přerušení vysílání a distribuce některých dezinformačních médií vlastněných nebo podporovaných ruským státem; C. vzhledem k tomu, že Rada navíc uložila omezující opatření v rámci globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv vůči několika osobám odpovědným za závažná porušení lidských práv v Ruské federaci a na územích Ukrajiny, která Rusko dočasně obsadilo; vzhledem k tomu, že EU rovněž přijala další sankce vůči Bělorusku v reakci na jeho zapojení do útočné války proti Ukrajině a vůči Íránu ve spojitosti s použitím íránských bezpilotních letounů ve válce s Ruskem; D. vzhledem k tomu, že s měřením dopadu sankcí je spojena řada problémů, včetně nedostatku spolehlivých údajů a statistik; vzhledem k tomu, že dopad sankcí EU nelze snadno oddělit od dopadu sankcí USA a dalších sankcí, ruských recipročních sankcí nebo dopadu útočné války Ruska proti Ukrajině; vzhledem k tomu, že většina odborníků varuje, že ačkoli sankce fungují, jejich dopad není dostatečně silný na to, aby omezil schopnost Ruska vést válku proti Ukrajině, a vyzývají k dalším opatřením, která by zvýšila rozsah a vynucování sankcí; vzhledem k tomu, že ačkoli jsou sankce EU proti Rusku bezprecedentní, zdá se, že jejich dopad na ruskou ekonomiku je zatím menší, než se původně předpokládalo, a objevují se znepokojivé známky toho, že účinnost sankcí vyprchává; vzhledem k tomu, že sankce proti Rusku donutily a stále nutí své cíle k neustálému hledání nákladných způsobů, jak je obejít; E. vzhledem k tomu, že členské státy EU společně s koalicí pro zastropování cen zavedly cenové stropy pro ropu dopravovanou po moři, minerální oleje a oleje získané z živičných nerostů, které pocházejí z Ruska nebo jsou z Ruska vyváženy; vzhledem k tomu, že tyto cenové stropy stanovily na 60 USD za barel ropy, 45 USD za barel diskontních ropných produktů a 100 USD za barel prémiových ropných produktů; vzhledem k tomu, že v různých studiích se odhaduje, že výrobní náklady na barel ruské ropy činí přibližně 15 USD a na barel nafty 20 USD; vzhledem k tomu, že stávající cenové stropy tudíž stále umožňují Putinovu režimu značné zisky; F. vzhledem k tomu, že příjmy Ruska z vývozu ropy a zemního plynu v období od ledna 2022 do ledna 2023 klesly o 38 %; vzhledem k tomu, že podíl Ruska na pokrytí evropské poptávky po plynu klesl ze 45 % v roce 2021 na 23 % v roce 2022 a na méně než 10 % v lednu 2023; vzhledem k tomu, že ze zpráv vyplývá, že objem ruské výroby zkapalněného zemního plynu se zvýšil na rekordní úroveň; vzhledem k tomu, že navzdory sankcím EU na ruské uhlí se jeho produkce oproti roku 2021 zvýšila o 0,3 % a dosáhla rekordní úrovně; vzhledem k tomu, že od začátku války získalo Rusko z vývozu fosilních paliv příjmy ve výši 532 miliard EUR, z čehož nákupy členských států představovaly více než 178 miliard EUR; vzhledem k tomu, že jen v roce 2022 činily příjmy z ruských energetických zdrojů 321 miliard USD; G. vzhledem k tomu, že od srpna 2023 je zřejmé, že Rusko hledá nové způsoby, jak obejít cenový strop ropných sankcí, a ceny ruské ropy na světových trzích začaly růst; vzhledem k tomu, že Rusko bylo schopno přesměrovat vývoz ropy z Evropy na alternativní trhy, jako je Indie, Čína a Turecko; vzhledem k tomu, že dovoz ropných produktů vyrobených z ruské ropy do EU z Indie a dalších zemí prudce vzrostl, čímž se vytvořila zadní vrátka pro ruskou ropu a oslabil se dopad sankcí EU; vzhledem k tomu, že nejvyšší podíl ruské ropy přepravila v letech 2022 i 2023 plavidla ve vlastnictví EU; vzhledem k tomu, že v roce 2022 činil podíl příjmů z vývozu energetických surovin jednu třetinu celkových příjmů rozpočtu Ruské federace; vzhledem k tomu, že sankce na vývoz ruských energetických surovin mají silný dopad na příjmy ruského státu; vzhledem k tomu, že po zavedení cenového stropu na ropu v prosinci 2022 se příjem Ruska z vývozu energetických surovin v porovnání s úrovní před válkou významně snížil; vzhledem k tomu, že příjmy Ruska z ropy se v první polovině roku 2023 opět zvýšily a vzrostly na nejvyšší úroveň od listopadu 2022; H. vzhledem k tomu, že nákupy ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) nebo ropy ruského původu členskými státy EU ze třetích zemí nejsou omezeny a v současné době se pohybují výrazně nad úrovní z doby před únorem 2022; vzhledem k tomu, že Rusko je druhým největším dodavatelem LNG do EU, hned za USA; vzhledem k tomu, že zvýšení dovozu LNG z Ruska je v rozporu s cílem EU ukončit závislost na ruských fosilních palivech; vzhledem k tomu, že Rusko stále vydělává na vývozu fosilních paliv přibližně 690 milionů EUR denně (údaje ze srpna 2023); vzhledem k tomu, že EU stále posílá do Ruska 2 miliardy EUR měsíčně za fosilní paliva; vzhledem k tomu, že kvůli pokračujícímu dovozu plynu plynovody a LNG a různým výjimkám ze zákazu dovozu ropy a ropných produktů zůstává EU stále jedním z největších odběratelů ruských fosilních paliv; I. vzhledem k tomu, že podle oficiálních ruských údajů zaznamenalo ruské hospodářství v roce 2022 údajně pokles pouze o 2,1 %, což je mnohem méně, než se očekávalo, a to navzdory útočné válce proti Ukrajině a mezinárodním sankcím; vzhledem k tomu, že Mezinárodní měnový fond na základě oficiálních ruských údajů předpokládá, že růst ruské ekonomiky v roce 2023 dosáhne 2,2 % a v roce 2024 1,1 %; vzhledem k tomu, že Rusko oznámilo, že v roce 2024 bude jeho rozpočet na obranu navýšen o téměř 70 % a dosáhne 107 miliard EUR, tj. 6 % HDP (oproti 63 miliardám EUR, tj. 3,9 % HDP v roce 2023); J. vzhledem k tomu, že dne 1. listopadu 2023 však ruský prezident vyzval oficiální představitele, aby řešily otázku vysoké inflace, a varoval, že ruská ekonomika čelí zvýšenému tlaku v důsledku západních sankcí; vzhledem k tomu, že inflace je v Rusku i nadále vysoká a stále roste, jelikož jeho ekonomika se potýká s oslabeným rublem a rostoucími vojenskými výdaji na ofenzívu na Ukrajině; K. vzhledem k tomu, že dovoz z Ruska do EU od února 2022 klesá; vzhledem k tomu, že navzdory sankcím některé členské státy od února 2022 v praxi zvýšily obchod s Ruskem; L. vzhledem k tomu, že řada společností z EU využívá výjimky podle nařízení Rady (EU) č. 269/2014(2), a tudíž i nadále obchodují s ruskými subjekty, na které se vztahují finanční a obchodní sankce; vzhledem k tomu, že pravomoc udělovat výjimky náleží vnitrostátním orgánům a orgány EU jsou o udělených výjimkách pouze informovány, aniž by je mohly zpochybnit; vzhledem k tomu, že Parlament a další orgány nemají k těmto zásadním informacím přístup; vzhledem k tomu, že tato praxe udělování výjimek značně snižuje požadovaný dopad sankcí EU, a tím zbavuje jeden z hlavních nástrojů zahraniční politiky EU jeho účinnosti a důvěryhodnosti; M. vzhledem k tomu, že Rusko se ve snaze čelit sankcím obrací na země, které sankce neuplatňují, s cílem získat od nich technologie a další produkty; vzhledem k tomu, že stále užší vztahy mezi Ruskem a Čínou, a to jak v oblasti obchodu s energií a zbožím dvojího užití, tak i v oblasti diplomatické a strategické podpory, brání dopadu sankcí EU na Rusko; vzhledem k tomu, že ruský obchod s Čínou dosáhl v letech 2022 a 2023 rekordní výše; vzhledem k tomu, že Čína je nyní zdrojem přibližně poloviny ruského dovozu, zatímco před válkou to byla čtvrtina; vzhledem k tomu, že objem obchodu Ruska s Indií a Tureckem se rovněž výrazně zvýšil; N. vzhledem k tomu, že z několika analýz ukořistěných ruských zbraní vyplývá, že Rusko díky své schopnosti najít alternativní dodavatele a cesty nadále dováží vysoce důležité součástky ze západu, přičemž dovoz klíčových produktů, například polovodičů, dokonce vzrostl nad úroveň před zavedením sankcí; vzhledem k tomu, že z některých zemí, které sankce nezavedly, jako je Čína, Turecko, Spojené arabské emiráty, Kazachstán, Kyrgyzstán, některé země jižního Kavkazu a Srbsko, se stala centra, přes něž ruské subjekty přesměrovávají výrobky, které dovážejí z EU do Ruska, případně tyto země slouží jako alternativní trasy pro dovoz zboží dvojího užití a technologií a zařízení vyrobených v zahraničí; O. vzhledem k tomu, že v prosinci 2022 EU jmenovala Davida O'Sullivana zvláštním mezinárodním vyslancem pro uplatňování sankcí EU; vzhledem k tomu, že do nejnovějšího balíčku sankcí přijatého v červnu 2023 byl zahrnut zvláštní nástroj, který má zabránit jejich obcházení; P. vzhledem k tomu, že do balíčků sankcí stále nebyla zahrnuta společnost Rosatom ani ruská jaderná energetika celkově; vzhledem k tomu, že Rosatom zajišťuje prostřednictvím svých dceřiných společností dovoz technologií a materiálů zásadního významu pro ruský vojensko-průmyslový komplex; vzhledem k tomu, že v letech 2022 a 2023 členské státy významně pokročily v omezování závislosti na ruském jaderném průmyslu; Q. vzhledem k tomu, že dne 2. prosince 2022 předložila Komise návrh směrnice o vymezení trestných činů a sankcí za porušení omezujících opatření Unie(3), jejímž cílem je usnadnit ve všech členských státech vyšetřování, stíhání a trestání případů, kdy jsou sankce EU porušovány; R. vzhledem k tomu, že ruská občanská společnost a představitelé opozice žijící v exilu v EU se potýkají s nepřiměřeným dopadem některých sankcí na jejich každodenní život, a to způsobem, který neodpovídá cíli sankční politiky EU a naopak poškozuje důvěryhodnost EU; 1. znovu co nejdůrazněji odsuzuje nevyprovokovanou, nezákonnou a neodůvodněnou útočnou válku Ruska proti Ukrajině a zapojení Lukašenkova režimu v Bělorusku do této války; znovu vyzývá Rusko, aby okamžitě ukončilo veškeré vojenské operace na Ukrajině a bezpodmínečně stáhlo všechny ozbrojené síly a vojenskou techniku z celého mezinárodně uznávaného území Ukrajiny, ukončilo nucené deportace ukrajinských civilistů a propustilo všechny zadržené a deportované Ukrajince, zejména děti; 2. zdůrazňuje, že cílem sankcí EU reagujících na ruskou útočnou válku proti Ukrajině je strategicky oslabit ruskou hospodářskou a průmyslovou základnu, zejména vojensko-průmyslový komplex, a narušit tak schopnost Ruské federace pokračovat ve válce, v útocích na civilní obyvatelstvo a porušování územní celistvosti Ukrajiny, a také ztížit Rusku přístup k vojenským technologiím a komponentům a zaměřit se na ruské politické a hospodářské elity ve snaze oslabit jejich podporu režimu; 3. připomíná, že účinnost mezinárodních sankcí závisí na pevnosti, soudržnosti, spolupráci, otevřenosti a dodržování závazků ze strany států, které je přijaly; vyzývá členské státy, aby jednoznačně uvedly, který ruský majetek v zahraničí, na nějž byly uvaleny sankce, je v jejich jurisdikci, a zajistily, aby tento majetek byl skutečně mimo dosah ruských subjektů; zdůrazňuje, že podávání zpráv o umístění a objemu zmrazených aktiv musí být harmonizovanější a transparentnější; 4. zdůrazňuje, že jelikož sankce EU vůči Rusku jsou nástrojem zahraniční politiky, který má pomoci ukončit nezákonnou válku, mohlo by obcházení těchto omezení vývozu zboží s rozhodujícím významem pro vedení války být v určitých závažných případech považováno za spoluúčast na válečných zločinech Ruska a jako takové i stíháno; 5. žádá EU a její členské státy, aby na úrovni EU posílily a centralizovaly dohled nad uplatňováním sankcí a vytvořily mechanismus pro prevenci a monitorování obcházení sankcí s cílem omezit schopnost Ruska sankce obcházet; vyzývá orgány členských států, aby více spolupracovaly na vyšetřování porušování a obcházení sankcí a rázným a důrazným předcházením porušování sankcí EU nebo stíháním takových případů demonstrovaly důsledky, které tato porušení s sebou nesou; v této souvislosti vyzývá orgány EU, aby se urychleně dohodly na přijetí ambiciózní směrnice o vymezení trestných činů a sankcí za porušení omezujících opatření Unie; zdůrazňuje, že sankce by měly zůstat přiměřené, ale natolik přísné, aby měly odrazující účinek; vyzývá Evropskou radu, aby přijala rozhodnutí o rozšíření pravomocí Úřadu evropského veřejného žalobce na trestný čin porušení omezujících opatření Unie, což by umožnilo větší harmonizaci a důsledné a jednotné stíhání těchto trestných činů v celé EU; 6. je hluboce znepokojen tím, že mezi členskými státy EU a Ruskem se i nadále obchoduje se zbožím s rozhodujícím významem pro vedení války, na které byly uvaleny sankce; vyjadřuje politování nad vážnou absencí kultury dodržování sankcí EU, které byly zavedeny vůči Rusku; odsuzuje praktiky prodeje zboží z EU, na které se vztahují sankce, podnikům nebo jednotlivcům z třetích zemí a jeho následných dodávek z EU přímo do Ruska; žádá EU a její členské státy, aby vytvořily systémy, které by umožnily účinnější předávání informací o transakcích v zájmu lepšího prosazování sankcí uvalených na vojenský materiál a zboží dvojího užití; vyzývá orgány členských států, aby poskytovaly podnikům nezbytné informace a pomoc s cílem zlepšit dodržování sankcí EU a aby spolupracovaly s podniky, jejichž výrobky jsou vyváženy do Ruska, s cílem minimalizovat riziko nevědomého porušení vývozních kontrol; vyzývá členské státy, aby důkladně prošetřily, zda podniky dodržují omezení vývozu zboží uvedeného na seznamu, a aby ukládaly odrazující sankce; 7. vyzývá členské státy, aby rozšířily kontroly vývozu na větší počet kategorií zboží, sladily kontroly vývozu napříč jurisdikcemi a důsledně prosazovaly opatření k odstranění mezer; žádá, aby EU a její členské státy přijaly konkrétní opatření, která zamezí tomu, aby se vyspělé technologické výrobky vyvážené do třetích zemí dostaly do Ruska, a aby neustále sledovaly situaci s cílem zjistit, jak systémy obcházení sankcí fungují, a režimy sankcí poté náležitě upravit; 8. naléhavě vyzývá podniky z EU, z kandidátských a potenciálních kandidátských zemí EU, aby ukončily své aktivity v Rusku a aby při vývozu zboží, které je zakázáno vyvážet do Ruska, postupovaly obzvláště obezřetně; zdůrazňuje, že podniky v EU a jejich dceřiné společnosti, u nichž se zjistí, že porušují omezující opatření EU, by již neměly být způsobilé k financování, a to ani k účasti na výběrových řízeních či jiných formách financování v rámci nástroje pro Ukrajinu a dalších programů obnovy Ukrajiny; domnívá se, že podniky, které využívají výjimky z uplatňování sankcí EU vůči Rusku a tudíž pokračují v obchodování s Ruskem, by neměly být příjemci žádných finančních prostředků a technické pomoci EU ani by se neměly účastnit projektů financovaných z EU; domnívá se, že tyto podniky by měly být automaticky zařazeny do systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů a jejich status v nástroji pro hodnocení rizik Arachne by měl být odpovídajícím způsobem upraven; je přesvědčen, že stejná zásada by se měla obdobně vztahovat i na veřejné zakázky a ministerstva nebo místní orgány by tedy neměly mít možnost nakupovat provedení práce, zboží nebo služby od společností, které nedodržují sankce EU podle nařízení Rady (EU) č. 269/2014; 9. vyzývá EU a její členské státy, aby zlepšily strategickou komunikaci EU o sankcích EU uvalených na Rusko a potíraly dezinformace o těchto sankcích; vyzývá Komisi a členské státy, aby vyvinuly větší snahu informovat širší veřejnost o omezujících opatřeních EU vůči Rusku, zejména o jejich cíli, a aby v tomto ohledu využily zkušeností vyslance EU pro uplatňování sankcí s přesvědčováním mezinárodních partnerů, organizací a klíčových průmyslových odvětví o nutnosti zabránit obcházení opatření, která mají snížit příjmy, z nichž poté mohou být financovány další fáze útočné války Ruska proti Ukrajině; 10. naléhavě vyzývá všechny kandidátské a potenciální kandidátské země na přistoupení k EU, aby se důsledně připojily k sankcím EU reagujícím na útočnou válku Ruska proti Ukrajině, a prokázaly tak připravenost na plnění závazků vyplývajících z členství v EU; 11. odsuzuje jednání států, poskytovatelů právních služeb, dalších subjektů i jednotlivců, kteří Rusku napomáhají při obcházení účinků sankcí EU; připomíná, že porušování sankcí je trestným činem na úrovni EU a má závažné dopady na finanční zájmy EU; žádá členské státy a orgány EU, včetně vyslance EU pro uplatňování sankcí, aby zintenzivnily svou činnost s cílem omezit vyhýbání se sankcím EU vůči Rusku a jejich obcházení, neboť to narušuje účinnosti sankcí EU a maří mezinárodní úsilí o ukončení války; zdůrazňuje, že majetek zabavený v důsledku porušení sankcí musí být v rámci nástroje pro Ukrajinu použit na odškodnění obětí ruské agrese, na obnovu infrastruktury a na reformy; žádá EU a členské státy, aby přehodnotily své vztahy se zeměmi, které nevyvíjejí dostatečné úsilí k tomu, aby omezily vyhýbání se sankcím EU vůči Rusku a jejich obcházení, a to i pokud jde o finanční pomoc poskytovanou těmto zemím a jakýkoli preferenční přístup na trhy EU; je znepokojen zprávami o tom, že Ázerbájdžán a další země „kamuflují“ ruský plyn; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby využily všech možných nástrojů k tomu, aby přesvědčily ázerbájdžánskou vládu k ukončení tajné spolupráce s ruským režimem; 12. žádá orgány EU a členské státy, aby aktivně přispívaly k zachování jednotného postoje v otázce sankcí, a vyzývá proto k tomu, aby byla systematicky stanovována lhůta pro obnovení všech sankčních režimů souvisejících s akcemi Ruska proti Ukrajině v délce nejméně 12 měsíců a aby byly přijaty další sankční balíčky zaměřené na strategické omezení schopnosti Ruska financovat svou válečnou kampaň; vyslovuje podporu vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby i nadále přispíval k dlouhodobé jednotě a větší účinnosti tím, že bude hojně využívat svého práva předkládat návrhy; 13. vyzývá Komisi, aby přezkoumala svůj výklad sankcí, jenž vede k tomu, že jsou zabavovány a konfiskovány předměty a vozidla sloužící výhradně pro osobní potřebu; zdůrazňuje, že tento přehnaný důraz na vymáhání sankcí snižuje věrohodnost jejich cíle a funkce; 14. žádá EU a její členské státy, aby posílily a zvýšily koordinaci v oblasti vymáhání stávajících sankcí na vývoz ruské ropy; žádá EU a její členské státy, aby zcela uzavřely trh EU pro fosilní paliva ruského původu; požaduje harmonizované testování původu dovážených fosilních paliv, zkapalněného zemního plynu a rafinovaných fosilních paliv, aby se tak zabránilo reexportu ruské energie do EU; 15. žádá EU a její členské státy, aby ve spolupráci se skupinou G7 výrazně snížily cenový strop stanovený pro ruskou ropu a ropné produkty, zavedly úplný zákaz dovozu ruského zkapalněného zemního plynu a zkapalněného ropného plynu do EU, jakož i dovozu pohonných hmot a dalších ropných produktů ze třetích zemí, pokud byly tyto produkty vyrobeny z ruské ropy, a aby zakázaly přepravu ruského zkapalněného zemního plynu přes území EU; žádá EU, aby zavedla cenové a objemové stropy pro dovoz ruských a běloruských hnojiv do EU; 16. žádá EU a její členské státy, aby zavedly sankce vůči všem velkým ruským ropným společnostem, bance Gazprombank, jejich dceřiným společnostem a jejich správním radám a vedení; vyzývá EU a její členské státy, aby rozšířily sankce vůči Rusku na dovoz hliníku a zavedly sankce proti projektu Arctic-2 LNG; vyzývá EU a členské státy, aby navrhly omezení služeb tankerů a embargo na prodej tankerů do Ruska, jakož i omezení evropských pojišťovacích služeb pro tankery, pokud jsou používány k vývozu ruské ropy; vyzývá země koalice pro zastropování cen, aby zakázaly překládku ruské ropy a zkapalněného zemního plynu ve svých teritoriálních vodách a výlučných ekonomických zónách; žádá EU a členské státy, aby posílily prosazování cenových stropů ropy a jejich dodržování, zejména tím, že budou požadovat, aby potvrzení o ceně pro náklady ruské ropy mohli vydávat pouze schválení obchodníci uvedení na seznamu povolených obchodníků, a tím, že budou požadovat, aby všechny tankery proplouvající evropskými teritoriálními vodami prokázaly, že mají odpovídající pojištění pro případ úniku ropy (pojištění P&I); 17. vyzývá Komisi a členské státy, aby rozšířily sankce tak, aby zahrnovaly úplný zákaz uvádění diamantů ruského původu nebo diamantů reexportovaných Ruskem na trh a jejich broušení v celé EU; vyzývá EU a její členské státy, aby uvalily sankce na státní společnost Alrosa a aby obecně zavedly systémy pro sledování původu diamantů, které se budou zakládat na nových technologiích; 18. žádá EU a její členské státy, aby co nejdříve omezily spolupráci se společností Rosatom, jakož i s jejím vedením a dceřinými společnostmi, a to na úroveň, která je nezbytně nutná z hlediska energetické bezpečnosti EU; vyzývá Komisi a Zásobovací agenturu Euratomu, aby přezkoumaly současnou spolupráci s Rosatomem a poskytly podporu při nahrazování ruského paliva, náhradních dílů a služeb možnými alternativami, přičemž je možné vycházet z pozitivních zkušeností Ukrajiny; vyzývá EU a její členské státy, aby zabránily vstupu plavidel dceřiné společnosti Rosatomu Atomflot do přístavů EU a aby posílily mezinárodní tlak na ukončení okupace jaderné elektrárny Záporoží a obecněji zajistily bezpečnost jaderných elektráren, na které má konflikt dopad; žádá EU a její členské státy, aby zakázaly dovoz ruských jaderných produktů; 19. vyjadřuje znepokojení nad tím, že Rusko je schopno získat značný počet počítačových součástek potřebných k výrobě balistických a řízených střel prostřednictvím svého vesmírného programu (ROSCOSMOS), který využívá jako prostředek k získání technologií s civilním i vojenským využitím; vyzývá EU a její členské státy, aby okamžitě ukončily dodávky těchto součástek do Ruska a přijaly dodatečná opatření, která by dále narušila ruský vojenský dodavatelský řetězec a zaměřila se na vnější aktéry, kteří se snaží podpořit ruské válečné úsilí, a to i prostřednictvím výroby dronů a raketových střel; 20. vyzývá EU a její členské státy, aby nalezly zákonné cesty, jak zabavit zmrazený ruský majetek a využít jej k obnově Ukrajiny a odškodnění obětí ruské agrese; oceňuje sdělení belgické vlády o zdanění výnosů získaných z imobilizovaného ruského majetku, který je v držení společnosti Euroclear; 21. vyzývá k tomu, aby omezující opatření vůči Bělorusku byla plně sladěna s opatřeními, která jsou v současné době uplatňována vůči Rusku, neboť Lukašenkův režim je závažným způsobem spoluodpovědný za ruskou útočnou válku proti Ukrajině; 22. vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost, aby společně s Komisí provedla komplexní přezkum sankcí EU v reakci na útočnou válku Ruska proti Ukrajině a předložila návrhy, jak dále zlepšit přípravu, podporu, sledování uplatňování a prosazování sankcí EU a jejich koordinaci s transatlantickými spojenci, partnery ze skupin G7 a G20, dalšími podobně smýšlejícími partnery a členy OSN obecně; znovu připomíná svůj postoj, pokud jde o pokračování silné transatlantické spolupráce mezi EU a USA v oblasti sankcí, odstranění všech mezer, které by Rusku mohly umožnit obcházení sankcí, a o zefektivnění kontrol vývozu; 23. vyzývá Radu, aby urychlila práci na dosažení dohody o brzkém přijetí navrhovaného nařízení o omezujících opatřeních proti závažným případům korupce; vyzývá Radu, aby v rámci tohoto nového režimu urychleně zavedla sankce vůči fyzickým a právnickým osobám, které jsou odpovědné za korupční jednání v souvislosti s útočnou válkou Ruska proti Ukrajině a které podporují ruský režim; 24. vyzývá Radu a Komisi, aby zvýšily svou transparentnost a profesionalitu, pokud jde o způsob, jakým určují osoby, na které by se měly vztahovat osobní sankce nebo které by měly být z těchto sankcí vyňaty; opakuje, že současný postup poškozuje pověst stávajícího sankčního režimu; 25. zdůrazňuje, že omezená účinnost sankcí podtrhuje skutečnost, že je třeba vůči Rusku zaujmout komplexnější přístup; vyzývá proto, aby sankce EU v reakci na útočnou válku Ruska proti Ukrajině byly součástí komplexní politické a diplomatické strategie vůči Rusku, která by zahrnovala také podporu ruské opozice v exilu, ruské občanské společnosti a nezávislých sdělovacích prostředků a novinářů, kteří vystupují proti válce, koordinaci s mezinárodními partnery v oblasti boje proti ruskému vměšování do demokratických procesů a mezinárodních konfliktů a účinnou mnohostrannou spolupráci, která by vyvažovala obstrukce nebo zneužívání mnohostranných institucí či mechanismů ze strany Ruska; vyzývá Komisi a členské státy, aby minimalizovaly negativní důsledky pro ruskou a běloruskou občanskou společnost a představitele opozice v exilu, neboť nepřispívají k dosažení stanoveného cíle sankcí, jímž je omezení schopnosti Ruska vést útočnou válku proti Ukrajině; 26. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, prezidentovi, vládě a Nejvyšší radě Ukrajiny, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a ruským a běloruským orgánům.
| ||||||||||||||
| Právní upozornění - Ochrana soukromí |