Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. ledna 2024 o pokračujícím pronásledování hnutí Fa-lun-kung v Číně, zejména o případu Tinga Jüan-te (2024/2504(RSP))

P9_TA(2024)0037 RC-B9-0067/2024

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předcházející usnesení o Číně,

–  s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Komunistická strana Číny od roku 1999 systematicky pronásleduje hnutí Fa-lun-kung a snaží se je vymýtit; vzhledem k tomu, že pokud jde o svobodu náboženského vyznání, situace v celé Čínské lidové republice se zhoršuje; vzhledem k tomu, že v těchto represích hraje ústřední roli cenzura a sledování využívající moderní technologie; vzhledem k tomu, že článek 36 Ústavy Čínské lidové republiky stanoví, že občané požívají svobody náboženského vyznání;

B.  vzhledem k tomu, že je zdokumentováno, že od roku 1999 zemřely v důsledku pronásledování ze strany Komunistické strana Číny tisíce členů hnutí Fa-lun-kung; vzhledem k tomu, že aby se zřekli své víry, jsou členové hnutí často zadržováni a údajně vystavováni mučení, psychickému týrání a odebírání orgánů;

C.  vzhledem k tomu, že dne 12. května 2023 byli zatčeni členové hnutí Fa-lun-kung Ting Jüan-te a jeho manželka Ma Žuej-mej, aniž by na ně byl vydán zatykač; vzhledem k tomu, že paní Ma byla propuštěna na kauci, ale kvůli záchranné kampani, kterou zahájil jejich syn v zahraničí, byla následně zastrašována policií;

D.  vzhledem k tomu, že pan Ting byl zadržován osm měsíců bez návštěv rodinných příslušníků; vzhledem k tomu, že dne 15. prosince 2023 byl odsouzen ke třem rokům vězení a pokutě 15 000 CNY; vzhledem k tomu, že se proti rozsudku odvolal;

1.  důrazně vyzývá Čínskou lidovou republiku, aby okamžitě ukončila pronásledování členů hnutí Fa-lun-kung a dalších menšin, včetně Ujgurů a Tibeťanů; požaduje, aby byl pan Ting a všichni členové hnutí Fa-lun-kung v Číně propuštěni;

2.  vyzývá Čínskou lidovou republiku, aby ukončila domácí i mezinárodní sledování, kontrolu a potlačování náboženské svobody; naléhavě vyzývá Čínskou lidovou republiku, aby plnila svou povinnost a dodržovala a chránila lidská práva, jak jí to ukládá mezinárodní právo i vlastní ústava;

3.  vyzývá členské státy EU, aby pozastavily platnost smluv o vydávání osob uzavřených s Čínskou lidovou republikou;

4.  zdůrazňuje, že těžištěm vztahů mezi EU a Čínou by mělo být dodržování lidských práv, demokracie a zásad právního státu; vyzývá EU a její členské státy, aby podporovaly a usnadňovaly mezinárodní vyšetřování případů pronásledování členů hnutí Fa-lun-kung a aby na pronásledování náboženských menšin upozorňovaly během všech politických dialogů a dialogů o lidských právech s čínskými orgány; vyzývá členské státy a delegaci EU v Čínské lidové republice, aby sledovaly soudní procesy;

5.  vyzývá EU a její členské státy, aby veřejně odsoudily zneužívání transplantací orgánů v Číně a aby využívaly globální režim sankcí EU v oblasti lidských práv i vnitrostátní režimy sankcí v oblasti lidských práv vůči všem pachatelům a subjektům, které přispívají k pronásledování členů hnutí Fa-lun-kung v Číně i v zahraničí; zdůrazňuje, že opatření EU by měla zahrnovat zamítnutí víz, zmrazení majetku, vyhoštění z území EU, trestní stíhání, a to i na základě extrateritoriální jurisdikce, a vznesení obvinění na základě mezinárodního trestního práva;

6.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení orgánům EU, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Čínské lidové republiky.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. ledna 2024 o hrozbě hladomoru v důsledku rozšíření konfliktu v Súdánu (2024/2505(RSP))

P9_TA(2024)0038 RC-B9-0063/2024

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Súdánu,

–  s ohledem na prohlášení z Džiddy o závazku chránit civilní obyvatelstvo Súdánu,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–  s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že násilný konflikt mezi súdánskou armádou a Jednotkami rychlé podpory je i nadále hlavní příčinou akutního nedostatku potravin v Súdánu, který ohrožuje životy obyvatel a postihuje 18 milionů lidí, z nichž 5 milionů již trpí hladem, jenž dosahuje krizové úrovně;

B.  vzhledem k tomu, že uvnitř Súdánu i za jeho hranice bylo násilně vysídleno více než 7,5 milionu osob a že tito vysídlení obyvatelé, zejména ženy a děti, značně strádají; vzhledem k tomu, že Súdán má nyní největší počet vysídlených obyvatel na světě;

C.  vzhledem k tomu, že během konfliktu bylo přibližně 12 000 lidí zabito; vzhledem k tomu, že v Dárfúru i v ostatních částech země vzrostly etnicky motivované útoky, především na etnikum Masalitů, a že tyto útoky výrazně zvyšují riziko etnických čistek; vzhledem k tomu, že zde soustavně dochází k sexuálnímu násilí;

D.  vzhledem k tomu, že v oblastech s omezeným přístupem humanitární pomoci konflikt dramaticky prohloubil nedostatek základního zboží a pohonných hmot; vzhledem k tomu, že konflikt se rozšířil do oblastí produkce obilovin; vzhledem k tomu, že země má nejvyšší míru podvýživy dětí na světě;

E.  vzhledem k tomu, že útoky na humanitární pracovníky a infrastrukturu vedly některé organizace k tomu, že pozastavily svou činnost, čímž bylo narušeno potravinové zabezpečení;

F.  vzhledem k tomu, že Komise uvolnila na humanitární pomoc v Súdánu v roce 2023 více než 128 milionů EUR;

1.  důrazně odsuzuje pokračující násilné střety mezi soupeřícími ozbrojenými frakcemi v Súdánu, porušování lidských práv a z toho vyplývající nedostatek potravin; vyjadřuje politování nad opakovanými útoky na civilní obyvatelstvo a připomíná všem frakcím jejich povinnosti dané mezinárodním právem;

2.  vyzývá všechny strany konfliktu, aby okamžitě ukončily nepřátelské akce a umožnily bezpečný, včasný a bezproblémový přístup humanitární pomoci, a to mj. tím, že splní závazky z Džiddy, a aby se snažily o diplomatické a mírové řešení konfliktu; plně podporuje veškeré regionální a mezinárodní úsilí v tomto ohledu; vyzývá vnější strany konfliktu, aby se zdržely zásahů, které dále rozdmýchávají konflikt a přispívají k nestabilitě;

3.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit spravedlivý přístup k humanitární pomoci pro civilisty, kteří se potýkají s dopady pokračujících bojů, s nedostatkem potravin, vody a paliva, omezenými možnostmi komunikace a dodávkami elektřiny a s velmi vysokými cenami základního zboží;

4.  vyzývá EU a její členské státy, aby navýšily mimořádné finanční prostředky na reakci na humanitární krizi v celém Súdánu a sousedních zemích; zdůrazňuje, že je nutné zajistit zvláštní pomoc obětem sexuálního násilí, jejíž součástí budou mechanismy ochrany, péče, léčby a podpory;

5.  vyzývá EU, aby osoby odpovědné za porušování lidských práv sankcionovala prostřednictvím globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv; vyzývá Radu bezpečnosti OSN, aby postihovala porušování zbrojního embarga OSN, které bylo uvaleno na Dárfúr, a aby toto embargo rozšířila na celou zemi;

6.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, súdánským orgánům, Africké unii, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů a Panafrickému parlamentu.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. ledna 2024 o Tádžikistánu: státních represích proti nezávislým sdělovacím prostředkům (2024/2506(RSP))

P9_TA(2024)0039 RC-B9-0064/2024

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Tádžikistánu,

–  s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v posledním desetiletí dochází k neustálému omezování funkce demokratické kontroly nezávislých sdělovacích prostředků v Tádžikistánu a že média v této zemi se nyní nacházejí v nejhorším stavu od získání nezávislosti v roce 1991;

B.  vzhledem k tomu, že od října 2022 odsoudily orgány řadu novinářů, včetně Abdulla Ghurbatího, Dalera Imomalího, Zavqibeka Sajdamíního, Abdusattora Pirmuhammadzoda, Ulfatchoním Mamadšojevové, Chušrúze Džumajeva a Churšeda Fozílova, k sedmi až více než dvaceti letům odnětí svobody za to, že informovali o sociálních problémech a porušování lidských práv, mj. v autonomní oblasti Horský Badachšán; vzhledem k tomu, že k pronásledování novinářů je využíván „zákon o boji proti extremismu“ a „zákon o boji proti terorismu“, jak s politováním konstatovali odborníci OSN v červenci 2023;

C.  vzhledem k tomu, že jediné dvě významné nezávislé zpravodajské agentury – Asia-Plus a místní redakce RFE/RL Rádio Ozodí – pravidelně čelí obtěžování a výhrůžkám, mj. obtížím při získávání akreditace a trestním obviněním, namířeným zejména proti novináři Rustamímu Džonímu; vzhledem k tomu, že novináři provozující nezávislou televizní stanici Azda v exilu uvádějí, že jejich příbuzní, kteří zůstávají v zemi, musejí i nadále čelit nátlaku tádžických bezpečnostních služeb;

D.  vzhledem k tomu, že nátlak vyvíjený orgány na domácí sdělovací prostředky a autocenzura pomáhají šíření ruské propagandy a dezinformací, zejména tím, že omezují zpravodajství o probíhající útočné válce proti Ukrajině;

1.  důrazně odsuzuje pokračující zásahy proti nezávislým sdělovacím prostředkům, kritikům vlády, aktivistům v oblasti lidských práv a nezávislým právníkům, mimo jiné právní předpisy proti extremismu; odsuzuje uzavření nezávislých sdělovacích prostředků a internetových stránek, mj. internetových sdělovacích prostředků Pamir Daily News, New Tadjikistan 2 a Akhbor.com;

2.  odsuzuje veškeré politicky motivované soudní procesy a to, že neprobíhají spravedlivá a veřejná slyšení před nezávislými soudy; naléhavě vyzývá tádžické orgány, aby přestaly pronásledovat novináře, okamžitě a bezpodmínečně propustily ty, kteří jsou svévolně zadržováni, a stáhly veškerá obvinění proti nim, zastavily pronásledování právníků hájících vládní kritiky a propustily právníky v oblasti lidských práv Manúčehra Choliqnazarova a Buzurgmehra Jorova;

3.  naléhavě vyzývá tádžickou vládu, aby zadržovaným osobám zajistila přístup k odpovídající zdravotní péči; vyzývá k důkladnému prošetření obvinění ze špatného zacházení ve vazbě a nucených přiznání a k tomu, aby byly odpovědné osoby postaveny před soud;

4.  vyzývá tádžickou vládu, aby pro pracovníky sdělovacích prostředků a obránce lidských práv zajistila v souladu s mezinárodními závazky své země v oblasti lidských práv bezpečné pracovní prostředí; opakuje, že svobodná a nezávislá činnost sdělovacích prostředků a organizací občanské společnosti je základním kamenem demokratické společnosti; trvá na tom, že při posuzování uplatňování všeobecného systému preferencí GSP+ a při jednáních o nové posílené dohodě o partnerství a spolupráci mezi EU a Tádžikistánem by měla být zohledněna situace v oblasti svobody projevu v Tádžikistánu;

5.  vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy, aby zajistily větší podporu občanské společnosti, obránců lidských práv a nezávislých pracovníků sdělovacích prostředků v Tádžikistánu, včetně financování a víz pro osoby, které potřebují ochranu;

6.  vyzývá mezinárodní instituce, aby i nadále sledovaly situaci v oblasti lidských práv v Tádžikistánu;

7.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedovi Komise, členským státům EU, Radě OSN pro lidská práva a prezidentovi, vládě a parlamentu Tádžikistánu.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. ledna 2024 o provádění nařízení (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin (2023/2081(INI))

P9_TA(2024)0040 A9-0416/2023

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 168 a 169 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES ze dne 10. června 2002 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013 ze dne 12. června 2013 o potravinách určených pro kojence a malé děti, potravinách pro zvláštní lékařské účely a náhradě celodenní stravy pro regulaci hmotnosti a o zrušení směrnice Rady 92/52/EHS, směrnic Komise 96/8/ES, 1999/21/ES, 2006/125/ES a 2006/141/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/39/ES a nařízení Komise (ES) č. 41/2009 a (ES) č. 953/2009(6),

–   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách)(7),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/522 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí program činnosti Unie v oblasti zdraví (program EU pro zdraví) („EU4Health“) na období 2021–2027 a zrušuje nařízení (EU) č. 282/2014(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2021 o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy(9),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie ‚od zemědělce ke spotřebiteli‘ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ (COM(2020)0381),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 20. května 2020 nazvaný „Hodnocení nařízení (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, pokud jde o výživové profily a zdravotní tvrzení týkající se rostlin a přípravků z nich a obecný regulační rámec pro jejich používání v potravinách“ (SWD(2020)0096),

–   s ohledem na vědecký názor Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad EFSA“) ze dne 15. prosince 2021 s názvem „Horní hranice příjmu cukrů ve stravě, kterou lze tolerovat“(10).

–  s ohledem na publikaci WHO z roku 2022 nazvanou „Nutrition labelling: policy brief“ (Nutriční označování: informativní zpráva)(11),

–  s ohledem na publikaci WHO z roku 2019 nazvanou „Guiding principles and framework manual for front-of-pack labelling for promoting healthy diets“ (Pokyny a rámcová příručka pro označování potravin na přední straně obalu na podporu zdravého stravování)(12),

–  s ohledem na třetí cíl OSN v oblasti udržitelného rozvoje, kterým je zajištění zdravého života a podpora dobrých životních podmínek pro všechny v každém věku,

–  s ohledem na zprávu fondu UNICEF z prosince 2013 s názvem „Children’s rights in impact assessments – A guide for integrating children’s rights into impact assessments and taking action for children“ (Práva dětí při posuzování dopadu právních předpisů: příručka pro začleňování práv dětí do posuzování dopadu právních předpisů a přijímání opatření ve prospěch dětí)(13),

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu a na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A9-0416/2023),

A.   vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1924/2006 (dále jen „nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních“) bylo zavedeno s cílem zajistit nejvyšší možnou míru ochrany spotřebitele a usnadnit mu výběr; vzhledem k tomu, že uvedené nařízení se vztahuje na dobrovolná výživová a zdravotní tvrzení o potravinách ve všech obchodních sděleních, včetně označování a reklamy, a na sdělení určená zdravotnickým pracovníkům(14); vzhledem k tomu, že Komise na základě vědeckého posouzení těchto tvrzení úřadem EFSA schvaluje zdravotní tvrzení, která jsou podložena vědeckými důkazy a jsou pro spotřebitele srozumitelná;

B.  vzhledem k tomu, že tvrzení lze rozdělit na „obecná zdravotní tvrzení“, „tvrzení o snížení rizika onemocnění“ a „tvrzení týkající se vývoje dětí“; vzhledem k tomu, že k červenci 2023 bylo k použití v EU schváleno 269 zdravotních tvrzení; vzhledem k tomu, že v souladu s postupy a požadavky uvedenými v nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních mohou být schvalována tvrzení při označování potravin, která se týkají vývoje a zdraví dětí;

C.  vzhledem k tomu, že výživová nebo zdravotní tvrzení jsou uvedena na nejméně 18 % nových výrobků vstupujících na trh EU s potravinami a nápoji, přičemž se odhaduje, že tato tvrzení jsou uvedena na čtvrtině všech potravin dostupných na trhu EU(15); vzhledem k tomu, že v 10. bodě odůvodnění nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních se uvádí, že potraviny, které jsou propagovány pomocí těchto tvrzení, mohou spotřebitelé vnímat jako produkty, které jsou ve srovnání s podobnými nebo jinými produkty, do nichž se tyto živiny a jiné látky nepřidávají, z výživového, fyziologického nebo jiného zdravotního hlediska hodnotnější, což by je mohlo vést k rozhodnutím, která přímo ovlivňují jejich celkový příjem jednotlivých živin nebo jiných látek způsobem, jenž by byl v rozporu s vědeckými podklady;

D.  vzhledem k tomu, že podle čl. 13 odst. 3 nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních měla Komise nejpozději do 31. ledna 2010 přijmout unijní seznam schválených tvrzení;

E.  vzhledem k tomu, že chování spotřebitele při výběru potravin ovlivňuje přítomnost výživových nebo zdravotních tvrzení, stejně jako další charakteristiky, jako je cena, značka, barva a tvar balení; vzhledem k tomu, že zdravotní tvrzení, zejména tvrzení o snížení rizika onemocnění, mají na volbu spotřebitelů větší vliv než výživová tvrzení(16); vzhledem k tomu, že to, jak spotřebitelé chápou výživová a zdravotní tvrzení, je ovlivněno nejrůznějšími faktory, včetně znalostí v oblasti výživy a úrovně vzdělání, což by mělo být s cílem usnadnit přechod ke zdravějšímu stravování a stimulovat změnu složení potravin vzato v úvahu; vzhledem k tomu, že k dosažení požadované změny a zajištění udržitelnějšího a zdravějšího výběru u spotřebitelů však informační, vzdělávací a osvětové kampaně samy o sobě nestačí, jelikož jejich výber může být ovlivněn dalšími klíčovými prvky potravinového prostředí, jako je cenová i obecná dostupnost a marketing;

F.  vzhledem k tomu, že nařízením o výživových a zdravotních tvrzeních byla Komise pověřena, aby do 19. ledna 2009 stanovila výživové profily u potravin nebo konkrétních kategorií potravin; vzhledem k tomu, že výživové profily nebyly dosud v praxi stanoveny; vzhledem k tomu, že v roce 2020 Komise v hodnoticí zprávě o uvedeném nařízení znovu potvrdila, že je třeba vytvořit výživové profily jako nástroj na ochranu spotřebitelů, aby nemohli být vystaveni potravinám, na nichž je sice uvedeno zdravotní tvrzení, ale mají nevhodné výživové složení; vzhledem k tomu, že strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ znovu potvrdila, že výživové profily by měly být stanoveny s cílem omezit uvádění nezdravých potravin na trh a jejich propagaci prostřednictvím výživových a zdravotních tvrzení;

G.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení z roku 2021 o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ výslovně uvítal oznámení legislativního návrhu na stanovení výživových profilů, který má zakázat používání výživových a zdravotních tvrzení u potravin s vysokým obsahem tuku, cukru nebo soli nebo u obecně nezdravých potravin, a vyzval k tomu, aby byla zvláštní pozornost věnována potravinám pro děti a jiným potravinám pro zvláštní účely;

H.  vzhledem k tomu, že spotřebitelé jsou nadále vystavováni pozitivním výživovým nebo zdravotním tvrzením na potravinách s vysokým obsahem tuku, soli nebo cukru, což je neslučitelné s cílem vysoké úrovně ochrany spotřebitele;

I.  vzhledem k tomu, že ve většině členských států dochází k rychlému stupňování problémů s nadváhou a obezitou, kdy se s nimi v Evropě potýká více než polovina dospělých a každé třetí dítě(17); vzhledem k tomu, že nadváha a obezita dětí zvyšuje celosvětové problémy v oblasti veřejného zdraví; vzhledem k tomu, že existují dostatečné důkazy o tom, že dětská obezita je ovlivňována uváděním potravin s vysokým obsahem tuku, soli a cukru na trh, že však jsou děti i nadále vystaveny vysoké míře takového marketingu, který využívá mocných a přesvědčivých způsobů stále častěji i prostřednictvím digitálních prostředků;

J.  vzhledem k tomu, že nezdravé stravování s vysokým obsahem soli, cukru a tuku, včetně nasycených tuků a transmastných kyselin, je jedním z hlavních rizikových faktorů chorob a úmrtnosti v Evropě a podle WHO způsobuje každý rok 8 milionů předčasných úmrtí; vzhledem k tomu, že každé páté úmrtí v roce 2017 bylo způsobeno nezdravým stravováním, zejména v důsledku kardiovaskulárních chorob a nádorových onemocnění; vzhledem k tomu, že je třeba se více zaměřit na prevenci;

K.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 16. února 2022 o posilování Evropy v boji proti rakovině – směrem ke komplexní a koordinované strategii(18) poukázal na úlohu zdravé stravy při prevenci a omezování výskytu nádorových onemocnění;

L.  vzhledem k tomu, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin nemohl stanovit bezpečnou úroveň příjmu volného a přidaného cukru, protože „ke konstantnímu (lineárnímu) zvýšení rizika nepříznivých účinků na zdraví (reakce) dochází v celém rozsahu pozorované úrovně příjmu (dávek) cukru, tj. čím vyšší je jeho příjem, tím větší je riziko nepříznivých účinků“(19); vzhledem k tomu, že agentura Světové zdravotnické organizace pro výzkum rakoviny klasifikovala náhradní sladidlo aspartam jako látku, která může být pro člověka karcinogenní; vzhledem k tomu, že ze systematického přezkumu WHO vyplývá, že sladidla bez cukru by mohla být spojena vyšším rizikem rozvoje diabetu II. typu, kardiovaskulárních onemocnění, celkové úmrtnosti a vyšší tělesné hmotnosti; vzhledem k tomu, že zdravější strava, která obsahuje vyšší příjem potravin rostlinného původu, jako je čerstvé ovoce a zelenina, celozrnné potraviny a luštěniny, a vyhýbá se nadměrné spotřebě masa a vysoce zpracovaným produktům, přispívá k lepšímu zdraví, vede k nižší mortalitě způsobené nepřenosnými onemocněními spojenými se stravováním a má příznivé účinky na životní prostředí;

M.  vzhledem k tomu, že účinné informační nástroje, jako je uvádění informací o výživové hodnotě na přední straně obalu, podporují občany při výběru zdravějších potravin, a brání tak nezdravé konzumaci potravin s vysokým obsahem soli, tuku a cukru; vzhledem k tomu, že Evropský parlament podpořil toto označování ve svém usnesení z vlastního podnětu ze dne 20. října 2021 o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“, v němž vyzval Komisi, aby v EU zajistila povinné jednotné uvádění výživových údajů na přední straně obalu na základě vědeckých důkazů a prokázaných znalostí spotřebitelů s cílem podpořit poskytování přesných informací o potravinách a zdravějších alternativách;

N.  vzhledem k tomu, že Komise v roce 2012 sestavila seznam 2 078 dosud neschválených zdravotních tvrzení týkajících se rostlinných látek, a to zejména z důvodu absence intervenčních studií na člověku, což vedlo k tomu, že úřad EFSA v roce 2010 pozastavil postup jejich hodnocení a schvalování; vzhledem k tomu, že v souladu s přechodnými opatřeními stanovenými v nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních mohou být na trhu EU stále používána neschválená zdravotní tvrzení, a to jak ta, která byla vyhodnocena negativně, tak i ta, která dosud neprošla hodnocením;

O.  vzhledem k tomu, že v roce 2020 dospěla Komise ve svém hodnocení nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních k závěru, že spotřebitelé jsou i nadále vystaveni zdravotním tvrzením o rostlinných látkách podloženým různou úrovní vědeckého hodnocení, včetně nepodložených zdravotních tvrzení, u nichž se mohou domnívat, že uvedené příznivé účinky byly vědecky posouzeny, ačkoli tomu tak není;

P.  vzhledem k tomu, že k větší ochraně spotřebitelů by mohla přispět větší koordinace bezpečnostního rámce pro rostlinné látky;

Q.  vzhledem k tomu, že právní předpisy týkající se rostlinných látek v potravinách a doplňcích stravy nejsou na úrovni EU harmonizovány; vzhledem k tomu, že členské státy mají buď seznamy rostlinných látek povolených v potravinách, nebo seznamy zakázaných látek, nebo nemají seznamy žádné; vzhledem k tomu, že klasifikace rostlinných látek jako potravin nebo léčivých přípravků spadá do pravomoci jednotlivých členských států; vzhledem k tomu, že účelem léčivého přípravku je léčba nebo prevence onemocnění u lidí a že doplňky stravy jsou určeny spotřebitelům, kteří nemají bezprostřední zdravotní potřeby; vzhledem k tomu, že je důležité zachovat jasné rozlišení mezi potravinami a léčivými přípravky;

R.  vzhledem k tomu, že rostlinné léčivé přípravky musejí před uvedením na trh EU projít schvalovacím postupem, v rámci něhož musí být prokázána jejich bezpečnost a účinnost a splnění dalších právních požadavků v takových oblastech, jako je posouzení kvality, farmakovigilance a dodržování správné výrobní praxe; vzhledem k tomu, že v případě rostlinných léčivých přípravků, které se bezpečně používají po dobu 30 let, včetně 15 let v EU, lze u tradičních rostlinných léčivých přípravků použít zjednodušený registrační postup, kdy jsou k doložení bezpečnosti a účinnosti přípravku uznávány údaje o jejich „tradičním používání“;

S.  vzhledem k tomu, že došlo k podstatné prodlevě při prosazování nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních; vzhledem k tomu, že k dosažení cíle uvedeného nařízení, kterým je zajistit vysokou míru ochrany spotřebitelů, je nutné, aby Komise jednala rychle a buď prosazovala veškerá ustanovení tohoto nařízení, nebo jej přepracovala, protože v určitých aspektech nevyhovuje daným účelům;

T.  vzhledem k tomu, že úkolem členských států je dbát na to, aby bylo nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních v rámci jejich jurisdikce dodržováno; vzhledem k tomu, že členské státy jsou povinny uplatňovat zásadu vzájemného uznávání; vzhledem k tomu, že kvůli rozdílům ve výkladu a prosazování daného nařízení uplatňují členské státy při nesprávném používání těchto tvrzení rozdílná opatření – od poskytnutí rady ohledně toho, jak tvrzení upravit, až po pokuty za jejich nesprávné používání;

U.  vzhledem k tomu, že sociální média významně přispívají k reklamě a prodeji potravin a doplňků stravy, přičemž stále není jasné, do jaké míry nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních upravuje sdělení o potravinách související se zdravím, která se objevují na internetu; vzhledem k tomu, že sdělení influencerů nebo známých osobností na sociálních médiích nejsou vždy jasně komerční, nebo nekomerční(20) a mohou vést k neověřeným nepravdivým a zavádějícím tvrzením o potravinářských výrobcích, například pokud jde o reklamu na bílkoviny nebo jiné doplňky stravy určené k zajištění většího nárůstu svalové hmoty;

1.  konstatuje, že hlavním cílem nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních je zajistit, aby se tvrzení o potravinách zakládala na obecně uznávaných vědeckých poznatcích a aby se dalo očekávat, že jim průměrný spotřebitel porozumí; zdůrazňuje, že v praxi se při prodeji potravin online i offline klamavá tvrzení stále objevují;

2.  poukazuje na rostoucí zájem spotřebitelů o informace o potravinách(21); zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby informace o výživových nebo zdravotních hodnotách potravin, které jsou uvedeny na etiketách a jsou používány pro účely obchodní úpravy, marketingu a reklamy, byly přesné, vědecky podložené a smysluplné; vyzývá k pravidelné aktualizaci seznamu schválených výživových a zdravotních tvrzení o potravinách v souladu s vědeckým vývojem v oblasti potravin a výživy;

3.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby zdravotní tvrzení nadále byla v souladu s politikou a prioritami EU v oblasti zdraví; znovu potvrzuje význam pravomoci Komise neschvalovat tvrzení, která by spotřebitelům mohla poskytovat protichůdné a matoucí informace(22);

Zohlednění výživových profilů při hodnocení zdravotních tvrzení

4.  připomíná, že podle článku 4 nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních měla Komise do 19. ledna 2009 stanovit výživové profily s cílem omezit uvádění výživových a zdravotních tvrzení na potravinách s vysokým obsahem tuku, cukru nebo soli; vyjadřuje politování nad tím, že návrh Komise týkající se výživových profilů dosud nebyl předložen, přestože byl plánován na rok 2022 v rámci revize právních předpisů EU o poskytování informací o potravinách spotřebitelům; trvá na tom, že stanovení výživových profilů se specifickými prahovými hodnotami živin pro používání zdravotních a výživových tvrzení v souladu s článkem 4 nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních je i nadále relevantní a nezbytné pro splnění cílů uvedeného nařízení;

5.  připomíná, že tvrzení by neměla spotřebitele uvádět v omyl, pokud jde o skutečnou výživovou hodnotu výrobku; zdůrazňuje, že pakliže výživové profily neexistují, mohou tvrzení vyzdvihovat pozitivní aspekt celkově nezdravého výrobku nebo výrobku, který překračuje prahové hodnoty určitých živin, jako jsou tuky, cukry a sůl; poukazuje na to, že mnoho potravinářských výrobků, včetně některých výrobků uváděných na trh pro děti, nadále používá zdravotní a výživová tvrzení, přestože obsahují vysoké množství živin vzbuzujících obavy; zdůrazňuje, že vytvoření specifických výživových profilů, jak je stanoveno v článku 4 nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních a v souladu s jeho cíli, je nezbytné k omezení používání výživových a zdravotních tvrzení u potravin s vysokým obsahem tuků, cukru a/nebo soli; zdůrazňuje, že budoucí výživové profily, jež by měly být založeny na spolehlivých a nezávislých vědeckých důkazech, by mohly spotřebitelům pomoci činit informovaná, zdraví prospěšná a udržitelná rozhodnutí o potravinářských výrobcích;

6.  vyjadřuje politování nad tím, že neexistuje systematický a fakticky podložený přístup k vytváření potravinového prostředí, který by spotřebitelům pomohl činit informovaná rozhodnutí a který by stimuloval přechod ke zdravější stravě, včetně zvýšené spotřeby rostlinných potravin, jako je čerstvé ovoce a zelenina, celozrnné potraviny a luštěniny; domnívá se, že kromě správného provádění nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních by Komise a členské státy měly více investovat do vzdělávání v oblasti potravin a výživy, jako jsou informační kampaně, prostřednictvím různých programů, včetně programu EU pro zdraví (EU4Health), a to zejména podporou akcí ve školách, jež se zaměří na výuku dětí a dospívajících o zdravé a vyvážené stravě; zdůrazňuje vliv sociálních faktorů ovlivňujících gramotnost spotřebitelů, pokud jde o tvrzení o potravinách; zdůrazňuje, že samotné informační, vzdělávací a osvětové kampaně nestačí k tomu, aby spotřebitelé činili informovaný výběr, a musí být doprovázeny politikami, které zlepšují potravinové prostředí;

Informace pro spotřebitele

7.  zdůrazňuje, že spotřebitelé mají sklon nadměrně konzumovat potravinářské výrobky, na nichž je uvedeno tvrzení o tom, že podporují lepší zdraví, čemuž se říká „haló efekt“; je zastáncem toho, aby na etiketách všech potravin a doplňků stravy, které jsou opatřeny zdravotními tvrzeními, byly uvedeny minimální i maximální dávky použití a doporučení, aby spotřebitel před požitím doplňků stravy konzultoval zdravotnického pracovníka, zejména aby se zamezilo možným nežádoucím účinkům, pokud by byly výrobky užívány v kombinaci s určitými druhy léčby, a aby se nepřispívalo k případným poruchám příjmu potravy; zdůrazňuje, že se očekává, že v rychle se měnícím potravinovém prostředí bude přetrvávat informační asymetrie, a vyzývá k financování výzkumu v oblasti porozumění tvrzením ze strany spotřebitelů;

8.  vyjadřuje politování nad zpožděním návrhu revize nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům ohledně vývoje výživových štítků na přední straně obalu, u nichž se prokázalo, že účinně pomáhají spotřebitelům zvolit si zdravější potraviny a nápoje; žádá Komisi a členské státy, aby spotřebitele motivovaly k tomu, aby si potraviny vybírali informovaně, s ohledem na zdraví a udržitelně, a aby je v tomto úsilí podporovaly, a to prostřednictvím co nejrychlejšího přijetí povinného a v rámci EU harmonizovaného výživového označování na přední straně obalu, které bude navrženo s ohledem na solidní a nezávislé vědecké poznatky a prokázané pochopení spotřebitelů; konstatuje, že ze studií vyplývá, že účinky potravin na zdraví nelze vysvětlit pouze výživovým složením, ale také úrovní zpracování, zejména v případě ultrazpracovaných potravin; zdůrazňuje proto, že uvádění informací o zpracování potravin na interpretačních nutričních štítcích na přední straně obalu by mohlo být v zájmu veřejného zdraví a spotřebitelů a mohlo by se ukázat jako účinné při pomoci spotřebitelům při výběru zdravějších potravin; vyzývá k přijetí regulačních opatření ke snížení zátěže, kterou vysoce zpracované potraviny představují pro veřejné zdraví;

Relevantnost tvrzení

9.  konstatuje, že mnohá tvrzení používaná na trhu EU se týkají živin, které ve stravě chybí jen velmi malému počtu evropských spotřebitelů; vyzývá Komisi, aby prozkoumala legislativní možnost rozšíření působnosti úřadu EFSA tak, aby zahrnovala i posouzení relevantnosti používání těchto tvrzení, a aby přezkoumala vědecký základ pro tato tvrzení; důrazně podporuje skutečnost, že úřad EFSA v současné době zveřejňuje konkrétní pokyny pro jednotlivá tvrzení;

10.  vyzývá Komisi, aby posoudila možnost omezit používání povolených výživových tvrzení „bez přidaného cukru“ u výrobků obsahujících náhradní sladidla nebo vysoké množství volných cukrů;

11.  zdůrazňuje, že i když jsou tvrzení o kojenecké výživě vědecky podložena, jako je zdravotní tvrzení „Příjem DHA přispívá k normálnímu vývoji zraku kojenců do 12 měsíců“, jejich používání by nemělo ovlivňovat volbu výživy pro kojence, ani omezovat zlepšování kojenecké výživy(23);

12.  podporuje zavedení předběžných konzultací mezi výrobci a úřadem EFSA s cílem umožnit úřadu prezentovat svá očekávání v souvislosti s předkládáním žádosti, a to při dodržení zásady nezávislosti úřadu EFSA;

Rostlinné látky

13.  poukazuje na to, že nedostatečná harmonizace na úrovni EU, pokud jde o klasifikaci rostlinných látek jako potravin nebo léčivých přípravků, znamená, že rostlinná látka může být v jednom členském státě označena za „potravinu“ a v jiném za „léčivý přípravek“; zdůrazňuje, že tyto nesrovnalosti představují pro výrobce a regulační orgány problémy a mohou negativně ovlivnit bezpečnost a dobré životní podmínky spotřebitelů, neboť pro spotřebitele je obtížné rozlišovat mezi tradičními rostlinnými léčivými přípravky a botanickými doplňky stravy založenými na stejných rostlinných látkách, což může vést k nedorozumění ohledně jejich používání;

14.  poukazuje na to, že EU nemá k dispozici seznam povolených ani zakázaných rostlinných látek používaných v potravinách a doplňcích stravy a že neexistuje úplný seznam příznivých nebo nepříznivých účinků rostlinných látek na zdraví, což vede k legislativním rozdílům mezi členskými státy, k roztříštěnosti trhu a k tomu, že se ke spotřebitelům mohou dostat potenciálně nebezpečné výrobky;

15.  nesouhlasí s dalším pozastavením hodnocení tvrzení o rostlinných látkách a poukazuje na to, že existují značné právní obavy ohledně pokračujícího využívání neschválených tvrzení podle přechodných opatření v článku 28 nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních; zdůrazňuje, že je nezbytně nutné zabývat se seznamem neschválených tvrzení o rostlinných látkách a provést další hodnocení těchto tvrzení, jež je naléhavě nutným opatřením na ochranu spotřebitele, jak bylo zdůrazněno v hodnotící zprávě Komise o nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních; je znepokojen tím, že další používání neschválených tvrzení podle přechodných opatření článku 27 nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních by mohlo uvést spotřebitele v omyl a být pro ně zdravotním rizikem, neboť se mohou mylně domnívat, že neschválená tvrzení byla vědecky posouzena a že u nich byla zhodnocena rizika;

16.  domnívá se, že je nezbytné, aby úřad EFSA a Komise urychleně přezkoumaly v souladu s ustanoveními nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních neschválená zdravotní tvrzení týkající se rostlinných látek v potravinách; vyzývá Komisi, aby zamítla tvrzení ze seznamu neschválených tvrzení, která již byla vyhodnocena negativně;

17.  vyzývá členské státy, aby účinně spolupracovaly na zavedení koordinovaného přístupu k rostlinným doplňkům stravy, a vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu poskytla patřičné pokyny; vyzývá Komisi a členské státy, aby neprodleně zveřejnily unijní černý seznam rostlinných látek používaných v potravinách, které jsou toxické nebo mají nepříznivé účinky na zdraví, které již byly zjištěny v členských státech;

Prosazování pravidel

18.  vyzývá Komisi, aby poskytla aktualizované pokyny ohledně toho, jak se vypořádat s marketingovými praktikami, které se používají k obcházení nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních;

19.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily znalostní síť zaměřenou na podporu pracovní skupiny pro výživová a zdravotní tvrzení; poukazuje na to, že tato síť by měla podpořit snazší výměnu osvědčených postupů, překlenout mezery ve výkladu mezi členskými státy a odstraňovat rozdíly v prosazování;

Zdravotní tvrzení v online komunikaci

20.  zdůrazňuje, že nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních bylo přijato v době, kdy v reklamě a prodeji potravin a doplňků stravy nehrála tak významnou roli sociální média; je znepokojen tím, že stále není jasné, do jaké míry se online komunikace o potravinách související se zdravím skutečně řídí nařízením o výživových a zdravotních tvrzeních;

21.  je znepokojen výskytem nepovolených a zavádějících výživových a zdravotních tvrzení na internetu; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních bylo relevantní také v internetovém prostředí, zejména proto, že určité zranitelnější skupiny obyvatelstva, jako jsou například děti a dospívající, mohou být velmi citlivé vůči určitým zdravotním tvrzením a informacím o potravinách sdíleným na sociálních médiích, což představuje riziko pro jejich fyzické i duševní zdraví; v této souvislosti považuje za důležité definovat, co bude v prostředí sociálních médií považováno za obchodní sdělení o potravinách a doplňcích stravy;

22.  vyzývá k tomu, aby se znovu začala věnovat pozornost dosažení účinného a celounijního přístupu k reklamám ve sdělovacích prostředcích a v digitálních médiích na zpracované potraviny s vysokým obsahem tuků, cukru a soli, které cílí na děti a dospívající; vyzývá Komisi, aby zvážila přijetí legislativních opatření na ochranu zdraví této zranitelné skupiny spotřebitelů;

23.  vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní pokyny pro prosazování nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních na internetu; domnívá se, že tyto pokyny by měly stanovit jasné postupy a normy pro sledování a regulaci zdravotních tvrzení na internetu, zajistit přesnost a transparentnost těchto tvrzení a zaručit kvalitu života spotřebitelů v rámci aktu o digitálních službách; poukazuje na odpovědnost členských států a poskytovatelů on-line platforem, jak je stanoveno v aktu o digitálních službách, konkrétně za boj proti šíření nezákonného obsahu a zajištění transparentnosti pro spotřebitele, pokud jde o reklamu na internetu;

24.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily platformu pro sdílení osvědčených postupů pro prosazování nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních na internetu a podpořily spolupráci mezi příslušnými orgány členských států;

o
o   o

25.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 9. (2) Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1. (3) Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18. (4) Úř. věst. L 183, 12.7.2002, s. 51. (5) Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 26. (6) Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 35. (7) Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1. (8) Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 1. (9) Úř. věst. C 184, 5.5.2022, s. 2. (10) Evropský úřad pro bezpečnost potravin, „Horní hranice příjmu cukrů ve stravě, kterou lze tolerovat“, EFSA Journal, svazek 20, vydání 2, Evropský úřad pro bezpečnost potravin, 15. prosince 2021. (11) Světová zdravotnická organizace, Nutrition labelling: policy brief, Světová zdravotnická organizace, Ženeva, 2022. (12) Světová zdravotnická organizace, Guiding principles and framework manual for front-of-pack labelling for promoting healthy diets, Světová zdravotnická organizace, Ženeva, 2019. (13) Fond UNICEF, Children’s rights in impact assessments – A guide for integrating children’s rights into impact assessments and taking action for children, UNICEF, Ženeva, prosinec 2013. (14) Rozsudek Soudního dvora ze dne 14. července 2016 ve věci Verband Sozialer Wettbewerb eV vs. Innova Vital GmbH, C-19/15, ECLI:EU:C:2016:563. (15) Evropská komise, Final Report Summary - CLYMBOL (Role of health-related claims and symbols in consumer behaviour) (Shrnutí závěrečné zprávy – CLYMBOL (Úloha zdravotních tvrzení a symbolů v rámci chování spotřebitelů)), 8. března 2017. (16) Pichierri, M. et al., ‘The interplay between health claim type and individual regulatory focus in determining consumers’ intentions toward extra-virgin olive oil’, Food Research International, svazek 136, článek 109467, Elsevier, říjen 2020. (17) Světová zdravotnická organizace, WHO European Regional Obesity Report 2022 (Evropská regionální zpráva o obezitě za rok 2022), Světová zdravotnická organizace, Ženeva, 2022. (18) Úř. věst. C 342, 6.9.2022, s. 109. (19) Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), Úřad EFSA vysvětluje návrh vědeckého názoru na horní hranici denního příjmu cukru v potravinách, kterou lze tolerovat, Evropský úřad pro bezpečnost potravin, 2021. (20) Ashwell, M. et al., ‘Nature of the evidence base and strengths, challenges and recommendations in the area of nutrition and health claims: a position paper from the Academy of Nutrition Sciences’, British Journal of Nutrition, svazek 130, vydání 2, 28. července 2023, s. 221–238. (21) Evropská unie, „Eurobarometr – Making our food fit for the future – new trends and challenges“, říjen 2020. (22) Rozsudek Soudního dvora ze dne 8. června 2017, Dextro Energy GmbH & Co. KG v. Evropská komise, C-296/16, ECLI:EU:C:2017:437. (23) Munblit, D. et al., „Health and nutrition claims for infant formula are poorly substantiated and potentially harmful“, British Medical Journal, svazek 369, článek m875, 2020 a Cheung, K.Y. et al., „Health and nutrition claims for infant formula: international cross sectional survey“, British Medical Journal, svazek 380, vydání 8371, 2023.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. ledna 2024 o ochraně finančních zájmů Evropské unie – boji proti podvodům – výroční zprávě za rok 2022 (2023/2045(INI))

P9_TA(2024)0041 A9-0434/2023

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 310 odst. 6 a čl. 325 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 27. července 2023 nazvanou 34. výroční zpráva o ochraně finančních zájmů Evropské unie a boji proti podvodům – 2022 (COM(2023)0464) (zpráva o ochraně finančních zájmů Evropské unie za rok 2022),

–  s ohledem na zprávu Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) za rok 2022(1) a výroční zprávu dozorčího výboru úřadu OLAF za rok 2022(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) za rok 2022 zveřejněnou dne 1. března 2023,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (nařízení o podmíněnosti)(3),

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 16. února 2022 ve věcech C-156/21(4) a C-157/21(5) a na závěry Soudního dvora Evropské unie, že mechanismus podmíněnosti dodržováním zásad právního státu je v souladu s právem EU,

–  s ohledem na návrh Komise ze dne 18. září 2022 na prováděcí rozhodnutí Rady o opatřeních na ochranu rozpočtu Unie před porušováním zásad právního státu v Maďarsku (COM(2022)0485),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky(6) (nařízení o společných ustanoveních),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, který předložila Komise dne 16. května 2022 (finanční nařízení – přepracované znění) (COM(2022)0223),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie(7) (směrnice o ochraně finančních zájmů Unie),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 16. září 2022 nazvanou Druhá zpráva o provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (COM(2022)0466),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie(8),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. července 2022 nazvané Zpráva o právním státu 2022 (COM(2022)0500),

–  ohledem na studii nazvanou Posílení boje proti organizované trestné činnosti: hodnocení legislativního rámce, zveřejněnou v prosinci 2022(9),

–  s ohledem na zprávu nazvanou Posouzení hrozeb pro fond NextGenerationEU – Společná zpráva Europolu a úřadu OLAF, která byla zveřejněna dne 6. června 2023,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu evropské veřejné ochránkyně práv o strategické iniciativě týkající se transparentnosti a odpovědnosti Nástroje pro oživení a odolnost ze dne 12. září 2023 v souvislosti s případem SI/6/2021/PVV, který byl zahájen dne 24. února 2022,

–  s ohledem na výroční zprávu o činnosti Evropského účetního dvora (dále jen „Účetní dvůr“) za rok 2022 zveřejněnou dne 4. května 2023,

–  s ohledem na přezkum Účetního dvora č. 04/2023 ze dne 6. července 2023 nazvaný Digitalizace hospodaření s fondy EU,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 06/2023 ze dne 13. března 2023 nazvanou Střet zájmů ve výdajích EU na soudržnost a zemědělství – Rámec je zaveden, ale opatření v oblasti transparentnosti a odhalování nesrovnalostí jsou nedostatečná,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/785 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí Program Unie pro boj proti podvodům a zrušuje nařízení (EU) č. 250/2014(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. listopadu 2021 obsahující doporučení Komisi k digitalizaci evropského podávání zpráv, monitorování a auditu(11),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. prosince 2020 o přezkumu Evropské unie v rámci mechanismu pro přezkum provádění Úmluvy Organizace spojených národů proti korupci (UNCAC) (COM(2020)0793),

–  s ohledem na své doporučení Radě a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 17. února 2022 týkající se korupce a lidských práv(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2023 o ochraně finančních zájmů Evropské unie – boj proti podvodům – výroční zprávě za rok 2021(13),

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0434/2023),

A.  vzhledem k tomu, že v souladu s povinností stanovenou v čl. 325 odst. 5 Smlouvy o fungování EU Komise ve spolupráci s členskými státy EU každoročně předkládá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o opatřeních přijatých k provádění tohoto článku (tzv. zpráva o ochraně finančních zájmů Evropské unie);

B.  vzhledem k tomu, že zdravé veřejné výdaje a ochrana finančních zájmů EU by měly být klíčovými prvky politiky EU, aby se zvýšila důvěra občanů tím, že se zajistí řádné a účinné využívání peněz daňových poplatníků;

C.  vzhledem k tomu, že zpráva o ochraně finančních zájmů Evropské unie vychází z informací poskytnutých členskými státy, včetně údajů o zjištěných nesrovnalostech a podvodech; vzhledem k tomu, že zpráva o ochraně finančních zájmů musí zohledňovat finanční specifika každého členského státu a poskytovat v tomto ohledu nezbytnou flexibilitu;

D.  vzhledem k tomu, že počet odhalených a nahlášených nesrovnalostí podvodného charakteru svědčí o výsledcích úsilí členských států v boji proti podvodům a jiné nezákonné činnosti a neměl by být vykládán jako ukazatel míry podvodů v členských státech;

E.  vzhledem k tomu, že se všemi členskými státy by se mělo zacházet správným a objektivním způsobem;

F.  vzhledem k tomu, že na ochraně rozpočtu EU se podílejí různé úrovně a subjekty prostřednictvím prevence (přerušení a pozastavení plateb), odhalování, finančních oprav a vymáhání neoprávněně vyplacených prostředků;

G.  vzhledem k tomu, že systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů chrání rozpočet EU před riziky platební neschopnosti, nedbalosti, podvodu nebo nesrovnalostí ze strany soukromých subjektů;

H.  vzhledem k tomu, že mechanismus podmíněnosti právního státu se uplatňuje na celý rozpočet EU a umožňuje v případě porušení zásad právního státu, které ovlivňuje nebo vážně ohrožuje řádné finanční řízení rozpočtu EU nebo finanční zájmy EU, přijmout opatření;

I.  vzhledem k tomu, že předpokladem pro přístup k finančním prostředkům EU je dodržování hodnot, na nichž je Unie založena, a základních práv, jakož i dodržování Listiny základních práv Evropské unie;

J.  vzhledem k tomu, že podvody a korupce představují stálé nebezpečí pro integritu přijímání rozhodnutí;

K.  vzhledem k tomu, že článek 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost(14) (nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost), obsahuje ustanovení týkající se ochrany finančních zájmů EU;

L.  vzhledem k tomu, že rozdílnou úroveň digitalizace v členských státech je třeba řešit vytvořením jednotnějších, interoperabilních a srovnatelných systémů správy a podávání zpráv v EU, které jsou funkční a nezbytné pro důkladnou komplexní analýzu a pro účinné předcházení nesrovnalostem a potírání podvodů a korupce; vzhledem k tomu, že členské státy musí být vybízeny k tomu, aby souběžně využívaly celounijní nástroje pro vytěžování dat, jako je Arachne nebo systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů (EDES);

M.  vzhledem k tomu, že Arachne je dobrovolný nástroj a že ačkoli je již ve velké míře využíván v rámci politiky soudržnosti a je zaváděn pro zemědělské výdaje, pokud by byl povinný, jak opakovaně požadoval Parlament, bylo by to významným krokem vpřed;

N.  vzhledem k tomu, že rozmanitost právních a správních systémů v členských státech je nevýhodou, a vzhledem k tomu, že je třeba ji odpovídajícím způsobem řešit, aby bylo možné v EU vytvořit jednotnější, interoperabilní a srovnatelnější administrativní systémy a systémy podávání zpráv s cílem účinně předcházet podvodům a korupci a bojovat proti nim a rovněž odstraňovat nesrovnalosti;

O.  vzhledem k tomu, že spolupráce s mezinárodními partnery a celosvětovými finančními institucemi má zásadní význam pro ochranu finančních prostředků EU vynaložených mimo Evropu a na příjmové straně rozpočtu EU;

Obecné připomínky

1.  vítá zprávu o ochraně finančních zájmů Evropské unie za rok 2022 a analýzy v ní uvedené;

2.  sdílí názor Komise, že prevence a odhalování podvodů a sledování mechanismů navracení zpronevěřených finančních prostředků se musí opírat o další digitalizaci a využívání špičkových technologií založených na strojovém učení, aby se zvýšila dostupnost, interoperabilita, využití a správa dat týkajících se potenciálních podvodů; poukazuje na to, že musí být zavedeno účinné řízení boje proti podvodům a účinné procesy zaměřené na výsledky, jakož i dostatečně vybavené struktury, které zajistí spolupráci a koordinaci mezi všemi složkami struktury boje proti podvodům a příslušnými aktéry; domnívá se, že za tímto účelem musí být úředníkům odpovědným za různé složky struktury boje proti podvodům poskytnuty nezbytné digitální a procesní znalosti;

3.  připomíná, že pro zajištění vysoké úrovně ochrany finančních zájmů EU je nezbytná důsledná spolupráce mezi orgány provádějícími správní vyšetřování a orgány, které vedou trestní vyšetřování na úrovni EU i členských států;

4.  oceňuje snahu Komise zveřejňovat výroční zprávy o ochraně finančních zájmů Evropské unie v předstihu, což Parlamentu umožňuje přijmout usnesení během roku n+1 a zvyšuje aktuálnost připomínek a doporučení v ní obsažených;

5.  oceňuje celkově lepší soudržnost právních předpisů v oblasti boje proti podvodům v celé EU, jež vzešla z opatření přijatých členskými státy za účelem správného provedení pravidel EU ve vnitrostátních systémech; vyjadřuje znepokojení nad tím, že v některých ohledech není situace stále zcela vyhovující, zejména pokud jde o odhalování podvodů a nesrovnalostí a hlášení podezření na ně či následná opatření, v nichž jsou rozdíly mezi členskými státy stále velmi výrazné;

6.  zdůrazňuje, že prevence a komunikace jsou klíčové pro boj proti podvodům a korupci a že Komise by měla podporovat členské státy při provádění účinných opatření v těchto oblastech;

7.  sdílí názor Komise, že je třeba posílit analýzu rizika podvodů, aby bylo možné posoudit, zda je hlášení nízké úrovně podvodů důsledkem skutečně nízkého výskytu pochybení, nebo důsledkem nedostatečného odhalování;

8.  vyjadřuje politování nad skutečností, že v mnoha členských státech se vnitrostátní orgány neřídí vždy doporučeními Komise a úřadu OLAF, nepodávají vyčerpávající zprávy nebo včas nepřijímají uznané osvědčené postupy; poukazuje na to, že v mnoha členských státech je procento nesrovnalostí, které jsou i po mnoha letech od původního nahlášení stále klasifikovány jako podezření na podvod, velmi vysoké, což platí dokonce i pro případy, které byly označeny za uzavřené; je přesvědčen, že takové situace svědčí o nedostatečných následných opatřeních, nedostatku pracovníků či nedostatečně vyškolených lidských zdrojích, nedostatcích v komunikaci nebo neúčinných kanálech pro podávání zpráv, slabé spolupráci a koordinaci, nebo dokonce o neodůvodněném odkládání rekvalifikace nesrovnalostí jako podvodů za účelem úpravy statistických zpráv;

9.  zdůrazňuje, že v takových případech by Komise měla podporovat členské státy při odstraňování byrokracie spojené s odhalováním podvodů, následnými opatřeními a podáváním zpráv;

10.  navrhuje, aby orgány EU i vnitrostátní orgány posílily spolupráci a podporovaly větší využívání digitálních nástrojů v boji proti podvodům;

11.  konstatuje, že v roce 2022 došlo v porovnání s rokem 2021 k mírnému nárůstu počtu případů podvodů a nesrovnalostí nahlášených příslušnými orgány EU a vnitrostátními orgány – celkem 12 455; konstatuje, že financování související s těmito případy se v roce 2022 snížilo na 1,77 miliardy EUR (z 2,05 miliardy EUR v roce 2021); domnívá se, že tato čísla jsou stále extrémně vysoká a pro rozpočet EU představují významnou ztrátu;

12.  je si vědom toho, že meziroční srovnání hlášení nesrovnalostí neposkytuje vždy spolehlivou analýzu trendů a vzorců z důvodu víceletého cyklu provádění řady programů; domnívá se, že pro zjišťování situace v reálném čase je vhodnější srovnání s pětiletým průměrem; v této souvislosti oceňuje, že ve zprávě o ochraně finančních zájmů Evropské unie za rok 2022 se často odkazuje na výsledky z období 2018–2021;

13.  je přesvědčen, že zapojení občanské společnosti do boje proti podvodům je klíčové k posílení prevence a odhalování těchto podvodů, což předpokládá podporu investigativní žurnalistiky, jejíž úsilí může být úspěšné jen za předpokladu, že bude mít jednoduchý a přiměřený přístup k informacím o projektech, příjemcích a platbách; zdůrazňuje především významnou roli sdělovacích prostředků a investigativních novinářů v boji proti korupci; opakuje, že zvýšené a jednotné úrovně ochrany novinářů a oznamovatelů v celé Unii pomáhají bojovat proti šíření subkultury beztrestnosti, mlčení a spiklenectví; konstatuje, že s ohledem na pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků vyplývá z nejnovějších výsledků nástroje pro sledování plurality sdělovacích prostředků (MPM 2022), že ukazatel týkající se ochrany novinářů zaznamenal mírné zhoršení a že riziko koncentrace zpravodajských médií je na celém kontinentu na velmi vysoké úrovni; zastává názor, že ochrana sdělovacích prostředků před politickým tlakem a vlivem a zaručení práva na přístup k informacím, kterými disponují veřejné orgány, jsou zásadní pro ochranu nezávislosti sdělovacích prostředků a jejich úlohy strážce demokracie a řádné správy zdrojů;

14.  vítá společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 3. května 2023 o boji proti korupci (JOIN(2023)0012), v němž se uznává závažnost korupce, neboť snižuje účinnost veřejných výdajů, efektivnost jednotného trhu a udržitelnost hospodářského růstu; zdůrazňuje, že boj proti korupci je jedním z nejdůležitějších závazků Unie, stejně jako transparentnost a integrita; zdůrazňuje, že fenomén nepotismu, pokud jde o státem vlastněné subjekty a zadávání veřejných zakázek zahrnující finanční prostředky EU, představuje rovněž velké riziko pro řádné řízení a finanční zájmy EU; vítá proto nový návrh směrnice o boji proti korupci(15);

15.  je znepokojen skutečností, že je obtížné přesně odhadnout, do jaké míry organizovaná trestná činnost nezákonně využívá finanční prostředky EU; zastává názor, že je zapotřebí zavést společný přístup k posuzování dopadu organizované trestné činnosti na finanční prostředky EU a k hodnocení účinnosti opatření přijatých k řešení tohoto problému ve všech členských státech; vyzývá Komisi, aby urychleně zahájila všechny nezbytné kroky k dosažení této harmonizace;

16.  zdůrazňuje význam posouzení dopadů, které vyhodnotí hospodářský a sociální dopad podvodů na finanční zájmy EU a její občany; žádá, aby byla provedena analýza poměru mezi zdroji vyčleněnými na předcházení podvodům a potenciálními ztrátami, jimž bylo zabráněno;

17.  trvá na tom, že nedostatečně účinné provedení ve vnitrostátním právu v mnoha členských státech a nedostatečná harmonizace vnitrostátních právních předpisů poskytují organizované trestné činnosti příležitost k řadě nezákonných přeshraničních činností v oblastech, které se dotýkají finančních zájmů Unie; znovu proto připomíná své předchozí výzvy k revizi rámcového rozhodnutí Rady 2008/841/SVV o boji proti organizované trestné činnosti(16) a k zavedení nové společné definice organizované trestné činnosti, která by zohledňovala zejména využívání korupce, násilí, vyhrožování nebo zastrašování s cílem získat kontrolu nad hospodářskou činností nebo zadáváním veřejných zakázek;

18.  upozorňuje, že cílem strategie EU pro boj proti organizované trestné činnosti na období 2021–2025(17) je stanovit nástroje a opatření k narušení obchodních modelů a struktur zločinných spolčení napříč hranicemi, a to jak online, tak offline; vyzývá členské státy, aby přispěly k úsilí Komise a vytvořily sítě regionální spolupráce pro sdílení informací o případech a strategiích boje proti podvodům ze strany pachatelů organizované trestné činnosti; v této souvislosti připomíná význam navrhované nové směrnice o vymáhání a konfiskaci majetku(18), jejíž účinné provádění by orgánům poskytlo lepší nástroje, jak připravit skupiny organizované trestné činnosti o finanční prostředky k páchání další trestné činnosti; dále připomíná, že v boji proti přeshraniční organizované trestné činnosti je klíčová výměna osvědčených postupů a rozvoj společných a koordinovaných strategií;

19.  poukazuje na to, že pokud jde o případy korupce, úřad EPPO na konci roku 2022 vykázal 87 vyšetřovaných trestných činů (ve srovnání se 40 případy vyšetřovanými během prvních sedmi měsíců operativní činnosti v roce 2021); připomíná, že v systému pro řízení nesrovnalostí (IMS) bylo v letech 2018–2022 nahlášeno 30 případů z 10 členských států, z nichž 5 se týkalo zemědělství, 22 soudržnosti a 3 předvstupní pomoci, přičemž celkový finanční dopad se odhaduje na přibližně 50 milionů EUR;

20.  opětovně zdůrazňuje, že korupce, zejména korupce na vysoké úrovni, včetně korupce v orgánech EU, je obzvláště závažným trestným činem, který může přesahovat hranice, mít dopad na finanční zájmy Unie a hospodářství EU jako celku a oslabovat důvěru občanů v demokratické instituce v EU a v členských státech; připomíná, že v orgánech EU musí být uplatňována politika nulové tolerance vůči korupci; podporuje začleňování protikorupčních opatření do tvorby politik EU;

21.  bere na vědomí skutečnost, že úřad OLAF nemá v současné době za žádných okolností přístup do kanceláří, počítačů a e-mailových schránek poslanců, a to ani v případě, že vyšetřuje případy spojené s poslanci na základě důvodného podezření; zdůrazňuje, že je třeba mít odpovídající postup pro udělení přístupu úřadu OLAF v případě důvodných podezření vůči jednotlivým poslancům; vyzývá předsednictvo, aby takový postup zavedlo;

22.  poukazuje na to, že Úřad evropského veřejného žalobce vede vyšetřování nákupu očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 Komisí;

23.  zdůrazňuje povinnost každého orgánu EU, členského státu a veřejného nebo soukromého příjemce finančních prostředků Unie zpřístupnit na oficiální žádost Účetního dvora v rámci probíhajícího auditu všechny příslušné dokumenty, včetně informací o předběžných jednáních vedených Komisí; připomíná doporučení Parlamentu v usnesení o udělení absolutoria za rok 2020 (oddíl III – Komise)(19) týkající se přístupu k textovým zprávám vyměněným s farmaceutickou společností ohledně nákupu vakcíny proti onemocnění COVID-19;

24.  zdůrazňuje, že v kontextu voleb do Evropského parlamentu musí být začleněna politika nulové tolerance vůči korupci, o níž by se mělo řádně informovat, aby se zvýšila volební účast a důvěra občanů ve veřejné instituce;

25.  vítá skutečnost, že Komise do své výroční zprávy o právním státu zařadila zvláštní oddíl věnovaný boji proti korupci s cílem poskytnout hloubkovou srovnávací analýzu přístupů, postupů a nástrojů, které členské státy používají v boji proti korupci, a s cílem pomoci určit, které oblasti jsou nejvíce ohroženy; žádá Komisi, aby do všech oddílů zprávy o právním státu zahrnula vždy doporučení a navazující připomínky pro členské státy; znovu opakuje, že je důležité plně se zabývat doporučeními pro jednotlivé země týkajícími se korupce; vyzývá členské státy, aby při vypracovávání svých protikorupčních politik zohlednily zjištění zprávy o právním státu; vyzývá Komisi, aby zasáhla a podpořila členské státy při řešení strukturálních problémů v oblasti protikorupční kapacity;

26.  poukazuje na to, že průzkumy Eurobarometr z roku 2022 týkající se korupce ukazují, že korupce v EU je pro občany a podniky EU stále vážným problémem, přičemž velká část evropských občanů se domnívá, že korupce je v jejich zemi rozšířená (68 %) a že míra korupce vzrostla (41 %); oceňuje, že téměř všechny členské státy v současné době zavedly protikorupční strategie, které jsou pravidelně vyhodnocovány a revidovány, a připomíná, že k vymýcení korupčních praktik je zapotřebí nejen pevný právní rámec, ale také účinné provádění, a že předcházení těmto praktikám vyžaduje rovněž transparentní a odpovědné rámce pro správu věcí veřejných a integritu; vítá v této souvislosti protikorupční návrhy předložené Komisí, které vycházejí z výzev Parlamentu ke zintenzivnění boje proti korupci; konstatuje, že Komise má v úmyslu začlenit prevenci korupce do návrhů politik a programů EU a aktivně podporovat úsilí členských států o zavedení silných protikorupčních politik a právních předpisů; oceňuje vůli řešit přeshraniční rozměr korupce kriminalizací trestných činů korupce a harmonizací sankcí v celé EU v souladu s návrhem vysokého představitele na zavedení zvláštního režimu sankcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, který by se zaměřoval na závažné korupční činy na celém světě;

27.  zdůrazňuje, že korupce a praní špinavých peněz jsou neoddělitelně spjaty a že praní peněz je jedním z nejdůležitějších faktorů umožňujících nelegální organizovanou trestnou činnost, pomocí něhož pachatelé trestné činnosti převádějí své výnosy z trestné činnosti do legální ekonomiky, a je si vědom toho, že podvody na úkor rozpočtu EU mohou být rovněž predikativním trestným činem předcházejícím praní peněz; zdůrazňuje, že nadnárodní rozměr těchto trestných činů ztěžuje jejich prevenci, odhalování i potírání v důsledku různorodých právních systémů; vítá pokrok při zřizování nového Orgánu pro boj proti praní peněz v návaznosti na návrh Komise z července 2021, politickou dohodu dosaženou v Radě dne 29. června 2022, její postoj k posílenému souboru pravidel přijatému dne 7. prosince 2022 a mandát k zahájení trialogů udělený na plenárním zasedání Parlamentu dne 17. dubna 2023; vyjadřuje politování nad tím, že tento orgán nebude plně funkční do roku 2026;

28.  konstatuje, že prostřednictvím systému IMS bylo v období 2018–2022 nahlášeno 375 případů souvisejících se střetem zájmů, jehož výskyt lze také odhalit v prostředí podobném tomu, v němž dochází ke korupčnímu jednání; poukazuje na to, že valná většina nahlášených případů střetu zájmů souvisí s prováděním politik soudržnosti (86 % ve srovnání s 9 % v případě zemědělství a 5 % v případě předvstupní politiky), což představuje celkovou částku téměř 117 milionů EUR za toto období; zdůrazňuje, že nahlášené střety zájmů se týkají především vztahů mezi příjemci finančních prostředků a jejich dodavateli a subdodavateli, zatímco pouze 7 % případů se týká střetů zájmů ve fázi zadávání a/nebo hodnocení projektů, tedy členů hodnotících komisí;

29.  je přesvědčen, že by se mohlo jednat o jeden z ukazatelů příznivého dopadu a odrazujícího účinku změn finančních pravidel, které se vztahují na všechny vnitrostátní orgány, jež nakládají s finančními prostředky EU, spolu se skutečností, že jedna třetina případů byla odhalena prostřednictvím zdrojů mimo systém řízení a kontrolní systém, včetně oznamovatelů a investigativních novinářů, z čehož lze usuzovat na základní úroveň transparentnosti a přístupnosti a přispění občanské společnosti;

30.  se znepokojením rovněž konstatuje, že celkový výskyt případů střetu zájmů je vyšší, než se uvádí v systému IMS, jak vyplývá z dodatečných informací, které obdrželo generální ředitelství Komise pro regionální a městskou politiku a GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování o případech střetu zájmů a souvisejících vymáhaných částkách při zadávání veřejných zakázek v rámci Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj, a to přímo od členských států prostřednictvím systému pro řízení fondů EU (známého jako SFC, který v období 2014–2020 vykázal 31 případů týkajících se 16 programů v 11 členských státech, jejichž finanční dopad se odhaduje na 3,4 milionu EUR);

31.  znovu vyzývá k tomu, aby byla výroční zpráva o ochraně finančních zájmů ucelenější s cílem poskytnout komplexní přehled o synergiích mezi všemi příslušnými aktéry, určit osvědčené postupy a řešit nedostatky; v této souvislosti vítá skutečnost, že do zprávy o ochraně finančních zájmů za rok 2022 byla zahrnuta zjištění z výročních zpráv Úřadu evropského veřejného žalobce a úřadu OLAF; vyzývá k dalšímu zlepšení tohoto holistického přístupu, který by poskytl jasnější, úplnější a konkrétnější představu o celkovém stavu ochrany finančních zájmů Unie a který by zahrnoval veškerá opatření proti podvodům, a to jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU;

32.  vyzývá k tomu, aby ustanovení o střetu zájmů byla uplatňována tak, aby zajišťovala právní jistotu, byla založena na jasném a přiměřeném posouzení rizik a umožňovala praktické uplatňování příslušnými orgány; vyzývá k tomu, aby pokyny Komise poskytovaly žadatelům a rozhodovacím orgánům jasnost, zamezily zbytečné administrativní zátěži a dodržovaly zásadu proporcionality;

Příjmy

33.  konstatuje, že v roce 2022 byl celkový počet nesrovnalostí podvodného či nepodvodného charakteru týkajících se tradičních vlastních zdrojů ve srovnání s pětiletým průměrem (2018–2022) o 7,6 % vyšší (4 661); se znepokojením konstatuje, že – jak vyplývá z odhadů a zjištění členských států – rovněž znatelně vzrostly celkové částky, jichž se tyto nesrovnalosti týkají (o 47 % na 783 milionů EUR); v téže věci zdůrazňuje, že celková míra vymáhání v roce 2022 u případů podvodného i nepodvodného jednání činila pouze 48 % (ve srovnání s 54 % v roce 2021) a že u případů podvodného jednání činila pouze 25 %, přičemž tato míra byla v jednotlivých členských státech velmi nejednotná; žádá Komisi, aby vyvinula větší úsilí o rychlé navrácení zneužitých finančních prostředků;

34.  zdůrazňuje, že v roce 2022 pouze u 19 nových zpráv o odpisech, které Komisi předložilo šest členských států, dospěla Komise k závěru, že bylo uspokojivě prokázáno, že ke ztrátě tradičních vlastních zdrojů došlo z důvodů, které dotyčným členským státům nelze přičítat, a že za ztrátu nenesou finanční odpovědnost, zatímco v 82 případech v celkové výši téměř 39 milionů EUR měla Komise za to, že členské státy uspokojivě neprokázaly, že ke ztrátě tradičních vlastních zdrojů došlo z důvodů, které jim nelze přičítat, a že za ztrátu nesou finanční odpovědnost (Komise v roce 2022 posuzovala 135 případů v celkové výši 76,8 milionů EUR); vybízí Komisi, aby zachovala tento účinný mechanismus revize případů odpisu s cílem podpořit účinnost opatření vnitrostátních správních orgánů k vymáhání pohledávek;

35.  konstatuje, že i v roce 2022 byly nejúspěšnějšími nástroji pro odhalování nesrovnalostí podvodného i nepodvodného charakteru kontroly prováděné útvary pro boj proti podvodům a kontroly po propuštění zboží, a to ve stále větší míře v kombinaci s daňovými kontrolami a kontrolami při propuštění; zdůrazňuje, že v roce 2022 byly hlavními způsoby páchání podvodného jednání pašování, uvádění nesprávné hodnoty a nesprávné zařazení či popis zboží, přičemž vzrostl zejména počet hlášených případů pašování cigaret;

36.  vítá úlohu úřadu OLAF při odhalování a vyšetřování podvodů týkajících se tradičních vlastních zdrojů EU; bere na vědomí mírný pokles počtu otevřených vyšetřování v oblasti vlastních zdrojů v roce 2022 a vyzývá Komisi, aby zajistila, že úřadu OLAF budou poskytnuty odpovídající zdroje, aby mohl plně a účinně vykonávat svůj mandát;

37.  konstatuje, že v peněžním vyjádření zůstává hlavní zemí původu zboží zatíženého nesrovnalostmi Čína, na druhém místě jsou Spojené státy a na třetím místě Vietnam, a že nejvíce dotčeným zbožím jsou textilní výrobky a obuv, a to jak z hlediska počtu, tak hodnoty zjištěných a nahlášených případů;

38.  znovu vyzývá ke zmírnění výpadku příjmů z DPH prostřednictvím řešení nedostatku zdrojů, omezené digitální efektivity daňových správ a mezer v zákonech, které omezují účinnost opatření proti daňovým podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem; připomíná, že nejúčinnějším způsobem boje proti přeshraničním podvodům v oblasti DPH je posílení správní spolupráce;

39.  zdůrazňuje, že úřad EPPO má pravomoc vyšetřovat závažné trestné činy proti společnému systému DPH, které souvisejí s územím dvou nebo více členských států a jejichž celková škoda činí nejméně 10 milionů EUR; je znepokojen údaji uvedenými ve výroční zprávě úřadu EPPO za rok 2022, podle nichž 16,5 % aktivních vyšetřování úřadu (185) souviselo s podvody v oblasti DPH, které však představují 47 % odhadované škody (6,7 miliardy EUR);

40.  vítá druhou zprávu Komise ze dne 16. září 2022 o provádění směrnice o ochraně finančních zájmů Unie (COM(2022)0466), vyjadřuje však politování nad tím, že Komise upustila od zásahu do revize prahové hodnoty 10 milionů EUR, která má zásadní dopad na činnost úřadu EPPO v případech podvodů v oblasti DPH; zdůrazňuje, že situace je nepřehledná kvůli opakujícím se a dosud nevyřešeným otázkám týkajícím se různých výkladů metod používaných pro výpočet prahové hodnoty (zda by se měly škody vzniklé v několika členských státech sčítat či zda by se měly do výpočtu zahrnout pouze země, které se podílejí na činnosti úřadu EPPO); je pevně přesvědčen, že stávající prahová hodnota omezuje odrazující účinek, umožňuje pachatelům vyhledávat nejslabší jurisdikce, aby se vyhnuli úřadu EPPO, a má nepříznivý dopad na vyšetřování, neboť vnitrostátní orgány často v počáteční fázi vyšetřování nemají úplnou představu o rozsahu trestné činnosti; vyzývá Komisi, aby v příští zprávě o provádění směrnice o ochraně finančních zájmů Unie svůj postoj přehodnotila a zrušila tuto prahovou hodnotu nebo ji podstatně snížila a mezitím poskytla odpovídající pokyny k metodě výpočtu;

41.  zdůrazňuje, že účinná spolupráce mezi úřadem OLAF a Úřadem evropského veřejného žalobce je předpokladem pro řádné řízení a ochranu finančních zájmů rozpočtu EU, a to jak na straně výdajů, tak na straně příjmů; v této souvislosti se domnívá, že tato posílená spolupráce může na straně příjmů vést ke zvýšení výběru příjmů do rozpočtu EU, čímž se sníží příspěvky členských států založené na HND, a na straně výdajů zajistit, aby peníze daňových poplatníků byly vynakládány odpovídajícím způsobem;

42.  zdůrazňuje, že je důležité, aby si úřad OLAF a Úřad evropského veřejného žalobce zachovaly provozní nezávislost;

43.  vítá prohlášení předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové, že EU musí zajistit, aby byly peníze vynakládány v souladu s jejich účelem a v souladu se zásadami právního státu, a zajistit ochranu finančních prostředků;

Výdaje

44.  konstatuje, že počet nahlášených nesrovnalostí podvodného a nepodvodného charakteru, které mají dopad na prováděcí opatření v oblasti rozvoje venkova, se v období 2018–2022 zvýšil, a to zejména v důsledku vyšší míry odhalení ve vztahu k opatřením v rámci programového období 2014–2022; zdůrazňuje však, že počet odhalených a nahlášených případů podvodného jednání je stále ještě nižší, než se očekávalo, a že tato skutečnost je důvodem, proč by měl být zvýšen dohled nad situací;

45.  připomíná, že v roce 2022 byla míra odhalení v oblasti rozvoje venkova znatelně vyšší než v případě podpory zemědělství, ačkoli se počet nesrovnalostí podvodného charakteru nahlášených v rámci podpory zemědělství ve srovnání s rokem 2021 zvýšil; konstatuje, že v rámci podpory zemědělství zaznamenaly členské státy nejvyšší míru podvodů u tržních opatření; úřad OLAF vyšetřoval také několik složitých případů souvisejících s propagací zemědělských produktů;

46.  vyjadřuje politování nad tím, že v období 2018–2022 byl v oblasti rozvoje venkova i přímých plateb přínos analýzy rizik, oznamovatelů, informátorů a investigativních novinářů k odhalování případů podvodného jednání velmi omezený; je rovněž znepokojen délkou správních řízení zahájených za účelem řešení nahlášených případů nesrovnalostí podvodného charakteru, která v období let 2014–2022 trvala v průměru téměř čtyři roky od začátku nesrovnalosti k vyslovení podezření na podvodné jednání a další téměř tři roky, než byl případ po nahlášení Komisi uzavřen; zdůrazňuje, že v případě soudržnosti trvalo přibližně rok a půl od začátku nesrovnalosti k vyslovení podezření na podvodné jednání a více než dva roky, než byl případ po nahlášení Komisi uzavřen; žádá Komisi, aby orgánům členských států poskytovala častěji doporučení a následná opatření s cílem zkrátit délku správních postupů;

47.  vyjadřuje politování nad netransparentním vynakládáním veřejných prostředků Komisí během pandemie COVID-19; vyjadřuje politování nad tím, že Komise dosud nezveřejnila zprávu o výdajích souvisejících s onemocněním COVID-19(20);

48.  konstatuje, že největší počet nesrovnalostí nahlášených v roce 2022, a to jak nesrovnalostí podvodného, tak i nepodvodného charakteru, souvisel s Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR: 59 % u nesrovnalostí podvodného charakteru, 67 % u nesrovnalostí nepodvodného charakteru) a v menší míře s Evropským sociálním fondem (ESF: 27 % u nesrovnalostí podvodného charakteru, 20 % u nesrovnalostí nepodvodného charakteru); poukazuje na to, že nejvíce jsou ohroženy oblasti dopravy a ochrany životního prostředí vzhledem k velkým objemům finančních prostředků, které jsou těmito pochybeními dotčeny, a oblast výzkumu, technologického rozvoje a inovací, kde se vyskytují nejčastěji nesrovnalosti podvodného charakteru;

49.  je znepokojen skutečností, že v roce 2022 dosáhl počet nahlášených nesrovnalostí týkajících se nástroje předvstupní pomoci (NPP) nejvyšší hodnoty, a je si vědom toho, že tyto případy se týkají nástroje předvstupní pomoci I na období 2007–2013 (NPP I) i nástroje předvstupní pomoci II na období 2014–2020 (NPP II); vyzývá Komisi, aby na základě zkušeností získaných v souvislosti s těmito nástroji zabezpečila budoucí akce a iniciativy se stejnými nebo podobnými cíli proti podvodům, jako je tomu v případě Ukrajiny, která by měla získat velmi významné zdroje z NPP a programu Horizont Evropa a kde má správné využití zdrojů, a to i ve velmi obtížných podmínkách, zásadní význam pro účinnost a účelnost přístupového procesu;

50.  zdůrazňuje, že v oblasti politiky soudržnosti byl počet nesrovnalostí nepodvodného charakteru, které byly nahlášeny během prvních devíti let programového období 2007–2013, a finanční částky související s těmito nesrovnalostmi, mnohem vyšší než v případě nesrovnalostí nepodvodného charakteru a souvisejících částek, které byly nahlášeny během programového období 2014–2020, a že tento trend postihuje všechny fondy a většinu členských států;

51.  konstatuje, že v případě politiky soudržnosti se nejčastější typ nesrovnalostí podvodného charakteru nahlášený v systému IMS týká podkladů (chybné, chybějící, nepravé nebo padělané), zatímco v případě nesrovnalostí nepodvodného charakteru je nejčastěji hlášeno porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek;

52.  se znepokojením bere na vědomí zjištění uvedená ve výroční zprávě Účetního dvora za rok 2022 týkající se plnění rozpočtu EU na rozpočtový rok 2022, podle nichž auditní orgány i přes zlepšení řeší riziko podvodů i nadále nedostatečně a orgány členských států neoznamují případy podezření z podvodu v systému IMS, jak je požadováno; vyzývá Komisi, aby se těmito otázkami naléhavě zabývala;

53.  konstatuje, že v roce 2022 bylo v souvislosti s nesrovnalostmi v rámci přímého řízení zaregistrováno 770 případů zpětného získání finančních prostředků (ve srovnání s 879 v roce 2021), z nichž 37 případů bylo podvodného charakteru (ve srovnání s 54 nahlášenými nesrovnalostmi podvodného charakteru v roce 2021) v celkové výši 61,28 milionu EUR (z toho 5,67 milionu EUR kvůli podvodnému jednání ve srovnání se 7,04 miliony EUR v roce 2021);

54.  konstatuje, že v případě přímého řízení bylo množství zjištěných nesrovnalosti podvodného charakteru v období 2018–2022 celkově stabilní; oceňuje, že v případě přímého řízení v období 2018–2022 je u 88 % případů zpětného získání finančních prostředků souvisejících s nesrovnalostmi nahlášenými jako podvodné uveden jako zdroj odhalení úřad OLAF, což odpovídá 92 % celkových zpětně získaných částek; konstatuje, že přibližně 97 % nesrovnalostí, které nebyly nahlášeny jako podvodné, bylo odhaleno prostřednictvím kontrol Komise;

55.  je znepokojen tím, že v letech 2018–2022 je zpětné získávání finančních prostředků v průměru nadále nízké, přičemž průměrná míra zpětně získaných částek činila 56 % (tj. 34 % u „nesrovnalostí, které byly nahlášeny jako podvodné“ a 59 % u „nesrovnalostí, které nebyly nahlášeny jako podvodné“); žádá Komisi, aby vyvinula větší úsilí o rychlé navrácení zneužitých finančních prostředků;

56.  znovu vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh o vzájemné správní pomoci v oblastech výdajů z fondů EU, které tuto praxi dosud nestanoví, s cílem zajistit průřezový přístup k ochraně finančních zájmů Unie;

Nástroj NextGenerationEU a Nástroj pro oživení a odolnost

57.  připomíná, že vzhledem ke specifické koncepci Nástroje pro oživení a odolnost by členské státy spolu s Komisí měly zajistit účinnou ochranu finančních zájmů Unie v souladu se svými příslušnými povinnostmi; vyzdvihuje, že systémy členských států pro kontrolu musí zajistit, že investiční projekty financované z Nástroje pro oživení a odolnost budou v souladu s unijními a vnitrostátními pravidly; připomíná, že Komise a členské státy musí zabránit nedostatečné odpovědnosti na úrovni EU, a pokud to bude nutné, v souladu s příslušnými doporučeními Účetního dvora zavést další záruky k řešení tohoto problému;

58.  je si vědom toho, že provádění Nástroje pro oživení a odolnost vrcholí a že nařízení upravující jeho zavádění ukládá členským státům povinnost zavést účinné a účelné kontrolní systémy s cílem chránit finanční zájmy Unie a zajistit soulad s předpisy EU a vnitrostátními předpisy;

59.  podotýká, že Komise před schválením plánů provedla posouzení těchto kontrolních systémů a následně v roce 2022 provedla 16 auditů systémů zaměřených na ochranu finančních zájmů EU(21), které se týkaly koordinačních a prováděcích orgánů, jako jsou ministerstva a agentury; vyslovuje uspokojení nad tím, že Komise plánuje do konce roku 2023 provést alespoň jeden audit ve všech členských státech, a vítá výběr cílů auditu na základě posouzení rizik;

60.  je znepokojen tím, že Účetní dvůr zjistil nedostatky v systémech podávání zpráv a kontroly členských států, z nichž některé nebyly při předložení plánů pro oživení a odolnost plně funkční, což představuje riziko pro správnost výdajů Nástroje pro oživení a odolnost a ochranu finančních zájmů EU(22) a vede k přijímání „kontrolních milníků“;

61.  připomíná, že auditní činnost Komise rovněž potvrdila rozdíly v systémech vnitřní kontroly napříč prováděcími a koordinačními orgány a určila osvědčenou praxi v některých zavedených postupech pro ověřování podvodů, korupce, střetu zájmů a dvojího financování a předcházení těmto případům; vyzývá členské státy, aby sdílely své nejlepší postupy s cílem usnadnit koordinovanější zpracování finančních prostředků, které bude odolnější vůči podvodům;

62.  je si vědom inherentní charakteristiky výdajového modelu Nástroje pro oživení a odolnost, obtížnosti posouzení míry chyb srovnatelné s ostatními výdajovými oblastmi EU a omezení, která představuje metodika Komise pro pozastavení plateb(23); připomíná však, že při podávání žádostí o platbu v rámci Nástroje pro oživení a odolnost lze pozorovat zpoždění, a vyzývá Komisi, aby byla i nadále ostražitá, zejména pokud jde o konec životního cyklu Nástroje pro oživení a odolnost, s cílem zajistit, aby členské státy chránily finanční zájmy EU a aby peníze daňových poplatníků EU byly vynakládány odpovídajícím způsobem; zdůrazňuje, že odpovídající zdroje a pozornost by měly být věnovány zejména boji proti podvodům, korupci, střetu zájmů (definovaným jako „závažné nesrovnalosti“) a dvojímu financování;

63.  připomíná zjištění Účetního dvora uvedená ve výroční zprávě za rok 2022, konkrétně že se kontrolní milníky v národních plánech pro oživení a odolnost liší, pokud jde o jejich požadavky a granularitu; klade si otázku, proč byly některé členské státy povinny pouze koncipovat svůj kontrolní systém, zatímco jiné měly mít operační systém;

64.  vyzývá Komisi, aby urychleně přezkoumala své postupy auditů ex post s cílem zajistit odpovídající ověření toho, zda auditované cíle, které byly dříve vyhodnoceny jako splněné, nebyly po provedení příslušné platby zrušeny;

65.  dále vyzývá Komisi, aby průběžně sledovala plnění milníků a cílů týkajících se ochrany finančních zájmů EU a aby v případě neplnění nebo zrušení dříve splněných milníků uplatňovala veškerá nezbytná opatření, včetně úměrného snížení podpory v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a zpětného získání jakékoli částky splatné do rozpočtu Unie, nebo aby požádala o předčasné splacení půjčky v případě podvodu, korupce a střetů zájmů ovlivňujících finanční zájmy Unie nebo závažného porušení povinnosti vyplývající z dohod o financování, které nebylo členským státem napraveno;

66.  znovu připomíná, že účinná prevence, odhalování a vyšetřování nezákonných činností ohrožujících provádění nástroje NextGenerationEU, zejména rizik infiltrace organizované trestné činnosti, závisí na účinném shromažďování a sdílení údajů, včetně rychlého vyřizování žádostí o přístup ze strany vyšetřovacích útvarů v členském státě, jakož i z jiných zemí nebo na úrovni EU, ze strany úřadu OLAF a EPPO a v případě potřeby Eurojustu nebo Europolu, kterým má být přístup poskytnut;

67.  vyjadřuje politování nad tím, jak Komise vykládá pojem „konečný příjemce“ v rámci Nástroje pro oživení a odolnost; připomíná, že podle pozměněného nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost by členské státy měly zveřejnit seznam 100 největších konečných příjemců, kteří dostávají nejvyšší částku finančních prostředků na provádění opatření v rámci Nástroje pro oživení a odolnost; vyjadřuje politování nad tím, že Komise nepožaduje od členských států, aby poskytovaly informace o konečném příjemci nebo příjemci finančních prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost, a rozhodla se požadovat, aby členské státy poskytovaly informace pouze o „příjemcích druhé úrovně“; je toho názoru, že tento výklad není v souladu s dohodou mezi spolunormotvůrci;

68.  vítá společnou analýzu Europolu a úřadu OLAF, která hodnotí rizika podvodů a nesrovnalostí v souvislosti s nástrojem NextGenerationEU; vítá doporučení Europolu a úřadu OLAF a vyzývá Komisi, specializované agentury a orgány EU i členské státy k aktivní spolupráci a součinnosti s cílem zajistit ochranu finančních zájmů EU při provádění nástroje NextGenerationEU;

69.  vítá strategickou iniciativu veřejné ochránkyně práv, která byla zahájena v únoru 2022 a jejímž cílem je prověřit transparentnost národních plánů pro oživení a odolnost, strategie informování veřejnosti a komunikace o Nástroji pro oživení a odolnost a způsob dohledu nad fondy; zdůrazňuje význam této iniciativy vzhledem k tomu, že výroční zpráva Účetního dvora za rok 2022 obsahovala vyšší odhadovanou míru chyb za daný rok; vítá úsilí veřejné ochránkyně práv o zlepšení standardů transparentnosti v Nástroji pro oživení a odolnost;

70.  připomíná „Fórum pro prosazování práva Next Generation EU“, což je společná iniciativa vedená společně Europolem a Itálií, která sdružuje Europol, Úřad evropského veřejného žalobce, úřad OLAF, Eurojust, Agenturu Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva a vnitrostátní orgány tím, že poskytuje fórum pro sdílení zpravodajských informací a koordinaci operací zaměřených na boj proti pronikání organizované trestné činnosti do legální ekonomiky a na ochranu stimulačního balíčku Next Generation EU se zvláštním zaměřením na korupci, daňové úniky, zpronevěru a praní peněz; vítá skutečnost, že iniciativa „„Fórum pro prosazování práva Next Generation EU“ získala cenu evropské veřejné ochránkyně práv za řádnou správu 2023 v kategorii „nejpopulárnější u veřejnosti“;

71.  je znepokojen tím, že stále existuje mnoho problémů, zejména kvůli nedostatečnému dohledu ze strany koordinačních orgánů, neúplným strategiím boje proti podvodům, chybějícím prvkům při posuzování rizika podvodů, potřebě zlepšit kontroly ex ante zaměřené na předcházení střetům zájmů, nízké účasti na vzdělávacích činnostech zaměřených na zvýšení povědomí o podvodech a nedostatkům v hlášení nesrovnalostí úřadu OLAF za účelem možného vyšetřování; žádá Komisi, aby informovala Parlament o zjištěných problémech, o doporučeních určených členským státům a o následných opatřeních přijatých k vyřešení problémů;

72.  zdůrazňuje, že větší transparentnost hraje zásadní úlohu při odhalování podvodných systémů a odrazování od podvodného jednání; vyzývá k zavedení nových iniciativ a politik v oblasti transparentnosti na podporu odpovědnosti;

Digitalizace a transparentnost pro posílení boje proti podvodům

73.  vítá přezkum Účetního dvora č. 04/2023 nazvaný Digitalizace hospodaření s fondy EU, který zdůrazňuje, že „digitalizace má potenciál zefektivnit audity finančních prostředků EU“; upozorňuje na zjištění Účetního dvora, že existuje mnoho rozdílů v míře digitalizace výdajů EU, která je nejvíce centralizovaná tam, kde má Komise přímé řízení, a v oblastech spadajících pod ostatní způsoby řízení, například v rámci sdíleného řízení, je roztříštěnější;

74.  je si vědom toho, že úsilí Komise a dalších prováděcích orgánů v oblasti digitalizace rozpočtu EU musí ještě zdolat řadu překážek za účelem zvýšení kompatibility informačních systémů používaných mnoha zúčastněnými subjekty; v tomto ohledu oceňuje konzistentnost sdělení Komise ze dne 30. června 2022 nazvaného Digitální strategie Evropské komise – Digitální komise nové generace (C(2022)4388); poukazuje na to, že digitalizace je pro Komisi již řadu let strategickou prioritou; domnívá se, že zefektivnění správy finančních prostředků EU vyžaduje další zjednodušení IT prostředí, a opakuje, že interoperabilita by měla být začleněna do politik EU, aby se zvýšila kompatibilita mezi informačními systémy používanými mnoha zúčastněnými subjekty;

75.  zdůrazňuje, že je nezbytné zvýšit úroveň interoperability datových systémů a harmonizovat podávání zpráv, monitorování a audit v EU; za tímto účelem znovu vyzývá Komisi, aby harmonizovala definice s cílem získat srovnatelné údaje v celé EU;

76.  zastává názor, že digitalizace posílila prevenci a odhalování podvodů, zjednodušila správní postupy a že musí tvořit hlavní složku každé strategie boje proti podvodům, včetně vnitrostátních strategií boje proti podvodům; vyzývá Komisi, aby znovu připomněla svá doporučení členským státům, které dosud nepřijaly vnitrostátní strategie boje proti podvodům, aby tak učinily a aby tyto své strategie pravidelně aktualizovaly a využívaly přitom možností, které nabízejí nové technologie;

77.  připomíná svou rozhodnou podporu povinnému použití jednotného integrovaného informačního systému pro vytěžování dat a hodnocení rizik Arachne, jak jej předpokládá přepracované znění finančního nařízení, který by měl zajistit lepší ochranu finančních zájmů Unie a doplňovat nástroje IT vyvinuté na vnitrostátní úrovni členskými státy;

78.  konstatuje, že z dostupných možností byl zdaleka nejpoužívanějším informačním systémem na podporu evropských strukturálních a investičních fondů a Nástroje pro oživení a odolnost systém Arachne (21 členských států); se znepokojením konstatuje, že řada členských států používala vlastní specializované IT nástroje pro boj proti podvodům, často ve spojení s nástroji EU, ačkoli oba tyto typy nástrojů byly jen zřídka interoperabilní, což brání odhalování podvodů a jejich oznamování Komisi;

79.  zdůrazňuje, že systém EDES, který představuje černou listinu EU, má obrovský potenciál poukázat na osoby a společnosti, které zneužívají finanční prostředky EU; vyzývá, aby byl systém EDES rozšířen na všechny způsoby řízení, a zejména na sdílené řízení; zdůrazňuje, že různé přístupy členských států k opatřením na vylučování přispívají k nerovnoměrné ochraně finančních zájmů EU; vyzdvihuje, že je zapotřebí zavést povinné používání systému EDES jako společného systému vylučování hospodářských subjektů pro finanční prostředky spravované členskými státy; domnívá se, že toto posílení by umožnilo EU a členským státům lépe chránit finanční zájmy Unie a v konečném důsledku i peníze daňových poplatníků; naléhavě vyzývá členské státy, aby v zájmu ochrany finančních zájmů rozpočtu EU neprodleně přijaly toto rozšíření působnosti;

80.  poukazuje na to, že konsolidace, centralizace a zveřejňování informací o příjemcích finančních prostředků EU poskytovaných členskými státy a dalšími prováděcími subjekty v jediné databázi by zvýšila finanční transparentnost, neboť by zahrnovala různé formy způsobů řízení a umožnila křížovou kontrolu a vyčerpávající analýzy; vyzývá Komisi, aby vybízela příslušné zúčastněné strany, včetně vnitrostátních orgánů, ke spolupráci na dosažení tohoto cíle; upozorňuje Komisi na to, že je třeba chránit osobní údaje a citlivé informace o příjemcích;

81.  trvá na tom, že digitalizace a nejmodernější nástroje IT na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU by zlepšily řízení, kontrolu a audit finančních prostředků EU a mohly by přispět k předcházení nesrovnalostem a podstatnému snížení byrokracie, neboť digitalizace umožňuje snazší a rychlejší přístup k důležitým souborům údajů a jejich křížové kontroly na dálku, čímž by se zabránilo nutnosti kontrol na místě;

82.  naprosto souhlasí s Účetním dvorem, který ve své výroční zprávě za rok 2022 vyzývá k posunutí termínu pro zavedení systému IT pro vytěžování údajů a hodnocení rizik Arachne z roku 2028 na rok 2025; připomíná postoj Parlamentu, který vyzval, aby byl systém zaveden do roku 2026;

83.  konstatuje, že digitalizace boje proti podvodům je rovněž jedním z témat revize akčního plánu zahájeného v roce 2022 a přijatého v červenci 2023, který doprovází strategii Komise pro boj proti podvodům z roku 2019 a který je přizpůsoben rychle se měnícím hospodářským a sociálním scénářům a novým výzvám; je si vědom toho, že Komise úspěšně provedla 60 z celkových 63 opatření předchozího plánu a že některá z nich jsou trvalého rázu a nadále probíhají; vyzývá Komisi, aby Parlamentu předložila související kritéria a normy, které jsou schváleny v revidovaném akčním plánu;

84.  vyzývá k uznání, že je důležité začlenit vizuální pomůcky, jako jsou tabulky a grafy, aby byly statistické informace přístupnější a srozumitelnější;

85.  žádá, aby byly při zjišťování nesrovnalostí používány pokročilé analýzy dat, umělá inteligence a strojové učení;

Struktura boje proti podvodům v EU a klíčová opatření v roce 2022

86.  vítá opatření, která Komise zahájila v roce 2022 za účelem zvýšení úrovně ochrany finančních zájmů EU, vyzývá však, aby se nepolevovalo v ostražitosti a aby byla v této oblasti zavedena doplňující opatření;

87.  připomíná, že ve svých předchozích usneseních zdůraznil, že boj proti podvodům na úkor rozpočtu EU může být účinný pouze tehdy, bude-li řešen komplexně, zahrnovat všechny fáze cyklu boje proti podvodům a vycházet ze zkušeností mnoha zúčastněných stran, procesů a opatření; poukazuje na to, že čtyři fáze tohoto cyklu (prevence, odhalení, vyšetřování a trestní stíhání a zpětné získání prostředků a sankce) vyžadují, aby analýzy rizik, postupy podávání zpráv a spolupráce probíhaly harmonizovaně na legislativní, správní, organizační a provozní úrovni; upozorňuje na připomínku Účetního dvora v jeho zvláštní zprávě o finančním prostředí EU(24), že složitá plejáda finančních prostředků a nástrojů doplňujících rozpočet EU s sebou nese stále větší riziko závažných nedostatků v systému auditu a kontroly a nedostatečné odpovědnosti; domnívá se, že tato složitost vyžaduje stejně komplexní a cílený přístup k ochraně dotčených finančních zájmů, aby mohly být řešeny nesrovnalosti a podvody, k nimž by mohlo dojít zneužitím celkové neprůhlednosti finančního prostředí; připomíná, že současná roztříštěnost dostupných údajů vyžaduje standardizovaná opatření ke shromažďování, srovnávání a agregaci informací a údajů, zejména o konečných příjemcích a příjemcích finančních prostředků Unie, pro účely auditu a kontroly včetně vyšetřování;

88.  zdůrazňuje, že program Unie pro boj proti podvodům byl vypracován na období sedmi let, od roku 2021 do roku 2027, a rok 2022 je druhým rokem jeho provádění v režimu přímého řízení za účasti úřadu OLAF jako hlavního útvaru pro provádění programu;

89.  konstatuje, že v rozhodnutí o financování na rok 2022 bylo přiděleno 15,4 milionu EUR na složku programu Hercule, 9 milionů EUR na složku Informačního systému pro boj proti podvodům (AFIS) a přibližně 1 milion EUR na složku systému IMS, z nichž byly příslušným prováděcím orgánům poskytovány granty a zajišťováno financování specializovaného vzdělávání, databází, podpory výzkumu, sledování a analýz;

90.  připomíná, že systém IMS nyní využívá 35 zemí, včetně členských států a dalších přijímajících zemí, se zhruba 700 vykazujícími organizacemi, které pokrývají více než 3 000 uživatelů systému IMS a několik oblastí, včetně Nástroje pro oživení a odolnost a dalších oblastí, jako je azyl, sousedství a předvstupní pomoc, jakož i tradiční oblasti zemědělství, soudržnosti a rybolovu;

91.  oceňuje vzájemně se doplňující úlohy programů Fiscalis, cel a Nástroje pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly a je přesvědčen, že synergické účinky využití této finanční podpory přinesou hmatatelná zlepšení v oblasti daní, sdílení informací o rizicích a zajistí modernizaci vybavení pro celní kontroly na špičkové úrovni;

92.  vyjadřuje politování nad tím, že účast členských států v úřadu EPPO není povinná; připomíná, že v roce 2022 se na činnosti úřadu EPPO podílelo pouze 22 členských států, přičemž stejných pět zemí jako v roce 2021 se neúčastnilo; trvá na tom, že členské státy, které se dosud na jeho činnosti nepodílí, tak musí neprodleně učinit; vyzývá Komisi, aby k účasti v úřadu EPPO motivovala pozitivními opatřeními;

93.  vítá výroční zprávu úřadu EPPO za rok 2022, která obsahuje výsledky za první celý kalendářní rok operativní činnosti; konstatuje, že úřad EPPO zpracoval 3 318 oznámení trestných činů (ve srovnání s 2 832 oznámeními přijatými za sedm měsíců operativní činnosti v roce 2021) a v roce 2022 zahájil 865 vyšetřování (v období od června do prosince 2021 jich bylo zahájeno 576); poukazuje na zmrazení 359,1 milionu EUR (ve srovnání se 157,3 milionu EUR v roce 2021), které vzešlo z vyšetřování úřadu EPPO, což představuje více než sedminásobek rozpočtu úřadu EPPO, a na to, že podle odhadů úřadu EPPO činila do konce roku 2022 výše škod v důsledku pochybení 14,1 miliardy EUR, v souvislosti s nimiž vedl úřad celkem 1 117 aktivních vyšetřování;

94.  vyzývá Komisi, aby zahájila konstruktivní dialog s úřadem EPPO s cílem posílit jeho schopnost řešit stále narůstající problémy v oblasti boje proti podvodům a aby vyřešila případné nedostatky zjištěné v nařízení o úřadu EPPO(25); zároveň zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit hlavní zásadu a pravidla stanovená v nařízení o úřadu EPPO, a to že tento úřad musí být nezávislý a disponovat samostatným rozpočtem, aby mohl jednat v zájmu Unie jako celku a v souladu s nařízením o podmíněnosti;

95.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že bude zachována účinnost a účelnost práce úřadu OLAF v oblasti odhalování korupce a podvodů, a proto se musí uvážit, zda je snížení ročního rozpočtu úřadu OLAF plánované na zaměstnance na plný úvazek v souladu se skutečnými provozními potřebami úřadu OLAF, jak je uvedeno v jeho výroční zprávě;

96.  vítá zvýšené úsilí v oblasti odhalování podvodů a jeho výsledky, které vychází z výzev úřadu EPPO a Parlamentu, což dokládá počet vyšetřování podvodů v EU zahájených ve 22 členských státech účastnících se činnosti úřadu, který je vyšší než historický průměr před založením úřadu EPPO; v této souvislosti vyjadřuje ocenění operaci Admirál, která odhalila karuselový podvod s DPH páchaný organizovanou skupinou pachatelů trestné činnosti působící v několika členských státech a odpovědnou za podvody v odhadované výši 2,2 miliardy EUR;

97.  vyjadřuje ocenění spolupráci mezi úřadem OLAF a úřadem EPPO, na kterou upozorňuje jak výroční zpráva úřadu OLAF, tak i výroční zpráva úřadu EPPO; má za to, že mezi oběma úřady dochází k pravidelné výměně informací, zejména že úřad EPPO odpověděl na 133 žádostí o pozitivní/negativní nález zaslaných úřadem OLAF, čímž se zamezilo souběžnému vyšetřování stejných skutečností; vyzývá úřady OLAF a EPPO, aby koordinovaly podávání zpráv o opatřeních, která byla zahájena za účelem konkrétní spolupráce, a to zejména s ohledem na počet doplňkových vyšetřování vyžádaných úřadem OLAF (bývalý čl. 12 písm. f) nařízení o úřadu EPPO) a počet případů na podporu vyšetřování úřadu EPPO vyžádaných úřadem EPPO (bývalý čl. 12 písm. e) nařízení o úřadu EPPO);

98.  je si vědom skutečnosti, že v září 2022 se uskutečnil první roční přezkum na vysoké úrovni týkající se spolupráce mezi úřadem EPPO a Komisí, který se zabýval mimo jiné otázkami vzájemného podávání zpráv, přístupu k databázím a institucionálního statusu úřadu EPPO;

99.  je znepokojen nedostatkem informací o správním vymáhání částek splatných do rozpočtu Unie, které provedla Komise na základě podnětů úřadu EPPO, jak je stanoveno v čl. 103 odst. 2 nařízení o úřadu EPPO, který odkazuje na povinnost úřadu EPPO informovat Komisi bezodkladně a aniž by byla dotčena důvěrnost, a jak je stanoveno v čl. 6 odst. 4 písm. c) dohody mezi úřadem EPPO a Komisí ze dne 18. června 2021, který odkazuje na ochranná a nápravná opatření; žádá Komisi a úřad EPPO, aby Parlament informovaly o provádění tohoto důležitého nástroje;

100.  konstatuje, že úřad EPPO a Europol účinně spolupracují v různých operativních záležitostech v rámci řídícího výboru úřadu EPPO a Europolu; má za to, že Europol poskytl na žádost úřadu EPPO podporu (výměna informací, analytická podpora, odborné znalosti) ve 28 případech a že se úřad EPPO zapojil do aplikace sítě pro bezpečnou výměnu informací (SIENA), která zajišťuje bezpečný komunikační kanál v rámci operativní spolupráce;

101.  konstatuje, že v roce 2022 probíhala spolupráce mezi příslušnými aktéry uspokojivým způsobem, přičemž styčné týmy úřadu EPPO a Eurojustu se v roce 2022 setkaly dvakrát, v Eurojustu bylo řešeno 15 probíhajících případů EPPO a vyšetřovací oddělení Evropské investiční banky (EIB IG/IN) postoupilo úřadu OLAF, úřadu EPPO a dalším agenturám v rámci mnohostranných rozvojových bank a národních rozvojových agentur pověřených příslušnými činnostmi 63 případů; poznamenává, že v září 2022 se přibližně 100 státních zástupců a zaměstnanců úřadu EPPO zúčastnilo online osvětového semináře o činnostech EIB a EIF s cílem zvýšit účinnost spolupráce mezi úřadem EPPO a oddělením IG/IN, která byla zavedena v rámci pracovního ujednání na rok 2021;

102.  zdůrazňuje přidanou hodnotu, kterou orgány EU přinášejí ochraně finančních zájmů Unie a boji proti podvodům, zejména v případě přeshraniční trestné činnosti, jak ukazují operativní výsledky úřadu EPPO a úřadu OLAF i v roce 2022; opakuje svou výzvu k zajištění dostatečných zdrojů pro všechny subjekty EU zapojené do boje proti podvodům a v této souvislosti připomíná Komisi a Radě, že každé euro vynaložené na vyšetřování a boj proti podvodům se vrací do rozpočtu EU;

103.  podotýká, že v roce 2022 vedlo řízení o vyloučení, které EIB zahájila na základě šetření oddělení IG/IN, k vyloučení čtyř hospodářských subjektů z účasti na veškerých projektech nebo činnostech financovaných EIB; vyzývá Komisi, aby vzhledem k tomu, že finanční a správní rámcové dohody s EIB a EIF zahrnují pouze pět ze sedmi situací zakládajících vyloučení v rámci systému EDES, posoudila možnost sjednocení kritérií pro vyloučení, která používají EIB a EIF, s kritérii používanými v systému EDES;

104.  připomíná, že neúčinná nebo opožděná spolupráce členských států s úřady EPPO a OLAF nebo absence této spolupráce je důvodem pro přijetí opatření podle nařízení o podmíněnosti; vyzývá proto úřady EPPO a OLAF, aby informovaly o každém případu, kdy členské státy nesplnily svou povinnost informovat, pomáhat, uskutečňovat vhodné kroky a přijímat preventivní opatření a zajistit vhodná a včasná následná opatření v návaznosti na zprávy a doporučení;

105.  má za to, že celková úroveň provádění doporučení Komise vydaných ve zprávě o ochraně finančních zájmů Evropské unie za rok 2021 ve všech členských státech je pokládána za uspokojivou, pokud jde o začlenění specializovaných IT nástrojů pro boj proti podvodům do boje členských států proti podvodům, posílení analýzy rizik a obecně rozvoj IT systémů na straně příjmů i výdajů;

106.  upozorňuje na významné rozdíly mezi členskými státy, které lze stále pozorovat při odhalování, oznamování a přijímání následných opatření v souvislosti s podezřením na spáchání podvodu; vybízí proto členské státy, aby aktivně přistupovaly k ochraně finančních zájmů Unie, posílily výměnu informací mezi svými vnitrostátními orgány a s institucemi a agenturami EU, a to i s cílem včas identifikovat a řešit nová rizika a trendy podvodů;

107.  schvaluje záměr Komise zahájit sledování stavu koordinačních služeb pro boj proti podvodům zřízených v členských státech; připomíná, že je třeba lépe vyjasnit definici struktury, úlohy, odpovědnosti a mandátu služeb pro boj proti podvodům, aby byly zaručeny homogenní a harmonizované podmínky v celé Unii, a tím se usnadnila jejich spolupráce a výměna informací; znovu žádá Komisi, aby aktualizovala pokyny pro služby pro boj proti podvodům, které byly poprvé formulovány v roce 2015 a které již nesplňují požadavky na účinnou pomoc vnitrostátním orgánům při vytváření dobře strukturované koordinační služby; dále žádá Komisi, aby podávala zprávy o probíhající činnosti v tomto ohledu a o výsledcích sledování orgánu příslušnému k udělení absolutoria;

108.  poznamenává, že je nezbytné, aby co nejvíce členských států přijalo nebo aktualizovalo vnitrostátní strategie boje proti podvodům, a připomíná, že potřeba těchto revizí vyplývá z nové situace v oblasti boje proti podvodům, kdy je nyní úřad EPPO plně funkční, a z možnosti identifikovat nová významná rizika ve stále složitějším prostředí podvodů;

109.  připomíná, že oceňuje pobídku Komise členským státům, aby přijaly vnitrostátní strategie boje proti podvodům, což dosud vedlo k nárůstu počtu těchto přijatých strategií, přičemž 15 členských států do konce roku 2022 přijalo vnitrostátní strategie boje proti podvodům, z nichž devět strategií bylo průřezových, a tedy plně pokrývalo finanční zájmy EU;

110.  se znepokojením konstatuje, že na konci roku 2022 tři členské státy (Finsko, Irsko a Polsko) stále uváděly, že nepřijaly žádnou strategii na ochranu finančních zájmů EU; konstatuje, že pět členských států (Belgie, Španělsko, Lucembursko, Nizozemsko a Rumunsko) uvedlo, že strategii připravují; naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly vnitrostátní strategii boje proti podvodům, aby ukázaly, že berou ochranu finančních prostředků EU vážně;

111.  je přesvědčen, že by členským státům prospělo pravidelné hodnocení rámců pro boj proti podvodům, které by případně provázely pokyny EU a které by bylo zaměřeno na zjištění účinnosti těchto rámců, určení osvědčených postupů a přezkum jejich strategií pro boj proti podvodům za účelem řešení případných nových rizik; vyzývá Komisi, aby vybízela členské státy k provádění nezávislých nebo vzájemných hodnocení rámců pro boj proti podvodům s cílem posílit důslednost a vysoké standardy;

112.  zastává názor, že nařízení o podmíněnosti je trvalým nástrojem, který přesahuje rozsah daného víceletého finančního rámce a je třeba jej uplatňovat horizontálně jako jeden z požadavků na prosazování zásad řádného finančního řízení obecně, a zejména na účinné a účelné řízení zdrojů EU, a že je nezbytnou podmínkou pro přístup ke všem fondům EU;

113.  bere na vědomí rozhodnutí Rady ze dne 16. prosince 2022 o pozastavení vyplácení finančních prostředků EU ve výši 6,3 miliardy EUR Maďarsku; očekává, že Komise a Rada zruší přijatá opatření pouze v případě, že budou shromážděny důkazy o tom, že nápravná opatření přijatá maďarskou vládou se v praxi ukázala jako účinná, a zejména že u už přijatých opatření nebyla zjištěna žádná regrese; vyjadřuje politování nad tím, že maďarská vláda dosud projevila malou ochotu splnit požadavky mechanismu podmíněnosti; znovu však připomíná svůj názor, že samotných sedmnáct opatření, jak je vyjednala Komise a maďarská vláda, nestačí k řešení stávajícího systémového rizika pro finanční zájmy EU, a vyjadřuje politování nad tím, že Komise nepožadovala dostatečné podstatné změny a záruky pro obnovení nezávislosti soudnictví a snížení míry korupce; je velmi znepokojen zprávami ve sdělovacích prostředcích, podle nichž Komise plánuje zrušit pozastavení plateb Maďarsku výměnou za to, že vláda schválí pomoc Ukrajině; domnívá se, že Komise by nikdy neměla ustoupit vydírání, zejména pokud ohrožuje finanční zájmy EU;

114.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise neinformuje dostatečně transparentně o relevantním vývoji; vyzývá proto Komisi, aby urychleně a pravidelně informovala Parlament a Radu o probíhajících jednáních, a připomíná Komisi zejména její zákonné povinnosti stanovené v čl. 25 odst. 2 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost a v článku 8 nařízení o podmíněnosti;

115.  je znepokojen zjištěními třetí zprávy o právním státu(26) týkajícími se kritické situace v Polsku, zejména pokud jde o závažné nedostatky v soudnictví(27) a v oblasti sdělovacích prostředků; připomíná, že neplnění rozsudků SDEU ze strany Polska vedlo od roku 2021 k vyměření pokut ve výši 360 milionů EUR, a důrazně vybízí Komisi, aby prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost uvolnila až poté, co budou v celém rozsahu splněny všechny milníky týkající se zásad právního státu;

116.  vyzývá Komisi, aby aktualizovala systém podávání zpráv o podvodech, pokud jde o finanční prostředky vynaložené v zemích mimo EU; konstatuje, že nový systém by měl zohledňovat konkrétní problémy, s nimiž se EU potýká při vynakládání finančních prostředků mimo území EU;

Vnější rozměr ochrany finančních zájmů EU

117.  je přesvědčen, že návrh na vytvoření horizontálního sankčního rámce společné zahraniční a bezpečnostní politiky doplňuje stávající nástroje a opatření vnitřní a vnější politiky proti korupci, které již byly schváleny v procesu rozšíření nebo v rámci Východního partnerství; zastává názor, že řádnou správu věcí veřejných a právní stát jako jednu z hlavních priorit procesu rozšíření pomůže podpořit silnější zapojení do mezinárodních fór, jako je Úmluva OSN proti korupci a Skupina států proti korupci (GRECO);

118.  opakuje, že ačkoli EU v současné době působí ve skupině GRECO jako pozorovatel, důrazně se doporučuje, aby se stala plně funkčním členem, a tudíž se podílela na i) monitorování provádění obecně uznávaného mezinárodního práva a standardů; ii) horizontální komunikaci s ostatními členy skupiny GRECO o politikách a nástrojích boje proti podvodům; iii) sdílení zkušeností na mezinárodní úrovni s cílem pomoci s rozpoznáním možných nedostatků vnitřních mechanismů EU pro odhalování korupce; iv) optimalizaci boje proti podvodům pomocí včasné aktivace preventivních opatření a opatření k odhalování; žádá Radu, aby zaujala ke členství EU ve skupině GRECO jasný postoj a upřesnila, zda a případně ze strany kterého členského státu existují konkrétní námitky;

119.  připomíná, že od roku 2021 do roku 2022 došlo k mimořádnému nárůstu počtu nesrovnalostí nepodvodného charakteru, i finančních částek, které jsou s nimi spojeny; konstatuje, že zvýšený počet případů byl způsoben nesrovnalostmi souvisejícími s nástrojem NPP II na období 2014–2020 v souvislosti s předvstupní pomocí pro rozvoj venkova (IPARD) v Severní Makedonii a v Turecku a že u většiny těchto nesrovnalostí byly příslušné finanční částky nižší než 10 000 EUR, zatímco nárůst částek byl způsoben nesrovnalostmi týkajícími se předvstupní pomoci pro rozvoj venkova v Albánii; zdůrazňuje, že přibližně 10 % nesrovnalostí bylo nahlášeno jako podvodné a že tento podíl, který se postupně mění, se výrazně zvýšil v roce 2020 (17 %) a v roce 2021 dosáhl 20 %; vyzývá Komisi, aby zachovala odpovídající úroveň sledování těchto iniciativ financování a aby informovala Parlament o případných systémových problémech zjištěných při využívání těchto zdrojů;

120.  je přesvědčen, že finanční prostředky v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa) určené na pomoc zemím mimo EU a prostředky určené na evropskou reakci na válku na Ukrajině nejsou dostatečně sledovány a kontrolovány; vyzývá Komisi, aby zavedla vhodná opatření na zajištění toho, aby finanční prostředky EU zasílané sousedním zemím přinášely prospěch těm, kteří je nejvíce potřebují, včetně provádění důkladnějších kontrol;

121.  zdůrazňuje, že v souvislosti s útočnou válkou Ruska proti Ukrajině se předpokládá, že rozpočet EU významně přispěje k návrhům na dlouhodobější strukturální řešení finančních potřeb Ukrajiny; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba chránit právní stát a finanční zájmy Unie a předcházet, odhalovat a napravovat podvody, korupci, střety zájmů a nesrovnalosti při využívání finančních prostředků Unie na Ukrajině v souladu se zásadami transparentnosti a odpovědnosti; domnívá se, že všechny dotčené finanční nástroje by měly obsahovat přísná ustanovení a záruky k dosažení těchto cílů;

122.  zdůrazňuje, že spolupráce s mezinárodními partnery má zásadní význam pro ochranu finančních prostředků EU vynaložených mimo Evropu a na příjmové straně rozpočtu EU; vítá proto pracovní ujednání, která úřad EPPO uzavřel v roce 2022 s Generální prokuraturou Ukrajiny, Generální prokuraturou Albánské republiky, Generální prokuraturou Moldavské republiky, Nejvyšším státním zastupitelstvím Černé Hory, Státním zastupitelstvím Gruzie a Státním zastupitelstvím Republiky Severní Makedonie a Memorandum o porozumění a pracovní ujednání o spolupráci podepsané s Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem vnitřní bezpečnosti USA;

123.  doporučuje pozastavit rozpočtovou podporu v zemích mimo EU, včetně kandidátských zemí, ve kterých orgány zjevně nepřijímají skutečná opatření proti bující korupci, a zároveň zajistit, aby se pomoc dostala k civilnímu obyvatelstvu alternativními cestami; vyzývá k tomu, aby byl při předvstupních jednáních kladen větší důraz na boj proti korupci a na budování kapacit, například prostřednictvím specializovaných protikorupčních orgánů; vyzývá Komisi, aby vyslala jasné signály kandidátským zemím, že silná nevole vůči normám právního státu ohrozí nebo zdrží jejich přistoupení k EU; vyjadřuje politování nad tím, že podle zvláštní zprávy Účetního dvora č. 01/2022(28) měla finanční podpora ve výši 700 milionů EUR na zlepšení právního státu v zemích západního Balkánu, kterou EU poskytla v letech 2014 až 2020, jen malý dopad na základní reformy;

124.  vyzývá k mezinárodní spolupráci s mezinárodními organizacemi a sousedními zeměmi při předcházení přeshraničním podvodům; v této souvislosti znovu zdůrazňuje význam výměny osvědčených postupů;

125.  znovu potvrzuje své pevné přesvědčení, že účinně a účelně chránit a posilovat finanční zájmy EU lze pouze posílením struktury EU pro boj proti podvodům, podporou interoperability a přizpůsobením se členských států EU, které se rozhodnou pro větší přítoky prostředků, jednotnému rámci strategie pro boj proti podvodům, pokud jde o požadavky na kvantitativní a kvalitativní analýzu údajů, tak aby byla překonána přirozená omezení vnitrostátních systémů, které nestačí čelit stále častějším nadnárodním útokům na finanční zájmy Unie;

o
o   o

126.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) OLAF, Dvacátá třetí zpráva Evropského úřadu pro boj proti podvodům za období 1. ledna až 31. prosince 2022, 2022. (2) Zpráva o činnosti dozorčího výboru úřadu OLAF – 2022 (Úř. věst. C 225, 27.6.2023, s. 1). (3) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1. (4) Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 16. února 2022 Maďarsko v. Evropský parlament a Rada, ECLI:EU:C:2022:97. (5) Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 16. února 2022 Polsko v. Evropský parlament a Rada, ECLI:EU:C:2022:98. (6) Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159. (7) Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29. (8) Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17. (9) Evropská komise, Generální ředitelství pro migraci a vnitřní věci, Blondes, E., Disley, E., Hulme, S. et al., studie nazvaná „Strengthening the fight against organised crime – Assessing the legislative framework“ (Posílení boje proti organizované trestné činnosti – posouzení legislativního rámce), Úřad pro publikace Evropské unie, 2022. (10) Úř. věst. L 172, 17.5.2021, s. 110. (11) Úř. věst. C 224, 8.6.2022, s. 11. (12) Úř. věst. C 342, 6.9.2022, s. 295. (13) Úř. věst. C 214, 16.6.2023, s. 133. (14) Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17. (15) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 3. května 2023 o boji proti korupci, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2003/568/SVV a Úmluva o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo členských států Evropské unie a kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (COM(2023)0234). (16) Úř. věst. L 300, 11.11.2008, s. 42. (17) Sdělení Komise ze dne 14. dubna 2021 o strategii EU pro boj proti organizované trestné činnosti na období 2021–2025 (COM(2021)0170). (18) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. května 2022 o vymáhání a konfiskaci majetku (COM(2022)0245). (19) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. května 2022 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2020, oddíl III – Komise a výkonné agentury (Přijaté texty, P9_TA(2022)0144). (20) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. května 2022 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2020, oddíl III – Komise a výkonné agentury (Přijaté texty, P9_TA(2022)0144). (21) Účetní dvůr, Stručný audit EU 2022, s. 57. (22) Výroční zpráva Účetního dvora za rok 2022, body 11.47–11:55. (23) Ve Španělsku, na Slovensku, v Estonsku, Dánsku, Řecku, České republice, Itálii, Litvě, na Maltě, ve Slovinsku, Bulharsku, na Kypru, ve Finsku, Irsku, Lotyšsku a Polsku. (24) Zvláštní zpráva č. 05/2023 nazvaná „Finanční prostředí EU – nesourodá struktura vyžadující další zjednodušení a odpovědnost“. (25) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce („EPPO“) (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1). (26) Sdělení Komise ze dne 13. července 2022 nazvané Zpráva o právním státu 2022 (COM(2022)0500). (27) Pokud jde o nezávislost Státní soudní rady, přetrvávají obavy ohledně fungování státního zastupitelství, neboť funkci ministra spravedlnosti a generálního prokurátora zastává stejná osoba; polské soudy rovněž vyjadřují obavy, že přeřazování státních zástupců lze považovat za určitou formu degradace a diskriminace a že kárné řízení by mohlo být zneužito k omezení nezávislosti soudců, neboť kárný senát Nejvyššího soudu stále vydává rozhodnutí. (28) Zvláštní zpráva č. 01/2022 nazvaná „Podpora EU určená na posilování právního státu na západním Balkáně: navzdory úsilí přetrvávají zásadní problémy“.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. ledna 2024 k formulování postoje EU k závaznému nástroji OSN pro podnikání a lidská práva, zejména pokud jde o přístup k nápravě a ochranu obětí (2023/2108(INI))

P9_TA(2024)0042 A9-0421/2023

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2, 3, 8, 21 a 23 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, které přijala Rada OSN pro lidská práva ve své rezoluci č. 17/4 ze dne 16. června 2011,

–  s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva č. 26/9 ze dne 26. června 2014,

–  s ohledem na aktualizovaný návrh právně závazného nástroje, který dne 31. července 2023 rozeslal předseda/zpravodaj otevřené mezivládní pracovní skupiny (OEIGWG), a na jeho revidovaný třetí návrh, který byl výsledkem osmého zasedání;

–  s ohledem na Úmluvu OSN proti korupci,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 76/300 ze dne 28. července 2022 o lidském právu na čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí,

–  s ohledem na pokyny Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro nadnárodní společnosti týkající se odpovědného chování podniků,

–  s ohledem na rezoluci Africké komise pro lidská práva a práva národů o podnikání a lidských právech v Africe ze dne 7. března 2023,

–  s ohledem na stanovisko Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) ze dne 10. dubna 2017 nazvané „Zlepšení přístupu k opravným prostředkům v oblasti podnikání a lidských práv na úrovni EU“(1) a na její zprávu ze dne 6. října 2020 nazvanou „Podnikání a lidská práva – možnost nápravy“(2),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 20. února 2023 o prioritách EU ve fórech OSN pro lidská práva v roce 2023,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 o odpovědnosti podniků za závažné porušování lidských práv ve třetích zemích(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. října 2018 o příspěvku EU k závaznému nástroji OSN, který by upravoval činnost nadnárodních společností a dalších podniků nadnárodního charakteru z hlediska lidských práv(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. ledna 2023 o lidských právech a demokracii ve světě a o politice Evropské unie v této oblasti – výroční zpráva za rok 2022(5) a na svá předchozí usnesení k předešlým výročním zprávám,

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro rozvoj,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0421/2023),

A.  vzhledem k tomu, že EU je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, jak je stanoveno v článku 2 SEU; vzhledem k tomu, že její činnost na mezinárodní scéně se musí těmito zásadami řídit a musí být v souladu se zásadou soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jež je zakotvena v článku 208 Lisabonské smlouvy;

B.  vzhledem k tomu, že provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a zásady „nikoho neopomenout“ znamená, že hospodářský rozvoj jde ruku v ruce se sociální spravedlností, řádnou správou věcí veřejných a dodržováním lidských práv;

C.  vzhledem k tomu, že podniky patří k hlavním aktérům hospodářské globalizace, finančních služeb a mezinárodního obchodu a jako takové jsou povinny řídit se všemi příslušnými právními předpisy a mezinárodními smlouvami a dodržovat lidská práva; vzhledem k tomu, že činnost podniků může mít negativní vliv na lidská práva, jako je moderní otroctví, obchodování s lidmi, nucená práce, dětská práce a další formy pracovního vykořisťování, vytěsňování půdy, mzdy ve výši almužny a porušování práv odborových svazů, přispívat k nim nebo být s nimi přímo spojena, jakož i nepříznivé dopady na životní prostředí, včetně znečištění, změny klimatu, zhoršování životního prostředí a úbytku biologické rozmanitosti;

D.  vzhledem k tomu, že společnosti mohou přispívat k udržitelnému rozvoji vytvářením pracovních míst a hospodářským rozvojem, a proto mohou hrát důležitou úlohu při prosazování lidských práv a environmentálních norem, jakož i při předcházení nepříznivým dopadům na lidská práva a životní prostředí;

E.  vzhledem k tomu, že práva podniků a investorů by měla být spojena se závaznými a vymahatelnými povinnostmi z hlediska dodržování lidských práv, pracovního práva a práva v oblasti životního prostředí;

F.  vzhledem k tomu, že oběti zneužívání podniků často čelí četným a překrývajícím se překážkám v přístupu k opravným prostředkům, včetně soudních opravných prostředků a záruk neopakování; vzhledem k tomu, že tyto překážky jsou ještě závažnější pro zranitelné nebo marginalizované osoby nebo skupiny; vzhledem k tomu, že beztrestnost za porušování lidských práv, jehož se dopouštějí některé podniky, zůstává z velké části neřešena, neboť na celosvětové a regionální úrovni neexistuje pevný a komplexní regulační rámec a předpisy jednotlivých zemí nejsou vzájemně sladěny;

G.  vzhledem k tomu, že porušování práv pracovníků ze strany společností je podle indexu práv Mezinárodní konfederace odborových svazů, který uvádí, že 113 zemí odpírá pracovníkům jejich právo založit odbory nebo do nich vstoupit, a to oproti 106 zemím v roce 2021, celosvětově na vzestupu; vzhledem k tomu, že 87 % zemí porušilo právo na stávku a čtyři z pěti zemí zablokovaly kolektivní vyjednávání;

H.  vzhledem k tomu, že 26. června 2014 přijala Rada OSN pro lidská práva rezoluci, kterou zřídila otevřenou mezivládní pracovní skupinu (OEIGWG) pověřenou vypracováním právně závazného mezinárodního nástroje, kterým má být „na základě mezinárodního práva v oblasti lidských práv regulována činnost nadnárodních společností a dalších podniků“;

I.  vzhledem k tomu, že OEIGWG, které od svého vzniku předsedá Ekvádor, dosud uspořádala devět zasedání a řadu regionálních a dalších konzultací se zúčastněnými stranami, včetně občanské společnosti a soukromého sektoru; vzhledem k tomu, že v červenci 2023 předseda rozeslal aktualizovaný návrh nástroje, který má být projednáván na devátém zasedání OEIGWG ve dnech 23.–27. října 2023;

J.  vzhledem k tomu, že EU pracuje kromě dalších druhů legislativy na ambiciózních právních předpisech týkajících se náležité péče podniků, které by sloužily jako základ pro její mandát k vyjednávání; vzhledem k tomu, že při neexistenci mandátu k vyjednávání se zástupce EU účastnil zasedání OEIGWG pouze jako pozorovatel a přispěl pouze obecnými prohlášeními; vzhledem k tomu, že zapojení dalších velkých ekonomik mimo EU do diskusí bylo v průběhu let nejednoznačné;

K.  vzhledem k tomu, že postoj členských států EU se poté postupně vyvíjel, přičemž několik z nich se aktivně účastnilo posledních zasedání OEIGWG; vzhledem k tomu, že Francie a Portugalsko se připojily ke skupině „Přátelé předsedy“ a pomáhají předsedovi při vypracovávání kompromisních návrhů z regionálních bloků; vzhledem k tomu, že Rada mezi svými prioritami v rámci fór pro lidská práva v roce 2023 uvedla, že je odhodlána „aktivně se účastnit“ jednání OSN o právně závazném nástroji, a uvedla, že je připravena s předsedou OEIGWG a skupinou „Přátelé předsedy“ spolupracovat „s cílem prozkoumat způsoby, jak vytvořit nástroj založený na konsenzu, který může účinně posílit ochranu obětí a vytvořit rovné podmínky na celosvětové úrovni“;

L.  vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyjádřil svou podporu vůči diskusím OSN o právně závazném nástroji, mimo jiné prostřednictvím řady usnesení, v nichž vyzval EU a členské státy, aby se do jednání konstruktivně zapojily;

M.  vzhledem k tomu, že v posledních letech EU prokázala velké ambice, pokud jde o podnikání a lidská práva a zahájila několik legislativních iniciativ, které mají podnikatelskou činnost ve vztahu k povinnostem v oblasti lidských práv, životního prostředí a klimatu náležitým způsobem regulovat. Takovou iniciativou byla zejména směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti, návrh nařízení o zákazu výrobků vyrobených s využitím nucené práce na trhu Unie, nařízení o produktech, které nezpůsobují odlesňování, nařízení o konfliktních minerálech a nařízení o bateriích;

N.  vzhledem k tomu, že několik členských států EU, jako Francie, Německo a Nizozemsko, nedávno přijalo či navrhlo právní předpisy týkající se povinnosti náležité péče, zatímco další členské státy tento krok zvažují; vzhledem k tomu, že je důležité zajistit soudržnost mezi právními předpisy týkajícími se povinnosti náležité péče na úrovni členského státu nebo na úrovni EU a právně závazným nástrojem OSN;

O.  vzhledem k tomu, že v zemích mimo EU, jako je Austrálie, Brazílie, Kanada, Ghana, Japonsko, Mexiko, Nový Zéland, Norsko, Jihoafrická republika, Jižní Korea, Švýcarsko a USA, byly přijaty regulační iniciativy, včetně právních předpisů, o podnikání a lidských právech, nebo se o nich diskutuje; vzhledem k tomu, že řada dalších zemí vypracovala národní akční plán v oblasti podnikání a lidských práv;

P.  vzhledem k tomu, že návrh právně závazného nástroje obsahuje doložku o organizaci regionální integrace, která má zohlednit příslušnou úlohu EU a jejích členských států;

Q.  vzhledem k tomu, že diskuse na úrovni OSN o právně závazném nástroji jsou předmětem značného a rostoucího zájmu a mobilizace dotčených komunit, domorodých obyvatel, odborových svazů, členů občanské společnosti, badatelů a odborníků v celosvětovém měřítku a jsou s nimi spojována velká očekávání;

Obecné připomínky a mezinárodní rámec pro podnikání a lidská práva

1.  zdůrazňuje, že vzhledem k současnému rozsahu globalizace a internacionalizace obchodních činností a hodnotových řetězců je celková míra požívání lidských práv na celém světě podmíněna mimo jiné chováním korporací; poukazuje v tomto kontextu na to, že je důležité, aby se podniky mohly spoléhat na řádnou veřejnou správu a komplexní a dobře fungující právní systém a rámec s cílem plnit své povinnosti týkající se lidských práv;

2.  důrazně podporuje plné uplatňování mezinárodních norem pro odpovědné chování podniků v rámci EU i mimo ni s cílem doplnit a posílit provádění obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv; zdůrazňuje význam obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a pokynů OECD a jejich širokou podporu; připomíná, že obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv představují jediný globální rámec, který podrobně stanoví odpovědnost podniků za prevenci a řešení rizika nepříznivých dopadů na lidská práva souvisejících s podnikatelskou činností; zdůrazňuje, že jakákoli práce odvedená ohledně právně závazného nástroje by měla zajistit plný soulad s těmito normami;

3.  zdůrazňuje, že jelikož sociální odpovědnost podniků funguje pouze na dobrovolném základě a není tedy začleněna do vymahatelných nástrojů, může způsobit narušení trhu a nekalou hospodářskou soutěž na úkor podniků, které se rozhodnou mezinárodní normy dodržovat nebo které podléhají povinnostem stanoveným na vnitrostátní nebo regionální úrovni; uznává, že ačkoli bylo dosaženo určitého pokroku, nadále dochází k porušování lidských práv; vítá proto snahu o vytvoření rovných podmínek a úsilí o celosvětově podporovaný závazek vůči odpovědnému chování podniků; vítá dále skutečnost, že pokud jde o normativní vývoj, dochází v současné době k posunu od právně nevynutitelných předpisů k závazným normám;

4.  zdůrazňuje, že je důležité odstranit právní a regulační mezery, které některé podniky, včetně investorů, zneužívají na úkor lidských práv a životního prostředí;

5.  se znepokojením konstatuje, že v soudních systémech mnoha zemí stále přetrvávají četné procesní, věcné a praktické překážky, které obětem brání v přístupu ke spravedlnosti, včetně obtíží při určování příslušného soudu, překážek souvisejících s normami soudní příslušnosti, krátkých zákonných promlčecích lhůt, nadměrné důkazní zátěže, omezené či nejasné odpovědnosti v důsledku složitých podnikových struktur, přístupu k právnímu zastoupení a informacím, neúměrných nákladů na zastupování v zahraničí, jakož i dalších nerovností mezi žalobci a žalovanými; se znepokojením dále bere na vědomí případy, kdy oběti čelí zastrašování nebo násilí ze strany podniků zapojených do reakce na jejich hledání spravedlnosti; zdůrazňuje, že zranitelné nebo marginalizované osoby nebo skupiny, které mohou vyžadovat další pozornost v souvislosti se zapojením zúčastněných stran, čelí zvýšeným překážkám, aby mohly spravedlivě využívat vyrovnávací platby nebo jiné formy restitucí;

6.  zdůrazňuje, že je důležité zahrnout extrateritoriální regulaci založenou na mateřských společnostech a přístup ke spravedlnosti pro oběti porušování lidských práv ze strany nadnárodních korporací v jejich domovském státě; zdůrazňuje zejména, že je třeba definovat jasné povinnosti nadnárodních korporací, pokud jde o vymýcení dětské práce a nucené práce z jejich dodavatelských řetězců a operací;

7.  opakuje svou silnou podporu činnosti v rámci OSN prostřednictvím OEIGWG, která má vést k vypracování právně závazného nástroje; oceňuje práci jednotlivých ekvádorských předsedů při řízení tohoto složitého úsilí a vítá podpůrnou úlohu skupiny „Přátelé předsedy“;

8.  vyzývá předsedu OEIGWG a členské státy OSN, aby zajistily, že jednání budou vedena transparentním způsobem a s přiměřeným zapojením všech zúčastněných stran, včetně občanské společnosti, odborových svazů a zástupců pracovníků a soukromého sektoru, přičemž náležitá pozorností bude věnována zranitelným zúčastněným stranám; dále trvá na tom, že je důležité zajistit aktivní zapojení všech regionů s cílem vytvořit účinný nástroj, který bude odrážet globální rozmanitost právních, sociálních a hospodářských skutečností ovlivňujících lidská práva a bude vycházet z osvědčených postupů uplatňovaných na vnitrostátní a regionální úrovni; vybízí regionální organizace působící v oblasti lidských práv a hospodářské organizace, jakož i orgány, aby se snažily k zapojení těchto aktérů přispívat;

Zapojení EU a členských států do procesu OSN

9.  připomíná, že EU má na základě Smlouvy závazek podporovat lidská práva na celém světě a mnohostranná řešení společných problémů v rámci OSN, což se ještě musí odrazit v její účasti v OEIGWG s mandátem k vyjednávání;

10.  uznává, že OEIGWG je jediným globálním a mnohostranným fórem, kde se diskutuje o závazných pravidlech v oblasti podnikání a lidských práv, a proto považuje za zásadní, aby se EU tohoto procesu aktivně účastnila, a to spolu s kritickým množstvím členů OSN s cílem dosáhnout konsensuálního výsledku, který se může spolehnout na širokou podporu v celosvětovém měřítku;

11.  zdůrazňuje, že nejnovější normativní vývoj na úrovni EU v oblasti podnikání a lidských práv je důležitým počátečním krokem k řešení přístupu ke spravedlnosti a právům obětí, které jsou ústředním prvkem právně závazného nástroje jakožto klíčové smlouvy o lidských právech; v této souvislosti zdůrazňuje doplňkovou povahu, cíle a rozsah obou normativních směrů, které budou fungovat na různých úrovních, jakož i potřebu jejich soudržnosti;

12.  domnívá se, že EU by se měla do probíhajících jednání aktivně zapojit, zejména s cílem dále rozvíjet návrh právně závazného nástroje, a měla by se přitom zaměřit na oběti případů porušování práv spojených s podnikáním v celém hodnotovém řetězci, na odstraňování překážek bránících přístupu ke spravedlnosti a účinné právní ochraně, zajištění rovných podmínek a právní jistoty pro podniky, a to se zohledněním zvláštní povahy malých a středních podniků, a na posílení spolupráce využitím mezinárodních perspektiv a osvědčených postupů; domnívá se, že toto zapojení by v konečném důsledku přispělo ke zlepšení provádění a prosazování lidských práv na mezinárodní úrovni a současně by pomohlo zajistit rovné podmínky na mezinárodní úrovni a vytvořit globální nástroj, který by se těšil široké podpoře a byl ratifikován státy ve všech regionech (včetně Evropské unie, ale nejen tam), a který by zůstával relevantní navzdory tomu, že se hrozby pro lidská práva vyvíjejí;

13.  oceňuje, že Rada přislíbila, že EU se bude v této věci více angažovat a aktivně se zapojí do činnosti OEIGWG; domnívá se však, že jediným smysluplným a hmatatelným způsobem, jak tento deklarovaný závazek splnit, je přijetí mandátu EU k vyjednávání; důrazně proto žádá Radu, aby co nejdříve přijala ambiciózní mandát k vyjednávání, aby se EU mohla aktivně účastnit jednání s cílem utvářet budoucí právně závazný nástroj; zdůrazňuje, že postoj EU musí usilovat o rozhodná ujednání z hlediska mechanismů prosazování a sledování, jakož i ve vztahu k přístupu ke spravedlnosti pro subjekty postižené porušováním;

14.  vyzývá členské státy, aby se v mezidobí do tohoto procesu zapojily individuálně a současně koordinovaly své postoje během veškerých jednání s cílem hájit silný, společný a jasný postoj EU, který konstruktivním způsobem představí legislativní iniciativy zaměřené na regulaci obchodních činností v souvislosti s lidskými právy a povinnostmi souvisejícími s klimatem a zároveň ocení dosavadní pokrok; očekává, že Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) a Komise, zejména delegace EU v OSN v Ženevě, budou v tomto procesu hrát aktivní a konstruktivní úlohu;

15.  vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy, aby aktivně spolupracovaly se všemi partnerskými státy a zahrnuly toto téma do svých dialogů se zeměmi mimo EU a regionálními organizacemi, zejména v rámci strukturovaných dialogů EU o lidských právech; vybízí EU, aby oslovila zejména klíčové partnery, kteří v současné době vytvářejí své vlastní rámce pro podnikání a lidská práva na vnitrostátní úrovni, jako je Brazílie a Japonsko, nebo na regionální úrovni, jako je Africká komise pro lidská práva a práva národů a Meziamerická komise pro lidská práva;

Prvky postoje EU k právně závaznému nástroji

16.  vítá aktualizovaný návrh právně závazného nástroje, který byl zveřejněn v červenci 2023, a soudí, že tento návrh poskytuje solidní a slibný základ pro pokrok v jednáních, zároveň však uznává, že je nutné zlepšení a sladění s obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv a dalšími současnými mezinárodními normami;

17.  je přesvědčen, že EU by měla usilovat o právně závazný nástroj, který by byl slučitelný se současným normativním vývojem na úrovni EU a dobře by jej doplňoval, což by přispělo k vytvoření jednotnějšího celosvětového právního rámce v oblasti podnikání a lidských práv;

18.  podporuje široký rozsah právně závazného nástroje, který by zajistil uplatňování odpovědnosti v celém globálním hodnotovém řetězci; domnívá se, že pokud by státům, které jsou stranami úmluvy, byla poskytnuta flexibilita, aby v rámci svých vnitrostátních právních předpisů rozlišovaly, jak podniky, zejména malé a střední podniky, plní povinnosti v oblasti prevence podle právně závazného nástroje, úměrné jejich velikosti, odvětví, vlastnictví, provoznímu kontextu a závažnosti dopadů na lidská práva, poskytlo by to důležitý prostor pro úpravy na vnitrostátní úrovni a bylo by to v souladu s univerzální působností obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv; zdůrazňuje, že v mnoha regionech světa jsou mikropodniky a malé a střední podniky často hybnou silou místních ekonomik; zdůrazňuje, že mikropodniky a malé a střední podniky představují 90 % podniků, 60 až 70 % pracovních míst a 50 % hrubého domácího produktu na celém světě; opakuje, že je důležité zajistit, aby povinnosti a požadavky nástroje byly odpovídající a přiměřené velikosti, zdrojům a pákovému efektu společností, a vyzývá EU, aby mikropodnikům a malým a středním podnikům poskytla záruky při jednáních o tomto nástroji;

19.  domnívá se, že podnikatelská činnost by měla být chápána v souladu s obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv;

20.  trvá na tom, že v souladu s univerzálností a nedělitelností lidských práv by se právně závazný nástroj měl vztahovat na širokou škálu mezinárodních nástrojů, k nimž patří mimo jiné Všeobecná deklarace lidských práv, všechny základní mezinárodní smlouvy o lidských právech a základní úmluvy Mezinárodní organizace práce;

21.  vyjadřuje politování nad tím, že v posledním návrhu bylo z ustanovení o působnosti právně závazného nástroje vypuštěno několik zmínek o životním prostředí a změně klimatu, mimo jiné pokud jde o odpovědnost; domnívá se, že EU a členské státy by měly usilovat o to, aby dopad obchodních činností na životní prostředí a klima byl zahrnut do oblasti působnosti právně závazného nástroje, v souladu s právními předpisy, politikami a ambicemi EU v této oblasti, a měly by proto vzít v úvahu rostoucí projevy dopadu obchodních činností v souvislosti se změnou klimatu a zhoršováním životního prostředí, které zase mají dopad na lidská práva;

22.  zdůrazňuje, že právně závazný nástroj by měl poskytnout ambiciózní, komplexní, reagující a povinný rámec pro předcházení porušování lidských práv ze strany korporací, zejména tím, že státům, které jsou stranami úmluvy, uloží povinnost přijmout vhodná a účinná legislativní, regulační a jiná opatření s cílem předcházet zneužívání podniků a zajistit, aby všechny podniky uplatňovaly náležitou péči v oblasti životního prostředí a dodržovaly lidská práva; v této souvislosti poukazuje na to, že klíčovým faktorem pro zajištění širokého dodržování právně závazného nástroje by bylo nabídnout státům, které jsou stranami úmluvy, možnost, aby preventivní rámce přizpůsobily vlastním právním systémům, přičemž by zachovaly nadřazenost lidských práv;

23.  vyzývá EU a členské státy, aby v souladu s ustanoveními obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv zajistily, že preventivní rámec právně závazného nástroje bude korporátní subjekty zavazovat k tomu, aby uplatňovaly zvýšenou náležitou péči při provádění své činnosti v oblastech, kde je zvýšené riziko hrubého porušování lidských práv, jako jsou oblasti zasažené konfliktem nebo území, která jsou okupována nebo byla anektována, mimo jiné tím, že ustanovení o působnosti právně závazného nástroje budou odkazovat i na mezinárodní humanitární právo, mezinárodní trestní právo a mezinárodní obyčejové právo; domnívá se, že právně závazný nástroj by se měl rovněž zabývat aspekty souvisejícími s podnikovými činnostmi v oblastech zasažených katastrofami nebo ve vztahu ke klimaticky ohroženým komunitám, které jsou v souvislosti s klimatickou krizí stále důležitější;

24.  domnívá se, že obzvláště důležitým prvkem preventivního rámce právně závazného nástroje je povinnost společností přijmout přístup založený na riziku a pravidelně provádět posouzení dopadu na lidská práva, a to před zahájením činností i v jejich průběhu, a zohledňovat potřeby osob vystavených zvýšenému riziku, přičemž je mimo jiné důležité pamatovat na hledisko rovnosti žen a mužů a na problematiku skupin ohrožených zranitelností nebo marginalizací, jako jsou původní a tradiční komunity, menšiny a ochránci lidských práv a životního prostředí;

25.  požaduje, aby právně závazný nástroj přiznával ústřední úlohu dotčeným zúčastněným stranám, zejména prostřednictvím povinnosti podporovat aktivní a smysluplnou účast příslušných zúčastněných stran, včetně odborových svazů, nevládních organizací, původních obyvatel, komunitních organizací a soukromého sektoru, na provádění právních předpisů, politik a dalších opatření, se zvláštním zřetelem na přístup ke spravedlnosti a opravným prostředkům;

26.  vyzývá právně závazný nástroj, aby stanovil definici aktivní a smysluplné účasti příslušných zúčastněných stran, včetně prostřednictvím interaktivního zapojení prováděného v dobré víře, a to průběžně, s řádným sledováním, včetně identifikace a odstranění potenciálních překážek zapojení a zajištění bezpečné účasti zúčastněných stran bez obav z odvetných opatření;

27.  zdůrazňuje, že je důležité, aby EU a členské státy zajistily, že právně závazný nástroj bude zahrnovat povinnost chránit práva a bezpečnost obránců lidských práv a životního prostředí, novinářů, pracovníků a původních obyvatel a dalších marginalizovaných skupin, a aby příslušná ustanovení vložily do různých částí textu; trvá zejména na tom, že je důležité zakotvit v něm zásadu svobodného, předchozího a informovaného souhlasu původních obyvatel;

28.  vyzývá EU a členské státy, aby podporovaly začlenění boje proti korupci v souladu s Úmluvou OSN proti korupci do právně závazného nástroje a uznaly, že korupce usnadňuje, udržuje a institucionalizuje porušování lidských práv;

29.  je znepokojen riziky tzv. forum-shoppingu a jeho dopadem na rovné podmínky, a to i v kontextu EU; naléhavě vyzývá nástroje na úrovni EU, aby tato rizika zmírnily, včetně mechanismu monitorování; zdůrazňuje tedy, že je třeba zajistit, aby země uplatňovaly spolehlivé a účinné, a přitom praktické a přiměřené mechanismy prosazování předpisů a kontroly jejich dodržování; dále trvá na požadavku, aby státy, které jsou stranami úmluvy, pravidelně předkládaly podrobné zprávy; bere na vědomí potenciální úlohu procesů přijatých za účelem vypracování národních akčních plánů v oblasti podnikání a lidských práv v tomto ohledu; konstatuje, že mandát EU by měl zajistit, aby byly požadavky navrženy tak, aby mohly být uvedeny do souladu se současnou legislativou EU v této oblasti;

30.  očekává, že EU a členské státy budou v souladu se svým závazkem chránit oběti, bojovat s beztrestností a dodržovat obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv prosazovat, aby právně závazný nástroj obsahoval přísná ustanovení o přístupu ke spravedlnosti, včetně přístupu ke státní soudní ochraně;

31.  zdůrazňuje, že je třeba, aby ustanovení právně závazného nástroje o právech obětí a držitelů práv uváděla způsoby, jak by mělo být zaručeno právo na spravedlivý, přiměřený, rychlý, nediskriminační, vhodný a genderově citlivý přístup ke spravedlnosti, individuálnímu nebo kolektivnímu odškodnění a účinné právní ochraně v případě porušování lidských práv, které způsobily nebo k němuž přispěly korporátní subjekty; konstatuje, že by to mělo zahrnovat právo na kolektivní odškodnění, přístup k právní pomoci, právo být vyslechnut ve všech fázích řízení, informace v držení podniků, jak jsou definovány v rámci dotčené jurisdikce, a ochranu před odvetnými opatřeními a opětovnou viktimizací; domnívá se, že v návrhu by měly být stanoveny mechanismy ke zmírnění důkazní zátěže obětí, aby se usnadnilo právo obětí na přístup k opravným prostředkům; domnívá se rovněž, že státy, které jsou stranami úmluvy, by měly v naléhavých případech umožnit přijetí prozatímních nebo preventivních opatření;

32.  trvá na tom, že součástí právně závazného nástroje by měla být povinnost smluvních států vytvořit komplexní a přiměřený systém právní odpovědnosti, který by odpovídal potřebám obětí, pokud jde o nápravu, a který by byl úměrný závažnosti porušování práv, a zároveň se vyhnul usnadnění zneužívajících nároků; trvá dále na tom, že právně závazný nástroj by měl stanovit podmínky, za nichž lze řádně stanovit odpovědnost společností za škodu, za níž nesou odpovědnost;

33.  trvá na tom, že právně závazný nástroj by se měl zabývat praktickými a procesními překážkami, kterým ti, jejichž práva byla porušena korporátním subjektem, čelí při hledání spravedlnosti, mimo jiné tím, že bude řešit problémy, s nimiž se potýkají soudy při uplatňování soudní příslušnosti v různých situacích, a zajistí, aby omezení byla přiměřená a nebyla příliš restriktivní; trvá na tom, že je v tomto kontextu důležité věnovat pozornost zranitelným nebo marginalizovaným osobám či skupinám;

34.  považuje za pozitivní, že v rámci právně závazného nástroje by měl vzniknout mezinárodní fond pro oběti, který by obětem usilujícím o nápravu poskytoval právní a finanční pomoc;

35.  trvá na tom, že právně závazný nástroj by měl konferenci smluvních stran svěřit dostatečné pravomoci s cílem ustavit mechanismy ke sledování provádění tohoto nástroje a vydávat doporučení ohledně možných dalších kroků; domnívá se, že výbor zřízený v rámci právně závazného nástroje by měl mít pravomoc přijímat a posuzovat sdělení a stížnosti jednotlivců, komunit nebo jejich zástupců týkající se porušování lidských práv ze strany podniků, na něž se vztahuje právně závazný nástroj, v rozporu s ustanoveními nástroje a ohledně porušování práv stanovených v právně závazném nástroji ze strany státu, který je smluvní stranou;

36.  vyzývá Komisi, aby posílila svou finanční a technickou podporu vnitrostátním orgánům v zemích mimo EU ohledně podnikání a lidských práv, zejména i) přijetím a prováděním národních akčních plánů v rámci obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv; ii) rozvojem mimosoudních mechanismů, jako jsou úřady veřejných ochránců práv nebo vnitrostátní kontaktní místa; iii) legislativními iniciativami zaměřenými na ochranu oznamovatelů a regulaci podnikatelských činností v souvislosti s povinnostmi v oblasti lidských práv a životního prostředí a iv) podporou a zajištěním dostupných a účinných opravných prostředků pro oběti; vybízí Komisi, aby zvýšila svou podporu organizacím občanské společnosti v těchto oblastech;

o
o   o

37.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, prezidentovi Rady OSN pro lidská práva a předsedovi otevřené mezivládní pracovní skupiny.

(1) Agentura Evropské unie pro základní práva, „Improving access to remedy in the area of business and human rights at the EU level“, 2017. (2) Agentura Evropské unie pro základní práva, „Business And Human Rights – Access To Remedy“, 2020. (3) Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 125. (4) Úř. věst. C 11, 13.1.2020, s. 36. (5) Úř. věst. C 214, 16.6.2023, s. 77.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. ledna 2024 o dopadu nelegálního rybolovu na potravinové zabezpečení: úloha Evropské unie (2023/2027(INI))

P9_TA(2024)0043 A9-0433/2023

Evropský parlament,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o námořním právu z roku 1982,

–  s ohledem na dohodu OSN o rybích populacích z roku 1995,

–  s ohledem na Dohodu k podpoře dodržování mezinárodních opatření na zachování a řízení rybářskými plavidly na volném moři Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) z roku 1995,

–  s ohledem na Kodex chování pro zodpovědný rybolov organizace FAO z roku 1995,

–  s ohledem na Mezinárodní akční plán pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu organizace FAO z roku 2001,

–  s ohledem na Úmluvu Mezinárodní organizace práce (MOP) č. 188 ze dne 14. června 2007 o práci v odvětví rybolovu,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999(1) (nařízení NNN),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006(2) (nařízení o kontrole rybolovu),

–  s ohledem na dohodu s FAO o opatřeních přístavních států k předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu z roku 2009,

–  s ohledem na Dohodu z Kapského Města z roku 2012 o provedení ustanovení protokolu z roku 1993 týkajícího se Mezinárodní úmluvy z Torremolinos o bezpečnosti rybářských plavidel z roku 1977,

–  s ohledem na dobrovolné pokyny FAO týkající se výkonu povinností státu vlajky z roku 2014,

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) 2020/1998 ze dne 7. prosince 2020 o omezujících opatřeních proti závažnému porušování a zneužívání lidských práv(3),

–  s ohledem na zprávu koalice EU pro nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov z prosince 2021 nazvanou „Sledovatelnost mořských produktů: harmonizace systému dokumentace úlovků regionálních organizací pro řízení rybolovu s cílem bojovat proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu“,

–  s ohledem na studii Komise z roku 2022 nazvanou „Studie o legislativních rámcích a systémech prosazování práva členských států, pokud jde o povinnosti a sankce pro státní příslušníky za porušení pravidel vyplývajících z nařízení o nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu“,

–  s ohledem na zvláštní zprávu č. 20/2022 ze dne 26. září 2022 Evropského účetního dvora nazvanou „Opatření EU v oblasti boje proti nezákonnému rybolovu Kontrolní systémy jsou zavedené, ale jsou oslabené nerovnoměrnými kontrolami a sankcemi ze strany členských států“, která se zabývá bojem proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu,

–  s ohledem na zprávu FAO z roku 2022 nazvanou „The State of World Fisheries and Aquaculture 2022 − Towards Blue Transformation“ („Stav světového rybolovu a akvakultury v roce 2022 – na cestě k modré transformaci“),

–  s ohledem na závazek Aliance pro opatření proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu ohledně posílení ambicí a opatření v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, který byl přijat dne 28. června 2022,

–  s ohledem na dohodu Světové obchodní organizace (WTO) o subvencích na rybolov z roku 2022, která zakazuje škodlivé dotace na rybolov;

–  s ohledem na pokyny FAO z roku 2023 nazvané „Zlepšování sledovatelnosti end-to-end – Kritické sledovací události a klíčové datové prvky v hodnotových řetězcích rybolovu a akvakultury“,

–  s ohledem na technické pokyny organizace FAO z roku 2023 nazvané „Provádění mezinárodního akčního plánu pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu – 1. Metodiky a ukazatele pro odhad rozsahu a dopadu nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu: 1.1 Zásady a přístupy“,

–  s ohledem na společné doporučení poradního sboru pro trhy a poradního sboru pro dálkový rybolov ze dne 21. dubna 2023 o potřebě harmonizovaných dovozních kontrol mezi členskými státy, aby se zabránilo vstupu produktů nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu na trh Evropské unie,

–  s ohledem na postoj Evropského parlamentu k zákazu produktů pocházejících z nucené práce na trhu Unie (COM(2022)0453),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. října 2023 o dopadech čínských rybolovných činností na rybolov Unie a dalším postupu(4),

–  s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN, zejména na cíl udržitelného rozvoje č. 14 nazvaný „Život ve vodě: zachovat a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje pro účely udržitelného rozvoje“,

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A9-0433/2023),

A.  vzhledem k tomu, že EU je významným světovým aktérem v oblasti rybolovu, a to jak kvůli svému rybářskému loďstvu, které čítá přibližně 73 000 plavidel, tak kvůli svému postavení největšího světového dovozce produktů rybolovu, který představuje 34 % celkového světového obchodu z hlediska hodnoty, přičemž téměř 70 % produktů rybolovu spotřebovaných v EU je dováženo, a hraje proto ústřední úlohu v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu na celém světě;

B.  vzhledem k tomu, že v odvětví rybolovu v EU je přímo zaměstnáno 124 000 rybářů a každoročně generuje příjmy ve výši 6,3 miliardy EUR;

C.  vzhledem k tomu, že odhadnout rozsah nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu a jeho hospodářskou hodnotu je obtížné; vzhledem k tomu, že podle zjištění studií dosahovalo celkové množství nehlášených úlovků v roce 2016 přibližně 28 milionů tun s odhadovanou hodnotou 41 miliardy USD; vzhledem k tomu, že na začátku 21. století dosahovalo množství nezákonných úlovků podle odhadů 10 až 26 milionů tun ryb s odhadovanou hodnotou 10–23 miliard USD; vzhledem k tomu, že množství produktů dovážených do EU, které byly uloveny v rámci nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, dosahuje podle odhadů každoročně zhruba 500 000 tun v hodnotě 1,1 miliardy EUR(5);

D.  vzhledem k tomu, že praxe nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu má značný dopad na zabezpečení potravin a pracovní příležitosti pobřežních komunit a významně ohrožuje mořské ekosystémy a rybí populace, což představuje vážnou hrozbu pro živobytí rybářů a pobřežních komunit v Evropské unii a ve třetích zemích a vytváří nekalou hospodářskou soutěž na trhu s produkty rybolovu;

E.  vzhledem k tomu, že EU se zavázala k dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 14.4, kterým je ukončení nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu do roku 2020 a pokud možno též zamezení dovozu produktů pocházejících z nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, které jsou stále dodávány na trh EU;

F.  vzhledem k tomu, že vzdálená loďstva EU konkurují některým zahraničním loďstvům, která jsou obviňována z nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, jehož součástí je i nucená práce, pracovní vykořisťování a obchodování s lidmi, což ohrožuje živobytí a lidská práva rybářů po celém světě a udržitelnost rybích populací a umožňuje prodávat na trh EU levné produkty rybolovu, takže vysoce kvalitní produkty EU pak nejsou konkurenceschopné; vzhledem k tomu, že opatření EU proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu přispívají k zajištění rovných podmínek mezi hospodářskými subjekty z EU a ze zemí mimo EU;

G.  vzhledem k tomu, že EU má v oblasti rybolovu pevný předpisový rámec, jehož součástí jsou i opatření ke zlepšení kapacit v oblasti sledování, inspekce, kontroly a dohledu využívaných v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu;

H.  vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr ve své zvláštní zprávě o opatřeních EU v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu uvádí, že nařízení NNN zlepšilo sledovatelnost a posílilo kontrolu dovozu, prokázalo svou užitečnost a vyvolalo pozitivní reformu ve většině dotčených zemí, zároveň v ní však dochází k závěru, že systémy kontroly jsou oslabeny nerovnoměrnými kontrolami a sankcemi ze strany členských států;

I.  vzhledem k tomu, že digitalizace osvědčení o úlovku NNN prostřednictvím informačního systému CATCH omezí možnosti podvodného dovozu; vzhledem k tomu, že systém osvědčení o úlovku EU je nejkomplexnější, a to jak ve srovnání se systémem USA, který je druhým největším dovozcem na světě, tak ve srovnání se systémem Japonska, které je třetím největším dovozcem na světě;

J.  vzhledem k tomu, že článek 12 nařízení NNN zakazuje dovoz produktů rybolovu pocházejících z nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu a že třetí země mohou být označeny za nespolupracující země v souladu s ustanoveními článků 31 až 36 uvedeného nařízení; vzhledem k tomu, že ve vztahu k nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu uplatňuje EU politiku nulové tolerance, která se vztahuje na všechny aspekty rybolovu bez ohledu na to, zda probíhá v rámci EU nebo za jejími hranicemi;

K.  vzhledem k tomu, že pět třetích zemí má v současné době červenou kartu a osm třetích zemí má žlutou kartu; vzhledem k tomu, že jeden významný producent mořských produktů, Čínská lidová republika, nebyl nikdy předmětem postupu podle nařízení NNN, a to navzdory rozsáhlým důkazům o jeho významném a rostoucím zapojení do nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, a vzhledem k tomu, že jeho neregulované a neprůhledné rybolovné činnosti představují značnou hrozbu pro přežití celosvětových rybolovných zdrojů a dodavatelských řetězců;

L.  vzhledem k tomu, že Evropský námořní a rybářský fond poskytl podporu na činnosti v oblasti sledování, kontroly a prosazování práva s celkovým rozpočtem ve výši 580 milionů EUR;

M.  vzhledem k tomu, že Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (ENRAF) poskytuje důležitou podporu monitorovacím, kontrolním a donucovacím činnostem se specifickým cílem „podporovat účinnou kontrolu a prosazování rybolovu, včetně boje proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu“ v rámci priority 1 – Podpora udržitelného rybolovu a obnova a zachování vodních biologických zdrojů;

N.  vzhledem k tomu, že produkty pocházející z nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu představují riziko pro zabezpečení potravin pro občany Evropské unie, protože ohrožují přístup k bezpečným, cenově dostupným, kvalitním a sledovatelným potravinám pro všechny;

O.  vzhledem k tomu, že uznává, že nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov neúměrně postihuje zranitelné a marginalizované komunity, a to jak v EU, tak ve třetích zemích;

P.  vzhledem k tomu, že EU se v březnu 2023 připojila k Alianci pro opatření proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu;

1.  znovu potvrzuje, že je třeba, aby EU a její členské státy i nadále uplatňovaly přístup nulové tolerance k nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu a uplatňovaly tento přístup stejným způsobem na všechny země bez ohledu na velikost, a aby podporovaly hospodářsky, environmentálně a sociálně udržitelný rybolov s cílem bojovat proti nadměrnému rybolovu, ničení mořských ekosystémů a nekalé soutěži v odvětví rybolovu a zajistit potravinové zabezpečení a chránit veřejné zdraví;

2.  konstatuje, že odvětví rybolovu hraje zásadní úlohu při zajišťování potravin a výživy na celém světě a poskytuje živobytí lidem žijícím v pobřežních oblastech; zdůrazňuje, že Unie přikládá velký význam udržitelnému rozvoji celosvětového rybolovu a odstranění nucené práce, obchodování s lidmi a dalších způsobů zneužívání, a to i v odvětví rybolovu; oceňuje závazek, který přijali a dodržují mnozí rybáři v EU, pokud jde o zajištění udržitelného řízení rybolovných zdrojů;

3.  uznává, že boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu vyžaduje holistický přístup, který řeší příčiny nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, jako je chudoba, chybějící ekonomické alternativy a slabá správa v některých regionech; vybízí Komisi, aby se zapojila do programů budování kapacit a mezinárodní spolupráce s cílem pomoci řešit tyto základní otázky a podporovat udržitelné rybolovné postupy;

4.  naléhavě vyzývá Komisi, aby jednala zejména se třetími zeměmi, které jsou významnými vývozci produktů rybolovu do EU, s cílem zajistit, aby tyto země prováděly opatření k předcházení nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, včetně pracovněprávních a environmentálních předpisů; vybízí Komisi, aby zvážila sankce nebo jiná obchodní opatření v případě, že třetí země nedodržují mezinárodní normy;

5.  vyzývá Komisi, aby prostřednictvím technické pomoci a budování kapacit, s využitím všech možných kanálů v rámci společné rybářské politiky a v souladu s cíli EU v oblasti správy oceánů motivovala a podporovala pobřežní státy, s nimiž Unie vede dialog o zintenzivnění boje proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu a posílení požadavků na udržitelnost a transparentnost, které jsou součástí podmínek přístupu do jejich výlučných ekonomických zón;

6.  vítá iniciativu Komise, díky níž jsou od 10. května 2023 na internetových stránkách zveřejněny údaje o oprávněních k rybolovu udělených plavidlům EU provozujícím rybolov mimo evropské vody a neunijním plavidlům působícím ve vodách EU; naléhavě vyzývá orgány pro rybolov ve třetích zemích a regionální organizace pro řízení rybolovu, aby přijaly podobná opatření;

7.  vítá skutečnost, že nové nařízení o kontrole rybolovu vyžaduje, aby v případě produktů rybolovu dovážených do EU a ulovených na moři bylo uvedeno číslo IMO odpovídající rybářskému plavidlu nebo jiný jedinečný identifikátor plavidla, pokud číslo IMO není k dispozici;

8.  vítá závazek Aliance pro opatření proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu ohledně posílení ambicí a opatření v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, který byl přijat dne 28. června 2022, vítá skutečnost, že se Evropská unie nedávno připojila k Alianci pro boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu; naléhavě vyzývá členy této aliance, aby své vnitrostátní systémy boje proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu koordinovali a aby zejména zvážili společné vydávání „žlutých karet“ a „červených karet“ nebo podobných nástrojů;

9.  zdůrazňuje, že je třeba provádět důsledný vědecký výzkum a sběr údajů, aby bylo možné lépe pochopit konkrétní dopady nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu na potravinové zabezpečení, místní hospodářství a životní prostředí; vyzývá Komisi, aby na tento výzkum vyčlenila finanční prostředky a zdroje a aby pravidelně aktualizovala svá posouzení s cílem poskytnout informace pro tvorbu politik založenou na důkazech;

10.  zdůrazňuje, že právní předpisy EU o nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu musí být prováděny harmonizovaným způsobem, který zajistí stejnou úroveň jejich provedení ve všech členských státech, aby jejich používání bylo účinnější a aby předpisy neobsahovaly žádné mezery;

11.  žádá Komisi, aby zajistila, že pokyny EU k provádění právních předpisů EU o nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu budou obsahovat doporučení, jak zlepšit provádění nařízení NNN v členských státech, které jeho požadavky nedodržují, a jak nejlépe ověřovat informace uváděné ve dvouletých zprávách;

12.  zdůrazňuje, že je důležité zavést více dovozních kontrol s cílem chránit veřejné zdraví a konkurenceschopnost odvětví rybolovu EU, a to zavedením přísných a včasných opatření a sankcí;

13.  poukazuje na to, že členské státy musí vyčlenit dostatečné kapacity a zdroje k zajištění účinného provádění dovozních kontrol;

14.  vybízí vnitrostátní orgány, aby zajistily náležité provádění nařízení NNN a poskytly tak příklad osvědčených postupů ostatním členským státům, aby přispěly k zavedení dobře fungujícího systému sledovatelnosti a aby zajistily odpovědné rybolovné postupy, které umožní zlepšit bezpečnost na moři a pracovní podmínky na rybářských plavidlech, a aby dbaly na přesnější vykazování úlovků;

15.  zdůrazňuje, že Komise musí poskytnout odpovídající podporu vnitrostátním orgánům odpovědným za kontrolu dovozu produktů rybolovu, a konstatuje, že tato podpora může, je-li k dispozici, zahrnovat vypracování seznamu opatření pro zachování a řízení rybolovných zdrojů, která se uplatňují v zemích mimo EU, a sdílení podrobných informací ve vztahu k zemím mimo EU o nedostatcích zjištěných v souvislosti s prováděním nařízení NNN;

16.  zdůrazňuje, že Komise musí spolu s Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu a v úzké spolupráci s členskými státy poskytnout vnitrostátním orgánům další podporu, pokud jde o to, jak nejlépe provádět nařízení NNN, přičemž tato podpora bude mít podobu pokynů, výměny osvědčených postupů, odborné přípravy atd., které vnitrostátním odvětvím rybolovu umožní dosáhnout opět konkurenceschopnosti;

17.  vyzývá členské státy, aby Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (ENRAF) využívaly k zajištění nezbytné cílené podpory drobným a tradičním rybářům, pro které bývá plnění předpisů o nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu mnohdy velmi obtížné; zdůrazňuje, že tito rybáři hrají zásadní úlohu při zajišťování potravin na místní úrovni a měli by obdržet potřebnou pomoc;

18.  naléhavě vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti podpory postižených komunit v členských státech; uznává, že přechod k udržitelným rybolovným postupům může vést k narušení hospodářství a ztrátě pracovních míst, a vyzývá proto k přijetí opatření na ochranu živobytí osob závislých na odvětví rybolovu, jako je odborná příprava a finanční podpora v přechodném období;

19.  zdůrazňuje, že Komise má povinnost zajistit jednotné uplatňování a provádění postupů kontroly dovozu v celé EU, včetně kontrol osvědčení o úlovku, přístupu založeného na posouzení rizik, ověřování a zahájení řízení o nesplnění povinnosti;

20.  v souladu s nedávnou dohodou o revizi nařízení o kontrole rybolovu vybízí k zavedení opatření dálkového elektronického sledování ve vodách mimo EU s cílem bojovat proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu;

21.  vybízí Komisi, aby podporovala inovace a výzkum v oblasti vývoje nástrojů pro sledování, lokalizaci a geolokalizaci plavidel na volném moři tím, že bude podporovat realizaci mezinárodních iniciativ zaměřených na koordinaci systémů údajů a na dostupnost přesných a úplných údajů a transparentních informací o poloze, původu a činnosti rybářských plavidel;

22.  připomíná Komisi, že je třeba harmonizovat kontroly dovozu ve všech členských státech, aby se zabránilo vstupu produktů nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu na trh EU, a důrazně Komisi vybízí, aby v tomto ohledu přijala další opatření; zdůrazňuje, že Evropská unie musí zlepšit kontrolu a vymáhání práva s cílem bojovat proti nucené práci jak v odvětví rybolovu, tak ve průmyslu zpracovávajícím dovážené produkty;

23.  uznává, že dohoda IMO z Kapského Města z roku 2012, dohoda FAO o opatřeních přístavních států z roku 2009, protokol MOP k Úmluvě o nucené práci z roku 1930 (č. 29) a Úmluva MOP o práci v odvětví rybolovu (č. 188) jsou důležitými nástroji k zajištění důstojných pracovních podmínek a pomáhají předcházet nepřijatelným formám práce pro všechny rybáře, zejména nucené práci, obchodování s lidmi a dalšímu zneužívání, a bojovat proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu; vyzývá členské státy, aby tyto úmluvy podepsaly a ratifikovaly nebo k nim přistoupily;

24.  vyzývá Komisi, aby zvyšovala povědomí o ochraně lidských práv v odvětví rybolovu; zdůrazňuje, že odvětví rybolovu v konkrétních zeměpisných oblastech představuje vyšší riziko nucené práce organizované státními orgány; naléhavě žádá, aby produkty, u kterých se zjistí, že jsou výsledkem nucené práce, bylo zakázáno dodávat na trh EU;

25.  požaduje, aby Komise přijala opatření, která zamezí používání výhodných vlajek; žádá, aby byl umožněn snadný přístup k informacím o skutečném vlastnictví rybářských plavidel plujících pod jakýmikoli vlajkami; vyzývá Komisi, aby zlepšila svůj systém identifikace plavidel provádějících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov, jak je stanoveno v prováděcím nařízení (EU) 2022/1184, aby bylo možné zjistit zemi původu plavidla i v případě, kdy je stát vlajky nejistý, a aby do něj spadala i plavidla, u nichž bylo zjištěno porušování lidských práv;

26.  vítá revidované nařízení o kontrole rybolovu, zejména ustanovení zakazující hospodářským subjektům Unie, včetně skutečných majitelů, vlastnit, provozovat nebo spravovat plavidla registrovaná pod vlajkou zemí, kterým byla vydána červená karta pro nespolupráci v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu;

27.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zřídily a udržovaly komplexní databáze, které shromažďují a zaznamenávají informace o skutečných majitelích registrovaných plavidel;

28.  vybízí členské státy, aby spolupracovaly s příslušnými orgány s cílem zajistit přesnost shromažďovaných údajů o skutečném vlastnictví plavidel s cílem usnadnit tvorbu politik a prosazování revidovaného nařízení o kontrole rybolovu;

29.  vybízí Komisi, aby urychleně pracovala na zajištění plné funkčnosti informačního systému CATCH a aby vnitrostátní orgány členských států byly do dvou let ode dne použitelnosti článku 4 revidovaného nařízení o kontrole rybolovu plně obeznámeny s používáním tohoto systému;

30.  žádá Komisi o zajištění dostatečných lidských zdrojů, aby výše uvedený informační systém mohl být v členských státech zaveden rychleji a účinněji;

31.  považuje za velmi pozitivní, že revidované nařízení o kontrole rybolovu zřizuje nový informační systém CATCH;

32.  vybízí k tomu, aby byl do příštích iterací informačního systému CATCH začleněn úplnější soubor kritérií rizik a křížových kontrol údajů, jak doporučuje poradní sbor pro dálkový rybolov; domnívá se, že má-li se zajistit zvyšování standardů, musí Komise zajistit, aby posouzení rizik používané v systému CATCH bylo přinejmenším stejně důkladné jako posouzení uplatňované v členských státech, které již mají elektronický systém pro kontrolu osvědčení o úlovku; domnívá se, že v mezidobí musí Komise zajistit interoperabilitu mezi systémem CATCH a vnitrostátními informačními systémy, aniž by se zvýšila zátěž hospodářských subjektů;

33.  naléhavě vyzývá Komisi, aby v rámci Generálního ředitelství Evropské komise pro námořní záležitosti a rybolov zvýšila počet zaměstnanců zabývajících se správou oceánů a nezákonným, nehlášeným a neregulovaným rybolovem;

34.  vybízí členské státy, aby zajistily zavedení nezbytných postupů pro přípravu právního přijetí informačního systému CATCH a aby zajistily, že systém bude připraven k použití co nejdříve;

35.  naléhavě vyzývá členské státy, aby posílily své kontrolní systémy s cílem zabránit dovozu nelegálních produktů rybolovu a aby přijaly nezbytná opatření; vítá plnou sledovatelnost čerstvých, zmrazených a zpracovaných produktů rybolovu, jak bylo dohodnuto v novém nařízení o kontrole rybolovu, což by mohlo přispět ke zvýšení bezpečnost potravin v EU a k tomu, aby třetí země zvýšily sledovatelnost, a umožnily tak svým produktům rybolovu vstup na trh Unie;

36.  zdůrazňuje, že je důležité zlepšit sledovatelnost všech potravinářských produktů rybolovu a akvakultury, aby se spotřebitelé mohli při nákupu těchto produktů informovaně rozhodovat; domnívá se, že by mělo být zváženo konkrétnější a transparentnější označování produktů, aby na nich byla jasně uvedena jejich cesta od výrobce ke spotřebiteli, a to jak u produktů EU, tak u produktů ze zemí mimo EU; vybízí členské státy, aby uspořádaly vhodné propagační kampaně na produkty z mořských plodů s cílem zvýšit povědomí spotřebitelů o tom, co nakupují, a o opatřeních týkajících se sledovatelnosti;

37.  naléhavě vyzývá členské státy, aby urychleně provedly nové nařízení o kontrole rybolovu a splnily tak svou právní povinnost zavést účinné, přiměřené a odrazující sankce proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, čímž by zároveň snížily pobídky k provádění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu a do budoucna odrazovaly od jakéhokoli dalšího porušování předpisů;

38.  zdůrazňuje, že klíčem k účinnému boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu je mnohostranná spolupráce a globální soudržná politika v oblasti nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, obchodu a správy oceánů; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby i nadále podporovala své partnery prostřednictvím dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu, politiky nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, v regionálních organizacích pro řízení rybolovu a ve Světové obchodní organizaci (WTO), aby zintenzivnila spolupráci se Spojenými státy americkými, Spojeným královstvím, Japonskem a dalšími klíčovými aktéry v rybářské a oceánské politice s využitím svých diplomatických a obchodních nástrojů, a aby povzbudila další země mimo EU k přijetí přísných právních předpisů a opatření pro boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu;

39.  uznává, že účinné prosazování předpisů týkajících se nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu vyžaduje spolupráci mezi členskými státy a koordinovaný přístup na úrovni EU; vybízí Komisi, aby společně s Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu (EFCA) zvýšila koordinační úsilí v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, sdílela osvědčené postupy a harmonizovala vymáhání právních předpisů ve všech členských státech;

40.  uznává důležitost podpory spolupráce s organizacemi občanské společnosti a zúčastněnými stranami z řad komunit v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu; zdůrazňuje význam zapojení zúčastněných stran pro co nejlepší provádění nařízení NNN; vyzývá Komisi, aby s těmito zúčastněnými stranami navázala partnerství s cílem prosazovat udržitelné rybolovné postupy a zajistit, aby názory dotčených komunit byly zohledněny v rozhodovacím procesu;

41.  vyzývá k vytvoření komplexního programu na ochranu oznamovatelů v rámci EU s cílem povzbudit jednotlivce, kteří vědí o praktikování nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, aby se přihlásili a poskytli nezbytné informace; zdůrazňuje, že tento program by měl zahrnovat právní záruky, anonymitu a pobídky pro oznamovatele, aby mohli porušování předpisů oznamovat bez obav z odvetných opatření;

42.  vyzývá členské státy, aby v odvětví rybolovu podporovaly spravedlivé obchodní praktiky s cílem zajistit produktům rybolovu EU a produktům rybolovu ze třetích zemí skutečně rovné podmínky; je toho názoru, že členské státy by měly zvážit zavedení obchodních opatření, která zohlední environmentální a pracovní normy dovážených produktů;

43.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zemím, které jsou spojeny s nezákonným, nehlášeným a neregulovaným rybolovem a se závažným porušováním pracovněprávních podmínek, mimo jiné s využíváním nucené práce, neposkytovaly preferenční přístup na trh; domnívá se, že EU by měla usilovat o vytvoření skutečně rovných podmínek pro mořské plody pocházejících z EU a ze třetích zemí; domnívá se, že nástroj autonomních celních kvót, který je nezbytný pro zajištění konkurenceschopnosti zpracovatelského průmyslu Unie a zabránění ohrožení unijní produkce produktů rybolovu tím, že zaručí odpovídající dodávky produktů rybolovu do tohoto odvětví, by se měl používat výhradně v případech, kdy dodávky mořských plodů pro trhy EU nejsou dostatečné, a že by neměl být využíván k dovozu produktů pocházejících z nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu nebo k vyvíjení tlaku na ceny zboží vyrobeného v EU;

44.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila důsledné a přísné uplatňování červených a žlutých karet bez ohledu na velikost země nebo její hospodářský a obchodní vliv; v souladu s požadavkem Evropského parlamentu vysloveným v jeho usnesení „Dopady čínských rybolovných činností na rybolov v EU a další postup“ (A9–0282/2023) proto Komisi vyzývá, aby posoudila všechny čínské iniciativy zaměřené na boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu a s ohledem na tato posouzení přijala vhodná opatření podle nařízení NNN;

45.  zdůrazňuje, že dostupné databáze nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu trpí neprůhledností, tzn. že neobsahují název, původ nebo vlastnictví plavidel, což způsobuje ztrátu příjmů, zejména v chudých zemích; zdůrazňuje, že mezinárodní orgány zapojené do boje proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu by měly koordinovat své kontrolní činnosti v oblasti nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu prostřednictvím sdílení elektronických databází, jasných strategií a strukturovaných plánů, které nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov na mezinárodní úrovni omezí na nejnižší možnou míru;

46.  vybízí členské státy, aby dbaly na pravidelnější a včasnější předávání informací, včetně informací o zamítnutých zásilkách, což může orgánům umožnit lépe uplatňovat a vymáhat právní předpisy; zdůrazňuje, že v tomto ohledu může pomoci dohoda s FAO o opatřeních přístavních států;

47.  konstatuje, že v boji proti nezákonnému rybolovu se jako užitečné osvědčily regionální organizace pro řízení rybolovu; vyzývá Komisi, aby aktivně podporovala zřizování relevantnějších regionálních organizací pro řízení rybolovu; vybízí členské státy, aby podporovaly iniciativy FAO a příslušných regionálních organizací pro řízení rybolovu zaměřené na boj proti nezákonným, nehlášeným a neregulovaným rybolovným činnostem a na výměnu informací týkajících se rybářských plavidel podezřelých z těchto činností;

48.  zdůrazňuje, že mnohostranné systémy dokumentace úlovků, které navrhly a schválily smluvní strany regionálních organizací pro řízení rybolovu a spolupracující nesmluvní strany a které vyžadují, aby byly kritické informace o zásilce zaznamenávány a předávány v rámci celého dodavatelského řetězce, se ukázaly být účinnými nástroji pro zlepšení sledovatelnosti a přispívají k boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu;

49.  připomíná cíle, podle nichž má být do roku 2030 chráněno nejméně 30 % oceánů; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že účinná opatření budou zavedena ještě před rokem 2030 a že bude v plném rozsahu provedeno nařízení NNN;

50.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1. (2) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1. (3) Úř. věst. L 410 I, 7.12.2020, s. 1. (4) Přijaté texty, P9_TA(2023)0366. (5) Briefing – „Illegal, unreported and unregulated (IUU) fishing“ („Nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov“), Evropský parlament, Generální ředitelství pro parlamentní výzkumné služby, 14. října 2022, https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/BRIE/2022/733583/EPRS_BRI(2017)614598_EN.pdf; Temple, Andrew J. et al., „Illegal, unregulated and unreported fishing impacts: A systematic review of evidence and proposed future agenda“, Marine Policy, sv. 139, 2022, https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0308597X2200080X; Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 20/2022.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. ledna 2024 o návrhu rozhodnutí Rady o rozšíření seznamu trestných činů EU o nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti (2023/2068(INI))

P9_TA(2024)0044 A9-0377/2023

Evropský parlament,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a zejména na články 1, 7, 20, 21, 22, 23, 25 a 26 této listiny,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), zejména na články 2, 3 a 6 této smlouvy,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na článek 19 a čl. 83 odst. 1 této smlouvy,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech a příslušnou judikaturu Evropského soudu pro lidská práva,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–  s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. prosince 2021 nazvané „Inkluzivnější a bezpečnější Evropa: rozšíření seznamu trestných činů EU o nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti“ (COM(2021)0777) a k němu připojený návrh rozhodnutí Rady,

–  s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva(1),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (COM(2020)0152),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. září 2020 nazvané „Unie rovnosti: akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025“ (COM(2020)0565),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. listopadu 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025“ (COM(2020)0698),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2021 nazvané Unie rovnosti: Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030“ (COM(2021)0101) a na Úmluvu Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením, kterou ratifikovala EU a všechny její členské státy,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. června 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti práv obětí (2020–2025)“ (COM(2020)0258),

–  s ohledem na doporučení Výboru ministrů Rady Evropy členským státům ze dne 20. května 2022 o boji proti nenávistným verbálním projevům (CM/Rec(2022)16),

–  s ohledem na všeobecné politické doporučení Komise proti rasismu a nesnášenlivosti (ECRI) Rady Evropy č. 15 o boji proti nenávistným verbálním projevům přijaté dne 8. prosince 2015,

–  s ohledem na Rámcovou úmluvu Rady Evropy o ochraně národnostních menšin a na Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků,

–  s ohledem na doporučení, zprávy a usnesení komise ECRI, Řídícího výboru pro boj proti diskriminaci, pro rozmanitost a inkluzi, Parlamentního shromáždění, Benátské komise a dalších orgánů Rady Evropy,

–  s ohledem na pokyny ke zlepšení shromažďování a využívání údajů o rovnosti vypracované podskupinou pro údaje o rovnosti skupiny Komise na vysoké úrovni pro otázky rovnosti, nediskriminace a rozmanitosti v roce 2018 a zveřejněné v roce 2021,

–  s ohledem na smlouvy OSN o lidských právech a nástroje OSN pro ochranu lidských práv a základních svobod, zejména na Všeobecnou deklaraci lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace a Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen a na doporučení vyjádřená v rámci výročního fóra OSN pro problematiku menšin,

–  s ohledem na údaje o trestných činech z nenávisti, které každoročně dne 16. listopadu zveřejňuje Úřad OBSE pro demokratické instituce a lidská práva,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2020 o posílení svobody sdělovacích prostředků: ochrana novinářů v Evropě, nenávistné projevy, dezinformace a úloha platforem(2),

–  s ohledem na usnesení ze dne 16. září 2021 obsahující doporučení Komisi o určení genderově podmíněného násilí jako nové oblasti trestné činnosti uvedené v čl. 83 odst. 1 SFEU(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2018 o minimálních standardech pro menšiny v EU(4),

–  s ohledem na čl. 105 odst. 5 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9-0377/2023),

A.  vzhledem k tomu, že podle článku 21 Listiny se zakazuje jakákoli diskriminace založená na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci; vzhledem k tomu, že v oblasti působnosti Smluv, a aniž jsou dotčena jejich zvláštní ustanovení, se rovněž zakazuje jakákoli diskriminace na základě státní příslušnosti, vzhledem k tomu, že v návaznosti na široký výklad SDEU by mělo být „na základě pohlaví“ chápáno široce tak, že zahrnuje veškeré formy diskriminace týkající se genderové identity a jejího vyjádření a pohlavních znaků(5);

B.  vzhledem k tomu, že všechny formy a projevy nenávisti a nesnášenlivosti, včetně nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti, jsou neslučitelné s hodnotami Unie, jako jsou lidská důstojnost, svoboda, demokracie, rovnost, právní stát a dodržování lidských práv, včetně práv osob patřících k menšinám, jak jsou zakotveny v článku 2 SEU; vzhledem k tomu, že podpora a ochrana těchto základních hodnot Unie závisí na tom, zda orgány EU, členské státy a všichni ostatní příslušní aktéři budou bojovat proti předpojatosti, předsudkům, nesnášenlivosti a nenávisti;

C.  vzhledem k tomu, že nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti jsou komplexními a vícerozměrnými jevy, které mají dalekosáhlé důsledky pro lidská práva a právní stát v demokratických společnostech; vzhledem k tomu, že boj proti xenofobii, rasismu, misogynii, homofobii, transfobii a dalším formám předsudků, nesnášenlivosti, diskriminace, včetně těch, které jsou založeny na politických nebo jiných názorech, a nenávisti vůči určitým jednotlivcům nebo společenským skupinám vyžaduje ucelenou reakci, kterou by měla vypracovat EU a její členské státy v úzké spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně občanské společnosti; vzhledem k tomu, že jedním z nástrojů boje proti nenávistným verbálním projevům a trestným činům z nenávisti je kriminalizace;

D.  vzhledem k tomu, že boj proti nenávistným verbálním projevům a trestným činům z nenávisti, a to jak online, tak offline, vyžaduje vícerozměrný přístup a případně různé prostředky k jejich potírání, včetně trestního práva, občanskoprávních a správních řízení a dalších významných politických nebo sociálních opatření; vzhledem k tomu, že se členské státy již zavázaly k přijetí právních předpisů a opatření, které trestají trestné činy z nenávisti, řeší nedostatečné oznamování a zavádějí nebo dále rozvíjejí činnosti zaměřené na budování kapacit pro pracovníky donucovacích a soudních orgánů(6); vzhledem k tomu, že má-li být boj proti nenávistným verbálním projevům a trestným činům z nenávisti účinný, je nezbytné řešit jejich základní příčiny, zejména stereotypy; vzhledem k tomu, že klíčový význam mají v tomto ohledu preventivní opatření, vzdělávání, včetně digitálního vzdělávání, gramotnosti a dovedností na podporu bezpečného digitálního prostoru, odborná příprava a zvyšování povědomí; vzhledem k tomu, že EU a členské státy by měly podporovat lepší pochopení potřeby rozmanitosti a dialogu v kontextu demokracie, lidských práv a právního státu, zvyšovat povědomí veřejnosti o významu respektování pluralismu a bojovat proti negativním stereotypům a stigmatizaci;

E.  vzhledem k tomu, že nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti mohou představovat obzvláště závažné trestné činy a postihovat nejen jednotlivé oběti a jejich komunitu, když jim způsobují utrpení a omezují jejich základní práva a svobody, ale také společnost jako celek, neboť podrývají základy EU;

F.  vzhledem k tomu, že všechny nenávistné verbální projevy sice nepředstavují trestný čin, přispívají však k normalizaci projevů nenávisti, násilí a nesnášenlivosti ve společnosti;

G.  vzhledem k tomu, že v posledních desetiletích došlo v celé EU(7) k prudkému nárůstu diskriminace, trestných činů z nenávisti a nenávistných verbálních projevů, k nárůstu různých forem rasismu, antisemitismu, islamofobie, xenofobie, homofobie, transfobie a dalších forem nesnášenlivosti a rovněž k alarmujícímu nárůstu nenávistných verbálních projevů a podněcování k nenávisti na internetu i mimo něj; vzhledem k tomu, že terčem nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti se opakovaně stávají osoby patřící ke zranitelným skupinám, jako jsou LGBTIQ+ osoby, osoby posuzované podle rasy, etnické, náboženské nebo jazykové menšiny, původní komunity(8),(9), osoby se zdravotním postižením, osoby ze sociálně znevýhodněného prostředí, žadatelé o azyl, uprchlíci a migranti; vzhledem k tomu, že v Evropě došlo k výraznému nárůstu trestných činů z nenávisti a nenávistných verbálních projevů namířených proti LGBTIQ osobám(10) a také k nárůstu případů diskriminace a nenávisti, jejichž oběťmi jsou ženy; vzhledem k tomu, že vícenásobná diskriminace a diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám je živnou půdou pro nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti; vzhledem k tomu, že osoby, které se stanou terčem nenávistných verbálních projevů, jsou stále více vyloučeny ze společnosti;

H.  vzhledem k tomu, že situaci, kdy počet případů diskriminace a nenávisti roste, v mnoha členských státech ještě zhoršují extremistická a populistická hnutí a multiplikační účinek on-line prostředí a sociálních médií, což vede k opakované viktimizaci; vzhledem k tomu, že tento vzestup vede k nebezpečným rozkolům ve společnosti jako celku a ohrožuje demokracii;

I.  vzhledem k tomu, že existují údaje o tom, že nenávistné verbální projevy a incidenty motivované nenávistí jsou v EU stále nedostatečně hlášeny(11), což ztěžuje kvantifikaci rozsahu tohoto problému;

J.  vzhledem k tomu, že sdělovací prostředky a novináři hrají zásadní roli při informování společnosti a přispívání k demokratickým procesům;

K.  vzhledem k tomu, že politický diskurz se stále více vyznačuje nenávistnými verbálními projevy; vzhledem k tomu, že zvláště živnou půdou pro nenávistné projevy a podněcování k nenávisti jsou volební kampaně, což ovlivňuje nejen politickou sféru, ale i fungování společnosti obecně a prohlubuje politickou polarizaci; vzhledem k tomu, že alarmující úrovně dosáhly nenávistné projevy vůči ženám ve veřejných funkcích; vzhledem k tomu, že v boji proti nenávistným verbálním projevům a nesnášenlivosti mají významnou úlohu a odpovědnost vedoucí političtí představitelé; vzhledem k tomu, že by měli jít příkladem a akty nenávisti by měli veřejně odsuzovat;

L.  vzhledem k tomu, že obzvláště zranitelnými oběťmi nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti, ať už ve školách, nebo na internetu v podobě kybernetické šikany, jsou nezletilé osoby; vzhledem k tomu, že tyto útoky ohrožují jejich fyzickou a duševní nedotknutelnost a ovlivňují jejich vývoj a fyzické i duševní zdraví; vzhledem k tomu, že jim musí být věnována zvláštní pozornost;

M.  vzhledem k tomu, že členské státy ve svých trestněprávních předpisech neřeší nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti stejným způsobem, což ponechává některé skupiny v některých částech Unie bez dostatečné ochrany; vzhledem k tomu, že tato skutečnost ztěžuje vymezení společného evropského přístupu k boji proti nenávistným verbálním projevům a trestným činům z nenávisti; vzhledem k tomu, že nedostatečná právní ochrana může mít pro oběti ničivé důsledky;

N.  vzhledem k tomu, že stávající rámec EU se vztahuje pouze na nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti na základě rasy, barvy pleti, náboženského vyznání, původu a národnostního nebo etnického původu; vzhledem k tomu, že v současné době neexistuje na úrovni EU žádná komplexní společná právní definice nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti; vzhledem k tomu, že je jednoznačně zapotřebí účinně řešit i nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti, které se zakládají na jiných důvodech, jako je pohlaví, sexuální orientace, genderová identita, vyjádření genderové identity, pohlavní znaky, věk, zdravotní postižení a jakékoli jiné základní charakteristiky, zejména ty, které jsou chráněny podle článku 21 Listiny, a jakákoli kombinace těchto charakteristik; vzhledem k tomu, že EU musí chránit nejzranitelnější osoby ve společnosti; vzhledem k tomu, že má-li se zabránit negativnímu dopadu na ochranu obětí, je třeba věnovat zvláštní pozornost určení osob, skupin nebo komunit, které jsou vůči nenávistným verbálním projevům a trestným činům z nenávisti nejzranitelnější;

O.  vzhledem k tomu, že čl. 83 odst. 1 SFEU stanoví pro zařazení nových oblastí trestné činnosti na seznam přeshraničních trestných činů EU jasné požadavky; vzhledem k tomu, že zvláštní přeshraniční rozměr nenávistných verbálních projevů na internetu je jasný; vzhledem k tomu, že digitální transformace ukazuje, že je zapotřebí řešit tento jev na evropské úrovni; vzhledem k tomu, že je třeba bojovat proti nenávistným verbálním projevům a trestným činům z nenávisti na společném základě a na úrovni EU; vzhledem k tomu, že úkolem EU je jednat;

P.  vzhledem k tomu, že trestní právo EU by mělo na nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti reagovat pevně, přiměřeně a způsobem odpovídajícím jeho účelu, neboť je třeba náležitě chránit oběť a věnovat řádnou pozornost svobodě projevu a svobodě informací, jež jsou základními kameny demokracie; vzhledem k tomu, že EU by měla zaručit, aby příslušné orgány členských států nezneužívaly žádná omezení svobody projevu, která mají za cíl předcházet nenávistným projevům a bojovat proti nim, k umlčování menšin nebo k potlačování kritiky; vzhledem k tomu, že zavádění ochrany před nenávistnými verbálními projevy musí respektovat rozsudky Evropského soudu pro lidská práva týkající se svobody projevu;

Q.  vzhledem k tomu, že základními právy, jež jsou v boji proti nenávistným verbálním projevům a trestným činům z nenávisti chráněna, je především lidská důstojnost a zásada nediskriminace; vzhledem k tomu, že tato ochrana by měla být univerzální; vzhledem k tomu, že ochrana před nesnášenlivostí, ať už se zakládá na rase, národnostním původu, sexuální orientací, náboženství, ideologii, věku, přesvědčení, nebo na jakékoli jiné osobní, fyzické nebo sociální situaci či okolnostech a ať je vyjádřena jakkoli, se nesmí omezovat jen na některé důvody nebo motivy;

R.  vzhledem k tomu, že nové podněty k nenávistným verbálním projevům a trestným činům z nenávisti mohou vytvářet změny ve společenské dynamice, které musí řešit společný rámec EU, což vyžaduje rozšíření čl. 83 odst. 1 SFEU, jenž stanoví seznam trestných činů EU;

S.  vzhledem k tomu, že v roce 2021 předložila Komise sdělení nazvané „Inkluzivnější a bezpečnější Evropa: rozšíření seznamu trestných činů EU o nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti“ s cílem doplnit trestné činy z nenávisti a nenávistné verbální projevy na seznam oblastí trestné činnosti, u nichž mohou Parlament a Rada stanovit minimální pravidla týkající se vymezení trestných činů a sankcí použitelných ve všech členských státech EU, jak je stanoveno v čl. 83 odst. 1 SFEU; vzhledem k tomu, že rozhodnutí v této věci musí přijmout Rada;

T.  vzhledem k tomu, že takové rozhodnutí Rady by bylo prvním krokem k tomu, aby mohl být jako druhý krok vytvořen právní základ nezbytný pro přijetí společného právního rámce pro boj proti nenávistným verbálním projevům a trestným činům z nenávisti v celé EU; vzhledem k tomu, že takový společný právní rámec je naléhavě zapotřebí pro stanovení minimálních norem týkajících se definice trestných činů a sankcí, a tedy i pro boj proti nenávistným verbálním projevům a trestným činům z nenávisti na společném evropském základě a pro zajištění důsledné ochrany potenciálních obětí těchto činů v celé Unii;

U.  vzhledem k tomu, že Rada dosud rozhodnutí nepřijala; vzhledem k tomu, že některé členské státy konkrétní pokrok v této záležitosti v Radě blokují;

V.  vzhledem k tomu, že čl. 83 odst. 1 SFEU vyžaduje, aby Rada určila „jiné oblasti trestné činnosti“ na základě jednomyslnosti; vzhledem k tomu, že se tento požadavek ukázal jako škodlivý a brání tomu, aby bylo v boji proti nenávistným verbálním projevům a trestným činům z nenávisti v celé Unii dosaženo nezbytného společného pokroku;

1.  naléhavě vyzývá Radu, aby přijala rozhodnutí o zařazení nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti mezi trestné činy na seznamu podle čl. 83 odst. 1 SFEU, aby Komise mohla zahájit druhou fázi příslušného postupu;

2.  připomíná, že trestní právo členských států řeší nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti odlišně a že minimální harmonizovaná pravidla na úrovni EU se týkají pouze situací, kdy jsou tyto trestné činy spáchány proti skupině nebo jednotlivci na základě rasy, barvy pleti, náboženského vyznání, původu nebo národnostního či etnického původu, což ztěžuje provádění úspěšné společné strategie pro účinný boj proti nenávisti;

3.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že od zveřejnění sdělení Komise uplynuly téměř dva roky a Rada nedosáhla v této věci žádného pokroku, přestože pro jiné účely byla schopna seznam trestných činů EU rychle rozšířit; s ohledem na nárůst nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti vyjadřuje nad touto nečinností politování;

4.  vyzývá členské státy, aby odpovědně a konstruktivně spolupracovaly na obnovení jednání v Radě s cílem přijmout rozhodnutí Rady před koncem stávajícího volebního období;

5.  naléhavě vyzývá členské státy, aby přijetí návrhu rozhodnutí podpořily, nebo aby proti němu alespoň nevyjádřily nesouhlas;

6.  vyzývá současné i budoucí předsednictví Rady Evropské unie, aby při přípravě svého programu a definování cílů považovaly návrh Komise za prioritu;

7.  doporučuje, aby byl článek 83 SFEU změněn tak, aby se na něj vztahovala posílená kvalifikovaná většina, a nikoli v současné době požadovaná jednomyslnost; vyzývá v tomto ohledu k aktivaci překlenovacího ustanovení;

8.  zdůrazňuje, že budoucí právní předpisy EU, v nichž budou stanoveny minimální normy týkající se definice trestných činů a sankcí v souvislosti s nenávistnými verbálními projevy a trestnými činy z nenávisti, musí chránit lidskou důstojnost, usilovat o předcházení škodám, zajistit rovnost a bojovat proti nenávisti a nesnášenlivosti bez ohledu na motivaci;

9.  připomíná, že ochrana musí být univerzální a zvláště se musí zaměřovat na cílené osoby a zranitelné skupiny a komunity;

10.  připomíná, že svoboda projevu je základní hodnotou demokratických společností a neměla by být neodůvodněně omezována; dále připomíná, že veškeré právní předpisy týkající se nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti by měly vycházet ze zásad nezbytnosti a proporcionality; zdůrazňuje, že svoboda projevu musí být uplatňována v mezích zákona a v souladu s článkem 11 Listiny a neměla by být zneužívána jako štít pro nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti;

11.  žádá Komisi, aby v zájmu účinného boje proti nenávistným verbálním projevům a trestným činům z nenávisti, které by byly motivovány novou a měnící se sociální dynamikou, zvážila otevřený přístup, jenž nebude důvody diskriminace omezovat na položky uzavřeného výčtu;

12.  zdůrazňuje, že k šíření a posilování nenávistných projevů, k podněcování k diskriminaci a násilí a k rostoucímu riziku opětovné viktimizace přispívá zneužívání internetu a obchodní model platforem sociálních médií, jenž se zakládá na mikrocílené reklamě; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily řádné provádění stávajících právních předpisů, jako je nařízení (EU) 2022/2065(12), a aby v boji proti šíření nenávistných projevů online využily všech prostředků a nástrojů, které mají k dispozici;

13.  připomíná, že veřejné orgány odpovídají za prevenci, vyšetřování, stíhání a oznamování nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti a že při plnění těchto úkolů musí zohledňovat skutečnosti, které naznačují nenávist; zdůrazňuje, že budoucí právní předpisy EU by měly podporovat a prosazovat úzkou spolupráci s občanskou společností, s orgány pro rovné zacházení a s vnitrostátními institucemi pro lidská práva;

14.  vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost nezletilým osobám, včetně těch, které patří ke zranitelným skupinám, s cílem poskytnout jim před nenávistnými verbálními projevy a trestnými činy z nenávisti zvláštní ochranu, předcházet těmto incidentům, včetně šikany ve školách a kybernetické šikany, a minimalizovat jejich dopad na rozvoj a duševní zdraví nezletilých;

15.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byl zaveden solidní rámec právní ochrany EU, jenž bude účinně chránit oběti, zejména ty, které pocházejí ze zranitelných skupin kdekoli v EU; zdůrazňuje, že je třeba uplatňovat meziodvětvový přístup a že je důležité přijmout komplexní opatření, včetně poskytování odborné přípravy odborníkům, u nichž je pravděpodobné, že přijdou do styku s oběťmi, a opatření k zajištění ochrany a bezpečného přístupu k nezávislé spravedlnosti, specializovaným podpůrným službám a odškodnění pro oběti; zdůrazňuje, že oběti by měly mít možnost oznámit své zkušenosti příslušným orgánům a měly by být chráněny; připomíná, že zajištění právní ochrany obětí by vytvořilo bezpečné prostředí, které by přispělo ke zlepšení oznamování, což je nezbytné pro dokumentování nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti;

16.  vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci s příslušnými orgány a agenturami Unie zavedly odpovídající systémy shromažďování údajů pro získávání spolehlivých, srovnatelných, rozčleněných anonymních údajů o incidentech aktů nenávisti, včetně trestných činů z nenávisti, které budou v souladu s příslušnými vnitrostátními právními rámci a právními předpisy EU v oblasti ochrany údajů, a dále aby zavedly odpovídající monitorovací mechanismy s cílem zlepšit pravidelnou dostupnost, srovnatelnost a kvalitu shromažďovaných údajů a posoudit dopad, jaký mají právní předpisy a politiky na boj proti nenávistným verbálním projevům a trestným činům z nenávisti;

17.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 55. (2) Úř. věst. C 425, 20.10.2021, s. 28. (3) Úř. věst. C 117, 11.3.2022, s. 88. (4) Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 13. (5) Rozsudek Soudního dvora ze dne 30. dubna 1996 ve věci P v. S a Cornwall County Council, C-13/94, ECLI:EU:C:1996:170; rozsudek Soudního dvora ze dne 7. ledna 2004 ve věci K.B. v. National Health Service Pensions Agency and Secretary of State for Health, C-117/01, ECLI:EU:C:2004:7; rozsudek Soudního dvora ze dne 27. dubna 2006 ve věci Sarah Margaret Richards v. Secretary of State for Work and Pensions, C-423/04, ECLI:EU:C:2006:256; a rozsudek Soudního dvora ze dne 26. června 2018 ve věci M.B. v. Secretary of State for Work and Pensions, C-451/16, ECLI:EU:C:2018:492. (6) Výroční údaje Úřadu OBSE pro demokratické instituce a lidská práva o trestných činech z nenávisti. (7) Viz například výroční zpráva o činnosti ECRI za období od 1. ledna do 31. prosince 2019, výroční zpráva o činnosti ECRI za období od 1. ledna do 31. prosince 2020 a studie zadaná tematickou sekcí Evropského parlamentu Občanská práva a ústavní záležitosti s názvem „Nenávistné projevy a trestné činy z nenávisti v EU a hodnocení přístupů k regulaci on-line obsahu“, zveřejněná v červenci 2020. (8) Lingaas, C., „Hate Speech and Racialised Discrimination of the Norwegian Sámi: Legal Responses and Responsibility“, Oslo Law Review, svazek 8, č. 2, 2021, s. 88–107. (9) Civil Rights Defenders, „Joint submission to the UN Universal Periodic Review of Sweden –35th Session of the UPR Working Group of the Human Rights Council – January 2020“, 2019. (10) ILGA Europe, „2023 Annual Review of the Human Rights Situation of Lesbian, Gay, Bisexual, Trans and Intersex People in Europe and Central Asia“, únor 2023. (11) Agentura Evropské unie pro základní práva, „Encouraging hate crime reporting – The role of law enforcement and other authorities“ (Podpora oznamování trestných činů z nenávisti – úloha donucovacích orgánů a dalších orgánů), 2021. (12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách) (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. ledna 2024 o stavu provádění společné rybářské politiky a budoucích perspektivách (2021/2169(INI))

P9_TA(2024)0045 A9-0357/2023

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na její články 3, 4, 5, 11, 13, 38, 39, 43 a 349,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice(1),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/89/EU ze dne 23. července 2014, kterou se stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor (směrnice o územním plánování námořních prostor)(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2012 o drobném pobřežním rybolovu, řemeslném rybolovu a reformě společné rybářské politiky(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 s názvem „Více ryb v mořích? Opatření na podporu obnovy populací nad úroveň maximálního udržitelného výnosu, včetně oblastí na obnovu rybích populací a chráněných mořských oblastí“(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. května 2021 o zajištění plnění cílů týkajících se povinnosti vykládky podle článku 15 společné rybářské politiky(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2021 o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. září 2021 o budoucích rybářích: přilákání nové generace pracovníků do odvětví rybolovu a vytváření pracovních míst v pobřežních komunitách(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2021 o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. dubna 2022 o budoucnosti rybolovu v Lamanšském průlivu, Severním moři, Irském moři a Atlantském oceánu s ohledem na vystoupení Spojeného království z EU(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2022 o provádění článku 17 nařízení o společné rybářské politice(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2023 o situaci drobného rybolovu v EU a výhledech do budoucna(11),

–  s ohledem na usnesení Rady ze dne 3. listopadu 1976 o některých vnějších aspektech vytvoření rybolovné oblasti ve Společenství o šířce 200 mil s účinkem od 1. ledna 1977(12) (Haagské usnesení z roku 1976), a zejména na přílohu VII uvedeného usnesení,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2007 nazvané „Integrovaná námořní politika pro Evropskou unii“ (COM(2007)0575),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života (COM(2020)0380),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. února 2023 nazvané „Společná rybářská politika dnes a zítra: Paktem pro rybolov a oceány k udržitelnému, vědecky podloženému, inovativnímu a inkluzivnímu řízení rybolovu“ (COM(2023)0103),

–  s ohledem na zprávu Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR) ze dne 26. září 2019 nazvanou „Sociální údaje o odvětví rybolovu v EU (VTHVR 19-03)“,

–  s ohledem na zprávu výboru VTHVR ze dne 10. prosince 2020 nazvanou „Sociální rozměr společné rybářské politiky (VTHVR 20-14)“,

–  s ohledem na studii z července 2021 vypracovanou pro Výbor pro rybolov s názvem „Dopady pandemie COVID-19 na rybolov a akvakulturu v EU“,

–  s ohledem na zprávu výboru VTHVR ze dne 8. prosince 2021 nazvanou „Výroční hospodářská zpráva o rybářském loďstvu Unie za rok 2021 (VTHVR 21-08)“,

–  s ohledem na dokument k námořní ekonomice č. 8/2020 ze dne 9. března 2021 s názvem „Rybářské loďstvo Unie v roce 2020: trendy a hospodářské výsledky“, který vypracovalo Generální ředitelství Komise pro námořní záležitosti a rybolov,

–  s ohledem na zprávu Evropské výkonné agentury pro klima, infrastrukturu a životní prostředí Evropské komise ze dne 7. října 2022 nazvanou „Změna klimatu a společná rybářská politika“(13),

–  s ohledem na zprávu Světové banky z roku 2017 nazvanou „The Sunken Billions revisited – Progress and Challenges in Global Marine Fisheries“ (Nový pohled na potopené miliardy: Pokrok a výzvy celosvětového mořského rybolovu),

–  s ohledem na stanovisko galicijské Rady pro rybolov ze dne 8. února 2022 k přezkumu společné rybářské politiky,

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A9-0357/2023),

A.  vzhledem k tomu, že vzhledem k tomu, že Evropský parlament již vyjádřil svůj názor na několik specifických rysů společné rybářské politiky (SRP), tato zpráva navazuje na předchozí odvětvové zprávy a poskytuje celkové politické hodnocení fungování SRP a zamyšlení se nad výhledem do budoucnosti, přičemž se zaměřuje především na zachování živých mořských zdrojů a řízení rybolovu v rámci SRP;

B.  vzhledem k tomu, že článek 39 SFEU vyžaduje, aby společná rybářská politika ve všech svých oblastech, a zejména při zachování biologických mořských zdrojů, mimo jiné zajišťovala přiměřenou životní úroveň rybářské komunity a zajišťovala plynulé zásobování (potravinové zabezpečení); vzhledem k tomu, že článek 11 SFEU rovněž stanoví, že do „vymezení a provádění politik a činností Unie musí být zahrnuty požadavky na ochranu životního prostředí, zejména s ohledem na podporu udržitelného rozvoje“;

C.  vzhledem k tomu, že SRP se snaží zajistit, aby „činnosti rybolovu a akvakultury byly dlouhodobě udržitelné z hlediska životního prostředí a byly řízeny způsobem, jenž je v souladu s cílem dosažení přínosů v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti“; vzhledem k tomu, že SRP také zahrnuje cíl přispět k „dostupnosti dodávek potravin“ a uvádí cíle uplatňování „ekosystémového přístupu k řízení rybolovu s cílem minimalizovat negativní dopady rybolovných činností na mořský ekosystém“, přispět „k přiměřené životní úrovni pro ty, kdo jsou na rybolovných činnostech závislí, s přihlédnutím k pobřežnímu rybolovu a socioekonomickým aspektům“ a podporovat „pobřežní rybolovné činnosti s přihlédnutím k socioekonomickým aspektům“;

D.  vzhledem k tomu, že dosažení zachování využívaných populací a cílů společné rybářské politiky v oblasti životního prostředí jako celku by nestačilo k závěru, že SRP uspěla;

E.  vzhledem k tomu, že je vhodné zachovat rovnováhu mezi třemi pilíři udržitelnosti a řešit mezery v sociálním rozměru společné rybářské politiky;

F.  vzhledem k tomu, že společná rybářská politika musí také přispívat k zásobování trhu EU udržitelnými potravinami a ke snížení závislosti trhu EU na dovozu potravin;

G.  vzhledem k tomu, že potravinové zabezpečení je jedním z cílů udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že rybí bílkoviny mají mimořádnou strategickou hodnotu a zásadní význam pro potravinové zabezpečení; vzhledem k tomu, že rybolov patří mezi systémy produkce živočišných bílkovin s nejnižším dopadem;

H.  vzhledem k tomu, že Komise považuje nezbytnost produkovat více potravin z oceánů za strategický cíl; vzhledem k tomu, že zpráva vědecké skupiny na vysoké úrovni z roku 2017, kterou jmenoval tehdejší komisař Karmenu Vella, doporučuje „začlenit paradigma odpovědné kultury „potraviny z oceánů“ do širokého politického programu na úrovni EU i na celosvětové úrovni“;

I.  vzhledem k tomu, že rybolov EU představuje strategické odvětví EU, které poskytuje značný počet přímých a nepřímých pracovních míst v rybářských a pobřežních oblastech, pomáhá zajišťovat dostatek potravin a zachovat udržitelné hospodářství tím, že spojuje zaměstnanost a živobytí lidí s územím a udržováním kulturních tradic;

J.  vzhledem k tomu, že rybolov vytváří pracovní místa na moři i na pevnině; vzhledem k tomu, že některé regiony jsou závislé na místní vykládce, která zajišťuje životaschopnost mnoha podniků a udržuje živé pobřežní komunity;

K.  vzhledem k tomu, že výrobci potravin z vodních organismů a související odvětví hrají zásadní roli pro společnost a pro komunity, které podporují;

L.  vzhledem k tomu, že rybolov je nepostradatelnou součástí potravinového zabezpečení EU;

M.  vzhledem k tomu, že v procesu rozhodování by měly hrát významnější roli cíle spočívající v zajištění dodávek potravin z rybolovu EU a zajištění přiměřené životní úrovně;

N.  vzhledem k tomu, že zdravé evropské odvětví rybolovu má zásadní význam pro snížení závislosti na třetích zemích, jako je Čína, pokud jde o dodávky potravin v EU;

O.  vzhledem k tomu, že oceán musí být v rámci mezinárodních jednání pod záštitou OSN uznán za společný statek lidstva;

P.  vzhledem k tomu, že EU by měla podporovat cíle společné rybářské politiky na mezinárodní úrovni, vytvořit rovné podmínky a spolupracovat se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi s cílem zlepšit dodržování mezinárodních pravidel, včetně opatření pro boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, a to na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků;

Q.  vzhledem k tomu, že je třeba stanovit politiku řízení rybolovných zdrojů, která bude podporovat kolektivní přístup k rybolovným zdrojům, bude založena především na jejich biologických aspektech a bude představovat systém společného řízení rybolovu, který zohlední specifické podmínky rybolovných zdrojů a příslušných mořských oblastí se skutečným zapojením těch, kteří v tomto odvětví pracují;

R.  s ohledem na to, že Komise ve svém sdělení „Společná rybářská politika dnes a zítra: Paktem pro rybolov a oceány k udržitelnému, vědecky podloženému, inovativnímu a inkluzivnímu řízení rybolovu“ nenavrhuje revizi SRP, ale usiluje o její lepší provádění;

S.  vzhledem k tomu, že při přijímání po sobě jdoucích regionálních víceletých plánů řízení počínaje rokem 2016 se Evropský parlament a Rada rozhodly požadovat používání úrovní úmrtnosti způsobené rybolovem na základě maximálního udržitelného výnosu pouze pro hlavní cílové populace; vzhledem k tomu, že tyto plány rovněž poskytují určitou nezbytnou dodatečnou flexibilitu v těchto referenčních úrovních úmrtnosti, zejména s cílem zohlednit vzájemné působení mezi populacemi a rybolovem (účinky blokačních druhů); vzhledem k tomu, že ve víceletém plánu řízení pro západní Středomoří se zákonodárce dále rozhodl odložit lhůtu pro uplatnění úrovní úmrtnosti způsobené rybolovem na základě maximálního udržitelného výnosu do roku 2025;

T.  vzhledem k tomu, že vědci uznávají, že dosažení maximálního udržitelného výnosu pro všechny populace současně je v praxi nemožné;

U.  vzhledem k tomu, že zdraví rybích populací se v různých vodách EU liší;

V.  vzhledem k tomu, že opatření na řízení rybolovu přijatá v rámci společné rybářské politiky přinášejí ovoce, neboť roste počet populací ryb, které jsou využívány na udržitelné úrovni, což u populací, které byly využívány nadmíru, umožňuje dosahovat vyšších výnosů;

W.  vzhledem k tomu, že EU nedodržela lhůtu pro dosažení míry využívání ve výši maximálního udržitelného výnosu, jež byla stanovena na rok 2020, u všech rybích populací; vzhledem k tomu, že však bylo dosaženo značného pokroku při dosahování cíle týkajícího se maximálního udržitelného výnosu, a to zejména v severovýchodním Atlantiku a Baltském moři, kde v roce 2020 tvořily 99 % vykládek, které jsou řízeny výhradně EU a pro něž byla k dispozici vědecká doporučení, „udržitelně řízené populace“;

X.  vzhledem k tomu, že se EU zavázala plnit Agendu OSN 2030, která zahrnuje cíl udržitelného rozvoje č. 14 „chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje pro udržitelný rozvoj“;

Y.  vzhledem k tomu, že přezkum společné rybářské politiky v roce 2013 vedl k zásadní změně paradigmatu v průběhu desetiletí řízení rybolovu tím, že požadoval, aby všechny úlovky, zejména úlovky druhů mimo kvóty nebo podměrečných ryb, byly uchovávány na palubě plavidel a vyloženy; vzhledem k tomu, že se však zdá, že tento nástroj, který má přispět k provádění cíle postupného odstraňování výmětů nežádoucích úlovků při rybolovu, se sám o sobě stal cílem;

Z.  vzhledem k tomu, že povinnost vykládky činí mnoho smíšeného rybolovu nerentabilním, zejména proto, že rybáři musí třídit a skladovat ryby nízké hodnoty nebo neobchodovatelné ryby na palubě, zvýšit pracovní sílu, zkrátit dobu odpočinku a zmenšit skladovací prostor na palubě; vzhledem k tomu, že povinnost vykládky může také vést k nedostatečnému využívání oprávněných rybolovných práv pro některé populace, neboť plavidla musí ukončit jakoukoli rybolovnou činnost, jakmile je vyčerpána jejich kvóta pro jednu populaci (blokační druh);

AA.  vzhledem k tomu, že úroveň nežádoucích úlovků je v různých lovištích vysoce proměnlivá; vzhledem k tomu, že uplatňování různých možností flexibility stanovených v článku 15 základního nařízení SRP vedlo k četným, složitým, neustále se měnícím a nekontrolovatelným souborům odchylek od povinnosti vykládky;

AB.  vzhledem k tomu, že nejúspěšnější politiky zaměřené na snížení a odstranění výmětů na celém světě byly prováděny postupně, přičemž politika se vyvíjela na základě zkušeností;

AC.  vzhledem k tomu, že pro udržitelný rybolov jsou nezbytné nové techniky se selektivním lovným zařízením, které rovněž zajistí dobré výnosy;

AD.  vzhledem k tomu, že SRP a nařízení o technických opatřeních jdou ruku v ruce, a proto je třeba toto nařízení rovněž přezkoumat, aby se usnadnilo povolování inovativních lovných zařízení;

AE.  vzhledem k tomu, že počet celkových přípustných odlovů (TAC) by měl být přizpůsoben těm, které jsou nezbytné pro řízení rybolovu jako celku; vzhledem k tomu, že ICES uvedla, že řada TAC by mohla být ze systému EU odstraněna, aniž by bylo narušeno celkové řízení rybolovných zdrojů(14);

AF.  vzhledem k tomu, že zásada relativní stability, poprvé stanovená v základním nařízení o SRP z roku 1982 a provedená nařízením o celkových přípustných odlovech a kvótách z roku 1983, stanovila klíč pro rozdělení celkových přípustných odlovů podle členských států na základě zásad přidělování historických odlovů (1973–1978), jak jsou zakotveny v haagských preferencích z roku 1976;

AG.  vzhledem k tomu, že relativní stabilita má velký význam pro předvídatelnost a kontinuitu rybářského loďstva v Evropské unii;

AH.  vzhledem k tomu, že brexit ovlivnil rozdělení rybolovných práv v EU a měl socioekonomický dopad;

AI.  vzhledem k tomu, že EU musí plnit cíle Pařížské dohody v boji proti změně klimatu a stát se do roku 2050 klimaticky neutrální, jakož i plnit závazky Mezinárodní námořní organizace (IMO) a zároveň vytvářet pracovní místa a udržitelný růst způsobem, který neohrožuje produkci potravin, jejich dodávky a potravinové zabezpečení;

AJ.  vzhledem k tomu, že přestože rybolov není činností, při níž by vznikalo nejvíce nehod, v rámci všech námořních plavidel jsou nejčastěji zapojena plavidla rybářská; vzhledem k tomu, že v roce 2018 byl zaznamenán 40% nárůst počtu mimořádných událostí týkajících se rybářských plavidel v porovnání s předchozím rokem;

AK.  vzhledem k tomu, že navzdory výše uvedenému je vykazována sestupná tendence, přičemž k velké většině mimořádných událostí dochází v důsledku lidského faktoru (62,4 %) a druhou nejčastější příčinou je pak selhání systému / vybavení (23,2 %); vzhledem k tomu, že třemi nejčastěji hlášenými lidskými faktory, které přispívají k nehodám na rybářských plavidlech, jsou nedostatečná informovanost o bezpečnosti, nedostatek znalostí a nevhodné pracovní metody palubních pracovníků; vzhledem k tomu, že všechny tyto faktory nelze řešit odděleně od ziskovosti odvětví rybolovu, kterou je třeba zajistit, aby toto odvětví mohlo dále investovat do bezpečných pracovních podmínek;

AL.  vzhledem k tomu, že v odvětví rybolovu přijde celosvětově každoročně o život 32 000 osob, nemluvě o tisících obětí nehod; vzhledem k tomu, že navíc se mezi osobami vykonávajícími tuto náročnou práci vyskytují v posledních letech ve znepokojivě rostoucí míře nemoci z povolání, na což upozornily i profesní organizace;

AM.  vzhledem k tomu, že rybolov je velice náročným povoláním, které obnáší vážná zdravotní a bezpečnostní rizika pro ty, kteří ho vykonávají; vzhledem k tomu, že Mezinárodní organizace práce tento problém uznala v úmluvě z roku 2007 a vyzvala země, které ji ratifikovaly, aby v tomto odvětví zajistily bezpečné a zdravé pracovní podmínky; uznává, že dobré životní podmínky pracovníků na palubě rybářských plavidel mají zásadní význam pro budoucnost tohoto odvětví;

AN.  vzhledem k tomu, že je třeba zdůraznit, že činnosti námořního rybolovu hrají významnou úlohu při zlepšování životní úrovně rybářských komunit;

AO.  vzhledem k tomu, že Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (ENRAF) nabízí finanční podporu na přechod k udržitelnějšímu rybolovu, včetně podpory na zvýšení energetické účinnosti rybářských plavidel nebo na inovace zaměřené na rybolovná zařízení s malým dopadem;

AP.  vzhledem k tomu, že tato podpora je nicméně nedostatečná; vzhledem k tomu, že omezení rybolovné kapacity a úzká rozpětí, která mají některé členské státy k dispozici v rámci svých vnitrostátních stropů, neumožňují zlepšit bezpečnost, pracovní a životní podmínky na palubě rybářských plavidel; vzhledem k tomu, že nové bezuhlíkové pohonné systémy vyžadují více prostoru na palubě než tradiční motory a palivové nádrže;

AQ.  vzhledem k tomu, že základní nařízení o SRP stanoví, že víceleté plány řízení musí být přijímány přednostně; vzhledem k tomu, že tento přístup nepochybně přispěl k lepšímu řízení zdrojů a k relativní jistotě pro toto odvětví;

AR.  vzhledem k tomu, že některé populace se nacházejí v mořských oblastech, na něž se vztahují různé regionální víceleté plány řízení, a proto je třeba přijmout jednotná opatření v celém jejich rozsahu rozšíření;

AS.  vzhledem k tomu, že SRP dosud není plně prováděna a některá z jejích opatření, jako je vytvoření oblastí obnovy rybích populací, nebyla využita;

AT.  vzhledem k tomu, že regionalizace nabízí jedinečnou příležitost vyhnout se mikrořízení z Bruselu a přizpůsobit rozhodovací proces regionálním a místním specifikům, tradičním strukturám (jako jsou „cofradías“) a konkrétním činnostem (jako je pěší rybolov a sběr měkkýšů);

AU.  vzhledem k tomu, že včasné a účinné konzultace a zapojení dotčených odvětví mají zásadní význam pro dobrou, funkční, spravedlivou, dobře přijatou a úspěšnou legislativu a pro její provádění a dodržování; vzhledem k tomu, že v této souvislosti je zásadní úloha poradních sborů a jejich poradenství má zásadní význam pro rozhodovací proces;

AV.  vzhledem k tomu, že poradní sbory mají potenciál přeměnit se na klíčové subjekty v oblasti řízení založeného na výsledcích nebo společného řízení;

AW.  vzhledem k tomu, že ačkoli Komise pravidelně zveřejňuje analýzu hospodářské situace rybářských loďstev EU ex post, její iniciativy týkající se strategií nebo právních předpisů v oblasti řízení rybolovu často postrádají řádné předběžné socioekonomické posouzení;

AX.  vzhledem k tomu, že věda, zkušenosti rybářů a úplná posouzení dopadu zaručují objektivní základ pro rozhodování a rozhodnutí na nich založená jsou spolehlivější a snadněji přijímaná dotčenými odvětvími;

AY.  vzhledem k tomu, že rybolov a akvakultura jsou relativně malá hospodářská odvětví, jsou však odvětvími strategickými, pokud jde o jejich socioekonomickou úlohu a úlohu v oblasti potravinového zabezpečení, jak se ukázalo během pandemie COVID-19 a nedávného mezinárodního geopolitického vývoje;

AZ.  vzhledem k tomu, že strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 zahrnuje cíl snížit negativní dopady na citlivé druhy a přírodní stanoviště, včetně mořského dna, způsobené rybolovem a těžbou, aby bylo dosaženo dobrého stavu prostředí;

BA.  vzhledem k tomu, že mezi cíle strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti patří snížení vedlejších úlovků druhů na úroveň, která umožní jejich obnovu a zachování;

BB.  vzhledem k tomu, že na vnitřním trhu se již prodávají produkty pod obchodním označením „ryby“ nebo jako určité rybí druhy, ačkoli se jedná o čistě rostlinné produkty;

BC.  vzhledem k tomu, že drobní a tradiční rybáři a odvětví měkkýšů hrají strategickou úlohu z hlediska dostupnosti potravin a mají zásadní socioekonomickou úlohu v mnoha pobřežních komunitách;

BD.  vzhledem k tomu, že drobný rybolov včetně tradičního rybolovu má specifické vlastnosti a problémy;

BE.  vzhledem k tomu, že SRP a z ní vyplývající nařízení nemusí dostatečně řešit specifické rysy drobného a tradičního rybolovu a v těchto případech by nemusela poskytovat správnou, dostatečnou nebo nezbytnou odpověď na několik problémů, s nimiž se v současné době potýkají;

BF.  vzhledem k tomu, že profesní námořní aktivity obecně jsou považovány za vysoce rizikové a nebezpečné, zejména rybolov, ve kterém 85 % plavidel EU tvoří malá pobřežní plavidla (méně než 12 metrů celkové délky), která jsou tudíž vystavena ještě většímu riziku v důsledku nepříznivých povětrnostních podmínek a toho, že jsou činné poblíž pobřeží;

BG.  vzhledem k tomu, že pro malá pobřežní plavidla je kromě toho obtížnější poskytovat ochranné prostory a zlepšovat životní podmínky, přičemž rizika jsou spojena i s vyšším stářím podstatné části tohoto loďstva;

BH.  vzhledem k tomu, že nedávné výzvy, jako je brexit, pandemie COVID-19 a ruská válečná agrese proti Ukrajině, měly dále závažný dopad zejména na drobný rybolov;

BI.  vzhledem k tomu, že nařízení o ENRAF definuje „drobný pobřežní rybolov“ jako rybolovné činnosti prováděné námořními a vnitrozemskými rybářskými plavidly o celkové délce menší než 12 metrů, která nepoužívají vlečná zařízení, a také pěšími rybáři, včetně sběračů měkkýšů; vzhledem k tomu, že se jedná o jedinou definici drobného pobřežního rybolovu, která existuje v právních předpisech EU;

BJ.  vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech a mezinárodních fórech překračují charakteristické rysy drobného rybolovu definici ENRAF, neboť se uplatňuje řada dodatečných kritérií, včetně kritérií týkajících se povoleného lovného zařízení, maximální délky plavidla, výkonu motoru, maximální délky rybářských výjezdů, vzdálenosti od přístavu, v níž mohou plavidla provozovat svou činnost, oblasti činnosti, maximální povolené doby plavby a vlastnictví plavidla;

BK.  vzhledem k tomu, že Rada je odpovědná za stanovení rybolovných práv, která jsou poté přidělena členským státům při dodržení zásady relativní stability; vzhledem k tomu, že v souladu se zásadou subsidiarity jsou za přidělování rybolovných práv jednotlivým loďstvům odpovědné členské státy;

BL.  vzhledem k tomu, že podle článku 17 SRP použijí členské státy při přidělování rybolovných práv, která mají k dispozici, transparentní a objektivní kritéria, včetně environmentálních, sociálních a ekonomických kritérií, a usilují o poskytování pobídek rybářským plavidlům, která používají selektivní lovná zařízení nebo rybolovné postupy s menším dopadem na životní prostředí;

BM.  vzhledem k tomu, že mezi jednotlivými odvětvími v různých zemích mohou existovat velké rozdíly, což vede k tomu, že není žádoucí uplatňovat univerzální přístup;

BN.  vzhledem k tomu, že podle nejnovějšího posouzení sociálního rozměru SRP, který provedl VTHVR, pouze 16 z 23 pobřežních členských států odpovědělo na žádost Komise o informace o použité metodě přidělování; vzhledem k tomu, že některé z těchto odpovědí byly málo užitečné, protože obsahovaly pouze obecný popis vnitrostátního rybářského loďstva nebo pouze zdůrazňovaly plánovaná přidělování, aniž by nastínily použitá „transparentní a objektivní kritéria“;

BO.  vzhledem k tomu, že Parlament při několika příležitostech vyzval Komisi a členské státy, aby zajistily specifická podpůrná opatření pro odvětví drobného pobřežního rybolovu;

BP.  vzhledem k tomu, že fond ENRAF poskytuje finanční podporu mladým rybářům, kteří začínají s rybolovem, avšak neexistuje žádná následná záruka pro získání rybolovných práv;

BQ.  vzhledem k tomu, že organizace producentů hrají klíčovou úlohu při provádění a prosazování cílů společné rybářské politiky a společné organizace trhu v odvětví rybolovu a akvakultury;

BR.  vzhledem k tomu, že další tradiční struktury, jako jsou sdružení rybářů, jsou rovněž klíčovými aktéry v potravinových systémech některých členských států, kde působí jako neziskové subjekty sociální ekonomiky zastupující odvětví rybolovu, a zejména drobné pobřežní loďstvo a sběratele měkkýšů, plní funkce společné správy ku prospěchu námořního rybolovu a pracovníků v odvětví rybolovu a plní úkoly související s podnikáním, jako je uvádění produktů na trh a poskytování poradenských a řídicích služeb;

BS.  vzhledem k tomu, že vnímání odvětví rybolovu ze strany veřejnosti i přes úsilí, úspěchy a trvalou ochotu tohoto odvětví zlepšit udržitelnost rybolovu stále obsahuje negativní stereotypy o rybolovné činnosti v mořském životě; vzhledem k tomu, že toto negativní vnímání má dopad na strukturu spotřeby potravin z vodních organismů a atraktivitu pracovních míst v odvětví rybolovu EU, které se rovněž potýká s obrovskou výzvou v oblasti generační obměny;

BT.  vzhledem k tomu, že generační obměna závisí na přitažlivosti tohoto odvětví a na tom, že mladší generace chtějí pracovat v udržitelných a ziskových odvětvích;

BU.  vzhledem k tomu, že rybolovná činnost je obecně považována za rizikové povolání, ve kterém se slučuje náročná povaha práce na rybářských lodích s nepředvídatelnými příjmy; vzhledem k tomu, že jde o významné faktory nedostatečného zájmu mladších lidí o toto povolání, což ohrožuje generační obměnu v odvětví rybolovu a budoucnost odvětví rybolovu jako celku;

BV.  vzhledem k tomu, že zlepšení životních a pracovních podmínek a bezpečnosti je zastřešujícím sociálním cílem nezbytným k přilákání mladých lidí a dosažení generační obměny;

BW.  vzhledem k tomu, že mladí lidé, kteří chtějí začít sami podnikat jako rybáři, čelí významným překážkám;

BX.  vzhledem k tomu, že nástroje společné rybářské politiky, které mohou přispět ke zvýšení atraktivity rybolovu a akvakultury jako povolání, jsou nedostatečné;

BY.  vzhledem k tomu, že SRP nezmiňuje významné společenské problémy, jako je změna klimatu, brexit, Zelená dohoda pro Evropu, energetická krize, ani se nezabývá dopadem rostoucího počtu chráněných mořských oblastí, rozšiřování míst s obnovitelnou energií na moři a transformace energetiky na potravinové zabezpečení;

BZ.  vzhledem k tomu, že i tak většina členských států a ekonomických partnerů EU v odvětví rybolovu často zmiňuje nestabilní příjem z rybolovných činností v některých odvětvích jako jeden z důvodů nedostatečného zájmu mladých lidí o rybolov, což je v posledních letech rostoucí trend, jenž ještě více komplikuje zachování činnosti v kontextu ubývajících pracovních míst v pobřežních komunitách;

CA.  vzhledem k tomu, že i tak většina členských států a ekonomických partnerů EU v odvětví rybolovu často zmiňuje nedostatečný zájem mladých lidí o rybolov, což je skutečnost, která byla poprvé uznána nejméně před dvěma desetiletími a jež vytváří dodatečné problémy pro toto odvětví jako celek a zhoršuje sociální problémy v pobřežních komunitách na pevninské Evropě i v zámořských regionech;

CB.  vzhledem k tomu, že značný počet osob pracujících v odvětví rybolovu jsou ženy, většina je zaměstnána v činnostech na pevnině, často neformálně, na podporu činností na moři, zejména v případě drobného rybolovu; vzhledem k tomu, že navzdory významnému přínosu žen v tomto odvětví není jejich úloha stále dostatečně doceněna;

CC.  vzhledem k tomu, že boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu pomáhá zajistit rovné podmínky pro spravedlivou hospodářskou soutěž mezi EU a některými zahraničními loďstvy s nižšími sociálními a environmentálními normami, která by při prodeji svých produktů na trhu EU mohla oslabit konkurenceschopnost výrobců EU; vzhledem k tomu, že právní předpisy proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu nicméně samy o sobě nemohou zajistit rovné podmínky;

CD.  vzhledem k tomu, že obrana a prosazování modelu udržitelnosti EU jsou naprosto slučitelné s obranou odvětví EU a měly by jít ruku v ruce s obranou zájmů odvětví EU;

CE.  vzhledem k tomu, že společné podniky s unijním kapitálem hrají úlohu při šíření hodnot a cílů společné rybářské politiky v oblasti udržitelnosti, jakož i důležitou úlohu v rozvojové spolupráci se třetími zeměmi, neboť přispívají ke zlepšování hospodářství, pracovních podmínek a potravinového zabezpečení v zemích, kde jsou usazeny;

CF.  vzhledem k tomu, že rybolov hrál velmi významnou úlohu v rámci kampaně před referendem o členství Spojeného království v EU v roce 2016;

CG.  vzhledem k tomu, že zvýšení autonomních celních kvót pro kousky tuňáka bez kůže prospělo čínskému průmyslu, který nezaručuje informace o sledovatelnosti a spoléhá na subvence;

CH.  vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony čelí specifickým výzvám spojeným s jejich odlehlostí, charakterem povrchu, velikostí trhů a klimatem, jak je uvedeno v článku 349 SFEU; vzhledem k tomu, že v rámci SRP nejsou dostatečně zohledněny specifické rysy rybolovu v nejvzdálenějších regionech;

CI.  vzhledem k tomu, že drobný rybolov v nejvzdálenějších regionech je hlavní hnací silou hospodářství, zdrojem potravinové soběstačnosti a tradiční činností, která je součástí kultury těchto území, vytváří pracovní místa na moři a ve zpracovatelském odvětví a přispívá k dynamice odvětví cestovního ruchu, což je významný hospodářský motor těchto regionů;

CJ.  vzhledem k tomu, že v zájmu zachování odvětví rybolovu v nejvzdálenějších regionech a v souladu se zásadami rozdílného zacházení s malými ostrovy a územími uvedenými v cíli udržitelného rozvoje č. 14 by mělo být možné podpořit na základě článku 349 SFEU obnovu plavidel provozujících drobný rybolov v nejvzdálenějších regionech, která vykládají všechny své úlovky v přístavech nejvzdálenějších regionů a přispívají k místnímu udržitelnému rozvoji;

CK.  vzhledem k tomu, že ukazatele pro určení, zda je rybolovná kapacita v rovnováze s dostupnými rybolovnými právy, nejsou přizpůsobeny charakteristikám místních loďstev nejvzdálenějších regionů;

CL.  vzhledem k tomu, že je třeba uznat a zvážit zvláštní rysy a trvalá strukturální omezení nejvzdálenějších regionů; zdůrazňuje, že odvětví rybolovu hraje důležitou úlohu v socioekonomické situaci, zaměstnanosti a podpoře hospodářské a sociální soudržnosti těchto regionů a že v udržitelné modré ekonomice existuje potenciál pro růst zaměstnanosti; zdůrazňuje, že zeměpisná poloha staví nejvzdálenější regiony do výsadního postavení, pokud jde o monitorování a kontrolu pobřežních a oceánských oblastí, a měla by být využita pro úsilí EU v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu;

CM.  vzhledem k tomu, že změna klimatu je velkou výzvou pro zachování vodních zdrojů a pro budoucí živobytí hospodářských subjektů závislých na rybolovu;

CN.  vzhledem k tomu, že rybáři jsou oběťmi změny klimatu;

CO.  vzhledem k tomu, že změna klimatu má přímý a významný dopad na mořské druhy, neboť mění jejich množství, rozmanitost a migrační vzorce a ovlivňuje jejich potravu, vývoj a reprodukci, ale i vztahy mezi jednotlivými druhy; vzhledem k tomu, že tyto změny mají dopad na společnou rybářskou politiku a řízení vod EU;

CP.  vzhledem k tomu, že odolnost a dobré zdraví mořských ekosystémů jsou zásadní, a to jak pro regulaci klimatu, tak pro zachování rybích populací;

CQ.  vzhledem k tomu, že zachování a obnova ekosystémů modrého uhlíku má zásadní význam pro odolnost pobřežních komunit a odvětví rybolovu;

Obecné cíle SRP

1.  připomíná, že společná rybářská politika musí zajistit, aby činnosti v oblasti rybolovu a akvakultury byly dlouhodobě udržitelné z hlediska životního prostředí a byly řízeny způsobem, jenž je v souladu s cíli dosahovat přínosů v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti a přispívat k dostupnosti dodávek potravin; dále připomíná, že článek 39 SFEU stanoví, že SRP musí zaručit dostupnost dodávek a zajistit přiměřenou životní úroveň lidem pracujícím v rybolovu a akvakultuře;

2.  vyjadřuje politování nad tím, že od roku 2014 provádění SRP dostatečně nezohlednilo socioekonomické aspekty, dostupnost dodávek potravin nebo ekosystémový přístup, což je vše nezbytné k zajištění udržitelného řízení populací;

3.  domnívá se, že následné negativní dopady na odvětví rybolovu se ještě zhoršily poté, co se objevily nebývalé výzvy, které v roce 2012, kdy byla vypracována SRP, nebylo možné předvídat, jako je brexit, pandemie COVID-19 a energetická krize; zdůrazňuje závažný dopad ruské válečné agrese proti Ukrajině, která má nepříznivé účinky na oblasti, jako je námořní bezpečnost, což vede k narušení rybolovných činností, zejména v Černém moři, v důsledku volně se pohybujících námořních min a ke ztrátě biologické rozmanitosti, což se projevuje zejména znepokojivým zvýšením úmrtnosti kytovců v Černém moři;

4.  vítá skutečnost, že EU urychleně přijala opatření na podporu odvětví a usnadnění jeho situace v této obtížné době; zdůrazňuje však, že kumulativní účinky této situace přivedly četná loďstva na pokraj zhroucení a oslabily ziskovost tisíců podniků až do té míry, že je ohroženo jejich samotné přežití, což může mít ničivé dopady na zaměstnanost a sociální soudržnost v pobřežních oblastech;

5.  zdůrazňuje, že provádění SRP se bude muset přizpůsobit problému boje proti změně klimatu, kdy se EU zavázala stát se do roku 2050 klimaticky neutrální;

6.  je proto přesvědčen, že SRP musí být nadále prováděna a případně reformována a odpovídajícím způsobem upravena;

7.  zdůrazňuje, že mořské plody jsou vysoce kvalitním zdrojem bílkovin a nezbytnou součástí zdravého stravování, přičemž mají obecně nižší uhlíkovou stopu než potraviny produkované na pevnině; bere tedy na vědomí strategickou hodnotu mořských plodů v kontextu Zelené dohody pro Evropu a přispění k několika cílům udržitelného rozvoje, jako je cíl č. 2 „Konec hladu“, cíl č. 3 „Dobré zdraví a dobré životní podmínky“, cíl č. 12 „Zodpovědná spotřeba a výroba“, cíl č. 13 „Opatření v oblasti klimatu“ a cíl č. 14 „Život pod vodou“;

8.  domnívá se, že SRP musí respektovat všechny politické cíle stejným způsobem; zdůrazňuje, že je vhodné zachovat v rámci SRP rovnováhu mezi třemi pilíři udržitelnosti; podporuje proto posílení socioekonomického a potravinového rozměru SRP a řešení mezer a zvýšení ambicí v jejich rámci, jakož i plné uplatňování ekosystémového přístupu a dosažení rovných podmínek v jeho mezinárodním rozměru;

9.  domnívá se, že cíle rybářské politiky by měly zahrnovat zajištění zásobování obyvatelstva rybami jako součást potravinového zabezpečení a suverenity, rozvoj pobřežních komunit, prosazování a podporu společenského uznání povolání souvisejících s rybolovem, jakož i podporu zaměstnanosti a zlepšení životních podmínek rybářů;

10.  vyzývá Komisi, aby před tím, než navrhne jakoukoli strategii nebo právní předpis nebo přijme politické rozhodnutí, za tímto účelem systematicky prováděla komplexní posouzení dopadů ex ante a ex post, včetně socioekonomických analýz, a to po konzultaci se všemi zúčastněnými stranami v rybářském odvětví;

11.  konstatuje, že zatímco základní nařízení o SRP zdůrazňuje environmentální, sociálně-ekonomické a potravinové cíle této politiky, nařízení (EU) 2016/2336 týkající se hlubinných populací se zabývá pouze environmentálními aspekty; domnívá se, že v budoucnu by všechna nařízení podřízená základnímu nařízení měla plně zahrnovat socioekonomické aspekty a aspekty potravinového zabezpečení;

12.  vyzývá Komisi a Radu, aby při tvorbě politik kladly větší důraz na význam rybolovu, pokud jde o příspěvek k potravinovému zabezpečení zajišťováním vysoce kvalitních produktů z mořských plodů, zejména v krizích, jako je pandemie COVID-19, jakož i jejich přínos k hospodářské a sociální struktuře a kulturnímu, turistickému a gastronomickému dědictví evropských pobřežních a ostrovních komunit;

13.  zdůrazňuje strategickou úlohu rybářů a výrobců v odvětví akvakultury v potravinovém hodnotovém řetězci a v potravinovém zabezpečení, jakož i úlohu žen coby rybářek, velitelek plavidel, osob spravujících sítě, pomocných pracovnic na pobřeží a pracovnic v oblasti balení a jejich potřebu uznání;

14.  připomíná, že všechna moře a oceány jsou celosvětovým společným statkem a že mořské zdroje jsou přírodním veřejným zdrojem, že rybolovné činnosti a řízení jsou přínosem založeným na těchto zdrojích a patří k našemu společnému dědictví a že tyto zdroje by měly být řízeny na základě spolehlivého vědeckého poradenství způsobem, který zaručí nejvyšší dlouhodobé přínosy pro celou společnost;

15.  domnívá se, že strop podpory de minimis pro podniky zpracovávající ryby a produkty akvakultury by měl být uveden do souladu se stejným režimem vztahujícím se na podniky zpracovávající zemědělské produkty, a to s cílem zajistit soudržnost a potravinové zabezpečení; vítá proto změny režimu de minimis, které v tomto ohledu přijala Komise;

Maximální udržitelný výnos (MSY)

16.  připomíná, že SRP si mimo jiné „klade za cíl zajistit, aby využívání živých biologických mořských zdrojů obnovilo a zachovávalo stavy lovených druhů nad úrovněmi, které mohou poskytnout maximální udržitelný výnos“, a že „míry využití pro maximální udržitelný výnos bude dosaženo (...) pro všechny populace nejpozději do roku 2020“ a do roku 2025 pro populace, na něž se vztahuje plán řízení populací žijících při dně v západním Středozemním moři; zdůrazňuje však, že u vícedruhového rybolovu nelze použít řízení druhů vycházející z modelu maximálního udržitelného výnosu, a to ani tehdy, jedná-li se o vědecky známý a dokumentovaný rybolov;

17.  domnívá se, že zavedení maximálního udržitelného výnosu jako referenčního bodu pro řízení rybolovu bylo hlavním faktorem pro zlepšení celkového stavu rybích populací; připomíná, že v průběhu let uplatňování společné rybářské politiky vyvinulo odvětví rybolovu značné úsilí o snížení rybolovného tlaku do té míry, že v roce 2020 celkový poměr úmrtnosti způsobené rybolovem (F/FMSY) klesl pod hodnotu 1 v severovýchodním Atlantiku;

18.  zdůrazňuje, že je zásadní pokračovat v úsilí o obnovu a udržení rybích populací nad úrovní maximálního udržitelného výnosu a zrychlit jej, zejména ve Středomoří, kde F/FMSY zůstává nad hodnotou 1, a zároveň zajistit, aby byly produkovány maximální udržitelné úrovně mořských plodů, s cílem zajistit dodávky potravin a pozitivní sociální a ekonomickou návratnost pro rybáře a pobřežní komunity;

19.  domnívá se v tomto ohledu, že o dosažení cíle maximálního udržitelného výnosu by se mělo usilovat s ohledem na praktickou realitu a s ohledem na socioekonomický rozměr, rozměr přiměřenosti a rozměr potravinového zabezpečení, které jsou zakotveny ve Smlouvě a v kodexu chování Organizace pro výživu a zemědělství (FAO);

20.  domnívá se, že maximální udržitelný výnos by se měl stát součástí ekosystémového modelu zahrnujícího všechny faktory ovlivňující stav populací, jako jsou interakce mezi druhy, globální oteplování a znečištění, aby se zabránilo tomu, že vyčerpání populací bude přičítáno pouze odvětví rybolovu;

21.  vyzývá Komisi, aby na základě široké konzultace zúčastněných stran posoudila možnost zavedení cílů v oblasti řízení rybolovu, které zajistí jak optimalizaci úrovně rybích populací, tak optimální socioekonomickou výkonnost flotily;

22.  vyzývá v tomto ohledu členské státy, které by chtěly zahájit projekty, případně včetně jiných typů opatření v oblasti řízení, jako je maximální ekonomický výnos, aby zahájily konzultace s cílem zjistit, kde by tyto zkušební projekty mohly být nejlépe provedeny;

Povinnost vykládky a snížení nežádoucích úlovků

23.  opakuje stanoviska, jež vyjádřil ve svém usnesení ze dne 18. května 2021 o povinnosti vykládky; připomíná, že některé nežádoucí nebo vedlejší úlovky jsou nevyhnutelné, zejména ve smíšeném rybolovu, neboť ryby mohou být poškozené či neprodejné, podměrečné nebo mohou být vhodné ke spotřebě, avšak jejich prodej je zakázán, atd.; dále připomíná, že navzdory pokračujícímu úsilí a spolupráci všech zúčastněných stran nemůže být povinnost vykládky řádně prováděna, pokud nebudou zlepšeny určité nedostatky, jako jsou nedostatečné skladovací prostory na palubě nebo sběrná zařízení v přístavu, jakož i přiměřené používání výjimek; poukazuje na to, že tyto nedostatky brání řádnému provádění, což vede k nedostatečnému shromažďování údajů o populacích a ztěžuje přesné odhadování úlovků, a proto je obtížné zajistit spolehlivé vědecké odhady rybích populací;

24.  zdůrazňuje, že povinnost vykládky není sama o sobě cílem, ale nástrojem minimalizace nežádoucích úlovků; v této souvislosti zdůrazňuje, že díky větší selektivitě dosažené v posledních letech došlo ke značnému snížení nežádoucích vedlejších úlovků; zdůrazňuje, že to je výsledkem úsilí vynaloženého rybáři ve spolupráci s vědeckou obcí s použitými znalostmi na podporu rozvoje selektivnějších rybolovných technik a lovných zařízení; poukazuje tedy na to, že je třeba zaměřit větší úsilí na financování vývoje a zavádění lovných zařízení, která přispívají k selektivitě a lepšímu shromažďování údajů;

25.  připomíná, že Parlament požádal Komisi, aby posoudila provádění povinnosti vykládky, včetně posouzení socioekonomického dopadu této povinnosti, která musí být prováděna pro veškerý rybolov, včetně drobného rybolovu;

26.  dále se domnívá, že:

27.  trvá na tom, že cíle minimalizace nežádoucích úlovků nelze dostatečně dosáhnout prostřednictvím povinnosti vykládky a že tento cíl by měl být v první řadě plněn pomocí technických opatření a měl by být podporován lepší dokumentací úlovků na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství; vyzývá Komisi, aby posoudila další alternativy za účelem minimalizace nežádoucích úlovků a aby navrhla opatření, která zajistí lepší fungování povinnosti vykládky, a současně pokračovala v hledání různých způsobů, jak provést povinnost vykládky a vytvořit selektivnější lovná zařízení;

Opatření pro zachování zdrojů

Rybolovná práva

28.  připomíná, že celkové přípustné odlovy (TAC) a kvóty jsou nejjednodušším způsobem řízení úmrtnosti dané rybolovem, avšak TAC pro jednotlivé populace mohou být problematické ve smíšeném rybolovu (kvůli blokačnímu efektu);

29.  zdůrazňuje, že je třeba zlepšit vědecké poradenství pro smíšený rybolov, a to i s ohledem na dopady změny klimatu na oceány, jakož i zvážit při stanovování TAC složení úlovků a vysídlování druhů v důsledku změny klimatu;

30.  zdůrazňuje, že v případě rybolovu v rámci řízení kvót může problém „blokačních druhů“ způsobit ukončení rybolovných činností před koncem sezóny, což může mít pro rybáře významné ekonomické důsledky; vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly současných možností SRP, jako jsou výměny kvót nebo meziroční a mezidruhová flexibilita, a současně v této souvislosti zdůrazňuje, že dobrý systém kvót by měl zahrnovat přiměřenou míru flexibility, protože by umožnil rybářům, kteří potřebují dodatečné kvóty pro „blokační druhy“, a rybářům, kteří mají kvóty k dispozici, dosáhnout vzájemně výhodného výsledku;

31.  vyzývá Komisi a Radu, aby zvážily stanovení TAC na delší než roční nebo dvouleté období, zejména pro hlavní cílové populace, a to vždy na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství, s cílem zajistit větší předvídatelnost a dlouhodobou jistotu pro rybáře a soulad se zásadou maximálního udržitelného výnosu; vyzývá Komisi a Radu, aby usilovaly o nejlepší dostupné vědecké poradenství ohledně možnosti zrušit TAC pro určité populace a současně zajistily, aby dotčené populace zůstaly z krátkodobého a střednědobého hlediska v bezpečných biologických limitech;

32.  zdůrazňuje, že relativní stabilita, jež byla zajištěna před čtyřmi desetiletími, je široce uznávána jako zásadní nástroj pro zajištění dlouhodobé předvídatelnosti a kontinuity při sdílení rybích populací mezi zeměmi;

Řízení loďstva

33.  zdůrazňuje, že navzdory mezinárodnímu úsilí a úsilí EU zlepšit bezpečnostní podmínky na palubě rybářských plavidel stále existují nedostatky, tj. mezinárodní úmluvy stanovující pravidla a systémy pro ochranu lodí a osob na palubě se uplatňují především na větší plavidla;

34.  připomíná, že pracovní a životní podmínky na palubě nelze posuzovat odděleně od bezpečnostních podmínek; je toho názoru, že dobré pracovní a životní podmínky na plavidlech a přiměřená modernizace těchto plavidel zlepšují bezpečnost, jakož i dobu odpočinku pro rybáře; domnívá se, že tyto aspekty mají přímý dopad na bezpečnost na palubě, neboť vysoké procento nehod a mimořádných událostí na rybářských plavidlech je nadále spojeno s lidskou chybou, ať už způsobenou nedostatečnými znalostmi či výcvikem nebo únavou;

35.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily nejvyšší normy bezpečnosti na palubách lodí bez ohledu na jejich velikost; vybízí dané odvětví, aby uplatňovalo nejlepší možné podmínky pro bezpečnost na palubě;

36.  s ohledem na současné možnosti ENRAF ohledně podpory zdraví, bezpečnosti, pracovních podmínek a energetické účinnosti na palubě rybářských plavidel trvá na tom, že současné používání hrubé prostornosti jako měřítka pro měření rybolovné kapacity v EU by mohlo bránit zlepšením v oblasti energetické účinnosti, bezpečnosti a pohodlí plavidel, neboť omezuje možnosti jejich výměny a modernizace nebo zvýšení prostoru, i když nezvyšuje schopnost plavidel více lovit; zdůrazňuje, že to zase narušuje zlepšení výše uvedených znaků, které by nakonec podpořily zaměstnanost, rozvoj pobřežních komunit a atraktivitu odvětví, zejména pro mladé lidi a ženy;

37.  bere na vědomí sdělení Komise o transformaci energetiky v odvětví rybolovu a akvakultury(15), které se snaží zajistit, aby odvětví rybolovu přispělo k tomu, že se EU stane do roku 2050 klimaticky neutrální, a současně aby byl rybolov v EU sociálně, hospodářsky a environmentálně udržitelný; připomíná, že tento přechod se potýká s několika překážkami, jako je současná definice a omezení rybolovné kapacity; připomíná, že vodík, amoniak nebo elektrické motory jsou obecně těžší a větší než rovnocenné dieselové motory, a že jejich instalace na palubě proto vyžaduje dodatečnou hrubou prostornost a že vhodné technologie nejsou dostatečně dostupné, mají vysoké náklady a že chybí výzkum a vývoj zaměřený konkrétně na odvětví rybolovu a akvakultury; vyjadřuje politování nad tím, že sdělení Komise se těmito překážkami nezabývá;

38.  vyzývá Komisi, aby navrhla opatření s cílem reagovat na nezbytnost usnadnit dekarbonizaci odvětví rybolovu, vyřešit problém stárnutí rybolovných loďstev a zlepšit bezpečnost a pracovní podmínky; domnívá se, že tato opatření by mohla případně zahrnovat:

39.  vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadnily přístup lidí z odvětví k finančním prostředkům z fondu ENRAF;

40.  dále vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily výzkum a vývoj s cílem přizpůsobit politiku státní podpory a v součinnosti s ENRAF poskytnout přiměřené a dostatečné finanční prostředky, aby mohlo odvětví dosáhnout dekarbonizace loďstva EU v krátké lhůtě požadované Zelenou dohodou pro Evropu a dalších souvisejících povinností;

41.  vyzývá také Komisi, aby v zájmu dosažení uhlíkové neutrality přezkoumala ENRAF v souladu s Dohodou WTO o subvencích v odvětví rybolovu přijatou na 12. ministerské konferenci (MC12) dne 17. června 2022; vyzývá k tomu, aby bylo možné financovat nová plavidla v mezích dodržování mezinárodních dohod o rybolovu;

42.  dále vyzývá k vytvoření pomoci pro hospodářskou transformaci s cílem pokročit s dekarbonizací, přičemž je třeba pokrýt všechny skupiny loďstva; trvá na tom, že tato pomoc by měla být rovněž využívána k tomu, aby se stávající, velmi stará plavidla nahradila účinnějšími, bezpečnějšími, technologicky inovativnějšími a prostornějšími loděmi, čímž se rovněž přispěje ke zvýšení atraktivity odvětví a k podpoře generační obměny;

43.  vyzývá Komisi a členské státy, aby doplnily finanční prostředky z ENRAF například prostřednictvím Fondu pro spravedlivou transformaci, RePower EU a Horizont Evropa k usnadnění dekarbonizace a k financování výzkumu, aby se usnadnila spravedlivá ekologická transformace, při níž "nikdo nebude opomenut;

44.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly na podpoře výzkumu a umožnily inovativní zařízení a techniky selektivního rybolovu, které přispějí k podstatnému snížení emisí CO2 a spotřeby paliva;

Víceleté regionální plány řízení

45.  uznává zásadní úlohu víceletých plánů řízení jakožto hlavních rámců pro dlouhodobé regionální řízení rybolovu na základě nejlepšího dostupného vědeckého, technického a ekonomického poradenství, avšak lituje, že nedosáhly svého plného potenciálu;

46.  vyzývá Komisi, aby posoudila účinnost provádění stávajících víceletých plánů řízení s cílem zajistit jejich relevantnost pro dosažení cílů společné rybářské politiky; v případě potřeby by tyto plány měly být aktualizovány a zlepšeny, aby zohledňovaly socioekonomické aspekty a měnící se podmínky;

47.  vyzývá Komisi, aby v koordinaci s ostatními partnery v dané oblasti – konkrétně se zeměmi mimo EU a příslušnými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu – prozkoumala, zda by mohly být víceleté plány řízení podobné těm, které jsou zavedeny v ostatních mořských pánvích, navrženy pro zbývající vody EU, zejména ve východním Středomoří a Černém moři, a jak mohou doplnit stávající nástroje řízení v těchto mořských pánvích a spolupracovat s nimi;

48.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit součinnost mezi regionálními víceletými plány řízení a konkrétními námořními politikami pro jednotlivé oblasti;

49.  domnívá se, že je naprosto nezbytné, aby všechny místní a regionální orgány příslušné k řízení rybolovu, jakož i poradní sbory, které mají v tomto ohledu zásadní úlohu, byly plně zapojeny do vymezení, vypracování a provádění víceletých plánů řízení v souladu se SRP;

50.  zdůrazňuje, že rybolov je odvětvím, které je nejvíce závislé na zdravých, produktivních a odolných populacích a mořských ekosystémech, a že tyto ekosystémy jsou rovněž zasaženy mnoha dalšími způsoby využívání mořského prostředí a činnostmi probíhajícími v tomto prostředí, jako je námořní doprava a cestovní ruch, rozvoj měst a pobřeží, využívání surovin a zdrojů energie včetně těžby na mořském dnu, a že jsou rovněž ovlivňovány znečištěním moří a změnou klimatu; zdůrazňuje proto, že je třeba zlepšit uplatňování ekosystémového přístupu na regionální, státní a evropské úrovni, při kterém mají víceleté plány řízení a další nástroje řízení hrát zásadní úlohu;

51.  zdůrazňuje potřebu jednotných opatření pro řízení rybolovu týkajících se tažných populací v regionech, na něž se vztahuje několik víceletých plánů řízení, jakož i v regionech, na něž se víceleté plány nevztahují;

Správa

52.  důrazně doporučuje, aby vzhledem ke strategickému významu rybolovu a akvakultury jako zdroje zdravých a vysoce kvalitních potravin bohatých na proteiny byla tato politika dále uznána v rámci Komise jako strategická a aby příslušné útvary Komise měly k dispozici dostatečný počet odborníků v oblasti rybolovu a akvakultury;

53.  žádá, aby v budoucích složeních sboru členů Komise existoval komisař, který by se zabýval výhradně rybolovem, akvakulturou a námořními záležitostmi;

54.  zdůrazňuje, že je důležité, aby Komise zahrnula dostatečně podrobné informace do svých výročních zpráv, jak je uvedeno v článku 50 SRP, aby bylo možné účinně sledovat a posuzovat provádění SRP Komisí; vyzývá Komisi, aby při přezkumu SRP změnila článek 49 s cílem stanovit lhůtu pro zprávu, která má být předložena deset let po přezkumu a poté každých pět let Evropskému parlamentu a Radě;

55.  vyzývá Komisi, aby lépe podporovala členské státy při provádění a dodržování cílů společné rybářské politiky a zajišťování souladu s nimi; zdůrazňuje význam transparentnosti při řízení rybolovných zdrojů ze strany Komise a členských států; zdůrazňuje, že transparentnost řízení je klíčovým prvkem pro dosažení vysoké úrovně důvěry občanů EU a zachování dobré pověsti odvětví rybolovu EU;

56.  navrhuje Komisi a Radě, aby Evropský parlament získal při každoročních jednáních o rybolovných právech status pozorovatele, což by zajistilo plné politické zastoupení;

Regionalizace a zapojení zúčastněných stran

57.  zdůrazňuje význam posílení regionalizace v SRP, která umožní větší zapojení regionů a místních orgánů do přípravy, vypracování a hodnocení vnitrostátních operačních programů v oblasti rybolovu a do řízení rybolovu obecněji, a to rovněž za plného využití stávajících možností v SRP;

58.  zdůrazňuje význam zohlednění regionálních specifik za současného uplatnění harmonizovaného přístupu k řízení rybolovu v celé EU; vybízí členské státy, aby zvýšily svou spolupráci v rámci regionálních skupin spolu s příslušnými zúčastněnými stranami, poradními sbory a místními a regionálními orgány v souladu s článkem 18 základního nařízení o SRP za účelem navržení regionálních opatření pro zachování zdrojů prostřednictvím společných doporučení, která budou lépe přizpůsobena specifickým rysům konkrétních mořských oblastí;

59.  zdůrazňuje zásadní úlohu poradních sborů při posilování spolupráce zúčastněných stran a zajištění jejich odpovídajícího a spravedlivého zapojení do rozhodovacího procesu EU;

60.  dále zdůrazňuje, že poradní sbory jsou zásadní za účelem poskytnutí zkušeností a znalostí Evropské komisi a členským státům, jakož i předložení doporučení v otázkách týkajících se řízení rybolovu a sociálně-ekonomických aspektů rybolovu a akvakultury a jejich ochrany a vysvětlení problémů daného odvětví a dalších zúčastněných stran, čímž se podpoří a zlepší právní předpisy;

61.  podtrhává, že poradní sbory hrají rovněž klíčovou úlohu v kontextu regionalizace;

62.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že regionální zúčastněné strany a poradní sbory budou hrát větší úlohu při jednáních a konzultacích se třetími zeměmi, zejména se Spojeným královstvím a Norskem; zdůrazňuje, že Komise je odpovědná za organizaci jednání se třetími zeměmi tak, aby umožňovala přímé interakce a výměny mezi zúčastněnými stranami na obou stranách;

63.  podporuje složení poradních sborů s většinovým zastoupením socioekonomických subjektů ve srovnání s jinými zájmovými skupinami;

64.  zdůrazňuje význam aktivního zapojení zúčastněných stran do poradních sborů, a to v dobré pracovní atmosféře založené na respektu, začlenění všech stanovisek různých skupin zúčastněných stran, nestranných sekretariátech, rotujícím předsednictví a externích, pravidelných a nezávislých přezkumech výkonnosti;

65.  zdůrazňuje, že je důležité zapojit poradní sbory do činnosti Evropského parlamentu, a proto doporučuje pravidelné výměny mezi zástupci poradních sborů a příslušnými výbory Parlamentu;

66.  vyjadřuje politování nad nedostatečným monitorováním a transparentností způsobu, jakým je doporučení poradních sborů zohledněno při rozhodování; vyzývá Komisi, aby pracovala na postupu, který poradním sborům umožní lépe pochopit výsledky jejich doporučení, jako je zvážení výroční zprávy, jakož i zahrnutí vysvětlení toho, jak byla doporučení poradních sborů zohledněna, do konkrétních návrhů Komise, například v rámci bodů odůvodnění příslušných legislativních aktů;

67.  vyzývá Komisi, aby se systematicky a aktivně účastnila zasedání poradních sborů a aby lépe informovala o hodnotě jejich poradenství, a žádá členské státy, aby poskytly vhodnou podporu pro fungování poradních sborů;

68.  domnívá se, že společné řízení je participativní model spoluodpovědnosti založený na přístupu zdola nahoru, který je transparentní, proaktivní a demokratický a který pomáhá vytvářet větší sdílení znalostí pro řízení rybolovu v rámci kultury odpovědnosti, vytváří síť důvěry a přispívá ke snižování konfliktů a překonávání neochoty provádět inovace a nezbytná opatření v oblasti řízení rybolovu, jakož i při tvorbě, provádění a řízení chráněných mořských oblastí, kde se ukázalo být velmi úspěšné;

69.  vítá návrh Komise oznámený v jejím sdělení „Společná rybářská politika dnes a zítra“ uskutečnit v období od jara 2023 do léta 2024 celounijní participativní prognostický projekt „Rybolov budoucnosti“ založený na rozhovorech na místě;

Rozhodnutí založená na vědeckých poznatcích a posouzení dopadů

70.  vyzývá Komisi, aby všechny své politické a legislativní iniciativy (včetně prováděcích aktů, které stanoví omezení rybolovu) založila na nejlepším dostupném vědeckém, technickém a ekonomickém poradenství (včetně empirických znalostí rybářů) a konzultacích a účasti odvětví rybolovu a dalších příslušných zúčastněných stran na předběžných posouzeních socioekonomických dopadů s využitím inovativních nástrojů, jako jsou nástroje vytvořené v rámci projektu CABFishman, pro analýzu dopadů rybolovu na pobřežní oblasti;

71.  vyzývá členské státy, aby posílily své lidské a materiální zdroje a vybavily je pro vhodné vědecké kampaně a projekty tak, aby měly dostatečné znalosti o druzích, na něž se vztahují politiky ochrany;

72.  vyzývá ENRAF, aby účinně podporoval selektivnější rybolovné techniky, které mají menší dopad, pro rybářská loďstva EU, a zejména aby podporoval rybáře, kterých se omezení týkají nejvíce, a to na základě vědeckých posouzení dopadů týkajících se používání specifických rybolovných technik; vybízí Komisi, aby prosazovala vědeckou koncepci označovanou jako „pêchécologie“ (ekologie rybolovu), jejímž cílem je sladit ochranná opatření a udržitelné využívání živých zdrojů moří;

73.  domnívá se, že poradní sbory by měly mít možnost přispívat k žádostem Komise o poradenství Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) a Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR) s cílem podpořit užší spolupráci mezi vědci a zúčastněnými stranami;

74.  vyzývá Komisi, aby o těchto žádostech systematicky informovala Evropský parlament, zejména o tom, jak dosahují cílů společné rybářské politiky;

Začlenění rybolovu do širšího politického kontextu

75.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby rybolov a akvakultura měly spravedlivé místo ve srovnání s ostatními odvětvími při navrhování politik a v územním plánování; připomíná, že je třeba vytvořit lepší rovnováhu mezi různými hospodářskými činnostmi souvisejícími s modrou ekonomikou s cílem omezit konflikty a předcházet jim a podpořit součinnost, zejména s obnovitelnými námořními energetickými infrastrukturami(16), prostřednictvím směrnice o územním plánování námořních prostor(17); zdůrazňuje, že k dosažení tohoto cíle je zapotřebí širokého a inkluzivního zapojení zúčastněných stran;

76.  připomíná, že požadavky na ochranu životního prostředí musí být začleněny do společné rybářské politiky s cílem podpořit udržitelný rozvoj v souladu se Smlouvou o fungování EU;

77.  zdůrazňuje, že není možné provádět řízení rybolovu jako izolovanou politiku, vyzývá Komisi, aby prováděla SRP v rámci součinnosti všech evropských veřejných politik souvisejících s hydrosférou a aby zohlednila všechny výzvy související s evropskými námořními prostory;

78.  podtrhuje, že SRP musí být zejména v souladu s právními předpisy EU v oblasti životního prostředí, především s cílem dosáhnout dobrého stavu prostředí, jak je stanoven v rámcové směrnici o strategii pro mořské prostředí(18), a musí být prováděna za dodržení tří pilířů udržitelnosti stejnou měrou;

79.  zdůrazňuje, že je třeba, aby ostatní politiky a strategie EU dostatečně zohledňovaly SRP a byly s ní v souladu;

80.  konstatuje, že je zapotřebí celostní přístup, který zajistí náležitou podporu odvětví rybolovu a akvakultury při provádění opatření navržených ke zlepšení podmínek pro mořské prostředí;

81.  připomíná, že článek 13 Smlouvy o fungování EU stanoví, že při stanovování a provádění politik Unie v oblasti rybolovu zohledňují Unie a členské státy plně požadavky na dobré životní podmínky zvířat a současně dodržují legislativní a správní předpisy a zvyky členských států;

82.  vyzývá Komisi, aby dále zvýšila vědecky podložené znalosti o dobrých životních podmínkách vodních živočichů a aby tento výzkum zohlednila při budoucím rozvoji politik v oblasti rybolovu a akvakultury; zdůrazňuje, že budoucí politický vývoj by měl zohlednit také praktickou proveditelnost při řízení rybolovu a akvakultury a možný ekonomický a provozní dopad na provozovatele a činnosti a měl by také zvážit nezbytnost zajistit rovné podmínky na mezinárodní úrovni;

83.  domnívá se, že uvádění čistě rostlinných produktů na trh pod obchodním názvem „ryby“ nebo druhy ryb může vést k nejasnostem pro spotřebitele v okamžiku nákupu; tvrdí, že obchodní název „ryby“ nebo druhy ryb by měly být na vnitřním trhu vyhrazeny pro produkty rybolovu nebo akvakultury živočišného původu;

84.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala, aktualizovala a poskytla regulační obsah pojmu „oblast silně závislá na rybolovu“ tak, aby toto uznání poskytovalo diferencované zacházení zaměřené na zachování rybolovu v těchto oblastech prostřednictvím preferenčního rozdělení rybolovných kvót; souhlasí s tím, že mezi definiční prvky aktualizované koncepce „oblasti silně závislé na rybolovu“ by měla patřit produkce kvalitních živočišných bílkovin, příspěvek k potravinovému zabezpečení nebo zajištění vysoké přidané hodnoty úlovků a dalších mořských produktů, jakož i sociální význam této činnosti;

Drobný rybolov

85.  konstatuje, že některé aspekty SRP nemusí dostatečně zajišťovat potřeby odvětví drobného rybolovu a že je třeba zabezpečit jeho zásadní socioekonomickou úlohu v mnoha pobřežních komunitách a jeho strategickou úlohu pro dostupnost dodávek potravin;

86.  zastává názor, že SRP by měla dostatečně zohledňovat rozmanitou povahu a specifické vlastnosti a problémy odvětví drobného rybolovu a plodů moře;

87.  upozorňuje na potřebu většího zapojení a účasti profesionálů v oblasti drobného rybolovu na řízení, definování a provádění politik v oblasti rybolovu, jakož i v poradních sborech;

88.  domnívá se, že přezkum SRP by měl zahrnovat společnou, širokou a vhodnou definici drobného, tradičního a pobřežního rybolovu; zdůrazňuje, že tato definice by měla být pragmatická, měřitelná a jasná; zdůrazňuje rovněž, že tato definice by měla pramenit z odpovídajícího posouzení, které zohlední specifické vlastnosti a kritéria odvětví drobného rybolovu, a neměla by se soustředit pouze na délku plavidla, abychom dospěli k definici drobného rybolovu, která lépe odráží realitu tohoto odvětví;

89.  požaduje, aby Komise spolu s poradními sbory navrhla harmonizovanou definici, jež bude začleněna do přezkumu základního nařízení o SRP, tak aby případně pokrývala veškeré právní předpisy EU v oblasti rybolovu; domnívá se, že jakákoli z výše nastíněných změn by neměla mít dopad na provádění ENRAF během současného rozpočtového období;

90.  zdůrazňuje, že je nutné změnit nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři známé také jako „nařízení o Středozemním moři“, v němž jsou stanovena pravidla týkající se technické charakteristiky rybolovného zařízení a jeho používání a které je bohužel zastaralé, a představuje tak překážku bránící plnění hlavních cílů společné rybářské politiky, zejména cílů týkajících se drobného rybolovu;

Přidělování kvót

91.  zdůrazňuje, že podle článku 17 mají členské státy přidělovat rybolovná práva svým loďstvům za použití transparentních a objektivních kritérií, včetně environmentálních, sociálních a ekonomických kritérií; zdůrazňuje, že je na členských státech, aby určily kritéria, která použijí při přidělování rybolovných práv;

92.  vítá skutečnost, že současné metody přidělování založené převážně na historických právech umožňují v odvětví rybolovu určitou míru hospodářské stability, která může být podmínkou umožňující provozovatelům inovovat a přijímat udržitelnější techniky;

93.  zdůrazňuje, že snadno přístupný systém rybolovných práv spolu s transparentními kritérii přidělování a transparentností jejich praktického uplatňování umožňuje lepší kontrolu, rovné podmínky, rovné příležitosti pro všechny zúčastněné strany a větší předvídatelnost, stabilitu a právní jistotu pro rybáře;

94.  lituje nedostatečné transparentnosti ohledně rozdělování rybolovných práv v některých členských státech a požaduje, aby byla daná kritéria zveřejněna v souladu s platnými právními předpisy o ochraně údajů;

95.  domnívá se, že by metody přidělování měly být vypracovávány a uplatňovány se zapojením rybářských komunit, regionálních orgánů a dalších příslušných zúčastněných stran, aby se zajistilo, že všechny skupiny loďstva, organizace producentů a organizace pracovníků budou spravedlivě zastoupeny, na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství a že by měly zahrnovat záruky, jako jsou lhůty pro oznámení, které rybářům umožní přizpůsobit se v případě, že se členské státy rozhodnou změnit své metody přidělování;

96.  naléhavě vyzývá Radu, aby při přidělování rybolovných práv zohlednila specifika a potřeby každé skupiny loďstva, včetně drobného rybolovu;

97.  připomíná úlohu článku 17 SRP coby nástroje poskytování pobídek pro drobný rybolov s malým dopadem a skutečnost, že je na členských státech, aby využily možností, které jim poskytuje, jako jsou pobídky pro používání selektivnějších lovných zařízení nebo rybolovných technik se sníženou spotřebou energie či dopadem na stanoviště;

98.  konstatuje, že Komise zahájí diskuse mezi členskými státy a zúčastněnými stranami s cílem připravit příručku o přidělování rybolovných práv s cílem zlepšit transparentnost, podpořit udržitelné rybolovné postupy v celé EU a podpořit drobný a pobřežní rybolov;

Organizace producentů a sdružení

99.  zdůrazňuje úlohu organizací producentů při podpoře udržitelnosti, přispívání k dostupnosti dodávek potravin a posilování růstu a zaměstnanosti v odvětvích rybolovu a akvakultury prostřednictvím mimo jiné:

100.  dále konstatuje, že v mnoha členských státech patří do organizací producentů poměrně málo drobných rybářů a ještě méně drobných rybářů má vlastní specializované organizace producentů, což omezuje jejich schopnost využívat tento kanál pro přístup k rybolovným kvótám; vybízí proto Komisi a členské státy, aby usnadnily a podpořily vytváření organizací producentů pro drobné rybáře a drobnými rybáři;

101.  zdůrazňuje, že organizace rybářů, jako jsou spolky, které sledují hlavní cíle organizace producentů podle společné organizace trhů(19), by měly být způsobilé k získání finanční pomoci za stejných podmínek jako v současnosti uznávané organizace producentů; trvá v tomto ohledu na tom, že dotčené členské státy, Komise a spolky by měly společně zvážit příslušné možnosti a řešení;

Generační obměna a úloha žen

102.  poukazuje na to, že standardy SRP patří k nejvyšším na celém světě a významně přispívají k environmentální, hospodářské a sociální udržitelnosti a že ačkoli stále existuje mnoho prostoru pro zlepšení, pokrok, kterého bylo dosaženo v posledních desetiletích, ukazuje, čeho lze dosáhnout s cílem více přispět na jedné straně k udržitelnosti rybích populací a přírodních stanovišť a na druhé straně ke zvýšení výdělků rybářů a vlastníků plavidel; zdůrazňuje, že klíčem k přilákání nové generace rybářů a k zajištění dlouhodobé hospodářské stability v odvětví rybolovu je mimo jiné prosazování vysokých standardů z hlediska environmentální, hospodářské a sociální udržitelnosti odvětví rybolovu;

103.  konstatuje, že ochrana životního prostředí vzbuzuje u Evropanů, zejména u mladších generací, stále větší zájem; zdůrazňuje význam udržitelného řízení rybolovu pro přilákání mladých rybářů; požaduje v tomto ohledu podporu rybolovu s malým dopadem;

104.  dále vyzývá Komisi, aby zajistila, že část finančních příspěvků podle dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu bude rovněž přidělena pokud možno na lepší začlenění mladých lidí a žen do odvětví rybolovu a akvakultury, na obnovu mořského prostředí a na zlepšení znalostí o stavu klimatu a mořského prostředí;

105.  zdůrazňuje, že je třeba přilákat mladé lidi nejen k rybolovu na moři, ale také k řízení rybolovných podniků a akvakultuře, aby se zajistila generační obměna v celém odvětví potravin z vodních organismů;

106.  poukazuje na to, že generační obměna je důležitá za účelem boje proti demografickým problémům, kterým čelí zejména pobřežní a okolní venkovské oblasti, a přispěje k ochraně jejich kulturního dědictví;

107.  vítá skutečnost, že nový fond ENRAF na období 2021–2027 poskytuje pomoc a podporu mladým rybářům, kteří uskutečňují svůj první nákup plavidla nebo rybolovného podniku; vyzývá v tomto ohledu Komisi a členské státy, aby podporovaly generační obměnu tím, že budou podporovat lidi, kteří chtějí zahájit profesní dráhu v odvětví rybolovu, a odstraní překážky, například budou řešit vysoké náklady při zahájení podnikání, příjmovou nestabilitu, nerovnost žen a mužů a nestabilitu profesní dráhy;

108.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy poskytla nová opatření, a odvětví, aby přijalo opatření, která podnítí zapojení mladých lidí a žen na všech úrovních odvětví a lépe podpoří generační obměnu, zejména tím, že zvýší atraktivitu, bezpečnost a výdělky na všech pracovních místech v hodnotovém řetězci rybolovu a akvakultury;

109.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit řádné informace a odbornou přípravu, zejména pro mladé lidi, s cílem zajistit sdílení znalostí, především v souvislosti s příspěvkem rybolovu k otázkám udržitelnosti; považuje to za důležité za účelem zaručení jejich osobní situace, kdy se přispěje ke zlepšení jejich příjmu, a v širším smyslu i soudržnosti jejich místních komunit, zejména v nejvíce izolovaných pobřežních regionech, ve kterých je méně pracovních příležitostí;

110.  zdůrazňuje, že generační obměna musí zohlednit cíle Zelené dohody pro Evropu a potřebu zajistit digitální transformaci také v udržitelné modré ekonomice; domnívá se však, že generační obměna nesmí vést ke kolizi mezi generacemi a měla by zahrnovat rybáře všech věkových skupin a zajistit rovnováhu při ekologické a digitální transformaci, aby se zajistilo, že nebude ztraceno dědictví zkušeností; dále požaduje posílené příležitosti v oblasti mobility a zaměstnání v celé EU, bez obtíží nebo omezení ohledně uznání dovedností a odborné přípravy rybářů;

111.  uznává významnou úlohu žen v logistické a administrativní podpoře rybářských plavidel, jakož i při uvádění na trh a zpracování ryb; zdůrazňuje však, že tato úloha je často přehlížena nebo jen stěží viditelná, zejména pokud jde o rybářky či velitelky plavidel, jakož i jejich úlohu ve vědě;

112.  vyzývá proto Komisi, aby zahájila iniciativy s cílem uznat práci žen v odvětví rybolovu a zlepšit viditelnost jejich úlohy, a to jak tím, že napomůže jejich začlenění do různých oblastí, tak tím, že podpoří lepší zastoupení žen ve všech zastupitelských organizacích a subjektech, a zaručit rovné odměňování žen a mužů;

113.  připomíná, že strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 vyžaduje, aby relevantní fondy EU podporovaly opatření, jako je ENRAF, na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem žen a účasti žen na trhu práce, investice do pečovatelských zařízení, podnikání žen a boj proti genderové segregaci;

114.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se snažily zajistit, aby všechny programy a opatření zaměřené na přilákání mladých lidí do odvětví rybolovu prováděné v rámci SRP přispívaly k dosažení rovnosti žen a mužů;

Vnější rozměr společné rybářské politiky a správa oceánů

115.  vyzývá Komisi, aby vynaložila větší úsilí v rámci prosazování SRP jako politického modelu správy oceánů tím, že využije postavení EU v regionálních organizacích pro řízení rybolovu, v dohodách o volném obchodu a dohodách o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a obecněji na mezinárodních fórech; zdůrazňuje, že to bude mít zásadní význam pro zajištění spravedlivé hospodářské soutěže mezi hospodářskými subjekty EU a pro ochranu zájmů odvětví rybolovu a akvakultury EU na globální úrovni;

116.  vyzývá Komisi, aby sledovala přerozdělování finančních příspěvků EU a zajistila, aby byly přidělovány na odvětví rybolovu a akvakultury;

117.  požaduje, aby byla posílena úloha regionálních organizací pro řízení rybolovu, a vyzývá Komisi, aby navrhla obecný rámec pro mandáty k vyjednávání pro účast v těchto organizacích; dále vyzývá Komisi, aby zajistila zapojení Parlamentu v nejranějších fázích přípravy opatření a doporučení k přijetí v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu, a to tak, aby nebyla oslabena vyjednávací pozice EU;

118.  domnívá se, že by neměla existovat žádná oceánská oblast a relevantní rybolovné zdroje, na které se nevztahuje příslušná regionální organizace pro řízení rybolovu; vyzývá Komisi, aby v případě potřeby podporovala vytváření nových regionálních organizací pro řízení rybolovu, jakož i přizpůsobování těch stávajících, na mezinárodních fórech, zlepšila ochranu rybích populací a udržitelné řízení rybolovných zdrojů a bránila udržitelné činnosti loďstev působících v těchto oblastech;

119.  poukazuje na to, že dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu se zeměmi mimo EU poskytují vzájemný prospěch jak EU, tak partnerským zemím; zdůrazňuje, že nedávné dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu obsahují doložky o lidských právech a zahrnují potřeby místního obyvatelstva;

120.  domnívá se, že je naprosto nezbytné, aby Komise při zapojování se do vnějšího rozměru společné rybářské politiky plně respektovala všechny aspekty mezinárodního práva;

121.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že cíle společné rybářské politiky budou plně začleněny do postoje EU na všech mezinárodních fórech o životním prostředí, jako je Úmluva o biologické rozmanitosti nebo Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES), kde se projednávají otázky týkající se biologických mořských zdrojů;

Dovoz a obchod a nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov

122.  domnívá se, že dovážené produkty potravin z vodních organismů musí podléhat přísným postupům kontroly a certifikace, aby se zajistilo, že pocházejí z udržitelného rybolovu, a musí splňovat přísné zdravotní, environmentální a sociální normy, které jsou na stejné úrovni, jako normy uplatňované na produkty z EU; zastává názor, že to by mělo být vyžadováno prostřednictvím zvláštních ustanovení v nových obchodních dohodách vyjednaných EU;

123.  připomíná, že systém sledovatelnosti pro čerstvé, zmrazené a zpracované produkty potravin z vodních organismů dovážených do Unie, mimo jiné pro kousky tuňáka bez kůže dovážené v rámci autonomních celních kvót (ATQ), je zásadní, aby bylo možné naplnit očekávání spotřebitelů tím, že budou poskytovány informace s cílem zlepšit bezpečnost potravin a umožnit kontrolu dovozu ze třetích zemí spolu s opatřeními pro boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu; požaduje harmonizovanější systém v EU v souvislosti s prováděním právních předpisů EU týkajících se nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu;

124.  připomíná, že EU je největším a nejatraktivnějším dovozním trhem pro produkty mořských plodů a akvakultury; požaduje, aby byla tato obchodní síla využita k ochraně zájmů spotřebitelů z EU při prosazování přísných norem a zájmů odvětví EU, k zamezení toho, aby její partneři nedodržovali dohody nebo závazky, a k podpoře rovných podmínek na mezinárodní úrovni, zejména pokud jde o sociální, hospodářské a environmentální normy;

125.  vítá skutečnost, že dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím zahrnuje přímou vazbu mezi ustanoveními o obchodu a rybolovu; vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily, že jednání o rybolovu se Spojeným královstvím a s dalšími pobřežními státy v severovýchodním Atlantiku budou rovněž spojena s otázkami týkajícími se obchodu a přístupu na jednotný trh EU;

126.  zdůrazňuje význam unijní politiky nulové tolerance vůči nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu vzhledem k tomu, že se tento rybolov stále objevuje na mezinárodní úrovni, přičemž zahrnuje příklady sahající od nedostatečné transparentnosti a operací nezákonného rybolovu až po moderní otroctví, jako je tomu v případě některých čínských plavidel, a vyjadřuje politování nad pokračujícím prodejem nepovolených mořských plodů na řadě trhů EU;

127.  připomíná, že Komise a členské státy musí zvýšit své úsilí v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu a zajistit, aby k němu spotřeba mořských plodů v EU nepřispívala;

128.  vyzývá Komisi, aby posílila úlohu sdružení EFCA v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu;

129.  požaduje, aby všechny dohody o volném obchodu se třetími zeměmi zahrnovaly oddíl věnovaný boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu;

Nejvzdálenější regiony

130.  domnívá se, že některé aspekty SRP dostatečně neřeší specifické potřeby nejvzdálenějších regionů; vyzývá Komisi a dotčené členské státy, aby tuto situaci řešily na základě článku 349 SFEU a prostřednictvím regionalizovaného přístupu, který je zakotven v SRP, a aby případně provedly potřebné úpravy;

131.  poukazuje na specifické rysy odvětví rybolovu a akvakultury v nejvzdálenějších regionech; vyzývá Komisi, aby navrhla program možností, které se konkrétně týkají odlehlosti a ostrovní povahy (POSEI) pro rybolov a akvakulturu, podobně jako v zemědělství;

132.  zdůrazňuje, že podpora EU a členských států na obnovu loďstev provozujících drobný rybolov má pro tyto regiony zásadní význam; vyzývá Komisi, aby zejména přizpůsobila své pokyny pro analýzu rovnováhy mezi rybolovnou kapacitou a rybolovnými právy (COM(2014)0545) charakteristikám nejvzdálenějších regionů;

133.  zdůrazňuje, že je důležité provést důkladné studie s cílem posoudit biologické mořské zdroje ve všech vodách Unie a zejména v nejvzdálenějších regionech;

134.  trvá na tom, že je třeba podporovat selektivní metody rybolovu, jako jsou ukotvená lovná zařízení s uzavíracím mechanismem používaná loďstvy provozujícími drobný rybolov v nejvzdálenějších regionech, za podmínky, že tato zařízení přispívají k udržitelnému a selektivnímu rybolovu;

135.  zdůrazňuje, že je třeba poskytnout nezbytné zdroje na zlepšení vědeckých poznatků o výlučných hospodářských zónách nejvzdálenějších regionů;

Změna klimatu a další výzvy do budoucna

136.  zdůrazňuje, že zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně jsou klíčovými výzvami, které současná SRP dostatečně neřeší;

137.  zdůrazňuje, že snaha odvětví rybolovu zlepšit udržitelnost populací a zavázat se k jejich udržování v dobrém stavu, jakmile bude tohoto stavu dosaženo, bude bezvýznamná, nebude-li řešena změna klimatu;

138.  klade velký důraz na to, že je třeba, aby se vědecký výzkum více zaměřil na interakce mezi změnami životního prostředí způsobenými změnou klimatu a rybími populacemi, aby se zabránilo tomu, že by vyčerpání populací bylo přičítáno výhradně odvětví rybolovu;

139.  zdůrazňuje, že rybáři a ostatní části řetězce mořských plodů nejsou příčinou změny klimatu, ale spíše jejími oběťmi;

140.  domnívá se, že odvětví akvakultury je schopno trvale přispívat k poskytování ekosystémových služeb pro společnost a že rybníkářství, pěstování řas a chov korýšů a měkkýšů může přispět k dekarbonizaci hospodářství EU a ke zmírnění změny klimatu; zdůrazňuje však, že sekvestrace uhlíku v důsledku pěstování řas a chovu korýšů a měkkýšů je omezená a závisí na výrobních postupech a použití při sběru produktu; vyzývá členské státy, aby s cílem přispět k boji proti změně klimatu případně prosazovaly účinné krátké dodavatelské řetězce;

141.  poukazuje na to, že některé akvakulturní postupy, jako je pěstování slávek nebo ústřic a rybniční polykultura, mohou být v kontextu právních předpisů EU v oblasti klimatu úspěšnými modely pro budoucí systémy emisních kreditů; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly tento typ ekologického podnikání;

142.  vyzývá členské státy, aby nadále podporovaly pěstování řas a usnadňovaly využívání a rozvoj řas jako potravin a krmiv; zdůrazňuje, že v pěstování řas se skrývá nevyužitý potenciál pro vytváření nových pracovních míst, poskytování ekosystémových služeb a výrobu potravin a krmiv šetrnějších k životnímu prostředí;

143.  vyzývá Evropskou komisi, aby při revizi společné rybářské politiky zohlednila skutečnost, že vlastnosti oceánu (teplota, hustota, slanost, nasycení kyslíkem atd.) se za posledních 10 let změnily;

144.  zdůrazňuje potřebu odolnějších ekosystémů prostřednictvím propojených a účinně řízených chráněných mořských oblastí jako základu odolných a ziskových hospodářských odvětví rybolovu;

145.  zdůrazňuje, že v oblasti rybolovu je odolnosti vůči změně klimatu dosaženo prostřednictvím diverzifikace rybolovných oblastí a cílových druhů;

146.  vybízí Komisi a členské státy, aby navýšily lidské a finanční zdroje pro vědu o rybolovu související se změnou klimatu a dekarbonizací loďstev a analyzovaly dopad změny klimatu na stav rybolovu a jeho životní prostředí;

147.  vyzývá k inovacím při monitorování dopadu změny klimatu na populace v rámci úzké spolupráce mezi vědeckou obcí a zúčastněnými stranami s cílem zvýšit reaktivitu a vyvinout přizpůsobené nástroje řízení;

148.  vyzývá Komisi, aby navrhla nástroje a dostatečné financování pro odvětví zasažená změnou klimatu;

149.  vyzývá Komisi, aby v zájmu podpory oběhového hospodářství v odvětví rybolovu vytvářela evropské programy shromažďování odpadků na moři, kterým by se případně mohli rybáři věnovat v obdobích, kdy nemohou provozovat rybolov, a doplnit tak své příjmy;

150.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se zabývaly všemi ustanoveními SRP, která nebyla provedena, a prováděly příslušná navazující opatření;

Rekreační rybolov

151.  zdůrazňuje naléhavost a potřebu zlepšit shromažďování údajů o úlovcích v rámci rekreačního rybolovu; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby do evropského rámce pro shromažďování údajů(20), zřízeného nařízením (EU) 2017/1004, zahrnuly všechny druhy, na něž se vztahují TAC a kvóty, vedle druhů uvedených ve víceletých plánech řízení a druhů, na něž se vztahuje povinnost vykládky;

152.  zdůrazňuje, že jsou zapotřebí údaje k posouzení dopadu rekreačního rybolovu EU na mořský ekosystém a biologické mořské zdroje ve vodách EU, včetně údajů o vedlejších úlovcích, zejména o druzích chráněných podle práva EU nebo mezinárodního práva, údajů o dopadech rekreačního rybolovu na mořská stanoviště, včetně citlivých mořských oblastí, a údajů o dopadech rybolovu na potravní sítě;

153.  zdůrazňuje však, že rekreační rybolov by mohl mít významný dopad na populace ryb; vítá pokrok dosažený při revizi nařízení o kontrole rybolovu a vyzývá členské státy, aby zajistily, že rekreační rybolov bude probíhat způsobem slučitelným s cíli společné rybářské politiky;

Akvakultura

154.  připomíná, že je důležité, aby akvakultura zaručila dlouhodobé potravinové zabezpečení a přispěla k uspokojení rostoucí světové poptávky po potravinách z vodních organismů, jakož i její příspěvek k vytváření růstu a pracovních míst pro občany EU, k lepšímu zachování ekosystémů a biologické rozmanitosti a k tomu, aby byla součástí oběhovějšího řízení zdrojů;

155.  zdůrazňuje, že mořské plody z akvakultury jako zdroj bílkovin v potravinách mají nižší uhlíkovou stopu a ve srovnání s ostatními suchozemskými zvířata vyžadují nejmenší zdroje, a hrají tudíž důležitou úlohu při budování udržitelného potravinového systému;

156.  uznává úlohu strategických pokynů a víceletých vnitrostátních strategických plánů pro rozvoj udržitelné a odolné akvakultury;

157.  vyjadřuje politování nad tím, že evropská akvakultura od roku 2014 stagnuje a že bylo dosaženo omezeného pokroku při snižování administrativní zátěže a začleňování akvakultury do námořního, pobřežního a vnitrozemského územního plánování;

158.  zdůrazňuje, že evropská akvakultura zdaleka nedosáhla své plné kapacity a že míra závislosti EU na dovozu je velmi vysoká, neboť téměř 75 % všech mořských plodů, které jsou spotřebovávány v EU, se dováží ze třetích zemí;

159.  vyzývá Komisi a členské státy, aby místo akvakultury využívající druhy na nízkých stupních potravinového řetězce podporovaly růst akvakultury s nízkým dopadem na životní prostředí, která zahrnuje nejen měkkýše a řasy, ale také sladkovodní a mořský chov ryb; zdůrazňuje zejména význam produkce ryb pro zásobování trhu EU, a to vzhledem k rozsahu dováženého množství (94 % v roce 2021);

160.  připomíná, že velké producentské země mimo EU i nadále výrazně podporují růst svého odvětví chovu ryb, přičemž EU je jejich hlavním vývozním trhem;

161.  vyzývá Komisi a členské státy, aby aktivně podporovaly provádění revidovaných strategických pokynů a víceletých vnitrostátních plánů a prosazovaly jejich dlouhodobou udržitelnost se zaměřením nejen na environmentální udržitelnost, ale také na hospodářskou a sociální udržitelnost akvakultury v EU;

162.  vyjadřuje politování nad tím, že současná obchodní politika EU nezaručuje rovné podmínky pro producenty z EU a ze zemí mimo EU, které umožní odvětví akvakultury dosáhnout udržitelných hospodářských výsledků a následně přispět k sociálnímu a hospodářskému rozvoji regionů EU;

163.  připomíná, že je důležité, aby akvakultura zaručila dlouhodobé potravinové zabezpečení a přispěla k uspokojení rostoucí světové poptávky po potravinách z vodních organismů, jakož i její příspěvek k vytváření růstu a pracovních míst pro občany EU, k lepšímu zachování ekosystémů a biologické rozmanitosti a k tomu, aby byla součástí oběhovějšího řízení zdrojů; vyjadřuje politování nad tím, že evropská akvakultura od roku 2014 stagnuje a že bylo dosaženo omezeného pokroku při snižování administrativní zátěže a začleňování akvakultury do námořního, pobřežního a vnitrozemského územního plánování; zdůrazňuje, že evropská akvakultura zdaleka nedosahuje plné kapacity a že 75 % plodů moře spotřebovávaných v EU je chováno v zařízeních mimo EU; vyzývá Komisi, aby aktivně podporovala provádění revidovaných strategických pokynů a vnitrostátních plánů a aby prosazovala jejich dlouhodobou environmentální, hospodářskou a sociální udržitelnost;

o
o   o

164.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22. (2) Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 135. (3) Úř. věst. C 419, 16.12.2015, s. 167. (4) Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 129. (5) Úř. věst. C 15, 12.1.2022, s. 9. (6) Úř. věst. C 67, 8.2.2022, s. 25. (7) Úř. věst. C 117, 11.3.2022, s. 67. (8) Úř. věst. C 184, 5.5.2022, s. 2. (9) Úř. věst. C 434, 15.11.2022, s. 2. (10) Úř. věst. C 493, 27.12.2022, s. 62. (11) Úř. věst. C 214, 16.6.2023, s. 150. (12) Úř. věst. C 105, 7.5.1981, s. 1. (13) Evropská komise, Evropská výkonná agentura pro klima, infrastrukturu a životní prostředí, Bastardie, F., Feary, D., Kell, L. a kol., Climate change and the common fisheries policy – adaptation and building resilience to the effects of climate change on fisheries and reducing emissions of greenhouse gases from fishing: final report (Změna klimatu a společná rybářská politika – přizpůsobování se účinkům změny klimatu na rybolov a budování odolnosti vůči nim a snižování emisí skleníkových plynů z rybolovu: závěrečná zpráva), Úřad pro publikace Evropské unie, 2022. (14) ICES (2018), žádost EU, aby ICES poskytla doporučení ohledně revize příspěvku celkových přípustných odlovů k řízení rybolovu a zachování populací. Poradenství ICES na zvláštní žádost. Ekoregiony severovýchodního Atlantiku, sr.2018.15. Zveřejněno dne 20. září 2018, https://doi.org/10.17895/ices.pub.4531. (15) COM(2023)0100. (16) Podle zvláštní zprávy Evropského účetního dvora s názvem „Energie z mořských obnovitelných zdrojů v EU“ ze dne 5. července 2023:„Je třeba lépe identifikovat a řešit možné negativní důsledky rozvoje energie z mořských obnovitelných zdrojů pro odvětví rybolovu“(https://www.eca.europa.eu/ECAPublications/SR-2023-22/SR-2023-22_CS.pdf, str. 43). (17) Směrnice 2014/89/EU ze dne 23. července 2014, kterou se stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 135). (18) Směrnice 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (dále jen „rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí“) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19). (19) Nařízení (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1). (20) Nařízení (EU) 2017/1004 ze dne 17. května 2017 o vytvoření rámce Unie pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 199/2008 (Úř. věst. L 157, 20.6.2017, s. 1).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. ledna 2024 o akčním plánu EU: ochrana a obnova mořských ekosystémů pro udržitelný a odolný rybolov (2023/2124(INI))

P9_TA(2024)0046 A9-0437/2023

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. února 2023 s názvem „Akční plán EU: ochrana a obnova mořských ekosystémů pro udržitelný a odolný rybolov“ (COM(2023)0102) (dále jen „akční plán“),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. července 2023 ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Akční plán: ochrana a obnova mořských ekosystémů pro udržitelný a odolný rybolov(1),

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie a zejména její článek 39 o zajištění spravedlivé životní úrovně v zemědělských a rybářských komunitách a její článek 5 o zásadě proporcionality,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN nazvanou „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“, která byla přijata na summitu OSN o udržitelném rozvoji konaném v New Yorku dne 25. září 2015, a zejména na cíl udržitelného rozvoje č. 14 Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030, který vybízí k zachování a udržitelnému využívání oceánů, moří a mořských zdrojů,

–  s ohledem na Pařížskou dohodu ze dne 12. prosince 2015 a zejména na čl. 2 odst. 1 písm. b) této dohody o přizpůsobování se nepříznivým dopadům změny klimatu způsobem, který neohrozí produkci potravin,

–  s ohledem na Dohodu o zachování a udržitelném využívání mořské biologické rozmanitosti oblastí mimo vnitrostátní jurisdikci ze dne 19. června 2023 (Úmluva OSN o volném moři), která je součástí Úmluvy OSN o mořském právu, a na celosvětový rámec pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montréalu,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí)(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/89/EU ze dne 23. července 2014, kterou se stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor(5) (směrnice o územním plánování námořních prostor),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2336 ze dne 14. prosince 2016, kterým se stanoví zvláštní podmínky rybolovu hlubinných populací v severovýchodním Atlantiku a ustanovení pro rybolov v mezinárodních vodách severovýchodního Atlantiku a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 2347/2002(6),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1100/2007 ze dne 18. září 2007, kterým se stanoví opatření pro obnovu populace úhoře říčního(7) (dále jen „nařízení o úhoři říčním“),

–  s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1614 ze dne 15. září 2022, kterým se určují stávající oblasti hlubinného rybolovu a sestavuje seznam oblastí, v nichž se vyskytují nebo pravděpodobně vyskytují citlivé mořské ekosystémy(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2021 o Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: navrácení přírody do našeho života(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 s názvem „Více ryb v mořích? Opatření na podporu obnovy populací nad úroveň maximálního udržitelného výnosu, včetně oblastí na obnovu rybích populací a chráněných mořských oblastí“(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. května 2022 nazvané „Směrem k udržitelné modré ekonomice v EU: úloha odvětví rybolovu a akvakultury“(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2022 o provádění článku 17 nařízení o společné rybářské politice(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. října 2022 o impulzu pro oceán: posílení správy oceánů a biologické rozmanitosti(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. května 2023 o společném řízení rybolovu v EU a příspěvku odvětví rybolovu k provádění opatření v oblasti řízení(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. listopadu 2023 o provádění nařízení Rady (ES) č. 1100/2007, kterým se stanoví opatření pro obnovu populace úhoře říčního(15),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 26. června 2023 o balíčku opatření týkajících se rybářské politiky pro udržitelné, odolné a konkurenceschopné odvětví rybolovu a akvakultury,

–  s ohledem na projev o stavu Unie v roce 2023, který přednesla předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová dne 13. září 2023 na plenárním zasedání Evropského parlamentu,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2007 nazvané „Integrovaná námořní politika pro Evropskou unii“ (COM(2007)0575),

–  s ohledem na pokyny Komise z roku 2018 týkající se akvakultury a sítě Natura 2000;

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 23. září 2021 nazvanou „Provádění nařízení o technických opatřeních (článek 31 nařízení (EU) 2019/1241)“ (COM(2021)0583),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 28. ledna 2022 nazvaný „Kritéria a pokyny pro určování chráněných území“ (SWD(2022)0023);

–  s ohledem na zprávu Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby ze dne 4. května 2019 nazvanou „Globální hodnotící zpráva o biologické rozmanitosti a ekosystémové služby“,

–  s ohledem na zprávu Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) ze dne 24. června 2021 nazvanou „Žádost EU o informace o tom, jak scénáře řízení zaměřené na snížení narušení dna mobilním rybolovem při dně ovlivňují vykládku a hodnotu rybolovu“,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 26/2020 ze dne 26. listopadu 2020 nazvanou „Mořské prostředí: ochrana EU je široká, ale nesahá do hloubky“,

–  s ohledem na doporučení poradního sboru pro akvakulturu z června 2023 nazvané „Dopady zákazu chovu měkkýšů při dně v rámci akčního plánu“ a na odpověď Komise ze dne 1. srpna 2023 s názvem „Odpověď na doporučení poradního sboru pro akvakulturu ‚Dopady zákazu chovu měkkýšů při dně v rámci akčního plánu“ a na její dopis ze dne 3. dubna 2023 poslancům Evropského parlamentu Davidu McAllisterovi, Jensu Giesekemu a Niclasu Herbstovi o rybolov krabů (Krabbenfisherei),(16)

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro rozvoj,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A9-0437/2023),

A.  vzhledem k tomu, že ochrana oceánů by se měla řídit zásadou společného dědictví lidstva; vzhledem k tomu, že je naléhavě zapotřebí posílit opatření na globální úrovni i na úrovni EU s cílem zvrátit stávající reálný a vědecky popsaný úpadek mořských ekosystémů a zabývat se v rámci našich schopností veškerými lidskými i přírodními tlaky, podporovat pozitivní obnovu rybích populací, druhů a jejich přirozeného prostředí, podněcovat vznikání vědeckých studií a výzkum a vývoj a podporovat způsoby rybolovu a metody, které umožní zajistit udržitelný rybolov a akvakulturu, a to s přímým zapojením hospodářských subjektů, zástupců místních orgánů, občanské společnosti a pobřežních komunit, které zásadním způsobem přispívají k tomuto globálnímu cíli;

B.  vzhledem k tomu, že v současné době existuje řada právních předpisů, sdělení, strategií a nařízení týkajících se ochrany životního prostředí a řízení rybolovu a zejména pak obnovy přírody;

C.  vzhledem k tomu, že EU se zavázala plnit Agendu OSN 2030, včetně cíle udržitelného rozvoje č. 14, jakož i povinnosti, které pro ni vyplývají z globálního rámce pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montréalu;

D.  vzhledem k tomu, že všechny politiky EU týkající se vnitřního i vnějšího rozměru udržitelné modré ekonomiky jsou řízeny v rámci oddělených struktur, což vede k nedostatku synergií a ke konfliktům mezi zúčastněnými stranami udržitelné modré ekonomiky; vzhledem k tomu, že Komise by ve všech politikách EU týkajících se modré ekonomiky měla uplatňovat ekosystémový přístup jako součást zastřešujícího právního rámce, aby dosáhla konkrétních politických cílů a zajistila jejich řízení na základě integrovaného a soudržného přístupu, který bude podporovat synergie mezi všemi činnostmi souvisejícími s mořem;

E.  vzhledem k tomu, že na zasedání Rady pro zemědělství a rybolov dne 20. března 2023 vyjádřily členské státy k akčnímu plánu různé postoje, včetně postojů kritických; vzhledem k tomu, že tuto kontrolu prováděly vnitrostátní parlamenty v osmi členských státech;

F.  vzhledem k tomu, že akční plán musí být v souladu s cíli společné rybářské politiky (SRP), jejímž cílem je zaručit řádné zachování a řízení mořských biologických zdrojů a zajistit, aby činnosti v oblasti rybolovu a akvakultury, které se během nedávných krizí ukázaly jako strategicky významné, byly dlouhodobě udržitelné z hlediska životního prostředí a aby byly řízeny způsobem, který je v souladu s cílem dosáhnout hospodářských a sociálních přínosů a přínosů pro zaměstnanost a přispět k dostupnosti potravin;

G.  vzhledem k tomu, že dne 14. listopadu 2022 zahájilo Španělské království probíhající soudní řízení a dne 13. prosince 2022 galicijští rybáři a organizace producentů u Soudního dvora Evropské unie v souvislosti s prováděcím nařízením Komise (EU) 2022/1614, které stanoví 87 oblastí ve vodách EU severovýchodního Atlantiku, kde je zakázáno používat veškerá lovná zařízení pro lov při dně, což představuje celkovou plochu 16 419 km² a 17 % plochy v hloubce 400 až 800 metrů, kde není povoleno používat lovná zařízení pro lov při dně; vzhledem k tomu, že toto prováděcí nařízení bylo přijato bez předchozího posouzení socioekonomických dopadů a jeho provádění bude mít vážný socioekonomický dopad na dotčená rybářská loďstva;

H.  vzhledem k tomu, že biologickou rozmanitost moří je třeba chránit a obnovovat ve spolupráci se všemi zúčastněnými stranami, zejména s odvětvím rybolovu a vědeckou komunitou;

I.  vzhledem k tomu, že v roce 2009 bylo podle údajů Komise v EU pouze pět udržitelně lovených rybích populací, ale do roku 2022 se toto číslo zvýšilo na více než 60 a situace se i nadále zlepšuje(17); vzhledem k tomu, že navzdory významnému pokroku dosaženému v roce 2022 při plnění cílů stanovených v rámci společné rybářské politiky je zapotřebí docílit v mořských ekosystémech EU, zejména ve Středozemním a Černém moři, ještě většího pokroku;

J.  vzhledem k tomu, že budoucnost potravinové bezpečnosti bude záviset také na naší schopnosti řešit úbytek přírody a rostoucí dopady změny klimatu;

K.  vzhledem k tomu, že řízení ekosystémů vyžaduje holistický přístup, který zohlední všechny příčiny úbytku biologické rozmanitosti, jako je nadměrný rybolov, změna klimatu, acidifikace oceánů, výskyt cizích druhů, eroze pobřeží nebo ztráta biologické rozmanitosti moří, mimo jiné prostřednictvím opatření umožňujících, aby řádně spravované chráněné mořské oblasti, další účinná opatření a činnosti na ochranu dané oblasti, jako je chov měkkýšů, byly přínosné pro rybolov i ekosystémy;

Ochrana životního prostředí a udržitelnost

1.  oceňuje úsilí i pokrok rybolovného odvětví v EU na cestě k tomu, aby rybolov byl ještě udržitelnější a aby přispíval k ochraně a udržitelnému využívání mořských ekosystémů; domnívá se, že navzdory tomuto úsilí a pokroku je oceán ovlivněn několika dalšími faktory, jako je nadměrný rybolov, změna klimatu, acidifikace, výskyt invazních nepůvodních druhů a znečištění, které má různé zdroje, zejména činnosti na pevnině a doprava, které jsou do značné míry mimo kontrolu rybářů a představují významnou hrozbu pro jejich živobytí a mořské ekosystémy;

2.  zdůrazňuje skutečnou hodnotu oceánů a všech druhů, které jsou na něm závislé; zdůrazňuje, že zdravé mořské ekosystémy mají zásadní význam pro život na Zemi a hrají velmi důležitou úlohu, pokud jde o dobrý stav celé planety; uznává, že je třeba zlepšit ochranu oceánů na celosvětové úrovni i na úrovni EU;

3.  je přesvědčen – jako všechny zúčastněné strany v oblasti politiky rybolovu a životního prostředí –, že zdravé mořské ekosystémy jsou prospěšné pro naše zdraví, naši společnost a hospodářství a jsou zásadní pro celou planetu a zejména pro obyvatelstvo, které je na nich závislé;

4.  připomíná zásadní význam oceánů jako stěžejní části klimatických a potravinových systémů, jelikož pokrývají 71 % zemského povrchu, produkují polovinu našeho kyslíku a pohlcují třetinu emisí CO2; zdůrazňuje, že je třeba vyvinout politické a finanční přístupy k ochraně oceánů a jejich udržitelnému využívání; vyzývá k celosvětové ochraně obživy získávané z oceánů a biologické rozmanitosti oceánů; zdůrazňuje zásadní úlohu oceánů, zejména při ukládání uhlíku, rozvoji energie z obnovitelných zdrojů, vytváření pracovních míst, snižování chudoby, přepravě zboží a komunikace po internetu; upozorňuje na vzájemnou závislost mezi rybolovem a zajišťováním potravin, neboť 3,3 miliardy lidí závisí na potravinách z moře, aby získaly alespoň 20 % živočišných bílkovin ve svém příjmu potravin;

5.  konstatuje, že pobřežní komunity získávají potravu z evropských moří po mnoho generací; domnívá se, že odvětví rybolovu a akvakultury a tato pobřežní společenství přispívají k udržitelnému zajišťování potravin v rámci modré ekonomiky; domnívá se, že udržitelné využívání a řízení mořských zdrojů by mělo být vnímáno jako příspěvek k mořským ekosystémům, který je neoslabuje;

Přístup, který je v souladu se stávajícími nařízeními

6.  domnívá se, že akční plán Komise postrádá přístup, který by byl v souladu s dalšími prioritami a strategiemi Unie, jako je zajištění potravinového zabezpečení a strategická autonomie EU; zdůrazňuje také, že akční plán by měl být řízen na základě integrovaného, soudržného a ekosystémového přístupu podporujícího synergie mezi všemi činnostmi na moři s cílem předcházet konfliktům a podporovat spolupráci, zejména pokud jde o námořní energetickou infrastrukturu, a že by měl zajistit rovné podmínky se zeměmi mimo EU; je toho názoru, že v akčním plánu nebyly dostatečně zohledněny aspekty, jako jsou rostoucí ceny, posílení sociálního rozměru společné rybářské politiky (SRP) a posílení hospodářského růstu a zaměstnanosti;

7.  vyjadřuje politování nad tím, že navrhovaný akční plán přichází v době, kdy je odvětví rybolovu zatěžováno důsledky ruské invaze na Ukrajinu, zvyšováním a nepředvídatelností cen ropy a brexitem;

8.  zdůrazňuje obecné znepokojení nad absencí skutečných konzultací se zúčastněnými stranami, potřebných pro zajištění podpory akčního plánu; vyjadřuje obecné znepokojení nad tím, že návrhy Komise náležitě nezohledňují otázky proporcionality;

9.  připomíná, že akční plán by měl být v souladu s cíli SRP, aby bylo zajištěno, že činnosti v oblasti rybolovu a akvakultury budou dlouhodobě udržitelné z hlediska životního prostředí a budou řízeny způsobem, jenž je v souladu s ekosystémovým přístupem; připomíná, že akční plán by měl být rovněž v souladu s cíli, které se týkají zajištění hospodářských a sociálních přínosů i přínosů z hlediska zaměstnanosti, že by měl přispívat k dostupnosti potravin a co nejlépe využívat dostupných rybolovných práv ke snížení závislosti na trzích mimo EU; vítá veškeré cíle, které umožňují uplatňovat přístup uvádějící SRP do souladu s dalšími politikami, zejména s právními předpisy v oblasti životního prostředí;

10.  staví se na podporu nezbytného posílení a zlepšení projektů vědeckého výzkumu a inovací, jejichž provádění by mělo být v souladu s ostatními politikami EU, pilotními projekty a vědeckými projekty zabývajícími se inovacemi a výzkumem, například s těmi, které hledají způsob, jak omezit a nahradit používání (mikro)plastů;

Obnova mořských ekosystémů

11.  vyjadřuje politování nad tím, že akční plán nemá odpovídající název a že postrádá holisticky pojatý soubor návrhů, jelikož se zaměřuje především na změnu rybolovných postupů, které mají vliv na druhy a stanoviště, a nezabývá se potenciálem pro sladění technik a praxe rybolovu s ochranou nebo obnovou ekosystémů; připomíná, že pro zajištění předvídatelnosti a právní jasnosti má zvláštní význam nalezení rovnováhy mezi požadavky na uživatele a přínosy pro přírodu, a zdůrazňuje, že rybáři nemají být prezentováni jako příčina problému, nýbrž mají se stát součástí jeho řešení;

12.  vítá skutečnost, že akční plán se rovněž zabývá možností zavedení dalších opatření na podporu selektivity, včetně inovací, které mají zlepšit selektivitu lovných zařízení, a zařízení a opatření ke snížení úlovků nedospělých ryb a vedlejších úlovků citlivých druhů; připomíná, že je zapotřebí snížit vedlejší úlovky citlivých mořských druhů a pokud je to možné, mělo by se jim zcela zabránit, aby takové úlovky neohrožovaly stav těchto druhů z hlediska jejich ochrany, jak požaduje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření;

13.  vítá, že Komise vyzvala ke snížení vedlejších úlovků citlivých druhů; zdůrazňuje zejména, že je naléhavě nutné přijmout opatření ke snížení vedlejších úlovků delfínů obecných a sviňuch, a to krátkodobým uzavíráním některých rybolovných oblastí v kombinaci s akustickými odpuzujícími zařízeními a zlepšením monitorovacích systémů v souladu s vědeckým poradenstvím; připomíná, že v rámci Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu (ENRAF) jsou k dispozici finanční kompenzace a pobídky ke zmírnění socioekonomických dopadů těchto opatření;

14.  zdůrazňuje, že je třeba rozvíjet a podporovat iniciativy zaměřené na obnovu mořských ekosystémů, ke které může dojít pouze tehdy, když tvůrci politiky přizvou k účasti ty, jejichž živobytí je na těchto mořských oblastech závislé, a začnou s nimi v plné míře spolupracovat; za tímto účelem požaduje finanční podporu pro vědecké studie a shromažďování údajů o mořských ekosystémech, finanční kompenzace a pobídky financované například prostřednictvím Evropského námořního a akvakulturního fondu (ENRAF), jichž by mělo být využito k poskytování účinné podpory rybářským loďstvům EU, která přecházejí na selektivnější rybolovné techniky, a zejména k podpoře rybářů, na něž mají omezení nejcitelnější dopad, a ke zmírňování socioekonomických dopadů omezujících opatření;

15.  zdůrazňuje například, že vědecké studie ukazují, že zvětšení ok na síti a stanovení minimální velikosti při vykládce by umožnilo ponechat nejmladší ryby ve vodě, a tím zvýšit šance rybích populací na reprodukci, což by vedlo k vyšším výnosům pro rybáře a vyšším vykládkám na jednotku intenzity rybolovu;

16.  opakuje, že cílem do roku 2030 je zajistit ochranu alespoň 30 % a přísnou ochranu alespoň 10 % moří EU; konstatuje, že EU dosáhla pokroku při určování nových chráněných mořských oblastí, a to jak v rámci sítě EU Natura 2000, tak na základě doplňujících určení ze strany členských států;

Chráněné mořské oblasti

17.  zdůrazňuje, že chráněné mořské oblasti se liší co do velikosti, druhů, stanovišť a ekosystémů, které mají být chráněny, jsou stanoveny s ohledem na odlišné cíle ochrany a neměly by být chápány jako stejné oblasti, které všechny mají přínosy dobře spravovaných chráněných mořských oblastí pro mořské ekosystémy; domnívá se proto, že akční plán Komise představuje příliš zjednodušený a generalizovaný přístup, který vyvolává dojem, že všechny chráněné mořské oblasti mohou být zavedeny a spravovány stejným způsobem, což názorně dokládají například návrhy týkající se určitých lovných zařízení a postupného ukončení mobilního rybolovu při dně ve všech chráněných mořských oblastech do roku 2030; žádá, aby přístup k vymezení a provádění chráněných mořských oblastí byl vyvážený a aby přihlížel k cílům ochrany v každé konkrétní oblasti, ale také k činnostem, k nimž se tyto oblasti tradičně využívají, jakož i k dynamickému prostředí, které se mění v důsledku změny klimatu, a zároveň i k zajištění účinného zapojení rybářů do určování a řízení těchto oblastí;

18.  bere na vědomí, že mezi vědci panuje široký konsenzus ohledně toho, že chráněné mořské oblasti mohou být pro rybolov přínosem, a to díky svému vedlejšímu účinku a pozitivnímu vlivu na zaměstnávání, např. díky ochraně míst, kde dochází k reprodukci, a ochraně nedospělých jedinců a dospělých matek s dobrými reprodukčními schopnostmi, jak se ukazuje v různých chráněných mořských oblastech po celé Unii; zdůrazňuje, že pokud jsou chráněné mořské oblasti úspěšné, poskytují značné socioekonomické přínosy, zejména pro pobřežní komunity a odvětví rybolovu a cestovního ruchu, a že chráněné mořské oblasti mohou plnit klíčovou ekologickou funkci, pokud jde o reprodukci rybích populací, např. zajištěním oblasti tření, líhně a dorůstání ryb, a zlepšit odolnost těchto populací;

19.  upozorňuje Komisi a členské státy na to, že akční plán by měl vzít v úvahu i další účinné nástroje ochrany životního prostředí, jako jsou další účinná opatření na ochranu dané oblasti, která by přispěla k dosažení cílů a maximalizovala účinky opatření, která již byla zavedena v dynamickém prostředí, měnícím se v důsledku změny klimatu, a aby pomohla zachovat proporcionalitu všech opatření;

20.  vyzývá rovněž Komisi a členské státy, aby zavedly ochranná nebo omezující opatření nezbytná k dosažení specifických cílů zachování a obnovy ve všech chráněných mořských oblastech, včetně technických opatření nezbytných k dosažení těchto cílů a s vyčleněním dostatečných zdrojů financování, počínaje oblastmi, které jsou ohroženy nejvíce, a oblastmi sítě Natura 2000, jejichž cílem je ochrana mořských stanovišť; připomíná právní závazky členských států a upozorňuje, že Komise proti některým členským státům, které podle jejího předpokladu neplní povinnosti vyplývající ze směrnice o ochraně přírodních stanovišť(18), zahájila řízení;

21.  domnívá se, že chráněné mořské oblasti, jakož i další chráněné oblasti, představují nástroje, a nikoli cíle samy o sobě; uznává, že jejich úspěch závisí na tom, zda je budou rybáři, pobřežní komunity a další zúčastněné strany respektovat; vyzývá Komisi a členské státy, aby zahájily a financovaly programy vědeckého výzkumu, a vyzývá k začlenění odvětví rybolovu, včetně drobných rybářů, jakož i dalších příslušných zúčastněných stran do navrhování, řízení, provádění, monitorování a dohledu nad chráněnými mořskými oblastmi;

22.  domnívá se, že zapojení vědy, odvětví rybolovu a všech příslušných zúčastněných stran nemůže provádět pouze EU, zejména pokud jde o předcházení nekalým praktikám zahraničních loďstev; vyzývá k dalšímu úsilí o řešení globálních činností poškozujících ochranu oceánů, a to i ze strany loďstev zemí mimo EU, jako je například čínské loďstvo, a ke zvážení možnosti vytvoření celosvětové sítě chráněných mořských oblastí;

23.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad dopadem těžby ropy a zemního plynu na mořské prostředí a na rybolov a akvakulturu; znovu vyzývá k tomu, aby byly zakázány veškeré těžební průmyslové činnosti poškozující životní prostředí v chráněných mořských oblastech, jako je těžba a těžba fosilních paliv;

Zařízení pro lov při dně

24.  zdůrazňuje, že mnoho plavidel Unie používá neukotvená zařízení pro lov při dně a že mnoho pobřežních regionů je sociálně a ekonomicky závislých na činnosti loďstev, která neukotvená i ukotvená zařízení pro lov při dně používají, například v rámci chovu měkkýšů; poukazuje na to, že při zavádění omezení či zákazu lovu s použitím zařízení pro lov při dně v rybolovných zónách nejde jednoduše o přemístění rybářských plavidel na jiná loviště; zdůrazňuje, že je třeba vzít v úvahu mimo jiné dostupné zdroje, které lze pomocí těchto zařízení ulovit, praktické zkušenosti rybářů, přítomnost a rozmístění rybářských plavidel v sousedících oblastech, které by se neměly překrývat, aby nedocházelo ke sporům ohledně využívání prostoru, větší zatížení jiných rybolovných oblastí a zhoršení pracovních podmínek;

25.  připomíná, že kroky směrem k regionalizaci učiněné během poslední reformy SRP byly pokusem o odklon od univerzálního přístupu, kdy byla rozhodnutí příliš centralizována v rámci EU; vítá opatření navržená v akčním plánu ke zlepšení regionální spolupráce; domnívá se však, že akční plán obsahuje určité kroky, které vedou opačným směrem, zejména pokud jde o jeho návrhy týkající se vlečných sítí pro lov při dně;

26.  domnívá se, že je zde několik iniciativ v rámci akčního plánu i mimo jeho působnost, jež se týkají týchž rybolovných technik, vytváří nesourodou strukturu a zpochybňují soudržnost a předvídatelnost opatření, jež budou přijata na úrovni EU, a mají závažný dopad na důvěru rybářů a rybářských komunit v politické a rozhodovací procesy (EU);

27.  domnívá se, že jakýkoli plán, který má zavést ustanovení či omezení týkající se používání určitého lovného zařízení, musí být vypracován v souladu s dalšími politikami, musí zohledňovat všechny zúčastněné strany a brát v úvahu veškeré relevantní otázky týkající se bezpečnosti potravin a socioekonomické, environmentální, technické a vědecké aspekty; opakuje, že opatření podpořená konsensem a těmito úvahami budou mít větší úspěch a pozitivní vliv na své provádění;

28.  domnívá se, že důsledky jakéhokoli akčního plánu nebo legislativního návrhu musí být založeny na vědeckém a socioekonomickém posouzení a hodnocení; poznamenává, že akční plán přehlíží důsledky některých svých aspektů, na jedné straně například výzvy Komise členským státům, aby do konce března 2024 zakázaly mobilní rybolov při dně v chráněných mořských oblastech, které jsou lokalitami soustavy Natura 2000 podle směrnice o stanovištích, jež chrání mořské dno a mořské druhy, a na druhé straně její požadavek, vznášený zároveň s těmito výzvami a se stejným termínem, aby členské státy poskytly informace o tom, jak hodlají zajistit, aby byl do roku 2030 postupně ukončen mobilní rybolov při dně ve všech chráněných mořských oblastech, bez toho, aby se počkalo například na vědecké a socioekonomické závěry ohledně předchozích návrhů; vítá skutečnost, že Komise uznala, že paušální přístup zakazující mobilní kontaktní lov při dně není vhodný k dosažení cílů akčního plánu;

29.  domnívá se, že opatření týkající se vlečných sítí pro lov při dně by měla být posuzována v souladu se všemi možnými pokyny, jako jsou pokyny Mezinárodní rady pro průzkum moří nebo Vědeckotechnického a hospodářského výbor pro rybářství, jakož i s nejlepšími dostupnými vědeckými údaji; domnívá se, že tato opatření by měla zohlednit, že používání vlečných sítí pro lov při dně je jedním z nejběžnějších a nejvíce regulovaných způsobů rybolovu v Evropě a by mělo být přednostně regulováno v rámci nařízení o technických opatřeních (nařízení (EU) 2019/1241(19)), jehož cílem je, jak uvádí jeho název, „zachování rybolovných zdrojů a ochrana mořských ekosystémů“;

30.  konstatuje, že vědecké instituce, jako je Mezinárodní rada pro průzkum moří, a řada vzájemně hodnocených vědeckých studií, prokázaly a uznaly, že mobilní lovná zařízení pro lov při dně mají dopad na ekosystémy; zdůrazňuje však, že účinek vlečných sítí je variabilní a v závislosti na různých faktorech, jako je například druh rybolovu, je takový způsob rybolovu považován vědou za udržitelný a slučitelný s dosažením cílů zachování mořského dna nebo využíváním populací nad úrovní maximálního udržitelného výnosu;

31.  zdůrazňuje, že záměr Komise ukládat opatření prostřednictvím svého akčního plánu namísto toho, aby o nich rozhodovali spolunormotvůrci, s sebou nese riziko narušení řádné správy a dialogu mezi zúčastněnými stranami i mezi různými úrovněmi správy a může narušit interinstitucionální rovnováhu a úlohu každého orgánu v rozhodovacím procesu;

Úhoři

32.  zdůrazňuje složitost a rozmanitost řízení populací úhořů, které nemůže být omezeno na jediný námořně orientovaný přístup; připomíná, že Komise v hodnocení vypracovaném v roce 2020 shledala, že nařízení je pro daný účel vhodné; je však toho názoru, že k zajištění komplexního přístupu při provádění nařízení o úhoři říčním je zapotřebí jeho lepšího provádění a dalších posílených opatření ze strany členských států; připomíná Komisi a členským státům, aby nařízení o úhoři říčním plně využívaly jako klíčový nástroj řízení a obnovy jeho populací a zajistily tak holistický a koherentní přístup, který zahrnuje všechna životní stádia úhoře v moři i ve sladkých vodách a zabývá se dopady rybolovu i jiných lidských činností a za tímto účelem zavádí opatření ve všech příslušných oblastech;

33.  zastává názor, že opatření přijímaná mimo kontext nařízení o úhoři říčním mohou oslabit ucelenost přijaté strategie; vyjadřuje proto hluboké znepokojení nad neholistickým přístupem přijatým v nařízení Rady (EU) 2023/194(20), které omezilo rybolov úhoře zavedením šestiměsíčního období zákazu rybolovu, aniž se konala řádná konzultace se zúčastněnými stranami a aniž byl zvážen úplný soubor opatření v jiných oblastech politiky či odpovídající kompenzace, včetně opatření zohledňujících socioekonomické dopady; domnívá se proto, že by před zvažováním dalších omezujících opatření měla být provedena také analýza obnovy populace tohoto druhu a jeho možné úlohy v boji proti invazním druhům, jak je oznámeno v akčním plánu;

34.  opětovně vyzývá k vytvoření expertní skupiny pro úhoře, aby bylo zajištěno plné a vyvážené zastoupení všech příslušných zúčastněných stran; naléhavě vyzývá členské státy, aby pravidelně aktualizovaly své plány řízení stavu úhořů a dodržovaly své povinnosti týkající se podávání zpráv podle nařízení o úhoři říčním;

Reakce členských států na akční plán

35.  bere na vědomí četná a jasná prohlášení představitelů členských států, kteří vyslovují jasné obavy ohledně akčního plánu a s ním souvisejících nejistot; konstatuje, že členské státy zpochybnily zejména zjednodušující přístup Komise, pokud jde o omezení lovu při dně za použití vlečných sítí v chráněných mořských oblastech;

36.  domnívá se, že postulovaný protiklad mezi rozvojem odvětví rybolovu a ochranou biologické rozmanitosti moří představuje slepou cestu; je přesvědčen, že obojího lze dosáhnout vyváženým způsobem, jak po předložení akčního plánu uvedli představitelé členských států;

37.  vítá vytvoření zvláštní skupiny pro dialog, kterou tvoří Generální ředitelství Komise pro životní prostředí (GŘ ENV) a Generální ředitelství pro námořní záležitosti a rybolov (GŘ MARE), členské státy a zúčastněné strany; domnívá se, že úloha skupiny pro dialog by měla spočívat v tom, že usnadní sdílení znalostí a případné diskuse mezi rybářskými a environmentálními komunitami a poskytne členským státům platformu pro transparentnost a dialog o provádění jejich plánů;

Právní důsledky akčního plánu Komise

38.  znovu potvrzuje své odhodlání vykonávat výsady a pravomoci Parlamentu v rámci všech iniciativ, jako jsou legislativní návrhy a akty v přenesené pravomoci nebo prováděcí akty, včetně iniciativ, které souvisejí nebo nesouvisejí s akčním plánem;

39.  konstatuje, že i když akční plán není právně závazný, jeho provádění obnáší významné socioekonomické náklady pro členské státy a jejich loďstva, protože obsahuje přibližně 90 opatření ve formě nařízení, pokynů, analýz, plánů, studií, zpráv a iniciativ; vyzývá členské státy a Komisi, aby v rámci přípravy jakýchkoli nových nebo reformovaných předpisů nebo iniciativ včas provedly nezbytné studie a aby v zájmu zajištění socioekonomických přínosů zohledňovaly a uplatňovaly procesy územního plánování námořních prostor, a to mezi regiony a přímořskými oblastmi nebo také mezi různými členskými státy a zeměmi mimo EU;

40.  domnívá se, že opatření zahrnutá do tohoto akčního plánu by se měla pokud možno řídit řádným legislativním postupem, aby byla zajištěna větší transparentnost, a jejich součástí by mělo být skutečné posouzení dopadu, do něhož by byly řádně zapojeny všechny zúčastněné strany;

41.  se znepokojením konstatuje, že právní důsledky akčního plánu nejsou dostatečně jasné, a to v důsledku prohlášení učiněných Komisí například během jeho prezentace ve Výboru pro rybolov Parlamentu nebo různým zúčastněným stranám; zdůrazňuje, že tato skutečnost nepřispěla k jasnosti podmínek a stabilitě odvětví rybolovu a má škodlivý dopad na mnoho odvětví rybolovu v době, kdy nejistoty způsobené kumulativními důsledky několika krizí silně zatěžují morálku lidí, kteří v tomto odvětví pracují;

42.  se znepokojením konstatuje, že Komise stále více využívá nezávazné nástroje, jako jsou sdělení, která jsou běžně označována jako „měkké právo“, k předkládání velmi konkrétních politických opatření, aniž by následně předložila legislativními návrhy; domnívá se, že jakákoli nejistota mezi zamýšleným právním smyslem vydaných sdělení a jejich skutečným právním účinkem pravděpodobně ovlivní právní jistotu a předvídatelnost odvětví a vyvolá právní otázky týkající se institucionální rovnováhy, jakož i mezí a výkonu pravomocí EU; domnívá se proto, že sdělení Komise by neměla být využívána k předkládání závazných opatření;

43.  lituje toho, že komunikace Komise, a to zejména ze strany GŘ MARE a GŘ ENV, zahrnovala rozporná tvrzení, pokud jde o závaznost akčního plánu; vyzývá GŘ MARE a GŘ ENV, aby před tím, než začnou připravovat nebo navrhovat společné iniciativy, lépe naslouchala specifickým rysům odvětví rybolovu;

Socioekonomické aspekty a potravinové zabezpečení

44.  oceňuje projev o stavu Unie v roce 2023, v němž předsedkyně Komise prohlásila, že u každého nového právního předpisu bude provedena kontrola konkurenceschopnosti; požaduje, aby akční plán i veškeré návrhy týkající se rybolovu a jiné iniciativy zahrnovaly test konkurenceschopnosti, pokud jde o jejich socioekonomický dopad na různé činnosti, jejich účinky na pobřežní komunity a odvětví rekreačního rybolovu a kumulativní dopad na dostupnost dodávek potravin;

45.  lituje skutečnosti, že akční plán není doprovázen socioekonomickou studií, posouzením dopadu založeným na vědecké analýze ani průběžnou zprávou a že nenavrhuje žádný druh opatření dalšího financování pro zelenou a energetickou transformaci; upozorňuje Komisi, že strategické dokumenty, jako je tento akční plán, by měly být předkládány různým zúčastněným stranám, jejichž názory by měly zohledňovat koordinovanějším a jasnějším způsobem, a měly by zahrnovat úplná environmentální, sociální, ekonomická a právní posouzení jejich provádění; vyzývá k zavedení všech nezbytných prostředků, včetně pobídek a kompenzačních mechanismů, aby byla zajištěna spravedlivá a vyvážená transformace;

46.  připomíná, že členské státy musí při přidělování rybolovných práv plně uplatňovat článek 17 SRP; vyzývá členské státy, aby přidělovaly rybolovná práva na základě transparentních a objektivních kritérií založených na sociální a environmentální výkonnosti rybářských loďstev a aby uplatňovaly článek 17 jako nástroj k podněcování odpovědných rybolovných postupů s nízkým dopadem;

47.  zdůrazňuje, že akční plán by měl rovnou měrou přispívat k pilířům udržitelnosti SRP (environmentálnímu, sociálnímu i hospodářskému) a měl by mimo jiné přispívat k růstu produktivity, důstojným pracovním podmínkám v odvětví, zejména v oblasti drobného rybolovu, a ke stabilitě trhů, měl by zajistit potravinově bezpečné, kvalitní a udržitelné produkty, aniž by bylo ohroženo potravinové zabezpečení a soběstačnost, a umožnit proto rybářům plně využívat přidělené rybolovné kvóty, a měl by rovněž přispívat k obnově a ochraně životního prostředí s cílem zmírnit změnu klimatu a přizpůsobit se jejím dopadům;

48.  vítá výzvu Komise, aby byly shromažďovány údaje o dopadu rekreačního rybolovu, ale zdůrazňuje, že je také nutné zvážit hospodářské a sociální dopady udržitelných rekreačních rybolovných činností; domnívá se, že rekreační rybolov může nabídnout vynikající příležitosti k podpoře přístupu „občanské vědy“;

Mezinárodní opatření a vzájemnost

49.  domnívá se, že Úmluva OSN o volném moři je významným úspěchem na mezinárodní úrovni pro ochranu oceánů; vyjadřuje však politování nad tím, že akční plán dostatečně nezdůrazňuje, že součástí mezinárodních dohod musí být vzájemnost; považuje proto za zásadní, aby EU na mezinárodní úrovni spolupracovala s dalšími protějšky na provádění pravidel s podobnými účely a cíli, jako jsou účely a cíle stanovené v nařízení o SRP, zejména v čl. 28 odst. 2 písm. d) tohoto nařízení, v Zelené dohodě pro Evropu a v cílech udržitelného rozvoje;

50.  zdůrazňuje, že je důležité, aby EU spolupracovala s rozvojovými zeměmi, zejména se státy v Africe, Karibiku a Tichém oceánu, s cílem připravit se na budoucí rozvoj energie z mořských obnovitelných zdrojů sdílením odborných znalostí EU v oblasti plánování námořních aktivit a průmyslového rozvoje; vyzývá EU, aby navýšila budování kapacit a financování pro rozvojové země za účelem zlepšení správy oceánů a pobřeží, rozvoje strategií mořské ekonomiky, překlenutí mezer ve správě a řešení nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu a nedovoleného obchodu s mořskými zdroji; podtrhuje, že je důležité přicházet s reakcemi, které splňují místní potřeby energie s nulovými emisemi uhlíku, zaručují ochranu mořských ekosystémů a zachovávají tradiční činnosti, jako je rybolov; zdůrazňuje, že do provádění těchto opatření je důležité zapojit pobřežní komunity; vyzdvihuje, že je dále důležité v nejvzdálenějších regionech podporovat udržitelné rybolovné postupy založené na udržitelném využití mořských zdrojů a řízení rybolovu, akvakultury a cestovního ruchu, což představuje způsob, jak zajistit dlouhodobý socioekonomický rozvoj těchto regionů;

51.  vyzývá, aby EU v partnerských zemích podporovala transparentnost rybolovu a dalších těžebních odvětví na moři, jelikož je klíčem k zastavení nadměrného rybolovu, úbytku biologické rozmanitosti a porušování lidských práv; zdůrazňuje, že pobřežní rozvojové země mohou v zájmu zvýšení transparentnosti zavést normy vymezené v iniciativě pro transparentnost rybolovu a iniciativě pro transparentnost těžebního průmyslu;

52.  žádá, aby se veškerá omezení, ať už jsou, nebo nejsou založená na akčním plánu, automaticky promítala i do produktů dovážených ze zemí mimo EU, zvláště pak s ohledem na skutečnost, že 70 % ryb, které se v EU spotřebují, pochází z dovozu; zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit soudržnost mezi vnitřními a vnějšími politikami a rovné podmínky pro hospodářské subjekty z EU a ze zemí mimo EU;

53.  konstatuje, že úlovky mobilních lovných zařízení pro lov při dně představují 25 % celkových evropských úlovků; domnívá se, že nová pravidla řízení, zejména omezení nebo omezení používání rybolovných technik na úrovni EU, by neměla představovat riziko pro potravinové zabezpečení ani vést ke zvýšení dovozu produktů rybolovu, zejména pokud jsou tyto produkty uloveny za použití lovných zařízení s omezeným nebo omezeným používáním v EU;

Spolupráce s odvětvím rybolovu

54.  podporuje pokračující úsilí odvětví rybolovu o zlepšení selektivity rybolovných technik a snížení jeho dopadu na životní prostředí; zdůrazňuje pozitivní příklady obnovy populací druhů v chráněných oblastech při zachování rybolovných činností; podporuje další úsilí o posílení mechanismů společného řízení, kdy místní zúčastněné strany přebírají odpovědnost za udržitelné řízení a více investují do výzkumu, inovací a vývoje nových lovných zařízení a technik; zdůrazňuje úlohu rybářů jako „strážců moře“, jejich závazek obnovit rybí populace a jejich přispívání k obnově mořských ekosystémů;

55.  konstatuje, že podle Komise bylo v posledních desetiletích díky SRP dosaženo hmatatelného pokroku směrem k udržitelnějšímu rybolovu v praxi; zdůrazňuje však, že toto oživení bylo pro většinu rybářských komunit spojeno s vysokými náklady;

56.  zdůrazňuje, že je důležité zapojit všechny zúčastněné strany, od rybářů po zástupce občanské společnosti, do rozhodovacího procesu a provádění opatření, která přispívají k ochraně a obnově mořských ekosystémů a která mohou podpořit udržitelný a odolný rybolov;

57.  zdůrazňuje, že zvláštní pozornost by měla být věnována genderové rovnosti a posílení postavení žen s ohledem na klíčovou roli žen a mladých lidí, zejména v oblastech udržitelné oceánské ekonomiky a ochrany moří;

o
o   o

58.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 349, 29.9.2023, s. 127. (2) Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22. (3) Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1. (4) Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19. (5) Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 135. (6) Úř. věst L 354, 23.12.2016, s. 1. (7) Úř. věst. L 248, 22.9.2007, s. 17. (8) Úř. věst. L 242, 19.9.2022, s. 1. (9) Úř. věst. C 67, 8.2.2022, s. 25. (10) Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 129. (11) Úř. věst. C 465, 6.12.2022, s. 2. (12) Úř. věst. C 493, 27.12.2022, s. 62. (13) Úř. věst. C 132, 14.4.2023, s. 106. (14) Přijaté texty, P9_TA(2023)0132. (15) Přijaté texty, P9_TA(2023)0411. (16) Ares(2023)3615063. (17) Sdělení Evropské komise ze dne 21. února 2023 nazvané „Společná rybářská politika dnes a zítra: Paktem pro rybolov a oceány k udržitelnému, vědecky podloženému, inovativnímu a inkluzivnímu řízení rybolovu“ (COM(2023)0103), (18) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7). (19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105). (20) Nařízení Rady (EU) 2023/194 ze dne 30. ledna 2023, kterým se pro rok 2023 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace, a kterým se pro roky 2023 a 2024 stanoví tato rybolovná práva pro některé populace hlubinných druhů ryb (Úř. věst. L 28, 31.1.2023, s. 1).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. ledna 2024 o provádění nařízení o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury – nařízení (EU) č. 1379/2013 (2023/2049(INI))

P9_TA(2024)0047 A9-0406/2023

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000(1), a na provádění uvedeného nařízení,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 349 této smlouvy,

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 21. února 2023 nazvanou „Provádění nařízení (EU) č. 1379/2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury“ (COM(2023)0101),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ (COM(2020)0381),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2021 o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2023 o situaci drobného rybolovu v EU a výhledech do budoucna(3),

–  s ohledem na výsledek jednání o nařízení o kontrole rybolovu,

–  s ohledem na zprávu Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR) z roku 2020 nazvanou „Kritéria a ukazatele pro začlenění aspektů udržitelnosti produktů z mořských živočichů do obchodních norem v rámci společné organizace trhu“ (VTHVR-20-05),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Eurobarometru č. 515 z roku 2021 nazvanou „Návyky spotřebitelů v EU v souvislosti s produkty rybolovu a akvakultury“,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. května 2022 nazvané „Lidé na prvním místě, zajištění udržitelného růstu podporujícího začlenění, využívání potenciálu nejvzdálenějších regionů EU“ (COM(2022)0198),

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu a čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na zprávu poradního sboru pro trhy(4) ze dne 30. března 2022 o zprávě Komise nazvané „Provádění nařízení (EU) č. 1379/2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury“ (COM(2023)0101),

–  s ohledem na zprávu poradního sboru pro trhy(5) ze dne 8. května 2023 nazvanou „Zlepšení právních předpisů o označování rostlinných napodobenin produktů rybolovu a akvakultury“,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A9-0406/2023),

A.  vzhledem k tomu, že ve svém usnesení o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ zdůraznil, že dobré mechanismy sledovatelnosti, které reagují na požadavky spotřebitelů a poskytují informace o tom, kde, kdy, jak a jaké ryby byly odloveny nebo odchovány, včetně informací o produktech dovážených ze třetích zemí, mají zásadní význam pro zajištění bezpečnosti potravin, zaručení transparentnosti pro spotřebitele, boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu a pro dosažení cílů Zelené dohody a cílů udržitelného rozvoje;

B.  vzhledem k tomu, že nově revidované nařízení o kontrole rybolovu zásadním způsobem vylepšuje pravidla sledovatelnosti všech produktů rybolovu a akvakultury; vzhledem k tomu, že tato pravidla budou prováděna postupně po přechodném období – dva roky pro čerstvé a zmrazené produkty a pět let pro zpracované produkty – a zajistí, aby spotřebitelé dostávali přesné informace; vzhledem k tomu, že lepší označování bude nástrojem pro boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu a k zajištění spravedlivé hospodářské soutěže a přispěje k nim;

C.  vzhledem k tomu, že více než tři čtvrtiny respondentů zvláštního průzkumu Eurobarometru č. 515 z roku 2021 se domnívají, že datum odlovu nebo produkce by mělo být u všech produktů rybolovu a akvakultury uvedeno na etiketě;

D.  vzhledem k tomu, že provádění společné organizace trhů se vyznačuje nízkou mírou využívání v souvislosti s vytvářením organizací producentů ryb v důsledku složitého uspořádání a uznávání v členských státech a finanční a právní nejistoty, pokud jde o finanční podporu a způsobilost opatření; vzhledem k tomu, že je třeba řešit i překážky, s nimiž se potýkají jiné organizace, jako jsou cofradías a prud’homie de pêche;

E.  vzhledem k tomu, že podmínky činnosti v nejvzdálenějších regionech vyžadují jedinečná a vhodná řešení, aby bylo možné čelit výzvám vnitřního rozvoje a potravinové soběstačnosti;

Úvod

1.  připomíná, že společná organizace trhů je spolu s opatřeními pro zachování zdrojů a finančními opatřeními nedílnou součástí společné rybářské politiky (SRP) a má zásadní význam pro dosažení jejich cílů;

2.  zdůrazňuje, že výsledkem revize nařízení o společné organizaci trhů z roku 2013 byl přechod od některých druhů intervencí k přístupu orientovanému spíše na dlouhodobý trh s důrazem na rozvoj a inovace v daném odvětví, aniž by byla dostatečně zohledněna výjimečná situace regionů uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU;

Profesní organizace

3.  domnívá se, že organizace producentů a mezioborové organizace jsou páteří odvětví rybolovu a akvakultury, podporují každodenní řízení SRP a umožňují její kolektivní provádění na úrovni producentů, zaručují dodávky zdravých bílkovin a zachovávají hospodářskou činnost a kulturní dědictví pobřežních oblastí;

4.  je toho názoru, že organizace producentů a mezioborové organizace hrají klíčovou roli při dosahování cílů SRP, a proto musí být dále podporovány a posilovány; konstatuje, že je nezbytné i nadále podporovat propagaci, zřizování a konsolidaci organizací producentů a mezioborových organizací v celé EU, včetně lepší finanční podpory (která se v jednotlivých členských státech liší), zejména v členských státech, kde je prvovýroba nadále značně roztříštěná (akvakultura, sběrači měkkýšů, drobný rybolov); domnívá se, že silná přítomnost organizací producentů a mezioborových organizací je zásadní pro zvýšení prosperity pobřežních a ostrovních komunit, ochranu mořského prostředí a posílení postavení rybářů a producentů akvakultury v dodavatelském řetězci a pro podporu udržitelného rybolovu a akvakultury, zejména v nejvzdálenějších regionech;

5.  vítá skutečnost, že Komise uznala, že plány produkce a uvádění na trh jsou klíčové pro dosažení cílů stanovených pro společnou organizaci trhů v článku 35 nařízení o SRP a že rozhodujícím faktorem je silná přítomnost dobře fungujících organizací producentů; konstatuje však, že je třeba učinit více na podporu každodenní práce organizací producentů v rámci provádění plánů produkce a uvádění na trh a pro zajištění konkrétního přístupu k financování pro všechny organizace producentů; vyzývá tudíž Komisi, aby v tomto směru aktualizovala dokumenty s pokyny pro zaměstnance a pomohla usnadnit všem skupinám loďstva lepší přístup na trh;

6.  dospívá k závěru, že opatření řádně fungujících organizací producentů a mezioborových organizací jsou z obecného hlediska úspěšná, ale podotýká, že stále chybí organizace producentů a mezioborové organizace, které by organizovaly zejména drobné rybáře, sběrače měkkýšů a chovatele v oblasti akvakultury, zejména v nejvzdálenějších regionech; konstatuje, že finanční překážky v některých členských státech způsobují potíže, zejména v odvětví drobného rybolovu; připomíná, že organizace producentů v odvětví akvakultury, které v současnosti fungují, jsou obzvláště úspěšné ve svých propagačních a komunikačních aktivitách;

7.  vítá skutečnost, že Komise uznává, že financování a vytváření struktur pro sdílení a organizaci finanční podpory nadnárodních profesních organizací je klíčovou otázkou; konstatuje, že to platí zejména pro rozmanité odvětví drobného pobřežního rybolovu, které tvoří většinu loďstva EU;

8.  naléhavě vyzývá členské státy, aby poskytly odpovídající administrativní a finanční podporu na zřizování a provozování nových organizací producentů, zejména v případě drobného pobřežního rybolovu, jelikož mají zvláštní společenský a kulturní význam, a aby napomohly jejich uznání;

9.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zlepšily soudržnost podpory organizací producentů ze strany vnitrostátních orgánů a co nejvíce omezily stávající nedostatky a rozdíly v rámci EU, a to i v oblasti financování plánů produkce a uvádění na trh tak, aby byly zajištěny rovnější podmínky pro organizace producentů; žádá Komisi, aby v tomto ohledu poskytovala i nadále členským státům podporu;

10.  domnívá se, že v současné době existují v členských státech organizace, které plní úkoly a funkce spadající do působnosti organizací producentů a mezioborových organizací, ale že podle nařízení o společné organizaci trhů tyto organizace nelze považovat za organizace producentů, např. výbory pro rybolov prud’homie de pêche a cofradías; domnívá se, že tyto organizace hrají zásadní roli při řízení místních zdrojů, přidělování kvót a řešení otázek souvisejících se zachováním rybích populací, při podpoře a udržování tradičních produktů, zejména v některých pobřežních komunitách;

11.  domnívá se, že tyto organizace by měly být uznány podle nařízení o společné organizaci trhů, aby jim byla udělena stejná práva, včetně finanční podpory, a povinnosti jako organizacím producentů; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu přijala opatření v koordinaci s dotčenými členskými státy, a to i tím, že v případě potřeby zváží odpovídající úpravu pravidel společné organizace trhů a zajistí, aby byly zavedeny řádné systémy, které zkontrolují, že fungování organizací producentů je v souladu s platnými pravidly;

12.  konstatuje, že krize způsobená onemocněním COVID-19 vedla k náhlému uzavření většiny prodejen pro čerstvé produkty rybolovu a akvakultury, a to i v nejvzdálenějších regionech, a proto bylo vhodné obnovit možnost využívat mechanismy podpory skladování a rozšířit je na organizace producentů v odvětví akvakultury a chovu slávky jedlé;

Společné obchodní normy

13.  připomíná, že mnohé obchodní normy začleněné do nařízení o společné organizaci trhů z roku 2013 pochází z 80. a 90. let 20. století; poznamenává, že podle hodnocení Komise jsou tyto normy obecně relevantní a účinné a přinášejí přidanou hodnotu;

14.  poukazuje na to, že hodnocení Komise a související konzultace odhalily možnosti zjednodušení, zefektivnění a modernizace norem; poznamenává, že v rámci hodnocení se rovněž zjistilo, že vnitrostátní orgány provádějí kontrolu dodržování norem na poměrně nízké úrovni, a proto je více než kdy jindy zapotřebí harmonizovat právní předpisy všech členských států EU v oblasti kontroly a inspekce;

15.  domnívá se, že obchodní normy pro produkty rybolovu a akvakultury uváděné na trh EU by bez ohledu na jejich původ měly splňovat harmonizované normy v oblasti environmentální a společenské udržitelnosti; požaduje, aby byly tyto normy začleněny do obchodních dohod a opatření přijímaných regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, jelikož je důležité zajistit, aby hospodářské subjekty měly rovné podmínky a producenti EU nebyli na trhu nepřiměřeně znevýhodněni; domnívá se, že kapacity pro certifikaci, zejména chráněná označení původu (CHOP) a jejich výhody z hlediska udržitelnosti životního prostředí, by měly být využity k podpoře produktů akvakultury;

16.  zdůrazňuje skutečnost, že v hodnocení Komise jsou identifikovány nedostatky stávajícího rámce, pokud jde o jeho schopnost dosáhnout cílů nařízení o společné organizaci trhů;

17.  vyzývá Komisi, aby zintenzivnila své snahy o odhalení případů nedodržování právních předpisů a zajistila rovné podmínky ve všech členských státech; konkrétně navrhuje, aby byly zohledněny osvědčené postupy z hlediska provádění a dodržování právních předpisů v oblasti obchodování a ochrany ekosystémů;

18.  poukazuje na to, že je zásadně důležité, aby obchodní normy pro všechny produkty uváděné na trh v EU byly sladěny a aktualizovány podle požadavků a cílů společné rybářské politiky s cílem posílit spravedlivou hospodářskou soutěž mezi všemi aktéry a jednoznačnost, což je nezbytné pro důraz na integraci sociálních a environmentálních referenčních hodnot v zájmu globální udržitelnosti; v tomto ohledu konstatuje, že musí být zohledněny zvláštnosti trhů v regionech uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie;

Informace pro spotřebitele

19.  souhlasí s tím, že aby mohla společná organizace trhů v plném rozsahu dosahovat svých cílů, musí příslušné orgány zajistit, aby byli spotřebitelé prostřednictvím propagačních, marketingových a vzdělávacích kampaní informováni o přínosech konzumace produktů rybolovu a akvakultury z hlediska nutriční hodnoty, zdraví a udržitelnosti, o široké škále dostupných druhů a o tom, jak důležitá je schopnost porozumět informacím na etiketách, a přitom předejít nepravdivému informování spotřebitelů a zajistit soulad s potravinovými systémy EU; domnívá se, že aby mohli spotřebitelé činit informovaná rozhodnutí, měli by dostávat jasné a vyčerpávající informace o produktech prodávaných na trhu EU, a že tyto informace by měly dodržovat stejná pravidla bez ohledu na původ produktů a způsoby produkce;

20.  zdůrazňuje, že VTHVR navrhl zlepšit informovanost spotřebitelů zahrnutím podrobnějších informací o oblasti odlovu, lovných zařízeních a metodách produkce v rámci společné organizace trhů; vyzývá tudíž Komisi, aby zvážila posílení obchodních norem s cílem zahrnout více informací na etiketách, např. složení, zeměpisnou rybolovnou oblast a lovné zařízení, aniž by se zvýšila zbytečná administrativní zátěž pro producenty a organizace producentů; je toho názoru, že by se měly provádět pravidelné přezkumy s cílem zajistit dodržování norem a posoudit efektivitu těchto harmonizovaných norem, neboť to pomůže identifikovat oblasti, kde je nutné zlepšení, a zajistit, aby normy byly stále relevantní a aktuální;

21.  domnívá se, že spotřebitelé by měli být schopni jasně identifikovat původ produktů, neboť se jedná o informaci, které si evropští spotřebitelé stále více cení a která podporuje spotřebu místních potravin vyprodukovaných nebo ulovených v okolí spotřebitele; upozorňuje na to, že je třeba změnit stávající systém identifikace produktů rybolovu prostřednictvím oblastí FAO, což neumožňuje jasné nebo podrobné označení původu a může to vést k nejasnostem;

22.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly a vytvářely nová chráněná označení jakosti vzhledem k jejich dobře známým a prokázaným přínosům pro evropskou produkci rybolovu a akvakultury, a vyzývá ke zlepšení uvádění těchto produktů na trh; naléhavě vyzývá Komisi, aby usnadnila uplatňování nových pravidel, která těmto strukturám kvality výrazně přispějí a co nejvíce zkrátí lhůty pro zpracování žádostí;

23.  tvrdí, že opatření v oblasti sledovatelnosti a s ní související transparentnosti jsou nezbytná pro zajištění souladu s platnými pravidly SRP; domnívá se, že budou-li tato opatření podpořena řádným systémem označování, který by měl být vyžadován u zpracovaných, čerstvých a konzervovaných produktů rybolovu a akvakultury, mohou zaručit, aby informace poskytované spotřebitelům byly přesné, jasné, úplné, důvěryhodné a spolehlivé; zdůrazňuje, že takový systém označování má zásadní význam pro boj proti podvodům s potravinami, včetně nesprávného označování, a proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu; domnívá se, že sledovatelnost produktů je třeba posílit a zaručit ve všech fázích hodnotového řetězce s cílem poskytnout nejen ekonomické a obchodní přínosy, ale také přispět ke snahám o ochranu zdraví; vítá v tomto ohledu skutečnost, že nové nařízení o kontrole rybolovu zavádí osvědčení o úlovku pro dovážené výrobky;

24.  konstatuje, že Komise v rámci svých konzultací obdržela zprávy, podle nichž v některých členských státech nebyly splněny požadavky na povinné informování spotřebitelů; podotýká, že provádění v celé EU je považováno za nerovnoměrné, což je patrné zejména v některých segmentech, například u prodejců ryb a zařízení společného stravování; připomíná, že označování musí poskytovat přesný popis produktů rybolovu a produktů, které nejsou získány rybolovem, aby se zabránilo podvodu a klamavé reklamě, jež mají nepříznivý dopad na spotřebitele i rybáře, zejména pokud jde o náhražky, protože v mnoha případech se používají obrázky, které ve spotřebitelích vyvolávají dojem, že určité produkty jsou produkty rybolovu, ačkoli tomu tak není; je znepokojen tím, že některé produkty na trhu, např. produkty rostlinného původu, používají výrazy týkající se výhradně produktů rybolovu, ačkoliv produktem rybolovu nejsou; domnívá se, že Komise by měla tuto záležitost na základě obdržených zpráv dále vyšetřit;

25.  domnívá se tudíž, že obchodní název „ryby“ nebo „druhy ryb“ by měl být na jednotném trhu vyhrazen pro produkty rybolovu nebo akvakultury živočišného původu; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby přezkoumala stávající právní předpisy o označování a obchodní úpravě produktů rostlinného původu napodobujících produkty rybolovu a akvakultury, a zajistila tak spotřebitelům pravdivé a přesné informace, které nepovedou k nedorozumění a zajistí zachování rovných příležitostí na trhu EU;

Pravidla hospodářské soutěže

26.  připomíná, že organizace producentů a mezioborové organizace mohou být za účelem dosažení svých cílů za určitých podmínek vyňaty z uplatňování pravidel hospodářské soutěže, mimo jiné jestliže jejich činnosti nevedou k rozdělení trhů, nevylučují hospodářskou soutěž a neeliminují konkurenci;

27.  podotýká, že toto vynětí je nezbytné pro umožnění některých postupů používaných organizacemi producentů a mezioborovými organizacemi, především v nejvzdálenějších regionech, jako jsou kontroly množství, které jejich členové uvádějí na trh, s cílem stabilizovat trhy a ceny, dodržovat povinnosti týkající se zachování zdrojů a zabránit plýtvání potravinami; dochází k závěru, že neuznané kolektivní organizace producentů (např. družstva, cofradías) nemohou využít vynětí podle stávajících kritérií pro organizace producentů;

28.  zdůrazňuje, že přibližně 70 % mořských plodů, které se konzumují v EU, se dováží ze třetích zemí, což následně vede k tomu, že EU je na těchto dovozech závislá pro svou spotřebu; zdůrazňuje, že rybolov, akvakultura a související odvětví musí být ziskové, aby mohly provádět investice potřebné k fungování, zatímco ziskovost je možná pouze tehdy, jsou-li produkty konkurenceschopné vůči dovozu ze třetích zemí; vyzývá Komisi a Radu k zajištění toho, aby obchodní politika EU umožnila rovné podmínky pro produkty z EU a dovážené produkty, a k podpoře spotřeby (environmentálně, ekonomicky a sociálně) udržitelných produktů rybolovu a akvakultury z EU;

29.  vybízí Komisi, aby zahájila dialog s organizacemi producentů a jinými relevantními zúčastněnými stranami o autonomních celních kvótách;

Informace o trhu a krizové řízení

30.  připomíná, že Evropské středisko pro sledování trhu s produkty rybolovu a akvakultury (EUMOFA) poskytuje hospodářským subjektům v odvětví rybolovu informace o trhu, aby lépe porozuměly tržním trendům; poznamenává, že od dubna 2013 jsou k dispozici specializované internetové stránky a databáze, které jsou plně funkční od doby, kdy vstoupila v platnost revidovaná společná organizace trhů, a slouží výzkumným orgánům, zúčastněným stranám a široké veřejnosti tím, že zlepšují přístup k informacím a údajům o trhu;

31.  připomíná, že EUMOFA poskytuje informace o trhu na základě stávající kombinované nomenklatury společného celního sazebníku EU; domnívá se, že by tento sazebník měl být aktualizován tak, aby zahrnoval nové kategorie produktů rybích výrobků, s nimiž se v EU obchoduje ve zvýšeném objemu, a aby nabízel intuitivnější a komplexnější digitální nástroje; vyzývá Komisi, aby prozkoumala způsoby, jak dále zlepšit informace o trhu s produkty rybolovu a akvakultury, zejména jak zlepšit analýzu trhu rozlišením různých částí Evropy s různými spotřebními návyky, co se týče druhů ryb;

32.  konstatuje, že středisko EUMOFA bylo použito k aktivaci krizových opatření, která byla zaměřena na řešení dopadů pandemie COVID-19;

33.  vyzývá Komisi, aby v rámci příští revize společné organizace trhů zvážila možnost zavedení krizového systému nebo rezervy, včetně podpory skladování, jako způsobu ochrany tohoto odvětví před výjimečnými situacemi, k nimž by mohlo v evropském rybolovu a akvakultuře dojít; připomíná, že v nedávné době musela být poskytnuta výjimečná pomoc k řešení krize způsobené pandemií COVID-19; vyzývá Komisi, aby stanovila kritéria pro použití takové pomoci a zajištění toho, aby mohla být vytvořena na míru pro konkrétní narušení trhu, a aby přitom vycházela z modelu krizové rezervy, která se již používá v jiných potravinových odvětvích, a aby zvážila další opatření, která by mohla být užitečná ke zmírnění závažného narušení trhu;

Závěry

34.  vítá pokrok, jehož bylo dosaženo při provádění pravidel společné organizace trhů; zdůrazňuje, že je potřeba vyvíjet další úsilí o zajištění řádné informovanosti spotřebitelů, zlepšení označování, posílení transparentnosti trhu a zvýšení sledovatelnosti produktů rybolovu, sběru měkkýšů a akvakultury a také politiky zaměřené na rovnost žen a mužů a na mládež; konstatuje, že v některých členských státech existují vládní samosprávy na nižší než celostátní úrovni s vlastními pravomocemi v oblasti rybolovu, sběru měkkýšů a akvakultury a Komise a jiné dotčené orgány by to měly při provádění společné organizace trhů respektovat;

35.  domnívá se, že Komise a členské státy musí zvýšit své úsilí o dosažení jednotnějšího provádění nařízení o společné organizaci trhů v jednotlivých odvětvích, a to při dostatečném zohlednění zvláštních podmínek fungování trhů v nejvzdálenějších regionech; domnívá se, že jednotnější provádění by mohlo pomoci zajistit důvěru spotřebitelů v produkty rybolovu a akvakultury uváděné na jednotný trh a přispět k cílům vnitřního rozvoje a potravinové soběstačnosti v nejvzdálenějších regionech;

36.  zdůrazňuje, že je důležité zapojit všechny zúčastněné strany v celém dodavatelském řetězci; v této souvislosti zdůrazňuje cennou práci příslušného poradního sboru pro trhy;

37.  vítá záměr Komise předložit návrh legislativního rámce pro udržitelné potravinové systémy s cílem zvýšit transparentnost a poskytnout spotřebitelům více informací; zdůrazňuje, že tento návrh by měl uznat význam zdravých a udržitelných produktů rybolovu a akvakultury a zvýšit hodnotu odvětví rybolovu; zdůrazňuje, že je třeba, aby tento nový legislativní rámec zahrnoval význam spotřeby ryb ve zdravé stravě; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby to nevytvářelo další administrativní zátěž a bylo v souladu s podmínkou udržitelnosti, která je stanovena v právních předpisech EU;

38.  vítá výsledek jednání o revizi nařízení o kontrole rybolovu, zejména pravidel usilujících o posílení ustanovení o sledovatelnosti všech produktů rybolovu, sběru měkkýšů a akvakultury, včetně produktů dovážených z třetích zemí; má za to, že tyto informace o sledovatelnosti budou pro evropské spotřebitele velmi důležité na kontinentě i v zámoří; vyzývá Komisi, aby navrhla nová opatření se stejnými požadavky na všechny produkty bez ohledu na stupeň zpracování, kategorii potraviny nebo členský stát, v němž se daná společnost nachází, s cílem zajistit, aby poskytované informace byly přesné, jasné, úplné a harmonizované ve všech členských státech a územích s pravomocí v oblasti rybolovu a ve všech kategoriích produktů, aby se dostaly ke konečným spotřebitelům v jednoduchém a přístupném formátu;

39.  domnívá se, že členské státy by měly více využívat středisko EUMOFA, zejména v oblastech, v nichž se EUMOFA využívá méně, neboť by mělo dále zlepšit shromažďování údajů a analýzu trhu z různých částí Evropy s různými návyky v oblasti spotřeby ryb a nabídnout intuitivnější a komplexnější digitální nástroje; je toho názoru, že takto by údaje střediska EUMOFA mohly být užitečnější k analýze trhu, i rozlišené podle jednotlivých regionů, zejména v případě prudkých změn, k nimž došlo například během krize způsobené onemocněním COVID-19, s cílem aktivovat krizové nástroje a možnosti stabilizace trhu;

40.  je přesvědčen, že pro boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu je zásadní zlepšit sledovatelnost a transparentnost v dodavatelském řetězci v odvětví rybolovu a akvakultury;

41.  opakuje svou výzvu všem členským státům, aby byla kritéria pro uznání organizací producentů a mezioborových organizací upravena tak, aby lépe vyhovovala všem různým organizacím v členských státech, které plní úkoly, jež z velké části spadají do působnosti organizace producentů; poukazuje v této souvislosti na organizace, jako jsou cofradías a prud’homie de pêche, a organizace působící v nejvzdálenějších regionech;

42.  vyzývá Komisi, aby iniciovala účinnější opatření k odstranění překážek, které organizacím producentů brání naplno plnit své úkoly, a to řešením obtíží organizací producentů zabývajících se drobným pobřežním a ostrovním rybolovem, pokud jde o rozdílné zacházení ze strany vnitrostátních správních orgánů, ať už se jedná o uznávání organizací producentů, každodenní financování, administrativní podporu nebo způsobilost opatření;

43.  zdůrazňuje význam zapojení všech zúčastněných stran v celém dodavatelském řetězci v odvětví rybolovu a akvakultury a občanské společnosti s cílem zvýšit důvěru a porozumění při provádění ustanovení o společné organizaci trhů, zejména pokračováním a posilováním spolupráce s poradním sborem pro trhy;

o
o   o

44.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1. (2) Úř. věst. C 184, 5.5.2022, s. 2. (3) Úř. věst. C 214, 16.6.2023, s. 150. (4) Poradní sbor pro trhy, „Zpráva z roku 2022 o fungování společné organizace trhů“, 30. března 2022. (5) Poradní sbor pro trhy, „Zlepšení právních předpisů o označování rostlinných napodobenin produktů rybolovu a akvakultury“, 8. května 2023.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. ledna 2024 o genderových aspektech rostoucích životních nákladů a dopadu energetické krize (2023/2115(INI))

P9_TA(2024)0048 A9-0430/2023

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 1 a 3 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na články 8, 9, 10, 119, 122, 127, 151, čl. 153 odst. 2 a články 156, 157, 191 a 194 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie a zejména na ustanovení o sociálních právech a o rovnosti žen a mužů,

–  s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030, zásadu „nikoho neopomíjet“, a zejména na cíl udržitelného rozvoje č. 1 týkající se vymýcení chudoby, cíl č. 5 týkající se dosažení rovnosti žen a mužů a zlepšení životních podmínek žen a cíl č. 8 týkající se dosažení udržitelného hospodářského růstu,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 nazvané „Unie rovnosti: Strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (COM(2020)0152),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES(1),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost(5),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování(6),

–  s ohledem na doporučení Komise (EU) 2023/2407 ze dne 20. října 2023 ýkající se energetické chudoby,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2022 nazvané Sociální a hospodářské důsledky ruské války na Ukrajině pro EU – posílení akceschopnosti EU(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2022 o chudobě žen v Evropě(8),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora ze dne 26. května 2021 nazvanou „Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do rozpočtu EU: čas změnit slova v činy“(9),

–  s ohledem na doporučení Komise (EU) 2020/1563 ze dne 14. října 2020 týkající se energetické chudoby(10),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2020 nazvané „Renovační vlna pro Evropu – ekologické budovy, nová pracovní místa, lepší životní úroveň“ (COM(2020)0662),

–  s ohledem na údaje Mezinárodní energetické agentury o cenách energie u konečného uživatele a o daních(11),

–  s ohledem na zprávu Mezinárodního měnového fondu z října 2022 nazvanou „The Fog of War Clouds the European Outlook“(12),

–  s ohledem na studii Eurostatu z roku 2022 nazvanou „Životní podmínky v Evropě“(13),

–  s ohledem na informační dokument Eurostatu ze dne 10. února 2022 nazvaný „Ceny energií na vzestupu v eurozóně v roce 2021“(14),

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound ze dne 28. října 2022 nazvanou The cost-of-living crisis and energy poverty in the EU: Social impact and policy responses – Background paper(15) (Krize způsobená vysokými životními náklady a energetická chudoba v EU: sociální dopad a politické reakce – podkladový dokument),

–  s ohledem na poslední průzkum Eurofoundu Život a práce v Evropě z jara 2023,

–  s ohledem na indexy rovnosti žen a mužů(16) (17)Evropského institutu pro rovnost žen a mužů za roky 2021 a 2022,

–  s ohledem na svůj průzkum Eurobarometr z podzimu 2022(18),

–  s ohledem na výzkum Světového ekonomického fóra ze dne 26. ledna 2023(19),

–  s ohledem na studii nazvanou „Genderové hledisko přístupu k energii v EU“, kterou zveřejnilo generální ředitelství pro vnitřní politiky Unie dne 18. prosince 2017(20),

–  s ohledem na brífink nazvaný „Genderové aspekty energetické chudoby“, který dne 1. března 2023 zveřejnilo generální ředitelství pro vnitřní politiky Unie(21),

–  s ohledem na studii nazvanou „Genderový rozměr a dopad balíčku „Fit for 55“, kterou zveřejnilo generální ředitelství pro vnitřní politiky Unie dne 6. prosince 2022(22),

–  s ohledem na brífink nazvaný „Energetická chudoba v EU“, který zveřejnilo generální ředitelství pro parlamentní výzkumné služby dne 18. září 2023(23),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2020 o maximalizaci potenciálu energetické účinnosti fondu budov v EU(24),

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví ze dne 12. května 2022 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické účinnosti,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj ze dne 7. dubna 2021 o dopadech změny klimatu na zranitelné skupiny obyvatel v rozvojových zemích a stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví ze dne 2. října 2020,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2021 o snižování nerovností se zvláštním zaměřením na chudobu pracujících(25),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o přístupu k důstojnému a dostupnému bydlení pro všechny(26),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2021 o provádění směrnice o energetické náročnosti budov(27),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. října 2023 o zajištění evropských dopravních děl pro ženy(28),

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A9-0430/2023),

A.  vzhledem k tomu, že inflace od roku 2021 prudce vzrostla, což je způsobeno především vysokými náklady na energii a potraviny, které ještě zhoršila neodůvodněná útočná válka Ruska proti Ukrajině(29); vzhledem k tomu, že se nepředpokládá, že by mzdy rostly tak rychle jako inflace, což by vedlo ke krizi životních nákladů; vzhledem k tomu, že tato krize vážně ohrožuje živobytí žen, jejich zdraví, dobré životní podmínky, ekonomickou nezávislost a přístup k bydlení a zároveň omezuje jejich kupní sílu a jejich schopnost nakupovat základní potřeby, jako jsou potraviny, a brání jim v tom, aby měly důstojnou životní úroveň;

B.  vzhledem k tomu, že ceny v EU od října 2021 obecně vzrostly o 11,5 % a obzvláště postiženy byly potraviny, přičemž inflace v říjnu 2022 vzrostla na 17,8 %; vzhledem k tomu, že v souladu s makroekonomickými prognózami ECB pro eurozónu ze září 2023 je průměrná inflace pro rok 2023 odhadována na 5,6 %, což představuje revizi předchozích prognóz směrem nahoru; vzhledem k tomu, že podle nadace Eurofound nebylo zvýšení nominálních mezd v mnoha zemích v roce 2023 v mnoha případech dostatečné k zachování kupní síly pracujících žen;

C.  vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19, rostoucí krize životních nákladů a válka proti Ukrajině prohloubily již existující krizi a nejisté pracovní a životní podmínky mnoha žen; vzhledem k tomu, že genderové důsledky těchto krizí dále udržují systémové nerovnosti mezi ženami a muži v mnoha odvětvích;

D.  vzhledem k tomu, že ženy jsou v celé jejich rozmanitosti neúměrně postiženy důsledky krize životních nákladů, neboť obvykle patří k nejchudším částem obyvatelstva a představují 70 % z 1,3 miliardy(30) lidí žijících v podmínkách chudoby; vzhledem k tomu, že jsou ženy trvale znevýhodněny strukturálními a kulturními faktory, jako jsou tradiční genderové normy;

E.  vzhledem k tomu, že ženy jsou nadměrně zastoupeny na nejistých pracovních místech, v pružných formách práce, s atypickými a pružnými smlouvami (práce na částečný úvazek, dočasná práce, neformální zaměstnání) a nadměrně se vyskytují mezi pracovníky s minimální mzdou; vzhledem k tomu, že ženy také mají v důsledku rozdílů v platech a důchodech nižší příjmy a majetek, a je proto pravděpodobnější, že budou mít potíže s tím, aby vyšly s penězi, a stále nesou nepřiměřenou zátěž spojenou s neplacenou pečovatelskou prací, což jim ponechává méně zdrojů na to, aby se chránily před negativním dopadem krize spojené se životními náklady; vzhledem k tomu, že ženy jsou rovněž obzvláště zasaženy časovou chudobou, která je definována jako nedostatek času na odpočinek a volnočasové aktivity jednotlivce po odečtení času potřebného pro placené zaměstnání a neplacenou práci, a proto nejsou schopny zkrátit pracovní dobu, aniž by se dostaly do (ještě větší) chudoby;

F.  vzhledem k tomu, že ženy jsou „nárazníky chudoby“, které nesou hlavní odpovědnost a psychickou zátěž za plánování, nákup a přípravu jídla pro své rodiny a koordinaci různých dalších pečovatelských a domácích úkolů, jako je řízení rozpočtu chudých domácností, a jsou tak mnohem více postiženy rostoucími životními náklady a energetickou krizí; vzhledem k tomu, že tato úloha primárních pečovatelů v rodině představuje neúměrný podíl zátěže neplacené péče a práce v domácnosti připadající na ženy;

G.  vzhledem k tomu, že po sobě jdoucí krize měly na ženy po celém světě negativní dopad a zastavily pokrok v oblasti rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že ženy jsou obzvláště postiženy snižováním investic a rozpočtovými škrty ve veřejných službách, jako je vzdělání, zdravotnictví, doprava a sociální pomoc, neboť je u nich větší pravděpodobnost, že budou pracovat v těchto veřejných službách, budou na ně spoléhat a začnou je samy poskytovat, jakmile jsou zrušeny;

H.  vzhledem k tomu, že je důležité bojovat proti diskriminaci mezi muži a ženami v přístupu k zaměstnání a práci a podporovat rovnost v kariéře a profesních kategoriích, v odborném vzdělávání a v odměňování a současně posilovat práva na práci a chránit kolektivní vyjednávání a práva odborů;

I.  vzhledem k tomu, že energetická krize v Evropě ukázala potřebu reformy evropského trhu s elektřinou; vzhledem k tomu, že indexováním cen elektřiny podle cen plynu vytvořil trh značné příležitosti ke spekulacím, což vedlo k významným obtížím pro podniky, zejména malé a střední podniky, i pro domácnosti, zejména ty, které tvoří osoby ve zranitelném postavení nebo žijící ve venkovských oblastech, včetně žen, které jsou obzvláště ohroženy; vzhledem k tomu, že tyto hospodářské spekulace přispěly ke zvýšení nákladů na energii; vzhledem k tomu, že regulace cen v odvětví energetiky je jedním z klíčových nástrojů k zaručení hospodářských a sociálních práv lidí a k zajištění přístupu k elektřině, vytápění a chlazení v rámci ekologické transformace energetiky;

J.  vzhledem k tomu, že Rada dosáhla dohody o reformě trhu s elektřinou, jejímž cílem je snížit závislost cen elektřiny na kolísavých cenách fosilních paliv, chránit spotřebitele před prudkým nárůstem cen, urychlit zavádění obnovitelných zdrojů energie a zlepšit ochranu spotřebitelů;

K.  vzhledem k tomu, že změna klimatu a katastrofy související s klimatem zhoršují krizi životních nákladů a mají zvláštní dopad na ženy, neboť ženy jsou statisticky více ohroženy chudobou; vzhledem k tomu, že skupiny, které již žijí na okraji, jsou nejvíce zasaženy volatilitou energetického systému fosilních paliv, zatímco energetické a potravinářské společnosti dosahují rekordních zisků;

L.  vzhledem k tomu, že energetická chudoba představuje pro EU obrovskou výzvu a závažný sociální problém; vzhledem k tomu, že ještě před současnou krizí v roce 2021 mělo 6,9 % všech domácností v Unii nedoplatky za služby a 6,4 % domácností uvedlo, že nejsou schopny udržet svůj domov vytopený; vzhledem k tomu, že v roce 2020 žilo téměř 15 % všech domácností v domovech, do kterých zatéká, které mají rozbité střechy nebo jsou zasaženy hnilobou(31);

M.  vzhledem k tomu, že v roce 2022 více než 41 milionů Evropanů nebylo schopno udržet své domovy dostatečně vytopené; vzhledem k tomu, že tento počet odpovídá počtu obyvatel Řecka, Portugalska, Maďarska a Švédska, což znamená, že si tito lidé musí vybrat mezi vytápěním svých domovů a nákupem potravin; vzhledem k tomu, že se odhaduje, že toto číslo může být mnohem vyšší, neboť podle údajů evropského střediska pro sledování energetické chudoby (EPOV) se jedná o více než 50 milionů domácností; vzhledem k tomu, že energetická chudoba je vícerozměrný jev, který je považován za způsobený kombinací nízkých příjmů, vysokých nákladů na energii a nízké energetické účinnosti budov;

N.  vzhledem k tomu, že budovy představují 40 % konečné spotřeby energie v EU a 36 % emisí skleníkových plynů souvisejících s energií a že 75 % budov v EU je stále energeticky neefektivních;

O.  vzhledem k tomu, že energetickou chudobu prohlubují stávající nerovnosti mezi ženami a muži, zejména pokud jde o příjmy, jako jsou rozdíly v odměňování, důchodech a účasti žen a mužů; vzhledem k tomu, že rozdíl v odměňování žen a mužů v celé EU stále činí 12,7 %(32); vzhledem k tomu, že kumulativní účinek těchto genderových rozdílů ve mzdách v průběhu života žen vede k tomu, že ženy mají v EU o 35 % nižší důchody než muži; vzhledem k tomu, že právo na stejnou odměnu za stejnou práci není vždy dodržováno a zůstává jedním z největších problémů v úsilí o překonání diskriminace v odměňování; vzhledem k tomu, že mezi členskými státy EU přetrvávají značné rozdíly ve výši důchodů žen a mužů, které se pohybují od 2,6 % v Estonsku po 46,1 % na Maltě; vzhledem k tomu, že rozdíly ve výši důchodů žen a mužů vedou k tomu, že ženy jsou více ohroženy chudobou ve stáří a sociálním vyloučením;

P.  vzhledem k tomu, že u žen, zejména rodičů samoživitelek a žen, které se potýkají s diskriminací z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám na základě etnického původu, rasy, migračního statusu, sexuální orientace, zdravotního postižení nebo věku, je pravděpodobnější, že se dostanou do energetické chudoby; vzhledem k tomu, že to znamená, že pokračující krize životních nákladů prohloubí energetickou chudobu v EU na základě pohlaví; vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí další údaje rozčleněné podle pohlaví a meziodvětvové rovnosti; vzhledem k tomu, že podle OSN čelí svět největší krizi životních nákladů v generaci;

Q.  vzhledem k tomu, že v roce 2022 byla více než jedna pětina obyvatel EU žijících v domácnosti s vyživovanými dětmi ohrožena chudobou nebo sociálním vyloučením; vzhledem k tomu, že na konci roku 2022 očekávalo 44 % matek samoživitelek a 31 % samoživitelů v nadcházejících měsících potíže s úhradou nákladů na energie(33);

R.  vzhledem k tomu, že energetická krize a vyšší podíl nákladů na energii v celkovém příjmu žen snižují jejich finanční schopnost vybudovat si autonomní existenci, což ženám bez příjmu nebo s nízkými příjmy ztěžuje uniknout domácímu násilí a zneužívání ze strany partnera, k němuž jsou finančně vázány;

S.  vzhledem k tomu, že energetická chudoba je spojena s významnými dopady na lidské fyzické a psychické zdraví, neboť například teploty v chladovně souvisejí se zvýšeným rizikem stresu, přerušení spánku, respiračních onemocnění a onemocnění oběhové soustavy(34); vzhledem k tomu, že ženy čelí značným zdravotním a bezpečnostním rizikům vyplývajícím ze znečištění ovzduší v domácnostech a z nedostatečného osvětlení a že podle studie WHO mají ženy vyšší relativní riziko než muži z důvodu expozice kouři z pevných paliv, včetně chronického obstrukčního plicního onemocnění a rakoviny plic; vzhledem k tomu, že chladné ustájení a související zdravotní rizika jsou považovány za možnou příčinu nadměrné úmrtnosti v zimě(35);

T.  vzhledem k tomu, že venkovské, vnitrozemské a nejvzdálenější oblasti a oblasti s vysokým rizikem vylidňování jsou obzvláště vystaveny energetické chudobě, a to v důsledku nižších relativních příjmů domácností, které se v těchto oblastech nacházejí, a vzhledem ke specifickým energetickým potřebám domácností zemědělců; vzhledem k tomu, že navíc je méně investic do zvyšování energetické účinnosti bydlení; vzhledem k tomu, že ženy žijící v těchto oblastech jsou náchylnější k tomu, aby se dostaly do energetické chudoby, a jsou neúměrně postiženy nedostatečným přístupem k čisté a cenově dostupné energii, neboť jsou často primárními uživateli energie z domácností;

U.  vzhledem k tomu, že o dopadu energetické chudoby na ženy v EU je k dispozici jen málo informací nebo údajů; vzhledem k tomu, že Středisko EU pro sledování energetické chudoby ve svém veřejně přístupném souboru ukazatelů neposkytuje údaje rozčleněné podle pohlaví; vzhledem k tomu, že pouze několik členských států přijalo definice ukazatelů energetické chudoby a energetické chudoby, které obvykle nezohledňují rovnost žen a mužů;

V.  vzhledem k tomu, že solární energie může nejen nabídnout řešení současné energetické krize, ale může mít také pozitivní dopad na rovnost žen a mužů a rovnost na celém světě;

W.  vzhledem k tomu, že ženy v odvětví energetiky pracují spíše v podnicích, kde jsou mzdy nižší, a tento rozdíl je větší než v jiných odvětvích; vzhledem k tomu, že pouze 20 % vedoucích pozic v odvětví energetiky zastávají ženy, a ty tak hrají na úrovni řízení energetických společností nedostatečnou úlohu; vzhledem k tomu, že plné začlenění žen do těchto pozic by pomohlo podpořit inovace, zavést nové způsoby řízení a podpořit rozmanitost pracovní síly, čímž by se podpořil pozitivní cyklus rovnosti žen a mužů přispívající k přechodu na zelenou energii;

X.  vzhledem k tomu, že podle OSN mohou být ženy mocnými hybateli změn v přechodu na čistou energii; vzhledem k tomu, že vytvoření příznivého prostředí pro podnikání žen a udržitelnou energetiku bude vyžadovat spolupráci se širokou škálou zúčastněných stran ze soukromého sektoru; vzhledem k tomu, že řešení stávajících genderových rozdílů v přístupu k financování, informacím, technologiím, zboží a službám je důležité pro snížení investičních rizik a podporu přístupu podnikatelek v oblasti udržitelné energie k financování podniků;

Y.  vzhledem k tomu, že zlepšení přístupu žen k udržitelné energii a příležitostem je nezbytným předpokladem pro snížení chudoby a posílení ekonomického postavení žen na celém světě;

Z.  vzhledem k tomu, že podle Světového ekonomického fóra se odvětví energetiky potýká s politováním nad nedostatkem absolventů přírodních věd, technologií, inženýrství, umění a matematiky (STEAM), což snižuje počet potenciálních uchazečů; vzhledem k tomu, že ženy tvoří 52 % evropské populace a většinu absolventů terciárního vzdělávání v EU, avšak představují pouze 17,9 % profesorů v oborech strojírenství a technologie(36) a dva z pěti vědců a inženýrů, a proto tvoří pouze 34 % pracovní síly v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM)(37); vzhledem k tomu, že transformace energetiky může významně těžit ze znalostí a zkušeností žen;

AA.  vzhledem k tomu, že Komise nesplnila svůj závazek stanovený ve strategii pro rovnost žen a mužů začlenit hledisko rovnosti žen a mužů do všech hlavních iniciativ Komise, včetně Zelené dohody pro Evropu a souvisejících politik;

AB.  vzhledem k tomu, že Komise je podle Smluv povinna podporovat rovnost žen a mužů; vzhledem k tomu, že se však Evropský účetní dvůr domnívá, že genderové hledisko nebylo začleněno do rozpočtu EU, neboť z velké části chybí klíčové prvky, jako je genderová analýza, cíle týkající se rovnosti žen a mužů, ukazatele a odpovědnost prostřednictvím podávání zpráv;

AC.  vzhledem k tomu, že v pilířích zelené a digitální transformace Nástroje pro oživení a odolnost z velké části chybí obavy týkající se rovnosti žen a mužů, což představuje promarněnou příležitost k účinnému začlenění genderové rovnosti do cílů v oblasti klimatu a životního prostředí;

AD.  vzhledem k tomu, že studie, kterou si vyžádal Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví (FEMM), ukazuje, že muži jsou často upřednostňováni před ženami a dalšími marginalizovanými skupinami, pokud jde o návrhy dotací a podpory v rámci balíčku „Fit for 55“, jakož i v jiných politikách, programech a financování přechodu na ekologické zemědělství;

AE.  vzhledem k tomu, že v politikách a opatřeních členských států a EU, jejichž cílem je bojovat proti dopadům krize životních nákladů a zmírnit je, chybí hledisko rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že přibližně dvě třetiny opatření zavedených členskými státy ke zmírnění rostoucí míry inflace nejsou zaměřeny na konkrétní skupiny ve zranitelném postavení a poskytují pouze krátkodobá řešení namísto reakcí, které přispějí k sociálně spravedlivé a ekologické transformaci, jako je podpora úspor energie nebo přechod na obnovitelné zdroje energie;

AF.  vzhledem k tomu, že opatření EU by měla zohlednit význam konceptu klimatické spravedlnosti a závazek všech stran Pařížské dohody respektovat, podporovat a zohledňovat své závazky v oblasti lidských práv, včetně rovnosti žen a mužů, při přijímání opatření k řešení změny klimatu;

Genderově citlivá řešení energetické chudoby a rostoucích životních nákladů

1.  vyzývá Komisi, aby dostála pozitivnímu závazku předsedkyně von der Leyenové, tedy prosazovat rovnost žen a mužů při veškeré tvorbě politik, a zdůrazňuje, že je třeba učinit více, neboť v hlavních iniciativách v oblasti klimatu, energetiky a životního prostředí chybí hledisko rovnosti žen a mužů; vyzývá k tomu, aby Zelená dohoda pro Evropu zajistila spravedlivou a sociálně spravedlivou transformaci, která bude fungovat ve prospěch všech, a to vypracováním meziodvětvové strategie pro genderově transformační strategii pro řešení energetické chudoby a zvýšením veřejných investic do sociálního, cenově dostupného a energeticky účinného bydlení, s přihlédnutím ke specifickým potřebám žen, které se často významně podílejí na hospodaření s energií v domácnostech, ale nemají rovný přístup ke zdrojům;

2.  vyjadřuje politování nad tím, že doporučení Komise (EU) 2023/2407 ze dne 20. října 2023 o energetické chudobě(38) a doprovodné pokyny(39) neuznávají genderové aspekty energetické chudoby a zásadní potřebu údajů rozčleněných podle pohlaví, aby bylo možné adekvátně posoudit potřeby zranitelných domácností jako klíčový ukazatel; je znepokojen tím, že Komise nepřijala četné výzvy Evropského parlamentu, občanské společnosti a Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) k vypracování genderově specifických ukazatelů s cílem zajistit, aby ekologická transformace byla sociálně spravedlivá;

3.  vyzývá EU, aby prosadila mimořádný balíček na podporu osob, které se potýkají s prudce rostoucími životními náklady, včetně 100 miliard EUR pro rodiny, zejména rodiny s jedním rodičem, z nichž převážnou většinu vedou ženy, nejvíce postižené energetickou chudobou, a nejméně 20 miliard EUR na rozšíření evropského systému záruky pro děti;

4.  vyzývá členské státy a EU, aby urychleně zaručily cenově dostupné veřejné služby a potraviny pro domácnosti s nízkými příjmy, a zejména pro ty, které čelí diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám; zdůrazňuje, že nikdo by neměl muset v nejdrsnější zimě mrznout ani trpět přehřátím v hprkých letních měsících, a vyzývá členské státy a EU, aby zakázaly odpojování energie; zdůrazňuje, že zvyšování energetické účinnosti prostřednictvím renovací bytů by mělo být ve všech členských státech prioritou;

5.  připomíná, že vzhledem k tomu, že v EU je více než 50 milionů lidí postiženo energetickou chudobou, měla by být domácnostem s nízkými příjmy poskytnuta finanční pomoc, aby mohly dodržovat minimální normy energetické náročnosti; považuje za důležité, aby členské státy zaručily přístup k elektřině pro zranitelné osoby;

6.  připomíná, že energetická chudoba postihuje v celé EU neúměrně mnoho žen, a proto by členské státy měly věnovat potřebnou podporu na zmírnění energetické chudoby žen;

7.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly naléhavá opatření k řešení chudoby a rostoucí nerovnosti mezi ženami, zejména mezi zranitelnými skupinami, včetně svobodných matek, žen se zdravotním postižením, žen rasového a etnického původu, osob LGBTIQ+, migrantek a uprchlic, starších žen a žen ve venkovských nebo vylidněných oblastech; připomíná Komisi, aby vypracovala ambiciózní evropskou strategii boje proti chudobě do roku 2030, se zahrnutím časové chudoby, s konkrétními cíli pro snížení chudoby a s důrazem na ukončení chudoby žen a prolomení bludného kruhu mezigenerační chudoby;

8.  vyzývá členské státy, aby přijaly konkrétní opatření k boji proti riziku chudoby ve stáří a při reformě důchodových systémů zaujaly genderově citlivý přístup, přizpůsobovaly věk odchodu do důchodu a posílily důchody a sociální dávky a služby, jako je dlouhodobá péče, s přihlédnutím k nedostatečnému zastoupení žen na trhu práce, jakož i k segregaci na trhu práce a diskriminaci na základě pohlaví;

9.  vyzývá Komisi, aby posoudila a případně navrhla nové legislativní akty, které by zabránily spekulantům, aby ženám znemožňovali přístup k energii;

10.  zdůrazňuje, že přístup k elektřině hraje zásadní úlohu při snižování chudoby a při zajišťování plné a rovné účasti ve společnosti;

11.  vyzývá Generální ředitelství Komise pro energetiku, aby vypracovalo akční plán pro rovnost žen a mužů, který zajistí, aby všechny právní předpisy EU v oblasti energetiky, včetně práva na sdílení energie, jak je uvedeno ve směrnici (EU) 2018/2001, zahrnovaly genderový rozměr, a vypracovaly konkrétní opatření, ukazatele a cílené fondy pro boj proti energetické chudobě, a zejména jejím genderovým důsledkům;

12.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily začlenění genderového a průřezového rozměru do všech systémů energetické účinnosti a elektřiny z obnovitelných zdrojů, včetně práva na sdílení energie, s cílem podpořit ty občany, kteří jsou energetickou chudobou nejvíce postiženi; uznává přínos iniciativ vedených ženami k udržitelným energetickým řešením a zásadní úlohu žen při navrhování těchto řešení na všech úrovních, včetně úrovně domácností a komunit a místní, vnitrostátní a evropské úrovně;

13.  vyzývá Komisi a členské státy, aby začlenily rovnost žen a mužů do všech politik s cílem dosáhnout co nejlepší reakce na energetickou krizi, která neúměrně postihuje ženy; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby vypracovala zprávu o důsledcích rostoucích životních nákladů souvisejících s rovností žen a mužů v důsledku energetické krize, včetně posouzení provádění jejího doporučení týkajícího se energetické chudoby z hlediska rovnosti žen a mužů; vyzývá členské státy, aby sledovaly ceny energie, dopravy a dalšího základního zboží s cílem vypracovat konkrétní opatření pro boj proti riziku sociálního vyloučení a chudoby se zaměřením na přístup k cenově dostupnému bydlení, dopravě, spravedlnosti a energii;

14.  vyzývá Komisi, aby od členských států vyžadovala, aby ve vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu prováděly povinná posouzení dopadu na rovnost žen a mužů, a to i při podávání zpráv o energetické chudobě;

15.  vyzývá Komisi, aby vypracovala konkrétní pokyny, jak zajistit, aby členské státy při vypracovávání národních plánů v oblasti energetiky a klimatu (NECP) správně uplatňovaly začleňování genderového hlediska a genderovou analýzu, včetně opatření a akcí na zmírnění energetické chudoby; domnívá se, že začlenění genderové analýzy s hlediskem příslušnosti ke dvěma či více skupinám do plánů NECP je klíčem k podpoře sociálně spravedlivého energetického přechodu;

16.  vyzývá členské státy, aby zvýšily veřejné investice do politik, jejichž cílem je přímo či nepřímo bojovat proti negativním dopadům krize životních nákladů na ženy v celé jejich rozmanitosti, chránit oběti genderově podmíněného násilí a zaručit přístup ke kvalitním veřejným a bezplatným službám v oblasti péče, vzdělávání, zdraví, včetně sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, a cenově dostupného bydlení, dopravy a energie, jakož i přístupu k důstojnému zaměstnání; vyzývá členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost venkovským, vnitrozemským a nejvzdálenějším regionům a regionům ohroženým vylidňováním, kterým často chybí odpovídající poskytování těchto služeb;

17.  zdůrazňuje, že dopady vysoké inflace a nákladů na energii oslabují veřejné služby, na něž se ženy spoléhají s větší pravděpodobností a u nichž je větší pravděpodobnost, že v nich budou pracovat; zdůrazňuje skutečnost, že škrty v rozpočtech členských států na péči o děti, vzdělávání a předškolní činnosti a na pečovatele mají přímý dopad na ženy, které přebírají většinu dodatečných úkolů, které s sebou tyto škrty nesou; vyzývá členské státy, aby navýšily financování sociální infrastruktury, zejména v oblasti zdravotní péče a pečovatelských služeb, a upřednostňovaly sociální bydlení a investice do dovybavení domů s cílem snižovat náklady na energii;

18.  zdůrazňuje, že energetická krize spolu s krizí životních nákladů má negativní dopad na hospodářské a sociální začlenění žen, zdraví a základní práva, včetně sexuálního a reprodukčního zdraví a práv; zdůrazňuje, že přibližně třetina lidí uvádí, že v roce 2022 se vzdala zdravotní péče a že více lidí uvádí, že kvůli rostoucím nákladům, delším čekacím dobám a nedostatku lékařů a léků jsou nuceni se lékařské péče vzdát;

19.  vyzývá k zajištění přiměřeného minimálního příjmu v souladu s evropskými doporučeními s cílem podpořit rovnost žen a mužů, jistotu příjmů a ekonomickou nezávislost žen; připomíná, že přiměřené minimální mzdy jsou nezbytnou zárukou pro zajištění spravedlivějšího rozdělení mezd a zaručení základní minimální mzdy, která chrání ženy; zdůrazňuje, že výše uvedené nástroje musí respektovat práva stanovená v kolektivních smlouvách;

20.  vyzývá Komisi, aby se zdržela prosazování jakýchkoli politických doporučení, která by vedla ke zvýšení nejistých pracovních vztahů, deregulaci pracovní doby, snížení platů, útoku na kolektivní vyjednávání nebo privatizaci veřejných služeb a sociálního zabezpečení;

21.  požaduje politiku veřejné dopravy, která by zohledňovala rovnost žen a mužů, zejména rozšířením a zlepšením služeb veřejné dopravy a nabídkou efektivní mobility, aby ženy mohly najít práci a aktivněji se zapojit do trhu práce (a dosáhnout lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem);

22.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že nebude vytvářena žádná umělá spekulativní bublina na úkor dobrých životních podmínek žen;

23.  připomíná, že přiměřené bydlení je základním právem, které musí být chráněno a musí být uznáno jako předpoklad pro výkon dalších základních práv a přístup k nim a pro důstojný život; vyjadřuje politování nad tím, že v důsledku diskriminace a nerovnosti v oblasti bydlení žije mnoho žen v nejistých, nedůstojných a nebezpečných podmínkách a že jsou vystaveny zvýšenému riziku bezdomovectví a násilí; zdůrazňuje, že nucené vystěhovávání a další porušování práva na bydlení má nepřiměřený dopad na ženy a posiluje stávající nerovnosti, což představuje významnou překážku rovnosti žen a mužů; vyzývá Komisi, aby posoudila a případně navrhla nové legislativní akty, které by zmírňovaly financializaci trhů s bydlením a bránily spekulantům, aby nemohli učinit bydlení nedostupným;

24.  vyzývá Komisi, aby místním orgánům, včetně městských orgánů, poskytla možnost zpřísnit jejich kontrolu nad on-line platformami pro pronájem bydlení; vyzývá členské státy, aby zvýšily nabídku a výběr dostupného veřejného bydlení a řešily dopad zvyšování úrokových sazeb způsobeného inflací;

25.  vyzývá Komisi, aby vyzvala členské státy k zajištění dodávek energie v oblastech vzdálených od městských center, aby venkovské oblasti poskytovaly minimální životní podmínky ženám a jejich rodinám;

26.  zdůrazňuje, že zátěž pro nejzranitelnější spotřebitele způsobenou volatilitou trhu s energií lze výrazně snížit zvýšením energetické účinnosti budov;

27.  vyzývá energetické společnosti, aby v době krize životních nákladů, která je neodmyslitelně spjata s energetickou krizí, prováděly odpojování od energie na základě proporcionality a zohledňovaly potřeby, problémy a další obtíže žen, matek samoživitelek, žen se zdravotním postižením, starších žen, dívek, jakož i žen žijících ve venkovských a vnitrozemských oblastech;

28.  vyzývá EU a její členské státy, aby do svých definic energetické chudoby začlenily genderové a průřezové hledisko s cílem umožnit srovnání a sledování této reality způsobem, který jde nad rámec obecného pojmu „zranitelné domácnosti“, a umožnily tak lepší pochopení různých situací v každé domácnosti;

29.  znovu vyzývá Komisi, Eurostat a členské státy, aby dále rozvíjely a zlepšovaly shromažďování údajů, statistik, výzkumů a analýz členěných podle pohlaví, neboť jen tak lze zajistit, že specifické situace nebudou přehlíženy a budou sloužit jako základ pro informované vytváření politik;

30.  vyzývá Komisi a členské státy, aby od Eurostatu vyžadovaly údaje o energetické chudobě rozčleněné podle pohlaví; v této souvislosti vyzývá Středisko EU pro sledování energetické chudoby, aby po konzultaci s Evropským institutem pro rovnost žen a mužů, Agenturou Evropské unie pro základní práva a Evropskou agenturou pro životní prostředí využívalo tyto údaje k vypracování a výběru genderově specifických ukazatelů, které by umožnily tvorbu politiky v této oblasti založenou na důkazech;

31.  domnívá se, že členské státy by měly vyvinout větší úsilí, aby do svých národních plánů renovace budov zahrnuly údaje členěné podle pohlaví, a lépe tak zacílily politiky a opatření;

32.  zdůrazňuje význam trvalé podpory výzkumu a inovací v oblasti obnovitelných zdrojů elektřiny, které zohledňují genderové hledisko;

33.  vyzývá členské státy a EU, aby urychleně zaručily cenově dostupné veřejné služby a potraviny pro domácnosti s nízkými příjmy, a zejména pro ty, které čelí diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám; uznává, že podniky řízené ženami a místní podniky s vysokým podílem pracujících žen jsou často nezbytnou součástí výroby základního zboží; zdůrazňuje, že podnikatelky by neměly nést nepřiměřenou zátěž hospodářských spekulací a měly by mít rovný přístup k příležitostem, které nabízí ekologická transformace, a zároveň by se měl zmírnit její nerovný dopad;

34.  zdůrazňuje, že jádrem zásady „energetická účinnost v první řadě“ by měly být principy rovného zacházení a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, které by se měly odrážet v politických, plánovacích a investičních rozhodnutích.

Směrem k ekologické transformaci zohledňující rovnost žen a mužů

35.  připomíná, že spravedlivá ekologická transformace je nezbytná, aby se zabránilo vážným budoucím krizím a zvýšené chudobě; dále připomíná, že ekologická transformace bude sociálně spravedlivá pouze tehdy, pokud bude zahrnovat genderové hledisko a zaručí rovné příležitosti pro ženy a osoby, které jsou vystaveny diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, jakož i jejich smysluplné začlenění do procesu tvorby politik; vyzývá proto Komisi, aby jmenovala koordinátora EU pro rovnost žen a mužů a klima s dostatečným počtem zaměstnanců a financování a aby do všech politik a právních předpisů EU, zejména v rámci iniciativ Zelené dohody pro Evropu, zavedla posouzení dopadu na rovnost žen a mužů;

36.  připomíná, že rozšíření přístupu k zelené energii a podpora její cenové dostupnosti jsou zásadní pro dosažení udržitelného rozvoje podporujícího začlenění; uznává, že rychle klesající náklady na technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a nové obchodní modely nabízejí energetická řešení, která jsou velkým příslibem urychlení přístupu žen k udržitelné energii v celé jejich rozmanitosti;

37.  zdůrazňuje, že ženy hrají strategickou a prospěšnou úlohu v ekologické transformaci, neboť jsou klíčovými aktéry při rozvoji udržitelných a ekologicky zdravých vzorců spotřeby a výroby, jakož i při tvorbě podniků a politik; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné uznat jejich potenciál při podpoře udržitelné energie a přispět k dosažení řady cílů udržitelného rozvoje;

38.  Vyjadřuje politování nad tím, že podle OSN je potenciál žen jako podnikatelek v odvětví energetiky nedostatečně využíván; vyzývá Komisi, aby podporovala ženy podnikatelky v oblasti udržitelné energie, a členské státy, aby odstranily stávající rozdíly mezi ženami a muži a zlepšily jejich přístup k informacím, technologiím, zboží a službám, trhům a financím, zejména posílením tradičních a inovativních finančních zprostředkovatelských služeb, jako jsou integrované internetové platformy;

39.  chválí místní/vnitrostátní orgány nebo soukromé společnosti, které vynakládají velké úsilí na řešení sociálních a ekonomických rozměrů energetické chudoby, a vyzývá je, aby v této práci pokračovaly a pokud možno do ní zahrnuly genderové hledisko a zajistily, aby používaný jazyk/komunikace zahrnoval i gender a byl nabízen v Braillově písmu těm, kteří jej potřebují;

40.  vyjadřuje politování nad tím, že ženy jsou výrazně nedostatečně zastoupeny na klíčových pozicích při tvorbě politik týkajících se změny klimatu, energetického přechodu a životního prostředí, a vyzývá EU a členské státy k pozitivním opatřením, jako jsou kvóty, aby zajistily rovné a rozmanité zastoupení na rozhodovacích pozicích napříč orgány EU, vládními orgány a veřejnými orgány na všech úrovních správy a přidruženými veřejnými orgány; vyzývá členské státy, aby podporovaly smysluplnou účast žen na plánování, politikách a programech zohledňujících rovnost žen a mužů, včetně jejich fiskálního plánování, a aby zajistily, že tyto politiky zohlední rozdílné dopady změny klimatu a energetické krize na ženy a muže;

41.  konstatuje, že v zájmu zajištění plné připravenosti pracovní síly Unie aktivně pracovat na dosažení cílů Unie v oblasti klimatu by se členské státy měly snažit snížit rozdíly mezi muži a ženami v odvětví stavebnictví a stavebních prací, a to i prostřednictvím svých národních plánů v oblasti energetiky a klimatu;

42.  vítá skutečnost, že UNEP a UN Women, jakožto přední agentury pro životní prostředí a rovnost žen a mužů v systému OSN, spojily síly s cílem vytvořit globální program na podporu podnikání žen v zájmu udržitelné energie; vyzývá Komisi a příslušné agentury EU, aby vzaly tento program na vědomí a podporovaly podobné cíle udržitelné podnikatelské energetiky v EU;

43.  zdůrazňuje, že digitální technologie a platformy se stávají klíčem k celkovému procesu poskytování vzdělávání a odborné přípravy ženám a dívkám, jakož i v mnoha postupech výběru práce; vyjadřuje politování nad negativními dopady nerovného přístupu k technologiím, které mohou bránit rozvoji digitální gramotnosti žen a dívek, a vyzývá Komisi, aby zajistila, že ženy a dívky v celé jejich rozmanitosti, včetně svobodných žen a starších žen a žen žijících ve venkovských oblastech, vnitrozemských oblastech a oblastech s vysokým rizikem vylidňování, nebudou neúměrně zasaženy energetickou chudobou;

44.  vyzývá Komisi a členské státy, aby snížily rozdíly mezi ženami a muži v odvětví energetiky tím, že budou řešit nedostatečné zastoupení žen v kariérách v oborech STEAM, a aby zajistily, že ženy budou mít rovný přístup ke kurzům odborné přípravy a kursům zaměřeným na zvyšování povědomí v oborech STEAM, včetně těch, které se týkají energetické účinnosti a dostatečnosti, a aby vytvořily pozitivní vazbu mezi získáváním znalostí a rozvojem dovedností nezbytných pro nové pracovní příležitosti v rámci digitální a ekologické transformace;

45.  uznává, že konečné cíle začleňování, rovnosti a dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů v odvětví energetiky zůstávají nenaplněny; vyzývá příslušné vzdělávací orgány v členských státech, aby zejména vybízely dívky k tomu, aby se zajímaly o odvětví energetiky tím, že budou bojovat proti genderovým stereotypům při volbě vzdělání, a aby posílily jejich důvěru v to, že mají potřebné dovednosti, aby se mohly stát zaměstnanci, inovátory a průkopníky v odvětví energetiky;

46.  zdůrazňuje, že odvětví energetiky je jedním z nejvíce genderově nevyvážených odvětví v EU, kde ženy představují pouze 24 % pracovní síly,(40)a také pokud jde o profesní a hierarchickou genderovou segregaci; vyzývá soukromé a veřejné energetické společnosti, aby vymýtily jakoukoli formu diskriminace na základě pohlaví nebo jakékoli jiné důvody uvedené v článku 21 Listiny základních práv EU; zdůrazňuje, že je třeba bojovat proti přetrvávajícím strukturálním nerovnostem mezi ženami a muži, které udržují překážky vstupu a udržení pracovní síly v odvětví energetiky, včetně dodržování a podpory využívání mateřských a otcovských práv; zdůrazňuje, že energetické společnosti, které podporují rovnost, představují atraktivnější pracovní prostředí pro všechny své zaměstnance a potenciální zaměstnance;

47.  vítá iniciativy podporující ženy, aby se staly podnikatelkami v oblasti solární, větrné, geotermální a hydroelektrické energie, neboť to přináší prospěch zúčastněným ženám i širší komunitě, a vyzývá členské státy, aby zjistily veškeré překážky, které ženám brání v práci v těchto odvětvích; vyzývá soukromé společnosti v energetickém odvětví, aby zajistily, že technologie solární, větrné, geotermální a vodní energie a jejich inovátorky budou mít možnost podpořit energetický přechod;

48.  vítá jeden z klíčových cílů Komise v rámci její strategie EU pro solární energii, který usiluje o zvýšení konkurenceschopnosti a odolnosti solárních systémů EU; uznává, že solární, větrná, geotermální a vodní energie umožňuje většímu počtu žen přístup k energii, zejména ve venkovských oblastech; zdůrazňuje, že při navrhování a plánování politik v oblasti měst a mobility je třeba začlenit otázky bezpečnosti žen v souvislosti s používáním osvětlení s cílem podpořit veřejné prostory, které jsou bezpečné a bez obtěžování;

49.  vyzývá Komisi a Radu, aby se zavázaly ke genderovému rozpočtování a aby zajistily, že bude uplatňováno na celý rozpočet EU a že doporučení Evropského účetního dvora budou plně provedena, a to i v rámci přezkumu stávajícího víceletého finančního rámce v polovině období a provádění Nástroje pro oživení a odolnost;

o
o   o

50.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94. (2) Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1. (3) Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82. (4) Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125. (5) Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17. (6) Úř. věst. L 132, 17.5.2023, s. 21. (7) Úř. věst. C 479, 16.12.2022, s. 75. (8) Úř. věst. C 47, 7.2.2023, s. 2. (9) Evropský účetní dvůr, „Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do rozpočtu EU: čas změnit slova v činy“, 26. května 2021. (10) Úř. věst. L 357, 27.10.2020, s. 35. (11) The International Energy Agency, End-Use Prices Data Explorer, 28. dubna 2023. (12) The International Monetary Fund, The Fog of War Clouds the European Outlook, říjen 2022. (13) Eurostat, Living conditions in Europe (Životní podmínky v Evropě), 2022. UNICEF, Global annual results report 2019: (14) Eurostat, Energy prices on the rise in the euro area in 2021 (Ceny energií na vzestupu v eurozóně v roce 2021), 10. února 2022, https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-eurostat-news/-/edn-20220210-2. Eurofound, The cost-of-living crisis and energy poverty in the EU. (15) Eurofound, The cost-of-living crisis and energy poverty in the EU: Social impact and policy responses – Background paper (Krize způsobená vysokými životními náklady a energetická chudoba v EU: sociální dopad a politické reakce – podkladový dokument), 2022. (16) Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE), index rovnosti žen a mužů za rok 2021. (17) EIGE, 2022, Index rovnosti žen a mužů. (18) Evropská unie, průzkum EP z podzimu 2022: Parlemeter, leden 2023. (19) WEF, Z tohoto důvodu ženy nesou podle výzkumu, leden 2023. (20) Evropský parlament, Generální ředitelství pro vnitřní politiky Unie, tematická sekce Občanská práva a ústavní záležitosti, Gender perspective on access to energy in the EU, 18. prosince 2017. (21) Evropský parlament, Generální ředitelství pro vnitřní politiky Unie, tematická sekce Občanská práva a ústavní záležitosti, Genderové aspekty energetické chudoby, 1. března 2023. (22) Evropský parlament, Generální ředitelství pro vnitřní politiky Unie, tematická sekce Občanská práva a ústavní záležitosti, Genderový rozměr a dopad balíčku „Fit for 55“, 6. prosince 2023. (23) Evropský parlament, Generální ředitelství pro parlamentní výzkumné služby, Energy poverty in the EU, 18. září 2023. (24) Úř. věst. C 385, 22.9.2021, s. 68. (25) Úř. věst. C 465, 17.11.2021, s. 62. (26) Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 145. (27) Úř. věst. C 251, 30.6.2022, s. 58. (28) Přijaté texty, P9_TA(2023)0339. (29) Eurostat, „Energy prices on the rise in the euro area in 2021“ (Ceny energií na vzestupu v eurozóně v roce 2021), 10. února 2022, https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-eurostat-news/-/edn-20220210-2. Eurofound, ‘The cost-of-living crisis and energy poverty in the EU. (30) The gender security project, Can 70 % of the World’s Poor Celebrate International Women’s Day? Projekt genderové bezpečnosti, Může 70 % chudých na světě slavit Mezinárodní den žen? březen 2022. (31) Eurostat, EU statistics on income and living conditions (Statistiky EU o příjmech a životních podmínkách). (32) Evropská komise, Stav rozdílů v odměňování žen a mužů v EU. (33) Eurofound, The cost-of-living crisis and energy poverty in the EU: Social impact and policy responses – Background paper (Krize způsobená vysokými životními náklady a energetická chudoba v EU: sociální dopad a politické reakce – podkladový dokument), říjen 2022. (34) EIGE, Index rovnosti žen a mužů, 2023. (35) EIGE, Index rovnosti žen a mužů, 2023. (36) Evropská komise, She figures 2021, listopad 2021. (37) Evropská komise, Towards a manifest for gender-inclusive STE(A)M education and careers (Na cestě k manifestu pro genderově inkluzivní vzdělávání a profesní dráhu), říjen 2022. (38) Úř. věst. L, 2023/2407, 23.10.2023. (39) Doporučení Komise týkající se energetické chudoby Pokyny EU týkající se energetické chudoby. Průvodní dokument (SWD(2023)0647). (40) Institut EIGE, Index rovnosti žen a mužů, 2023.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. ledna 2024 o geotermální energii (2023/2111(INI))

P9_TA(2024)0049 A9-0432/2023

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 194 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“)(1),

–  s ohledem na směrnici (EU) 2023/2413 Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. října 2023, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001, nařízení (EU) 2018/1999 a směrnice 98/70/ES, pokud jde o podporu energie z obnovitelných zdrojů, a zrušuje směrnice Rady (EU) 2015/652(2),

–  s ohledem na pozměňovací návrhy přijaté Parlamentem dne 14. března 2023 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické náročnosti budov (přepracované znění)(3),

–  s ohledem na zprávu Komise k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2019/943 a (EU) 2019/942 a směrnice (EU) 2018/2001 a (EU) 2019/944 s cílem zlepšit uspořádání trhu Unie s elektřinou,

–  s ohledem na pozměňovací návrhy přijaté Parlamentem dne 14. září 2023 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin a mění nařízení (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1724 a (EU) 2019/1020(4),

–  s ohledem na pozměňovací návrhy přijaté Parlamentem dne 21. listopadu 2023 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby produktů technologií pro nulové čisté emise (akt o průmyslu pro nulové čisté emise) (COM(2023)0161)(5),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. května 2022 nazvané „Plán REPowerEU“ (COM(2022)0230),

–  s ohledem na pozměňovací návrhy přijaté Parlamentem dne 14. prosince 2022 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti(6),

–  s ohledem na nařízení o taxonomii EU pro udržitelné investice (EU) 2019/2088(7) a související nařízení v přenesené pravomoci o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů(8),

–  s ohledem na nařízení Komise (EU) č. 813/2013 ze dne 2. srpna 2013, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů(9),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí(10),

–  s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/138 ze dne 21. prosince 2022, kterým se stanoví seznam konkrétních datových souborů s vysokou hodnotou a opatření pro jejich zveřejnění a opakované použití(11),

–  s ohledem na zprávu Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje energie z února 2023 nazvanou Globální geotermální trh a posouzení technologií(12),

–  s ohledem na zprávu Střediska pro sledování technologií čisté energie s názvem Hlubinné geotermální teplo a energie v Evropské unii – zpráva o stavu technologického rozvoje, trendů, hodnotových řetězců a trhů za rok 2022(13),

–  s ohledem na zprávu Střediska pro sledování technologií čisté energie nazvanou Celková strategická analýza technologií čisté energie v Evropské unii – zpráva o stavu za rok 2022(14),

–  s ohledem na studii Evropské komise nazvanou „Geotermální elektrárny a emise z jejich využívání: přehled a analýza“(15),

–  s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Dálkové vytápění a chlazení v EU – Přehled trhů a regulačních rámců podle revidované směrnice o obnovitelných zdrojích energie“(16),

–  s ohledem na zprávu Společného výzkumného střediska nazvanou „Vlna tepelných čerpadel: příležitosti a výzvy“(17),

–  s ohledem na studii Evropské komise z roku 2023 s názvem „Přehled vytápění a chlazení – vnímání, trhy a regulační rámce pro dekarbonizaci“(18),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2021 o provádění směrnice o energetické náročnosti budov(19),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. července 2020 o komplexním evropském přístupu ke skladování energie(20) a doporučení Komise ze dne 14. března 2023 o ukládání energie – podpora dekarbonizovaného a bezpečného energetického systému EU(21),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o přístupu k důstojnému a dostupnému bydlení pro všechny(22),

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A9-0432/2023),

A.  vzhledem k tomu, že geotermální energie je cenným a místním zdrojem obnovitelné energie, který může nákladově efektivním způsobem poskytovat elektřinu schopnou přenosu, teplo nebo kombinaci obojího a má velký potenciál pro energetiku a výrobu tepla, jakož i udržitelnou výrobu surovin, a dále může být zdrojem kvalitních pracovních míst;

B.  vzhledem k tomu, že ve Strategii EU pro solární energii se uvádí, že má-li Unie splnit své cíle v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, musí se podíl poptávky po energii, který pokrývá solární a geotermální energie, zvýšit alespoň trojnásobně;

C.  vzhledem k tomu, že na výrobu a spotřebu energie připadá více než 75 % emisí skleníkových plynů v EU; vzhledem k tomu, že bohužel více než polovinu konečné spotřeby energie pro odvětví vytápění vnitřních prostorů bydlení pokrývají fosilní paliva(23);

D.  vzhledem k tomu, že krize cen energií a ruská agresivní válka proti Ukrajině ukazují, že je naléhavě třeba posílit otevřenou strategickou autonomii Evropy; vzhledem k tomu, že geotermální vytápění, chlazení a elektřina již přispěly k úsilí EU o snížení dovozu fosilních paliv;

E.  vzhledem k tomu, že geotermální energie může přispět k cílům stanoveným v plánu REPowerEU, zejména ke zvýšení výroby čisté energie a diverzifikaci dodávek energie a má potenciál poskytovat spolehlivou a dostupnou elektřinu a teplo průmyslovým odvětvím a podnikům, zejména malým a středním podnikům, čímž se zvýší jejich konkurenceschopnost, jakož i občanům, přičemž v této oblasti může řešit mimo jiné problém energetické chudoby;

F.  vzhledem k tomu, že geotermální energie je obnovitelným, stabilním a spolehlivým zdrojem energie, který bude bezprostředně dostupný, jakmile bude zavedena nezbytná infrastruktura, a bude nabízet čistě nulové a lokální řešení pro dekarbonizaci sítí dálkového vytápění v souladu s definicí „účinných systémů dálkového vytápění a chlazení“ podle směrnice o energetické účinnosti(24), a který by mohl přispět k budování místních „energetických společenství“ a kolektivní soběstačnosti ve spotřebě obnovitelných energií;

G.  vzhledem k tomu, že integrace odvětví energetiky s geotermálními technologiemi bude hrát zásadní úlohu při zvyšování flexibility a účinnosti odvětví energetiky a při snižování jeho uhlíkové stopy;

H.  vzhledem k tomu, že tepelná čerpadla a geotermální energetické technologie jsou kategoriemi, které jsou v příloze návrhu aktu o průmyslu pro nulové čisté emise, který předložila Komise, vedeny jako strategické technologie pro nulové čisté emise pro Evropu;

I.  vzhledem k tomu, že podle odhadů průmyslu může být geotermální energií do roku 2040 pokryto více než 75 % tepla a chlazení spotřebovaného v Evropě a více než 15 % její elektrické energie;

J.  vzhledem k tomu, že na úrovni EU stále chybí komplexní politické podmínky a rámce, které by podpořily rozvoj a využívání geotermální energie v Evropě; vzhledem k tomu, že jsou naléhavě zapotřebí pokroky v různých oblastech politiky na vnitrostátní úrovni, které by umožnily subjektům působícím v geotermální energetice podpořit zavádění projektů prostřednictvím lepšího výzkumu, posílení dodavatelského řetězce, účinných režimů podpory a zvýšení povědomí veřejnosti;

Rozvoj a potenciál

1.  konstatuje, že rozvoj technologií rozšířil oblast vhodnou pro nákladově efektivní geotermální projekty a jejich rozsah;

2.  zdůrazňuje potenciál všudypřítomných nízkoteplotních a mělkých geotermálních zdrojů, které jsou k dispozici ve všech členských státech; zdůrazňuje potenciál hlubinné geotermální energie, která může být přímo využita k výrobě tepla a elektřiny;

3.  konstatuje, že geotermální energie hraje v diskusích o obnovitelných zdrojích energie stále často okrajovou roli; poukazuje na skutečnost, že geotermální zařízení nevyžadují kritické suroviny v takovém rozsahu jako jiné obnovitelné technologie; konstatuje, že na základě udržitelného zohledňování životního cyklu má geotermální energetika nízký dopad na životní prostředí a obvykle vyžaduje omezené využití půdy a lze ji snadno začlenit do krajiny;

4.  zdůrazňuje, že geotermální energie nabízí dlouhodobé výhody, které mohou převážit vysoké počáteční náklady spojené s jejím rozvojem, neboť je udržitelným zdrojem energie s nízkým dopadem na životní prostředí, stabilními a předvídatelnými náklady na energii, nízkými provozními náklady, dlouhou životností a spolehlivostí, která vytváří obchodní a pracovní příležitosti v místních společenstvích a pomáhá snižovat závislost na dovážených palivech;

5.  lituje, že potenciál geotermální energie nebyl dostatečně využit dříve a že její využití v poslední době je do značné míry způsobeno energetickou krizí a naléhavou potřebou zmírnit socioekonomický tlak poptávky po vytápění a chlazení v Evropě; upozorňuje, že příliv dotovaného plynu, omezené povědomí veřejnosti a potřebné vysoké počáteční investice již léta podstatně brzdí rozvoj geotermální energie;

6.  zdůrazňuje, že geotermální energie má potenciál významně přispět k dosažení klíčových strategických cílů EU, včetně dosažení cílů v oblasti klimatu dekarbonizací různých průmyslových odvětví a posílení otevřené strategické autonomie EU posilováním potřeb energetické bezpečnosti, odstraněním závislosti na fosilních palivech v nespolehlivých třetích zemích, jako je Rusko, zvýšením konkurenceschopnosti evropského průmyslu a posílením postavení spotřebitelů díky cenově dostupným a spolehlivým dodávkám tepla a elektřiny;

7.  zdůrazňuje, že proces těžby surovin z geotermálních solných roztoků ekologicky udržitelným způsobem by mohl přispět k zajištění místních a spolehlivých dodávek strategických surovin, včetně lithia, čímž by se posílila hospodářská odolnost EU; v této souvislosti poznamenává, že zařízení, která těží geotermální energii i suroviny, mají větší dopad na zaměstnanost než tradiční geotermální zařízení a přitahují podniky, které se snaží využívat více druhů zdrojů;

8.  upozorňuje na geotermální řešení, pomocí nichž je možné skladovat přebytečnou větrnou a solární energii pro následné využití při vytápění, chlazení a výrobě elektřiny, a na jejich zásadní úlohu při rozvoji energetických systémů založených na obnovitelných zdrojích; v této souvislosti vyzdvihuje roli neaktivních dolů, které jsou obzvláště vhodné pro rozsáhlé sezónní skladování tepla a dlouhodobé skladování elektrické energie; zdůrazňuje potenciál geotermální energie pro vyrovnávání sítě a pomocné služby díky jejímu vysokému kapacitnímu faktoru, flexibilitě dodávek a potenciálu přenosu;

9.  zdůrazňuje, že největší potenciál využití geotermální energie v EU spočívá v systémech dálkového vytápění a chlazení a v sítích mělkých geotermálních zařízení; zdůrazňuje, že mohou poskytnout místní, základní a flexibilní obnovitelnou energii a ochranu před nestálými a rostoucími cenami fosilních paliv; zdůrazňuje, že geotermální energetika může pomoci dekarbonizovat odvětví vytápění a chlazení, na které připadá téměř polovina celkové konečné spotřeby energie v EU a přispívá až 35 % k emisím skleníkových plynů v EU spojených s využíváním energie; konstatuje, že potenciál a rostoucí potřeba geotermálního dálkového chlazení bude významnou součástí udržitelného přizpůsobení se změně klimatu ve městech, neboť se očekává, že vyšší teploty a vlny veder budou stále častější;

10.  upozorňuje na značný potenciál geotermálního tepla pro průmyslové postupy, zejména pro postupy s nízkou až střední energetickou náročností (pod 200 stupňů), což představuje až polovinu průmyslové výroby v Evropě; v této souvislosti zdůrazňuje, že rozvoj využívání geotermálního tepla pro tento účel by podpořil konkurenceschopnost evropských podniků tím, že by poskytl spolehlivý a cenově dostupný zdroj tepla;

11.  zdůrazňuje rovněž potenciál geotermálního tepla v domácí potravinářské výrobě, zejména při výrobě zemědělských produktů, v zahradnictví a akvakultuře; konstatuje, že v různých evropských regionech již existují úspěšné příklady využití geotermální energie v těchto odvětvích; zdůrazňuje, že využívání geotermálního tepla přispěje k dekarbonizaci těchto odvětví a k udržitelnějším a environmentálně šetrnějším postupům a zároveň sníží výrobní náklady, vysoké náklady na energii, kolísání cen pro zemědělce a podpoří odolnost potravinových systémů;

12.  bere na vědomí potenciál kaskádového využití, kdy se stejná geotermální kapalina používá k více účelům; zdůrazňuje, že je třeba podporovat meziodvětvové synergie mezi geotermálním odvětvím a jinými odvětvími, mimo jiné prostřednictvím sdíleného využívání lokalit, infrastruktury, dat a dovedností pracovní síly;

13.  domnívá se, že přítomnost geotermální energie by měla být zohledněna při určování zeměpisné polohy „průmyslových pásem s nulovými čistými emisemi“ v rámci aktu o průmyslu pro nulové čisté emise;

Politická doporučení

14.  vyzývá Komisi, aby představila geotermální strategii EU, která by členským státům a místním správním orgánům poskytla konkrétní pokyny k urychlení zavádění geotermální energie s cílem dekarbonizovat vytápění a přispět k energetické nezávislosti EU a splnit cíl do roku 2030 zvýšit alespoň trojnásobně podíl poptávky po energii, který pokrývá solární a geotermální energie, jenž byl stanoven ve Strategii EU pro solární energii; zdůrazňuje, že 151 podniků a průmyslových odvětví vyzvalo v roce 2022 Komisi, aby připravila evropskou strategii pro uvolnění potenciálu geotermální energie;

15.  zdůrazňuje, že vnitrostátní a celounijní opatření v oblasti geotermální energie by měla vycházet z posouzení geotermálního potenciálu Evropy s přihlédnutím k různým geologickým a klimatickým podmínkám a z odhadu nákladové efektivnosti zavádění geotermálních řešení;

16.  vyzývá Komisi, aby založila strategii na komplexním hodnocení, které posoudí potenciál geotermální energie v mělkém, středně hlubokém, hlubokém a velmi hlubokém podloží ve všech 27 členských státech; konstatuje, že toto hodnocení by mělo pomoci určit potenciál geotermální energie pro různá využití, mimo jiné pro dálkové vytápění, chlazení, průmyslové postupy, výrobu potravin, tepelná čerpadla, výrobu elektřiny a výrobu obnovitelného vodíku a lithia; poukazuje na to, že tato studie by měla rovněž posoudit dopad rozvoje geotermální energie na dekarbonizaci hospodářství, vytváření pracovních míst, konkurenceschopnost, posílení postavení spotřebitelů a nákladovou účinnost ve srovnání s jinými zdroji energie;

17.  vyzývá Komisi, aby se ve strategii zabývala překážkami rozvoje geotermálních projektů, včetně přeshraničních otázek, a poskytla průvodce osvědčenými postupy využívání geotermální energie v EU pro vnitrostátní a místní orgány, předkladatele projektů a finanční instituce;

18.  vítá rostoucí povědomí o geotermální energii a její podporu na vnitrostátní úrovni; žádá členské státy, aby se řídily příkladem zemí, které vypracovaly plány a cíle pro oblast geotermální energie a zvláštní politická opatření pro geotermální odvětví(25); zdůrazňuje, že v zájmu podpory geotermální politiky je třeba usnadnit výměnu informací o těchto opatřeních a souvisejících dat a propagovat stávající osvědčené postupy a sdílení znalostí;

19.  vyzývá Komisi, aby zřídila „alianci pro geotermální energii“, která by zahrnovala členské státy, zprostředkovatele využívání geotermální energie, průmysl, vědeckou komunitu a občanskou společnost a která by usnadnila výměnu osvědčených postupů a provádění budoucí geotermální strategie EU;

20.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala potenciál, jak může geotermální energie přispět k cílům výroby čistého vodíku stanoveným v plánu REPowerEU;

Geotermální dálkové vytápění a chlazení

21.  zdůrazňuje, že je třeba modernizovat stávající sítě pro vytápění a chlazení a budovat nové, které budou využívat potenciál geotermální energie; vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily silné pobídky na podporu výše uvedeného a aby upřednostňovaly systémy vytápění a chlazení 4. a 5. generace; konstatuje, že vývoj sítí pro vytápění a chlazení je zásadní pro přípravu komplexních obecních plánů vytápění, jak požaduje směrnice o energetické účinnosti, a je v souladu s cíli vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu; vyzývá Komisi, aby členským státům předložila pokyny pro přípravu těchto plánů, včetně posouzení geotermálního potenciálu;

22.  vítá rostoucí počet projektů, které zahrnují přeměnu již existující infrastruktury dálkového vytápění a chlazení na geotermální dálkové vytápění a chlazení; zdůrazňuje zejména potenciál takových přeměn v zemích střední a východní Evropy, kde mohou významně přispět k politikám dekarbonizace; zdůrazňuje, že tato opatření by měla být obecně podporována v rámci Modernizačního fondu, Fondu pro spravedlivou transformaci a Fondu soudržnosti; vyzývá k tomu, aby investice podporované z Modernizačního fondu, které podporují přeměnu stávajících systémů dálkového vytápění, vždy zohledňovaly možnost dodávek geotermální energie do těchto systémů;

23.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že rozvoj geotermálních projektů je příliš často znemožněn nebo výrazně zpožděn kvůli nedostatečně rozvinutým sítím dálkového vytápění a chlazení; zdůrazňuje potřebu zajistit koordinaci mezi energetickými společnostmi a místními orgány za účelem společného plánování, investování a řízení dálkových sítí pro vytápění a chlazení;

24.  upozorňuje na skutečnost, že některé z nedávných projektů geotermálního dálkového vytápění a chlazení byly realizovány s využitím nových obchodních modelů, které umožňují soukromým společnostem, včetně podniků veřejných služeb, budovat veřejnou infrastrukturu jménem místních orgánů; vyzývá členské státy, aby prozkoumaly inovativní možnosti regulace na podporu rozvoje geotermálního dálkového vytápění a chlazení;

25.  zdůrazňuje význam zpřístupnění údajů ze stávajících sítí dálkového vytápění, včetně úrovně modernizace a poptávky po teple, zainteresovaným subjektům v geotermální oblasti v celé Evropě; zdůrazňuje, že tyto údaje mají zásadní význam pro vyhodnocení potenciálu regionu a pro spolupráci s místními orgány v počátečních fázích projektu; vyzývá Komisi, aby usnadnila a koordinovala zpřístupnění stávajících údajů o dálkovém vytápění a chlazení;

Dostupnost údajů

26.  konstatuje, že nedostatek snadného přístupu k údajům o stavu podpovrchové vrstvy je v současné době významnou překážkou pro snížení rizika, a tím i pro rychlé zavedení projektů v oblasti geotermální energie; zdůrazňuje, že snadný a spravedlivý přístup k údajům o stavu podpovrchové vrstvy v členských státech je pro fázi hodnocení projektů zásadní; dále zdůrazňuje, že tento nedostatečný přístup k údajům brání vědcům ve vytváření geologických modelů, které jsou nezbytné pro předpověď potenciálu a výnosů geotermální energie v dané podpovrchové oblasti, a mají tak zásadní význam pro snížení nejistoty pro realizátory projektů;

27.  naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby prozkoumaly metody shromažďování různých druhů geologických dat od veřejných a soukromých subjektů s cílem organizovat, systematizovat a zpřístupnit je veřejnosti prostřednictvím rozšíření stávajících základních geologických databází pomocí digitálních formátů pro shromažďování a zpřístupňování údajů; konstatuje, že toho by mělo být dosaženo v souladu s příslušnými pravidly pro ochranu osobních údajů, ochranu obchodně citlivých údajů, včetně ochrany obchodního tajemství a ochrany práv duševního vlastnictví, jakož i v souladu s bezpečnostními aspekty a v případě potřeby by to mělo zahrnovat pobídky a náhrady za sdílení údajů soukromými subjekty; vyjadřuje názor, že geologické údaje financované z veřejných zdrojů, které jsou potřebné pro geotermální projekty (jako ty získané díky veřejné podpoře čerpané na průzkumné vrty), by měly být v krátké době určené členským státem zpřístupněny veřejnosti; poukazuje na skutečnost, že v některých členských státech jsou po uplynutí určité doby geologické údaje uchovávané soukromými subjekty bezplatně zpřístupněny veřejnosti;

28.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala přínosy harmonizace vnitrostátních právních předpisů týkajících se poskytování přístupu k údajům o stavu podpovrchové vrstvy a ukládání geologických údajů na centralizovaném portálu na úrovni EU, který bude volně a snadno přístupný všem, a překážky, jež této harmonizaci brání;

29.  zdůrazňuje, že v oblastech, kde je údajů o stavu podpovrchové vrstvy nedostatek, mohou vlády hrát roli při financování mapování geotermálních zdrojů a průzkumných vrtů; vítá skutečnost, že některé členské státy již učinily kroky tímto směrem; vyzývá Komisi, aby nadále podporovala toto shromažďování údajů prostřednictvím příslušných projektů, jako je Evropská geologická datová infrastruktura (EGDI), která má za cíl vytvořit celounijní atlas geotermálních zdrojů; zdůrazňuje význam služby monitorování území programu Copernicus (CLMS), která může poskytovat spolehlivé údaje o teplotě půdy, jež jsou užitečné zejména pro povrchovou geotermální energii;

30.  zdůrazňuje potenciál, který se pro geotermální odvětví otevírá změnou ve využívání neaktivních ropných a plynových vrtů a dolů; vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s ropnými, plynárenskými a uhelnými společnostmi připravily veřejný soupis a mapy, včetně specifikací, které budou pokrývat vyčerpanou, opuštěnou a dosluhující uhlovodíkovou infrastrukturu, která má potenciál být využita jako geotermální zdroj; zdůrazňuje, že je třeba stanovit priority pro financování podrobných studií stavu této infrastruktury, aby bylo možné posoudit potenciál jednotlivých lokalit;

31.  vyjadřuje znepokojení nad roztříštěností statistických údajů o geotermální energii; zdůrazňuje, že posouzení zavedení geotermální energie v Evropě je velmi obtížné z důvodu chybějících norem pro vykazování údajů v průmyslu; vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s průmyslem a Komisí přepracovaly stávající postupy shromažďování statistických údajů o geotermální energii a přejímaly osvědčené postupy v tomto odvětví vytvořením norem pro vykazování údajů v průmyslu;

Financování

32.  opakuje, že kvůli neznalosti stavu podpovrchových zdrojů je obtížné zajistit financování konkrétních projektů; konstatuje, že počáteční fáze projektů, jako je fáze průzkumu a výstavby, vyžaduje značně vysoké počáteční náklady a nese s sebou velká podnikatelská rizika, což odrazuje od investičních rozhodnutí, vyzývá členské státy, aby prozkoumaly řešení pro snížení finančního rizika, která budou odpovídat vyspělosti jejich místních trhů, jako jsou granty, úvěry, které lze přeměnit na granty, státem zajištěné záruky, pojištění průzkumu a zajišťovací mechanismy, a poukazuje na mechanismy krytí rizik, které jsou podporovány nejen veřejnými prostředky, ale také příspěvky soukromého sektoru; v této souvislosti poznamenává, že systém EU pro zmírňování finančních rizik by byl zvláště užitečný pro nejméně vyspělé trhy v geotermálním odvětví; upozorňuje na význam opatření pro snížení rizika, jako je poskytnutí snadného přístupu k údajům o stavu podpovrchové vrstvy, sdílení osvědčených postupů v oblasti nových typů obchodních modelů umožňujících součinnost mezi veřejným a soukromým financováním;

33.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že vysoké počáteční náklady na vybudování vrtu a instalaci mohou odrazovat od výběru geotermálních tepelných čerpadel ve prospěch méně účinných technologických řešení; vyzývá členské státy, aby prozkoumaly možné finanční pobídky ke kompenzaci tohoto nedostatku, mimo jiné skrze modely financování průběžným splácením („pay as you save“); vyzývá Komisi, aby tuto otázku řešila v rámci nadcházejícího akčního plánu Evropské unie pro dynamizaci trhu s tepelnými čerpadly;

34.  zdůrazňuje, že růst geotermální energetiky brzdí vysoké počáteční náklady, zejména pro subjekty s omezenými finančními zdroji, což je nutí upřednostňovat investice, které jsou ziskovější v krátkodobém horizontu, ale přinášejí nižší environmentální udržitelnost; vyzývá Komisi, aby přijala vhodná opatření k zajištění lepšího zohlednění geotermálních projektů při využívání stávajících evropských fondů a nástrojů; žádá Komisi, aby na podporu průzkumu, rozvoje, modernizace geotermálních projektů, zejména založených na inovativních technologiích, a změny kvalifikace a prohlubování dovedností pracovníků vyčlenila prostředky ze stávajících fondů;

Regulační záležitosti

35.  zdůrazňuje, že rychlejší pravidla pro povolování geotermálních zařízení v souladu se stávajícími právními předpisy EU v oblasti životního prostředí by usnadnila zavádění projektů v oblasti geotermální energie v celé EU; konstatuje, že projekty hlubinné geotermální energie v současné době podléhají zákonům určeným pro rozsáhlé těžební projekty, které je obtížné dodržovat, zejména pokud jde o geotermální projekty malého rozsahu; vyzývá proto členské státy, aby přezkoumaly stávající těžební zákony, aby odrážely specifičnost geotermálních projektů, a aby vypracovaly zvláštní pravidla pro povolování geotermálních zařízení, a to s ohledem na skutečnost, že různé geotermální technologie mají výrazně odlišný dopad i rizika spojená s geologií a životním prostředím; žádá Komisi, aby poskytla pokyny k zajištění požadované úrovně soudržnosti, podobně jako tomu bylo v případě regulačního rámce na podporu ukládání CO2 (směrnice 2009/31/ES(26));

36.  poukazuje na skutečnost, že v některých členských státech jsou lhůty pro posouzení projektů založeny na zjednodušeném písemném postupu za jasně definovaných podmínek, pokud není na základě unijních nebo vnitrostátních právních předpisů vyžadována reakce; vyzývá členské státy, aby prozkoumaly výhody a překážky uplatňování tohoto postupu na geotermální projekty a zvážily jeho zavedení do svých právních předpisů;

37.  vyjadřuje obavy, že geotermální projekty se potýkají s dlouhými povolovacími postupy; naléhavě vyzývá členské státy, aby vytvořily účinnější, efektivnější a digitalizované povolovací postupy pro nové geotermální projekty a pro rozšíření stávajících zařízení, a to včetně vytvoření jednotného kontaktního místa, pokud se tak již nestalo, pro celý povolovací proces napříč orgány, a poskytly místním orgánům podporu, která bude mít za cíl zajistit, že příslušní pracovníci budou mít náležitou kvalifikaci; domnívá se, že tato jednotná kontaktní místa by rovněž měla podporovat sdílení informací o možnostech financování shromážděných Komisí na centralizovaném portálu;

38.  upozorňuje na rozdíly mezi využíváním geotermální energie ve městech a na venkově; upozorňuje na specifičnost projektů geotermálního vytápění ve městech a vyzývá členské státy, aby vypracovaly účinnější a efektivnější postupy povolování projektů geotermálního vytápění, včetně usnadnění přístupu k městským pozemkům vhodným pro geotermální zařízení; vyzývá proto Komisi, aby vydala doporučení pro provozovatele distribučních soustav týkající se způsobů spolupráce s místními orgány na vytvoření místních plánů vytápění a chlazení se zaměřením na geotermální energii, což by umožnilo zahrnutí využití geotermální energie do plánů územního rozvoje a zaujetí moderních přístupů ke správě podzemních prostor;

39.  konstatuje, že pro předkladatele projektů musí být snadnější rozšířit povolení pro geotermální zařízení tak, aby pokrývala těžbu surovin nebo výrobu vodíku ze stávající kapacity v rámci téhož pronájmu;

40.  vyzývá Komisi, aby vydala pokyny pro povolovací orgány týkající se osvědčených postupů při vyřizování žádostí o povolení pro mělké geotermální zdroje a možných zásahů do pitné vody s cílem urychlit povolovací postup a zároveň zajistit plné uplatňování environmentálních norem;

41.  vyjadřuje politování nad tím, že se na geotermální energetiku uplatňuje analýza životního cyklu, což je v rozporu s technologicky neutrálním přístupem nařízení o taxonomii(27), omezuje značný potenciál geotermální energie jako příspěvku k dekarbonizaci, zejména v oblasti dodávek tepla, a vystavuje ji nerovným konkurenčním podmínkám vůči jiným obnovitelným zdrojům energie; vyzývá proto Komisi, aby přezkoumala klasifikaci zařízení pro geotermální energii v ustanoveních taxonomie, aby se geotermální energetika zrovnoprávnila s větrnými a solárními elektrárnami;

42.  zdůrazňuje, že geotermální energetika by měla mít stejný regulatorní status, mimo jiné při zadávání veřejných zakázek v EU, jaký již existuje pro jiné obnovitelné zdroje energie a v dočasném krizovém a transformačním rámci i ve všech následných opatřeních;

Pracovní síla, odborná příprava a dovednosti

43.  vyjadřuje znepokojení nad nahlášeným množstvím nevyřízených případů a zpožděním při instalaci geotermálních tepelných čerpadel, stavbě vrtů a udělování požadovaných povolení z důvodu nedostatku kvalifikovaných pracovníků; zdůrazňuje, že potřeba kvalifikované pracovní síly bude v budoucnu dále narůstat a naléhavě vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s průmyslem a případně odbory zintenzivnily opatření na přípravu a změnu kvalifikace odborníků na geotermální energii, neboť pro splnění cílů v oblasti zavádění geotermální energie bude rozhodující dostačující rezerva pracovníků;

44.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že zejména pro instalatéry malých mělkých geotermálních systémů a tepelných čerpadel budou k dispozici systémy certifikace nebo rovnocenné systémy kvalifikace;

45.  konstatuje, že geotermální energii se věnuje pouze omezený počet vysokoškolských programů, které jsou krátkodobé a dobrovolné, přičemž většina předmětů vyučuje pouze základní dovednosti; vybízí proto členské státy, aby spolupracovaly se vzdělávacími institucemi s cílem aktualizovat a posílit obory zaměřené na geotermální energii, aby bylo možné náležitě vyškolit budoucí generace pracovníků v oboru; vítá projekty podporované programem Erasmus+, jejichž cílem je odstranit nedostatek kvalifikovaných mladých absolventů v hodnotovém řetězci geotermální energie, jako je program Geo3En, jehož cílem je položit základy budoucího magisterského studia v oboru geotermálního inženýrství Erasmus Mundus; zdůrazňuje, že geotermální odvětví musí zvýšit povědomí studentů a vyučujících o geotermálním odvětví a kariérních příležitostech, které nabízí;

Rozvoj technologií

46.  zdůrazňuje, že ačkoli je EU lídrem výzkumu, vývoje, vysoce hodnotných patentů, publikací a výroby v geotermálním odvětví, jsou na evropské a vnitrostátní úrovni zapotřebí podpůrná opatření pro geotermální technologie nové generace, aby se tato vedoucí pozice udržela, zejména pokud jde o geotermální skladování a průmyslové využití;

47.  konstatuje, že investicím do výzkumu a vývoje v oblasti geotermální energie se dostává podstatně méně finančních prostředků než jiným odvětvím, přičemž z Inovačního fondu byly dosud podpořeny pouze dva projekty v oblasti geotermální energie; vyzývá proto Komisi, aby podpořila investice do výzkumu a vývoje v oblasti geotermálních technologií, jako je vývoj spolehlivých technologií čerpání a nových vrtných technik;

48.  vyzdvihuje zejména význam projektů podzemních přečerpávacích vodních elektráren a projektů skladování tepla; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly výzkum a vývoj těchto řešení a realizovaly rozsáhlá pilotní zařízení; žádá, aby ve výzvách Inovačního fondu EU a programu Horizont Evropa měly větší podporu takové projekty, zejména ty, které vznikly na základě vyřazených dolů a lomů, které lze přeměnit na vodní nádrže, neboť toto řešení může být zásadním prvkem rozvoje dekarbonizovaných systémů elektrické energie;

49.  zdůrazňuje, že některé členské státy vyjádřily obavy ohledně nesouladu některých dovážených tepelných čerpadel s jejich deklarovaným statusem energetické účinnosti; zdůrazňuje, že posuzování shody třetí stranou (namísto vlastního prohlášení) by mělo být projednáno v rámci revize pravidel pro označování energetickými štítky;

Území procházející transformací

50.  zdůrazňuje, že využívání geotermálního potenciálu, zejména pro dálkové vytápění, je jedním z přírodních zdrojů, který může přispět ke spravedlivé transformaci energetiky v dotčených oblastech tím, že bude kompenzovat ztráty pracovních míst, když budou uzavírány doly a další těžební zařízení, vymýtí energetickou chudobu a posílí soběstačnost místních komunit a jejich správních orgánů snižováním jejich závislosti na dovozu energie;

51.  vyjadřuje politování nad tím, že potenciál nové geotermální aplikace vyčerpaných nebo opuštěných zásobníků uhlovodíků nebo zásobníků uhlovodíků, jejich životnost skončila, jakož i ropných i plynových vrtů není dosud plně využit;

52.  upozorňuje na stávající projekty nového využití v dolech s ukončenou těžbou, kde je technologie akumulace tepelné energie aplikovaná v hlubinných prostorách schopna zajistit vytápění nebo chlazení; bere na vědomí rozvoj projektů, v jejichž rámci se plánuje využití ropných nádrží pro skladování geotermální energie; bere na vědomí probíhající projekty na nové využití vyřazených ropných a plynových vrtů pro geotermální odvětví, díky kterým se výrazně sníží rizika spojená s průzkumem a náklady na provádění vrtů;

53.  konstatuje, že mnohé z těchto projektů provádí průmysl fosilních paliv, který je považuje za příležitost stát se součástí transformace energetiky, a že je třeba, aby se toto odvětví ještě více a včas zapojilo do průzkumu potenciálu geotermální energie; zdůrazňuje, že včasné posouzení zdrojů v době, kdy jsou doly stále přístupné, zajistí účinnější rozvoj jejich alternativního využití; konstatuje, že je třeba náležitě zvážit režim odpovědnosti;

54.  vyzývá členské státy, aby využily stávajících možností evropského financování na podporu změny kvalifikace pracovní síly v oblastech procházejících transformací s cílem využít pracovních míst vytvořených díky geotermálním projektům; konstatuje, že dovednosti v odvětví těžby ropy a zemního plynu lze uplatnit v geotermálním odvětví a mohou pro něj být obzvláště hodnotné; zdůrazňuje proto, že je třeba přilákat relevantní pracovníky do geotermálního odvětví a podpořit je, mimo jiné vytvořením pobídek a vzdělávacích programů;

55.  upozorňuje na specifické potřeby nejvzdálenějších regionů rozvíjet obnovitelné zdroje energie v souladu s jejich zeměpisnými, geologickými a meteorologickými charakteristikami; poukazuje na to, že tyto regiony nejsou kvůli své geografické odlehlosti napojeny na evropské energetické sítě; konstatuje, že velká část nejvzdálenějších regionů jsou vulkanická území, která představují vysoký potenciál pro výrobu povrchové i hlubinné geotermální energie; zdůrazňuje zásadní roli, kterou může geotermální energie v těchto regionech hrát pro zajištění jejich energetické nezávislosti;

Viditelnost a přijetí ze strany veřejnosti

56.  upozorňuje na online mapování stávajících geotermálních zařízení v konkrétním městě nebo regionu jako na osvědčený postup, který může zvýšit viditelnost geotermálních řešení a pomoci podpořit investiční rozhodnutí veřejného i soukromého charakteru;

57.  konstatuje, že přijetí ze strany veřejnosti je i nadále pro geotermální projekty výzvou, zejména vzhledem k obavám týkajícím se životního prostředí, jako je možný zásah do podzemních vod, nekondenzovatelné plynné emise, nadměrné využívání zdrojů vody a seismická aktivita; připomíná, že je důležité ve všech fázích projektů geotermální energie zachovat vysoké environmentální a vědecké standardy a zaujmout udržitelný přístup z hlediska analýzy životního cyklu; zdůrazňuje, že přísné dodržování těchto požadavků, transparentnost investic, větší zapojení zúčastněných stran a účast místních komunit ve fázích plánování a provádění mohou sloužit jako účinný způsob, jak řešit obavy veřejnosti a překonat nedůvěru; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s geotermálním odvětvím a členskými státy vypracovala pokyny a osvědčené postupy ke spolupráci mezi předkladateli projektů a místními orgány a komunitami, které budou budovat důvěru, poskytovat podporu a vytvářet vzájemně přínosné vztahy;

Mezinárodní spolupráce

58.  zdůrazňuje, že je třeba sdílet osvědčené postupy, technologické know-how, výsledky výzkumu a inovace v oblasti geotermální energie s partnerskými zeměmi a organizacemi, které rozvíjejí hlubinnou a povrchovou geotermální energii ve větším měřítku nebo jsou v procesu zavádění ambiciózních plánů podněcujících rychlý růst odvětví geotermální energetiky;

59.  vyzdvihuje význam začlenění geotermální energie do programů spolupráce s rozvojovými zeměmi v zájmu předávání technologií šetrných k životnímu prostředí, sdílení znalostí a budování kapacit pro uspokojení rostoucí poptávky po energii;

o
o   o

60.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1. (2) Úř. věst. L 2023/2413, 31.10.2023. (3) Přijaté texty, P9_TA(2023)0068. (4) Přijaté texty, P9_TA(2023)0325. (5) Přijaté texty, P9_TA(2023)0401. (6) Přijaté texty, P9_TA(2022)0441. (7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 1). (8) Úř. věst. L 442, 9.12.2021, s. 1. (9) Úř. věst. L 239, 6.9.2013, s. 136. (10) Úř. věst. L 124, 25.4.2014, s. 1. (11) Úř. věst. L 19, 20.1.2023, s. 43. (12) ISBN: 978-92-9260-495-0. (13) Bruhn, D. a kol., Středisko pro sledování technologií čisté energie: Hlubinné geotermální teplo a energie v Evropské unii – zpráva o stavu technologického rozvoje, trendů, hodnotových řetězců a trhů za rok 2022, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2022. (14) Georgakaki, A. a kol., Středisko pro sledování technologií čisté energie: Celková strategická analýza technologií čisté energie v Evropské unii – zpráva o stavu za rok 2022, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2022. (15) Ernst & Young, RINA Consulting S.p.A , Vito studie nazvaná Emise z geotermálních elektráren a jejich využívání: přehled a analýza, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2020. (16) Bacquet, A., Galindo Fernández, M., Oger, A. a kol., Dálkové vytápění a chlazení v Evropě – přehled trhů a regulačních rámců podle revidované směrnice o obnovitelných zdrojích energie. Přílohy 6 a 7 – konečné znění, Úřad pro publikace Evropské unie, 2022. (17) Toleikyte, A., a kol., Vlna tepelných čerpadel: příležitosti a výzvy, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2023. (18) Breitschopf, B., a kol., Přehled vytápění a chlazení – vnímání, trhy a regulační rámce pro dekarbonizaci – závěrečná zpráva, Úřad pro publikace Evropské unie, 2023. (19) Úř. věst. C 251, 30.6.2022, s. 58. (20) Úř. věst. C 371, 15.9.2021, s. 58. (21) Úř. věst. C 103, 20.3.2023, s. 1. (22) Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 145. (23) Eurostat 2021, Spotřeba energie v domácnostech. (24) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1). (25) Například vnitrostátní iniciativy, které zahájilo Polsko (Víceletý program rozvoje využívání geotermálních zdrojů v Polsku – 2022), Francie (Národní akční plán pro geotermální energii – 2023) a Německo (Německá strategie pro geotermální energii 2022). (26) Směrnice 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 114). (27) Nařízení Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. ledna 2024 o stavu základních práv v Evropské unii – výroční zpráva za roky 2022 a 2023 (2023/2028(INI))

P9_TA(2024)0050 A9-0376/2023

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU) a Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“),

–  s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie(2) (dále jen „nařízení o podmíněnosti“),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/692 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program Občané, rovnost, práva a hodnoty a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 a nařízení Rady (EU) č. 390/2014(3),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (dále jen „úřad EPPO“)(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)(5),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie(6),

–  s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva(7),

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ(8), a na probíhající řízení o nesplnění povinnosti zahájené Komisí na základě této směrnice proti několika členským státům, z nichž jedno Komise předložila Soudnímu dvoru,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. března 2021 o rovnosti, začlenění a účasti Romů (2021/C 93/01)(9),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. ledna 2023 nazvané „Zpráva o hodnocení vnitrostátních strategických rámců členských států pro Romy“ (COM(2023)0007),

–  s ohledem na doporučení Komise (EU) 2021/1534 ze dne 16. září 2021 o zajištění ochrany, bezpečnosti a posílení postavení novinářů a dalších pracovníků sdělovacích prostředků v Evropské unii(10),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. prosince 2021 nazvané „Inkluzivnější a bezpečnější Evropa: rozšíření seznamu trestných činů EU o nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti“ (COM(2021)0777),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (COM(2020)0152),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. června 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti práv obětí (2020–2025)“ (COM(2020)0258),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. listopadu 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025“ (COM(2020)0698),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 2. března 2022 o boji proti rasismu a antisemitismu,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. prosince 2020 nazvané „Strategie na posílení uplatňování Listiny základních práv v EU“ (COM(2020)0711),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 6. prosince 2022 nazvanou „Prosperující občanský prostor pro dodržování základních práv v EU – výroční zpráva o uplatňování Listiny základních práv EU za rok 2022“ (COM(2022)0716),

–  s ohledem na doporučení Komise (EU) 2023/681 ze dne 8. prosince 2022 o procesních právech podezřelých a obviněných osob ve vazbě a materiálních podmínkách ve věznicích(11),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. července 2023 nazvané „Zpráva o právním státu 2023 – Stav právního státu v Evropské unii“ (COM(2023)0800), 27 kapitol věnovaných jednotlivým zemím a doprovodná doporučení členským státům,

–  s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, včetně jeho třetí zásady týkající se rovných příležitostí, a na sdělení Komise ze dne 4. března 2021 nazvané „Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv“ (COM(2021)0102),

–  s ohledem na Komisí předložený návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 27. dubna 2022 o ochraně osob, které se podílejí na účasti veřejnosti, před zjevně neopodstatněnými nebo zneužívajícími soudními řízeními („strategické žaloby proti účasti veřejnosti“) (COM(2022)0177) (dále jen „směrnice proti SLAPP“), a na jeho doprovodné doporučení,

–  s ohledem na Komisí předložený návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. září 2022, kterým se zřizuje společný rámec pro mediální služby na vnitřním trhu (Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků) a mění směrnice 2010/13/EU (COM(2022)0457) (dále jen „akt o svobodě sdělovacích prostředků“), a jeho doprovodné doporučení o vnitřních zárukách redakční nezávislosti a transparentnosti vlastnictví v odvětví sdělovacích prostředků(12),

–  s ohledem na Komisí předložený návrh směrnice Rady ze dne 7. prosince 2022 o normách pro orgány pro rovné zacházení v oblasti rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, rovného zacházení s osobami v oblasti zaměstnání a povolání bez ohledu na jejich náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci, rovného zacházení se ženami a muži v otázkách sociálního zabezpečení a v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování a o zrušení článku 13 směrnice 2000/43/ES a článku 12 směrnice 2004/113/ES (COM(2022)0689),

–  s ohledem na Komisí předložený návrh nařízení Rady ze dne 7. prosince 2022 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání rozhodnutí a přijímání veřejných listin ve věcech rodičovství a o vytvoření evropského osvědčení o rodičovství (COM(2022)0695),

–  s ohledem na Komisí předložený návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 7. prosince 2022 o normách pro orgány pro rovné zacházení v oblasti rovného zacházení se ženami a muži a rovných příležitostí pro ženy a muže v otázkách zaměstnání a povolání a o zrušení článku 20 směrnice 2006/54/ES a článku 11 směrnice 2010/41/EU (COM(2022)0688),

–  s ohledem na zprávy Agentury EU pro základní práva (FRA), zejména na její zprávy o základních právech za roky 2022 a 2023, včetně zpráv sítě nezávislých odborníků FRA o jednotlivých zemích,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–  s ohledem na nástroje OSN na ochranu lidských práv a základních svobod, včetně Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace, Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen a Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, na doporučení a zprávy všeobecného pravidelného přezkumu OSN, na judikaturu smluvních orgánů OSN a na zvláštní postupy Rady pro lidská práva,

–  s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech (EÚLP) a judikaturu Evropského soudu pro lidská práva (ESLP),

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, která byla připravena k podpisu dne 11. května 2011 v Istanbulu, (dále jen „Istanbulská úmluva“) a byla ratifikována Evropskou unií dne 28. června 2023,

–  s ohledem na doporučení a zprávy Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva, vysokého komisaře pro národnostní menšiny a dalších orgánů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE),

–  s ohledem na zprávu Rady Evropy ze dne 23. března 2023 nazvanou „Human Rights Defenders in the Council of Europe Area in Times of Crises“ (Obránci lidských práv v prostoru Rady Evropy v době krizí), která navazuje na kulatý stůl s obránci lidských práv pořádaný úřadem Komisařky Rady Evropy pro lidská práva v Dublinu ve dnech 24.–25. října 2022(13),

–  s ohledem na Rámcovou úmluvu Rady Evropy o ochraně národnostních menšin a na Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků,

–  s ohledem na Evropskou sociální chartu, kterou přijala Rada Evropy,

–  s ohledem na prohlášení, doporučení a zprávy komisaře Rady Evropy pro lidská práva,

–  s ohledem na doporučení a zprávy Rady Evropy, zejména Benátské komise, Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti (ECRI), skupin GREVIO a GRECO,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2018 o minimálních standardech pro menšiny v EU(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2019 o rovnosti žen a mužů a daňových politikách v EU(15),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. listopadu 2021 o posílení demokracie a svobody a plurality sdělovacích prostředků v EU: nevhodné využívání občanskoprávních a trestněprávních žalob k umlčení novinářů, nevládních organizací a občanské společnosti(16),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2021 o hodnocení preventivních opatření k zamezení korupci, neoprávněným výdajům a zneužívání finančních prostředků EU a členských států v případě fondů pro mimořádné události a ve výdajových oblastech týkajících se řešení krizí(17),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. února 2022 obsahující doporučení Komisi o statutu evropských přeshraničních sdružení a neziskových organizací(18),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2022 o zmenšujícím se prostoru pro občanskou společnost v Evropě(19),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2022 o právním státu a důsledcích rozsudku Soudního dvora EU(20),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2022 o právním státu a případném schválení polského národního plánu pro oživení (RRF)(21),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2022 o diskriminaci v Evropské unii z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám: sociálně-ekonomická situace žen afrického, středovýchodního, latinskoamerického a asijského původu(22),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2022 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii stanovuje, že existuje zřejmé nebezpečí, že Maďarsko závažně poruší hodnoty, na nichž je Evropská unie založena(23),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. října 2022 o situaci Romů žijících v osadách v EU(24),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2022 o podezření na korupci ze strany Kataru a širší potřebě transparentnosti a odpovědnosti v evropských orgánech a institucích(25),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2022 o rozhodnutí Nejvyššího soudu USA o zrušení práv na umělé přerušení těhotenství ve Spojených státech a nutnosti zaručit práva na umělé přerušení těhotenství a zdraví žen v EU(26),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. května 2022 o pronásledování menšin z důvodu náboženského přesvědčení nebo vyznání(27),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2022 o probíhajících slyšeních podle čl. 7 odst. 1 SEU týkajících se Polska a Maďarska(28),

–  s ohledem na své rozhodnutí (EU) 2023/325 ze dne 18. října 2022 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) na rozpočtový rok 2020(29),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2022 o rostoucím počtu trestných činů z nenávisti namířených proti osobám LGBTIQ+ v celé Evropě s ohledem na nedávnou homofobní vraždu na Slovensku(30),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. listopadu 2022 o rasové spravedlnosti, nediskriminaci a boji proti rasismu v EU(31),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2022 za stejná práva osob se zdravotním postižením(32),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. dubna 2023 o boji proti diskriminaci v EU – dlouho očekávaná horizontální antidiskriminační směrnice(33),

–  s ohledem na svůj postoj ze dne 10. května 2023 k návrhům rozhodnutí Rady o uzavření Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, pokud jde o orgány a veřejnou správu Unie(34) a také pokud jde o záležitosti týkající se justiční spolupráce v trestních věcech, azyl a zásadu nenavracení, jménem Evropské unie,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. května 2023 o odpovídající ochraně poskytované rámcem EU-USA pro ochranu osobních údajů(35),

–  s ohledem na svou zprávu a doporučení ze dne 22. května 2023 o vyšetřování údajných porušení a správních pochybení v oblasti provádění právních předpisů Unie týkajících se používání špionážního softwaru Pegasus a ekvivalentního špionážního softwaru,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2023 o porušování zásad právního státu a základních práv v Maďarsku a o zmrazení finančních prostředků EU(36),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. července 2023 o přístupu veřejnosti k dokumentům – výroční zpráva za období 2019–2021(37),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. října 2023 o segregaci a diskriminaci romských dětí ve vzdělávání(38),

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro ústavní záležitosti,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9-0376/2023),

A.  vzhledem k tomu, že EU je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, jak je stanoveno v článku 2 SEU a v Listině a zakotveno v mezinárodních smlouvách o lidských právech; vzhledem k tomu, že tyto hodnoty by měly členské státy a EU sdílet, dodržovat a aktivně prosazovat v rámci své vnitřní i vnější činnosti; vzhledem k tomu, že v posledních letech vykazují některé členské státy znepokojivý pokles, pokud jde o respektování těchto hodnot;

B.  vzhledem k tomu, že demokracie, právní stát a základní práva jsou vzájemně se posilující hodnoty, které v případě oslabení představují systémové ohrožení Unie a práv a svobod všech jejích obyvatel; vzhledem k tomu, že dodržování zásad právního státu je pro Unii jako celek a její členské státy závazné na všech úrovních správy;

C.  vzhledem k tomu, že svobodné, nezávislé a transparentní volby jsou pilířem demokracie;

D.  vzhledem k tomu, že rostoucí šíření dezinformací ohrožuje demokratické fungování Unie; vzhledem k tomu, že omezení manipulace s informacemi je záležitostí veřejného zájmu; vzhledem k tomu, že dezinformace snižují schopnost občanů a obyvatel EU přijímat rozhodnutí založená na faktech a svobodně se účastnit demokratických procesů; vzhledem k tomu, že mocným nástrojem v boji proti dezinformacím jsou nezávislé a pluralitní sdělovací prostředky;

E.  vzhledem k tomu, že svoboda, pluralita a nezávislost sdělovacích prostředků a bezpečnost novinářů jsou klíčovými prvky práva na svobodu projevu a informací a jsou zásadně důležité pro demokratické fungování EU a jejích členských států; vzhledem k tomu, že v posledních letech jsou novináři a další mediální aktéři v mnoha členských státech i v zahraničí stále více vystaveni výhrůžkám, nepřiměřenému tlaku, zastrašování, násilí a dalším formám vměšování do jejich práce, zejména pokud se zaměřují na zneužití pravomoci, korupci, porušování základních práv a trestnou činnost; vzhledem k tomu, že strategické žaloby proti účasti veřejnosti zůstávají v celé EU naléhavým problémem; vzhledem k tomu, že znepokojivá situace, pokud jde o hrozby a útoky, se neomezuje pouze na profesionální novináře a další tradiční mediální subjekty; vzhledem k tomu, že definice mediálních aktérů se v důsledku nových forem sdělovacích prostředků v digitálním věku rozšířila a nyní zahrnuje i další subjekty, které přispívají k veřejné diskusi a vykonávají novinářskou činnost nebo plní funkce strážce veřejných zájmů;

F.  vzhledem k tomu, že vládní orgány v některých členských státech a třetích zemích používají Pegasus a další špionážní software proti novinářům, politikům, pracovníkům donucovacích orgánů, diplomatům, právníkům, podnikatelům, subjektům občanské společnosti a dalším aktérům, a to k politickým, a dokonce i zločinným účelům; vzhledem k tomu, že tyto praktiky jsou velmi znepokojivé a podtrhují riziko zneužití technologií sledování k oslabování základních lidských práv, demokracie a volebních procesů;

G.  vzhledem k tomu, že korupce je vážnou hrozbou pro demokracii a právní stát; vzhledem k tomu, že v některých členských státech přetrvávají v oblasti boje proti korupci závažné problémy; vzhledem k tomu, že mechanismy pro zamezení korupci jsou v několika členských státech slabé a v mnoha případech přetrvává problém nedostatečné ochrany oznamovatelů; vzhledem k tomu, že cílem nařízení o podmíněnosti je ochrana rozpočtu Unie před porušováním zásad právního státu;

H.  vzhledem k tomu, že novináři, sdělovací prostředky a bloggeři, obránci lidských práv, organizace občanské společnosti, aktivisté, odborové svazy, umělci, výzkumní pracovníci, oznamovatelé a politici stále častěji čelí výhrůžkám, obtěžování a dalším formám zastrašování z důvodu jejich zapojení do účasti veřejnosti;

I.  vzhledem k tomu, že nezávislost soudnictví, která je základním požadavkem demokratické zásady dělby moci a klíčovým předpokladem pro zaručení dodržování základních práv, čelí vážným hrozbám a je ve stále větším počtu členských států dokonce strukturálně oslabena;

J.  vzhledem k tomu, že Soudní dvůr připomněl(39), že právo na svobodu sdružování zakotvené v čl. 12 odst. 1 Listiny je jedním ze základních pilířů demokratické a pluralitní společnosti, neboť lidem v EU umožňuje jednat kolektivně v oblastech společného zájmu, a přispívat tak k řádnému fungování veřejného života; vzhledem k tomu, že v některých členských státech jsou hlášeny stále častější útoky proti právu na shromažďování a sdružování, kdy dochází k nepřiměřenému použití síly proti pokojným demonstrantům, včetně jejich bití;

K.  vzhledem k tomu, že některé členské státy zavedly restrikce s vědomým úmyslem omezit občanský prostor; vzhledem k tomu, že občanský prostor v mnoha členských státech se potýká s právním, správním a fiskálním obtěžováním, kriminalizací a negativní rétorikou, jejichž cílem je stigmatizovat a delegitimizovat organizace občanské společnosti, aktivisty a obránce lidských práv a oslabit jejich schopnost vykonávat svou práci;

L.  vzhledem k tomu, že v březnu 2023 komisařka Rady Evropy pro lidská práva vyhodnotila, že situace obránců lidských práv v Evropě se znepokojivě zhoršila a že vlády stále častěji nedbají na své závazky v oblasti lidských práv a svou pozornost věnují spíše otázkám národní bezpečnosti a veřejné bezpečnosti než oblasti lidských práv; vzhledem k tomu, že komisařka informovala o tom, že obránci lidských práv mají stále častěji omezené možnosti pracovat svobodně a bezpečně, a o různých formách odvetných opatření, včetně soudního obtěžování, stíhání, nepatřičných kontrol a sledování, očerňujících kampaní, vyhrožování a zastrašování, k nimž dochází v členských státech i sousedních zemích; vzhledem k tomu, že hlavním problémem zůstává absence účinného vyšetřování případů porušování práv obránců lidských práv, jichž se dopouštějí státní i nestátní subjekty; vzhledem k tomu, že to oslabuje demokracii a je součástí širšího problému polarizace společnosti, který se vyznačuje rostoucím projevy nenávisti a násilí vůči různým sociálním nebo menšinovým skupinám;

M.  vzhledem k tomu, že na evropských hranicích došlo k několika případům úmrtí migrantů a porušování lidských práv v důsledku neúčinného řízení a nepřiměřeného použití síly ze strany orgánů; vzhledem k tomu, že ke sledování migrantů na vnějších i vnitřních hranicích EU je využíváno stále větší množství technologií, včetně umělé inteligence; vzhledem k tomu, že kriminalizace nevládních organizací nebo jiných nestátních subjektů, které provádějí pátrací a záchranné operace při dodržování příslušného právního rámce, představuje porušení mezinárodního práva(40), a proto ji právo EU nepovoluje; vzhledem k tomu, že Soudní dvůr připomněl, že státní příslušníci třetích zemí mohou být uvězněni pouze tehdy, existuje-li zvláštní právní základ pro omezení jejich práva na svobodu, a nikoli tehdy, existuje-li pouze obecné kritérium(41);

N.  vzhledem k tomu, že počet úmrtí na evropských námořních hranicích se v roce 2022 ve srovnání s rokem 2021 mírně snížil, ale stále zůstal vyšší než během tří let před rokem 2021(42); vzhledem k tomu, že k většině úmrtí došlo v centrálním Středomoří, při pobřeží severní Afriky(43);

O.  vzhledem k tomu, že v souvislosti s agenturou Frontex bylo vypracováno několik zpráv a provedeno několik šetření týkajících se otázek základních práv, a to i ze strany Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a evropského veřejného ochránce práv; vzhledem k tomu, že bývalý ředitel agentury Frontex odstoupil v dubnu 2022 ze své funkce; vzhledem k tomu, že všechny agentury EU musí dodržovat základní práva a nést odpovědnost v případech, kdy dojde k jejich porušení;

P.  vzhledem k tomu, že v posledních letech dochází k organizovanému potlačování práv žen a dívek; vzhledem k tomu, že v některých členských státech došlo k pokusům o další omezování sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, například pokud jde o stávající právní ochranu, která zajišťuje přístup žen k péči při umělém přerušení těhotenství; vzhledem k tomu, že v posledních letech vedlo odepření přístupu k bezpečnému a legálnímu umělému přerušení těhotenství v některých členských státech k úmrtí řady žen; vzhledem k tomu, že počet případů genderově podmíněného násilí, včetně sexuálního násilí a znásilnění, zůstává v celé EU vysoký; vzhledem k tomu, že některé členské státy dosud neratifikovaly Úmluvu Rady Evropy o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu (Istanbulská úmluva); vzhledem k tomu, že v EU sílí hnutí proti propagaci a poskytování sexuální výchovy;

Q.  vzhledem k tomu, že genderově podmíněné násilí je příčinou i důsledkem strukturálních nerovností, které mají kořeny v genderových stereotypech a mocenské asymetrii, a to i v soukromé, sociální, veřejné a hospodářské sféře;

R.  vzhledem k tomu, že údaje z průzkumů agentury FRA ukazují, že počet případů diskriminace na základě rasy, etnického původu či náboženského vyznání (a to i pokud jde o Romy, muslimy, Židy a osoby afrického původu) zůstává trvale vysoký, a to jak v průběhu času, tak v rámci různých skupin obyvatelstva v různých členských státech, zejména pokud jde o jednotlivce ze znevýhodněného socioekonomického prostředí; vzhledem k tomu, že rasové a etnické menšiny čelí systémovému rasismu, trestným činům z nenávisti a nenávistným verbálním projevům, nedostatečnému přístupu ke spravedlnosti a přetrvávajícím socioekonomickým nerovnostem v oblastech, jako je bydlení, zdravotní péče, zaměstnanost a vzdělávání, což je třeba vnímat jako hlavní překážku bránící plnému požívání jejich základních práv a klíčovou překážku začleňování a rovnosti; vzhledem k tomu, že antisemitismus, nesnášenlivost vůči Romům, islamofobie a rasismus jsou přetrvávajícími formami nenávisti a diskriminace; vzhledem k tomu, že krajně pravicový extremismus představuje mimořádnou hrozbu pro osoby zasažené diskriminací i pro společnost jako celek; vzhledem k tomu, že podle agentury FRA existují náznaky systémového rasismu v EU, a to i v oblasti vymáhání práva; vzhledem k tomu, že diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám musí být zohledněna v politikách a opatřeních pro boj proti rasismu a diskriminaci;

S.  vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením žijící v EU i nadále čelí diskriminaci, kdy je jim upíráno právo na přiměřenou úpravu pracovního prostředí, jsou šikanováni, čelí vícečetným a průřezovým formám diskriminace ve všech oblastech života, což zahrnuje i socioekonomické znevýhodnění, trpí sociální izolací, jsou vystaveni špatnému zacházení a násilí včetně genderově podmíněného násilí, nucených sterilizací a potratů, nemají přiměřený přístup ke komunálním službám, bydlí v nevyhovujících bytech, jsou umísťováni do ústavů, nedostává se jim adekvátní zdravotní péče a nemají možnost podílet se na životě společnosti a aktivně se do něj zapojit;

T.  vzhledem k tomu, že značná část Romů(44) v Evropě žije jak ve venkovských, tak městských oblastech ve velmi nejistých a špatných socioekonomických podmínkách; vzhledem k tomu, že většině Romů jsou jejich základní lidská práva upírána ve všech oblastech života; vzhledem k tomu, že v některých členských státech přetrvává umisťování dětí do segregovaných škol a diskriminační praxe umisťování dětí z etnických a rasových menšin do škol pro děti s mentálním postižením;

U.  vzhledem k tomu, že v celé EU přetrvává trend narůstajícího počtu případů diskriminace, nenávistných verbálních projevů a násilí vůči osobám LGBTIQ+ a obráncům práv LGBTIQ+; vzhledem k tomu, že osoby LGBTIQ+ v několika členských státech stále čelí diskriminaci a vyloučení, pokud jde o sociální ochranu, sociální zabezpečení, přístup ke zdravotní péči, vzdělávání, právní ochranu a přístup ke zboží a dalším službám, které jsou dostupné veřejnosti, včetně bydlení, a jejich poskytování; vzhledem k tomu, že se neprovádí judikatura Soudního dvora, která chrání sociální práva a soukromý život párů stejného pohlaví a dětí narozených rodičům stejného pohlaví, jako je případ Coman (C-673/16) a případ malé Sáry (C-490/20); vzhledem k tomu, že chirurgické zákroky a léčebné postupy jsou na intersexuálních dětech prováděny bez jejich předchozího, osobního, plného a informovaného souhlasu; vzhledem k tomu, že mrzačení pohlavních orgánů může mít pro intersexuální osoby celoživotní následky, může jim způsobit například psychické trauma a tělesná postižení;

V.  vzhledem k tomu, že počet případů trestných činů z nenávisti a nenávistných verbálních projevů v EU se za poslední roky neustále zvyšuje(45), a to především kvůli rostoucímu počtu uživatelů sociálních médií a skutečnosti, že nenávistné verbální projevy bují na internetu; vzhledem k tomu, že při šíření nenávistných projevů podněcujících k diskriminaci a násilí hraje svou roli obchodní model platforem sociálních médií založený na mikrocílené reklamě; vzhledem k tomu, že klíčem k zajištění digitálního vzdělávání, gramotnosti a dovedností pro každého, k podpoře porozumění uživatelů digitálním technologiím, k překonání nerovností, ke zlepšení digitálního začleňování a k posílení postavení a ochraně jednotlivců a jejich práv a zároveň k vymezení jejich povinností jsou vzdělávací systémy; vzhledem k tomu, že nenávistné verbální projevy mohou vést k trestným činům z nenávisti; vzhledem k tomu, že podle agentury FRA až devět z deseti trestných činů z nenávisti a útoků motivovaných nenávistí v EU není hlášeno, a tudíž není potrestáno;

W.  vzhledem k tomu, že článek 21 Listiny zakazuje veškerou diskriminaci na základě jazyka nebo příslušnosti k národnostní menšině; vzhledem k tomu, že článek 22 Listiny zaručuje respektování jazykové rozmanitosti;

X.  vzhledem k tomu, že EU je založena na podpoře sociálních, kulturních a hospodářských práv; vzhledem k tomu, že počet lidí, kteří v EU žijí v chudobě, je stále vysoký, přičemž chudobou je ohrožena více než pětina dětí a téměř jedna čtvrtina Evropanů je ohrožena chudobou nebo sociálním vyloučením; vzhledem k tomu, že bludný kruh chudoby prohlubuje další nerovnosti, jako je přístup lidí ke vzdělání, cenově dostupnému bydlení, zdravotní péči a zaměstnání; vzhledem k tomu, že počet osob postižených nejistotou, chudobou a sociálním vyloučením se ještě zvýšil v důsledku energetické krize a inflace; vzhledem k tomu, že článek 151 SFEU odkazuje na základní sociální práva, například na ta, která jsou uvedena v Evropské sociální chartě; vzhledem k tomu, že evropský pilíř sociálních práv a provádění jeho akčního plánu jsou klíčovými nástroji pro začlenění sociálních priorit do všech politik EU a vodítkem pro skutečné provádění jeho 20 zásad;

Y.  vzhledem k tomu, že přistoupení EU k Evropské úmluvě o lidských právech (EÚLP) je povinností podle čl. 6 odst. 2 SEU a zůstává hlavní prioritou;

Z.  vzhledem k tomu, že klíčovou úlohu při prosazování hodnot a základních práv EU hrají členské státy a orgány a instituce EU, včetně Evropského soudního dvora, agentury FRA a úřadu EPPO;

AA.  vzhledem k tomu, že evropská veřejná ochránkyně práv provedla šetření týkající se výměny osobních textových zpráv a hovorů mezi předsedkyní Komise a výkonným ředitelem společnosti Pfizer v souvislosti se zadáváním zakázek na očkovací látky proti onemocnění COVID-19, které Komise následně odmítla zveřejnit; vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv v červenci 2022 zjistila, že toto odmítnutí představuje nesprávný úřední postup(46);

AB.  vzhledem k tomu, že situace v oblasti právního státu se v několika členských státech v důsledku systematické činnosti jejich vlád již několik let zhoršuje, zejména v Maďarsku a Polsku, proti nimž se vede řízení podle čl. 7 odst. 1 SEU; vzhledem k tomu, že problémy týkající se právního státu a základních práv rychle přibývají i v jiných členských státech; vzhledem k tomu, že je zásadní zajistit, aby členské státy dodržovaly závazky OBSE a další mezinárodní závazky a normy pro demokratické volby, včetně Benátské komise;

AC.  vzhledem k tomu, že chudoba je formou strukturální a sociální nespravedlnosti, která má své kořeny v genderových nerovnostech, diskriminaci a nerovných možnostech přístupu ke zboží a službám, což vede k porušování základních práv; vzhledem k tomu, že řešení chudoby vyžaduje, aby se uplatňoval meziodvětvový přístup a aby byla zvláštní pozornost věnována jednotlivcům ve zranitelném postavení, jako jsou děti, ženy, rasizované a etnické komunity, osoby LGBTIQ+, migranti a žadatelé o azyl a osoby se zdravotním postižením, jakož i jednotlivci ze sociálně a ekonomicky znevýhodněného prostředí;

AD.  vzhledem k tomu, že podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí s názvem „Kvalita ovzduší v Evropě v roce 2022“ došlo v Unii jen v roce 2020 v důsledku expozice znečištění ovzduší jemnými částicemi ke 238 000 předčasných úmrtí;

Právní stát a přístup ke spravedlnosti

1.  připomíná význam svobodných sdělovacích prostředků pro prosazování demokracie, pro zajištění toho, aby veřejné i soukromé instituce nesly odpovědnost, a pro umožnění přístupu občanů k informacím založeným na faktech; zdůrazňuje význam plurality sdělovacích prostředků a novinářské svobody; důrazně odsuzuje skutečnost, že v roce 2022 byl zaznamenán další světový rekord v počtu uvězněných novinářů, a vyzývá k plnému zajištění spravedlnosti v případech zabití investigativních novinářů v EU;

2.  vyzývá členské státy, aby provedly doporučení Komise o ochraně novinářů a obránců lidských práv, kteří se podílejí na účasti veřejnosti, před zjevně neopodstatněnými nebo zneužívajícími soudními řízeními, zejména aby zrušily trest odnětí svobody za pomluvu, dekriminalizovaly pomluvu a místo toho upřednostňovaly občanské nebo správní postupy; naléhavě vyzývá Komisi, aby se zabývala závažností strategických žalob proti účasti veřejnosti zahájených v rámci trestního řízení tím, že předloží návrh opatření k zajištění toho, aby pomluva, urážka na cti a hanobení, které představují trestné činy ve většině členských států, nemohly být zneužity ke strategickým žalobám proti účasti veřejnosti prostřednictvím veřejného ani soukromého trestního stíhání; zdůrazňuje, že strategické žaloby proti účasti veřejnosti jsou pouze jednou z metod, které se používají k umlčení novinářů, a vyzývá Komisi, aby prozkoumala i další praktiky a zasáhla; vyzývá politiky, aby veřejně odsoudili vyhrožování novinářům a útoky na ně;

3.  opakuje své znepokojení nad porušováním základních práv, pokud jde o používání softwaru Pegasus a obdobného špionážního softwaru ke sledování jednotlivců a známých osobností, jako jsou novináři, bloggeři, obránci lidských práv, politici nebo další aktéři; zdůrazňuje, že nelegitimní používání špionážního softwaru vládami členských států přímo i nepřímo ovlivňuje integritu rozhodovacího procesu, čímž podkopává demokracii EU a zdůrazňuje naléhavou potřebu větší transparentnosti a právní odpovědnosti v odvětví technologií sledování;

4.  vyzývá členské státy, zejména Řecko, Maďarsko, Polsko, Španělsko a Kypr, aby se řídily doporučeními, která byla vydána pro jejich země a jsou uvedena v jeho zprávě o používání softwaru Pegasus a ekvivalentního špionážního softwaru; připomíná svá doporučení týkající se dodržování společných norem EU, neboť není možné, aby byla ohrožena práva jednotlivců tím, že bude umožněn neomezený přístup ke sledování;

5.  naléhavě vyzývá členské státy, aby vypracovaly vnitrostátní akční plány pro bezpečnost novinářů, vytvořily příznivé prostředí pro rozvoj pluralitních a nezávislých sdělovacích prostředků a plnily svou zásadní úlohu v oblasti dohledu s cílem nutit vlády a další aktéry k odpovědnosti;

6.  připomíná, že obchod se špionážním softwarem a jeho používání musí podléhat přísné regulaci; zdůrazňuje, že používání špionážního softwaru musí být povoleno pouze ve výjimečných a specifických případech vyšetřování omezeného a uzavřeného seznamu jasně a přesně definovaných závažných trestných činů, musí být odůvodněno případ od případu, musí být v souladu s Listinou a dalšími příslušnými právními předpisy Unie a musí být předem nařízeno nezávislým a nestranným soudním orgánem s účinnými, známými a přístupnými nápravnými opatřeními; zdůrazňuje, že veškerý dohled pomocí špionážního softwaru musí být následně kontrolován nezávislým kontrolním orgánem, který musí zajistit, aby veškeré povolené sledování probíhalo v souladu se základními právy a s podmínkami stanovenými Soudním dvorem, Evropským soudem pro lidská práva (ESLP) a Benátskou komisí; trvá na tom, aby jednotlivci, kteří byli sledováni špionážním softwarem, měli přístup ke skutečným a smysluplným opravným prostředkům;

7.  zdůrazňuje, že korupce je neslučitelná s hodnotami demokracie a právního státu, neboť prohlubuje nerovnosti a oslabuje důvěru občanů v řádnou správu věcí veřejných; je hluboce znepokojen zvyšující se mírou korupce v některých členských státech, zejména případy, které se týkají vysoce postavených úředníků a politiků; znovu odsuzuje případy údajné korupce, do nichž byli zapleteni současní i bývalí poslanci Evropského parlamentu; v této souvislosti zdůrazňuje přijetí změn v jednacím řádu Parlamentu, jejichž účelem je posílit jeho integritu, nezávislost a odpovědnost; je znepokojen rozdílnou mírou provádění protikorupčního rámce EU v členských státech; požaduje, aby nulová tolerance vůči korupci byla pravidlem; vyzývá ke zřízení nezávislého orgánu pro etiku; vyzývá členské státy, aby zajistily plné provedení směrnice o ochraně oznamovatelů(47);

8.  zdůrazňuje, že nezávislost soudnictví a účinný systém brzd a protivah, který se může v jednotlivých členských státech lišit, jsou klíčovými prvky právního státu; podtrhuje, že v několika členských státech EU přetrvávají vážné obavy o právní stát a nezávislost soudnictví; odsuzuje veškeré pokusy vlád členských států uplatňovat politický vliv nebo kontrolu nad nezávislým rozhodováním soudnictví, a to přímo nebo prostřednictvím organizačních prostředků;

9.  podporuje vytvoření strategie EU k zajištění konkrétních a koordinovaných opatření na úrovni EU, mimo jiné vytvoření ochranného mechanismu pro obránce lidských práv v Evropě, která by vycházela z příkladů zahraniční politiky EU a jejímž cílem by bylo zajistit prevenci, přímou pomoc a odpovědnost;

10.  podporuje využívání Nástroje pro oživení a odolnost a horizontálních základních podmínek pro zmrazení finančních prostředků EU v rámci boje proti korupci a zhoršování stavu právního státu v členských státech; zdůrazňuje, že finanční prostředky omezené různými opatřeními podmíněnosti musí být uvolněny až poté, co budou splněny základní podmínky klíčového významu; naléhavě vyzývá členské státy, aby dokončily vhodná opatření k dosažení milníků stanovených v jejich příslušných plánech na podporu oživení a odolnosti; vyzývá Evropskou radu, aby učinila nezbytné kroky a zjistila, zda se Maďarsko dopouští závažného a trvajícího porušování hodnot EU podle čl. 7 odst. 2 SEU; vyjadřuje hluboké politování nad systematickým a neoprávněným obviňováním komunity LGBTQI+ maďarskými orgány; zdůrazňuje, že Rada nese svůj díl odpovědnosti za ochranu hodnot zakotvených v článku 2 SEU a že pokud by v tomto smyslu nejednala, mělo by to dlouhodobé a potenciálně škodlivé důsledky; trvá na tom, aby byla respektována úloha a pravomoci Parlamentu;

11.  vyjadřuje politování nad tím, že některé členské státy prodlužují mimořádná opatření nad rámec toho, co je nezbytné a přiměřené, a urychleně přijímají právní předpisy bez řádné konzultace;

12.  připomíná, že je naléhavě nutné vytvořit mechanismus EU pro demokracii, právní stát a základní práva, a naléhavě vyzývá Komisi a Radu, aby okamžitě o této dohodě začaly jednat s Parlamentem;

13.  vítá skutečnost, že Soudní dvůr zavedl v roce 2022 vysílání a živé streamování s cílem usnadnit částečný přístup veřejnosti k jeho soudní činnosti;

Svobody

14.  vyslovuje značné obavy z narůstajícího ohrožení svobody sdružování, projevu a shromažďování; znovu opakuje, že právo na pokojné shromažďování lze omezit pouze tehdy, stanoví-li to právní předpisy a je-li to nezbytné a přiměřené k ochraně obecného zájmu uznaného Unií nebo práv a svobod ostatních; odsuzuje skutečnost, že v některých případech zasahují donucovací orgány násilně a nepřiměřeně během pokojných protestů, a odsuzuje případy, kdy jsou případní demonstranti hromadně zatýkáni dle uvážení zasahujících orgánů; vybízí příslušné vnitrostátní orgány, aby zajistily transparentní, nestranné, nezávislé a efektivní vyšetření případů podezření či obvinění z použití nepřiměřené síly; vyzývá členské státy, aby k zachování veřejného pořádku používaly alternativní postupy, které se již osvědčily v jiných členských státech;

15.  zdůrazňuje, že k zajištění práva na svobodu projevu a informací, které je základem každé demokracie, musí být informace všeobecně dostupné a rozmanité; podtrhuje, že musí být zaručena umělecká svoboda; zdůrazňuje, že dezinformace mohou velmi rušivě ovlivnit fungování demokratických společností, ekonomik a politických systémů; opakuje, že je třeba, aby v zájmu boje proti šíření dezinformací byla mediální a digitální gramotnost součástí občanské výchovy; opakuje své doporučení přijmout účinná opatření za účelem potírání dezinformací šířených z nepřátelských cizích mocností, zejména s ohledem na nadcházející volby do Evropského parlamentu; zdůrazňuje, že nezávislé a pluralitní mediální prostředí, a to jak on-line, tak i off-line, je nezbytné pro účinný boj proti dezinformacím a propagandě, a proto musí být podporováno, mimo jiné prostřednictvím účinných opatření proti koncentraci sdělovacích prostředků;

16.  zdůrazňuje, že podle práva Unie musí být vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty funkčně nezávislé na své vládě a nesmí vyžadovat ani přijímat pokyny od žádného jiného subjektu; konstatuje, že zásadní význam má politická nezávislost regulace sdělovacích prostředků a dohledu ze strany členských států a Komise, ochrana redakční nezávislosti v celé EU, ochrana novinářů před sledováním a ochrana novinářských zdrojů; v tomto ohledu vyzývá k přijetí účinného evropského aktu o svobodě sdělovacích prostředků, který by zaručil nezávislost, pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků v celé EU a současně zajistil transparentnost vlastnictví a financování;

17.  vyzdvihuje klíčovou úlohu organizací občanské společnosti při podpoře aktivního občanství, základních práv a účasti na demokratickém životě v Evropě; naléhavě vyzývá Komisi, aby ve všech členských státech představila strategii a stanovila minimální normy ochrany organizací občanské společnosti, a podpořila tak regulační a politické prostředí bez odrazujících účinků, hrozeb a útoků, zajistila organizacím občanské společnosti udržitelný a nediskriminační přístup ke zdrojům a podpořila jejich zapojení do občanského dialogu a účast na tvorbě politik; lituje skutečnosti, že situace obránců lidských práv v EU se v posledních letech alarmujícím způsobem zhoršila; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření, která by obráncům lidských práv zajistila možnost pracovat bez překážek a nejistoty;

18.  připomíná, že podle článku 6 Listiny má každý právo na svobodu a bezpečnost, což znamená, že každý v EU by měl být chráněn před protiprávním a svévolným zatčením; vyzývá členské státy, aby se v zájmu zlepšování podmínek ve věznicích, a tedy vyšší ochrany práva na svobodu a bezpečnost, řídily doporučením Komise, které se týká procesních práv podezřelých a obviněných osob;

19.  odsuzuje nárůst diskriminace založené na náboženském vyznání či přesvědčení a rasistických incidentů v EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby v tomto ohledu učinily rozhodné kroky, a to i na mezinárodní úrovni; připomíná, že podle článku 10 Listiny má každý právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání; vyjadřuje politování nad tím, že případy diskriminace a rasistických a xenofobních trestných činů často nejsou oznamovány úřadům, což vede k faktické beztrestnosti; vyjadřuje politování nad tím, že ne všechny členské státy plně provedly ve svém trestním právu rámcové rozhodnutí Rady o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie;

20.  je znepokojen rostoucím počtem případů policejního násilí vůči romskému obyvatelstvu; vyzývá členské státy, aby tyto incidenty důkladně vyšetřily s cílem zabránit beztrestnosti za zavádění anebo provádění represivních a násilných opatření vůči Romům nebo romským komunitám; dále vyzývá členské státy, aby řešily případy neobjektivních policejních záznamů, neobjektivního oznamování, stíhání a soudních rozsudků a nedostatečného přístupu Romů ke spravedlnosti;

21.  poukazuje na to, že „datafikace“ každodenního života a skandály týkající se úniku dat ukazují, že právo na ochranu osobních údajů je stále důležitější; opakuje své obavy ohledně nejednotného uplatňování obecného nařízení o ochraně osobních údajů; podporuje iniciativy na posílení legislativního procesu týkajícího se regulačního rámce EU pro umělou inteligenci, který by poskytl silné záruky základních práv;

22.  důrazně odsuzuje rozšířené porušování základních práv a nepřiměřeně násilné zásahy vůči migrantům, včetně uprchlíků, k nimž dochází na hranicích EU a k nimž patří např. svévolné zadržování, nehumánní životní podmínky, nedostatečný přístup ke zdravotní péči, nezákonná navracení a násilné vytlačování; je velmi znepokojen tím, že členské státy začleňují použití vytlačování do svých vnitrostátních právních předpisů; odsuzuje veškeré právní předpisy v členských státech, které oslabují účinnou ochranu lidských práv uprchlíků, žadatelů o azyl a migrantů na pevnině a na moři, a odsuzuje rovněž kriminalizaci humanitárních pracovníků a aktivistů; zdůrazňuje, že téměř třetina žadatelů o azyl jsou děti, a opakuje, že zadržování dětí imigračními úřady by nemělo být povoleno;

23.  vyzývá EU a členské státy, aby zajistily zavedení účinných mechanismů dohledu s cílem zajistit dodržování základních práv na vnějších hranicích, což by mělo zahrnovat i monitorování činností v oblasti dohledu na hranicích; dále vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že jednotlivci, jejichž údaje jsou uloženy v databázích rozsáhlých informačních systémů EU, budou informováni o svých právech a budou mít přístup k dostupným opravným prostředkům;

24.  vyjadřuje hluboké politování nad velkým počtem úmrtí uprchlíků a migrantů na moři, kteří se často stávají obětí obchodování s lidmi a musí čelit nelidskému a ponižujícímu zacházení, při němž není nijak zohledňována jejich bezpečnost; opakuje, že mezinárodní námořní právo ukládá povinnost pomáhat osobám v tísni, a naléhavě vyzývá ke stálým koordinovaným pátracím a záchranným operacím s rychlým vyloděním a k tomu, aby členské státy podnikaly veškeré možné kroky k záchraně života ohrožených osob na moři; žádá, aby bylo respektováno právo na azyl všech osob, které byly zachráněny na moři, a to na základě individuálního posouzení jednotlivých okolností;

25.  konstatuje, že některé členské státy používají národní bezpečnost jako určující faktor pro vnitřní politiku, např. v otázkách migrace; zdůrazňuje, že veškerá opatření přijatá na základě národní bezpečnosti musí být nezbytná a přiměřená a nesmí oslabovat práva zaručená Listinou; připomíná, že článek 19 Listiny stanoví ochranu v případě vystěhování, vyhoštění nebo vydání tím, že zakazuje hromadné vyhoštění, a proto vyžaduje individuální posuzování a zakazuje zamítání žádostí o mezinárodní ochranu pouze na základě určité státní příslušnosti;

26.  vítá aktivaci směrnice EU o dočasné ochraně(48) po vypuknutí války na Ukrajině, jejímž cílem je zajistit uprchlíkům a žadatelům o azyl jakéhokoli původu přístup k ochraně; připomíná, že podle této směrnice musí být při přístupu k ubytování, zaměstnání, vzdělávání, zdravotní péči a službám sociálního zabezpečení zohledňováno hledisko genderu; vyjadřuje politování nad nerovným zacházením, rasovou diskriminací a násilím, jimž čelí lidé, kteří nejsou Ukrajinci a prchají před konfliktem, zejména lidé tmavé pleti a členové komunity LGBTIQ+; vyjadřuje politování nad dvojími standardy, které se uplatňují na migranty a uprchlíky v EU, a vyzývá k ukončení této situace;

27.  vítá doporučení Výboru ministrů Rady Evropy týkající se ochrany práv migrantek, uprchlic a žadatelek o azyl a vyzývá členské státy, aby přijaly opatření k prevenci diskriminace těchto žen, mimo jiné podporou jejich přístupu k zaměstnání a sexuální a reprodukční zdravotní péči a usnadněním přístupu ke službám a spravedlnosti pro osoby, které zažily genderově motivované násilí(49);

28.  se znepokojením bere na vědomí velký počet osob v EU, které nemají státní příslušnost, zejména děti narozené bez státní příslušnosti; vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní strategii a akční plán pro řešení problematiky osob bez státní příslušnosti v EU a aby je chránila před vyhoštěním; vyzývá členské státy, aby osoby bez státní příslušnosti řádně identifikovaly, uznávaly a chránily a řešily specifická zranitelná místa těchto osob;

Rovnost a důstojnost

29.  vyzývá Komisi, aby zajistila dodržování práva na nediskriminaci a rovné zacházení v celé EU; vyjadřuje politování nad skutečností, že horizontální antidiskriminační směrnice je v Radě od roku 2008 zablokována; domnívá se, že jakákoli aktualizace tohoto návrhu ze strany Komise musí vycházet z postoje Parlamentu, řešit diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám a výslovně zakázat diskriminaci na základě jakékoli kombinace důvodů uvedených v Listině; vyjadřuje politování nad tím, že Rada tyto požadavky ignorovala, a naléhavě ji vyzývá, aby je začlenila do svého mandátu a přijala veškerá opatření vhodná k boji proti diskriminaci v EU;

30.  vyzývá Komisi, aby monitorovala provádění národních akčních plánů členských států proti rasismu a akčního plánu EU proti rasismu a zajistila řádné sledování jejich provádění; dále naléhavě vyzývá Komisi, aby začlenila boj proti rasismu a diskriminaci do všech politik EU; vyzývá nadcházející předsednictví Rady, aby vážně zvážila vytvoření Rady ve složení pro rovnost žen a mužů a rovnost obecně;

31.  vyzývá Komisi a členské státy, aby bojovaly proti rasové diskriminaci ve všech oblastech společnosti se zvláštním důrazem na vzdělávání a předcházení segregaci ve školách, a to prostřednictvím účinných legislativních a politických opatření jak v členských státech, tak v zemích procesu rozšíření;

32.  připomíná, že v souvislosti s digitalizací je třeba věnovat velkou pozornost diskriminačním předsudkům zaváděným do nových technologií a požadovat, aby vývojáři a provozovatelé zveřejňovali informace o tom, jak se tyto systémy trénují; vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly opatření, která by bránila tomu, že by nové technologie, včetně umělé inteligence, prohlubovaly diskriminaci, stávající nerovnosti a chudobu; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby se systémy umělé inteligence řídily zásadami transparentnosti, vysvětlitelnosti, spravedlnosti a odpovědnosti a aby byla zavedena nezávislá posuzování dopadu na lidská práva; dále vyzývá Komisi a členské státy, aby řešily genderové rozdíly a rozdíly v rozmanitosti v oboru informačních a komunikačních technologií (IKT) a přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM), zejména při vývoji nových technologií, a především na pozicích s rozhodovacími pravomocemi;

33.  připomíná, že je důležité, aby děti z národnostních menšin měly k dispozici specializované školy nabízející vzdělávání v jejich jazyce; vybízí k začlenění zástupců národnostních menšin do rozhodovacích procesů, které mají dopad na jejich vzdělávací systémy;

34.  připomíná, že genderově podmíněné násilí je velmi rozšířené ve všech členských státech EU; důrazně odsuzuje rychlé zhoršení v oblasti práv žen a LGBTIQ+ osob v několika členských státech; důrazně odsuzuje odepření přístupu k bezpečnému a legálnímu umělému přerušení těhotenství, neboť i to je forma genderově podmíněného násilí; zdůrazňuje, že ESLP rozhodl, že restriktivní zákony o umělém přerušení těhotenství a nedostatečné uplatňování předpisů znamená porušení práva žen na tělesnou autonomii a integritu; znovu odsuzuje polský zákon, který ukládá téměř úplný zákaz umělého přerušení těhotenství; připomíná, že občané, kteří pomáhají lidem získat přístup ke službám umělého přerušení těhotenství, pokud nejsou volně a legálně přístupné, by neměli být pronásledováni; opakuje svou výzvu, aby bylo právo na umělé přerušení těhotenství zahrnuto do Listiny;

35.  vítá návrh směrnice o boji proti násilí na ženách a domácímu násilí, který předložila Komise, a vyzývá k urychlenému uzavření jednání a k zařazení genderově podmíněného násilí na seznam trestných činů EU; zdůrazňuje, že tato směrnice by měla zaručit povinnosti stanovené v Istanbulské úmluvě jako minimální standard a usilovat o posílení těchto norem s cílem zvýšit míru ochrany; oceňuje, že EU ratifikovala Istanbulskou úmluvu, která vstoupila v platnost dne 1. října 2023; vyzývá zbývající členské státy, aby v zájmu ochrany žen před násilím tuto úmluvu ratifikovaly;

36.  zdůrazňuje, že osoby se zdravotním postižením, zejména zdravotně postižené ženy, nadále čelí vícenásobné diskriminaci a diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, a to na základě jejich zdravotního postižení, pohlaví, rasy, etnického původu, věku, náboženského vyznání nebo přesvědčení, sexuální orientace, migračního statusu nebo socioekonomického zázemí; zdůrazňuje, že ženy a dívky se zdravotním postižením se obzvláště často stávají obětí genderově podmíněného násilí, které zahrnuje násilí fyzické, sexuální, psychické a ekonomické; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily zavedení přístupných mechanismů pro oznamování násilí na osobách se zdravotním postižením a podpůrných služeb pro oběti;

37.  zdůrazňuje, že práva dítěte jsou univerzální a že každé dítě by mělo požívat stejných práv bez diskriminace, například práva na uznání rodičovství, což se týká i párů stejného pohlaví; vítá návrh Komise na nařízení o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání rozhodnutí a přijímání veřejných listin ve věcech rodičovství a o vytvoření evropského osvědčení o rodičovství s cílem chránit práva všech dětí zajištěním toho, aby jejich rodičovské vazby, včetně a obzvláště u dětí s rodiči stejného pohlaví, vytvořené v jednom členském státě byly uznávány ve všech členských státech EU;

38.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že nucená sterilizace bude stíhána jako trestný čin; opakuje svůj postoj, podle něhož by směrnice o boji proti násilí páchanému na ženách a domácímu násilí měla zahrnovat nucenou sterilizaci jako trestný čin podle čl. 83 odst. 1 SFEU;

39.  připomíná, že zločiny z nenávisti a nenávistné verbální projevy motivované rasismem, xenofobií, náboženskou nesnášenlivostí nebo nevraživostí či předsudky založenými na zdravotním postižení, sexuální orientaci, genderové identitě, vyjádření pohlavní identity nebo na pohlavních znacích patří mezi extrémní příklady diskriminace; konstatuje, že členské státy EU mají povinnost potírat a vyšetřovat trestné činy z nenávisti, trestat pachatele a přijímat preventivní opatření; zdůrazňuje, že je třeba, aby donucovací orgány náležitě zaznamenávaly trestné činy z nenávisti, aby bylo možné lépe pochopit povahu a rozšíření tohoto jevu a jeho dopad na oběti a řešit jeho základní příčiny;

40.  vítá iniciativu Komise rozšířit seznam trestných činů EU uvedený v čl. 83 odst. 1 SFEU o nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti, přičemž zdůrazňuje potřebu zajistit důraznou trestněprávní reakci EU na tyto projevy a trestné činy; vyjadřuje hluboké politování nad opožděným schválením iniciativy a opakovaně vyzývá Radu, aby pilně pracovala ve snaze o dosažení konsensu;

41.  připomíná, že právní předpisy EU týkající se nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti by měly všeobecně chránit lidskou důstojnost a bojovat proti nenávisti a nesnášenlivosti bez ohledu na motivy vedoucí k těmto činům a měly by klást zvláštní důraz na cílové osoby, skupiny a komunity; důrazně odsuzuje všechny formy nenávistných verbálních projevů a očerňujících kampaní ve veřejných sdělovacích prostředcích, jejichž terčem jsou novináři, politici, veřejní činitelé, aktivisté a jiní aktéři;

42.  vyzývá Komisi, aby účinně sledovala provádění opatření obsažených v různých strategiích pro rovnost, jako je strategie EU pro rovnost LGBTIQ+ na období 2020–2025, strategie EU pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025, strategie pro rovnost a začleňování Romů a akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025; naléhavě vyzývá členské státy, aby urychleně vypracovaly a provedly národní akční plány proti rasismu;

43.  vítá skutečnost, že Komise poprvé uplatnila samostatné porušení článku 2 SEU, když předložila Soudnímu dvoru maďarský „zákon o ochraně dětí“, který zastíral jiné cíle;

Sociální, hospodářská a environmentální práva

44.  uznává, že chudoba je další formou diskriminace, která vede k porušování základních práv a nerovným příležitostem při přístupu ke zboží a službám; zdůrazňuje obzvláště velkou zranitelnost dětí a dopady, které na ně a na jejich tělesný a psychický vývoj má chudoba; vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby vypracovaly strategie ke snížení chudoby a sociálního vyloučení, přistupovaly k této problematice průřezově a věnovaly zvláštní pozornost jednotlivcům ve zranitelném postavení; vítá schválení evropské záruky pro děti, domnívá se však, že je třeba vyvinout větší úsilí, zejména v oblasti sociální ochrany; vyzývá členské státy, aby zaručily rovný přístup a stejné příležitosti k získání kvalitního vzdělání a zaměstnání, neboť to hraje zásadní úlohu při zmírňování nerovností a při snaze vymanit lidi z chudoby;

45.  je hluboce znepokojen nárůstem chudoby, nerovností a sociálního vyloučení v EU; vyzývá členské státy, aby řešily problém „menstruační chudoby“ a zrušily DPH z výrobků osobní hygieny; zdůrazňuje, že dlouhodobé hospodářské důsledky pandemie COVID-19 a nárůst cen potravin a energie se závažným způsobem odrazily na právech osob s nízkými příjmy nebo osob žijících v chudobě, včetně jejich práva na odpovídající životní úroveň, na potraviny, zdraví, bydlení a sociální zabezpečení; vyzývá Komisi a Radu, aby vyvinuly makroekonomické strategie, které by vycházely nejen z hospodářského růstu, ale také ze sociálních norem, a připomíná význam sociálních norem v rámci evropského semestru;

46.  vítá doporučení Rady ze dne 30. ledna 2023 o přiměřeném minimálním příjmu(50) zajišťujícím aktivní začlenění jakožto pokrok v uplatňování zásady 14 evropského pilíře sociálních práv; vyjadřuje však politování nad tím, že chybí konkrétní opatření k odstranění strukturální diskriminace zranitelných skupin; vyzývá členské státy, aby shromažďovaly údaje o minimálním příjmu rozčleněné podle těchto skupin;

47.  zdůrazňuje, že digitalizace je průřezový proces, který má dopad na přístup ke všem službám, zejména zdravotní péči, a na uplatňování základních práv; zdůrazňuje, že digitální chudoba v EU by měla být monitorována a posuzována v souvislosti s přístupem k základním službám a základním právům, a to i v případě seniorů, lidí žijících v odlehlých oblastech, lidí bez domova a Romů; připomíná, že podle Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením mají členské státy povinnost zajistit, aby osoby se zdravotním postižením měly plný přístup do společnosti; připomíná, že technologické závislosti představují problém v oblasti veřejného zdraví, který postihuje zejména nezletilé osoby a jejich tělesnou a duševní nedotknutelnost;

48.  konstatuje, že bydlení není komodita, ale potřeba, a že je to základní předpoklad pro plnou účast na životě společnosti; vyzývá členské státy, aby zvýšily investice do sociálního a cenově dostupného bydlení s cílem odstranit nadměrné zatížení náklady na bydlení, zejména mezi lidmi ze znevýhodněných a zranitelných skupin, a zabránit konkurenci mezi těmito skupinami;

49.  vítá skutečnost, že Rada OSN pro lidská práva dne 8. října 2021 uznala všeobecné právo na přístup ke zdravému a udržitelnému životnímu prostředí; zdůrazňuje, že zhoršení kvality životního prostředí a skutečnost, že některé veřejné orgány neposkytují informace o závažných environmentálních rizicích, jimž jsou jednotlivci vystaveni, může mít na jednotlivce závažné nepříznivé dopady; připomíná, že do roku 2030 je třeba plně sladit normy EU pro kvalitu vnějšího ovzduší s nejnovějšími pokyny Světové zdravotnické organizace;

Institucionální záruky základních práv

50.  vítá pokrok, jehož bylo dosaženo od obnovení jednání o přistoupení EU k EÚLP v červnu 2020 a prozatímní dohodu o návrhu revidovaných přístupových nástrojů, jíž bylo docíleno v březnu 2023; vyzývá Komisi a Radu, aby co nejrychleji vyřešily zbývající otázku týkající se stavu aktů EU v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky s cílem dokončit proces přistoupení;

51.  podporuje práci Agentury pro základní práva na analýze údajů s cílem zdokumentovat diskriminaci a vítá další vývoj v této oblasti; vítá návrhy dvou směrnic o normách pro orgány pro rovné zacházení předložené Komisí, jejichž cílem je zajistit uplatňování a prosazování antidiskriminačních pravidel EU; vyzývá vnitrostátní orgány, které spolupracují s Agenturou pro základní práva, aby poskytovaly nestranné údaje; vyzývá tuto agenturu, aby v případě, že i nadále panují vážné obavy ohledně kvality údajů, konzultovala další zdroje;

52.  zdůrazňuje význam podpory a posílení spolupráce mezi orgány EU, členskými státy, úřadem OLAF a Úřadem evropského veřejného žalobce; vyzývá, aby Komise předložila zprávu, v níž posoudí možnost a způsoby rozšíření mandátu Úřadu evropského veřejného žalobce stanoveného v článku 86 SFEU tak, aby zahrnoval závažné trestné činy proti životnímu prostředí, které poškozují zájmy Unie nebo ovlivňují důsledné uplatňování politik EU souvisejících s ochranou životního prostředí.

53.  vyzývá k tomu, aby se Agentura pro základní práva stala nezávislým orgánem pro lidská práva podobným vnitrostátním institucím pro lidská práva v souladu s pařížskými zásadami Valného shromáždění OSN z roku 1993, aby mohla chránit a prosazovat politiky a postupy Listiny uplatňované orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a členskými státy při provádění práva EU; domnívá se, že to vyžaduje, aby byl ve Smlouvách právní základ pro zřízení úřadu Evropské unie pro základní práva, který by zakotvil jeho nezávislost a zavedl řádný legislativní postup pro přijímání a změnu jeho mandátu; vyzývá k tomu, aby byl tento nový orgán oprávněn podávat žaloby podle článku 263 SFEU z důvodu porušení Listiny; vyzývá k tomu, aby byla do jeho mandátu začleněna pravomoc vyřizovat stížnosti a byly do něj začleněny i povinné konzultace Komise s Agenturou pro základní práva při vypracovávání návrhů legislativních aktů nebo doporučení, které mají dopad na základní práva;

54.  připomíná význam příslušné judikatury Soudního dvora, která hájí dodržování základních práv a dále definuje právní stát; je znepokojen tím, že některé členské státy soustavně odmítají provádět vnitrostátní rozsudky a rozsudky Soudního dvora a ESLP, což přispívá k oslabování právního státu; zdůrazňuje, že neprovedení rozsudků může vést k tomu, že porušování lidských práv bude ponecháno bez nápravy; zdůrazňuje, že nadřazenost EU je základem právního řádu EU; vyzývá Komisi, aby zajistila odpovídající následná opatření, jestliže tato zásada nebude uplatňována;

55.  zdůrazňuje úlohu vnitrostátních a místních správních orgánů, parlamentů členských států a donucovacích orgánů při prosazování a ochraně práv vyplývajících z Listiny;

56.  v této souvislosti bere na vědomí připomínku Agentury pro základní práva, že členské státy se zjevně strukturovaným způsobem nezapojují do strategie Komise zaměřené na posílené uplatňování Listiny, k čemuž patří stanovení jasných cílů, milníků a harmonogramů; vyzývá členské státy, aby tuto strategii plně uplatňovaly;

57.  připomíná, že právo podílet se na demokratickém životě a povinnost zajistit, aby rozhodnutí byla přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům, je chráněno Smlouvami a zejména článkem 10 SEU; vyzývá orgány EU a členské státy, aby zajistily dostatek času na veřejné konzultace a transparentnost a aby aktivně zveřejňovaly veřejné dokumenty;

o
o   o

58.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Mimo jiné: Komise v. Maďarsko (Transparentnost sdružování), věc C-78/18, ECLI:EU:C:2020:476; rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 6. října 2022, I. L. v. Politsei- ja Piirivalveamet, věc C-241/21, ECLI:EU:C:2022:753. (2) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1. (3) Úř. věst. L 156, 5.5.2021, s. 1. (4) Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1. (5) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1. (6) Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29. (7) Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 55. (8) Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22. (9) Úř. věst. C 93, 19.3.2021, s. 1. (10) Úř. věst. L 331, 20.9.2021, s. 8. (11) Úř. věst. L 86, 24.3.2023, s. 44. (12) Úř. věst. L 245, 22.9.2022, s. 56. (13) Rada Evropy, ‘Human Rights Defenders in the Council of Europe Area in Times of Crises’, 23. března 2023. (14) Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 13. (15) Úř. věst. C 411, 27.11.2020, s. 38. (16) Úř. věst. C 205, 20.5.2022, s. 2. (17) Úř. věst. C 251, 30.6.2022, s. 48. (18) Úř. věst. C 342, 6.9.2022, s. 225. (19) Úř. věst. C 347, 9.9.2022, s. 2. (20) Úř. věst. C 347, 9.9.2022, s. 168. (21) Úř. věst. C 493, 27.12.2022, s. 108. (22) Úř. věst. C 47, 7.2.2023, s. 184. (23) Úř. věst. C 125, 5.4.2023, s. 463. (24) Úř. věst. C 132, 14.4.2023, s. 29. (25) Úř. věst. C 177, 17.5.2023, s. 109. (26) Úř. věst. C 47, 7.2.2023, s. 268. (27) Úř. věst. C 465, 6.12.2022, s. 33. (28) Úř. věst. C 465, 6.12.2022, s. 147. (29) Úř. věst. L 45, 14.2.2023, s. 13. (30) Úř. věst. C 149, 28.4.2023, s. 22. (31) Úř. věst. C 161, 5.5.2023, s. 10. (32) Úř. věst. C 177, 17.5.2023, s. 13. (33) Přijaté texty, P9_TA(2023)0111. (34) Přijaté texty, P9_TA(2023)0196. (35) Přijaté texty, P9_TA(2023)0204. (36) Přijaté texty, P9_TA(2023)0216. (37) Přijaté texty, P9_TA(2023)0295. (38) Přijaté texty, P9_TA(2023)0342. (39) Evropská komise v. Maďarsko (Transparentnost sdružování), věc C-78/18, ECLI:EU:C:2020:476. (40) Poskytování pomoci osobám, které se nacházejí v tísni na moři, je zákonnou povinností zemí EU stanovenou mezinárodním zvykovým a konvenčním právem (Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři – Úmluva SOLAS z roku 1974; Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu – UNCLOS, 1982; Mezinárodní úmluva o pátrání a záchraně na moři – úmluva SAR, z roku 1979), jakož i právem EU. (41) Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 6. října 2022 ve věci I. L. v. Politsei- ja Piirivalveamet, C-241/21, ECLI:EU:C:2022:753. (42) Agentura Evropské unie pro základní práva, „Zpráva o základních právech za rok 2023“, s. 148, 8. června 2023. (43) Agentura Evropské unie pro základní práva, „Zpráva o základních právech za rok 2023“, s. 148, 8. června 2023. (44) Pojem „Romové“ (Romani people) zahrnuje různé skupiny, jako jsou Romové, Kalé, Manušové, Aškalijové, Traveller, Lovarové, Resande/Reisende, Bojašové, Domarové, Kalderašové, Romaničelové a Sintové. Neexistuje žádná společně dohodnutá terminologie, neboť některé komunity dávají přednost pojmu „Roma people“. (45) Stručný přehled „Combating hate speech and hate crime in the EU“ (Boj proti nenávistným verbálním projevům a trestným činům z nenávisti v EU), výzkumná služba Evropského parlamentu, červen 2022. (46) Evropská veřejná ochránkyně práv, „Doporučení týkající se odmítnutí Evropské komise poskytnout veřejnosti přístup k textovým zprávám, které si vyměnili předsedkyně Komise a generální ředitel farmaceutické společnosti ohledně nákupu očkovací látky proti onemocnění COVID-19 (věc 1316/2021/MIG)“. (47) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17). (48) Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 12). (49) Rada Evropy, „Doporučení CM/Rec(2022)17 Výboru ministrů adresované členským státům o ochraně práv migrantek, uprchlic a žadatelek o azyl“, 20. května 2022. (50) Doporučení Rady ze dne 30. ledna 2023 o přiměřeném minimálním příjmu zajišťujícím aktivní začlenění (Úř. věst. C 41, 3.2.2023, s. 1).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. ledna 2024 o humanitární situaci v Gaze, potřebě dosáhnout příměří a riziku eskalace v regionu (2024/2508(RSP))

P9_TA(2024)0051 RC-B9-0068/2024

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení a doporučení o konfliktu na Blízkém východě, zejména na usnesení ze dne 19. října 2023 o odsouzeníhodných teroristických útocích Hamásu proti Izraeli, právu Izraele bránit se v souladu s humanitárním a mezinárodním právem a humanitární situaci v Gaze(1),

–  s ohledem na příslušné rezoluce Rady bezpečnosti OSN a Valného shromáždění OSN, zejména na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2720 (2023) ze dne 22. prosince 2023,

–  s ohledem na Protokol o hospodářských vztazích mezi vládou Státu Izrael a Organizací pro osvobození Palestiny zastupující palestinské obyvatelstvo ze dne 29. dubna 1994 a na dohodu Oslo II ze dne 28. září 1995,

–  s ohledem na mezinárodní humanitární právo, zejména Haagské úmluvy z let 1899 a 1907 a Ženevské úmluvy z roku 1949 a jejich dodatkové protokoly,

–  s ohledem na unijní seznam teroristických organizací, který zahrnuje hnutí Hamás,

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu proti braní rukojmí z roku 1979;

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 7. října 2023 podnikli teroristé z hnutí Hamás dlouhodobě plánovaný útok na Izrael, při němž úmyslně zavraždili 1 139 izraelských a zahraničních občanů, včetně 36 dětí; vzhledem k tomu, že Hamás se zmocnil více než 240 rukojmí, z nichž 136 je v Pásmu Gazy je v hrůzných podmínkách stále zadržováno; vzhledem k tomu, že od 7. října 2023 bylo zraněno více než 5 400 Izraelců; vzhledem k tomu, že Hamás nadále každý den podniká nerozlišující raketové útoky na Izrael;

B.  vzhledem k tomu, že dne 8. ledna 2024 odborníci z OSN informovali o tom, že existuje stále větší počet důkazů o hlášeném sexuálním násilí, jehož se dopustil Hamás v izraelských vesnicích, a tyto činy označili za „obzvláště hrůzné“, přičemž poukázali na to, že údajně došlo k sexuálnímu týrání, znásilňování, hromadnému znásilňování a sexuálním útokům; vzhledem k tomu, že EU a její členské státy důrazně odsoudily zločiny spáchané Hamásem a opakovaně vyzvaly k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech rukojmích zadržovaných v Pásmu Gazy;

C.  vzhledem k tomu, že během jedné z humanitárních přestávek bylo v rámci dohody, kterou zprostředkoval Egypt a Katar, výměnou za zadržované Palestince propuštěno 81 rukojmích a do Pásma Gazy mohla být dopravena další humanitární pomoc; vzhledem k tomu, že rukojmí, kteří byli během této humanitární přestávky propuštěni, zejména ženy a děti, uvedli, že je věznitelé psychicky, fyzicky a sexuálně zneužívali;

D.  vzhledem k tomu, že Hamás byl na mezinárodní úrovni uznán za teroristickou organizaci, která se otevřeně hlásí k extrémnímu násilí; vzhledem k tomu, že jeho hlavním cílem je zničit Izrael a odmítnout dvoustátní řešení; vzhledem k tomu, že od svého založení je zodpovědný za mnoho sebevražedných atentátů a dalších smrtících útoků na civilisty a izraelské vojáky; vzhledem k tomu, že v roce 1997 označilo ministerstvo zahraničí USA Hamás za teroristickou organizaci, načež přijala obdobné rozhodnutí i EU; vzhledem k tomu, že v roce 2005 se Izrael z Pásma Gazy zcela stáhl a přenechal správu Palestinské národní správě;

E.  vzhledem k tomu, že od útoku ze dne 7. října 2023 bylo v důsledku reakce izraelské armády v Pásmu Gazy podle údajů oznámených Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) zabito více než 23 000 lidí, včetně 10 000 dětí, 60 000 osob bylo zraněno a téměř dva miliony byly vysídleny; vzhledem k tomu, že přibližně polovinu obyvatel Pásma Gazy tvoří děti; vzhledem k tomu, že bylo zničeno 30 % veškeré civilní infrastruktury; vzhledem k tomu, že izraelské orgány z velké části zničily nebo odřízly zejména vodohospodářskou infrastrukturu, včetně čistíren odpadních vod a potrubí, přičemž v prosinci 2023 byla znovu zprovozněna pouze dvě potrubí;

F.  vzhledem k tomu, že bylo zabito více než 140 zaměstnanců OSN, což je nejvyšší počet úmrtí v dějinách OSN; vzhledem k tomu, že podle organizace Reportéři bez hranic bylo zabito minimálně 81 novinářů a pracovníků sdělovacích prostředků, přičemž 18 z nich bylo zabito v souvislosti s jejich prací nebo přímo při jejím výkonu; vzhledem k tomu, že podle Světové zdravotnické organizace (WHO) bylo v nemocnicích zabito více než 600 zdravotnických pracovníků a pacientů; vzhledem k tomu, že podle organizace UNICEF bylo od 28. prosince 2023 poškozeno více než 370 škol; vzhledem k tomu, že podle WHO byly dvě třetiny nemocnic v Pásmu Gazy zcela zničeny a jedna třetina z nich sotva funguje; vzhledem k tomu, že Hamás využívá nemocnice a další zdravotnická zařízení jako kryty pro svou teroristickou činnost; vzhledem k tomu, že izraelská armáda odhalila tunelový systém pod komplexem nemocnice Al-Shifa i v dalších místech Pásma Gazy;

G.  vzhledem k tomu, že izraelské orgány na všech hraničních přechodech kontrolují každého, kdo chce vstoupit do Pásma Gazy nebo z něj odejít, a to i na hraničním přechodu s Egyptem; vzhledem k tomu, že izraelské kontroly překračování hranic s Pásmem Gazy výrazně omezují dodávky pomoci a že podle organizace OCHA od 7. října 2023 výrazně klesl počet nákladních vozidel s pomocí, kterým bylo na území Pásma Gazy umožněno vstoupit; vzhledem k tomu, že podle integrované klasifikace fází zabezpečování potravin ze dne 21. prosince 2023 trpí 100 % obyvatel Pásma Gazy akutním nedostatkem potravin, 50 % z nich trpí extrémním nedostatkem potravin a hladem a 26 % z nich trpí katastrofálním hladem;

H.  vzhledem k tomu, že je do Pásma Gazy odepírán dovoz základního materiálu, včetně zdravotnického vybavení a solárních panelů; vzhledem k tomu, že EU stojí v čele úsilí při poskytování humanitární pomoci Pásmu Gazy, neboť poskytuje finanční prostředky agenturám OSN, dodává zdravotnické vybavení a další předměty naléhavé potřeby a od 7. října 2023 svou pomoc zečtyřnásobila; vzhledem k tomu, že dne 21. listopadu 2023 Komise po přezkumu finanční pomoci, kterou EU poskytuje Palestině, oznámila, že „žádné peníze nebyly použity pro jiné účely, než pro které byly určeny“;

I.  vzhledem k tomu, že od 7. října 2023 zabili izraelští vojáci a osadníci na Západním břehu Jordánu více než 330 Palestinců;

J.  vzhledem k tomu, že Egypt navrhl tříbodový plán trvalého příměří, jehož součástí je předběžné humanitární příměří na obnovitelné dvoutýdenní období, během něhož by mělo být vyměněno 40 izraelských rukojmích za 120 palestinských vězňů a dále by měly být zastaveny nepřátelské akce, staženy tanky a povoleno základní zásobování, např. dodávky potravin, lékařské pomoci, plynu na vaření a paliva;

K.  vzhledem k tomu, že Mezinárodní trestní soud zahájil v roce 2021 vyšetřování týkající se okupovaných palestinských území; vzhledem k tomu, že dne 29. prosince 2023 podala Jihoafrická republika žalobu k Mezinárodnímu soudnímu dvoru proti Izraeli; vzhledem k tomu, že dne 10. října 2023 Úřad žalobce Mezinárodního trestního soudu potvrdil, že se mandát soudu vztahuje na současný konflikt;

L.  vzhledem k tomu, že s ohledem na agresivní kroky Íránu a využívání zástupných subjektů jako prostředku k úmyslné destabilizaci regionu je riziko eskalace v regionu nejvyšší za poslední desetiletí; vzhledem k tomu, že od 19. listopadu 2023, kdy hútijští rebelové unesli v Japonsku registrované plavidlo Galaxy Leader, útočí Hútiové na obchodní plavidla v úžině Báb al-Mandab; vzhledem k tomu, že několik zemí vojensky odpovědělo;

M.  vzhledem k tomu, že Írán ozbrojuje a financuje hútijské povstalce, Hizballáh a Hamás; vzhledem k tomu, že Katar dlouhodobě poskytuje finanční podporu Hamásu; vzhledem k tomu, že západní zpravodajské služby vznesly otázky ohledně toho, zda o útoku Hamásu na Izrael ze dne 7. října 2023 Katar věděl předem;

1.  vyzývá k trvalému příměří a k obnovení úsilí o politické řešení, jakmile budou okamžitě a bezpodmínečně propuštěni všichni rukojmí a teroristická organizace Hamás bude rozbita; znovu vyjadřuje neochvějnou podporu vyjednanému řešení, jež je založeno na existenci dvou států na základě hranic z roku 1967, se dvěma svrchovanými, demokratickými státy, které vedle sebe budou žít v míru a zaručeném bezpečí, přičemž hlavním městem obou států bude Jeruzalém, a v plném souladu s mezinárodním právem;

2.  vyjadřuje hluboký zármutek nad osudem nevinných obětí na obou stranách; znovu co nejdůrazněji odsuzuje hanebné teroristické útoky spáchané teroristickou skupinou Hamás proti Izraeli; odsuzuje nepřiměřenou izraelskou vojenskou reakci, která způsobila smrt nebývalému počtu civilistů;

3.  vyzývá k zajištění přístupu k humanitární pomoci, aby bylo možné řešit zdravotní potřeby všech rukojmích, a k navrácení těl zemřelých rukojmích; připomíná, že braní rukojmích je porušením mezinárodního práva a představuje válečný zločin; vyzývá k tomu, aby pachatelé a organizátoři těchto trestných činů byli stíháni a potrestáni;

4.  připomíná, že Izrael má právo se bránit v mezích mezinárodního práva, které stanoví, že všechny strany konfliktu musí vždy rozlišovat mezi bojovníky a civilisty, že útoky musí být směrovány pouze na vojenské cíle a že civilisté ani civilní infrastruktura nesmí být nikdy cílem útoku; vyjadřuje politování nad tím, že Hamás zneužívá palestinskou civilní infrastrukturu, vede bojové operace v oblastech hustě obydlených civilisty, buduje tunely a využívá lidské štíty;

5.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad neutěšenou a rychle se zhoršující humanitární situací v pásmu Gazy a jejími závažnými dopady na civilní obyvatelstvo; zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí dosáhnout úplného, rychlého, bezpečného a neomezeného přístupu humanitární pomoci do celého pásma Gazy; zdůrazňuje povinnosti stran konfliktu podle mezinárodního humanitárního práva, pokud jde o poskytování humanitární pomoci; naléhavě vyzývá izraelské orgány, aby v souladu s mezinárodním právem zajistily nepřetržitý přístup humanitární pomoci do pásma Gazy s důrazem na nepřerušené dodávky základních potřeb, jako je palivo, potraviny, voda, zdravotnický materiál a přístřeší, a požaduje okamžitou obnovu životně důležité infrastruktury, zejména s cílem zabránit riziku katastrofického hladu, jakož i možnému šíření infekčních nemocí;

6.  vyzývá k přijetí evropské iniciativy, která by se opět začala zaměřovat na dvoustátní řešení; zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné okamžitě obnovit mírový proces; v této souvislosti vítá iniciativu „Peace Day Effort for Middle East“ (Za den míru pro Blízký východ), kterou těsně před útoky zahájily EU a Liga arabských států;

7.  opakuje svou výzvu k ukončení okupace palestinských území; připomíná, že izraelské osady na Západním břehu Jordánu, včetně Východního Jeruzaléma, jsou podle mezinárodního práva protiprávní; vyzývá ke zmírnění napětí na Západním břehu Jordánu, včetně východního Jeruzaléma; důrazně odsuzuje nárůst extremistického násilí osadníků vůči Palestincům a vyzývá k restriktivním opatřením pro extremistické osadníky, kteří porušují lidská práva a mezinárodní právo; vyzývá k tomu, aby bylo na seznam teroristů EU zařazeno vrcholné politické vedení Hamásu, včetně Ismaila Haniyeha, Chálida Maš'ala, Chalila al-Hayjy a Mahmúda Zahara, aby mohly být zmrazeny jejich finanční prostředky a finanční aktiva v členských státech EU;

8.  je zděšen tím, že vedoucí představitelé Hamásu nahromadili obrovské bohatství na úkor palestinských civilistů, kteří většinou žijí v chudobě;

9.  znovu vyjadřuje plnou podporu arabské mírové iniciativě z roku 2002, která navrhuje úplnou normalizaci vztahů mezi Státem Izrael a všemi arabskými státy výměnou za úplné stažení Izraele ze všech palestinských a arabských území okupovaných od roku 1967 a vzájemně dohodnutou výměnu pozemků mezi Izraelem a Palestinou; připomíná svou podporu normalizaci vztahů mezi Izraelem a všemi arabskými státy; naléhavě vyzývá k plnému zapojení palestinské správy do tohoto procesu v souladu s úsilím EU a OSN o dosažení dvoustátního řešení pro mír, bezpečnost a stabilitu v regionu;

10.  zdůrazňuje, že Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci ze dne 22. prosince 2023 „opakuje svůj požadavek, aby všechny strany konfliktu dodržovaly své povinnosti podle mezinárodního práva, včetně mezinárodního humanitárního práva,“ a „připomíná, že podle mezinárodního humanitárního práva musí být civilní a humanitární zařízení a zařízení OSN, humanitární pracovníci a zdravotnický personál a jejich dopravní prostředky respektovány a chráněny“; odsuzuje zabíjení novinářů, pracovníků sdělovacích prostředků, zaměstnanců OSN a zdravotníků a znovu zdůrazňuje význam jejich práce;

11.  zdůrazňuje úlohu Agentury OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě (UNRWA), která v současné době poskytuje přístřeší více než jednomu milionu vnitřně vysídlených osob a stala se hlavní platformou pro humanitární pomoc obyvatelstvu Pásma Gazy;

12.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad evakuačními příkazy izraelské vlády, které násilně vysidlují civilní obyvatelstvo ze severního Pásma Gazy do jižního Pásma Gazy, takže je jim vyhrazena méně než třetina území Gazy, a zaměřují se na civilní oblasti a infrastrukturu;

13.  opakuje, že EU je největším dárcem humanitární a rozvojové pomoci okupovaným palestinským územím; trvá na tom, že rozvojové pomoci EU Palestinské správě by nemělo být bráněno, ani by neměla být přerušena; vítá jmenování Sigrid Kaagové do funkce hlavní koordinátorky pro humanitární pomoc a obnovu v Gaze; vítá úsilí EU a jejích členských států o poskytování humanitární pomoci obyvatelům Pásma Gazy; vítá skutečnost, že financování humanitární pomoci EU v Pásmu Gazy se za poslední tři měsíce čtyřnásobně zvýšilo;

14.  připomíná, že dodržování lidských práv a demokratických zásad je zásadní součástí dohody o přidružení mezi EU a Izraelem, stejně jako vztahy EU s Palestinskou správou;

15.  opakuje, že EU důrazně podporuje činnost Mezinárodního trestního soudu (ICC) a Mezinárodního soudního dvora (ICJ); žádá, aby osoby odpovědné za teroristické činy a porušování mezinárodního práva byly pohnány k odpovědnosti, a za tímto účelem vyzývá k vyšetřování všech možných válečných zločinů; opakuje, že záměrné útoky na civilní obyvatelstvo jsou závažným porušením mezinárodního práva, stejně jako nucený přesun obyvatelstva; požaduje spravedlnost pro oběti nezákonného zabíjení a sexuálního mučení ze strany Hamásu během útoků dne 7. října 2023; bere na vědomí, že Jihoafrická republika podala na Izrael žalobu u Mezinárodního soudního dvora;

16.  podporuje posílení úlohy dvou civilních misí společné bezpečnostní a obranné politiky EU – Koordinačního úřadu EU pro podporu palestinské policie a mise Evropské unie pro pomoc na hranicích na hraničním přechodu Rafáh – aby se obě mohly podílet na usnadňování dodávek humanitární pomoci do Pásma Gazy a na zlepšování účinnosti Palestinské správy na Západním břehu Jordánu;

17.  důrazně odsuzuje útoky libanonského Hizballáhu a vypuštění íránských raket ze Sýrie v reakci na útoky na Izrael dne 7. října 2023; je mimořádně znepokojen stovkami útoků v jižním Libanonu a severním Izraeli, k nimž od té doby došlo;

18.  opakuje svou výzvu, aby byla neprodleně zahájena opatření ke zmírnění napětí s cílem zabránit možné eskalaci současné situace podél izraelsko-libanonské hranice v plnohodnotný konflikt; zdůrazňuje, že je důležité uplatňovat rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1701 (2006) ze dne 11. srpna 2006; vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby podpořil veškeré diplomatické úsilí o to, aby se všechny strany sešly u jednoho jednacího stolu poté, co Libanon vyjádřil ochotu dosáhnout dohody o deeskalaci; vyzývá ke zdrženlivosti na obou stranách;

19.  připomíná, že je důležité, aby EU poskytovala podporu prozatímním silám Organizace spojených národů v Libanonu a libanonským ozbrojeným silám a vnitřním bezpečnostním silám, aby mohly plnit svou zásadní úlohu; připomíná, že všechny ozbrojené skupiny, včetně Hizballáhu, se musí odzbrojit v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1701 (2006);

20.  co nejdůrazněji odsuzuje hútijské útoky na komerční lodní dopravu u jemenského pobřeží; vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění posádky plavidla Galaxy Leader, jež je registrováno v Japonsku, včetně rumunských a bulharských státních příslušníků, kteří jsou zadržováni od 19. listopadu 2023; vyzývá členské státy, aby okamžitě a společně usilovaly o řešení těchto útoků, mimo jiné vytvořením námořní operace v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, a to v úzké spolupráci s regionálními aktéry a mezinárodními partnery; vítá operaci „Prosperity Guardian“ vedenou USA s cílem zabezpečit námořní dopravu v Rudém moři a svobodu plavby, které musí být neustále zajištěny;

21.  naléhavě vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby toto úsilí koordinoval s cílem reagovat na situaci, a zajistit tak důraznou reakci EU s cílem chránit právo na průjezd, jak je zakotveno v Úmluvě OSN o mořském právu z roku 1982; naléhavě vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby pokračoval v mírovém procesu pod vedením OSN a podporoval jej s cílem ukončit konflikt v Jemenu;

22.  odsuzuje úlohu, kterou hrají třetí státy a nestátní subjekty při poskytování finanční, materiální a operativní podpory Hamásu a Hizballáhu; vyzývá k zahájení důkladného vyšetřování s cílem určit původ finančních prostředků a systémů zbraní, které používají; vyzývá EU, aby uvalila sankce na státy a subjekty, které útoky umožnily, zejména na Írán a Katar;

23.  odsuzuje prudký nárůst antisemitismu, nenávisti vůči muslimům a rasismu v celé Evropě;

24.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, zvláštnímu zástupci EU pro mírový proces na Blízkém východě, generálnímu tajemníkovi OSN, generálnímu tajemníkovi Ligy arabských států, Knesetu a izraelské vládě, Palestinské správě a Palestinské legislativní radě.

(1) Přijaté texty, P9_TA(2023)0373.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. ledna 2024 o přezkumu mandátu Evropského orgánu pro pracovní záležitosti (2023/2866(RSP))

P9_TA(2024)0052 B9-0059/2024

Evropský parlament,

–  s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, který Parlament, Rada a Komise slavnostně vyhlásily dne 17. listopadu 2017,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. března 2021 nazvané Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv (COM(2021)0102),

–  s ohledem na Portské prohlášení Evropské rady ze dne 8. května 2021,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. května 2023 o plánu pro dosažení sociální Evropy – dva roky po sociálním summitu v Portu(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2014 o účinných inspekcích práce jako strategii na zlepšení pracovních podmínek v Evropě(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1149 ze dne 20. června 2019, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti, mění nařízení (ES) č. 883/2004, (EU) č. 492/2011 a (EU) 2016/589 a zrušuje rozhodnutí (EU) 2016/344(3),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti (COM(2018)0131), který předložila Komise dne 13. března 2018, a na doprovodné posouzení dopadů (SWD(2018)0068),

–  s ohledem na souhrnné výroční zprávy o činnosti Evropského orgánu pro pracovní záležitosti za roky 2019, 2020, 2021 a 2022,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2020 o evropské ochraně přeshraničních a sezónních pracovníků v kontextu krize COVID-19(4),

–  s ohledem na čl. 45 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle něhož „volný pohyb zahrnuje odstranění jakékoli diskriminace mezi pracovníky členských států na základě státní příslušnosti, pokud jde o zaměstnávání, odměnu za práci a jiné pracovní podmínky“,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

A.  vzhledem k tomu, že v roce 2021 žilo v jiném členském státě přibližně 10 milionů občanů EU v produktivním věku(5); vzhledem k tomu, že v posledních letech vzrostl počet státních příslušníků třetích zemí, kteří žijí a pracují v EU; vzhledem k tomu, že v roce 2022 bylo na trhu práce EU zaměstnáno 9,93 milionu státních příslušníků třetích zemí, což odpovídá 5,1 % celkového počtu obyvatel v produktivním věku(6); vzhledem k tomu, že pracovníci ze třetích zemí zatím nespadají do působnosti Evropského orgánu pro pracovní záležitosti, ačkoli jejich problémy související s mobilitou pracovních sil a pracovními podmínkami jsou často podobné problémům pracovníků z EU;

B.  vzhledem k tomu, že volný pohyb pracovníků a volný pohyb služeb v rámci EU jsou dvěma ze čtyř základních svobod EU; vzhledem k tomu, že tyto svobody mají zásadní význam pro řádné fungování jednotného trhu; vzhledem k tomu, že patří mezi hlavní úspěchy evropské integrace;

C.  vzhledem k tomu, že nedostatečná koordinace systémů sociálního zabezpečení v členských státech může bránit mobilitě pracovníků; vzhledem k tomu, že otázky ovlivňující přenositelnost práv a nároků souvisejících se sociálním zabezpečením mohou být pro pracovníky, kteří uvažují o práci v jiném členském státě, demotivačním faktorem;

D.  vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyzývá k vytvoření celoevropského čísla sociálního zabezpečení, které by umožnilo snadnou identifikaci pracovníků, postavení v zaměstnání a jejich práv v oblasti sociálního zabezpečení;

E.  vzhledem k tomu, že mobilita pracovních sil podporuje hospodářský růst a je přínosem pro EU jako celek, neboť vyrovnává nabídku a poptávku po pracovních silách; vzhledem k tomu, že mobilita pracovních sil může mít rovněž za následek špatné pracovní podmínky a vykořisťování mobilních pracovníků v důsledku zneužívání a obcházení stávajících právních předpisů nebo nedostatečné informovanosti pracovníků v oblasti jejich práv a platných kolektivních smluv;

F.  vzhledem k tomu, že zajištění spravedlivé mobility a spravedlivé hospodářské soutěže založené na nediskriminaci a zásadě stejné odměny za stejnou práci zůstává v důsledku 27 různých režimů trhu práce s vnitrostátními předpisy a postupy výzvou; vzhledem k tomu, že právní předpisy Unie týkající se pracovních a sociálních práv pracovníků musí být ve všech členských státech i v přeshraničním kontextu řádně prováděny a prosazovány; vzhledem k tomu, že Evropský orgán pro pracovní záležitosti by měl rovněž podporovat využívání inovativních přístupů k účinné přeshraniční spolupráci a shromažďování, analýze a výměně informací; vzhledem k tomu, že mobilní pracovníci, zejména státní příslušníci třetích zemí, nemají k dispozici dostatečné podpůrné služby, jako je právní, sociální a psychologické poradenství;

G.  vzhledem k tomu, že evropský pilíř sociálních práv, který byl vyhlášen v roce 2017 v Göteborgu, stanoví dvacet zásad a zavádí soubor sociálních pravidel, jejichž cílem je směřovat k silné, sociální Evropě, která je spravedlivá a inkluzivní; vzhledem k tomu, že rovná práva a příležitosti, přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky, sociální ochrana, začlenění a autonomie sociálních partnerů jsou základními stavebními kameny Unie zakotvenými ve Smlouvách;

H.  vzhledem k tomu, že vnitrostátní kontrolní orgány, jako jsou inspektoráty práce a sociálního zabezpečení, a sociální partneři zapojení do inspekcí práce a sociálního zabezpečení nemají vždy potřebné zdroje, a proto mohou mít potíže s účinným prosazováním vnitrostátního práva a práva EU, zejména v přeshraničním kontextu; vzhledem k tomu, že účinné vymáhání vyžaduje dostatečné zdroje, jakož i strukturovanou spolupráci a pravidelnou a bezpečnou výměnu informací mezi členskými státy a všemi příslušnými zúčastněnými stranami;

I.  vzhledem k tomu, že Evropský orgán pro pracovní záležitosti byl zřízen s cílem usnadnit přeshraniční spolupráci při účinném vymáhání pracovního práva, včetně společných a koordinovaných inspekcí, a výměnu informací mezi členskými státy o otázkách mobility pracovních sil s cílem podpořit spravedlivé a dobře fungující trhy práce a systémy sociálního zabezpečení, chránit pracovníky a zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž na jednotném trhu;

J.  vzhledem k tomu, že členské státy by měly poskytovat podporu, informace a poradenství pracovníkům a zaměstnavatelům; vzhledem k tomu, že ani Evropský orgán pro pracovní záležitosti, ani zúčastněné odbory nemají dostatečné zdroje na to, aby mohly fungovat jako asistenční služba pro jednotlivce;

K.  vzhledem k tomu, že podle nařízení o zřízení Evropského orgánu pro pracovní záležitosti musí tento orgán přispívat k zajištění spravedlivé mobility pracovních sil v Unii a být nápomocen členským státům a Komisi při koordinaci systémů sociálního zabezpečení v rámci Unie; vzhledem k tomu, že Evropský orgán pro pracovní záležitosti v tomto ohledu plní několik úkolů, včetně usnadňování přístupu jednotlivců, zaměstnavatelů a sociálních partnerů k informacím týkajícím se mobility pracovních sil, podpory členských států při prosazování přeshraničního zprostředkování zaměstnání a koordinace evropských služeb zaměstnanosti (EURES), usnadňování spolupráce a výměny informací mezi členskými státy, koordinace a podpory vzájemně sladěných a společných inspekcí, provádění analýz a hodnocení rizik v otázkách souvisejících s přeshraniční mobilitou pracovních sil, podpory členských států při budování kapacit v oblasti mobility pracovních sil, řešení případů nehlášené práce a mediace v případě sporů mezi členskými státy ohledně uplatňování příslušných právních předpisů EU;

L.  vzhledem k tomu, že Evropský orgán pro pracovní záležitosti dosud nedosáhl svého plného operačního potenciálu; vzhledem k tomu, že činnost a působení Evropského orgánu pro pracovní záležitosti jsou omezené vzhledem k dobrovolné povaze spolupráce a účasti členských států a k jeho omezeným pravomocem vyžadovat a zpracovávat údaje od dotčených pracovníků a podniků; vzhledem k tomu, že právní rámec Evropského orgánu pro pracovní záležitosti mu brání provádět šetření z vlastní iniciativy a řešit otázky související s mobilitou pracovních sil ze třetích zemí;

M.  vzhledem k tomu, že pravidla a postupy pro provádění inspekce práce se v jednotlivých členských státech značně liší, stejně jako spolupráce mezi vnitrostátními orgány a Evropským orgánem pro pracovní záležitosti;

N.  vzhledem k tomu, že Evropskému orgánu pro bankovnictví byl svěřen mandát provádět šetření z vlastní iniciativy; vzhledem k tomu, že některé evropské agentury, například Europol, mají přístup do databáze systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a mohou zpracovávat osobní údaje; vzhledem k tomu, že Evropský orgán pro pracovní záležitosti podobná práva nemá;

O.  vzhledem k tomu, že sociální partneři nemusí nejprve vyčerpat vnitrostátní prostředky vymáhání, neboť mohou kdykoli oznámit přeshraniční případy Evropskému orgánu pro pracovní záležitosti, aby zahájil přeshraniční kontroly; vzhledem k tomu, že včasné, systematické a strukturální zapojení sociálních partnerů na úrovni EU, jednotlivých odvětví a členských států je nezbytné pro zlepšení účinnosti Evropského orgánu pro pracovní záležitosti;

P.  vzhledem k tomu, že evropská platforma pro boj proti nehlášené práci byla začleněna do působnosti Evropského orgánu pro pracovní záležitosti; vzhledem k tomu, že nehlášená práce představuje v EU stále akutní problém; vzhledem k tomu, že některá odvětví, jako je pohostinství, stavebnictví, cestovní ruch, péče a služby pro domácnosti, jsou postižena více než jiná;

Q.  vzhledem k tomu, že průzkumy a analýzy Evropského orgánu pro pracovní záležitosti jsou často zadávány externím dodavatelům, což orgánu brání v rozvoji vlastních odborných znalostí a může zpochybňovat jeho nezávislost;

R.  vzhledem k tomu, že jedním z cílů zřízení Evropského orgánu pro pracovní záležitosti bylo řešit problém nedostatečné výměny informací mezi vnitrostátními orgány odpovědnými za jednotlivé aspekty mobility pracovních sil a koordinaci systémů sociálního zabezpečení, aby se zajistilo co nejefektivnější využití všech dostupných prostředků v oblastech, kde může Evropský orgán pro pracovní záležitosti přinést přidanou hodnotu;

S.  vzhledem k tomu, že v EU narůstá nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a nedostatek pracovních sil; vzhledem k tomu, že síť EURES může sehrát zásadní úlohu při podpoře mobility pracovních sil a přeshraničního zprostředkování zaměstnání; vzhledem k tomu, že Evropský orgán pro pracovní záležitosti nemá kapacitu na poskytování asistenčních služeb jednotlivým uchazečům o zaměstnání a podnikům; vzhledem k tomu, že potenciál sítě EURES dosud nebyl plně využit; vzhledem k tomu, že vnitrostátní orgány, agentury práce a sociální partneři by měli více podporovat využívání sítě EURES;

T.  vzhledem k tomu, že do 1. srpna 2024 a poté každých pět let musí Komise v souladu s článkem 40 nařízení (EU) 2019/1149 vyhodnotit výsledky Evropského orgánu pro pracovní záležitosti s ohledem na jeho cíle, pravomoci a úkoly; vzhledem k tomu, že hodnocení Komise by mělo zohlednit podněty od Evropského orgánu pro pracovní záležitosti a příslušných zúčastněných stran a mělo by zejména posoudit, zda není třeba změnit mandát Evropského orgánu pro pracovní záležitosti a rozsah jeho činnosti, včetně rozšíření jeho působnosti na potřeby jednotlivých odvětví; vzhledem k tomu, že hodnocení by mělo rovněž analyzovat další synergie a možnosti sladění s jinými agenturami v oblasti zaměstnanosti, sociální politiky a základních práv a mělo by určit, kde by činnost Evropského orgánu pro pracovní záležitosti mohla přinést vnitrostátním orgánům větší přidanou hodnotu;

U.  vzhledem k tomu, že hodnocení by mělo dále analyzovat pravidelnou spolupráci a výměnu informací s Europolem a Eurojustem v případech trestných činů, zejména pokud se jedná o organizovanou trestnou činnost, např. ve stavebnictví, a v případech, kdy jsou dotčeny evropské dotace, s Úřadem evropského veřejného žalobce;

V.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 11. května 2023 o plánu pro dosažení sociální Evropy – dva roky po sociálním summitu v Portu zdůraznil, že je důležité, aby Evropský orgán pro pracovní záležitosti dobře fungoval a aby byl efektivní; vzhledem k tomu, že Parlament už vyzval Komisi, aby využila příležitosti, kterou nabízí nadcházející hodnocení, a předložila legislativní návrh na revizi oblasti působnosti nařízení o zřízení Evropského orgánu pro pracovní záležitosti a umožnila mu plně využít jeho potenciál, zejména pokud jde o jeho pravomoci v oblasti vyšetřování a dokazování;

1.  vyzývá Komisi, aby na základě zkušeností získaných od roku 2019 a průběžného hodnocení mandátu a operační kapacity Evropského orgánu pro pracovní záležitosti předložila návrh cílené revize nařízení o zřízení Evropského orgánu pro pracovní záležitosti s cílem posílit jeho mandát a přidanou hodnotu pro vnitrostátní orgány, aby mohl beze zbytku plnit své úkoly spočívající v zajištění spravedlivé mobility pracovních sil;

2.  žádá, aby byl mandát Evropského orgánu pro pracovní záležitosti podstatně posílen za účelem zajištění jeho přidané hodnoty pro vnitrostátní donucovací orgány, a to tím, že mu bude umožněno vyšetřovat údajná porušení práva EU, nebo jeho neuplatňování, a z vlastního podnětu zahajovat a provádět šetření a inspekce přeshraničních případů poté, co uvědomí příslušné vnitrostátní orgány, zejména v případech, kdy dochází k porušování práva EU nebo kdy příslušné vnitrostátní orgány v návaznosti na údajná porušení práva EU nebo jeho neuplatňování nepřijaly žádná opatření; zdůrazňuje, že je třeba uvědomit příslušné vnitrostátní orgány a informovat sociální partnery o všech šetřeních nebo vyšetřováních Evropského orgánu pro pracovní záležitosti v jejich zemích a zajistit, aby příslušné vnitrostátní orgány neprodleně poskytly Evropskému orgánu pro pracovní záležitosti veškeré informace, které považuje za nezbytné pro svá šetření, a to v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy;

3.  připomíná, že v některých členských státech provádějí inspekce práce sociální partneři; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby Evropský orgán pro pracovní záležitosti a příslušné vnitrostátní orgány účinně spolupracovaly se sociálními partnery a zároveň respektovaly jejich autonomii, práva a výsady v souladu s vnitrostátními pracovními vztahy;

4.  připomíná, že oblast působnosti Evropského orgánu pro pracovní záležitosti je omezena na akty Unie uvedené v nařízení o jeho zřízení; upozorňuje však, že orgán se často potýká s problémy týkajícími se pracovních podmínek státních příslušníků třetích zemí, na něž se vztahují příslušné pracovněprávní předpisy; vyzývá proto k rozšíření mandátu Evropského orgánu pro pracovní záležitosti na pracovní mobilitu státních příslušníků třetích zemí se zvláštním důrazem na ukončení falešného vysílání pracovníků a falešné samostatné výdělečné činnosti; zdůrazňuje, že je třeba lépe podporovat členské státy při uplatňování příslušných právních předpisů EU a do mandátu orgánu výslovně zahrnout odvětvové právní předpisy týkající se pracovního práva v souvislosti s mobilitou pracovních sil, například v odvětví dopravy, stavebnictví a zemědělství, jakož i v případě agenturního zaměstnávání;

5.  poukazuje na to, že pokud jde o vzájemně sladěné a společné inspekce, které Evropský orgán pro pracovní záležitosti podporuje nebo usnadňuje, je třeba zajistit vhodná návazná opatření; žádá, aby byly přijaty účinné postupy, které zajistí, že zjištěná porušení vnitrostátního práva a práva EU v oblasti mobility pracovních sil budou v členských státech řádně řešena prostřednictvím správních nebo soudních postupů; zdůrazňuje, že Evropský orgán pro pracovní záležitosti by měl mít v případě podezření na porušení předpisů pravomoc zahájit správní a soudní řízení; zdůrazňuje, že Evropský orgán pro pracovní záležitosti by měl v rámci svého mandátu podporovat vymáhání nevyplacených mezd a příspěvků na sociální zabezpečení v přeshraničních případech, například poskytováním dostupných informací a důkazů;

6.  zdůrazňuje, že Evropský orgán pro pracovní záležitosti by se měl důkladně zabývat případy, na které ho upozorní sociální partneři, a to zahájením společných a koordinovaných inspekcí s příslušnými vnitrostátními orgány nebo prováděním inspekcí z vlastní iniciativy; zdůrazňuje, že sociální partneři by měli mít možnost požádat Evropský orgán pro pracovní záležitosti o provedení šetření nebo inspekce; zdůrazňuje, že sociální partneři by měli být následně informováni o průběhu řízení a v případě, že Evropský orgán pro pracovní záležitosti žádost zamítne, by měli obdržet vyčerpávající odůvodnění;

7.  zdůrazňuje, že předpokladem zamezení případů nedodržování pracovněprávních předpisů, obcházení plateb sociálního zabezpečení a daňových úniků v rámci přeshraničních činností je účinné vymáhání práva, včetně odrazujících finančních sankcí; vyzývá proto Evropský orgán pro pracovní záležitosti, aby v rámci svého mandátu upřednostnil přeshraniční vymáhání práva a kontroly a aby spolupracoval s ostatními příslušnými agenturami EU; zdůrazňuje, že Evropský orgán pro pracovní záležitosti by měl vést záznamy o případech, kdy došlo k porušení práva EU a vnitrostátního práva v oblasti mobility pracovních sil, v souladu s platnými pravidly EU pro ochranu údajů;

8.  připomíná, že v návrhu nařízení o zřízení Evropského orgánu pro pracovní záležitosti, který předložila Komise (čl. 10 odst. 7), je stanovena povinnost Evropského orgánu pro pracovní záležitosti hlásit Komisi a orgánům dotčeného členského státu podezření na nesrovnalosti „v uplatňování práva Unie, včetně případů přesahujících rámec jeho pravomocí“, pokud se o těchto nesrovnalostech dozví během své činnosti; vyjadřuje politování nad tím, že uvedené ustanovení nebylo zahrnuto do přijatého znění nařízení; zdůrazňuje, že revize nařízení o zřízení Evropského orgánu pro pracovní záležitosti by měla toto ustanovení obsahovat;

9.  vyzývá k včasnému, systematickému a strukturálnímu zapojení sociálních partnerů EU, jednotlivých odvětví a členských států do přípravy a provádění činností Evropského orgánu pro pracovní záležitosti za účelem zlepšení jeho účinnosti; vyzývá příslušné vnitrostátní orgány k užší spolupráci s vnitrostátními sociálními partnery, neboť jsou odborníky v oblasti pracovního práva;

10.  vyzývá členské státy, aby uznaly přidanou hodnotu Evropského orgánu pro pracovní záležitosti, posílily spolupráci mezi svými příslušnými orgány a Evropským orgánem pro pracovní záležitosti a poskytly dostatečné zdroje na vnitrostátní úrovni s cílem zajistit, že příslušné orgány budou mít prostředky, kapacitu a strukturu pro spolupráci a účinné fungování; připomíná klíčovou úlohu národních styčných úředníků při usnadňování spolupráce mezi členskými státy a Evropským orgánem pro pracovní záležitosti, neboť působí jako vnitrostátní kontaktní místa a usnadňují výměnu informací mezi Evropským orgánem pro pracovní záležitosti a členskými státy; zdůrazňuje, že národní odborníci vyslaní členskými státy, včetně národních styčných úředníků, by měli pomáhat při plnění úkolů Evropského orgánu pro pracovní záležitosti a neměli by spadat pod vedení či dohled svého členského státu; zdůrazňuje, že je třeba nabídnout sociálním partnerům na úrovni EU možnost delegovat po jednom styčném úředníkovi;

11.  upozorňuje na častější výskyt nejistých pracovních a životních podmínek u státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou například závislí na bydlení poskytovaném zaměstnavatelem; zdůrazňuje, že Evropský orgán pro pracovní záležitosti by měl být oprávněn řešit situaci státních příslušníků třetích zemí na základě platných pracovněprávních předpisů EU a že je v tomto ohledu nutná úzká spolupráce s členskými státy, sociálními partnery a organizacemi občanské společnosti; poukazuje na to, že členské státy by mohly využívat schopnosti Evropského orgánu pro pracovní záležitosti poskytovat informace o pracovních podmínkách mobilních státních příslušníků třetích zemí; zdůrazňuje, že Evropský orgán pro pracovní záležitosti by měl mít možnost shromažďovat údaje týkající se situace mobilních pracovníků, včetně státních příslušníků třetích zemí, a mít k nim přístup v souladu s platnými pravidly EU o ochraně údajů a podporovat členské státy v lepším vymáhání stávajících právních předpisů pro státní příslušníky třetích zemí vykonávajících práci na jednotném trhu; konstatuje, že Evropský orgán pro pracovní záležitosti by mohl rovněž sehrát úlohu při usnadňování spolupráce a výměny informací mezi členskými státy, pokud jde o zlepšování přístupu státních příslušníků třetích zemí k příslušným orgánům v oblasti mobility pracovních sil a pracovních podmínek;

12.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise nenavázala na usnesení Parlamentu ze dne 25. listopadu 2021 o zavedení evropského průkazu sociálního zabezpečení s cílem zlepšit digitální prosazování práv na sociální zabezpečení a spravedlivou mobilitu(7) ani na jeho opakovanou výzvu k předložení legislativního návrhu o vytvoření evropského čísla sociálního zabezpečení; opakuje proto svou výzvu Komisi, aby takový návrh neprodleně předložila, a usnadnila tak činnost ELA a vnitrostátních orgánů v oblasti prosazování práva, umožnila koordinaci sociálního zabezpečení a zajistila spravedlivou mobilitu pracovních sil;

13.  poukazuje na to, že vykořisťovatelské, podvodné a nekalé praktiky podniků související s mobilitou pracovních sil ze strany mezinárodních subjektů není vždy snadné rozpoznat a řešit na vnitrostátní úrovni; je proto přesvědčen, že Evropský orgán pro pracovní záležitosti by mohl nabídnout přidanou hodnotu prostřednictvím operativních analýz na úrovni EU s cílem lépe rozpoznat a odhalovat riziková odvětví a nekalé praktiky dotčených subjektů a vyměňovat si osvědčené postupy, jak takové případy řešit; vyjadřuje politování nad tím, že stávající nařízení o Evropském orgánu pro pracovní záležitosti neposkytuje dostatečný právní základ pro provádění analýz operačního rizika ani žádné následné postupy; připomíná, že jakékoliv porušení nebo přestoupení práva EU v oblasti mobility pracovních sil by mělo být předmětem šetření a případně vést k odrazujícím sankcím;

14.  požaduje jasné ustanovení, které by Evropskému orgánu pro pracovní záležitosti umožnilo zpracovávat údaje související s vyšetřováním a provozními analýzami v souladu s platnými pravidly EU o ochraně údajů; žádá, aby byl Evropskému orgánu pro pracovní záležitosti umožněn přístup do systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a dalších příslušných databází za předpokladu, že bude zajištěna důvěrnost údajů a budou dodržována základní práva všech subjektů údajů; zdůrazňuje, že k včasnému a účinnému plnění svých úkolů potřebuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti rovněž přístup ke všem vnitrostátním údajům, které jsou důležité pro jeho práci, včetně zjištění z inspekcí a činností členských států v oblasti prosazování práva;

15.  zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou může síť EURES sehrát při řešení nedostatku pracovních sil a nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi(8) v celé EU, jakož i při poskytování obecných informací o vnitrostátních trzích práce a systémech sociálního zabezpečení a informací o volných pracovních místech v reálném čase; zdůrazňuje význam uživatelsky vstřícného portálu EURES pro mobilní uchazeče o zaměstnání a potenciální zaměstnavatele;

16.  vyzývá ke zlepšení koordinace a spolupráce mezi členskými státy, sociálními partnery a Evropským orgánem pro pracovní záležitosti při poskytování informací o mobilitě pracovních sil a právech pracovníků pracovníkům a zaměstnavatelům;

17.  zdůrazňuje potřebu účinné spolupráce mezi agenturami EU s cílem vytvářet synergie;

18.  požaduje, aby byla rozšířena spolupráce v oblasti výměny informací s Europolem a Eurojustem v případech trestných činů, zejména pokud se jedná o organizovanou trestnou činnost, například v odvětví stavebnictví, a v případech, kdy jsou dotčeny evropské dotace, s Úřadem evropského veřejného žalobce;

19.  zdůrazňuje, že Evropský orgán pro pracovní záležitosti potřebuje dostatečné zdroje, včetně vlastních zaměstnanců, aby mohl plnit své úkoly, zejména inspekcí v terénu s cílem odhalit porušování pracovního práva; konstatuje, že vysoký podíl vyslaných národních odborníků v Evropském orgánu pro pracovní záležitosti je významnou překážkou jejího fungování ve střednědobém a dlouhodobém horizontu; připomíná, že vyslaní národní odborníci jsou pouze dočasnými zaměstnanci, což může přispívat k institucionální nejednotnosti, ohrožovat kontinuitu činnosti a vést k potížím při plnění hlavních úkolů Evropského orgánu pro pracovní záležitosti; vyzývá tedy, aby byl dostatečný počet míst národních odborníků převeden na stálá pracovní místa;

20.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C, C/2023/1072, 15.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/1072/oj. (2) Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 31. (3) Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 21. (4) Úř. věst. C 362, 8.9.2021, s. 82. (5) Evropská komise, Výroční zpráva o mobilitě pracovníků uvnitř EU za rok 2022, Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, 2022. (6) Evropská komise, Statistiky týkající se migrace do Evropy, květen 2023. (7) Úř. věst. C 224, 8.6.2022, s. 81. (8) EURES, Zpráva o nedostatku a přebytku pracovních sil za rok 2022, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2023.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. ledna 2024 o situaci v Maďarsku a zmrazení finančních prostředků EU (2024/2512(RSP))

P9_TA(2024)0053 B9-0086/2024

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), zejména na článek 2, čl. 4 odst. 3 a čl. 7 odst. 1 této smlouvy,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“),

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech a na protokoly k této úmluvě,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–  s ohledem na mezinárodní dohody Organizace spojených národů a Rady Evropy o lidských právech,

–  s ohledem na návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) 2020/2093, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027, jenž předložila Komise dne 22. prosince 2021 (COM(2021)0569),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie(1) (dále jen „nařízení o režimu podmíněnosti“),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost(2) (nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky(3) (dále jen „nařízení o společných ustanoveních“),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o právním státu v Maďarsku, zejména na usnesení přijatá ve dnech 12. září 2018(4), 8. července 2021(5), 15. září 2022(6), 16. ledna 2020(7), 24. listopadu 2022(8) a 1. června 2023(9),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. června 2023 o revizi víceletého finančního rámce na období 2021–2027 v polovině období (COM(2023)0336),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. října 2023 o návrhu na revizi víceletého finančního rámce na období 2021–2027 v polovině období(10),

–  s ohledem na kapitoly týkající se Maďarska ve výročních zprávách Komise o právním státu, zejména ve zprávách za rok 2021, 2022 a 2023,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, a že tyto hodnoty jsou stanoveny v článku 2 Smlouvy o EU, odrážejí se v Listině a jsou součástí mezinárodních dohod o lidských právech;

B.  vzhledem k tomu, že veškerá práva vyplývající z uplatňování Smluv může členský stát požívat pouze pod podmínkou, že dodržuje hodnoty uvedené v článku 2 Smlouvy o EU; vzhledem k tomu, že podle článku 7 Smlouvy o EU může Unie posoudit, zda existuje zjevné nebezpečí závažného porušování hodnot uvedených v článku 2, nebo zjistit, že ze strany členského státu dochází k závažnému trvalému porušování hodnot uvedených v článku 2;

C.  vzhledem k tomu, že v důsledku systematické činnosti maďarské vlády už několik let dochází ke zhoršování situace v oblasti právního státu v této zemi; vzhledem k tomu, že tato situace není dostatečně řešena, že přetrvává řada obav a stále vzniká mnoho dalších problémů; vzhledem k tomu, že v posledních letech došlo k výraznému zhoršení situace nejrůznějších ohrožených skupin obyvatel, zejména žen, osob LGBTIQ+, Romů, migrantů, žadatelů o azyl a uprchlíků, a že tyto skupiny i nadále čelí porušování svých základních práv, aniž by byly nezávislé instituce schopny nebo ochotny je chránit; vzhledem k tomu, že neexistence právního státu vede ke kontrole státních i soukromých sdělovacích prostředků a k neustálému zneužívání už tak laxních pracovněprávních předpisů maďarskou vládou a také ke zhoršování životního prostředí;

D.  vzhledem k tomu, že dne 3. května 2023 přijalo maďarské Národní shromáždění bez řádné parlamentní kontroly nebo veřejné konzultace balíček předpisů týkajících se soudní reformy; vzhledem k tomu, že tento balíček navzdory následnému doplnění nijak nereviduje nedávné politické jmenování určitých osob na nejvyšší posty v rámci soudního systému země;

E.  vzhledem k tomu, že dne 12. prosince 2023 přijalo maďarské Národní shromáždění bez řádné parlamentní kontroly nebo veřejné konzultace balíček „na ochranu státní suverenity“; vzhledem k tomu, že tento balíček poskytuje výkonné moci ještě více příležitostí k umlčování a stigmatizaci nezávislých hlasů a oponentů;

F.  vzhledem k tomu, že Maďarsko je jedním z největších příjemců finančních prostředků EU (ve stávajícím víceletém finančním rámci (VFR) je pro Maďarsko vyčleněno na základě nařízení o společných ustanoveních a prostředků z nástroje NextGenerationEU více než 32 miliard EUR); vzhledem k tomu, že zhoršování situace v oblasti právního státu v Maďarsku představuje významné riziko z hlediska ochrany finančních zájmů EU a plnění rozpočtu EU v Maďarsku;

G.  vzhledem k tomu, že nařízení o režimu podmíněnosti je nanejvýš důležité, protože se jedná o jeden z nejúčinnějších nástrojů, který umožňuje chránit rozpočet EU;

H.  vzhledem k tomu, že dne 15. prosince 2022 přijala Rada prováděcí rozhodnutí (EU) 2022/2506 o opatřeních na ochranu rozpočtu Unie před porušováním zásad právního státu v Maďarsku(11); vzhledem k tomu, že podle nařízení o režimu podmíněnosti sleduje Komise provádění nápravných opatření navržených Maďarskem v průběhu postupu v rámci prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2022/2506; vzhledem k tomu, že tato opatření zahrnují pozastavení 55 % rozpočtových závazků v rámci tří operačních programů politiky soudržnosti a dále zákaz uzavírat právní závazky s jakoukoli veřejně prospěšnou fundací zřízenou na základě maďarského zákona IX z roku 2021 nebo s jakýmkoli subjektem, který je takovou veřejně prospěšnou fundací vlastněn; vzhledem k tomu, že v prosinci 2023 Komise znovu posoudila situaci Maďarska a potvrdila, že riziko pro rozpočet Unie se od prosince 2022 nezměnilo a opatření Rady by neměla být ani upravena, ani zrušena;

I.  vzhledem k tomu, že dne 15. prosince 2022 přijala Rada prováděcí rozhodnutí o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Maďarska, v němž je stanoveno několik dílčích cílů, jichž je třeba před předložením první žádosti o platbu dosáhnout; vzhledem k tomu, že dne 7. prosince 2023 přijala Rada prováděcí rozhodnutí, kterým schválila pozměněný plán Maďarska pro oživení a odolnost, včetně kapitoly REPowerEU;

J.  vzhledem k tomu, že dne 22. prosince 2022 přijala Komise dohodu o partnerství s Maďarskem; vzhledem k tomu, že Komise s odkazem na několik horizontálních a tematických základních podmínek schválila také několik operačních programů; vzhledem k tomu, že Komise dospěla k závěru, že Maďarsko neplní horizontální základní podmínku, která vyplývá z Listiny, a to pokud jde o nezávislost soudnictví a ustanovení několika zákonů, která vážně ohrožují práva komunity LGBTIQ+, akademickou svobodu a právo na azyl; vzhledem k tomu, že Maďarsko ve svém sebehodnocení dospělo k závěru, že nebylo splněno několik tematických základních podmínek, a Komise tuto skutečnost vzala na vědomí; vzhledem k tomu, že mají-li být výdaje hrazeny z rozpočtu EU, musejí být horizontální i tematické základní podmínky dodržovány během celého programového období;

K.  vzhledem k tomu, že Komise přijala dne 13. prosince 2023 rozhodnutí, v němž přihlédla k tomu, že pokud jde o nezávislost soudnictví, byla horizontální základní podmínka Listiny splněna; vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí znamená, že maďarské orgány mohou začít žádat o úhradu až do výše 10,2 miliard EUR z evropských strukturálních a investičních fondů;

L.  vzhledem k tomu, že Evropská rada ve dnech 14.–15. prosince 2023 nedosáhla jednomyslnosti ohledně rozhodnutí o změně VFR na období 2021–2027; vzhledem k tomu, že neschválení rozhodnutí bylo údajně výsledkem opozice ze strany maďarského premiéra; vzhledem k tomu, že nedosažení dohody o revizi VFR vážně ohrožuje kontinuitu a předvídatelnost finanční pomoci, kterou EU poskytuje Ukrajině, což má pro EU závažné strategické důsledky;

M.  vzhledem k tomu, že v posledním desetiletí se Maďarsko stalo podle příslušných indexů hybridním režimem volební autokracie;

1.  opakuje svá zjištění, obavy a doporučení, které vyjádřil ve svých předchozích usneseních o stavu právního státu a základních práv v Maďarsku; kritizuje záměrné, soustavné a systematické snahy maďarské vlády podkopávat základní hodnoty EU, které jsou zakotveny v článku 2 Smlouvy o EU; je hluboce znepokojen tím, že od přijetí usnesení Parlamentu ze dne 15. září 2022 došlo v Maďarsku k dalšímu oslabení demokracie a zhoršení stavu právního státu a základních práv, zejména nedávným přijetím balíčku „na ochranu státní suverenity“; připomíná, že maďarská vláda sama nese odpovědnost za obnovu souladu s právem EU a dodržování hodnot zakotvených v článku 2 Smlouvy o EU;

2.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Rada nedosáhla přiměřeného pokroku v probíhajících postupech podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU; znovu vyzývá Radu, aby se zabývala veškerým aktuálním děním, které má na právní stát, demokracii a základní práva dopad; opětovně vyzývá Radu, aby v rámci tohoto postupu vydávala doporučení; zdůrazňuje, že Rada nese za ochranu hodnot zakotvených v článku 2 Smlouvy o EU svůj díl odpovědnosti a že pokud by v tomto smyslu nejednala, mělo by to dlouhodobé a potenciálně škodlivé důsledky; vyzývá Evropskou radu a členské státy, aby učinily nezbytné kroky a zjistily, zda se Maďarsko dopouští závažného a trvajícího porušování hodnot EU podle čl. 7 odst. 2 Smlouvy o EU; trvá na tom, aby byla respektována úloha a pravomoci Parlamentu;

3.  důrazně odsuzuje kroky maďarského premiéra, který se rozhodl zablokovat rozhodnutí o zásadní revizi VFR, včetně balíčku na pomoc Ukrajině, což je projevem naprostého nerespektování a porušování strategických zájmů EU; domnívá se, že takové kroky jsou v rozporu se zásadou loajální spolupráce zakotvenou ve Smlouvách; poukazuje na to, že EU nemůže v žádném případě podlehnout vydírání a obchodování se strategickými zájmy EU a jejích spojenců tím, že se vzdává svých hodnot; důrazně opakuje, že trvá na tom, že je třeba urychleně a cíleně posílit VFR, zajistit potřeby občanů a plnit politické závazky, které již byly přijaty, a to i pokud jde o poskytnutí finanční pomoci Ukrajině; vyzývá Evropskou radu, aby se na tomto postoji bezodkladně usnesla na mimořádném summitu dne 1. února 2024;

4.  oceňuje, že Komise ve svém sdělení ze dne 13. prosince 2023 potvrzuje, že riziko pro rozpočet Unie se od prosince 2022 nezměnilo, a prodlužuje tak platnost opatření přijatých podle nařízení o režimu podmíněnosti; je toho názoru, že předchozí obavy a doporučení Parlamentu v této věci se tímto potvrzují; opět vyzývá Komisi k zajištění toho, aby koneční příjemci finančních prostředků EU nebyli o tyto prostředky připraveni, jak je stanoveno v nařízení o režimu podmíněnosti dodržováním zásad právního státu; zdůrazňuje, že kroky proti porušování zásad právního státu jsou zcela zásadní pro zvýšení důvěry občanů v EU;

5.  vyjadřuje své politování a opětovně i své vážné znepokojení nad rozhodnutím Komise, která se domnívá, že pokud jde o nezávislost soudnictví, byla horizontální základní podmínka Listiny splněna, což maďarským orgánům umožňuje předložit žádosti o úhradu až do výše 10,2 miliard EUR, aniž by používala přiměřené kontrolní mechanismy nebo postupy pro zadávání veřejných zakázek, které by zaručily řádné finanční řízení a ochranu rozpočtu EU; domnívá se, že toto rozhodnutí je politicky v rozporu s rozhodnutím prodloužit platnost opatření přijatých podle nařízení o režimu podmíněnosti, a vyjadřuje své zklamání nad tím, že Parlament nebyl během tohoto procesu dostatečně informován; zdůrazňuje, že Komise je pověřena úkolem nezávisle a objektivně posuzovat, jak Maďarsko dodržuje platné právní předpisy, přičemž se nesmí zpronevěřovat zásadám demokracie, právního státu a základním právům; domnívá se, že ani po nedávných reformách Maďarsko nesplňuje standard nezávislosti soudnictví stanovený v Listině, jak uvedli odborníci v Maďarsku i na mezinárodní úrovni, neboť přijatá opatření nezajišťují dostatečné záruky proti politickému vlivu a lze je obcházet nebo uplatňovat jen nedostatečně; je znepokojen zejména tím, že je neustále zabraňováno řízení o předběžné otázce, případy v rámci Nejvyššího soudu (Kúria) jsou přidělovány problematickým způsobem a v systému jmenování předsedy Nejvyššího soudu panují nedostatky; naléhavě vyzývá Komisi, aby spolu s rozhodnutím poskytla i podrobné písemné odůvodnění; vyzývá Komisi, aby své rozhodnutí přehodnotila, zejména s ohledem na vnitrostátní opatření, která byla po tomto rozhodnutí přijata, a aby nevyplácela žádné finanční prostředky, dokud nebudou všechny příslušné právní předpisy plně provedeny a dokud přijatá opatření neprokážou svou účinnost v praxi;

6.  opakuje své předchozí výzvy Komisi, aby zajistila, že maďarským orgánům nebudou vypláceny žádné prostředky v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, dokud nebudou uspokojivě splněny milníky (včetně milníků označovaných jako „super milníky“) a cíle spojené s první platbou a dokud se neprokáže udržitelnost příslušných kroků v praxi; je toho názoru, že současná auditní a kontrolní opatření zavedená maďarskými orgány prostřednictvím zrychleného postupu s cílem splnit požadovaná kritéria pro reformy soudnictví musejí nejdříve vykázat konkrétní, udržitelné a ověřitelné výsledky v praxi, zejména pokud jde o řešení systémových otázek, a teprve poté budou moci být prostředky EU vyplaceny; vyzývá Komisi, aby především provedla nové aktualizované posouzení stavu nezávislosti soudnictví v Maďarsku, za to zejména s ohledem na vývoj událostí poté, co bylo rozhodnutí přijato;

7.  zdůrazňuje, že maďarské orgány musejí jednotlivcům, podnikům, občanské společnosti, nevládním organizacím a místním a regionálním orgánům zaručit rovné možnosti přístupu k finančním prostředkům EU a musejí zajistit nezávislý soudní dohled a nestranné a účinné mechanismy pro podávání stížností; odsuzuje systematické diskriminační praktiky, které jsou hlášeny vůči akademické obci, novinářům, politickým stranám a občanské společnosti, jakož i společnostem v určitých odvětvích; vyjadřuje politování nad politicky motivovanými obchodními praktikami, které poskytují nespravedlivé výhody konkurentům, nad netransparentními a zmanipulovanými postupy zadávání veřejných zakázek, nad snahami vlády a subjektů s vazbami na předsedu vlády o převzetí určitých společností a nad využíváním finančních prostředků EU k obohacení politických spojenců vlády, což je v rozporu s pravidly EU v oblasti hospodářské soutěže a zadávání veřejných zakázek; zdůrazňuje, že právní stát má klíčový význam pro fungování jednotného trhu v EU;

8.  podtrhuje důležitou úlohu předsednictví v Radě, které působí jako hybná síla práce Rady na právních předpisech EU, zajišťuje kontinuitu agendy EU a zastupuje Radu ve vztazích s ostatními orgány EU; pochybuje, že bude maďarská vláda moci věrohodně plnit tento úkol v roce 2024, jelikož nerespektuje právo EU a hodnoty zakotvené v článku 2 Smlouvy o EU ani zásadu loajální spolupráce; připomíná, že v některých případech by předseda Evropské rady mohl být nahrazen členem Evropské rady zastupujícím členský stát, který vykonává šestiměsíční předsednictví Rady; žádá Radu, aby co nejdříve nalezla vhodná řešení ke zmírnění těchto rizik; připomíná, že jestliže nebude takové řešení nalezeno, může Parlament přijmout vhodná opatření; vyzývá předsedu Rady a členské státy, aby okamžitě zahájily postupy pro reformu rozhodovacího procesu v Radě s cílem zastavit zneužívání práva veta a praxi vydírání v Evropské radě a dalších evropských orgánech;

9.  zdůrazňuje, že opatření nezbytná pro uvolnění finančních prostředků EU, definovaná v příslušných rozhodnutích přijatých podle nařízení o společných ustanoveních, nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost a nařízení o režimu podmíněnosti vyplácení finančních prostředků EU dodržováním zásad právního státu, musejí být považována za jediný, ucelený balíček a že by neměly být prováděny žádné platby, byť by došlo k pokroku v jedné nebo více oblastech, ale v jiné oblasti by stále přetrvávaly nedostatky; je i nadále odhodlán zajistit, aby se po splnění podmínek dostaly finanční prostředky EU k maďarskému obyvatelstvu, a to i prostřednictvím přímého financování místních a regionálních subjektů a občanské společnosti, a zdůrazňuje, že za současnou situaci nesou výlučnou odpovědnost maďarské orgány;

10.  znovu vyzývá Komisi, aby k řešení zřejmého rizika závažného porušení základních hodnot Unie ze strany Maďarska plně využívala nástroje, které má k dispozici, k nimž patří zejména finanční opatření, zrychlená řízení o nesplnění povinnosti, žádosti o předběžná opatření u Soudního dvora Evropské unie a opatření v souvislosti s neprovedením jeho rozsudků; očekává, že po přijetí balíčku „na ochranu státní suverenity“ budou okamžitě přijata opatření;

11.  pověřuje svůj Výbor pro právní záležitosti, aby co nejdříve podnikl nezbytné kroky v souvislosti s rozhodnutím Komise, které vedlo k uvolnění částky 10,2 miliard EUR, včetně žádosti o analýzu právní služby v souladu s článkem 149 jednacího řádu s cílem přezkoumat zákonnost rozhodnutí C(2023)9014 u Soudního dvora Evropské unie v souladu s článkem 263 Smlouvy o fungování Evropské unie; připomíná, že Parlament má možnost využít jakýchkoli právních a politických opatření, která má k dispozici, pokud Komise uvolní finanční prostředky, aniž by byla splněna daná kritéria, nebo pokud nezajistí důsledné provádění příslušných právních předpisů, a to s ohledem na její povinnost jednat jako strážkyně Smluv a chránit finanční zájmy EU; připomíná, že Komise je politicky odpovědná Parlamentu;

12.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Organizaci spojených národů.

(1) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1. (2) Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17. (3) Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159. (4) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. září 2018 o návrhu, který vybízí Radu, aby podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii rozhodla, že existuje zřejmé nebezpečí, že Maďarsko závažně poruší hodnoty, na nichž je Evropská unie založena (Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 66). (5) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2021 o porušování práva EU a práv občanů z řad osob LGBTIQ v Maďarsku v důsledku legislativních změn přijatých maďarským parlamentem (Úř. věst. C 99, 1.3.2022, s. 218). (6) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2022 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii stanovuje, že existuje zřejmé nebezpečí, že Maďarsko závažně poruší hodnoty, na nichž je Evropská unie založena (Úř. věst. C 125, 5.4.2023, s. 463). (7) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2020 o probíhajících slyšeních podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU týkajících se Polska a Maďarska (Úř. věst. C 270, 7.7.2021, s. 91). (8) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2022 o posouzení dodržování podmínek v oblasti právního státu podle nařízení o podmíněnosti ze strany Maďarska a aktuálním stavu maďarského plánu pro oživení a odolnost (Úř. věst. C 167, 11.5.2023, s. 74). (9) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. června 2023 o porušování zásad právního státu a základních práv v Maďarsku a o zmrazení finančních prostředků EU (Úř. věst. C, C/2023/1223, 21.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/1223/oj). (10) Přijaté texty, P9_TA(2023)0335. (11) Úř. věst. L 325, 20.12.2022, s. 94.