Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2023 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví opatření k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v orgánech, institucích a jiných subjektech Unie (COM(2022)0122 – C9-0122/2022 – 2022/0085(COD))

P9_TA(2023)0398 A9-0064/2023

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2022)0122),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 298 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9‑0122/2022),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 15. září 2023 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanoviska Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Rozpočtového výboru a Výboru pro ústavní záležitosti,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A9‑0064/2023),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 21. listopadu 2023 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2023/..., kterým se stanoví opatření k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v orgánech, institucích a jiných subjektech Unie

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU, Euratom) 2023/2841.)

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2023 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o vytvoření programu dokumentace úlovků tuňáka obecného (Thunnus thynnus) a o zrušení nařízení (EU) č. 640/2010 (COM(2020)0670 – C9-0336/2020 – 2020/0302(COD))

P9_TA(2023)0399 A9-0172/2021

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2020)0670),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0336/2020),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 27. ledna 2021(1),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 13. září 2023 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A9‑0172/2021),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(2);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 21. listopadu 2023 k přijetí nařízení evropského parlamentu a rady (EU) 2023/... o vytvoření programu dokumentace úlovků tuňáka obecného (Thunnus thynnus) a o zrušení nařízení (EU) č. 640/2010

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2023/2833.)

(1) Úř. věst. C 123, 9.4.2021, s. 72. (2) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 16. února 2022 (Přijaté texty, P9_TA(2022)0027.

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 21. listopadu 2023 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech na podporu oprav zboží a o změně nařízení (EU) 2017/2394 a směrnic (EU) 2019/771 a (EU) 2020/1828 (COM(2023)0155 – C9-0117/2023 – 2023/0083(COD))(1)

P9_TA(2023)0400 A9-0316/2023

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh směrnice Bod odůvodnění 1 (1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/77112 sleduje cíl zlepšit fungování vnitřního trhu a zároveň dosáhnout vysoké úrovně ochrany spotřebitele. V kontextu ekologické transformace sleduje tato směrnice cíl zlepšit fungování vnitřního trhu a zároveň podpořit udržitelnější spotřebu, a doplňuje tak cíl sledovaný směrnicí (EU) 2019/771. (1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/77112 sleduje cíl zlepšit fungování vnitřního trhu a zároveň dosáhnout vysoké úrovně ochrany spotřebitele a zvýšení oběhovosti v rámci hospodářství. V kontextu ekologické transformace sleduje tato směrnice cíl zlepšit fungování vnitřního trhu a zároveň podpořit udržitelnější spotřebu, a doplňuje tak cíl sledovaný směrnicí (EU) 2019/771. __________________ __________________ 12 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/771 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o prodeji zboží, o změně nařízení (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES a o zrušení směrnice 1999/44/ES (Úř. věst. L 136, 22.5.2019, s. 28). 12 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/771 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o prodeji zboží, o změně nařízení (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES a o zrušení směrnice 1999/44/ES (Úř. věst. L 136, 22.5.2019, s. 28). Pozměňovací návrh 2 Návrh směrnice Bod odůvodnění 3 (3)  Aby se omezilo předčasné likvidaci životaschopného zboží zakoupeného spotřebiteli a aby byli spotřebitelé motivováni k delšímu používání svého zboží, je nezbytné stanovit pravidla pro opravy tohoto zboží. Opravy by měly vést k udržitelnější spotřebě, protože je pravděpodobné, že tak vznikne méně odpadu způsobeného vyřazeným zbožím, sníží se poptávka po zdrojích, včetně energie, vyvolaná procesem výroby a prodeje nového zboží nahrazujícího vadné zboží a také se vyprodukuje méně emisí skleníkových plynů. Tato směrnice podporuje udržitelnou spotřebu s cílem dosáhnout přínosů pro životní prostředí a také pro spotřebitele tím, že se v krátkodobém horizontu zamezí nákladům spojeným s novými nákupy. (3)  Aby se omezila předčasná likvidace životaschopného zboží zakoupeného spotřebiteli a aby byli spotřebitelé motivováni k delšímu používání svého zboží, je nezbytné posílit právo spotřebitelů na opravu, podle něhož se spotřebitelé mohou domáhat kvalitní a dostupné opravy provedené poskytovatelem, kterého si vyberou. Opravy by měly vést k udržitelné spotřebě, která zohledňuje meze naší planety, protože je pravděpodobné, že tak vznikne méně odpadu způsobeného vyřazeným zbožím, sníží se poptávka po zdrojích, včetně energie, vyvolaná procesem výroby a prodeje nového zboží nahrazujícího vadné zboží a také se vyprodukuje méně emisí skleníkových plynů. Tato směrnice podporuje udržitelnou spotřebu s cílem dosáhnout přínosů pro životní prostředí tím, že podpoří životní cyklus výrobků, který zahrnuje opětovné použití, opravu a renovaci, a také pro spotřebitele tím, že se v krátkodobém horizontu zamezí nákladům spojeným s novými nákupy. Pozměňovací návrh 3 Návrh směrnice Bod odůvodnění 4 a (nový) (4a)  Chování spotřebitelů spočívá v celé řadě aspektů. Při volbě mezi opravou a nákupem nového výrobku hrají klíčovou roli kritéria rozhodování, jako jsou ekonomické podmínky, životnost, dostupnost, blízkost opravny a časová náročnost. Spotřebitelům brání v tom, aby se rozhodli pro opravu, různé překážky, jako je nedostupnost informací o opravitelnosti výrobku při nákupu zboží, chybějící informace o opravárenských službách, omezený přístup k náhradním dílům a náklady na opravu. Kromě ustanovení stanovených touto směrnicí by měla být odpovídajícím způsobem podporována a prosazována opatření na zvyšování povědomí s cílem podporovat kulturu oprav, zlepšování znalostí spotřebitelů o řádné údržbě a péči o výrobek a o jejich stávajících právech, a to i v podobě právních záruk, a rovněž finanční pobídky určené spotřebitelům, výrobcům a opravnám. Pozměňovací návrh 4 Návrh směrnice Bod odůvodnění 6 (6)  Požadavky na opravitelnost by měly zahrnovat všechny požadavky podle právních aktů Unie, které zajišťují, že zboží může být opraveno, mimo jiné požadavky podle rámce pro ekodesign uvedeného v nařízení [o ekodesignu udržitelných výrobků], aby bylo možno pokrýt širokou škálu výrobků, jakož i budoucí vývoj v jakékoli jiné oblasti práva Unie. (6)  Požadavky na opravitelnost by měly zahrnovat všechny požadavky podle právních aktů Unie, které zajišťují, že zboží může být opraveno, mimo jiné požadavky podle rámce pro ekodesign uvedeného v nařízení [o ekodesignu udržitelných výrobků], aby bylo možno pokrýt širokou škálu výrobků, jakož i budoucí vývoj. Pozměňovací návrh 5 Návrh směrnice Bod odůvodnění 7 (7)  Spotřebitelé by měli dostat klíčové informace o opravárenských službách, což jim pomůže si najít a vybrat vhodné opravárenské služby. Evropský informační formulář o opravě by měl uvádět klíčové parametry, které ovlivňují rozhodování spotřebitelů, když zvažují, zda vadné zboží opravit. Tato směrnice by měla stanovit vzorový standardizovaný formát. Standardizovaný formát pro popis opravárenských služeb by měl spotřebitelům umožnit tyto služby posoudit a snadno porovnat. Tento standardizovaný formát by měl rovněž usnadnit proces poskytování informací o opravárenských službách, a to zejména mikropodnikům a malým a středním podnikům, které opravárenské služby poskytují. Aby se předešlo další zátěži způsobené překrývajícími se požadavky na předsmluvní informace, je třeba mít za to, že opravna splnila v příslušných případech odpovídající požadavky na informace stanovené v relevantních právních aktech EU, pokud byl správně vyplněn a spotřebiteli poskytnut evropský informační formulář o opravě. Informace v evropském informačním formuláři o opravě by spotřebitelům měly být poskytovány jasně a srozumitelně a v souladu s požadavky na přístupnost uvedenými ve směrnici (EU) 2019/88214. (7)  Spotřebitelé by měli dostat klíčové informace o opravárenských službách, což jim pomůže si najít a vybrat vhodné opravárenské služby. Evropský informační formulář o opravě by měl uvádět klíčové parametry, které ovlivňují rozhodování spotřebitelů, když zvažují, zda vadné zboží opravit. Tato směrnice by měla stanovit vzorový standardizovaný formát. Standardizovaný formát pro popis opravárenských služeb by měl spotřebitelům umožnit tyto služby posoudit a snadno porovnat. Tento standardizovaný formát by měl rovněž usnadnit proces poskytování informací o opravárenských službách, a to zejména mikropodnikům a malým a středním podnikům, které opravárenské služby poskytují. Informace v evropském informačním formuláři o opravě by spotřebitelům měly být poskytovány jasně a srozumitelně a v souladu s požadavky na přístupnost uvedenými ve směrnici (EU) 2019/88214. __________________ __________________ 14 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70). 14 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70). Pozměňovací návrh 6 Návrh směrnice Bod odůvodnění 8 (8)  Svobodná volba spotřebitele při rozhodování, u koho si nechá zboží opravit, by měla být usnadněna tím, že si spotřebitel vyžádá evropský informační formulář o opravě nejen od výrobce, ale také od prodávajícího dotčeného zboží nebo v příslušných případech od nezávislých opraven. Opravny by měly poskytovat evropský informační formulář o opravě pouze v případě, že spotřebitel o tento formulář požádá a opravna má v úmyslu danou opravu provést nebo je povinna opravu provést. Spotřebitel se také může rozhodnout, že evropský informační formulář o opravě požadovat nebude a že uzavře smlouvu o poskytování opravárenských služeb s opravnou na základě předsmluvních informací poskytnutých jinými prostředky v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU15. (8)  Svobodná volba spotřebitele při rozhodování, u koho si nechá zboží opravit, by měla být usnadněna dobrovolným poskytnutím evropského informačního formuláře o opravě nejen od výrobce, ale také od prodávajícího dotčeného zboží nebo v příslušných případech od nezávislých opraven. Opravny by měly poskytovat evropský informační formulář o opravě pouze dobrovolně. Spotřebitel také může uzavřít smlouvu o poskytování opravárenských služeb s opravnou na základě předsmluvních informací poskytnutých jinými prostředky v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU15. __________________ __________________ 15 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64). 15 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64). Pozměňovací návrh 7 Návrh směrnice Bod odůvodnění 9 (9)  Existují situace, kdy opravně vznikají náklady nezbytné pro poskytnutí informací o opravě a ceně uvedených v evropském informačním formuláři o opravě. Opravna může například potřebovat zboží zkontrolovat, aby mohla určit vadu nebo typ nutné opravy, včetně potřeby náhradních dílů, a odhadnout cenu opravy. V těchto případech může opravna požadovat po spotřebiteli pouze úhradu nákladů, které jsou nezbytné pro poskytnutí informací uvedených v evropském informačním formuláři o opravě. V souladu s předsmluvními informacemi a dalšími požadavky stanovenými ve směrnici 2011/83/EU by měla opravna informovat spotřebitele o těchto nákladech dříve, než spotřebitel požádá o poskytnutí evropského informačního formuláře o opravě. Spotřebitelé mohou upustit od žádosti o evropský informační formulář o opravě, pokud považují náklady na získání tohoto formuláře za příliš vysoké. (9)  Existují situace, kdy opravně vznikají náklady nezbytné pro poskytnutí informací o opravě a ceně uvedených v evropském informačním formuláři o opravě. Účtování těchto nákladů by mělo být omezeno na případy, kdy opravna může potřebovat zboží zkontrolovat, aby mohla určit vadu nebo typ nutné opravy, včetně potřeby náhradních dílů, a odhadnout cenu opravy. V těchto případech může opravna požadovat po spotřebiteli pouze úhradu nákladů, které jsou nezbytné pro poskytnutí těchto informací uvedených v evropském informačním formuláři o opravě. Tyto náklady nesmí v žádném případě bránit zbývajícímu procesu opravy ani mít nežádoucí dopad na opravu obecně. V souladu s předsmluvními informacemi a dalšími požadavky stanovenými ve směrnici 2011/83/EU by měla opravna informovat spotřebitele o těchto nákladech dříve, než spotřebitel požádá o poskytnutí evropského informačního formuláře o opravě. Spotřebitelé mohou upustit od obdržení evropského informačního formuláře o opravě, pokud považují náklady na získání tohoto formuláře za příliš vysoké. Pozměňovací návrh 8 Návrh směrnice Bod odůvodnění 11 (11)  Směrnice (EU) 2019/771 ukládá prodávajícím povinnost opravit zboží v případě nesouladu, který existoval v době dodání zboží a který se projeví během doby odpovědnosti. Podle uvedené směrnice nemají spotřebitelé nárok na odstranění vad, na které se zmíněná povinnost nevztahuje. V důsledku toho se předčasně likviduje velké množství vadného, ale jinak životaschopného zboží. Aby byli spotřebitelé v takových situacích motivováni k opravě zboží, měla by tato směrnice uložit výrobcům povinnost provést opravu zboží, na které se vztahují požadavky na opravitelnost stanovené právními akty Unie. Tato povinnost provést opravu by měla být na žádost spotřebitele uložena výrobcům takového zboží, neboť ti jsou adresáty uvedených požadavků na opravitelnost. Pokud jde o zboží uváděné na trh Unie, tato povinnost by se měla vztahovat na výrobce usazené v Unii i mimo ni. (11)  Směrnice (EU) 2019/771 ukládá prodávajícím povinnost opravit zboží v případě nesouladu, který existoval v době dodání zboží a který se projeví během doby odpovědnosti. Podle uvedené směrnice nemají spotřebitelé nárok na odstranění vad, na které se zmíněná povinnost nevztahuje. V důsledku toho se předčasně likviduje velké množství vadného, ale jinak životaschopného zboží. Aby byli spotřebitelé v takových situacích motivováni k opravě zboží, měla by tato směrnice uložit výrobcům povinnost provést opravu zboží, které je uvedeno v příloze II této směrnice. Tato povinnost provést opravu by měla být na žádost spotřebitele uložena výrobcům takového zboží, neboť ti jsou adresáty uvedených požadavků na opravitelnost. Pokud jde o zboží uváděné na trh Unie, tato povinnost by se měla vztahovat na výrobce usazené v Unii i mimo ni. Povinnost provést opravu by však měla být přiměřená a měla by zohledňovat dostupnost náhradních dílů po dobu životnosti výrobku. Náhradní díly by měly být dostupné alespoň po dobu stanovenou v aktech Unie. Dále by tato směrnic neměla zpochybňovat svobodu ekonomické volby výrobců zastavit výrobu výrobku. Pozměňovací návrh 9 Návrh směrnice Bod odůvodnění 12 (12)  Vzhledem k tomu, že povinnost provést opravu uložená výrobcům podle této směrnice se vztahuje na vady, které nejsou způsobeny nesouladem zboží s kupní smlouvou, mohou výrobci poskytnout opravu oproti uhrazení určité ceny spotřebitelem, oproti jinému druhu náhrady, nebo bezplatně. Účtování ceny by mělo podnítit výrobce k vytváření udržitelných obchodních modelů, včetně poskytování opravárenských služeb. Tato cena může zohledňovat například mzdové náklady, náklady na náhradní díly, náklady na provoz opravárenského zařízení a obvyklou marži. Cena a podmínky opravy by měly být dohodnuty ve smlouvě mezi spotřebitelem a výrobcem a spotřebitel by měl mít i nadále možnost se svobodně rozhodnout, zda tato cena a podmínky jsou přijatelné. Potřeba takové smlouvy a konkurenční tlak ze strany ostatních opraven by měly vést výrobce, kteří jsou povinni opravovat, k udržení ceny ve výši přijatelné pro spotřebitele. Povinnost provést opravu může být rovněž vykonána bezplatně, pokud se na vadu vztahuje obchodní záruka, například v souvislosti se zaručenou trvanlivostí zboží. (12)  Vzhledem k tomu, že povinnost provést opravu uložená výrobcům podle této směrnice se vztahuje na vady, které nejsou způsobeny nesouladem zboží s kupní smlouvou, mohou výrobci poskytnout opravu oproti uhrazení určité ceny spotřebitelem, oproti jinému druhu náhrady, nebo bezplatně. Účtování ceny by mělo podnítit výrobce k vytváření udržitelných obchodních modelů, včetně poskytování opravárenských služeb. Tato cena může zohledňovat například mzdové náklady, náklady na náhradní díly, náklady na provoz opravárenského zařízení a obvyklou marži. V případech, kdy tyto náklady nelze před provedením opravy odhadnout, by spotřebitelům měly být poskytnuty informace o maximální předpokládané ceně. Cena a podmínky opravy by měly být dohodnuty ve smlouvě mezi spotřebitelem a výrobcem a spotřebitel by měl mít i nadále možnost se svobodně rozhodnout, zda tato cena a podmínky jsou přijatelné. Potřeba takové smlouvy a konkurenční tlak ze strany ostatních opraven by měly vést výrobce, kteří jsou povinni opravovat, k udržení ceny ve výši přijatelné pro spotřebitele. Povinnost provést opravu může být rovněž vykonána bezplatně, pokud se na vadu vztahuje obchodní záruka, například v souvislosti se zaručenou trvanlivostí zboží. Aby byli spotřebitelé motivováni nechat si výrobek opravit mimo zákonnou záruku, může výrobce po dobu trvání opravy nabídnout zapůjčení náhradního nebo renovovaného zboží, které by mělo být vráceno, jakmile spotřebitel obdrží opravené zboží. Pozměňovací návrh 10 Návrh směrnice Bod odůvodnění 13 (13)  Výrobci mohou splnit svou povinnost spočívající v provedení opravy formou subdodávky, například pokud výrobce nedisponuje opravárenskou infrastrukturou nebo pokud opravu může provést opravna, která se nachází blíže spotřebiteli, mimo jiné v případech, kdy je výrobce usazen mimo Unii. (13)  Výrobci mohou splnit svou povinnost spočívající v provedení opravy formou subdodávky, například pokud výrobce nedisponuje opravárenskou infrastrukturou. Aby se zabránilo zbytečným nákladům na přepravu a emisím, měla by být oprava provedena co nejblíže spotřebiteli. Opravu tedy může provést opravna, která se nachází blíže spotřebiteli, zejména v těch případech, kdy je výrobce usazen mimo Unii. Pozměňovací návrh 11 Návrh směrnice Bod odůvodnění 14 (14)  Uplatňují se požadavky stanovené v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle nařízení [o ekodesignu udržitelných výrobků] nebo v prováděcích opatřeních přijatých podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES16, podle nichž by výrobci měli poskytovat přístup k náhradním dílům, informacím o opravách a údržbě nebo jakýmkoli softwarovým nástrojům, firmwaru nebo podobným pomocným prostředkům souvisejícím s opravami. Spotřebitel si tak může vybrat opravnu podle svého výběru. (14)  Uplatňují se požadavky stanovené v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle nařízení [o ekodesignu udržitelných výrobků] nebo v prováděcích opatřeních přijatých podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES16, podle nichž by výrobci měli poskytovat přístup k náhradním dílům, informacím o opravách a údržbě nebo jakýmkoli softwarovým nástrojům, firmwaru nebo podobným pomocným prostředkům souvisejícím s opravami. Za účelem doplnění těchto opatření by měl být nezávislým opravnám, subjektům provádějícím repasování a renovace a konečným uživatelům zajištěn přístup ke všem náhradním dílům, všem souvisejícím informacím a nástrojům, včetně diagnostických nástrojů, za rozumnou cenu a nediskriminačním způsobem, a to po dobu odpovídající alespoň očekávané životnosti výrobku. Tímto způsobem by se zajistila hospodářská soutěž a spotřebitelé by při volbě podle svého výběru měli prospěch z lepších služeb a nižších cen, nebo, jsou-li toho schopni, mohli by si opravu provést sami. Složitost a bezpečnost opravy se odvíjí od typu výrobku. Pokud lze důvodně předpokládat, že při provádění opravy průměrným spotřebitelem by mohla být ohrožena jeho bezpečnost nebo že tato oprava vyžaduje vyspělé nástroje, výrobci by měli spotřebitele výslovně varovat. __________________ __________________ 16 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (přepracované znění) (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10). 16 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (přepracované znění) (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10). Pozměňovací návrh 12 Návrh směrnice Bod odůvodnění 15 (15)  Povinnost provést opravu by měla platit i v případech, kdy je výrobce usazen mimo Unii. Aby se spotřebitelé mohli obrátit na hospodářský subjekt usazený v Unii, který tuto povinnost splní, stanoví tato směrnice posloupnost alternativních hospodářských subjektů, které v takových případech musí splnit povinnost výrobce provést opravu. To by mělo umožnit výrobcům, kteří se nacházejí mimo Unii, aby zorganizovali provedení opravy v Unii a splnili svou povinnost. (15)  Povinnost provést opravu by měla platit i v případech, kdy je výrobce usazen mimo Unii. Aby se spotřebitelé mohli obrátit na hospodářský subjekt usazený v Unii, který tuto povinnost splní, stanoví tato směrnice posloupnost alternativních hospodářských subjektů, které v takových případech musí splnit povinnost výrobce provést opravu. Vzhledem k úloze, kterou plní ve vztahu ke spotřebitelům v dodavatelském řetězci zboží, by se tato směrnice měla vztahovat i na poskytovatele služeb kompletního vyřízení objednávek. To by mělo zabránit situacím, kdy by v Unii nebyl usazen žádný hospodářský subjekt, který by plnil povinnost opravy. Výrobci usazení mimo Unii by měli zorganizovat provedení opravy v Unii a splnit svou povinnost. Pozměňovací návrh 13 Návrh směrnice Bod odůvodnění 16 (16)  Aby nedocházelo k nadměrnému zatěžování výrobců a aby se zajistilo, že budou schopni plnit svou povinnost provádět opravy, měla by být tato povinnost omezena na výrobky, pro které jsou v právních aktech Unie stanoveny požadavky na opravitelnost, a to v rozsahu, v jakém jsou v nich tyto požadavky stanoveny. Požadavky na opravitelnost nezavazují výrobce k opravě vadného zboží, ale zajišťují, aby zboží bylo opravitelné. Tyto požadavky na opravitelnost mohou být stanoveny v příslušných právních aktech Unie. Příkladem jsou akty v přenesené pravomoci přijaté podle nařízení [o ekodesignu udržitelných výrobků] nebo prováděcí opatření přijatá podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES17, které vytvářejí rámec pro zlepšení environmentální udržitelnosti výrobků. Toto omezení povinnosti provést opravu zajišťuje, že se tato povinnost vztahuje pouze na zboží, které je opravitelné z podstaty svého designu. Příslušné požadavky na opravitelnost zahrnují požadavky na design zvyšující možnost demontáže zboží a zpřístupnění řady náhradních dílů po minimální dobu. Povinnost provést opravu odpovídá rozsahu požadavků na opravitelnost, například požadavky na ekodesign se mohou vztahovat pouze na určité součásti zboží nebo může být stanovena konkrétní lhůta pro zpřístupnění náhradních dílů. Povinnost provést opravu podle této směrnice, jež spotřebitelům umožňuje požadovat opravu přímo od výrobce v poprodejní fázi, doplňuje požadavky na opravitelnost na straně nabídky stanovené v nařízení [o ekodesignu udržitelných výrobků] a podporuje poptávku spotřebitelů po opravách. (16)  Aby nedocházelo k nadměrnému zatěžování výrobců a aby se zajistilo, že budou schopni plnit svou povinnost provádět opravy, měla by být tato povinnost zavedena pro výrobky, pro které jsou v právních aktech Unie stanoveny požadavky na opravitelnost, a to v rozsahu, v jakém jsou v nich tyto požadavky stanoveny, a pro další opravitelné výrobky, včetně jízdních kol. Požadavky na opravitelnost nezavazují výrobce k opravě vadného zboží, ale zajišťují, aby zboží bylo opravitelné. Tyto požadavky na opravitelnost mohou být stanoveny v příslušných právních aktech Unie. Příkladem jsou akty v přenesené pravomoci přijaté podle nařízení [o ekodesignu udržitelných výrobků] nebo prováděcí opatření přijatá podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES17, které vytvářejí rámec pro zlepšení environmentální udržitelnosti výrobků. Toto omezení povinnosti provést opravu zajišťuje, že se tato povinnost vztahuje pouze na zboží, které je opravitelné z podstaty svého designu. Příslušné požadavky na opravitelnost zahrnují požadavky na design zvyšující možnost demontáže zboží a zpřístupnění řady náhradních dílů po minimální dobu. Povinnost provést opravu odpovídá rozsahu požadavků na opravitelnost, například požadavky na ekodesign se mohou vztahovat pouze na určité součásti zboží nebo může být stanovena konkrétní lhůta pro zpřístupnění náhradních dílů. Povinnost provést opravu podle této směrnice, jež spotřebitelům umožňuje požadovat opravu přímo od výrobce v poprodejní fázi, doplňuje požadavky na opravitelnost na straně nabídky stanovené v nařízení [o ekodesignu udržitelných výrobků] a podporuje poptávku spotřebitelů po opravách. __________________ __________________ 17 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (přepracované znění). 17 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (přepracované znění). Pozměňovací návrh 14 Návrh směrnice Bod odůvodnění 16 a (nový) (16a)  Do pěti let po vstupu této směrnice v platnost by Komise měla provést hodnocení této směrnice a posoudit její přínos, zejména článků 5, 9a a 12, k řádnému fungování vnitřního trhu, k vysoké úrovni ochrany spotřebitele a ke zlepšení environmentální udržitelnosti výrobků, jakož i jejich dopad na podniky, a to především mikropodniky a malé a střední podniky. S ohledem na článek 7 by měla hodnotit a posuzovat účinnost online platforem pro opravy založených na údajích z jednotlivých členských států, které obsahují informace o počtu aktivních poskytovatelů opravárenských služeb a spotřebitelů a o počtu provedených transakcí. Komise by měla vypracovat zprávu o hlavních zjištěních tohoto hodnocení a předložit ji Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Členské státy by Komisi měly poskytnout informace nezbytné pro vypracování této zprávy. Ke zprávě by měl být případně připojen legislativní návrh. Pozměňovací návrh 15 Návrh směrnice Bod odůvodnění 17 (17)  V zájmu zajištění právní jistoty uvádí tato směrnice v příloze II příslušné skupiny výrobků, na které se vztahují tyto požadavky na opravitelnost podle právních aktů Unie. V zájmu zajištění souladu s budoucími požadavky na opravitelnost podle právních aktů Unie by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, zejména pokud jde o doplnění nových skupin výrobků do přílohy II v případě přijetí nových požadavků na opravitelnost. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 201618. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by měly Evropský parlament a Rada obdržet veškeré dokumenty ve stejnou dobu jako odborníci z členských států, přičemž jejich odborníci by měli mít automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise věnujících se přípravě aktů v přenesené pravomoci. (17)  V zájmu zajištění právní jistoty uvádí tato směrnice v příloze II příslušné skupiny výrobků, na které se vztahuje povinnost provést opravu podle této směrnice nebo na které se vztahují požadavky na opravitelnost podle právních aktů Unie, jakož i další opravitelné výrobky, včetně jízdních kol.  Za účelem zajištění souladu s budoucím tržím a legislativním vývojem by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, zejména pokud jde o doplnění nových skupin výrobků do přílohy II, například v případě přijetí nových požadavků na opravitelnost. Při doplňování nových skupin výrobků do přílohy II by Komise měla provést posouzení dopadů, zejména pokud se doplnění provádí nezávisle na jiných aktech podle práva Unie. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 201618. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by měly Evropský parlament a Rada obdržet veškeré dokumenty ve stejnou dobu jako odborníci z členských států, přičemž jejich odborníci by měli mít automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise věnujících se přípravě aktů v přenesené pravomoci. __________________ __________________ 18 Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 213, 12.5.2016, s. 1). 18 Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 213, 12.5.2016, s. 1). Pozměňovací návrh 16 Návrh směrnice Bod odůvodnění 20 (20)  Aby se zvýšila informovanost spotřebitelů o dostupnosti opravy, a tím i její pravděpodobnost, měli by výrobci spotřebitele o existenci dané povinnosti informovat. V informacích by mělo být uvedeno příslušné zboží, na které se tato povinnost vztahuje, spolu s vysvětlením, že je oprava tohoto zboží zajišťována, například prostřednictvím subdodavatelů, a v jakém rozsahu. Tyto informace by měly být spotřebiteli snadno přístupné a měly by být poskytovány jasným a srozumitelným způsobem, aniž by o ně musel žádat, a v souladu s požadavky na přístupnost podle směrnice 2019/882. Výrobce si může svobodně určit, jakým způsobem bude spotřebitele informovat. (20)  Aby se zvýšila informovanost spotřebitelů o dostupnosti opravy, a tím i její pravděpodobnost, měli by výrobci nebo prodejci spotřebitele o existenci dané povinnosti informovat. V informacích by mělo být uvedeno příslušné zboží, na které se tato povinnost vztahuje, spolu s vysvětlením, že je oprava tohoto zboží zajišťována, například prostřednictvím subdodavatelů, a v jakém rozsahu. Tyto informace by měly být spotřebiteli snadno přístupné a měly by být poskytovány jasným a srozumitelným způsobem, aniž by o ně musel žádat, a v souladu s požadavky na přístupnost podle směrnice 2019/882. Výrobce případně prodejce si může svobodně určit, jakým způsobem bude spotřebitele informovat, například prostředky v místě prodeje viditelným a zřetelným způsobem. Pozměňovací návrh 17 Návrh směrnice Bod odůvodnění 21 (21)  V zájmu podpory oprav by členské státy měly zajistit, aby na jejich území existovala alespoň jedna online platforma, která spotřebitelům umožní vyhledat vhodné opravny. Touto platformou může být určitá stávající nebo soukromě provozovaná platforma, pokud splňuje podmínky stanovené v této směrnici. Tato platforma by měla zahrnovat uživatelsky přívětivé a nezávislé srovnávací nástroje, které spotřebitelům pomáhají posoudit a porovnat výhody různých poskytovatelů opravárenských služeb, a tím spotřebitele motivují k rozhodnutí pro opravu namísto nákupu nového zboží. Cílem této platformy je usnadnit vyhledávání opravárenských služeb ve vztazích mezi podniky a spotřebiteli, členské státy však mohou její působnost rozšířit i na vztahy mezi podniky a na opravárenské iniciativy vedené komunitně. (21)  V zájmu podpory oprav by členské státy měly zajistit, aby na jejich území existovala alespoň jedna online platforma, která spotřebitelům umožní vyhledat vhodné opravny. Touto platformou může být určitá stávající nebo soukromě provozovaná platforma, pokud splňuje podmínky stanovené v této směrnici. Pokud taková online platforma neexistuje, měly by členské státy usilovat o její vytvoření ve spolupráci se zúčastněnými hospodářskými subjekty. Tato platforma by měla zahrnovat uživatelsky přívětivé a nezávislé srovnávací nástroje, které spotřebitelům pomáhají posoudit a porovnat výhody různých poskytovatelů opravárenských služeb, a tím spotřebitele motivují k rozhodnutí pro opravu namísto nákupu nového zboží. Cílem této platformy je usnadnit vyhledávání opravárenských služeb ve vztazích mezi podniky a spotřebiteli, členské státy však mohou její působnost rozšířit i na vztahy mezi podniky a na opravárenské iniciativy vedené komunitně. Pozměňovací návrh 18 Návrh směrnice Bod odůvodnění 25 (25)  V zájmu snadnějšího získání evropského informačního formuláře o opravě by online platforma měla obsahovat možnost, aby si spotřebitelé vyžádali tento formulář přímo od opravny prostřednictvím online platformy. Tato možnost by měla být na online platformě viditelně zobrazena. V zájmu dosažení informovanosti o vnitrostátních online platformách pro opravy a usnadnění přístupu k těmto platformám v celé Unii by členské státy měly zajistit, aby jejich online platformy byly přístupné prostřednictvím příslušných vnitrostátních internetových stránek připojených k jednotné digitální bráně zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/172420. Aby byli spotřebitelé o online platformě lépe informováni, měly by členské státy podniknout příslušné kroky, například uvést odkaz na online platformu na příslušných vnitrostátních internetových stránkách nebo vést komunikační kampaně. (25)  V zájmu snadnějšího získání evropského informačního formuláře o opravě by online platforma měla obsahovat možnost, aby si spotřebitelé vyžádali tento formulář přímo od opravny prostřednictvím online platformy. Tato možnost by měla být na online platformě viditelně zobrazena. V zájmu dosažení informovanosti o vnitrostátních online platformách pro opravy a usnadnění přístupu k těmto platformám v celé Unii by členské státy měly zajistit, aby jejich online platformy byly přístupné prostřednictvím příslušných vnitrostátních internetových stránek připojených k jednotné digitální bráně zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/172420. Členské státy by měly Komisi sdělit odkaz na stávající online platformy pro opravy na jejich území do 12 měsíců od vstupu této směrnice v platnost a odkaz na každou novou online platformu pro opravy do 14 pracovních dnů od jejího spuštění. Komise by měla vést veřejnou, snadno přístupnou a strojově čitelnou databázi online platforem pro opravy registrovaných v členských státech. __________________ __________________ 20 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 1). 20 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 1). Pozměňovací návrh 19 Návrh směrnice Bod odůvodnění 25 a (nový) (25a)  Aby byli spotřebitelé o online platformách pro opravy lépe informováni, měly by členské státy podniknout příslušné kroky, například uvést odkaz na danou online platformu na příslušných vnitrostátních internetových stránkách nebo provádět komunikační kampaně. Hospodářské subjekty nebo online platformy, které umožňují uzavírání smluv na dálku, by rovněž měly přijmout vhodná opatření k informování spotřebitelů o online platformě pro opravy, například zasláním odkazu spotřebiteli nebo propagací této platformy v obchodě. Metody zvyšování povědomí zohledňují spotřebitele s nízkou gramotností a digitálními dovednostmi a jsou pro ně přístupné. Pozměňovací návrh 20 Návrh směrnice Bod odůvodnění 26 a (nový) (26a)  Vzhledem k tomu, že jasná většina občanů Unie upřednostňuje opravu zboží před nákupem nového1a, měli by mít všichni spotřebitelé prostředky na to, aby mohli po uplynutí zákonné záruční doby nechat své zboží opravit. To by nejen bylo přínosem pro ekologickou transformaci, ale podpořilo by to i evropské podniky. V tomto ohledu by členské státy měly vytvořit finanční pobídky na podporu oprav. V mnoha členských státech již taková opatření existují ve formě vnitrostátních fondů oprav nebo poukázek na opravu. Za účelem další podpory členských států při prosazování opravitelnosti by Komise měla zvážit, že Radě navrhne změnu za účelem rozšíření oblasti působnosti bodu 19 přílohy III směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty na další kategorie výrobků, přinejmenším na výrobky uvedené v příloze II této směrnice. To by mohlo zajistit větší soudržnost mezi kategoriemi výrobků uvedenými v příloze II této směrnice a v příloze III směrnice Rady 2006/112/ES. Touto cestou by se všem spotřebitelům umožnilo, aby si namísto nákupu nového výrobku nechali své zboží opravit. Kromě toho by členské státy měly věnovat zvláštní pozornost mikropodnikům a malým a středním podnikům, neboť jejich obchodní činnosti jsou důležitou součástí opravárenského řetězce. Členské státy by měly Komisi podat zprávu o přijatých opatřeních a Komise by tato opatření měla zveřejnit. __________________ 1a Viz bleskový průzkum Eurobarometr 388 z června 2014 s názvem „Přístup Evropanů k nakládání s odpady a účinnému využívání zdrojů“. Pozměňovací návrh 21 Návrh směrnice Bod odůvodnění 26 b (nový) (26b)  Je nutné, aby členské státy stanovily sankce za porušení této směrnice a zajistily jejich vymáhání. Stanovené sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující. Pozměňovací návrh 22 Návrh směrnice Bod odůvodnění 27 (27)  Komise by měla umožnit vypracování dobrovolné evropské normy kvality pro opravárenské služby například tím, že podpoří a usnadní dobrovolnou spolupráci na této normě mezi podniky, veřejnými orgány a dalšími zúčastněnými stranami nebo tak, že podá žádost o vypracování normy evropským normalizačním organizacím. Evropská norma pro opravárenské služby by mohla posílit důvěru spotřebitelů v opravárenské služby v celé Unii. V takové normě by mohly být obsaženy ty aspekty, které ovlivňují rozhodování spotřebitelů o opravě, jako je doba dokončení opravy, dostupnost dočasného náhradního zboží, záruky kvality, jako je obchodní záruka na opravu, a dostupnost doplňkových služeb nabízených opravnami, jako je odstranění, instalace a přeprava. (27)  Komise by měla umožnit vypracování dobrovolné evropské normy kvality pro opravárenské služby například tím, že podpoří a usnadní dobrovolnou spolupráci na této normě mezi podniky, veřejnými orgány a dalšími zúčastněnými stranami, jako jsou nezávislí a komunitní poskytovatelé opravárenských služeb, nebo tak, že podá žádost o vypracování normy evropským normalizačním organizacím. Evropská norma pro opravárenské služby by mohla posílit důvěru spotřebitelů v opravárenské služby v celé Unii. V takové normě by mohly být obsaženy ty aspekty, které ovlivňují rozhodování spotřebitelů o opravě, jako je doba dokončení opravy, dostupnost dočasného náhradního zboží, záruky kvality, jako je obchodní záruka na opravu, a dostupnost doplňkových služeb nabízených opravnami, jako je odstranění, instalace a přeprava. Pozměňovací návrh 23 Návrh směrnice Bod odůvodnění 28 (28)  Měly by být upraveny harmonizované podmínky, za nichž lze uplatnit volbu mezi opravou a výměnou jakožto prostředky nápravy, a to s cílem podpořit opravu v rámci odpovědnosti prodávajícího, jak je stanoveno ve směrnici (EU) 2019/771. Měla by být zachována zásada stanovená ve směrnici (EU) 2019/771, podle níž se jako jedno z kritérií pro určení použitelného prostředku nápravy použije posouzení, zda by zvolený prostředek nápravy prodávajícímu nezpůsobil náklady, které by byly ve srovnání s jiným prostředkem nápravy nepřiměřené. Spotřebitel má i nadále právo zvolit si opravu místo výměny, ledaže by oprava byla nemožná nebo by prodávajícímu způsobila nepřiměřené náklady ve srovnání s výměnou. Pokud jsou však náklady na výměnu vyšší nebo stejné jako náklady na opravu, měl by prodávající vždy zboží opravit. Spotřebitel je tedy oprávněn zvolit výměnu jako prostředek nápravy pouze v případě, že je levnější než oprava. Směrnice (EU) 2019/771 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna. (28)  Měly by být upraveny harmonizované podmínky, za nichž lze uplatnit volbu mezi opravou a výměnou jakožto prostředky nápravy, a to s cílem podpořit opravu v rámci odpovědnosti prodávajícího, jak je stanoveno ve směrnici (EU) 2019/771. Měla by být zachována zásada stanovená ve směrnici (EU) 2019/771, podle níž se jako jedno z kritérií pro určení použitelného prostředku nápravy použije posouzení, zda by zvolený prostředek nápravy prodávajícímu nezpůsobil náklady, které by byly ve srovnání s jiným prostředkem nápravy nepřiměřené. Spotřebitel má i nadále právo zvolit si opravu místo výměny, ledaže by oprava byla fakticky nebo právně nemožná. Pokud jsou však náklady na výměnu vyšší nebo stejné jako náklady na opravu, měl by prodávající vždy zboží opravit, pokud by oprava pro spotřebitele nepředstavovala významné komplikace. Situace, kdy by oprava způsobila spotřebiteli významné komplikace, by měly být posuzovány případ od případu s přihlédnutím k povaze zboží a účelu, pro který spotřebitel zboží vyžadoval. V tomto ohledu Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že významná komplikace způsobená spotřebiteli by mohla být chápána jako zátěž, která průměrného spotřebitele pravděpodobně odradí od uplatnění jeho práv. V této souvislosti se jedná především o případ, kdy má spotřebitel důvodný zájem na nepřerušovaném používání výrobku a dočasnou náhradu nelze poskytnout nebo ji nelze poskytnout včas nebo by nevyhovovala potřebě spotřebitele, což spotřebitele odradí od opravy zboží. Významnou komplikaci lze očekávat také v případě, že zboží již bylo opraveno, aby splnilo normy shody, ale v krátké době vyžaduje další opravu z důvodu nedostatečné shody, čímž se naruší důvěra v opravitelnost zboží a spotřebitele to odradí od uplatnění práva na opravu. Navíc v situacích, kdy oprava nevede k souladu zboží, by se měly použít zásady stanovené směrnicí 2019/771. To by mělo zabránit situacím, kdy spotřebitel musí řešit po sobě jdoucí opravy týkající se stejné vady u stejného zboží. Směrnice (EU) 2019/771 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna. Pozměňovací návrh 24 Návrh směrnice Bod odůvodnění 28 a (nový) (28a)  S cílem podpořit spotřebitele a motivovat k opravě by prodávající měl v závislosti na specifičnosti příslušné kategorie výrobku zapůjčit spotřebiteli náhradní výrobek, pokud oprava nebyla provedena v přiměřené lhůtě. Tento náhradní výrobek může být rovněž renovovaným zbožím, ale měl by být spotřebiteli dočasně zapůjčen bez nákladů. Prodávající by navíc měl opravu provést v přiměřené době. Pozměňovací návrh 25 Návrh směrnice Bod odůvodnění 28 b (nový) (28b)  Směrnice (EU) 2019/771 ukládá prodávajícím povinnost opravit zboží v případě nesouladu, který existoval v době dodání zboží a který se projeví během doby odpovědnosti. S cílem podpořit opravy během doby odpovědnosti by spotřebitelé, jakmile se rozhodnou, že nechají zboží opravit, aby jej uvedli do souladu, měli mít možnost uplatnit prodlouženou dobu odpovědnosti po další jeden rok, která započne okamžikem, kdy je jim opravené zboží vráceno, a to za předpokladu, že členské státy zachovaly nebo zavedly lhůty pro soulad původního zboží v podle čl. 10 odst. 1, 2 nebo 3 uvedené směrnice. Prodloužení této zákonné záruční doby by se mělo vztahovat pouze na první opravu podle směrnice (EU) 2019/771. Směrnice (EU) 2019/771 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna. Pozměňovací návrh 26 Návrh směrnice Bod odůvodnění 28 c (nový) (28c)  Spotřebitelé, kteří se rozhodnou, že nechají zboží opravit, aby jej uvedli do souladu, by měli mít možnost vybrat si, zda zboží do souladu uvede prodejce nebo výrobce. Pokud si spotřebitelé zvolí, že výrobek by měl do souladu uvést výrobce, měla by být stanovena přímá odpovědnost výrobce za opravy výrobků. V takovém případě by měl výrobek opravit výrobce, aby napravil nesoulad. Výrobci by se měli snažit posoudit opravitelnost výrobku co nejrychleji. Není-li oprava možná, výrobce by tuto situaci měl posoudit a vyřešit ji přijatelně pro spotřebitele, například tím, že bude kontaktovat původního prodejce a spotřebitele. Aby se v takovém případě zabránilo odpovědnosti prodejce za stejnou opravu stejné vady, měl by být prodávající zproštěn své odpovědnosti za tuto vadu a po úspěšné opravě výrobcem by mělo být zboží považováno za zboží, které je v souladu. Touto odpovědností výrobce by neměla být dotčena žádná další práva spotřebitele podle směrnice (EU) 2019/771 v případě opravy jakožto nápravy nesouladu. Pozměňovací návrh 27 Návrh směrnice Bod odůvodnění 28 d (nový) (28d)  Aby byli spotřebitelé motivováni k opravě, neměla by obchodní záruka obsahovat žádné podmínky, které by spotřebitele odrazovaly od využití práva na opravu zboží, které není v souladu. Pozměňovací návrh 28 Návrh směrnice Bod odůvodnění 30 (30)  Aby se hospodářské subjekty mohly přizpůsobit, měla by být zavedena přechodná ustanovení týkající se uplatňování některých článků této směrnice. Povinnost provést opravu a poskytovat související informace o této povinnosti by se tedy vztahovat na smlouvy o poskytování opravárenských služeb po ... [24 měsíců po vstupu v platnost]. Změna směrnice (EU) 2019/771 by se měla vztahovat pouze na kupní smlouvy uzavřené po ... [24 měsíců po vstupu v platnost], aby byla zajištěna právní jistota a prodávající měli dostatek času přizpůsobit se změněným prostředkům nápravy, kterými jsou opravy a výměny. (30)  Aby se hospodářské subjekty mohly přizpůsobit, měla by být zavedena přechodná ustanovení týkající se uplatňování některých článků této směrnice. Povinnost provést opravu a poskytovat související informace o této povinnosti by se tedy vztahovat na smlouvy o poskytování opravárenských služeb po ... [18 měsíců po vstupu v platnost]. Změna směrnice (EU) 2019/771 by se měla vztahovat pouze na kupní smlouvy uzavřené po ... [18 měsíců po vstupu v platnost], aby byla zajištěna právní jistota a prodávající měli dostatek času přizpůsobit se změněným prostředkům nápravy, kterými jsou opravy a výměny. Pozměňovací návrh 29 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 1.  Tato směrnice stanoví společná pravidla na podporu oprav zboží s cílem přispět k řádnému fungování vnitřního trhu a zároveň zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitele a životního prostředí. 1.  Tato směrnice stanoví společná pravidla pro posílení práva spotřebitelů na opravu zboží s cílem přispět k řádnému fungování vnitřního trhu a zároveň zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitele a životního prostředí. Pozměňovací návrh 30 Návrh směrnice Čl. 2 – odst. 1 – bod 1 a (nový) 1a.  „opravou“ vrácení vadného výrobku nebo odpadu do stavu, v němž vyhovuje zamýšlenému použití; Pozměňovací návrh 31 Návrh směrnice Čl. 2 – odst. 1 – bod 2 2.  „opravnou“ fyzická nebo právnická osoba, která v souvislosti se svým obchodem, podnikáním, řemeslem nebo povoláním poskytuje opravárenské služby, včetně výrobců a prodávajících, kteří poskytují opravárenské služby, a poskytovatelů opravárenských služeb, ať už jsou nezávislí, nebo s těmito výrobci či prodávajícími propojení; 2.  „opravnou“ fyzická nebo právnická osoba, která v souvislosti se svým obchodem, podnikáním, řemeslem nebo povoláním poskytuje opravárenské služby, včetně výrobců a prodávajících, kteří poskytují opravárenské služby, a poskytovatelů opravárenských služeb, ať už to jsou nezávislé opravny, profesionální opravny, nebo jsou s těmito výrobci či prodávajícími propojení; Pozměňovací návrh 32 Návrh směrnice Čl. 2 – odst. 1 – bod 2 a (nový) 2a.  „nezávislým provozovatelem“ fyzická nebo právnická osoba jiná než autorizovaný zástupce, prodejce nebo opravna, která se přímo nebo nepřímo podílí na opravách a údržbě zboží a zahrnuje opravny, výrobce nebo distributory opravárenských zařízení, nástrojů nebo náhradních dílů, jakož i vydavatele technických informací, asistenční operátory, subjekty nabízející inspekční a zkušební služby, subjekty nabízející školení pro osoby provádějící instalaci a poskytovatele služeb na dálku. Pozměňovací návrh 33 Návrh směrnice Čl. 2 – odst. 1 – bod 6 a (nový) 6a.  „poskytovatelem služeb kompletního vyřízení objednávek“ fyzická nebo právnická osoba, která v rámci obchodní činnosti nabízí alespoň dvě z těchto služeb: skladování, balení, adresování a rozesílání výrobku, aniž by byla vlastníkem výrobku, s výjimkou poštovních služeb ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES1a, služeb dodávání balíků ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/6441b a jakýchkoli jiných poštovních služeb nebo služeb nákladní dopravy; __________________ 1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby (Úř. věst. L 15, 21.1.1998, s. 14). 1b Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/644 ze dne 18. dubna 2018 o službách přeshraničního dodávání balíků (Úř. věst. L 112, 2.5.2018, s. 19). Pozměňovací návrh 34 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 1 1.  Členské státy zajistí, aby předtím, než je spotřebitel vázán smlouvou o poskytování opravárenských služeb, poskytla opravna spotřebiteli na jeho žádost evropský informační formulář o opravě uvedený v příloze I, a to na trvalém nosiči ve smyslu čl. 2 odst. 11 směrnice 2019/771/EU. 1.  Opravny mohou spotřebiteli poskytnout evropský informační formulář o opravě uvedený v příloze I této směrnice, a to na trvalém nosiči ve smyslu čl. 2 odst. 11 směrnice 2019/771/EU. V takových případech výrobci nebo příslušné hospodářské subjekty podle článku 5 této směrnice poskytnou opravně srozumitelné informace, které potřebuje pro vyplnění evropského informačního formuláře. Pozměňovací návrh 35 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 2 2.  Jiné opravny než ty, které jsou povinny provést opravu podle článku 5, nejsou povinny poskytnout evropský informační formulář o opravě, pokud nemají v úmyslu poskytnout opravárenskou službu. vypouští se Pozměňovací návrh 36 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 3 – pododstavec 1 Opravna může požadovat, aby spotřebitel uhradil nezbytné náklady, které opravně vzniknou za poskytnutí informací uvedených v evropském informačním formuláři o opravě. Je-li pro odhad ceny opravy nutná fyzická kontrola výrobku, včetně posouzení výrobku na místě, může opravna požadovat, aby spotřebitel uhradil nezbytné náklady na tuto fyzickou prohlídku. Pozměňovací návrh 37 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 4 – písm. e e)  cenu, nebo pokud cenu nelze předem přiměřeně vypočítat, způsob výpočtu ceny a maximální cena za opravu; e)  maximální předpokládanou cenu za opravu, mimo jiné včetně nákladů na náhradní díly, mzdových nákladů, nákladů na dopravu, dodání nebo poštovné, nebo pokud celkovou cenu nebo některou z jejích dílčích částí nelze předem přiměřeně vypočítat, způsob výpočtu ceny; Pozměňovací návrh 38 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 4 – písm. i a (nové) ia)  dodatečné informace dobrovolně poskytnuté opravnou. Pozměňovací návrh 39 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 1 1.  Členské státy zajistí, aby výrobce na žádost spotřebitele bezplatně, nebo oproti uhrazení určité ceny nebo oproti jinému druhu náhrady opravil zboží, pro které jsou požadavky na opravitelnost stanoveny v právních aktech Unie, jež jsou uvedeny v příloze II, a to v rozsahu, v jakém jsou v nich tyto požadavky stanoveny. Výrobce není povinen takové zboží opravit, pokud oprava není možná. Aby splnil svou povinnost provést opravu, může výrobce zadat opravu subdodavatelům. 1.  Členské státy zajistí, aby výrobce na žádost spotřebitele opravil zboží uvedené v příloze II, bez ohledu na to, zda jsou pro toto zboží stanoveny požadavky na opravitelnost v právních aktech Unie. Výrobce není povinen takové zboží opravit, pokud oprava není fakticky či právně možná. Výrobce nesmí odmítnout žádost spotřebitele pouze z ekonomických důvodů, jako jsou náklady. Aby splnil svou povinnost provést opravu, může výrobce zadat opravu subdodavatelům. V takovém případě poskytne výrobce veškeré relevantní informace, aby opravna mohla splnit svou povinnost. Pozměňovací návrh 40 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 1 a (nový) 1a.  Oprava podle odstavce 1 musí být provedena za těchto podmínek: a)  provádí se buď bezplatně, nebo za náhradu; b)  musí být provedena v přiměřené lhůtě od okamžiku, kdy je zboží ve fyzickém držení výrobce, kdy obdržel zboží nebo kdy mu spotřebitel umožnil přístup ke zboží; c)  po dobu trvání opravy může výrobce spotřebiteli zdarma nebo za přiměřený poplatek zapůjčit náhradní výrobek a d)  pokud je oprava fakticky nebo z právního hlediska nemožná, může výrobce poskytnout spotřebiteli renovovaný výrobek, který po přijetí spotřebitelem zprostí výrobce povinnosti opravy podle tohoto článku. Pozměňovací návrh 41 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 2 2.  Pokud je výrobce, který je povinen provést opravu podle odstavce 1, usazen mimo Unii, plní povinnost výrobce jeho zplnomocněný zástupce v Unii. Pokud výrobce nemá v Unii zplnomocněného zástupce, plní povinnost výrobce dovozce dotčeného zboží. Pokud žádný dovozce neexistuje, plní povinnost výrobce distributor dotčeného zboží. 2.  Pokud je výrobce, který je povinen provést opravu podle odstavce 1 usazen mimo Unii, jmenuje písemným pověřením zplnomocněného zástupce usazeného v Unii, aby zajistil dodržování této směrnice. Zajistí, aby jeho zplnomocněný zástupce měl zdroje a mandát k plnění svých povinností stanovených v této směrnici. Pokud výrobce nemá v Unii zplnomocněného zástupce, plní povinnost výrobce dovozce dotčeného zboží. Pokud žádný dovozce neexistuje, plní povinnost výrobce poskytovatel služeb kompletního vyřízení objednávek dotčeného zboží. Pokud žádný poskytovatel služeb kompletního vyřízení objednávek neexistuje, plní povinnost výrobce distributor dotčeného zboží. Pozměňovací návrh 42 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 3 3.  Výrobci zajistí, aby nezávislé opravny měly přístup k náhradním dílům, jakož i k informacím a nástrojům souvisejícím s opravami v souladu s právními akty Unie uvedenými v příloze II. 3.  U veškerého zboží uvedeného v příloze II výrobci zajistí, aby nezávislé opravny, subjekty provádějící repasování a renovace a koneční uživatelé měli přístup ke všem náhradním dílům, jakož i k veškerým informacím a nástrojům souvisejícím s opravami, včetně diagnostických nástrojů, za přiměřené a nediskriminační ceny po dobu odpovídající alespoň očekávané životnosti výrobku. Přístup k diagnostickým nástrojům se poskytuje v souladu s platnými pravidly o ochraně obchodního tajemství ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2016/943 Pozměňovací návrh 43 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 3 a (nový) 3a.  Výrobci na svých internetových stránkách zveřejní veškeré informace týkající se oprav, jako jsou ceny oprav a ceny náhradních dílů pro zboží uvedené v příloze II. Pozměňovací návrh 44 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 3 b (nový) 3b.  Výrobci nesmějí bránit opravám žádnou smluvní, hardwarovou ani softwarovou technikou. Výrobci nesmějí bránit nezávislým opravnám v používání originální či použitých náhradních dílů, kompatibilních náhradních dílů a náhradních dílů vytvořených 3D tiskem, pokud jsou v souladu s požadavky vnitrostátního práva nebo práva Unie. Pozměňovací návrh 45 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 3 c (nový) 3c.  Výrobci nesmí odmítnout servis nebo opravu zařízení, které bylo zakoupeno nebo dříve opraveno mimo jejich autorizované servisní nebo distribuční sítě. Pozměňovací návrh 46 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 4 4.  S ohledem na legislativní vývoj je Komise v souladu s článkem 15 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy II aktualizací seznamu právních aktů Unie stanovujících požadavky na opravitelnost. 4.  S ohledem na legislativní vývoj nebo vývoj trhu je Komise v souladu s článkem 15 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy II přidáním dalšího opravitelného zboží na seznam. Pozměňovací návrh 47 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 1 Členské státy zajistí, aby výrobci informovali spotřebitele o své povinnosti provést opravu podle článku 5 a poskytovali informace o opravárenských službách snadno dostupným, jasným a srozumitelným způsobem, například prostřednictvím online platformy uvedené v článku 7. Členské státy zajistí, aby výrobci nebo prodejci informovali spotřebitele o své povinnosti provést opravu podle článku 5 a poskytovali informace o opravárenských službách bezplatně, snadno dostupným, jasným a srozumitelným způsobem, například prostřednictvím online platformy uvedené v článku 7, svých internetových stránek a v místě prodeje. Pozměňovací návrh 48 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 1 – návětí 1.  Členské státy zajistí, aby na jejich území existovala alespoň jedna online platforma, která spotřebitelům umožní vyhledat opravny. Tato platforma musí: 1.  Členské státy zajistí, aby na jejich území existovala alespoň jedna online platforma. Členské státy podporují zejména soukromé iniciativy zaměřené na zřízení takových online platforem. Tyto platformy spotřebitelům umožňují snadno vyhledat opravny, včetně komunitně vedené iniciativy v oblasti oprav a opravárenské kavárny a musí: Pozměňovací návrh 49 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 1 – písm. a a)  zahrnovat vyhledávací funkce týkající se zboží, umístění opravárenských služeb, podmínek opravy, včetně doby potřebné k dokončení opravy, dostupnosti dočasného náhradního zboží a místa, kde spotřebitel předá zboží k opravě, dostupnosti a podmínek doplňkových služeb, včetně odstranění, instalace a přepravy, které nabízejí opravny, a platných evropských nebo vnitrostátních norem kvality; a)  zahrnovat vyhledávací funkce týkající se zboží, umístění opravárenských služeb, včetně funkce zobrazení na mapě, možnosti poskytovat přeshraniční služby, podmínek opravy, včetně doby potřebné k dokončení opravy, dostupnosti dočasného náhradního zboží a místa, kde spotřebitel předá zboží k opravě, dostupnosti a podmínek doplňkových služeb, včetně odstranění, instalace a přepravy, které nabízejí opravny, a platných evropských nebo vnitrostátních norem kvality; Pozměňovací návrh 50 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 1 – písm. c a (nové) ca)  informovat spotřebitele o použitelných finančních a daňových pobídkách ke snížení nákladů na opravu; Pozměňovací návrh 51 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 1 – písm. d a (nové) da)  umožnit spotřebitelům, aby prováděli přezkoumání nebo hodnocení odrážející kvalitu práce opraven; Pozměňovací návrh 52 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový) Pokud je na území členského státu alespoň jedna platforma v soukromém vlastnictví, která splňuje požadavky uvedené v prvním pododstavci, má se za to, že příslušný členský stát splnil povinnost uvedenou v tomto pododstavci. Pozměňovací návrh 53 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 3 3.  Registrace na online platformě je pro opravny, stejně jako pro prodávající daného zboží, které prošlo procesem renovace, a pro kupující vadného zboží určeného k renovaci, dobrovolná. Členské státy stanoví přístup k platformě v souladu s právem Unie. Používání online platformy je pro spotřebitele bezplatné. 3.  Registrace na online platformě je pro opravny, stejně jako pro komunitně vedené iniciativy v oblasti oprav, jako jsou opravárenské kavárny, prodávající daného zboží, které prošlo procesem renovace, a pro kupující vadného zboží určeného k renovaci, dobrovolná. Členské státy stanoví přístup k platformě v souladu s právem Unie. Používání online platformy je pro spotřebitele bezplatné. Pozměňovací návrh 54 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 3 a (nový) 3a.  Členské státy zajistí, aby online platformy byly přístupné, a zajistí, že informace, které poskytují, jsou aktuální a podávané způsobem vstřícným k uživatelům. Pozměňovací návrh 55 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 3 b (nový) 3b.  Členské státy poskytnou Komisi odkaz na stávající online platformu pro opravy na jejich území, do ... [12 měsíců po vstupu této směrnice v platnost] a odkaz na každou novou online platformu pro opravy do 14 pracovních dnů od jejího spuštění. Komise vede veřejně a snadno přístupnou a strojově čitelnou databázi online platforem pro opravy, které jsou registrovány v členských státech. Pozměňovací návrh 56 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 3 c (nový) 3c.  Členské státy a Komise přijmou vhodná opatření s cílem informovat spotřebitele, příslušné hospodářské subjekty a prodejce o dostupnosti online platforem zřízených odstavce 1 tohoto článku a o tom, že k nim spotřebitelé mají snadný přístup. Pozměňovací návrh 57 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 3 d (nový) 3d.  Příslušný hospodářský subjekt nebo online platforma, která spotřebitelům umožňuje uzavírat smlouvy na dálku, by měly spotřebitelům poskytovat informace o dostupnosti online platforem zřízených podle odstavce 1 tohoto článku; na území jejich státu. Pozměňovací návrh 58 Návrh směrnice Článek 7 a (nový) Článek 7a (nový) Opatření pro mikropodniky a malé a střední podniky (MSP) 1.  Členské státy přijmou vhodná opatření na podporu mikropodniků a malých a středních podniků ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES při plnění požadavků stanovených v této směrnici. Součástí těchto opatření jsou přinejmenším: a)  pokyny nebo podobná opatření na zvyšování povědomí o způsobech, jak plnit požadavky a povinnosti stanovené v této směrnici; b)  individuálně uzpůsobená školení pro podnikatele a jejich zaměstnance. Pozměňovací návrh 59 Návrh směrnice Článek 9 a (nový) Článek 9a Opatření členských států na podporu oprav zboží 1.  Členské státy přijmou vhodná opatření na podporu oprav zboží. 2.  Opatření uvedená v odstavci 1 mohou mít například podobu poukázek na opravu, vnitrostátních fondů na opravu nebo jiných opatření a pobídek. 3.  Členské státy o opatřeních, která přijaly podle odstavce 1, informují Komisi. Do ... [12 měsíců ode dne provedení této směrnice ve vnitrostátním právu] Komise tato opatření zveřejní. Členské státy podají Komisi zprávu o použitelných opatřeních do ... [12 měsíců ode dne provedení této směrnice ve vnitrostátním právu]. 4.  Členské státy zajistí, aby se na poskytovatele opravárenských služeb vztahovaly základní svobody poskytování služeb a usazování zakotvené ve Smlouvách, a to případně i v souladu se směrnicí (EU) 2018/958. Členské státy dále ve svých vnitrostátních právních předpisech nezavádějí neodůvodněné kvalifikační požadavky na odborné opravárenské služby ani neprovádějí kontroly, inspekce nebo šetření, které jsou neopodstatněné z hlediska těchto základních svobod. 5.  Členské státy zajistí, aby poskytovatel opravy odpovídal za jakýkoli nesoulad opravené části nebo částí, aspektů nebo vlastností zboží, který existuje v době, kdy spotřebitel opravené zboží obdržel, a který se projeví v období nejméně dvanácti měsíců od této doby. 6.  Členské státy zakáží praktiky, které spotřebitelům brání ve výkonu jejich práva na opravu, mimo jiné: a)  zakáží praktiky, které spotřebitele podněcují k tomu, aby se domnívali, že jejich zboží nelze opravit z důvodu předchozích oprav nebo kontrol provedených nezávislým servisním pracovníkem, neprofesionálním servisním pracovníkem nebo konečnými uživateli, nebo vyvolat dojem, že by oprava mohla vést k bezpečnostním rizikům; b)  zakáží jakoukoliv smluvní, hardwarovou nebo softwarovou techniku, která by mohla bránit opravě zboží, které bylo předtím opraveno nezávislým servisním pracovníkem, neprofesionálním servisním pracovníkem nebo konečným uživatelem, nebo ji omezovat. Pozměňovací návrh 60 Návrh směrnice Čl. 10 – odst. 2 – pododstavec 1 a (nový) Členské státy zajistí, aby obchodní záruky trvanlivosti prodávané kromě zákonné záruky na soulad podle směrnice (EU) 2019/771 zahrnovaly vždy právo na opravu výrobku, na nějž se po dobu své platnosti vztahují. Při propagaci obchodních záruk výrobci zaručí, aby spotřebitelé měli k dispozici shrnutí podmínek obchodní záruky vypracované jasným a přesným způsobem tak, aby si byli vědomi svých práv a nebyli uvedeni v omyl. Pozměňovací návrh 61 Návrh směrnice Čl. 11 – odst. 1 a (nový) 1a.  Členské státy zajistí, aby byl při ukládání sankcí případně zohledněn tento demonstrativní a orientační seznam kritérií: a)  povaha, závažnost, rozsah a doba trvání porušení; b)  finanční schopnosti a velikost dotyčného podniku; c)  opatření přijatá prodávajícím nebo výrobcem ke zmírnění nebo nápravě škody způsobené spotřebitelům; d)  předchozí porušení ustanovení prodávajícím nebo výrobcem; e)  získané finanční výhody nebo nerealizované ztráty prodávajícího nebo výrobce z důvodu porušení ustanovení, pokud jsou dostupné příslušné údaje; f)  sankce uložené prodávajícímu nebo výrobci za totéž porušení v jiných členských státech v přeshraničních případech, jsou-li informace o těchto sankcích dostupné prostřednictvím mechanismu zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394; g)  jakákoli jiná přitěžující nebo polehčující okolnost vztahující se na okolnosti daného případu. Pozměňovací návrh 62 Návrh směrnice Čl. 11 – odst. 1 b (nový) 1b.  Členské státy zajistí, aby v případech, kdy mají být uloženy sankce podle článku 21 nařízení (EU) 2017/2394, tyto sankce zahrnovaly možnost buď uložit pokutu ve správním řízení nebo možnost zahájit soudní řízení o uložení pokuty nebo obojí, přičemž maximální výše této pokuty činí alespoň 4 % ročního obratu prodávajícího nebo výrobce v dotčeném členském státě nebo dotčených členských státech. Pozměňovací návrh 63 Návrh směrnice Čl. 11 – odst. 1 c (nový) 1c.  V případech, kdy má být uložena pokuta podle odstavce 1b, ale informace o ročním obratu prodávajícího nebo výrobce nejsou dostupné, členské státy zavedou možnost uložit pokutu, jejíž maximální výše bude činit alespoň 2 miliony EUR. Pozměňovací návrh 64 Návrh směrnice Čl. 11 – odst. 2 2.  Členské státy během 24 měsíců od vstupu této směrnice v platnost oznámí Komisi pravidla a opatření uvedená v odstavci 1 a neprodleně jí oznámí i všechny jejich následné změny, které se jich budou týkat. 2.  Členské státy během 18 měsíců od vstupu této směrnice v platnost oznámí Komisi pravidla a opatření uvedená v odstavci 1 a neprodleně jí oznámí i všechny jejich následné změny, které se jich budou týkat. Pozměňovací návrh 65 Návrh směrnice Čl. 12 – odst. 1 – bod -1 (nový) Směrnice (EU) 2019/771 Čl. 7 – odst. 1 – písm. d Směrnice (EU) 2019/771 se mění takto: -1)  V čl. 7 odst. 1 se písmeno d) nahrazuje tímto: d)   být v množství a mít kvalitu a další vlastnosti, a to i z hlediska trvanlivosti, funkčnosti, kompatibility a bezpečnosti, které jsou obvyklé pro zboží stejného druhu a které může spotřebitel rozumně očekávat vzhledem k povaze zboží a s přihlédnutím k jakémukoli veřejnému prohlášení učiněnému prodávajícím nebo v jeho zastoupení nebo jinými osobami v dřívějších fázích řetězce transakcí, včetně výrobce, zejména v reklamě nebo v označení. d)   „být v množství a mít kvalitu a další vlastnosti, a to i z hlediska trvanlivosti, opravitelnosti, funkčnosti, kompatibility a bezpečnosti, které jsou obvyklé pro zboží stejného druhu a které může spotřebitel rozumně očekávat vzhledem k povaze zboží a s přihlédnutím k jakémukoli veřejnému prohlášení učiněnému prodávajícím nebo v jeho zastoupení nebo jinými osobami v dřívějších fázích řetězce transakcí, včetně výrobce, zejména v reklamě nebo v označení.“ Pozměňovací návrh 66 Návrh směrnice Čl. 12 – odst. 1 – bod 1 – písm. a (nové) Směrnice (EU) 2019/771 Čl. 13 – odst. 2 – pododstavec 2 (nový) 1)  Článek 13 se mění takto: V čl. 13 odst. 2 směrnice (EU) 2019/771 se doplňuje nová věta, která zní: a)   V odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní: Odchylně od první věty tohoto odstavce, pokud jsou náklady na výměnu stejné nebo vyšší než náklady na opravu, prodávající opraví zboží, aby toto zboží uvedl do souladu. „Odchylně od prvního pododstavce, pokud jsou náklady na výměnu stejné nebo vyšší než náklady na opravu, prodávající opraví zboží, aby toto zboží uvedl do souladu, pokud není oprava fakticky nebo právně nemožná nebo pokud by spotřebiteli působila značné obtíže.“ Pozměňovací návrh 67 Návrh směrnice Čl. 12 – odst. 1 – bod 1 – písm. b (nové) Směrnice (EU) 2019/771 Čl. 13 – odst. 3 a (nový) b)  vkládá se nový odstavec, který zní: „3a. V případě, že si spotřebitel zvolí možnost opravy jako prostředek nápravy za účelem uvedení zboží do souladu, může spotřebitel o uvedení zboží do souladu rovněž požádat přímo výrobce. Pokud výrobce této žádosti vyhoví, má se za to, že je prodávající zproštěn odpovědnosti podle článku 10.“ Pozměňovací návrh 68 Návrh směrnice Čl. 12 – odst. 1 – bod 1 – písm. c (nové) Směrnice (EU) 2019/771 Čl. 13 – odst. 4 a (nový) c)  vkládá se nový odstavec, který zní: „4a. Pokud bylo zboží v souladu s odstavcem 2 tohoto článku uvedeno do souladu tím, že bylo opraveno, odpovídá prodávající nebo výrobce za každý nesoulad, který existuje v době, kdy spotřebitel obdržel opravené zboží, a který se projeví do dvou let po tomto okamžiku za předpokladu, že členské státy zachovaly nebo zavedly lhůty pro shodu původního zboží v souladu s čl. 10 odst. 1, 2 nebo 3. To neplatí, pokud prodávající zboží již úspěšně opravil v souladu s článkem 10. Aniž je dotčen čl. 7 odst. 3, tento odstavec se rovněž vztahuje na zboží s digitálními prvky. Tímto odstavcem nejsou dotčeny jiné lhůty podle článku 10 ani další požadavky spotřebitele.“ Pozměňovací návrh 69 Návrh směrnice Čl. 12 – odst. 1 – bod 1 a (nový) – písm. a (nové) Směrnice (EU) 2019/771 Čl. 14 – odst. 1 1a)  Článek 14 se mění takto: a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto: 1.   Oprava nebo výměna musí být provedena: „1. Oprava musí být provedena: a)   bezplatně; a)   bezplatně; b)   v přiměřené lhůtě od okamžiku, kdy byl prodávající spotřebitelem o nesouladu informován; a b)   v přiměřené lhůtě od okamžiku, kdy byl prodávající spotřebitelem o opravě informován; c)   bez významných obtíží pro spotřebitele, přičemž se zohlední povaha zboží a účel, pro který spotřebitel zboží vyžadoval. c)  bez významných potíží pro spotřebitele, přičemž se zohlední povaha zboží a účel, pro který spotřebitel zboží vyžadoval; a ca)   v závislosti na specifičnosti příslušné kategorie výrobku, zejména na jeho trvalé dostupnosti pro spotřebitele, poskytne prodávající spotřebiteli bezplatně náhradní zboží, včetně zapůjčení repasovaného zboží, pokud opravu nelze dokončit ve lhůtě uvedené v písmenu b).“ Pozměňovací návrh 70 Návrh směrnice Čl. 12 – odst. 1 – bod 1 a (nový) – písm. b (nové) Směrnice (EU) 2019/771 Čl. 14 – odst. 1 a (nový) b)   vkládá se nový odstavec, který zní: „1a. Výměna zboží musí být provedena: a)   bezplatně; b)   v přiměřené lhůtě od okamžiku, kdy byl prodávající spotřebitelem o nesouladu informován; c)   bez významných obtíží pro spotřebitele, přičemž se zohlední povaha zboží a účel, pro který spotřebitel zboží vyžaduje; d)   nabídnutím renovovaného zboží, pokud si to spotřebitel výslovně přeje.“ Pozměňovací návrh 71 Návrh směrnice Čl. 12 – odst. 1 – bod 1 a (nový) – písm. c (nové) Směrnice (EU) 2019/771 Čl. 14 – odst. 4 a (nový) c)   vkládá se nový odstavec, který zní: „4a. V případě, že se spotřebitel podle čl. 13 odst. 3a rozhodne, že výrobce uvede zboží do souladu tak, že jej opraví, považuje se výrobce pro účely tohoto článku za prodávajícího.“ Pozměňovací návrh 72 Návrh směrnice Čl. 12 – odst. 1 – bod 1 b (nový) Směrnice (EU) 2019/771 Čl. 17 – odst. 1 a (nový) 1b)   V článku 17 se doplňuje nový odstavec, který zní: „1a. Obchodní zárukou není dotčeno právo spotřebitele podle čl. 13 odst. 3a zvolit si, aby opravu zboží, které není v souladu, provedl výrobce. Jakékoli podmínky obchodní záruky, které odrazují spotřebitele od výkonu jeho práv podle čl. 13 odst. 3a, se považují za neplatné.“ Pozměňovací návrh 73 Návrh směrnice Článek 14 a (nový) Článek 14a (nový) Hodnotící zpráva 1.   Do ... [pět let po vstupu této směrnice v platnost] provede Komise hodnocení této směrnice a posoudit její přínos, zejména článků 5, 9a a 12, k řádnému fungování vnitřního trhu, k vysoké úrovni ochrany spotřebitele a ke zlepšení environmentální udržitelnosti výrobků, jakož i jejich dopad na podniky, a to především mikropodniky a malé a střední podniky. S ohledem na článek 7 hodnotí a posuzuje účinnost online platforem pro opravy založených na údajích z jednotlivých členských států, které obsahují informace o počtu aktivních poskytovatelů opravárenských služeb a spotřebitelů a o počtu provedených transakcí. 2.   Komise vypracuje zprávu o hlavních zjištěních tohoto hodnocení a předloží ji Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Členské státy poskytnou Komisi informace nezbytné pro vypracování této zprávy. 3.   Ke zprávě bude v případě potřeby přiložen legislativní návrh. Pozměňovací návrh 74 Návrh směrnice Čl. 16 – odst. 1 1.  Ustanovení čl. 5 odst. 1 a 2 a článku 6 této směrnice se nepoužijí na smlouvy o poskytování opravárenských služeb uzavřené před ... [24 měsíců po vstupu v platnost]. 1.  Ustanovení čl. 5 odst. 1 a 2 a článku 6 této směrnice se nepoužijí na smlouvy o poskytování opravárenských služeb uzavřené před ... [18 měsíců po vstupu v platnost]. Pozměňovací návrh 75 Návrh směrnice Čl. 16 – odst. 2 2.  Článek 12 této směrnice se nevztahuje na kupní smlouvy uzavřené před ... [24 měsíců po vstupu v platnost]. 2.  Článek 12 této směrnice se nevztahuje na kupní smlouvy uzavřené před ... [18 měsíců po vstupu v platnost]. Pozměňovací návrh 76 Návrh směrnice Čl. 17 – odst. 1 – pododstavec 1 Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do ... [24 měsíců od jejího vstupu v platnost]. Znění těchto předpisů neprodleně sdělí Komisi Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do ... [18 měsíců od jejího vstupu v platnost]. Znění těchto předpisů neprodleně sdělí Komisi Pozměňovací návrh 77 Návrh směrnice Čl. 17 – odst. 1 – pododstavec 3 Členské státy použijí tyto předpisy ode dne ... [24 měsíců od vstupu v platnost]. Členské státy použijí tyto předpisy ode dne ... [18 měsíců od vstupu v platnost]. Pozměňovací návrh 78 Návrh směrnice Příloha I – část 2 – tabulka – řádek 4 Cena za opravu, nebo pokud ji nelze vypočítat, použitelná metoda výpočtu a maximální cena opravy Maximální očekávaná cena za opravu, nebo pokud ji nelze vypočítat, použitelná metoda výpočtu Pozměňovací návrh 79 Návrh směrnice Příloha I – část 2 – tabulka – řádek 10 a (nový) Případně dodatečné informace dobrovolně poskytnuté opravnou Pozměňovací návrh 80 Návrh směrnice Příloha II – nadpis SEZNAM PRÁVNÍCH AKTŮ UNIE STANOVUJÍCÍCH POŽADAVKY NA OPRAVITELNOST SEZNAM PRÁVNÍCH AKTŮ UNIE STANOVUJÍCÍCH POŽADAVKY NA OPRAVITELNOST A SEZNAM OPRAVITELNÉHO ZBOŽÍ Pozměňovací návrh 81 Návrh směrnice Příloha II – bod 9 9.  [Mobilní telefony, bezdrátové telefony a tablety podle nařízení Komise (EU) .../…29] 9.  Mobilní telefony, bezdrátové telefony a tablety podle nařízení Komise (EU) .../…29 __________________ __________________ 29 … 29 … Pozměňovací návrh 82 Návrh směrnice Příloha II – bod 9 a (nový) 9a.  Jízdní kola

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A9-0316/2023).

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 21. listopadu 2023 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby produktů technologií pro nulové čisté emise (akt o průmyslu pro nulové čisté emise) (COM(2023)0161 – C9-0062/2023 – 2023/0081(COD))(1)

P9_TA(2023)0401 A9-0343/2023

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Pozměňovací návrh 1

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU(2)

P9_TA(2023)0401 A9-0343/2023

k návrhu Komise

P9_TA(2023)0401 A9-0343/2023

---------------------------------------------------------

P9_TA(2023)0401 A9-0343/2023

2023/0081(COD)

P9_TA(2023)0401 A9-0343/2023

Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
ze dne ...,
kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby produktů technologií pro nulové čisté emise (akt o průmyslu pro nulové čisté emise)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(4),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(-1)  Hlavním střednědobým cílem evropské průmyslové politiky je umožnit průmyslu Unie, aby mohl provést energetickou, klimatickou, environmentální a digitální transformaci a zároveň si zachoval konkurenceschopnost na celosvětovém trhu, udržel kvalitní pracovní místa v Evropě a posílil svou schopnost inovovat a vyrábět v Evropě, zejména pokud jde o čisté technologie.

(1)  Unie se zavázala k urychlené dekarbonizaci svého hospodářství a ambicióznímu zavádění obnovitelných zdrojů energie s cílem dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality nebo nulových čistých emisí (emise po odečtení pohlcování). Tento cíl je jádrem Zelené dohody pro Evropu, aktualizované průmyslové strategie EU a v souladu se závazkem Unie k celosvětovým opatřením v oblasti klimatu v rámci Pařížské dohody(5). K dosažení cíle klimatické neutrality stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119(6) závazný cíl Unie v oblasti klimatu, a to snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů nejméně o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Navrhovaný balíček „Fit for 55“(7) má za úkol splnit cíl Unie v oblasti klimatu do roku 2030 a v tomto ohledu reviduje a aktualizuje právní předpisy Unie.

(1a)  Jak je uvedeno v průmyslovém plánu Zelené dohody, Unie musí přijmout opatření, která zajistí, že bude moci urychlit transformaci v průmysl pro nulové čisté emise v tuzemsku. Toto nařízení je součástí těchto opatření a jeho cílem je posílit podnikatelské důvody pro dekarbonizaci průmyslu v Unii.

(1b)  V zájmu strategické autonomie Unie je zásadní klást větší důraz na oběhovost a dlouhou životnost technologií, aby se posílila odolnost zpracovatelského průmyslu Unie a zároveň se snížily jeho dopady na životní prostředí a přispělo se tak k jeho udržitelné konkurenceschopnosti.

(2)  Jednotný trh poskytuje vhodné prostředí, které umožňuje přístup k technologiím, jež jsou nutné k dosažení klimatických ambicí Unie v potřebném rozsahu a tempu, jakož i příslib Zelené dohody pro Evropu, že promění dekarbonizaci v udržitelnou konkurenceschopnost. Vzhledem ke složitosti a nadnárodní povaze technologií pro nulové čisté emise by nekoordinovaná vnitrostátní opatření za účelem zajištění přístupu k těmto technologiím měla velký potenciál narušit hospodářskou soutěž a roztříštit jednotný trh. Pro zajištění fungování jednotného trhu je proto nezbytné vytvořit společný právní rámec Unie, který by společně řešil tento hlavní problém tím, že dojde ke zvýšení odolnosti a bezpečnosti dodávek v Unii v oblasti technologií pro nulové čisté emise.

(2a)  Jakákoli dodatečná státní podpora by měla být cílená a dočasná a měla by být v souladu s cíli politiky EU, jako je Zelená dohoda a evropský pilíř sociálních práv. Toto financování by nemělo vést k dalším rozdílům mezi členskými státy v souladu s politikami Unie v oblasti hospodářské soutěže a soudržnosti.

(2b)  Mezinárodní energetická agentura odhaduje, že celosvětový trh s klíčovými masově vyráběnými čistými technologiemi bude mít do roku 2030 hodnotu přibližně 650 miliard USD ročně, což je více než trojnásobek současné úrovně. Průmysl pro nulové čisté emise celosvětově roste stále rychleji, až poptávka někdy převyšuje nabídku. Průmysl Unie je součástí otevřeného, na vývoz orientovaného a kapitálově náročného sociálně tržního hospodářství, které může občanům Unie přinést prosperitu pouze tehdy, bude-li konkurenceschopné na celosvětovém trhu a vůči tomuto trhu otevřené. Ambice Unie v oblasti průmyslu pro nulové čisté emise by měly být v souladu s touto skutečností a měly by směřovat k získání významného podílu na celosvětovém trhu.

(3)  Pokud jde o vnější aspekty, Unie zintenzivní své úsilí o spojení sil s otevřenými, demokratickými partnery, kteří se zavázali k Pařížské dohodě. Pokud jde o rozvíjející se trhy a rozvojové ekonomiky, bude Unie usilovat o oboustranně prospěšná partnerství v rámci své strategie Global Gateway, která přispívá k diverzifikaci jejího dodavatelského řetězce surovin, k dosažení globálních cílů v oblasti klimatu, jakož i k úsilí partnerských zemí o souběžnou transformaci a rozvoj místní přidané hodnoty.

(4)  Pro splnění těchto závazků musí Unie zrychlit tempo přechodu na hospodářství pro nulové čisté emise, mimo jiné zvýšením podílu čisté energie ve svém energetickém mixu, stejně jako zvýšením energetické účinnosti a podílu obnovitelných zdrojů energie. Přispěje to k dosažení cílů Unie stanovených v akčním plánu pro evropský pilíř sociálních práv do roku 2030, pokud jde o míru zaměstnanosti alespoň 78 % a účast dospělých na odborné přípravě ve výši alespoň 60 %. Přispěje rovněž k zajištění toho, aby ekologická transformace byla spravedlivá a rovnocenná(8).

(5)  Vyšší ceny energií po neodůvodněné a protiprávní vojenské agresi Ruské federace proti Ukrajině byly silným impulsem k urychlení provádění Zelené dohody pro Evropu a posílení odolnosti energetické unie tím, že bude urychlen přechod na čistou energii a ukončena veškerá závislost na fosilních palivech vyvážených z Ruské federace. Plán REPowerEU(9) hraje klíčovou roli při reakci na potíže a narušení celosvětového trhu s energií způsobené invazí Ruské federace na Ukrajinu. Cílem tohoto plánu je urychlit energetickou transformaci v Evropské unii, aby se snížila spotřeba plynu a elektřiny v Unii a aby se zvýšily investice do zavádění energeticky účinných a nízkouhlíkových řešení. Tento plán mimo jiné stanoví cíl zdvojnásobit do roku 2025 kapacitu fotovoltaických elektráren a do roku 2030 instalovat 600 GW solární fotovoltaické kapacity; zdvojnásobit míru využívání tepelných čerpadel; do roku 2030 vyrobit 10 milionů tun vodíku z obnovitelných zdrojů domácího původu a podstatně zvýšit výrobu biometanu na 35 miliard m³ do roku 2030. Plán rovněž stanoví, že dosažení cílů plánu REPowerEU bude vyžadovat diverzifikaci dodávek zařízení na výrobu nízkouhlíkové energie a kritických surovin, snížení závislosti jednotlivých odvětví, překonání překážek v dodavatelském řetězci a rozšíření výrobní kapacity Unie pro čisté technologie. V rámci úsilí o zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny, v průmyslu, budovách a dopravě Komise navrhuje zvýšit cíl stanovený ve směrnici o obnovitelných zdrojích energie na 45 % do roku 2030 a cíl stanovený ve směrnici o energetické účinnosti na 13 %. Celková kapacita výroby energie z obnovitelných zdrojů by tak do roku 2030 dosáhla 1 236 GW oproti 1 067 GW, s nimiž k témuž roku počítá návrh z roku 2021, a zvýšila by se potřeba ukládání energie do baterií s cílem vyřešit nestabilitu elektrické sítě. Stejně tak politiky související s dekarbonizací silniční dopravy, například nařízení (EU) 2019/631(10) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242(11), budou silnými hnacími silami pro další elektrifikaci silniční dopravy, a tím i zvýšení poptávky po bateriích.

(6)  Transformace na nulové čisté emise již způsobuje obrovské průmyslové, hospodářské a geopolitické změny po celém světě, které budou stále výraznější, jak bude svět pokračovat v úsilí o dekarbonizaci. Cesta ke klimaticky neutrálnímu hospodářství pro nulové čisté emise, které účinně využívá zdroje, přináší obrovské příležitosti k rozšíření průmyslu Unie pro nulové čisté emise díky síle jednotného trhu tím, že dojde k podpoře investic do technologií pro nulové čisté emise ▌a jejich dodavatelských řetězců. Jedná se o technologie potřebné k dosažení cílů vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, které přispějí k odolnosti a konkurenceschopnosti průmyslu Unie, což umožní dekarbonizaci našeho hospodářství, od dodávek energie po dopravu, budovy a průmysl. Silný průmysl pro nulové čisté emise v ▌Unii může významně přispět k účinnému dosažení cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky, jakož i k podpoře dalších cílů Zelené dohody, jako je vytváření kvalitních pracovních míst a udržitelného růstu, vytvářením průmyslové základny zaměřené na export i domácí dodávky.

(7)  Pro splnění cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky je třeba upřednostnit energetickou účinnost. Úspora energie je nejlevnější, nejbezpečnější a nejčistší způsob, jak těchto cílů dosáhnout. „Energetická účinnost v první řadě“ je obecnou zásadou energetické politiky Unie a je důležitá jak z hlediska praktického uplatnění v politice, tak z hlediska investičních rozhodnutí. Proto je nezbytné rozšířit výrobní kapacity Unie v oblasti energeticky účinných technologií, například tepelných čerpadel a technologií inteligentních sítí, které pomáhají EU snižovat a řídit spotřebu energie.

(8)  Cíle Unie v oblasti dekarbonizace, bezpečnosti dodávek energie, digitalizace energetického systému a elektrifikace poptávky, například v oblasti mobility a potřeby rychlých dobíjecích stanic, vyžadují obrovské rozšíření elektrických sítí v ▌Unii, a to jak na úrovni přenosu, tak na úrovni distribuce. Na úrovni přenosu jsou k připojení obnovitelných zdrojů energie na moři zapotřebí vysokonapěťové stejnosměrné soustavy; na úrovni distribuce se propojení poskytovatelů elektřiny a řízení flexibility na straně poptávky opírá o investice do inovativních technologií sítě, například inteligentního nabíjení elektrických vozidel, automatizace a inteligentního řízení energeticky účinných budov a průmyslu, pokročilé infrastruktury měřičů a domácích systémů hospodaření s energií. Elektrická síť musí spolupracovat s mnoha účastníky nebo zařízeními na základě podrobné úrovně sledovatelnosti, a tedy dostupnosti dat, s cílem umožnit flexibilitu, inteligentní nabíjení a inteligentní budovy s inteligentními elektrickými sítěmi a službami flexibility malého rozsahu, které umožňují reakci spotřebitelů na straně poptávky a využívání obnovitelných zdrojů energie. Připojení technologií pro nulové čisté emise k síti ▌Unie vyžaduje podstatné rozšíření výrobních kapacit pro elektrické sítě v oblastech, jako jsou kabely na moři a na pevnině, rozvodny a transformátory.

(8a)  Sdružování průmyslových činností zaměřených na průmyslovou symbiózu může minimalizovat dopad těchto činností na životní prostředí a zároveň přináší průmyslu zvýšení efektivity. Sdružování jako takové tak může významně přispět k dosažení cílů tohoto nařízení. V tomto ohledu toto nařízení podporuje rozvoj průmyslových údolí pro nulové čisté emise („údolí“). Tato údolí by měla být omezena co do zeměpisného a technologického rozsahu, aby se podpořila průmyslová symbióza. Údolí by měla být určena členskými státy a každé takové určení by měl doprovázet plán konkrétních vnitrostátních opatření ke zvýšení atraktivity údolí jako místa pro výrobní činnosti. Údolí by zejména měla být používána jako nástroj pro reindustrializaci regionů, zejména uhelných regionů, které procházejí transformací.

(8b)  Členské státy by měly mít možnost určit a podporovat údolí. Při určení údolí by měl členský stát vypracovat plán pro údolí, v němž uvede, které výrobní činnosti pro nulové čisté emise má údolí pokrývat (plán). Členský stát by měl rovněž provést posouzení vlivů na životní prostředí, jak je požadováno pro výrobní činnosti pro nulové čisté emise, které mají v údolí probíhat. Taková posouzení vlivů značně omezují nutnost, aby podniky prováděly tato posouzení pro povolení výrobních činností pro nulové čisté emise v oblasti působnosti údolí. Plán by měl obsahovat výsledky posouzení vlivů na životní prostředí a vnitrostátní opatření, která je třeba přijmout k minimalizaci nebo zmírnění negativních vlivů na životní prostředí. Plán by měl rovněž obsahovat konkrétní vnitrostátní opatření na podporu průmyslové činnosti v oblasti působnosti údolí. Mezi tato opatření by měla patřit opatření na investice nebo na aktivaci soukromých investic do energetické, digitální a dopravní infrastruktury, jakož i opatření na snížení provozních výdajů průmyslu v údolí, jako jsou rozdílové smlouvy na ceny energií. Mezi další opatření, která je třeba zvážit, patří opatření na posílení ochrany duševního vlastnictví, zřízení inovačního centra v údolí a přilákání začínajících podniků do údolí. V zájmu zajištění bezpečnosti investic pro průmysl by měl plán rovněž stanovit dobu trvání podpůrných opatření.

(9)  Je třeba vyvinout další politické úsilí na podporu technologií, které jsou komerčně dostupné a mají dobrý potenciál k rychlému rozšíření, aby se podpořily cíle Unie v oblasti klimatu, zlepšila bezpečnost dodávek technologií pro nulové čisté emise a jejich dodavatelských řetězců a zajistila nebo posílila celková odolnost a konkurenceschopnost energetického systému Unie. Zahrnuje to přístup k bezpečnému a udržitelnému zdroji nejlepších paliv ve své třídě, jak je popsáno v 8. bodě odůvodnění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1214.

(10)  Aby bylo dosaženo cílů do roku 2030, je třeba věnovat zvláštní pozornost některým strategickým projektům pro nulové čisté emise, a to i s ohledem na jejich významný příspěvek k dosažení nulových čistých emisí do roku 2050. Tyto projekty hrají klíčovou roli v otevřené strategické autonomii Unie, neboť zajišťují občanům přístup k čisté, cenově dostupné a bezpečné energii. Vzhledem k úloze těchto projektů by se na ně měly vztahovat ještě rychlejší schvalovací postupy, měly by podle vnitrostátního práva získat status nejvyšší vnitrostátní důležitosti a těžit z další podpory pro přilákání investic. Aby byl projekt uznán jako strategický, měl by jeho předkladatel dodržovat platné povinnosti v oblasti sociálního a pracovního práva stanovené právem Unie nebo vnitrostátním právem.

(10a)  Strategické projekty pro nulové čisté emise by měly být zaváděny udržitelným způsobem, měly by využívat sociálně odpovědné postupy včetně dodržování lidských a pracovních práv a smysluplně zapojovat místní komunity a využívat transparentní obchodní postupy s odpovídajícími politikami dodržování předpisů s cílem předcházet rizikům nepříznivých dopadů na řádné fungování veřejné správy, včetně korupce a úplatkářství, a tato rizika minimalizovat. 

(11)  Aby se zajistila odolnost budoucího energetického systému Unie, mělo by se toto rozšiřování provádět v celém dodavatelském řetězci daných technologií, a to v plném souladu s aktem o kritických surovinách.

(11a)  Od roku 2007 a od sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2007 nazvaného „Evropský strategický plán pro energetické technologie (plán SET) - „Směřování k budoucnosti s nízkými emisemi uhlíku““ a sdělení ze dne 20. října 2023 o revizi strategického plánu pro energetické technologie (SET) je strategický plán pro energetické technologie (plán SET) hnací silou inovací v oblasti energetických technologií v Unii. Plán SET tak významně přispívá k vytvoření silné znalostní základny v oblasti energetických technologií a má zásadní význam pro sladění strategických priorit v oblasti výzkumu, inovací a zavádění technologií čisté energie. Aby Unie mohla do roku 2050 plně splnit své cíle v oblasti uhlíkové neutrality, je třeba tuto znalostní základnu využít a dále rozšiřovat. Plán SET je proto nenahraditelným nástrojem pro dosažení cílů tohoto nařízení a je základem inovačního programu tohoto nařízení.

(12)  V roce 2020 přijala ▌Komise Strategii EU pro integraci energetického systému. Stanovila vizi, jak urychlit přechod k integrovanějšímu energetickému systému, který podporuje klimaticky neutrální hospodářství s co nejnižšími náklady ve všech odvětvích. Zahrnuje tři vzájemně se doplňující a posilující koncepty: zaprvé energetický systém, který bude více „oběhový“ a zaměřený na energetickou účinnost; zadruhé větší přímou elektrifikaci odvětví konečné spotřeby; zatřetí používání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv, včetně vodíku ▌. Úvahy týkající se integrace energetického systému se vztahují na řešení, jak plně integrovat veškerou elektřinu vyrobenou v zařízeních na výrobu energie z obnovitelných zdrojů do širšího energetického systému. To znamená například přijetí technických řešení, která umožní integraci přebytků elektřiny vyrobené v zařízeních na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, včetně skladování, a rozšíření plánovatelných nefosilních zdrojů energie v síti v různých podobách a řízení poptávky.

(12a)  Zachycování a ukládání oxidu uhličitého (CCS) je technologie, která přispěje ke zmírnění změny klimatu. Spočívá v zachytávání oxidu uhličitého (CO2) z průmyslových zařízení, jeho přepravě na úložiště a jeho injektáži do vhodné podzemní geologické formace za účelem trvalého uložení.

(13)  Vývoj řešení pro zachycování a ukládání uhlíku v průmyslu naráží na nedostatek koordinace. Na jedné straně i přes motivaci v podobě rostoucích cen CO2, kterou poskytuje systém EU pro obchodování s emisemi, čelí průmysl, který chce ekonomicky životaschopným způsobem investovat do zachycování emisí CO2, značnému riziku, že nebude mít přístup k povolenému geologickému úložišti. Na druhou stranu investoři do prvních úložišť CO2 čelí počátečním nákladům na jejich vytipování a posouzení ještě předtím, než mohou požádat o povolení k ukládání podle právních předpisů. Transparentnost ohledně potenciální kapacity pro ukládání CO2 z hlediska geologické vhodnosti příslušných oblastí a stávajících geologických dat, zejména z průzkumu míst těžby uhlovodíků, může hospodářským subjektům na trhu pomoci při plánování investic. Členské státy by měly tyto údaje zveřejňovat a pravidelně podávat výhledové zprávy o pokroku při budování úložišť CO2 a o odpovídajících potřebách výše uvedených kapacit pro injektáž a ukládání, aby společně dosáhly celounijního cíle u kapacity pro injektáž CO2. Zatřetí, projekty ukládání CO2 jsou ekonomicky životaschopné pouze tehdy, pokud existuje obchodní důvod v celém hodnotovém řetězci, včetně přepravy. Veškeré zákonné povinnosti skladování by proto měly být provázeny účinnými politikami a opatřeními na unijní i vnitrostátní úrovni, která zajistí koordinaci a investice v celém hodnotovém řetězci.

(14)  Klíčovou překážkou pro investice do zachycování uhlíku, které jsou dnes ekonomicky čím dál životaschopnější, je dostupnost úložišť CO2 na území Unie, což je základem pobídek vyplývajících ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES(12). Aby bylo možné tuto technologii rozšířit a zvětšit její hlavní výrobní kapacity, musí Unie vytvořit výhledovou nabídku trvalých geologických úložišť CO2 povolených v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/31/EU(13). Stanovením cíle Unie ve výši 50 milionů tun roční provozní kapacity pro injektáž CO2 do roku 2030 v souladu s očekávanými kapacitami potřebnými v roce 2030 mohou příslušná odvětví koordinovat své investice do hodnotového řetězce Unie pro nulové čisté emise, pokud jde o přepravu a ukládání CO2, který mohou průmyslová odvětví využít k dekarbonizaci svých provozů. Toto počáteční nasazení podpoří i další ukládání CO2 ve výhledu do roku 2050. Podle odhadů Komise by Unie mohla do roku 2050 potřebovat zachycovat až 550 milionů tun CO2 ročně, aby dosáhla cíle nulových čistých emisí, a to i v případě pohlcování uhlíku. Tato první průmyslová kapacita pro ukládání sníží rizikovost investic do zachycování emisí CO2 jako důležitého nástroje k dosažení klimatické neutrality. Vzhledem k očekávaným požadavkům na ukládání v roce 2050 bude muset být trh Unie s ukládáním CO2 doplněn trhem, který bude zahrnovat třetí země v Evropě s velkým potenciálem pro ukládání. Až bude toto nařízení začleněno do Dohody o EHP, bude odpovídajícím způsobem upraven unijní cíl, kterým je dosáhnout do roku 2030 roční provozní kapacity pro injektáž CO2▌. Aby bylo zajištěno dosažení cíle Unie, členské státy by měly přijmout nezbytná opatření, která usnadní a podpoří zavádění projektů zachycování a ukládání uhlíku. Tato opatření by měla být schopna zahrnovat opatření motivující emitenty k zachycování emisí, finanční podporu investorů pro potřebnou infrastrukturu pro přepravu CO2 do úložiště a přímé financování projektů ukládání CO2.

(15)  Určením úložišť CO2, která přispívají k dosažení cíle Unie pro rok 2030, jakožto projektů výroby technologií pro nulové čisté emise nebo strategických projektů pro nulové čisté emise lze urychlit a usnadnit rozvoj úložišť CO2 a nasměrovat rostoucí poptávku průmyslu k nákladově nejefektivnějším úložištím. Na konci své životnosti je stále větší množství vyčerpaných plynových a ropných polí, která by mohla být přeměněna na bezpečná úložiště CO2. Kromě toho ropný a plynárenský průmysl potvrdil své odhodlání zahájit energetickou transformaci a disponuje prostředky, dovednostmi i znalostmi k průzkumu a rozvoji dalších úložišť. Ke splnění cíle Unie, kterým je dosáhnout do roku 2030 roční provozní kapacity pro injektáž CO2 ve výši 50 milionů tun, musí toto odvětví spojit své příspěvky, aby zajistilo, že zachycování a ukládání uhlíku jako klimatické řešení bude k dispozici s předstihem vůči poptávce. Aby se zajistil včasný, celounijní a nákladově efektivní rozvoj úložišť CO2 v souladu s cílem Unie v oblasti kapacity pro injektáž, měli by držitelé licencí na těžbu ropy a zemního plynu v Unii k tomuto cíli přispět poměrnou částí své kapacity pro těžbu ropy a zemního plynu, přičemž by měla být zajištěna flexibilita spolupráce a zohledněny další přínosy třetích stran. Držitelé licencí na těžbu ropy a zemního plynu v Unii by měli v rámci svých pravomocí vynaložit veškeré úsilí, aby uskutečnili potřebné investice a splnili tak svůj příspěvek k dosažení cíle roční provozní kapacity pro injektáž CO2. Toto úsilí by však mělo podléhat objektivním obchodním, finančním, technickým, právním a environmentálním omezením, která jsou mimo kontrolu těchto společností a která mohou vést k tomu, že jednotlivé projekty ukládání i přes přiměřené a obchodně obezřetné úsilí nebudou objektivně moci být dokončeny včas, aby splnily povinnosti stanovené tímto nařízením.

(15a)  K podpoře přeshraniční přepravy CO2 je nutné další politické úsilí, protože Londýnský protokol původně zakazuje vývoz CO2 pro trvalé geologické ukládání pod mořské dno. Londýnský protokol byl v roce 2009 smluvními stranami pozměněn tak, aby umožňoval přeshraniční přepravu CO2 pro podpovrchové ukládání, ale aby změna vstoupila v platnost, musí ji ratifikovat dvě třetiny smluvních stran. Je nepravděpodobné, že k tomu dojde v nejbližší době. Je třeba vyvinout další politické úsilí, aby se odstranily překážky bránící zavádění a vytvoření vnitřního trhu pro přeshraniční přepravu CO2.

(15b)  Má-li být zavedeno přeshraniční plánování infrastruktury, je třeba vynaložit dodatečné politické úsilí. Dostupnost a propojení celé škály způsobů přepravy CO2 hraje zásadní úlohu při zavádění projektů zachycování a ukládání uhlíku (CCS) a zachycování a využívání uhlíku (CCU). Takové způsoby přepravy zahrnují lodě, nákladní čluny, vlaky a nákladní automobily, jakož i pevná zařízení pro připojení a dokování, pro zkapalňování a vyrovnávací skladování a konvertory CO2 s ohledem na jeho další přepravu potrubím a ve specializovaných druzích dopravy.

(15c)  Komise by měla zajistit průběžnou revizi a rozšiřování kapacity injektáže CO2 a cíle skladování na období po roce 2030 tak, aby odrážely potřeby Unie dosáhnout jejího cíle v oblasti klimatu do roku 2040 a klimatické neutrality do roku 2050 v součinnosti s dalšími souvisejícími právními předpisy Unie.

(15d)  Využívání zachyceného CO2 v určitých výrobních procesech může trvale ukládat CO2 nebo přispět ke snižování závislosti Unie na fosilních palivech. Všechny subjekty zapojené do hodnotového řetězce činností spojených s injektáží CO2 stanovených v tomto nařízení by proto měly být vyzvány, aby zvážily, zda by CO2, který má být uložen, mohl být trvale uložen v nových produktech nebo zda by mohl podpořit cíle Unie snížit její závislost na fosilních palivech. 

(16)  Unie pomáhala budovat celosvětový hospodářský systém, který vycházel z otevřeného a transparentního obchodu založeného na pravidlech, prosazovala dodržování a prosazování standardů sociální a environmentální udržitelnosti a klimatické transformace a je těmto hodnotám plně oddána. Cílem Unie je vytvářet rovné podmínky, zejména bojem proti nekalým obchodním postupům a nadměrné výrobní kapacitě, s cílem zajistit spravedlivé konkurenční prostředí pro průmysl Unie, včetně průmyslových partnerství pro nulové čisté emise, a zajistit tak kvalitní pracovní místa pro pracovníky.

(17)  Aby bylo možné řešit otázky bezpečnosti dodávek a přispět k podpoře odolnosti energetického systému Unie a úsilí o dekarbonizaci a modernizaci, je třeba rozšířit výrobní kapacitu Unie v oblasti technologií pro nulové čisté emise. Výrobci fotovoltaických technologií v Unii musí zvýšit svou konkurenceschopnost a zlepšit perspektivu bezpečnosti dodávek tím, že budou usilovat o to, aby do roku 2030 dosáhli provozní výrobní kapacity fotovoltaických technologií alespoň 30 gigawattů v celém jejich hodnotovém řetězci, a to v souladu s cíli stanovenými v Evropské alianci fotovoltaického průmyslu, která je podporována v rámci strategie Unie v oblasti solární energie(14). Unijní výrobci technologií pro větrnou energii a tepelná čerpadla musí upevnit svou konkurenční výhodu a během tohoto desetiletí zachovat nebo rozšířit svůj současný podíl na trhu v souladu s prognózami Unie pro zavádění technologií, které splňují její cíle v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030. To znamená, že výrobní kapacita Unie pro větrnou energii bude v roce 2030 činit nejméně 36 GW a pro tepelná čerpadla nejméně 31 GW. Výrobci baterií a elektrolyzérů v Unii musí upevnit své vedoucí postavení v oblasti technologií a aktivně se podílet na formování těchto trhů. V případě bateriových technologií by to znamenalo přispět k cílům Evropské bateriové aliance a usilovat o to, aby téměř 90 % roční poptávky po bateriích v Unii pokryli domácí výrobci, což by znamenalo, že výrobní kapacita Unie v roce 2030 bude činit nejméně 550 GWh. Pro výrobu elektrolyzérů v Unii předpokládá plán REPowerEU do roku 2030 výrobu 10 milionů tun vodíku z obnovitelných zdrojů na domácím trhu a dovoz dalších až 10 milionů tun zeleného vodíku. Aby se zajistilo, že se technologické prvenství Unie promítne i do prvenství v obchodní oblasti, jak to podporuje společné prohlášení Komise a Evropské aliance pro čistý vodík, měli by výrobci elektrolyzérů v Unii dále zvyšovat svou kapacitu tak, aby celková instalovaná kapacita elektrolyzérů do roku 2030 dosáhla alespoň 100 GW vodíku. Plán RePowerEU dále stanoví cíl zvýšit do roku 2030 udržitelnou produkci biometanu na 35 miliard m³. Vzhledem k tomu, že dodavatelský řetězec je dnes z velké části v Evropě, přispívá biometan k odolnosti Unie, což by mělo být dále podporováno.

(18)  Při společném zohlednění těchto cílů a zároveň s přihlédnutím k tomu, že u některých prvků dodavatelského řetězce (jako jsou střídače, jakož i solární články, destičky a ingoty pro fotovoltaické články nebo katody a anody pro baterie) je výrobní kapacita Unie nízká, měla by se roční výrobní kapacita Unie snažit do roku 2030 dosáhnout alespoň 50 % roční potřeby využívání technologií pro nulové čisté emise definovaných v tomto nařízení. Kromě toho by roční výrobní kapacita technologií pro nulové čisté emise v Unii měla pokrývat alespoň 25 % celosvětové poptávky po odpovídajících technologiích.

(19)  Zvýšení výrobní kapacity u technologií pro nulové čisté emise v ▌Unii zvýší globální dodávky technologií pro nulové čisté emise a celosvětový přechod na čistý hospodářský rozvoj. Spolu s dalšími opatřeními na zvýšení konkurenceschopnosti Unie by opatření na zvýšení výrobní kapacity v Unii měla zajistit také to, aby Unie hrála dominantní úlohu ve strategických částech hodnotového řetězce, včetně konečných výrobků, a zajistit tak úroveň bezpečnosti dodávek, kterou Unie potřebuje pro dosažení svých cílů v oblasti klimatu.

(20)  Produkty technologie pro nulové čisté emise zároveň přispějí k odolnosti Unie a bezpečnosti dodávek čisté energie. Bezpečnost dodávek čisté energie je předpokladem pro hospodářský rozvoj i pro veřejný pořádek a bezpečnost. Produkty technologie pro nulové čisté emise budou přínosem i pro další strategicky důležitá hospodářská odvětví, například zemědělství a produkci potravin, protože zajistí přístup k čisté energii a strojnímu vybavení za konkurenceschopné ceny, čímž udržitelným způsobem přispějí k potravinovému zabezpečení EU a prostřednictvím oběhového hospodářství poskytnou ještě větší odbyt pro alternativy na bázi bioproduktů. Stejně tak se naplnění klimatických ambicí Unie promítne do hospodářského růstu i sociálního blahobytu.

(21)  Výroba technologií pro nulové čisté emise závisí na složitých a globálně propojených hodnotových řetězcích. Aby si Unie udržela konkurenceschopnost a snížila stávající strategickou závislost na dovozu klíčových produktů technologie pro nulové čisté emise a jejich dodavatelských řetězců a zároveň se vyhnula vzniku nových závislostí, musí nadále posilovat svou průmyslovou základnu ▌a stát se konkurenceschopnější a vstřícnější k inovacím. Unie musí umožnit rychlejší, jednodušší a předvídatelnější rozvoj výrobních kapacit snížením regulační a administrativní zátěže pro průmyslové činnosti na svém území a zajistit rovné podmínky s mezinárodními konkurenty. Unie by zejména měla usilovat o to, aby do roku 2030 dosáhla snížení obecné regulační zátěže pro průmysl o 20 %, snížení regulační zátěže spojené s uváděním nového výrobku na vnitřní trh o 40 % a snížení administrativní zátěže pro malé a střední podniky a začínající podniky o 40 %. Toto úsilí by mělo být vyvíjeno zejména v rámci zlepšování právní úpravy, aniž by byly dotčeny environmentální a pracovní normy Unie. Komise by měla o pokroku směrem k dosažení těchto cílů podávat zprávu ve své roční analýze zátěže.

(21a)  Aby byl zajištěn přístup Unie k bezpečným a udržitelným dodávkám technologií pro nulové čisté emise, které jsou nezbytné pro zajištění odolnosti Unie a pro dosažení cílů klimatické neutrality, musí být vnitřní trh prostředím podporujícím inovace v oblasti technologií pro nulové čisté emise. Inovace budou klíčovým faktorem pro zajištění konkurenceschopnosti Unie a co nejrychlejšího dosažení cílů nulových čistých emisí. Vzhledem k rychlému vývoji v oblasti technologií pro nulové čisté emise, jakož i k významným regulačním pokynům pro ekologickou transformaci je pro dosažení cílů tohoto nařízení nanejvýš důležité, aby byly potenciální dopady právních předpisů a politických iniciativ Unie na inovace důkladně zváženy při jejich přípravě, přezkumu a revizi prostřednictvím uplatnění zásady inovací, jak je stanoveno v nástroji pro zlepšování právní úpravy č. 22, jakož i ve sdělení Komise ze dne 15. května 2018 s názvem „Obnovená evropská agenda pro výzkum a inovace – příležitost Evropy utvářet svoji budoucnost“.

(21b)  Snížení regulační a administrativní zátěže, jakož i vhodný regulační rámec, jsou obzvlášť důležité pro malé a střední podniky. Komise by proto měla jmenovat zmocněnce pro malé a střední podniky jako poradce předsedy. Zmocněnec pro malé a střední podniky by měl mít mandát zajistit, aby zájmy malých a středních podniků dostatečně odrážely politiky a právní akty Unie. Každá nová Komise by měla mít možnost jmenovat zmocněnce pro malé a střední podniky do šesti měsíců od svého jmenování.

(21c)  Cesty transformace, které jsou vytvářeny v návaznosti na aktualizovanou průmyslovou strategii EU z roku 2021, by měly být aktualizovány tak, aby odrážely cíle tohoto nařízení, a měly by identifikovat faktory podporující transformaci a globální konkurenceschopnost průmyslu Unie, jakož i překážky.

(22)  V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999(15) by členské státy měly v červnu 2023 předložit aktualizované návrhy svých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu na období 2021–2030. Jak je zdůrazněno v pokynech Komise členským státům k aktualizaci vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu na období 2021–2030(16), aktualizované plány by měly popisovat cíle a politiky členských států, které mají usnadnit rozšiřování projektů výroby komerčně dostupných, energeticky účinných a nízkouhlíkových technologií, zařízení a klíčových součástí na jejich území. Tyto plány by měly rovněž popisovat cíle a politiky členských států za účelem dosažení tohoto rozšíření úsilím o diverzifikaci ve třetích zemích, a umožnit jejich průmyslovým odvětvím trvale zachycovat a ukládat emise CO2 v geologických úložištích. Tyto vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měly tvořit základ pro určování potřeby technologií pro nulové čisté emise.

(23)  Sdělení o průmyslovém plánu Zelené dohody pro věk nulových čistých emisí(17) navíc stanoví komplexní přístup podporující rozšíření čistých technologií na základě čtyř pilířů. Cílem prvního pilíře je vytvořit regulační prostředí, které zjednoduší a zrychlí možnosti výroby a montáže nových technologií pro nulové čisté emise a usnadní rozšíření průmyslu Unie pro nulové čisté emise. Druhým pilířem plánu je podpořit investice do výroby technologií pro nulové čisté emise a jejího financování, a to prostřednictvím revidovaného dočasného krizového a transformačního rámce přijatého v březnu 2023 a vytvořením Evropského fondu suverenity s cílem zachovat náskok Unie v oblasti kritických a nově vznikajících technologií, jež jsou důležité pro ekologickou a digitální transformaci. Třetí pilíř se týká rozvoje dovedností potřebných k uskutečnění transformace a zvýšení počtu kvalifikovaných pracovníků v odvětví čistých technologií. Čtvrtý pilíř se zaměřuje na obchod a diverzifikaci dodavatelského řetězce kritických surovin. To zahrnuje vytvoření klubu pro kritické suroviny, spolupráci s podobně smýšlejícími partnery na společném posílení dodavatelských řetězců a diverzifikaci, aby u kritických vstupů nepanovala závislost na jediném dodavateli.

(24)  V rámci prvního pilíře by Unie měla rozvíjet a udržovat průmyslovou základnu pro poskytování technologických řešení pro nulové čisté emise s cílem zabezpečit své dodávky energie a zároveň splnit své ambice v oblasti klimatické neutrality. Na podporu tohoto cíle, a aby nedošlo k závislosti na dodávkách technologií pro nulové čisté emise, které by zdržely úsilí Unie o snížení emisí skleníkových plynů nebo ohrozily bezpečnost dodávek energie, stanoví toto nařízení ustanovení na podporu poptávky po udržitelných a odolných technologiích pro nulové čisté emise.

(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU(18), 2014/24/EU(19) a 2014/25/EU(20) již nyní umožňují veřejným zadavatelům a zadavatelům, kteří zadávají zakázky prostřednictvím zadávacích řízení, aby se kromě ceny nebo nákladů opírali o další kritéria s cílem určit ekonomicky nejvýhodnější nabídku. Tato kritéria se týkají například kvality nabídky včetně sociálních, správních, environmentálních a inovačních vlastností. Při zadávání zakázek na technologii pro nulové čisté emise prostřednictvím zadávacích řízení by veřejní i jiní zadavatelé měli řádně posoudit přínos nabídek k environmentální a sociální udržitelnosti a odolnosti v souvislosti s řadou kritérií týkajících se environmentální udržitelnosti, inovací, systémové integrace a odolnosti dané nabídky. Veřejní zadavatelé a zadavatelé musejí zajistit, aby se s poskytovateli usazenými v jiných členských státech zacházelo stejně jako s vnitrostátními poskytovateli a aby se při stanovování kritérií zajistil zákaz diskriminace.

(26)  Kritéria sociální udržitelnosti lze již uplatňovat v rámci stávajících právních předpisů a mohou zahrnovat pracovní podmínky a kolektivní vyjednávání v souladu s evropským pilířem sociálních práv v souladu s čl. 30 odst. 3 směrnice 2014/23/EU, čl. 18 odst. 2 směrnice 2014/24/EU a čl. 36 odst. 2 směrnice 2014/25/EU. Veřejní zadavatelé by měli mít za to, že nabídky přispívají k sociální udržitelnosti tím, že přijmou vhodná opatření k zajištění toho, aby hospodářské subjekty při plnění veřejných zakázek dodržovaly platné povinnosti v oblasti unijního a vnitrostátního sociálního a pracovního práva▌, jakož i kolektivní smlouvy nebo ustanovení mezinárodního environmentálního, sociálního a pracovního práva, jež jsou uvedeny v příloze X směrnice 2014/23/EU, příloze X směrnice 2014/24/EU a příloze XIV směrnice 2014/25/EU, a nabízely atraktivní zaměstnání.

(27)  Aniž jsou dotčeny právní předpisy Unie vztahující se na konkrétní technologii, a to i podle návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign udržitelných výrobků(21) a návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o bateriích a odpadních bateriích(22), a není-li v nich uvedeno jinak, mohou být veřejní zadavatelé a zadavatelé při hodnocení environmentální udržitelnosti řešení pro nulové čisté emise, která byla realizována na základě tohoto nařízení, být podporování, aby zohlednili různé prvky s dopadem na klima a životní prostředí. Může k nim patřit například trvanlivost a spolehlivost řešení; možnost oprav a údržby; možnost modernizace a renovace; snadnost a kvalita recyklace; používání určitých látek; spotřeba energie, vody a jiných zdrojů v jednom nebo více stadiích životního cyklu výrobku; hmotnost a objem výrobku a jeho obalu; začlenění obnovitelných materiálů nebo použitých součástí; množství, vlastnosti a dostupnost spotřebních materiálů potřebných k řádnému používání a údržbě; environmentální stopa výrobku a environmentální dopady jeho životního cyklu; uhlíková stopa výrobku; uvolňování mikroplastů; emise do ovzduší, vod nebo půdy uvolňované v jednom nebo více stadiích životního cyklu výrobku; množství vyprodukovaného odpadu; podmínky použití. V souladu se strategií kybernetické bezpečnosti Unie by veřejní zadavatelé v případě nabídek podle tohoto nařízení měli odmítnout nabídky, které nebyly certifikovány v rámci příslušného systému certifikace kybernetické bezpečnosti.

(28)  Pro účely zajištění bezpečnějších dodávek zohledněním potřeby diverzifikovat v rámci zadávacího řízení zdroje dodávek technologií pro nulové čisté emise tak, aby nepocházely z jediného zdroje ve smyslu čl. 19 odst. 2, a aniž jsou dotčeny mezinárodní závazky Unie, by dodávky měly být považovány přinejmenším za nedostatečně diverzifikované, jestliže jediný zdroj pokrývá v Unii více než 65 % poptávky po konkrétní technologii pro nulové čisté emise.

(29)  Pro účely zavedení systémů určených domácnostem, podnikům nebo spotřebitelům, které motivují k nákupu konečných produktů technologie pro nulové čisté emise, a aniž jsou dotčeny mezinárodní závazky Unie, by dodávky měly být považovány za nedostatečně diverzifikované, jestliže jediný zdroj pokrývá v Unii více než 50 % celkové poptávky po konkrétní technologii pro nulové čisté emise. Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování, měla by Komise počínaje dnem použitelnosti tohoto nařízení každoročně zveřejňovat seznam s rozdělením původu konečných produktů technologie pro nulové čisté emise, které spadají do této kategorie, v členění podle podílu dodávek do Unie pocházejících z různých zdrojů za poslední rok, pro nějž jsou k dispozici údaje.

(30)  Rozhodnutím Rady 2014/115/EU(23) byla schválena zejména změna Dohody Světové obchodní organizace o vládních zakázkách. Dohoda o vládních zakázkách usiluje o vytvoření vyváženého mnohostranného rámce práv a povinností týkajících se veřejných zakázek s cílem dosáhnout liberalizace a rozšíření světového obchodu. U zakázek, na něž se vztahuje dodatek I Dohody o vládních zakázkách týkající se Evropské unie, jakož i jiné příslušné mezinárodní dohody, kterými je Unie vázána, včetně dohod o volném obchodu a čl. III:8 písm. a) Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994, pokud jde o zadávání zakázek vládními agenturami na výrobky zakoupené za účelem dalšího komerčního prodeje nebo za účelem použití při výrobě zboží pro komerční prodej, by veřejní zadavatelé a zadavatelé neměli uplatňovat požadavky čl. 19 odst. 2a a čl. 19 odst. 4a písm. a)na hospodářské subjekty zdrojů dodávek, které jsou signatáři těchto dohod.

(31)  Uplatňování ustanovení o odolnosti při zadávacích řízeních uvedených v článku 19 tohoto nařízení by nemělo mít vliv na použití nařízení Evropského parlamentu a Rady 2022/1031/EU(24), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU▌ a článků 43 a 85 směrnice ▌ 2014/25/EU, jak je uvedeno v pokynech Komise z roku 2019(25). Stejně tak by se ustanovení o zadávacích řízeních měla nadále vztahovat na stavební práce, dodávky a služby, na něž se vztahuje článek 19, včetně čl. 67 odst. 4 směrnice 2014/24/EU a veškerá prováděcí opatření, která vyplývají z návrhu nařízení o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign udržitelných výrobků a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1542(26).

(32)  Vážení kritérií týkajících se přínosu nabídky k udržitelnosti a odolnosti v souvislosti se zadávacími řízeními je minimální prahovou hodnotou. V rámci této minimální prahové hodnoty mohou veřejní zadavatelé a zadavatelé rozlišovat váhu jednotlivých kritérií, aniž by je zcela ignorovali. Veřejní zadavatelé a zadavatelé mohou vždy stanovit vyšší prahovou hodnotu pro jedno nebo více příslušných kritérií týkajících se příspěvku na udržitelnost a odolnost. Vzhledem k významu zvyšování odolnosti energetického systému Unie by veřejní zadavatelé a zadavatelé měli věnovat značnou pozornost příspěvku ke zvyšování odolnosti.

(33)  Aby se omezila administrativní zátěž vyplývající z potřeby zohlednit kritéria týkající se udržitelnosti a odolnosti nabídky, zejména u menších veřejných zadavatelů a u zakázek nižší hodnoty, které nemají významný dopad na trh, u veřejných zadavatelů, kteří nejsou centrálními zadavateli, a u zakázek v hodnotě nižší než 25 milionů EUR, by mělo být uplatňování příslušných ustanovení tohoto nařízení odloženo o dva roky.

(34)  Pro účely uplatňování ustanovení o zadávacím řízení podle článku 19 tohoto nařízení, platí, že pokud se na výrobek vztahuje akt v přenesené pravomoci přijatý podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369(27), veřejní zadavatelé nebo zadavatelé by měli nakupovat pouze výrobky, které splňují povinnost stanovenou v čl. 7 odst. 2 uvedeného nařízení.

(35)  Domácnosti, podniky a koneční spotřebitelé jsou zásadní součástí poptávky Unie po konečných produktech technologie pro nulové čisté emise, přičemž režimy veřejné podpory, které motivují domácnosti k nákupu těchto výrobků, zejména v případě zranitelných domácností a spotřebitelů s nízkými a nižšími středními příjmy, jsou důležitými nástroji k urychlení ekologické transformace. V rámci iniciativy pro solární střechy, která byla oznámena v rámci Strategie EU pro solární energii(28), by členské státy měly například zřídit vnitrostátní programy na podporu masivního zavádění střešních solárních systémů. V plánu REPowerEU vyzvala Komise členské státy, aby plně využívaly podpůrných opatření, která motivují k přechodu na tepelná čerpadla. Tyto režimy podpory zavedené na vnitrostátní úrovni členskými státy nebo místními nebo regionálními orgány by měly rovněž přispět ke zlepšení udržitelnosti a odolnosti technologií Unie pro nulové čisté emise. Veřejné orgány by například měly příjemcům poskytovat vyšší finanční náhradu za nákup konečných produktů technologie pro nulové čisté emise, které více přispějí k odolnosti v Unii. Veřejné orgány by měly zajistit, aby jejich systémy byly otevřené, transparentní a nediskriminační, a přispívaly tak ke zvýšení poptávky po produktech technologie pro nulové čisté emise v Unii. Veřejné orgány by rovněž měly u těchto produktů omezit dodatečné finanční náhrady, aby se nezpomalilo zavádění technologií pro nulové čisté emise v Unii. S cílem zvýšit účinnost těchto systémů by členské státy měly zajistit, aby jak pro spotřebitele, tak pro výrobce technologií pro nulové čisté emise existovaly snadno dostupné informace, a to na volně přístupných internetových stránkách. Použití příspěvku na udržitelnost a odolnost veřejnými orgány v režimech zaměřených na spotřebitele nebo domácnosti by nemělo mít vliv na pravidla státní podpory a pravidla WTO o subvencích.

(36)  Členské státy, regionální nebo místní orgány, veřejnoprávní subjekty nebo sdružení tvořená jedním nebo více z těchto orgánů nebo veřejnoprávními subjekty nebo jedním či více z těchto veřejnoprávních subjektů by při tvorbě systémů pro domácnosti, podniky nebo spotřebitele, které je motivují k nákupu konečných produktů technologií pro nulové čisté emise uvedených v článku 3 tohoto nařízení, měly zajistit dodržování mezinárodních závazků Unie, mimo jiné tím, že zajistí, aby tyto systémy byly v souladu s ustanoveními WTO a nedosáhly takového rozsahu, který by vážně poškozoval zájmy členů WTO.

(37)  ▌ Platforma pro nulové čisté emise v Evropě by rovněž měla hrát důležitou úlohu při urychlení provádění příspěvku k udržitelnosti a odolnosti ze strany členských států a veřejných orgánů při realizaci jejich zadávacích řízení a veřejných dražeb a Komise by měla členským státům pomáhat při tvorbě systémů zaměřených na domácnosti a spotřebitele s cílem vytvářet synergie a vyměňovat si osvědčené postupy. Je důležité, aby veřejní zadavatelé nebo zadavatelé i výrobní společnosti jasně porozuměli každému z kritérií udržitelnosti a odolnosti. Komise by proto měla v úzké spolupráci s Platformou pro nulové čisté emise v Evropě přijmout prováděcí akt upřesňující kritéria pro posouzení příspěvku k odolnosti a udržitelnosti, se zvláštním důrazem na malé a střední podniky, které by měly mít spravedlivou šanci účastnit se významného trhu s veřejnými zakázkami. Klíčový význam bude mít zajištění jeho provázanosti se všemi stávajícími právními předpisy. Dále by tento prováděcí akt měl vyjasnit odchylky stanovené v čl. 19 odst. 4. Kromě toho by Komise měla v úzké spolupráci s Platformou pro nulové čisté emise v Evropě vydat pokyny, jak propojit kritéria udržitelnosti a odolnosti s budoucími právními předpisy. Tyto pokyny mohou dále obsahovat specifické a konkrétní příklady a osvědčené postupy. V zájmu soudržnosti se všemi budoucími právními předpisy by Komise měla své pokyny aktualizovat alespoň jednou za šest měsíců.

(38)  V zájmu zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek a aukce za účelem využívání obnovitelných zdrojů energie skutečně přispívaly k odolnosti Unie, musí být tyto činnosti pro průmysl předvídatelné. Aby mohla průmyslová výroba včas zareagovat, měli by veřejní zadavatelé a zadavatelé předem informovat trh o svých odhadovaných potřebách při zadávání zakázek na produkty technologie pro nulové čisté emise. Aukce by také měly zohlednit skutečnost, že inflace spolu s dlouhou dobou realizace projektů využívajících zdroje obnovitelné energie vytváří pro podniky značné riziko, což by je mohlo odradit od podávání nabídek. Pro zajištění jistoty ohledně ekonomické výhodnosti aukční nabídky by členské státy měly zajistit, aby všechny aukce zahrnovaly mechanismus indexace inflace. Kromě toho by členské státy měly případně vyloučit z dražeb záporné nabídky, neboť tyto nabídky by mohly vést k neočekávaně vysokým cenám energie pro odběratele realizované výroby energie z obnovitelných zdrojů.

(39)  Jak je uvedeno ve sdělení o průmyslovém plánu Zelené dohody pro věk nulových čistých emisí zveřejněném dne 1. února 2023, podíly průmyslu Unie na trhu jsou pod silným tlakem v důsledku subvencí ve třetích zemích, které narušují rovné podmínky. Některé třetí země zavádějí režimy podpory, jejichž cílem je ukotvit a přilákat odvětví čistých technologií. Tato situace představuje pro Unii konkurenční výzvu, aby si zachovala a rozvíjela svůj vlastní průmysl. Promítá se to do potřeby rychlé a ambiciózní reakce Unie při modernizaci jejího právního rámce s cílem konkurovat v celosvětovém měřítku při obraně otevřeného a spravedlivého obchodu plným a účinným využíváním všech dostupných nástrojů, včetně nástrojů na ochranu obchodu, a prosazováním evropských norem v oblasti technologií pro nulové čisté emise.

(39a)  Vzhledem k cíli Unie snížit strategickou závislost na třetích zemích v oblasti technologií pro nulové čisté emise je zásadní, aby mechanismy veřejné podpory, jako jsou veřejné zakázky a aukce, tuto závislost neprohlubovaly. Proto by měla být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013(29) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU(30) stanovena omezení podílu výrobků ve smlouvách o dodávkách pocházejících ze třetích zemí. Dále by se měla v co největší míře používat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1031 a 2022/2560(31) s cílem zajistit, aby společnosti v Unii nečelily nekalé soutěži o veřejné zakázky.

(39b)  Pro dosažení cílů tohoto nařízení je nezbytné, aby byl na podporu projektů prováděných podle tohoto nařízení vyčleněn zvláštní zdroj veřejného financování. Toto financování by mělo zajistit, aby společnosti v celé Unii měly přístup k potřebnému financování bez ohledu na fiskální možnosti členských států, v nichž má být projekt realizován. Víceletý finanční rámec na období 2021–2027, jak byl schválen v roce 2020, toto nestanoví. Platforma strategických technologií pro Evropu „STEP“ částečně řeší potřebnou podporu; projektů podle tohoto nařízení. I když se platforma STEP opírá o přeprogramování a posílení stávajících programů na podporu strategických investic, je také důležitým prvkem pro testování proveditelnosti a přípravu nových intervencí jako kroku k vytvoření Evropského fondu suverenity. Hodnocení STEP v roce 2025 má posoudit relevanci provedených opatření a poslouží jako základ pro posouzení toho, zda je potřeba rozšířit podporu na strategická odvětví.

(40)  Přístup k dostatečnému soukromému a veřejnému financování je klíčový pro zajištění otevřené strategické autonomie Unie a vytvoření pevné a konkurenceschopné výrobní základny technologií pro nulové čisté emise a jejich dodavatelských řetězců v celé Unii. Většina investic nezbytných k dosažení cílů Zelené dohody bude pocházet ze soukromého kapitálu(32), který bude přilákán růstovým potenciálem ekosystému pro nulové čisté emise. Dobře fungující, rozvinuté a integrované kapitálové trhy budou proto zásadní pro získání a nasměrování finančních prostředků potřebných k ekologické transformaci a projektům výroby technologií pro nulové čisté emise. Aby Unie splnila své cíle nulových čistých emisí, je k tomu nezbytný rychlý pokrok směrem k unii kapitálových trhů. Klíčovou úlohu při zvyšování investic do technologií pro nulové čisté emise rovněž hraje agenda udržitelného financování (a kombinovaného financování), přičemž zároveň zaručuje konkurenceschopnost tohoto odvětví. Jak je uvedeno v pracovním dokumentu útvarů Komise připojeném k tomuto nařízení, investiční potřeby v období 2023–2030 činí přibližně 92 miliard EUR a v závislosti na různých scénářích se pohybují mezi přibližně 52 miliardami EUR a přibližně 119 miliardami EUR, což by vedlo k požadavkům na veřejné financování ve výši 16–18 miliard EUR. Vzhledem k tomu, že toto posouzení bere v úvahu pouze pět konkrétních technologií, skutečná potřeba investic bude pravděpodobně podstatně vyšší.

(41)  Pokud soukromé investice samy o sobě nestačí, může být k účinnému zavádění projektů výroby pro nulové čisté emise nutná veřejná podpora v podobě státní podpory. Tato podpora musí mít motivační účinek a musí být nezbytná, vhodná a přiměřená. Stávající pokyny pro státní podporu, které byly nedávno důkladně revidovány v souladu s cíli souběžné transformace, poskytují za určitých podmínek rozsáhlé možnosti, jak podporovat investice do projektů spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení. Při usnadňování přístupu k financování u projektů výroby technologií pro nulové čisté emise mohou hrát důležitou úlohu členské státy tím, že se budou zabývat selháními trhu pomocí cílené státní podpory. Cílem dočasného krizového a transformačního rámce přijatého dne 9. března 2023 je zajistit rovné podmínky na vnitřním trhu, se zaměřením na odvětví, u nichž bylo zjištěno riziko přesunu výroby do třetích zemí, a přiměřeným způsobem z hlediska částek podpory. Rámec by umožnil členským státům zavést opatření na podporu nových investic do výrobních zařízení ve vymezených odvětvích, která mají strategický význam pro dosažení nulových čistých emisí, a to i pomocí daňového zvýhodnění. Aby se přispělo k dosažení konvergence mezi členskými státy a regiony, mohla by být u investic, které se uskuteční v podporovaných oblastech, povolená výše podpory upravena na vyšší intenzitu a vyšší stropy podpory. Vyžaduje se splnění vhodných podmínek, aby se ověřila konkrétní rizika odklonu investic mimo Evropský hospodářský prostor (EHP) a aby se ověřilo, že neexistuje žádné riziko relokalizace uvnitř EHP, aby se zabránilo roztříštěnosti jednotného trhu. K mobilizaci vnitrostátních zdrojů za tímto účelem mohou členské státy použít část příjmů ze systému Unie pro obchodování s emisemi (EU ETS), kterou musí členské státy přidělit na účely související s klimatem.

(41a)  Plně by se mělo zpřístupnit více zdrojů financování, jako jsou nevyužité částky z Nástroje pro oživení a odolnost, účelová podpora z Inovačního fondu EU, účelové režimy financování z Evropské investiční banky, a v co největší míře by se měly využívat všechny prostředky VFR, které dosud nebyly použity. Více investic ze soukromého sektoru by mělo být stimulováno prostřednictvím účelových vládních záruk, zejména pokud jde o průmyslové investice do projektů výroby technologií pro nulové čisté emise, včetně strategických projektů pro nulové čisté emise.

(42)  K financování investic do projektů výroby technologií pro nulové čisté emise je rovněž k dispozici několik programů financování Unie, například Nástroj pro oživení a odolnost, InvestEU, programy politiky soudržnosti nebo Inovační fond. Stávající rozpočet EU nepostačuje k podpoře cílů tohoto nařízení a k zajištění rovných podmínek mezi členskými státy. Revize VFR na období 2021–2027 by proto měla stanovit evropský rozpočet vhodný pro daný účel. V tomto ohledu by měla platforma STEP rovněž poskytnout dodatečné finanční prostředky částečně určené na projekty výroby technologií pro nulové čisté emise, které přispívají ke snížení strategických závislostí v Unii a ke konkurenceschopnosti jejího průmyslu.

(43)  Pozměněné nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost(33) poskytlo členským státům dodatečnou nevratnou podporu ve výši 20 miliard EUR s cílem podpořit energetickou účinnost a nahradit fosilní paliva, mimo jiné prostřednictvím projektů průmyslu EU pro nulové čisté emise. Jak je uvedeno v pokynech Komise ke kapitolám plánu REPowerEU(34), členské státy se vyzývají, aby do kapitoly REPowerEU svých plánů pro oživení a odolnost zahrnuly opatření na podporu investic do výroby technologií pro nulové čisté emise a průmyslových inovací v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241(35).

(43a)  Se zvýšením cen v rámci systému EU ETS se podstatně zvýšily příjmy členských států z tohoto systému. Aby podnítily dekarbonizaci průmyslu Unie, členské státy by měly výrazně zvýšit podíl svých vnitrostátních příjmů plynoucích ze systému EU ETS vyhrazený na podporu dekarbonizace průmyslu, a měly by proto vyčlenit alespoň 25 % svých vnitrostátních příjmů ze systému EU ETS na podporu cílů tohoto nařízení.

(44)  InvestEU je stěžejním programem Unie na podporu investic, zejména ekologické a digitální transformace, a to poskytováním financování a technické pomoci, například prostřednictvím mechanismů kombinování zdrojů. Tento přístup přispívá k přilákání dalšího veřejného a soukromého kapitálu. Kromě toho se členské státy vyzývají, aby přispěly do složky členského státu v programu InvestEU na podporu finančních produktů, které jsou k dispozici pro výrobu technologií pro nulové čisté emise, aniž by byla dotčena platná pravidla státní podpory.

(45)  Členské státy mohou poskytovat podporu z programů politiky soudržnosti v souladu s platnými pravidly podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060(36) s cílem podpořit zavádění strategických projektů pro nulové čisté emise jakož i projektů výroby technologií pro nulové čisté emise ve všech regionech, zejména v méně rozvinutých a přechodových regionech a územích fondů pro spravedlivou transformaci, a to prostřednictvím investičních balíčků infrastruktury, produktivních investic do inovací, výrobní kapacity v malých a středních podnicích, služeb, odborné přípravy a zvyšování kvalifikace, včetně podpory budování kapacit na straně veřejných orgánů a předkladatelů. Příslušná míra spolufinancování stanovená v programech může činit až 85 % v případě méně rozvinutých regionů a až 60 % nebo 70 % v případě přechodových regionů v závislosti na dotčeném fondu a statusu regionu, avšak členské státy mohou tyto stropy na úrovni dotčeného projektu překročit, umožňují-li to pravidla státní podpory. Nástroj pro technickou podporu může členským státům a regionům pomoci při přípravě růstových strategií pro nulové čisté emise, zlepšit podnikatelské prostředí, snížit byrokracii a urychlit povolování. Členské státy by měly být motivovány k tomu, aby podporovaly udržitelnost ▌projektů pro nulové čisté emise tím, že tyto investice začlení do evropských hodnotových řetězců, a to zejména na základě meziregionálních a přeshraničních sítí spolupráce. Přijetí takových opatření by se mělo zvážit, zejména pokud jde o údolí.

(46)  Inovační fond rovněž poskytuje velmi slibný a nákladově efektivní způsob podpory rozšiřování výroby a zavádění čistého vodíku a dalších technologií pro nulové čisté emise v Evropě, čímž posiluje svrchovanost Evropy v klíčových technologiích pro opatření v oblasti klimatu a energetické bezpečnosti.

(47)  Evropský fond suverenity by poskytl strukturální odpověď na investiční potřeby. Pomůže zachovat evropský náskok v oblasti kritických a nově vznikajících technologií, které jsou důležité pro ekologickou a digitální transformaci, včetně technologií pro nulové čisté emise. Tento strukturální nástroj bude vycházet ze zkušeností s koordinovanými projekty zahrnujícími více zemí v rámci významných projektů společného evropského zájmu a bude usilovat o zlepšení přístupu všech členských států k těmto projektům, čímž zajistí soudržnost a jednotný trh ochrání před riziky plynoucími z nestejnoměrné dostupnosti státní podpory. [Nařízení o STEP] lze považovat za krok směrem ke zřízení Evropského fondu suverenity, který by mohl přispět k utváření a posílení evropské průmyslové politiky tím, že ve VFR na období po roce 2027 poskytne evropskému průmyslu více finančních prostředků.

(48)  V zájmu překonání nedostatků stávajícího rozdrobeného úsilí v oblasti veřejných a soukromých investic, usnadnění integrace a návratnosti investic by Komise a členské státy měly lépe koordinovat stávající programy financování na unijní a vnitrostátní úrovni, vytvářet mezi nimi synergie a zajistit lepší koordinaci a spolupráci s průmyslem a klíčovými zúčastněnými stranami ze soukromého sektoru. Při vytváření komplexního přehledu dostupných a relevantních možností financování a při diskusi o individuálních potřebách financování strategických projektů pro nulové čisté emise a jejich koordinaci hraje klíčovou úlohu Platforma pro nulové čisté emise v Evropě. Projednávat by se měly projekty předložené členským státem nebo Komisí.

(49)  V zájmu co nejrychlejšího zavedení nebo rozšíření projektů výroby technologií pro nulové čisté emise, jejichž cílem je přispět v Unii k bezpečnosti dodávek technologií pro nulové čisté emise, je důležité vytvořit jistotu pro plánování a investice tím, že se administrativní zátěž předkladatelů projektů omezí na minimum, aniž by byly ohroženy vysoké environmentální a sociální normy Unie. Členské státy by proto u projektů výroby technologií pro nulové čisté emise a u strategických projektů projekty pro nulové čisté emise měly zjednodušit své povolovací postupy a zároveň by měly zajistit, aby tyto projekty byly bezpečné, zabezpečené, šetrné k životnímu prostředí a splňovaly environmentální, sociální a bezpečnostní požadavky. Právní předpisy Unie v oblasti životního prostředí stanoví společné podmínky pro průběh a obsah vnitrostátních povolovacích postupů, čímž zajišťují vysokou úroveň ochrany životního prostředí. ▌.

(50)  Nepředvídatelnost, složitost a někdy i nadměrná délka vnitrostátních povolovacích postupů zároveň snižuje bezpečnost investic, která je nutná k účinnému rozvoji projektů výroby technologií pro nulové čisté emise. V zájmu zajištění a urychlení jejich účinného provádění by proto členské státy měly uplatňovat zjednodušené a předvídatelné postupy udělování povolení. Kromě toho by strategickým projektům pro nulové čisté emise měl být na vnitrostátní úrovni přiznán přednostní status s cílem zajistit rychlé administrativní zpracování a bezodkladné zacházení při všech soudních řízeních a řešeních sporů, které se jich týkají. Mimo to by členské státy měly zvážit politické inovace v této oblasti. Aby se zajistilo, že strategické projekty pro nulové čisté emise budou moci být řešeny přednostně, měly by členské státy zajistit, aby příslušné orgány měly odpovídající vybavení a personál.

(51)  Vzhledem k jejich úloze při zajišťování bezpečnosti dodávek technologií pro nulové čisté emise v Unii a jejich přínosu k otevřené strategické autonomii Unie a ekologické a digitální transformaci by odpovědné orgány udělující povolení měly považovat strategické projekty pro nulové čisté emise za projekty veřejného zájmu. Na základě individuálního posouzení může odpovědný orgán udělující povolení dospět k závěru, že veřejný zájem, kterému projekt slouží, převažuje nad veřejnými zájmy souvisejícími s ochranou přírody a životního prostředí, a tudíž že projekt může být schválen, jsou-li splněny všechny příslušné podmínky stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES(37), směrnici Rady 92/43/EHS(38) a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES(39).

(52)  V zájmu snížení složitosti a zvýšení účinnosti a transparentnosti by předkladatelé projektů výroby technologií pro nulové čisté emise, včetně strategických projektů pro nulové čisté emise, měli mít možnost spolupracovat s jediným vnitrostátním orgánem odpovědným za koordinaci celého povolovacího postupu a za vydání komplexního rozhodnutí v příslušné lhůtě. Za tímto účelem by členské státy měly určit nebo zřídit jediný příslušný vnitrostátní orgán (určený orgán). V závislosti na vnitřní organizaci členského státu by mělo být za stejných podmínek možné delegovat úkoly příslušného ▌ orgánu na jiný orgán. Aby byla v průběhu povolovacího procesu zaručena důkladná kontrola a aby bylo zajištěno účinné plnění povinností členských států, měly by poskytnout svému příslušnému ▌ orgánu nebo jakémukoli orgánu jednajícímu jejich jménem dostatečný personál a zdroje.

(52a)  Členské státy by měly být odpovědné za výběr strategických projektů pro nulové čisté emise, aby bylo možné zohlednit strategické aspekty, zejména pokud jde o provádění strategických projektů pro nulové čisté emise. Aby se však zajistilo, že projekty budou sloužit také společnému zájmu Unie, včetně jejích rozpočtových zájmů, měla by mít Komise pravomoc vznést námitku proti rozhodnutí členského státu o označení projektu za strategický. V případě, že Komise vznese proti označení námitky, měl by být projekt předložen Platformě pro nulové čisté emise v Evropě. Konečné rozhodnutí o statusu projektu by měla přijmout tato platforma.

(53)  S cílem zajistit jasnost ohledně povolovacího statusu projektů výroby technologií pro nulové čisté emise a omezit účinnost případných zneužívajících soudních sporů, aniž by byl narušen účinný soudní přezkum, by členské státy měly zajistit, aby veškeré spory týkající se povolovacího postupu byly včas vyřešeny. Za tímto účelem by příslušné vnitrostátní orgány měly zajistit, aby žadatelé a předkladatelé projektů měli přístup k jednoduchému postupu řešení sporů a aby se těmto projektům dostalo naléhavého zacházení při všech soudních řízeních a postupech řešení sporů, které se jich týkají, aniž by však bylo dotčeno právo na obhajobu.

(54)  S cílem umožnit podnikům a předkladatelům projektů, včetně přeshraničních projektů, přímo využívat výhod vnitřního trhu bez další zbytečné administrativní zátěže stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724(40) obecná pravidla pro online poskytování postupů významných pro fungování vnitřního trhu. Informace, které je třeba předložit příslušným vnitrostátním orgánům v rámci povolovacích postupů, na něž se vztahuje toto nařízení, budou zahrnuty v příloze I nařízení (EU) 2018/1724, jakmile bude změněno tímto nařízením, přičemž související postupy jsou zahrnuty v příloze II uvedeného nařízení s cílem zajistit, aby předkladatelé projektů mohli plně využívat on-line postupů a technického systému založeného na zásadě „pouze jednou“. ▌Určené orgány působící jako jediné kontaktní místo podle tohoto nařízení jsou zařazeny na seznam asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů v příloze III nařízení (EU) 2018/1724.

(55)  Projekty výroby technologií pro nulové čisté emise podléhají zdlouhavým a složitým povolovacím postupům v délce 2–7 let v závislosti na členském státě, technologickém odvětví a segmentu hodnotového řetězce. Vzhledem k rozsahu požadovaných investic – zejména u projektů o velikosti gigatovárny, které jsou nutné k dosažení očekávaných úspor z rozsahu – vytváří nepřiměřený povolovací postup dodatečnou překážku, která je mnohdy na úkor zvýšení výrobní kapacity technologií pro nulové čisté emise v Unii. Aby se předkladatelům projektů a dalším investorům dostalo jistoty a jasnosti potřebné k většímu rozvoji projektů výroby technologií pro nulové čisté emise, měly by členské státy zajistit, aby povolovací postup u těchto projektů nepřekročil předem stanovené lhůty. U strategických projektů pro nulové čisté emise by udělení povolení nemělo trvat déle než 9 měsíců u zařízení s roční produkcí vyšší než 1 GW a 6 měsíců u zařízení s roční produkcí nižší než 1 GW. U ▌projektů výroby technologií pro nulové čisté emise by udělení povolení nemělo trvat déle než dvanáct měsíců u zařízení s roční produkcí vyšší než 1 GW a devět měsíců u zařízení s roční produkcí nižší než 1 GW. U technologií pro nulové čisté emise, u nichž nelze použít vyjádření v GW, jako jsou sítě a technologie ▌CCS ▌ nebo ▌CCU▌, by měly platit horní hranice výše uvedených lhůt. V případě rozšíření stávajících výrobních linek by každá z výše uvedených lhůt měla být zkrácena na polovinu.

(56)  Vzhledem k významu projektů výroby technologií pro nulové čisté emise a strategických projektů pro nulové čisté emise pro dodávky energie do Unie a k urychlení jejich realizace by navíc měla být částečně zrušena nebo zjednodušena některá správní omezení.

(57)  Posouzení vlivů na životní prostředí a povolení požadovaná podle práva Unie, a to i ve vztahu k vodě, ovzduší, ekosystémům, přírodním stanovištím, biologické rozmanitosti a ptákům, jsou u projektu výroby technologií pro nulové čisté emise nedílnou součástí povolovacího postupu a nezbytným ochranným opatřením k zajištění prevence nebo minimalizace negativních dopadů na životní prostředí. Avšak aby se zajistilo, že povolovací řízení budou u projektů výroby technologií pro nulové čisté emise předvídatelná a včasná, měl by být využit veškerý potenciál k zefektivnění požadovaných posouzení a povolení, aniž by se však snížila úroveň ochrany životního prostředí. V tomto ohledu by mělo být zajištěno, aby se nezbytná posouzení prováděla souběžně s cílem zabránit jejich zbytečnému překrývání, a mělo by být zajištěno, že se předkladatelé projektů a odpovědné orgány výslovně dohodnou na rozsahu souběžného posouzení ještě před jeho provedením, aby se předešlo zbytečným následným opatřením.

(58)  Spory o využití půdy mohou být na překážku zavádění projektů výroby technologií pro nulové čisté emise. Dobře navržené plány, včetně územních plánů a územního plánování, které zohledňují potenciál pro realizaci projektů výroby technologií pro nulové čisté emise a jejichž potenciální dopady na životní prostředí se posuzují, mohou pomoci vyvážit veřejné statky a zájmy, zmírnit riziko sporů a urychlit udržitelné zavádění projektů výroby technologií pro nulové čisté emise v Unii. Odpovědné vnitrostátní, regionální a místní orgány by proto měly při vypracovávání příslušných plánů zvážit začlenění ustanovení o projektech výroby technologií pro nulové čisté emise.

(59)  Pro účely posouzení vlivů na životní prostředí a udělování povolení se k získání informací o geologii, biologii, ekologii, socioekonomickém rozvoji a dostupnosti zdrojů v co největší míře využijí družicová data a služby pocházející z Kosmického programu EU, a zejména z programu Copernicus; tato data a služby, a zejména možnost programu Copernicus monitorovat a ověřovat antropogenní emise CO2, jsou nejpřípadnější k posouzení dopadu průmyslových projektů a dopadu antropogenních propadů CO2 na celosvětové koncentrace a toky skleníkových plynů.

(60)  Komise by měla v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012(41) požádat jednu nebo více evropských normalizačních organizací o vypracování evropských norem na podporu cílů tohoto nařízení.

(61)  Vodíková údolí s aplikacemi pro konečné použití v průmyslu hrají důležitou úlohu při dekarbonizaci energeticky náročných průmyslových odvětví. Plán REPowerEU stanovil cíl zdvojnásobit počet vodíkových údolí v Unii. V zájmu dosažení tohoto cíle by členské státy měly urychlit povolování, zvážit regulační pískoviště a upřednostnit přístup k financování. V zájmu zvýšení odolnosti průmyslu pro nulové čisté emise by členské státy měly zajistit propojení vodíkových údolí přes hranice Unie. Průmyslová zařízení, která vyrábějí vlastní energii a mohou mít pozitivní přínos k výrobě elektřiny, by měla být zjednodušením regulačních požadavků motivována, aby přispívala jako výrobce energie k inteligentní elektrické síti.

(62)  Regulační pískoviště pro nulové čisté emise mohou být důležitým nástrojem k podpoře inovací v oblasti technologií pro nulové čisté emise a získávání poznatků v oblasti regulace. Pro inovace musí být k dispozici experimentální prostory, neboť vědecké výsledky je třeba vyzkoušet v kontrolovaném skutečném prostředí. Měla by být zavedena regulační pískoviště za účelem zkoušení inovativních technologií pro nulové čisté emise a dalších inovativních technologií v kontrolovaném prostředí a po omezenou dobu. Je třeba nalézt rovnováhu mezi právní jistotou pro účastníky regulačních pískovišť pro nulové čisté emise a splněním cílů práva Unie. Vzhledem k tomu, že regulační pískoviště pro nulové čisté emise musí v každém případě splňovat základní požadavky na technologii pro nulové čisté emise určené v unijním a vnitrostátním právu, je vhodné stanovit, že na účastníky, kteří splňují požadavky na způsobilost pro účely regulačního pískoviště pro nulové čisté emise a kteří se v dobré víře řídí pokyny příslušných orgánů a podmínkami plánu dohodnutého s těmito orgány, se nevztahují žádné správní pokuty ani sankce. Tento přístup je odůvodněný, neboť zavedené záruky v zásadě zajistí účinné dodržování právních předpisů Unie nebo členských států, které se týkají technologie pro nulové čisté emise, nad níž je v regulačních pískovištích vykonáván dohled. Jak bylo oznámeno v Novém evropském programu inovací, zveřejní Komise v roce 2023 pro pískoviště pokyny, aby podpořila členské státy při přípravě pískovišť pro účely technologie pro nulové čisté emise. Tyto inovativní technologie by nakonec mohly být zásadní k dosažení cíle Unie v oblasti klimatické neutrality, zajištění bezpečnosti dodávek a odolnosti energetického systému Unie, a tudíž by se mohly zařadit mezi ▌ technologie pro nulové čisté emise.

(63)  Navrhuje se celkové měřítko a orientační cíle pro výrobu klíčových produktů technologie pro nulové čisté emise v Evropské unii s cílem zlepšit globální průmyslovou konkurenceschopnost Unie a pomoci řešit otázky závislosti na dovozu a zranitelnosti, a zajistit splnění cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky.

(64)  Jedním z hlavních cílů průmyslové politiky Unie je umožnit ekologickou a digitální transformaci a zároveň zachovat udržitelný růst a konkurenceschopnost Unie, zachovat kvalitní pracovní místa a posílit její schopnost inovovat a vyrábět, zejména pokud jde o čisté technologie. Rozšiřování evropských průmyslových odvětví s technologiemi pro nulové čisté emise, stejně jako zajištění otevřené strategické autonomie Evropy, vyžaduje značné množství dalších kvalifikovaných pracovníků, což s sebou nese významné investiční potřeby v oblasti rekvalifikace a zvyšování kvalifikace, a to i na poli odborného vzdělávání a přípravy. Konkrétněji, transformace energetiky bude vyžadovat podstatný nárůst počtu kvalifikovaných pracovníků v řadě odvětví, včetně energie z obnovitelných zdrojů a skladování energie, síťových technologií, výroby baterií, IT nebo inteligentních řešení pro optimalizaci a řízení energetického systému, a dalších průmyslových dekarbonizačních technologií. Podle studií by oběhové hospodářství mohlo do roku 2030 přispět k vytvoření přibližně 700 000 pracovních míst pouze v Unii(42). Je proto nanejvýš důležité, aby byla tato místa v odvětví technologií pro nulové čisté emise přitažlivá a dosažitelná, zejména pokud jde o technickou kariéru, a to i prostřednictvím informačních kampaní Unie na podporu technického a odborného vzdělávání, ale také pracovních míst souvisejících s oběhovým hospodářstvím a pracovních míst v oblasti řízení zdrojů a pracovních míst souvisejících s průmyslovou transformací a dekarbonizací obecně. Dále je nezbytné řešit současný nesoulad mezi dovednostmi pracovníků a potřebami podniků v Unii. Podle Evropského strategického plánu pro energetické technologie vypracovaného Komisí se odhaduje, že do roku 2030 bude jen v samotném pododvětví výroby vodíkových palivových článků zapotřebí 180 000 vyškolených pracovníků, techniků a inženýrů(43). V odvětví fotovoltaické solární energie by bylo zapotřebí jen ve výrobě až 66 000 pracovních míst. Kromě toho neexistence vzdělávacích programů, které podporují dovednosti nezbytné pro technologie pro nulové čisté emise, což rovněž způsobuje nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců a nedostatečné porozumění v rámci místní správy v některých regionech Unie, mohla by představovat významnou překážku pro udržitelný rozvoj průmyslu.

(65)  Vzhledem k tomu, že posílení výrobní kapacity Unie u klíčových technologií pro nulové čisté emise nebude možné bez značného množství kvalifikované pracovní síly, je nezbytné zavést opatření na podporu zapojení většího počtu lidí na trhu práce, a učinit průmyslová odvětví a technické profesní dráhy, kterých se toto nařízení týká, atraktivnější, zejména pro ženy, protože v technologicky orientovaných profesích zdaleka není dosaženo vyváženého zastoupení žen a mužů, a pro mladé lidi, a to i prostřednictvím přístupu „dovednosti na prvním místě“, jež doplní nábor na základě kvalifikace. Dále je třeba se zaměřit i na pracovníky ze třetích zemí, neboť Unie přitahuje pouze malý podíl kvalifikovaných migrantů. Kromě toho, v souladu s cíli doporučení Rady o zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu je důležitá zvláštní podpora při přechodu z jednoho zaměstnání do druhého a s cílem podpořit celoživotní učení a odbornou přípravu pracovníků v nadbytečných a upadajících odvětvích. Znamená to investovat do dovedností pro všechny a zároveň zaujmout cílený přístup ke zranitelným skupinám. Patří sem skupiny osob, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), legálně pobývající migrující pracovníci, jakož i osoby, které jsou vyloučeny z trhu práce, mají omezený přístup k příležitostem k odborné přípravě nebo jsou v zaměstnáních, u nichž hrozí, že zmizí, nebo jejichž obsah a úkoly jsou vysoce transformovány novými technologiemi, zejména v regionech postižených dopady transformace na cíle Unie pro rok 2030 podle článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056(44) a čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060. Konečným cílem by mělo být vytváření kvalitních pracovních, která jsou potřebná u technologií pro nulové čisté emise v Unii v souladu s cíli evropského pilíře sociálních práv v oblasti zaměstnanosti a odborné přípravy, včetně spravedlivých a přiměřených mezd, zlepšení životních a pracovních podmínek podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041(45), přístupu k sociální ochraně, příležitostí k celoživotnímu učení, dobrých pracovních podmínek na bezpečných a zdravých pracovištích, jakož i práv na kolektivní vyjednávání. Zvyšování kvalifikace a rekvalifikace jsou vskutku důležitými nástroji, nezaručují však kvalitní pracovní místa. Nedostatek pracovních sil může být rovněž důsledkem nízkých mezd, neatraktivních pracovních míst, špatných pracovních podmínek a nedostatečných investic do odborného vzdělávání a přípravy. Řešení těchto otázek a zlepšení kvality pracovních míst v odvětvích a podnicích se špatnými pracovními podmínkami je rovněž důležitým prvkem pro přilákání pracovníků a řešení problému odlivu mozků, který má za následek rostoucí nerovnosti mezi regiony, nerovný rozvoj a nerovnou schopnost podněcovat inovace a vytvářet kvalitní pracovní místa. Na základě stávajících iniciativ, například Paktu EU pro dovednosti, činností na úrovni EU týkajících se poznatků o dovednostech a prognózování dovedností, jako je Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání, Eurofound a Evropský orgán pro pracovní záležitosti, a plánů pro odvětvovou spolupráci v oblasti dovedností, a s plným zohledněním těchto iniciativ, je cílem mobilizovat všechny aktéry, a to: orgány členských států, včetně orgánů na regionální a místní úrovni, poskytovatele vzdělávání a odborné přípravy, včetně univerzit, výzkumných univerzit a univerzit aplikovaných věd i univerzitních aliancí, jakož i sociální partnery a průmysl, zejména malé a střední podniky, začínající podnik a sociální podniky, s cílem určit potřeby v oblasti dovedností, vypracovat programy vzdělávání a odborné přípravy a tyto programy rychle a operativně zavádět ve velkém měřítku. V tomto ohledu hrají klíčovou úlohu strategické projekty pro nulové čisté emise. Členské státy a Komise by měly zajistit finanční podporu s cílem využít dopad a dosah akademií, mimo jiné využitím možností rozpočtu Unie prostřednictvím nástrojů, jako je Evropský sociální fond plus, InvestEU, Fond pro spravedlivou transformaci, Evropský fond pro regionální rozvoj, Nástroj pro oživení a odolnost, Modernizační fond, plán REPowerEU a Program pro jednotný trh.

(66)  Na základě místních a regionálních iniciativ a předchozích zkušeností, například z center pro rozvoj dovedností, Evropského paktu pro dovednosti a Evropské bateriové aliance či energie z obnovitelných zdrojů na moři, by akademie průmyslu pro nulové čisté emise, jež jsou sítí příslušných odborníků (dále jen „akademie“), měly rozvíjet a zavádět obsah vzdělávání a odborné přípravy, jehož účelem je prohlubování dovedností a rekvalifikace pracovníků, kteří jsou potřební v klíčových hodnotových řetězcích technologií pro nulové čisté emise, například solární fotovoltaické a solární tepelné technologie, mořské obnovitelné zdroje energie, obnovitelné vodíkové technologie a suroviny i CCU. Rozsah a počet akademií by měla určit Komise a členské státy v rámci Platformy pro nulové čisté emise v Evropě na základě stávajících a objektivních studií v souladu se zásadou technologické neutrality a na základě mapování současných a předpokládaných potřeb v odvětvích pro nulové čisté emise, včetně regionů v procesu transformace. Toto mapování by mělo poskytnout informace o současném a nadcházejícím nedostatku pracovních sil v klíčových odvětvích pro nulové čisté emise v celé Unii, jakož i přehled o tom, jak jsou v těchto odvětvích poskytovány možnosti odborné přípravy. Mapování by mělo rovněž zanalyzovat hlavní příčinu nedostatku dovedností a pracovních sil, zejména v souvislosti s kvalitou nabídky pracovních míst v odvětvích pro nulové čisté emise, například posouzením pracovních podmínek a rozsahu kolektivního vyjednávání. Kromě toho by Komise měla na základě výsledků mapování a stávajících studií a po konzultaci s platformou pro nulové čisté emise zveřejnit výzvu k předkládání návrhů na spuštění akademie v dané technologii, pokud bude zjištěna kritická úroveň nedostatku kvalifikovaných pracovníků ve vztahu k technologii pro nulové čisté emise. Na zřízení akademií by mělo být poskytnuto počáteční financování ze strany Unie a umožnit jejich fungování s cílem, aby se staly tři roky po svém založení finančně udržitelnými tak, že obdrží finanční příspěvky od soukromého sektoru. K zajištění co nejrychlejšího fungování akademií je zapotřebí silného řízení, aby se rozvinuly programy vzdělávání v oblasti technologií pro nulové čisté emise. Tím by neměla být dotčena rozhodující úloha, kterou mohou při vytváření takových akademií hrát i sociální partneři a univerzity, jako tomu je v případě bateriové aliance. Zejména by měla být zvážena úloha mezinárodních a interdisciplinárních univerzitních aliancí, jako je Transform4Europe, s cílem dosáhnout jednotnějších a společných norem v oblasti odborné přípravy a činností v oblasti změny kvalifikace či prohlubování dovedností. Obecně by mělo být upřednostněno také využívání již existujících výzkumných a výukových infrastruktur.

(66a)  Jedním z cílů akademií by mělo být přispět k reindustrializaci a dekarbonizaci Unie, jakož i k její otevřené strategické autonomii. Akademie by se měly rovněž zabývat potřebou technologií pro nulové čisté emise, jež se řídí přísnými sociálními a klimatickými normami a pocházejí z Unie. Akademie by měly být zřízeny do 31. prosince 2024 a měly by poskytovat vzdělávací obsah v co největším počtu různých jazyků orgánů Unie s cílem dosáhnout zeměpisné vyváženosti mezi členskými státy. Do 31. prosince 2025 by měly začít šířit počáteční vzdělávací obsah mezi příslušnými poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy v členských státech, jako jsou univerzity, výzkumné univerzity, univerzity aplikovaných věd a aliance univerzit, podniky, které toto vzdělávání a odbornou přípravu poskytují, včetně malých a středních podniků, začínajících podniků a sociálních podniků, sociálních partnerů a školitelů odborné přípravy. Akademie by měly usilovat o to, aby umožnily odbornou přípravu a vzdělávání 100 000 účastníků vzdělávání do tří let od svého založení, s přihlédnutím k rozsahu zjištěného nedostatku dovedností, který může vést k rozdílům v počtu účastníků vzdělávání v každé akademii. Akademie by měly přispívat k dostupnosti dovedností potřebných pro technologie pro nulové čisté emise, a to i v malých a středních podnicích. Vzdělávací obsah by měl zohledňovat již existující vzdělávací programy vypracované v rámci místního paktu pro dovednosti a středisek pro špičkovou odbornou kvalitu a měl by se zaměřovat na všechny úrovně vzdělávání a kvalifikace a na všechny pracovníky, včetně učňů, v celém hodnotovém řetězci v dotčených odvětvích, přičemž se zohlední všechny po sobě jdoucí průmyslové fáze, od návrhu výrobku (nebo služby) až po fázi výroby, včetně recyklace a opětovného použití materiálů, přičemž se zohlední všechny různé profese v celém hodnotovém řetězci. Tento obsah by měl rovněž zahrnovat výukové moduly s příslušnými informacemi o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci pro každou konkrétní technologii, jakož i obecné relevantní informace o právech pracovníků a pracovních podmínkách, včetně pracovní doby a práv pracovníků na informace a konzultace. Tento obsah by případně mohli poskytovatelé vzdělávání a odborné přípravy dále přizpůsobit vnitrostátnímu právu, platným kolektivním smlouvám a územním a odvětvovým zvláštnostem. Vzdělávací obsah by se měl zaměřovat také na zaměstnance vnitrostátních a místních správních orgánů (zejména těch, jež jsou odpovědné za povolování, posuzování dopadů a regulaci nových technologií), a přispívat tak k budování kapacit mezi vnitrostátními správními orgány a ke snižování rozdílů mezi členskými státy.

(66b)  Členské státy by měly rovněž využívat a zavádět vzdělávací obsah vyvinutý akademiemi v rámci stávajících nástrojů, jako je posílený systém záruk pro mladé lidi, jehož jedním z cílů je poskytovat vzdělávání a odbornou přípravu mladým lidem, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, a stavět na stávajících mentorských programech. V zájmu zajištění transparentnosti a přenositelnosti dovedností a mobility pracovníků a podpory členských států v tomto úsilí budou akademie rozvíjet a zavádět certifikáty, včetně mikrocertifikátů, týkající se studijních výsledků. Měly by být vydávány ve formátu evropských certifikátů o vzdělávání a mohly by být začleněny do služby EUROPASS a případně zahrnuty do vnitrostátních rámců kvalifikací. Členské státy by měly být vyzvány k tomu, aby využívaly obsah, který akademie vytvoří, k podpoře průběžné rekvalifikace a zvyšování dovedností nabízené prostřednictvím akademií a příslušných poskytovatelů vzdělávání a odborné přípravy na svém území pomocí vnitrostátních programů a financování Unie, mimo jiné z Evropského sociálního fondu plus, posíleného systému záruk pro mladé lidi, Nástroje pro oživení a odolnost, InvestEU, Evropského fondu pro regionální rozvoj, mechanismu pro spravedlivou transformaci, Modernizačního fondu a Nástroje pro technickou podporu, a podporovat integraci žen v souladu s Evropskou strategií pro rovnost žen a mužů s cílem řešit genderové stereotypy ve vzdělávání a v zaměstnání. Evropská síť služeb zaměstnanosti může hrát významnou úlohu při využívání vzdělávacího obsahu programů odborné přípravy poskytovaných akademii dovedností při vytváření a zavádění evropských profesních profilů a poskytování informací o nich vnitrostátním službám pro zaměstnanost.

(66c)  Platforma pro nulové čisté emise v Evropě by měla pomáhat při řízení práce akademií, a zajišťovat, aby se rozsah akademií zaměřil na nedostatky v oblasti dovedností, jež byly zjištěny v rámci mapování, a zajišťovat dohled. Členské státy by měly zajistit, aby jmenovaný vnitrostátní zástupce mohl působit jako most mezi příslušnými vnitrostátními ministerstvy a příslušnými orgány členských států, jakož i vnitrostátními sociálními partnery a zástupci odvětví. Platforma pro nulové čisté emise by měla shromažďovat informace o pokroku dosaženém různými akademiemi a do konce roku 2026 vypracovat souhrnnou zprávu o zavádění vzdělávacích programů, včetně počtu účastníků vzdělávání, kteří mají prospěch z programu akademií, napříč různými průmyslovými odvětvími, genderovými a věkovými skupinami a úrovněmi vzdělání i kvalifikace.

(67)  Ačkoli v právu Unie neexistují zvláštní ustanovení zavádějící minimální požadavky na odbornou přípravu nutnou pro umožnění přístupu k regulovanému povolání nebo jeho výkonu, je v pravomoci členského státu rozhodnout, zda a jak bude určité povolání regulovat, avšak vnitrostátní pravidla upravující přístup k regulovaným povoláním nesmějí představovat neodůvodněnou nebo nepřiměřenou překážku výkonu těchto základních práv. Pravomoc regulovat přístup k povolání musí být vykonávána v rámci zásad nediskriminace a proporcionality v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/958 ▌. Ve svém posouzení by členské státy měly vzít v úvahu veškeré škodlivé účinky, které by regulace povolání mohla mít na dostupnost dovedností v průmyslu pro nulové čisté emise, a měly by usilovat o co největší omezení regulace v těchto oblastech.

(68)  Pokud vzdělávací programy vyvinuté ▌akademiemi ▌ vedou k získání certifikátů, které by znamenaly pomoc, a to i pro osoby usilující o přístup k regulovanému povolání, měli by členské státy a zaměstnavatelé v zájmu usnadnění mobility ve strategických průmyslových profesích pro nulové čisté emise tyto certifikáty přijímat jako dostatečný důkaz znalostí, dovedností a kompetencí, které osvědčují.

(68a)  Příspěvek technologií pro nulové čisté emise k cílům dekarbonizace Unie se může projevit teprve tehdy, až budou tyto technologie zavedeny. K takovému zavedení pravděpodobně do určité míry dojde v domácnostech, ale většina dekarbonizace bude mít základ v dekarbonizaci průmyslových procesů. Aby bylo zajištěno, že se v Unii uskuteční investice do takové dekarbonizace, která je nezbytná pro zajištění dobrých pracovních míst a prosperity v Unii, jakož i pro splnění cílů Unie v oblasti dekarbonizace, je zásadní, aby přispěla ke zlepšení investičního prostředí pro průmysl v Unii.

(69)  Na úrovni Unie by měla být zřízena Platforma pro nulové čisté emise v Evropě složená z členských států a Evropského parlamentu a pod předsednictvím Komise. Platforma pro nulové čisté emise v Evropě může Komisi a členským státům poskytovat poradenství a pomoc v konkrétních otázkách a sloužit jako referenční orgán, v jehož rámci Komise a členské státy koordinují svou činnost a usnadňují výměnu informací o otázkách týkajících se tohoto nařízení. Platforma pro nulové čisté emise v Evropě by měla dále plnit úkoly uvedené v různých článcích tohoto nařízení, zejména pokud jde o povolování, včetně jediných kontaktních míst, strategické projekty pro nulové čisté emise, koordinaci financování a přístup k němu, přístup na trhy a dovednosti, jakož i regulační pískoviště pro inovativní technologie pro nulové čisté emise a jiné inovativní technologie. V případě potřeby by měla být Platforma pro nulové čisté emise v Evropě schopna zřídit stálé nebo dočasné podskupiny a přizvat třetí strany, například odborníky nebo zástupce průmyslových odvětví pro nulové čisté emise.

(70)  V rámci průmyslového plánu Zelené dohody oznámila Komise svůj záměr uzavírat průmyslová partnerství pro nulové čisté emise, která budou zahrnovat technologie pro nulové čisté emise. Spolupráce prostřednictvím těchto partnerství pravděpodobně podpoří přijetí těchto technologií v celosvětovém měřítku, podpoří vzájemně se posilující partnerství mezi Unií a třetími zeměmi, včetně udržitelných investic a technické pomoci. Průmyslová partnerství pro nulové čisté emise mohou rovněž přispět k diverzifikaci a odolnosti dodávek technologií pro nulové čisté emise a jejich součástí v Unii, zlepšit sdílení informací mezi Unií a jejími partnery o vývoji těchto technologií a podpořit průmyslová odvětví Unie pro nulové čisté emise v přístupu na globální trh s čistou energií za současné podpory vznikajících průmyslových odvětví v oblasti technologií pro nulové čisté emise ve třetích zemích s jasnými komparativními výhodami. Komise a členské státy by měly v rámci Platformy pro nulové čisté emise v Evropě koordinovat partnerství a projednávat stávající příslušná partnerství a postupy, například zelená partnerství, dialogy o energetice a jiné formy stávajících dvoustranných smluvních ujednání, jakož i potenciální synergie s příslušnými dvoustrannými dohodami členských států se třetími zeměmi. V dohodách se třetími zeměmi včetně průmyslových partnerství pro nulové čisté emise by se měly odrážet základní hodnoty a cíle Unie, zejména pokud jde o prosazování pracovních a mezinárodních environmentálních norem v těchto zemích. Průmyslová partnerství pro nulové čisté emise by měla mít rovněž za cíl přispívat k průmyslové transformaci v celém hodnotovém řetězci podniků Unie a podniků ze třetích zemí a současně zajišťovat otevřené trhy a spravedlivý obchod.

(71)  Unie by měla usilovat o diverzifikaci mezinárodního obchodu a investic do technologií pro nulové čisté emise, vytvářet vzájemně se posilující partnerství, vycházet z vlastních plánů udržitelného rozvoje partnerů, příslušných norem v oblasti životního prostředí a lidských práv a zároveň celosvětově podporovat náročné sociální, pracovní a environmentální normy. To by se mělo dít v úzké spolupráci a partnerství s podobně smýšlejícími zeměmi prostřednictvím stávajících dohod nebo nových strategických ujednání. Podobně by mělo být v úzké spolupráci s partnerskými zeměmi vyvíjeno intenzivnější úsilí v oblasti mezinárodní spolupráce na výzkumu a inovacích se zaměřením na vývoj a zavádění technologií pro nulové čisté emise, a to otevřeným a vyváženým způsobem a s náležitým ohledem na strategické zájmy a potřeby Unie.

(71a)  Předsedkyně Komise ve svém projevu o stavu Unie v roce 2023 oznámila, že kontrolu konkurenceschopnosti bude provádět nezávislá rada. Tato činnost by měla vycházet z probíhající práce týkající se regulační zátěže vytvářené unijními a vnitrostátními právními předpisy a jejího dopadu na konkurenceschopnost průmyslu Unie, včetně odvětví pro nulové čisté emise. K usnadnění této činnosti se tímto nařízením zřizuje Evropský vědecký poradní výbor pro přezkum a regulační zátěž. Poradní výbor by měl na základě jednotlivých případů vypracovávat vědecky podložená doporučení ohledně dopadu regulační zátěže v Unii.

(72)  Pokud je na Komisi podle tohoto nařízení přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016(46). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(73)  Pokud některé z opatření uvedených v tomto nařízení představuje státní podporu, není ustanoveními o těchto opatřeních dotčeno použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování EU.

(74)  Jelikož cíle tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jej z důvodu rozsahu nebo účinků daného opatření může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

Předmět, oblast působnosti a definice

Článek 1

Předmět

1.  Toto nařízení stanoví rámec opatření k zajištění koordinovaného přístupu k inovacím napříč Unií a ke zvyšování výrobní kapacity v oblasti technologií pro nulové čisté emise, jakož i v oblasti součástí, materiálů a strojních zařízení v dodavatelských řetězcích těchto technologií, které jsou nezbytné pro jejich výrobu a fungování v Unii:

a)  podpořit cíle Unie v oblasti klimatu a cíl klimatické neutrality, jak je definován v nařízení (EU) 2021/1119;

b)  podporovat mezinárodní průmyslovou konkurenceschopnost Unie s cílem přispět k tvorbě kvalitních pracovních míst;

c)  zlepšit přístup Unie k bezpečným a udržitelným dodávkám technologií pro nulové čisté emise;

d)  posílit otevřenou strategickou autonomii Evropy;

e)  zajistit odolnost příslušných dodavatelských řetězců Unie a

f)  dosáhnout dekarbonizace hospodářství a společnosti v Unii.

2.  K dosažení obecného cíle uvedeného v odstavci 1 obsahuje toto nařízení opatření s cílem zajistit:

a)  snížení strategických závislostí v Unii strategických technologií pro nulové čisté emise, jakož i součástí, materiálů a strojních zařízení v dodavatelských řetězcích těchto technologií, které jsou nezbytné pro jejich výrobu a fungování, a které do roku 2030 dosáhnou výrobní kapacity odpovídající:

i)  alespoň 40 % roční potřeby Unie v oblasti zavádění odpovídajících technologií, které jsou nezbytné k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky, a to na základě zavádění technologií plánovaného v celé Unii podle vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, které členské státy připravily a předložily podle nařízení (EU) 2018/1999, a

ii)  alespoň 25 % celosvětové poptávky po odpovídajících technologiích;

b)  zaručený volný pohyb technologií pro nulové čisté emise uváděných na vnitřní trh a souvisejících služeb.

3.  Pokud Komise na základě zprávy uvedené v článku 35 dospěje k závěru, že Unie pravděpodobně nedosáhne cílů stanovených v odstavcích 1 a 2, posoudí proveditelnost a přiměřenost navrhování opatření nebo výkonu svých pravomocí na úrovni Unie s cílem zajistit, aby tyto cíle byly dosaženy. Komise zejména posoudí možnost stanovit prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 33, které doplňují toto nařízení, podrobnější cíle pro klíčové technologie a součásti, aby bylo zajištěno dosažení těchto cílů. Komise konzultuje Platformu pro nulové čisté emise v Evropě s cílem určit, jaká opatření nebo pravomoci uplatnit.

Článek 2

Oblast působnosti

S výjimkou článků 26 a 27 tohoto nařízení, které se vztahují na inovativní technologie pro nulové čisté emise, se toto nařízení vztahuje na technologie pro nulové čisté emise uvedené v čl. 3a odst. 1, jakož i na součásti, materiály a strojní zařízení v dodavatelských řetězcích těchto technologií, které jsou nezbytné pro jejich výrobu a fungování. Suroviny a zpracované suroviny nebo součásti spadající do oblasti působnosti nařízení (EU) …/… [doplnit poznámku pod čarou s odkazy na vyhlášení nařízení o kritických surovinách] a do působnosti nařízení (EU) 2023/1781 jsou z oblasti působnosti tohoto nařízení vyloučeny.

Článek 3

Definice

1.  Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)  „technologiemi pro nulové čisté emise“ technologie uvedené v čl. 3a odst. 1;

b)  „součástí“ určitá část konečného výrobku technologie pro nulové čisté emise;

ba)  „materiály“ veškeré suroviny nebo zpracované materiály potřebné pro výrobu součásti nebo konečného produktu technologie pro nulové čisté emise;

c)  „inovativními technologiemi pro nulové čisté emise“ technologie, které představují skutečnou inovaci, nejsou v současné době dostupné na vnitřním trhu a alespoň v jednom ohledu zlepšují dominantní srovnatelnou technologii s nulovými čistými emisemi, jakož i jakoukoli technologii zahrnutou do strategického plánu pro energetické technologie podle článku 26d;

ca)  „dalšími inovativními technologiemi“ technologie, které mají potenciál umožnit přechod na klimaticky neutrální a čistou ekonomiku a snížit strategické závislosti, které zahrnují skutečné inovace, které nejsou v současné době dostupné na vnitřním trhu a které jsou dostatečně pokročilé, aby mohly být testovány v kontrolovaném prostředí;

cb)  „předobchodními inovativními technologiemi pro nulové čisté emise“ inovativní technologie pro nulové čisté emise, které nejsou komerčně dostupné, ale jsou dostatečně pokročilé, aby mohly být testovány v kontrolovaném prostředí;

cc)  „novými komerčními technologiemi pro nulové čisté emise“ technologie pro nulové čisté emise, které dosud nejsou k dispozici na rozsáhlém komerčním základě, mají nízký podíl na trhu, alespoň jedním způsobem zlepšují dominantní srovnatelné technologie a představují jasný stupeň rizika, pokud jsou zahrnuty do veřejné zakázky;

cd)  „zadáváním veřejných zakázek v předobchodní fázi“ zadávání veřejných zakázek na inovativní technologie pro nulové čisté emise v předobchodní fázi, které zahrnují sdílení rizik a přínosů v tržních podmínkách, a rozvoj hospodářské soutěže ve fázích, kdy existuje jasné oddělení vývojových činností pořizovaných výrobků od zavádění komerčních objemů konečných výrobků;

ce)  „zadáváním veřejných zakázek na inovativní řešení“ zadávání veřejných zakázek, kdy veřejní zadavatelé působí jako vstupní zákazník pro komerční inovativní technologie pro nulové čisté emise a mohou zahrnovat testování shody;

d)  „projektem výroby technologií pro nulové čisté emise“ plánované průmyslové zařízení nebo rozšíření či nové využití stávajícího zařízení pro výrobu konečných produktů nebo součástí, materiálů nebo strojních zařízení technologií pro nulové čisté emise v celém dodavatelském řetězci těchto technologií, které jsou nezbytné pro jejich výrobu a fungování;

e)  „strategickým projektem pro nulové čisté emise“ projekt výroby technologií pro nulové čisté emise, který byl vybrán v souladu s kritérii stanovenými v článku 10;

ea)  „údolím pro nulové čisté emise“ konkrétní plocha na pevnině, kterou členský stát určil pro podporu výstavby nebo rozšíření výrobních zařízení dodavatelského řetězce pro nulové čisté emise;

f)  „povolovacím postupem“ postup zahrnující všechna příslušná správní povolení k plánování, výstavbě, rozšíření a provozování projektů výroby technologií pro nulové čisté emise, jako jsou strategické projekty pro nulové čisté emise, včetně povolení týkajících se budov, chemických látek a sítí a posouzení vlivů na životní prostředí a environmentálních povolení, jsou-li vyžadována, zahrnujících všechny správní žádosti a postupy od přijetí žádosti u určeného orgánu až po oznámení komplexního rozhodnutí o výsledku řízení ze strany příslušného odpovědného vnitrostátního orgánu nebo případně příslušného provozovatele sítě;

g)  „komplexním rozhodnutím“ rozhodnutí nebo soubor rozhodnutí přijatých orgány členského státu, s výjimkou soudů nebo tribunálů, která určují, zda je předkladatel projektu oprávněn provést projekt výroby technologií pro nulové čisté emise, aniž je dotčeno jakékoli rozhodnutí přijaté v rámci správního odvolacího řízení;

h)  „předkladatelem projektu“ podnik nebo konsorcium podniků, které vyvíjejí projekt výroby technologií pro nulové čisté emise nebo strategický projekt pro nulové čisté emise;

▌

ia)  „regulačním pískovištěm pro nulové čisté emise“ systém, který podnikům umožňuje testovat inovativní technologie pro nulové čisté emise a jiné inovativní technologie v kontrolovaném reálném prostředí v rámci zvláštního plánu, který vypracuje a monitoruje příslušný orgán.

▌(k) „dotčeným orgánem“ orgán, který je podle vnitrostátního práva příslušný vydávat povolení a oprávnění související s plánováním, projektováním a výstavbou nemovitostí, včetně energetické infrastruktury;

l)  „zadávacím řízením“:

i)  jakýkoli typ zadávacího řízení, na který se vztahuje směrnice 2014/24/EU, pokud jde o uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, nebo směrnice 2014/25/EU, pokud jde o uzavření smlouvy na zakázku na dodávky, stavební práce a služby;

ii)  postup udělení koncese na stavební práce nebo služby, na který se vztahuje směrnice 2014/23/EU;

m)  „veřejným zadavatelem“ v souvislosti se zadávacím řízením veřejný zadavatel ve smyslu článku 6 směrnice 2014/23/EU, čl. 2 odst. 1 bodu 1 směrnice 2014/24/EU a článku 3 směrnice 2014/25/EU;

n)  „zadavatelem“ v souvislosti se zadávacím řízením zadavatel ve smyslu článku 7 směrnice 2014/23/EU a článku 4 směrnice 2014/25/EU;

o)  „zakázkou“ v souvislosti se zadávacím řízením veřejná zakázka ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 5 směrnice 2014/24/EU, „zakázky“ definované v „zakázkách na dodávky, stavební práce a služby“ ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice 2014/25/EU a „koncese“ ve smyslu čl. 5 bodu 1 směrnice 2014/23/EU;

p)  „dražbou“ mechanismus pro nabídková řízení, který nespadá do definice „koncesí“ podle čl. 5 bodu 1 směrnice 2014/23/EU;

q)  „kapacitou pro injektáž CO2“ roční množství CO2, které lze injektovat do provozního geologického úložiště povoleného podle směrnice 2009/31/ES, včetně slaných zvodnělých vrstev, vybaveného prostředky pro zachycování CO2, vybaveného prostředky pro zachycování a přepravu CO2 do lokality a za účelem snížení emisí nebo zvýšení pohlcování uhlíku, zejména z velkých průmyslových zařízení, a které se měří v tunách za rok;

qa)  „přepravními sítěmi pro CO2“ multimodální infrastruktura pro přepravu CO2, včetně sítě produktovodů, včetně připojených kompresních stanic, určených k přepravě CO2 na úložiště;

r)  „integrací energetického systému“ řešení pro plánování a provoz energetického systému jako celku, se všemi různými nosiči energie, energetickými infrastrukturami a odvětvími spotřeby, a to vytvářením pevnějších vazeb mezi nimi s cílem poskytovat energetické služby bez fosilních paliv, které jsou spolehlivé a účinně využívají zdroje s co nejmenšími náklady pro společnost;

s)  „výrobní kapacitou“ celkový objem výrobní kapacity technologií pro nulové čisté emise vyrobených v rámci určitého výrobního projektu. Pokud se v rámci výrobního projektu nevyrábí konečné výrobky, ale konkrétní součásti nebo konkrétní strojní zařízení používané především k výrobě těchto výrobků, pak výrobní kapacita znamená výrobní kapacitu konečného výrobku, který by využil tyto součásti nebo konkrétní strojní zařízení, které mají být vyrobeny.

Článek 3a

Technologie pro nulové čisté emise

1.  Technologiemi pro nulové čisté emise se v oblasti působnosti tohoto nařízení rozumí:

a)  technologie používané pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů ve smyslu směrnice (EU) 2018/2001;

b)  technologie jaderného štěpení a jaderné fúze, včetně technologií jaderného palivového cyklu;

c)  technologie skladování energie;

d)  technologie pro pohlcování, zachycování, přeprava, injektáž, skladování a používání oxidu uhličitého (CO2), metanu (CH4) a oxidu dusného (N2O);

e)  technologie infrastruktury pro přepravu vodíku (H2);

f)  technologie pro elektrolyzéry a palivové články;

g)  technologie pro elektrická, vodíková (H2), udržitelná alternativní paliva definovaná v nařízení (EU) .../... [Úř. věst.: vložte odkaz na nařízení o udržitelných palivech v námořní dopravě (2021/0210(COD)] a pro větrný pohon v dopravě;

h)  technologie elektrického dobíjení pro dopravu;

i)  technologie pro výrobu a plnicí infrastrukturu vodíku (H2), udržitelných alternativních paliv ve smyslu nařízení (EU) .../... (Úř. věst., vložte odkaz na ... [Iniciativa pro letecká paliva ReFuelEU 2021/0205(COD)] a biometanu (CH4);

j)  technologie pro tepelná čerpadla;

k)  technologie pro energetickou účinnost;

l)  technologie pro distribuci tepla a elektrické síťové technologie;

m)  technologie energetického řízení;

n)  technologie zaměřené na vysokou účinnost průmyslového procesu a elektrifikace pro odvětví náročná na uhlík;

o)  technologie výroby biomateriálů, včetně technologií výroby z biologických materiálů;

p)  recyklační technologie.

2.  Do šesti měsíců od uplynutí lhůty pro oznámení jednotlivých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu podle čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1999 a do šesti měsíců od uplynutí lhůty pro předložení jednotlivých aktualizací aktualizovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu podle čl. 14 odst. 2 uvedeného nařízení posoudí Komise seznam technologií pro nulové čisté emise uvedený v odstavci 1 tohoto článku a může v souladu s článkem 33 tohoto nařízení navrhnout akty v přenesené pravomoci za účelem změny tohoto seznamu tak, aby se zajistilo, že bude odrážet technologické potřeby vyplývající z vnitrostátních plánů členských států v oblasti energetiky a klimatu.

Kapitola II

Podmínky výroby technologií pro nulové čisté emise

Oddíl I

Zjednodušení administrativních a povolovacích postupů

Článek 4

Jediné kontaktní místo

1.  Do ... [tři měsíce ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] určí nebo zřídí členské státy jediný příslušný vnitrostátní orgán (určený orgán). Určený orgán bude odpovědný za usnadnění a koordinaci povolovacího postupu u projektů výroby technologií pro nulové čisté emise ▌a za poskytování poradenství ohledně snižování administrativní zátěže v souladu s článkem 5.

2.  Určený orgán ▌je jediným kontaktním místem pro předkladatele projektu v rámci povolovacího postupu, který vede ke komplexnímu rozhodnutí o daném projektu, a koordinuje předkládání všech příslušných dokumentů a informací.

3.  Odpovědnost určeného orgánu uvedeného v odstavci 1 nebo s ním související úkoly mohou být pro daný projekt přeneseny na jiný orgán nebo tímto orgánem prováděny za předpokladu, že:

a)  určený orgán oznámí předkladateli projektu tuto delegaci;

b)  za každý projekt je odpovědný jediný orgán;

c)  předkládání veškerých příslušných dokumentů a informací koordinuje jediný orgán.

4.  Předkladatelé projektů mohou předkládat veškeré dokumenty v rámci povolovacího postupu v elektronické podobě.

5.  Určený orgán zohlední veškeré platné provedené studie a povolení nebo oprávnění vydaná pro daný projekt předtím, než projekt vstoupil do povolovacího postupu podle tohoto článku, a nevyžaduje duplicitní studie a povolení nebo oprávnění, pokud právo Unie neurčuje jinak.

6.  Určený orgán zajistí, aby žadatelé měli snadný přístup k informacím a jednoduchým postupům pro řešení sporů týkajících se povolovacího postupu a vydávání povolení k výstavbě nebo rozšíření projektů, případně včetně mechanismů alternativního řešení sporů.

7.  Členské státy zajistí, aby dotčené vnitrostátní orgány a další příslušné orgány odpovědné za jakýkoliv krok v povolovacím postupu, včetně všech procesních kroků, měly dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků a dostatečné finanční, technické a technologické zdroje nezbytné k účinnému plnění svých úkolů podle tohoto nařízení, a to i pro účely zlepšování dovedností a rekvalifikaci.

8.  Platforma uvedená v článcích 28 a 29 pravidelně projednává provádění tohoto oddílu a článků 12 a 13 a sdílí osvědčené postupy pro organizaci příslušných vnitrostátních orgánů a urychlení povolovacích řízení.

8a.  Členské státy zváží zvýšení přímé podpory určenému orgánu v rámci národních plánů na podporu oživení a odolnosti. Komise poskytuje technickou podporu určenému orgánu a členským státům za účelem provádění postupu udělování povolení.

8b.  Určený vnitrostátní orgán stanoví a zpřístupní podrobné požadavky a rozsah informací požadovaných od předkladatele projektu před zahájením povolovacího postupu.

Článek 5

Dostupnost informací online

Následující informace o správních postupech týkajících se projektů výroby technologií pro nulové čisté emise, včetně strategických projektů pro nulové čisté emise, poskytují členské státy online a centralizovaným a snadno přístupným způsobem:

a)  povolovací postup;

b)  finanční a investiční služby;

c)  možnosti financování na úrovni Unie a členských států;

d)  podpůrné služby pro podniky, mimo jiné včetně přiznání k dani z příjmu právnických osob, místních daňových právních předpisů a pracovního práva.

Článek 5a

Urychlení provádění

1.  Členské státy a v příslušných případech Komise podniknou kroky k urychlení a soustředění veřejných a soukromých investic do projektů výroby technologií pro nulové čisté emise. Aniž jsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, může k těmto činnostem patřit podpora projektů výroby technologií pro nulové čisté emise, které se při přístupu k financování potýkají s obtížemi, a koordinace této podpory. Komise a členské státy zajistí, aby podpora byla předkladateli projektu poskytnuta do šesti měsíců od podání žádosti o projekt výroby technologií pro nulové čisté emise.

2.  Členské státy poskytují administrativní a provozní podporu projektům výroby technologií pro nulové čisté emise, jež jsou realizovány na jejich území, s cílem usnadnit jejich rychlé a účinné provádění, přičemž zvláštní pozornost věnují malým a středním podnikům zapojeným do těchto projektů, včetně toho, že poskytnou:

a)  pomoc s cílem zajistit dodržování platných správních povinností a povinností týkajících se podávání zpráv;

b)  pomoc předkladatelům projektů s cílem dále zlepšit přijetí projektu ze strany veřejnosti;

c)  pomoc předkladatelům projektů v průběhu procesu udělování povolení, zejména malým a středním podnikům.

Kromě podpory poskytované členskými státy poskytne Komise strategickým projektům pro nulové čisté emise pomoc uvedenou v prvním pododstavci.

Za tímto účelem členské státy zajistí, aby příslušné správní orgány měly dostatečné zdroje a personál, aby mohly v příslušných lhůtách reagovat na budoucí žádosti.

3.  Nejpozději do 31. prosince 2024 Komise navrhne Evropskému parlamentu a Radě způsoby koordinace různých zdrojů veřejného financování projektů výroby technologií pro nulové čisté emise ze strany Unie a členských států s cílem urychlit jejich zavádění.

Článek 6

Délka postupu udělování povolení

1.  Povolovací postup u projektů výroby technologií pro nulové čisté emise nesmí překročit žádnou z těchto lhůt:

a)  9 měsíců na výstavbu projektů výroby technologií pro nulové čisté emise s roční výrobní kapacitou nižší než 1 GW;

b)  12 měsíců na výstavbu projektů výroby technologií pro nulové čisté emise s roční výrobní kapacitou vyšší než 1 GW.

2.  U projektů výroby technologií pro nulové čisté emise, u nichž se roční výrobní kapacita neměří v GW, nesmí povolovací postup trvat déle než 12 měsíců.

3.  V případě rozšiřování výrobní kapacity ve stávajících výrobních zařízeních se lhůty uvedené v odstavcích 1 a 2 zkrátí na polovinu.

4.  Ve výjimečných případech, kdy to vyžaduje povaha, složitost, umístění nebo velikost navrhovaného projektu, mohou příslušné orgány v jednotlivých případech prodloužit lhůty uvedené v odstavcích 1 a 2 před uplynutím jejich platnosti, a to nejvýše o jeden měsíc.

Pokud se příslušné orgány domnívají, že navrhovaný projekt představuje výjimečná rizika pro zdraví a bezpečnost pracovníků nebo obyvatelstva obecně, a je-li nezbytná dodatečná doba pro určení, zda jsou zavedeny odpovídající záruky, mohou tyto lhůty před jejich uplynutím a v jednotlivých případech prodloužit o dalších šest měsíců.

5.  V každém takovém případě určený orgán písemně informuje předkladatele projektu o důvodech prodloužení a o datu, kdy se očekává komplexní rozhodnutí.

6.  Příslušné orgány žádost schválí nejpozději do jednoho měsíce od obdržení žádosti o udělení povolení, nebo pokud předkladatel projektu nezaslal všechny informace potřebné ke zpracování žádosti, požádají předkladatele, aby do čtrnácti dnů od tohoto požadavku předložil úplnou žádost. Datum potvrzení původního přijetí žádosti určeným vnitrostátním orgánem ▌znamená začátek povolovacího postupu.

7.  Nejpozději do jednoho měsíce ode dne potvrzení platnosti žádosti vypracuje určený orgán v úzké spolupráci s předkladatelem projektu a dalšími dotčenými orgány podrobný harmonogram povolovacího postupu. Harmonogram zveřejní určený orgán ▌na volně přístupných internetových stránkách.

8.  Lhůtami stanovenými tímto článkem nejsou dotčeny ani povinnosti vyplývající z práva Unie a mezinárodního práva, ani správní odvolací řízení a opravné prostředky před soudem nebo jiným soudním orgánem.

9.  Lhůtami stanovenými tímto článkem pro veškeré povolovací postupy nejsou dotčeny žádné kratší lhůty stanovené členskými státy.

9a.  Určený orgán zajistí, aby neposkytnutí odpovědi ze strany relevantních správních orgánů v příslušných lhůtách uvedených v tomto článku vedlo ke konkrétním průběžným krokům, které budou považovány za schválené, s výjimkou případů, kdy ve vnitrostátním právním systému neexistuje zásada tichého správního schválení. Tento odstavec se vztahuje rovněž na konečná rozhodnutí o výsledku procesu. Pokud je konečné rozhodnutí o výsledku procesu přijato na základě tichého schválení, předkladateli projektu zašle výslovné oznámení o tichém schválení do jednoho týdne od nabytí účinnosti tichého schválení. Všechna rozhodnutí, včetně oznámení o tichém schválení, se zveřejňují.

9b.  V souladu s tímto nařízením přijme Komise pokyny s cílem stanovit minimální soubor požadavků na udělování povolení, které musí členské státy dodržovat, pokud jde o projekty výroby technologií pro nulové čisté emise, zejména za účelem zjednodušení přípravných prací pro předkladatele výrobních projektů a zároveň usnadnění pokynů pro žádosti správních orgánů.

Článek 7

Posouzení vlivů na životní prostředí a environmentální povolení

1.  Pokud musí být provedeno posouzení vlivů na životní prostředí v souladu s články 5 až 9 směrnice 2011/92/EU, požádá dotčený předkladatel projektu příslušný orgán uvedený v článku 4 o stanovisko k rozsahu a míře podrobnosti informací, které mají být zahrnuty do zprávy o posouzení vlivů na životní prostředí podle čl. 5 odst. 1 uvedené směrnice. Příslušný vnitrostátní orgán zajistí, aby stanovisko uvedené v prvním pododstavci bylo vydáno co nejdříve a ve lhůtě, která za žádných okolností nepřesáhne 20 dnů ode dne, kdy předkladatel projektu podal žádost, za předpokladu, že tato žádost obsahuje veškerou požadovanou dokumentaci. Příslušné orgány poskytnou předkladateli projektu na začátku žádosti seznam požadované dokumentace, přičemž jejich cílem je proces zefektivnit a vést předkladatele projektu celým procesem.

2.  Pokud povinnost posoudit vlivy na životní prostředí vyplývá současně ze směrnice 2011/92/EU, směrnice 92/43/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES, směrnice 2000/60/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES(47), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES(48), směrnice 2010/75/EU nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU(49), stanoví příslušný vnitrostátní orgán koordinované nebo společné postupy, které splňují požadavky uvedených právních předpisů Unie.

V rámci koordinovaného postupu uvedeného v prvním pododstavci zkoordinuje příslušný vnitrostátní orgán různá individuální posouzení vlivů konkrétního záměru na životní prostředí vyžadovaná platnými právními předpisy Unie.

V rámci společného postupu uvedeného v prvním pododstavci stanoví příslušný vnitrostátní orgán jediné posouzení vlivů konkrétního záměru na životní prostředí vyžadované platnými právními předpisy Unie.

Uplatněním společného nebo koordinovaného postupu není dotčen obsah posouzení vlivů na životní prostředí.

3.  Příslušný vnitrostátní orgán zajistí, aby dotčené orgány vydaly odůvodněný závěr podle čl. 1 odst. 2 písm. g) bodu iv) směrnice 2011/92/EU o posuzování vlivů na životní prostředí, a to do 80 dnů od obdržení všech informací shromážděných podle článků 5, 6 a 7 uvedené směrnice, od ověření jejich kvality a od dokončení konzultací uvedených v článcích 6 a 7 uvedené směrnice.

3a.  Ve výjimečných případech, kdy to vyžaduje povaha, složitost, umístění nebo velikost navrhovaného projektu, může příslušný vnitrostátní orgán uvedený v čl. 8 odst. 1 v jednotlivých případech prodloužit lhůty uvedené v odstavci 3 tohoto článku před uplynutím její platnosti, a to nejvýše o 30 dnů. V tomto případě příslušný vnitrostátní orgán uvedený v čl. 8 odst. 1 písemně informuje předkladatele projektu o důvodech prodloužení a o datu, kdy se očekává písemný odůvodněný závěr.

4.  Lhůty pro konzultaci s dotčenou veřejností ohledně zprávy o vlivech na životní prostředí uvedené v čl. 5 odst. 1 směrnice 2011/92/EU nejsou delší než 80 dnů ani kratší než 40 dnů. V případech, na které se vztahuje čl. 6 odst. 4 druhý pododstavec, může být tato lhůta v jednotlivých případech prodloužena až na 90 dnů. V takovém případě příslušný vnitrostátní orgán informuje předkladatele projektu o důvodech prodloužení. Veřejná konzultace se zahájí, jakmile příslušný správní orgán považuje dokumentaci předloženou předkladatelem projektu za úplnou, a probíhá souběžně s posouzením žádosti o projekt příslušným vnitrostátním orgánem, přičemž se dodržují požadavky na konzultace s dotčenou veřejností stanovené ve směrnici 2011/92/EU a výsledky veřejné konzultace jsou zpřístupněny příslušnému orgánu.

4a.  Pokud by projekt ovlivnil vymezenou oblast sítě Natura 2000, podléhá posouzení vlivů na životní prostředí podmínkám stanoveným ve směrnici 92/43/EHS.

4b.  Členské státy zajistí, aby jejich příslušné vnitrostátní orgány a jiné orgány podle čl. 6 odst. 1 směrnice 2011/92/EU byly odpovídajícím způsobem vybaveny k plnění svých povinností podle tohoto článku.

Článek 8

Plánování

1.  Při přípravě plánů, včetně územního plánování, územních plánů a plánů využití půdy, zahrnou vnitrostátní, regionální a místní orgány ve vhodných případech do těchto plánů i ustanovení týkající se rozvoje projektů výroby technologií pro nulové čisté emise, včetně strategických projektů pro nulové čisté emise, jakož i veškeré nezbytné infrastruktury a průmyslových údolí pro nulové čisté emise. Přednost mají umělé a zastavěné plochy, průmyslové lokality, brownfieldy a případně lokality „na zelené louce“ nepoužitelné pro zemědělství a lesnictví. Pro usnadnění rozvoje projektů výroby technologií pro nulové čisté emise členské státy zajistí, aby byly všechny příslušné údaje o územním plánování dostupné online v souladu s článkem 5.

2.  Pokud plány obsahují ustanovení o rozvoji projektů výroby technologií pro nulové čisté emise, včetně strategických projektů pro nulové čisté emise a infrastruktury, kterou vyžadují, podléhají posouzení podle směrnice 2001/42/ES a podle článku 6 směrnice 92/43/EHS, pak se tato posouzení spojí. V příslušných případech se toto spojené posouzení rovněž zaměří na dopad na potenciálně postižené vodní útvary a ověří, zda by konkrétní projekty prováděné v rámci plánu mohly případně bránit vodnímu útvaru v dosažení dobrého stavu nebo dobrého potenciálu nebo zda způsobuje zhoršení stavu nebo potenciálu podle článku 4 směrnice 2000/60/ES nebo zda by případně bránil tomu, aby vodní útvar dosáhl dobrého stavu nebo dobrého potenciálu. Pokud jsou členské státy povinny posoudit vlivy stávajících a budoucích činností na mořské prostředí, včetně interakcí mezi pevninou a mořem, jak je uvedeno v článku 4 směrnice 2014/89/EU, vztahuje se spojené posouzení i na tyto vlivy. Spojení posouzení podle tohoto odstavce nemá vliv na jejich obsah nebo kvalitu. Kombinovaná posouzení se provádí tak, aby to nevedlo k prodloužení lhůt stanovených v tomto nařízení.

Článek 9

Použitelnost úmluv EHK OSN

1.  Ustanoveními tohoto nařízení nejsou dotčeny povinnosti podle ▌Úmluvy Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, podepsané v Aarhusu dne 25. června 1998, a podle Úmluvy EHK OSN o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, podepsané v Espoo dne 25. února 1991.

2.  Veškerá rozhodnutí přijatá podle tohoto oddílu a článků 12, 13, 14 a 21 se zveřejní, a to ve snadno srozumitelné podobě, přičemž všechna rozhodnutí týkající se jednoho projektu bude možné konzultovat z jediného zdroje.

Oddíl II

Strategické projekty pro nulové čisté emise

Článek 10

Kvalifikační kritéria pro výběr

1.  Členské státy uznají za strategické projekty pro nulové čisté emise ty projekty výroby technologií pro nulové čisté emise, které zohledňují cíle Unie v oblasti klimatu a energetiky a nacházejí se v Unii, přispívají k dosažení cílů stanovených v článku 1 tohoto nařízení a splňují alespoň jedno z těchto kritérií:

a)  projekt ▌ přispívá k technologické a průmyslové odolnosti ▌Unie tím, že:

i)  zvyšuje výrobní kapacitu v Unii pro technologii pro nulové čisté emise nebo pro konkrétní součásti a konkrétní strojní zařízení, které se primárně používají pro výrobu těchto technologií, u nichž je Unie z více než 50 % závislá na dovozu z jedné třetí země, nebo 

ii)  zvyšuje nebo aktualizuje stávající výrobní kapacitu v Unii pro technologii pro nulové čisté emise nebo pro konkrétní součásti a konkrétní strojní zařízení, které se primárně používají pro výrobu těchto technologií, u nichž Unie vyváží více než 25 % své produkce;

b)  projekt ▌přispívá ke konkurenceschopnosti v Unii a na světových trzích a k vytváření kvalitních pracovních míst tím, že přináší inovace, pokud jde o výrobní proces technologií pro nulové čisté emise nebo součástí či materiálů v dodavatelském řetězci těchto technologií, které zatím nejsou v Unii v podstatě přítomny, nebo neexistuje závazek, že zde budou vybudovány, nebo tím, že zajistí výrobu nejlepších dostupných technologií pro nulové čisté emise, včetně nejlepších dostupných součástí nebo materiálů v jejich dodavatelském řetězci, jakož i tím, že:

i)  přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků,

ii)  zavádí opatření k přilákání, udržení, prohlubování dovedností nebo změně kvalifikace pracovní síly potřebné pro technologie pro nulové čisté emise, a to i prostřednictvím učňovské přípravy, stáží, dalšího nebo postgraduálního akademického vzdělávání, v úzké spolupráci s místními a regionálními orgány a sociálními partnery, včetně odborových svazů; nebo

c)  projekt přispívá k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky tím, že je v souladu se zásadou „významně nepoškozovat“ a také tím, že:

i)  vyrábí technologie pro nulové čisté emise nebo konkrétní součástí a konkrétní strojní zařízení používané primárně pro výrobu těchto technologií s lepší environmentální udržitelností a výkonností nebo oběhovostí, včetně komplexní nízkouhlíkové, energetické, vodní a materiálové účinnosti,

ii)  přijímá výrobní postupy související s technologiemi pro nulové čisté emise nebo konkrétními součástmi a konkrétními strojními zařazeními používanými primárně pro výrobu těchto technologií s lepší environmentální udržitelností a výkonností nebo oběhovostí, včetně komplexní nízkouhlíkové, energetické, vodní a materiálové účinnosti a oběhových postupů, jakož i získávání odpadního tepla; nebo

iii)  přidává významnou výrobní kapacitu, která významně přispěje k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu do roku 2030.

1a.  Do ... [tři měsíce ode dne vstupu tohoto nařízení v platnosti] přijme Komise prováděcí akt v souladu s postupem přezkumu uvedeným v čl. 34. odst. 3, jímž stanoví pokyny zajišťující jednotné podmínky pro uplatňování kritérií uvedených v tomto článku. Tyto pokyny by měly obsahovat alespoň konkrétní pokyny ohledně kritérií, která mají být použita pro posouzení: 

a)  zda jsou součást nebo strojní zařízení primárně používány pro výrobu technologie pro nulové čisté emise;

b)  zda se zvýšená výrobní kapacita týká výrobní kapacity pro technologii první svého druhu nebo nejlepší dostupné;

c)  zda lze zvýšenou výrobní kapacitu považovat za významnou.

2.  Členské státy uznají za strategické projekty pro nulové čisté emise CO2 následující projekty:

a)  projekty zachycování CO2 a projekty infrastruktury nezbytné pro přepravu zachyceného CO2 do úložišť CO2, které:

i)  splňují podmínky stanovené v čl. 18 odst. 6 písm. a) a

ii)  mají za cíl zachycovat CO2 a ukládat jej do úložiště CO2 jak je uvedeno v čl. 16 odst. 1;

b)  projekty ukládání CO2, které:

i)  souvisejí s úložišti CO2, která se nachází na území Unie, v jejích výlučných ekonomických zónách nebo na jejím kontinentálním šelfu ve smyslu Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu;

ii)  přispívají k dosažení cíle stanoveného v článku 18, a

iii)  požádaly o povolení k bezpečnému a trvalému geologickému ukládání CO2 v souladu se směrnicí 2009/31/ES.

3.  Projekty výroby technologií pro nulové čisté emise odpovídající technologii uvedené v čl. 3a odst. 1, které se nacházejí v „méně rozvinutých a přechodových regionech“ a na územích Fondu pro spravedlivou transformaci a které jsou způsobilé k financování podle pravidel politiky soudržnosti, uznají členské státy na žádost předkladatele projektu za projekty pro nulové čisté emise podle čl. 11 odst. 3, aniž by předkladatel projektu musel podat formální žádost podle čl. 11 odst. 2.

4.  Projekt výroby technologií pro nulové čisté emise nacházející se v Unii, který přispívá k dosažení cílů stanovených v čl. 1 odst. 1 a který využívá buď inovační fond ETS, nebo je součástí významných projektů společného evropského zájmu, evropských vodíkových údolí nebo vodíkové banky, pokud fondy podporují investice do výrobních kapacit odpovídajících technologii uvedené v čl. 3a odst. 1, je členskými státy na žádost předkladatele projektu uznán za projekt pro nulové čisté emise podle čl. 11 odst. 3, aniž by předkladatel projektu musel podat formální žádost podle čl. 11 odst. 2.

Článek 11

Žádost a uznání

1.  Žádosti o uznání projektů výroby technologií pro nulové čisté emise za strategické projekty pro nulové čisté emise předkládá předkladatel projektu příslušnému členskému státu.

2.  Žádost uvedená v odstavci 1 obsahuje všechny níže uvedené náležitosti:

a)  příslušné důkazy o splnění kritérií stanovených v čl. 10 odst. 1 nebo 2;

b)  podnikatelský plán hodnotící finanční životaschopnost projektu v souladu s cílem vytvořit kvalitní pracovní místa.

3.  Žádost uvedenou v odstavci 1 posoudí členské státy do jednoho měsíce spravedlivým a transparentním postupem. Rozhodnutí, které je výsledkem tohoto procesu, musí být odůvodněné a musí být sděleno předkladateli projektu, platformě a Evropskému parlamentu. Nevydají-li členské státy v této lhůtě rozhodnutí, znamená to schválení projektu.

3a.  Do ... [šest měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] zveřejní každý členský stát seznam, který stanoví, které z technologií pro nulové čisté emise uvedených v čl. 3a odst. 1 mohou využívat ustanovení týkající se strategických projektů uznaných podle tohoto článku v příslušném členském státě.

4.  Komise může ke schváleným projektům zaujmout stanovisko. V případě zamítnutí žádosti členským státem má žadatel právo předložit žádost Komisi, která ji posoudí do 20 pracovních dnů.

5.  Pokud Komise na základě svého posouzení v souladu s odstavcem 4 potvrdí zamítnutí žádosti členským státem, oznámí žadateli svůj závěr dopisem. Pokud se posouzení Komise a členského státu liší, projedná dotyčný projekt platforma ▌a rozhodne o jeho statusu.

6.  Pokud Komise nebo členský stát zjistí, že strategický projekt pro nulové čisté emise prošel podstatnými změnami nebo že již nesplňuje kritéria stanovená v článku 10 ▌, nebo pokud bylo jeho uznání založeno na žádosti obsahující nesprávné informace, informuje o tom dotčeného předkladatele projektu. Po slyšení předkladatele projektu může členský stát zrušit rozhodnutí, kterým se projektu uděluje status strategického projektu pro nulové čisté emise.

7.  Projekty, které se již neuznávají za strategický projekt pro nulové čisté emise, ztrácejí veškerá práva spojená s tímto statusem podle tohoto nařízení.

8.  Komise zřídí a udržuje otevřeně dostupný registr strategických projektů pro nulové čisté emise.

Článek 12

Prioritní status strategických projektů pro nulové čisté emise

1.  Předkladatelé projektů a všechny orgány, které jsou podle vnitrostátního práva příslušné vydávat různá povolení a oprávnění týkající se plánování, projektování a výstavby nemovitostí, včetně energetické infrastruktury, zajistí, aby u strategických projektů pro nulové čisté emise proběhly tyto postupy co nejrychleji v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem.

2.  Aniž jsou dotčeny povinnosti stanovené právem Unie, přiznají členské státy strategickým projektům pro nulové čisté emise status nejvyššího možného národního významu, je-li takový status ve vnitrostátním právu zaveden, a v rámci povolovacích postupů, včetně postupů pro posuzování vlivů na životní prostředí, a pokud tak stanoví vnitrostátní právní předpisy, s nimi budou při územním plánování odpovídajícím způsobem nakládat.

3.  Má se za to, že strategické projekty pro nulové čisté emise mají přínos k bezpečnosti dodávek strategických technologií pro nulové čisté emise v Unii, a jsou tudíž ve veřejném zájmu. Pokud jde o vlivy na životní prostředí, na něž se vztahují čl. 6 odst. 4 a čl. 16 odst. 1 písm. i) směrnice 92/43/EHS, čl. 4 odst. 7 směrnice 2000/60/ES a čl. 9 odst. 1 písm. a) směrnice 2009/147/ES, strategické projekty pro nulové čisté emise v Unii se považují za projekty veřejného zájmu a lze je považovat za projekty s převažujícím veřejným zájmem za předpokladu, že jsou splněny všechny podmínky stanovené v uvedených směrnicích.

4.  Veškeré postupy řešení sporů, soudní spory, odvolání a opravné prostředky související se strategickými projekty pro nulové čisté emise před vnitrostátními soudy, tribunály, panely, včetně mediace nebo rozhodčího řízení, jsou-li ve vnitrostátním právu zavedeny, se považují za naléhavé, jestliže vnitrostátní právní předpisy takové postupy pro naléhavé případy stanoví a v jimi daném rozsahu, a za předpokladu, že budou dodržena běžně použitelná práva jednotlivců nebo místních komunit na obhajobu, se tohoto postupu pro naléhavé případy případně účastní předkladatelé strategických projektů pro nulové čisté emise.

Článek 13

Doba trvání povolovacího postupu u strategických projektů pro nulové čisté emise

1.  Povolovací postup nesmí v případě strategických projektů pro nulové čisté emise překročit žádnou z těchto lhůt:

a)  šest měsíců na výstavbu strategických projektů pro nulové čisté emise s roční výrobní kapacitou nižší než 1 GW;

b)  devět měsíců na výstavbu strategických projektů pro nulové čisté emise s roční výrobní kapacitou vyšší než 1 GW;

c)  18 měsíců pro všechna nezbytná povolení k provozování úložiště v souladu se směrnicí 2009/31/ES.

2.  U strategických technologií pro nulové čisté emise, u nichž se roční výrobní kapacita neměří v GW, nesmí povolovací postup trvat déle než 9 měsíců.

3.  V případě rozšiřování výrobní kapacity ve stávajících výrobních zařízeních se lhůty uvedené v odstavcích 1 a 2 zkrátí na polovinu.

4.  Příslušné vnitrostátní orgány zajistí, aby neposkytnutí odpovědi ze strany relevantních správních orgánů v příslušných lhůtách uvedených v tomto článku vedlo ke konkrétním průběžným krokům, které budou považovány za schválené, s výjimkou případů, kdy konkrétní záměr podléhá posouzení vlivů na životní prostředí podle směrnice Rady 92/43/EHS nebo směrnice 2000/60/ES, směrnice 2008/98/ES, směrnice 2009/147/ES, směrnice 2010/75/EU, 2011/92/EU nebo směrnice 2012/18/EU, nebo určení, zda je takové posouzení vlivů na životní prostředí nezbytné a příslušná posouzení dosud nebyla provedena, nebo jestliže ve vnitrostátním právním systému neexistuje zásada tichého správního schválení. Toto ustanovení se nevztahuje na konečná rozhodnutí o výsledku procesu, která musí být výslovná. Všechna rozhodnutí se zveřejní.

4a.  Pokud ve vnitrostátním právním systému neexistuje zásada tichého správního souhlasu a v případě posouzení vlivů na životní prostředí podle směrnice 92/43/EHS, 2000/60/ES, 2008/98/ES, 2009/147/ES, 2010/75/EU, 2011/92/EU nebo 2012/18/EU nebo v případě určení, zda je takové posouzení vlivů na životní prostředí nezbytné, vede neposkytnutí odpovědi příslušných správních orgánů v příslušných lhůtách uvedených v tomto článku k účinným, přiměřeným a odrazujícím sankcím. Výnos ze sankce se přidělí na projekt, jehož se zpoždění týká, a odpovídá ekonomické hodnotě, o níž se v důsledku zpoždění přišlo.

Článek 13a

Průmyslová údolí pro nulové čisté emise

1.  Za účelem splnění cílů tohoto nařízení může každý členský stát určit zeměpisné oblasti jako průmyslová údolí pro nulové čisté emise („údolí“).

2.  Cíle údolí jsou:

a)  vytvářet klastry průmyslové činnosti pro nulové čisté emise, které povedou ke zvýšení efektivity pro všechny zúčastněné průmyslové subjekty;

b)  zvýšit atraktivitu Unie jako místa pro výrobní činnosti;

c)  dále zefektivnit administrativní postupy pro zřizování výrobních kapacit pro nulové čisté emise, a to nad rámec zefektivnění stanoveného v jiných kapitolách tohoto nařízení;

3.  Při určování oblastí pro zřízení údolí členské státy zohlední:

a)  potřebu upřednostňovat vícenásobné využití určených oblastí s cílem zajistit rozšíření, reindustrializaci nebo vytváření evropských průmyslových klastrů;

b)  dostupnost příslušné dopravní a síťové infrastruktury, skladování a dalších nástrojů flexibility nebo potenciálu k vytvoření takové infrastruktury a skladování;

c)  spravedlivou transformaci a její cíle, zejména s ohledem uhelné regiony procházející transformací;

d)  veškeré plánované nebo již existující potrubní projekty a plány;

e)  potenciál organizovat opatření v oblasti vzdělávání a odborné přípravy za účelem dostupnosti dovedností v oblasti technologických produktů technologie pro nulové čisté emise;

f)  potenciál pro vytváření kvalitních pracovních míst a zaměstnanost místních zaměstnanců v potenciálních výrobních závodech;

g)  potřebu vybrat oblasti, v nichž výstavba nebo rozšíření konkrétního typu nebo typů produktů technologie pro nulové čisté emise nevede k významným dopadům na životní prostředí.

4.  Pro účely snížení environmentálního dopadu výstavby nebo rozšíření určitého typu nebo typů strategických výrobních projektů týkajících se produktů technologií pro nulové čisté emise v údolích na minimum stanoví členské státy: 

a)  upřednostňují umělé a zastavěné plochy, průmyslové lokality, brownfieldy a případně lokality „na zelené louce“ nepoužitelné pro zemědělství; 

b)  za výjimečných okolností zřizují údolí v oblastech, na něž se vztahují opatření pro obnovu podle národních plánů obnovy vypracovaných podle nařízení o obnově přírody, nebo vymezených oblastí sítě Natura 2000.

Článek 13b

Určení údolí

1.  Rozhodnutí členského státu o určení údolí musí být doprovázeno plánem („plán“), který stanoví:

a)  které konkrétní výrobní činnosti pro nulové čisté emise údolí zahrnuje;

b)  konkrétní vnitrostátní opatření ke zvýšení atraktivity údolí jako místa pro výrobní činnosti;

c)  výsledky posouzení vlivů na životní prostředí, jakož i opatření, která členský stát přijme ke zmírnění negativních vlivů na životní prostředí podle odstavce 2.

2.  V rámci rozhodovacího procesu o určení údolí a před přijetím plánu nebo plánů určujících údolí provedou členské státy posouzení vlivů na životní prostředí v souladu se směrnicí 2001/42/ES a případně posouzení podle čl. 6 odst. 3 směrnice 92/43/EHS pro konkrétní činnosti výroby technologií pro nulové čisté emise, kterým je údolí pro nulové čisté emise určeno. Tato posouzení by se měla týkat všech technologií a souvisejících výrobních činností, jimž má být údolí vyhrazeno.

Na základě výsledků posouzení stanoví členské státy pro každý typ projektu jasné parametry pro provádění projektů s přiměřenými pravidly a opatřeními k řešení nepříznivých dopadů na životní prostředí.

Veškeré požadavky na posouzení vlivů na životní prostředí a zmírňující opatření pro povolení nové nebo rozšíření výrobní kapacity, která je v souladu s požadavky plánu, se považují za splněné na základě posouzení vlivů na životní prostředí provedeného podle tohoto odstavce a využívají zrychleného postupu a validace.

3.  Členské státy poskytnou stanovisko, jak je stanoveno v čl. 7 odst. 1, jakož i podrobný harmonogram povolovacího postupu, jak je stanoveno v čl. 6 odst. 7, pro všechny činnosti předpokládané v údolí. Stanovisko rovněž obsahuje podrobný popis všech údajů, informací nebo analýz, které členský stát shromáždil při provádění posouzení uvedeného v odstavci 2, na něž se žadatel může spolehnout, a případně také informace o tom, které další informace, údaje nebo analýzy se od žadatele ještě požadují. V souladu s článkem 5 se všechny údaje, informace a analýzy shromážděné členským státem zpřístupní žadatelům online.

4.  Rozhodnutí o určení údolí podle čl. 13a odst. 1 a podle tohoto článku obsahuje datum podání žádosti a datum ukončení platnosti. Členský stát může takové rozhodnutí obnovit. Členské státy tato rozhodnutí zveřejní.

5.  Má se za to, že projekty výroby technologií pro nulové čisté emise v údolích mají přínos k bezpečnosti dodávek technologií pro nulové čisté emise v Unii, a jsou tudíž ve veřejném zájmu. Pokud jde o vlivy na životní prostředí, na něž se vztahují čl. 6 odst. 4 a čl. 16 odst. 1 písm. i) směrnice 92/43/EHS, čl. 4 odst. 7 směrnice 2000/60/ES a čl. 9 odst. 1 písm. a) směrnice 2009/147/ES, projekty výroby technologií pro nulové čisté emise v Unii se považují za projekty veřejného zájmu a lze je považovat za projekty s převažujícím veřejným zájmem za předpokladu, že jsou splněny všechny podmínky stanovené v uvedených směrnicích.

6.  Vnitrostátní opatření uvedená v odstavci 1 písm. b) obsahují alespoň následující režimy hospodářské a administrativní podpory:

a)  zajištění rychlého administrativního zřízení údolí;

b)  vybudování potřebné infrastruktury v údolí;

c)  podpora soukromých investic do údolí;

d)  zajištění potřebné rekvalifikace a zvyšování kvalifikace místní pracovní síly.

7.  Veřejné investice zaměřené na zřízení údolí, na jejich vybavení vhodnou infrastrukturou, na přeměnu brownfieldů a na rozvoj odpovídajícího místního souboru dovedností mohou těžit ze zvýšené míry spolufinancování ve výši až 10 % v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu pro spravedlivou transformaci a Evropského sociálního fondu plus, pokud se údolí nachází v méně rozvinutých a přechodových regionech nebo v územích spravedlivé transformace.

▌

Článek 15

Koordinace financování

1.  Platforma pro nulové čisté emise v Evropě zřízená v článku 28 posoudí finanční potřeby a překážky strategických projektů pro nulové čisté emise, shromáždí případné osvědčené postupy, zejména za účelem rozvoje přeshraničních dodavatelských řetězců EU, zvláště na základě pravidelných výměn s příslušnými průmyslovými aliancemi a doporučení skupiny odborníků pro průmysl pro nulové čisté emise.

2.  Platforma pro nulové čisté emise v Evropě na žádost předkladatele strategického projektu pro nulové čisté emise projedná, jak může být financování jeho projektu dokončeno a poskytne poradenství, poskytne a koordinuje podporu dokončení projektu, zejména s cílem splnit kritéria stanovená v čl. 19 odst. 2, přičemž zohlední již zajištěné finanční prostředky a zváží alespoň tyto skutečnosti:

a)  další soukromé zdroje financování;

b)  podpora prostřednictvím zdrojů skupiny Evropské investiční banky nebo jiných mezinárodních finančních institucí, včetně Evropské banky pro obnovu a rozvoj;

c)  stávající nástroje a programy členských států, včetně nástrojů a programů vnitrostátních podpůrných bank a institucí;

d)  příslušné podpůrné a finanční programy Unie, včetně platformy STEP.

2a.  Do ... [tři měsíce ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každé dva roky vydá Platforma pro nulové čisté emise v Evropě doporučení Komisi s cílem zajistit dostatečné financování, a to i z rozpočtu Unie, k dosažení cílů tohoto nařízení.

Článek 15a

Financování technologií pro nulové čisté emise

1.  Aniž je dotčena směrnice 2003/87/ES, podávají členské státy každoročně zprávu o procentním podílu vnitrostátních příjmů z dražeb povolenek v souladu s činnostmi povolenými podle čl. 10 odst. 3 uvedené směrnice, který je vynaložen na podporu cílů tohoto nařízení, a to s cílem dosáhnout podílu ve výši nejméně 25 %.

2.  V souladu s článkem 2 [nařízení o STEP] jsou strategické projekty pro nulové čisté emise vybrané podle čl. 10 odst. 1 písm. a) nebo b) tohoto nařízení uznány za projekty, které splňují cíle STEP, a jsou tak způsobilé k získání pečeti suverenity podle článku 4 uvedeného nařízení, jakož i k získání finančních prostředků v souladu s článkem 9 uvedeného nařízení.

Kapitola III

Kapacita pro injektáž CO2

Článek 16

Cílová kapacita Unie pro injektáž CO2

1.   Do roku 2030 bude dosaženo roční injektážní kapacity v objemu nejméně 50 milionů tun CO2 v úložištích, tedy v geologických úložištích povolených podle směrnice 2009/31/ES, včetně vyčerpaných ropných a plynových polí a slaných akviferů, nacházejících se na území Evropské unie, v jejích výlučných ekonomických zónách nebo na jejím kontinentálním šelfu ve smyslu Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ▌, jež nejsou kombinována s terciární těžbou uhlovodíků.

2.  Geologická úložiště uvedená v odstavci 1 musí být konstruována tak, aby fungovala nejméně pět let.

3.  Komise do 31. prosince 2026 případně navrhne Evropskému parlamentu a Radě požadavky na roční injektážní kapacitu CO2, která má být zajištěna do roku 2035, 2040 a 2050, s ohledem na potřeby členských států v celé Unii.

4.  Do ... [dva roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každé dva roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku k dosažení cíle roční injektážní kapacity, včetně stavu trhu souvisejícího s injektážní kapacitou. Zpráva obsahuje přehled zeměpisného rozložení geologických úložišť v Unii.

5.  Zpráva uvedená v odstavci 4 zahrnuje posouzení přiměřenosti kapacity pro ukládání a injektáž CO2, přičemž použije zejména informace shromážděné v souladu s čl. 17 odst. 2 a čl. 18 odst. 6, které:

a)  poskytují podrobnou analýzu zeměpisné a časové přiměřenosti mezi stávajícími a plánovanými úložišti CO2 a projektů zachycování CO2 pro emise CO2 z průmyslových zařízení v Unii;

b)  určí hlavní infrastrukturu potřebnou pro přepravu a ukládání emisí CO2 z průmyslových zařízení v celé Unii;

c)  určí konkrétní možnosti využití CO2, které by přispěly k trvalému ukládání CO2, což by mohlo vést ke snížení potřeby ukládání CO2 nebo ke snížení závislosti Unie na fosilních palivech.

6.  Pokud ze zprávy uvedené v odstavci 4 vyplyne, že poptávka po kapacitě pro ukládání CO2 je výrazně vyšší nebo nižší, než jakou uvádí cíle kapacity stanovené v odstavcích 1 a 3, přijme Komise akt v přenesené pravomoci s cílem sladit kapacitní cíle s poptávkou.

7.  Pokud zpráva uvedená v odstavci 4 tohoto článku ukáže, že trh není dostatečně rozvinutý, aby zajistil odpovídající kapacitu pro injektáž, může Komise upravit příspěvky podle článku 18 a zároveň zajistit, aby dotčené subjekty měly dostatek času na přizpůsobení svých obchodních plánů nově stanoveným povinnostem.

8.  Unie může do svého úsilí podle této zapojit své sousední země tím, že její ustanovení začlení do dohod s těmito zeměmi nebo uzavře nové dohody, které budou tato ustanovení obsahovat. Při začleňování těchto ustanovení do stávajících dohod nebo při uzavírání nových dohod musí taková dohoda zajistit, aby byly ve třetí zemi dodržovány všechny normy a požadavky Unie v oblasti životního prostředí, bezpečnosti a ochrany, které se vztahují na projekty podle této kapitoly. Taková dohoda rovněž stanoví dodatečné přiměřené cíle pro injektáž ve třetí zemi, jakož i v souladu s článkem 18 poměrný příspěvek pro příslušné subjekty ve třetí zemi.

Článek 17

Transparentnost údajů o skladovací kapacitě CO2

1.  Do ... [tři měsíce ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] členské státy:

a)  zpřístupní veřejnosti údaje o oblastech, v nichž mohou být na jejich území povolena úložiště CO2;

b)  uloží subjektům, které na jejich území drží povolení ve smyslu čl. 1 bodu 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES(50), povinnost zpřístupnit veřejnosti na základě nepoužití veškerá hrubá geologická data týkající se těžebních lokalit, které byly vyřazeny z provozu nebo jejichž vyřazení z provozu bylo oznámeno příslušnému orgánu, a předběžná ekonomická posouzení příslušných nákladů na umožnění injektáže CO2 ve všech lokalitách, včetně údajů o tom:

i)  zda je lokalita vhodná k udržitelné, bezpečné a trvalé injektáži a uložení CO2; 

ii)  zda je k dispozici dopravní infrastruktura a způsoby dopravy vhodné k přepravě CO2 do lokality nebo zda může být taková infrastruktura vybudována;

c)  pro účely písmene a) zahrnují tyto údaje alespoň informace požadované ve Sdělení Komise o pokynech pro členské státy k aktualizaci vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu na období 2021–2030 a jejich následné aktualizace.

2.  Do ... [šest měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každý rok předloží každý členský stát Komisi zprávu, kterou zveřejní a která popisuje:

a)  mapování probíhajících projektů zachycování CO2 na jeho území nebo ve spolupráci s jinými členskými státy a odhad odpovídajících potřeb injektážních a skladovacích kapacit a přepravy CO2;

b)  mapování projektů skladování a přepravy CO2 probíhajících na jeho území, včetně stavu povolení podle směrnice 2009/31/ES, očekávaných termínů konečného rozhodnutí o investici a uvedení do provozu;

c)  vnitrostátní podpůrná opatření, která byla přijata, a opatření, která by mohla být přijata za účelem urychlení projektů uvedených v písmenech a) a b).

ca)  vnitrostátní strategie a cíle, které byly stanoveny pro zachycování CO2 do roku 2030 a případně v souladu s čl. 16 odst. 3 do roku 2035, 2040 a 2050;

cb)  opatření, včetně dvoustranných dohod uzavřených za účelem usnadnění přeshraniční přepravy CO2, která mají zajistit, aby subjekty zachycující CO2 měly přístup k bezpečným a nediskriminačním prostředkům pro přepravu CO2;

cc)  probíhající projekty přepravy CO2 a odhad potřebné budoucí kapacity projektů přepravy CO2 tak, aby odpovídaly odpovídající kapacitě zachycování a ukládání CO2;

2a.  pokud ze zprávy uvedené v odstavci 2 vyplývá, že na jejich území neprobíhají žádné projekty skladování CO2, podají členské státy zprávu o plánech na usnadnění dekarbonizace průmyslových odvětví, která čelí nevyhnutelným emisím CO2. To by mělo zahrnovat přeshraniční přepravu CO2 do úložišť umístěných v jiných členských státech, jakož i projekty využívání CO2.

Článek 17a

Infrastruktura pro přepravu CO2

1.  Za účelem snazšího dosažení cíle stanoveného v článku 16 zajistí Unie a její členské státy v partnerství se společnostmi, které z něj mají prospěch, potřebné investice do infrastruktury pro přepravu CO2, včetně přeshraniční infrastruktury.

2.  Členské státy přijmou nezbytná opatření zajišťující, aby bylo potenciálním uživatelům geologických úložišť umožněno získat přístup k přepravním sítím a úložištím CO2 za účelem geologického skladování vyrobeného a zachyceného CO2.

3.  Za účelem minimalizace dopadu přepravy CO2 na životní prostředí usilují Unie, její členské státy a všechny další zúčastněné strany o minimalizaci nutnosti CO2 přepravovat.

4.  Členské státy mohou vytvořit subjekty, jejichž cílem je vytváření sítí pro přepravu CO2, včetně výstavby infrastruktury nebo poskytnutí plavidel nebo jiných dopravních prostředků, nebo jim mohou poskytnout podporu. Vytvoření takových subjektů se přezkoumá alespoň každé dva roky.

5.  Do ... [šest měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] vypracují Komise a členské státy společnou strategii financování infrastruktury uvedené v odstavci 1.

Článek 18

Příspěvek schválených producentů ropy a zemního plynu

1.  Na každý subjekt prodávající ropu, ropné produkty nebo zemní plyn v Unii se vztahuje individuální a povinný příspěvek k celounijnímu cíli dostupné kapacity pro injektáž CO2 stanovenému v článku 16. Tyto jednotlivé příspěvky se vypočítají poměrným způsobem na základě podílu každého subjektu na produkci ropy, ropných produktů a zemního plynu prodávané v Unii od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2023 a sestávají z kapacity pro injektáž CO2 v úložišti povoleném v souladu se směrnicí 2009/31/ES o geologickém ukládání oxidu uhličitého a dostupné na trhu do roku 2030.

1a.  Subjekt uvedené v odstavci 1, musí být schopny splnit svůj individuální příspěvek k celounijnímu cíli pro dostupnou kapacitu pro injektáž CO2 zpřístupněním kapacity pro injektáž v úložištích v zemích uvedených v čl. 16 odst. 8.

1b.  Členské státy přijmou nezbytná opatření, která usnadní a vytvoří pobídky pro emitenty k zachycování emisí, vytvoří pobídky pro investory, aby financovali potřebnou infrastrukturu pro přepravu CO2 do úložiště a případně budou přímo financovat projekty ukládání CO2.

1c.  Pokud je CO2 zachycen a přepravován v jednom členském státě a přepravován a skladován v jiných členských státech, koordinují členské státy opatření uvedená v odstavci 1b. Komise zajistí a usnadní tuto koordinaci zřízením regionálních seskupení pro CCS.

2.  Do tří měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost členské státy určí a oznámí ▌Komisi subjekty uvedené v odstavci 1 a jejich objemy prodeje ropy a zemního plynu od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2023.

3.  Po obdržení zpráv předložených podle čl. 17 odst. 2 upřesní Komise po konzultaci s členskými státy a zúčastněnými stranami podíl příspěvku subjektů uvedených v odstavci 1 tohoto článku k cíli Unie v oblasti kapacity pro injektáž CO2 do roku 2030.

4.  Do dvanácti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost předloží subjekty uvedené v odstavci 1 Komisi plán, v němž podrobně uvedou, jak hodlají splnit svůj příspěvek k cíli Unie v oblasti kapacity pro injektáž CO2 do roku 2030. Tyto plány:

a)  potvrdí příspěvek subjektu vyjádřený cílovým objemem nových kapacit pro ukládání a injektáž CO2 uvedených do provozu do roku 2030.

b)  uvedou prostředky a milníky pro dosažení cílového objemu.

5.  K dosažení cílového objemu dostupné kapacity pro injektáž mohou subjekty uvedené v odstavci 1 učinit kterýkoli z těchto kroků:

a)  investovat do projektů ukládání CO2 nebo je rozvíjet samostatně nebo ve spolupráci;

b)  uzavřít dohody s jinými subjekty uvedenými v odstavci 1, a zohlednit tak celkový cíl zvýšit regionální skladovací kapacitu v celé Unii;

c)  uzavřít dohody s třetími stranami, jimiž jsou developeři nebo investoři zabývající se projekty ukládání, zachycování a přepravy, za účelem splnění svého příspěvku.

6.  Do ... [dva roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každý rok předloží subjekty uvedené v odstavci 1 příslušnému orgánu členského státu a Komisi zprávu s podrobným popisem pokroku při plnění svého příspěvku. V souladu se směrnicí 2009/31/ES tato zpráva obsahuje podrobnosti o nově zprovozněných skladovacích kapacitách, míře jejich využití a přehled ekonomické proveditelnosti plánovaných kapacit pro injektáž a doporučení členským státům ohledně dalších opatření potřebných k dosažení cílů pro injektáž CO2. Komise tyto zprávy zveřejní.

6a.  Komise posoudí, zda subjekty uvedené v odstavci 1 splňují požadavky této kapitoly. V tomto posouzení Komise zohlední vývoj způsobů přepravy CO2 do míst injektáže, jakož i vývoj činností zachycování CO2 s cílem vyvolat poptávku po injektáži CO2. Pokud chybí jak infrastruktura, tak činnosti zachycování, které jsou nezbytné pro zprovoznění určitého projektu injektáže, což vede k tomu, že určitý subjekt nesplní své povinnosti podle tohoto článku, může Komise omezit povinnost injektáže pro určitý subjekt na určitý rok. Jakékoli omezení musí být zrušeno do pěti let od jeho zavedení.

7.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32 za účelem doplnění tohoto nařízení ohledně:

a)  způsobů, jakými jsou zohledněny dohody mezi subjekty uvedenými v odstavci 1 a investicemi do úložné kapacity ve vlastnictví třetích stran za účelem splnění jejich individuálního příspěvku podle odst. 5 písm. b) a c);

b)  obsahu zpráv uvedených v odstavci 6;

ba)  odrazujících a přiměřených sankcí a pokut, které mohou být uloženy subjektům uvedeným v odstavci 1, které nesplní požadavky tohoto nařízení.

7a.  S cílem přispět k cíli Unie v oblasti kapacity pro injektáž CO2 jsou subjekty uvedené v odstavci 1 oprávněny započítat kapacitu pro injektáž CO2 odpovídající podílům projektu ve vlastnictví jiného akcionáře zapojeného do projektu skladování v případě, že uvedený akcionář nespadá do působnosti odstavce 1.

Článek 18a

Regulační rámec trhu zachycený CO2

1.  Do ... [šest měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] zveřejní Komise pokyny, v nichž uvede maximální úrovně čistoty CO2 a stopových prvků v rámci toku, které má stanovit subjekt usilující o to, aby mu byl potvrzen projekt ukládání CO2 jako příspěvek k cíli Unie v oblasti injektážní kapacity.

2.  Do ... [dva roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] provede Komise posouzení v souladu s odstavcem 2 a případně předloží legislativní návrh na vytvoření regulačního rámce pro celounijní trh se zachycováním, využíváním, ukládáním a přepravou CO2, který doplní pravidla stanovená ve směrnici 2009/31/ES a stanoví pravidla pro:

a)  otevřený, spravedlivý a nediskriminační přístup a bezpečnost sítě pro uložení a přepravu CO2;

b)  otevřený, spravedlivý a nediskriminační přístup k zachycování CO2 pro účely použití nebo skladování;

c)  fungování a propojení sítě pro přepravu CO2 a další infrastruktury v celé Unii;

d)  ekonomické pobídky, mechanismy financování a finanční pomoci;

e)  specifikační normy pro ukládání a přepravu CO2;

f)  environmentální normy;

g)  záruky původu CO2;

h)  mechanismy prosazování.

2a.  Před přijetím jakéhokoliv legislativního návrhu podle odstavce 2 Komise posoudí, zda:

a)  fungování trhu s CO2 zajišťuje dostatečný přístup ke kapacitě pro injektáž pro nevyhnutelný CO2; 

b)  povinnosti stanovené v čl. 18 odst. 1 účinně podporují rozvoj trhu se skladováním CO2 v Unii.

Pokud posouzení podle tohoto odstavce ukáže, že se trh nevyvíjí v souladu s cíli tohoto nařízení, může Komise rozhodnout o zahrnutí pravidel pro zajištění přednostního přístupu nevyhnutelných emisí ke kapacitě pro injektáž, jakož i o změně tohoto nařízení za účelem změny povinností stanovených v čl. 18 odst. 1.

Komise zajistí, aby všechna odvětví s nevyhnutelnými emisemi z průmyslových procesů měla dostatečný přístup ke kapacitě pro injektáž CO2. Pokud její posouzení ukáže, že se trh nevyvíjí v souladu s tímto cílem, vypracuje Komise pravidla pro zajištění přednostního přístupu nevyhnutelných emisí z průmyslových procesů ke kapacitě pro injektáž CO2.

Pro usnadnění posouzení podle tohoto odstavce sestaví Komise seznam odvětví s nevyhnutelnými emisemi z průmyslových procesů z velkých průmyslových zařízení, pro něž nejsou po použití nejlepších dostupných technik k dispozici žádné možnosti přímého snížení emisí, a to na základě jasné metodiky zahrnující vědecké důkazy, nejmodernější stav příslušných technologií, ekonomickou proveditelnost, jakož i vhodná opatření ke snížení emisí na straně poptávky.

Kapitola IV

Přístup na trhy

Článek 19

Příspěvek k udržitelnosti a odolnosti při zadávacích řízeních

1.   Aniž je dotčena Dohoda Světové obchodní organizace o vládních zakázkách a další mezinárodní dohody, jimiž je Unie vázána, jakož i platné odvětvové právní předpisy, zejména nařízení (EU) 2022/1031 a (EU) 2022/2560, budou veřejní zadavatelé a zadavatelé při zadávání zakázek na nákup nebo používání technologie pro nulové čisté emise uvedené v článku 3 tohoto nařízení, jakož i, zejména prostřednictvím veřejných zakázek na inovativní řešení a veřejných zakázek v předobchodní fázi, na inovativní technologie s nulovými čistými emisemi nebo jiné inovativní technologie, v zadávacím řízení vycházet z ekonomicky nejvýhodnější nabídky, která má nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou, obsahuje přinejmenším příspěvek k environmentální a sociální udržitelnosti a odolnosti v souladu se směrnicemi 2014/23/EU, 2014/24/EU nebo 2014/25/EU▌. Veřejní zadavatelé a zadavatelé zajistí, aby zadávací řízení bylo otevřené, nediskriminační a transparentní a umožňovalo spravedlivou hospodářskou soutěž mezi všemi způsobilými dodavateli.

Pokud technologie pro nulové čisté emise není hlavním předmětem zakázky, ale pouze její součástí, a předpokládaná hodnota příslušné části zakázky je vyšší než prahové hodnoty stanovené ve směrnici 2014/23/EU, 2014/24/EU nebo 2014/25/EU, musí veřejní zadavatelé nebo zadavatelé učinit jedno z následujících:

a)  oddělit část o technologiích pro nulové čisté emise do zvláštního oddílu nebo oddílů;

b)  připravit zvláštní smluv nebo smlouvy pro část technologií pro nulové čisté emise; nebo

c)  uložit hlavnímu dodavateli povinnost uzavřít konkurenční subdodavatelskou smlouvu na dodávku příslušných produktů technologií pro nulové čisté emise s uplatněním směrnice 2014/23/EU, 2014/24/EU případně 2014/25 EU a tohoto článku.

2.  Příspěvek nabídky k environmentální a sociální udržitelnosti ▌je založen na těchto kumulativních kritériích, která musí být objektivní, transparentní a nediskriminační:

a)  environmentální udržitelnost nad rámec minimálních požadavků platných právních předpisů;

b)  je-li třeba vyvinout inovativní řešení, dopad a kvalita prováděcího plánu, včetně opatření k řízení rizik;

c)  případně příspěvek nabídky k integraci energetického systému;

d)   příspěvek nabídky k odolnosti, důstojné mzdě a pracovním podmínkám včetně případně nabídky stáží, jakož i dobře definované cíle, pokud jde o vytváření dovedností, změnu kvalifikace a zvyšování dovedností s cílem zvýšit atraktivitu zaměstnání v odvětvích průmyslu pro nulové čisté emise.

2a.  Příspěvek nabídky k odolnosti je založen na těchto kumulativních kritériích, která musí být objektivní, transparentní a nediskriminační:

a)  případně příspěvek nabídky k energetické bezpečnosti Unie;

b)  příspěvek nabídky k odolnosti Unie, přičemž se zohlední bezpečnost dodávek s ohledem na podíl produktů pocházejících z jednoho zdroje dodávek, jak je stanoveno v souladu s nařízením (EU) č.952/2013. Nabídka se považuje za nedostatečně bezpečnou, pokud jediný zdroj dodal v posledním roce, za který jsou údaje k dispozici, více než 50 % celkové poptávky po konkrétní technologii pro nulové čisté emise nebo součástech primárně používaných pro výrobu těchto technologií v Unii;

c)  v příslušných případech, příspěvek k inovacím poskytnutím zcela nových řešení nebo zlepšením srovnatelných nejmodernějších řešení.

3.  Veřejní zadavatelé a zadavatelé přidělí příspěvku na udržitelnost a odolnost nabídky váhu, která bude nejméně 30 % kritéria pro zadání zakázky pro zadání část výběrového řízení týkající se technologie pro nulové čisté emise, přičemž vyváženě zohlední jak příspěvek k udržitelnosti, tak příspěvek k odolnosti.

Pro účely provádění kritérií uvedených v odstavci 2a tohoto článku odkazují veřejní zadavatelé nebo zadavatelé na nejnovější údaje uvedené na seznamu uvedeném v čl. 22 odst. 2 tohoto nařízení a původ dodávek se určí v souladu s nařízením (EU) č. 952/2013.

4.  Odchylně od odstavce 3 tohoto článku veřejný zadavatel nebo zadavatel není v případě technologií pro nulové čisté emise povinen uplatnit hlediska související s udržitelností a odolností příspěvku, pokud by jej jejich uplatnění zjevně zavazovalo k pořízení neúměrně nákladného zařízení▌. Rozdíly v nákladech se počítají pouze pro náklady na zařízení bez souvisejících služeb a veřejní zadavatelé a zadavatelé je mohou považovat za nepřiměřené, pokud jsou vyšší než 30 %, ve srovnání s nabídkou bez příspěvku na udržitelnost a odolnost. Tímto ustanovením není dotčena možnost vyloučit mimořádně nízké nabídky podle článku 69 směrnice 2014/24/EU a článku 84 směrnice 2014/25/EU, ▌ aniž jsou dotčena jiná kritéria pro zadání a vyloučení zakázky podle právních předpisů EU a aniž je dotčeno výsadní právo veřejných zadavatelů formulovat technické specifikace v souladu s článkem 42 směrnice 2014/24/EU, aby se zajistilo, že použití odstavce 3 tohoto článku nepovede k zadání zakázky na nekompatibilní zařízení vyžadující nepřiměřeně vysoké náklady na zajištění kompatibility se stávajícím zařízením.

Platforma pro nulové čisté emise v Evropě může zadavatelům a subjektům v celé Unii vydávat doporučení týkající se vhodných vyšších prahových hodnot pro definování nepřiměřených nákladů s ohledem na tržní podmínky pro konkrétní technologie pro nulové čisté emise.

Členské státy mohou upravit své celkové rozpočty přidělené na zadávací řízení, jakož i související maximální úrovně nabídek s cílem zohlednit provádění necenových kritérií.

4a.  Veřejní zadavatelé použijí pro zadávací řízení podle tohoto článku tyto předběžné kvalifikační podmínky:

a)  nejvýše 50 % části nabídky týkající se technologie pro nulové čisté emise, měřeno finanční hodnotou zařízení stanovenou v souladu s nařízením (EU) č. 952/2013, smí pocházet ze třetích zemí, které nejsou signatáři dohody o vládních zakázkách;

b)  všechna zařízení dodaná v rámci části nabídkového řízení týkající se technologie pro nulové čisté emise musí být certifikována z hlediska kybernetické bezpečnosti, pokud pro tato zařízení existuje unijní nebo vnitrostátní rámec certifikace kybernetické bezpečnosti;

c)  na hospodářské subjekty dodávající v rámci části nabídky týkající se technologie pro nulové čisté emise se nevztahuje opatření nástroje IPI ve smyslu nařízení (EU) 2022/1031, zejména jeho článků 6 a 8.

Pokud použití těchto předběžných kvalifikačních podmínek v zadávacím řízení nepřinese žádné vhodné nabídky, může veřejný zadavatel řízení znovu zahájit bez použití předběžných kvalifikačních podmínek uvedených v písmenech a) a c) tohoto odstavce.

4b.  Členský stát nesmí diskriminovat na základě kritérií udržitelnosti a odolnosti poskytovatele nebo produkty s nulovými čistými emisemi z jiného členského státu ani s nimi bezdůvodně zacházet odlišně.

Článek 20

Aukce za účelem využívání obnovitelných zdrojů energie

1.  Aniž je dotčen článek 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001(51) a články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU a mezinárodní závazky Unie, včetně Dohody o vládních zakázkách a dalších mezinárodních dohod, jimiž je Unie vázána, členské státy, regionální nebo místní orgány, veřejnoprávní subjekty nebo sdružení tvořená jedním nebo více z těchto orgánů nebo jedním či více z těchto veřejnoprávních subjektů posoudí příspěvek k udržitelnosti a odolnosti podle čl. 19 odst. 2 a 2a tohoto nařízení při vytváření kritérií pro určení pořadí nabídek při aukcích, jejichž cílem je podpořit výrobu nebo spotřebu energie z obnovitelných zdrojů ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2018/2001. To nevylučuje, aby tyto subjekty používaly jiná necenová kritéria.

2.  Příspěvku na udržitelnost a odolnost se přikládá váha mezi 35 % a 50 % kritérií pro udělení zakázky s vyváženým přihlédnutím k příspěvku na udržitelnost i odolnost, aniž je tím ovlivněna možnost přiznat vyšší váhu kritériím uvedeným v čl. 19 odst. 2 písm. a) a b), je-li to podle právních předpisů Unie možné, a jakémukoli limitu pro necenová kritéria stanovená podle pravidel státní podpory. Při výběru, navrhování a provádění konkrétních necenových kritérií v rámci příspěvku k udržitelnosti a odolnosti se zohlední a účinně řeší charakteristiky specifické pro danou technologii.

3.  Členské státy, regionální nebo místní orgány, veřejnoprávní subjekty nebo sdružení tvořená jedním nebo více z těchto orgánů nebo jedním či více z těchto veřejnoprávních subjektů nejsou povinny uplatnit hlediska týkající se příspěvku technologií pro nulové čisté emise k udržitelnosti a odolnosti, pokud by jejich uplatnění zavazovalo tento orgán či subjekt k pořízení neúměrně nákladného zařízení ▌. Rozdíly v nákladech přesahující 10 % mohou veřejní zadavatelé a zadavatelé považovat za nepřiměřené, pokud by náklady na podporu poskytovanou veřejným sektorem na projekt byly o více než 15 % vyšší ve srovnání s postupem bez příspěvku k udržitelnosti a odolnosti. Tímto odstavcem není dotčena výsada veřejných zadavatelů formulovat technické specifikace v souladu s článkem 42 směrnice 2014/24, aby se zajistilo, že uplatňování tohoto odstavce nepovede k pořízení nekompatibilního zařízení, které by vyžadovalo nepřiměřeně vysoké náklady na zajištění kompatibility se stávajícím zařízením.

Členské státy mohou upravit své celkové rozpočty přidělené na aukce energie z obnovitelných zdrojů, jakož i související maximální úrovně nabídek s cílem zohlednit provádění necenových kritérií.

Členské státy zajistí, aby aukce zahrnovaly mechanismus inflační indexace. Záporné nabídky jsou z dražeb případně vyloučeny.

3a.  Orgány použijí pro zadávací řízení podle tohoto článku tyto předběžné kvalifikační podmínky:

a)  nejvýše 50 % části nabídky týkající se technologie pro nulové čisté emise, měřeno finanční hodnotou zařízení stanovenou v souladu s nařízením (EU) č. 952/2013, smí pocházet ze třetích zemí, které nejsou signatáři dohody o vládních zakázkách;

b)  všechna zařízení dodaná v rámci části nabídkového řízení týkající se technologie pro nulové čisté emise musí být certifikována z hlediska kybernetické bezpečnosti, pokud pro tato zařízení existuje evropský nebo vnitrostátní rámec certifikace kybernetické bezpečnosti;

c)  na hospodářské subjekty dodávající v rámci části nabídky týkající se technologie pro nulové čisté emise se nevztahuje opatření nástroje IPI ve smyslu nařízení (EU) 2022/1031, zejména jeho článků 6 a 8.

Pokud použití těchto předběžných kvalifikačních podmínek v aukci nepřinese žádné vhodné nabídky, může veřejný zadavatel aukci znovu zahájit bez použití předběžných kvalifikačních podmínek uvedených v písmenech a) a c).

Článek 20a

Pokyny Komise

1.  Do ... [šest měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] vydá Komise jasné pokyny ke konkrétnímu provádění článku 19 ve spojení s článkem 20, a to tak, že poskytne: 

a)  přehled konkrétních a technologicky specifických potenciálních necenových kritérií pro aukce energie z obnovitelných zdrojů, které rozlišují mezi necenovými kritérii vhodnými pro soutěžní nabídková řízení a necenovými kritérii vhodnými jako předběžné kvalifikační požadavky v aukcích energie z obnovitelných zdrojů; 

b)  metodiku, jak posoudit příspěvek nabídky k environmentální a sociální udržitelnosti a odolnosti podle čl. 19 odst. 2 písm. a) a d);

c)  metodiku, jak posoudit rozdíly v nákladech podle čl. 20 odst. 3.

2.  Komise vyhodnotí přínos necenových kritérií tohoto nařízení zaměřených na poskytnutí podpory inovacím potřebným k dosažení cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 a 2050 a nejpozději do ... [dva roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] předloží Evropskému parlamentu zprávu. V případě potřeby Komise upraví přínos necenových kritérií s cílem podpořit výrobu v Unii, zajistit vysoké normy v oblasti životního prostředí a udržitelnosti, rozvíjet hodnotové řetězce v celé Unii a zvýšit konkurenceschopnost podniků v Unii na celosvětové úrovni.

Článek 20b

Zadávání zakázek v předobchodní fázi a zadávání veřejných zakázek na inovativní komerční řešení

1.  Členské státy usilují o využívání veřejných zakázek v předobchodní fázi pro inovativní technologie pro nulové čisté emise a veřejných zakázek na komerční inovativní technologie pro nulové čisté emise v rámci provádění svých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu. Zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi i zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení mohou být doplněny o finanční prostředky na úrovni EU v rámci stávajících programů Unie pro společné zadávání veřejných zakázek nebo zadávání zakázek na inovativní řešení v členských státech.

2.  Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu (NECP), aktualizace NECP a zprávy o pokroku NECP obsahují podrobné informace o načasování PCP a PPI a jejich cílech. Platforma pro nulové čisté emise v Evropě připraví doporučení týkající se zadávání zakázek v předobchodní fázi a zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení.

Článek 21

Jiné formy veřejné intervence

1.  Aniž jsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU a článek 4 směrnice (EU) 2018/2001(52) a v souladu s mezinárodními závazky Unie, členské státy, regionální nebo místní orgány, veřejnoprávní subjekty nebo sdružení tvořená jedním nebo více z těchto orgánů nebo jedním či více z těchto veřejnoprávních subjektů při rozhodování o zavedení režimů pro domácnosti, podniky nebo spotřebitele, které je motivují k nákupu konečných produktů technologií pro nulové čisté emise uvedených v čl. 3a odst. 1 tohoto nařízení, je koncipují tak, aby příjemce při nákupu konečných výrobků technologií pro nulové čisté emise s vysokou mírou udržitelnosti a odolnosti, jak je uvedeno v čl. 19 odst. 2 tohoto nařízení, podpořili dodatečnou přiměřenou finanční náhradou.

2.  Dodatečná finanční náhrada poskytnutá orgány v souladu s odstavcem 1 v důsledku uplatnění kritérií uvedených v čl. 19 odst. 2 písm. b), c) a d) a čl. 19 odst. 2a 5 % nákladů konečného produktu technologie pro nulové čisté emise pro spotřebitele, s výjimkou režimů pro občany žijící v energetické chudobě, pro něž je limit 15 %.

3.  Při navrhování a provádění systému, na který se vztahuje odstavec 1, vychází orgán z otevřeného, nediskriminačního a transparentního postupu pro posouzení přínosu výrobků dostupných na trhu k odolnosti a udržitelnosti. O účast v systému je kdykoli oprávněn požádat jakýkoli konečný produkt technologie pro nulové čisté emise. Orgán stanoví u výrobků minimální požadovaný počet bodů pro získání způsobilosti k dodatečné finanční náhradě v rámci režimu podpory.

4.  Členské státy zveřejní na jediné volně přístupné internetové stránce veškeré informace týkající se režimů podle čl. 21 odst. 1, a to pro každý příslušný produkt technologie pro nulové čisté emise.

Článek 22

Koordinace iniciativ v oblasti přístupu na trhy

1.  Do ... [dvanáct měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] Komise přijme prováděcí akt v souladu s postupem přezkumu uvedeným v čl. 34 odst. 3, v němž upřesní kritéria pro posouzení přínosu dostupných výrobků, na něž se vztahují formy veřejné intervence podle článků 19, 20 a 21, k odolnosti a udržitelnosti, v souladu s podobnými ustanoveními jiných stávajících právních předpisů a stanoví kritéria pro výjimku podle čl. 19 odst. 4. Komise zohlední specifický kontext malých a středních podniků.

1a.  V případě rozporu mezi různými kritérii pro udělení veřejné zakázky a kritérii udržitelnosti stanovenými v jiných právních předpisech Unie poskytne Komise pokyny ohledně toho, jakým způsobem tato ustanovení existují vedle sebe. Komise každých šest měsíců své pokyny přezkoumá a v případě potřeby je aktualizuje.

2.  Komise zpřístupní a pravidelně aktualizuje seznam všech konečných produktů každé z technologií pro nulové čisté emise uvedených v článku 3, rozdělený podle podílu na dodávkách do Unie pocházejících z různých třetích zemí v posledním roce, za který jsou k dispozici údaje. Komise a Platforma pro nulové čisté emise v Evropě budou za tímto účelem konzultovat sdružení průmyslových subjektů a průmyslové subjekty.

3.  Platforma pro nulové čisté emise v Evropě projedná opatření přijatá členskými státy za účelem provádění článků 19 a 21 a výměny osvědčených postupů, mimo jiné pokud jde o praktické používání kritérií vymezujících příspěvek k udržitelnosti a odolnosti při zadávání veřejných zakázek, nebo režimy motivující k nákupu konečných produktů technologie pro nulové čisté emise.

Kapitola V

Zlepšování dovedností pro vytváření kvalitních pracovních míst

Článek 23

Evropské akademie průmyslu pro nulové čisté emise

1.  Na základě mapování uvedeného v článku 23a Komise podpoří, mimo jiné poskytnutím počátečního financování, zřízení evropských akademií průmyslu pro nulové čisté emise jako sítě odborníků v oblasti technologií pro nulové čisté emise, jejichž cílem je:

a)  vytvářet vzdělávací programy, jejich obsah a učební a školicí materiály pro odbornou přípravu a vzdělávání v oblasti vývoje, výroby, instalace, uvádění do provozu, provozu, údržby a recyklace technologií pro nulové čisté emise a surovin, které byly identifikovány při mapování, jakož i na podporu kapacit veřejných orgánů, které jsou příslušné k vydávání povolení a oprávnění dle kapitoly II a veřejných zadavatelů dle kapitoly IV tohoto nařízení;

aa)  zajistit, aby vytvořené vzdělávací programy usnadňovaly získávání a posilování průřezových kompetencí nad rámec dovedností, které jsou specifické pro určitou technologii nebo konkrétní odvětví, aby se usnadnila adaptace při přechodu z jednoho odvětví do druhého, což umožní studentům být mobilní a přizpůsobovat se neustále se měnící situaci na trhu práce i mimo něj;

ab)  zajistit, aby vzdělávací programy obsahovaly relevantní a dostupné aktuální informace a školení o otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jakož i relevantní informace o právech pracovníků a pracovních podmínkách;

ac)  umožnit odbornou přípravu a vzdělávání 100 000 studentů na akademii do tří let od jejího založení, a to podporou celoživotního odborného vzdělávání a zvyšování kvalifikace či rekvalifikace, mimo jiné prostřednictvím učňovské přípravy, mentorských programů a krátkodobých i dlouhodobých vzdělávacích programů;

b)  umožnit a podporovat využívání vzdělávacích programů, jejich obsahu a materiálů ze strany poskytovatelů vzdělávání a odborné přípravy v členských státech, jako jsou univerzity, výzkumné univerzity, univerzity aplikovaných věd a aliance univerzit, podniky, které takové vzdělávání a odbornou přípravu poskytují, včetně malých a středních podniků, začínajících podniků a sociálních podniků, sociální partneři, jakož i ze strany školitelů;

ba)  vyvinout mechanismy k zajištění kvality odborné přípravy nabízené poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy v členských státech a případně v zemích přidružených k výzkumným a inovačním programům Unie, jako je Horizont Evropa a Digitální Evropa, na základě vzdělávacích programů, obsahu a materiálů evropských akademií průmyslu pro nulové čisté emise;

bb)  přispět k dlouhodobému cíli současné reindustrializace a dekarbonizace Unie a zároveň přispět k její otevřené strategické autonomii a řešit potřebu v Unii vyráběných technologií pro nulové čisté emise v Unii a potřebu kvalifikovaných pracovníků;

c)  rozvíjet a zavádět certifikáty, včetně mikrocertifikátů, s cílem usnadnit uznávání získaných dovedností a zvýšit přenositelnost mezi pracovními místy a odvětvími, usnadnit přeshraniční mobilitu pracovní síly a podpořit sladění s příslušnými kvalitními pracovními místy prostřednictvím nástrojů, například sítě evropských služeb zaměstnanosti (EURES) a EURAXESS.

2.  Evropské akademie průmyslu pro nulové čisté emise musí bojovat proti genderovým stereotypům a podporovat rovný přístup ke vzdělávacímu obsahu pro všechny, přičemž zvláštní pozornost věnují potřebě získat pro trh práce více žen, mladých lidí, zejména těch, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), starších lidí, pracovníků v profesích, kterým hrozí zánik nebo jejichž náplň a úkoly se výrazně mění v důsledku nových technologií, a lidí pracujících v regionech v procesu transformace. Evropské akademie průmyslu pro nulové čisté emise podporují rozmanitost a začlenění osob se zdravotním postižením, migrantů a osob ve zranitelném postavení.

Článek 23a

Zřizování a řízení evropských akademií průmyslu pro nulové čisté emise

Prostřednictvím mapování se zjistí, ve kterých klíčových průmyslových odvětvích a v odvětvích pro nulové čisté emise panuje nedostatek pracovních sil a dovedností, na základě potřeb průmyslové transformace a dekarbonizace, a posoudí se přístup k možnostem odborné přípravy související s těmito technologiemi na vnitrostátní úrovni.

V rámci mapování se analyzují hlavní příčiny tohoto nedostatku, zejména ty, které souvisejí s kvalitou nabídky pracovních míst, a posoudí se tak, zda jsou v určitých odvětvích zapotřebí další opatření k přilákání většího počtu pracovníků všech úrovní kvalifikace.

Pokud se na základě mapování zjistí, že se kriticky nedostává dovedností v oblasti určité strategické technologie pro nulové čisté emise, Komise zveřejní výzvu k předkládání návrhů na zřízení evropských průmyslových akademií pro nulové čisté emise.

Členy akademií průmyslu pro nulové čisté emise je několik subjektů, jako jsou průmyslová odvětví, u nichž je využívání technologií pro nulové čisté emise klíčové v jejich hodnotových řetězcích, poskytovatelé vzdělávání a odborné přípravy, sociální partneři a podniky včetně malých a středních podniků. Složení členů se pokud možno zaměřuje na geografickou vyváženost mezi členskými státy a zároveň zajišťuje, aby byl vzdělávací obsah vytvořený evropskými akademiemi průmyslu pro nulové čisté emise dostupný v různých jazycích, aby se ke vzdělávacím programům dostalo co nejvíce studentů, zejména z řad nejzranitelnějších skupin.

Pro zřízení a fungování evropských akademií průmyslu pro nulové čisté emise na období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2027 bude k dispozici finanční krytí ve výši nejméně 102 000 000 EUR v běžných cenách. Členské státy využijí příslušné fondy Unie, zejména ESF+, k účinnému zavádění vzdělávacího obsahu akademií a poskytnou Komisi o objemu prostředků Unie, který byl na dosažení tohoto cíle přidělen.

Tři roky po svém založení se evropské akademie průmyslu pro nulové čisté emise stanou finančně udržitelnými díky finančním příspěvkům ze soukromého sektoru.

Práci evropských akademií průmyslu pro nulové čisté emise monitoruje Platforma pro nulové čisté emise v Evropě zřízená podle čl. 28 odst. 1 a do 31. prosince 2026 vydá tato platforma zprávu o zavádění jejich vzdělávacích programů.

Komise neprodleně po vstupu nařízení v platnost zahájí proces mapování a vydá první výzvu k předkládání návrhů na zřízení evropských akademií průmyslu pro nulové čisté emise, které by mohly využívat stávající práci a projekty příslušných subjektů a členských států.

Evropské akademie průmyslu pro nulové čisté emise budou zřízeny do [31. prosince 2024].

Do [31. prosince 2025] začnou evropské akademie průmyslu pro nulové čisté emise poskytovat a šířit počáteční vzdělávací obsah. Fáze zavádění vzdělávacího obsahu bude věnovat zvláštní pozornost regionům procházejícím průmyslovou transformací, s kritickým nedostatkem dovedností nebo s vysokou mírou nezaměstnanosti, zejména nezaměstnanosti mladých lidí.

Článek 24

Regulovaná povolání v průmyslových odvětvích pro nulové čisté emise a uznávání odborné kvalifikace

1.  Do 31. prosince 2024 a každé dva roky poté členské státy určí, zda jsou vzdělávací programy vypracované evropskými akademiemi průmyslu pro nulové čisté emise rovnocenné konkrétní kvalifikaci požadované hostitelským členským státem pro přístup k regulovaným činnostem v rámci určitého povolání s konkrétním přínosem z hlediska průmyslu pro nulové čisté emise ve smyslu současné reindustrializace a dekarbonizace, s cílem sladit s ním požadované kvalifikace zahrnující jak technické, tak akademické kvalifikace. Členské státy zajistí, aby výsledky posouzení byly zveřejněny a snadno dostupné online. V případě, že vzdělávací programy nejsou považovány za rovnocenné kvalifikacím požadovaným hostitelským členským státem pro přístup k regulovaným činnostem, vysvětlí tento členský stát Komisi příslušné rozdíly a upřesní způsob dosažení rovnocennosti.

2.  Dospěje-li členský stát k závěru, že rovnocennost popsaná v prvním pododstavci tohoto článku existuje, v souladu s vnitrostátním právem a postupy zajistí uznávání certifikátů vydaných poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy na základě vzdělávacích programů vypracovaných akademiemi podle kapitoly I hlavy III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES(53), pokud držitel tohoto certifikátu požádá o přístup k regulovanému povolání ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) směrnice 2005/36/ES, jež má obzvláštní význam pro odvětví pro nulové čisté emise, a to tím, že uzná certifikát jako dostatečný doklad o dosažené kvalifikaci.

3.  Je-li přístup k povolání obzvláštního významu pro odvětví pro nulové čisté emise regulován ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) směrnice 2005/36/ES, vynasnaží se členské státy o vytvoření společného souboru minimálních znalostí, dovedností a schopností nezbytných k výkonu tohoto konkrétního povolání za účelem zřízení společného rámce odborné přípravy uvedeného v čl. 49a odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES, jež umožní automatické uznávání kvalifikací. Návrhy podle čl. 49a odst. 3 směrnice 2005/36/ES může rovněž předkládat platforma pro nulové čisté emise.

Článek 25

Platforma pro nulové čisté emise v Evropě a dovednosti

Platforma pro nulové čisté emise v Evropě uvedená v článku 28 podporuje dostupnost a využívání dovedností v oblasti technologií pro nulové čisté emise a u příslušných orgánů a veřejných zadavatelů uvedených v kapitole II a kapitole IV prostřednictvím těchto úkolů, přičemž vychází ze stávajících struktur v rámci vnitrostátních systémů vzdělávání a odborné přípravy:

1)  napomáhat Komisi při posuzování, průběžném sledování a předvídání poptávky a nabídky pracovní síly se soubory dovedností vyžadovanými v oblasti technologií pro nulové čisté emise, dostupnosti a využívání odpovídajících příležitostí ke vzdělávání a odborné přípravě, případně při formování činností evropských akademií průmyslu pro nulové čisté emise;

2)  sledovat činnost evropských akademií průmyslu pro nulové čisté emise a na základě údajů poskytnutých členskými státy a vnitrostátními orgány podle článku 31 shromažďovat informace o tom, kolik osob využilo vzdělávací programy vytvořené akademiemi, a poskytovat údaje rozčleněné podle průmyslových odvětví, pohlaví, věku a úrovní vzdělání a kvalifikace, podporovat součinnost s dalšími iniciativami a projekty v oblasti dovedností na vnitrostátní a unijní úrovni a zajišťovat dohled s cílem přilákat různorodou pracovní sílu, a to i prostřednictvím cílených komunikačních kampaní;

3)  napomáhat mobilizaci zúčastněných stran, včetně průmyslu, podniků, se zahrnutím malých a středních podniků, začínajících podniků a sociálních podniků, sociálních partnerů a poskytovatelů vzdělávání a odborné přípravy, jako jsou univerzity, výzkumné univerzity, univerzity aplikovaných věd a aliance univerzit, při zavádění vzdělávacích programů vypracovaných evropskými akademiemi průmyslu pro nulové čisté emise;

4)  napomáhat zavádění a uznávání certifikátů evropských akademií průmyslu pro nulové čisté emise v členských státech s cílem podpořit uznávání dovedností a sladění dovedností a pracovních míst, mimo jiné podporou platnosti a přijímání certifikátů na trhu práce Unie a důrazem na dlouhodobé programy odborné přípravy a placenou učňovskou přípravu;

4a)   sledovat, jak je prosazováno využívání a uznávání studijních výsledků a přispívat k nalézání řešení v případě, že jsou zjištěny problémy s neuznáním;

5)  usnadňovat rozvoj evropských profesních profilů sestávajících ze společného souboru znalostí, dovedností a kompetencí pro klíčová povolání v oblasti technologií pro nulové čisté emise, mimo jiné na základě vzdělávacích programů vypracovaných evropskými akademiemi průmyslu pro nulové čisté emise, a případně s využitím terminologie podle klasifikace evropských dovedností, kompetencí, kvalifikací a povolání (ESCO) s cílem usnadnit transparentnost a mobilitu mezi pracovními místy a přes hranice vnitřního trhu;

6)  podporovat profesní vyhlídky a kvalitní pracovní podmínky včetně spravedlivé a přiměřené mzdy na pracovních místech v průmyslových odvětvích technologií pro nulové čisté emise, jakož i atraktivitu technického vzdělávání, integraci mladých lidí, žen, seniorů a osob ze znevýhodněného prostředí na trhu práce pro průmyslová odvětví technologií pro nulové čisté emise a přilákání kvalifikovaných pracovníků ze třetích zemí prostřednictvím nástrojů, jako je evropská modrá karta, a tím dosáhnout rozmanitější pracovní síly;

6a)  podněcovat a podporovat mobilitu pracovních sil v rámci Unie a zveřejňovat volná pracovní místa prostřednictvím sítě EURES;

(7)  usnadňovat užší koordinaci a výměnu osvědčených postupů a know-how mezi členskými státy a v rámci soukromého sektoru s cílem zvýšit dostupnost dovedností v oblasti technologií pro nulové čisté emise, mimo jiné přispěním k politikám Unie a členských států, které jsou zaměřeny na přilákání nových talentů ze třetích zemí a ze všech úrovní vzdělávání.

Kapitola VI

Inovace

Článek 26

Regulační pískoviště pro nulové čisté emise

-1.  Do ... [tři měsíce ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] členské státy určí nebo zřídí jeden vnitrostátní příslušný orgán, který je odpovědný za regulační pískoviště pro nulové čisté emise. Tento orgán je jediným kontaktním místem pro jakékoli seskupení organizací, které chtějí požádat o zřízení regulačního pískoviště pro nulové čisté emise podle tohoto článku.

1.  Členské státy případně společně s místními a regionálními orgány a jinými členskými státy mohou z vlastního podnětu zřídit regulační pískoviště pro nulové čisté emise, která umožní vývoj, zkoušky a validaci inovativních technologií pro nulové čisté emise a dalších inovativních technologií v kontrolovaném reálném prostředí po omezenou dobu, a to před jejich uvedením na trh nebo do provozu, čímž se posílí vzdělávání v oblasti regulace a potenciální rozšiřování a širší zavádění. Členské státy zřídí regulační pískoviště pro nulové čisté emise v úzké spolupráci s průmyslovými a výzkumnými instituty a případně s relevantními sociálními partnery a občanskou společností v souladu s odstavcem 1 na žádost jakékoli společnosti, která vyvíjí inovativní technologie pro nulové čisté emise a další inovativní technologie, splňuje kritéria způsobilosti a výběru uvedená v odst. 4 písm. a) a byla vybrána příslušnými orgány na základě výběrového řízení uvedeného v odst. 4 písm. b).

2.  Náležitosti a podmínky pro zřízení a provoz regulačních pískovišť pro nulové čisté emise podle tohoto nařízení se přijímají prostřednictvím prováděcích aktů přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 3. Tyto náležitosti a podmínky v co největší míře podporují flexibilitu příslušných vnitrostátních orgánů při zřizování a provozování jejich regulačních pískovišť pro nulové čisté emise, podporují inovace a učení v oblasti regulace a zejména zohledňují zvláštní okolnosti a kapacity zúčastněných malých a středních podniků a začínajících podniků. Prováděcí akty uvedené v tomto odstavci ▌ obsahují společné hlavní zásady týkající se těchto otázek:

a)  způsobilost a výběr pro účast v regulačních pískovištích pro nulové čisté emise;

b)  postup pro zažádání o regulační pískoviště pro nulové čisté emise, účast v něm, jeho sledování, opuštění a uzavření, včetně plánu pro použití v pískovišti a zprávy o ukončení činnosti;

c)  podmínky platné pro účastníky.

3.  Účastí v regulačních pískovištích pro nulové čisté emise nejsou dotčeny dohledové a nápravné pravomoci orgánů vykonávajících dohled nad regulačním pískovištěm. Zkoušky, vývoj a validace inovativních technologií pro nulové čisté emise a dalších inovativních technologií se provádí pod přímým dohledem a vedením příslušných orgánů. Příslušné orgány vykonávají své dohledové pravomoci flexibilně v mezích příslušných právních předpisů, přičemž přizpůsobí stávající regulační postupy a využijí svůj prostor k uvážení při provádění a prosazování právních ustanovení u konkrétního projektu regulačního pískoviště pro nulové čisté emise s cílem odstranit překážky, zmírnit regulační zátěž, snížit regulační nejistotu a podpořit inovace v oblasti technologií pro nulové čisté emise.

4.  Je-li to relevantní pro dosažení cíle tohoto článku, zváží příslušné orgány, zda neumožnit odchylku nebo neudělit výjimky v rozsahu povoleném příslušnými právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy. Příslušné orgány zajistí, aby plán pro použití v pískovišti zajistil dodržení klíčových cílů a základních požadavků právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů. Příslušné orgány zajistí, aby veškerá významná rizika pro zdraví, bezpečnost nebo životní prostředí zjištěná během vývoje a zkoušek inovativních technologií pro nulové čisté emise a jiných inovativních technologií byla sdělena veřejnosti a aby výsledkem bylo okamžité pozastavení procesu vývoje a zkoušení, dokud nebude toto riziko zmírněno. Pokud se příslušné orgány domnívají, že navrhovaný projekt představuje mimořádná rizika pro zdraví a bezpečnost pracovníků, širší populace nebo životního prostředí, zejména proto, že se týká zkoušek, vývoje nebo validace s přítomností zvláště toxických látek, schválí plán pro použití v regulačním pískovišti až poté, co se přesvědčí, že byla zavedena odpovídající ochranná opatření odpovídající zjištěnému výjimečnému riziku.

5.  Za předpokladu, že účastník (účastníci) dodrží plán pro použití v pískovišti a podmínky své účasti vydané v souladu s tímto článkem a podle odstavce 2 a v dobré víře se řídí pokyny orgánů, neuloží orgány žádné správní pokuty ani jiné sankce za porušení platných právních předpisů Unie nebo členského státu týkajících se technologie pro nulové čisté emise, nad níž je v regulačním pískovišti vykonáván dohled.

6.  Účastníci inovativního regulačního pískoviště pro nulové čisté emise nesou podle platných právních předpisů Unie a členských států o odpovědnosti nadále odpovědnost za veškerou škodu způsobenou třetím stranám v důsledku zkoušek prováděných v daném regulačním pískovišti.

7.  Dobu trvání regulačního pískoviště pro nulové čisté emise lze stejným postupem prodloužit, a to po dohodě s příslušným vnitrostátním orgánem.

8.  Regulační pískoviště pro nulové čisté emise musí být navržena a realizována tak, aby tam, kde je to relevantní, usnadňovala přeshraniční spolupráci mezi příslušnými vnitrostátními orgány. Členské státy, které zavedly regulační pískoviště pro nulové čisté emise, koordinují své činnosti a spolupracují v rámci Platformy pro nulové čisté emise v Evropě s cílem sdílet příslušné informace. Každoročně předkládají Komisi zprávu o výsledcích provádění regulačních pískovišť, včetně osvědčených postupů, nabytých zkušeností a doporučení o jejich uspořádání a případně o uplatňování tohoto nařízení a dalších právních předpisů Unie v rámci regulačního pískoviště, a to způsobem přizpůsobeným účelům tohoto pískoviště.

Článek 26a

Inovace pro konkurenceschopnost a dekarbonizaci

Cílem opatření v tomto oddíle je urychlit inovace v oblasti energetických technologií v Unii s cílem urychlit zavádění těchto technologií na podporu úsilí Unie o dekarbonizaci, jakož i zvýšit globální konkurenceschopnost průmyslu Unie pro nulové čisté emise s cílem zajistit otevřenou strategickou autonomii Unie zvýšením vývozu těchto technologií jakož i domácí poptávky.

Článek 26b

Zásada inovací 

Komise, aniž jsou dotčeny její pravomoci podle Smluv a v souladu s pokyny pro zlepšování právní úpravy ze dne 3. listopadu 2021, uplatňuje při přípravě nových právních aktů Unie, jakož i při přezkumu a revizi stávajících právních aktů Unie zásadu inovací, jak je popsána v nástroji pro zlepšování právní úpravy č. 22 a ve sdělení Komise ze dne 15. května 2018 nazvaném „Obnovená evropská agenda pro výzkum a inovace – příležitost Evropy utvářet svoji budoucnost“, s cílem zajistit, aby regulační rámec vnitřního trhu podporoval inovace a přispíval k nim.

Článek 26c

Rada pro plán SET 

1.  Pro účely zavedení a provádění plánu SET uvedeného v článku 26d zřídí Komise radu pro plán SET. Rada pro plán SET je odpovědná za strategické řízení a obecná rozhodnutí o plánu SET a jeho provádění, včetně rozhodnutí o technologiích, které mají být zahrnuty.

2.  Rada pro plán SET se skládá z členských států a Komise. Předsedá jí zástupce Komise. Zahrnuje strukturální a trvalé zapojení průmyslových a výzkumných subjektů.

3.  Každý členský stát jmenuje do rady pro plán SET zástupce na vysoké úrovni. Je-li to relevantní z hlediska funkce a odborných znalostí, může mít členský stát ve vztahu k různým úkolům souvisejícím s činností rady pro plán SET více než jednoho zástupce. Každý člen rady pro plán SET má náhradníka.

4.  Na návrh Komise přijme rada pro plán SET prostou většinou svých členů svůj jednací řád.

5.  Rada pro plán SET se schází pravidelně, aby zajistila účinné plnění svých úkolů stanovených v tomto nařízení. V případě potřeby se rada pro plán SET schází na odůvodněnou žádost Komise nebo prosté většiny svých členů.

6.  Komise je radě pro plán SET nápomocna prostřednictvím výkonného sekretariátu, který poskytuje technickou a logistickou podporu.

7.  Rada pro plán SET může zřizovat stálé nebo dočasné podskupiny pro konkrétní otázky a úkoly.

8.  Rada pro plán SET přizve zástupce Evropského parlamentu, aby se jako pozorovatelé účastnili jejích zasedání, včetně stálých nebo dočasných podskupin uvedených v odstavci 7.

9.  Je-li to vhodné, může rada pro plán SET nebo Komise přizvat na zasedání rady pro plán SET a podskupin odborníky a jiné třetí strany nebo je požádat o písemné příspěvky.

10.  Rada pro plán SET přijme nezbytná opatření k zajištění bezpečného nakládání s důvěrnými a obchodně citlivými informacemi a jejich zpracování.

11.  Rada pro plán SET vynaloží maximální úsilí k dosažení konsensu.

Článek 26d

Strategický plán pro energetické technologie

1.  Do ... [tři měsíce ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] stanoví rada pro plán SET uvedená v článku 26c Strategický plán pro energetické technologie (plán SET). Cílem plánu SET je zajistit zaměření na různé režimy a zdroje financování a jejich koordinaci na úrovni Unie, na vnitrostátní a nižší úrovni a podpořit rozvoj klimaticky neutrálních energetických technologií, jakož i zajistit strategické sladění priorit v oblasti výzkumu, inovací a zavádění technologií čisté energie).

2.  Plán SET určí energetické technologie, které mají pro Unii strategický význam, s přihlédnutím k jejich přínosu k cílům Unie v oblasti klimatické neutrality a k průmyslové konkurenceschopnosti Unie, a které vyžadují výzkumné a inovační činnosti, aby dosáhly vyspělosti potřebné pro plné nasazení.

3.  Za provádění plánu SET odpovídá rada pro plán SET uvedená v článku 26c. Pro účely provádění plánu SET nařízení přijme Komise seznam technologií stanovených v plánu SET prostřednictvím prováděcího aktu v souladu s přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 3.

4.  Z pověření rady pro plán SET a za intenzivního zapojení příslušných odvětví, včetně odvětví výzkumu, se vypracují programy výzkumu a inovací pro každou z energetických technologií uvedených v plánu SET. Tyto agendy jsou základem pro koordinaci mezi Unií a členskými státy, pokud jde o financování činností uvedených v agendě, jakož i o technologické infrastruktury potřebné pro tyto technologie. Tyto agendy schvaluje rada pro plán SET.

5.  Komise by měla každoročně podávat Radě a Evropskému parlamentu zprávy o pokroku plánu SET. Plán SET musí být přezkoumán a v případě potřeby revidován do 18 měsíců po každých volbách do Evropského parlamentu.

Článek 27

Opatření pro malé a střední podniky a začínající podniky

1.  Členské státy přijmou tato opatření:

a)  poskytnou malým a středním podnikům přednostní přístup k inovativním regulačním pískovištím pro nulové čisté emise, pokud splňují podmínky způsobilosti stanovené v článku 26;

b)  zorganizují činnosti zaměřené na zvyšování povědomí o účasti malých a středních podniků v regulačních pískovištích;

c)  případně zřídí vyhrazený kanál pro komunikaci s malými a středními podniky, který bude poskytovat pokyny a reagovat na dotazy týkající se provádění článku 26.

2.  Členské státy zohlední konkrétní zájmy a potřeby malých a středních podniků a poskytnou odpovídající administrativní podporu účasti v regulačních pískovištích. Aniž je dotčeno uplatňování článků 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, měly by členské státy informovat malé a střední podniky o dostupné finanční podpoře pro jejich činnosti v regulačních pískovištích.

2a.  Tento článek se vztahuje na začínající podniky.

Kapitola VII

Řízení

Článek 28

Zřízení a úkoly Platformy pro nulové čisté emise v Evropě

1.  Zřizuje se Platforma pro nulové čisté emise v Evropě (dále jen „platforma“).

2.  Platforma plní úkoly stanovené v tomto nařízení.

3.  Platforma může poskytovat poradenství a pomáhat Komisi a členským státům v souvislosti s jejich opatřeními k dosažení cílů stanovených v tomto nařízení, s přihlédnutím k vnitrostátním plánům členských států v oblasti energetiky a klimatu předloženým podle nařízení (EU) 2018/1999(54).

4.  Komise a členské státy v rámci platformy koordinují svou činnost ▌a rovněž s příslušnými třetími zeměmi s cílem napomoci celosvětovému přijetí technologií pro nulové čisté emise, spolupracovat na vývoji inovativních technologií pro nulové čisté emise a podpořit úlohu průmyslových kapacit Unie při přípravě celosvětového přechodu na čistou energii v souladu s celkovými cíli tohoto nařízení, jež vyplývají z článku 1 tohoto nařízení. Platforma:

a)  projedná s Komisí a členskými státy a v případě potřeby jim doporučuje způsoby, jak zlepšit a podpořit spolupráci, sdílení know-how a technologií v celém hodnotovém řetězci technologií pro nulové čisté emise;

aa)  projedná s Komisí a v případě potřeby jí doporučí způsoby, jak zajistit propojení a sladění tohoto nařízení s jinými iniciativami Unie nebo dočasnými režimy spadajícími do průmyslového plánu Zelené dohody;

ab)  sledování pokroku v hodnotových řetězcích technologií pro nulové čisté emise, sledování technologických a průmyslových změn a identifikaci vznikajících budoucích strategických hodnotových řetězců;

ac)  sleduje včasné oznamování státní podpory členskými státy a schvalování ze strany Komise;

ad)  sleduje žádosti o přístup ke grantům prostřednictvím fondů a programů Unie pro účely související s tímto nařízením a v případě potřeby vydává doporučení s cílem koordinovat, zrychlit a zjednodušit postup;

ae)  posuzuje investiční a finanční potřeby, poskytuje pokyny pro rozvoj dovedností a projednává osvědčené postupy týkající se provádění oddílu I kapitoly II, jakož i článků 12 a 13 a urychlení lhůt pro vydávání povolení;

b)   projedná s Komisí a případně jí doporučuje, jak řešit necelní překážky obchodu, například prostřednictvím vzájemného uznávání posouzení shody nebo závazků k neuplatňování vývozních omezení;

c)   doporučuje Komisi, které třetí země by měly mít prioritu při uzavírání průmyslových partnerství v oblasti nulových čistých emisí s přihlédnutím k těmto bodům:

i)  potenciální příspěvek k bezpečnosti dodávek s přihlédnutím k jejich výrobní kapacitě v oblasti technologií pro nulové čisté emise;

ii)  zda existují dohody o spolupráci mezi třetí zemí a Unií;

iia)  kapacity pro injektáž a skladování CO2 na jejich území;

ca)  vyhodnotit nástroje na ochranu obchodu s cílem čelit veškerým opatřením třetích zemí, která se mohou objevit a ohrozit cíle stanovené v článku 1.

5.  Členské státy podporují Komisi při provádění opatření, jež jsou v průmyslovém partnerství v oblasti nulových čistých emisí stanovena pro účely spolupráce. Cílem průmyslových partnerství v oblasti nulových čistých emisí bude usnadnit obchod mezi účastníky, mimo jiné upřednostněním nezbytných investic v rámci Unie a ve třetích zemích, posílením odolnosti a udržitelnosti podpůrných hodnotových řetězců a zaručením rovných podmínek.

5a.  Platforma pravidelně a nejméně jednou ročně vyhodnocuje globální konkurenceschopnost evropských průmyslových odvětví v oblasti působnosti tohoto nařízení a doporučuje opatření ke zlepšení této konkurenceschopnosti.

5b.  Do ... [tři měsíce ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každé tři měsíce poskytne Komise platformě, jakož i poradní skupině pro průmysl pro nulové čisté emise a Evropskému poradnímu výboru pro přezkum a regulační zátěž zprávu o provádění kontroly konkurenceschopnosti. Zpráva nastíní, které legislativní návrhy byly předloženy během tří měsíců, jichž se zpráva týká, jak byla při přípravě těchto návrhů provedena kontrola konkurenceschopnosti a jaké změny byly v návrzích provedeny s cílem zajistit, aby zbytečně nepoškozovaly konkurenceschopnost Unie. Nejméně dvakrát ročně a na základě informací od poradní skupiny pro průmysl pro nulové čisté emise platforma projedná provádění kontroly konkurenceschopnosti.

5c.  Platforma pravidelně koordinuje činnost s fórem na vysoké úrovni pro normalizaci s cílem projednat využívání normalizace na podporu rozvoje technologií pro nulové čisté emise v Evropě.

Článek 29

Struktura a fungování Platformy pro nulové čisté emise v Evropě

1.  Platforma se skládá z členských států, Komise a Evropského parlamentu. Předsedá jí zástupce Komise.

2.  Každý členský stát a Evropský parlament jmenuje do platformy zástupce na vysoké úrovni. Je-li to relevantní z hlediska funkce a odborných znalostí, může mít členský stát a Evropský parlament ve vztahu k různým úkolům souvisejícím s činností platformy více než jednoho zástupce. Každý člen platformy má náhradníka.

3.  Na návrh Komise přijme platforma prostou většinou svých členů svůj jednací řád.

4.  Platforma se schází pravidelně, aby zajistila účinné plnění svých úkolů stanovených v tomto nařízení. V případě potřeby se platforma schází na odůvodněnou žádost Komise nebo prosté většiny svých členů.

5.  Komise je platformě nápomocna prostřednictvím výkonného sekretariátu, který poskytuje technickou a logistickou podporu.

6.  Platforma může zřizovat stálé nebo dočasné podskupiny pro konkrétní otázky a úkoly.

Platforma zřídí alespoň tyto stálé podskupiny:

a)  podskupinu pro diskusi o finančních potřebách a úzkých místech strategických projektů pro nulové čisté emise, o možných osvědčených postupech, zejména pokud jde o rozvoj přeshraničních dodavatelských řetězců Unie, a o koordinaci financování strategických projektů pro nulové čisté emise;

b)  podskupinu pro diskusi o provádění ustanovení podle článků 6, 7 a 8;

c)  odskupinu pro diskusi a koordinaci průmyslových partnerství pro nulové čisté emise podle článku 28 a zajištění spolupráce s dalšími příslušnými koordinačními fóry;

d)  podskupinu k zajištění náležitého provádění akademií průmyslu pro nulové čisté emise podle kapitoly V;

e)  podskupinu zaměřenou na regulační pískoviště pro nulové čisté emise uvedená v článku 26 s cílem maximalizovat potenciál vedlejších účinků v celé Unii usnadněním přeshraniční spolupráce a omezením rizika narušení trhu a hospodářské soutěže.

6a.  Rada se schází nejméně jednou ročně s radou pro plán SET uvedenou v článku -26c s cílem projednat strategické sladění provádění tohoto nařízení s plánem SET.

▌

7a.  Platforma zřídí poradní skupinu pro průmysl pro nulové čisté emise. Poradní skupina pro průmysl pro nulové čisté emise se bude skládat ze zástupců průmyslových odvětví v oblasti působnosti tohoto nařízení. Alespoň jedna třetina členů poradní skupiny pochází z malých a středních podniků nebo tyto podniky zastupuje. Poradní skupina pro průmysl pro nulové čisté emise z vlastního podnětu nebo na žádost platformy poskytuje platformě doporučení. Poradní skupina pro průmysl pro nulové čisté emise usnadní interakci mezi platformou a konzultačními nebo poradními orgány zřízenými v rámci průmyslové politiky Unie.

8.  Je-li to vhodné, platforma nebo Komise přizvou na zasedání platformy a podskupin odborníky z řad průmyslových odvětví, občanské společnosti, akademické obce, odborových svazů a jiné třetí strany nebo je požádají o písemné příspěvky.

9.  Platforma přijme nezbytná opatření k zajištění bezpečného nakládání s důvěrnými a obchodně citlivými informacemi a jejich zpracování.

10.  Platforma vynaloží maximální úsilí k dosažení konsensu.

11.  Platforma koordinuje stávající průmyslové aliance a spolupracuje s nimi a zve je k účasti na svých zasedáních, včetně stálých nebo dočasných podskupin uvedených v odstavci 6, s cílem podávat zprávy o stavu cílů stanovených v článku 1 a vydávat k nim doporučení.

Článek 29a

Evropský vědecký poradní výbor pro přezkum a regulační zátěž

1.  Zřizuje se Evropský vědecký poradní výbor pro přezkum a regulační zátěž (dále jen „vědecký poradní výbor“). 

2.  Vědecký poradní výbor tvoří 15 předních vědeckých odborníků s odbornými znalostmi pokrývajícími široké spektrum relevantních vědních oborů. Členové vědeckého poradního výboru musí splňovat kritéria stanovená v odstavci 4.

3.  Nejvýše dva členové vědeckého poradního výboru smějí mít státní příslušnost téhož členského státu. Nezávislost členů vědeckého poradního výboru musí být nezpochybnitelná.

4.  Členové vědeckého poradního výboru jsou jmenováni na čtyřleté funkční období, které lze jednou prodloužit na základě otevřeného, spravedlivého a transparentního výběrového řízení. Výběr členů se zakládá na těchto kritériích:

a)  vynikající vědecká odbornost;

b)  zkušenosti s prováděním vědeckých hodnocení nebo poskytováním vědeckého poradenství v daném oboru;

c)  odborné znalosti v oblasti veřejné správy nebo v jiných oblastech relevantních pro úkoly výboru;

d)  odborná praxe v interdisciplinárním prostředí v mezinárodním kontextu.

5.  Členové poradního vědeckého výboru jsou jmenováni za svou osobu a svá stanoviska vydávají naprosto nezávisle na členských státech a orgánech Unie. Vědecký poradní výbor zvolí z řad svých členů předsedu na čtyřleté období a přijme jednací řád.

6.  Poradní vědecký výbor podporuje práci Komise, Evropského parlamentu a členských států a jedná nezávisle při plnění svých úkolů tím, že předkládá poradní zprávy o těchto tématech:

a)  regulační dopad a zátěž stávajících právních předpisů Unie;

b)  regulační dopad a zátěž stávajících aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů a

c)  stávající právní předpisy členského státu, do nichž byly provedeny směrnice Unie.

7.  Poradní výbor vypracuje svůj roční pracovní program nezávisle a po konzultaci s Komisí. Předseda vědeckého poradního výboru informuje Komisi, Evropský parlament a členské státy o obsahu a provádění ročního pracovního programu výboru. Vědecký poradní výbor může na žádost Evropského parlamentu, jednotlivého komisaře, jednotlivých členských států nebo na základě žádosti zúčastněné strany odůvodněné žádosti zúčastněných stran poskytnout poradenství ohledně regulačního dopadu a zátěže návrhu právního předpisu Unie nebo během rozhodovacího procesu.

8.  Poradní zprávy uvedené v odstavci 5 se předávají Evropskému parlamentu, Komisi a členským státům a zveřejňují se.

9.  Komise zajistí radě členských států vědecký poradní výbor.

Článek 30

Skloubení s vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu

Členské státy uvedou podrobný popis opatření, která mají v úmyslu zavést za účelem splnění cíle tohoto nařízení ve svých vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a jejich aktualizacích předkládaných podle článků 3, 9 a 14 nařízení (EU) 2018/1999, zejména pokud jde o rozměr „výzkum, inovace a konkurenceschopnost“ energetické unie, a při předkládání dvouletých zpráv o pokroku v souladu s článkem 17 uvedeného nařízení. Členské státy zejména určí opatření na podporu výzkumu, vývoje a inovací s cílem dosáhnout cílů tohoto nařízení.

Kapitola VIII

Sledování

Článek 31

Monitorování

1.  Komise průběžně sleduje:

a)  pokrok Unie s ohledem na cíle Unie uvedené v článku 1 a související dopad tohoto nařízení;

b)  pokrok, pokud jde o cíl kapacity pro injektáž CO2 na úrovni Unie uvedený v článku 16;

ba)  řiměřenost administrativních kapacit členských států pro plnění jejich povinností podle tohoto nařízení.

2.  Členské státy a vnitrostátní orgány jimi určené k tomuto účelu shromažďují a poskytují údaje a jiné důkazy požadované podle odst. 1 písm. a) a b). Shromažďují a Komisi každoročně podávají údaje zejména o:

a)  vývoji technologií pro nulové čisté emise a tržních trendů, včetně průměrných výrobních investičních nákladů a výrobních nákladů a tržních cen příslušných technologií pro nulové čisté emise;

b)  výrobní kapacitě technologií pro nulové čisté emise a souvisejících činnostech, včetně údajů o zaměstnanosti a dovednostech a pokroku při dosahování cílů pro rok 2030 uvedených ve 13. bodě odůvodnění;

c)  hodnotě a objemu dovozu technologií pro nulové čisté emise do Unie a jejich vývozu z Unie;

ca)  počet malých a středních podniků, které jsou součástí projektů výroby technologií pro nulové čisté emise;

d)  průměrné době trvání povolovacích řízení podle tohoto nařízení;

e)  druzích a počtech povolení udělených na vnitrostátní úrovni za posledních 12 měsíců;

f)  množství povolovacích postupů dokončených, pozastavených nebo zrušených za posledních 12 měsíců a druhů překážek, které se vyskytly v případě jejich přerušení nebo zrušení;

g)  počtu pískovišť zřízených za posledních 12 měsíců;

h)  množství CO2 uloženého trvale pod zemí v souladu se směrnicí 2009/31/ES.

3.  Tato data zahrnují alespoň informace požadované ve Sdělení Komise o pokynech pro členské státy k aktualizaci vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu na období 2021–2030.

4.  První zprávu zašle každý členský stát Komisi na konci května roku následujícího po dni vstupu tohoto nařízení v platnost. Následující zprávy se zasílají každoročně do konce května.

5.  Členské státy rovněž předávají údaje shromážděné podle odstavce 2 tohoto článku národním statistickým úřadům a Eurostatu pro účely sestavování a zveřejňování statistik v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009(55). Členské státy určí vnitrostátní orgán odpovědný za předávání údajů národním statistickým úřadům a Eurostatu.

6.  Na základě zpráv předložených podle odstavce 2 tohoto článku sleduje Komise pokrok Unie uvedený v odst. 1 písm. a) tohoto článku a každoročně zveřejňuje související doporučení jako součást výročních zpráv o konkurenceschopnosti čistých technologií podle čl. 35 odst. 2 písm. m) nařízení (EU) 2018/1999.

7.  Na základě návrhů žádostí o povolení předložených podle článku 10 směrnice 2009/31/ES a zpráv předložených podle čl. 17 odst. 2, čl. 18 odst. 4 a 6 tohoto nařízení sleduje Komise pokrok při dosahování celounijního u kapacity pro injektáž CO2 uvedeného v odst. 1 písm. b) tohoto článku a každoročně podává zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Za tímto účelem Komise vytvoří veřejně dostupnou databázi všech dostupných údajů týkajících se ukládání CO2 v EU s cílem přispět k mapování úložišť CO2 a sledovat plnění celkového cíle stanoveného v článku 16.

7a.  Na základě zpráv uvedených v čl. 16 odst. 2 a čl. 18 odst. 4 a předložených subjekty uvedenými v čl. 18 odst. 1 do 31. ledna 2025 Komise posoudí účinnost tohoto nařízení a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě spolu s přezkumem, považuje-li to za nezbytné.

Kapitola IX

Závěrečná ustanovení

▌

Článek 33

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 1 odst. 3, čl. 3 odst. 2 a čl. 18 odst. 7 je Komisi svěřena na období pěti let počínaje ... [den začátku použitelnosti]. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 1 odst. 3, čl. 3 odst. 2 a čl. 18 odst. 7 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 1 odst. 3, čl. 3 odst. 2 nebo čl. 18 odst. 7 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 34

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

4.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení.

Článek 35

Hodnocení

1.  Do ... [tři roky ode dne použitelnosti tohoto nařízení] a poté každé tři roky Komise vyhodnotí toto nařízení a předloží Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o hlavních zjištěních.

2.  Hodnocení posoudí, zda se podařilo dosáhnout cílů tohoto nařízení stanovených v článku 1 a jeho dopad na podnikové uživatele, zejména malé a střední podniky, koncové uživatele a cíle Zelené dohody pro Evropu.

3.  Hodnocení zohlední výsledek procesu sledování, jak je uveden v článku 31.

4.  Příslušné orgány členských států poskytnou Komisi veškeré relevantní informace, kterými disponují a které Komise může požadovat k vypracování zprávy uvedené v odstavci 1.

Článek 36

Nakládání s důvěrnými informacemi

1.  Informace získané v průběhu provádění tohoto nařízení se použijí pouze pro účely tohoto nařízení a jsou chráněny příslušnými právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy.

2.  Členské státy a Komise zajistí ochranu obchodního tajemství a dalších citlivých, důvěrných a utajených informací získaných a vytvořených při uplatňování tohoto nařízení, včetně doporučení a opatření, která mají být přijata, v souladu s právem Unie a s příslušným vnitrostátním právem.

3.  Členské státy a Komise zajistí, aby bez předchozího písemného souhlasu původce nedošlo ke snížení stupně utajení nebo k odtajnění utajovaných informací poskytovaných nebo vyměňovaných podle tohoto nařízení.

4.  Pokud členský stát usoudí, že předkládání souhrnných informací v souvislosti s článkem 18 může přesto ohrozit jeho zájmy v oblasti národní bezpečnosti, může vznést námitku proti předložení informací Komisí, a to prostřednictvím odůvodněného oznámení.

5.  Komise a vnitrostátní orgány, jejich úředníci, zaměstnanci a další osoby pracující pod dohledem těchto orgánů zajistí důvěrnost informací, které získali při výkonu svých úkolů a činností. Tato povinnost se rovněž vztahuje na všechny zástupce členských států, pozorovatele, odborníky a další účastníky, kteří se účastní zasedání platformy podle článku 29.

Článek 37

Změny nařízení (EU) 2018/1724

Nařízení (EU) 2018/1724 se mění takto:

1)  v příloze I se v prvním sloupci doplňuje nový řádek „R. Projekty výroby technologií pro nulové čisté emise“;

2)  v příloze I se ve druhém sloupci řádku v řádku „R. Projekty výroby technologií pro nulové čisté emise“ doplňují nové body, které zní:"

„1. informace o povolovacím postupu“;

„2. finanční a investiční služby“;

„3. možnosti financování na úrovni Unie nebo členských států“;

„4. podpůrné služby pro podniky, mimo jiné včetně přiznání k dani z příjmu právnických osob, místních daňových právních předpisů a pracovního práva“;

3)  v příloze II se v prvním sloupci doplňuje nový řádek „Projekty výroby technologií pro nulové čisté emise“;

4)  v příloze II se ve druhém sloupci v řádku „Projekty výroby technologií pro nulové čisté emise“ doplňují nové body, které znějí:"

„Postupy pro všechna příslušná správní povolení k plánování, výstavbě, rozšíření a provozování projektů výroby technologií pro nulové čisté emise, včetně stavebních povolení, povolení pro chemické látky a pro sítě a posouzení vlivů na životní prostředí a oprávnění, jsou-li vyžadována, a zahrnující všechny administrativní žádosti a řízení“.

5)  v příloze II se ve druhém sloupci v řádku „Projekty výroby pro nulové čisté emise“ doplňuje nový bod, který zní:"

„Veškeré výstupy týkající se řízení od potvrzení platnosti žádosti až po oznámení komplexního rozhodnutí o výsledku řízení odpovědným příslušným vnitrostátním orgánem“;

6)  V příloze III se doplňuje nový bod, který zní:"

„8) Příslušné vnitrostátní orgány jednající jako jediné kontaktní místo podle článku 4 nařízení [aktu o průmyslu pro nulové čisté emise]“.

Článek 38

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dne ... [první den následující po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie].

Použije se ode dne ... [datum vstupu v platnost]. Do ... [dva roky ode dne začátku použitelnosti tohoto nařízení] se čl. 19 odst. 2 písm. a), b) a c) použije pouze na smlouvy uzavírané centrálními zadavateli ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 16 směrnice 2014/24/EU a čl. 2 odst. 1 bodu 12 směrnice 2014/25/EU a na zakázky, jejichž hodnota se rovná 25 milionům EUR nebo je vyšší.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne ...

Za Evropský parlament Za Radu

předsedkyně předseda nebo předsedkyně

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A9-0343/2023). (2) * Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou, vypuštění textu je označeno symbolem ▌. (3) Úř. věst. C 349, 29.9.2023, s. 179. (4) Úř. věst. C, C/2023/254, 26.10.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/254/oj. (5) Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1841 ze dne 5. října 2016 o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4). (6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1). (7) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Fit for 55": plnění klimatického cíle EU pro rok 2030 na cestě ke klimatické neutralitě (COM(2021) 550, 14.7.2021). (8) Doporučení Rady o zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu, přijaté dne 16. června 2022 jako součást balíčku „Fit for 55“. (9) Sdělení Komise ze dne 18. května 2022 Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Plán REPowerEU, COM/2022/230 final ze dne 18. května 2022. (10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 ze dne 17. dubna 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla a kterým se zrušují nařízení (ES) č. 443/2009 a (EU) č. 510/2011 (Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 13). (11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242 ze dne 20. června 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2pro nová těžká vozidla a kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 a (EU) 2018/956 a směrnice Rady 96/53/ES (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 202). (12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32). (13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 114). (14) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Strategie EU pro solární energii, SWD(2022) 148 final, 18.05.2022. (15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1). (16) Sdělení Komise o pokynech pro členské státy k aktualizaci vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu na období 2021–2030 (2022/C 495/24), (Úř. věst. C 495, 29.12.2022, s. 24). (17) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Průmyslový plán Zelené dohody pro věk s nulovými čistými emisemi (COM/2023/62 final, 01.02.2023). (18) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1). (19) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.03.2014, s. 65). (20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243). (21) Návrh nařízení Evropskému parlamentu a Rady o rámce pro určení požadavků na ekodesign udržitelných výrobků a o zrušení směrnice 2009/125/ES, COM/2022/142 final, 30.03.2022. (22) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady bateriích a odpadních bateriích, o zrušení směrnice 2006/66/ES a o změně nařízení (EU) 2019/1020, COM/2020/798 final, 10.12.2020. (23) Rozhodnutí Rady 2014/115/EU ze dne 2. prosince 2013 o uzavření Protokolu o změně Dohody o vládních zakázkách (Úř. věst. L 68, 7.3.2014, s. 1). (24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1031 ze dne 23. června 2022 o přístupu hospodářských subjektů, zboží a služeb třetích zemí na trhy Unie s veřejnými zakázkami a koncesemi a o postupech na podporu jednání o přístupu hospodářských subjektů, zboží a služeb Unie na trhy třetích zemí s veřejnými zakázkami a koncesemi (nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek) (Úř. věst. L 173, 30.6.2022, s. 1). (25) Sdělení Komise: Pokyny k účasti uchazečů a zboží ze třetích zemí na trhu EU s veřejnými zakázkami, Brusel, 24.7.2019, C/2019/5494 final. (26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1542 ze dne 12. července 2023 o bateriích a odpadních bateriích, o změně směrnice 2008/98/ES a nařízení (EU) 2019/1020 a o zrušení směrnice 2006/66/ES (Úř. věst. L 191, 28.7.2023, s. 1). (27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 1). (28) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a Sociálnímu výboru a Výboru regionů: Strategie EU pro solární energii , COM(2022) 221 final, 18.05.2022. (29) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1). (30) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243). (31) Nařízení (EU) 2022/2560 Evropského parlamentu a Rady ze dne 14. prosince 2022 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh (Úř. věst. L 330, 23.12.2022, s. 1). (32) Pracovní dokument útvarů Komise: Určení potřeb Evropy v oblasti oživení – Průvodní dokument ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci, Určení potřeb Evropy v oblasti oživení, SWD(2020) 98 final ze dne 27. května 2020. (33) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/435 ze dne 27. února 2023, kterým se mění nařízení (EU) 2021/241, pokud jde o kapitoly REPowerEU v plánech pro oživení a odolnost, a nařízení (EU) č. 1303/2013, (EU) 2021/1060 a (EU) 2021/1755 a směrnice 2003/87/ES (Úř. věst. L 63, 28.2.2023, s. 1). (34) Pokyny Komise k plánům pro oživení a odolnost v souvislosti s plánem REPowerEU 2023/C 80/01 (Úř. věst. C 80, 3.3.2023, s. 1). (35) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17). (36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159). (37) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1). (38) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7). (39) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7). (40) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 1). (41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12). (42) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. února 2021 o novém akčním plánu pro oběhové hospodářství (2020/2077(INI)) (Úř. věst. C 465, 17.11.2021, s. 11). (43) Evropská komise, generální ředitelství pro výzkum a inovace, Společné výzkumné středisko, plán strategických energetických technologií, Úřad pro publikace, 2019, https://data.europa.eu/doi/10.2777/04888. (44) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 1). (45) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii (Úř. věst. L 275, 25.10.2022, s. 33). (46) Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1). (47) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30). (48) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3). (49) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES (Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 1). (50) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků (Úř. věst. L 164, 30.6.1994, s. 3). (51) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82). (52) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. (53) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22). (54) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1). (55) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 21. listopadu 2023 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec Unie pro certifikaci pohlcování uhlíku (COM(2022)0672 – C9-0399/2022 – 2022/0394(COD))(1)

P9_TA(2023)0402 A9-0329/2023

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Název Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se zřizuje rámec Unie pro certifikaci pohlcování uhlíku Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se zřizuje rámec Unie pro certifikaci pohlcování uhlíku, uhlíkového zemědělství a ukládání uhlíku do produktů Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 (1)  Podle Pařížské dohody přijaté podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu22 (dále jen „Pařížská dohoda“) se mezinárodní společenství dohodlo, že udrží zvýšení průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 ºC oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a bude vyvíjet úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 ºC oproti období před průmyslovou revolucí. Unie a její členské státy jsou smluvními stranami Pařížské dohody a jsou pevně odhodlány k jejímu provádění prostřednictvím snižování emisí skleníkových plynů a zvyšování míry pohlcování uhlíku. (1)  Podle Pařížské dohody přijaté podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu22 (dále jen „Pařížská dohoda“) se mezinárodní společenství dohodlo, že udrží zvýšení průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 ºC oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a bude vyvíjet úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 ºC oproti období před průmyslovou revolucí. Uvedený závazek byl dne 13. listopadu 2021 posílen přijetím Klimatického paktu z Glasgow v rámci UNFCCC, v němž konference smluvních stran UNFCCC, plnící roli zasedání smluvních stran Pařížské dohody, uznává, že dopady změny klimatu budou při nárůstu teploty o 1,5 °C mnohem nižší než při nárůstu o 2 °C, a vyslovuje odhodlání usilovat o to, aby se nárůst teploty omezil na 1,5 °C. Unie a její členské státy jsou smluvními stranami Pařížské dohody a jsou pevně odhodlány k jejímu provádění prostřednictvím snižování emisí skleníkových plynů a zvyšování míry pohlcování uhlíku a uhlíkového zemědělství. __________________ __________________ 22 Byla schválena rozhodnutím Rady (EU) 2016/1841 ze dne 5. října 2016 o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 1). 22 Byla schválena rozhodnutím Rady (EU) 2016/1841 ze dne 5. října 2016 o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 1). Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 (2)  Poslední zpráva23 Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC) v celosvětovém měřítku poukazuje na klesající pravděpodobnost omezení globálního oteplování na 1,5 ºC, pokud v nadcházejících desetiletích nedojde k rychlému a výraznému snížení celosvětových emisí skleníkových plynů. Zpráva IPCC také jasně uvádí, že „má-li být dosaženo nulových čistých emisí oxidu uhličitého (CO2) nebo skleníkových plynů, je nevyhnutelné nasazení odstraňování oxidu uhličitého jako protiváhy těžko odstranitelných zbytkových emisí“. To bude vyžadovat rozsáhlé zavádění udržitelných činností pro zachycování CO2 z atmosféry a jeho dlouhodobé ukládání v geologických nádržích, pevninských a mořských ekosystémech nebo produktech. V současné době a se současnou politikou není Unie na správné cestě k dosažení požadovaného snížení emisí uhlíku: pohlcování uhlíku v pevninských ekosystémech v posledních letech klesá a průmyslové pohlcování uhlíku v současné době v Unii nedosahuje významné úrovně. (2)  Poslední zpráva23 Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC) v celosvětovém měřítku poukazuje na klesající pravděpodobnost omezení globálního oteplování na 1,5 ºC, pokud v tomto a nadcházejících desetiletích nedojde k rychlému a výraznému snížení celosvětových emisí skleníkových plynů. Zpráva IPCC také jasně uvádí, že „i když dosažení čisté nuly u emisí oxidu uhličitého (CO2) nebo čisté nuly u emisí skleníkových plynů vyžaduje hluboké a zásadní snížení hrubých emisí, má-li být dosaženo nulových čistých emisí oxidu uhličitého (CO2) nebo skleníkových plynů, je nevyhnutelné nasazení odstraňování oxidu uhličitého jako protiváhy těžko odstranitelných zbytkových emisí“ a že „odstranění oxidu uhličitého bude nezbytné k dosažení čistých negativních emisí CO2“. To bude vyžadovat rozsáhlé zavádění bezpečných a udržitelných činností pro zachycování CO2 z atmosféry a jeho dlouhodobé ukládání v geologických nádržích, pevninských a mořských ekosystémech nebo produktech. V současné době a se současnou politikou není Unie na správné cestě k dosažení požadovaného snížení emisí uhlíku: pohlcování uhlíku v pevninských ekosystémech v posledních letech klesá a průmyslové pohlcování uhlíku v současné době v Unii nedosahuje významné úrovně. __________________ __________________ 23 Pracovní skupina III IPCC (2022). Technické shrnutí. In: Změna klimatu 2022: Zmírňování změny klimatu. Šestá hodnotící zpráva (odkaz). 23 IPCC (2023). Šestá hodnotící zpráva (Souhrnná zpráva AR 6). Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 (3)  Cílem tohoto nařízení je vytvořit dobrovolný certifikační rámec Unie pro pohlcování uhlíku, který by motivoval k vysoce kvalitnímu pohlcování uhlíku při plném respektování cílů biologické rozmanitosti a nulového znečištění. Jedná se o nástroj na podporu dosažení cílů Unie v rámci Pařížské dohody, zejména cíle společné klimatické neutrality do roku 2050 stanoveného v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/111924. Unie se rovněž zavázala, že po roce 2050 bude produkovat záporné emise. Důležitým nástrojem pro zvýšení míry pohlcování uhlíku v pevninských ekosystémech je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/84125, které je v současné době předmětem přezkumu. Cílem přezkumu je stanovit cíl Unie v oblasti čistého pohlcení 310 milionů tun ekvivalentu CO2 do roku 2030 a přidělit příslušné cíle jednotlivým členským státům. (3)  Cílem tohoto nařízení je vytvořit dobrovolný certifikační rámec Unie pro pohlcování uhlíku, uhlíkové zemědělství a ukládání uhlíku do produktů, který by motivoval k bezpečnému, udržitelnému a vysoce kvalitnímu pohlcování uhlíku, uhlíkovému zemědělství a ukládání uhlíku do produktů při plném respektování cílů biologické rozmanitosti a nulového znečištění. Jedná se o nástroj na podporu dosažení cílů Unie v rámci Pařížské dohody, zejména cíle společné klimatické neutrality do roku 2050 stanoveného v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/111924, který slouží jako doplněk k nezvratnému a postupnému snižování antropogenních emisí skleníkových plynů ve všech odvětvích s cílem splnit dílčí a celkové cíle stanovené v uvedeném nařízení a cíle Pařížské dohody. Unie se rovněž zavázala, že po roce 2050 bude produkovat záporné emise. Důležitým nástrojem pro zvýšení míry pohlcování uhlíku v pevninských ekosystémech je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/84125. __________________ __________________ 24 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1). 24 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1). 25 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1). 25 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1). Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 (4)  Rámec certifikace Unie podpoří rozvoj činností pohlcování uhlíku v Unii, které vedou k jednoznačnému přínosu čistých pohlcení uhlíku, přičemž zároveň zabrání klamavé ekologické reklamě. V případě uhlíkového zemědělství by takový certifikační rámec měl rovněž podpořit využívání činností pohlcování uhlíku, které mají vedlejší přínosy pro biologickou rozmanitost, a tím dosáhnout cílů obnovy přírody stanovených v právních předpisech Unie o obnově přírody. Certifikační rámec Unie bude mít zásadní význam pro splnění cílů Unie v oblasti zmírňování změny klimatu stanovených v mezinárodních dohodách a v právních předpisech Unie. (4)  Rámec certifikace Unie podpoří rozvoj činností pohlcování uhlíku, uhlíkového zemědělství a ukládání uhlíku do produktů v Unii, které vedou k jednoznačnému čistému přínosu, přičemž zároveň zabrání klamavé ekologické reklamě. V případě uhlíkového zemědělství by takový certifikační rámec měl rovněž podpořit využívání činností, které mají vedlejší přínosy pro biologickou rozmanitost, a tím dosáhnout cílů obnovy přírody stanovených v právních předpisech Unie o obnově přírody. Certifikační rámec Unie bude mít zásadní význam pro splnění cílů Unie v oblasti zmírňování změny klimatu stanovených v mezinárodních dohodách a v právních předpisech Unie. Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 a (nový) (4a)  Několik členů Evropského hospodářského prostoru (EHP) a dalších třetích zemí hraničících s Unií, jako je Norsko nebo Island, má významný potenciál pro geologické ukládání CO2. Proto pokud byla uzavřena právně závazná dohoda mezi Unií a členem EHP nebo jiné třetí země hraničící s Unií a tato země uplatňuje stejné právní požadavky, jako jsou ty stanovené ve směrnici 2009/31/ES, měl by se certifikační rámec Unie rovněž použít na atmosférický nebo biogenní uhlík zachycený v Unii, ale geologicky uložený v daném členovi EHP nebo v dané zemí hraničící s Unií. Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 b (nový) (4b)  Certifikační rámec Unie by měl také pobízet k výzkumu a inovacím a současně vyzdvihovat úlohu misí programu Horizont Evropa a dalších programů, které se věnují technologiím, které umožňují zachycování uhlíku, zejména s ohledem na stávající postupy a možný vývoj, aby nové technologie mohly být snáze uváděny na trh. Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 c (nový) (4c)  Komise a členské státy by měly v této souvislosti navázat interdisciplinární spolupráci s celostátními a regionálními výzkumnými institucemi, vědeckými pracovníky, zemědělci a malými a středními podniky. Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 (5)  S cílem podpořit hospodářské subjekty, které chtějí vyvinout další úsilí v oblasti zvýšení pohlcování uhlíku udržitelným způsobem, by měl rámec certifikace Unie zohlednit různé typy činností pohlcování uhlíku, jejich specifika a související dopady na životní prostředí. Toto nařízení by proto mělo stanovit jasné definice pohlcování uhlíku, činností pohlcování uhlíku a dalších prvků certifikačního rámce Unie. (5)  Činnosti pohlcování uhlíku, uhlíkového zemědělství a ukládání uhlíku do produktů mají různé charakteristiky, pokud jde o proces ukládání, médium pro ukládání a očekávanou dobu trvání ukládání, která se může lišit: od několika desítek let po celá staletí pro některé činnosti uhlíkového zemědělství nebo ukládání do některých produktů, s cílem trvale ukládat do geologických útvarů, pokud daná lokalita pro geologické ukládání CO2 je dobře vybraná a spravovaná. S cílem zajistit integritu rámce a zároveň podpořit hospodářské subjekty, které chtějí vyvinout další úsilí v oblasti zvýšení sekvestrace nebo snížení biogenních emisí udržitelným způsobem, by měl rámec certifikace Unie jasně rozlišovat mezi různými typy činností pohlcování uhlíku, jejich specifiky a souvisejícími dopady na životní prostředí. Toto nařízení by proto mělo jasně rozlišovat mezi definicemi, kritérii kvality a pravidly používání týkajícími se činností pohlcování uhlíku, uhlíkového zemědělství a ukládání uhlíku do produktů v certifikačním rámci Unie. Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 a (nový) (5a)   Podle certifikačního rámce Unie činnosti, které za obvyklých okolností a při použití vhodných správních praktik zajišťují trvalé ukládání atmosférického a biogenního uhlíku na několik století prostřednictvím geologického ukládání CO2, jako je bioenergie se zachycováním a ukládáním uhlíku a přímé zachycování a ukládání uhlíku ze vzduchu nebo prostřednictvím trvalé mineralizace vázaného uhlíku, by měly být považovány za trvalé pohlcení uhlíku. Činnosti související s obhospodařováním půdy v podkategoriích odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví, na které se vztahuje čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2018/841, nebo související se správou pobřeží, které vedou k sekvestraci uhlíku, nebo činnosti, které vedou ke snižování biogenních emisí, jako je omezení metanu v rámci změn krmiva nebo hospodaření se statkovými hnojivy, nebo snížení oxidu dusného v rámci omezení používání hnojiv nebo hospodaření se statkovými hnojivy po minimální dobu nejméně pěti let, se považují za činnosti uhlíkového zemědělství. Některé činnosti uhlíkového zemědělství, zejména opětovné zavodnění rašelinišť, mohou vést k sekvestraci uhlíku, jakmile jsou rašeliniště plně obnovena, a současně ke snižování emisí uhlíku prostřednictvím dobře řízené obnovy a opětovného zavodnění v počáteční fázi. Některé další činnosti, například ty založené na používání biouhlu, lze zařadit mezi různé typy činností v závislosti na specifických podmínkách, za nichž k těmto činnostem dochází. S ohledem na nejistoty v metodice měření a monitorování týkající se řady možných uplatnění ukládání uhlíku do produktů v rané fázi vývoje by se certifikace ukládání uhlíku do produktů měla nejprve omezovat na produkty z vytěženého dřeva nebo materiály pro stavby uchovávající atmosférický a biogenní uhlík ukládaný po dobu nejméně pěti desetiletí a měla by vycházet ze zprávy předložené Komisí v souladu s čl. 17 odst. 3 nařízení (EU) 2018/841 a současně by Komise měla posoudit v rámci přezkumu tohoto nařízení možné výhody a kompromisy začlenění jiných dlouhodobých produktů, do kterých se ukládá uhlík. Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 b (nový) (5b)  Rámec pro certifikaci pohlcování uhlíku by měl také zajistit nezbytnou flexibilitu, aby bylo možné zohlednit regionální, technické, strukturální a geofyzikální zvláštnosti a různé podmínky výrobních systémů v členských státech a jejich regionech. Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 (6)  Toto nařízení by mělo stanovit požadavky, podle kterých by mělo být pohlcování uhlíku způsobilé k certifikaci podle rámce Unie pro certifikaci. Za tímto účelem by mělo být pohlcování uhlíku přesně a spolehlivě kvantifikováno a mělo by být prováděno pouze v rámci takových činností, u kterých vzniká přínos čistých pohlcení uhlíku, jsou doplňkové, mají za cíl zajistit dlouhodobé ukládání uhlíku a mají neutrální dopad nebo vedlejší přínos pro cíle udržitelnosti. Kromě toho by pohlcování uhlíku mělo podléhat auditu nezávislé třetí strany, aby byla zajištěna důvěryhodnost a spolehlivost certifikačního procesu. Existují závazná pravidla Unie pro určování cen uhlíku stanovená směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES26, která upravují nakládání s emisemi v rámci činností, na něž se tato směrnice vztahuje. Tímto nařízením by neměla být dotčena směrnice 2003/87/ES, s výjimkou certifikace pohlcování emisí z udržitelné biomasy, které jsou v souladu s přílohou IV uvedené směrnice zatíženy nulovou sazbou. (6)  Toto nařízení by mělo stanovit požadavky, podle kterých by mělo být pohlcování uhlíku, uhlíkové zemědělství nebo ukládání uhlíku do produktů způsobilé k certifikaci podle rámce Unie pro certifikaci. Za tímto účelem by mělo pohlcování uhlíku, uhlíkové zemědělství a ukládání uhlíku do produktů splňovat kritéria o vydávání a používání, být přesně a spolehlivě kvantifikováno a mělo by být prováděno pouze v rámci takových činností, u kterých vzniká přínos čistých pohlcení uhlíku, jsou doplňkové, mají za cíl zajistit trvalé nebo dlouhodobé uhlíkové zemědělství, sekvestraci a/nebo snižování emisí skleníkových plynů a plnit požadavky na monitorování a odpovědnost a mají přinejmenším neutrální dopad nebo vedlejší přínos pro cíle udržitelnosti v souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení. Kromě toho by činnosti měly podléhat auditu nezávislé třetí strany, aby byla zajištěna důvěryhodnost a spolehlivost certifikačního procesu a informace týkající se certifikátů a certifikačního postupu by měly být veřejně dostupné prostřednictvím registru Unie. Existují závazná pravidla Unie pro určování cen uhlíku stanovená směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES26, která upravují nakládání s emisemi v rámci činností, na něž se tato směrnice vztahuje. Tímto nařízením by neměla být dotčena směrnice 2003/87/ES, s výjimkou certifikace pohlcování emisí z udržitelné biomasy, které jsou v souladu s přílohou IV uvedené směrnice zatíženy nulovou sazbou. __________________ __________________ 26 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32). 26 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32). Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 (7)  Výsledkem činnosti pohlcování uhlíku by měl být přínos čistých pohlcení uhlíku, z něhož je patrné, že má pozitivní dopad na klima. Přínos čistých pohlcení uhlíku by se měl vypočítávat ve dvou krocích. Zaprvé by provozovatelé měli kvantifikovat množství dodatečného pohlcení uhlíku, které činnost pohlcování uhlíku vytvořila v porovnání se základní hodnotou. Měla by být upřednostňována standardizovaná základní hodnota odrážející běžnou výkonnost srovnatelných činností v podobných sociálních, ekonomických, environmentálních a technologických podmínkách a zeměpisných lokalitách, neboť zajišťuje objektivitu, minimalizuje náklady na dodržování předpisů a další administrativní náklady a pozitivně oceňuje činnost prvních subjektů, které se již zapojily do činností pohlcování uhlíku. V souvislosti s uhlíkovým zemědělstvím by se mělo podporovat využívání dostupných digitálních technologií, včetně elektronických databází a geografických informačních systémů, dálkového průzkumu Země, umělé inteligence a strojového učení, a elektronických map, aby se snížily náklady na stanovení výchozích hodnot a na monitorování činností pohlcování uhlíku. Pokud však není možné takovou standardizovanou základní hodnotu stanovit, lze použít základní hodnotu pro konkrétní projekt založenou na individuální výkonnosti provozovatele. Aby se zohlednil sociální, ekonomický, environmentální a technologický vývoj a aby se postupně podpořily ambice v souladu s Pařížskou dohodou, měly by být základní hodnoty pravidelně aktualizovány. (7)  Výsledkem činnosti by měl být čistý přínos, z něhož je patrné, že má pozitivní dopad na klima. Výpočet čistých přínosů by měl odlišen pro trvalé pohlcování uhlíků, sekvestraci v rámci uhlíkového zemědělství, uhlíkové zemědělství, snížení emisí uhlíku, dusíku nebo metanu a ukládání uhlíku do produktů s cílem zohlednit jejich zásadně odlišné charakteristiky a měl by se vypočítávat ve dvou krocích. Zaprvé by provozovatelé měli případně kvantifikovat množství dodatečného pohlcení uhlíku, v případě činností pohlcování uhlíku množství další sekvestrace uhlíku, v případě činností uhlíkového zemědělství činnosti sekvestrace nebo ukládání uhlíku do produktů nebo množství dodatečného snížení biogenních emisí v případě snižování emisí uhlíkového zemědělství, které činnost vytvořila v porovnání se základní hodnotou. Standardizovaná základní hodnota by měla odrážet základní výkonnost běžných současných postupů v rámci srovnatelných činností v podobných sociálních, ekonomických, environmentálních a technologických podmínkách a zeměpisných lokalitách, neboť zajišťuje objektivitu, minimalizuje náklady na dodržování předpisů a další administrativní náklady a pozitivně oceňuje činnost prvních subjektů, které se již zapojily do činností pohlcování uhlíku. Aby se zajistila klimatická integrita rámce, v případě trvalého pohlcování uhlíku by měla standardizovaná základní hodnota odrážet stav techniky u srovnatelných činností a v případě činností uhlíkového zemědělství by výpočet standardizované základní hodnoty neměl zohledňovat stávající činností, u kterých bylo zjištěno –jako v případě sekvestrace v rámci uhlíkového zemědělství –, že neodrážejí skutečnou sekvestraci a místo toho vedou k čistým emisím skleníkových plynů a v případě snížení emisí uhlíkového zemědělství že neodrážejí skutečné snížení a místo toho vedou k větším, nikoliv menším emisím. V souvislosti s uhlíkovým zemědělstvím by se mělo podporovat využívání dostupných digitálních technologií, včetně elektronických databází a geografických informačních systémů, dálkového průzkumu Země, nových systémů kvantifikace uhlíku v terénu, umělé inteligence a strojového učení, a elektronických map, aby se snížily náklady na stanovení výchozích hodnot a na monitorování činností. Pokud však není možné takovou standardizovanou základní hodnotu stanovit, lze použít základní hodnotu pro konkrétní projekt založenou na individuální výkonnosti provozovatele. Aby se zohlednil sociální, ekonomický, environmentální a technologický vývoj a aby se postupně podpořily ambice v souladu s Pařížskou dohodou, měly by být základní hodnoty pravidelně přezkoumávány Komisí a aktualizovány nejméně jednou za pět let. Aby se však zajistilo stabilní provozní a investiční prostředí pro provozovatele, jakmile byla daná činnost zahájena, měla by základní hodnota zůstat beze změny pro provozovatele a pro danou činnost během celé doby monitorování a měla by být přezkoumána a aktualizována pouze při recertifikaci. Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 (8)  Druhý krok kvantifikace přínosu čistých pohlcení uhlíku by měl spočívat v odečtení jakéhokoli zvýšení emisí skleníkových plynů v souvislosti s prováděním činnosti pohlcování uhlíku. Relevantní emise skleníkových plynů, které by měly být zohledněny, zahrnují přímé emise, jako jsou emise vyplývající z používání většího množství hnojiv, paliv nebo energie, nebo nepřímé emise, jako jsou emise vyplývající ze změny využívání půdy, s následnými riziky pro potravinové zabezpečení v důsledku přesunu zemědělské produkce. Snížení emisí skleníkových plynů v důsledku provádění činnosti pohlcování uhlíku by nemělo být zohledněno při kvantifikaci přínosu čistých pohlcení uhlíku, ale mělo by být považováno za vedlejší přínos k cíli udržitelnosti, kterým je zmírnění změny klimatu; tím, že je uvedeno v certifikátech, může snížení emisí skleníkových plynů (stejně jako ostatní vedlejší přínosy udržitelnosti) zvýšit hodnotu certifikovaného pohlcování uhlíku. (8)  Druhý krok kvantifikace čistého přínosu by měl spočívat v odečtení jakéhokoli zvýšení emisí skleníkových plynů v souvislosti s celým životním cyklem provádění činnosti pohlcování uhlíku. Relevantní emise skleníkových plynů, které by měly být zohledněny, zahrnují přímé emise, jako jsou emise vyplývající z používání většího množství hnojiv, chemických látek, paliv nebo energie, nebo nepřímé emise, jako jsou emise vyplývající z dopravy, materiálových vstupů, efektu vytěsnění kvůli vzájemně si konkurující poptávce po energii a odpadním teple nebo z přímé a nepřímé změny využívání půdy, s následnými riziky pro potravinové zabezpečení v důsledku přesunu zemědělské produkce a měly by zahrnovat dopady v rámci Unie i mimo ni. Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Bod odůvodnění 9 (9)  Činnost pohlcování uhlíku poskytuje přínos čistých pohlcení uhlíku, pokud pohlcování uhlíku nad rámec základní hodnoty převáží nad jakýmkoli nárůstem emisí skleníkových plynů v důsledku provádění činnosti pohlcování uhlíku. Například v případě činností, které zajišťují trvalé ukládání uhlíku vtlačováním uhlíku do podzemí, by množství trvale uloženého uhlíku mělo převýšit emise skleníkových plynů z průmyslového procesu související s energií. V případě uhlíkového zemědělství by měl uhlík zachycený při zalesňování nebo uhlík zadržený v půdě při opětovném zavodňování rašelinišť převážit nad emisemi ze strojů používaných k činnostem pohlcování uhlíku nebo emisemi z nepřímého využívání půdy, které mohou být způsobeny únikem uhlíku. (9)  Činnost poskytuje čistý přínos, pokud pohlcování uhlíku, případně sekvestrace uhlíku nebo snižování emisí nad rámec základní hodnoty převáží nad jakýmkoli nárůstem emisí skleníkových plynů v důsledku provádění činnosti. Například v případě činností, které zajišťují trvalé ukládání uhlíku vtlačováním uhlíku do podzemí, by množství trvale uloženého uhlíku mělo převýšit emise skleníkových plynů z průmyslového procesu související s energií, a to i během zachycování, přepravy a ukládání, jakož i efekty vytěsnění kvůli vzájemně si konkurující poptávce po energii a odpadním teple. V případě sekvestrace v rámci uhlíkového zemědělství by měl uhlík zachycený a sekvestrovaný při zalesňování nebo uhlík zadržený v půdě při opětovném zavodňování rašelinišť převážit nad emisemi ze strojů používaných k činnostem nebo emisemi z nepřímého využívání půdy, které mohou být způsobeny únikem uhlíku. V případě snižování emisí v rámci uhlíkového zemědělství by měly emise uhlíku snížené činností zavodňování rašelinišť převážit nad emisemi strojů použitých při provádění činnosti nebo emisemi z nepřímé změny ve využívání půdy, které mohou být způsobeny únikem uhlíku. Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10 (10)  Pohlcování uhlíku by mělo být kvantifikováno relevantním, přesným, úplným, konzistentním a srovnatelným způsobem. Nejistoty v kvantifikaci by měly být řádně uvedeny a zohledněny, aby se omezilo riziko nadhodnocení množství oxidu uhličitého pohlceného z atmosféry. Pohlcování uhlíku v rámci uhlíkového zemědělství by mělo být kvantifikováno s vysokou úrovní přesnosti, aby byla zajištěna nejvyšší kvalita a minimalizovány nejistoty. Kromě toho je v zájmu podpory součinnosti mezi cíli Unie v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti nutné posílit monitorování půdy, což přispěje k ochraně a zvýšení odolnosti přírodního pohlcování uhlíku v celé Unii. Satelitní a místní monitorování, vykazování emisí a pohlcování uhlíku musí tyto přístupy v co nejvyšší míře odrážet a co nejlépe využívat pokročilé technologie dostupné v rámci programů Unie, jako je program Copernicus, plně využívat již existující nástroje a zajistit soulad s národními inventurami skleníkových plynů. (10)  Činnosti by měly být kvantifikovány relevantním, přesným, úplným, konzistentním, srovnatelným a transparentním způsobem. Nejistoty v kvantifikaci by měly být řádně uvedeny a zohledněny jako součást metodiky certifikace způsobem, který je konzervativní, přiměřený míře nejistoty a v souladu s uznanými statistickými přístupy a s nejnovějšími dostupnými vědeckými důkazy, aby se omezilo riziko nadhodnocení množství oxidu uhličitého pohlceného z atmosféry. Sekvestrace uhlíku a snižování emisí v rámci uhlíkového zemědělství by měly být kvantifikovány s vysokou úrovní přesnosti, aby byla zajištěna nejvyšší kvalita a minimalizovány nejistoty, a to na základě používání metodiky třetí úrovně v souladu s pokyny IPCC z roku 2006 pro národní inventury skleníkových plynů. Kromě toho je v zájmu podpory součinnosti mezi cíli Unie v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti nutné posílit monitorování půdy, což přispěje k ochraně a zvýšení odolnosti přírodních jímek v celé Unii. Satelitní a místní monitorování, vykazování emisí a pohlcování uhlíku musí tyto přístupy v co nejvyšší míře odrážet a co nejlépe využívat pokročilé technologie dostupné v rámci programů Unie, jako je program Copernicus, plně využívat již existující nástroje a zajistit soulad s národními inventurami skleníkových plynů. Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11 (11)  Aby se zajistilo, že certifikační rámec Unie bude motivovat k pohlcování uhlíku nad rámec standardních postupů, měla by být činnost pohlcování uhlíku doplňková. Proto by tato činnost měla přesahovat rámec zákonných požadavků, tj. provozovatelé by měli vykonávat činnosti, které jim nejsou uloženy již platnými právními předpisy. Kromě toho by mělo k pohlcování uhlíku docházet díky motivačnímu účinku certifikace. Takový účinek se projeví, když pobídka vytvořená potenciálními příjmy plynoucími z certifikace změní chování provozovatelů tak, že se zapojí do doplňkové činnosti pohlcování uhlíku, aby dosáhli dodatečného pohlcování uhlíku. (11)  Aby se zajistilo, že certifikační rámec Unie bude motivovat k činnostem nad rámec standardních postupů, měly by být činnosti doplňkové. Proto by tato činnost měla přesahovat rámec zákonných požadavků na úrovni jednotlivých provozovatelů, tj. provozovatelé by měli vykonávat činnosti, které jim nejsou uloženy již platnými právními předpisy. V případě uhlíkového zemědělství zahrnovaly zákonné požadavky příslušné zákonné požadavky na hospodaření a normy v oblasti dobrých zemědělských a environmentálních podmínek stanovené v hlavě III kapitoly I oddílu 2 nařízení (EU) 2021/2115 a příslušné minimální požadavky pro používání hnojiv a přípravky na ochranu rostlin, dobré životní podmínky zvířat, jakož i jiné relevantní zákonné požadavky stanovené právními předpisy Unie a členských států, jež platí na úrovni provozovatele. Kromě toho by mělo k činnostem docházet díky motivačnímu účinku certifikace, čímž se činnost stane finančně atraktivní. Takový účinek se projeví, když pobídka vytvořená potenciálními příjmy plynoucími z certifikace změní chování provozovatelů tak, že se zapojí do doplňkové činnosti pohlcování uhlíku, aby dosáhli dodatečných čistých přínosů. Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12 (12)  Standardizovaná základní hodnota by měla odrážet zákonné a tržní podmínky, za kterých se činnost pohlcování uhlíku provádí. Pokud je činnost pohlcování uhlíku uložena provozovatelům platnými právními předpisy nebo pokud k jejímu provádění není třeba žádných pobídek, její výkonnost se promítne do základní hodnoty. Z tohoto důvodu by se mělo předpokládat, že činnost pohlcování uhlíku, při níž dochází k pohlcování uhlíku nad rámec takové základní hodnoty, je činností doplňkovou. Použití standardizované základní hodnoty by proto mělo provozovatelům zjednodušit prokazování adicionality. Tím by se měla snížit administrativní zátěž procesu certifikace, což je důležité zejména v případě drobných správců půdy. (12)  Standardizovaná základní hodnota by měla odrážet zákonné a tržní podmínky, za kterých se činnost provádí. Pokud je činnost uložena provozovatelům platnými právními předpisy, její výkonnost se promítne do základní hodnoty. Z tohoto důvodu by se mělo předpokládat, že činnost, při níž dochází k čistým přínosům nad rámec takové základní hodnoty, je činností doplňkovou k zákonným požadavkům. Použití standardizované základní hodnoty by proto mělo provozovatelům zjednodušit prokazování regulační adicionality. Tím by se měla snížit administrativní zátěž procesu certifikace, což je důležité zejména v případě drobných správců půdy. Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 (13)  U atmosférického a biogenního uhlíku, který je zachycen a uložen v rámci činnosti pohlcování uhlíku, existuje riziko opětovného uvolnění do atmosféry z přírodních nebo antropogenních příčin. Provozovatelé by proto měli přijmout veškerá příslušná preventivní opatření ke zmírnění těchto rizik a řádně sledovat, zda je uhlík nadále ukládán po dobu monitorování stanovenou pro příslušnou činnost pohlcování uhlíku. Platnost certifikovaného pohlcování uhlíku by měla záviset na očekávané době ukládání a na různých rizicích opětovného uvolnění spojených s danou činností pohlcování uhlíku. Činnosti, při nichž dochází k ukládání uhlíku do geologických útvarů, poskytují dostatečnou jistotu, že uhlík bude uložen dlouhodobě (několik století), a lze je tudíž považovat za trvalé řešení ukládání uhlíku. Uhlíkové zemědělství či ukládání uhlíku do produktů je více vystaveno riziku dobrovolného nebo nedobrovolného uvolňování uhlíku do atmosféry. Aby se toto riziko zohlednilo, měla by platnost certifikovaného pohlcování uhlíku v rámci uhlíkového zemědělství a ukládání uhlíku do produktů podléhat datu ukončení platnosti, které se shoduje s koncem příslušného monitorovacího období. Poté se předpokládá, že se uhlík uvolní do atmosféry, ledaže provozovatel prokáže zachování ukládání uhlíku prostřednictvím nepřetržitého monitorování. (13)  U atmosférického a biogenního uhlíku, který je zachycen a uložen v rámci určité činnosti, existuje riziko opětovného uvolnění do atmosféry z přírodních příčin, včetně extrémních povětrnostních jevů a zásahů vyšší moci, nebo antropogenních příčin. Provozovatelé by proto měli přijmout veškerá příslušná preventivní opatření ke zmírnění těchto rizik a řádně sledovat, zda je uhlík nadále ukládán po dobu monitorování stanovenou pro danou činnost. Platnost certifikátu by měla záviset na očekávané době ukládání nebo snižování biogenních emisí a na různých rizicích opětovného uvolnění spojených s danou činností. Činnosti, při nichž dochází k ukládání uhlíku do geologických útvarů, poskytují dostatečnou jistotu, že uhlík bude uložen dlouhodobě (několik století), a lze je tudíž považovat za trvalé řešení ukládání uhlíku. Proto by doba monitorování a požadavky na certifikované ukládání v rámci trvalého pohlcování uhlíku měly být v souladu s ustanoveními uvedenými v článcích 13, 17 a 18 směrnice 2009/31/ES. Uhlíkové zemědělství či ukládání uhlíku do produktů je více vystaveno riziku dobrovolného nebo nedobrovolného uvolňování uhlíku do atmosféry. Aby se toto riziko zohlednilo, měla by doba monitorování certifikované sekvestrace nebo snížení emisí způsobených uhlíkovým zemědělstvím zahrnovat alespoň celé období, během něhož se má podle prognóz za to, že výsledky činnosti budou přetrvávat, jak je stanoveno v platné certifikační metodice, a doba monitorování certifikované sekvestrace v rámci ukládání uhlíku do produktů by měla zahrnovat celý životní cyklus produktu do konce životnosti produktu včetně. Avšak v případě uhlíkového zemědělství, aby se předešlo zbytečné administrativní zátěži jednotlivých provozovatelů, by provozovatel nebo skupina provozovatelů měl být schopen rozhodnout o tom, že určí právnickou osobu nebo příslušný orgán, například platební agenturu ve smyslu článku 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/21161a, v případě činností uhlíkového zemědělství registrovaných v systému identifikace zemědělských pozemků, jako subjekty odpovědné za monitorování, a to s výhradou, že budou splněny všechny požadavky stanovené v tomto nařízení. __________________ 1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 187). Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Bod odůvodnění 14 (14)  Kromě opatření přijatých k minimalizaci rizika úniku uhlíku do atmosféry během monitorovacího období by měly být zavedeny vhodné mechanismy odpovědnosti pro případy opětovného uvolnění uhlíku. Takové mechanismy by mohly zahrnovat např. diskontování jednotek pohlcování uhlíku, kolektivní rezervy nebo účty jednotek pohlcování uhlíku a mechanismy předběžného pojištění. Vzhledem k tomu, že mechanismy odpovědnosti v souvislosti s geologickým ukládáním a únikem CO2 a příslušná nápravná opatření již byly stanoveny směrnicí 2003/87/ES a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES27, měly by se tyto mechanismy odpovědnosti a nápravná opatření použít, aby se zabránilo dvojí regulaci. (14)  Kromě opatření přijatých k minimalizaci rizika úniku uhlíku do atmosféry během monitorovacího období by měly být zavedeny vhodné mechanismy odpovědnosti a měla by být jmenována odpovědná fyzická nebo právnická osoba, která bude odpovídat za řešení případů opětovného uvolnění uhlíku. Aby se předešlo dvojí regulaci činností trvalého pohlcování uhlíku, měly by mechanismy odpovědnosti být v souladu s mechanismem odpovědnosti stanoveným ve směrnici 2009/31/ES, zatímco pro činnosti uhlíkového zemědělství by měl být mechanismus odpovědnosti nastaven a schválen jako součást příslušné certifikační metodiky a mělo by se zajistit, aby k v rámci kompenzace za opětovné uvolnění uhlíku docházelo k rovnocenné sekvestraci uhlíku. Takové mechanismy by mohly zahrnovat např. diskontování jednotek pohlcování uhlíku, kolektivní rezervy nebo účty jednotek pohlcování uhlíku, určitý procentní podíl kreditů, který je třeba vložit do společného fondu spravovaného režimem certifikace v případě činností uhlíkového zemědělství, a mechanismy předběžného pojištění. Aby se zajistilo, že mechanismy odpovědnosti jsou i nadále vhodné k plnění svého účelu, měly by být režimy certifikace soustavně sledovány a měla by být zajištěna dostupnost a připravenost mechanismů odpovědnosti během celé doby monitorování dané činnosti. __________________ __________________ 27 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES, 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 114). 27 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES, 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 114). Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Bod odůvodnění 14 a (nový) (14a)   Aby se zohlednilo riziko opětovného uvolnění uhlíku a zajistila se klimatická integrita rámce, měla by být platnost certifikované jednotky v registru pozastavena, dokud nebude opětovné uvolnění uhlíku vyřešeno prostřednictvím mechanismu odpovědnosti. Pokud opětovné uvolnění uhlíku není vyřešeno prostřednictvím mechanismu odpovědnosti v rámci přiměřeného časového rámce, měla by platnost certifikátu skončit a příslušné jednotky by měly být z registru vyškrtnuty a provozovatel nebo skupina provozovatelů by měli čelit opravné sankci odrážející uhlíkové náklady na množství uhlíku uvolněného do atmosféry. V případě činností uhlíkového zemědělství a ukládání uhlíku do produktů by certifikované jednotky měly být opatřeny datem ukončení platnosti, které se shoduje s koncem příslušného monitorovacího období. Následně – nebo v případě, že je monitorování ukončeno před koncem doby monitorování – by se mělo předpokládat, že se čistý přínos činnosti uvolní do atmosféry a příslušné jednotky by měly být z registru vyškrtnuty, ledaže provozovatel prokáže zachování ukládání uhlíku prostřednictvím nepřetržité činnosti monitorování. Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15 (15)  Činnosti v oblasti pohlcování uhlíku mají velký potenciál přinést oboustranně výhodná řešení pro udržitelnost, i když nelze vyloučit kompromisy. Proto je vhodné stanovit minimální požadavky na udržitelnost, aby se zajistilo, že činnosti pohlcování uhlíku budou mít neutrální dopad nebo budou mít vedlejší přínosy pro cíle udržitelnosti v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, ochrany a obnovy biologické rozmanitosti a ekosystémů, udržitelného využívání a ochrany vodních a mořských zdrojů, přechodu na oběhové hospodářství a prevence a kontroly znečištění. Tyto požadavky na udržitelnost by měly podle potřeby a s přihlédnutím k místním podmínkám vycházet z technických screeningových kritérií pro zásadu „významně nepoškozovat“, která se týkají lesnických činností a trvalého geologického ukládání CO2 do podzemí, stanovených v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/213928, a z kritérií udržitelnosti pro suroviny z lesní a zemědělské biomasy stanovených v článku 29 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/200129. Postupy, jako jsou lesní monokultury, které mají škodlivé účinky na biologickou rozmanitost, by neměly být způsobilé pro certifikaci. (15)  Činnosti v oblasti pohlcování uhlíku, uhlíkového zemědělství a ukládání uhlíku do produktů mají velký potenciál přinést oboustranně výhodná řešení pro udržitelnost, i když nelze vyloučit kompromisy. Proto je vhodné stanovit minimální požadavky na udržitelnost, aby se zajistilo, že činnosti pohlcování uhlíku budou mít přinejmenším neutrální dopad nebo budou mít vedlejší přínosy pro cíle udržitelnosti v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, ochrany a obnovy biologické rozmanitosti a ekosystémů, udržitelného využívání a ochrany vodních a mořských zdrojů, přechodu na oběhové hospodářství a prevence a kontroly znečištění, aby se zajistilo, že činnosti uhlíkového zemědělství vytváří vedlejší přínosy přinejmenším pro cíl udržitelnosti týkající se ochrany a obnovy biologické rozmanitosti a ekosystémů a mají přinejmenším neutrální dopad na cíle udržitelnosti týkající se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se jí, udržitelné využívání a ochranu nebo zlepšování kvality vody a mořských zdrojů, přechod na oběhové hospodářství a prevenci a kontrolu znečištění a prevenci znehodnocování půdy, obnovu půdy, zlepšování úrodnosti půdy a řízení živin a půdní bioty, a aby se zajistilo, že činnosti ukládání uhlíku do produktů nabízejí vedlejší přínosy pro alespoň jeden cíl udržitelnosti v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se jí a mají přinejmenším neutrální dopad na ostatní cíle, na ochranu a obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémů, udržitelné používání a ochranu nebo zlepšení kvality vody a mořských zdrojů, přechod na oběhové hospodářství, prevenci a kontrolu znečištění a prevenci znehodnocování půdy, obnovu půdy, zlepšování úrodnosti půdy a řízení živin a půdní bioty. Tyto požadavky na udržitelnost by měly podle potřeby přihlédnout k dopadům jak v rámci Unie, tak mimo ni, jakož i k místním podmínkám a měly by být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro zásadu „významně nepoškozovat“, která se týkají lesnických činností a trvalého geologického ukládání CO2 do podzemí, stanovených v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/213928, a měly by podporovat kritéria udržitelnosti pro suroviny z lesní a zemědělské biomasy v souladu s kritérii udržitelnosti a úspor skleníkových plynů stanovených v článku 29 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/200129. Postupy, jako jsou lesní monokultury, které mají škodlivé účinky na biologickou rozmanitost, by neměly být způsobilé pro certifikaci. __________________ __________________ 28 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 ze dne 4. června 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů (Úř. věst. L 442, 9.12.2021, s. 1). 28 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 ze dne 4. června 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů (Úř. věst. L 442, 9.12.2021, s. 1). 29 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82). 29 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82). Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15 a (nový) (15a)  Kromě toho by činnosti uhlíkového zemědělství neměly mít negativní dopady na potravinové zabezpečení Unie a neměly by vést k zabírání půdy a spekulacím s ní. Tyto činnosti by měly respektovat práva místních komunit a původních obyvatel, které ovlivňují, a to jak v rámci Unie, tak i mimo ni, jakož i rovnováhu mezi environmentálním, hospodářským a sociální dopadem na místní komunity a drobné správce půdy. Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení Bod odůvodnění 16 (16)  Zemědělské postupy, které pohlcují CO2 z atmosféry, přispívají k dosažení cíle klimatické neutrality a měly by být odměňovány, ať už prostřednictvím společné zemědělské politiky (SZP), nebo jiných veřejných či soukromých iniciativ. Konkrétně by toto nařízení mělo zohlednit zemědělské postupy uvedené ve sdělení o udržitelných uhlíkových cyklech30. (16)  Zemědělské postupy, které pohlcují CO2 z atmosféry, přispívají k dosažení cíle klimatické neutrality a měly by být odměňovány, ať už prostřednictvím společné zemědělské politiky (SZP), nebo jiných veřejných či soukromých iniciativ. Komise by měla po konzultaci s platformou a do šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost zveřejnit pokyny, jimiž informuje případné provozovatele uhlíkového zemědělství nebo skupiny provozovatelů o těch činnostech uhlíkového zemědělství, které mají být upřednostněny při přípravě metodik certifikace. _________________ 30 Sdělení Komise, Udržitelné uhlíkové cykly, (COM(2021)0800). Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení Bod odůvodnění 17 (17)  Provozovatelé nebo skupiny provozovatelů mohou vykazovat vedlejší přínosy, které přispívají k cílům udržitelnosti nad rámec minimálních požadavků na udržitelnost. Za tímto účelem by jejich vykazování mělo být v souladu s metodikami certifikace přizpůsobenými různým činnostem pohlcování uhlíku, které vypracovala Komise. Metodiky certifikace by měly v co nejvyšší míře motivovat k vytváření vedlejších přínosů pro biologickou rozmanitost, a to nad rámec minimálních požadavků na udržitelnost. Tyto dodatečné vedlejší přínosy zvýší ekonomickou hodnotu certifikovaného pohlcování uhlíku a povedou k vyšším příjmům provozovatelů. S ohledem na tyto úvahy je vhodné, aby Komise upřednostnila vývoj metodik certifikace přizpůsobených činnostem uhlíkového zemědělství, které přinášejí významné vedlejší přínosy pro biologickou rozmanitost. (17)  Provozovatelé nebo skupiny provozovatelů mohou vykazovat vedlejší přínosy, které přispívají k cílům udržitelnosti nad rámec minimálních požadavků na udržitelnost a certifikáty by měly jasně uvádět případné pozitivní vedlejší přínosy činnosti. Za tímto účelem by jejich vykazování mělo být v souladu s metodikami certifikace přizpůsobenými různým činnostem, které vypracovala Komise. Metodiky certifikace by měly v co nejvyšší míře motivovat k vytváření vedlejších přínosů pro biologickou rozmanitost, a to nad rámec minimálních požadavků na udržitelnost, a v případě činností uhlíkového zemědělství stanovit možnost vytvářet bonus pro uhlíkové zemědělství za tyto vedlejší přínosy. Tyto dodatečné vedlejší přínosy zvýší ekonomickou hodnotu certifikovaných činností a povedou k vyšším příjmům provozovatelů. S ohledem na tyto úvahy by Komise měla upřednostnit vývoj metodik certifikace pro ty druhy činností, u nichž bylo dosaženo největšího pokroku a mají potenciál vytvářet největší čisté přínosy a potenciál poskytovat největší vedlejší přínosy. V případě činnosti uhlíkového zemědělství by toto stanovení priorit mělo navíc zohlednit, zda tyto činnosti přispívají k udržitelné správě zemědělské půdy a lesů. Pozměňovací návrh 26 Návrh nařízení Bod odůvodnění 18 (18)  Je vhodné vypracovat podrobné metodiky certifikace pro různé činnosti pohlcování uhlíku, aby bylo možné standardizovaným, ověřitelným a srovnatelným způsobem uplatňovat kritéria kvality stanovená v tomto nařízení. Tyto metodiky by měly zajistit spolehlivou a transparentní certifikaci přínosu čistých pohlcení uhlíku, který vznikl činností pohlcování uhlíku, a zároveň zabránit nepřiměřené administrativní zátěži pro provozovatele nebo skupiny provozovatelů, zejména pro drobné zemědělce a vlastníky lesů. Za tímto účelem by měla být Komise zmocněna doplnit toto nařízení přijetím aktů v přenesené pravomoci, kterými se stanoví podrobné metodiky certifikace pro různé činnosti pohlcování uhlíku. Tyto metodiky by měly být vypracovány v úzké spolupráci s odbornou skupinou pro pohlcování uhlíku a všemi dalšími zúčastněnými subjekty. Musí být založeny na nejlepších dostupných vědeckých důkazech, vycházet ze stávajících veřejných a soukromých systémů a metodik pro certifikaci pohlcování uhlíku a zohledňovat všechny příslušné normy a pravidla přijatá na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie. (18)  Je vhodné vypracovat podrobné metodiky certifikace pro různé činnosti, aby bylo možné standardizovaným, ověřitelným a srovnatelným způsobem uplatňovat kritéria kvality stanovená v tomto nařízení. Tyto metodiky by měly zajistit spolehlivou a transparentní certifikaci čistého přínosu, který vznikl činností, měly by být snadno použitelné a vypracované způsobem, který usnadňuje ověřování jejich souladu, a předcházet vytváření nepřiměřené administrativní a finanční zátěže pro provozovatele nebo skupiny provozovatelů, zejména pro drobné zemědělce a vlastníky lesů a pro malé a střední podniky, aniž je znehodnocena kvalita pohlcení uhlíku a vedlejších přínosů. Za tímto účelem by měla být Komise zmocněna doplnit toto nařízení přijetím aktů v přenesené pravomoci, kterými se stanoví podrobné metodiky certifikace pro různé činnosti pohlcování uhlíku. Tyto metodiky by měly být vypracovány v úzké spolupráci s platformou pro pohlcování uhlíku, uhlíkové zemědělství a ukládání uhlíku do produktů a všemi dalšími zúčastněnými subjekty. Musí být založeny na důkladném posouzení dopadů založeném na nejlepších dostupných vědeckých důkazech a minimálně čtyřtýdenním veřejném období konzultace a vycházet ze stávajících veřejných a soukromých systémů a metodik pro certifikaci, pokud jsou v souladu s požadavky a kritérii stanovenými v tomto nařízení, a zohledňovat všechny příslušné normy a pravidla přijatá na vnitrostátní a mezinárodní úrovni a na úrovni Unie. Pozměňovací návrh 27 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19 (19)  Aby byl zajištěn důvěryhodný a spolehlivý proces certifikace, měly by být činnosti pohlcování uhlíku podrobeny auditu nezávislé třetí strany. Zejména činnosti pohlcování uhlíku by měly být před jejich realizací podrobeny počátečnímu certifikačnímu auditu, který ověří jejich soulad s kritérii kvality stanovenými v tomto nařízení, včetně správného vyčíslení očekávaného přínosu čistých pohlcení uhlíku. Činnosti pohlcování uhlíku by také měly podléhat pravidelným recertifikačním auditům, aby se ověřil soulad vzniklého pohlcování uhlíku. Za tímto účelem by Komise měla být zmocněna k přijímání prováděcích aktů, které stanoví strukturu, technické podrobnosti a minimální informace, které musí být obsaženy v popisu činnosti pohlcování uhlíku a ve zprávách o certifikačním a recertifikačním auditu. (19)  Aby byl zajištěn důvěryhodný a spolehlivý proces certifikace, měly by být činnosti podrobeny auditu nezávislé třetí strany. Zejména všechny činnosti by měly být před jejich realizací podrobeny počátečnímu certifikačnímu auditu, který ověří jejich soulad s kritérii kvality stanovenými v tomto nařízení, včetně správného vyčíslení očekávaného přínosu čistých pohlcení uhlíku. Všechny činnosti by také měly podléhat pravidelným recertifikačním auditům přinejmenším každých pět let v případě činností uhlíkového zemědělství a nejméně každých 10 let v případě dalších činností v souladu s přístupem založeným na riziku, aby se ověřil soulad vzniklého pohlcování uhlíku. Za tímto účelem by Komise měla být zmocněna k přijímání prováděcích aktů, které stanoví strukturu, technické podrobnosti a minimální informace, které musí být obsaženy v popisu činnosti a ve zprávách o certifikačním a recertifikačním auditu. Pozměňovací návrh 28 Návrh nařízení Bod odůvodnění 20 (20)  Poskytnutí lepších znalostí, nástrojů a metod správcům půdy pro lepší posouzení a optimalizaci pohlcování uhlíku je klíčové pro nákladově efektivní provádění zmírňujících opatření a pro zajištění jejich zapojení do uhlíkového zemědělství. To se týká zejména drobných zemědělců v Unii nebo vlastníků lesů, kteří často nemají know-how a odborné znalosti potřebné k provádění činností pohlcování uhlíku a k dodržování požadovaných kritérií kvality a souvisejících metodik certifikace. Proto je vhodné vyžadovat, aby organizace producentů svým členům usnadňovaly poskytování příslušných poradenských služeb prostřednictvím technického poradenství. Společná zemědělská politika a vnitrostátní státní podpora mohou finančně podporovat poskytování poradenských služeb, výměnu znalostí, vzdělávání, informační akce nebo interaktivní inovační projekty se zemědělci a lesníky. (20)  Poskytnutí lepších znalostí, nástrojů a metod správcům půdy pro lepší posouzení a optimalizaci uhlíkového zemědělství je klíčové pro nákladově efektivní provádění zmírňujících opatření a pro zajištění jejich zapojení do uhlíkového zemědělství. To se týká zejména drobných zemědělců v Unii nebo vlastníků lesů, kteří často nemají know-how a odborné znalosti potřebné k provádění činností uhlíkového zemědělství a k dodržování požadovaných kritérií kvality a souvisejících metodik certifikace. Proto je vhodné vyžadovat, aby organizace producentů svým členům usnadňovaly poskytování příslušných poradenských služeb prostřednictvím technického poradenství a případně je podporovat prostřednictvím pokynů a zdrojů. Společná zemědělská politika a vnitrostátní státní podpora, jakož i jiné finanční nástroje mohou finančně podporovat poskytování poradenských služeb, výměnu znalostí, vzdělávání, informační akce nebo interaktivní inovační projekty se zemědělci a lesníky. V případě nájemců by systém měl poskytovat vhodné finanční přínosy nebo odměny pro správce půdy odvádějícího práci. Pozměňovací návrh 29 Návrh nařízení Bod odůvodnění 20 a (nový) (20a)  Všechna pohlcení uhlíku, sekvestrace a snížení biogenních emisí vytvářená v rámci tohoto nařízení by měla přispět k dosažení vnitrostátně stanovených příspěvků Unie nebo celkových a dílčích cílů v oblasti klimatu. Aby se však předešlo dvojímu započítávání, neměla by být certifikovaná jednotka kdykoliv použita nebo nárokována více než jednou fyzickou nebo právnickou osobou, například podniky nebo veřejnými orgány kromě členského státu, jako jsou městské rady nebo jiné obce, a neměla by být započítávána v rámci více než jedné inventury skleníkových plynů členských států v daném okamžiku. Pozměňovací návrh 30 Návrh nařízení Bod odůvodnění 20 b (nový) (20b)  K rozšiřování znalostí a informací za účelem podpory udržitelných postupů, které zlepšují sekvestraci uhlíku a chrání a podporují biologickou rozmanitost a obnovu přírody, a k zajišťování snadného přístupu k těmto informacím, včetně informací o případných digitálních řešeních, by měly přispívat také existující poradenské služby v lesnictví a zemědělství, jako je zemědělský znalostní a inovační systém (AKIS). Systém AKIS by měl také vytvořit digitální platformu pro sdílení znalostí, která by poskytovala technické poradenství správcům půdy a zpětnou vazbu členským státům. Pozměňovací návrh 31 Návrh nařízení Bod odůvodnění 20 c (nový) (20c)  Komise by také měla podporovat budování kapacit v členských státech poskytováním dostatečných investic na školicí a vzdělávací programy i potenciálním veřejným a soukromým zúčastněným stranám a jejich zaměstnancům. Komise by v rámci této podpory měla zohledňovat různou situaci v členských státech a regionech, mimo jiné tím, že určuje nejvhodnější činnosti s ohledem na konkrétní podmínky. Pozměňovací návrh 32 Návrh nařízení Bod odůvodnění 21 (21)  Je vhodné, aby certifikáty o pohlcování uhlíku sloužily jako podklad pro různá konečná použití, například pro sestavování národních a podnikových inventur skleníkových plynů, a to i s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/84131, pro prokazování nároků podniků v oblasti klimatu a jiných environmentálních nároků (včetně nároků na biologickou rozmanitost) nebo pro výměnu ověřených jednotek pohlcování uhlíku prostřednictvím dobrovolných trhů s kompenzacemi uhlíku. Za tímto účelem by měl certifikát obsahovat přesné a transparentní informace o činnosti pohlcování uhlíku, včetně celkového odstranění a přínosu čistých pohlcení uhlíku, které splňují kritéria kvality stanovená v tomto nařízení. Komise by měla být rovněž zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, kterými by dále upřesnila nebo změnila přílohu II, v níž jsou uvedeny minimální informace, které mají být obsaženy v certifikátech. (21)  Různá konečná použití certifikovaných jednotek, například pro sestavování národních a podnikových inventur skleníkových plynů, a to i s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/84131, pro prokazování nároků podniků v oblasti klimatu a jiných environmentálních nároků (včetně nároků na biologickou rozmanitost) nebo pro výměnu ověřených jednotek prostřednictvím dobrovolných trhů, by měla být upravena tímto nařízením. Používání jednotek certifikovaných v rámci tohoto nařízení podnikem k dobrovolnému vyvažování, kompenzacím nebo k podložení tvrzení o snižování emisí ve své podnikové inventuře skleníkových plynů by mělo být odpovídat požadavkům stanoveným ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) .../... [o posílení postavení spotřebitelů pro ekologickou transformaci], která zakazuje používání certifikovaných jednotek pro tvrzení, že na základě kompenzace emisí skleníkových plynů má určitý produkt nebo společnost neutrální, snížený nebo pozitivní dopad na životní prostředí, pokud jde o emise skleníkových plynů. Navíc pokud jde o možné budoucí použití certifikovaných jednotek pro dosažení souladu s právním rámcem Unie nebo členských států pro klima, Komise by měla do [12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] posoudit a případně předložit legislativní návrh o stanovení cílů Unie pro trvalé pohlcování uhlíku a pro půdní sekvestraci a měla by v souladu se směrnicí 2003/87/ES do 31. července 2026 posoudit, jak by mělo být započítáváno trvalé ukládání uhlíku a jak může tyto negativní emise zohledňovat obchodování s emisemi a případně předložit v tomto smyslu legislativní návrh. Za tímto účelem by měly jednotky pohlcování uhlíku, jednotky sekvestrace v rámci uhlíkového zemědělství a jednotky ukládání uhlíku do produktů zůstat navzájem odlišné a certifikát by měl obsahovat přesné a transparentní informace o činnosti, včetně druhu činnosti, média pro ukládání a očekávané délky trvání výsledků, celkového pohlcení, případně sekvestrace nebo snížení biogenních emisí a čistého přínosu, podrobného mechanismu odpovědnosti a odpovědné právnické nebo fyzické osoby, důkazů, že činnosti splňuje cíle v oblasti udržitelnosti, a množství certifikovaných jednotek, které splňují kritéria kvality stanovená v tomto nařízení. Komise by měla být rovněž zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, kterými by dále upřesnila nebo změnila přílohu II, v níž jsou uvedeny minimální informace, které mají být obsaženy v certifikátech. __________________ __________________ 31 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1). 31 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1). Pozměňovací návrh 33 Návrh nařízení Bod odůvodnění 22 (22)  Aby bylo zajištěno přesné, spolehlivé a transparentní ověřování, měly by mít certifikační orgány odpovědné za provádění certifikace činností pohlcování uhlíku požadované schopnosti a dovednosti a měly by být akreditovány vnitrostátními akreditačními orgány podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/200832. Aby se předešlo možnému střetu zájmů, měly by být certifikační orgány rovněž zcela nezávislé na provozovateli, který provádí činnost pohlcování uhlíku, jež je předmětem certifikace. Kromě toho by členské státy měly přispívat k zajištění správného provádění certifikačního procesu tím, že budou dohlížet na činnost certifikačních orgánů, které jsou akreditovány vnitrostátními orgány pro akreditaci, a podávat režimům certifikace informace o příslušných zjištěných neshodách. (22)  Aby bylo zajištěno přesné, spolehlivé a transparentní ověřování, měly by mít certifikační orgány odpovědné za provádění certifikace činností požadované schopnosti a dovednosti a měly by být akreditovány vnitrostátními akreditačními orgány podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/200832. Aby se předešlo možnému střetu zájmů, měly by být certifikační orgány rovněž zcela právně a finančně nezávislé na provozovateli, který provádí činnost, jež je předmětem certifikace. Kromě toho by členské státy a případně regionální orgány měly přispívat k zajištění správného provádění certifikačního procesu tím, že budou dohlížet na činnost certifikačních orgánů, které jsou akreditovány vnitrostátními orgány pro akreditaci, a podávat režimům certifikace informace o příslušných zjištěných neshodách. __________________ __________________ 32 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30). 32 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30). Pozměňovací návrh 34 Návrh nařízení Bod odůvodnění 23 (23)  Provozovatelé by měli používat režimy certifikace k prokázání souladu s tímto nařízením. Režimy certifikace by proto měly fungovat na základě spolehlivých a transparentních pravidel a postupů a měly by zajišťovat přesnost, spolehlivost, integritu a nepopiratelnost původu a ochranu před zneužitím informací a údajů, které předkládají provozovatelé. Měly by rovněž zajistit správné započítávání ověřených jednotek pohlcování uhlíku, zejména zamezením dvojího započítávání. Za tímto účelem by Komise měla být zmocněna k přijímání prováděcích aktů, včetně odpovídajících norem spolehlivosti, transparentnosti, účetnictví a nezávislého auditu, které mají režimy certifikace uplatňovat, aby byla zajištěna nezbytná právní jistota, pokud jde o pravidla použitelná pro provozovatele a systémy certifikace. V zájmu zajištění nákladově efektivního procesu certifikace by cílem těchto technických harmonizovaných pravidel pro certifikaci mělo být také snížení zbytečné administrativní zátěže pro provozovatele nebo skupiny provozovatelů, zejména pro malé a střední podniky, včetně drobných zemědělců a lesníků. (23)  Provozovatelé by měli používat režimy certifikace k prokázání souladu s tímto nařízením. Režimy certifikace by proto měly fungovat na základě spolehlivých a transparentních pravidel a postupů a měly by zajišťovat přesnost, spolehlivost, integritu a nepopiratelnost původu a ochranu před zneužitím informací a údajů, které předkládají provozovatelé. Měly by rovněž zajistit správné započítávání ověřených jednotek generovaných certifikovanou činností, zejména zamezením dvojího započítávání. Za tímto účelem by Komise měla být zmocněna k přijímání prováděcích aktů, včetně odpovídajících norem spolehlivosti, transparentnosti, účetnictví a nezávislého auditu, které mají režimy certifikace uplatňovat, aby byla zajištěna nezbytná právní jistota, pokud jde o pravidla použitelná pro provozovatele a systémy certifikace. V zájmu zajištění nákladově efektivního procesu certifikace by cílem těchto technických harmonizovaných pravidel pro certifikaci mělo být také snížení zbytečné administrativní zátěže pro provozovatele nebo skupiny provozovatelů, zejména pro malé a střední podniky, včetně drobných zemědělců a lesníků. Pozměňovací návrh 35 Návrh nařízení Bod odůvodnění 24 (24)  Aby byla zajištěna spolehlivá a harmonizovaná kontrola certifikace, měla by mít Komise možnost přijímat rozhodnutí o uznání režimů certifikace, které splňují požadavky stanovené v tomto nařízení, včetně požadavků na technickou způsobilost, spolehlivost, transparentnost a nezávislý audit. Tato rozhodnutí o uznání by měla být časově omezena. Za tímto účelem by měla být Komise zmocněna k přijímání prováděcích aktů týkajících se obsahu a postupů uznávání režimů certifikace v Unii. (24)  Aby byla zajištěna spolehlivá a harmonizovaná kontrola certifikace, měla by mít Komise možnost přijímat rozhodnutí o uznání režimů certifikace, které splňují požadavky stanovené v tomto nařízení, včetně požadavků na technickou způsobilost, spolehlivost, transparentnost a nezávislý audit. Tato rozhodnutí o uznání by měla být časově omezena a měla by být veřejně dostupná. Za tímto účelem by měla být Komise zmocněna k přijímání prováděcích aktů týkajících se obsahu a postupů uznávání režimů certifikace v Unii. Pozměňovací návrh 36 Návrh nařízení Bod odůvodnění 26 (26)  Režimy certifikace by měly zřídit a udržovat interoperabilní veřejné registry, aby byla zajištěna transparentnost a úplná sledovatelnost certifikátů o pohlcování uhlíku a aby se zabránilo riziku podvodů a dvojího započítávání. K podvodu může dojít, pokud je pro stejnou činnost pohlcování uhlíku vydán více než jeden certifikát, protože činnost byla zaregistrována ve dvou různých režimech certifikace nebo byla zaregistrována dvakrát ve stejném režimu. K podvodu může dojít také v případě, že je stejný certifikát použit několikrát k uplatnění stejného nároku na základě činnosti pohlcování uhlíku nebo jednotky pohlcování uhlíku. Registry by měly uchovávat dokumenty vyplývající z procesu certifikace pohlcování uhlíku, včetně shrnutí zpráv o certifikačním a recertifikačním auditu, certifikátů a aktualizovaných certifikátů, a zpřístupnit je veřejnosti v elektronické podobě. V registrech by měly být rovněž zaznamenány certifikované jednotky pohlcování uhlíku, které splňují kritéria kvality Unie. V zájmu zajištění rovných podmínek na jednotném trhu by Komise měla být zmocněna k přijetí prováděcích pravidel, která stanoví normy a technická pravidla pro fungování a interoperabilitu těchto registrů. (26)  Komise by měla zřídit a udržovat interoperabilní a veřejný registr Unie, aby byla zajištěna transparentnost, důvěryhodnost a úplná sledovatelnost certifikátů o pohlcování uhlíku a aby se zabránilo riziku podvodů a dvojího započítávání. K podvodu může dojít, pokud je pro stejnou činnost vydán více než jeden certifikát, protože činnost byla zaregistrována ve dvou různých režimech certifikace nebo byla zaregistrována dvakrát ve stejném režimu. K podvodu může dojít také v případě, že je stejný certifikát použit několikrát k uplatnění stejného nároku na základě činnosti pohlcování uhlíku nebo jednotky. Všechny informace v tomto unijním registru by mělo být snadné procházet a vyhledávat. Režimy certifikace by měly Komisi poskytnout všechny informace, které mají být uloženy a zveřejněny v elektronické podobě v registru Unie. Tyto informace by měly zahrnovat dokumenty vyplývající z procesu certifikace pohlcování uhlíku, včetně zpráv o certifikačním a recertifikačním auditu, certifikátů a aktualizovaných certifikátů, a informace v nich obsažené, aktuální stav certifikované jednotky, například zda je aktivní, vyřazená/používaná nebo její platnost skončila, protokol transakcí a případně současného držitele a účel, pro který je certifikát držen, a cenu zaplacenou provozovatelem. Před zřízením veřejného registru Unie by režimy certifikace uznané Komisí měly ukládat a uchovávat veškeré informace, které musí být později uchovávány a zpřístupněny veřejnosti v registru Unie. V zájmu zajištění rovných podmínek na jednotném trhu by Komise měla být zmocněna k přijetí prováděcích pravidel, která stanoví strukturu, formát a technické podrobnosti registru Unie a pravidla a postupy pro to, jak budou režimy certifikace poskytovat informace do registru Unie. Pozměňovací návrh 37 Návrh nařízení Bod odůvodnění 27 (27)  Režimy certifikace hrají důležitou roli při poskytování důkazů o splnění kritérií kvality pro pohlcování uhlíku. Proto je vhodné, aby Komise po režimech certifikace vyžadovala, aby pravidelně podávaly zprávy o své činnosti. Tyto zprávy by měly být zveřejňovány v plném rozsahu nebo případně v souhrnném formátu, aby se zvýšila transparentnost a zlepšil dohled Komise. Kromě toho by takové podávání zpráv poskytlo Komisi nezbytné informace pro podávání zpráv o fungování režimů certifikace s cílem určit osvědčené postupy a případně předložit návrh na další podporu těchto osvědčených postupů. V zájmu zajištění srovnatelného a jednotného podávání zpráv by Komise měla být zmocněna k přijímání prováděcích aktů, které stanoví technické podrobnosti týkající se obsahu a formátu zpráv vypracovávaných režimy certifikace. (27)  Režimy certifikace hrají důležitou roli při poskytování důkazů o splnění kritérií kvality pro pohlcování uhlíku. Proto je vhodné, aby Komise po režimech certifikace vyžadovala, aby pravidelně podávaly zprávy o své činnosti. Tyto zprávy by měly být zveřejňovány v plném rozsahu nebo případně, pokud je to nezbytné k zachování důvěrnosti obchodně citlivých informací v souladu s příslušnými právními předpisy Unie a členských států, bez těchto obchodně citlivých informací, aby se zvýšila veřejná transparentnost, důvěra, vysledovatelnost a kontrola a zlepšil dohled Komise. Kromě toho by takové podávání zpráv poskytlo Komisi nezbytné informace pro podávání zpráv o fungování režimů certifikace s cílem určit osvědčené postupy a případně předložit návrh na další podporu těchto osvědčených postupů. V zájmu zajištění srovnatelného a jednotného podávání zpráv by Komise měla být zmocněna k přijímání prováděcích aktů, které stanoví technické podrobnosti týkající se obsahu a formátu zpráv vypracovávaných režimy certifikace. Pozměňovací návrh 38 Návrh nařízení Bod odůvodnění 28 (28)  Aby provozovatelé mohli standardizovaným a nákladově efektivním způsobem uplatňovat kritéria kvality stanovená v tomto nařízení a zároveň zohlednit specifické vlastnosti různých činností pohlcování uhlíku, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby doplnila toto nařízení stanovením podrobných metodik certifikace pro různé druhy činností pohlcování uhlíku. Komise by rovněž měla mít možnost změnit přílohu II, v níž jsou uvedeny minimální informace, které mají být obsaženy v certifikátech. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 201634. Pro zajištění rovné účasti na vypracování aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států, přičemž tito odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. (28)  Aby provozovatelé mohli standardizovaným a nákladově efektivním způsobem uplatňovat kritéria kvality stanovená v tomto nařízení a zároveň zohlednit specifické vlastnosti různých činností, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby doplnila toto nařízení stanovením podrobných metodik certifikace pro různé druhy činností pohlcování uhlíku. Komise by rovněž měla mít možnost změnit přílohu II, v níž jsou uvedeny minimální informace, které mají být obsaženy v certifikátech. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni a prostřednictvím veřejných konzultací pro všechny návrhy aktů v přenesené pravomoci trvajících nejméně čtyři týdny, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů34. Pro zajištění rovné účasti na vypracování aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států, přičemž tito odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Pozměňovací návrh 39 Návrh nařízení Bod odůvodnění 30 (30)  Komise by měla přezkoumat provádění tohoto nařízení tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost a následně nejpozději šest měsíců po celkovém hodnocení dohodnutém podle článku 14 Pařížské dohody. Tyto přezkumy by měly zohlednit příslušný vývoj právních předpisů Unie, technologický a vědecký pokrok, vývoj trhu v oblasti pohlcování uhlíku a potravinového zabezpečení, včetně cenové dostupnosti potravin, a měly by vycházet z výsledků globálního hodnocení Pařížské dohody. (30)  Komise by měla přezkoumat provádění tohoto nařízení tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost a následně nejpozději šest měsíců po celkovém hodnocení dohodnutém podle článku 14 Pařížské dohody. Tyto přezkumy by měly zohlednit příslušný vývoj právních předpisů Unie, technologický a vědecký pokrok, vývoj trhu v oblasti pohlcování uhlíku, uhlíkového zemědělství a ukládání uhlíku do produktů a potravinového zabezpečení, včetně cenové dostupnosti potravin, a měly by vycházet z výsledků globálního hodnocení Pařížské dohody. Pozměňovací návrh 40 Návrh nařízení Bod odůvodnění 31 (31)  Cílů tohoto nařízení, totiž podpořit zavádění vysoce kvalitního pohlcování uhlíku a zároveň minimalizovat riziko klamavé ekologické reklamy, nemůže být uspokojivě dosaženo pouze na úrovni členských států a z důvodu rozsahu a účinků navrhovaného opatření lze těchto cílů lépe dosáhnout na úrovni Unie. Unie tudíž může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení uvedených cílů, (31)  Cílů tohoto nařízení, totiž podpořit zavádění vysoce kvalitního pohlcování uhlíku a uhlíkového zemědělství a zároveň minimalizovat riziko klamavé ekologické reklamy, nemůže být uspokojivě dosaženo pouze na úrovni členských států a z důvodu rozsahu a účinků navrhovaného opatření lze těchto cílů lépe dosáhnout na úrovni Unie. Unie tudíž může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení uvedených cílů, Pozměňovací návrh 41 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – návětí 1.  Cílem tohoto nařízení je usnadnit provozovatelům nebo skupinám provozovatelů zavádění pohlcování uhlíku. Za tímto účelem toto nařízení zavádí dobrovolný rámec Unie pro certifikaci pohlcování uhlíku tím, že stanoví: 1.  Cílem tohoto nařízení je usnadnit provozovatelům nebo skupinám provozovatelů zavádění a zlepšování pohlcování uhlíku, uhlíkového zemědělství a ukládání uhlíku do produktů jako doplňku k nezvratnému a postupnému snižování antropogenních emisí skleníkových plynů ve všech odvětvích s cílem splnit dílčí a celkové cíle stanovené v nařízení (EU) 2021/1119 a cíle Pařížské dohody a motivovat k jejich zavádění. Za tímto účelem toto nařízení zavádí dobrovolný rámec Unie pro certifikaci pohlcování uhlíku, uhlíkového zemědělství a ukládání uhlíku do produktů tím, že stanoví: Pozměňovací návrh 42 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – písm. a a)  kritéria kvality pro činnosti pohlcování uhlíku, které probíhají v Unii; a)  kritéria kvality pro činnosti, které probíhají v Unii; Pozměňovací návrh 43 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – písm. b b)  pravidla pro ověřování a certifikaci pohlcování uhlíku; b)  pravidla pro ověřování a certifikaci činností; Pozměňovací návrh 44 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – písm. c a (nové) ca)  pravidla pro vydávání a používání certifikovaných jednotek. Pozměňovací návrh 45 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 2 2.  Tento dobrovolný rámec Unie pro certifikaci pohlcování uhlíku se nevztahuje na emise, které spadají do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES, s výjimkou ukládání emisí oxidu uhličitého z udržitelné biomasy, které jsou v souladu s přílohou IV uvedené směrnice zatíženy nulovou sazbou. 2.  Tento dobrovolný rámec Unie pro certifikaci pohlcování uhlíku, uhlíkového zemědělství a ukládání uhlíku do produktů se nevztahuje na emise, které spadají do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES, s výjimkou ukládání emisí oxidu uhličitého z udržitelné biomasy, které splňují kritéria udržitelnosti a kritéria úspor emisí skleníkových plynů stanovená podle směrnice (EU) 2018/2001 a jsou v souladu s přílohou IV směrnice 2003/87/ES zatíženy nulovou sazbou. Pozměňovací návrh 46 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 2 a (nový) 2a.  Pokud byla uzavřena právně závazná dohoda mezi Unií a třetí zemí týkající se atmosférického a biogenního uhlíku zachyceného v Unii, ale geologicky uloženého na území člena EHP nebo ve třetí zemi hraničící s Unie, a tento člen EHP nebo tato země uplatňují stejné právní požadavky, jako jsou ty stanovené ve směrnici 2009/31/ES, toto nařízení se použije i na tyto zachycené emise. Pozměňovací návrh 47 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. a a)  „pohlcováním uhlíku“ buď ukládání atmosférického nebo biogenního uhlíku v geologických zásobnících uhlíku, biogenních zásobnících uhlíku, produktech a materiálech s dlouhou životností a v mořském prostředí, nebo snížení uvolňování uhlíku z biogenních zásobníků uhlíku do atmosféry; a)  „pohlcováním uhlíku“ trvalé ukládání atmosférického nebo biogenního uhlíku na několik století, které není kombinováno s terciární těžbou uhlovodíků; Pozměňovací návrh 48 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. a a (nové) aa)  „snížením emisí v rámci uhlíkového zemědělství“ činnost sestávající z jednoho nebo více postupů nebo procesů uhlíkového zemědělství prováděná provozovatelem, která vede ke snížení uvolňování uhlíku z biogenního zásobníku uhlíku, snížení uvolňování oxidu dusného ze zemědělské půdy nebo v rámci hospodaření se statkovými hnojivy nebo snižování uvolňování metanu z enterické fermentace nebo v rámci hospodaření se statkovými hnojivy do ovzduší prostřednictvím činnosti uhlíkového zemědělství; Pozměňovací návrh 49 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. b b)  „činností pohlcování uhlíku“ jeden nebo více postupů nebo procesů prováděných provozovatelem, jejichž výsledkem je trvalé ukládání uhlíku, zvýšení zachycování uhlíku v biogenním zásobníku uhlíku, snížení uvolňování uhlíku z biogenního zásobníku uhlíku do atmosféry nebo ukládání atmosférického nebo biogenního uhlíku do produktů nebo materiálů s dlouhou životností; vypouští se Pozměňovací návrh 50 Návrh nařízení čl. 2 – odst. 1 – písm. c c)  „biogenním zásobníkem uhlíku“ nadzemní biomasa, podzemní biomasa, odpad, mrtvá dřevní hmota a půdní organický uhlík, jak je uvedeno v části B písm. a) až e) přílohy I nařízení 2018/841; c)  „biogenním zásobníkem uhlíku“ živá biomasa, odpad, mrtvá organická hmota, minerální a organické složky půdy, jak je uvedeno v části B písm. a) až f) přílohy I nařízení 2018/841; Pozměňovací návrh 51 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. d d)  „provozovatelem“ jakákoli právnická nebo fyzická osoba, která provozuje nebo řídí činnost pohlcování uhlíku, nebo které byla svěřena rozhodující hospodářská pravomoc nad technickou stránkou činnosti; d)  „provozovatelem“ jakákoli právnická nebo fyzická osoba, která provozuje nebo řídí činnost, včetně veřejných subjektů a veřejných orgánů, nebo které byla svěřena rozhodující hospodářská pravomoc nad technickou stránkou činnosti; v případě činnosti uhlíkového zemědělství se provozovatelem rozumí zemědělec ve smyslu čl. 3 bodu 1 nařízení 2021/2115 nebo vlastník či správce lesa ve smyslu vnitrostátních právních předpisů; Pozměňovací návrh 52 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. e e)  „skupinou provozovatelů“ právní subjekt, který zastupuje více než jednoho provozovatele a je odpovědný za zajištění toho, aby tito provozovatelé dodržovali toto nařízení; e)  „skupinou provozovatelů“ právní subjekt, který zastupuje více než jednoho provozovatele a je odpovědný za zajištění toho, aby tito provozovatelé dodržovali toto nařízení; v případě činnosti uhlíkového zemědělství se skupinou provozovatelů rozumí družstvo nebo právní subjekt, který zastupuje více než jednoho zemědělce, vlastníka nebo správce lesa, nebo veřejné subjekty nebo veřejné orgány nebo organizace producentů nebo skupiny producentů; Pozměňovací návrh 53 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. f f)  „monitorovacím obdobím“ období, jehož délka je určena v závislosti na typu činnosti pohlcování uhlíku a během něhož provozovatel sleduje ukládání uhlíku; f)  „monitorovacím obdobím“ období, jehož délka je určena v závislosti na typu každé jednotlivé činnosti podle článku 6 a během něhož provozovatel nebo skupina provozovatelů sleduje ukládání uhlíku a odpovědným zůstává provozovatel; Pozměňovací návrh 54 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. g g)  „trvalým ukládáním uhlíku“ činnost pohlcování uhlíku, která za normálních okolností a při použití vhodných postupů řízení ukládá atmosférický nebo biogenní uhlík po dobu několika století, včetně bioenergie se zachycováním a ukládáním uhlíku a přímého zachycování a ukládání uhlíku ve vzduchu; g)  „trvalým ukládáním uhlíku“ činnost sestávající z jednoho nebo více postupů nebo procesů prováděných provozovatelem, která za normálních okolností a při použití vhodných postupů řízení ukládá atmosférický nebo biogenní uhlík po dobu několika století, a to prostřednictvím geologického ukládání CO2 nebo mineralizace trvale vázaného uhlíku; Pozměňovací návrh 55 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. h h)  „uhlíkovým zemědělstvím“ činnost pohlcování uhlíku související s obhospodařováním půdy, která vede ke zvýšení ukládání uhlíku v živé biomase, mrtvé organické hmotě a půdě tím, že zlepšuje zachycování uhlíku a/nebo snižuje jeho únik do atmosféry; h)  „uhlíkovým zemědělstvím“ činnost související s obhospodařováním půdy, správou pobřeží nebo chovem zvířat, která vede k sekvestraci nebo snižování emisí v rámci uhlíkového zemědělství po dobu nejméně pěti let; Pozměňovací návrh 56 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. h a (nové) ha)  „sekvestrací v rámci uhlíkového hospodářství“ činnost související s obhospodařováním půdy v podkategoriích odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF), na něž se vztahuje čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2018/841, ve znění nařízení (EU) 2023/839, nebo související se správou pobřeží, sestávající z jednoho nebo více postupů nebo procesů v oblasti uhlíkového zemědělství prováděných provozovatelem, které vedou ke zvýšení míry atmosférického nebo biogenního uhlíku uloženého v biogenních zásobnících uhlíku díky lepšímu zachycování uhlíku, a to ve smyslu definice pro jednotlivé činnosti uvedené v metodice certifikace; Pozměňovací návrh 57 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. i i)  „ukládáním uhlíku do produktů“ činnost pohlcování uhlíku, která ukládá atmosférický a biogenní uhlík do produktů nebo materiálů s dlouhou životností; i)  „ukládáním uhlíku do produktů“ činnost sestávající z jednoho nebo více postupů nebo procesů prováděných provozovatelem, které zajišťují dlouhodobé ukládání atmosférického a biogenního uhlíku v produktech nebo materiálech z vytěženého dřeva s dlouhou životností určených pro výstavbu na dobu nejméně padesáti let způsobem, který je v souladu s jinými cíli Unie v oblasti životního prostředí, jakož i s nařízením (EU) 2018/841 a pokyny IPCC přijatými konferencí smluvních stran úmluvy UNFCCC nebo konferencí smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran Pařížské dohody; Pozměňovací návrh 58 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. i a (nové) ia)   „geologickým ukládáním CO2“ geologické ukládání CO2 ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice 2009/31/ES; Pozměňovací návrh 59 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. n n)  „certifikátem“ prohlášení o shodě vydané certifikačním orgánem, které potvrzuje, že činnost pohlcování uhlíku je v souladu s tímto nařízením; n)  „certifikátem“ prohlášení o shodě vydané certifikačním orgánem, které potvrzuje, že činnost je v souladu s tímto nařízením; Pozměňovací návrh 60 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. o o)  „jednotkou pohlcování uhlíku“ jedna tuna certifikovaného přínosu čistých pohlcení z činnosti pohlcování uhlíku, která je registrována v režimu certifikace. o)  „jednotkou pohlcování uhlíku“ jedna tuna certifikovaného přínosu čistých pohlcení z pohlcování uhlíku, která je registrována v režimu certifikace. Pozměňovací návrh 61 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. o a (nové) oa)  „opětovným uvolněním“ dobrovolné nebo nedobrovolné uvolňování uhlíku zpět do atmosféry; v případě geologického ukládání CO2 má „opětovné uvolnění“ stejný význam jako únik ve smyslu definice uvedené v čl. 3 bodu 5 směrnice 2009/31/ES nebo během přepravy CO2; Pozměňovací návrh 62 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. o b (nové) ob)  „jednotkou sekvestrace v rámci uhlíkového zemědělství“ jedna tuna certifikovaného čistého přínosu sekvestrace v rámci uhlíkového zemědělství, která je vytvořena sekvestrací v rámci uhlíkového zemědělství; Pozměňovací návrh 63 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. o c (nové) oc)  „jednotkou ukládání uhlíku do produktů“ jedna tuna certifikovaného čistého přínosu sekvestrace v rámci ukládání uhlíku do produktů, která je registrována v režimu certifikace; Pozměňovací návrh 64 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. o d (nové) od)  „jednotkou snižování emisí v rámci uhlíkového zemědělství“ jedna tuna certifikovaného čistého přínosu vyplývajícího ze snížení emisí uhlíku v rámci uhlíkového zemědělství, ze snížení emisí dusíku v rámci uhlíkového zemědělství nebo ze snížení emisí metanu v rámci uhlíkového zemědělství a registrovaná v rámci režimu certifikace, která je oddělená a identifikovaná buď jako „jednotka snižování emisí v rámci uhlíkového zemědělství – uhlík“, „jednotka snižování emisí v rámci uhlíkového zemědělství – dusík“ nebo „jednotka snižování emisí v rámci uhlíkového zemědělství – metan“; Pozměňovací návrh 65 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 – návětí Pohlcování uhlíku je způsobilé k certifikaci podle tohoto nařízení, pokud splňuje obě následující podmínky: Pohlcování uhlíku, uhlíkové zemědělství nebo ukládání uhlíku do produktů je způsobilé k certifikaci podle tohoto nařízení, pokud splňuje obě následující podmínky: Pozměňovací návrh 66 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 – písm. a a)  vzniká při činnosti pohlcování uhlíku, která splňuje kritéria kvality stanovená v článcích 4 až 7; a)  splňuje kritéria kvality stanovená v článcích 4 až 7; Pozměňovací návrh 67 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 – písm. a a (nové) aa)  dodržuje pravidla o používání jednotek stanovená v článku 3a; Pozměňovací návrh 68 Návrh nařízení Článek 3 a (nový) Článek 3a Pravidla pro vydávání a používání jednotek 1.   Jednotky sekvestrace a snižování emisí v rámci uhlíkového zemědělství se vydávají každý rok do 31. prosince, pokud z každoročního kontrolního monitorování nevyplyne žádný nesoulad s požadavky stanovenými v tomto nařízení ani opětovné uvolnění. Certifikační orgán je odpovědný za provádění každoročního kontrolního monitorování na základě spolehlivých údajů o reálném světě, které může poskytnout právnická osoba nebo příslušný orgán, např. platební agentura, s pomocí systému identifikace zemědělských pozemků stanoveného v článku 68 nařízení (EU) 2021/2116. Každoroční kontrolní monitorování se provádí do 15. října každého roku. Certifikační orgán předá údaje o jakémkoliv nesouladu nebo opětovném uvolnění režimu certifikace do jednoho měsíce od provedení kontrolního monitorování. 2.  Jakékoli použití jednotek zajistí co nejvyšší integritu zmírňování změny klimatu a povede k celkově nižším koncentracím emisí skleníkových plynů v atmosféře. Veškerá pohlcení uhlíku, sekvestrace a snižování emisí generované v rámci tohoto nařízení přispívají k dosažení vnitrostátně stanovených příspěvků a dílčích a celkových cílů v oblasti klimatu stanovených v nařízení (EU) 2021/1119 a nepřispívají k vnitrostátně stanoveným příspěvkům třetích zemí. 3.  Certifikovaná jednotka by neměly být použita nebo nárokována více než jednou právnickou nebo fyzickou osobou současně a neměla by být započítávána v rámci více než jedné inventury skleníkových plynů členských států v daném okamžiku. 4.  I nadále se rozlišuje mezi jednotkami pohlcování uhlíku, jednotkami sekvestrace v rámci uhlíkového zemědělství, jednotkami snižování emisí v rámci uhlíkového zemědělství a jednotkami ukládání uhlíku do produktů. 5.  Použití jednotek certifikovaných podle tohoto nařízení podnikem k dobrovolnému vyvažování, kompenzacím nebo k podložení tvrzení o snižování emisí k dobrovolnému vyvažování, kompenzacím nebo k podložení tvrzení o snižování emisí se řídí stejnými podmínkami jako používání jednotek pro obchodní praktiky vůči spotřebitelům uvedenými ve směrnici 2005/29/ES ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) .../... [o posílení postavení spotřebitelů pro ekologickou transformaci]. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením podrobností k tomuto odstavci. 6.  V souladu s doložkou o přezkumu uvedenou v čl. 30 odst. 5 směrnice 2003/87/ES Komise do 31. července 2026 podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu, případně doplněnou o legislativní návrh a posouzení dopadu, o tom, jak negativní emise vyplývající z pohlcování skleníkových plynů z atmosféry a jejich bezpečného a trvalého ukládání mohou být započítávány a jak tyto negativní emise mohou být zohledněny v rámci obchodování s emisemi, případně včetně jasné oblasti působnosti a přísných kritérií pro toto zohlednění, a záruky k zajištění, že tato pohlcení nenahrazují snižování nezbytných emisí v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu stanovenými v nařízení (EU) 2021/1119. Pozměňovací návrh 69 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – pododstavec 1 Přínos čistých pohlcení uhlíku = PUzákl. – PUcelk. – SPnárůst > 0 Přínos čistých pohlcení uhlíku = PUzákl. – PUcelk. – SPsouvisející > 0 Pozměňovací návrh 70 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. c c)  SPnárůst je nárůst přímých a nepřímých emisí skleníkových plynů jiných než emisí z biogenních zásobníků uhlíku v případě uhlíkového zemědělství, které jsou způsobeny prováděním činnosti pohlcování uhlíku. c)  SPsouvisející je nárůst přímých a nepřímých emisí skleníkových plynů po dobu celého životního cyklu činnosti, které jsou způsobeny prováděním činnosti pohlcování uhlíku vypočtené v souladu s protokoly stanovenými v pokynech IPCC z roku 2006 pro národní inventury skleníkových plynů. Kromě jiného to zahrnuje emise dané spotřebou energie, dopravou, materiálovými vstupy, efekty vytěsnění kvůli vzájemně si konkurující poptávce po energii a odpadním teple a přímé a nepřímé změně ve využívání půdy a zahrnuje dopad jak v rámci Unie, tak mimo ni. Certifikace činnosti pohlcování uhlíku založené na ukládání CO2 z udržitelné biomasy nevede k navýšení kapacity závodu nad rámec toho, co nezbytné pro zachycování a ukládání uhlíku. Pozměňovací návrh 71 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 2.  V případě uhlíkového zemědělství se základní hodnotou pohlcování uhlíku a pohlcováním uhlíku celkem rozumí čisté pohlcení nebo emise skleníkových plynů v souladu s účetními pravidly stanovenými v nařízení (EU) 2018/841. 2.  Činnost uhlíkového zemědělství musí poskytovat čisté přínosy, které se vypočtou podle následujících vzorců: Čistý přínos sekvestrace v rámci uhlíkového zemědělství = PUzákl. – PUcelk.) – SPsouvisející > 0, kde: a)  PUzákl. je sekvestrace uhlíku v rámci základní hodnoty; b)  PUcelk. je celková sekvestrace uhlíku v rámci činnosti uhlíkového hospodářství; c)  SPsouvisející jsou přímé a nepřímé emise skleníkových plynů po celou dobu životního cyklu činnosti, které jsou způsobeny prováděním činnosti uhlíkového zemědělství. Kromě jiného to zahrnuje emise dané spotřebou energie, dopravou, materiálovými vstupy a přímou a nepřímou změnou ve využívání půdy a zahrnuje dopad jak v rámci Unie, tak mimo ni. Čistý přínos snižování emisí v rámci uhlíkového zemědělství = SEzákl. – SEcelk. – SPsouvisející) > 0 Čistý přínos snižování emisí v rámci uhlíkového zemědělství = N2Ozákl. – N2Ocelk. – SPsouvisející)  > 0 Čistý přínos snižování emisí v rámci uhlíkového zemědělství = CH4zákl. – CH4celk. – SPsouvisející) > 0 kde a)  SEzákl. jsou emise uhlíku v rámci základní hodnoty; b)  SEcelk. je celkové snížení emisí uhlíku, kterého bylo dosaženo prováděním činnosti uhlíkového zemědělství; c)  SPsouvisející jsou přímé a nepřímé emise skleníkových plynů po celou dobu životního cyklu činnosti, které jsou způsobeny prováděním činnosti uhlíkového zemědělství. Kromě jiného to zahrnuje emise dané spotřebou energie, dopravou, materiálovými vstupy a přímou a nepřímou změnou ve využívání půdy a zahrnuje dopad jak v rámci Unie, tak mimo ni; d)  N2Ozákl. jsou emise N2O v rámci základní hodnoty způsobené používáním hnojiv, včetně statkových; e)  N2Ocelk. je celkové snížení emisí N2O způsobené používáním hnojiv nebo hospodařením se statkovými hnojivy, které lze dát do přímé souvislosti s danou činností; f)  CH4zákl. jsou emise CH4 v rámci základní hodnoty způsobené enterickou fermentací nebo hospodařením se statkovými hnojivy; g)  CH4celk. je celkové snížení emisí CH4 způsobené enterickou fermentací nebo hospodařením se statkovými hnojivy, které lze dát do přímé souvislosti s danou činností; Pokud činnost vede jak k sekvestraci v rámci uhlíkového zemědělství, tak ke snížení emisí v rámci uhlíkového zemědělství, registr uvedený v článku 12 zajistí, aby se rozlišovalo mezi odpovídajícími jednotkami sekvestrace v rámci uhlíkového zemědělství a jednotkami pro snižování emisí v rámci uhlíkového zemědělství. V případě uhlíkového zemědělství odpovídá rozsah množství, na která odkazuje PUzákl. a PUcelk., čistému pohlcení skleníkových plynů zahrnutých do působnosti nařízení (EU) 2018/841 a rozsah množství, na která odkazuje SEzákl. a SEcelk., odpovídá čistým emisím skleníkových plynů z biogenních zásobníků uhlíku, jak je stanoveno v příloze I části B písm. e) až f) nařízení (EU) 2018/841. Rozsah množství, na která odkazuje N2Ozákl. a N2Ocelk., odpovídá emisím skleníkových plynů z kategorie zdrojů IPCC 4B 10 – 12 (hospodaření se statkovými hnojivy) a 4D (zemědělské půdy). Rozsah množství, na která odkazuje CH4zákl. a CH4celk., odpovídá emisím skleníkových plynů z kategorie zdrojů IPCC 4A (enterická fermentace) a 4B 1 – 9 (hospodaření se statkovými hnojivy). Pozměňovací návrh 72 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 a 2a.  Ukládání uhlíku do produktů musí poskytovat čistý přínos ukládání uhlíku do produktů, který se vypočte podle tohoto vzorce: Čistý přínos sekvestrace uhlíku do produktů = UUPzákl. – UUPcelk. – SPsouvisející > 0 a)  UUPzákl. je uhlík sekvestrovaný do produktu v rámci základní hodnoty; b)  UUPcelk. je celkový uhlík sekvestrovaný do produktu, který je výsledkem činnosti; c)  SPsouvisející jsou přímé a nepřímé emise skleníkových plynů po celou dobu životního cyklu činnosti, které jsou způsobeny prováděním činnosti pohlcování uhlíku. Kromě jiného to zahrnuje emise dané spotřebou energie, dopravou, materiálovými vstupy, efekty vytěsnění kvůli vzájemně si konkurující poptávce po energii a odpadním teple a přímou a nepřímou změnou ve využívání půdy a zahrnuje dopad jak v rámci Unie, tak mimo ni. Pozměňovací návrh 73 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 3 3.  Množství uvedená v odst. 1 písm. a), b) a c) se označují záporným znaménkem (), pokud se jedná o čisté pohlcení skleníkových plynů, a kladným znaménkem (+), pokud se jedná o čisté emise skleníkových plynů; a vyjadřují se v tunách ekvivalentu oxidu uhličitého. 3.  Množství uvedená v odst. 1 písm. a), b) a c), v odst. 2 písm. a), b), c), d), e), f) a g) a v odst. 2a písm. a), b) a c) se označují záporným znaménkem (), pokud se jedná o čisté pohlcení skleníkových plynů nebo v případě snížení emisí v rámci uhlíkového zemědělství, pokud se jedná o čisté snížení skleníkových plynů, a kladným znaménkem (+), pokud se jedná o čisté emise skleníkových plynů, a vyjadřují se v tunách ekvivalentu oxidu uhličitého. Pozměňovací návrh 74 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 4 4.  Pohlcování uhlíku musí být kvantifikováno relevantním, přesným, úplným, konzistentním, srovnatelným a transparentním způsobem. 4.  Pohlcování uhlíku, uhlíkové zemědělství a ukládání uhlíku do produktů musí být kvantifikováno relevantním, přesným, úplným, konzistentním, srovnatelným a transparentním způsobem. Nejistoty v kvantifikaci pohlcování uhlíku by měly být řádně uvedeny a zohledněny jako součást metodiky certifikace způsobem, který je konzervativní, přiměřený míře nejistoty a v souladu s uznanými statistickými přístupy a s nejnovějšími dostupnými vědeckými důkazy. Pozměňovací návrh 75 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 5 5.  Základní hodnota musí odpovídat standardnímu výkonu pohlcování uhlíku u srovnatelných činností v podobných sociálních, ekonomických, environmentálních a technologických podmínkách a musí zohledňovat zeměpisné souvislosti. 5.  V případě pohlcení uhlíku nebo ukládání uhlíku do produktů musí standardizovaná základní hodnota odpovídat výkonu běžných současných praktik odpovídajících stavu techniky u srovnatelných činností v podobných sociálních, ekonomických, environmentálních a technologických podmínkách a musí zohledňovat zeměpisné souvislosti. Pozměňovací návrh 76 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 5 a 5a.   V případě uhlíkového zemědělství musí standardizovaná základní hodnota odpovídat výkonu běžných současných praktik u srovnatelných činností v podobných sociálních, ekonomických, environmentálních a technologických podmínkách a musí zohledňovat zeměpisné souvislosti. V případě sekvestrace v rámci uhlíkového zemědělství výpočet standardizované základní hodnoty nezohlední tyto běžné současné praktiky u srovnatelných činností sekvestrace v rámci uhlíkového zemědělství, které vedou k čistým emisím skleníkových plynů. V případě snižování emisí v rámci uhlíkového zemědělství výpočet standardizované základní hodnoty nezohlední tyto běžné současné praktiky u srovnatelných činností snižování emisí v rámci uhlíkového zemědělství, které vedou k větším čistým emisím skleníkových plynů. Příslušné metodiky v případě potřeby rozlišují mezi statickými nebo dynamickými výchozími hodnotami. Pozměňovací návrh 77 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 6 6.  Odchylně od odstavce 5 může být v řádně odůvodněných případech základní hodnota založena na individuálním výkonu dané činnosti v oblasti pohlcování uhlíku. 6.  Odchylně od odstavce 5, a je-li to řádně odůvodněno v příslušné certifikační metodice vzhledem k neexistenci dostatečného počtu srovnatelných činností, aby mohla být stanovena reprezentativní základní hodnota, může být základní hodnota založena na individuálním výkonu dané činnosti na začátku provádění této činnosti. Pozměňovací návrh 78 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 7 7.  Základní hodnota je pravidelně aktualizována. 7.  Základní hodnota je pravidelně přezkoumávána a aktualizována Komisí nejméně jednou za pět let. Základní hodnota zůstává pro daného provozovatele beze změny během celého období monitorování od zahájení činnosti, ale přezkoumá se a aktualizuje při recertifikaci. Pozměňovací návrh 79 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 8 8.  Při kvantifikaci pohlcování uhlíku se zohlední nejistoty v souladu s uznávanými statistickými přístupy. vypouští se Pozměňovací návrh 80 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 9 9.  Na podporu kvantifikace pohlcení uhlíku v rámci uhlíkového zemědělství shromažďuje provozovatel nebo skupina provozovatelů údaje o pohlcení uhlíku a emisích skleníkových plynů způsobem slučitelným s vnitrostátními inventurami skleníkových plynů podle nařízení (EU) 2018/841 a části 3 přílohy V nařízení (EU) 2018/1999. 9.  Na podporu kvantifikace uhlíkového zemědělství shromažďuje provozovatel nebo skupina provozovatelů údaje o sekvestraci uhlíku a emisích skleníkových plynů na základě používání metodik třetí úrovně v souladu s pokyny IPCC z roku 2006 pro národní inventury skleníkových plynů a způsobem slučitelným s vnitrostátními inventurami skleníkových plynů podle nařízení (EU) 2018/841 a části 3 přílohy V nařízení (EU) 2018/1999 a zohlední při tom cíl minimalizovat administrativní zátěž pro malé provozovatele v souladu s čl. 8 odst. 3 tohoto nařízení. Pozměňovací návrh 81 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 – návětí 1.  Pohlcování uhlíku je doplňkovou činností. Za tímto účelem musí činnost pohlcování uhlíku splňovat obě následující kritéria: 1.  Každá činnost je doplňkovou činností. Za tímto účelem musí činnost pohlcování uhlíku splňovat obě následující kritéria: Pozměňovací návrh 82 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 – písm. a a)  přesahuje rámec unijních a vnitrostátních právních předpisů; a)  přesahuje rámec unijních a vnitrostátních právních předpisů na úrovni jednotlivých provozovatelů; Pozměňovací návrh 83 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 – písm. b b)  dochází k němu díky motivačnímu účinku certifikace. b)  k tomu, aby se činnost stala finančně atraktivní, je zapotřebí motivačního účinku certifikace. Pozměňovací návrh 84 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 2 (2)  Pokud je základní hodnota stanovena podle čl. 4 odst. 5, má se za to, že je dodržena adicionalita podle odstavce 1. Pokud je základní hodnota stanovena podle čl. 4 odst. 6, musí být adicionalita podle odst. 1 písm. a) a b) prokázána prostřednictvím zvláštních testů. (2)  Pokud je základní hodnota stanovena podle čl. 4 odst. 5 nebo 5a, má se za to, že je dodržena adicionalita podle odstavce 1 písm. a). Pokud je základní hodnota stanovena podle čl. 4 odst. 6, musí být adicionalita podle odst. 1 písm. a) a b) prokázána prostřednictvím zvláštních testů stanovených jako součást metodik certifikace uvedených v článku 8. Pozměňovací návrh 85 Návrh nařízení Čl. 6 – nadpis Dlouhodobé ukládání Délka trvání ukládání, monitorování a povinnosti v oblasti odpovědnosti Pozměňovací návrh 86 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 1.  Provozovatel nebo skupina provozovatelů prokáže, že cílem činnosti pohlcování uhlíku je zajistit dlouhodobé ukládání uhlíku. 1.  Provozovatel nebo skupina provozovatelů zajistí a prokáže, že výsledkem činnosti pohlcování uhlíku je trvalé ukládání uhlíku. Pozměňovací návrh 87 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 a (nový) 1a.  Provozovatel nebo skupina provozovatelů zajistí a prokáží, že výsledkem činnosti uhlíkového zemědělství je dlouhodobá sekvestrace uhlíku, snížení emisí skleníkových plynů nebo oboje. Pozměňovací návrh 88 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 b (nový) 1b.  Provozovatel nebo skupina provozovatelů zajistí a prokáží, že výsledkem činnosti ukládání uhlíku do produktů je dlouhodobé ukládání uhlíku. Pozměňovací návrh 89 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 2 2.  Pro účely odstavce 1 musí provozovatel nebo skupina provozovatelů splňovat obě následující kritéria: 2.  Pro účely odstavce 1, 1a a 1b musí provozovatel nebo skupina provozovatelů splňovat obě následující kritéria stanovená v odstavcích 2a až 2e: a)  sledují a zmírňují jakékoli riziko uvolnění uloženého uhlíku, k němuž dojde během monitorovacího období; b)  podléhají vhodným mechanismům odpovědnosti za případné uvolnění uloženého uhlíku, k němuž dojde během monitorovacího období. Pozměňovací návrh 90 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 2 a (nový) 2a.  Provozovatel nebo skupina provozovatelů sleduje a zmírňuje jakékoli riziko uvolnění uloženého uhlíku, k němuž dojde během monitorovacího období, které je stanoveno takto: a)  v případě činnosti pohlcování uhlíku musí být monitorovací období a požadavky v souladu s články 13, 17 a 18 směrnice 2009/31/ES; b)  v případě činnosti uhlíkového zemědělství zahrnují monitorovací období a požadavky alespoň celou dobu, během níž se očekává průběh uvedené činnosti, jak je stanoven v platné metodice certifikace; c)  v případě ukládání uhlíku do produktů monitorovací období pokrývá celou dobu životnosti produktu až do konce jeho životnosti včetně. Pozměňovací návrh 91 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 2 b (nový) 2b.  Provozovatel nebo skupina provozovatelů mohou určit právnickou osobu nebo příslušný orgán, například platební agenturu ve smyslu článku 9 nařízení (EU) 2021/2116 v případě činností uhlíkového zemědělství registrovaných v systému identifikace zemědělských pozemků jako subjekty odpovědné za monitorování, a to s výhradou, že budou splněny všechny požadavky stanovené v tomto nařízení. Pozměňovací návrh 92 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 2 c (nový) 2c.  Na provozovatele nebo skupinu provozovatelů se vztahují příslušné mechanismy odpovědnosti a určí se odpovědná fyzická nebo právnická osoba, která bude kdykoli během uvedené činnosti odpovědná za řešení případného opětovného uvolnění, mimo jiné i kvůli zásahu vyšší moci: a)  v případě činnosti pohlcování uhlíku musí být mechanismus odpovědnosti v souladu s mechanismem odpovědnosti uvedeným ve směrnici 2009/31/ES; b)  v případě činností uhlíkového zemědělství musí být mechanismus odpovědnosti stanoven a schválen jako součást platné metodiky certifikace a zajišťovat, aby bylo dosahováno rovnocenné sekvestrace uhlíku jako kompenzace za opětovné uvolnění; c)  v případě činností ukládání uhlíku do produktů musí být mechanismus odpovědnosti stanoven a schválen jako součást platné metodiky certifikace a zajišťovat, aby bylo dosahováno rovnocenného ukládání uhlíku jako kompenzace za opětovné uvolnění. Režimy certifikace jsou soustavně sledovány a je zajištěna dostupnost a připravenost mechanismů odpovědnosti během celého monitorovacího období dané činnosti. Pozměňovací návrh 93 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 2 d (nový) 2d.  V případě opětovného uvolnění se pozastaví platnost příslušných jednotek v certifikačním registru, pokud jsou tyto jednotky registrovány, dokud nebude opětovné uvolnění vyřešeno mechanismem odpovědnosti podle odstavce 2c. Pokud nedojde k vyřešení opětovného uvolnění v přiměřeném časovém rámci prostřednictvím mechanismu odpovědnosti v souladu s odstavcem 2c, platnost certifikátu skončí a příslušné jednotky se vyškrtnou z certifikačního registru, v němž jsou zaregistrovány. Pozměňovací návrh 94 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 2 e (nový) 2e.  Pokud platnost certifikátu skončila podle odst. 2a písm. c), provozovatel nebo skupina provozovatelů zaplatí opravnou sankci odrážející uhlíkové náklady na množství uhlíku uvolněného do atmosféry. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16, jimiž se doplňuje toto nařízení stanovením vzorce výpočtu sankcí a ujednání pro platbu sankcí. Pozměňovací návrh 95 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 3 3.  V případě uhlíkového zemědělství a ukládání uhlíku do produktů se uhlík uložený v rámci činnosti pohlcování uhlíku považuje za uvolněný do atmosféry na konci monitorovacího období. 3.  V případě uhlíkového zemědělství a ukládání uhlíku do produktů se čistý přínos vytvořený v rámci činnosti během celého životního cyklu činnosti považuje za uvolněný do atmosféry na konci monitorovacího období nebo v případě, že bylo monitorování ukončeno, před koncem monitorovacího období a příslušné jednotky se vyškrtnou z certifikačního registru, v němž byly zaregistrovány, ledaže provozovatel nebo skupina provozovatelů provedou recertifikaci činnosti a prokážou pokračování činnosti a monitorovací období. Činnost uhlíkového zemědělství však nesmí vést ke snížení propadu uhlíku, jak je definováno v nařízení (EU) 2018/841, ve srovnání se základním hodnotou po skončení sledovaného období. Pozměňovací návrh 96 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 1 1.  Činnost pohlcování uhlíku musí mít neutrální dopad na všechny následující cíle udržitelnosti nebo musí vytvářet vedlejší přínosy pro tyto cíle: 1.  Činnost pohlcování uhlíku musí mít přinejmenším neutrální dopad na každý z následujících cílů udržitelnosti a mohou vytvářet vedlejší přínosy pro jeden nebo více těchto cílů udržitelnosti: a)  zmírňování změny klimatu nad rámec přínosu čistých pohlcení uhlíku uvedeného v čl. 4 odst. 1; a)  zmírňování změny klimatu nad rámec čistého přínosu uvedeného v čl. 4 odst. 1; aa)  zabránění riziku úniku uhlíku ve třetích zemích; b)  přizpůsobování se změně klimatu; b)  přizpůsobování se změně klimatu; c)  udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů; c)  udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů; d)  přechod na oběhové hospodářství; d)  přechod na oběhové hospodářství, včetně účinného používání udržitelně získávaných materiálů biologického původu; e)  prevence a omezování znečištění; e)  prevence a omezování znečištění; f)  ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů. f)  ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů. Pozměňovací návrh 97 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 1 a (nový) 1a.   Činnosti uhlíkového zemědělství vytváří vedlejší přínosy přinejmenším pro cíle udržitelnosti uvedené v písm. f) tohoto odstavce a mají přinejmenším neutrální dopad na každý z cílů udržitelnosti uvedený v písm. a) až ea) nebo mohou vytvářet vedlejší přínosy pro jeden nebo více cílů udržitelnosti uvedených v bodech a) až ea), a to následujícím způsobem: a)   zmírňování změny klimatu nad rámec čistého přínosu uhlíkového zemědělství uvedeného v čl. 4 odst. 1a; b)  přizpůsobování se změně klimatu; c)  udržitelné využívání a ochrana nebo zlepšení stavu vodních a mořských zdrojů; d)  přechod na oběhové hospodářství, včetně účinného používání udržitelně získávaných materiálů biologického původu; e)  prevence a omezování znečištění; ea)  prevence znehodnocování půdy, obnova půdy, zlepšení úrodnosti půdy a hospodaření s živinami, jakož i půdní bioty; f)  ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů. Pozměňovací návrh 98 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 1 b (nový) 1b.   Ukládání uhlíku do produktů musí mít přinejmenším neutrální dopad na každý z následujících cílů udržitelnosti a může vytvářet vedlejší přínosy pro jeden nebo více těchto cílů udržitelnosti: a)   zmírňování změny klimatu nad rámec čistého přínosu uhlíkového zemědělství uvedeného v čl. 4 odst. 1a; b)  přizpůsobování se změně klimatu; c)  udržitelné využívání a ochrana nebo zlepšení stavu vodních a mořských zdrojů; d)  přechod na oběhové hospodářství, včetně účinného používání udržitelně získávaných materiálů biologického původu; e)  prevence a omezování znečištění; ea)  prevence znehodnocování půdy, obnova půdy, zlepšení úrodnosti půdy a hospodaření s živinami, jakož i půdní bioty; f)  ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů. Pozměňovací návrh 99 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 1 c (nový) 1c.  Činnosti uhlíkového zemědělství nesmí mít negativní dopady na potravinové zabezpečení Unie a nesmí vést k zabírání půdy a spekulacím s ní. Respektují práva místních komunit a původních obyvatel, které jsou těmito činnostmi dotčeny, a to jak v rámci Unie, tak i mimo ni, jakož i rovnováhu mezi environmentálním, hospodářským a sociální dopadem na místní komunity a drobné správce půdy. Činnost v oblasti působnosti tohoto nařízení nemá negativní dopad na jiné činnosti v oblasti působnosti tohoto nařízení. Pozměňovací návrh 100 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 2 2.  Pro účely odstavce 1 musí činnost pohlcování uhlíku splňovat minimální požadavky na udržitelnost stanovené v metodikách certifikace uvedených v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle článku 8. 2.  Pro účely odstavců 1, 1a, 1b a 1c musí Komise stanovit minimální požadavky na udržitelnost stanovené pro každý druh činnosti v příslušné metodice certifikace, která je uvedena v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle článku 8. Minimální požadavky na udržitelnost zohlední dopady jak v rámci Unie, tak mimo ni a místní podmínky. Tyto minimální požadavky na udržitelnost musí být případně v souladu s technickými screeningovými kritérii pro zásadu „významně nepoškozovat“, která se týkají lesnických činností a trvalého geologického ukládání CO2 pod zemí a jsou stanovena v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139, a podporují udržitelnost surovin získávaných z lesní a zemědělské biomasy v souladu s kritérii udržitelnosti a úsporu skleníkových plynů pro biomasu stanovenou v článku 29 směrnice (EU) 2018/2001. Pozměňovací návrh 101 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 3 3.  Pokud provozovatel nebo skupina provozovatelů vykazují vedlejší přínosy, které přispívají k cílům udržitelnosti uvedeným v odstavci 1 nad rámec minimálních požadavků na udržitelnost uvedených v odstavci 2, dodržují metodiky certifikace stanovené v aktech v přenesené pravomoci uvedených v článku 8. Metodiky certifikace v co nejvyšší míře motivují k vytváření vedlejších přínosů nad rámec minimálních požadavků na udržitelnost, zejména ve vztahu k cíli uvedenému v odst. 1 písm. f). 3.  Pokud provozovatel nebo skupina provozovatelů vykazují vedlejší přínosy, které přispívají k cílům udržitelnosti uvedeným v odstavci 1, 1a nebo 1b nad rámec minimálních požadavků na udržitelnost uvedených v odstavci 2, dodržují metodiky certifikace stanovené v aktech v přenesené pravomoci uvedených v článku 8. Metodiky certifikace motivují k vytváření vedlejších přínosů nad rámec minimálních požadavků na udržitelnost, zejména ve vztahu k cílům uvedeným v odst. 1a a stanoví možnost získat bonus v rámci uhlíkového zemědělství za tyto vedlejší přínosy, pro které Komise stanoví metodiku akty v přenesené pravomoci do... [vložte prosím datum jeden rok po vstupu tohoto nařízení v platnost]. V certifikátech musí být uvedeno, zda má činnost neutrální dopad nebo zda přináší vedlejší přínosy pro cíle udržitelnosti. Pozměňovací návrh 102 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 2 2.  Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 za účelem stanovení metodik technické certifikace uvedených v odstavci 1 pro činnosti související s trvalým ukládáním uhlíku, uhlíkovým zemědělstvím a ukládáním uhlíku do produktů. Tyto metodiky certifikace musí obsahovat alespoň prvky uvedené v příloze I. 2.  Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 za účelem stanovení metodik technické certifikace uvedených v odstavci 1 pro každý druh činnosti. Každá metodika certifikace pro každý druh činnosti se stanoví samostatným aktem v přenesené pravomoci. Tyto metodiky certifikace musí obsahovat alespoň prvky uvedené v příloze I. První z těchto aktů v přenesené pravomoci se přijme do ... [vložte prosím datum 12 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise by měla upřednostnit vývoj metodik certifikace pro ty druhy činností, u nichž bylo dosaženo největšího pokroku a mají potenciál vytvářet největší čisté přínosy a potenciál poskytovat největší vedlejší přínosy. V případě činností uhlíkového zemědělství Komise v rámci stanovení priorit zohlední, zda tyto činnosti přispívají k udržitelné správě zemědělské půdy a lesů. Akty v přenesené pravomoci uvedené v prvním pododstavci se pravidelně přezkoumávají, aby do nich mohly být začleněny nové nebo inovativní činnosti, vypracované podle kritérií uvedených v odstavcích 2a a 3. Metodiky technické certifikace pro činnosti týkající se ukládání uhlíku do produktů se vypracují až v souladu se zprávu předloženou Komisí podle čl. 17 odst. 3 nařízení (EU) 2018/841 a na základě této zprávy. Pozměňovací návrh 103 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 2 a (nový) 2a.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci podle odstavce 2 tohoto článku vede Komise konzultace s platformou uvedenou v článku 8a ohledně metodik technické certifikace uvedených v odstavci 2 tohoto článku. Pozměňovací návrh 104 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 2 b (nový) 2b.  Komise u každého návrhu aktu v přenesené pravomoci provede důkladné posouzení dopadů, které musí být založeno na přesvědčivých vědeckých důkazech a veřejné konzultaci po dobu nejméně čtyř týdnů, a jeho konečné výsledky zveřejní současně s přijetím souvisejícího aktu v přenesené pravomoci. Do 6 měsíců od ... [vložte datum vstupu tohoto nařízení v platnost] Komise podle odstavce 2 a po konzultaci s platformou zveřejní pokyny pro případné provozovatele nebo skupiny provozovatelů uhlíkového zemědělství na seznamu činností uhlíkového zemědělství, které mají být upřednostněny při vypracovávání metodik. Tento seznam se pravidelně přezkoumává a rozšiřuje. Pozměňovací návrh 105 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 3 – písm. a a)  cíle zajistit spolehlivost pohlcování uhlíku a uznat ochranu a obnovu ekosystémů; a)  cíle zajistit spolehlivost činností a uznat ochranu a obnovu ekosystémů; Pozměňovací návrh 106 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 3 – písm. a a (nové) aa)  metodiky certifikace musí být založeny na nejlepších dostupných vědeckých důkazech a zásadě obezřetnosti stanovené v článku 191 Smlouvy o fungování Evropské unie; Pozměňovací návrh 107 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 3 – písm. a b (nové) ab)  výsledek veřejné konzultace a poradenství obdržené od platformy; Pozměňovací návrh 108 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 3 – písm. a c (nové) ac)  stávající standardy a osvědčené postupy v metodikách certifikace, pokud jsou v souladu s požadavky a kritérii stanovenými v tomto nařízení; Pozměňovací návrh 109 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 3 – písm. b b)  cíl minimalizovat administrativní zátěž pro provozovatele, zejména pro malé provozovatele v oblasti uhlíkového zemědělství; b)  cíl minimalizovat administrativní a finanční zátěž a zajistit co nejjednodušší průběh certifikačního postupu pro provozovatele, zejména pro malé provozovatele v oblasti uhlíkového zemědělství a pro malé a střední podniky, aniž by byla ohrožena kvalita pohlcení uhlíku nebo vedlejší přínosy; Pozměňovací návrh 110 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 3 – písm. b a (nové) ba)  metodiky certifikace jsou snadno použitelné a jsou stanovovány způsobem, který usnadňuje ověřování jejich plnění; Pozměňovací návrh 111 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 3 a (nový) 3a.  Komise metodiky certifikace zveřejní. Pozměňovací návrh 112 Návrh nařízení Článek 8 a (nový) Článek 8a Platforma pro činnosti pohlcování uhlíku, uhlíkového zemědělství a ukládání uhlíku do produktů 1.  Komise zřídí platformu pro činnosti v oblasti pohlcování uhlíku a uhlíkového zemědělství (dále jen „platforma“). Je složena vyváženým způsobem z těchto skupin: a)  zástupců: i)  Evropské agentury pro životní prostředí; ii)  Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu zřízeného podle článku 10a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 401/20091a; b)  odborníků zastupujících příslušné soukromé zúčastněné strany, včetně zemědělců, vlastníků nebo správců lesů, a podnikatelská odvětví zastupující příslušná průmyslová odvětví zapojená do oblastí, na které se vztahuje toto nařízení; ba)  zástupců režimů certifikace; c)  odborníků zastupujících občanskou společnost s odbornými znalostmi v oblastech, na něž se vztahuje toto nařízení; d)  odborníků jmenovaných na základě osobní způsobilosti, kteří mají prokazatelné znalosti a zkušenosti v oblastech, na něž se vztahuje toto nařízení; e)  odborníků zastupujících akademickou obec, včetně vysokých škol, výzkumných ústavů a dalších vědeckých organizací. Členové odborné skupiny pro pohlcování uhlíku se začlení do skupin zástupců a odborníků uvedených v písm. a) až e) způsobem, který zaručí, že skupiny uvedené v písm. a) až e) budou mít vyvážené zastoupení. 2.  Platforma: a)  radí Komisi ohledně metodik technické certifikace uvedených v článku 8, mimo jiné i ohledně minimálních požadavků na udržitelnost uvedených v článku 7, jakož i ohledně možné nutnosti tyto metodiky certifikace aktualizovat; b)  analyzuje dopad technických metodik certifikace, pokud jde o potenciální náklady a přínosy plynoucí z jejich uplatňování; c)  pomáhá Komisi analyzovat požadavky zúčastněných stran týkající se vypracování nebo revidování metodik technické certifikace pro danou činnost; d)  monitoruje a pravidelně podává zprávu Komisi ohledně trendů na úrovni Unie a členských států, pokud jde o pohlcování uhlíku a uhlíkové zemědělství; e)  radí Komisi ohledně případné potřeby vypracovat další opatření ke zlepšení dostupnosti a kvality údajů; f)  poskytuje Komisi poradenství ohledně použitelnosti metodik technické certifikace s ohledem na potřebu zamezit nepřiměřené administrativní zátěži; g)  poskytuje Komisi poradenství ohledně případné potřeby pozměnit toto nařízení; h)  radí Komisi ohledně minimálních informací obsažených v certifikátech uvedených v článku 9, ohledně pravidel a postupů týkajících se auditů a režimů certifikace a ohledně případné potřeby tyto pravidla a postupy aktualizovat; 3.  Platforma zohlední širokou škálu názorů zúčastněných stran. Při výběru členů se usiluje o zajištění rozmanitých oborových a odvětvových odborných znalostí, jakož i o genderovou a zeměpisnou rovnováhu. 4.  Platformě předsedá člen platformy zvolený platformou a platforma je vytvořena v souladu s horizontálními pravidly pro zřizování a fungování expertních skupin Komise. V této souvislosti může Komise ad hoc přizvat odborníky se specifickými odbornými znalostmi. 5.  Platforma plní své úkoly v souladu se zásadou transparentnosti. Komise zveřejní zápisy z jednání platformy a další relevantní dokumenty na internetových stránkách Komise. 6.  Pokud se provozovatelé nebo skupiny provozovatelů domnívají, že daná činnost není v souladu s metodikami technické certifikace podle tohoto nařízení nebo že pro danou činnost dosud nebyly vytvořeny metodiky technické certifikace, ale měla by být způsobilá pro certifikaci v rámci tohoto nařízení, mohou o tom informovat platformu. _____________ 1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 401/2009 ze dne 23. dubna 2009 o Evropské agentuře pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací síti pro životní prostředí (Úř. věst. L 126, 21.5.2009, s. 13). Pozměňovací návrh 113 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 1 1.  Provozovatel nebo skupina provozovatelů podá žádost o certifikaci shody s tímto nařízením režimu certifikace. Po přijetí této žádosti předloží provozovatel nebo skupina provozovatelů certifikačnímu orgánu komplexní popis činnosti pohlcování uhlíku, včetně metodiky certifikace použité k posouzení souladu s články 4 až 7, očekávaného celkového pohlcování uhlíku a přínosu čistých pohlcení uhlíku. Skupiny provozovatelů rovněž upřesní, jakým způsobem jsou poskytovány poradenské služby v oblasti pohlcování uhlíku, a to zejména malým provozovatelům v oblasti uhlíkového zemědělství. 1.  Provozovatel nebo skupina provozovatelů podá žádost o certifikaci shody s tímto nařízením režimu certifikace. Po přijetí této žádosti předloží provozovatel nebo skupina provozovatelů certifikačnímu orgánu komplexní popis činnosti, včetně metodiky certifikace použité k posouzení souladu s články 3a až 7, očekávaného celkového čistého přínosu. Skupiny provozovatelů rovněž upřesní, jakým způsobem jsou poskytovány poradenské služby, a to zejména malým provozovatelům, a jaká opatření se přijímají k omezení správní zátěže pro správce půdy. V případě provozovatelů nebo skupin provozovatelů zapojených do přeshraničních projektů nebo projektů ve více zemích může být pro všechny přeshraniční projekty a projekty ve více zemích jmenován jediný certifikační orgán. Pokud jde o činnosti uhlíkového zemědělství, mohou členské státy poskytovat zemědělcům poradenství v rámci poradenských služeb uvedených v článku 15 nebo v nařízení (EU) 2021/2115. V případě uhlíkového zemědělství zemědělské pozemky registrované v systému identifikace zemědělských pozemků stanoveném v článku 68 nařízení (EU) 2021/2116, na nichž byla certifikována činnost uhlíkového zemědělství v rámci jediného režimu certifikace, nelze certifikovat za stejnou činnosti v rámci jiného režimu certifikace. Aby se zajistil soulad s přílohou I písm. c), v případě uhlíkového zemědělství se v systému identifikace zemědělských pozemků stanoveném v článku 68 nařízení (EU) 2021/2116 případně zaregistrují následující informace: hospodářské postupy týkající se činnosti uhlíkového zemědělství, datum zahájení a ukončení činnosti pohlcování uhlíku, název režimu certifikace a jedinečné číslo nebo kód certifikátu pro daný zemědělský pozemek. Pozměňovací návrh 114 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 2 2.  Certifikační orgán provede certifikační audit, aby ověřil informace předložené podle odstavce 1 a potvrdil soulad činnosti pohlcování uhlíku s články 4 až 7. Na základě tohoto certifikačního auditu vydá certifikační orgán zprávu o certifikačním auditu, která obsahuje shrnutí, a certifikát obsahující minimálně informace uvedené v příloze II. Režim certifikace kontroluje zprávu o certifikačním auditu a certifikát a zveřejňuje shrnutí zprávy o certifikačním auditu a certifikát v registru uvedeném v článku 12. 2.  Režim certifikace jmenuje certifikační orgán, který provede certifikační audit, aby ověřil, že informace předložené podle odstavce 1 jsou věcně správné a spolehlivé, a potvrdil soulad činnosti s články 3a až 7. Pokud na úrovni zemědělského podniku probíhá více různých činností uhlíkového zemědělství, mohou být certifikační audity provedeny najednou. Pokud na základě tohoto certifikačního auditu byl ověřen soulad informací předložených podle odstavce 1, vydá certifikační orgán zprávu o certifikačním auditu, která obsahuje shrnutí, a certifikát obsahující minimálně informace uvedené v příloze II. Režim certifikace kontroluje zprávu o certifikačním auditu a certifikát a zveřejňuje zprávu o certifikačním auditu a certifikát v plném znění nebo, je-li to nezbytné pro zachování důvěrnosti citlivých obchodních informací v souladu s příslušnými právními předpisy Unie a členských států, bez těchto citlivých obchodních informací v registru Unie uvedeném v článku 12. Pozměňovací návrh 115 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 3 3.  Certifikační orgán provádí pravidelné recertifikační audity, aby znovu potvrdil soulad činnosti pohlcování uhlíku s články 4 až 7 a ověřil dosažený přínos v oblasti uhlíku. Na základě tohoto recertifikačního auditu vydá certifikační orgán zprávu o recertifikačním auditu, která obsahuje shrnutí a aktualizovaný certifikát. Režim certifikace kontroluje zprávu o recertifikačním auditu a aktualizovaný certifikát a zveřejňuje souhrn zprávy o recertifikačním auditu, aktualizovaný certifikát a certifikované jednotky pohlcování uhlíku v registru uvedeném v článku 12. 3.  Certifikační orgán provádí pravidelné recertifikační audity, aby znovu potvrdil soulad činnosti s články 3a až 7 a ověřil dosažený čistý přínos. Recertifikační audity se provádějí alespoň jednou za pět let u činností uhlíkového zemědělství a nejméně jednou za deset let u jiných činností, a to na základě přístupu založeného na riziku. Na základě tohoto recertifikačního auditu vydá certifikační orgán zprávu o recertifikačním auditu, která obsahuje shrnutí a aktualizovaný certifikát. Režim certifikace kontroluje zprávu o recertifikačním auditu a aktualizovaný certifikát a zveřejňuje zprávu o recertifikačním auditu, aktualizovaný certifikát a certifikované jednotky pohlcování uhlíku v plném znění nebo, je-li to nezbytné pro zachování důvěrnosti citlivých obchodních informací v souladu s příslušnými právními předpisy Unie a členských států, bez těchto citlivých obchodních informací v registru Unie uvedeném v článku 12. Pozměňovací návrh 116 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 4 4.  Provozovatel nebo skupina provozovatelů poskytuje certifikačnímu orgánu podporu při certifikačních a recertifikačních auditech, zejména tím, že umožní přístup do prostor, kde se činnost provádí, a poskytne příslušné údaje a dokumentaci. 4.  Provozovatel nebo skupina provozovatelů poskytuje certifikačnímu orgánu podporu při certifikačních a recertifikačních auditech, zejména tím, že umožní přístup do prostor, kde se činnost provádí, a poskytne veškeré požadované údaje a dokumentaci. Pozměňovací návrh 117 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 4 a (nový) 4a.  Certifikační orgány jsou odměňovány režimem certifikace, aby se zajistila nezávislost certifikačních nebo recertifikačních orgánů. Pozměňovací návrh 118 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 5 5.  Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví strukturu, formát a technické podrobnosti komplexního popisu činnosti pohlcování uhlíku uvedeného v odstavci 1 a zpráv o certifikačním a recertifikačním auditu uvedených v odstavcích 2 a 3. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 17. 5.  Komise nejpozději do ... [vložte datum 12 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] přijme prováděcí akty, kterými stanoví strukturu, formát a technické podrobnosti komplexního popisu činnosti uvedené v odstavci 1 a zpráv o certifikačním a recertifikačním auditu uvedených v odstavcích 2 a 3. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 17. Pozměňovací návrh 119 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 1 1.  Certifikační orgány jmenované režimy certifikace musí být akreditovány vnitrostátním akreditačním orgánem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/200837. 1.  Certifikační orgány jmenované režimy certifikace musí být akreditovány vnitrostátním akreditačním orgánem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/200837. Seznam akreditovaných certifikačních orgánů se zveřejní v registru Unie uvedeném v článku 12. __________________ __________________ 37 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30). 37 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30). Pozměňovací návrh 120 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 2 – písm. b b)  nezávislé na provozovatelích nebo na skupině provozovatelů a vykonávají činnosti požadované tímto nařízením ve veřejném zájmu. b)  právně a finančně nezávislé na provozovatelích nebo na skupině provozovatelů a vykonávají činnosti požadované tímto nařízením ve veřejném zájmu. Pozměňovací návrh 121 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 4 4.  Členské státy dohlížejí na činnost certifikačních orgánů. Certifikační orgány předloží na žádost příslušných vnitrostátních orgánů veškeré relevantní informace nezbytné pro dohled nad jejich činností, včetně data, času a místa konání auditů uvedených v článku 9. Pokud členské státy zjistí nesoulad, neprodleně o tom informují certifikační orgán a příslušný režim certifikace. 4.  Členské státy a případně regionální orgány dohlížejí na činnost certifikačních orgánů. Certifikační orgány předloží na žádost příslušných vnitrostátních a případně regionálních orgánů veškeré relevantní informace nezbytné pro dohled nad jejich činností, včetně data, času a místa konání auditů uvedených v článku 9. Pokud členské státy a případně regionální orgány zjistí nesoulad, neprodleně o tom informují certifikační orgán a příslušný režim certifikace a zveřejní příslušné oznámení v registru Unie uvedeném v článku 12. Pozměňovací návrh 122 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 2 2.  Režimy certifikace fungují na základě spolehlivých a transparentních pravidel a postupů, zejména pokud jde o vnitřní řízení a monitorování, vyřizování stížností a odvolání, konzultace se zúčastněnými stranami, transparentnost a zveřejňování informací, jmenování a školení certifikačních orgánů, řešení otázek neshody, vývoj a správu registrů. 2.  Režimy certifikace fungují na základě spolehlivých a transparentních pravidel a postupů, zejména pokud jde o vnitřní řízení a monitorování, vyřizování stížností a odvolání, konzultace se zúčastněnými stranami, transparentnost a zveřejňování informací, jmenování a školení certifikačních orgánů, řešení otázek neshody a vývoj. Pro účely vyřizování stížností a odvolání zavede režim certifikace snadno přístupné postupy pro podávání a vyřizování stížnosti a odvolání. Tyto postupu se zveřejní v registru Unie uvedeném v článku 12. Pozměňovací návrh 123 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 3 3.  Režimy certifikace ověří, zda informace a údaje předložené provozovatelem nebo skupinou provozovatelů za účelem certifikace shody podle článku 9 byly předmětem nezávislého auditu a zda byla certifikace shody provedena přesně, spolehlivě a hospodárně. 3.  Režimy certifikace ověří, zda informace a údaje předložené provozovatelem nebo skupinou provozovatelů za účelem certifikace shody podle článku 9 byly předmětem nezávislého auditu a zda byla certifikace shody a zprávy o recertifikačním auditu provedeny přesně, spolehlivě a hospodárně. Pozměňovací návrh 124 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 4 4.  Režimy certifikace alespoň jednou ročně zveřejní seznam jmenovaných certifikačních orgánů, přičemž u každého certifikačního orgánu uvedou, kterým subjektem nebo vnitrostátním orgánem veřejné moci byl uznán a který subjekt nebo vnitrostátní orgán veřejné moci jej kontroluje. 4.  Režimy certifikace alespoň jednou ročně zveřejní seznam jmenovaných certifikačních orgánů v registru Unie uvedené v článku 12, přičemž u každého certifikačního orgánu uvedou, kterým subjektem nebo vnitrostátním či případně regionálním orgánem veřejné moci byl uznán a který subjekt nebo vnitrostátní či případně regionální orgán veřejné moci jej kontroluje. Pozměňovací návrh 125 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 5 5.  Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví strukturu, formát, technické podrobnosti a postup uvedený v odstavcích 2, 3 a 4, které se použijí na všechny režimy certifikace. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 17. 5.  Komise nejpozději do ... [vložit datum 12 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] přijme prováděcí akty, kterými stanoví strukturu, formát, technické podrobnosti a postup uvedený v odstavcích 2, 3 a 4, které se použijí na všechny režimy certifikace. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 17. Pozměňovací návrh 126 Návrh nařízení Čl. 12 – nadpis Registry Registr Unie Pozměňovací návrh 127 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 1 1.  Režim certifikace zřídí a řádně vede veřejný rejstřík, aby byly veřejně přístupné informace týkající se procesu certifikace, včetně certifikátů a aktualizovaných certifikátů a množství jednotek pohlcování uhlíku certifikovaných v souladu s článkem 9. Tyto registry používají automatizované systémy, včetně elektronických šablon, a jsou interoperabilní. 1.  Komise zřídí a řádně vede veřejný rejstřík („registr Unie“), aby byly veřejně přístupné informace týkající se procesu certifikace, a to snadno přístupným způsobem, které obsahují přinejmenším informace stanovené v příloze IIa. Registr Unie používá automatizované systémy, včetně elektronických šablon. Režim certifikace předloží všechny relevantní informace a zprávy, které musí být v registru Unie uvedeny v souladu s přílohou IIa a které jsou nezbytné k ověření souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení. Pozměňovací návrh 128 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 2 2.  Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví strukturu, formát a technické podrobnosti veřejných rejstříků a zaznamenávání, držení nebo používání jednotek pohlcování uhlíku podle odstavce 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 17. 2.  Komise přijme do ... [12 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] prováděcí akty, kterými stanoví strukturu, formát a technické podrobnosti registru Unie a pravidla a postupy pro poskytování informací podle odstavce 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 17. Pozměňovací návrh 129 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 2 a (nový) 2a.   Komise zajistí, aby režimy certifikace podávaly zprávy o průměrném podílu příjmů souvisejících s prodejem certifikovaných jednotek pro každou činnost, které předali provozovateli. Komise předložené zprávy posoudí a každoročně podá o svých zjištěních zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Pozměňovací návrh 130 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 1 1.  K prokázání souladu s tímto nařízením mohou provozovatelé nebo skupina provozovatelů použít pouze režim certifikace uznaný rozhodnutím Komisí. Toto rozhodnutí je platné po dobu nejvýše pěti let. 1.  K prokázání souladu s tímto nařízením mohou provozovatelé nebo skupina provozovatelů použít pouze režim certifikace uznaný rozhodnutím Komisí. Toto rozhodnutí je platné po dobu nejvýše pěti let a zveřejní se v unijním registru uvedeném v článku 12. Komise informuje o svém rozhodnutí o uznání nejpozději jeden měsíc po provedení oznámení režim certifikace. Pozměňovací návrh 131 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 2 2.  Členský stát oznámí Komisi žádost o uznání veřejného režimu certifikace. Právní zástupce soukromého režimu certifikace oznámí Komisi žádost o uznání soukromého režimu certifikace. 2.  Členský stát nebo případně regionální orgány oznámí Komisi žádost o uznání veřejného režimu certifikace. Právní zástupce soukromého režimu certifikace oznámí Komisi žádost o uznání soukromého režimu certifikace. Pozměňovací návrh 132 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 3 3.  Komise může zrušit rozhodnutí o uznání režimu certifikace podle odstavce 1, pokud režim certifikace neprovádí normy a pravidla stanovená v prováděcích aktech uvedených v čl. 11 odst. 5. Pokud členský stát vznese obavy, že režim certifikace nefunguje v souladu s normami a pravidly stanovenými v prováděcích aktech uvedených v čl. 11 odst. 5, které tvoří základ pro rozhodnutí podle odstavce 1, Komise záležitost prošetří a přijme vhodná opatření, včetně zrušení příslušného rozhodnutí. 3.  Komise může po vhodných konzultacích s režimem certifikace zrušit rozhodnutí o uznání režimu certifikace podle odstavce 1, pokud režim certifikace neprovádí normy a pravidla stanovená v prováděcích aktech uvedených v čl. 11 odst. 5. Pokud členský stát nebo případně regionální orgán vznese obavy nebo pokud právnická osoba, provozovatel nebo skupina provozovatelů vznese řádně odůvodněné obavy, že režim certifikace nefunguje v souladu s normami a pravidly stanovenými v prováděcích aktech uvedených v čl. 11 odst. 5, které tvoří základ pro rozhodnutí podle odstavce 1, Komise záležitost prošetří a přijme vhodná opatření, včetně zrušení příslušného rozhodnutí. Pozměňovací návrh 133 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 4 4.  Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví strukturu, formát a technické podrobnosti postupů oznamování a uznávání uvedených v odstavcích 1 a 2. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 17. 4.  Komise do [12 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] přijme prováděcí akty, kterými stanoví strukturu, formát a technické podrobnosti postupů oznamování a uznávání uvedených v odstavcích 1 a 2. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 17. Pozměňovací návrh 134 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 2 2.  Komise tyto zprávy zveřejní v plném rozsahu nebo, pokud je to nezbytné pro zachování důvěrnosti obchodně citlivých informací, v souhrnné podobě. 2.  Komise tyto zprávy zveřejní v registru Unie uvedeném v článku 12 v plném rozsahu nebo, pokud je to nezbytné pro zachování důvěrnosti obchodně citlivých informací, v souladu s platnými právními předpisy Unie a členských států bez těchto obchodně citlivých informací. Pozměňovací návrh 135 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 3 3.  Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví strukturu, formát a technické podrobnosti zpráv uvedených v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 17. 3.  Komise do [12 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] přijme prováděcí akty, kterými stanoví strukturu, formát a technické podrobnosti zpráv uvedených v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 17. Pozměňovací návrh 136 Návrh nařízení Článek 14 a (nový) Článek 14a Komise poskytne technické pokyny členským státům k provádění ustanovení čl. 9 odst. 4 a čl. 13 odst. 2 a 3. Pozměňovací návrh 137 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 1 Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 za účelem změny přílohy II s cílem upravit seznam minimálních informací obsažených v certifikátech uvedených v článku 9. Komise je po konzultaci platformy uvedené v článku 8a zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 za účelem změny přílohy II s cílem upravit seznam minimálních informací obsažených v certifikátech uvedených v článku 9. Pozměňovací návrh 138 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 2 2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 8 a 15 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [Úřad pro publikace: vložte prosím datum = datum vstupu tohoto nařízení v platnost]. 2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 3a, 8 a 15 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [Úřad pro publikace: vložte prosím datum = datum vstupu tohoto nařízení v platnost]. Pozměňovací návrh 139 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 3 3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 8 a 15 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti žádných již platných aktů v přenesené pravomoci. 3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 3a, 8 a 15 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti žádných již platných aktů v přenesené pravomoci. Pozměňovací návrh 140 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 4 4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. 4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede veřejné konzultace v délce čtyř týdnů a radí se s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pozměňovací návrh 141 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 5 5.  Akty v přenesené pravomoci přijaté podle článků 8 a 15 vstoupí v platnost, pouze pokud proti nim Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. 5.  Akty v přenesené pravomoci přijaté podle článků 3a, 8 a 15 vstoupí v platnost, pouze pokud proti nim Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. Pozměňovací návrh 142 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 2 – pododstavec 1 a (nový) V rámci uvedené zprávy Komise posoudí možné přínosy a kompromisy začlenění jiných dlouhodobých produktů, do kterých se ukládá uhlík, na základě nejnovějších vědeckých důkazů a může případně předložit legislativní návrh Parlamentu a Radě. Pozměňovací návrh 143 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 2 a (nový) 2a.  Do ... [12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] Komise podá zprávu Evropskému parlamentu a Rady, kterou případně doplní o legislativní návrh a posouzení dopadu, o stanovení cílů Unie pro trvalé pohlcování uhlíku a pro půdní sekvestraci jako nedílnou součást rámce Unie pro klima po roce 2030. Pozměňovací návrh 144 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 2 b (nový) 2b.   Komise přezkoumá možnosti, jak více snižovat emise v rámci potravinového řetězce, včetně možností týkajících se používání jednotek uhlíkového zemědělství, a případně do ... [12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] předloží za tímto účelem legislativní návrh doplněný o posouzení dopadu. Pozměňovací návrh 145 Návrh nařízení Příloha I Prvky metodik certifikace uvedených v článku 8 Prvky metodik certifikace uvedených v článku 8 Při přijímání aktů v přenesené pravomoci podle článku 8 musí metodiky certifikace obsahovat alespoň tyto prvky: Při přijímání aktů v přenesené pravomoci podle článku 8 musí metodiky certifikace obsahovat alespoň tyto prvky: -a)  popis druhu zahrnuté činnosti (pohlcování uhlíku, sekvestrace v rámci uhlíkového zemědělství, snižování emisí uhlíku, dusíku nebo metanu v rámci uhlíkového zemědělství nebo ukládání uhlíku do produktů); a)  popis činnosti pohlcování uhlíku, na kterou se vztahuje, včetně období sledování; a)  podrobný popis činnosti, včetně předpokládané délky trvání jejích výsledků a období sledování; b)  v případě činností pohlcování uhlíku: b)  pravidla pro identifikaci všech jímek pro pohlcování uhlíku a zdrojů emisí skleníkových plynů uvedených v čl. 4 odst. 1; i)  pravidla pro identifikaci všech jímek pro pohlcování uhlíku a zdrojů emisí skleníkových plynů uvedených v čl. 4 odst. 1; c)   pravidla pro výpočet pohlcení uhlíku v rámci základní hodnoty uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a); ii)  pravidla pro výpočet pohlcení uhlíku v rámci základní hodnoty uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a); d)   pravidla pro výpočet celkového množství pohlceného uhlíku podle čl. 4 odst. 1 písm. b); iii)   pravidla pro výpočet celkového množství pohlceného uhlíku podle čl. 4 odst. 1 písm. b); e)   pravidla pro výpočet nárůstu přímých a nepřímých emisí skleníkových plynů podle čl. 4 odst. 1 písm. c); iv)   pravidla pro výpočet nárůstu přímých a nepřímých emisí skleníkových plynů podle čl. 4 odst. 1 písm. c); c)  v případě činností uhlíkového zemědělství: i)  pravidla pro identifikaci všech jímek pro sekvestraci a snižování uhlíku a snižování emisí skleníkových plynů a jejich zdrojů uvedených v čl. 4 odst. 2; ii)  v případě sekvestrace uhlíkového zemědělství pravidla pro výpočet sekvestrace uhlíku v rámci základní hodnoty uvedené v čl. 4 odst. 2 prvním pododstavci písm. a); iii)  v případě sekvestrace uhlíkového zemědělství pravidla pro výpočet celkové sekvestrace uhlíku podle čl. 4 odst. 2 prvního pododstavce písm. b); iv)  v případě sekvestrace v rámci uhlíkového zemědělství pravidla pro výpočet nárůstu přímých a nepřímých emisí skleníkových plynů podle čl. 4 odst. 2 prvního pododstavce písm. c); v)  v případě snižování emisí uhlíku z uhlíkového zemědělství pravidla pro výpočet emisí uhlíku v rámci základní hodnoty uvedené v čl. 4 odst. 2 druhém pododstavci písm. a); vi)  v případě snižování uhlíku v rámci uhlíkového zemědělství pravidla pro výpočet celkového uhlíku podle čl. 4 odst. 2 druhého pododstavce písm. b); vii)  v případě snižování emisí uhlíku z uhlíkového zemědělství pravidla pro výpočet nárůstu přímých a nepřímých emisí skleníkových plynů podle čl. 4 odst. 2 druhého pododstavce písm. c); viii)  v případě snižování emisí z uhlíkového zemědělství pravidla pro výpočet emisí N2O v rámci základní hodnoty uvedené v čl. 4 odst. 2 druhém pododstavci písm. d); ix)  v případě snižování emisí z uhlíkového zemědělství pravidla pro výpočet celkového snížení emisí N2O uvedených v čl. 4 odst. 2 druhém pododstavci písm. e); x)  v případě snižování emisí z uhlíkového zemědělství pravidla pro výpočet emisí CH4 v rámci základní hodnoty uvedené v čl. 4 odst. 2 druhém pododstavci písm. f); xi)  v případě snižování emisí z uhlíkového zemědělství pravidla pro výpočet celkových emisí CH4 uvedených v čl. 4 odst. 2 druhém pododstavci písm. g); d)  v případě činností ukládání uhlíku do produktů: i)  pravidla pro identifikaci všech jímek pro sekvestraci uhlíku a zdrojů emisí skleníkových plynů uvedených v čl. 4 odst. 2a; ii)  pravidla pro výpočet sekvestrace uhlíku v rámci základní hodnoty uvedené v čl. 4 odst. 2a písm. a); iii)  pravidla pro výpočet celkové sekvestrace uhlíku podle čl. 4 odst. 2a písm. b); iv)  pravidla pro výpočet nárůstu přímých a nepřímých emisí skleníkových plynů podle čl. 4 odst. 2a písm. c); f)   pravidla pro řešení nejistot při kvantifikaci pohlcování uhlíku podle čl. 4 odst. 8; e)   pravidla pro řešení nejistot při kvantifikaci pohlcování uhlíku podle čl. 4 odst. 4; f)  základní hodnoty uvedené v čl. 4 odst. 5, 5a nebo 6, včetně pravidel a odůvodnění stanovené základní hodnoty; g)  pravidla pro provádění zvláštních testů adicionality uvedených v čl. 5 odst. 2; g)  pravidla pro provádění zvláštních testů adicionality uvedených v čl. 5 odst. 2; h)  pravidla pro monitorování a zmírňování rizika uvolnění uloženého uhlíku podle čl. 6 odst. 2 písm. a); h)  pravidla pro monitorování a zmírňování rizika uvolnění uloženého uhlíku podle čl. 6 odst. 2a; i)  pravidla o vhodných mechanismech odpovědnosti podle čl. 6 odst. 2 písm. b); i)  pravidla o vhodných mechanismech odpovědnosti podle čl. 6 odst. 2c; ia)  pravidla týkající se validnosti a sankcí uvedených v čl. 6 odst. 2d a 2e; j)  pravidla týkající se minimálních požadavků na udržitelnost uvedených v čl. 7 odst. 2; j)  specifikace pravidel týkajících se minimálních požadavků na udržitelnost uvedených v čl. 7 odst. 2; k)  pravidla pro sledování a podávání zpráv o vedlejších přínosech podle čl. 7 odst. 3. k)  pravidla pro sledování a podávání zpráv o vedlejších přínosech podle čl. 7 odst. 3. Pozměňovací návrh 146 Návrh nařízení příloha II Minimální informace uvedené v certifikátu podle článku 9 Minimální informace uvedené v certifikátu podle článku 9 Certifikát musí obsahovat minimálně tyto informace: Certifikát musí obsahovat minimálně tyto informace: a)  název a typ činnosti pohlcování uhlíku, včetně jména a kontaktních údajů provozovatele nebo skupiny provozovatelů; a)  název a typ činnosti, včetně toho, zda činnost představuje pohlcení uhlíku, sekvestraci v rámci uhlíkového zemědělství, snižování emisí dusíku nebo metanu nebo činnost ukládání uhlíku do produktů, jména a kontaktních údajů provozovatele nebo skupiny provozovatelů; b)  místo činnosti pohlcování uhlíku, včetně geograficky jednoznačné lokalizace hranic činnosti, při dodržení požadavků na mapování v měřítku 1:5000 pro daný členský stát; b)  místo činnosti, včetně geograficky jednoznačné lokalizace hranic činnosti, při dodržení požadavků na mapování v měřítku 1:5000 pro daný členský stát; ba)  v případě činností uhlíkového zemědělství případné jedinečné číslo zemědělského pozemku registrovaného v systému identifikace zemědělských pozemků stanoveném v článku 68 nařízení (EU) 2021/2116, na kterém probíhá činnost uhlíkového zemědělství; c)  datum zahájení a ukončení činnosti pohlcování uhlíku; c)  datum zahájení a očekávané ukončení činnosti; d)  název režimu certifikace; d)  název režimu certifikace; e)  název a adresa certifikačního orgánu a logo; e)  název a adresa certifikačního orgánu a logo; f)  (jedinečné) číslo nebo kód certifikátu; f)  (jedinečné) číslo nebo kód certifikátu; g)  místo a datum vydání certifikátu; g)  místo a datum vydání certifikátu; h)  odkaz na platnou metodiku certifikace uvedenou v článku 8; h)  odkaz na platnou metodiku certifikace uvedenou v článku 8; i)  v případě činností pohlcování uhlíku: i)  přínos čistých pohlcení uhlíku podle čl. 4 odst. 1; i)  přínos čistých pohlcení uhlíku podle čl. 4 odst. 1; j)   pohlcování uhlíku v rámci základní hodnoty uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a); ii)  pohlcování uhlíku v rámci základní hodnoty uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a); k)   celkové pohlcení uhlíku podle čl. 4 odst. 1 písm. b); iii)  celkové pohlcení uhlíku podle čl. 4 odst. 1 písm. b); ia)  v případě činností uhlíkového zemědělství: i)  v případě sekvestrace v rámci uhlíkového zemědělství čistý přínos sekvestrace v rámci uhlíkového zemědělství podle čl. 4 odst. 2; ii)  v případě sekvestrace v rámci uhlíkového zemědělství sekvestrace uhlíku v rámci základní hodnoty podle čl. 4 odst. 2 prvního pododstavce písm. a); iii)  v případě sekvestrace v rámci uhlíkového zemědělství celková sekvestrace uhlíku podle čl. 4 odst. 2 prvního pododstavce písm. b); l)   nárůst přímých a nepřímých emisí skleníkových plynů podle čl. 4 odst. 1 písm. c); iv)  v případě sekvestrace v rámci uhlíkového zemědělství nárůst přímých a nepřímých emisí skleníkových plynů podle čl. 4 odst. 2 prvního pododstavce písm. c); v)  v případě snižování emisí v rámci uhlíkového zemědělství čistý přínos snížení emisí v rámci uhlíkového zemědělství podle čl. 4 odst. 2 druhého pododstavce; vi)  v případě snižování emisí v rámci uhlíkového zemědělství emise uhlíku v rámci základní hodnoty podle čl. 4 odst. 2 druhého pododstavce písm. a); vii)  v případě snižování emisí v rámci uhlíkového zemědělství celkové snížení uhlíku podle čl. 4 odst. 2 druhého pododstavce písm. b); viii)  v případě snižování emisí v rámci uhlíkového zemědělství nárůst přímých a nepřímých emisí skleníkových plynů podle čl. 4 odst. 2 druhého pododstavce písm. c); ix)  v případě snižování emisí v rámci uhlíkového zemědělství emise N2O v rámci základní hodnoty podle čl. 4 odst. 2 druhého pododstavce písm. d); x)  v případě snižování emisí v rámci uhlíkového zemědělství snížení celkových emise N2O podle čl. 4 odst. 2 druhého pododstavce písm. e); xi)  v případě snižování emisí v rámci uhlíkového zemědělství emise CH4 v rámci základní hodnoty podle čl. 4 odst. 2 druhého pododstavce písm. f); xii)  v případě snižování emisí v rámci uhlíkového zemědělství celkové emise CH4 podle čl. 4 odst. 2 druhého pododstavce písm. g); ib)  v případě činností ukládání uhlíku do produktů: i)  čistý přínos sekvestrace uhlíkových produktů podle čl. 4 odst. 2a; ii)  sekvestrace uhlíku v rámci základní hodnoty podle čl. 4 odst. 2a písm. a); iii)  celková sekvestrace uhlíku podle čl. 4 odst. 2a písm. b); iv)  nárůst přímých a nepřímých emisí skleníkových plynů podle čl. 4 odst. 2a písm. c); m)  rozdělení podle plynů, zdrojů, propadů uhlíku a zásob s ohledem na informace uvedené v písmenech j), k) a l) této přílohy; m)  rozdělení podle plynů, zdrojů, propadů uhlíku a zásob s ohledem na informace uvedené v písmenech i), ia) a ib) této přílohy; n)  doba sledování činnosti pohlcování uhlíku; n)  médium pro ukládání, očekávaná doba trvání výsledků a délka doby sledování činnosti v souladu s čl. 6 odst. 2a; na)  podrobný mechanismus odpovědnosti nebo odpovědná právnická osoba v souladu s čl. 6 odst. 2b; nb)  v případě opětovného uvolnění celkové množství uhlíku uvolněné do atmosféry z geologických nebo biogenních zásobníků uhlíku; o)  všechny vedlejší přínosy udržitelnosti uvedené v čl. 7 odst. 3; o)  v případě činnosti pohlcování uhlíku, důkazy, že činnosti splňuje cíle v oblasti udržitelnosti uvedené v čl. 7 odst. 1 nebo že tato činnost vytváří vedlejší přínosy; oa)  v případě činnosti uhlíkového zemědělství, důkazy, že činnost splňuje cíle v oblasti udržitelnosti uvedené v čl. 7 odst. 1a a že tato činnost rovněž vytváří pozitivní vedlejší přínosy v souvislosti s cílem uvedeným v písm. f); ob)  v případě činnosti ukládání uhlíku do produktů důkazy, že činnost splňuje cíle v oblasti udržitelnosti uvedené v čl. 7 odst. 1b a že tato činnost rovněž vytváří pozitivní vedlejší přínosy v souvislosti nejméně s jedním z těchto cílů; oc)  množství jednotek potvrzené certifikátem v souladu s článkem 9; p)  odkaz na jakoukoli jinou certifikaci pohlcování uhlíku. p)  odkaz na jakoukoli jinou certifikaci pohlcování uhlíku nebo uhlíkového zemědělství nebo ukládání uhlíku do produktů. Pozměňovací návrh 147 Návrh nařízení Příloha II a (nová) PŘÍLOHA IIa Minimální informace, které mají být obsaženy v registru Unie podle článku 12 Pro každou certifikovanou činnost obsahuje registr Unie podle článku 12 alespoň tyto minimální informace: a)  název a typ činnosti, včetně toho, zda činnost představuje činnost pohlcení uhlíku, činnost sekvestrace v rámci uhlíkového zemědělství, činnost snižování emisí uhlíku, dusíku nebo metanu v rámci uhlíkového zemědělství nebo činnost ukládání uhlíku do produktů, jména a kontaktní údaje provozovatele nebo skupiny provozovatelů; b)  datum skutečného zahájení a očekávaného ukončení činnosti; c)  název režimu certifikace; d)  členský stát, v němž činnost probíhá; e)  metodika certifikace pro každou činnost v souladu s článkem 8; f)  očekávaný čistý přínos; g)  aktuální stav certifikátu (aktivní, pozastavený, se skončenou platností); h)  případně majitel certifikované jednotky z řad fyzické nebo právnické osoby, účel, pro který je certifikovaná jednotka držena, a cena vyplacená provozovateli; i)  pro každou činnost odkaz na zprávu o certifikačním auditu a případně aktualizovanou zprávu o auditu v souladu s článkem 9; Registr Unie podle článku 12 rovněž obsahuje seznam všech uznaných režimů certifikace, jejich pravidel a postupů v souladu s čl. 11 odst. 2, jejich výroční zprávy o činnosti v souladu s článkem 14, seznam jimi určených certifikačních orgánů, přičemž pro každý certifikační orgán se uvede, kterým subjektem nebo vnitrostátním veřejným orgánem byl uznán a který subjekt nebo vnitrostátní veřejný orgán jej sleduje v souladu s čl. 11 odst. 4.