Evropský parlament,

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 15. května 2019 „EU a Střední Asie: Nové příležitosti pro silnější partnerství“ (JOIN(2019)0009),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 17. června 2019 o nové strategii EU pro Střední Asii,

–  s ohledem na společné prohlášení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 19. září 2018 „Propojení Evropy a Asie – Základní prvky strategie EU“ (JOIN(2018)0031),

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 1. prosince 2021 „Strategie Global Gateway“ (JOIN(2021)0030),

–  s ohledem na výsledky 18. zasedání ministrů zahraničních věcí EU a Střední Asie konaného dne 17. listopadu 2022 v Samarkandu, které se zaměřilo na řešení společných výzev,

–  s ohledem na společné tiskové prohlášení hlav států Střední Asie a předsedy Evropské rady vydané po druhém regionálním setkání na vysoké úrovni, které se konalo dne 2. června 2023 v Čolpon-Atě,

–  s ohledem na posílenou dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Republikou Kazachstán na straně druhé(1),

–  s ohledem na dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Kyrgyzskou republikou na straně druhé(2),

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o uzavření posílené dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií na jedné straně a Kyrgyzskou republikou na straně druhé jménem Evropské unie, který předložila Komise dne 13. června 2022 (COM(2022)0277),

–  s ohledem na dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Tádžikistán na straně druhé(3),

–  s ohledem na dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Uzbekistán na straně druhé(4),

–  s ohledem na závěry konference o propojení EU a Střední Asie konané dne 18. listopadu 2022, druhého ekonomického fóra EU a Střední Asie, konaného ve dnech 18. a 19. května 2023, čtvrtého fóra občanské společnosti EU a Střední Asie konaného dne 10. března 2023 a sedmé konference EU a Střední Asie na vysoké úrovni o životním prostředí a vodních zdrojích konané ve dnech 23. a 24. února 2023,

–  s ohledem na studii „Udržitelné dopravní propojení Evropy a Střední Asie“ zveřejněnou dne 30. června 2023, která byla financována EU a provedena Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj,

–  s ohledem na memorandum o porozumění podepsané dne 7. listopadu 2022 mezi EU a Kazachstánem o strategickém partnerství pro suroviny, baterie a zelený vodík,

–  s ohledem na závěry dialogu vedeného se zeměmi Střední Asie o lidských právech,

–  s ohledem na společný plán pro prohlubování vztahů mezi EU a Střední Asií, který byl schválen na 19. ministerské schůzce EU a Střední Asie konané dne 23. října 2023,

–  s ohledem na společné prohlášení hlav států Střední Asie a německého spolkového kancléře v návaznosti na jejich summit konaný dne 29. září 2023 v Berlíně,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu,

–  s ohledem na akční plán EU pro rovnost žen a mužů III na období 2021–2025,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2020 o rovnosti žen a mužů v zahraniční a bezpečnostní politice EU(5),

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0407/2023),

A.  vzhledem k tomu, že tento region se musí od přijetí strategie EU pro Střední Asii v roce 2019 vypořádávat s vážnými externími událostmi, např. s nezákonnou útočnou válkou Ruska proti Ukrajině, nástupem Tálibánu k moci v Afghánistánu a čím dát tím asertivnější zahraniční politikou Číny, i s vnitřní nestabilitou, jako byly zejména násilné nepokoje v Kazachstánu v lednu 2022, represivní opatření po protestech Pamírců v tádžické autonomní oblasti Horský Badachšán v listopadu 2021 a květnu 2022 a v uzbecké Karakalpakstánské republice v červenci 2022 a opakované střety na hranicích mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem;

B.  vzhledem k tomu, že Střední Asie je regionem strategického zájmu EU, pokud jde o bezpečnost a konektivitu, jakož i diverzifikaci energie a zdrojů, řešení konfliktů a obranu mnohostranného mezinárodního řádu založeného na pravidlech, který čelí ruskému útoku na naše hodnoty, zhoršování celosvětové potravinové krize, agresi a zvěrstvům šíření dezinformací, zneužívání korupce a vměšování se do voleb;

C.  vzhledem k tomu, že žádný ze středoasijských států nepodporuje ruskou invazi na Ukrajinu a neuznává ukrajinské regiony anektované Ruskem jako součást Ruské federace;

D.  vzhledem k tomu, že dne 28. března 2023 vyzval zvláštní vyslanec EU pro sankce země v regionu, aby nepomáhaly pokusům Moskvy vyhnout se sankcím uvaleným na Rusko za jeho agresi vůči Ukrajině;

E.  vzhledem k tomu, že ruští představitelé a propagandisté nadále používají agresivní rétoriku proti některým středoasijským státům, zejména proti Kazachstánu, a zpochybňují jeho územní celistvost a národní identitu;

F.  vzhledem k tomu, že okolnosti, jako je izolace Ruska v důsledku jeho útočné války proti Ukrajině, posílení obchodních tras přes Střední Asii obcházejících Rusko, plánované rozšíření EU ve východní Evropě a rostoucí vliv Číny v regionu vyžadují úplné přehodnocení strategie EU pro Střední Asii a aktivnější přítomnost demokratické EU v regionu jako alternativy zavedených autokratických aktérů;

G.  vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit propojení mezi Evropou a Asií, které umožní vyhnout se ruskému území; vzhledem k tomu, že EU má velký zájem na zavedení účinných obchodních a energetických koridorů mezi Evropou a Asií, jak ukazuje uspořádání konference o propojení mezi EU a Střední Asií dne 18. listopadu 2022 v Samarkandu;

H.  vzhledem k tomu, že všech pět středoasijských států ratifikovalo Pařížskou dohodu; vzhledem k tomu, že jsou obzvláště zranitelné vůči důsledkům změny klimatu; vzhledem k tomu, že neopatrné a špatné hospodaření s vodou a znečištění velkých řek z důvodu zavlažování bavlníkových polí má za následek neúčinné využívání vodních zdrojů v regionu; vzhledem k tomu, že ledovce ve Střední Asii se i nadále rychle zmenšují, což zhoršuje jednu z nejzávažnějších vodních krizí na Zemi a vystavuje zranitelné obyvatelstvo této oblasti katastrofálním zdravotním, ekologickým a sociálním problémům; vzhledem k tomu, že časté konflikty týkající se vody a politická nestabilita omezují jednotné plánování a účinné rozdělování vody z příhraničních řek; vzhledem k tomu, že geopolitické změny v širším regionu představují příležitosti pro smysluplnější regionální spolupráci; vzhledem k tomu, že tato regionální spolupráce se ukázala jako účinná v souvislosti s diplomacií v oblasti vody a řešením sporů týkajících se hranic a bude ještě důležitější pro řešení narůstajících přeshraničních hrozeb, které přináší změna klimatu;

I.  vzhledem k tomu, že posílené dohody o partnerství a spolupráci jsou dohodami nové generace, které tvoří pilíř vztahů EU se Střední Asií; vzhledem k tomu, že Kazachstán v roce 2015 jako první stát Střední Asie podepsal posílenou dohodu o partnerství a spolupráci, která vstoupila v platnost dne 1. března 2020 poté, co ji ratifikovaly všechny členské státy, a měla by být pravidelně přezkoumávána; vzhledem k tomu, že jednání o posílené dohodě o partnerství a spolupráci mezi EU a Kyrgyzstánem byla uzavřena dne 6. července 2019, avšak dohoda dosud nebyla podepsána kvůli právnímu sporu mezi Radou a Komisí; vzhledem k tomu, že jednání o posílené dohodě o partnerství a spolupráci mezi EU a Uzbekistánem byla uzavřena dne 6. července 2022; vzhledem k tomu, že na začátku roku 2023 zahájily EU a Tádžikistán jednání o posílené dohodě o partnerství a spolupráci; vzhledem k tomu, že v roce 1998 byla podepsána dohoda o partnerství a spolupráci s Turkmenistánem, ale Parlament neudělil souhlas s ratifikací dohody, protože je hluboce znepokojen krátkodobými kritérii pro pokrok Turkmenistánu v oblasti lidských práv a základních svobod;

J.  vzhledem k tomu, že dne 27. října 2022 se uskutečnilo první setkání představitelů EU a zemí Střední Asie v Astaně a dne 2. června 2023 následovalo druhé setkání v Čolpon-Atě; vzhledem k tomu, že další summit je již naplánován na rok 2024; vzhledem k tomu, že tato setkání představují další institucionalizaci vztahů EU a Střední Asie a doplňují stávající regionální dialogy a platformy;

K.  vzhledem k tomu, že dne 19. září 2023 se v New Yorku konal první summit vedoucích představitelů Střední Asie a prezidenta Spojených států C5 + 1; vzhledem k tomu, že dne 29. září 2023 se v Berlíně konal summit C5 + Německo;

L.  vzhledem k tomu, že všechny středoasijské státy mají nízké a klesající výsledky v oblasti demokracie a jsou klasifikovány jako autoritářské režimy a zpráva organizace Freedom House o svobodě ve světě za rok 2023 je považuje za „nesvobodné“; vzhledem k tomu, že světový index svobody tisku za rok 2023 uvádí výrazné zhoršení situace v oblasti svobody tisku ve Střední Asii a průměrné skóre pro Střední Asii v indexu vnímání korupce za rok 2022 je výrazně pod celosvětovým průměrem; vzhledem k tomu, že organizace Reportéři bez hranic uvádí četné případy, kdy středoasijské orgány vyvíjejí tlak na své sdělovací prostředky, aby buď „neutrálně“ informovaly o ruské invazi na Ukrajinu, nebo ji zcela ignorovaly;

M.  vzhledem k tomu, že Výbor pro zahraniční věci navštívil Tádžikistán a Uzbekistán ve dnech 21.–25. února 2022 a Kazachstán a Kyrgyzstán ve dnech 21.–25. srpna 2023; vzhledem k tomu, že jeho delegace ve výborech pro parlamentní spolupráci EU-Kazachstán, EU-Kyrgyzstán, EU-Uzbekistán a EU-Tádžikistán a pro vztahy s Turkmenistánem a Mongolskem udržuje pravidelné meziparlamentní vztahy se zeměmi Střední Asie;

N.  vzhledem k tomu, že ve Střední Asii existují dobře podložené obavy z radikalizace, rostoucího extremismu a teroristické hrozby, přičemž do regionu se vrací mnoho bývalých bojovníků ISIS a bezpečnostní situace v Afghánistánu je zoufalá;

O.  vzhledem k tomu, že ženy a dívky ve Střední Asii jsou i nadále silně ohroženy špatným zacházením, zejména vzhledem k vysoké míře přijímání násilí páchaného na ženách a nízkému povědomí o genderových stereotypech;

P.  vzhledem k tomu, že dětské sňatky zůstávají ve Střední Asii běžné, zejména v Kyrgyzstánu a Tádžikistánu, kde je každá osmá dívka provdána před dosažením 18 let;

Angažovanost EU ve Střední Asii

1.  zdůrazňuje, že EU a Střední Asie čelí hlubokým globálním a regionálním geopolitickým změnám a výzvám, které jim poskytují významný impuls k tomu, aby usilovaly o dlouhodobou, strukturovanou a vzájemně přínosnou spolupráci v záležitostech společného zájmu; naléhavě vybízí EU, aby vzhledem ke geostrategickému významu regionu zintenzivnila svou spolupráci se Střední Asií a aby podporovala strategické partnerství s těmito zeměmi rozšířením spolupráce na politické a hospodářské úrovni; s potěšením bere na vědomí intenzivnější kontakty na vysoké úrovni mezi EU a Střední Asií, zejména setkání středoasijských hlav států s předsedou Evropské rady, a práci zvláštní zástupkyně EU pro Střední Asii; vyzývá k tomu, aby v návaznosti na všechna tato setkání a prohlášení na vysoké úrovni byla přijata konkrétní opatření; v této souvislosti vítá skutečnost, že na rok 2024 je plánován první summit EU-Střední Asie, jakož i schválení společného plánu pro prohlubování vztahů mezi EU a Střední Asií, který slouží jako strategický plán k pokročení v dialogu a spolupráci v konkrétních oblastech, včetně budování kulturní, sociální a ekonomické odolnosti; vybízí EU, aby pokračovala v podpoře politických a hospodářských reforem a posilování právního státu, demokracie, řádné správy a dodržování lidských práv; konstatuje, že Parlament je připraven podporovat parlamentní spolupráci se Střední Asií;

2.  konstatuje, že postavení Ruska v tomto regionu bylo oslabeno v důsledku ruské útočné války proti Ukrajině a posílení nacionalistických narativů Ruska a že státy Střední Asie tato válka přiměla ke spolupráci s dalšími aktéry, kteří se zde začali výrazněji angažovat; bere rovněž na vědomí, že Čína se v tomto regionu také angažuje; zdůrazňuje, že EU má nyní příležitost rozšířit své vazby se Střední Asií a hrát v tomto regionu významnější úlohu; zdůrazňuje, že EU by měla využít této příležitosti k podpoře vzájemně prospěšné spolupráce a nabídnout Střední Asii partnerství, které se může stát zvláštní cestou v širší strategii směrem k východním sousedům EU; domnívá se, že posílení této spolupráce by rovněž přispělo k oslabení vlivu Ruska v regionu;

3.  zdůrazňuje význam transatlantické spolupráce ohledně Střední Asie a vyzývá EU, aby se chopila iniciativy při práci na společné strategii pro Střední Asii se Spojenými státy, která by měla zahrnovat spolupráci v oblasti podpory demokracie, investic a obchodu, hospodářství a regionální bezpečnosti;

4.  opakuje, že EU je odhodlána spolupracovat se zeměmi Střední Asie při budování míru, stabilní bezpečnosti, prosperitě a udržitelném rozvoji v plném souladu s mezinárodním právem a zásadami respektování nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti všech zemí, nepoužití síly nebo hrozby jejího použití a mírového řešení mezinárodních sporů;

5.  odmítá veškeré pokusy, jejichž cílem je usnadnit nebo jakýmkoli způsobem napomoci mezinárodnímu uznání separatistického subjektu na okupovaném Kypru, včetně jeho údajného přijetí jako pozorovatele v Organizaci turkických států; vybízí dotčené středoasijské státy, aby účinně dodržovaly zásady svrchovanosti a územní celistvosti všech států a neratifikovaly pozměněný statut Organizace turkických států, který by zavedl rozhodnutí udělit separatistickému subjektu status pozorovatele;

6.  je si vědom toho, že útočná válka Ruska proti Ukrajině a její důsledky představují pro středoasijské státy, které tradičně udržují s Ruskem úzké vztahy, jak výzvy, tak příležitosti; zdůrazňuje zájem EU na prohloubení hospodářských vztahů a posílení politických vazeb se zeměmi Střední Asie, částečně s cílem minimalizovat obcházení sankcí vůči Rusku a Bělorusku; zdůrazňuje význam pokračující úzké spolupráce na sankcích a vyzývá orgány středoasijských států, zejména Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Uzbekistánu, k úzké spolupráci s EU, zejména s vyslancem pro uplatňování sankcí EU, za účelem intenzivnějšího boje proti obcházení sankcí; odsuzuje, že Rusko rekrutuje středoasijské migranty a občany k boji na Ukrajině, a podporuje opatření zaměřená na ukončení této praxe; bere na vědomí úsilí jednotlivých středoasijských států o zajištění toho, aby jejich území nebyla využívána k obcházení sankcí EU, a vítá správní opatření Kazachstánu a politický závazek na vysoké úrovni přijaté v této oblasti; vyzývá EU, aby ve strategii pro Střední Asii uplatňovala diferencovaný přístup podle toho, na jaké úrovni se uskutečňuje spolupráce s EU v oblasti sankční politiky vůči Rusku; bere na vědomí úlohu, kterou hrají i členské státy při zajišťování toho, aby vyvážené zboží, které pravděpodobně stále směřuje do Ruska přes Střední Asii, podléhalo příslušným preventivním kontrolám;

7.  domnívá se, že je nutné zrevidovat strategii EU pro Střední Asii a zaktualizovat ji s ohledem na geopolitický vývoj, k němuž došlo v posledních letech; znovu vyzdvihuje klíčový význam posílených dohod o partnerství a spolupráci jako rámce pro spolupráci se zeměmi Střední Asie; se znepokojením bere na vědomí, že posílená dohoda s Kyrgyzstánem nebyla dosud podepsána, ačkoli jednání byla uzavřena v roce 2019; vyzývá Radu a Komisi, aby pokročily v probíhajícím jednání o posílené dohodě o partnerství a spolupráci s Tádžikistánem a aby vyřešily zbývající problémy a bez dalších průtahů podepsaly dohody o partnerství a spolupráci s Kyrgyzstánem a Uzbekistánem, aby je Parlament mohl ratifikovat; zdůrazňuje, že pokud by tyto dohody nebyly po uzavření jednání podepsány, zpochybnilo by to věrohodnost EU jako globálního aktéra;

8.  konstatuje, že posílené dohody o partnerství a spolupráci se středoasijskými státy, které byly dosud vyjednány, kladou velký důraz na dodržování demokratických zásad, lidských práv a právního státu; zdůrazňuje, že je důležité v rámci vztahů se středoasijskými vládami zohledňovat lidská práva, demokratické hodnoty, rovnost žen a mužů, svobodné sdělovací prostředky a ekologickou transformaci;

Regionální spolupráce

9.  vyzdvihuje velký potenciál vzájemně přínosné spolupráce v oblastech, jako je udržitelný rozvoj, konektivita, energetika, kritické suroviny a bezpečnost, neboť Střední Asie je klíčovým regionem pro propojení východu se západem; v této souvislosti připomíná vážné geopolitické důsledky ruské útočné války proti Ukrajině, která oživila střední koridor nejen jako regionální hospodářskou zónu, ale také jako alternativní a udržitelnou trasu mezi Asií a Evropou, která se vyhýbá ruskému území; připomíná, že nový euroasijský suchozemský most prochází sankcionovaným ruským a běloruským územím; zdůrazňuje význam podpory regionální integrace podél středního koridoru a konstatuje, že aby bylo možné přilákat velmi potřebné finanční prostředky na projekty v oblasti infrastruktury realizované v rámci strategie Global Gateway, je třeba odstranit překážky zjištěné ve studii provedené Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj; vyzývá Komisi, aby prozkoumala, zda by Evropská investiční banka mohla ve středoasijských státech podporovat investice do rozvoje infrastruktury, zejména ve středním koridoru;

10.  domnívá se, že politika EU vůči Střední Asii v oblasti energetiky, konektivity a diverzifikace zdrojů by měla být inspirována Zelenou dohodou pro Evropu a založena na vzájemně prospěšných strategických partnerstvích, která zohledňují zvláštnosti každého středoasijského státu, což zajistí středoasijským státům přístup k moderním technologiím a kvalitním pracovním místům a zároveň zaručí EU bezpečný a konkurenceschopný přístup k surovinám a energii; v tomto ohledu je znepokojen vznikem závislosti na Rusku v důsledku podpisu dohody mezi Gazpromem a Uzbekistánem o dodávkách zemního plynu přes Kazachstán;

11.  uznává klíčovou úlohu EU při financování odvětvových reforem ve Střední Asii a zlepšování její energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů; s potěšením bere na vědomí, že v roce 2022 byl zahájen projekt udržitelné energetické konektivity ve Střední Asii (SECCA), a s nadějí očekává, že bude mít v tomto regionu pozitivní dopad na posílení vnitrostátních politik přechodu na udržitelný energetický systém a na zvýšení investic, kapacit a informovanosti, pokud jde o energii z obnovitelných zdrojů a energetickou účinnost;

12.  zdůrazňuje význam pozitivního investičního prostředí pro hospodářský rozvoj Střední Asie a obchodu a spolupráce mezi EU a Střední Asií; zdůrazňuje, že pozitivní investiční prostředí vedoucí k vytvoření kvalitních pracovních míst s přiměřenými platy a důstojnými pracovními podmínkami závisí na stabilních demokratických institucích, dodržování lidských práv a zásad právního státu, jakož i na schopnosti podniků a občanské společnosti uplatňovat princip náležité péče;

13.  bere na vědomí, že středoasijské státy s výjimkou Tádžikistánu dlouhodobě udržují vztahy s Afghánistánem a zaujímají pragmatický postoj ke kontaktu s Tálibánem po jeho nástupu k moci v roce 2021, který však oficiálně neuznávají; zdůrazňuje, že země v tomto regionu, zejména Pákistán a Čína, ale i středoasijské státy se zásadním způsobem podílejí na zajištění stability v Afghánistánu poskytováním humanitární pomoci, dodávek elektřiny, obchodních příležitostí a společnými projekty konektivity; vybízí zvláštního vyslance EU pro Afghánistán, aby v rámci dialogu EU a Střední Asie o Afghánistánu pokračoval v úzké spolupráci se svými středoasijskými protějšky; uznává, že Střední Asie je klíčovým regionem pro zvládnutí náboženského extremismu, terorismu a sítí pro pašování drog a že v důsledku pokračující humanitární krize v Afghánistánu čelí zvýšenému migračnímu tlaku; znovu vyjadřuje rozhořčení nad tím, že Tálibán zachází se ženami hůře než s občany druhé kategorie, a vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost a zvláštního vyslance EU pro Afghánistán, aby spolupracovali s Turkmenistánem, Uzbekistánem a Tádžikistánem při poskytování pomoci ženám, které se snaží uprchnout z Afghánistánu;

14.  upozorňuje na to, že EU je v tomto regionu významným poskytovatelem pomoci; zdůrazňuje, že je důležité postupovat jednotně jako „tým Evropa“, protože tak mohou vznikat synergie a přijatá opatření mohou docílit maximálního dopadu, což poskytuje příležitost k prezentaci přínosů vzájemné spolupráce, a protože to spojuje nejlepší nástroje a partnery, jako jsou organizace občanské společnosti, obránci lidských práv, nezávislé sdělovací prostředky a odborníci z veřejného i soukromého sektoru, s cílem dosáhnout zamýšleného dopadu; zdůrazňuje, že je třeba zajistit viditelnost pomoci a investic EU, a žádá, aby byla pomoc a rozpočtová podpora EU středoasijským státům spojena s konkrétními kritérii pro pokrok v oblasti demokratických reforem, ochrany lidských práv, právního státu a udržitelného rozvoje; zdůrazňuje význam koordinované spolupráce s dalšími partnery a mezinárodními organizacemi, aby se umožnila součinnost a zabránilo se zdvojování činností;

15.  bere na vědomí, že změna klimatu, rostoucí populace a hospodářské potřeby zvyšují ve Střední Asii tlak na vodní zdroje; zdůrazňuje, že v této otázce je nutné zintenzivnit regionální spolupráci mezi zeměmi na horních a dolních tocích řek, aby se zabránilo konfliktům kvůli rozdělení a používání vodních zdrojů; s potěšením bere na vědomí regionální platformy, jako je Mezinárodní fond pro záchranu Aralského jezera, které země ve Střední Asii podněcují k dialogu a spolupráci; připomíná, že byl navázán dialog mezi EU a Střední Asií o životním prostředí, aby se podpořila stabilizace Aralského jezera a lepší hospodaření s vodními zdroji; vyzývá k provádění Pařížské dohody o změně klimatu a je připraven poskytnout odborné znalosti a spolupráci k dosažení tohoto cíle;

16.  zdůrazňuje, že urovnávání konfliktů, včetně sporů o distribuci vody, v souladu s mezinárodním právem a dobrými sousedskými vztahy, a vyhýbání se za každou cenu použití síly či hrozbě síly má zásadní význam pro dosažení dlouhodobé stability regionu a splnění cílů udržitelného rozvoje; zdůrazňuje význam vymezení a ohraničení sporných pohraničních oblastí mezi Tádžikistánem a Kyrgyzstánem, aby se zabránilo dalším vojenským střetům mezi oběma zeměmi, a vítá kroky, které v tomto ohledu přijaly obě strany; znovu opakuje nabídku EU ohledně podpory mírového urovnání konfliktu prostřednictvím technické pomoci a opatření k budování důvěry; vítá, že Kyrgyzstán a Uzbekistán v lednu 2023 vyřešily otázku vymezení hranic; opakuje, že EU se zavázala k nešíření zbraní hromadného ničení v této oblasti;

Demokracie a lidská práva

17.  trvá na tom, že dodržování lidských práv a dodržování mezinárodních závazků je důležitým aspektem vztahů EU se Střední Asií; naléhá na středoasijské země, aby dodržovaly své povinnosti v oblasti demokracie a lidských práv, jak je stanoveno i v dohodách o partnerství a spolupráci a v systému všeobecných celních preferencí plus (GSP+); zdůrazňuje význam pravidelného dialogu se středoasijskými zeměmi o lidských právech, protože je nástrojem k prosazování lidských práv, základních svobod a politického pluralismu a fórem, kde je možné upozorňovat na otázky budící znepokojení; vyzývá delegace EU a zastupitelské úřady členských států ve Střední Asii, aby pokračovaly v aktivním sledování tamní situace, spolupracovaly s obránci lidských práv a reagovaly na porušování lidských práv a politicky motivované pronásledování osob, mimo jiné účastí na soudních řízeních a návštěvami politických vězňů; vybízí ke spolupráci s orgány a zvláštními postupy OSN, jakož i na mnohostranných fórech pro lidská práva, jako je Rada OSN pro lidská práva;

18.  je znepokojen nedostatečnou odpovědností za závažné porušování lidských práv ve velkém měřítku, včetně případů, kdy orgány použily tvrdá opatření k ukončení masových protestů a následných nepokojů během tzv. „krvavého ledna“ v Kazachstánu, jakož i v autonomní oblasti Horský Badachšán (GBAO) v Tádžikistánu a v Republice Karakalpakstán v Uzbekistánu; vyzývá orgány všech pěti středoasijských států, aby přijaly účinná opatření k zahájení nezávislého a důkladného vyšetřování všech obvinění z mučení a špatného zacházení a dalšího závažného porušování lidských práv, a aby zabránily používání nepřiměřené síly a mučení ze strany policie a bezpečnostních sil; vyzývá vlády států Střední Asie, aby provedly reformy soudnictví s cílem zajistit větší nezávislost a transparentnost;

19.  zdůrazňuje zásadní demokratické nedostatky ve Střední Asii, pokud jde o demokratickou správu věcí veřejných, právní stát a ochranu lidských práv, které přetrvávají po dlouhou dobu a v nedávném období se v několika ohledech ještě prohloubily; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby volební procesy byly transparentnější, otevřenější a spravedlivější pro všechny politické aktéry; zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou může hrát občanská společnost při podpoře a prosazování demokratických reforem, řádné správy věcí veřejných a ochrany lidských práv ve Střední Asii; s politováním bere na vědomí restriktivní legislativní iniciativy namířené proti nevládním organizacím a sdělovacím prostředkům, které omezují prostor pro činnost organizací občanské společnosti; vyzývá státy Střední Asie, aby podnikly smysluplné kroky k řešení těchto nedostatků, provedly příslušné úmluvy Mezinárodní organizace práce a zajistily dodržování svých mezinárodních závazků, pokud jde o demokratickou správu věcí veřejných a ochranu lidských práv, a konstatuje, že se k tomu zavázaly v rámci dohod o partnerství a spolupráci s EU, vyjednaných posílených dohod o partnerství a spolupráci a systému GSP+ EU; konstatuje, že země ve Střední Asii mají mladé a dynamické populace, které by měly mít příležitost se smysluplně zapojit do utváření budoucnosti své vlasti; oceňuje činnost fóra občanské společnosti EU a Střední Asie a vyzývá EU, aby občanskou společnost více podporovala;

20.  konstatuje, že je nutné posílit odolnost Střední Asie vůči dezinformacím podporou nezávislých sdělovacích prostředků a obsahu v místních jazycích, zvyšováním mediální gramotnosti a pořádáním speciálních kurzů pro místní novináře; zdůrazňuje, že je třeba posílit nezávislost a pluralitu sdělovacích prostředků a svobodu projevu ve Střední Asii v souladu s nejvyššími demokratickými standardy; vyzývá k větší transparentnosti vlastnictví a financování sdělovacích prostředků s cílem posílit nezávislost a pluralitu sdělovacích prostředků; vyjadřuje politování nad tím, že středoasijské orgány využily boje proti dezinformacím k omezení legitimního výkonu svobody projevu, mimo jiné tím, že obviňují ty, kdo hovoří o korupci, nespravedlnosti a zneužívání vlády z údajného šíření „falešných“ informací, podněcují k „nesvornosti“ a podporují „extremismus“; je znepokojen zvyšováním počtu zatčených novinářů a bloggerů a hrozbami zákazu činnosti nezávislých sdělovacích prostředků; trvá na tom, že musí být zajištěno dodržování práv novinářů, nezávislých bloggerů, obránců lidských práv a občanských aktivistů a aktivistů v oblasti životního prostředí, že jim musí být zaručena ochrana před obtěžováním, nátlakem a výhrůžkami, že veškeré útoky na ně musí být vyšetřeny a že všechny nespravedlivě zadržené a uvězněné osoby musí být okamžitě a bezpodmínečně propuštěny; odsuzuje řadu nedávných vládních iniciativ zaměřených na uzavření nezávislých mediálních služeb a zablokování přístupu na jejich stránky v Tádžikistánu a Kyrgyzstánu, jakož i návrh zákona o sdělovacích prostředcích, který je v současné době projednáván v Kyrgyzstánu a Kazachstánu a který může vést ke zvýšení státní kontroly nad mediálními operacemi;

21.  vyzývá orgány Střední Asie, aby propustily všechny politické vězně; konkrétně vyzývá orgány Kazachstánu, aby propustily následující vězně: Aigerim Tleuzhan, Marat Zhylanbayev, Bekizhan Mendygaziyev, Timur Danebayev, Kairat Klyshev; vyzývá orgány Kyrgyzstánu, aby propustily následující vězně: Azimbek Beknazarov, Aibek Buzurmankulov, Aidanbek Akmatov, Temir Machmudov, Marat Bayazov; vyzývá orgány Uzbekistánu, aby propustily následující vězně: Dauletmurat Tazhimuratov, Allabai Tokimbetov, Nurlan Naiypov, Amirbek Adilbekov; vyzývá orgány Tádžikistánu, aby propustily následující vězně: Faromuz Irgashov, Ulfatchonim Mamadshoeva, Khursand Mamadshoev, Khushruz Djumaev; vyzývá orgány Turkmenistánu, aby propustily následující vězně: Omruzak Omarkuliev, Murat Dushemov, Murat Ovezov, Mansur Mingelov, Nurgeldy Khalykov;

22.  je znepokojen tím, že přestože rovnost žen a mužů je ve všech zemích údajně chráněna zákonem, genderově podmíněné násilí, domácí násilí, dětské sňatky, diskriminace a obtěžování menšin a osob LGBTIQ jsou ve Střední Asii stále rozšířeny; naléhá na středoasijské vlády, aby tomuto porušování lidských práv předcházely prostřednictvím vhodných zákonů, vzdělávacích kampaní a opatření, včetně zvyšování povědomí a kvalifikace úředníků veřejné správy, zejména policistů, posílení schopnosti organizací občanské společnosti prosazovat legislativní změny, zlepšení služeb podpory v první linii pro oběti a zvyšování povědomí o boji proti stávajícím stereotypům a prosazování rovnosti ve společnosti; vyjadřuje znepokojení nad tím, že osoby LGBTIQ jsou stále stavěny mimo zákon, ve většině zemí chybí základní antidiskriminační právní předpisy, je používáno tzv. nápravné znásilnění na lesbických ženách, chybí bezpečné prostory pro shromažďování LGBTIQ osob a v barech a sociálních prostorách probíhají policejní razie, při nichž je běžná policejní brutalita; zdůrazňuje, že jakákoli strategie EU vůči Střední Asii musí být v souladu s akčním plánem EU pro rovnost žen a mužů III;

23.  opakuje své znepokojení nad rozbujelou korupcí a kleptokracií ve Střední Asii, která narušuje důvěru ve vládu, zvyšuje nerovnost, připravuje občany o veřejné služby a zpomaluje hospodářský růst; vyzývá středoasijské vlády, aby přijaly opatření nad rámec rozsáhlé protikorupční rétoriky, aby se konečně zavázaly k boji proti korupci a kleptokracii a aby přijaly vnitrostátní strategie zaměřené na integrovaný přístup k prevenci a potlačování korupce, jakož i zvýšily transparentnost a přístup k informacím a omezily soukromý vliv;

24.  zdůrazňuje, že EU by měla využít svůj pozitivní obraz ve Stření Asii a zintenzivnit kulturní a veřejnou diplomacii; přimlouvá se za posílení vazeb a příležitostí ke spolupráci mezi evropskými a středoasijskými institucemi a za podporu mezilidských kontaktů a mobility, za vytváření příležitosti ke vzdělávání a vědecké činnosti, jako je výměna na akademické úrovni prostřednictvím programů Erasmus+ a Horizont 2020, a rozvoj udržitelného cestovního ruchu;

25.  bere na vědomí, že státy Střední Asie jsou ochotny s EU zahájit dialog o uvolnění vízového režimu, a vyzývá Komisi, aby zintenzivnila konzultace o vypracování cílených a komplexních reformních plánů pro středoasijské státy s cílem připravit půdu pro dohody o zjednodušení vízového režimu a o zpětném přebírání osob;

Dvoustranná spolupráce

26.  konstatuje, že Kazachstán je prvním středoasijským státem s ratifikovanou dohodou o posíleném partnerství a spolupráci, která poskytuje pevný základ pro rozšíření spolupráce v klíčových oblastech společného zájmu, jako je konektivita, energetická účinnost, zelená ekonomika a digitalizace; vítá podpis memoranda o porozumění mezi Republikou Kazachstán a EU o strategickém partnerství v oblasti udržitelných surovin, baterií a hodnotových řetězců vodíku z obnovitelných zdrojů; vyzývá kazašské orgány, aby pokračovaly v provádění politických a hospodářských reforem, které by měly posílit demokracii, právní stát a řádnou správu věcí veřejných; zdůrazňuje, že provádění vize „spravedlivého Kazachstánu“ musí zajistit dodržování lidských práv a svobody projevu, sdružování a shromažďování a zlepšit volební rámec v souladu s doporučeními Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE; vyzývá kazašské orgány, aby dokončily vyšetřování událostí z ledna 2022, zveřejnily svá zjištění a zajistily spravedlnost pro oběti mučení; bere na vědomí potenciální přínosy intenzivnějších mezilidských výměn s Kazachstánem prostřednictvím dohody o zjednodušení vízového režimu, jejíž konzultace byly zahájeny v květnu 2023;

27.  zdůrazňuje, že nadcházející podpis dohody o posíleném partnerství a spolupráci a probíhající provádění systému GSP+ kladou další důraz na potřebu zajistit dodržování lidských práv a základních svobod v Kyrgyzstánu v souladu s jeho mezinárodními závazky; se znepokojením bere na vědomí zhoršení demokratických norem a lidských práv v posledních letech, ačkoli Kyrgyzstán byl považován za nejdemokratičtější zemi v regionu s dynamickou občanskou společností a svobodnými sdělovacími prostředky; je znepokojen pronásledováním politické opozice, mimo jiné zástupců strany Sociální demokraté, a negativním dopadem legislativních iniciativ zaměřených na činnost nezávislých sdělovacích prostředků a občanské společnosti, zejména zákona o „falešných informacích“ a návrhů zákonů o „zahraničních zástupcích“, „hromadných sdělovacích prostředcích“ a „ochraně dětí před škodlivými informacemi“, a rostoucím počtem soudních řízení vedených proti obráncům lidských práv, pracovníkům sdělovacích prostředků a novinářům a sdělovacím prostředkům; vyzývá EU, aby i nadále podporovala občanskou společnost a nezávislé sdělovací prostředky;

28.  konstatuje, že zahájení jednání o dohodě o posíleném partnerství a spolupráci s Tádžikistánem je příležitostí k rozšíření rozsahu dvoustranné spolupráce a výměn; zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v úzké spolupráci v bezpečnostních otázkách, neboť Afghánistán je i nadále zdrojem nestability a bezpečnostních obav v důsledku drsné vlády Tálibánu a pokračující humanitární krize v zemi; opakuje, že legitimní boj proti terorismu a násilnému extremismu by neměl sloužit jako záminka k potlačování činnosti opozice, k oslabování svobody projevu či omezování nezávislosti soudnictví; vítá zájem Tádžikistánu připojit se k systému GSP+, který může podpořit udržitelný hospodářský růst a podpořit obchod, a vyžaduje účinné provádění mezinárodních norem v oblasti lidských a pracovních práv; vyzývá Tádžikistán, aby zlepšil ochranu lidských práv a základních svobod, zejména svobody projevu, a aby přestal zastrašovat a pronásledovat pracovníky sdělovacích prostředků, obránce lidských práv, nezávislé právníky a občanskou společnost a aby ukončil represe vůči pamírské menšině v autonomní oblasti Horský Badachšán;

29.  konstatuje, že Turkmenistán zůstává jediným středoasijským státem bez dohody o partnerství a spolupráci s EU, což omezuje prostor pro dvoustrannou spolupráci; zdůrazňuje, že Turkmenistán musí prokázat zlepšení své zoufalé situace v oblasti demokracie a lidských práv, aby Parlament mohl přehodnotit svůj postoj a ratifikovat dohodu o partnerství a spolupráci; naléhavě vyzývá vládu Turkmenistánu, aby dekriminalizovala konsensuální sexuální vztahy mezi muži; konstatuje, že by mělo být v zájmu Turkmenistánu se otevřít, aby nebyl zemí, která je zcela na okraji a má jen omezené možnosti spolupráce; uznává potenciál vzájemně prospěšné spolupráce v oblastech, jako je energetika, konektivita a obchod, a vítá zájem Turkmenistánu dodávat plyn do Evropy prostřednictvím výstavby transkaspického plynovodu;

30.  bere na vědomí ohlášené reformy v Uzbekistánu, jejichž cílem je dosáhnout v zemi skutečné změny, pokud jde o socioekonomický rozvoj, účinnou správu, nezávislejší soudní systém a dodržování lidských práv a základních svobod; zdůrazňuje, že ústavní reforma je příležitostí k posílení právního státu a k tomu, aby tyto reformy získaly pevný právní základ; opakuje nicméně své hluboké znepokojení nad špatnými výsledky Uzbekistánu, pokud jde o demokracii, svobodu sdělovacích prostředků, lidská práva a právní stát, což se týká i brutálních zásahů proti demonstrantům v Karakalpakstánu, omezování svobody sdružování nevládních organizací a politických stran a pronásledování novinářů, nezávislých bloggerů, výrobců obsahu a obránců lidských práv a vyhrožování těmto novinářům, nezávislým bloggerům, autorům a obráncům lidských práv; připomíná orgánům, že je důležité prosazovat svobodu projevu online i offline, svobodu shromažďování, svobodu sdružování a nezávislost sdělovacích prostředků; vítá některá pozoruhodná zlepšení v oblasti práv žen v Uzbekistánu; naléhavě vyzývá vládu Uzbekistánu, aby dekriminalizovala konsensuální sexuální vztahy mezi muži; vítá dokončení jednání o posílené dohodě o partnerství a spolupráci mezi EU a Uzbekistánem a opakuje svou výzvu k urychlenému dokončení nezbytných právních a technických postupů pro podpis dohody o posíleném partnerství a spolupráci; vítá vedoucí úlohu Uzbekistánu při podpoře regionální spolupráce v různých oblastech, včetně konektivity a využívání vodních zdrojů;

o
o   o

31.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a prezidentům, vládám a parlamentům Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu.

(1) Úř. věst. L 29, 4.2.2016, s. 3. (2) Úř. věst. L 196, 28.7.1999, s. 48. (3) Úř. věst. L 350, 29.12.2009, s. 3. (4) Úř. věst. L 229, 31.8.1999, s. 3. (5) Úř. věst. C 404, 6.10.2021, s. 202.