Evropský parlament,

–  s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, který Parlament, Rada a Komise slavnostně vyhlásily dne 17. listopadu 2017,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. března 2021 nazvané Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv (COM(2021)0102),

–  s ohledem na Portské prohlášení Evropské rady ze dne 8. května 2021,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. května 2023 o plánu pro dosažení sociální Evropy – dva roky po sociálním summitu v Portu(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2014 o účinných inspekcích práce jako strategii na zlepšení pracovních podmínek v Evropě(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1149 ze dne 20. června 2019, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti, mění nařízení (ES) č. 883/2004, (EU) č. 492/2011 a (EU) 2016/589 a zrušuje rozhodnutí (EU) 2016/344(3),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti (COM(2018)0131), který předložila Komise dne 13. března 2018, a na doprovodné posouzení dopadů (SWD(2018)0068),

–  s ohledem na souhrnné výroční zprávy o činnosti Evropského orgánu pro pracovní záležitosti za roky 2019, 2020, 2021 a 2022,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2020 o evropské ochraně přeshraničních a sezónních pracovníků v kontextu krize COVID-19(4),

–  s ohledem na čl. 45 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle něhož „volný pohyb zahrnuje odstranění jakékoli diskriminace mezi pracovníky členských států na základě státní příslušnosti, pokud jde o zaměstnávání, odměnu za práci a jiné pracovní podmínky“,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

A.  vzhledem k tomu, že v roce 2021 žilo v jiném členském státě přibližně 10 milionů občanů EU v produktivním věku(5); vzhledem k tomu, že v posledních letech vzrostl počet státních příslušníků třetích zemí, kteří žijí a pracují v EU; vzhledem k tomu, že v roce 2022 bylo na trhu práce EU zaměstnáno 9,93 milionu státních příslušníků třetích zemí, což odpovídá 5,1 % celkového počtu obyvatel v produktivním věku(6); vzhledem k tomu, že pracovníci ze třetích zemí zatím nespadají do působnosti Evropského orgánu pro pracovní záležitosti, ačkoli jejich problémy související s mobilitou pracovních sil a pracovními podmínkami jsou často podobné problémům pracovníků z EU;

B.  vzhledem k tomu, že volný pohyb pracovníků a volný pohyb služeb v rámci EU jsou dvěma ze čtyř základních svobod EU; vzhledem k tomu, že tyto svobody mají zásadní význam pro řádné fungování jednotného trhu; vzhledem k tomu, že patří mezi hlavní úspěchy evropské integrace;

C.  vzhledem k tomu, že nedostatečná koordinace systémů sociálního zabezpečení v členských státech může bránit mobilitě pracovníků; vzhledem k tomu, že otázky ovlivňující přenositelnost práv a nároků souvisejících se sociálním zabezpečením mohou být pro pracovníky, kteří uvažují o práci v jiném členském státě, demotivačním faktorem;

D.  vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyzývá k vytvoření celoevropského čísla sociálního zabezpečení, které by umožnilo snadnou identifikaci pracovníků, postavení v zaměstnání a jejich práv v oblasti sociálního zabezpečení;

E.  vzhledem k tomu, že mobilita pracovních sil podporuje hospodářský růst a je přínosem pro EU jako celek, neboť vyrovnává nabídku a poptávku po pracovních silách; vzhledem k tomu, že mobilita pracovních sil může mít rovněž za následek špatné pracovní podmínky a vykořisťování mobilních pracovníků v důsledku zneužívání a obcházení stávajících právních předpisů nebo nedostatečné informovanosti pracovníků v oblasti jejich práv a platných kolektivních smluv;

F.  vzhledem k tomu, že zajištění spravedlivé mobility a spravedlivé hospodářské soutěže založené na nediskriminaci a zásadě stejné odměny za stejnou práci zůstává v důsledku 27 různých režimů trhu práce s vnitrostátními předpisy a postupy výzvou; vzhledem k tomu, že právní předpisy Unie týkající se pracovních a sociálních práv pracovníků musí být ve všech členských státech i v přeshraničním kontextu řádně prováděny a prosazovány; vzhledem k tomu, že Evropský orgán pro pracovní záležitosti by měl rovněž podporovat využívání inovativních přístupů k účinné přeshraniční spolupráci a shromažďování, analýze a výměně informací; vzhledem k tomu, že mobilní pracovníci, zejména státní příslušníci třetích zemí, nemají k dispozici dostatečné podpůrné služby, jako je právní, sociální a psychologické poradenství;

G.  vzhledem k tomu, že evropský pilíř sociálních práv, který byl vyhlášen v roce 2017 v Göteborgu, stanoví dvacet zásad a zavádí soubor sociálních pravidel, jejichž cílem je směřovat k silné, sociální Evropě, která je spravedlivá a inkluzivní; vzhledem k tomu, že rovná práva a příležitosti, přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky, sociální ochrana, začlenění a autonomie sociálních partnerů jsou základními stavebními kameny Unie zakotvenými ve Smlouvách;

H.  vzhledem k tomu, že vnitrostátní kontrolní orgány, jako jsou inspektoráty práce a sociálního zabezpečení, a sociální partneři zapojení do inspekcí práce a sociálního zabezpečení nemají vždy potřebné zdroje, a proto mohou mít potíže s účinným prosazováním vnitrostátního práva a práva EU, zejména v přeshraničním kontextu; vzhledem k tomu, že účinné vymáhání vyžaduje dostatečné zdroje, jakož i strukturovanou spolupráci a pravidelnou a bezpečnou výměnu informací mezi členskými státy a všemi příslušnými zúčastněnými stranami;

I.  vzhledem k tomu, že Evropský orgán pro pracovní záležitosti byl zřízen s cílem usnadnit přeshraniční spolupráci při účinném vymáhání pracovního práva, včetně společných a koordinovaných inspekcí, a výměnu informací mezi členskými státy o otázkách mobility pracovních sil s cílem podpořit spravedlivé a dobře fungující trhy práce a systémy sociálního zabezpečení, chránit pracovníky a zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž na jednotném trhu;

J.  vzhledem k tomu, že členské státy by měly poskytovat podporu, informace a poradenství pracovníkům a zaměstnavatelům; vzhledem k tomu, že ani Evropský orgán pro pracovní záležitosti, ani zúčastněné odbory nemají dostatečné zdroje na to, aby mohly fungovat jako asistenční služba pro jednotlivce;

K.  vzhledem k tomu, že podle nařízení o zřízení Evropského orgánu pro pracovní záležitosti musí tento orgán přispívat k zajištění spravedlivé mobility pracovních sil v Unii a být nápomocen členským státům a Komisi při koordinaci systémů sociálního zabezpečení v rámci Unie; vzhledem k tomu, že Evropský orgán pro pracovní záležitosti v tomto ohledu plní několik úkolů, včetně usnadňování přístupu jednotlivců, zaměstnavatelů a sociálních partnerů k informacím týkajícím se mobility pracovních sil, podpory členských států při prosazování přeshraničního zprostředkování zaměstnání a koordinace evropských služeb zaměstnanosti (EURES), usnadňování spolupráce a výměny informací mezi členskými státy, koordinace a podpory vzájemně sladěných a společných inspekcí, provádění analýz a hodnocení rizik v otázkách souvisejících s přeshraniční mobilitou pracovních sil, podpory členských států při budování kapacit v oblasti mobility pracovních sil, řešení případů nehlášené práce a mediace v případě sporů mezi členskými státy ohledně uplatňování příslušných právních předpisů EU;

L.  vzhledem k tomu, že Evropský orgán pro pracovní záležitosti dosud nedosáhl svého plného operačního potenciálu; vzhledem k tomu, že činnost a působení Evropského orgánu pro pracovní záležitosti jsou omezené vzhledem k dobrovolné povaze spolupráce a účasti členských států a k jeho omezeným pravomocem vyžadovat a zpracovávat údaje od dotčených pracovníků a podniků; vzhledem k tomu, že právní rámec Evropského orgánu pro pracovní záležitosti mu brání provádět šetření z vlastní iniciativy a řešit otázky související s mobilitou pracovních sil ze třetích zemí;

M.  vzhledem k tomu, že pravidla a postupy pro provádění inspekce práce se v jednotlivých členských státech značně liší, stejně jako spolupráce mezi vnitrostátními orgány a Evropským orgánem pro pracovní záležitosti;

N.  vzhledem k tomu, že Evropskému orgánu pro bankovnictví byl svěřen mandát provádět šetření z vlastní iniciativy; vzhledem k tomu, že některé evropské agentury, například Europol, mají přístup do databáze systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a mohou zpracovávat osobní údaje; vzhledem k tomu, že Evropský orgán pro pracovní záležitosti podobná práva nemá;

O.  vzhledem k tomu, že sociální partneři nemusí nejprve vyčerpat vnitrostátní prostředky vymáhání, neboť mohou kdykoli oznámit přeshraniční případy Evropskému orgánu pro pracovní záležitosti, aby zahájil přeshraniční kontroly; vzhledem k tomu, že včasné, systematické a strukturální zapojení sociálních partnerů na úrovni EU, jednotlivých odvětví a členských států je nezbytné pro zlepšení účinnosti Evropského orgánu pro pracovní záležitosti;

P.  vzhledem k tomu, že evropská platforma pro boj proti nehlášené práci byla začleněna do působnosti Evropského orgánu pro pracovní záležitosti; vzhledem k tomu, že nehlášená práce představuje v EU stále akutní problém; vzhledem k tomu, že některá odvětví, jako je pohostinství, stavebnictví, cestovní ruch, péče a služby pro domácnosti, jsou postižena více než jiná;

Q.  vzhledem k tomu, že průzkumy a analýzy Evropského orgánu pro pracovní záležitosti jsou často zadávány externím dodavatelům, což orgánu brání v rozvoji vlastních odborných znalostí a může zpochybňovat jeho nezávislost;

R.  vzhledem k tomu, že jedním z cílů zřízení Evropského orgánu pro pracovní záležitosti bylo řešit problém nedostatečné výměny informací mezi vnitrostátními orgány odpovědnými za jednotlivé aspekty mobility pracovních sil a koordinaci systémů sociálního zabezpečení, aby se zajistilo co nejefektivnější využití všech dostupných prostředků v oblastech, kde může Evropský orgán pro pracovní záležitosti přinést přidanou hodnotu;

S.  vzhledem k tomu, že v EU narůstá nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a nedostatek pracovních sil; vzhledem k tomu, že síť EURES může sehrát zásadní úlohu při podpoře mobility pracovních sil a přeshraničního zprostředkování zaměstnání; vzhledem k tomu, že Evropský orgán pro pracovní záležitosti nemá kapacitu na poskytování asistenčních služeb jednotlivým uchazečům o zaměstnání a podnikům; vzhledem k tomu, že potenciál sítě EURES dosud nebyl plně využit; vzhledem k tomu, že vnitrostátní orgány, agentury práce a sociální partneři by měli více podporovat využívání sítě EURES;

T.  vzhledem k tomu, že do 1. srpna 2024 a poté každých pět let musí Komise v souladu s článkem 40 nařízení (EU) 2019/1149 vyhodnotit výsledky Evropského orgánu pro pracovní záležitosti s ohledem na jeho cíle, pravomoci a úkoly; vzhledem k tomu, že hodnocení Komise by mělo zohlednit podněty od Evropského orgánu pro pracovní záležitosti a příslušných zúčastněných stran a mělo by zejména posoudit, zda není třeba změnit mandát Evropského orgánu pro pracovní záležitosti a rozsah jeho činnosti, včetně rozšíření jeho působnosti na potřeby jednotlivých odvětví; vzhledem k tomu, že hodnocení by mělo rovněž analyzovat další synergie a možnosti sladění s jinými agenturami v oblasti zaměstnanosti, sociální politiky a základních práv a mělo by určit, kde by činnost Evropského orgánu pro pracovní záležitosti mohla přinést vnitrostátním orgánům větší přidanou hodnotu;

U.  vzhledem k tomu, že hodnocení by mělo dále analyzovat pravidelnou spolupráci a výměnu informací s Europolem a Eurojustem v případech trestných činů, zejména pokud se jedná o organizovanou trestnou činnost, např. ve stavebnictví, a v případech, kdy jsou dotčeny evropské dotace, s Úřadem evropského veřejného žalobce;

V.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 11. května 2023 o plánu pro dosažení sociální Evropy – dva roky po sociálním summitu v Portu zdůraznil, že je důležité, aby Evropský orgán pro pracovní záležitosti dobře fungoval a aby byl efektivní; vzhledem k tomu, že Parlament už vyzval Komisi, aby využila příležitosti, kterou nabízí nadcházející hodnocení, a předložila legislativní návrh na revizi oblasti působnosti nařízení o zřízení Evropského orgánu pro pracovní záležitosti a umožnila mu plně využít jeho potenciál, zejména pokud jde o jeho pravomoci v oblasti vyšetřování a dokazování;

1.  vyzývá Komisi, aby na základě zkušeností získaných od roku 2019 a průběžného hodnocení mandátu a operační kapacity Evropského orgánu pro pracovní záležitosti předložila návrh cílené revize nařízení o zřízení Evropského orgánu pro pracovní záležitosti s cílem posílit jeho mandát a přidanou hodnotu pro vnitrostátní orgány, aby mohl beze zbytku plnit své úkoly spočívající v zajištění spravedlivé mobility pracovních sil;

2.  žádá, aby byl mandát Evropského orgánu pro pracovní záležitosti podstatně posílen za účelem zajištění jeho přidané hodnoty pro vnitrostátní donucovací orgány, a to tím, že mu bude umožněno vyšetřovat údajná porušení práva EU, nebo jeho neuplatňování, a z vlastního podnětu zahajovat a provádět šetření a inspekce přeshraničních případů poté, co uvědomí příslušné vnitrostátní orgány, zejména v případech, kdy dochází k porušování práva EU nebo kdy příslušné vnitrostátní orgány v návaznosti na údajná porušení práva EU nebo jeho neuplatňování nepřijaly žádná opatření; zdůrazňuje, že je třeba uvědomit příslušné vnitrostátní orgány a informovat sociální partnery o všech šetřeních nebo vyšetřováních Evropského orgánu pro pracovní záležitosti v jejich zemích a zajistit, aby příslušné vnitrostátní orgány neprodleně poskytly Evropskému orgánu pro pracovní záležitosti veškeré informace, které považuje za nezbytné pro svá šetření, a to v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy;

3.  připomíná, že v některých členských státech provádějí inspekce práce sociální partneři; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby Evropský orgán pro pracovní záležitosti a příslušné vnitrostátní orgány účinně spolupracovaly se sociálními partnery a zároveň respektovaly jejich autonomii, práva a výsady v souladu s vnitrostátními pracovními vztahy;

4.  připomíná, že oblast působnosti Evropského orgánu pro pracovní záležitosti je omezena na akty Unie uvedené v nařízení o jeho zřízení; upozorňuje však, že orgán se často potýká s problémy týkajícími se pracovních podmínek státních příslušníků třetích zemí, na něž se vztahují příslušné pracovněprávní předpisy; vyzývá proto k rozšíření mandátu Evropského orgánu pro pracovní záležitosti na pracovní mobilitu státních příslušníků třetích zemí se zvláštním důrazem na ukončení falešného vysílání pracovníků a falešné samostatné výdělečné činnosti; zdůrazňuje, že je třeba lépe podporovat členské státy při uplatňování příslušných právních předpisů EU a do mandátu orgánu výslovně zahrnout odvětvové právní předpisy týkající se pracovního práva v souvislosti s mobilitou pracovních sil, například v odvětví dopravy, stavebnictví a zemědělství, jakož i v případě agenturního zaměstnávání;

5.  poukazuje na to, že pokud jde o vzájemně sladěné a společné inspekce, které Evropský orgán pro pracovní záležitosti podporuje nebo usnadňuje, je třeba zajistit vhodná návazná opatření; žádá, aby byly přijaty účinné postupy, které zajistí, že zjištěná porušení vnitrostátního práva a práva EU v oblasti mobility pracovních sil budou v členských státech řádně řešena prostřednictvím správních nebo soudních postupů; zdůrazňuje, že Evropský orgán pro pracovní záležitosti by měl mít v případě podezření na porušení předpisů pravomoc zahájit správní a soudní řízení; zdůrazňuje, že Evropský orgán pro pracovní záležitosti by měl v rámci svého mandátu podporovat vymáhání nevyplacených mezd a příspěvků na sociální zabezpečení v přeshraničních případech, například poskytováním dostupných informací a důkazů;

6.  zdůrazňuje, že Evropský orgán pro pracovní záležitosti by se měl důkladně zabývat případy, na které ho upozorní sociální partneři, a to zahájením společných a koordinovaných inspekcí s příslušnými vnitrostátními orgány nebo prováděním inspekcí z vlastní iniciativy; zdůrazňuje, že sociální partneři by měli mít možnost požádat Evropský orgán pro pracovní záležitosti o provedení šetření nebo inspekce; zdůrazňuje, že sociální partneři by měli být následně informováni o průběhu řízení a v případě, že Evropský orgán pro pracovní záležitosti žádost zamítne, by měli obdržet vyčerpávající odůvodnění;

7.  zdůrazňuje, že předpokladem zamezení případů nedodržování pracovněprávních předpisů, obcházení plateb sociálního zabezpečení a daňových úniků v rámci přeshraničních činností je účinné vymáhání práva, včetně odrazujících finančních sankcí; vyzývá proto Evropský orgán pro pracovní záležitosti, aby v rámci svého mandátu upřednostnil přeshraniční vymáhání práva a kontroly a aby spolupracoval s ostatními příslušnými agenturami EU; zdůrazňuje, že Evropský orgán pro pracovní záležitosti by měl vést záznamy o případech, kdy došlo k porušení práva EU a vnitrostátního práva v oblasti mobility pracovních sil, v souladu s platnými pravidly EU pro ochranu údajů;

8.  připomíná, že v návrhu nařízení o zřízení Evropského orgánu pro pracovní záležitosti, který předložila Komise (čl. 10 odst. 7), je stanovena povinnost Evropského orgánu pro pracovní záležitosti hlásit Komisi a orgánům dotčeného členského státu podezření na nesrovnalosti „v uplatňování práva Unie, včetně případů přesahujících rámec jeho pravomocí“, pokud se o těchto nesrovnalostech dozví během své činnosti; vyjadřuje politování nad tím, že uvedené ustanovení nebylo zahrnuto do přijatého znění nařízení; zdůrazňuje, že revize nařízení o zřízení Evropského orgánu pro pracovní záležitosti by měla toto ustanovení obsahovat;

9.  vyzývá k včasnému, systematickému a strukturálnímu zapojení sociálních partnerů EU, jednotlivých odvětví a členských států do přípravy a provádění činností Evropského orgánu pro pracovní záležitosti za účelem zlepšení jeho účinnosti; vyzývá příslušné vnitrostátní orgány k užší spolupráci s vnitrostátními sociálními partnery, neboť jsou odborníky v oblasti pracovního práva;

10.  vyzývá členské státy, aby uznaly přidanou hodnotu Evropského orgánu pro pracovní záležitosti, posílily spolupráci mezi svými příslušnými orgány a Evropským orgánem pro pracovní záležitosti a poskytly dostatečné zdroje na vnitrostátní úrovni s cílem zajistit, že příslušné orgány budou mít prostředky, kapacitu a strukturu pro spolupráci a účinné fungování; připomíná klíčovou úlohu národních styčných úředníků při usnadňování spolupráce mezi členskými státy a Evropským orgánem pro pracovní záležitosti, neboť působí jako vnitrostátní kontaktní místa a usnadňují výměnu informací mezi Evropským orgánem pro pracovní záležitosti a členskými státy; zdůrazňuje, že národní odborníci vyslaní členskými státy, včetně národních styčných úředníků, by měli pomáhat při plnění úkolů Evropského orgánu pro pracovní záležitosti a neměli by spadat pod vedení či dohled svého členského státu; zdůrazňuje, že je třeba nabídnout sociálním partnerům na úrovni EU možnost delegovat po jednom styčném úředníkovi;

11.  upozorňuje na častější výskyt nejistých pracovních a životních podmínek u státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou například závislí na bydlení poskytovaném zaměstnavatelem; zdůrazňuje, že Evropský orgán pro pracovní záležitosti by měl být oprávněn řešit situaci státních příslušníků třetích zemí na základě platných pracovněprávních předpisů EU a že je v tomto ohledu nutná úzká spolupráce s členskými státy, sociálními partnery a organizacemi občanské společnosti; poukazuje na to, že členské státy by mohly využívat schopnosti Evropského orgánu pro pracovní záležitosti poskytovat informace o pracovních podmínkách mobilních státních příslušníků třetích zemí; zdůrazňuje, že Evropský orgán pro pracovní záležitosti by měl mít možnost shromažďovat údaje týkající se situace mobilních pracovníků, včetně státních příslušníků třetích zemí, a mít k nim přístup v souladu s platnými pravidly EU o ochraně údajů a podporovat členské státy v lepším vymáhání stávajících právních předpisů pro státní příslušníky třetích zemí vykonávajících práci na jednotném trhu; konstatuje, že Evropský orgán pro pracovní záležitosti by mohl rovněž sehrát úlohu při usnadňování spolupráce a výměny informací mezi členskými státy, pokud jde o zlepšování přístupu státních příslušníků třetích zemí k příslušným orgánům v oblasti mobility pracovních sil a pracovních podmínek;

12.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise nenavázala na usnesení Parlamentu ze dne 25. listopadu 2021 o zavedení evropského průkazu sociálního zabezpečení s cílem zlepšit digitální prosazování práv na sociální zabezpečení a spravedlivou mobilitu(7) ani na jeho opakovanou výzvu k předložení legislativního návrhu o vytvoření evropského čísla sociálního zabezpečení; opakuje proto svou výzvu Komisi, aby takový návrh neprodleně předložila, a usnadnila tak činnost ELA a vnitrostátních orgánů v oblasti prosazování práva, umožnila koordinaci sociálního zabezpečení a zajistila spravedlivou mobilitu pracovních sil;

13.  poukazuje na to, že vykořisťovatelské, podvodné a nekalé praktiky podniků související s mobilitou pracovních sil ze strany mezinárodních subjektů není vždy snadné rozpoznat a řešit na vnitrostátní úrovni; je proto přesvědčen, že Evropský orgán pro pracovní záležitosti by mohl nabídnout přidanou hodnotu prostřednictvím operativních analýz na úrovni EU s cílem lépe rozpoznat a odhalovat riziková odvětví a nekalé praktiky dotčených subjektů a vyměňovat si osvědčené postupy, jak takové případy řešit; vyjadřuje politování nad tím, že stávající nařízení o Evropském orgánu pro pracovní záležitosti neposkytuje dostatečný právní základ pro provádění analýz operačního rizika ani žádné následné postupy; připomíná, že jakékoliv porušení nebo přestoupení práva EU v oblasti mobility pracovních sil by mělo být předmětem šetření a případně vést k odrazujícím sankcím;

14.  požaduje jasné ustanovení, které by Evropskému orgánu pro pracovní záležitosti umožnilo zpracovávat údaje související s vyšetřováním a provozními analýzami v souladu s platnými pravidly EU o ochraně údajů; žádá, aby byl Evropskému orgánu pro pracovní záležitosti umožněn přístup do systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a dalších příslušných databází za předpokladu, že bude zajištěna důvěrnost údajů a budou dodržována základní práva všech subjektů údajů; zdůrazňuje, že k včasnému a účinnému plnění svých úkolů potřebuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti rovněž přístup ke všem vnitrostátním údajům, které jsou důležité pro jeho práci, včetně zjištění z inspekcí a činností členských států v oblasti prosazování práva;

15.  zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou může síť EURES sehrát při řešení nedostatku pracovních sil a nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi(8) v celé EU, jakož i při poskytování obecných informací o vnitrostátních trzích práce a systémech sociálního zabezpečení a informací o volných pracovních místech v reálném čase; zdůrazňuje význam uživatelsky vstřícného portálu EURES pro mobilní uchazeče o zaměstnání a potenciální zaměstnavatele;

16.  vyzývá ke zlepšení koordinace a spolupráce mezi členskými státy, sociálními partnery a Evropským orgánem pro pracovní záležitosti při poskytování informací o mobilitě pracovních sil a právech pracovníků pracovníkům a zaměstnavatelům;

17.  zdůrazňuje potřebu účinné spolupráce mezi agenturami EU s cílem vytvářet synergie;

18.  požaduje, aby byla rozšířena spolupráce v oblasti výměny informací s Europolem a Eurojustem v případech trestných činů, zejména pokud se jedná o organizovanou trestnou činnost, například v odvětví stavebnictví, a v případech, kdy jsou dotčeny evropské dotace, s Úřadem evropského veřejného žalobce;

19.  zdůrazňuje, že Evropský orgán pro pracovní záležitosti potřebuje dostatečné zdroje, včetně vlastních zaměstnanců, aby mohl plnit své úkoly, zejména inspekcí v terénu s cílem odhalit porušování pracovního práva; konstatuje, že vysoký podíl vyslaných národních odborníků v Evropském orgánu pro pracovní záležitosti je významnou překážkou jejího fungování ve střednědobém a dlouhodobém horizontu; připomíná, že vyslaní národní odborníci jsou pouze dočasnými zaměstnanci, což může přispívat k institucionální nejednotnosti, ohrožovat kontinuitu činnosti a vést k potížím při plnění hlavních úkolů Evropského orgánu pro pracovní záležitosti; vyzývá tedy, aby byl dostatečný počet míst národních odborníků převeden na stálá pracovní místa;

20.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C, C/2023/1072, 15.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/1072/oj. (2) Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 31. (3) Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 21. (4) Úř. věst. C 362, 8.9.2021, s. 82. (5) Evropská komise, Výroční zpráva o mobilitě pracovníků uvnitř EU za rok 2022, Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, 2022. (6) Evropská komise, Statistiky týkající se migrace do Evropy, květen 2023. (7) Úř. věst. C 224, 8.6.2022, s. 81. (8) EURES, Zpráva o nedostatku a přebytku pracovních sil za rok 2022, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2023.