Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2024 o provádění Komplexní hospodářské a obchodní dohody (CETA) mezi EU a Kanadou (2023/2001(INI))
Evropský parlament,
– s ohledem na Komplexní hospodářskou a obchodní dohodu (CETA) mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé(1),
– s ohledem na společný nástroj k výkladu Komplexní hospodářské a obchodní dohody (CETA) mezi Kanadou a Evropskou unií a jejími členskými státy(2),
– s ohledem na strategické partnerství v oblasti kritických surovin mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé, které bylo dohodnuto a zahájeno na summitu EU–Kanada ve dnech 14.–15. června 2021,
– s ohledem na rozhodnutí Smíšeného výboru CETA č. X/2023 o výkladu některých pojmů v článku 8.10, příloze 8-A a článku 8.39,
– s ohledem na svůj postoj ze dne 15. února 2017 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Komplexní hospodářské a obchodní dohody (CETA) mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé(3),
– s ohledem na posudek 2/15 Soudního dvora Evropské unie ze dne 16. května 2017 podle čl. 218 odst. 11 SFEU k Dohodě o volném obchodu mezi Evropskou unií a Singapurskou republikou(4),
– s ohledem na společná prohlášení domácích poradních skupin EU a Kanady,
– s ohledem na zprávu Komise ze dne 11. října 2022 o provádění a prosazování obchodních dohod EU (COM(2022)0730),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. června 2022 nazvané „Síla obchodních partnerství: společně za zelený a spravedlivý hospodářský růst“ (COM(2022)0409),
– s ohledem na zprávu Smíšeného výboru CETA ze dne 31. března 2023 v návaznosti na jeho třetí schůzi,
– s ohledem na své usnesení ze dne 23. června 2022 o budoucí mezinárodní investiční politice EU(5),
– s ohledem na doporučení Smíšeného výboru CETA ze dne 26. září 2018 týkající se obchodu, opatření v oblasti klimatu a Pařížské dohody, obchodu a rovnosti žen a mužů a malých a středních podniků,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (COM(2020)0152),
– s ohledem na zprávy různých specializovaných výborů, Fóra občanské společnosti a Fóra pro spolupráci v oblasti regulace,
– s ohledem na šestou hodnoticí zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) ze dne 20. března 2023,
– s ohledem na po sobě následující audity Generálního ředitelství Evropské komise pro zdraví a bezpečnost potravin provedené v letech 2014, 2019 a 2022 týkající se sledovatelnosti a kvality zavedených kontrolních systémů pro produkci hovězího a vepřového masa určeného na vývoz do Evropské unie,
– s ohledem na článek 54 jednacího řádu a čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova,
– s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A9-0400/2023),
A. vzhledem k tomu, že dohoda CETA byla po dohodě s Jižní Koreou mezi prvními obchodními dohodami, které EU uzavřela s jinou velkou zavedenou ekonomikou v rámci OECD; vzhledem k tomu, že se jednalo rovněž o nejambicióznější a nejrozsáhlejší dohodu, kterou v té době EU nebo Kanada uzavřely, jejíž součástí byl i bezprecedentní přístup k veřejným zakázkám na nižší než federální a na federální úrovni;
B. vzhledem k tomu, že dohoda CETA je prozatímně prováděna od 21. září 2017, tj. více než šest let;
C. vzhledem k tomu, že se dosud neuplatňují důležitá ustanovení, zejména v oblasti ochrany investic, neboť dohoda nebyla ratifikována všemi členskými státy;
D. vzhledem k tomu, že Kanada a EU dokončují návrh rozhodnutí Smíšeného výboru CETA o výkladu některých pojmů v článku 8.10, příloze 8-A a článku 8.39 upřesňujících oblast působnosti práva regulovat v souvislosti s kapitolou o ochraně investic a o usnadnění přístupu malých a středních podniků k systému soudů pro investice podle dohody CETA;
E. vzhledem k tomu, že EU byla v roce 2022 po Spojených státech a Číně třetím největším obchodním partnerem Kanady a podílela se 8,2 % na jejím celosvětovém obchodu se zbožím; vzhledem k tomu, že Kanada se ve stejném roce umístila na 14. místě mezi mezinárodními obchodními partnery EU a představovala téměř 1,4 % celkového zahraničního obchodu EU se zbožím;
F. vzhledem k tomu, že ruská útočná válka proti Ukrajině ukázala, že je třeba diverzifikovat obchodní dohody a snížit závislost na dovozu a vývozu uskutečňovaných s omezeným počtem obchodních partnerů a že je důležité uzavřít obchodní dohody s podobně smýšlejícími partnery;
G. vzhledem k tomu, že účinné provádění a monitorování obchodních dohod EU je pro Parlament, Radu a Komisi klíčovou prioritou v zájmu monitorování, hodnocení a přizpůsobování společné obchodní politiky EU; vzhledem k tomu, že podávání zpráv o provádění dohody s Kanadou představuje včasný a užitečný příspěvek k úvahám o fungování obchodních dohod EU;
H. vzhledem k tomu, že institucionální rámec dohody CETA je nyní plně zaveden a je tvořen 19 specializovanými výbory, Fórem pro spolupráci v oblasti regulace a Fórem občanské společnosti, jejichž programy a zprávy jsou veřejně přístupné;
I. vzhledem k tomu, že Kanada byla první zemí, s níž EU navázala strategické partnerství v oblasti kritických surovin, které bylo následně doplněno iniciativou Zelené aliance, digitálním partnerstvím mezi EU a Kanadou a partnerstvím v oblasti oceánů;
J. vzhledem k tomu, že Kanada je aktivním účastníkem dialogu WTO o znečišťování plasty a environmentálně udržitelném obchodu s plasty a Výboru WTO pro obchod a životní prostředí, ale není členem iniciativy reformy dotací na fosilní paliva;
K. vzhledem k tomu, že pro prozatímní hodnocení provádění dohody CETA nyní existují dostatečné zkušenosti, údaje a statistické informace;
L. vzhledem k tomu, že Kanada je světovým lídrem ve společném budování veřejné politiky pro sociální a solidární ekonomiku a že sociální a solidární ekonomika představuje téměř 10 % hrubého domácího produktu v některých provinciích, jako je Quebec, a poskytuje přibližně 210 000 pracovních míst;
Hlavní závěry a doporučení
1. zdůrazňuje, že dohoda CETA se zakládá na vztahu založeném na pravidlech a hodnotách, který podporuje bezpečnější a stabilnější hospodářské prostředí mezi obchodními partnery, což je obzvláště důležité v kontextu zvýšené geopolitické nejistoty, vycházející ze zásad udržitelného rozvoje a dodržování lidských práv a pracovních a environmentálních norem; domnívá se, že taková předvídatelnost může podpořit hospodářský růst, výměnu zboží, poskytování služeb, účast na veřejných zakázkách, atraktivitu investic, kvalitní zaměstnání, vytváření více pracovních příležitostí, které budou kvalitnější, a lepší pracovní podmínky a vyšší životní úroveň; konstatuje však, že dohoda CETA musí ještě více posílit udržitelný rozvoj, dodržovat lidská a pracovní práva a chránit klima;
2. s uspokojením konstatuje, že obchod se zbožím mezi EU a Kanadou se mezi lety 2016 a 2022 zvýšil o 66 % a obchod se službami mezi EU a Kanadou vzrostl o 46 %, čímž překonává obchod EU s jinými třetími zeměmi; konstatuje, že vývoz zboží z EU do Kanady vzrostl během prvních pěti let prozatímního provádění o 47 %, přičemž největší zisky byly zaznamenány u hotových výrobků, chemických výrobků, potravin a živočišných produktů; konstatuje, že většina obav vyjádřených před prozatímním prováděním dohody týkajících se přílivu kanadských zemědělských produktů na trhu EU se nenaplnila; konstatuje, že kanadský vývoz do EU zaznamenal nárůst o 46,4 %, kde byly největší zisky zaznamenány u rud, drahých kamenů a kovů a minerálních paliv a olejů;
3. poukazuje na značný nárůst dvoustranného obchodu s potravinami a zemědělskými produkty mezi EU a Kanadou s tím, že vývoz zemědělsko-potravinářských produktů EU do Kanady se od začátku prozatímního provádění dohody CETA zvýšil o 62 % a dovoz těchto produktů z Kanady do EU zaznamenal zvýšení o 52 %; konstatuje, že tento nárůst významně prospěl výrobcům a vývozcům obou stran a přispěl také k vytváření pracovních míst; vítá výrazné zvýšení počtu mikropodniků a malých a středních podniků v Unii vyvážejících do Kanady, jakož i zvýšení hodnoty vyvážených výrobků, a konstatuje, že dohoda tak výrazně slouží zájmům těchto podniků;
4. zdůrazňuje, že při provádění dohody CETA a všech ostatních obchodních dohod EU je třeba náležitě zohlednit dodržování udržitelné zemědělské produkce, reciprocitu a zachování vysokých standardů, zejména sanitárních, fytosanitárních a veterinárních norem, jakož i dostatečné kontroly a sledování vzájemného dodržování těchto norem;
5. vítá skutečnost, že obchodní toky mezi oběma stranami prokázaly obecně během pandemie i v obtížné situaci v důsledku ruské útočné války proti Ukrajině svou odolnost, přičemž odolávají tlaku na dodavatelské řetězce a přispívají k posílení potravinového zabezpečení; domnívá se, že dohoda CETA by měla sloužit jako nástroj k usnadnění spolupráce a společných akcí při obnově Ukrajiny po skončení války;
6. zdůrazňuje, že vývoz z EU má zásadní význam pro zaměstnanost; vítá skutečnost, že dohoda CETA přispěla k tvorbě nových pracovních příležitostí, neboť počet pracovních míst vázaných na vývoz z EU do Kanady vzrostl z 624 000 v roce 2017 na více než 700 000 v roce 2021;
7. zdůrazňuje, že je důležité usnadňovat mobilitu pracovních sil v rámci dohody CETA, protože přispívá k zajištění odpovídajícího přenosu dovedností mezi EU a Kanadou a k předcházení nedostatku kvalifikované pracovní síly; vítá v tomto ohledu, že v roce 2022 byla v rámci dohody CETA úspěšně uzavřena první dohoda o vzájemném uznávání kvalifikací architektů; zastává názor, že modrá karta EU by mohla dále usnadnit výměny mezi dvěma konkurenčními ekonomikami s vysoce vzdělaným obyvatelstvem; zdůrazňuje, že výměnné programy mezi akademickými institucemi EU a Kanady mohou v dlouhodobém horizontu dále přispět k nezbytné mobilitě pracovních sil;
8. konstatuje, že dvě nejdůležitější kategorie výrobků vyvážených z EU do Kanady a z Kanady do EU jsou strojní a dopravní zařízení, která představují přibližně 34 % vývozu i dovozu, a chemické, farmaceutické a plastové výrobky, které tvoří přibližně 20 % celkového vývozu a dovozu; konstatuje však, že odvětví těžby a dobývání, zejména hnojiv, niklu, uranu a pískových olejů, je – pokud jde o dovozy z Kanady – ve srovnání s jinými obchodními partnery velmi významné, neboť představuje téměř 20 % celkového dovozu EU z Kanady; zdůrazňuje, že přístup ke kritickým surovinám od spolehlivých obchodních partnerů, včetně Kanady, je klíčovým prvkem strategie EU v oblasti kritických surovin a má zásadní význam pro dosažení udržitelné ekologické transformace;
9. zdůrazňuje, že spolupráce v oblasti přístupu ke kritickým surovinám má zásadní význam v současném geopolitickém prostředí i pro ekologickou a spravedlivou transformaci, a vítá, že v červenci 2021 bylo v rámci dohody CETA podepsáno strategické partnerství EU–Kanada v oblasti kritických surovin, které by mohlo pomoci integrovat hodnotové řetězce surovin mezi EU a Kanadou a podpořit spolupráci v oblasti vědy, technologií a inovací; konstatuje, že to představuje důležitý prvek evropské strategie hospodářské bezpečnosti; je přesvědčen, že těžba surovin musí probíhat v souladu s environmentálními normami a pracovními a lidskými právy, včetně práv původních obyvatel;
10. vítá skutečnost, že evropské a kanadské podniky stále více a soustavně využívají preference vyplývající z dohody CETA, kdy míra využívání preferencí pro EU i Kanadu v roce 2022 činila 60 % oproti 40 % a 52 % v roce 2018; se zájmem konstatuje, že menší společnosti využívají preference ve větší míře než velké společnosti a že míra využití je u zemědělsko-potravinářského průmyslu výrazně vyšší než u zpracovatelského průmyslu; zdůrazňuje, že nízká míra využití v klíčových odvětvích několika členských států EU naznačuje ušlé úspory nákladů a menší přínos pro společnost vyplývající z dohody; vybízí oba partnery, aby i nadále prosazovali opatření ke zvýšení povědomí o dohodě CETA mezi zúčastněnými stranami v obou regionech, a to i prostřednictvím platformy EU „Access2Markets“; zdůrazňuje, že je důležité usnadnit nové příležitosti pro podniky a spotřebitele prostřednictvím digitálního obchodu v souladu se standardy EU;
11. konstatuje, že míra využití celní kvóty na dovoz hovězího a telecího masa do EU činila v roce 2021 pouze 3 % a že vývozci z EU zvýšili svůj podíl na trhu v Kanadě, takže EU vyváží do Kanady více zmrazeného hovězího masa, než z Kanady dováží; konstatuje však, že míra využívání těchto celních kvót se může v průběhu času měnit v důsledku změn na jiných kanadských vývozních trzích, zejména v USA a Číně;
12. zdůrazňuje, že podle auditní zprávy Generálního ředitelství Evropské komise pro zdraví a bezpečnost potravin Kanada dosud odpovídajícím způsobem neprovedla doporučení vydaná generálním ředitelstvím v rámci auditu týkající se sledovatelnosti a kvality zavedených kontrolních systémů pro produkci hovězího a vepřového masa určeného na vývoz do Evropské unie;
13. vítá zavedení harmonizovaného vývozního osvědčení EU pro vývoz čerstvé drůbeže z oprávněných členských států, které začalo fungovat v roce 2021; vyzývá Komisi, aby usilovala o další pokrok, pokud jde o podobná osvědčení pro zpracované maso a skopové nebo kozí maso, a aby zároveň zvýšila úsilí o zajištění silnějších systémů sledovatelnosti masných výrobků; vyzývá Komisi, aby v rámci řídicího výboru a ve spolupráci s kanadskými orgány a členskými státy pokročila v uznávání zbývajících systémů kontroly masa s cílem umožnit zbývajícím členským státům vyvážet maso do Kanady;
14. s politováním konstatuje, že dohoda CETA obecně neuplatňuje zásadu regionalizace, neboť považuje EU za jedinou oblast, pouze pokud jde o živočišnou výrobu, nikoli však v odvětví ovoce a zeleniny, což znamená, že každý členský stát musí individuálně vyjednat a dohodnout požadavky na vývoz každého produktu; vyzývá k tomu, aby byl tento nedostatek co nejdříve napraven v rámci společného řídicího výboru EU–Kanada;
15. vyzývá Komisi, aby usnadnila probíhající spolupráci s kanadskými orgány, jejímž cílem je zajistit, aby se věnovala větší pozornost zárukám pro normy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat stanoveným v dohodě CETA, a vyhodnotit, zda je možné v budoucnu zavést v této oblasti reciproční doložky, které zaručí rovnocennost norem v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, a tím i rovné podmínky pro živočišné produkty z EU a dovážené živočišné produkty;
16. poukazuje na to, že obchodní politika EU, a zejména dohoda CETA, má významný hospodářský dopad na nejvzdálenější regiony, a proto zdůrazňuje, že je třeba chránit zájmy těchto regionů při budoucích jednáních nebo v případě přezkumu dohody;
17. zastává názor, že část sazeb a celních kvót přidělených produktům EU by měla být přidělena hospodářským subjektům registrovaným v nejvzdálenějších regionech s ohledem na jejich hospodářskou situaci; zdůrazňuje, že rozdílné zacházení s provozovateli v nejvzdálenějších regionech je klíčem k zajištění konkurenceschopnosti podniků a spravedlivého rozdělení sazeb a celních kvót mezi obchodní zástupce tím, že se zabrání tomu, aby výhody byly omezeny na malý počet provozovatelů;
18. bere na vědomí skutečnost, že míra využití celních kvót u vývozu sýrů z EU činí v průměru 98 %; vyzývá nicméně k tomu, aby Kanada zvýšila transparentnost a flexibilitu systému správy celních kvót na mléčné výrobky, zejména kvót na sýr, a naléhavě vyzývá kanadské orgány, aby co nejdříve pokročily s případným přezkumem systému;
19. zdůrazňuje, že systém zeměpisného označení je třeba považovat za hlavní součást dohody; zdůrazňuje, že je třeba dále účinně prosazovat ochranu zeměpisných označení držitelů práv EU v Kanadě s cílem zajistit důvěru v řádné fungování dohody;
20. bere na vědomí skutečnost, že během prvních šesti let prozatímního provádění dohody CETA vzrostl vývoz služeb z EU do Kanady o 54 % a dovoz služeb z Kanady do EU o 74 %, přičemž k největšímu nárůstu došlo v oblasti dopravních služeb, služeb poskytovaných podnikům a informačních, počítačových a telekomunikačních služeb, z čehož mají prospěch zejména menší členské státy EU, kde služby zastávají významné místo v hospodářské struktuře země;
21. oceňuje konkrétní úsilí o usnadnění přístupu k veřejným zakázkám, jako je jednotné přístupové místo v Kanadě; zastává názor, že i když se kanadských nabídkových řízení, jako je regionální železniční doprava v Ontariu nebo mosty v Montrealu, úspěšně účastní podstatně více podniků z EU, mohli by dodavatelé z EU ještě více těžit z příležitostí, které se jim nabízejí, zejména pokud jde o projekty v oblasti infrastruktury a výběrová řízení na provinční a obecní úrovni;
22. vyzývá smluvní strany, aby zpřístupnily veškerou právní a administrativní podporu a nástroje, které malé a střední podniky potřebují k zapojení do obchodu a investic v rámci dohody CETA, a podpořily tak intenzivnější výměny a zvýšily účast podniků, aby mohly využívat výhod plynoucích z dohody CETA, a to i prostřednictvím aktivních opatření usnadňujících internacionalizaci malých a středních podniků, aby zjednodušily postupy a vyřešily technické překážky obchodu, které mají nepřiměřený dopad na malé a střední podniky; vítá v tomto ohledu doporučení týkající se malých a středních podniků, které přijal Smíšený výbor v roce 2018, a následné akční plány, včetně konkrétních opatření, jako je spuštění platformy „Access2Markets“ v říjnu 2020, která malým a středním podnikům poskytuje praktické informace o obchodních dohodách a překážkách; očekává, že hodnocení ex post poskytne údaje o vývoji podílu malých a středních podniků na obchodu mezi EU a Kanadou; vyzývá smluvní strany, aby zvážily možnost začlenit do dohody plnohodnotnou kapitolu o malých a středních podnicích po vzoru kapitol v dohodách s Novým Zélandem a Chile;
23. vzhledem k významu odvětví sociální a solidární ekonomiky v Kanadě a k akčnímu plánu pro sociální ekonomiku, který Komise přijala dne 9. prosince 2021(6), vyzývá Smíšený výbor, aby určil konkrétní opatření, která by bylo možné zavést na podporu větší spolupráce mezi sociálními a solidárními aktéry na obou březích Atlantiku;
24. vybízí obě strany, aby pokračovaly ve svých informačních činnostech se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky a na aktéry sociální a solidární ekonomiky, s cílem zvýšit prostřednictvím cílených informačních kampaní povědomí o příležitostech, které dohoda CETA nabízí, a zároveň zajistit, aby výhody vyplývající z dohody byly sdíleny rovnoměrně ženami i muži;
25. vítá skutečnost, že Smíšený výbor CETA přijal již v roce 2018 doporučení týkající se obchodu a rovnosti žen a mužů, jehož součástí byl závazek sdílet metody a postupy pro shromažďování údajů rozčleněných podle pohlaví, používání ukazatelů, metodik monitorování a hodnocení a analýzu statistik zaměřených na rovnost žen a mužů v souvislosti s obchodem; zdůrazňuje, že obchod by měl být přínosem pro všechny, a zejména by měl posilovat ekonomické postavení žen; důrazně vybízí Smíšený výbor CETA, aby i nadále sledoval dopady dohody na rovnost žen a mužů; domnívá se, že práce vykonaná v rámci společně přijatého akčního plánu může sloužit jako vzor pro jiné obchodní dohody, a to navzdory tomu, že v samotné dohodě chybí zvláštní kapitoly o obchodu a rovnosti žen a mužů; připomíná usnesení Parlamentu o akčním plánu pro rovnost žen a mužů III(7) a vybízí Komisi, aby zveřejnila snadněji dostupné údaje o používání dohody rozčleněné podle pohlaví, zejména v souvislosti s kapitolami o zadávání veřejných zakázek a o obchodu a práci;
26. vyzývá Komisi, aby zabránila oslabení zásady předběžné opatrnosti, která patří k základním zásadám Evropské unie zakotveným ve Smlouvách a je garantem ochrany evropských zemědělců a občanů; zdůrazňuje, že zásadu předběžné opatrnosti je třeba prosazovat ve všech aspektech obchodu a zajistit její uplatňování a zároveň zamezit neopodstatněným překážkám obchodu;
27. zdůrazňuje, že dohoda CETA poskytuje rámec, který podporuje opatření v oblasti obchodu a klimatu tím, že zahrnuje závazky ke spolupráci v otázkách společného zájmu v oblasti životního prostředí, které se týkají obchodu, jako je například změna klimatu, o čemž svědčí doporučení týkající se obchodu, opatření v oblasti klimatu a Pařížské dohody, zejména prostřednictvím podpory čistých technologií; zdůrazňuje, že je důležité, aby část celosvětové výroby energie, která pochází z Kanady, byla urychleně transformována na čistou energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů; vítá nárůst obchodu s environmentálním zbožím o 27 % od zahájení prozatímního provádění; konstatuje však, že Kanada považuje prvky evropských legislativních a nelegislativních iniciativ týkajících Zelené dohody pro Evropu za technické překážky obchodu; vyzývá smluvní strany, aby nalezly synergie s prováděním mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích a dalšími iniciativami v EU a spolupracovaly na vývoji společných nebo srovnatelných metodik pro emise uhlíku na mezinárodní úrovni;
28. vítá zahájení digitálního partnerství EU–Kanada jako klíčového faktoru ekologické a digitální transformace; vyzývá obě strany, aby posílily svou spolupráci v rámci provádění dohody CETA v otázkách strategického společného zájmu, jako je umělá inteligence, kybernetická bezpečnost a boj proti dezinformacím;
29. vítá, že do provádění dohody CETA se aktivně zapojily domácí poradní skupiny a Fórum občanské společnosti, které sdružuje stovky zástupců z celé EU a Kanady, včetně podniků, organizací na ochranu životního prostředí, organizací zaměstnanců, občanské společnosti, akademické obce a zástupců původních obyvatel Kanady, a její provádění monitorují a prostřednictvím společných prohlášení aktivně přispívají k práci zejména Výboru pro obchod a udržitelný rozvoj; naléhavě vyzývá Komisi a Výbor pro obchod a udržitelný rozvoj, aby na jejich návrhy navázaly; zdůrazňuje, že úkolem domácích poradních skupin by rovněž mělo být zvážit dopad celé dohody na udržitelnost; zdůrazňuje význam toho, aby práce těchto skupin zohledňovaly úvahy o dopadu kapitoly o ochraně investic na udržitelnost a lidská práva;
30. vyzývá obě strany, aby zajistily lepší začlenění drobných zemědělců a spotřebitelů do domácích poradních skupin v souvislosti s obnovou těchto skupin;
31. trvá na účinném provádění zvláštních závazků týkajících se ustanovení o obchodu a udržitelném rozvoji, která jsou nedílnou součástí dohody CETA a jsou nezbytná pro dosažení stanovených cílů, včetně včasného přezkumu těchto ustanovení, k němuž se strany zavázaly ve společném nástroji k výkladu dohody a k němuž zatím nedošlo; bere na vědomí, že Komise v roce 2024 provede hodnocení ex post dohody CETA, včetně její kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji, kterého se zúčastní nezávislí odborníci, což bude příležitostí pro zhodnocení dohody v souladu s novým přístupem Komise z června 2022 a zohlednění konkrétních návrhů, které Kanada předložila v roce 2020 s cílem určit pro některá ustanovení této kapitoly závaznější oblast působnosti; připomíná, že Smíšený výbor může přijmout závazné rozhodnutí, kterým se stanoví prováděcí plány s cílem posílit spolupráci v oblastech, kde by hodnocení ex post odhalilo nedostatky, a očekává v této oblasti aktivní přístup; domnívá se, že úsilí o lepší provádění kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji nebo její přezkum by měly předcházet rozsáhlé konzultace se všemi zúčastněnými stranami;
32. konstatuje, že Spojené království přestalo být členem Evropské unie po prozatímním provádění dohody CETA; bere na vědomí, že Spojené království a Kanada se dohodly na řadě dvoustranných obchodních ujednání, která tuto skutečnost zohledňují, a to i pokud jde o používání celních kvót a kumulaci; konstatuje, že některé z těchto dohod přestanou platit po roce 2024, což může vést k menšímu narušení zavedených dodavatelských řetězců; vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnost uzavření nových dohod v případech, kdy by tato narušení mohla mít negativní dopad na hospodářské subjekty Unie;
33. vyzývá smluvní strany, aby dohodu CETA po ratifikaci přezkoumaly s využitím doložky o přezkumu s cílem zavést vhodný a účinný mechanismus pro řešení sporů v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje a aby při tom vedle různých metod vymáhání práva zvážily sankce jako odrazující prostředek, který by se používal jako krajní možnost v případě závažných porušení; zdůrazňuje své přání zvážit v rámci tohoto přezkumu institucionalizaci probíhající spolupráce v oblasti obchodu a rovnosti žen a mužů; zdůrazňuje, že v rámci tohoto přezkumu by se mělo rovněž zvážit zavedení konkrétních důrazných ustanovení o právech původního obyvatelstva, včetně úmluvy MOP č. 169 a Deklarace OSN o právech původních obyvatel;
34. naléhavě žádá Belgii, Bulharsko, Kypr, Francii, Řecko, Maďarsko, Irsko, Itálii, Polsko a Slovinsko, aby dohodu CETA urychleně ratifikovaly, neboť to bude mít zásadní význam i pro aktualizaci dohody, a znovu zdůrazňuje význam plného provádění dohody CETA, včetně jejích ustanovení o ochraně investic;
35. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Komisi, Radě a vládě a parlamentu Kanady.
Posudek Soudního dvora ze dne 16. května 2017 podle čl. 218 odst. 11 SFEU k Dohodě o volném obchodu mezi Evropskou unií a Singapurskou republikou, ECLI:EU:C:2017:376.