Evropský parlament,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a zejména na články 1, 7, 20, 21, 22, 23, 25 a 26 této listiny,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), zejména na články 2, 3 a 6 této smlouvy,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na článek 19 a čl. 83 odst. 1 této smlouvy,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech a příslušnou judikaturu Evropského soudu pro lidská práva,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–  s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. prosince 2021 nazvané „Inkluzivnější a bezpečnější Evropa: rozšíření seznamu trestných činů EU o nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti“ (COM(2021)0777) a k němu připojený návrh rozhodnutí Rady,

–  s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva(1),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (COM(2020)0152),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. září 2020 nazvané „Unie rovnosti: akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025“ (COM(2020)0565),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. listopadu 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025“ (COM(2020)0698),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2021 nazvané Unie rovnosti: Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030“ (COM(2021)0101) a na Úmluvu Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením, kterou ratifikovala EU a všechny její členské státy,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. června 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti práv obětí (2020–2025)“ (COM(2020)0258),

–  s ohledem na doporučení Výboru ministrů Rady Evropy členským státům ze dne 20. května 2022 o boji proti nenávistným verbálním projevům (CM/Rec(2022)16),

–  s ohledem na všeobecné politické doporučení Komise proti rasismu a nesnášenlivosti (ECRI) Rady Evropy č. 15 o boji proti nenávistným verbálním projevům přijaté dne 8. prosince 2015,

–  s ohledem na Rámcovou úmluvu Rady Evropy o ochraně národnostních menšin a na Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků,

–  s ohledem na doporučení, zprávy a usnesení komise ECRI, Řídícího výboru pro boj proti diskriminaci, pro rozmanitost a inkluzi, Parlamentního shromáždění, Benátské komise a dalších orgánů Rady Evropy,

–  s ohledem na pokyny ke zlepšení shromažďování a využívání údajů o rovnosti vypracované podskupinou pro údaje o rovnosti skupiny Komise na vysoké úrovni pro otázky rovnosti, nediskriminace a rozmanitosti v roce 2018 a zveřejněné v roce 2021,

–  s ohledem na smlouvy OSN o lidských právech a nástroje OSN pro ochranu lidských práv a základních svobod, zejména na Všeobecnou deklaraci lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace a Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen a na doporučení vyjádřená v rámci výročního fóra OSN pro problematiku menšin,

–  s ohledem na údaje o trestných činech z nenávisti, které každoročně dne 16. listopadu zveřejňuje Úřad OBSE pro demokratické instituce a lidská práva,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2020 o posílení svobody sdělovacích prostředků: ochrana novinářů v Evropě, nenávistné projevy, dezinformace a úloha platforem(2),

–  s ohledem na usnesení ze dne 16. září 2021 obsahující doporučení Komisi o určení genderově podmíněného násilí jako nové oblasti trestné činnosti uvedené v čl. 83 odst. 1 SFEU(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2018 o minimálních standardech pro menšiny v EU(4),

–  s ohledem na čl. 105 odst. 5 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9-0377/2023),

A.  vzhledem k tomu, že podle článku 21 Listiny se zakazuje jakákoli diskriminace založená na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci; vzhledem k tomu, že v oblasti působnosti Smluv, a aniž jsou dotčena jejich zvláštní ustanovení, se rovněž zakazuje jakákoli diskriminace na základě státní příslušnosti, vzhledem k tomu, že v návaznosti na široký výklad SDEU by mělo být „na základě pohlaví“ chápáno široce tak, že zahrnuje veškeré formy diskriminace týkající se genderové identity a jejího vyjádření a pohlavních znaků(5);

B.  vzhledem k tomu, že všechny formy a projevy nenávisti a nesnášenlivosti, včetně nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti, jsou neslučitelné s hodnotami Unie, jako jsou lidská důstojnost, svoboda, demokracie, rovnost, právní stát a dodržování lidských práv, včetně práv osob patřících k menšinám, jak jsou zakotveny v článku 2 SEU; vzhledem k tomu, že podpora a ochrana těchto základních hodnot Unie závisí na tom, zda orgány EU, členské státy a všichni ostatní příslušní aktéři budou bojovat proti předpojatosti, předsudkům, nesnášenlivosti a nenávisti;

C.  vzhledem k tomu, že nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti jsou komplexními a vícerozměrnými jevy, které mají dalekosáhlé důsledky pro lidská práva a právní stát v demokratických společnostech; vzhledem k tomu, že boj proti xenofobii, rasismu, misogynii, homofobii, transfobii a dalším formám předsudků, nesnášenlivosti, diskriminace, včetně těch, které jsou založeny na politických nebo jiných názorech, a nenávisti vůči určitým jednotlivcům nebo společenským skupinám vyžaduje ucelenou reakci, kterou by měla vypracovat EU a její členské státy v úzké spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně občanské společnosti; vzhledem k tomu, že jedním z nástrojů boje proti nenávistným verbálním projevům a trestným činům z nenávisti je kriminalizace;

D.  vzhledem k tomu, že boj proti nenávistným verbálním projevům a trestným činům z nenávisti, a to jak online, tak offline, vyžaduje vícerozměrný přístup a případně různé prostředky k jejich potírání, včetně trestního práva, občanskoprávních a správních řízení a dalších významných politických nebo sociálních opatření; vzhledem k tomu, že se členské státy již zavázaly k přijetí právních předpisů a opatření, které trestají trestné činy z nenávisti, řeší nedostatečné oznamování a zavádějí nebo dále rozvíjejí činnosti zaměřené na budování kapacit pro pracovníky donucovacích a soudních orgánů(6); vzhledem k tomu, že má-li být boj proti nenávistným verbálním projevům a trestným činům z nenávisti účinný, je nezbytné řešit jejich základní příčiny, zejména stereotypy; vzhledem k tomu, že klíčový význam mají v tomto ohledu preventivní opatření, vzdělávání, včetně digitálního vzdělávání, gramotnosti a dovedností na podporu bezpečného digitálního prostoru, odborná příprava a zvyšování povědomí; vzhledem k tomu, že EU a členské státy by měly podporovat lepší pochopení potřeby rozmanitosti a dialogu v kontextu demokracie, lidských práv a právního státu, zvyšovat povědomí veřejnosti o významu respektování pluralismu a bojovat proti negativním stereotypům a stigmatizaci;

E.  vzhledem k tomu, že nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti mohou představovat obzvláště závažné trestné činy a postihovat nejen jednotlivé oběti a jejich komunitu, když jim způsobují utrpení a omezují jejich základní práva a svobody, ale také společnost jako celek, neboť podrývají základy EU;

F.  vzhledem k tomu, že všechny nenávistné verbální projevy sice nepředstavují trestný čin, přispívají však k normalizaci projevů nenávisti, násilí a nesnášenlivosti ve společnosti;

G.  vzhledem k tomu, že v posledních desetiletích došlo v celé EU(7) k prudkému nárůstu diskriminace, trestných činů z nenávisti a nenávistných verbálních projevů, k nárůstu různých forem rasismu, antisemitismu, islamofobie, xenofobie, homofobie, transfobie a dalších forem nesnášenlivosti a rovněž k alarmujícímu nárůstu nenávistných verbálních projevů a podněcování k nenávisti na internetu i mimo něj; vzhledem k tomu, že terčem nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti se opakovaně stávají osoby patřící ke zranitelným skupinám, jako jsou LGBTIQ+ osoby, osoby posuzované podle rasy, etnické, náboženské nebo jazykové menšiny, původní komunity(8),(9), osoby se zdravotním postižením, osoby ze sociálně znevýhodněného prostředí, žadatelé o azyl, uprchlíci a migranti; vzhledem k tomu, že v Evropě došlo k výraznému nárůstu trestných činů z nenávisti a nenávistných verbálních projevů namířených proti LGBTIQ osobám(10) a také k nárůstu případů diskriminace a nenávisti, jejichž oběťmi jsou ženy; vzhledem k tomu, že vícenásobná diskriminace a diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám je živnou půdou pro nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti; vzhledem k tomu, že osoby, které se stanou terčem nenávistných verbálních projevů, jsou stále více vyloučeny ze společnosti;

H.  vzhledem k tomu, že situaci, kdy počet případů diskriminace a nenávisti roste, v mnoha členských státech ještě zhoršují extremistická a populistická hnutí a multiplikační účinek on-line prostředí a sociálních médií, což vede k opakované viktimizaci; vzhledem k tomu, že tento vzestup vede k nebezpečným rozkolům ve společnosti jako celku a ohrožuje demokracii;

I.  vzhledem k tomu, že existují údaje o tom, že nenávistné verbální projevy a incidenty motivované nenávistí jsou v EU stále nedostatečně hlášeny(11), což ztěžuje kvantifikaci rozsahu tohoto problému;

J.  vzhledem k tomu, že sdělovací prostředky a novináři hrají zásadní roli při informování společnosti a přispívání k demokratickým procesům;

K.  vzhledem k tomu, že politický diskurz se stále více vyznačuje nenávistnými verbálními projevy; vzhledem k tomu, že zvláště živnou půdou pro nenávistné projevy a podněcování k nenávisti jsou volební kampaně, což ovlivňuje nejen politickou sféru, ale i fungování společnosti obecně a prohlubuje politickou polarizaci; vzhledem k tomu, že alarmující úrovně dosáhly nenávistné projevy vůči ženám ve veřejných funkcích; vzhledem k tomu, že v boji proti nenávistným verbálním projevům a nesnášenlivosti mají významnou úlohu a odpovědnost vedoucí političtí představitelé; vzhledem k tomu, že by měli jít příkladem a akty nenávisti by měli veřejně odsuzovat;

L.  vzhledem k tomu, že obzvláště zranitelnými oběťmi nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti, ať už ve školách, nebo na internetu v podobě kybernetické šikany, jsou nezletilé osoby; vzhledem k tomu, že tyto útoky ohrožují jejich fyzickou a duševní nedotknutelnost a ovlivňují jejich vývoj a fyzické i duševní zdraví; vzhledem k tomu, že jim musí být věnována zvláštní pozornost;

M.  vzhledem k tomu, že členské státy ve svých trestněprávních předpisech neřeší nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti stejným způsobem, což ponechává některé skupiny v některých částech Unie bez dostatečné ochrany; vzhledem k tomu, že tato skutečnost ztěžuje vymezení společného evropského přístupu k boji proti nenávistným verbálním projevům a trestným činům z nenávisti; vzhledem k tomu, že nedostatečná právní ochrana může mít pro oběti ničivé důsledky;

N.  vzhledem k tomu, že stávající rámec EU se vztahuje pouze na nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti na základě rasy, barvy pleti, náboženského vyznání, původu a národnostního nebo etnického původu; vzhledem k tomu, že v současné době neexistuje na úrovni EU žádná komplexní společná právní definice nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti; vzhledem k tomu, že je jednoznačně zapotřebí účinně řešit i nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti, které se zakládají na jiných důvodech, jako je pohlaví, sexuální orientace, genderová identita, vyjádření genderové identity, pohlavní znaky, věk, zdravotní postižení a jakékoli jiné základní charakteristiky, zejména ty, které jsou chráněny podle článku 21 Listiny, a jakákoli kombinace těchto charakteristik; vzhledem k tomu, že EU musí chránit nejzranitelnější osoby ve společnosti; vzhledem k tomu, že má-li se zabránit negativnímu dopadu na ochranu obětí, je třeba věnovat zvláštní pozornost určení osob, skupin nebo komunit, které jsou vůči nenávistným verbálním projevům a trestným činům z nenávisti nejzranitelnější;

O.  vzhledem k tomu, že čl. 83 odst. 1 SFEU stanoví pro zařazení nových oblastí trestné činnosti na seznam přeshraničních trestných činů EU jasné požadavky; vzhledem k tomu, že zvláštní přeshraniční rozměr nenávistných verbálních projevů na internetu je jasný; vzhledem k tomu, že digitální transformace ukazuje, že je zapotřebí řešit tento jev na evropské úrovni; vzhledem k tomu, že je třeba bojovat proti nenávistným verbálním projevům a trestným činům z nenávisti na společném základě a na úrovni EU; vzhledem k tomu, že úkolem EU je jednat;

P.  vzhledem k tomu, že trestní právo EU by mělo na nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti reagovat pevně, přiměřeně a způsobem odpovídajícím jeho účelu, neboť je třeba náležitě chránit oběť a věnovat řádnou pozornost svobodě projevu a svobodě informací, jež jsou základními kameny demokracie; vzhledem k tomu, že EU by měla zaručit, aby příslušné orgány členských států nezneužívaly žádná omezení svobody projevu, která mají za cíl předcházet nenávistným projevům a bojovat proti nim, k umlčování menšin nebo k potlačování kritiky; vzhledem k tomu, že zavádění ochrany před nenávistnými verbálními projevy musí respektovat rozsudky Evropského soudu pro lidská práva týkající se svobody projevu;

Q.  vzhledem k tomu, že základními právy, jež jsou v boji proti nenávistným verbálním projevům a trestným činům z nenávisti chráněna, je především lidská důstojnost a zásada nediskriminace; vzhledem k tomu, že tato ochrana by měla být univerzální; vzhledem k tomu, že ochrana před nesnášenlivostí, ať už se zakládá na rase, národnostním původu, sexuální orientací, náboženství, ideologii, věku, přesvědčení, nebo na jakékoli jiné osobní, fyzické nebo sociální situaci či okolnostech a ať je vyjádřena jakkoli, se nesmí omezovat jen na některé důvody nebo motivy;

R.  vzhledem k tomu, že nové podněty k nenávistným verbálním projevům a trestným činům z nenávisti mohou vytvářet změny ve společenské dynamice, které musí řešit společný rámec EU, což vyžaduje rozšíření čl. 83 odst. 1 SFEU, jenž stanoví seznam trestných činů EU;

S.  vzhledem k tomu, že v roce 2021 předložila Komise sdělení nazvané „Inkluzivnější a bezpečnější Evropa: rozšíření seznamu trestných činů EU o nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti“ s cílem doplnit trestné činy z nenávisti a nenávistné verbální projevy na seznam oblastí trestné činnosti, u nichž mohou Parlament a Rada stanovit minimální pravidla týkající se vymezení trestných činů a sankcí použitelných ve všech členských státech EU, jak je stanoveno v čl. 83 odst. 1 SFEU; vzhledem k tomu, že rozhodnutí v této věci musí přijmout Rada;

T.  vzhledem k tomu, že takové rozhodnutí Rady by bylo prvním krokem k tomu, aby mohl být jako druhý krok vytvořen právní základ nezbytný pro přijetí společného právního rámce pro boj proti nenávistným verbálním projevům a trestným činům z nenávisti v celé EU; vzhledem k tomu, že takový společný právní rámec je naléhavě zapotřebí pro stanovení minimálních norem týkajících se definice trestných činů a sankcí, a tedy i pro boj proti nenávistným verbálním projevům a trestným činům z nenávisti na společném evropském základě a pro zajištění důsledné ochrany potenciálních obětí těchto činů v celé Unii;

U.  vzhledem k tomu, že Rada dosud rozhodnutí nepřijala; vzhledem k tomu, že některé členské státy konkrétní pokrok v této záležitosti v Radě blokují;

V.  vzhledem k tomu, že čl. 83 odst. 1 SFEU vyžaduje, aby Rada určila „jiné oblasti trestné činnosti“ na základě jednomyslnosti; vzhledem k tomu, že se tento požadavek ukázal jako škodlivý a brání tomu, aby bylo v boji proti nenávistným verbálním projevům a trestným činům z nenávisti v celé Unii dosaženo nezbytného společného pokroku;

1.  naléhavě vyzývá Radu, aby přijala rozhodnutí o zařazení nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti mezi trestné činy na seznamu podle čl. 83 odst. 1 SFEU, aby Komise mohla zahájit druhou fázi příslušného postupu;

2.  připomíná, že trestní právo členských států řeší nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti odlišně a že minimální harmonizovaná pravidla na úrovni EU se týkají pouze situací, kdy jsou tyto trestné činy spáchány proti skupině nebo jednotlivci na základě rasy, barvy pleti, náboženského vyznání, původu nebo národnostního či etnického původu, což ztěžuje provádění úspěšné společné strategie pro účinný boj proti nenávisti;

3.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že od zveřejnění sdělení Komise uplynuly téměř dva roky a Rada nedosáhla v této věci žádného pokroku, přestože pro jiné účely byla schopna seznam trestných činů EU rychle rozšířit; s ohledem na nárůst nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti vyjadřuje nad touto nečinností politování;

4.  vyzývá členské státy, aby odpovědně a konstruktivně spolupracovaly na obnovení jednání v Radě s cílem přijmout rozhodnutí Rady před koncem stávajícího volebního období;

5.  naléhavě vyzývá členské státy, aby přijetí návrhu rozhodnutí podpořily, nebo aby proti němu alespoň nevyjádřily nesouhlas;

6.  vyzývá současné i budoucí předsednictví Rady Evropské unie, aby při přípravě svého programu a definování cílů považovaly návrh Komise za prioritu;

7.  doporučuje, aby byl článek 83 SFEU změněn tak, aby se na něj vztahovala posílená kvalifikovaná většina, a nikoli v současné době požadovaná jednomyslnost; vyzývá v tomto ohledu k aktivaci překlenovacího ustanovení;

8.  zdůrazňuje, že budoucí právní předpisy EU, v nichž budou stanoveny minimální normy týkající se definice trestných činů a sankcí v souvislosti s nenávistnými verbálními projevy a trestnými činy z nenávisti, musí chránit lidskou důstojnost, usilovat o předcházení škodám, zajistit rovnost a bojovat proti nenávisti a nesnášenlivosti bez ohledu na motivaci;

9.  připomíná, že ochrana musí být univerzální a zvláště se musí zaměřovat na cílené osoby a zranitelné skupiny a komunity;

10.  připomíná, že svoboda projevu je základní hodnotou demokratických společností a neměla by být neodůvodněně omezována; dále připomíná, že veškeré právní předpisy týkající se nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti by měly vycházet ze zásad nezbytnosti a proporcionality; zdůrazňuje, že svoboda projevu musí být uplatňována v mezích zákona a v souladu s článkem 11 Listiny a neměla by být zneužívána jako štít pro nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti;

11.  žádá Komisi, aby v zájmu účinného boje proti nenávistným verbálním projevům a trestným činům z nenávisti, které by byly motivovány novou a měnící se sociální dynamikou, zvážila otevřený přístup, jenž nebude důvody diskriminace omezovat na položky uzavřeného výčtu;

12.  zdůrazňuje, že k šíření a posilování nenávistných projevů, k podněcování k diskriminaci a násilí a k rostoucímu riziku opětovné viktimizace přispívá zneužívání internetu a obchodní model platforem sociálních médií, jenž se zakládá na mikrocílené reklamě; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily řádné provádění stávajících právních předpisů, jako je nařízení (EU) 2022/2065(12), a aby v boji proti šíření nenávistných projevů online využily všech prostředků a nástrojů, které mají k dispozici;

13.  připomíná, že veřejné orgány odpovídají za prevenci, vyšetřování, stíhání a oznamování nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti a že při plnění těchto úkolů musí zohledňovat skutečnosti, které naznačují nenávist; zdůrazňuje, že budoucí právní předpisy EU by měly podporovat a prosazovat úzkou spolupráci s občanskou společností, s orgány pro rovné zacházení a s vnitrostátními institucemi pro lidská práva;

14.  vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost nezletilým osobám, včetně těch, které patří ke zranitelným skupinám, s cílem poskytnout jim před nenávistnými verbálními projevy a trestnými činy z nenávisti zvláštní ochranu, předcházet těmto incidentům, včetně šikany ve školách a kybernetické šikany, a minimalizovat jejich dopad na rozvoj a duševní zdraví nezletilých;

15.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byl zaveden solidní rámec právní ochrany EU, jenž bude účinně chránit oběti, zejména ty, které pocházejí ze zranitelných skupin kdekoli v EU; zdůrazňuje, že je třeba uplatňovat meziodvětvový přístup a že je důležité přijmout komplexní opatření, včetně poskytování odborné přípravy odborníkům, u nichž je pravděpodobné, že přijdou do styku s oběťmi, a opatření k zajištění ochrany a bezpečného přístupu k nezávislé spravedlnosti, specializovaným podpůrným službám a odškodnění pro oběti; zdůrazňuje, že oběti by měly mít možnost oznámit své zkušenosti příslušným orgánům a měly by být chráněny; připomíná, že zajištění právní ochrany obětí by vytvořilo bezpečné prostředí, které by přispělo ke zlepšení oznamování, což je nezbytné pro dokumentování nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti;

16.  vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci s příslušnými orgány a agenturami Unie zavedly odpovídající systémy shromažďování údajů pro získávání spolehlivých, srovnatelných, rozčleněných anonymních údajů o incidentech aktů nenávisti, včetně trestných činů z nenávisti, které budou v souladu s příslušnými vnitrostátními právními rámci a právními předpisy EU v oblasti ochrany údajů, a dále aby zavedly odpovídající monitorovací mechanismy s cílem zlepšit pravidelnou dostupnost, srovnatelnost a kvalitu shromažďovaných údajů a posoudit dopad, jaký mají právní předpisy a politiky na boj proti nenávistným verbálním projevům a trestným činům z nenávisti;

17.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 55. (2) Úř. věst. C 425, 20.10.2021, s. 28. (3) Úř. věst. C 117, 11.3.2022, s. 88. (4) Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 13. (5) Rozsudek Soudního dvora ze dne 30. dubna 1996 ve věci P v. S a Cornwall County Council, C-13/94, ECLI:EU:C:1996:170; rozsudek Soudního dvora ze dne 7. ledna 2004 ve věci K.B. v. National Health Service Pensions Agency and Secretary of State for Health, C-117/01, ECLI:EU:C:2004:7; rozsudek Soudního dvora ze dne 27. dubna 2006 ve věci Sarah Margaret Richards v. Secretary of State for Work and Pensions, C-423/04, ECLI:EU:C:2006:256; a rozsudek Soudního dvora ze dne 26. června 2018 ve věci M.B. v. Secretary of State for Work and Pensions, C-451/16, ECLI:EU:C:2018:492. (6) Výroční údaje Úřadu OBSE pro demokratické instituce a lidská práva o trestných činech z nenávisti. (7) Viz například výroční zpráva o činnosti ECRI za období od 1. ledna do 31. prosince 2019, výroční zpráva o činnosti ECRI za období od 1. ledna do 31. prosince 2020 a studie zadaná tematickou sekcí Evropského parlamentu Občanská práva a ústavní záležitosti s názvem „Nenávistné projevy a trestné činy z nenávisti v EU a hodnocení přístupů k regulaci on-line obsahu“, zveřejněná v červenci 2020. (8) Lingaas, C., „Hate Speech and Racialised Discrimination of the Norwegian Sámi: Legal Responses and Responsibility“, Oslo Law Review, svazek 8, č. 2, 2021, s. 88–107. (9) Civil Rights Defenders, „Joint submission to the UN Universal Periodic Review of Sweden –35th Session of the UPR Working Group of the Human Rights Council – January 2020“, 2019. (10) ILGA Europe, „2023 Annual Review of the Human Rights Situation of Lesbian, Gay, Bisexual, Trans and Intersex People in Europe and Central Asia“, únor 2023. (11) Agentura Evropské unie pro základní práva, „Encouraging hate crime reporting – The role of law enforcement and other authorities“ (Podpora oznamování trestných činů z nenávisti – úloha donucovacích orgánů a dalších orgánů), 2021. (12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách) (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1).